Vůz, za kterým. se nepráší. Ministr životního prostředí Richard Brabec hodnotí situaci v Operačním programu Životní prostředí

Informační zpravodaj Operačního programu Životní prostředí ČÍSLO 5 I KVĚTEN 2014 I zdarma I www.opzp.cz

Takzvané dohlídky projektů ze strany Státního fondu životního prostředí ČR, přesněji kontroly projektů na místě, jsou pozastaveny, nikoli zrušeny. Obnoveny budou, jakmile to kapacita státního fondu dovolí. STR. 4

Ministr životního prostředí Richard Brabec hodnotí situaci v Operačním programu Životní prostředí. Jednání řídicího výboru

Členové Řídicího výboru OPŽP na svém 37. zasedání posuzovali projekty z pěti výzev a zabývali se i nastavením nového operačního programu. Se shrnutím aktuálního vývoje OPŽP vystoupil Jan Kříž, předseda výboru, náměstek ministra životního prostředí a ředitel sekce fondů EU, ekonomiky a politiky životního prostředí. str. 4

Ex-post monitoring

Gabriela Křivánková, vedoucí Oddělení monitoringu vodohospodářské infrastruktury SFŽP ČR, rozebírá ve své analýze postup při následných kontrolách, respektive ex-post monitoring provozní fáze vodohospodářských projektů financovaných z OPŽP v programovém období 2007–2013. Monitoring je nedílnou součástí naplnění závazku ČR vůči EK. str. 6

Poučení je nutné

Vůz, za kterým se nepráší Čisticí vůz společnosti Komwag vyjíždí každé ráno kolem páté, uklidí svůj denní příděl ulic a v poledne se vrátí zpátky do sídla společnosti. Intenzivněji pracuje pochopitelně v letních měsících, v zimě je jeho fungování omezeno teplotou. „Představa, že v plus třech nakropíme ulici, pak se otočí vítr a udělá z toho kluziště, není zrovna vábná,“ vysvětluje Jan Petružálek, technický ředitel společnosti Komwag. stranA 10

Ministr životního prostředí Richard Brabec nastoupil do své funkce s dlouholetými manažerskými zkušenostmi, jichž nabyl při řízení velkých průmyslových podniků. Jaké jsou jeho názory na kondici OPŽP, chod ministerstva a péči o životní prostředí ČR a jaké jsou jeho úkoly v resortu, který mu byl svěřen, říká v rozhovoru. str. 14

Požírač smogu

V samotném srdci Mexico City, jednoho z nejznečištěnějších míst Latinské Ameriky, se jedna z tamějších nemocnic pustila do boje se smogem, který rozlehlou metropoli již několik desítek let přikrývá jako velmi dlouho nevětraná peřina. Fasáda Torre de Especialidades, budovy chirurgie otevřené v loňském roce, je navržena tak, aby „požírala smog“. Připomíná obří včelí plástev. str. 30

2

3

AKTUALITY EDITORIAL Vážení čtenáři, projekt takzvaných kotlíkových dotací v Moravskoslezském kraji se dostal mezi pět nejúspěšnějších evropských projektů v soutěži o cenu EMAS Awards 2014, v kategorii velkých organizací ve veřejném sektoru zemí Evropské Daniel unie. Tácha I když to šéfredaktor není projekt podporovaný z Operačního programu Životní prostředí, neboť doposud alokovaných 220 milionů korun pochází z pokladny Státního fondu životního prostředí České republiky a Moravskoslezského kraje, souvislost s Operačním programem Životní prostředí tento projekt má. Kotlíkové dotace se totiž staly předobrazem budoucí podpory v novém operačním programu zaměřeném na životní prostředí. To v rozhovoru s Prioritou potvrzuje ministr životního prostředí Richard Brabec: „Velmi významnou novinkou bude výměna kotlů v domácnostech s možností využití evropských peněz. To je věc, která dle našeho názoru úžasně prospěje čistotě ovzduší v České republice.“ Je to dobrá zpráva? Zcela určitě, protože z odborných pozorování již delší dobu vyplývá, že ačkoli mnozí z nás mají znečištěné ovzduší spojeno zejména s průmyslovými podniky a dopravou jako hlavními znečišťovateli, pravda je taková, že stejnou měrou – ne-li větší – se na znečištěném ovzduší v České republice podílejí i domácnosti. A to tak, že bez ohledu na sebe i své okolí spálí v kotlích cokoli, co shoří, ať to čoudí, jak chce. Proto je jen dobře tyto domácnosti finančně podpořit při výměně starého kotle za nový ekologičtější, který jim jejich pyromanské orgie jednoduše neumožní. V aktuální Prioritě stojí za pozornost i text z jednání řídicího výboru, z něhož vyplývá, že další Operační program Životní prostředí nepočítá s podporou obnovy veřejného osvětlení a nákupu CNG vozů pro potřeby hromadné dopravy.

AKTUALITY

ČÍSLO 5 / KVĚTEN 2014

100 dnů ministra životního prostředí Richarda Brabce Richard Brabec bilancoval svých 100 dní ve funkci ministra životního prostředí. Jak uvádí oficiální zpráva Ministerstva životního prostředí, Richard Brabec se soustředil především na zlepšení čerpání peněz z Operačního programu Životní prostředí a na urychlení přípravy nové legislativy.

ní rezortu putovala na zlepšení životního prostředí. „12,2 miliardy korun z OPŽP na energetické úspory ve veřejných budovách, na ochranu ovzduší a vod, likvidaci odpadů i na protipovodňová

K dalším prioritám ministra podle zprávy patří zlepšení ovzduší v nejvíce postižených regionech a nově i řešení problematiky sucha.

opatření. 1,9 miliardy korun na energetické úspory v domácnostech. 35 milionů korun na ochranu ovzduší v krajích díky kotlíkovým dotacím. A také několik stovek milionů úspor v resortu. Taková je tříměsíční dotační bilance,“ uvedl R. Brabec.

Peníze na životní prostředí

„Záchrana finančních prostředků z Operačního programu Životní prostředí pro mne od prvního okamžiku byla a i nadále zůstává absolutní prioritou. Dotace do ochrany životního prostředí v takovém objemu, jaký nabízí aktuální programové období, se již velmi pravděpodobně nebudou nikdy opakovat. Za tři měsíce jsme vyhlásili pět nových výzev celkem za 12,2 miliardy korun,“ prohlásil ministr Brabec a uvedl i přesná čísla, která za jeho říze-

doposud. Program jsme připravili i s ohledem na nedočerpané prostředky v aktuálním programovém období,“ řekl k tomu Richard Brabec a upřesnil, že i z tohoto důvodu byla v únoru vyhlášena tak-

Podle ministra jsou ochrana vod, ovzduší a přírody, úspory energií a prevence vzniku odpadů prioritami pro čerpání dotací i v novém období. První výzvy v novém období by dle ministrových slov chtělo Ministerstvo životního prostředí vyhlásit na začátku příštího roku.

Nový program

Zpráva Ministerstva životního prostředí rovněž uvádí, že zaměstnanci úřadu spolu se zástupci Státního fondu životního prostředí ČR finišují v přípravě nového programového dokumentu OPŽP pro roky 2014–2020. „V tomto období bude k dispozici necelých 70 miliard korun, tedy téměř o polovinu méně, než tomu bylo

zvaná fázovací výzva, například v oblasti ochrany vod. „To znamená, že část prostředků budou moci žadatelé čerpat z aktuálního programového období. A další část pak v rámci nového programového období, kdy budou tyto fázovací projekty zohledněny,“ dodal. Podle ministra jsou ochrana vod, ovzduší a přírody, úspory energií a prevence vzniku odpadů prioritami pro čerpání dotací i v novém období. První výzvy v novém období by dle ministrových slov chtělo Ministerstvo životního prostředí vyhlásit na začátku příštího roku. V souvislosti s fungováním nového operačního programu

zaměřeného na životní prostředí prý ministerstvo také intenzivně pracuje na souladu české a evropské legislativy ochrany životního prostředí. „Nečinnost předchozích vlád při sjednocování legislativy ohrozila současné i budoucí čerpání dotací z evropských fondů. Ministr Brabec v rekordně krátkém čase předložil do mezirezortního připomínkového řízení novelu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a plán odpadového hospodářství,“ stojí v ministerské tiskové zprávě.

Národní programy a budoucí cíle

Ministr životního prostředí se vyjádřil i k ostatním programům: „Ruku v ruce s evropskými dotacemi jdou speciální programy MŽP ze státních zdrojů a prostředků Státního fondu životního prostředí České republiky, jako jsou Nová zelená úsporám či kotlíkové dotace. Státní fond životního prostředí ČR u všech dotačních programů zkrátil lhůty pro vyhodnocení podaných žádostí.“ Ministr Richard Brabec se také zmínil o svém zájmu o bez-

problémový chod národních parků: „Šumavský národní park se za ta léta stal politickým tématem. Mrzí mne současná vyhrocená atmosféra. Chci Šumavě zajistit jak dostatek pracovních příležitostí díky šetrnému turismu, tak důslednou ochranu přírody, kterou vyžaduje nejen dle standardů Evropské unie. Šumava bude mou prioritou, dokud se mi nepodaří všechny skupiny přesvědčit, že i v národním parku lze dodržovat pravidla pro ochranu přírody a zároveň mít stabilizovanou ekonomickou situaci.“ V závěru svého bilancování představil ministr Brabec své priority pro nejbližší období do konce roku. K dotační politice životního prostředí, která prioritou zůstává, patří i nový zákon o odpadech. Jeho věcný záměr představí ministerstvo letos v září. V legislativě je prioritou novela zákona o ochraně přírody a krajiny, novela se zaměří na aktualizaci cílů ochrany přírody v národních parcích a na sjednocení legislativy pro všechny národní parky v ČR. Významnou prioritou zůstane i snaha o zásadní zlepšení ovzduší v nejvíce zatížených regionech, především v Moravskoslezském a Ústeckém kraji.

MŽP prověřilo projekty za pět miliard korun Ministerstvo životního prostředí v prvním čtvrtletí roku 2014 prověřilo všechny projekty podpořené z Operačního programu Životní prostředí, u kterých byli v letech 2010–2013 v rámci takzvaného užšího řízení vybíráni dodavatelé prostřednictvím losovacího zařízení. Kontrola Ministerstva životního prostředí se týkala 88 projektů v celkové dotační hodnotě více než pěti miliard korun. Úřad při kontrole identifikoval 14 projektů, které vyhodnotil jako netransparentní. Z těchto projektů, v celkové hodnotě přes jednu miliardu korun, budou jejich realizátoři muset vrátit část dotace. Padlo i jedno trestní oznámení.

Výběr projektů

Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí ČR nejdříve identifikovaly projekty, u nichž mohl být způsob výběru dodavatele v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách. Základním kritériem pro prověření projektů OPŽP bylo využití elektronického losovacího zařízení v rámci takzvaného užšího výběrového řízení, které bylo u všech projektů administrováno externím dodavatelem. „Od konce roku 2010 až do konce roku 2013 podporoval Státní fond životního prostředí ČR v rámci Operačního programu Životní prostředí projekty, u nichž bylo pro systém výběru dodavatele použito elektronického losovacího zařízení. V této době již probíhala soudní kauza, která odhalila, že některá losovací zařízení umožňují netransparentní výběr, a tudíž jsou v rozporu se zákonem. Tehdejší vedení fondu ani vedení ministerstva neudělaly žádné kroky, aby

v té době velmi pochybnému způsobu výběru dodavatelů zabránily. Naopak se projekty financovaly bez jakýchkoliv problémů,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec.

Koncepce kontrolního listu

Ministerstvo ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí ČR vytvořilo kontrolní list, který vyhodnocoval, zda výběrové řízení projektu bylo, či nebylo řádně administrováno. Kontrolní otázky vycházely primárně ze dvou rozsudků – rozsudků Krajského soudu v Brně a Nejvyššího správního soudu –, týkaly se elektronického losování a definovaly konkrétní aspekty netransparentnosti v průběhu losování. Otázky rovněž vycházely z povinností vyplývajících ze zákona o veřejných zakázkách. Mezi kontrolní body patřily například přítomnost notáře přímo u losování, účast uchazečů při losování a skutečnosti, bylo-li

umožněno prověření zařízení, jestliže o to někdo z účastníků požádal, byla-li umožněna výměna čísel přidělených pro losování jednotlivým nabídkám, jestliže o ni někdo z účastníků požádal, a jak byly vypořádány případné pochybnosti o průběhu losování ze stran účastníků.

Zjištění MŽP

Na základě kontrolního listu, kterým Státní fond životního prostředí ČR prověřil všechny podezřelé projekty, ministerstvo identifikovalo 13 projektů, u nichž bylo losování vyhodnoceno jako netransparentní. Organizátoři veřejné zakázky nevyhověli u těchto losování například možností prověřit zařízení, anebo u nich účastníci vyjádřili pochybnosti o průběhu losování, ale zadavatel se jimi nezabýval. U těchto projektů požaduje ministerstvo uplatnění korekce ve výši 10, anebo 25

procent. U jednoho projektu (Dostavba a rekonstrukce vodní sítě Úvaly) hrozí vrácení dotace v plné výši (čili 100% korekce) a v souvislosti s tímto losováním podalo již ministerstvo trestní oznámení na neznámého pachatele k Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze. U tohoto projektu se vylosovaná čísla v testovacím i ostrém provozu naprosto shodovala. Bude-li orgány činnými v trestním řízení prokázáno spáchání trestného činu, projektu bude odebrána celá dotace týkající se předmětné veřejné zakázky. Výši korekcí určila Evropská komise. V případě netransparentního losování stanovila uplatnění 25% korekce (z celkové ceny veřejné zakázky) u nadlimitních zakázek a 10% u podlimitních zakázek. V případě, že by byla prokázána úmyslná manipulace s výsledkem losování, EK požaduje 100% korekci.

Šetření pokračuje

Výsledky zjištění MŽP byly již zaslány k dalšímu prošetření na Ministerstvo financí ČR a finanční úřady. Všechny projekty budou k prověření předány také Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. „Situace je zcela nepochybně velmi vážná. Vzhledem k výši korekcí, které budeme uplatňovat prostřednictvím finančních úřadů, může dojít k zásadnímu ohrožení některých projektů, které jednotlivé obce realizují. Zadavatel čili obec byl však povinen zajistit transparentnost a zákonnost veřejné zakázky, svěřením realizace zadávacího řízení jiné osobě se této povinnosti ve vztahu k finančním dotacím nezbavil,“ upozornil Jan Kříž, ministrův náměstek pro fondy EU. „Zároveň tak apelujeme na orgány činné v trestním řízení, aby prošetřily všechny zmíněné projekty. K tomu jsme jim zaslali potřebné podklady a jsme připraveni s policií intenzivně spolupracovat,“ řekl ministr Richard Brabec.

ECHO Dotace v Jirkově

Město Jirkov nedaleko Chomutova žádá v současnosti hned o několik dotací najednou. Jednou z nich je i dotace z Operačního programu Životní prostředí, kterou chce Jirkov použít při zateplení základní školy v Nerudově ulici a pavilonů Městského ústavu sociálních služeb U Dubu. Tam budou stát práce řádově miliony korun. A krajské peníze by město rádo využilo pro opravy zámku Červený hrádek, kde chce za celkem 160 tisíc rekonstruovat štukovou výzdobu klenby v zadním průjezdu. Dalších 122 tisíc chce radnice na opravu sloupu a sochy v obci Červený Hrádek.

Třídění odpadu

Město Mladá Boleslav získalo dotaci z Operačního programu Životní prostředí, kterou použije na stavbu centra ekologického třídění odpadu. Realizací projektu chce město ulevit přetížené skládce v Michalovicích. Cílem radnice je začít stavět poblíž Řepova ještě letos. Radnice se chce o náklady podělit s firmou Compag. Zástupci města již uvedli, že z Operačního programu Životní prostředí a Státního fondu životního prostředí České republiky získají takřka 180 milionů korun. Zbytek ze zhruba půlmiliardových nákladů chtějí financovat pomocí úvěru.

Rozhlas v Trstěnicích

Už několikrát se obec Trstěnice na Pardubicku musela potýkat s následky povodní. Ve snaze takovým případům do budoucna pokud možno co nejvíce předejít vznikají v Trstěnici nová protipovodňová opatření. „V dubnu jsme zažádali o dotaci z Operačního programu Životní prostředí na bezdrátový rozhlas, který by měl sloužit k vyhlášení povodňového poplachu,“ uvedl trstěnický starosta Jan Sigl. Celkové náklady na vybudování varovného systému se vyšplhaly na více než 2,1 milionu korun. Dotace by měla vypomoci devadesáti procenty. „Možná že to vyjde již letos na podzim. Vybudování bezdrátového rozhlasu by poté mělo být otázkou měsíce,“ dodal starosta.

4

5

AKTUALITY

AKTUALITY


Řídicí výbor OPŽP doporučil ministrovi k podpisu další projekty Členové Řídicího výboru Operačního programu Životní prostředí na svém 37. zasedání posuzovali projekty z pěti výzev a zabývali se i nastavením nového operačního programu zaměřeného na životní prostředí. Jan Kříž, předseda řídicího výboru, náměstek ministra životního prostředí a ředitel sekce fondů EU, ekonomiky a politiky životního prostředí na Ministerstvu životního prostředí, vystoupil se stručným shrnutím aktuálního vývoje Operačního programu Životní prostředí. Hned na počátku jednání řídicího výboru řekl, že vedení resortu v tuto chvíli nemá žádné nástroje, jak snížit loňskou ztrátu v čerpání finančních prostředků z operačního programu. Ztrátu odhadl ve výši šesti až devíti miliard korun. „Letošní ztráta je přitom stále odhadnuta na třináct miliard korun. A není to ztráta z chyb a nesrovnalostí, ale její příčinou je pomalé čerpání finančních prostředků z OPŽP, které bylo zaviněno v minulosti. I tak se nám snad podaří ztrátu snížit minimálně na deset miliard korun, a to díky systémovým opatřením, která zrychlují čerpání z programu,“ uvedl Jan Kříž. V této souvislosti se zmínil o nové výzvě na zateplování, v jejímž rámci by měl Státní fond životního prostředí ČR v historicky krátké době dvou měsíců vyhodnotit všechny obdržené žádosti o podporu. Zdůraznil však, že rychlost vyhodnocení nesmí a nemůže být na úkor kvality, protože projekty realizované v rámci programu čekají četné kontroly. „Dalším prostředkem, který nám pomáhá snižovat ztráty, bylo vyhlášení takzvaných rychloobrátkových výzev a také vyřazení takzvaných spících projektů ze systému. K tomu v minulosti nebyla vůle ani odvaha, i když tyto projekty blokovaly peníze pro projekty, u nichž je jistota, že budou skutečně zrealizovány,“ vysvětlil J. Kříž.

XLIX. výzva

Květoslava Rejlová, vedoucí odboru ochrany přírody, představila výsledky XLIX. výzvy, v jejímž rámci mohly o podporu žádat pouze správy národních parků. Výzva byla zaměřena na prioritní osu 6 – Zlepšování stavu přírody a krajiny. Alokace finančních prostředků činila 300 milionů korun. V této výzvě bylo přijato 29 žádostí,

z nichž dvanáct nebylo akceptováno, jedna žádost nebyla hodnocena. Doporučeno ministrovi k podpisu bylo 16 žádostí. Libor Ambrozek, člen výboru a předseda Českého svazu ochránců přírody, se pozastavil nad velkým počtem odmítnutých žádostí. „U správy parků bych očekával lepší výsledek,“ řekl. V podobném duchu se vyjádřil i poslanec Jan Zahradník, který by v případě správ národních parků, které disponují solidním zázemím, očekával větší profesionalitu při podávání žádostí o podporu z OPŽP. Květoslava Rejlová uvedla, že k odmítnutí žádosti obvykle vedly nedostatečná projektová dokumentace nebo špatně zvolená oblast podpory. K tomu předseda řídicího výboru Jan Kříž dodal, že důvody velkého počtu neakceptovaných žádostí v této výzvě ozřejmí detailně Státní fond životního prostředí ČR na příštím jednání řídicího výboru. Martin Kubica, náměstek Úseku řízení Operačního programu Životní prostředí Státního fondu životního prostředí ČR, řekl, že všichni žadatelé o podporu, jejichž projekty neuspěly, budou o důvodech zamítnutí informováni, a nebudou-li souhlasit, mohou podat proti rozhodnutí fondu námitku.

L. výzva

Následovalo projednávání projektů z L. výzvy, která byla taktéž zaměřena na prioritní osu šest, ale v jejím případě nebyl omezen typ žadatelů. Jejím jediným omezením byla nemožnost podpory obnovy nebo výstavby vodních nádrží. Výsledky této výzvy opět shrnula Květoslava Rejlová. Podle ní bylo v rámci L. výzvy přijato 667 žádostí o podporu, z nichž bylo 461 doporučeno Řídicímu výboru OPŽP k postoupení ministrovi životního prostředí k podpisu. 134 projektů nebylo akceptováno, 48 nebylo doporučeno. Člen výboru a náměstek ministra životního prostředí Vladimír Mana vznesl otázku, proč bylo tolik projektů vyřazeno, když z hlediska vlády je obnova vodního režimu prioritou. „Odmítnutých projektů je za více než půl miliardy korun, což není málo,“ podotkl. K. Rejlová vysvětlila, že jedním z důvodů bylo i nastavení výzvy, která rozlišovala mezi budováním tůní a mokřadů, což se promítá i do typu žadatele.

V LIV. výzvě bylo přijato 217 žádostí, z nich bylo 235 akceptováno a 136 doporučeno řídicímu výboru k projednání a ministrovi životního prostředí k podpisu. V prioritní ose 7 je přitom stále k dispozici zásobník projektů, na což upozornil člen výboru

Členové výboru se následně věnovali konkrétním projektům z některých předchozích výzev.

Různé na závěr

Dan Jiránek, člen výboru a primátor města Kladna a předseda Svazu měst a obcí České repub-

Všechny projekty ponechané v zásobníku jsou projekty rychle realizovatelné, takže je dobré si je ponechat v zásobě pro případ, že by se nedařilo vzhledem k časovým možnostem podpořit důležitější projekty z hlediska péče o životní prostředí.

K tématu se vyjádřil i Libor Ambrozek. V souvislosti se zamítnutými projekty položil otázku, jak přesně se hodnotí bonita žadatele, která byla u zamítnutých žádostí často nevyhovující. Otázku zodpověděla Jiřina Kropáčová, vedoucí Odboru financování projektů Státního fondu životního prostředí ČR: „Fond má vypracován postup, jehož prostřednictvím prověřuje bonitu žadatelů. Jsou dána přesná kritéria. Například míra zadluženosti, doložení vlastních zdrojů, zda žadatel není dlužníkem státního fondu, zda nemá souběh podpor. V závazných pokynech je to velmi přesně popsáno. Problém je, že mnoho žadatelů toto podcenilo, ačkoli si tuto věc mohou před podáním žádosti sami spočítat.“ Její slova doplnil Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR. Uvedl, že prověřování bonity u žadatelů je důležité z toho důvodu, aby se nestávalo, že žadatel začne čerpat dotaci, a v půlce projektu zkrachuje. Členové výboru se rovněž zabývali výsledky LVI. výzvy, která byla zaměřena na prioritní osu 1 – Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní.

LII. výzva

LII. výzva Operačního programu Životní prostředí byla zaměřena na prioritní osu 4 – Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží. Výsledky výzvy představil Petr Stejskal, vedoucí oddělení II odboru odpadového hospodářství. V rámci

této výzvy bylo přijato 814 žádostí, z nichž nebylo 48 akceptováno a 19 nebylo doporučeno. Akceptováno bylo 766 žádostí, 747 z nich, s celkovou výší podpory 3 586 928 720 korun, bylo řídicímu výboru doporučeno k posouzení a ministrovi životního prostředí k podpisu. Libor Ambrozek v rámci těchto projektů upozornil na problematický projekt společnosti Global Recycling, která zažádala o podporu na zpracování odpadového skla, byť podle Ambrozka kapacita zpracování odpadového skla v České republice dvojnásobně převyšuje samotné množství odpadového skla. „Připomíná to Německo, kde se investovalo do kapacit na zpracování odpadu, který Němci nyní dovážejí, aby své kapacity využili,“ řekl Ambrozek. Zároveň upozornil na další údajné nesrovnalosti u projektu, v jehož případě, dle Ambrozkovi dostupných informací, prý mělo dojít ke zneužití informací v obchodním styku. Petr Stejskal vysvětlil kladný postoj k žádosti tím, že projektu bylo mimo jiné vydáno kladné stanovisko příslušného krajského úřadu z hlediska plnění POH, a doplnil, že náplň výzvy zahrnující i projekty na zpracování skla byla schválena Ministerstvem životního prostředí coby odborným garantem. Do diskuze vstoupil i předseda výboru Jan Kříž. Uvedl, že diskutovaný projekt splnil podmínky výzvy a žadatel udělal vše, co udělat měl. Kdyby však měly být v tomto případě nějaké

pochybnosti, Státní fond životního prostředí ČR si udělá prostor v registračním listu, takže v případě zjištění vážných nesrovnalostí bude moci od projektu kdykoli odstoupit. Ambrozek namítl, že drtivá většina krajských úřadů doporučí každý projekt, protože vítá všechny peníze, které do jejich kraje přijdou formou dotací. „Je však otázkou, jestli je potřeba navyšovat kapacitu na zpracování odpadového skla,“ dodal. Člen výboru a poslanec Ladislav Okleštěk k tomu dodal, že pro něho je v pořádku každý projekt, jehož žadatel splnil všechny podmínky dané výzvy. „Má-li někdo nějaké zvláštní informace, pochybnosti, nechť angažuje ve věci příslušné orgány. My však nemůže prověřovat zákulisí každého projektu, který dostaneme k posouzení,“ řekl Okleštěk. Členové řídicího výboru se shodli na tom, že splnil-li projekt všechny náležitosti, je třeba jej v procesu schvalování nechat.

LIV. výzva

Členové řídicího výboru se poté věnovali projektům vzešlým z LIV. výzvy, která byla zaměřena na prioritní osu 7 – Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu. Maximální výše podpory na jeden projekt v rámci této výzvy činila 30 milionů korun. Výsledky výzvy představil Bohdan Polak, vedoucí Odboru ochrany ovzduší a OZE Státního fondu životního prostředí ČR.

a náměstek ministra životního prostředí Vladimír Mana. Vznesl otázku, proč nejsou ze zásobníku projekty vyňaty a doporučeny k podpisu ministrovi životního prostředí, když je potřeba snižovat ztráty čerpání finančních prostředků z operačního programu. Ředitel státního fondu Petr Valdman jeho otázku zodpověděl vysvětlením, že všechny projekty ponechané v zásobníku jsou projekty rychle realizovatelné, takže je dobré si je ponechat v zásobě pro případ, že by se vzhledem k časovým možnostem nedařilo podpořit důležitější projekty z hlediska péče o životní prostředí. „Teprve pak by přišly na řadu projekty ze zásobníku v prioritní ose sedm,“ uvedl P. Valdman. Členové výboru hned na to rozpoutali diskuzi na téma objektivity kritéria ekologická relevance. Veronika Maršálková, vedoucí Oddělení VII Státního fondu životního prostředí ČR, se členům výboru snažila vysvětlit, jak se u projektů ekologická relevance určuje. „Závisí to na mnoha kritériích, například u lesní mateřské školy je to třeba i to, kolik dní v týdnu je taková škola provozována. Ne vždy však to, že nějaký projekt má nižší počet bodů ekologické relevance, znamená, že je neekologický,“ uvedla. Libor Ambrozek nato vznesl dotaz, zda by nebylo možné finančně podpořit prioritní osu sedm realokací prostředků z jiných os. Ředitel fondu Petr Valdman však vysvětlil, že prostředky v rámci jednotlivých os se dají přesouvat pouze mezi určitými osami v souvislosti s tím, ze kterého z evropských fondů jsou čerpány. A pro případ prioritní osy sedm, která je financována z Evropského fondu regionálního rozvoje, nikoli Fondu soudružnosti Evropské unie, už nezbývají žádné finanční prostředky, které by se do ní daly z jiných os přesunout.

liky, na závěr jednání vystoupil s informací, že starostové si stěžují na to, že Státní fond životního prostředí ČR přestal provádět kontroly na místě, tzv. dohlídky, které byly důležité, protože odhalovaly chyby v momentě, kdy se daly napravit, a žadatelům nehrozilo následné krácení dotace, jakmile chybu v projektu sami neodhalili a nenapravili. Ředitel fondu Petr Valdman uvedl, že dohlídky nebyly zrušeny, ale pouze pozastaveny, protože v tuto chvíli, kdy je třeba co nejvíce snižovat ztráty v čerpání finančních prostředků z operačního programu, na ně nezbývá čas. „V rámci dohlídek se pouze kontrolovaly realizované práce, nebyly to hloubkové kontroly. A my nyní nejsme v situaci, kdy si můžeme dovolit luxus, abychom dolaďovali projekty a jejich administraci u příjemců. Zaměstnanci fondu musejí posuzovat nové projekty, abychom vraceli co nejméně peněz Bruselu,“ řekl Valdman a dodal, že půjde-li všechno podle plánů fondu, dohlídky budou po třech měsících znovu obnoveny. Jeho slova doplnil předseda řídicího výboru Jan Kříž. Uvedl, že dohlídky jsou určitým benefitem, který má zcela jistě svůj význam, avšak kontroly dané parametry programu běží dále. Petr Valdman spolu s Janem Křížem v rámci následné diskuze potvrdili členům výboru informaci o tom, že v novém operačním programu zaměřeném na životní prostředí se nepočítá s podporou obnovy veřejného osvětlení a s podporou alternativní dopravy (CNG) ve veřejné dopravě. „Alternativní CNG veřejná doprava bude podporována z jiného zdroje než z OPŽP. A důvodem pro konec podpory obnovy veřejného osvětlení z OPŽP v budoucím programovém období je menší objem peněz v programu,“ uzavřel Jan Kříž.

ECHO Zateplení penzionu

Do rekonstrukce penzionu ve Vodní ulici, v němž žijí senioři, se letos chce pustit město Litvínov. Objekt je v technicky velmi špatném stavu, zvláště okna penzionu netěsní a zatéká jimi dovnitř. Budova by měla být rovněž zateplena a senioři by se měli dočkat vytouženého výtahu. Město zažádalo na opravu o dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Kdyby Litvínov peníze na opravu nezískal, radnice slibuje vyměnit letos alespoň okna. Oprava si však vyžádá více než deset milionů korun. Žádost o dotaci podalo město již v prosinci 2013 v rámci vyhlášené L. výzvy Operačního programu Životní prostředí.

Projekt roku 2013

Významné snížení tepelných ztrát o více než 31 tisíc gigajoulů za rok a posílení efektivnosti distribuce tepla rozhodly o tom, že nahrazování parovodu horkovodem na Pražském předměstí v Českých Budějovicích získalo titul Projekt roku 2013. Oznámila to výkonná rada Teplárenského sdružení ČR. „Velmi mě to těší, protože ocenění získal náročný projekt, který jsme zvládli během velmi krátké doby,“ uvedl Miroslav Houfek, předseda představenstva Teplárny České Budějovice. Projekt stál 73,3 milionu korun bez DPH. 23 milionů korun čili maximálně možnou částku pokryla dotace z Operačního programu Životní prostředí.

Zateplení MŠ Dukelská

Již v dubnu začaly přípravné práce na zateplení a výměně oken budovy Mateřské školy U Kohoutka Sedmipírka v Dukelské ulici. Město Benešov bylo totiž úspěšné v žádosti o dotaci podané do Operačního programu Životní prostředí. Celkové náklady projektu jsou vyčísleny na takřka pět milionů korun s DPH. Výše dotace činí necelé tři miliony korun, což je 90 procent podílu na celkových způsobilých výdajích projektu. Zbylých 10 procent hradí město ze svého rozpočtu. Dodavatelem stavby je společnost Sládek Group. Stavba by měla být dokončena v říjnu.

6

7

ANALÝZA

ANALÝZA


Ex-post monitoring vodohospodářských projektů byl zahájen Následná kontrola, respektive ex-post monitoring provozní fáze projektů financovaných z Operačního programu Životní prostředí na programové období 2007–2013 (OPŽP), je nedílnou součástí naplnění závazku České republiky vůči Evropské komisi. Ex-post monitoring provozní fáze projektů navazuje na monitoring projektů pro účely takzvaného závěrečného vyhodnocení akce (ZVA), Gabriela Křivánková, přičemž požadavek na provádění vedoucí Oddělení monitoringu ex-post monitoringu provozní fáze vodohospodářské infrastruktury projektu vyplývá SFŽP ČR z takzvaného obecného nařízení (nařízení ES č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení ES č. 1260/1999, dále jen „obecné nařízení“). V případě vodohospodářských projektů předložených v rámci prioritní osy 1 (PO 1), konkrétně do podoblasti podpory 1.1.1 – Snížení znečištění z komunálních zdrojů – a oblasti podpory 1.2 – Zlepšení jakosti pitné vody –, však vychází požadavek na expost monitoring projektů také z Podmínek přijatelnosti vodohospodářských projektů pro OPŽP v programovém období 2007−2013 (Podmínky přijatelnosti), resp. podmínek přílohy č. 7 programového dokumentu OPŽP.

Do konce 2025

Podmínky, které zohledňují výše uvedené a které musí konečný příjemce ve vztahu k poskytnuté dotaci na projekt z OPŽP splnit, jsou zakotveny v rozhodnutí o poskytnutí dotace (RoPD), vydávaném Ministerstvem životního prostředí (MŽP), respektive ve smlouvě o poskytnutí dotace, kterou konečný příjemce uzavírá se zprostředkujícím subjektem OPŽP, jímž je Státní fond životního prostředí ČR.

Na základě relevantních právních předpisů a metodických dokumentů, včetně podmínek RoPD, je celkový časový rámec pro provádění ex-post kontroly projektů stanoven tak, že za předpokladu ukončení realizace projektů do konce roku 2015 je pro naplnění uvedených požadavků nutné zajistit provádění ex-post monitoringu na národní úrovni minimálně do konce roku 2025.

Kontrola plnění

Ex-post monitoring provozní fáze projektů bude prováděn v takovém věcném a časovém rozsahu, aby byla zajištěna udržitelnost výsledků projektu v souvislosti s plněním následujících základních požadavků:  stálost operací (čl. 57 obecného nařízení) a příjmy projektu (čl. 55 obecného nařízení). Vedle plnění výše uvedených požadavků obecného nařízení je v závislosti na modelu provozování vodohospodářské (VH) infrastruktury rovněž nutné zajistit kontrolu plnění podmínek definovaných v Podmínkách přijatelnosti. Jsou to zejména následující oblasti:  tvorba cen na základě finančního modelu (FM) a vyrovnávacího nástroje (nebo ekvivalentního nástroje používaného příjemcem pro stejný účel, VN) používaného pro oddílný model provozování,  tvorba cen na základě výsledků finanční analýzy (FA) v případě smíšeného modelu provozování, modelu „obec provozuje sama“ nebo u vlastnického modelu,  správné využití zdrojů určených pro správu, obnovu a rozvoj infrastruktury (nájemné v případě oddílného modelu, odpisy/zisk v případě smíšeného modelu, čistý příjem v případě, kdy obec provozuje VH infrastrukturu sama, nebo je to vlastnický model provozování),  plnění výkonových ukazatelů (tato povinnost je stanovena pouze u oddílného modelu provozování), tj. kontrola, zda jsou data vůbec vykazována a jsou k dispozici ke kontrole, kontrola vykazovaných dat ve vztahu k referenčním hodnotám, kontrola placení smluvních pokut apod. Celkový věcný rozsah kontroly VH projektů z podoblasti podpory 1.1.1 a oblasti podpory

1.2 je tedy řešen dle příslušných (zvolených) modelů provozování VH infrastruktury definovaných dle Metodiky pro žadatele rozvádějící podmínky přílohy č. 7 programového dokumentu OPŽP (Metodika pro žadatele).

Kontrolní proces

Ex-post kontrola projektů po ZVA se skládá ze dvou částí. První část zahrnuje kontrolu poskytnutých údajů dle průběžných provozních monitorovacích zpráv (PPMZ) a monitorovacích zpráv dle typu provozního modelu (ve smyslu přílohy č. 7) u všech projektů z podoblasti podpory 1.1.1 a oblasti podpory 1.2, které jsou ve fázi po ZVA. Druhou částí je kontrola na místě a bude představovat podrobnou kontrolu projektu v místě jeho realizace, avšak bude prováděna pouze u vybraného vzorku projektů. Společnou oblastí ex-post kontroly dat, platnou pro všechny modely provozování, je vždy kontrola skutečností vyplývajících z požadavků na udržitelnost projektu, FA a stálost operací. Tato kontrola bude prováděna jedenkrát ročně vždy za období předcházejícího roku, a to elektronicky pomocí PPMZ generovaných v IS Bene-fill k datu 1. 3. (s výjimkou roku 2014, kdy byly PPMZ generovány k datu 14. 3. 2014). Konečný příjemce musí PPMZ kompletně vyplnit a elektronicky odeslat svému projektovému manažerovi na SFŽP ČR, avšak nejpozději do tří měsíců od vygenerování požadavku na vyplnění v IS Bene-fill. Společně s výzvou k vyplnění PPMZ je konečný příjemce (pro projekty z podoblasti podpory 1.1.1 a oblasti podpory 1.2)

vyzván také k vyplnění monitorovací zprávy dle typu provozního modelu za daný rok, která je ke stažení v elektronické podobě (formát MS Excel) v IS Bene-fill (Dokumenty ke stažení) a jejíž lhůta pro vyplnění a odeslání na SFŽP ČR je shodná s PPMZ. Monitorovací zprávu dle typu provozního modelu musejí příjemci odeslat v tištěné podobě na oddělení monitoringu vodohospodářské infrastruktury. Vzhledem k tomu, že následný monitoring VH projektů z podoblasti podpory 1.1.1 a oblasti podpory 1.2 byl již zahájen, je zapotřebí upozornit konečné příjemce na fakt, že každý rok po ZVA po dobu udržitelnosti projektu dle podmínek RoPD (10 let) budou vyzýváni k předložení PPMZ a informací dle typu provozního modelu, včetně doložení dokladů s tím souvisejících.

VH projekty

Problematika VH projektů z podoblasti podpory 1.1.1 a oblasti podpory 1.2 a nastavení příjmů projektu byla již několikrát diskutována, nicméně vzhledem k tomu, že již nyní se velké množství těchto projektů nachází před zahájením provozu nebo již v provozní fázi jsou, je zapotřebí zopakovat několik základních skutečností, jakým způsobem zajistit u těchto projektů udržitelnost a naplnění podmínek tvorby ceny pro vodné a/nebo stočné v souladu s metodickými pokyny a nařízeními EU. Pro VH projekty z podoblasti podpory 1.1.1 a oblasti podpory 1.2, které jsou definovány jako projekty generující příjem (ve smyslu čl. 55 obecného nařízení), byla stanovena míra pod-

pory z OPŽP a předpokládaná udržitelnost projektu dle výpočtu FA předložené k žádosti o dotaci. Tato FA je vždy aktualizována k RoPD na základě skutečných údajů známých po výběru dodavatele stavby (termíny realizace, plátcovství DPH, výše ceny pro

ceny pro vodné a/nebo stočné uvedené ve FM a VN, který byl předmětem výběrového řízení na provozovatele VH infrastruktury, nebo byl vytvořen vlivem úpravy provozní smlouvy z důvodu splnění podmínky přílohy č. 7 pro

Společnou oblastí ex-post kontroly dat, platnou pro všechny modely provozování, je vždy kontrola skutečností vyplývajících z požadavků na udržitelnost projektu, finanční analýzu a stálost operací. vodné/stočné a žadatelem definovaná cena vodného/stočného na listu „Modul priority“, pouze je-li již vybírána a zároveň není žádoucí snižovat předdefinované hodnoty ze žádosti, list „Investiční náklady – běžné ceny“ a list „Zdroje financování“). Aktualizovaná FA k RoPD slouží také jako podklad pro stanovení maximální výše podpory z OPŽP k ověření udržitelnosti projektu po aktualizaci vybraných údajů a na jejím základě jsou zároveň připraveny konkrétní podmínky RoPD a smlouva se SFŽP ČR k danému projektu.

poskytnutí max. výše podpory z OPŽP. Na tomto místě je zapotřebí upozornit konečné příjemce, že následné snížení nájemného, případně cen pod výši stanovenou dle FA nebo FM a VN, je přípustné pouze z důvodu:  dosažení hranice sociálně únosné ceny nebo ceny k vytvoření tzv. „plných odpisů“, které prokazatelně vytvářejí zdroje pro správu a obnovu VH infrastruktury.

Podrobnější kontrola

V březnu letošního roku byla pro konečné příjemce spuštěna již 1. PPMZ za sledované období do konce roku 2013 a provozní Smíšený a oddílný zpráva dle typu provozního U projektů PO 1, podoblasti modelu (ve smyslu přílohy č. 7 podpory 1.1.1 a oblasti podpory OPŽP) za rok 2013. Tyto monito1.2, platí, že v případě:  smíšeného modelu provozování rovací zprávy představují prozatím základní a obecnou kontrolu vybranebo modelu „obec provozuje sama" nebo vlastnického mode- ných údajů, mimo jiné ve vztahu lu se nesmějí výsledné ceny pro k příloze č. 7 OPŽP. Nicméně SFŽP ČR připravuje na další rok vodné a/nebo stočné (v zámonitorovacího období (monitovislosti na rozsahu realizace projektu – pitná/odpadní voda ring roku 2014) přenastavení dvou výše uvedených monitorovacích nebo pitná a odpadní voda) zpráv, respektive monitorovaných lišit od FA k RoPD o více než údajů, se záměrem začlenit monito10 % směrem dolů, rované údaje dle typu provozního  oddílného modelu provozomodelu do systému IS Bene-fill. vání musejí být dodržovány

ECHO Nový vůz do Čerčan

Tímto chce SFŽP ČR upozornit konečné příjemce, že ex-post monitoring projektů z podoblasti podpory 1.1.1 a oblasti podpory 1.2 bude od března roku 2015 spuštěn v komplexnější a z pohledu dodržování podmínek přílohy č. 7 OPŽP zejména v podrobnější podobě. Tato kontrola bude spočívat v monitoringu jednotlivých parametrů relevantních pro výpočet ceny pro vodné a/nebo stočné (u všech modelů provozování) včetně stanovení výše nájemného a plnění výkonových ukazatelů ve vztahu vlastník a provozovatel VH infrastruktury (u „oddílného“ modelu provozování). SFŽP ČR, který bude ex-post monitoring vykonávat, je při provádění ex-post kontroly připraven konečným příjemcům zajistit maximální součinnost a podporu. V souvislosti s nadcházející povinností žadatelů předkládat na SFŽP ČR monitorovací zprávy v pravidelných ročních intervalech plánuje fond na podzim roku 2014 uskutečnit informativní semináře. Tyto semináře budou mít za účel seznámit žadatele s problematikou ex-post monitoringu VH projektů z podoblasti podpory 1.1.1 a oblasti podpory 1.2, s metodikou kontroly a postupem vyplnění monitorovací zprávy a s kontrolou příslušných podkladů s ní souvisejících.

Oprávněnost výše podpory

Z výše uvedeného vyplývá, že s ohledem na končící programové období OPŽP 2007–2013 je nyní nezbytné zaměřit pozornost nejen na dočerpání finančních prostředků (do konce roku 2015), ale také na sledování jejich využití, respektive je zapotřebí provádět kontrolu (monitorovat) oprávněnosti výše poskytnuté podpory (z ERDF/FS, kap. 315 SR a SFŽP ČR) a zajištění udržitelnosti projektů tak, aby byly vyčerpané prostředky vykázány jako oprávněné a efektivně využívané, v souladu s požadavky EU. Věříme, že žadatelé a koneční příjemci nebudou brát tuto povinnost České republiky jako „nepříjemnou povinnost“, nýbrž pomohou úspěšně dokončit stávající programové období 2007–2013 právě s výhledem na možnost čerpat dotace na VH infrastrukturu v novém programovém období OPŽP 2014–2020.

Vedení obce Čerčany rozhodlo o koupi nového samosběrného čisticího vozu, financovaného ze strukturálních fondů Evropské unie v rámci Operačního programu Životní prostředí. Moderní zametací stroj je vhodný pro údržbu místních komunikací v obci, parkovacích ploch, chodníků a dalších venkovních ploch. V současné době obec přijímá nabídky na dodávku tohoto samosběrného čisticího stroje, přičemž předpokládaná hodnota zakázky, jejíž termín plnění je květen až srpen, činí 1 600 000 korun bez daně z přidané hodnoty.

Lepší čistírna

Slavností odstartovala 4. dubna v deset hodin dopoledne rekonstrukce čistírny odpadních vod ve Velkých Přílepech. Stavba bude trvat čtrnáct měsíců a vyjde na téměř třicet milionů korun. Za tuto cenu má stavbu realizovat firma Pohl CZ z Roztok, vítěz výběrového řízení. Kromě mnoha technologických změn bude především vystavěna nová budova kalového hospodářství, budou rozšířeny dmychárna i aktivační nádrže a bude zvětšena dimenze kanalizačního přivaděče k čističce. Obec Velké Přílepy, investorka záměru, má na spolufinancování celé akce přislíbenu dotaci z Operačního programu Životní prostředí.

V nejzelenější obci

Nejzelenější obec ČR v soutěži Vesnice roku 2012 nezahálí. Dolní Břežany nedávno získaly další dotace z Evropské unie, které budou použity jak na opravy poškozených místních komunikací, tak na projekt nové odpočinkové zóny, v jejímž rámci bude založen i nový hřbitov. Autorem krajinářské kompozice je zahradní architekt Zdeněk Sendler, se kterým radnice již dříve spolupracovala na vytvoření parku v centrální části obce, za který Dolní Břežany získaly cenu v mezinárodní soutěži Kvetoucí sídla Evropy 2013. Podle předpokladu by měl být projekt obce dokončen letos na podzim. Výsadba si již vyžádala náklady ve výši 8,8 milionu korun, projekt je podpořen z OPŽP.

8

9

ZPRÁVY MŽP ECHO Oprava návsí

Získá-li vyškovská obec Rousínov dotaci z Operačního programu Životní prostředí, o niž žádá, dočkají se obyvatelé místních částí Vítovice a Kroužek zrekonstruovaných návsí. „Hrubý odhad cen je asi tři sta tisíc korun pro náves v Kroužku a sto tisíc pro náves ve Vítovicích,“ uvedl rousínovský starosta František Havíř. „V Kroužku plánujeme zregenerovat celý park, což znamená především srovnání povrchu a založení nového trávníku. Také kolem nedávno opravené cesty vysadíme alej nových okrasných ovocnanů,“ dodal Havíř.

Nové stromy u silnic

Silnice na Pardubicku lemují tisíce nových stromů. Po letech kácení vysázeli cestáři na Pardubicku okolo silnic druhých a třetích tříd tisíce nových a kvalitních stromů. František Weisbauer, ekolog krajské správy silnic na Pardubicku, se podle tamějšího tisku zasadil i o získání dotace z Operačního programu Životní prostředí, která umožnila ošetření stovek dřevin a také osázení 14 km silnic novými alejemi. Pardubičtí silničáři tak spolu s kolegy z Vysočiny patří k těm, jejichž aktuální přístup k alejím zaslouží podle ekologů pochvalu.

Žlutava třídí odpad

Papír a lepenky, pneumatiky, oleje a tuky, kyseliny, rozpouštědla, baterie a akumulátory, zářivky, ale také televize, rádia, počítače, mrazáky, beton nebo plasty. Kam s takovým odpadem? V obci Žlutavě na Zlínsku v tom mají už jasno a nemusejí tápat, kam jej odvézt nebo vyhodit. Od dubna tam totiž funguje nové Odpadové centrum Žlutava. „Jedno odpadové centrum už v horní části obce máme. Je však dost stísněné a není tam ani technické zázemí. Rozhodli jsme se proto pro nové, a to už v roce 2008,“ informoval žlutavský starosta Stanislav Kolář a dodal, že jeho obec se žádostí o podporu z OPŽP uspěla až napotřetí.

ZAOSTŘENO


Enormní emise posledního desetiletí

Ocenění za ochranu přírody míří do ČR

V půli dubna byla v Berlíně zveřejněna třetí část 5. hodnoticí zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), která nese název Změna klimatu 2014: Mitigace (zmírnění dopadů) klimatické změny. Zpráva navazuje na již dříve zveřejněné části zprávy, jež se věnují fyzikálním základům změny klimatu a problematikám dopadů změny klimatu, adaptace a zranitelnosti.

Celoevropská Cena Natury 2000 je udělována za úspěchy v ochraně evropského přírodního dědictví v soustavě území Natura 2000. A právě tuto cenu v kategorii Komunikace dne obdržel projekt Agentury ochrany přírody a krajiny ČR na záchranu jedinečných stepí Českého středohoří. Do finále se ze 163 přihlášených dostal i další projekt z ČR.

Ze zprávy vyplývá, že i přes snahu o zmírňování změny klimatu a provedená opatření se emise skleníkových plynů v období let 1970 až 2010 stále zvyšovaly a tempo nárůstu emisí se výrazně zvýšilo v období 2000–2010 (78 % nárůstu emisí tvoří emise oxidu uhličitého ze spalování fosilních paliv a průmyslových procesů). Hlavními hnacími silami emisí jsou především ekonomický a populační růst, přičemž právě

vliv ekonomického růstu v posledních letech prudce nabývá na významu.

Energetika a průmysl

Největší podíl na nárůstu globálních emisí skleníkových plynů mají energetika (47 %), průmysl (30 %), doprava (11 %) a budovy (3 %). Ke snížení došlo v tomto období pouze u emisí a propadů ze zemědělství, lesnictví a jiných změn ve využívání území. Globální emise skleníkových plynů vzrostly v období 2000–2010 o 10 mld. t CO2 ekv., a tak dosáhly výše přibližně 49 mld. t CO2 ekv.

Hrozí růst teplot

Bez přijetí nových opatření ke snižování emisí se do roku 2100 předpokládá nárůst globální teploty v rozmezí 3,7 až 4,8 °C oproti předindustriální úrovni. Omezit nárůst teploty na 2 °C do roku 2100 je možné, podaří-li se do roku 2050 redukovat emise skleníkových plynů o 40–70 % oproti úrovni roku 2010 a bude-li tento trend

pokračovat až k téměř nulovým emisím v roce 2100. Předpokladem je téměř naprostá dekarbonizace energetiky, která si vyžádá rozsáhlé technologické změny, jež zahrnují rovněž předpoklad masového rozšíření technologie zachycování a ukládání uhlíku.

Plus tři stupně

Zpráva informuje i o tom, že současné závazky, které předložily smluvní strany Rámcové úmluvy o změně klimatu na konferenci v Cancúnu v roce 2010, jsou z hlediska cíle omezení nárůstu globální teploty nedostatečné a v nejlepším případě by mohly pravděpodobně dosáhnout omezení nárůstu teploty do 3 °C. Celá zpráva pracovní skupiny IPCC je dostupná od 15. dubna na stránce Ministerstva životního prostředí. Na podzim 2014 bude zveřejněna syntéza, která propojí poznatky ze všech tří zveřejněných částí 5. hodnoticí zprávy.

Negativní postoj k těžbě zlata trvá Vladimír Dolejský, náměstek ministra životního prostředí a ředitel sekce ochrany přírody a krajiny, navštívil koncem dubna obce Mokrsko a Chotilsko a přilehlé oblasti, kde se nacházejí ložiska zlata. Podle geologických průzkumů by zlata mělo být až 130 tun. Firma Astur Bohemia proto žádá o stanovení průzkumného území Mokrsko pro průzkum zlatých rud na ploše téměř 2 km čtverečních. Náměstek ministra životního prostředí Vladimír Dolejský se setkal s Jiřím Šťástkou, starostou obce Chotilsko. Vzájemně si potvrdili negativní stanoviska vůči provádění geologického průzkumu a případné těžbě zlata v oblasti středního Povltaví, na území s dochovaným krajinným rázem, v rekreační oblasti a těsné blízkosti vodní nádrže Slapy.

Státní surovinová politika

V prohlášení náměstka ministra v diskusi zaznělo, že

Ministerstvo životního prostředí jedná podle programového prohlášení vlády, kde je výslovně uvedeno že „vláda neumožní další průzkum a následnou těžbu zlata na území ČR“. Ministerstvo životního prostředí se také řídí zněním Státní surovinové politiky, v níž se uvádí, že „zdroje zlata představují rezervu pro eventuální využití v budoucnosti. Toto budoucí využití bude záviset na splnění zákonných, zejména ekologických, požadavků“. Jako cíl Státní surovinová politika stanovila „zabezpečit ochranu zásob ložisek zlata a ponechat je jako rezervu pro případné ekologicky příznivé využití budoucími generacemi“. Ministerstvo životního prostředí také v žádném případě neuvažuje o změně horního zákona takovým způsobem, který by opět umožnil úpravu zlatých rud kyanidovým loužením.

Zvýšená prašnost

Zlaté rudy v okolí Mokrska by musely být většinou těženy obrovským povrchovým jámovým

lomem o velikosti severočeského uhelného velkolomu. Zlato je v rudě velmi jemně rozptýleno, bylo by tedy nutné veškerou rudninu pomlít (což by vedlo ke zvýšení prašnosti) a následně upravovat mimo jiné i pomocí kyanidového loužení, které je však v ČR při úpravě rud zákonem zakázáno. Ve světě jsou již alternativní metody zkoumány, jenže ty zatím nejsou k životnímu prostředí o moc šetrnější. Klasické metody úpravy – gravitační a flotace – nejsou pro úpravu zlatých rud z Mokrska dostatečně účinné.

Štola Josef

Ani průzkumná hornická díla v Mokrsku a okolí neleží ladem. Bývalou průzkumnou štolu Josef v současné době využívá Stavební fakulta ČVUT jako podzemní výukové středisko a centrum experimentální geotechniky, vedené profesorem Jaroslavem Pacovským. Jsou tam prováděny vědecké pokusy, pro které je nezbytné neporušené horninové prostředí hluboko v podzemí.

Projekt „Aktivní ochrana evropsky významných lokalit s teplomilnými společenstvy a druhy v Lounském středohoří“ chrání zdejší jedinečné stepi. Ty patří k nejohroženějším místům naší krajiny, protože se změnil původní způsob hospodaření. Stepi však potřebují pravidelnou péči: pastvu, kosení, vyřezávání náletů nebo likvidaci invazních rostlin. Cílem projektu je zlepšit stav stepních společenstev a rozšířit jejich plochu zhruba o pětinu. Podstatnou součástí projektu je komunikace s vlastníky, hospodáři, obcemi i širokou veřejností. Bez žádné z těchto skupin totiž účinná ochrana přírody není možná.

Bez lidí to nejde

Podpora z programu Life

s majiteli pozemků a hospodáři, komunikace s obcemi, semináře pro odborníky, vzdělávání dětí v místních školách, publikace pro širokou veřejnost. Popularitu mají například pexesa nebo komiks o ohroženém druhu zdejších stepí – syslovi. Minulý týden proběhla již třetím rokem Slavnost stepí na Rané, celodenního programu se účastnily stovky lidí. „Naším úspěchem bude především to, jak se podaří zachovat a rozšířit stepi Českého středohoří. Dobře víme, že bez lidí to nejde, proto akcím pro veřejnost a vlastníky věnujeme nemalou pozornost. To, že jsme dostali

Projekt je podpořen v rámci finančního nástroje Evropské unie Life. Příjemcem dotace je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa chráněné krajinné oblasti České středohoří. Projekt bude probíhat do 30. 6. 2016. Celková výše dotace je 1 395 196 eur. „Evropská unie si uvědomuje, že soustava chráněných území Natura 2000 a evropské přírodní dědictví se těžko můžou obejít bez lidí – právě proto je takový důraz kladen na komunikaci. Jsem rád, že projekt České republiky obdržel cenu právě v této kategorii,“ řekl František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR využívá pro objasnění toho, čím jsou stepi Lounského středohoří výjimečné, nejrůznější metody. Všechny jsou stejně důležité: přímé jednání

takto prestižní cenu, ukazuje, že jdeme správným směrem,“ uvedla Jana Marešová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO České středohoří.

Dlouhodobá perspektiva

Mezi finalisty se dostal i další projekt Agentury ochrany pří-

„Naším úspěchem bude především to, jak se podaří zachovat a rozšířit stepi Českého středohoří. Dobře víme, že bez lidí to nejde, proto akcím pro veřejnost a vlastníky věnujeme nemalou pozornost,“ uvedla Jana Marešová z AOPK ČR, Správy CHKO České středohoří. rody a krajiny ČR. Ta v Českém ráji ve spolupráci se Sdružením vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL), Evropským sdružením vlastníků a zástupců společnosti Kinský dal Borgo, a. s., připravila ve společné skupině souhrny doporučených opatření pro osm evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000. Výsledkem je komplexní smlouva, která dlouhodobě zajistí prosperitu chráněných lokalit a zároveň dává vlastníkovi pozemků jasnou a dlouhodobou perspektivu ohledně nákladů a příspěvků na šetrné hospodaření.

Natura 2000 je soustava chráněných území, která chrání nejvzácnější a nejvíce ohrožené druhy rostlin, živočichů a také přírodní stanoviště v Evropské unii. Je tvořena dvěma typy území – evropsky významnými lokalitami a ptačími oblastmi. V České republice ji tvoří 41 ptačích oblastí a 1 075 evropsky významných lokalit. Více na www.natura2000.cz.

ECHO Alej v Lounech

Mezi Louny a Zeměchy na Žatecku byla dokončena výsadba aleje. Stromořadí je dlouhé necelé tři kilometry, je v něm 379 stromů a 200 keřů. „V dubnu byla výsadba dokončena,“ informovala lounská radnice. Alej podél polní cesty vzniká po etapách již několik let. Jednostranné stromořadí v délce 2,5 kilometru nyní doplnil zbývající úsek. Práce provedla firma Sadové úpravy Honka. Město zaplatilo 170 tisíc korun. „Akce byla financována z Operačního programu Životní prostředí, a to částkou 170 tisíc korun,“ upřesnil městský úřad.

Zakázka za 101 milionů

Nemalou dotaci z Operačního programu Životní prostředí má Chomutovská radnice údajně přislíbenu na rekultivaci skládky komunálního odpadu. Cena akce je odhadována na 101 milionů korun a město by na ni mohlo z dotace získat celých 91 milionů. Než bude zastupitelstvem v červnu vyhlášeno výběrové řízení na rekultivaci skládky, rada již nyní schválila zveřejnění tohoto záměru. „Měsíc a půl předem tak dáváme zájemcům na vědomí, že takto velkou zakázku hodláme vyhlásit,“ sdělil primátor Jan Mareš. Stavba by měla být realizována od října letošního roku až do poloviny roku příštího.

Změna řízení ČIŽP

Kdyby se nadále snižoval rozpočet České inspekce životního prostředí (ČIŽP), musela by omezit svou činnost. Novinářům to řekl Jan Slanec, ředitel ČIŽP. V posledních dvou letech klesl rozpočet inspekce o více než 20 procent. „Předpokládáme, že v rámci možností omezeného rozpočtu MŽP bude práce České inspekce životního prostředí zohledněna,“ řekl Jan Slanec. Ministerstvo životního prostředí, jehož je ČIŽP rezortní organizací, se situací zabývá. „Informace o tom, že ČIŽP by mohla být financována více, máme a zabýváme se tím. Rozpočet na rok 2014 je již uzavřen a v této chvíli nechceme předjímat, jaký bude rozpočet na rok 2015,“ uvedla Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení ministerstva. MŽP prý v současné době připravuje koncepční změnu řízení svých resortních organizací včetně ČIŽP.

10

11

REPORTÁŽ

REPORTÁŽ


Jak se dýchá v Praze „Každý si všimne, jestli je ulice uklizená, nebo neuklizená, vizuálně je to jednoznačné. A i laik pozná, že když kolem něho projede naše čisticí auto, lépe se mu dýchá,“ říká Jan Petružálek, technický ředitel společnosti Komwag. Hovoří o zařízení, které firma zakoupila z podpory z Operačního programu Životní prostředí. O voze, který uklízí ulice Prahy 2.

Samotný provoz čisticího vozu je jednoduchý. Auto každé ráno kolem páté vyjede, uklidí svůj denní příděl ulic a v poledne se vrátí zpátky do sídla společnosti. Intenzivněji pracuje pochopitelně v letních měsících, v zimě je jeho fungování omezeno teplotou. Kvůli bezpečnosti je hraniční teplotou, ve které ještě vyjíždí, pět stupňů nad nulou. „Představa, že v plus třech nakropíme ulici, pak se otočí vítr a udělá z toho kluziště, není zrovna vábná,“ říká Jan Petružálek. Vůz vyžaduje pravidelnou měsíční údržbu a minimálně čtyřikrát ročně musí navštívit autorizovaný servis, kde se postarají o hydrauliku a speciální prvky související s čištěním. Ve srov-

nání s osobním automobilem je na údržbu náročnější, ale v segmentu vozů, které vykonávají tento druh práce, je péče o něj naprosto standardní. „Pracovní auta prostě musejí do servisu dva- až třikrát častěji než osobní,“ vysvětluje ředitel Petružálek. Ani samotná obsluha vozu nevyžaduje nějaké zvláštní oprávnění. Obsluze stačí běžný řidičský průkaz pro automobily do tří a půl tuny a odpovídající zaškolení.

Za starou ekologickou zátěž je považována závažná kontaminace horninového prostředí, podzemních nebo povrchových vod, ke které došlo v minulosti nevhodným nakládáním s nebezpečnými látkami, zejména ropnými látkami, pesticidy, PCB, chlorovanými a aromatickými uhlovodíky, těžkými kovy a podobně.

Komwag a dotace

Komwag, podnik údržby a čistoty města, zajišťuje komunální služby na území hlavního města Prahy a jeho okolí již od roku 1996. A dle slov zástup-

Profesionální a vstřícný přístup projektových manažerů fondu zaslouží uznání. A to i přes to, že cesta k přiznání dotace pro společnost Komwag byla poněkud komplikovanější a delší, než původně všichni předpokládali.

Polétavý prach (PM z anglického názvu „particulate matter“) je pojem pro mikročástice o velikosti několika mikrometrů (µm). Částice mají své specifické označení podle velikosti, například PM10 označuje polétavý prach o velikosti 10 mikrometrů. Částice atmosférického aerosolu se usazují v dýchacích cestách. Místo záchytu závisí na jejich velikosti. Větší částice se zachycují na chloupcích v nose a nezpůsobují větší potíže. Částice menší než 10 µm (PM10) se mohou usazovat v průduškách a způsobovat zdravotní problémy. Částice menší než 1 µm mohou vstupovat přímo do plicních sklípků, proto jsou tyto částice nejnebezpečnější. Na částice polétavého prachu se vážou těkavé organické látky (VOC, z anglického názvu volatile organic compounds), které v organismu působí toxicky. Inhalace PM10 poškozuje hlavně kardiovaskulární a plicní systém. Dlouhodobá expozice snižuje délku dožití a zvyšuje kojeneckou úmrtnost. Může způsobovat chronickou bronchitidu a chronické plicní choroby. V důsledku absorpce organických látek s mutagenními a karcinogenními účinky může expozice PM10 způsobovat rakovinu plic. Mezi nejvýznamnější antropogenní zdroje atmosférického aerosolu patří: vysokoteplotní procesy, především spalovací cementárny, vápenky, lomy a těžba, odnos částic větrem ze stavebních ploch a z ploch zbavených vegetace. Významným zdrojem prachových částic jsou automobily s dieselovými motory, které nemají katalyzátor, a jejich výfukové plyny proto obsahují množství malých prachových částic vznikajících nedokonalým spalováním nafty. Polétavý prach vzniká téměř výhradně jako produkt lidské činnosti: při spalovacích procesech, tavení rud, ale také z půdy zbavené vegetačního krytu. Čím menší průměr částice má, tím déle zůstává v ovzduší. V ČR je určen limit pro znečištění ovzduší pevnými částicemi (polétavý prach). Denní imisní limit je 50 µg/m3. Překročení tohoto limitu je tolerováno max. po 35 dnů v roce. Na některých místech ČR, jako je Ostravsko, je limit překračován i přes 100 dní v roce.

ců firmy používá k plnění svých činností nejmodernější komunální techniku. Nákup speciálního čisticího vozu tudíž skvěle zapadl do filozofie společnosti. Všechno začalo tím, když se vedení společnosti rozhodlo zvětšit kapacitu a zrekonstruovat objekt, ve kterém sídlí, a pokud možno na to získat nějakou dotaci. „Již dříve jsme sledovali všemožné dotační tituly, které přicházely z Evropské unie. Avšak kvůli zamýšlené rekonstrukci jsme je začali sledovat ještě intenzivněji a navázali jsme i spolupráci s agenturami, které se dotacemi zabývají,“ vzpomíná J. Petružálek a přidává i osobní postřeh. „Jako by se toho zhruba od roku 2010 hodně změnilo. Do té doby byly možnosti čerpat dotace něco jako tajnost. Po roce 2010 mám pocit, že se to hodně změnilo, protože i laici dostali šanci proniknout do tajů dotací, dosáhnout na ně.“

Jednodušší cesta

Petružálkova firma si pro zpracování žádosti o dotaci

na nákup čisticího vozu vybrala ve výběrovém řízení poradenskou firmu Ratifico. A to prý z čistě časových důvodů. „Najmout si externí firmu bylo pro nás mnohem jednodušší, než kdybychom chtěli sestavit tým, který by se zabýval tím, jak žádost správně vyplnit,“ říká Jan Petružálek. Podle jeho soudu možná i proto celý proces žádání o podporu probíhal standardně, byť z počátku bylo dle jeho slov nutné se v mnohém obracet na projektové manažery Státního fondu životního prostředí ČR a hledat správné způsoby vypracování žádosti. Jeho slova potvrzuje i Michal Kučný, jednatel společnosti Ratifico, a dodává, že profesionální a vstřícný přístup projektových manažerů fondu zaslouží uznání. A to i přes to, že cesta k přiznání dotace pro společnost Komwag byla poněkud komplikovanější a delší, než původně všichni předpokládali. „Poměrně nové a složité problematice přičítám i hledání správné metodiky

hodnocení a měření indikátorů. Žádost o dotaci obnášela standardní formulář Bene-fill, běžné přílohy a především studii proveditelnosti, která jasně mapovala situaci na místě a stanovovala indikátory projektu,“ doplňuje M. Kučný.

S dotací je to příjemnější

Svůj projekt, v jehož rámci žádala o podporu, společnost

s polétavými částicemi prachu o velikosti 10 mikrometrů,“ vzpomíná. Ale ne všechno šlo hladce a rychle. Od podání žádosti do reálného nákupu čisticího vozidla uběhly více než dva roky. „Dotace nám byla přiznána, ale pak jsme ještě téměř rok a půl čekali na finanční prostředky. Bylo to dlouhé, ale protože naše firma je kapitálově

Společně s ostatními kropicími vozy zbavuje čisticí vůz město přízemního ozónu, když letní teploty překročí třicítku a v ulicích přestává být dýchatelno. Komwag nazvala „Snižování prašnosti z plošných zdrojů ve vybraných lokalitách hlavního města Prahy“. A podle Jana Petružálka bylo dobré, že uvedený projekt zapadl i do projektu rozšiřování kapacity objektu společnosti. „V té době už bylo také jasné, že město Praha začalo prostřednictvím blokového čištění i denních úklidů komunikací a chodníků bojovat také

silná, nedělalo nám to až tak velký problém,“ vysvětluje J. Petružálek a dodává, že speciální čisticí vůz by firma s největší pravděpodobností zakoupila i bez dotace, ale přiznání podpory výrazně zlepšilo ekonomiku celého projektu, což se promítá i do častějšího nasazování vozu. „Když dostanete devadesátiprocentní dotaci na zhruba dvoumilionovou část-

ku, dělá se i ta administrativa příjemněji,“ směje se Jan Petružálek.

Nebylo to nijak složité

Petružálek je přesvědčen o tom, že administrativa spojená s nákupem čisticího vozu za podpory z Operačního programu Životní prostředí může být pro někoho náročná, nikoli však pro společnost velikosti Komwagu. „My v podstatě otevřeně zveřejňujeme výsledky naší činnosti a další dokumenty, posíláme je na nejrůznější místa, takže jestli je pošleme ještě na jedno další místo, už v objemu naší administrativní práce nehraje takovou roli,“ přibližuje Jan Petružálek, proč si to myslí. Dodává však, že si dovede představit, že pro společnost o deseti lidech může být žádání o dotaci složitější. „Je to velmi náročný proces, ale na druhou stranu pro takovou firmu dotace znamená mnohem větší podporu než pro nás.“ Technický ředitel také tvrdí, že poněkud úsměvnou záležitostí prý

12

13

REPORTÁŽ

REPORTÁŽ


ECHO

ECHO Unikátní web

Upozornění pro žadatele

Od 1. 7. 2014 dojde ke snížení výše regionální podpory a ke změně podmínek pro podporu de minimis (RPZP). Pro zachování stávajících podmínek RPZP bude možné vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace (RoPD) ještě před ukončením řízení pro výběr dodavatele, a to na základě posouzení zadávací dokumentace ze strany SFŽP ČR a předložení projektové dokumentace. Tuto procesní změnu lze uplatnit u všech typů veřejných zakázek vyjma zakázek malého rozsahu. Pečlivě zpracované zadávací dokumentace k výběrovému řízení na realizaci předmětu podpory ve stavu připraveném k vyhlášení veřejné zakázky je potřeba předložit na SFŽP ČR ke kontrole nejpozději do 10. 6. 2014. Stávající postup pro přípravu RoPD a jeho vydání po uzavření smlouvy o dílo s dodavatelem je rovněž stále možný.

Výměna starých kotlů

Na výměnu starých kotlů za nové účinné nízkoemisní míří dalších 20 milionů korun. Ministr Richard Brabec, plzeňský hejtman Václav Šlajs a Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR, podepsali dohodu o spolupráci v rámci takzvané kotlíkové dotace. Po startu podobných výzev v Ústeckém a Královéhradeckém kraji v polovině května tak budou moci poté o příspěvek žádat i lidé v Plzeňském kraji. Příjem žádostí na krajském úřadě poběží od pondělí 26. května do 30. června, nebude-li alokovaných 20 milionů vyčerpáno dříve.

Rekordní vyčerpání

Částka 20 milionů korun, která byla vyčleněna na kotlíkové dotace pro Královéhradecký kraj, a to 10 milionů z prostředků kraje a 10 milionů z prostředků SFŽP ČR, byla vyčerpána během jednoho týdne. Krajský odbor životního prostředí přijal téměř čtyři stovky žádostí, které nyní vyhodnotí a společně se Státním fondem životního prostředí ČR překontroluje. Do dvou měsíců by měli žadatelé dostat písemné vyrozumění, zda splnili všechny podmínky, a mají tak na dotaci nárok. Lokální topeniště domácností se v České republice významně podílejí na znečišťování ovzduší.

Jedinečná mapová aplikace, která zájemcům přibližuje život volně žijících zvířat Šumavy a Pošumaví, byla spuštěna v rámci česko-bavorského projektu Trans-Lynx. Aplikace zveřejňuje snímky z takzvaných fotopastí, které byly instalovány v Jihočeském a Plzeňském kraji. „Cílem je zmapovat výskyt rysa ostrovida v této oblasti v návaznosti na monitoring, který dlouhodobě probíhá v centru výskytu tohoto druhu čili na území národních parků Šumava a Bayerischer Wald. Fotopasti navíc dokumentují i mnoho dalších druhů živočichů,“ blíže projekt představil Vladimír Dolejský, náměstek ministra pro ochranu přírody a krajiny.

„Když dostanete devadesátiprocentní dotaci na zhruba dvoumilionovou částku, dělá se i ta administrativa příjemněji,“ směje se Jan Petružálek.

bylo predikovat v pětiletém období vývoj obratu i míru, do jaké vůz nabytý z dotace zachrání obsluhovanou oblast před znečištěním. „My toto predikujeme velmi rádi, ale vpravdě je to věštění z koule. A vlastně ani

právě přes Prahu 2 a zátěž dopravy je tam opravdu nesmírná. „Čištění je tu samozřejmě potřeba a mohlo by tady na ně být v podstatě nekonečně aut,“ stručně shrnuje situaci Jan Petružálek.

Otazníků je v problematice čištění města více. Všechny vozovky v Praze se například kropí pitnou vodou. „Žádná jiná alternativa totiž vlastně není,“ potvrzuje tento fakt Jan Petružálek.

nejde moc změřit, jaký podíl má tenhle jeden konkrétní vojáček v tom obrovském vojsku uklízecí techniky,“ směje se. A usmívá se i v momentě, kdy vzpomíná na spolupráci s projektovými manažery státního fondu. „Hlídali veškeré termíny, a tím nám pomáhali předcházet možným problémům.“ I díky nim Komwag zakoupil vůz přesně podle norem správně vypsaného výběrového řízení a zároveň si vybral ten nejvhodnější. „Auta, která splňují potřebné podmínky, jsou na trhu tři nebo čtyři,“ konstatuje J. Petružálek.

V Praze 2

Čisticí vůz je v provozu od jara minulého roku, a to podle speciálního programu vyvinutého ve spolupráci s městem, které, jak tvrdí zástupci firmy Komwag, projekty na snižování prašnosti od loňského roku všestranně podporuje. Vůz má na starosti celou Prahu 2, a jeho práce má proto určitě velký smysl. Druhá městská část je vrcholně zatížena ohromným průjezdem osobní i nákladní automobilové dopravy. Končí tam brněnská dálnice a je to tranzitní zóna ať už při cestě z Vršovic a Měcholup, nebo ze Smíchova. Většina řidičských cest se ubírá

Čisticích vozů jezdí po Praze něco ke stovce, společnost Komwag provozuje osm z nich, přičemž vůz se žlutou nástavbou zakoupený s podporou Operačního programu Životní prostředí má svá specifika. Pracuje pod vodní mlhou, takže kromě mechanického čištění silnic a chodníků dochází také k tomu, že polétavý prach visící ve vzduchu se napojí na vodu, která se buď spláchne do kanálu, anebo vyčistí. Když kolem vás takový vůz projede, vzduch je najednou cítit jako po dešti. „Rozdíl je v tom, že efekt jako po dešti trvá několik hodin, zatímco po průjezdu našeho auta vydrží pouhých pár minut, neboť při dešti je samozřejmě mnohem více vody,“ přiznává Jan Petružálek. Přesto je v centrálních oblastech Prahy dopad práce čisticího vozu neuvěřitelně velký. Společně s ostatními kropicími vozy také zbavuje město přízemního ozónu, když letní teploty překročí třicítku a v ulicích přestává být dýchatelno.

Poměrně standardní péče

Velkou výhodou toho, že čisticí vůz je nasazován právě na tak exponovaném místě, jakým je Praha 2, je podle Jana Petružálka využívání vozu na sto procent.

„Nedovedu si představit, že takový vůz získá třeba obec o dvou tisících obyvatelích, protože v takovém případě musí nastat problém s financemi na naftu, na obsluhu vozu, a navíc také není denně co čistit. Tady na Praze 2 máme padesát tisíc obyvatel, dalších padesát tisíc sem každý den dojíždí a finálním plátcem za naše úklidové služby je město.“ A podle Petružálka se výjezdy vozidel netýkají jen silnic, ale i chodníků, i když v jejich případě je to o něco složitější. „Pro mě bylo například překvapující, že finance z města se vztahují pouze na komunikace, a ne na chodníky. Nikdo jako by neřešil, že se na ně se také práší,“ kroutí hlavou Jan Petružálek. „Nakonec je uklízíme také a platí to městská část Praha 2,“ vysvětluje, jak situaci vyřešili.

Odvěká diskuze

Otazníků je však v problematice čištění města více. Všechny vozovky v Praze se například kropí pitnou vodou. „Žádná jiná alternativa totiž vlastně není,“ potvrzuje tento fakt J. Petružálek. „Voda z Vltavy je moc špinavá a ucpávala by technologie uvnitř vozu. A jiné varianty selhaly. Praha 2 je plná studen, jenže ty bohužel nejsou spolehlivými zdroji vody. Nemůžeme z nich každou hodinu nabírat pět nebo šest kubíků vody, protože vody v nich objemově tolik není,“ vysvětluje situaci. Jedinou možností tak pro Komwag je smlouva se společností Veolia, takže vozy firmy nabírají vodu z běžného, k tomu určeného hydrantu. „Je to jednak drahé, každý kubík platíme stejně jako vy doma, jednak to nijak dobře nekoresponduje s ekologií. Nemyslím si, že někde jinde je to jinak, ale je to přinejmenším námět na zajímavou diskuzi. Bylo by skvělé, kdyby někdo dokázal nalézt řešení, které by bylo jak ekologické, tak ekonomické. My jsme zkoušeli zprovoznit jednu z místních

POH ČR 2015–2024 Čistící a kropicí vozy jsou důležité pro zdraví města

Projekt v číslech Celkové náklady: Celkové uznatelné náklady: Celková výše podpory:

studní, což je ale záležitost dvou až tří set tisíc korun. Taková investice by se nám nějaký ten rok vracela s relativně nejistým výsledkem. Mohlo by se totiž stát, že někdy budeme u prázdné studny, do které se budeme moci jen koukat,“ říká J. Petružálek. Proto Komwag zůstal nakonec u zdroje z vodovodního řadu. Má přesně určena odběrná místa, která mají dobrý tlak a ze kterých tak mohou čerpat, aniž by se voda ztrácela někde jinde. Například vozidlo zakoupené z OPŽP se při průměrném provozu naplní čtyřikrát nebo pětkrát denně, za den spotřebuje zhruba deset kubíků vody. Ve větších vedrech je to o něco více, v menších zase trochu méně.

Snaha by byla

A jakým směrem se podle Jana Petružálka ubírá trend znečištění městského ovzduší a snahy o jeho snížení? „Například do pražského centra platí zákaz vjezdu nákladních aut s horší emisní normou než je EURO 4. To je dobré, ale potom tam projedou čtyři trabanty a je to celé vniveč. Policie to hlídá, ale nemůžou být všude, a tím je celý systém neefektivní. Myslím si, že řešením by mohl být třeba německý model emisních nálepek, aby bylo rovnou jasné, kdo do centra může a kdo ne,“ zamýšlí se.

2 451 823 Kč 2 026 300 Kč 1 550 119 Kč

Města podle něho pro snížení znečištění dělají, co je v jejich silách a možnostech. Ulice se blokově uklízejí, vysazuje se zeleň, zvýšená péče se věnuje původním parkům a vznikají nové. „Nemohu to porovnávat, ale z dětství si pamatuji dny, kdy pro smog nebylo ani vidět, a to se v současné době nestává. Těžko říct, jaký vliv na to mají automobily, jaký továrny a další faktory. Na druhou stranu stále více dětí trpí zdravotními problémy, které se znečištěním souvisí. Každopádně pro snížení znečištění ovzduší se toho dělá daleko více než dříve,“ uzavírá svou úvahu.

Dobrá zpráva

Společnost Komwag kromě dotace na pražský čisticí vůz získala z OPŽP podporu i na nákup popelářského vozu pro Mníšek pod Brdy. A také zažádala o dotace na zkvalitnění nakládání s odpady v Praze a v regionu Mníšek pod Brdy. „Myšlenkou je, aby se zvýšil odvoz separačního odpadu. Lidé se totiž naučili extrémně dobře třídit, je vidět ohromný posun. Když jsem před deseti lety do firmy nastupoval, byla v kontejnerech na papír polovina papíru, a zbytek bylo všechno možné, čeho se kdo potřeboval zbavit. To se teď už v podstatě vůbec nestává. Zrovna tak, když se začalo s tříděním tetrapaku, všichni si ťukali na čelo. A já vidím, jaký je to objem odpadu jen z naší kanceláře. Lidé prostě pochopili, že třídit odpad je ekologické i ekonomické,“ uzavírá Jan Petružálek.

Prašnost z automobilové dopravy

patří obecně mezi jeden z nejvýznamnějších zdrojů zátěže ovzduší. Tyto nečistoty jsou jedoucími vozidly postupně a opakovaně vynášeny z povrchu komunikace do okolí. Tzv. sekundární prašnost lze účinně řešit pouze definitivním odstraněním částic z povrchu vozovky čili důsledným vyčištěním komunikace. SFŽP ČR přispívá na nákup čisticí techniky – samosběrných strojů se skrápěním – z prioritní osy 2 v Operačním programu Životní prostředí. Parametry řešení, tudíž způsob a četnost čištění komunikací, musejí být zvoleny s cílem dosáhnout maximálního účinku za přijatelných investičních i provozních nákladů. Na stránkách www.opzp.cz, v sekci Vzory a metodiky k programům z OPŽP, jsou zveřejněny dvě ukázkové studie proveditelnosti pro podoblast podpory 2.1.3 – Kropicí a samosběrné vozy – zpracované jak pro menší osídlení, tak pro městské zástavby. Zveřejněné studie mají žadatelům pomoci při hledání správného nastavení všech potřebných parametrů.

Ministerstvo životního prostředí předložilo do rozšířeného veřejného připomínkového řízení Plán odpadového hospodářství ČR (POH) pro období 2015–2024. Plán je klíčovým dokumentem pro realizaci dlouhodobé strategie nakládání s odpady, s obaly a výrobky s ukončenou životností. Poprvé je součástí dokumentu i Program předcházení vzniku odpadů. „Plán odpadového hospodářství jsme vytvořili v rekordně krátkém čase společně s členy rady odpadového hospodářství, ve které mají zastoupení všechny zájmové skupiny, jichž se odpadová politika dotýká,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec.

Biodpad do hnědé

Ministerstvo životního prostředí bude od radnic chtít, aby do roku 2020 nabízely lidem kromě barevných kontejnerů na papír, plast nebo sklo také ty na bioodpad. Počítá s tím návrh Operačního programu Životní prostředí na další roky. Podle Ministerstva životního prostředí však obcím bude stačit, když zajistí likvidaci biodpadu například ve sběrném dvoře. „Obce budou mít na výběr, jaký systém sběru bioodpadu i kovů zvolí, a to obecně závaznou vyhláškou,“ řekla mluvčí ministerstva Petra Roubíčková. O povinnosti třídit bioodpad se mluví několik let, mnoho měst s ním mezitím začalo samo. Hlavně rostlinné zbytky tvoří dosud až třetinu objemu popelnic na směsný odpad.

14

15

ROZHOVOR

ROZHOVOR


„Poučení z krizového vývoje“ je bezpodmínečně nutné Do funkce ministra životního prostředí nastoupil Richard Brabec s dlouholetými manažerskými zkušenostmi, naposledy ve funkci generálního ředitele chemické společnosti Lovochemie. Jaké jsou jeho názory na kondici Operačního programu Životní prostředí, chod ministerstva a péči o životní prostředí České republiky a jaké jsou jeho úkoly v resortu, jenž mu byl svěřen, říká v následujícím rozhovoru. Jak hodnotíte výkon Operačního programu Životní prostředí? Z hlediska čerpání finančních prostředků jsem Operační program Životní prostředí převzal v kritickém stavu. I přes maximální úsilí, které tomuto problému věnujeme, máme jen omezenou možnost snížit objem finančních prostředků, které Česká republika z programu nevyčerpá a bude muset Bruselu vrátit. Časová a technická dispozice nám přitom neumožňují, abychom se ztrátám zcela vyhnuli. Loni jsme přišli o šest miliard korun, letošní ztráta vychází na miliard třináct. Pevně věřím, že ji srazíme alespoň o čtyři miliardy. Vše, co by bylo pod devět miliard korun, by byl fantastický výsledek. Náš tým převzal program až příliš pozdě, takže honíme kočku za ocas, která k naší smůle běží velmi rychle. Je to obrovská škoda, protože situace, kdy Česká republika dostane pět miliard eur z Evropské unie na péči o životní prostředí, se dle mého názoru už nebude nikdy opakovat. Dohnat nabrané zpoždění v čerpání tedy už nedokážete? Aktuální bilance operačního programu je stále ještě mizerná, přičemž my už nemáme čas, abychom napravili dřívější chyby. Jsme limitováni skutečností, že programové období skončí už na konci roku 2015. Viníky hledejme v minulých vládách. Už vláda Jiřího Rusnoka měla velmi omezený prostor na nápravu chyb vlády Petra Nečase, která je hlavním viníkem současných potíží s čerpáním peněz z operačního programu. Například v roce 2011 se takřka nevypisovaly nové výzvy.

Nový program Lze se v novém programovém období z předchozích chyb alespoň poučit? Poučení „z krizového vývoje“ je bezpodmínečně nutné. Avšak smůla je, že to poučení přijde v situaci, kdy Česká republika dostane z Evropské unie podstatně méně peněz, než dostala ve stávajícím programovém období. A to je ten problém. Mohl byste rozvést „ta poučení“? První poučení zní, že nelze ztrácet čas tím, že budeme problémy odsunovat do budoucna. Když se na minulé řízení operačního programu podíváte z manažerského pohledu, vidíte jen selhání. Předchozí vedení resortu nereagovala na to, co bylo třeba dělat. Problémy se neřešily, odsouvaly se. Ignorovala se stará známá pravda, že když deset dělníků vykope příkop za tři týdny, tak ten samý příkop nevykope za tři vteřiny ani sto tisíc dělníků. I kdyby-

chom nyní nakrásně přijali tisíce nových lidi na administraci programu, nepomůžeme si, protože řešit se musejí i dlouhodobé projekty, které nezrealizujete ze dne na den. Přesto nové lidi přijímáte. To je pravda. Důvodem je, že chceme maximálně využít alespoň to málo času, které do konce programu zbývá. Nesedět s rukama v klíně. Také víme, že v minulosti projektoví manažeři Státního fondu životního prostředí ČR realizovali stovky projektů, takže nemohli ani tušit, jak všechny ty projekty v reálu vypadají. A to je špatně. Proto je posilujeme. Dbáme také na to, aby pracovali kontinuálně, nikoli nárazově, což bylo také běžnou praxí minulého vedení a klasickou ukázkou manažerského selhání. Jak bude vypadat nový nástupce současného Operačního programu Životní prostředí? Bude v něm méně peněz, ale i méně prioritních os. Jednou z hlavních změn, kterou se nám podařilo zavést již nyní, je nastavení velmi úzké spolupráce mezi Ministerstvem životního prostředí a Státním fondem životního prostředí ČR. Stávající program i jeho nástupce musejí pracovat rychleji. V minulosti bylo zcela běžné, že se komunikace mezi klíčovými úřady odehrávala v řádu až nekonečného počtu měsíců. Ministerstvo životního prostředí a státní fond, byť jsou to subjekty z jednoho pytle, spolu vlastně nekomunikovaly. A není to jen o komunikaci, ale i o jednodušším nastavení systému přidělování podpory, který se musí projevovat v přímějších, a tedy i rychlejších procedurách. Důležití jsou také kvalitní lidé na všech úrovních řízení operačního programu.

Kvalitní lidé Jak definujete personální „kvalitu“ v případě řízení operačního programu? To jsou lidé, kteří nekradou, hlídají termíny a vůči žadatelům vystupují aktivně. V minulosti bylo běžné, že starosta poslal žádost o podporu na svůj projekt, ale půl roku vůbec netušil, co se žádostí je. Kamkoli se v resortu životního prostředí podíváte, tam vidíte učebnicové příklady nezvládnutého managementu. Z vašich slov je patrné rozčarování, což je pochopitelné, protože ČR přijde o miliardy korun z Evropské unie. Ponese za to někdo reálnou odpovědnost? To je těžké, manažerská odpovědnost je jednoznačná, ta trestněprávní odpovědnost se však prokazuje mnohem hůře.

„

Mohl byste to rozvést? V tuto chvíli na Ministerstvu životního prostředí i státním fondu nepracuje už nikdo z těch vedoucích pracovníků, kteří za současnou situaci nesou hlavní díl odpovědnosti. Co se týče trestněprávní odpovědnosti, tam je to komplikovanější. To, že je řídící pracovník neschopné trdlo, které poškozuje Českou republiku, ještě neznamená, že ji poškozuje úmyslně. Úmysl je třeba prokázat. A to, že je někdo trdlo, není ještě trestné.

Aktuální bilance operačního programu je stále ještě mizerná, přičemž my už nemáme čas, abychom

Jednoznačné jsou tedy v tuto chvíli jen ztráty miliard korun ve prospěch životního prostředí? Ano. Avšak věřte, že kdybychom narazili na jakoukoli indicii o trestněprávní odpovědnosti, okamžitě bychom reagovali. Kolika penězi bude disponovat nový operační program pro životní prostředí? Bude to zhruba 67 miliard korun, což je více než o polovinu méně, než jsme měli k dispozici v současnosti. Prvním důvodem ponížení objemu finančních prostředků je skutečnost, že čím více se Česká republika přibližuje západním standardům, tím menší je její nárok na čerpání evropských peněz. Přijde moment, kdy bude do unijního rozpočtu více dávat než z něj dostávat. To je trend, který hraje roli už nyní. Dalším důvodem propadu objemu finančních prostředků je naše neschopnost vyčerpat všechny peníze, které jsme měli dosud k dispozici. To jsou ty ztráty, o kterých jsme už mluvili. Výsledkem je, že zatímco v tomto programovém období činila alokace na životní prostředí více než dvacet procent z celkových unijních peněz, u nového programového období činí necelých dvanáct procent. Je možné ještě teď získat navíc nějaké peníze pro životní prostředí? Není. V momentě mého nástupu na úřad byla celková alokace ze strany Evropské unie již víceméně dána, jedinou možností tak bylo získat peníze od jiných resortů. O to jsem se pokusil, ale až na jednu výjimku jsem neuspěl. Nemohu se však na nikoho z mých kolegů z vlády zlobit, protože jejich prvním a oprávněným argumentem bylo: „Jak chcete odůvodnit více peněz na životní prostředí, když jste nejhorší v čerpání stávajícího Operačního programu Životní prostředí?“ Promítne se snížený objem finančních prostředků do kvality péče o životní prostředí? Jsem si jist, že kdybychom měli k dispozici více peněz, dokázali bychom je smysluplně využít. V oblasti ochrany ovzduší, ve vodohospodářské oblasti… Ale to už nemá smysl řešit. Našim současným hlavním úkolem je maximálně využít ty peníze, které máme k dispozici. Udělat to tak, abychom z peněz ve stávajícím Operačním programu Životní prostředí

napravili dřívější chyby. Jsme limitováni skutečností, že programové období skončí už na konci roku 2015.

vraceli co nejméně. Ještě na to stále nějaký čas máme. I když i ten je relativní. Například vodohospodářské projekty nezrealizujete ze dne na den. Jsou technicky náročné, anebo stačí, aby se v rámci nějakého projektu odvolal neúspěšný účastník výběrového řízení, a celý projekt se na měsíce zastaví… Jaké novinky v oblastech podpory můžeme očekávat v novém programovém období? Velmi významnou novinkou bude výměna kotlů v domácnostech s možností využití evropských peněz. To je věc, která dle našeho názoru úžasně prospěje čistotě ovzduší v České republice. Důraz budeme klást i na retenci vody v krajině. Na takzvaný boj se suchem, který bude nejen podle mého názoru velkým tématem budoucích let.

Udržení vody v krajině Boj se suchem. Co si pod tím máme představit? Založil jsem skupinu, které se pracovně říká „Sucho“ a kterou zastřešuje Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka. Úkolem této skupiny je z materiálů, které jsou již dnes připraveny – ať už na úrovni Ministerstva životního prostředí, nebo Ministerstva zemědělství, jež má pod sebou vodní toky –, vytvořit komplexní strategii udržení vody v krajině. Není to nic jiného než „boj se suchem“, protože zatímco česká legislativa je poměrně dobře adaptována na problematiku povodní, v případě sucha je to mnohem horší. Je to podobné jako u povodní. Na ty jsme také nebyli připraveni, dokud se nestaly naší běžnou realitou. A my musíme být připraveni i na ten druhý extrém. A tím je sucho.

Jsou na místě obavy ze sucha? Ano. Kumulativní celoroční objem srážek v průběhu příštích let nebude zřejmě výrazně jiný než nyní, ale velmi pravděpodobně bude mít jiný průběh. V některých místech budou přívalové deště, jinde ani nekápne. Naším cílem je mít dostatek vody po celém území republiky. To, aby voda neodtékala mimo naše území. Proto je třeba se více soustředit na opatření, která nám u nás vodu pomohou zadržet. Jsou jimi například nové vodní nádrže, samozřejmě ne typu Orlík nebo Lipno, ale spíše přírodě blízké vodní plochy. A jak by měla vypadat legislativa, o které jste se zmínil? Určitě bude zahrnovat změnu vodního zákona i řady dalších zákonů tak, aby tato legislativa reflektovala postup a kroky jednotlivých dotčených organizací při hrozícím nebezpečí sucha. Dnes umíme například rozlišit stupně povodňové aktivity, ale v případě sucha, abychom mohli adekvátně reagovat při jednotlivých úrovních od varování až po ohrožení, žádné takové stupně nemáme. Jak třeba? Třeba tak, že v momentě, kdy sucho udeří, budeme moci pracovat s ekonomickými nástroji čili se zpoplatněním odběrů dle objemu a prioritních potřeb, a začít tak odběry efektivně regulovat. Zní to jako z katastrofického filmu, ale už dnes máme docela vážné sucho třeba na jižní Moravě, což může mít významné dopady na mnoho oblastí, především na zemědělství, ale i na kvalitu vody, protože na objemu průtoku vody jsou založeny například čistírny odpadních vod.

Projeví se tento „boj se suchem“ již nějak výrazně v novém operačním programu? Již nyní je to v operačním programu zohledněno prostřednictvím takzvaných přírodě blízkých opatření, ale předpokládám, že po dohodě s Ministerstvem zemědělství tato oblast nabude ještě na významu. Opatření, jejichž realizací se předchází povodním, se navíc prolínají. Když třeba vytvoříte poldr, tak vám pomáhá nejen vodu zadržovat, ale s tou vodou i dále pracovat. Je potřeba se zamyslet i nad obnovou rybníků.

Jako firma Při sestavování vlády se o vás hlavně hovořilo jako o kandidátu na ministra průmyslu a obchodu. Byl jste připraven i na možnost funkce ministra životního prostředí? Osobně jsem se na žádné ministerstvo nehnal. Jakékoli své angažmá ve vládě jsem vnímal spíše jako určitou oběť. To se mi postupem času potvrzuje, i když práce ministra životního prostředí je nesmírně zajímavá. Ale abych vám odpověděl na otázku: Připravovat se na funkci ministra životního prostředí jsem se začal v momentě, kdy se o tom začalo vážně jednat. K resortu životního prostředí jsem přitom neměl zase až tak daleko, protože jsem se jako člověk, který se pohyboval kolem Svazu chemického průmyslu, intenzivně zabýval problematikou emisních povolenek a takzvaného klimatickoenergetického balíčku. Resort životního prostředí pro mě tedy nebyl úplnou neznámou. A zda jsem byl připraven? Z manažerského hlediska si troufám říct, že ano, protože jsem řídil firmu velkou srovnatelně s ministerstvem. A ať si říká kdo chce co chce, podle mého názoru se ministerstvo dá řídit jako firma. A dokonce se i jako firma řídit musí.

16

17

ROZHOVOR

„

Co se týče trestněprávní odpovědnosti, tam je to komplikovanější. To, že je řídící pracovník neschopné trdlo, které poškozuje Českou republiku, ještě neznamená, že ji poškozuje úmyslně. Úmysl je třeba prokázat. A to, že je někdo trdlo, není ještě trestné.

nutím mohou pomoci. To neříkám z nějakého alibismu, ale proto, že je vždy dobré, když se váš názor shoduje s jejich názorem, protože tak máte větší jistotu, že jdete po správné cestě.

Nějaké rozdíly byste však jistě našel? Ano. Když jako generální ředitel něco zavelíte, tak druhý den je to tak, jak potřebujete. Ve státní správě je to složitější. Změnit zákon trvá měsíce, někdy roky. Avšak klíčová věc je všude stejná. Chcete-li, aby lidé podávali solidní výkon, logicky se obklopíte lidmi odborně zdatnými, pracovitými a takovými, kteří nekradou, nelžou, nepodvádějí a chovají se solidně navenek i dovnitř týmu. To je to podstatné jak ve fabrice, tak na ministerstvu. Každý musí vědět, co má dělat, a vztahy musejí být na dobré úrovni. Našel jste „toto podstatné“ na Ministerstvu životního prostředí? V minulých letech bylo z ministerstva takzvaně „odejito“, anebo z důvodu otrávenosti odešlo zhruba 400 lidí, což je vzhledem k tomu, že ministerstvo má zhruba 560 zaměstnanců, něco zcela neuvěřitelného. Něco, co ukazuje na to, že „to podstatné“ se ve státní správě příliš

nepěstuje. A netýkalo se to jen ministerstva, ale i Státního fondu životního prostředí ČR, kde ta situace byla snad ještě horší.

Super zkušenost Nemáte jako někdejší ředitel chemické firmy potíže s přijetím lidí, kteří jsou spíše než na průmysl zaměřeni na ochranu životního prostředí? To určitě ne. I když bylo jasné, že třeba u nevládních organizací mohl fakt, že do resortu životního prostředí přicházím z chemického průmyslu, vyvolávat určité obavy. Doufám, že lidé vidí, že takové obavy nejsou na místě. Snažím se naslouchat názorům ostatních, protože jen to vám dá komplexní vhled do problematiky, v níž si musíte udělat jasno. A jasno si udělat musíte, protože konečné rozhodnutí je vždy na vás. A to i přes to, že na úřadě máte třeba poradu vedení, což je kolektivní orgán, kde je mnoho chytrých lidí, kteří vám s rozhod-

ROZHOVOR


tům přistupovat s chladnou hlavou, protože máme i případy, které stojí na tom, že někdo někde loni viděl, to si nevymýšlím, ohrožený druh žáby, přičemž není nikterak prokázáno, že ohrožená žába je na stejném místě i letos, a jen kvůli tomu zablokoval stavbu dálnice. A to navzdory tomu, že ona dálnice jednoznačně prospěje životnímu prostředí minimálně v obcích postižených nadměrnou dopravou. Tohle není ekologie, naopak! Tohle ekologii škodí, protože to proti ní staví veřejnost. Rozumím vaší odpovědi, přesto se zeptám, jak s tou žábou naložíte? Skoro vždy je možné nalézt nějaký kompromis, žábu je někdy možné přestěhovat, a když to z nějakého důvodu možné není, lze pro ni a její kolegyně postavit ekodukt. I tak je však nutné užívat zdravý rozum. Vezměte si, že Česká republika má v poměru k délce ke svým dálnicím více ekoduktů než Německo. A takový ekodukt není vůbec levná záležitost. Jeho výstavba stojí stovky milionů korun. A chcete mi snad říci, že by se Němci chovali ke svému životnímu prostředí více macešsky než my? Baví vás práce ministra životního prostředí? Vidíte, to jsem si v tom fofru vlastně ani zatím nestačil uvědomit… Ale je to super zkušenost, které určitě nelituji. Co je pro vás v případě nastavení nového operačního programu nejdůležitější? To, co už mělo být dávno hotovo. Například nový zákon o odpadech nebo novela zákona o posuzování vlivů záměrů na životní prostředí, takzvaný proces EIA. V minulých dnech jsme například v poslední chvíli odvrátili rozhodnutí Evropské komise o stopnutí čerpání všech evropských fondů spojených právě s procesem EIA, protože za 10 let nebyla Česká republika schopna sladit tento proces s evropskou směrnicí. A je také třeba zapracovat na energetické koncepci České republiky. Čeká nás obrovská spousta práce, na kterou je málo času, protože v minulosti byla zanedbávána.

Jak vy jako člověk z chemického byznysu vnímáte pozici ministra životního prostředí? Ideální ministr životního prostředí je podle mého člověk, který velmi citlivě vnímá jak potřeby životního prostředí, tak ekonomické potřeby společnosti a hledá rovnováhu. Nikdy bych například nechtěl ve vládě vydírat ostatní kolegy, když jejich ekonomické priority narážejí na moje priority v oblasti životního prostředí. Na druhou stranu je však třeba vždy dbát významu udržitelného rozvoje, což není sprosté slovo. Je nutné si uvědomovat, že věci nejsou černobílé. Proto se snažím vždy pracovat s určitými variantami a volím takové varianty, které mají co nejmenší dopady na životní prostředí.

Proces EIA

Toto dilema jste si asi již vyzkoušel v případě šumavského národního parku… Řekl bych, že není lepšího příkladu. I v případě Šumavy máte několik skupin lidí, z nichž každá preferuje něco jiného. Na jedné straně máte tamější obce, které mají zájem na svém rozvoji, a na druhé třeba vědce, ekologické aktivisty nebo návštěvníky Šumavy, kteří si cení hlavně klidu. Do toho se ještě promítá politika a protichůdné expertní názory. Takže je obtížné vybalancovat vhodné řešení. Ale i to jde.

Novela zákona o posuzování vlivů záměrů na životní prostředí, takzvaná EIA, která je klíčová pro chod nového operačního programu zaměřeného na životní prostředí, má vstoupit v platnost k prvnímu lednu příštího roku. Zvládnete ji připravit? Musíme, ale jednoduché to vůbec nebude, protože legislativa, která rozšíří možnosti občanské společnosti vstupovat do procesu posuzování vlivu na životní prostředí, vyvolává v české realitě nebývalé pnutí.

Jaké projekty z oblasti životního prostředí jsou vám blízké? Například zateplování budov, protože je to opatření, které potěší srdce ekologa i peněženku národohospodáře. Ale jsou to i projekty na podporu biodiverzity, vzhledu krajiny nebo již zmiňované projekty na udržení vody v krajině… Ve všech případech je však třeba k projek-

Proč? Například Svaz průmyslu a dopravy se obává, že nové možnosti mohou zneužít některé ad hoc vzniklé subjekty, která tak účelově zkomplikují realizaci řady potřebných projektů. Obává se toho, že společenská odpovědnost občanských sdružení ve vyspělých demokraciích je jiná než v České republice.

Není to obráceně? Že odpovědnost naší průmyslové sféry není srovnatelná se standardy vyspělých západních zemí? Většina lidí z průmyslu nemá problém s tím, aby občanská společnost seriózně vstupovala do procesu schvalování nových průmyslových projektů. Navíc si je velmi dobře vědoma, že naši legislativu musíme sladit s legislativou evropskou. V tuto chvíli je však z mého pohledu mnohem podstatnější, že není dostatek času na komplexní novelu našeho zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. A nám se bohužel již nepodařilo u Evropské komise vyjednat prodloužení termínu pro přijetí novely zákona o posuzování vlivů záměrů na životní prostředí. Proč ne? Protože pověst České republiky v Bruselu je velmi špatná. Kvůli našemu dřívějšímu vystupování nás zástupci Evropské komise vnímají jako potížisty, kteří sice ostatní poučují, jak se mají věci dělat, ale sami neplní termíny a sliby. Jsou na nás alergičtí. Takže přes to, že se je nyní snažíme přesvědčit o tom, že se na nás lze konečně spolehnout, je to začátek budování důvěry. Novela zákona o posuzování vlivů záměrů na životní prostředí má být přijata na začátku příštího roku. Zbývá tedy stále více než půl roku. Je to tak málo? Prvního ledna roku 2016 by bylo mnohem lepší, protože bychom měli více času na přípravu legislativy, která by komplexně zjednodušila celé to stávající řízení, které se skládá z procesu EIA, územního řízení a stavebního řízení. Celá věc tedy není pouze o EIA, ale třeba i o tom, že je nutné, aby všechno fungovalo, jak má, připravit i nový a kvalitní zákon o veřejných zakázkách. Týká se to také vymahatelnosti práva v České republice. Je to o celém tom zacykleném, zablokovaném a zazděném schvalovacím procesu, v němž je EIA jen jednou z jeho složek.

Spolupráce a přínos dotací Jak se vám daří s ostatními resorty spolupracovat na nové legislativě? Vidím snahu měnit věci k lepšímu i na dalších ministerstvech. To je velmi pozitivní, protože ten celkový binec je mega průšvih a jde napříč resorty. Vždy je to o tom, kdo na tom kterém ministerstvu velí a jak velí. A ministři

jsou státní úředníci, kteří spolu musejí komunikovat a spolupracovat, protože problémy, s nimiž se potýkají, se často prolínají. A to, zdá se mi, se v tuto chvíli děje, což je oproti minulosti obrovská změna. Z čeho tak usuzujete? Uvedu vám takový pěkný příklad. V červnu 2013 spadlo na rozestavěnou dálnici D8 milion kubíků zeminy. Sesul se na ni svah. A co byste řekl? Devět měsíců se vůbec nic nedělo. Jen si tehdejší ministr dopravy s tehdejším ministrem životního prostředí o této věci sepsali obsáhlou korespondenci a vytvořili na toto téma pracovní skupinu. Avšak reálně s tím svahem a zeminou neudělal nikdo nic. No to byste někoho musel zabít! Ale přesto to tady bylo normou. Předpokládám, že problém je již vyřešen. Vyřešen úplně není, ale rozhodně jsme s ním konečně pohnuli. Stačilo se osobně sejít s ministrem dopravy a domluvit se. Tím chci říci, že zatímco dříve nefungovala komunikace mezi Ministerstvem životního prostředí a třeba Ministerstvem pro místní rozvoj, které má na starosti právě ten zmíněný zákon o veřejných zakázkách, a byl i obrovský problém s komunikací směrem na Ministerstvo financí, nyní nejenže vzájemně komunikujeme, ale i spolupracujeme. A to neplatí pouze pro resorty v rámci hnutí ANO, ale řekl bych, že i v rámci celé vlády. Vždyť my jsme byli schopni se hádat v Bruselu před komisí, kam přišla skupina, která byla složena z několika resortů, a ti lidé v ní se mezi sebou hádali přímo před bruselskými úředníky. Prostě něco šíleného! Nedávno jsme si připomněli deset let našeho členství v Evropské unii. Jak hodnotíte dosavadní přínos evropských dotací pro Českou republiku? Bohužel jsme zdaleka nevyužili možností, které se nabízely. Jsem přesvědčen, že kdyby byly operační programy skutečně dobře řízeny kvalitními lidmi, oblasti podpory dobře nastaveny, kdyby celý ten systém administrace nebyl tak strašně složitý, tak by ty evropské dotace musely být v České republice vidět mnohem více, než vidět jsou. I tak je skvělé, že máme příležitost je čerpat. A za to, že budeme desítky miliard korun do Bruselu vracet, protože je prostě nejsme schopni vyčerpat beze zbytku, si můžeme jen my sami. To je naše chyba. Nikoho jiného.

Richard Brabec se narodil 5. července 1966 v Kladně, je ženatý a má dva syny.

Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Později pracoval mimo jiné jako generální sekretář Českomoravské komoditní burzy Kladno, vedoucí odboru financování společnosti Unipetrol, a. s., finanční ředitel společnosti Spolana a generální ředitel společnosti Lovochemie, a. s. Od února 2012 byl manažerem občanského sdružení a nyní politického hnutí ANO 2011. Od roku 2007 se zabývá otázkami evropské i tuzemské legislativy v oblasti životního prostředí, především v problematice Reach, integrovaného povolení a systému emisních povolenek. Hovoří anglicky, francouzsky a rusky. Richard Brabec byl jedním z prvních členů Občanského fóra v Kladně a následně členem jeho vedení v Kladně, po rozštěpení OF v roce 1991 vstoupil do ODS, odkud odešel v roce 1997 pro nesouhlas s nevyjasněnostmi ohledně financování strany. Dvě volební období byl členem Zastupitelstva města Kladna a v roce 2000 byl v prvních krajských volbách zvolen zastupitelem středočeského zastupitelstva na kandidátce Čtyřkoalice.

18

19

VÝZVY


VÝZVY

LXII. výzva Operačního programu Životní prostředí PO 2 – Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo prostřednictvím Státního fondu životního prostředí České republiky LXII. výzvu pro podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci OPŽP, podporovaných z Fondu soudržnosti. Prioritní osa 2 Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí Oblast podpory 2.2 Omezování emisí V rámci oblasti podpory bude možno podporovat projekty zaměřené na podoblasti podpory: a) Rekonstrukci spalovacích zdrojů s instalovaným výkonem větším než 5 MW za účelem snížení emisí NOx, SO2 a prachových částic (např.: instalace nízkoemisních hořáků, rekonstrukce spalovací komory, instalace technologie pro SNCR nebo náhrada původního kotle novým), b) Rekonstrukci nespalovacích zdrojů nebo instalaci dodatečných zařízení pro záchyt emisí za účelem snížení emisí znečišťujících látek, pro které jsou stanoveny emisní, imisní limity (nebo technické a další podmínky provozu, které emisní limity nahrazují), c) Záměnu technologií a technická opatření na zdrojích vedoucích k odstranění či snížení emisí VOC do ovzduší (např.: přechod na vodou ředitelné barvy, laky a lepidla, instalace katalytických či termooxidačních jednotek, instalace biofiltrů, instalace fotooxidačních jednotek), d) Technická opatření na zdrojích vedoucích k odstranění či snížení emisí NH3 do ovzduší.



Schválený tzv. „Plán zavedení zásad správné zemědělské praxe“ (u relevantních projektů z podoblasti podpory 2.2 d)) dle nařízení vlády č. 615/2006 Sb., o stanovení emisních limitů a dalších podmínek provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší nebo platný Provozní řád, který je součástí povolení provozu zdroje dle § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění. U relevantních projektů je povinností předložit platné „Integrované povolení“ podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru a o změně zákonů (zákon o integrované prevenci).

Žadatel není povinen při podání žádosti předkládat:  Projektovou dokumentaci.  Územní rozhodnutí (popř. územní souhlas) v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) – v případě stavebních investic, na stavbu v celém rozsahu s potvrzením nabytí právní moci, popřípadě stanovisko příslušného stavebního úřadu, že je stavba v souladu s územně-plánovací dokumentací a nepodléhá územnímu řízení, dále stavební povolení.

Upozornění pro žadatele – informace k čl. 7, bodu 2 směrnice MŽP č. 12/2012 V rámci výzvy jsou přijatelné žádosti o podporu na projekty, u kterých byl proces zadávacího řízení na realizaci projektu zahájen po 1. lednu 2007. Informace ke změnám legislativy v oblasti veřejné podpory V oblasti právní úpravy týkající se veřejné podpory pro období 1. 7. 2014 – 31. 12. 2020 dochází k zásadním změnám. Zvláště pak připravované změny nařízení Evropské komise č. 800/2008 (GBER) a již schválené změny v Pokynech k regionální státní podpoře na období 2014- 2020 a nově schválené Mapě regionální podpory pro Českou republiku na období 2014 - 2020. Podrobnější informace o vývoji v oblasti veřejné podpory naleznete na www.uohs.cz. Tyto změny mohou znamenat zásadní rozdíl ve výši dotace při vydávaní Rozhodnutí o poskytnutí dotace oproti podané žádosti.

Pozn.: v případě rekonstrukce spalovacího zdroje (opatření 2.2 a)) budou přijatelné také projekty zaměřené pouze na instalaci dodatečných technologických zařízení sloužících ke snižování emisí NOx, SO2 nebo TZL. Metodické pokyny U relevantních projektů z podoblasti 2.2 d) je nutné, aby výpočty určující snížení množství emisí NH3 za rok, uvedené ve Studii proveditelnosti, byly provedeny v souladu s „Metodickým pokynem MŽP k zařazování chovů hospodářských zvířat podle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, k výpočtu emisí znečišťujících látek z těchto stacionárních zdrojů a k seznamu technologií snižujících emise z těchto stacionárních zdrojů.“ Typ žadatele Detailní soupis přijatelných příjemců podpory je uveden v platné verzi Implementačního dokumentu OPŽP. Omezení v rámci výzvy Tato výzva není určena pro projekty čerpající státní podporu dle rozhodnutí Evropské komise č. SA.35588 (2011/N), tzv. Režim podpory pro snížení znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji. Tento režim podpory byl rozhodnutím Evropské komise č. SA.38075 (2013/N) prodloužen do 30. 6. 2015. Informace k povinným přílohám žádosti dle Závazných pokynů pro žadatele a příjemce v OPŽP Nad rámec povinných příloh žádosti dle Závazných pokynů pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP žadatel předloží:  Položkový rozpočet – struktura a členění rozpočtu budou odpovídat běžnému položkovému rozpočtu, tzn. členění na stavební objekty a provozní soubory.  Údaje souhrnné provozní evidence (u relevantních projektů) ohlašované prostřednictvím integrovaného systému ohlašovacích povinností v souladu se zákonem 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, za poslední tři ukončené ohlašovací roky.

Žádosti o podporu v rámci prioritní osy 2 jsou přijímány od 17. dubna 2014 do 30. června 2014. Výzva se vztahuje na individuální projekty (celkové náklady projektu do 50 mil. EUR včetně DPH). Alokace (maximální celková dotace z prostředků Evropské unie) na schválené projekty je vyhlášena ve výši 500 mil. Kč. Žádosti o podporu (kritéria přijatelnosti, způsobilé výdaje) musí být v souladu s Programovým dokumentem OPŽP, Implementačním dokumentem OPŽP a výzvou pro podávání žádostí.

Podmínky pro podávání žádostí jsou uvedeny v aktuálním znění Směrnice MŽP č. 12/2012 pro předkládání žádostí a o poskytování finančních prostředků pro projekty z OPŽP včetně spolufinancování ze SFŽP ČR a státního rozpočtu ČR – kapitoly 315 (životní prostředí) a Závazných pokynů pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP. Žádost je možné elektronicky odeslat prostřednictvím informačního systému BENE-FILL od 6 hodin prvního dne lhůty stanovené pro příjem žádostí. Žádost je třeba doručit na příslušná krajská pracoviště SFŽP ČR do 16 hodin posledního dne lhůty. V případě zaslání žádosti poštou je rozhodující datum a čas doručení a je třeba počítat s přiměřenou časovou rezervou. Všechny závazné dokumenty jsou k dispozici na internetových stránkách OPŽP www.opzp.cz v sekci „Dokumenty ke stažení“.

20

21

GALERIE OPŽP

GALERIE OPŽP


Rekonstrukce ČOV Kolín V rámci realizace projektu podpořeného z OPŽP byla zrekonstruována a intenzifikována stávající Čistírna odpadních vod Kolín. Cílem projektu bylo zlepšení životního prostředí a stavu vod v kolínské aglomeraci.

Prioritní osa 1, oblast podpory 1.1 – Snížení znečištění vod Kraj: Středočeský kraj Okres: Kolín Příjemce podpory: město Kolín Ukončení projektu: 31. 12. 2015 Celkové náklady: 144 102 272 Kč Celková výše podpory: 86 901 572 Kč Podpora FS: 82 073 707 Kč Dotace SFŽP ČR: 4 827 865 Kč

Doplnění a zkvalitnění systému pro separaci a svoz odpadu města Klatovy V projektu podpořeném z OPŽP bylo pořízeno 150 kusů nádob na separovaný sběr bílého a barevného skla, papíru a plastů a byla nakoupena nákladní auta s hydraulickou rukou pro manipulaci s nádobami na separovaný sběr. Cílem projektu bylo zvýšit sběr tříděného odpadu na území města Klatovy.

Prioritní osa 4, oblast podpory 4.1 – Zkvalitnění nakládaní s odpady Kraj: Plzeňský kraj Okres: Klatovy Příjemce podpory: město Klatovy Ukončení projektu: 30. 1. 2014 Celkové náklady: 5 114 670 Kč Celková výše podpory: 3 804 300 Kč Podpora FS: 3 592 950 Kč Dotace SFŽP ČR: 211 350 Kč

Varovný protipovodňový systém pro obec VranoviceKelčice Zpracování digitálního povodňového plánu a pořízení hlásného a varovného systému pro obec VranoviceKelčice byly předmětem podpory z Operačního programu Životní prostředí. Cílem projektu bylo zajistit, aby všichni občané a další osoby pobývající v ohrožených místech byli včas informováni o blížící se povodni a mohli učinit opatření odpovídající danému riziku.

Předmětem podpory z OPŽP byla revitalizace starého Městského rybníka v Radnici u Rokycan. V rámci realizace projektu došlo k odbahnění rybníka, byl vybudován nový výpustný objekt, odvodňovací potrubí a bezpečnostní přeliv. Rovněž byla rekonstruována hráz a v jihovýchodní části nádrže byla vytvořena oblast pobřežních mělčin u stojatých vod.

Prioritní osa 6, oblast podpory 6.4 – Optimalizace vodního režimu krajiny Kraj: Plzeňský kraj Okres: Rokycany Příjemce podpory: město Radnice Ukončení projektu: 19. 2. 2013

Realizací projektu „Mezinárodní environmentální vzdělávací, poradenské a informační středisko ochrany vod Vodňany“ (zkrácený název „Wolfův mlýn – středisko ochrany vod“) vzniklo nové ekologické středisko zaměřené na vzdělávání, výchovu a osvětu diverzifikovaných cílových skupin obyvatel, a to na vzdělávání zejména v oblasti ochrany vod a vodního prostředí.

Mateřská škola Čtyřlístek je jedna ze tří MŠ v Bystřici nad Pernštejnem. Škola byla postavena v 70. letech minulého století a její prostory byly z hlediska energetické úspornosti třídy F velmi nehospodárné. Díky podpoře z OPŽP byla ve školce provedena opatření spočívající ve výměně starých dřevěných výplní, v zateplení fasády, soklu a stropu. Školka tak dosáhla klasifikační třídy C – vyhovující.

Prioritní osa 3, oblast podpory 3.2 – Realizace úspor energie a využití odpadního tepla (u nepodnikatelské sféry) Kraj: Vysočina Okres: Žďár nad Sázavou Příjemce podpory: město Bystřice Nad Perštejnem Ukončení projektu: 1. 1. 2014 Celkové náklady: 2 251 230 Kč Celková výše podpory: 1 240 917 Kč Podpora FS: 1 171 977 Kč Dotace SFŽP ČR: 68 940 Kč

Celkové náklady: 1 134 936 Kč Celková výše podpory: 1 008 637 Kč Podpora FS: 952 602 Kč Dotace SFŽP ČR: 56 035 Kč

environment. vzdělávacích programů, poskytování environment. poradenství a environment. informací Kraj: Jihočeský kraj Okres: Strakonice Příjemce podpory: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Ukončení projektu: 28. 2. 2014 Celkové náklady: 51 426 404 Kč Celková výše podpory: 29 346 069 Kč Podpora ERDF: 27 715 732 Kč Dotace SR: 1 630 337 Kč

Výstavba parku Pod Plachtami na Kamenném Vrchu II, Brno – Nový Lískovec Předmětem projektu byla obnova parku v městské části Brno – Nový Lískovec. V rámci realizace projektu byly v parku Pod Plachtami odstraněny poškozené dřeviny, vysazeny nové dřevinné prvky a založeny trávníkové plochy.

Celkové náklady: 1 554 037 Kč Celková výše podpory: 829 518 Kč Podpora ERDF: 770 266 Kč Dotace SFŽP ČR: 59 251 Kč

Realizace energetických úspor budovy MŠ Čtyřlístek

Kraj: Olomoucký kraj Okres: Prostějov Příjemce podpory: obec VranoviceKelčice Ukončení projektu: 31. 12. 2014

Mezinárodní environmentální vzdělávací, poradenské a informační středisko ochrany vod Vodňany

Prioritní osa 7, oblast podpory 7.1 – Rozvoj infrastruktury pro realizaci

Revitalizace starého Městského rybníka

Prioritní osa 1, oblast podpory 1.3 – Omezování rizika povodní

Prioritní osa 6, oblast podpory 6.5 – Podpora regenerace urbanizované krajiny Kraj: Jihomoravský kraj Okres: Brno-město Příjemce podpory: statutární město Brno Ukončení projektu: 4. 4. 2014 Celkové náklady: 11 246 915 Kč Celková výše podpory: 2 652 695 Kč Podpora ERDF: 2 505 323 Kč Dotace SFŽP ČR: 147 372 Kč

Dům přírody Litovelského Pomoraví V lokalitě Horka nad Moravou, v okolí areálu „nízkoenergetického domu Sluňákov“, bylo díky podpoře z OPŽP vystavěno venkovní návštěvnické a informační středisko Dům přírody Litovelského Pomoraví. Stavby vznikly s cílem podnítit návštěvníky ke smyslovému vnímání přírody a pomocí umění pomáhají kultivovat vztah k přírodě Litovelského Pomoraví.

Prioritní osa 6, oblast podpory 6.2 – Podpora biodiverzity Kraj: Olomoucký kraj Okres: Olomouc Příjemce podpory: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Ukončení projektu: 30. 9. 2014 Celkové náklady: 63 712 721 Kč Celková výše podpory: 57 008 372 Kč Podpora ERDF: 53 841 241 Kč Dotace SFŽP ČR: 3 167 132 Kč

22

23

OTÁZKY A ODPOVĚDI Pro zájemce o dotace z Operačního programu Životní prostředí je na call centru SFŽP ČR zřízena bezplatná Zelená linka 800 260 500.

Ilustační foto

Projekt řeší odkanalizování obce, jež má méně než 2 000 obyvatel (trvale hlášených je zhruba 1 800 osob). V rámci projektu se však buduje ČOV o kapacitě 2 000 EO. Obec neleží na území vyžadující zvláštní ochranu. Je projekt v rámci LXI. výzvy přijatelný? Odpověď vyplývá přímo z textu výzvy: Nemá-li aglomerace, kterou připojujete k ČOV, nad 2 000 EO (ekvivalentních obyvatel, přičemž EO je definován produkcí znečišťování 60 g BSK5 za den) a neleží-li ani na území se zvláštní ochranou, jak uvádíte v dotazu, žádat o dotaci v našem programu, resp. v jeho LXI. výzvě, možné není. Uvedené platí i přes fakt, že v projektu na zbudování ČOV počítáte kapacitně s růstem obyvatel.

Profesionálně vyškolení pracovníci radí žadatelům při řešení možných nejasností ohledně zpracování a podávání žádostí. Na níže uvedené otázky odpovídala vedoucí oddělení Call centra Jana Tlustá.

do 11:30 a od 12:30 do 17:00. Telefonní kontakty na specialisty OPŽP naleznete na www.sfzp.cz, konkrétně na https://www.sfzp. cz/sekce/539/krajska-pracoviste/.

Může obchodní společnost (s. r. o.), případně fyzická osoba podnikající, žádat v LIX. výzvě o dotaci na pořízení čisticího stroje pro čištění komunikací a dalších ploch, které jsou využívány stavební technikou? Žadatelem je stavební firma a stroj by využívala ke snížení prašnosti v okolí realizovaných staveb. Jaký režim veřejné podpory by byl aplikován? Lze použít režim de minimis? V LIX. výzvě v podoblasti podpory 2.1.3 jsou možnými příjemci podpory (žadateli) obchodní společnosti, ovšem fyzické osoby Může příjemce, který nevykonával podnikající v dané podoblasti podpory žádat nemohou, bohuv posledních letech ekonomickou žel. Možné příjemce podpory činnost, prokázat bonitu jiným naleznete v textu podkapitoly způsobem? Podle závazných 3.2.6 Příjemci podpory na str. pokynů se domnívám, že ano, ale nejsem si úplně jist. Mám na mysli 37–38 Implementačního dokumentu OPŽP, který je ke stažení případ, kdy čištění komunikací doposud provádí podnikající fyzic- na www.opzp.cz, v sekci Dokumenty ke stažení / Obecné ká osoba, která má dostatečnou bonitu, ale nemůže být příjemcem předpisy. Rovněž platí, že získat dotace. Tato činnost by nyní přešla dotaci na pořízení čisticího stroje pro čištění silničních komunikací na obchodní společnost stejného majitele, který bude čištění provo- a dalších ploch, které jsou využívány stavební technikou, je v dané zovat následujících minimálně 5 let. Může tato „nová“ společnost podoblasti podpory možné. Mimo jiné je zapotřebí doložit prokázat bonitu „ručitelem“ čili například ekonomickými ukazateli studii proveditelnosti, ze které bude patrné, že daný stroj bude podnikající fyzické osoby nebo využíván právě za účelem snížení bankovní zárukou, anebo nějak prašnosti. U neveřejných žadatejinak? lů vykonávajících ekonomickou Obecně je možno předat informaci, že v podoblasti podpory činnost bude poskytnutí dotace vždy v režimu veřejné podpory 2.1.3 není vyžadována historie obchodní společnosti. Ale bude-li a v případě, že subjekt nemá subjekt podléhat prověření bonity, vyčerpán limit 200 000 eur v době je zapotřebí doložit potřebné eko- tří po sobě následujících účetních období, je možné v této podobnomické doklady k žádosti podle lasti podpory žádat dotaci dle implementačního dokumentu. režimu de minimis. Více informací Ve vašem případě se obraťte naleznete v textu implementačna příslušné krajské pracoviště ního dokumentu, v něm kapitola fondu, kde kolegové přijímají 8 Veřejná podpora. Všechny žádosti o dotaci v OPŽP, a informujte se, jakým způsobem danou zásadní související informace a podmínky naleznete v LIX. situaci bude nutno řešit, jaké dovýzvě, v Závazných pokynech kumenty dokládat. Osobní konzultace na pracovištích fondu jsou pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP a v Implementačním umožněny každé úterý od 9:00

OTÁZKY A ODPOVĚDI


dokumentu OPŽP na www.opzp. cz, text a hodnoticí kritéria výzvy konkrétně na http://www.opzp. cz/clanek/254/2229/tri-nove-vyzvy-opzp/. Dotaz k podoblasti 2.1.3: Píši studii o snížení emisí TZL. Vím, že zametací vozidlo bude uklízet (zametat) v několika průmyslových areálech, které jsou soustředěny nedaleko hlavního města, vůz bude vždy vyjíždět z jednoho areálu. Je pro jeden celkový výpočet možné uvažovat celkovou plochu čištěných komunikací všech areálů, průměrný počet dnů čištění v zimním a letním období plus další údaje o účinnosti vozu? Nebo máme postupovat tak, že pro každý areál zvlášť bude vypočten stav před pořízením vozu a po něm? Mohou se započítat komunikace vedené pouze vnějším prostředím, a proto se nemohou započítat i plochy uvnitř budov (budova skladu apod.)? Výpočet je třeba provádět po jednotlivých uklízených areálech odděleně. Plochy uvnitř budov se do výpočtů a dosažených úspor emisí opravdu nezapočítávají. Jaká je míra podpory projektu, který by předložil podnikatelský subjekt (střední podnik) v rámci LXII. výzvy na aktivitu 2.2.c) a který zároveň bude zakládat veřejnou podporu? Bude se míra podpory v tomto případě řídit

ZELENÁ LINKA

vždy regionální mapou podpory, to znamená, že od 1. 7. 2014 bude míra podpory pro střední podnik 35 procent? Jak je uvedeno v kapitole 8 implementačního dokumentu, posouzení, zda se je to veřejná podpora (VP), či nikoliv, bude záviset na typu žadatele a předmětu činnosti. Kdyby to veřejná podpora byla, relevantními pravidly VP jsou pokyny pro životní prostředí, GBER, regionální bloková výjimka, pravidlo de minimis, čl. 107 odst. 3 písm. c) smlouvy. Jestliže to tedy čerpání žadatele s ohledem na maximální limit umožní, je vhodné využít přednostně režim de minimis. V opačném případě by zřejmě záležitost byla řešena dle GBER, a tedy dle ve výzvě popsaných podmínek. Lze v lokalitě Velká Úpa, Pec pod Sněžkou, využít parametry omezování emisí LXII. výzvy na změnu způsobu vytápění z tuhých paliv na jiná, ekologičtější? Jaké jsou šance pro získání dotace, jestliže objekt slouží k podnikání a rekreaci? Zvládne žadatel připravit žádost sám, anebo se neobejde bez odborné rady? U prioritní osy 2 – Zlepšení kvality ovzduší a snížení emisí – není z hlediska místa realizace akce omezení, projekty je možné realizovat v rámci celého území České republiky (viz Implementační dokument OPŽP, kap. 3.2.5, str. 36). Toto platí i v rámci dané výzvy, jejím textem to není omezeno nebo změněno. V rámci uvedené výzvy jsou přijatelnými i projekty na rekonstrukce spalovacích zdrojů s instalovaným výkonem větším než 5 MW, za účelem snížení emisí NOX, SO2 a prachových částic (např. instalace nízkoemisních hořáků, rekonstrukce spalovací komory, instalace technologie pro

800 260 500

SNCR nebo náhrada původního kotle novým), viz Implementační dokument OPŽP, str. 35 a text LIX. výzvy. Bližší podmínky tedy naleznete přímo ve výzvě a také v Implementačním dokumentu OPŽP, kde je kromě jiného třeba prostudovat např. kapitolu 6. Výběrová kritéria a kritéria přijatelnosti, tudíž podmínky, které je třeba splnit. V implementačním dokumentu je rovněž uveden přehled možných příjemců podpory v rámci PO 2, a to na str. 37. Zda vám bude dotace poskytnuta, záleží na splnění všech podmínek OPŽP, na bodovém ohodnocení projektu a také na počtu a kvalitě ostatních projektů podaných v rámci stejné výzvy. Hodnoticí kritéria k LXII. výzvě, podle nichž bude projekt bodově hodnocen, najdete na www.opzp. cz, v záložce Dokumenty ke stažení / Aktuální výzvy. Zda jste schopni žádost sami vypracovat, nelze jednoznačně říci. Možné to jistě je, je k tomu však třeba podrobného studia všech souvisejících podkladů, a tedy nemálo času. Někteří žadatelé se žádosti o dotace věnují sami, jiní využívají služeb poradenských a zprostředkujících firem. Seznam všech příloh, které musíte podat spolu se žádostí, najdete v Závazných pokynech pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP, upřesnění pak také přímo ve výzvě. Všechny výše uvedené dokumenty naleznete na www. opzp.cz, v sekci Dokumenty ke stažení. V rámci projektu plánujeme do rozpočtu zahrnout předprojektovou přípravu ( jako způsobilý výdaj). Firma by vystavila jednu fakturu při podání žádosti a dru-

hou při uspění žádosti. Byl by tento výdaj takto celý způsobilý? Projektová příprava jako taková je způsobilým výdajem za podmínek uvedených v Implementačním dokumentu OPŽP, v kapitole 5 Způsobilé výdaje, podkapitole 5.1 Obecná pravidla, Projektová příprava. Bude-li fakturace souviset s takovouto činností, bude vše v pořádku. Avšak jestliže byste firmu odměnili procenty za uspění žádosti, tento výdaj by byl podle platných pravidel nezpůsobilý. Kterými Závaznými pokyny pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP se řídit v době organizace výběrového řízení na dodavatele? Platnými pokyny v době organizace VŘ, nebo pokyny, které byly platné v době podání žádosti o dotaci? Při organizaci zadávacího řízení žadatel bude vždy vycházet z textu Závazných pokynů pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP, které jsou platné právě v době přípravy a vyhlášení zadávacího řízení. Nyní tedy budete postupovat podle aktuálního znění závazných pokynů, viz dokument na adrese: http://www.opzp.cz/soubor-ke-stazeni/51/15452-20140314_zppz.pdf (je to verze s účinností od 18. 3. 2014). Potřeboval bych v Bene-fillu změnit e-mailovou adresu (zdědil jsem žádosti po kolegovi). Program mi to nechce dovolit s tím, že tato adresa již existuje. Ano, pod svojí e-mailovou adresou mám zaregistrovanou jinou žádost. Poraďte mi prosím, co mám dělat. Pro mne by bylo osobně nejjednodušší tyto dvě žádosti sloučit. Je to možné? Určitě si nebudu zakládat další, nový osobní e-mail.

V případech, kdy dosud existuje e-mailová adresa, k níž byly žádosti vázány, je možné prostřednictvím formuláře v Bene-fillu požádat pouze o zaslání ztraceného hesla. Ale jestliže již není funkční původní e-mail nebo nemáte přístup k žádosti z jiných důvodů, bude nutné si v Bene-fillu založit zcela nový účet. Uděláte to tak, že na našich webových stránkách www.opzp.cz najdete odkaz Elektronické žádosti Bene-fill, tam otevřete vstup a založíte nový účet. Nebo, dle vámi popsaného případu, kdy již máte tento účet zřízen, jej můžete samozřejmě využít. Následující postup je pro obě popsané možnosti shodný: Oslovíte projektového manažera původní žádosti a požádáte ho o převedení konkrétních projektů/ žádostí na svůj účet. Na základě požadavku projektového manažera bude správci systému původní projekt převeden na váš nový účet, abyste k němu měl umožněn přístup. Vyplňuji žádost v Bene-fillu a u položky „Projekt (B)“ nelze vložit údaj „Místo realizace projektu“, respektive vždy s nějakou chybou, takže mi to nejde uložit. Prosím o radu, jak postupovat, abych mohl žádost úspěšně vyplnit a podat. V popsaném případě vkládání adresy do připraveného formuláře (záložky žádosti) je třeba ověřit tuto adresu podle návodu v systému Bene-fill, v sekci Ověřování adres a právních subjektů. Adresy, které se vkládají, jsou ověřovány proti centrálnímu registru UIR-ADR. Jestliže problém přetrvává, pokuste se nejprve adresu v registru vyhledat a následně vložit v přesném tvaru, viz http://forms.mpsv.cz/uir/adr/ OverAdresuFrame.html. Nezdaří-li se to, zkuste zadávat adresu v různé posloupnosti. Budou-li potíže nadále, kontaktujte kolegy IT systému Bene-fill na e-mailové adrese [email protected]. Jsme firma, vyplňujeme žádost v Bene-fillu, ale nenabízí/neotvírá se nám záložka D – Ekonomické údaje. Vyplývá z toho, že nebude vyžadováno vyplnění této záložky? Bohužel, váš předpoklad není správný. Uvedená záložka a potřeba jejího vyplnění souvisí s prověřováním bonity žadatele. Podrobné informace k tomuto tématu naleznete v textu Závazných pokynů pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP, v kapitole

3.1 KRITÉRIA PROVĚŘENÍ BONITY ŽADATELE. Bonita je v zásadě schopnost žadatele spolufinancovat, realizovat a udržet do budoucna uvažovaný projekt. Jak se můžete přesvědčit, v popsaném případě (žádost podává podnikatelský subjekt) musí být bonita prověřována. Proto v Bene-fillu, v identifikaci žadatele, uveďte do odrážky „Bonita a typ žadatele“, že bude prováděno prověření (roletka s výběrem Ano/ Ne). Následně se vám zpřístupní k vyplnění uváděná záložka Ekonomické údaje (D). Obdrželi jsme v minulém týdnu oznámení o pozbytí účinnosti registrace a rozhodnutí ministra životního prostředí v OPŽP. V dopise je uváděno, že tak nebude finanční podpora poskytnuta z důvodu nedodání podkladů pro vydání RoPD a nepodání žádosti o prodloužení lhůty. Protože jsem však nikde nenašel, zda je možné toto pozbytí účinnosti registrace vzít zpět nebo se proti tomuto odvolat, obracím se s tímto dotazem na vás a žádám vás o vyjádření, zda se lze proti tomuto odvolat a jakým způsobem se má postupovat, popř. zda již v minulosti tuto situaci fond řešil a jakým způsobem bylo postupováno? V dopise není uvedena žádná lhůta k odvolání. Nemám pro vás dobrou zprávu. Odvolání není možné. Jestliže se toto stane, problém je řešen v souladu se zněním směrnice č 12/2012, kde z textu článku 8 RoPD a smlouva vyplývá, že když kompletní dokumenty nejsou předloženy ve lhůtě stanovené v registraci akce, příjemce podpory ztrácí nárok na podporu z ERDF/FS, státního rozpočtu i na případnou podporu z fondu. Stanovená lhůta může být prodloužena jen ve výjimečných případech a na základě řádně odůvodněné žádosti zaslané příjemcem podpory fondu před uplynutím lhůty. Jestliže jste kompletní dokumenty nedodali do termínu stanoveného dle registračního listu a současně jste nepožádali o prodloužení, ztrácíte nárok na dotaci bez možnosti odvolání. K plnění termínu jste byli vyzváni Bene-fillem, dodatečně prodlužovat administraci projektů nelze. K uvedenému doplním, že prodloužení platnosti registrace je žadatelům umožněno jen výjimečně, a to pouze z objektivních důvodů, které nemohl žadatel ovlivnit.

24

25

PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2014 –2020



Co o životním prostředí říká dohoda o partnerství Dohoda o partnerství pro programové období 2014–2020 je základem pro čerpání prostředků z evropských fondů v následujících letech. Dohoda je strategický dokument pro období let 2014 až 2020, zakotvuje a vymezuje spolupráci s Evropskou komisí v oblasti využívání fondů EU a odvíjejí se od ní budoucí operační programy včetně operačního programu pro životní prostředí. Jak tato dohoda dokumentuje priority péče o životní prostředí v budoucích letech?

„Česká republika si tímto dokumentem jasně vydefinovala hlavní oblasti, které chce z evropských zdrojů financovat v příštích deseti letech,“ charakterizovala význam dohody o partnerství Věra Jourová, ministryně pro místní rozvoj. Návrh znění dohody, který již vláda schválila, byl Evropské komisi zaslán v dubnu, finální podobu struktury operačních programů chce Evropská komise vidět nejpozději do tří měsíců od předložení dohody. A to se týká i Operačního programu Životní prostředí pro roky 2014 až 2020. Není proto od věci se podívat, co se v dohodě na toto téma píše. Předkládáme vybrané znění textu dohody týkajícího se životního prostředí.

Znění dohody

„Po roce 1989 je pro Českou republiku charakteristické výrazné snížení zátěže životního prostředí, které bylo způsobeno jednak strukturálními změnami hospodářství, jednak implementací nové legislativy. Díky tomu ČR vykázala v rámci EU jeden z nejvýznamnějších poklesů produkce látek znečišťujících ovzduší a vodní toky. Od roku 2000 jsou změny v ČR pozvolné, v případě některých látek dochází spíše ke zvyšování produkce znečištění. Dopady znečištění životního prostředí na lidské zdraví a ekosystémy se kumulují v městských a průmyslových regionech (znečištění ovzduší a vod, hluk, ekologické zátěže), kde žije značná část obyvatelstva. Naopak pro venkovské území, zejména periferní oblasti a malé obce, je typické spíše zaostávání ve vybavení infrastrukturou životního prostředí,“ tak zní úvod pasáže věnované životnímu prostředí. Dohoda, z níž citujeme, člení problémy

Dohoda o partnerství pro programové období 2014–2000 je dokument vypracovaný členským státem Evropské unie, který stanoví cíle a priority pro efektivní využívání Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) za účelem naplňování strategie Evropa 2020 na základě vydefinovaných národních priorit. ESIF zahrnují Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF), Fond soudržnosti (FS), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský námořní a rybářský fond (ENRF). Dohoda zastřešuje operační programy (OP) cíle Investice pro růst a zaměstnanost a cíle Evropská územní spolupráce spadající pod politiku soudržnosti EU a programy spadající pod II. pilíř Společné zemědělské politiky a Společné rybářské politiky. Dohoda je zpracována v souladu s čl. 15 návrhu obecného nařízení 1 ESIF, který stanovuje její obsah, a zároveň v souladu s šablonou EK (Draft Template and Guidelines on the Content of the Partnership Agreement, verze 5., 31. 10. 2013), která jej dále rozpracovává.

opětovné použití, poté materiálové využití (recyklace), poté energetické využití (spalování s využitím energie) a na posledním místě odstraňování odpadů (skládkování a spalování bez využití energie), což koresponduje i s Plánem odpadového hospodářství. Cíle stanovené pro ČR výše uvedenou směrnicí (2008/98/ES, o odpadech a zrušení některých směrnic) budou respektovány. Celková produkce odpadů v ČR má od roku 2003 klesající trend, daný především změnami ve struktuře průmyslu. V poslední době je důraz kladen na využití druhotných surovin, především odpadů, a to návazně na vlajkovou iniciativu Strategie Evropa 2020 – Evropa efektivně využívající zdroje.“

životního prostředí do jednotlivých kapitol.

Kvalita ovzduší

Kvalita ovzduší patří podle textu dohody k nejzávažnějším problémům životního prostředí v ČR i přes to, že se emise všech znečišťujících látek v 90. letech 20. století výrazně snížily především v důsledku omezení a restrukturalizace výroby a legislativně-technických opatření. Po roce 2000 však emise hlavních znečišťujících látek klesají jen pozvolna a kvalita ovzduší se nezlepšuje, u nejvíce rizikových znečišťujících látek se projevuje negativní trend. Na kvalitě ovzduší se s poklesem emisí z průmyslových zdrojů stále větší měrou projevuje vytápění domácností pevnými palivy a silniční doprava. Významným problémem jsou především nadlimitní koncentrace PM 10 (prachové částice) a benzo(a)pyrenu, kterým je vystaven vysoký podíl obyvatelstva. „V důsledku znečištění ovzduší suspendovanými částicemi dochází k nárůstu výskytu alergických, respiračních a kardiovaskulárních onemocnění, což vede k předčasným úmrtím zejména u starších a chronicky nemocných lidí. Podle odhadu Státního zdravotního ústavu došlo v roce 2012 k zhruba 5 500 předčasným úmrtím přičítaným špatné kvalitě ovzduší,“ uvádí se v dohodě.

Krajina, ekosystémy a biodiverzita

Hospodaření s vodou

V případě hodnocení jakosti vody text dohody uvádí, že jakost vody ve vodních tocích ČR se postupně zlepšuje především díky snižování množství vypouštěného znečištění z bodových zdrojů. Významným faktorem je rostoucí podíl počtu obyvatel napojených na vodovody a kanalizace zakončené čistírnou odpadních vod. Proto většina vodních toků spadá do třídy jakosti „mírně znečištěná – znečištěná voda“. V roce 2012 bylo zařazeno do IV. (silně znečištěná voda) a V. třídy jakosti přibližně 12 % délky vodních toků ve správě Povodí, s. p. Jsou to většinou méně vodné a krátké toky, do kterých je však vypouštěno relativně vyšší znečištění, a jejich samočisticí schopnost je proto omezena. „Významným problémem i nadále zůstává plošné znečištění vodních toků, pocházející ve většině případů ze

zemědělské činnosti, jejímž vlivem se do vodních toků dostává velké množství nutrientů (P, N), které jsou příčinou eutrofizace vodních toků a nádrží. Od roku 1990 došlo k významnému snížení spotřeby vody, a to jak z důvodu

strukturálních změn v průmyslu, tak zvýšením efektivity procesů při výrobě, případně i vlivem nižší spotřeby vody obyvatelstvem dané především rostoucími cenami za vodné a stočné,“ tvrdí se v dohodě.

Nakládání s odpady

„Nakládání s odpady se v ČR řídí rámcovou směrnicí ES o odpadech, která definuje hierarchii nakládání s odpady, ve které se na prvním místě nachází předcházení vzniku odpadů, následuje

„Důsledkem změn ve využívání krajiny je snížení odolnosti ekosystémů, resp. snížení funkce ekosystémových služeb, což se projevuje především nepříznivým stavem řady planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů. Při absenci dříve běžných způsobů hospodaření dochází k ústupu stanovišť a druhů na ně vázaných. Vlivem působení změny klimatu se rozšiřuje počet invazních cizorodých druhů. Důvodem těchto změn jsou i změny ve způsobu obhospodařování zemědělské půdy (53,6 % území státu) a lesů (33,73 % území státu) ve 2. polovině 20. století,“ uvádí text dohody, podle které se toto období vyznačovalo především intenzifikací procesů, změnou struktury hospodaření a unifikací skladby pěstovaných plodin, což vedlo ke zvyšování eroze půdy (především vodní, ale i větrné), zvyšování neprostupnosti krajiny, snížení její ekologické stability a její retenční schopnosti, případně až k přímé likvidaci řady stanovišť nebo k jejich degradaci. „Některé způsoby hospodaření představují riziko i dnes. Důležitým aspektem udržitelného využívání půdy je efektivní aplikace standardů Dobrého zemědělského a environmentálního stavu, která umožní co nejlépe zohlednit možnosti hospodařících subjektů, ale zároveň povede k zajištění využívání zemědělské půdy v souladu s požadavky na zachování přírodních zdrojů a biodiverzity. Pozitivní skutečností je zvyšování výměry ekologicky obdělávané půdy a extenzivně obhospodařovaných travních porostů,“ píše se v dohodě.

Ochrana druhů

Ochrana stanovišť a živočišných a rostlinných druhů je podle dohody zajištěna prostřednic-

tvím nástrojů druhové a územní ochrany a částečně evropskou soustavou Natura 2000. Zvláště chráněná území jsou lokality s unikátní nebo reprezentativní biologickou rozmanitostí, a to na úrovni druhů, populací i společenstev, rovněž jsou jimi území s jedinečnou geologickou stavbou, území reprezentující charakteristické prvky krajinného rázu kulturní krajiny a území významná z hlediska vědeckého výzkumu. Pro evropsky významné druhy a typy přírodních stanovišť jsou vyhlašovány evropsky významné lokality a pro druhy ptáků ptačí oblasti. Cílem ochrany chráněných území je dle typu předmětu ochrany udržení nebo zlepšení stavu území, resp. stavu předmětu ochrany, nebo ponechání území či jeho části samovolnému vývoji. „V návaznosti na vyhlášení řady nových zvláště chráněných území v programovém období 2007–2013 bude nezbytné dokončit zajištění plné ochrany evropsky významných oblastí, ptačích oblastí, a to i v návaznosti na zpracovávané odborné a koncepční dokumenty ochrany přírody, které navrhují opatření na zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany. Klíčové je i zajištění pravidelného monitoringu populací druhů a stanovišť, jež jsou předměty ochrany chráněných území. Problémem je přeměna ploch zeleně a nezastavěných ploch v sídlech na plochy zastavitelné a zpevněné. Stávající zeleň je nevhodnými podmínkami v sídlech poškozována a dlouhodobě ztrácí schopnost plnit byť jen základní funkce,“ uvádí se v dohodě, podle které Česká republika – vzhledem ke své pestré geologické stavbě a hustému osídlení – patří mezi země s vysokým výskytem svahových nestabilit a následným ohrožením. Na mnoha místech ČR jsou také jako následky historické těžby a úpravy nerostných surovin kumulovány těžební odpady. Tyto lokality by měly být podchyceny z hlediska rizik, která mohou v okolí hrozit. „Další problémovou oblastí jsou staré ekologické zátěže – plochy kontaminované předchozí činností, které představují riziko pro kvalitu podzemních i povrchových vod. V zastavěném území sídel i v krajině existuje řada tzv. brownfields, tzn. území, jejichž intenzivní využívání (průmyslové, výrobní, těžební) již zaniklo, jejich původce již neexistuje nebo není znám, ale z hlediska ochrany dosud nezastavěných ploch představují významný potenciál,

26

27


jehož je možné po odstranění ekologických zátěží a vhodné revitalizaci smysluplně využít,“ dodávají autoři textu dohody a zdůrazňují, že byť v ČR probíhají sanační zásahy k odstranění starých ekologických zátěží kontinuálně po několik desetiletí, stále je velké množství lokalit, u nichž přetrvává znečištění, které představuje rizika pro lidské zdraví nebo životní prostředí. „Pro efektivní nakládání s prostředky je nezbytné, aby tyto lokality byly podrobeny detailnímu průzkumu znečištění a hodnocení rizik. ČR vykazuje vysokou energetickou náročnost ve srovnání s ostatními členskými státy EU. Jedny z hlavních příčin jsou vyšší energetická náročnost budov a veřejného osvětlení a obecně pomalejší rozvoj energeticky úsporných technologií,“ dodávají.

Územní rozdíly

Text dohody se zaměřuje i na regionální rozdíly a dynamiku vývoje jednotlivých složek životního prostředí, které jsou ovlivněny především ekonomickým vývojem, charakterem osídlení a přírodními podmínkami daného území. „Oblasti s některým z typů přírodního znevýhodnění tvoří asi polovinu zemědělského půdního fondu, bez pokračování zemědělského hospodaření jsou přírodní a polopřírodní stanoviště na zemědělské půdě ohrožena degradací. Oblasti, kde dochází k překročení imisních limitů, nemají plošný, ale územně ohraničený charakter. Jedná se o průmyslově zatížené regiony, oblasti s dominancí silniční dopravy či regiony s převahou malých sídel, kde znečištění ovzduší pochází především z vytápění domácností.

V těchto hustě osídlených regionech, mezi které patří zejména Moravskoslezský kraj a Ústecký a Středočeský kraj, byla v roce 2010 vyprodukována zhruba polovina emisí všech znečišťujících látek. Naopak nejnižším podílem oblastí se sníženou kvalitou ovzduší se vyznačují Jihočeský kraj a Kraj Vysočina. Ve většině krajů je nejvýznamnějším zdrojem emisí oxidů dusíku doprava, nicméně ve 4 krajích mají zásadní vliv velké stacionární zdroje znečišťování (Ústecký, Moravskoslezský, Pardubický a Karlovarský kraj),“ stojí v dohodě. Podle textu dohody hrají v posledních sledovaných letech stále významnější roli lokální topeniště, která emitují téměř 40 % celkových emisí suspendovaných částic PM a téměř 80 % celkových emisí benzo(a)pyrenu. Kromě oxidu dusíku lze významné územní rozdíly najít také u emisí oxidu siřičitého, jeho zdrojem jsou především hnědouhelné elektrárny a lokální topeniště (zejména v Ústeckém kraji, s velkým odstupem v Moravskoslezském kraji a v hl. m. Praha). V případě oxidu uhelnatého se v mezikrajském srovnání vymyká hl. m. Praha a s odstupem Moravskoslezský kraj. Hodnoty tuhých znečišťujících látek jsou významně vyšší v hl. m. Praze. Dohoda také uvádí, že ačkoliv roste podíl obyvatelstva napojeného na kanalizaci zakončenou čistírnou odpadních vod, v případě především menších toků to nadále zůstává významným problémem. Problémem jakosti vodních toků je i zvýšení podílů plošných a difuzních zdrojů

znečištění, původcem je podle znění dohody zejména zemědělská výroba. Z tohoto důvodu je zhoršená jakost především malých vodních toků zaznamenána zejména v typických zemědělských regionech, například v Kraji Vysočina a Jihočeském kraji, naopak v Ústeckém kraji dominuje znečištění z průmyslové výroby. „V nakládání s odpady existují velké rozdíly v rámci krajů především u sítě pro nakládání s odpady, v řadě krajů chybí dostatečné vybavení k energetickému nebo materiálovému využívání odpadu. V rámci krajů neexistují významné rozdíly u celkové produkce odpadů nebo produkce komunálních odpadů, velké rozdíly jsou však evidovány u produkce nebezpečných odpadů, což je způsobeno především specifickým charakterem průmyslové činnosti, generující významné množství nebezpečných odpadů. Specifická situace je také v případě hl. m. Prahy, kde je nejvyšší produkce stavebních odpadů, a to vlivem budování silniční infrastruktury,“ stojí v dohodě.

Zkušenosti z let 2007–2013

Dohoda se zaměřuje i na zkušenosti z programového období 2007 až 2013, ale i z doby ještě před ním. Podle dohody byla v oblasti životního prostředí podpora v programovém období 2004–2006 zaměřena především na problematiku zlepšování stavu vodohospodářské infrastruktury a nakládání s odpady. Byly to prioritní oblasti z pohledu závazků vyplývajících z národní a evropské legislativy. V rámci Fondu soudržnosti 2004–2006

POZVÁNKA


byly cíleně podpořeny infrastrukturní projekty především ve větších aglomeracích, naopak Operační program Infrastruktura se zaměřoval na investičně méně náročné projekty. „V rámci programového období 2007–2013 byla v rámci strategického cíle, kterým je ochrana a zlepšování kvality životního prostředí jako jednoho ze základních principů udržitelného rozvoje, zachována prioritní podpora opatření v oblasti vodohospodářské infrastruktury a protipovodňových opatření, rovněž byla věnována pozornost ochraně ovzduší, využívání obnovitelných zdrojů energie, nakládání s odpady, podpoře opatření na zlepšování stavu přírody a krajiny a také environmentálnímu vzdělávání. Nedílnou součástí podpory směřující k ochraně jednotlivých složek životního prostředí a krajiny byly i intervence Programu rozvoje venkova. Vzhledem k ploše zemědělské a lesní půdy a k potřebě dlouhodobých intervencí k dosažení cílů v oblasti životního prostředí je třeba i v budoucnu podporovat zemědělské a lesní hospodaření šetrné k životnímu prostředí, předcházet degradaci cenných pozemků, zachovat hospodaření v přírodně znevýhodněných oblastech a eliminovat příčiny erozního ohrožení půd,“ stojí v dohodě, která tvrdí, že stanovené cíle jsou průběžně plněny, významný posun je v oblasti požadavků směrnice Rady č. 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod, pozitivní přínos je patrný i v dalších oblastech. Nadále jsou indikovány potřeba (i z důvodu plnění legislativních požadavků) a na straně potenciálních žadatelů zároveň poptávka po investicích do ochrany a zlepšování stavu životního prostředí. Je proto nutné investice v této oblasti nadále zachovat a zaměřit se na cílenou podporu prioritních opatření s maximálním přínosem pro životní prostředí. „V tomto smyslu jsou také stanoveny priority budoucího programového období. Mezi ně patří zejména pokračování v podpoře investic do vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní se zaměřením primárně na menší obce. Rovněž se předpokládají podpora snížení znečištění ovzduší, zlepšení nakládání s odpady a odstraňování ekologických zátěží, ochrana přírody a krajiny a cílená podpora opatření zaměřených na energetické úspory,“ nastiňuje dohoda o spolupráci aktuální priority nástupce Operačního programu Životní prostředí. (Plné znění Dohody o partnerství pro roky 2014 až 2020 najdete na adrese www.strukturalni-fondy.cz.)

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, Odbor fondů EU ve spolupráci s ECOLOGICAL CONSULTING, a. s., si vás dovolují pozvat na:

Veřejné projednání návrhu Operačního programu Životní prostředí na období 2014–2020 a posouzení jeho vlivů na životní prostředí (SEA) dne 19. června 2014 od 15.00 hodin v zasedací místnosti č. 959 budovy Ministerstva životního prostředí Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10 Veřejné projednání se uskuteční v rámci procesu posuzování vlivů na životní prostředí návrhu Operačního programu Životní prostředí na období 2014–2020, který probíhá podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. V rámci veřejného projednání bude představen návrh uvedeného operačního programu a vyhodnocení vlivů této koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví. Předkladatelem návrhu Operačního programu Životní prostředí na období 2014–2020 je Ministerstvo životního prostředí, zpracovatelem Vyhodnocení SEA je společnost ECOLOGICAL CONSULTING, a. s., Olomouc. Dle požadavků zákona o posuzování vlivů na životní prostředí jsou v průběhu procesu SEA povinně zveřejňovány příslušné dokumenty v Informačním systému SEA na adrese: http://portal.cenia.cz/eiasea/view/sea100_koncepce. Každý může zaslat své písemné vyjádření k návrhu koncepce a k vyhodnocení vlivů této koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví příslušnému úřadu (tj. Ministerstvu životního prostředí, odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence) nejpozději do 24. 6. 2013.

Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10  tel.. 267 121 111  www.mzp.cz www.opzp.cz  Zelená linka pro žadatele o dotace 800 260 500  [email protected]

28

29

TECHNOLOGIE ECHO Závazek Třineckých železáren

Dobrovolnou dohodu o snižování zátěže životního prostředí podepsali v půlce května představitelé Třineckých železáren a Ministerstva životního prostředí. Dohoda zavazuje hutní firmu k řadě činností vedoucích ke zlepšení životních podmínek obyvatel regionu. „Počínaje letošním rokem zaplatíme dětem z Třince a okolí, kde je zhoršená kvalita ovzduší, ozdravné pobyty ve výši 1,5 milionu korun. Dotkne se to zejména školáků z oblasti přilehlé třinecké huti, od Jablunkova po Český Těšín,“ uvádí generální ředitel Jan Czudek jeden ze šestnácti závazků. K dohodě patří také ekologické investice, které do železáren vstupují od loňského roku s finanční podporou získanou v rámci OPŽP.


Jaké je využití skládkového plynu Na skládkách komunálního odpadu vzniká nechvalně známý skládkový plyn obsahující metan, oxid uhličitý a dusík. Aby nebyl strašákem pro možný únik do atmosféry, lze plyn využít pro výrobu elektřiny, vytápění, přípravu teplé vody nebo třeba k sušení a ke chlazení.

Jednání V4+3

Náměstek ministra životního prostředí Vladimír Mana se v maďarském Visegrádu zúčastnil 20. zasedání ministrů životního prostředí zemí visegrádské skupiny a také Bulharska, Chorvatska a Rumunska (V4+3). Delegáti jednali o klimaticko-energetické politice do roku 2030, o mechanismu navýšení ambicí Kjótského protokolu, o balíčku EU k čistému ovzduší a také o geneticky modifikovaných organismech a mezinárodním kontextu spolupráce V4 v oblasti životního prostředí. Zástupci zemí se shodli, že by bylo vhodné, aby Evropská komise stanovila pouze jeden právně závazný cíl na snížení emisí skleníkových plynů.

V Zadním Chodově

Desítky hektarů tří areálů šachet bývalých uranových dolů v Zadním Chodově jsou téměř vyčištěny. Státní podnik Diamo zboural budovy, strhl část vedení elektrického napětí a postupně rozprodává pozemky. „Část již prodal a část ještě rekultivuje,“ uvedl Jiří Šmejkal, starosta Zadního Chodova. Areály jsou 1,5 až čtyři kilometry od obce, která je nemá zahrnuty v územním plánu. „Rozumným využitím by bylo jen nějaké úložiště, anebo zalesnění,“ uvedl starosta. Několik investorů se již podle něho v lokalitě objevilo. Podnik Diamo je stálým žadatelem o podporu na odstraňování starých ekologických zátěží v Operačním programu Životní prostředí.

Současná legislativa ukládá povinnost vypracovat projekt odplynění skládky jako nedílnou a odborně zpracovanou součást projektu skládky a její rekultivace, případně rekultivace starých ekologických zátěží. Foto: ji.unfccc.int

Skládkový plyn (bývá také označován LFG z anglického Landfill Gas) je vysoce hodnotný nositel energie a může být mnohostranně a velmi účinně využit. Ostatně i legislativa nařizuje skládkový plyn buď spálit bez dalšího užitku právě proto, aby se zabránilo jeho unikání do ovzduší – metan představuje asi 20násobný ekvivalent oxidu uhličitého –, anebo jej použít coby palivo pro kogenerační jednotky a vyrábět tak elektřinu a světlo. V poměru k objemu má podstatně menší výhřevnost než zemní plyn, propan a butan, ale jeho spalováním vznikají méně škodlivé produkty: vodní pára a oxid uhličitý. Vznik skládkového plynu závisí na tom, jaký materiál je na skládku ukládán a ve kterém stádiu rozkladu uložených organických látek se skládka nachází. Faktem však zůstává, že na skládkách komunálního odpadu vzniká vždy. Z energetického hlediska lze ovšem tyto odpady produkující plyn využitelného složení považovat za netradiční obnovitelné zdroje energie.

Kdy, jak a kolik

Procesy rozkladu biogenních odpadů v tělese skládky probíhají

samovolně a v obou formách: aerobní i anaerobní. Avšak skládkový plyn většinou vzniká při anaerobním rozkladu organických částí odpadů, které jsou na skládce ukládány, mechanicky zhutňovány a postupně vrstveny do výše několika desítek metrů. Zajímavostí je, že plyn vzniká shodným způsobem jako reaktorový bioplyn čili postupnou přeměnou biologicky rozložitelného substrátu působením acidogenních a metanogenních bakterií. Optimálními podmínkami pro tvorbu skládkového plynu jsou pH 6,5–8, vlhkost větší než 20–30 % a teplota mezi 25 a 40 °C. Celková možná produkce skládkového plynu se odhaduje na 100–300 m3 z 1 tuny tuhého komunálního odpadu. Z takového množství lze plynu zachytit a využít 20–70 %, přičemž k nejvyšší produkci plynu dochází 5 až 13 let po uložení odpadu. Plyn se však vyvíjí 20 až 30 let.

Co plyn obsahuje

Množství a složení skládkového plynu závisejí na množství skládkovaného odpadu, druhu ukládaného odpadu, pH, poměru zastoupení jednotlivých složek odpadu, stupni jeho rozkladu a teplotě. Hlavními složkami

Odplynění skládky má zabránit skládkového plynu jsou metan A když to jde hromadění skládkového plynu, a oxid uhličitý doplněné stopoU větších skládek, u nichž lze vými příměsmi. Skládkové plyny které by mohlo mít za následek předpokládat, že v nich bude se vzájemně neliší pouze druhem porušení izolační bariéry skládky, v průběhu několika let vznikat buď fóliové, nebo jílové, a přea množstvím stopových příměsí, dostatečné množství skládkovédejít jeho úniku nebo případné ale hlavně variabilitou poměho plynu, se na využívání tohoto příčině výbuchu. ru CH4 : CO2, a to nejen mezi plynu budují zařízení. Postupně vytvořené těleso skládky je prorůznými skládkami, ale i na jedné vrtáno a osazeno čerpacími nebo skládce v čase. Ze stopových Když se to nevyplatí jímacími studnami, které jsou složek je třeba jmenovat kyslík, Systémy odplynění skládek rozmístěny víceméně rovnoměrsulfan, argon, halogenvodíky, jsou v zásadě dvojího druhu: ně po skládce a jsou vybaveny oxid dusný, amoniak, vodík, orpasivní a aktivní. V případě regulačními ventily. ganické látky, jako jsou uhlovodí- pasivních systémů plyn vychází Na ně je napojeno sběrné poky, alkoholy, aldehydy a ketony, ze skládky samovolně, vlastním trubí tvořené a také organodrenážemi, chlorové a křemíNení-li plyn ze skládky uměle odčerpáván, šíří se které jsou katé sloučeniny. vrstvami uložených odpadů i vrstvami podloží většinou Obsah stopových skládky nerovnoměrně všemi směry, a proto hrozí realizovány složek je vzhlenebezpečí, že vytvoří výbušnou směs se vzduchem perforovanýdem k množství třeba i několik set metrů od vlastního tělesa skládky. mi trubkami metanu a oxidu z tvrzenéuhličitého zaneho polyetylenu. Drenáže jsou dbatelný, ale pro jejich negapřetlakem. U aktivních systéve skládce vedeny vodorovně tivní vlivy na životní prostředí mů je plyn ze skládky odsáván a svisle. Potrubí drenáže je a na případná zařízení používaná pomocí odsávacího zařízení, obsypáno vrstvou kačírku, aby při likvidaci nebo dalším využití většinou dmychadlem. Podtlak skládkového plynu je nutno hlave skládce však musí být udržen byla zajištěna poréznost okolí a nedocházelo k ucpávání trubek dinu stopových složek sledovat. v hladině, která zaručuje, že odpadem. Svislé vedení bývá skládka nebude aerobizována, navíc vloženo do pevné, většinou jinými slovy že nebude přisávat Do vzduchu ne kovové trubky, která zabrání okolní vzduch. Velkou roli však Není-li plyn ze skládky uměle přerušení vedení v případě hraje hledisko ekonomické. odčerpáván, šíří se vrstvami ulohorizontálního posuvu vrstvy odžených odpadů i vrstvami podloží V případech, kdy je produkce padu. Sběrné potrubí je zaústěno skládky nerovnoměrně všemi smě- tak nízká nebo kvalita plynu do hlavního plynového vedení. ry, a proto hrozí nebezpečí, že vy- tak špatná, že nelze stávající Plyn bývá obvykle znečištěn, protvoří výbušnou směs se vzduchem produkci smysluplně využít, to bývá na konci hlavního plynotřeba i několik set metrů od vlast- je plyn jakožto odpad pouze vého vedení zabudován filtr coby zneškodňován. Jako nejefekního tělesa skládky. Kromě toho čistič plynu. V čerpací stanici tivnější způsob se v současné skládkový plyn také snižuje době jeví využití biofiltrů. Tento jsou průběžně měřeny kvalita koncentraci kyslíku ve vrchní, skládkového plynu, jeho složení, způsob spočívá ve filtrování krycí vrstvě skládky, což často teplota a tlak. Podle způsobu skládkového plynu přes vrstvu znemožňuje provedení biologicvyužívání následuje další technokompostu, ve které se za půsoké rekultivace na jejím povrchu. logické zařízení. Pro vyrovnávání bení metanotrofů a metylotrofů Odvádění plynu tedy není nutné účinně odbourají metan i některé výkyvu produkce plynu bývá jen z důvodu možnosti jeho do okruhu zařazen plynojem, stopové prvky. Avšak smysluplenergetického využití, ale i kvůli jehož velikost vychází ze způsonější, je-li to jen trochu možné ochraně životního prostředí – kvůli prevenci znečištění atmosfé- a efektivní, je samozřejmě využití bu využívání plynu. U velkých skládek je možné plyn využívat produkovaného skládkového ry a zabránění exploze nahropro výrobu elektrické energie. plynu. Oproti reaktorovému maděného plynu. A právě proto, bioplynu má skládkový plyn vět- Plyn je v takovém případě čerpán že oxid uhličitý a metan, hlavní do kogeneračních jednotek, které šinou nižší obsah sulfanů, neboť složky skládkového plynu, mají ty jsou v průběhu metanogeneze jej používají jako palivo právě množství negativních vlastností, pro výrobu elektrické energie navázány na ionty železa, ale například jsou nejvýznamnějšími a tepla. Zpracování skládkovětšinou také vyšší obsah oxidu emisními antropogenními vlivy vého plynu výrazně přispívá působícími na celkové oteplování uhličitého a stopových složek ke zlepšení životního prostředí na úkor metanu. To má za náatmosféry – skleníkový efekt –, v okolí skládky. A uvědomíme-li sledek horší vlastnosti plynu nelze akceptovat volné unikání si, že při rozkladu odpadů, jako z hlediska jeho využití, zejména skládkového plynu do okolní jsou skládkované odpady, kaly pokles výhřevnosti a zvýšení atmosféry. Současná legislativa a zemědělský odpad, vzniká obsahu nežádoucích příměsí. proto ukládá povinnost vypra21 % všech antropogenních emisí Často musí být plyn ještě před covat projekt odplynění skládky metanu, mohl by být racionálním aplikací upravován, čištěn, což jako nedílnou a odborně zpracose samozřejmě negativně promí- využitím, byť jen části tohoto vanou součást projektu skládky množství, získán nezanedbatelný a její rekultivace, případně rekulti- tá do ekonomického hodnocení zdroj energie. jeho využití. vace starých ekologických zátěží.

TECHNOLOGIE ECHO NZÚ rozdělí dvě miliardy

Znovuzrozený program na podporu úspory energií, program pod názvem Nová zelená úsporám, letos mezi majitele domů rozdělí bezmála 1,9 miliardy korun. Většina z nich bude použita na zateplení a změnu vytápění. „Více než 40 procent přijatých žádostí se týká zateplení a výměny oken a jen v šesti procentech lidé chtějí dotaci na výstavbu nového domu,“ uvedla Lenka Brandtová, mluvčí Státního fondu životního prostředí ČR. Toto rozložení dokládají i první schválené žádosti.

Kotlíkové dotace

Zástupci Ministerstva životního prostředí jednají s Evropskou komisí o možnosti získat až devět miliard korun z evropských fondů. Tyto finanční prostředky by po roce 2014 ministerstvo rádo využilo jako dotace na výměnu starých kotlů v domácnostech za nové, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce by se tyto finance měly čerpat z Operačního programu Životní prostředí pro roky 2014–2020 a částka by pokryla výměnu až 150 tisíc kotlů v celé republice. „Nyní vytváříme systém, který bude pro žadatele o dotaci nejvhodnější a co nejjednodušší vzhledem k tomu, že podpora fyzických osob nebyla z OPŽP doposud nikdy možná,“ sdělil ministr.

Silnice v Semilech

Zajistit bezpečnost silniční dopravy na silnici II/289 v Semilech, na níž hrozí sesuv celé vozovky, je cílem projektu Krajské správy silnic Libereckého kraje. Ta se žádostí o podporu projektu uspěla u Státního fondu životního prostředí ČR v rámci XLII. výzvy v OPŽP, v prioritní ose 6, oblasti podpory 6.6 – Prevence sesuvů a skalních řícení. Silnice II/289 tvoří jednu ze dvou základních, nosných komunikací zajišťujících dopravní obsluhu města Semily. „V současné době je provoz na tomto úseku ohrožen a v případě neprovedení zásahu hrozí uzavření silnice,“ sdělila Jana Vlčková, vedoucí oddělení dotací. Stavba podle ní řeší rekonstrukci této narušené a sesuté vozovky. Polovina vozovky bude provedena nově v kompletní skladbě. Celkové stavební náklady činí 2 450 000 korun.

30

31

ZAHRANIČÍ

ZAHRANIČÍ


Budova, která požírá smog V Nemocnici Manuela Gey Gonzalese pomáhají především nemocným. Fasáda budovy chirurgie Torre de Especialidades, jež byla loni nově otevřena, však pomáhá i životnímu prostředí mexického hlavního města. Vrchní vrstva dvojitého pláště budovy, která svým vzhledem připomíná obří včelí plástev, byla na budově nainstalována proto, aby pomáhala čistit znečištěný městský vzduch. Ozdobná fasáda je funkční i elegantní, avšak zároveň nasává vzdušné polutanty a tím přispívá ke zlepšení kvality života v hlavním městě. Mexico City bylo pro takový projekt vpravdě ideálním místem: Je hustě obydleno, trpí obrovskými dopravními zácpami, přičemž většina automobilů, které se v ulicích metropole pohybují, jsou staré vozy znečišťující vzduch vysokými emisemi oxidů uhlíku.

„Při vytváření designu jsme se inspirovali přírodními tvary. Vzhledově se moduly podobají korálům,“ říká Daniel Schwaag, ředitel společnosti Elegant Embellishments. Speciální krystalická geometrie fasády zrychluje probíhající reakce, za níž se oxidy síry, dusíku, saze a další látky, ze kterých se smog skládá, mění na méně škodlivé sloučeniny. „Dosahujeme tím zhruba dvěstěprocentního nárůstu efektivity na ploše povrchu,“ říká Daniel Schwaag a dodává, že důležitými faktory ovlivňujícími celkový čisticí efekt jsou okolní světlo a znečištění, které se k čisticím dlaždicím dostává ze všech směrů. „Nahodilost skladby dlaždic přispívá k zachytávání znečištění,“ říká. Přes nahodilost je výsledkem bílé geometrické členění fasády, které na délce 100 metrů a v rozloze téměř 27 000 metrů čtverečních pokrývá čelní stranu

Foto: Alejandro Cartagen, zdroj - www.ecobuildingpulse.com

V samotném srdci Mexico City, jednoho z nejznečištěnějších míst Latinské Ameriky, se jedna z tamějších nemocnic pustila do boje se smogem, který jako velmi dlouho nevětraná peřina přikrývá rozlehlou metropoli již několik desítek let.

V roce 1992 mexická megapolis vykázala za celý rok pouhých osm dnů dobré kvality ovzduší. V roce 2012 jich bylo už 248. Inspirace přišla z moře

Fasáda z nového sofistikovaného materiálu čistícího vzduch byla pro Nemocnici Manuela Gey Gonzalese navržena berlínskou společností Elegant Embellishments a byla sestrojena z trojrozměrných modulů Prosolve 370e, vyvinutých toutéž společností. Prosolve 370e je nový typ dlaždice, jejíž speciální tvar a chemický povrch napomáhají neutralizovat chemikálie, ze kterých je smog složen. Fasáda tak doslova požírá znečištění. Inspirací pro krajkový design obalu budovy byly přírodní krystalické vzory.

budovy, shlížející na rušnou Avenidu San Fernando, jíž každý den projede 8 750 vozidel.

Šikovná dlaždice

Dlaždice jsou pokryty speciálním pigmentem obsahujícím oxid titaničitý, který při dopadu ultrafialových paprsků denního světla reaguje s polutanty obsaženými v městském vzduchu a rozkládá je na méně škodlivé sloučeniny, jako jsou oxid uhličitý, dusičnan vápenatý a voda. Oxid titaničitý, nám lépe známý coby klíčová složka opalovacích krémů a nacházející se běžně také v nátěrech, tiskař-

Fasády požírající smog svět před znečištěním

zřejmě nespasí, ale mohly by mu v tom alespoň pomoci. A práce, kterou je v této oblasti potřeba udělat, je opravdu mnoho. Notoricky známým případem znečištěného ovzduší je Čína, dusící se pod stále houstnoucím oblakem smogu. Jen v roce 2010 přičetla nejlidnatější země světa na vrub znečištění vzduchu více než 1,2 milionu předčasných úmrtí. Ve Spojených státech se kvalita vzduchu zlepšuje, ale čísla jsou stále alarmující. Čtyři z deseti Američanů žijí na místech nezdravě znečištěných buď ozónem, nebo prachovými částicemi z motorů.

ských inkoustech, kosmetice a potravinářských barvivech, zůstává sám nezměněn, což znamená, že moduly mohou v čištění pokračovat celé desetiletí, anebo do té doby, dokud se jejich povrch neopotřebuje. Jsou-li tyto moduly nainstalovány v blízkosti komunikací s hustým provozem nebo na fasádách budov, napomáhají neutralizovat emise a další toxiny obsažené ve znečištěném městském vzduchu. Systém těchto dlaždic tak nejen napomáhá čistit vzduch, který vstupuje do budov, na nichž jsou namontovány, ale i zlepšuje kvalitu vzduchu v jejich okolí.

na budově vytváří nádherný design. Umělecké dlaždice však nejsou jen pěkné na pohled. Jakoby poďobaný plášť budovy rozptyluje více světla a zachycuje více polutantů než hladký povrch. „Navržený tvar zpomaluje rychlost větru a vytváří turbulence, což napomáhá lepšímu rozložení polutantů po aktivním povrchu. Právě mnohoúhelnost krystalické geometrie je

Financování projektu

obzvlášť dobře uzpůsobena k zachytávání částic ze všech směrů,“ říká Allison Dringová, spoluzakladatelka Elegant Embellishments. Plášť sestavený z modulů Prosolve 370e působí nejen jako filtr městského vzduchu, ale rovněž filtruje přirozené světlo a pro interiér nemocnice je clonou vůči Slunci, čímž velmi efektivně šetří výdaje za kontrolu teploty a světla uvnitř zařízení. Nad výsledkem rozhodně nelze ohrnovat nos. Na základě

Projekt financovalo mexické ministerstvo zdravotnictví v rámci tříleté investice 20 miliard dolarů na zlepšení zdravotnické infrastruktury země. Vládní úředníci prohlašují, že dlaždice Prosolve byly vybrány nejen pro své antimikrobiální a čisticí vlastnosti. V neposlední řadě podle úředníků sehrály roli i vizuální komplexnost dlaždic a jejich nezapomenutelný tvar, který

testů, kterými tento systém prošel, Daniel Schwaag odhaduje, že fasáda denně zneutralizuje zhruba stejný objem smogu, jaký za tu samou dobu vyprodukuje tisíc vozidel na ulicích hlavního města. I proto společnost Elegant Embellishments již uskutečnila obdobné projekty a instalace v Austrálii, ve Francii, Spojených arabských emirátech

Systém těchto dlaždic nejen napomáhá čistit vzduch, který vstupuje do budov, na nichž jsou namontovány, ale zlepšuje i kvalitu vzduchu v jejich okolí. a Spojených státech amerických, ovšem fasáda mexické nemocnice je jejím prvním velkým projektem. Berlínská firma doufá, že její bílé moduly budou v budoucnosti pokrývat více a více budov, objeví se u dálnic, parkovišť a v dalších oblastech vysokého znečištění. Ani v Mexico City nebude Nemocnice Manuela Gey Gonzalese poslední budovou s fasádou, která čistí vzduch. V budoucnosti by měly přibývat další.

Budovy požírající smog

Mexico City, kdysi domov dusivého smogu, o kterém se bez příliš velké nadsázky tradovalo, že zabíjí ptáky v letu, zatím na zlepšení kvality ovzduší odvádí obrovský kus práce. V roce 1992 mexická megapolis vykázala za celý rok pouhých osm dnů dobré kvality ovzduší. V roce 2012 už jich bylo 248. Moduly čistící vzduch však byly zatím instalovány pouze na jedinou budovu, a tak jejich působení nebude mít nijak výrazný dopad na řešení smogového problému celého města. Desig-

néři modulů a vědci nicméně očekávají význačné lokální zlepšení kvality vzduchu. V blízkosti nemocnice bude sníženo množství polutantů ve vzduchu a to by mohlo mít pozitivní dopad na zdraví lidí, kteří v okolí nemocnice žijí. Je jasné, že podobný projekt by mohl být zrealizován v jakémkoli velkém městě na světě. Jak města rostou a jak se s tím exponenciálně zvyšuje počet aut, inovativní řešení typu „budovy požírající smog“ se možná stanou nedílnou součástí péče o veřejné zdraví.

32

PRO ŽADATELE

Plán výzev OPŽP pro individuální projekty (projekty s celkovými náklady do 50 mil. eur), k 21. únoru 2014 Číslo PO/ oblasti podpory 1 1.1, 1.2 1.1.1 1.3.1 1.3.1 2 2.1 2.1.2 2.1.5 2.2 2.2a 2.2b 2.2b 2.2d 3 3.1 3.1.1 3.1.3 3.2 3.2 4 4.1 4.1 4.2 4.2 5 5.1 6 6.1 – 6.6 6.1 – 6.6 6.1 – 6.6 7 7.1

Plán výzev OPŽP může být v průběhu roku aktualizován. 2014

Název prioritní osy / oblasti podpory / podoblasti podpory

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

ZLEPŠOVÁNÍ VODOHOSPODÁŘSKÉ INFRASTRUKTURY A SNIŽOVÁNÍ RIZIKA POVODNÍ Snížení znečištění vod a zlepšení jakosti pitné vody – fázovací výzva (ALOK 4 mld. Kč) Snížení znečištění z komunálních zdrojů – LIII. výzva Zlepšení systému povodňové služby a preventivní protipovodňové ochrany – LVI. výzva Zlepšení systému povodňové služby a preventivní protipovodňové ochrany (ALOK 0,5 mld. Kč) ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ A SNIŽOVÁNÍ EMISÍ Zlepšení kvality ovzduší – (ALOK 0,5 mld. Kč) Snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením emisí z energetických systémů včetně CZT – LI. výzva Snížení imisní zátěže omezením emisí z veřejné dopravy – LVII. výzva (ALOK 1 mld. Kč) 1) Omezování emisí – (ALOK 0,5 mld. Kč) Rekonstrukce spalovacích zdrojů s instalovaným výkonem větším než 5MW – LV. výzva Rekonstrukce nespalovacích zdrojů nebo instalaci dodatečných zařízení pro záchyt emisí – XLVIII. výzva, pouze projekty z Moravskoslezského kraje dle VP SA.35588 Rekonstrukce nespalovacích zdrojů nebo instalaci dodatečných zařízení pro záchyt emisí (ALOK 0,3 mld. Kč) Technická opatření na zdrojích vedoucích k odstranění či snížení emisí NH3 do ovzduší (ALOK 0,3 mld. Kč) UDRŽITELNÉ VYUŽÍVÁNÍ ZDROJŮ ENERGIE Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání OZE pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny (ALOK 0,5 mld. Kč) Výstavba a rekonstrukce zdrojů tepla využívajících OZE – L. výzva 2) Výstavba a rekonstrukce zdrojů pro kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla využívajících OZE – L. výzva 2) Realizace úspor energie a využití odpadního tepla u nepodnikatelské sféry – L. výzva 2) Realizace úspor energie a využití odpadního tepla u nepodnikatelské sféry (ALOK 3 mld. Kč) ZKVALITNĚNÍ NAKLÁDÁNÍ S ODPADY A ODSTRAŇOVÁNÍ STARÝCH EKOLOGICKÝCH ZÁTĚŽÍ Zkvalitnění nakládaní s odpady – LII. výzva 3) Zkvalitnění nakládaní s odpady (ALOK 1,5 mld. Kč) Odstraňování starých ekologických zátěží – LII. výzva 3) Odstraňování starých ekologických zátěží (ALOK 0,5 mld. Kč) OMEZOVÁNÍ PRŮMYSLOVÉHO ZNEČIŠTĚNÍ A SNIŽOVÁNÍ ENVIRONMENTÁLNÍCH RIZIK Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik – XLVII. výzva 4) ZLEPŠOVÁNÍ STAVU PŘÍRODY A KRAJINY všechny oblasti podpory v PO 6 – XLIX. výzva, určena pouze pro žadatele národní parky všechny oblasti podpory v PO 6 – L. výzva všechny oblasti podpory v PO 6 (ALOK 0,6 mld. Kč) ROZVOJ INFRASTRUKTURY PRO ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ, PORADENSTVÍ A OSVĚTU Rozvoj infrastruktury pro realizaci environ. vzdělávacích programů, poskytování environ. poradenství a environ. informací – LIV. výzva

Hodnocení a schválení žádostí je podmíněno dohodou s Evropskou komisí. Kontinuální příjem žádostí – projekty budou hodnoceny a schvalovány postupně ve třech skupinách. První skupina bude tvořena žádostmi podanými od 27. 6. do 30. 8. 2013, druhá skupina žádostmi podanými od 2. 9. do 18. 10. 2013 a třetí skupina žádostmi podanými od 21. 10. do 29. 11. 2013. 3) Termín příjmu žádostí byl z důvodu nevyčerpání alokace přidělené pro prioritní osu 4 projekty podanými do 18. 12. 2013 prodloužen do 15. 1. 2014 (za průběžného posuzování přijatelnosti a hodnocení již podaných žádostí). 4) Příjem a hodnocení žádostí probíhá ve dvou fázích: První fáze se týká žádostí podaných od 2. 5. do 31. 7. 2013, druhá fáze žádostí podaných od 1. 8. do 31. 10. 2013. 1) 2)

OPERAČNÍ PROGRAM

E vropsk á unie

Pro vodu,

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Fond soudržnosti

vzduch a přírodu

příjem žádostí posuzování přijatelnosti a hodnocení žádostí projednání žádostí Řídicím výborem OPŽP, schválení Řídicím orgánem OPŽP vydání dokumentů – registračních listů a rozhodnutí ministra hodnocení žádostí bude ze strany fondu zahájeno až po schválení změny Programového dokumentu OPŽP Evropskou komisí

priorita I měsíčník Operačního programu Životní prostředí I vydává Státní fond životního prostředí ČR, rezortní organizace Ministerstva životního prostředí I

ročník 7 I číslo vydání 5 I vyšlo v květnu 2014 I časopis je distribuován bezplatně I adresa redakce: Olbrachtova 2006/9, 140 00 Praha 4 I kontakt na redakci: [email protected], tel.: 606 831 394 I objednávky: www.sfzp.cz, www.opzp.cz I redakce: šéfredaktor: Daniel Tácha, [email protected]; grafická úprava: Eva Štanglová číslo registrace: MK ČR E 18178 I Tento časopis je tištěn dle ekologických standardů. I Texty z časopisu Priorita je možné přetiskovat za předpokladu uvedení autora a zdroje.

I

Vůz, za kterým. se nepráší. Ministr životního prostředí Richard Brabec hodnotí situaci v Operačním programu Životní prostředí

Recommend Documents