Zpěvník STTO 2002
Rejstřík: Amazonka Anděl Babička Mary Batalion Bláznova ukolébavka Buráky Bývalá zem Danse Macabre Franky Dlouhán Guadalcanal Hejno vran Ho Ho Watanay Husita Chvíle Já Písnička Jarní tání Jasný jak facka Jdem zpátky do lesů Ještě mi scházíš Kaťuša Kláda Král a klaun Krásný je vzduch Liberátor Loď John B. Lousiana Míle Morituri te salutant Nelituj No to se ví Okoř Omnia vincit Amor Outsider waltz Partyzánská Písek Pískající Cikán Pohádka
40 2 18 2 39 15 38 3 4 22 8 39 29 33 25 12 19 38 3 31 9 26 13 32 24 24 9 4 34 6 36 33 37 31 35 21 16
Pochod amerických námořníků nám. Pridi Jáno Proti větru Psáno na březové kůře Psice Rána v trávě Ráno bylo stejný Rosa na kolejích Rovnou Růže z Texasu Řekni, kde ty kytky jsou Sbohem galánečko Severní vítr Slavíci z Madridu Sotva se narodíš Spinkej Stará Archa Starý příběh Strom Škrábej Tereza (Osamělý město) Tmavomodrý svět Toulavej Tři čuníci Tři kříže Tulácký ráno Už to nenapravím Válka růží Velrybářská výprava Voda se neutopí Všech vandráků můza Vyznavači ohňů Za chvíli už budu v dáli Zelené údolí Zítra ráno v pět Zlatý údolí Zpátky do trenek
17 23 23 40 19 35 22 12 5 21 8 15 27 10 30 15 7 10 11 17 37 25 5 13 32 20 6 27 28 14 34 1 28 20 36 1 14
Obsah: Vyznavači ohňů Zlatý údolí Anděl Batalion Ještě mi scházíš Danse Macabre Franky Dlouhán Morituri te Salutant Rovnou Toulavej Už to nenapravím No to se ví Stará Archa Řekni, kde ty kytky jsou Hejno vran Kláda Míle Slavíci z Madridu Starý Příběh Strom Rosa na kolejích Jarní tání Krásný je vzduch Tři čuníci Zpátky do trenek Voda se neutopí Spinkej Sbohem galánečko Buráky Pohádka Škrabej Pochod amerických námořníků Babička Mary Jasný jak facka Psice Tulácký ráno
1 1 2 2 3 3 4 4 5 5 6 6 7 8 8 9 9 10 10 11 12 12 13 13 14 14 15 15 15 16 17 17 18 19 19 20
Zelené údolí Pískající Cikán Růže z Texasu Ráno bylo stejný Guadalcanal Pridi Jáno Proti větru Lousiana Loď John B. Já Písnička Tmavomodrý svět Král a klaun Válka růží Severní vítr Velrybářská výprava Za chvíli už budu v dáli Husita Sotva se narodíš Partyzánská Kaťuša Liberátor Tři kříže Chvíle Omnia vincit Amor Všech vandráků můza Nelituj Písek Rána v trávě Zítra ráno v pět Okoř Outsider waltz Tereza (Osamělý město) Jdem zpátky do lesů Bývalá zem Bláznova ukolébavka Ho Ho Watanay Psáno na březové kůře Amazonka
20 21 21 22 22 23 23 24 24 25 25 26 27 27 28 28 29 30 31 31 32 32 33 33 34 34 35 35 36 36 37 37 38 38 39 39 40 40
Psáno na březové kůře
Amazonka
Vyznavači ohňů
Zlatý údolí
Kamelot
Hop Trop
Kamelot
Pacifik
HmiGDA
E,A,A4,A
2x Cmi,G#,Cmi,G#,A#
Ami, G, F, E, Ami
Hmi
E
Cmi
Ami
Čpěl zas Gkouř a prsty mě Azábly přes Hmi palečniGce,D, A na Hmijazyku Gsouš mě Dtrápila A žízní až Hmi do vesniceG,DA na bunEmi7dě fleky starý několik let, a po Gkapsách tabák od cigaret, co už nekoA7uřím. D
Byly krásný naše Aplány,A4 byla jsi můj celej svC#miět, Cmi Hmi čas je vzal a nechal Arány, A4 Hmi starší jsme jen o pár EletE4 Tenkrát byly děti malý, ale život utíká, už na "táto" slyší jinej, i když si tak něříká Nebe modrý zrcadAlí se v řece, která všechno Hmiví stejnou barvou jakou Aměly Hmi tvoje oči džínoEvýE4 ®:
D
®: Zas píšu na kůru březoHmi7vou, Tvůj monogram a Gadd9nevím, že jiný jméno Amáš,A7 zas Dcítím, to chvění na noHmi7hou, za sáčku sirky Gadd9lovím, a Ty oheň rozdmýAcháš. Jako Gsus2dřív se ptej, když nejsi, se mnou u skal, kde to Hmiznáš. Pak do hospody mě vyhostil mráz, to přituhlo víc, a v dálce body, přejezd a trať, kamsi do Rapotic, zas držím Ti židli, tam u věšáků, a na pivo jdou strejcové od vlaku, tak už pospíchej. ®:
E7
F#7
Ujel jim vlak a G#bylo jim míň Essnad o G#deset nežFmi7li G4 mně.G13 Hlavu pro muziku, ale nebylo to tím, že spala mu na klíně G# Půjčenej battldress a Es prachy od tátyG#, co Fmi7ji už tak Gmi7dávno nevidělG#. Za tratí, kde je ves hrál vítr sonáty a já jim tajně záviděl A#
C,F
®:
Ami
Vagabundům upsaní jak řádu mnich a Cnadosmrti Dmirozpůlený Ami konce prsE4tůE Ami Vyznavači ohňů na všech Dmi7 nádražích čekají C13zelenou, než Dmi13 pojedou než je Amidálky sebeE7rou Fmaj7
Kluci tenkrát co tě znali, všude kde jsem s tebou byl Amazonka říkávali a já hrdě přisvědčil Tvoje strachy, že ti mládí pod rukama utíká Vedli k tomu, že ti nikdo Amazonka neříká ®: Zlatý kráse cingrlátek, jak sis časem myslela Vadil možná trampskej šátek nosit dál´s ho nechtěla Teď jsi víla z paneláků, samá dečka, samej krám, já si přál jen abys byla pořád stejná přísaAhám, A4
Mokro v botách, píseň Gv notách nikdy Aminepsanou, slunce Amipálí, že i Gskály úpal Ami dostanou, jen Gosamělý balvany, až Fuslyší tvé přiznání, ti Dmiřeknou, že jsi dávno ztratil E7 směr a že Amipatříš mezi Gpohany a F místo na jih Emitáhneš na seAmiver.
Tichá noc se vetřela k nim stejně jako tehdy k nám. On ji políbil a sáhl do strun a hrál hity, které znám o koních v ohradách, co nemají tu zlost že mě až v zádech zamrazí. Ten pocit už dobre znám, je jako cizí host, když tě tvůj blízkej podrazí. ®:
®: Zlatý Cúdolí, touha vzdáleEminá, je chiméFrou všech dálek modravejch,G zlatý Cúdolí, co jen vítr zná, Emi ti v horkýmF srdci vypaluje cejch.G Jak je Amivzdálený každý Emi mámení a Fdruhá strana řeky nemá Gbřeh, zlatý Cúdolí, zlatý údolí je Emi celej žiFvot s rancem G7na zádech.C Snad tě k cíli dobrý víly jednou dovedou, slunce hoří, zlatí oři z dálky přijedou. Až zmizí fata morgána, je zpověď dávno napsaná sem do kamene mlčenlivejch skal, až se cestou někdo zastaví, tak bude psáno, že jsi tady stál. ®:
Coda:Hmipořád stejná přísaAhám
40
1
Anděl
Batalion
Kryl Karel
Spirituál Kvintet
1. CZ rozmláceanýho kostela v krabici s G7kusem mýdla přinesl jsem si anděla polámali mu krídla díval se na mě oddaně já měl jsem trochu trému, tak vtiskl jsem mu do dlaně lahvičku od parfému ® CA proto aprosím věř mi C chtěl jsem ho G7žádat C aby mi amezi dveřmi Cpomohl G7 hádat C co mě čekáa a G7nemineC C co mě čekáa a G7nemineC 2. Pak hlídali sme oblohu pozorujíce ptáky debatujíce o Bohu a hraní na vojáky Do tváře jsem mu neviděl pokoušel si ji schovat to asi ptákum záviděl že mohou poletovat 3. Když novinky mi sděloval u okna do ložnice já krídla jsem mu ukoval z mosazný nábojnice A tak jsem pozbyl anděla on oknem uletěl mi Však přítel prý mi udělá nového z mojí helmy
® aVíno Cmáš a Gmarkyatánku dlouhá Cnoc Gse aproehýří a Víno máš a chvilku spánku díky díky verbíři
C
2
1 aDříve než se rozední kapitán k Cosedlání Grozkaz adáváe a ostruhami do slabin koně G poaháení a Tam na straně polední čekají ženy zlaťáky a sláva do výstřelů karabin zvon už vyzvání *: aVíno na Ckuráž a Gpomilovat markytánkua zítra do BurgundC batalionG, azaemíří a Víno na kuráž a k ránu dvě hodinky spánku díky díky vám královští verbíři 2. Rozprášen je batalion poslední vojáci se k zemi hroutí, na polštáři z kopretin budou večně spát Neplač sladká Marion verbíři nové chlapce přivedou ti za královský hermelín padne každý rád
Bláznova ukolébavka
Ho Ho Watanay Žalman a spol
D
D
G
Máš má ovečko Adávno spát i píseň ptáků Dkončí kvůli nám přestal i vítr vát jen můra zírá zvenčí Já Aznám její zášť tak Gvyhledej skrýš zas Amá bílej plášť a Gv okně je A mříž
C
®:DMáš má ovečko Adávno spát a Gmůžeš hřát ty mně Emůžeš hřát Vždyť Dpřijdou se Gptát, zítra zas Dpřijdou se Gptát jestli ty v Dmých představáchG už Dmizíš Máš má ovečko dávno spát dnes máme půlnoc temnou Ráno budou nám bláznům lhát že ráda snídaš se mnou Proč měl bych jim lhát že jsem tady sám když tebe mám rád když tebe mám rád
Spinkej můj maličký máš v očích Dhvězdičky dám ti je Cdo vlasů tak Gusínej tak Dusínej D
Ho ho Watanay Cho ho Watanay ho ho CWatanay Gkiokena D kiokena D
Sladkou vůňi nese ti noční motýl z perleti vánek ho kolíbá už usíná už usíná V lukách to zavoní rád jezdíš na koni má barvu havraní jak uhání jak uhání V dlani motýl usíná hvězdička už zhasíná vánek co ji k tobě nes až do léta ti odlétá
*,®
39
Jdem zpátky do lesů
Bývalá zem
Ještě mi scházíš
Danse Macabre
Žalman a spol
Žalman a spol
Jarek Nohavica
Jarek Nohavica
Ami7
1. Bývalá Czem bývalých Dkrálů na Fkorouhvich třpytila se C naděje kdekdo sklízí aniž něco FmAmij7 zaseje Dminež nám svatý Václav hlavy G7umeje
1.
Sedím na kolejích které nikam nevedouG, C, G koukám na kopřetinu jak miluje se s lebedou Mraky vzali slunce zase pod svou ochranuG, Emi Jen ty Ami nejdeš holka zlatá D kdypak já tě dostanuG, D D
®: GZ ráje my vyhnaní Emiz ráje, kde není už Ami7místa C7 prej něco se GchystáD GZ ráje nablýskaných Emiplesů jdem zpátky do Ami7lesů. (C)Za nějakej Gčas (D) Vlak nám včera ujel ze stanice do nebe málo jsi se snažil málo šel jsi do sebe Šel jsi vlastní cestou to se dneska nenosí i pes kterej chce přízeň napřed svýho pána poprosí ®: Už tě vidím z dálky jak mávaš na mě korunou jestli nám to bude stačit zatleskáme na druhou Zabalíme všechny co si dávaj rande za branou, v ráji není místa možná v pekle se nás zastanou
®CPádlujem do hospod aFmAmij7nočních lokálů Cještě je dobře u moEmiravských cimbálů Ami s holkama na klíně Emitopíme ve víně Fblány našich Dmiduší Pádlujem do ticha kde stromy šeptají kde ústa pohrobků do lesa volají a z něj se ozývá tisíc let od piva nářek naších duší, F to se někdo Cmá Fto se někdo C má
Ami
Ještě se mi o tobě zdá, ještě mi nejsi F lhostejná, Ami ještě mě budí v Ami/Gnoci takový zvláštní Fpocit, Dmi ještě si zouvám boty, Fabych snad neušpinil D#dim náš nový běhounE v síni. Ami/G
®: Ještě mi Amischázíš, ještě jsem neGpřivykl, že nepřiCcházíš, C/Hže nepřijAmideš, že zvonek neFzazvoní, dveře se E neotevřou, že prostě Amijinde Gs jiným Cseš, E ještě mi Fscházíš, Eještě stále mi Amischázíš Ami/G, F, Ami, Ami/G, F
2: Bývalá zem bývalých králů na praporcích koruna je ze zlata kdekdo hýří a je samá záplata než zabuší svatý Václav na vrata
2. Ještě je na zrcadle dech, mlhavá stopa po tvých rtech a v každém koutě jako čert kulhavý skřítek Adalbert, ještě tě piju v kávě a snídám v bílé vece, ještě jsi ve všech věcech.
®: Dmi, BNaj naj Dmina Bnaj najDmi, B, Dmi, B, Dmi, F, A, Dmi, B, F, C, F, A
Dmi
Šest milionů srdcí vyletělo komíBnem, Dmi svoje malé lži si, lásko, dnes promiBnem, F budeme tančit s Avenkovany, na návsi Dmivesnice budeme se smBátF, cmám tě FrádA. ®: Láska je nenávist a nenávist je láska, jedeme na veselku, kočí bičem práská, v červené sametové halence podobáš se Evě i Marii, dneska mě zabijí. ®: Mé děti pochopily, hledí na mě úkosem, třetí oko je prázdný prostor nad nosem, Pánbůh se klidně opil levným balkánským likérem a teď vyspává, jinak to smysl nedává. ®:
®:
38
3
Franky Dlouhán
Morituri te salutant
Outsider waltz
Tereza
Brontosauři
Kryl Karel
Wabi Daněk
Jiří Wabi Ryvola
C
G
C
Ami
G
Kolik je smutného, když Fmraky černé Cjdou lidem nad Ghlavou Fsmutnou dálavouC. Já slyšel příběh, který velkou pravdu měl, za čas odletěl, každý zapomněl.
Cesta je prach a šterk a Dmi udusaná Amihlína Ca šedé F šmouhy G7kreslí do vlaCsů /:a z hvězdných Dmidrah má G šperk co ckamením se Emispíná Ami a pírka Gtouhy z Emikřídel pegaAmisů. :/
® CMěl kapsu Gprázdnou Franky Dlouhán, po státech Ftoulal se jen Csám a že byl Fveselej, tak C každej měl ho G7rád. Tam ruce k Fdílu mlčky přiloží a C zase jede Amidál. A Fkaždej kdo s ním Gchvilku byl, tak Fdlouho G7 se pak Csmál.
Cesta je bič, je zlá jak pouliční dáma, má v ruce štítky a pase staniol, /: a z očí chvíč jí plá, když háže do neznáma, dvě křehké snítky rudých gladiol. :/
Tam kde byl pláč tam Franky hezkou píseň měl, slzy neměl rád, chtěl se jenom smát. A když pak večer ranče tiše usínaj Frankův zpěv jde dál nocí s písní dál ... ® Tak Frankyho vám jednou našli, přestal žít, jeho srdce spí, tiše smutně spí. Bůh ví jak, za co tenhle smíšek konec měl, farář píseň pěl, umíraček zněl ... ®
®:GSeržante písek je bílý jak paže Daniely Amipočkejte chvíli mé oči uviděli G tu strašne dávnou vteřinu zapomnění Ami Seržante mávnou G7a budem zasvěceni C Morituri te salutantE, morituri te salutant ... Tou cestou dál jsem šel, kde na zemi se zmítá a písek víří křídla holubí /:a marš mi hrál zvuk děl co uklidnění skrýtá, a zvedá chmýři které zahubí. :/ Cesta je fér a prach a udusaná hlína mosazná včelka od vlkodlaka, /:Rezavý kvér, můj prach a sto let stará špína a děsně velká bíla oblaka. :/
Dnes ráno když bylo půl, při pravidelný hygieně, Dmi poklesls hodně v ceně, když jsi Fzahlíd svůj Gzjev Dmi Už nejsi, co jsi G7býval, tu C tvář nespraví ti Amimasáž, F marně se hochu G7kasáš, už nejsi Clev a velký G7šéf. Emi
®: CMáš svůj svět a Amiten se ti hroutí, to Cdávno znám, já A7 prožil to sám Dmi kráčíš G7dál a Dmicesta se G7 kroutí, až Dmi7potkáš nás Emi na ní, tak G7přidej se Ck nám.
Ten Cden co vítr Dlistí z města svál můj Cdžíp se vracel Djako by se Emibál že Casfaltový Dmoře odliv Gmá a Cstáj, že svýho D koně E7nepozná. G
®: GŘekni kolik je na světě kolik je takovejch Dměst řekni Amikdo by se vracel všude je tisíce Emicest. Tenkrát Gkdyž jsi mi Terezo řekla že ráda mě Dmáš tenkrát Amiptal jsem se Terezokolik mi polibků Emidáš, naposDled, naposGled.
A
Jsi z Dvojny doma čtrnáct dnů a na radnici velká sláva, to se ti holka vdává, cos jí dva roky psal. Ulicí tiše krouží ten divnej motiv z Lohengrina, není ta, bude jiná, dopisy spal a jde se dál. ®: Za sebou máš třicet let a zejtra ráno třetí stání a nemáš ani zdání, jak to potáhněš dál. Ten, komus’ kdysi hrával, se znenadání někam ztratil, už nemáš čím bys platil, no tak se sbal a šlapej dál.
®:
2. Já z dálky viděl město v slunci stát a dál jsem se jen s hrůzou mohl ptát. Proč vítr mlátí spoustou okenic? Proč jsou v ulici auta, jinak nic? ®: 3. Do prázdnejch beden zotvíranejch aut zaznívá odněkud něžný tón Flaut a v závěji starýho papíru válej se černý klapky z klavírů. ®: 4. Tak loudám se tím hrozným městem sám a vím že Terezu už nepotkám. Jen já tu zůstal s prázdnou ulicí a vosamělý město mlčící.
®: ®
4
37
Okoř
Zítra ráno v pět Jarek Nohavica
Greenhorns
Až zítra ráno v pět, mě ke zdi postaví, Dmiještě si naposG7led dám Cvodku na zdraE7ví, z očí Amipásku strhnu Dmi si, to abych Gviděl na neE7be Dmi a pak vzpomenu E7si, Ami lásko, na tebe, Ami Dmi G E7 a Dmipak vzpomenu E7si na teAmibe.
C
Až zítra ráno v pět přijde ke mně kněz, řeknu mu, že se splet', že mně se nechce do nebes, že žil jsem, jak jsem žil, a stejně tak i dožiju a co jsem si nadrobil, to si i vypiju, a co jsem si nadrobil, si i vypiju.
C
Ami
Rovnou
C
Až zítra ráno v pět poručík řekne:"Pal!", škoda bude těch let, kdy jsem tě nelíbal, ještě slunci zamávám, a potom líto přijde mi, že tě, lásko, nechávám, samotnou na zemi, že tě, lásko, nechávám, na zemi. Až zítra ráno v pět prádlo půjdeš prát a seno obracet, já u zdi budu stát, tak přilož na oheň a smutek v sobě skryj, prosím, nezapomeň, nezapomeň a žij, Lásko, nezapomeň a žij...
Na Okoř je cesta jako žádná ze sta G7 vroubená je stroma C ma C když du po ní v létě samoten ve světě G7 sotva pletu noha C ma F na konci té cesty C trnité D stojí krčma jako G7 hrad C tam zapadlí trampi hladoví a sešlí G7 začli sobě noto C vat Na hradě Okoři G7 světla už nehoří C bílá paní G7 šla už dávno C spát C ta měla ve zvyku G7 podle svého budíku C o půlnoci G7 chodit straší C vat F od těch dob co jsou tam C trampové D nesmí z hradu G7 pryč C a tak dole v podhradí G7 se šerifem dovádí C on ji sebral G7 od komnaty C klíč Jednoho dne z rána roznesla se zpráva že byl Okoř vykraden nikdo neví dodnes kdo to tenkrát odnes nikdo nebyl dopaden šerif hrál celou noc mariáš s bílou paní v kostnici místo aby hlídal zuřivě ji líbal dostal z toho zimnici Na hradě ..
G
Tak už jsem ti teda G7fouk', prsten si dej za kloGbouk, C nechci tě Dznát a Gneměl jsem tě Emirád, G to ti říD7kám rovGnou. C
®Rovnou, jo, tady rovnou, rovnou, jo, tady rovnou, prostě těpic a nehledej mě víc, to ti říkám rovnou.
Někdy v noci je mi smutno,často bejvám doma zlej, malá daň za vaše "umí",kterou splácí Toulavej. Každej měsíc jiná štace,čekáš, kam tě uložej', je to fajn, vždyť přece zpívá,třeba smutně, Toulavej. ®:
Z Kentucky do Tennesee přes hory a přes lesy, z potoků vodou já smejval stopu svou, to ti říkám rovnou. ® Toulavej Vojta Kiďák Tomáško
Někdo Amiz vás, kdo chutnal G dálku, jeden Amiz těch, co rozuEměj', ať vám Amipoví, proč mi Gříkaj', proč mi Fříkaj' ToulaAmivej. Kdo mě zná a v sále sedí, kdo si myslí: je mu hej, tomu zpívá pro všední den, tomu zpívá Toulavej. ®: FSobotní ráno Gmě neuvidí u cesty s klukama Cstát F na půdě celta se Gprachem stydí Fa starý songy jsem G zapomněl hrát, zapomněl Amihrát. G7
Vím, že jednou někdo přijde,tiše pískne: no tak jdem, známí kluci ruku stisknou,řeknou: vítej, Toulavej. Budou hvězdy jako tenkrát,až tě v očích zabolej', celou noc jim bude zpívat jeden blázen Toulavej. ®: Sobotní ráno nám poletí vstříc,budeme u cesty stát, vypráším celtu a můžu vám říct,že na starý songy si vzpomenu rád, vzpomenu rád. Někdo Amiz vás, kdo chutnal dálku, jeden Amiz těch, co rozuEměj', ať vám Amipoví, proč mi Gříkaj', proč mi Fříkaj' EToulaAmivej G
5 36
Už to nenapravím Máci
®:
Písek Nezmaři
G,Cmi, F G#, G, Cmi, G, Cmi, F, G#, G
Cmi, G
V Cmidevět hodin dvacet pět Fmě opustilo štěstí, ten G#vlak, co jsem jím měl jet, na koleji G dávno G7nestál, v devět hodin dvacet pět jako bych dostal pěstí, já za hodinu na náměstí měl jsem stát, ale v jiným městě. Tvá zpC7ráva zněla prostě a byla tak krátká že Fmistavíš se jen na skok, že nechalas' mi vrátka B zadní otevřená Gzadní otevřená já naposled tě viděl, když ti bylo dvacet, to jsi tenkrát řekla, že se nechceš vracet, že jsi unavená, ze mě unavená. ®: Já čekala jsem, hlavu jako střep, a zdálo se, že dlouho, může za to vinný sklep, že člověk často sleví, já čekala jsem, hlavu jako střep, s podvědomou touhou, já čekala jsem dobu dlouhou, víc než dost, kolik přesně, nevím. Pak jedenáctá byla a už to bylo passé, já dřív jsem měla vědět, že vidět chci tě zase, láska nerezaví, láska nerezaví, ten list, co jsem ti psala, byl dozajista hloupý, byl odměřený moc, na vlídný slovo skoupý, už to nenapravím, už to nenapravím. ®:
6
No to se ví G
To, co na nás doma čeká, není zrovna fajnový, D od pondělka na koni Gletos jako předloni, je to zatracenej úděl, do praCšivejch estakád, jipiGjou, jipiE7jou, ňáký A7cizí D7 krávy Ghnát. A
®: No to se Gví, zase se C sejdem, za sedm Dlet Fdim, Dči příští G tejden, budeme Ghrát, budeme Czpívat, přijďte se D7dívat, bude nám G hej. Celý léto nezaprší, a když jo, tak leje furt, všude bláta čím dál víc, nebo zase strašnej hic, ti, co neznaj' čistý víno, ať se z louže napijou, jipijou, jipijou, možná, že to přežijou. ®: Všechno špatný jednou skončí, pámbu to tak nenechá, pochopí, že tenhle svět se mu zrovna nepoved', potom bude plácat z hlíny jenom samý anděly, jipijou, jipijou, a taky zruší pondělí.
Jako Amipísek DpřGesíváš mě E7 mezi prsty, Dmistejně ti E7 dlaně prázdný AmizůstaGnoCu, ani Dmivodu nepřeliješ Gsítem, někdy je Cstrašně Emimálo chAmitít, Dmijá nejsem z těch, co po E7těžký ráně AminevsGtanou.C ani Dmivodu nepřeliješ Gsítem, někdy je Cstrašně Emimálo chAmitít, Dmijá nejsem z těch, co po E7těžký ráně Ami nevsE7tanou.Ami Pevnou vůlí taky příliš neoplýváš, zdá se, že nemíníš mě vážně brát. kolik času nám to ještě schází, nebo je všechen dávno pryč, a za čím se to vlastně máme stále hnát? kolik času nám to ještě schází, nebo je všechen dávno pryč, a za čím se to vlastně máme stále Fhnát? Jako kámen najednou mi v cestě stojíš, vím, že se leccos těžko obchází, radši zkusím někde jiný příběh, který bude lepší konec mít, ale už teď ti můžu říct, že mi nescházíš. radši zkusím někde jiný příběh, který bude lepší konec mít, ale už teď ti můžu říct, že mi nescházíš.
Jako písek přesíváš mě mezi prsty, stejně ti dlaně prázdný zůstanou, ani vodu nepřeliješ sítem, někdy je strašně málo chtít, já nejsem z těch co po těžký ráně nevstanou ...
Rána v trávě Žalman a spol
Každý ráno boty Gzouval Orosil si nohy v Gtrávě Ami Že se lidi mají radi Gdoufal Ami A proEmicitli Amiprávě Každý ráno dlouze Gzíval Ami Utřel čelo do ruGkávu Ami A při chůzi tělem semtam G kýval Ami Před seEmibou sta Amisáhů
®:
Ami
Ami
C
Poznal GMoraFvěnku Ckrásnou a víGnečko Cze zlata V Čechách Gslávu FmuziCkantů Ami UmaEmizanou Amiod bláta. ®: Ami
Toužil najít studánečku A do ní se podívat By mu řekla proč holečku Musíš světem chodívat Studánečka promluvila To ses musel nachodit Abych já ti pravdu řekla měl ses jindy narodit. ®:
®: ®:
35
Všech vandráků múza
Nelituj
Žalman a spol
Žalman a spol
Stará archa
G
G
Spirituál Kvintet
Přišla k nám znenadáníF hubená ažGhrůza a Fřekla že jeGmúza Fvšech vandráků Cz Čech. To nebyl hřích po nocích než po kytaře sáhla tak nám chleba kradla a čmárala po Emizdech ®:EmiHaDlleGluja C zavírá se Gbrána my Czpívat chcem do Grána C než napadáGsníh Halleluja kteroupak si dáme než skončíme s pánem na hřbitově obutých Na Moravě z demižónu dobré víno pila tak mezi námi žila spousty hezkejch dní Až jeden pán v limuzíně začal po ní toužit budeš mi holka sloužit a oženil se s ní ®:Halleluja zavírá se brána
Kdo se chudej narodil tak CMohlo to bejt Dhorší neliGtuj Pár důchodek prochodil C Nejmíň tucet Dprojdem neliGtuj Emi Žlutej anděl přistaví nám Hmi vůz Ten Cden zbyde v ulicích tichý G blues D G Vydáme se hledat slunce C Bez peněz a Ddarů - neliGtuj ®:
Emi
Nejsme přeci žádná lůza Co na vlastní kůži růži Cmá vyšiAmitou D Z obehraných slov a díků C Ke hmatníku ruku přibitouG Emi Nastavíme dešti tváře Hmi Ať se stoky vrásek nasyCtí, nasyAmití D To se ale bláznům stává C Když se jim zdá sen o přežitíG, Hmi
®: /: D7Já mám Gkocábku D7 náram-, Gnáram-, náram-, kocábku náD7ram-, G náramnou. :/ ®: G
Pršelo a blejskalo se sedm neděl, kocábku náD7ram-, G náramnou, Noe nebyl překvapenej, on to věděl, kocábku náD7ram-, G náramnou. ®:
4. Přišla bouře, zlámala jim pádla, vesla, kocábku náram-, náramnou, tu přilétla holubice, snítku nesla, kocábku náram-, náramnou. 5. Na břehu pak vyložili náklad celý, kocábku náram-, náramnou, ještě že tu starou dobrou archu měli, kocábku náram-, náramnou. ®: *: 2x®:
*: GArcha má cíl, jé, archa má směr, jé, plaví se k AraD7ratu G na sever. ®:
Ami, Hmi, C, G, Ami, G
Každou noc po milování skládala mu hity a kašlala na city na obyčejnej lid Za pár let tahle múza dneska služka mici skončila na ulici a pod mostem má byt
Komu dál voní pot z koní Nikdy nebyl v sedle nelituj Zdá se mu to co nám vloni Svět se trochu zmenšil nelituj Místa která zbyla někde v nás Bez pořadníků jsou a budou zas Volná hnízda divnejch ptáků Co se slétaj když ztratí svůj hlas
®:Halleluja zavírá se brána ..
®:
© Vraťte nám vraťte nám tu všech vandráků múzu má roztrhanou blůzu ..
Kdo máš na svým kontě jenom šťastný konce Svých cest nelituj Třeba potkáš to svý slunce
34
®:
2. Šem, Nam a Jafet byli bratři rodní, kocábku náram-, náramnou, Noe je zavolal ještě před povodní, kocábku náram-, náramnou. 3. Kázal jim uložiti ptáky, savce, kocábku náram-, náramnou, "ryby nechte, zachrání se samy hladce," kocábku náram-, náramnou. ®: *:
7
Řekni, kde ty kytky jsou
Chvíle
Omnia vincit Amor
Spirituál Kvintet
Hop Trop
Klíč
Emi
Dmi
C F
a
Řekni, kde ty kytky jsou, G7
co se s nima mo
C
řekni, kde ty
Ami
F
jsou, kde mohou C F F
Dívky je tu
otrhaly
G7
to kdy
kytky G7
C
být?
během dne
do jedné,
kdo to kdy G7
Ami
hlo stát,
F
pochopí, kdo C
pocho pí.
Řekni, kde ty dívky jsou co se asi mohlo stát řekni kde ty dívky jsou kde mohou být. Muži si je vyhlédli, s sebou domů odvedli kdo to kdy pochopí,kdo to kdy pochopí. Řekni, kde ti muži jsou co se k čertu mohlo stát řekni kde ti muži jsou kde mohou být. Muži v plné polní jdou, do války zase je zvou kdo to kdy pochopí,kdo to kdy pochopí. A kde jsou ti vojáci co se tady mohlo stát a kde jsou ti vojáci kde mohou být. Řada hrobů v zákrytu meluzína kvílí tu kdo to kdy pochopí,kdo to kdy pochopí.
8
Řekni kde ty hroby jsou co se s nimi mohlo stát řekni kde ty hroby jsou kde mohou být. Co tu kytek rozkvétá od jara do léta kdo to kdy pochopí,kdo to kdy pochopí Hejno vran Jiří Wabi Ryvola G
Když nad pasekou vzlétne hejno vran, hejno vran, Ghejno vran, je léta pel už dávno Cvyprodán, D7 podzim se hlásí chladem G jasných rán, v tom ránu prochází se Csám a sám, D7 kdo městu dávno sbohem G dal.C, G C
®: A tak se toulá trávou H7 spálenou, neví jak rozloučit se s Emilétem, dívá se na krajinu Cvzdálenou, D7 které dal celý život Gsvůj.C, G Nad hlavou zakrouží ti hejno vran, hejno vran, hejno vran, a bílých hvězd je všude oceán, přece si nepostavíš pod ně stan, budeš spát pod širákem, jak tě znám, i když už podzim přichází.
Mám rád ty chvíle, kdy noc už pomalu Hmikončí, Amichvíle, co patřej' jen Hmitěm, co neusíEminaj', toulavejm bláznům, když právě s jarem se Hmi loučí a Amiza dobrý slovo ti Hmi srdce svý na dlani Emidaj'. Mám rád ty chvíle, kdy holkám ve vočích svítí slunce, když do korun stromů začlo se drát, stejně jak v kapičkách rosy na pavoučích sítích, to najednou chce se mi brečet a zároveň smát. ®: Ty rána s Avůní borový smůEmily měly by Azůstat navždycky v Eminás, ty rána s C vůní sekaný Hmitrávy a ohně, co Cprávě Hmipomalu Emizhas'. Mám rád ty chvíle, kdy kluci v duchu si říkaj', jak je to nádherný, léto před sebou mít, spolu si přejou, ať moc rychle dny neutíkaj' a trápení jsou někde v dálce, a kolem je klid. Mám rád ty chvíle, kdy noc už pomalu končí, chvíle, co patřej' jen těm, co neusínaj', toulavejm bláznům, když právě s jarem se loučí a za dobrý slovo ti srdce svý na dlani daj'. ®:
®: A tak se touláš... ...které dáš celý život svůj.
Šel pocestný kol hospodských Dmizdí, Fpřisedl k nám a Clokálem Fzní Gmipozdrav jak svaté DmipřikázáCní: Dmi Omnia Cvincit DmiAmor. Hej, šenkýři, dej plný džbán, ať chasa ví, kdo k stolu je zván, se mnou ať zpívá, kdo za své vzal Omnia vincit Amor. C
®: Zlaťák Fpálí, Cnesleví Dminic, štěstí v Flásce Cznamená Fvíc, všechny Gmipány Fať vezme C ďas! A Dmi Omnia Cvincit DmiAmor Já viděl zemi válkou se chvět, musel se bít a nenávidět, v plamenech pálit prosby a pláč Omnia vincit Amor. Zlý trubky troubí, vítězí zášť, nad lidskou láskou roztáhli plášť, vtom kdosi krví napsal ten vzkaz: Omnia vincit Amor. ®: Já prošel každou z nejdelších cest, všude se ptal, co značí ta zvěst, až řekl moudrý: Pochopíš sám, všechno přemáhá láska." ®: Teď s novou vírou obcházím svět, má hlava zšedla pod tíhou let každého zdravím větou všech vět Omnia vincit Amor. … Omnia vincit Amor
33
Liberátor
Tři kříže
Kláda
Míle
Hop Trop
Hop Trop
Hop Trop
Waldemar Matuška
Hmi
1. GMíle a Cmíle jsou Gcest, které Emiznám, jdou Gtrávou i Cúbočím Dskal, jsou cesty zpátky a jsou cesty tam, a já na všech s vámi stál, proč ale blátem nás kázali vést a špínou třísnili šat?
G
C
Dmi
C
1. Sedával v parku, sám, jen s lahví Gpiva, kterou si koupil kousek Cvedle v konzuDmu, ten starej Cpán, co vobčas na nebe se Gdíval pohledem hodně zmateAmi7nýho rozuDmu.
Dávám sbohem břehům proklaAmitejm, který Dmiv drápech má Cďábel Dmisám. Dmi Bílou přídí Cšalupa „My Ami grave“ míří Dmik útesům, C který Dmiznám.
2. Na saku, který z popelnice vybral, medaile, řády, kříže, vodznak R.A.F., už vůbec nevypadal, že by válku vyhrál potom, co nad průlivem vyplivoval krev.
®: Jen tři Fkříže z bíClýho kameAminí někdo Dmido písku C poskláDmidal. Slzy Fv očích měl a Cv ruce znaveAminý, lodní Dmi deník, co Csám do něj Dmi psal.
®: Život je CLiberátor Etemnou nocí Amihřmící, a ty jen Cčekáš, kdy tě dostaGnou, i když tě chCrání Epevnost létaAmijící, jiní s ní scChválně špatně přistaDnou.
První kříž má pod sebou jen hřích, samý pití a rvačka jen. Chřestot nožů. při kterých přejde smích, srdce kámen a jméno „Sten“. ®: Já Bob Green, mám tváře zjizvený, štěkot psa zněl, když jsem se smál,. Druhej kříž mám a spím pod zemí, že jsem falešný karty hrál. ®: Třetí kříž sand vyvolá jen vztek, Katty Rodgers těm dvoum život vzal. Svědomí měl vedle nich si klek ... Rec: Vím, trestat je lidský, ale odpouštět božský. Ať mi tedy Bůh odpustí. ®: Jen tři kříže z bílýho kamení někdo do písku poskládal. Slzy v očích měl a v ruce znavený, lodní deník, co sám do něj psal.
3. Nějaký láhve, který občas našel, za jeden Staropramen zase vyměnil, krámem byl slyšet jeho jáchymovskej kašel, to, co měl za sebou, by kdekdo nepřežil. 2. Na saku, který z popelnice vybral, medaile, řády, kříže, vodznak R.A.F., už vůbec nevypadal, že by válku vyhrál potom, co nad průlivem vyplivoval krev. ®: *: Život je CLiberátor Etemnou nocí Amihřmící, a ty jen Cčekáš, kdy tě dostanGou ...
32
Celý roky prachy jsem si skládal, D nikdy svýho Afloka neproHmipil, vod lopaty měl vohnutý záda, D paty od baráku Ajsem neodleHmipil, A nikdo neví, do čeho se Hmi někdy zamotá, tohle Djá už Adávno pochoHmipil. 2. Taky kdysi vydělat jsem toužil, brácha řek' mi, že by se mnou šel, tak jsem háky, lana, klíny koupil, a sekyru jsme svoji každej doma měl, a plány veliký, jak fajn budem se mít, nikdo z nás pro holku nebrečel. ®: GDuní Dkláda koryEmitem, bacha Hmidej, Ahej, bacha Hmi dej! S Gtou si, Dbráško, netyEmikej, netyF#kej ! 3. Dřevo dostat k pile, kde ho koupí, není těžký, vždyť jsme fikaný, ten rok bylo jaro ale skoupý, a teď jsme na dně my i vory svázaný, a k tomu můžem říct jen, že nemáme nic, jen kus práce nedodělaný.
®: To Cví snad jen Ddéšť a Gvítr kolem Eminás, ten Cvítr, co Dzačal právě Gvát. 2. Míle a míle se táhnou těch cest a dál po nich zástupy jdou, kříže jsou bílé a lampičky hvězd jen váhavě svítí tmou, Bůh ví, co růží, jenž dál mohly kvést, spí v hlíně těch práchnivých cest? ®: 3. Dejte mi stéblo a já budu rád, i stéblo je záchranný pás, dejte mi flétnu a já budu hrát a zpívat a ptát se vás, proč jen se úděl tak rád mění v bič a proč že se má člověk bát. ®:
®:
9
Kaťuša
Slavíci z Madridu
Starý příběh
Waldemar Matuška
Spirituál kvintet
Dm (Am) Am (Em) E (H7) Am (Em) (2x)
Řek DMojžíš jednou lidu svému: Přišel čas dnes v noci tiše vytratí se A7každý z vás D máváD7, Gmává G#Dmiim nám D všem A7svobodná Dzem Já říkám rovnou každý ať s tým počítá že naše cesta ke štěstí je trnitá mává, mává nám všem svobodná zem
Dmi
®: A kdo se bojí vodou jít ten podle tónů faraónů musí žít mává mává nám všem svobodná zem
Na břeh vyšla, píseň zazpívala, na stepního orla vzpomíná na toho, kterého milovala, jehož psaní na srdci chová, na toho, kterého milovala, jehož psaní na srdci chová.
Ami (Emi)
Nebe je modrý a E(H7) zlatý, bílá sluneční Ami(Emi) záře, horko a sváteční šaty, vřava a zpocený tváře, vím, co se bude dít, býk už se v ohradě vzpíná, kdo chce, ten může jít, já si dám sklenici vína. ®:
Dmi(Ami)
Žízeň je veliká, Ami(Emi) život mi utíká, E(H7) nechte mě příjemně Ami(Emi) snít, Dmi(Ami) ve stínu pod fíky Ami(Emi) poslouchat slavíky, E(H7) zpívat si s nima a Ami(Emi) pít. Ženy jsou krásný a cudný, mnohá se ve mně zhlídla, oči jako dvě studny, vlasy jak havraní křídla, dobře vím, co znamená pád do nástrah dívčího klína, někdo má pletky rád, já si dám sklenici vína. ®: Nebe je modrý a zlatý, ženy krásný a cudný, mantily, sváteční šaty, oči jako dvě studny, zmoudřel jsem stranou od lidí, jsem jak ta zahrada stinná, kdo chce, ať mi závidí, já si dám sklenici vína. ®:
10
Až první krůček bude jednou za námi už nikdo nesmí zaváhat dát na fámy mává mává nám všem svobodná zem Pak tenhle vandr všem potomkům ukáže že šanci má jen ten kdo má dost kuráže mává á nám všem svobodná zem Ten starý příběh z bible vám tu vykládám ať každý ví že rozhodnout se musí sám mává mává nám všem svobodná zem
Již jsou v květu jabloně i hrušky v dál od řeky odpluly Dmi mlhy Dmi Na břeh k Fřece Gmipřiběhla Dmi Ka ťuša, Gmi na břeh sDmirázný, A7na břeh vysoDmiký Na břeh k řece přiběhla Kaťuša, na břeh srázný, na břeh vysoký. A7
Ach ty písni, písni moje milá, leť za sluncem k chlapci mému blíž, hrdinovi v dálném pohraničí od Kaťuši pozdrav vyřídíš. Aby na své děvče nezapomněl, aby poznal, jak o něm zpívá, v bitvě ať zem milovanou brání, lásku k své jen Kaťuši chová.
Leti ty, pjeceňka devičja, Leti ty, za jasnym solncem svet. /: I bojcu na dalnem pagraničje ot Kaťjuši pěredaj privet. :/ Pusť on vspomnit děvušku prastuju. Pusť on slyšit, kak ana pajot. /:Pusť on vspomnit berežot rodnuju a ljubov Kaťjuši s berežjom. :/) Partyzánská Dmi
Skal a Gmistepí Dmidivočinou, hladoFví a CroztrFhán, /:D7s puškou Gmiv ruce Ds ohněm Gmiv srdci, uháFní vpA7řed Dmipartyzán.:/ C
V Ukrajině a v Povolží, jako hejna hladovejch vran, /:řádí bílých eskadrony, jde je potřít partyzán:/ Od Baltu s větrem o závod, až po tichý oceán, /:rozmetal divize bílých, slavný rudý partyzán:/
(Kaťjuša Razcvetaly jabloni i gruši, popyly tumany nad rekoj. /: Vychodila na bereg Kaťjuša, na vysokyj, na bereg krutoj. :/
Všechna síla, štěstí, život, byl jim revolucí dán, /:proletářům všeho světa, příkladem je partyzán:/
Vychodila, pesňju zavodila dlja veľkovo sizovo orla, /: dlja tovo, kotorovo ljubila, dlja tovo, čje pisma beregla :/
31
Strom
Sotva se narodíš Hop Trop D
Sotva se A7narodíš, už ti koně A7kovou, D Sotva se A7narodíš, D už ti koně A7kovou, G šavli ti Dchystají AoceloDvou, G šavli ti Dchystají AoceloDvou, A oceloHmivou, Emibez Emi7 parádyE7, A7 G co kmáni Ddostávaj' A7u armáDdy G co kmáni Ddostávaj' A7u armáDdy. D
Sotva se narodíš, už si verbíř píše, Sotva se narodíš, už si verbíř píše, že nejsi ze zámku, ale z chýše, že nejsi ze zámku, ale z chýše, ale z chýše pod horama, ale z chýše pod horama, těžko se vyplácet šesťákama, těžko se vyplácet šesťákama. Sotva se narodíš, už ti kulku lijou, Sotva se narodíš, už ti kulku lijou, kdo střelí dřív, toho nezabijou, kdo střelí dřív, toho nezabijou, nezabijou, a pak možná, jakej maj' mrzáci život, pozná jakej maj' mrzáci život, pozná.
Sotva se narodíš, už ti šijou kabát, Sotva se narodíš, už ti šijou kabát, kterej si voblíkneš jednoudvakrát, kterej si voblíkneš jednoudvakrát, jednou-dvakrát, naposledy, zelený sukno je zkrvavený zelený sukno je zkrvavený. 5. EKdejakej H7generál, E kdejakej H7kaprál E Kdejakej H7generál, Ekdejakej H7 kaprál s Aflintama Elidi by Hdo pole E hnal, s Aflintama Elidi by Hdo pole E hnal, H do pole C#mihnal F#miproti F#mi7 sobě, F#7, H7 A komu jsou Emetály H7platný v hroEbě? C#mi A komu jsou Emetály H7platný v hroEbě? C#mi
1. AmiPolní cestou kráčeli šumaGři do vísky hrát, Ami svatby, pohřby tahle cesta poznaGla mnohokrát, po Fjedné svatbě se chuGdým lidem Amisynek narodil a Ftáta mu u praGšný cesty E života strom zasadil. ®: A on tam Astál, a on tam stál, a koukal F#mido polí, a koukal do polí,a byl jak Dkrál, a byl jak král, sám v celém Eokolí, korunu Aměl, korunu F#miměl, i když ne Dze zlaDmita, a jeho Dpokladem byla tráEva střapatá.A
®: 4. Při stavbě se objevilo, že silnice bude dál, a tak kousek od nové cesty smutný pařez stál, dětem a výletníkům z výšky nikdo nemával a jen přítel vítr si o něm píseň na strništích z nouze hrál. ®: Jak tam stál, stál tam sám, a koukal do polí, a koukal do polí, a byl jak král, a byl jak král, sám v celém okolí, korunu měl, korunu měl, i když ne ze zlata, a jeho pokladem byla tráva střapatá ...
2. Léta běží a na ten příběh si už nikdo nevzpomněl jen košatý strom se u cesty ve větru tiše chvěl, a z vísky bylo město a to město začlo chtít asfaltový koberec až na náměstí mít. ®: 3. Že strom v cestě plánované, to malý problém byl, ostrou pilou se ten problém snadno vyřešil, tak naposled se do nebe náš strom pak podíval a tupou ránu do větvoví už snad ani nevnímal.
30 11
Rosa na kolejích
Jarní tání
Husita
Wabi Daněk
Brontosauři
Jarek Nohavica
C F6 F#6 G6 F#6 F6 C
1. Když první Amitání Dmicestu sněhu Czkříží a Fnad leDmidem se Esis voda objeAmiví. Voňavá zem se Dmisněhem tiše C plíží F tak nějak Dmilíp si Esis balím, proč bůhAmiví.
1. /: DPásával jsem koně Au nás ve dvoře, Dale už je nepaAsu, :/ Hmi chudák, ten je Adole, Da pán nahoGře, Dvšeho jenom Ado čaHmisu, Gjó, Dvšeho jenom Ado čaDsu.
C
Tak jako jazyk F6stále naF#6ráG6ží na vylomený Czub tak se vracím F6k svýmu náF#6draG6ží abych šel zas Cdál Fadd9 Přede mnou stíny se Gplouží Ami a nad krajinou F#dimkrouží podivnejF6 pták,F#6 G6pták nebo C mrak. ®: Tak do toho F6šlápni ať G6 vidíš kousek Csvěta vzít do dlaní F6dálku G6zase jednou Czkus telegrafní F6dráty G6 hrajou ti už Cléta to nekonečneF6 dlouF#6hýG6monoF#6tónF6ní C blues CJe ráno, je ráno. Nohama F6stíF#6ráš G6rosu na F#6 koF6leCjích Nohama stíráš rosu na kolejích
Pajda dobře hlídá pocestní co se nocí toulaj Co si radši počkaj až se stmí a pak šlapou dál Po kolejích táhnou bosí a na špagátu nosí celej svůj dům - deku a rum. ®:
12
®: Přišel čas Fslunce, zrození a C tratí na kterejch Fpotkáš kluky ze všech Cstran :Hubenej AmiJoe, Čára, Ušoun se ti Dmivrátí oživne Fkemp, Esis jaro vítej k Ami nám.:
2. Kdo ví jak voní země, když se budí pocit má vždy jak zrodil by se sám. Jaro je lék na řeči, co nás nudí na lidi, co chtěj zkazit život nám. ®: Přišel čas slunce, ... 3. Zmrznout by měla, kéž by se tak stalo srdce těch pánů, co je jim vše fuk. Pak bych měl naději, že i příští jaro bude má země zdravá jako buk.
2. /: Máma ušila mi režnou kytlici, padla mi jak ulitá, :/ táta vytáh\' ze stodoly sudlici: teď jseš, Jarku, husita, jó, teď jseš, Jarku, husita. ®: /: DHejtman volá:\"ADo zbraDně, Hmibijte Emipány, A7hr na Dně!\"A7 :/ a Hmimně srdce Emibuší, A7lásce D dal jsem duši, Hmijen Emiať s námi zůsA7tane.D
6. /: Chtěl jsem jí dát pusu tam, co je ten keř, řekla:\"To se nedělá,\" :/ když mě nezabijou, to mi, holka, věř, budeš moje docela, jó, budeš moje docela. ®: 7. /: Už se na nás ženou křižáci smělí, zlaté kříže na krku, :/ jen co uslyšeli, jak jsme zapěli, zpět se ženou v úprku, jó, zpět se ženou v úprku. 8. V trávě leží klobouk, čípak mohl být, prý kardinála z Anglie, v trávě leží klobouk, čípak mohl být, prý kardinála z Itálie, tam v tý trávě zítra budeme se mít já a moje Marie, jó, ať miluje, kdo žije, jó, ať žije historie!
3. /: U města Tachova stojí křižáci, leskne se jim brnění, :/ sudlice je těžká, já se potácím, dvakrát dobře mi není, jó, dvakrát dobře mi není. 4. /: Tolik hezkejch holek chodí po světě, já žádnou neměl pro sebe, :/ tak si říkám: chlapče, křižák bodne tě, čistej půjdeš do nebe, jó, čistej půjdeš do nebe. ®: 5. /: Na vozové hradbě stojí Marie, mává na mě zdaleka, :/ křižáci, kdo na ni sáhne, mordyje, ten se pomsty dočeká, jó, ten se pomsty dočeká.
29
Velrybářská výprava
®:
Pacifik
1. JedCnou plác mě přes F rameno JohG7ny zvanej KnechtC: "Mám Amipro tebe, hoDmichu, v pácu moc G7fajnovej kšeft!C" Objednal hned litr Frumu a G7 pak nežně řvalC: "Sbal Amise, jedem na Dmivelryby, prej G7až za polár.C"
5. Tohleto nám neměl říkat, teď to dobře ví, stáhli jsme mu kůži z těla, tomu hadovi, z paluby pak slanej vítr jeho tělo smet, chachacha, máme velryb plný zuby, na to vezmi jed. ®: Za chvíli už budu v dáli
®: Výprava velCrybářská koleFm Grónska nezG7dařila se,C protože nejeli Amijsme na velDmiryby, ale G7na mrože.C 2. Briga zvaná Malá Kitty kotví v zátoce, nakládaj se sudy s rumem, maso, ovoce, vypluli jsme časně zrána, směr severní pól, dřív, než přístav zmizel z očí, každej byl namol. ®: 3. Na loď padla jinovatka, s ní třeskutej mráz, hoň velryby v kupách ledu, to ti zlomí vaz, na pobřeží místo ženskejch mávaj tučňáci, v tomhle kraji beztak nemáš jinou legraci. ®: 4. Když jsme domů připluli, už psal se příští rok, starej řejdař povídá, že nedá ani flok: "Místo velryb v Grónským moři zajímal vás grog, tuhle práci zaplatil by asi jenom cvok."
28
G
Hučku svou na pozdrav smekám světla Amivlaku vidím plát tak na D7svůj nárazník čekám už jsem CTě měl akoGrát. Zítra ráno až se vzbudíš zjistíš Amiže se slehla zem a Tvůj D7miláček že pláchnul tím půlCnočním expreGsem. ®: Za chvíli už budu v dáli za chvíli mi bude fajn, o Tvý lásce, která pálí nebudu mít ani šajn Za chvíli už budu v dáli za chvíli mi bude fajn, o Tvý lásce, která pálí nebudu mít ani šajn Nejdřív zní vlakovej zvonec pak píšťala, je mi hej konečně vím, že je konec naší lásky tutovej. Z kapsy tahám harmoniku tuláckej song budu hrát sedím si na nárazníku a je mi tak akorát.
Krásný je vzduch
Tři čuníci
Hudka
Jarek Nohavica
/: DKrásný je Hmivzduch, krásnější je Amoře:/ /:Dco je nejkrásFisminější, G co je nejkrásAnější, D usměA7vavé Dtváře:/
V Cřadě za sebou, tři čuníci jdou ťápají se v blátě cestou necestouAmi DmiKufry nemají, cestu neznajíG7 DmiVyšli prostě do světa a G7vesele si zpívají
/:Pevný je stůl, pevnější je hora:/ /:co je nejpevnější, co je nejpevnější, ta člověčí víra:/
®:Uiiiiii ui uiiiii, ui ui ui ui, uiiii ..
G
/:Pustá je poušť, nebeské dálky:/ /:co je nejpustější, co je nejpustější, žít život bez lásky:/ /:Mocná je zbraň, mocnější je právo:/ /:co je nejmocnější, co je nejmocnější, pravdomluvné slovo:/ /:Velká je zem, šplouchá na ní voda:/ /:co je však největší, co je však největší, ta lidská svoboda:/ /: Krásný je vzduch, krásnější je moře:/….
Levá pravá teď, přední zadní už, tři čuníci jdou, jdou, jako jeden muž Žito chřoupají, ušima bimbají Vyšli prostě do světa a vesele si zpívají Auta jezdí tam, náklaďáky sem Tři čuníci jdou jdou rovnou za nosem Lidé zírají, důvod neznají Proč ti malí čuníci tak vesele si zpívají Když se spustí déšť, roztrhne se mrak, k sobě přitulí se čumák na čumák Blesky blýskají, kapky pleskají Oni v dešti, nepohodě vesele si zpívají Když kopýtka pálí, když jim dojde dech sednou ku studánce na vysoký břeh Do vody koukají, kopýtka máchají Chvilinku si odpočinou a pak dál se vydají Za tu spoustu let co je světem svět Přešli zeměkouli třikrát tam a zpět V řade za sebou, hele támhle jdou Pojďme s nima zazpívat si jejich píseň veselou.
13
Zpátky do trenek Kamelot
Je to zpáGtky pár let, sedm, šest nebo pět, kdy Emiruku mou vzal, kluk s Gharmonikou, co voG/F#něl arnikou, mi koEmišili dal, když proCmočená, v dešti C/H ubrečená, jsem čeAmikala dýl D na vlak, co odjel, a Cposlední podběl se v Gmokru zavil. G/F#
Řekl:\"Chceš se mnou jít, vodu z dlaní mi pít a milovat zem, z mlhovin spletu šál, tebe v něj zamotám jak dítě do plen,\" já řekla:\"Tak pojď, svět je veliká loď, co přístavy má,\" pak hodiny ve zdi skřížily pěsti, a co bylo dál? Z pastvin do lesa hloub šli jsme pšenicí plout jak kapitán Cook, slunce ztratilo dech, vodou nasákl mech a džíny na dluh, noc přešla k ránu a do větví stanu už nakoukl den, on zmizel jak pára, já zůstala sama a zbyl jenom sen. *: Jenže Gživot je trysk, prachy, risk nebo zisk a Chonička slávy,Ami co Gkůži nám dře a G/F# do očí lže a Cmotá nám hlavy,Ami tak Cutíkám zpět, třeba Amiobejdu svět a Cnajdu tě zas jako dřív, Ami7už mi jede vlaGk. G/F#
14
Je to zpáGtky pár let, sedm, šest nebo pět, kdy Emiruku mou vzal, kluk s Gharmonikou, co voG/F#něl arnikou, mi koEmišili dal, když proCmočená, v dešti C/H ubrečená, jsem čeAmikala dýl D na vlak, co odjel, a Cposlední podběl se v Gmokru zavil. G/F#
Voda se neutopí
Válka růží
Severní vítr
Spirituál kvintet
Svěrák + Uhlíř
rozplynul se Ghustý dým, derry down, hej, Adown-adown, nad ztiDmichlým polem váGmilečným, derry doDmiwn,A jen Fticho stojí CkolkoAlem a víDmitěz pleDmi/Cní vlaBstní A zem, je válka růDmiží, down, Gmi derry, derry, Aderry down-aDmi down.
Už
Dmi
Dmi
Dmi
Napsal jsem ti písničku, abys už Cneplakala, F G Dmi napsal jsem ti písničku, G abys byCla veselá, F G F kdyDmiby Cjsi Gse Dmi pouCsmáGla, B to Fby Cjsi Gmě DmipotěšiGla. G
Ref: Vždyť víš že Cvoda se D neutoGpí, Amiplamínek Fmaj nespáGlí, Clávky jdou Dpřes příkoGpy, Amiproč bychom Fmajse báGli? AmiVítr se EminezaduGmisí, dálka se Fnevzdálí, jsem vždycky tam, kde ty Cjsi, proč bychom Fmajse báCli, proč bychom Fmajse báCli. Napsal jsem ti písničku, aby sis byla jistá, napsal jsem ti písničku, že jsi moje jediná, kdyby jsi se pousmála, to by jsi mě potěšila. Ref: Vždyť víš... Ref: Voda se neutopí...
Nečekej soucit od rváče, derry down, hej, down-a-down, kdo zabíjí ten nepláče, derry down, na těle mrtvé krajiny se mečem píšou dějiny, je válka růží, down, derry, derry, derry down, a-down. Dva erby, dvojí korouhev, derry down, hej, down-a-down, dva rody živí jeden hněv, derry down, kdo změří, kam se nahnul trůn, zda k Yorkům nebo k Lancastrům, je válka růží, down, derry, derry, derry down, a-down. Dva erby, dvojí korouhev, derry down, hej, down-a-down, však hlína pije jednu krev, derry down, ať ten či druhý přežije, vždy nejvíc ztratí Anglie, je válka růží, down, derry, derry, derry down, a-down.
Jdu s Cděravou patou, mám Ami horečku zlatou Jsem Fchudý, jsem sláb a C nemocen Hlava mě pálí a v Amimodravé dáli Se Fleskne a Gtřpytí můj Csen Kraj pod sněhem mlčí, tam stopy jsou vlčí Tam zbytečně budeš mi psát Sám v dřevěné boudě sen o zlaté hroudě Já nechám si tisíc krát zdát ®:CSeverní C7vítr je Fkrutý, počítejC lásko má s G7tím C k nohám ti C7dám zlaté Fpruty nebo se Cvůbec GnevrátímC Tak zarůstám vousem a vlci už jdou sem Už slyším je výt blíž a blíž už mají mou stopu, už větří že kopu svůj hrob a že stloukám si kříž Zde leží ten blázen, chtěl vilu, chtěl bazén A opustil tvou krásnou tvář Má plechovej hrnek a pár zlatejch zrnek Nad hrobem polární zář
27
Král a klaun Karel Kryl GCGCGC
D
KrálC do bojeG táh'C,G doCvelikéGdálkyC, G a s Cním do té Gválky D7jel na mezku Gklaun, D nežChledí siGstáh'C,Gtak zCvýrazuGtvářeC,G Cbys nepoznal G lháře, D7co zakrývá Gstrach. ®:D7Tiše šeptal při té hrůze: G "Inter arma silent musae," A místo zvonku cinkal brněnímD7, C, D7 , KrálCdo bojeGtáh'C,G, C do veliké Gdálky,C, G Ca s ním do té Gválky D7jel na mezku G klaunH, C, G, A7.
král do boje táh', s tou vraždící lůzou klaun třásl se hrůzou a odvetu kul. Král do boje táh', a v červáncích vlídných zřel, na čele bídných jak vstříc jde mu klaun, když západ pak vzplál, tok potoků temněl, klaun tušení neměl jak zahynul král: kdekdo křičel při té hrůze: "Inter arma silent musae," krále z toho strachu trefil šlak, klaun tiše se smál a zem žila dále a neměla krále, klaun na loutnu hrál,
Spinkej Spirituál kvintet
Už se Gkončí den, už Cje čas k spánku, Gzdi se barví Cod červánků, Ghleď, už lampář sEmivětla rozsvěDcí, tak si Gdočti stránku, Czavři knížku, G honem hupky Cdo pelíšku, G koťata už dávno Emivrní za peDcí.
Ač bylo kyselé přeca sem sa opil Eště včil sa stydím, eště včil sa stydím Co jsem všechno tropil Ale sa nehněvám žes mňa ošidila To ta moja žízeň to ta moja žízeň Ta to zavinila Buráky
®: Tak Gspinkej, ať Cve tvých snech Grůže kvetou, Cvoní mech, G princeznu si EmiHonza bude D brát, až Gpůlnoc Cprostře sítě, G na vlásky Cpolíbí tě, VžGdyť i tvá Hmimáma musí Dspát.
Když sever válči s jihem a zem jde do válGky v polích místo bavlny teď Arostou bodláD7ky já Gviděl v stínu u silnice Cz jihu vojáGky jak válejí se líně a D7louskaj´ buráGky.
Král do boje táh', a sotva se vzdálil, tak vesnice pálil a dobýval měst, klaun v očích měl hněv, když sledoval žháře, jak smývali v páře prach z rukou a krev.
2. Západ rudou barvu ztrácí, od řeky se táta vrací, musím jít, je jistě hladový, až se usměje, tak na chvilenku očí si mu všimni, synku, snad jednou budeš taky takový.
®: GHej hou, hej hou, nač C chodit do válGky je lepší doma sedět a Alouskat buráD7ky G Hej hou, hej hou, nač Cchodit do válGky je lepší doma sedět a A louskat D7buráGky
Tiše šeptal při té hrůze: Inter arma silent musae místo loutny držel v ruce meč, král do boje táh', a sotva se vzdálil, tak vesnice pálil a dobýval měst.
®:
Plukovník sedí v sedle volá: Yankeeové jdou ! ale mužstvo leží v trávě, prý dál už nemohou. Tak plukovník se otočí a vzhlédne do dálky a vidí slavnou armádu jak louská buráky. ®: Až táhle válka skončí a my zas budem žít svý milenky a ženy pak půjdem políbit. A když se mě zeptají: hrdino, cos dělal za války? No, flákal jsem se s kvérem a louskal buráky. ®:
D7
klaun na loutnu Ghrál, klaun na loutnu Ghrál ...
D7
Sbohem galánečko Vlata Redl G
Král do boje táh', s tou vraždící lůzou klaun třásl se hrůzou a odvetu kul, když v noci byl klid, tak oklamal stráže a, nemaje páže, sám burcoval lid. Všude křičel do té hrůzy ve válce že mlčí Múzy muži by však mlčet neměli,
Sbohem galáEminečko Amijá už musím DjíGti Dsbohem galáHminečko Emijá už musím A jíti D4sus, D AmiKyselé víDnečko, G kyselé víAminečDko GPodalas mně Amik DpiGtí Sbohem galánečko rozlučme sa v pánu Kyselé vínečko, kyselé vínečko Podalas mně v džbánu.
G C
26 15
Pohádka Karel Plíhal G C G Ami G D G C G Ami G Emi
Recitál: Takhle nějak to bylo: jedlo se, zpívalo, pilo, princezna zářila štěstím v hotelu nad náměstím, drak hlídal u dveří sálu, na krku pletenou šálu, Dědové Vševědi okolo Popelky žvatlavě slibují šaty a kabelky, každý si odnáší kousíček úsměvu, dešťový mraky se chystaly ke zpěvu, hosté se sjíždějí k veliké veselce, paprsky luceren metají kozelce a stíny ořechů orvaných dohola pletou se letícím kočárům pod kola, Šmudla si přivezl v odřeným wartburgu kámošku z dětství, prej nějakou Sněhurku, vrátný se zohýbá pro tučné spropitné a kdo mu proklouzne, tak toho nechytne, kouzelník za dvacku vykouzlí pět bonů a vítr na věži opřel se do zvonů, "Na zdraví nevěsty, na zdraví ženicha!", dvě sousta do kapsy a jednou do břicha, náhle se za oknem objevil skřítek, rozhrnul oponu z máminejch
16
kytek, pěkně se usmál a pěkně se podíval a pak mi po očku do ucha zazpíval: ®: GDej mi ruku sDvou, studenouEmi od okenních sHmi/Dkel, všichni tě mCezi sebe zvHmi/Dou a jCá jsem tDu proto, Gabys šelEmi. Rec: Na plný obrátky letíme světem, všechny ty pohádky patřily dětem, dneska už se neplatí buchtama za skutky, sudičky sesmolí kádrový posudky, obložen prošlými dlužními úpisy, koukám se z okna a vzpomínám na kdysi, jak se mi za oknem objevil skřítek, rozhrnul oponu z máminejch kytek, pěkně se usmál a pěkně se podíval a pak mi po očku do ucha zazpíval: ®: ®:
Já písnička
Tmavomodrý svět
Žalman a spol
Ježek, Voskovec a Werich
To Dmijá zrozená z nemocnýchC básníků, z tichých Amivět po nocích utkanáDmi To já zrozená není mi do smíchu Když mám být pod cenou prodaná
D
®:Kdo Fvás obléká do šatůC svatebních Holky Dmimý ztracený, ztracený A Ženich Dmispí na růži, až C někam pod kůži se můj Ami strach do klína schováváDmi To já zrozená v hospodách na tácku Raněných ospalých milenců To já zrozená vyrytá na placku Směju se po stěnách cizincům.
Netoliko, B9že je tma, Dale neA7viDdímA7 D Vím, že je tu B9všude tma, Djá ji A7neviDdím B Vidím jenom to, Dže nevidím nic B když připustím, že vidím, měl bych E7vidět A7víc D Svou hlavu, trup, B9dvě ruce, E9 nohy neviA7dím D Tak, D9kam se poděl můj doposud dokonalý B9zrak na všem leží neproniknutelně modrý Dmrak tmavoB9modA7rý DmrakA7 D Sám, D9nevím ani kudy jíti mám a B9kam a to, že na hlavě tmavomodrý klobouk Dmám to je B9práA7vě Dklam G7, D B9
®: B
To já písnička ležím tu před vámi Jenom tak spoutaná tolikrát To já písnička provdaná za pány Kteří smí o lásku se mnou hrát.
Nemám hlad, tak co mi naplat že mi chutná E9 Co naplat, že E7ač nemám hlad Gmi6 duše D#dimsmutnáA7 D
D
®:
Pět neděl, sedm hodin, tři měsíce a šest B9let melancholicky jsem pozoroval D svět tmavoB9modA7rý Dsvět D9
25
Lousiana
Loď John B.
Škrábej
Hop Trop
Plavci (Bee Gees)
Hop Trop
Ten, Emikdo by jednou chtěl bejt vopravdickej chlap a na Gšífu křížit Dsvět ho neleeká, teď příležitost má a stačí, aby se jí drap', ať Gna tu chvíli Ddlouho nečeEmiká.
E
Emi
®: EmiLouisiGaDna, LouisiGaDna zGná už Ddálky modraAvý,Emi G D bí lá LouisGiaDna, jako Gvíra pevná Dloď, podepiš a s náma Emipojď, taky hned si z bečky Dnahni na draEmiví.
Nejdřív jsem se napil, na zdraví všem připil, vím že cesta má konec už má. Tak nechte mě plout, tak nechte mě plout, sil už málo mám, tak nechte mě plout.
2. Jó, tady každej z nás má ruku k ruce blíž, když to musí bejt, i do vohně ji dá, proti nám je pracháč i kostelní myš, nám stačí dejchat volně akorát.
Sklenici svou dopil, za krátko u mě byl, okovy na ruce dal a pistole vzal. Sám šerif John Stone, sám šerif John Stone, moji svobodu vzal šerif John Stone.
Už vyplouvá loď John B., už vyplouvá loď John B., okamžik malý jen, než poplujem dálH7. Tak nechte mě Eplout, E7 tak nechte mě Aplout, Ami E sil už málo mám, H7 tak nechte mě Eplout.
®: 3. Až budem někde dál, kde není vidět zem, dvě hnáty křížem vzhůru vyletí, zas bude Černej Jack smát se nad mořem, co je hrobem jeho obětí. ®:
24
Už vyplouvá loď John B., už vyplouvá loď John B., okamžik malý jen, než poplujem dál. Tak nechte mě plout, tak nechte mě plout, sil už málo mám, tak nechte mě plout.
Trojstěžníku plachty k rozervání napnutý, G třináctej den je to s náma nějaký nahnutý, D smůlu táhnem za kormidlem s sebou po Emivlnách, my lodníci jsme na tom nejhůř, vím to na tuty, G pískovcovou cihlu v ruce, záda vohnutý, D bocman vříská, nejradši bych po krku mu Emisáh'. ®: Hej, Emihej! Škrábej ty prkna, ať jsou Cbílý! Hej, Emihej! Škrábej, ty prkna musej' Cbejt! Hej, Emihej! Říkej si klidně každou Cchvíli: Emi nebudem Dspílat, Emiruce D spínat, Emižalmy Dzpívat, Emi hou! Bez vody jsme všichni skoro žízní leknutý, nikomu z nás nevadí, že spíme vobutý, stejně každej den jeden z nás končí na marách, čert aby vzal bocmana a s ním i drhnutí, ze kterýho máme teď ty záda vohnutý, chcem bejt rovný, až do pekla překročíme práh.
Pochod amerických námořníků D
My sloužíme svému národu, my sloužíme A7na moři. D A pro lidská práva, svobodu, naše srdce A7zahoří. ®: /:GKdyby každý na svém místě stál, bojový Gkdyž zazněl D ryk, s čistým štítem všude bojoval ameA7rický námořník:/ D
Vesele se vlajka třepotá, pohrává s ní větru van. Naše lodě plují do světa, brazdí každý oceán. ®: /:Ať je bouře nebo žhavý den, na stráži stát vždycky zvyk. Tak je k boji stále připraven americký námořník:/ Když na moře lodi vplouvají, v přístavu je lidí dav. A pak bílé šátky mávají, námořníkům na pozdrav. ®: /:A když jejich slavná píseň zní, je to jako vřelý dík. Že svobodu vždycky uhájí americký námořník:/
®:
17
Babička Mary Ježek, Voskovec a Werich
1. AmiŠtěchovická laguna když dřímá v zadumaném stínu Kordylér, Dmipirát zkrvaveAminou šerpu ždímá, H7kapitán pucuje E revolver. Pikovická rýžoviště zlata čeří se v příboji Sázavy, ale za to krčmářova chata Dmi křepčí rykem E7chlapské Ami zábavy. G7
Když tu náhle, Cco se děje, divný šelest houštím spěje, plch, skunk, vše utíká F po stráni F#dimod MedEníka. Krčmář zhasne, kovbojové ztichnou, pirát zděšen tvář si zakryje, rudé squaw se chvějí a pak vzdychnou: H7"Blíží se k nám Epostrach préG7rie." ®: CMary, D7babička GMary, dva kolťáky za pasem, nad hlaCvou točí lasem. Stoletá Mary, D7 babička Mary, G7ta zkrotí křepce hřebce, Cať chce, či E7 nechce. 2.Žádné zuby, z jelenice sukně, ale za to tvrdé bicepsy, Mary má vždy slivovici v putně, Toma Mixe strčí do kapsy. Klika cvakla, v krčmě dveře letí a babička vchází do dveří, "Pintu ginu, lumpové prokletí!" bezzubou dásní zaláteří.
18
Vypiju to jen ve stoje, jdu do volebního boje, zřím zas město drahý, jedu volit do Prahy.
Pridi Jáno /: DPridi Jáno k nám, ale nechoď Dsám:/ /: A7Vem si sebou, vem si sebou D kama Grády Dpres ze D7lený D háj D7:/ G
Dopila a aby se neřeklo, putykáře změní v mrtvolu, za zády má štěchovické peklo s šlajsnou svatojánských atolů. ®: Mary, babička Mary, pádluje bez námahy po proudu až do Prahy. Stoletá Mary, babička Mary, jde do volebního boje za kovboje. 3.Ledva v Praze kotvu vyhodila, pro babičku nastal hrozný čas, neboť hned každá strana tvrdila, že jí náleží babiččin hlas. Malá stejně jako velká strana psala, že bude mít o hlas víc, že ta druhá strana je nahraná, oni že maj hlas ze Štechovic. Stoletý věk prý nevadí, na předáka je to mládí, ze všech nejvíce, volala ji polnice.
/:V zeleném háju na ťa čakajů:/ /:tam ťa Jáno, tam ťa Jáno premilený tam ťa zabijů:/ /:Nezabijú ma, nebojím sa já:/ /:mám šavlenku, mám šavlenku vysekám sa já:/ /:Nevysakáš sa, je jich na ťa moc:/ /:nebudeš moc, nebudeš moc milá dobrú noc:/
®: Když nás Dpůjdou GmiliDony D všichE7ni DproHmitiEmi7 A7 věDtruG, Dkaždý ujde Gten svůj D metr, E7dáme DmeHmitr Emi7k A7 meDtru. Kde je Gsíla zpátečDníAmi6+ků, H7 kde je EmisílaEmi E9větAru. A7 Proti D7proudu G postouDpíAmi6+me H7o E7sta D Hmi Emi7 ki lo meA7trůD C7
Když nás Fpůjdou miBlioFny všichni FproDmiti Gmi věC7truF,Esdim, C7 každý ujFde Bten svůj meFtr, dáG7me FmeDmitr Gmik meC7truF. F7 Kde je síBla zpátečFníků, kde D7 je síGmila G7věCtruEsdim. C7 ProG7ti F7proudu B poHdimstouFpíCmi6+me D7o G7sta F Dmi Gmi ki lo meC7trůF, C, F G7
/:Dobrú noc dávám všem věrným panám:/ /:jen té jedné, jen té jedné falešnici dobrú noc nedám:/
Proti větru Tak babičku, pro kterou vždy byla válka s lidojedy legrace, tu babičku za pár dni zabila, volební agitace.
Po větru Gminetečně C7veteš se F kutálí, po prouF7du i Bbahno E7/5b někdy se Ahne. Gmi V závětří Dmina Gmisýpce Dmi jen Gmikrysa DmizaháGmilí, Dmi nám Gmivítr AnálaDmidu A vždyE7cky A7zvedne.
Ježek, Voskovec a Werich Dmi,Gmi, Dmi
Dmi
Za Gmivětrem DmiplesGminivět nechGmiceme a Dmi nebuGmidem, Dmimusíme A dopDmiředu Ao Gmikousek A dál. Gmi6+ A Po Gmiproudu Dmipo Gmivětru Dmi nechGmicem a Dmi nepůGmijdem, Dmito Gmiby nás A do Dmismetí AvíE7itr zaAvál. Dmi
®: Mary, bojovná Mary, už nesedává v sedle, ve volbách byla vedle. Stoletou Mary, babičku Mary, volbama zabitou vzal k sobě Manitou.
23
Ráno bylo stejný
Guadalcanal
Žalman a spol G
Stál na zastávce s vypůjHmičenou kytaDrou, Ami7v druhý ruce holku Dto zavazadlo G svý. Emi A tý holce v sáčku řek D dobrýtro miláčku, Cpodívej se G do dáli, E7uvidíš dvě smutný koleAmije D7na silniGci. C,G,C ®: DRáno bylo stejný, C nesváteGčCnGíCG, D na tvářích počasí, G proměnlCiGvCýCG, D radio hlásilo, Cna blatech G svítá, E7 každej byl tak trochu Ami7sám D hm…G,CG Ráno bylo stejný, stejný pivo, stejný blues. Ospalý a nudný byli po flámu. Kouřili partyzánku, dým foukali do vánku, Dívali se do dálky, viděli dvě smutný koleje na silnici ® Holka zvedej kotvy, nikdo nás už nebere, pojedeme po svejch do podnájmu žít. Koupíme na splátky, jízdenku tam a zpátky, až omrzí nás dálky, budem jak dvě smutný koleje na silnici. ®
Jasný jak facka
Dmi
Vlny moře bouří větry dují, loď Gmiuhání Dmiv dál. Dmi Američtí námořníci plují, na Gmi GuadalcaA7nal. Dmi Harmonika tesknou píseň zpívá, do Gmipřísvitu Dmihvězd. Gmi A jak ta píseň zní, Dmimnohý z nich to ví, A7že se možná nevráDtí. ®: Krásná MereFismidith, Gvíš, kdo jel se Dbít Gmia plul na křižDníku A7na GuadalcaDnal. Krásná MereFismidith, Gaž zas budeš Dsnít, Gminezapomeň D nikdy A7na GudalcaDnal Jak tam pod palHmimami Fispad Hmi ten, co měl tě Fistolik A7 rádA7+. D Krásná MereFismidith, Gpřijď se pomodDlit, Gmiza ty jež neDvrátil A7 nám GuadalcaDnal. V širém moři na ostrůvku malém, o kterém ty sníš. V háji stinných mlčenlivých palem, jen prostý je kříž. Pod ním mnohý z mladých námořníků spí svůj věčný sen. Když se hvězdy skví v ticho půlnoční, v palmách větví píseň zní. ®
Tak už to vEmiře a chlapi Dvostrý jsou jak Cmeče a že maj' vzGtek, tak pijou, Dco jen trochu Gteče, na lodi Djak by měla Amipřijít velká H7bouře, to, co se Emiděje, skoro Dpodobá se vzCpouře.Emi
Jakej já byl Amisamotář a Flovec zkušenejG, C rád jsem nabíd Amivětru tvář i Fkdyž byl studenejG. C Míval jsem srub Amidřevěnej a Fpsici nazrzlouG C a u srubu schod Amikamenej a Fstudnu zaGmrCzlAmi ou. F,G,C
Začal si kapitán, co hrozný tvrdil věci, za který držet by ho měli v pevný kleci, říkal, že svět je vlastně velikánská koule, a nikdo nevěřil mu ani na půl coule.
A že se pít už nedala ta voda zamrzlá, já řek jsem aby hlídala ta psice nazrzlá. Hlídej ten srub dřevěnej a sebe jakbysmet a u srubu schod kamenej a v tý studni led.
®: EmiJasný jak Gfacka, země je placka a kolem Amidokola jen oceGán, do tisíc Emiláter, tvrdil to Apáter, a to je Cvíc než kapiFtán,D ten když si Gnahne, hned ho to D táhne pořád na Amizápad do InGdie, po zlatě Emiprahne, skončí a A ráhně a dýl než Ctejden nepřežiGje.
A tak jsem sedl na koně a do města jel pít, vždyť večer v modním salóně si můžu dovolit. Patří mi srub dřevěnej a psice nazrzlá a u srubu schod kamenej a studna zamrzlá
D
Bylo by snadnější než jeho tvrdou hlavu přesvědčit vorvaně anebo mořskou krávu, že kdo se jednou vydal do neznámejch proudů, dostal se zaručeně k poslednímu soudu. ®:
22
Psice
Hop Trop C
Ve městě bylo veselo a holky prima moc a mě se domů nechtělo, tak pil jsem celou noc. A propil jsem srub dřevěnej a psici nazrzlou, a u srubu schod kamenej a studnu zamrzlou. A když dám dolar k dolaru a všechno na knížku, já řeknu holkám u báru, že chci si k Ježíšku. Pořídit srub dřevěnej a psici nazrzlou a u srubu schod kamenej a studnu nazrzlou.
19
Tulácký ráno
Zelené údolí
Brontosauři Dmi
Posvátný je mi každý ráno, když ze sna budí šumící lesDmi, a když se zvedám s písničkou známou Amia přezky chřestí o skalnatou mez. Dmi Ami
®: Tulácký ráno, na kemp se snáší, B za chvíli půjdem C toulat se dálF a Dmivodou z říčky oheň se zháší, B tak zase půjdem C toulat se Dmidál. Posvátný je mi každý večer, když oči k ohni vždy vrací se zpět. Tam mnohý z pánů měl by se kouknout a hned by věděl, jaký chcem svět.
C
Kam se všichni těší, kdo to ví a já to Gvím a ty to Cznáš tam, kde čeká tábor stanový, ten přítel náš, ten přítel náš. ®: Tam v dáli Fu starýho mlýna C teče řeka líná, Gv měkké trávě záda nebolí C. Tam hukot Fjezu a zpěv žabí láká nás a vábí, tam je naše krásné údolí C. Lvíčata si tábor postaví a jak v něm žít si poradí, ožije i náhon bublavý o šťastný smích a o mládí. ®: Přijdou chvíle her a soutěží, kdo první byl, kdo poslední, o to přece vůbec neběží, chcem svorně žít těch dvacet dní.
®: ®: Posvátný je mi každý slovo, když lesní moudrost a přirodu znáš. Bobříků sílu a odvahu touhy, kolik v tom pravdy, však kdo nám ji dá? ®:
20
Růže z Texasu
Pískající Cikán
Waldemar Matuška
Spirituál kvintet
JeEdu Vám takhle E7stezkou dát koňům v řece Epít v tom potkám holku hezkou až H7 jsem Vám z koně slit Měla Ekytku žlutých E7květů, snad Arůží, co já Evím znám plno hezkejch ženskejch květů, ale H7tahle hraje Eprim
1. GDívka Amiloudá se Hmi vinicíAmi, G tam, kde Amizídka je Hmi nízkAmiá, G tam, kde Amistráň končí Hmi vonící, C tam GpísničCku někdo GpíCskDá.
A
®: E7Kdo si Akazí smysl pro krásu, ať s Etou a nebo s tou Děj si říct, že kromě Texasu tyhle H7růže nerostou Ať máš Ekolťák nízko E7u pásu, ať jsi Atřeba zloděj Estád tyhle žlutý růže z Texasu budeš H7 pořád mít už Erád Řekla, že tu žije v ranči, jen sama s tátou svým a že hrozně řada tanci, však právě nemá s kým tak já jsem se ji nabíd, že půjdu s ní a rád a že se dám i zabít, když si to bude přát Hned si dala se mnou rande a přišla přesně v půl a dole teklo Rio Grande a po něm měsíc plul Když si to tak v hlavě srovnám, co víc jsem si moh přát ona byla krásná, stihla, rovná, zkrátka akorát ®: Od těch dob švy stádo koní sem vodím k řece pít a žiju jenom pro ní a chtěl bych si ji vzít Když večer banjo ladím a zpívám si tu svou tak v duchu pořád hladím tu tuží voňavou
2. Ohlédne se a "Propána!", v stínu, kde stojí líska, švárného vidí cikána, jak leží, písničku píská. 3. Chvíli tam stojí potichu, písnička si jí získá, domů jdou spolu do smíchu, je slyšet cikán, jak píská. 4. Jenže tatík, jak vidí cikána, pěstí do stolu tříská, "Ať táhne pryč, vesta odraná, groš nemá, něco ti spíská." 5. Teď smutnou dceru má u vrátek, jen Bůh ví, jak se jí stýská, "kéž vrátí se mi zas nazpátek ten který v dálce si píská." 6. Pár šídel honí se po louce, v trávě rosa se blýská, cikán, rozmarýn v klobouce, jde dál a písničku píská. 7. Na závěr zbývá už jenom říct, v čem je ten kousek štístka: peníze často nejsou nic, má víc, kdo po svém si píská ...
21
