5.3 Opavský Patriot a Opavský Kamelot (1998-1999) 5.3.1 Opavský Patriot V květnu 1998 ohlásil svůj příchod na opavský novinový trh týdeník Opavský Patriot. Nulté číslo osmistránkového týdeníku v ceně 1 Kč distribuovali kameloti ve středu 13. května 1998. Za novinami, které měly stejný evropský formát (290x415 mm) jako týdeník Opavsko a byly rovněž tištěny v olomoucké tiskárně MaFra, stáli vydavatelé z Bruntálska, kteří svůj titul registrovali u Okresního úřadu v Opavě pod značkou OP 41. Autorem projektu týdeníku Opavský Patriot byl bruntálský novinář Vladimír Měrák744, který chtěl využít zmatku na opavském trhu s regionálními novinami vyvolaného dubnovými událostmi v redakci týdeníku Naše Opavska DNES. S projektem Opavského Patriotu oslovil v dubnu 1998 předsedu představenstva krnovské záložny s názvem První spořitelní družstvo Pavla Zemana745. Předložil mu své vize a zhruba po měsíčním vyjednávání Zemana přesvědčil ke kapitálovému vstupu do společnosti PATRIOT noviny s.r.o., kterou založil spolu s kolegou z redakce Bruntálského Patriotu Pavlem Vidlářem už v prosinci přechozího roku. Po dohodě se Zemanem pak na valné hromadě 5. května 1998 rozhodli o prodeji dvoutřetinového podílu v Patriotu společnosti Podnikatelský servis Krnov s.r.o. Třetinovou podílnicí se na přání Měráka s Vidlářem stala Jiřina Voráčková, sekretářka redakce bruntálského Patriotu. Měrák byl ustanoven ředitelem vydavatelství Patriot noviny. Pavel Zeman se rozhodl do projektu vstoupit prostřednictvím Podnikatelského servisu Krnov ze dvou důvodů. „V té době jsme rozšiřovali své podnikatelské aktivity i na Karvinsko 744
Vladimír Měrák (roč. 1965). Rodák z Rýmařova v roce 1992 vstoupil do projektu týdeníku Region, když rozjel bruntálskou odnož. Později se se svými společníky rozkmotřil a v září 1994 s ekonomickou podporou přerovské společnosti Control Media & Publishing spol. s r.o. založil bruntálský týdeník Patriot (vydavatelství Moravský patriot s.r.o., kde byl třetinovým společníkem). V roce 1998 stál u vzniku společnosti Patriot noviny s.r.o., která začala na Opavsku vydávat týdeník Opavský Patriot. Po rozchodu s mecenášem projektu v září 1998 a krachu Opavského Patriotu upustil také od vydávání Patriotu na Bruntálsku. Pracoval poté jako novinář na volné noze a provozoval internetový zpravodajský server iRegion. Odešel do Prahy, kde se později živil jako fotograf a grafik. Nějakou dobu také sezónně pracoval jako vlekař na Červenohorském sedle. 745 Pavel Zeman (roč. 1968). Rodák z Krnova získal v roce 1993 od České národní banky makléřskou licenci a spoluzaložil společnost TOLST, v.o.s., což byl licencovaný regionální obchodník s cennými papíry. Firma byla založena z výtěžku 1. a 2. vlny kuponové privatizace, ve které získala asi 50 – 150 tisíc Kč na jednu investovanou kupónovou knížku. V červnu 1996 spoluzaložil s rodinnými příslušníky zakladatelů a klientů TOLST První spořitelní družstvo Krnov a stal se předsedou představenstva společnosti. Po asi dvouleté zkušenosti s činností družstevních záložen byl opakovaně zvolen do představenstva České asociace záložen. Podílel se na přípravě novely zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a na doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Některé z návrhů jsou dodnes v zákonu. Stal se i jedním z jednatelů dceřiných společností záložny, a to P.S.D. - Leasing s.r.o., a Podnikatelský servis s.r.o. (vydavatel týdeníků Kamelot). V roce 2010 byl za krach družstevní záložny v roce 2001 pravomocně odsouzen, ale do vězení nenastoupil. Policie po něm vyhlásila pátrání.
232
a Frýdecko-Místecko. Chtěli jsme s nabídkou splátkového prodeje, hotovostních půjček a výhodného spoření oslovit veřejnost a přitáhnout zákazníky, a tak jsme hodně inzerovali v tamních týdenících Noviny Karvinska a Ozvěny Frýdecko-Místecka. Protože jsme nechtěli, aby mezi okresem Bruntál a východněji položenými okresy nebylo bílé místo na mapě, přistoupil jsem na Měrákovu nabídku vydávat nový týdeník v Opavě. První spořitelní družstvo mělo v Opavě navíc svou pobočku. Opavu jsme prostě potřebovali.“ Dalším Zemanovým důvodem vstoupit na pole jemu zcela neznámého byznysu byla lákavá představa o fungujícím vydavatelství po vzoru konkurenčního Regionu, kterou umocňovaly na veřejnost probleskující informace o brzkém prodeji týdeníku Region německému vydavateli a jeho přeměně na deník. „Uvědomoval jsem si samozřejmě, že vydávání novin něco stojí, že to většinou není výdělečná aktivita, ale o výdělek v novinách mi nešlo, stačilo mi, kdybychom nebyli v mínusu.“746 Měrák vyhledal Zemana především proto, že Podnikatelský servis s.r.o. Krnov vydával inzertní časopis s názvem Infoexpress a regionální katalogy podnikatelů747, a to na území Bruntálska, Opavska, Hlučínska i Ostravska, takže měl s náborem plošné inzerce a oslovováním klientů zkušenosti.. Noviny měly z této výhody těžit, šlo zejména o to přežít první měsíce v konkurenci dalších dvou týdeníků (od června 1998 tří – pozn. aut.).748 Opavský Patriot v nultém čísle proklamoval svou snahu navázat na tradičně kvalitní slezské noviny, které se budou snažit o maximální objektivitu a závislost jen na svých čtenářích749. Šéfredaktorkou byla ustanovena Opavanka Hana Kučerová, prostory měla redakce pronajaty ve čtvrtém patře domu na Pekařské 4 v Opavě. Redakci vybavil Měrák jedním počítačem a několika kusy nábytku, Podnikatelský servis zafinancoval další potřebné vybavení, jako například faxové zařízení, mobilní telefony apod. Grafické zpracování novin zajišťovala bruntálské redakce Patriotu, kde pracoval zkušený grafik s počítačem Macintosh. Diskety s hotovými texty a fotografiemi se do Bruntálu z opavské redakce vozily. První číslo nového týdeníku sázejícího na zdravý patriotismus občanů Opavska bylo profesionálně zpracováno, z osmi stran celé tři tvořila plošná inzerce, na čtvrté byla drobná inzerce převzatá z bruntálského Patriotu a křížovka. Dominantním slovem v záhlaví novin 746
Viz rozhovor s pamětníkem Pavlem Zemanem. Krnov 19. 1. 2010. Vycházely jednou ročně od roku 1997/1998. Pilotní projekt vznikl v Krnově a Opavě, v letech 1998-2000 vycházelo asi deset mutací od Havířova až po Rýmařov. 748 Zatímco o konkurenčním týdeníku Opavsko se Opavský Patriot ani nezmínil, snad aby zbytečně neupozorňoval na týdeník, jehož místo na trhu chtěl převzít, vznik Našeho Opavska uvedl jen jako součást článku o soudem posuzovaných činech Radima Masného. Týdeníku Region – svého vzoru - si Opavský Patriot všiml nejednou. Neopomněl například rozebrat srpnovou sebevraždu šéfredaktora Regionu Pavla Přádky. 749 Viz Redakce: S novým týdeníkem chceme navázat na dobré tradice kvalitou vyhlášených slezských novin. Opavský Patriot, roč. I, 1998, č. 0, s. 1 747
233
bylo adjektivum „Opavský“ , slovo Patriot, které mohlo Opavanům zprvu znít cize, mělo mnohem menší rozměry. „Počáteční podobnost s Opavskem byla částečně záměrná.“750 „Měrákovi se na základě podobnosti s Opavskem podařilo získat velký počet
předplatitelů.“751 Části čtenářů však neunikla informace, že vydavatelé přicházejí z Bruntálska, a zpočátku si nový týdeník mylně spojovali s ultralevicovým týdeníkem Nové
Bruntálsko. U jiných čtenářů slovo „PATRIOT“ v názvu novin vyvolávalo dojem, že se jedná o nacionalisticky zaměřené noviny a pochopitelně i tato domněnka k masovému rozšíření nového týdeníku nepřispěla.
Prvním číslem počínaje (20. 5. 1998) vycházel Opavský Patriot na šestnácti stranách.
Vydání připravila šéfredaktorka Kučerová s pomocí redaktora bruntálského Patriotu Libora
Tomčáka, redaktorky Simony Gebauerové, servisu ČTK a z příspěvků dalších autorů, kteří své texty odevzdávali v redakci v rámci probíhajícího výběrového řízení na nové redaktory.
V prvních číslech Opavského Patriotu se tak objevilo velké množství různých zkratek autorů.
Po definitivním obsazení redakce týdeníku Opavský Patriot bylo osazenstvo redakce
až do ukončení činnosti poměrně stabilní. Zatímco první čísla Opavského Patriotu byla dílem hektické práce především Měráka, Kučerové a Tomčáka, průběžně probíhající konkurzy redakci postupně rozšířily. Za redaktory byli přijati naprostí nováčci v oboru Petr Hudeček a Roman Konečný752, který také fotografoval; z posledního konkurzu, jichž se účastnilo v průměru okolo deseti patnácti zájemců, vzešly redaktorky Blanka Batoušková753 a Simona
750
Někteří kameloti dokonce nabízeli Opavský Patriot pod názvem Opavsko. Viz Redakce: Redakce vysvětluje chaos se dvěma týdeníky podobného názvu. Opavsko, roč. I, 1998, č. 12, s. 5 751 Neprodané kusy byly distribuovány do schránek občanů a firem. Byly orazítkovány textem „Reklamní výtisk“ a vyzývaly čtenáře, aby si noviny předplatili. Totéž se dělo i v případě Opavského Kamelotu. Viz rozhovor s pamětnicí Simonou Tělupilovou. Opava 10. 3. 2010. 752 Bc. Roman Konečný (roč. 1979). Absolvent Fakulty veřejných politik Slezské univerzity v Opavě, obor Veřejná správa a regionální politika (bakalářské studium absolvoval v roce 2009), v současné době student magisterského oboru Veřejná a sociální politika na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. V médiích na Opavsku pracuje od roku 1998, kdy se podílel jako redaktor na vybudování nového týdeníku Opavský Patriot (později Opavský Kamelot). Po zániku Opavského Kamelotu v r. 1999 přestoupil do redakce týdeníku Opavský a hlučínský Region, kde od roku 2001 působil jako zástupce šéfredaktora. V roce 2007 odešel z redakce Opavského a hlučínského Deníku do nově založeného okresního týdeníku Region Opavsko na pozici šéfredaktora, kterou vykonává doposud. Kromě toho externě spolupracoval s několika dalšími médii, například jako zpravodaj rádia Orion. 753 Blanka Papežová, roz. Batoušková (roč. 1979), narozena v Chrudimi, po maturitě na gymnáziu začínala v červnu 1998 v redakci Opavského Patriotu. Po ukončení jeho vydávání získala v říjnu 1998 místo redaktorky v Regionu, ze kterého v květnu 1999 odešla do týdeníku Opavsko. Po fúzi týdeníku Opavsko s Naším Opavskem pracovala od října 1999 do září 2000 v redakci Našeho Opavska. Poté nastoupila jako redaktorka týdeníku Opavský Kurýr, kde působila až do zániku titulu v lednu 2001. Do září 2002, kdy nastoupila do ostravského Nakladatelství Mise, byla na "volné noze". V Misi pracovala nejdříve jako redaktorka a od listopadu 2004 jako šéfredaktorka dvou titulů - AutoCar a Camping, cars &caravans. Od dubna 2007 je na mateřské dovolené, stále však s redakcí spolupracuje.
234
Tělupilová754. Redakci a výběrová řízení vedl Vladimír Měrák osobně, Hana Kučerová byla šéfredaktorkou 0., 1. a 2. vydání, načež redakci koncem května opustila a přešla na pozici ředitelky vydavatelství Parnas Trading vydávajícího týdeník Opavsko. Od čísla pět do čísla sedm vedl redakci Petr Hudeček, který posléze z novin pro jiné představy o práci novináře odešel. Jeho nástupkyní se od 11. čísla stala Simona Tělupilová. Jako mladá a nezkušená novinářka se ocitla pod ohromným tlakem.755 V opavské redakci se sešli novináři s nulovými žurnalistickými zkušenostmi. Redakce Opavského Patriotu se během letních měsíců ustálila ve složení: šéfredaktorka Simona Tělupilová, redaktoři Roman Konečný (foto + policejní zprávy), Blanka Batoušková (nepolitické zpravodajství), kulturní redaktorka Simona Bendová a redakční sekretářka Lucie Janíková. Sportovní zpravodajství připravovali dopisovatelé, například Vladimír Škuta. Redaktoři prováděli každý den monitoring denního tisku, aby měli přehled o veškerém dění v okrese, vysledované informace pak Měrák požadoval rozpracovat. „ Byli jsme takoví studenti, ničím nezatížení. Připravovali jsme texty a hotové materiály posílali do bruntálské redakce Měrákovi. Měrák je samozřejmě upravoval, někomu více, jinému méně, a pak rozhodl o jejich umístění na stranách. Výsledná podoba Opavského Patriotu byla z velké části jeho dílem. Na poradách, kterých se Měrák účastnil se svým kolegou Ladislavem Davidem, jsme pak noviny rozebírali. Když vyšly konkurenční týdeníky a nám něco uniklo, Měrák okamžitě telefonoval. Byl dobrý novinář a totéž očekával také od nás. Těžko nesl, když nám uniklo některé z "velkých" témat. Vzorem nám byl týdeník Region. Brali jsme to tak, že čtenáři z opavského okresu jsou silně konzervativní. Že si musí nejprve koupit Region a potom snad i nějaký další okresní týdeník. Snažili jsme se, aby si koupili právě Opavský Patriot.“ 756 Novému týdeníku se poměrně dařilo přinášet nejen ty nejdůležitější informace, ale také téměř vždy něco navíc. Z pohledu konzervativního opavského čtenáře vypadalo zpravodajství jinak, než na jaké byl doposud zvyklý z týdeníků Region a (Naše) Opavsko. A to nejen šířkou záběru, ale také třeba důrazem na kriminální zprávy, informacemi o největších zaměstnavatelích na Opavsku a politickým zpravodajstvím, kde velký prostor dostávaly
754
Bc. Simona Tělupilová (roč. 1974) – absolventka Univerzity Hradec Králové, Fakulty informatiky a managementu (státnicovala v září 1998) nastoupila v červnu 1998 do redakce týdeníku Opavský Patriot, od července 1998 do září 1998 vykonávala funkci šéfredaktorky. Po ukončení vydávání Opavského Patriotu pokračovala na pozici šéfredaktorky také v týdeníku Opavský Kamelot (září 1998 - říjen 1999). Od roku 2000 pracuje v opavské cestovní kanceláři. 755 Viz rozhovor s pamětnicí Simonou Tělupilovou. Opava 10. 3. 2010. 756 Viz tamtéž.
235
názory představitelů nové pravicové strany - Unie svobody757 a Miroslav Tošer z ODA (později Aliance nezávislých občanů - ANO). Možná nezkušeností redaktorů, možná vlivem
jiného úhlu pohledu bruntálského editora Měráka měly v Opavském Patriotu prioritu často jiná témata, než která upřednostnily konkurenční týdeníky. K ústředním informátorům redakce patřili mimo jiné komunální politici Jaromír Šimánek a Petr Dybowicz. Po grafické stránce byl týdeník zpracován profesionálně. V titulcích bylo použito
patkové písmo, stránky lámány na šest sloupců, mezi nimi vloženy vlasové linky. Použitý
menší font v textech (z důvodu menšího formátu novin) byl hůře čitelný, a protože tučný řez
byl využit kromě titulků pouze v domicilu a zkratce autora, texty na stránce splývaly – noviny
působily nevýrazným dojmem. Přímá řeč se označovala kurzívou. Občas se na stránce
vyskytla jen jediná fotografie, a ještě v nedostatečné velikosti, což monotvárnost novin ještě umocnilo. S výjimkou podtisku a inzerce se v Patriotu totiž neobjevoval šedý podkladový
rastr. Také inverzní provedení se vyskytovalo pouze u titulků. Doplňková barva – červená, byla použita pouze v logu a v inzerátech na podvalu první strany.
Obsahová koncepce týdeníku Opavský Patriot nenabídla čtenářům žádné převratné
řešení. První tři strany byly věnovány zpravodajství z okresu a Opavy, čtvrtá kulturnímu dění, na páté opět zpravodajství, šestá strana byla obsazena rubrikami – mj. horoskopem, předpovědí počasí, rubrikou právník radí, babiččiným receptem a kresleným vtipem týdne. Sedmá strana patřila celá publicistice, občas byla využita pro plošnou inzerci. Prostřední dvoustranu tvořil týdenní televizní program, na 10. straně byla křížovka a další luštěnky,
jednáctá strana obsahovala dopisy čtenářů a témata, která hýbala společností. Většinou byla
převzata z agentury ČTK, jejíž zpravodajství kupovala bruntálská redakce Patriotu. Strany dvanáct, třináct a čtrnáct patřily plošné a řádkové inzerci, když jí nebyl dostatek, objevily se
na čtrnácté straně zajímavosti. Poslední dvě strany patřily sportovnímu zpravodajství a tabulkám. Při dvanáctistránkovém vydání vycházel sport jen na jedné straně.
Nezkušená redakce s kořeny v jiném okrese se často dopouštěla faktografických
chyb758, které se objevovaly také později v Opavském Kamelotu. Také cena nového týdeníku byla vysoká. Zatímco velmi brzy se počet stran týdeníku snížil na 12, cena zůstala stejná jako v případě zavedeného Regionu (6,90 Kč) a vyšší než u obou týdeníků se slovem „ Opavsko“
757
Šéfredaktor Opavského Patriotu Petr Hudeček kandidoval v komunálních volbách v roce 1998 do Zastupitelstva města Opavy na kandidátce Unie svobody. Také jeho nástupkyně Simona Tělupilová se v roce 2002 objevila na kandidátce Unie svobody do opavského zastupitelstva. 758 Například místo Oldřišova se na Opavsku objevila nová obec s názvem Oldřichovice, z řádných parlamentních voleb v roce 1998 udělal Opavský Patriot předčasné atd.
236
v názvu (6 Kč). Dvanáctistránkový rozsah vydržel po celou „ okurkovou sezónu“ , tedy počas prázdninových měsíců, a byl částečně způsoben nedostatečnými příjmy vydavatelství759. V uvedené podobě vycházel Opavský Patriot až do 16. září 1998. Vedle ekonomických problémů, které vedly vydavatele k pokusu získat ke spolupráci silného investora z Německa760, provázela toto údobí snaha o větší splynutí s opavským okresem a proměna grafické podoby záhlaví s logem na titulní straně novin. V sedmnácti vydáních Opavského Patriotu se objevily celkem čtyři grafické varianty hlavičky a jejich další barevné modifikace. V několika krocích došlo k prohození obou slov v názvu novin. Od desátého čísla byl důraz kladen na slovo PATRIOT, zatímco adjektivum Opavský se výrazně zmenšilo. V tomto období docházelo také stále častěji ke střetům mezi Vladimírem Měrákem a Pavlem Zemanem. „ Každá druhá věc, o které mě Měrák tenkrát informoval, nebyla pravda. Zkresloval například fakta o prodaném nákladu. Když mi z Bruntálu přišel přehled účtovaných nákladů, zjistil jsem, že Měrák utrácel spoustu peněz na své osobní potřeby a tyto si pak nechával společností proplácet,“ konstatoval narátor.761 V srpnu 1998 přesáhly závazky společnosti únosnou mez. Zeman proto vyzval Měráka, aby přenechal místo ředitele vydavatelství jím ustanovenému zaměstnanci Podnikatelského servisu a sám přešel na pozici redaktora, na což Měrák nepřistoupil. Došlo k roztržce, která vyvrcholila v prvním zářijovém týdnu a měla také soudní pokračování. Zeman Měráka propustil z firmy Patriot noviny s.r.o. a vyzval redakci, aby připravila noviny i bez něj. Ve středu 16. září vyšel Opavský Patriot s jednodenním zpožděním a pod hlavičkou Týdeník Patriot. Na uvedeném vydání bylo znát, že při jeho přípravě již Měrák absentoval. Sám Vladimír Měrák byl velmi skeptický, když se vyjadřoval k úmyslu Podnikatelského servisu Krnov vydávat noviny bez jeho pomoci762, což potvrdil i Pavel Zeman. „ Měli jsme s Měrákem úlohy rozděleny – on noviny metodicky řídil, já se staral o ekonomiku vydavatelství. Když jsme se ve zlém rozešli, stál jsem najednou před problémem, jak ty noviny vůbec udělat. Měrák navíc na svou stranu přetáhl některé zaměstnance bruntálské i opavské redakce s tím, že bude Patriot v Opavě i Bruntále vydávat sám.“
763
Vladimír Měrák, který měl značku Patriot v Bruntále i v Opavě registrovánu na
svou osobu, tak učinil pouze v bruntálském okrese. V Opavě už Patriot nevyšel764, ačkoli Měrák přemlouval členy opavské redakce, aby u něj zůstali.“ Vedl s redaktory tajná jednání, 759 760
1
761 762
1
763 764
I přes úspěšný start měl týdeník jen velmi málo plošné inzerce. Většinou ne více než jednu stranu. Viz Rataj, M.: Ve vedení týdeníku Opavský Patriot došlo k „ rozkolu“ . Naše Opavsko, roč. IX, 1998, č. 14, s. Viz rozhovor s pamětníkem Pavlem Zemanem. Krnov 19. 1. 2010. Viz Rataj, M.: Ve vedení týdeníku Opavský Patriot došlo k „ rozkolu“ . Naše Opavsko, roč. IX, 1998, č. 14, s. Viz rozhovor s pamětníkem Pavlem Zemanem. Krnov 19. 1. 2010. Vydání z 16. září 1998 bylo poslední. Opavský Patriot tak vyšel pouze 17x.
237
takže nikdo z nás nevěděl, kdo se jak rozhodl. Zda zůstane s Měrákem nebo půjde se Zemanem, který nás oslovil napřímo. V Opavě se Měrákovi nakonec podařilo přesvědčit jen Blanku Batouškovou. Měrák mi několikrát volal a přemlouval mě, abych zůstala u něj v Patriotu, ale z jeho jednání jsem spíše cítila snahu rozbít redakci, aby Zeman nemohl s novinami pokračovat,“ popsala následující události narátorka.765 Konkurenčnímu Našemu Opavsku Měrák posléze přiznal, že se chce soustředit jen na záchranu Bruntálského Patriotu, takže do konce roku už v Opavě Patriot vydávat nebude766. Rozkol mezi Měrákem a Zemanem se promítl do tahanic o vybavení redakce. Měrák spolu s kolegou Davidem přijeli v pátek 19. září 1998 do opavské redakce a podařilo se jim uzmout tři mobilní telefony. Redaktoři zavolali Pavlu Zemanovi do Krnova, který jim řekl, ať zavolají policii. Policisté ale nic nevyřešili, protože ani Měrák, ani redaktoři neměli od věcí doklady a nemohli prokázat, komu patří. Roman Konečný pak pak několik hodin strávil na policejní stanici, kde musel k případu podat nezbytné vysvětlení.767 5.3.2 Opavský Kamelot Aby finanční skupina z Krnova mohla na Opavsku noviny vydávat dál, musela urychleně zažádat na opavském okresním úřadě o registraci vlastního titulu s názvem Opavský Kamelot, na který brzy obdržela registrační známku OP 43. Vzhledem k majetkovým poměrům ve společnosti PATRIOT noviny tak učinila prostřednictvím Prvním spořitelním družstvem stoprocentně vlastněné společnosti Podnikatelský servis, jehož základní jmění v září 1998 navýšila o pět milionů korun. „ Název Opavský Kamelot vymyslel Pavel Zeman, protože mu připadal foneticky blízký Patriotu. Bylo zajímavé sledovat, jak jej vydávání novin zaujalo.“ 768 Vedení redakce Opavského Kamelotu kontinuálně převzala Simona Tělupilová. Vyrobit první číslo Opavského Kamelotu (22. 9. 1998) a zejména Bruntálského Kamelotu, jehož redakce musela vzniknout v Krnově na zelené louce během jediného týdne, byl pro Podnikatelský servis nesmírně těžký úkol. Největší penzum práce na Bruntálsku odvedl Libor Tomčák, který se jako jediný člen redakce původního týdeníku Patriot nevrátil k Měrákovi. Sám dokázal přes víkend napsat celé noviny. V Opavě ležela tíha na šéfredaktorce Tělupilové a redaktoru Konečném. Redakci posléze doplnili další začínající
765
Viz rozhovor s pamětnicí Simonou Tělupilovou. Opava 10. 3. 2010. Viz Rataj, M.: Místo Patriotu Opavský Kamelot. Naše Opavsko, roč. IX, 1998, č. 15, s. 1 767 Viz rozhovor s pamětnicí Simonou Tělupilovou. Opava 10. 3. 2010. 768 Viz tamtéž. 766
238
novináři, Jan Šindler769 z Opavy a Karin Kamrádková z Hněvošic. Zlom novinových stránek všech čtyř týdeníků Kamelot zajistili grafici z krnovského sídla společnosti Podnikatelský servis s.r.o., kteří do té doby zpracovávali pouze plošné inzeráty. V prvních číslech se při zlomu stránek dopouštěli fatálních chyb770. Na titulní straně vydání Opavského Kamelotu pak redakce vysvětlila situaci čtenářům: „ Jelikož společnost Patriot noviny s.r.o., která vydávala týdeník Patriot, byla dovedena na pokraj ekonomického kolapsu lidmi okolo jejího vedení, lze předpokládat, že týdeník Opavský Patriot již nebude dlouho vycházet. (…) Vzhledem k vzniklé situaci vám nabízíme nový týdeník Kamelot. (…)“ 771 První čísla týdeníku Opavský Kamelot měla velmi neprofesionální vzhled a uspořádání a vyvolávala dojem samizdatu nebo studentských novin. Některé strany měly jen třísloupcový layout (po pár číslech se ustálil pětisloupcový layout), což noviny znepřehledňovalo. Ve srovnání s Patriotem byl znát výrazný úpadek kvality obsahu. K rozpakům opavské čtenářské veřejnosti nad podobou nového titulu přispěla i nižší kvalita novinového papíru (s vyšším obsahem buničiny) a tisku. Cena klesla na 6 Kč. První číslo bylo vytištěno na knihtiskové rotačce v ostravské tiskárně TIP, přičemž grafika byla připravena v rozlišení pro ofsetový tiskový stroj v olomoucké tiskárně MaFra. Ta podmínila tisk Kamelotu úhradou stotisícového dluhu, který tam zůstal za společností Patriot noviny. Pokroky po grafické i obsahové stránce přicházely „ za pochodu“ . Také redakci Opavského Kamelotu za vzor dokonalosti sloužil konkurenční Region, zejména Kamelot vycházející v bruntálském okrese už v roce 1999 týdeník Region svým vzhledem i koncepčním členěním velmi připomínal. Přesto prodejnost týdeníku Opavský Kamelot v roce 1998 jen málokdy překročila tisíc výtisků. Vedení porad, kterých se účastnil také Zeman, převzala po Měrákovi Tělupilová. Bez zkušeností s tvorbou layoutu novin rozhodovala o rozdělení textů na jednotlivé strany, o umístění fotografií, na kolik řádků mají být zpracována jednotlivá témata a podobně. Později se zúčastňovala také porad šéfredaktorů všech okresních mutací, které se konaly střídavě v jednotlivých okresních městech, například také v Karviné. Podnikatelský servis totiž levně, v podstatě za cenu vybavení redakce, koupil Noviny Karvinska a převzal know-how týdeníku Ozvěny Frýdecko-Místecka, jehož obchodní značku pohltil konkurenční Region. Layouty nových týdeníků sjednotil s layoutem Opavského a Bruntálského Kamelotu. Na poradách 769
Jan Šindler (roč. 1975) – Po maturitě na opavském gymnáziu se v září 1998 stal redaktorem Opavského Kamelotu. V prosinci 1999, po zániku Kamelotu, nastoupil do redakce Opavského a hlučínského Regionu, kde pracoval do roku 2006. V letech 2006 – 2010 pracoval jako tiskový mluvčí opavského magistrátu, od roku 2011 rediguje obecní zpravodaj Hláska a stará se o Kroniku města Opavy. 770 Kromě amatérského vzhledu, který připomínal sazbu textů v grafickém programu Microsoft Word, se také podíleli na „ dvojím“ vydání Opavského Kamelotu číslo 5 ze dne 20. října 1998. V následujícím vydání totiž nepřepsali údaje v záhlaví novin a totéž opomněli i v televizním programu. 771 Viz Redakce: Vážení čtenáři! Opavský Kamelot, roč. I, 1998, č. 1, s. 1
239
šéfredaktorů
se
mimo
jiné
plánovala
a
rozdělovala
příprava
společných
stran.
Z šestnáctistránkového vydání týdeníků vydávaných Podnikatelským servisem tvořily společné strany asi polovinu obsahu, což výrobu novin výrazně zlevňovalo. Redaktoři Opavského Kamelotu si při své práci pomáhali tiskovými zprávami, jež přicházely z opavských závodů a dalších institucí, a přejímali některé články z bruntálské mutace772. Nový redaktor Jan Šindler se snažil více zpolitizovat obsah listu, když psal nejen o předvolebních aktivitách politických stran, ale také dal prostor nově vzniklým občanským a volebním sdružením. Na straně čtyři se nepravidelně objevovaly jeho první pokusy o komentář. Od čísla osm z 10. listopadu 1998 začal Opavský Kamelot vycházet na o třetinu větším světovém formátu A3 v šestisloupcovém layoutu. Tisk přešel do olomoucké tiskárny NOVOTISK. Obsah tvořilo 12 stran (v případě přílohy 24 stran), které byly členěny do dvou sešitů po šesti (12) stranách. Cena se vrátila na úroveň z doby Opavského Patriotu – 6,90 Kč. V roce 1998 vyšel Opavský Kamelot celkem třináctkrát. *** Rok 1999 byl ve znamení zlepšující se grafiky a obsahové podoby novin. „ V redakci jsme na přelomu let 1998 a 1999 dospěli k závěru, že Opavský Kamelot nemá v Opavě šanci, že zdejší trh je přehlcený, a proto jsme se rozhodli více zaměřit na část okresu, která byla ostatními novinami spíše přehlížena – Hlučínsko se svými městy Kravaře, Dolní Benešov a Hlučín. Redakce chtěla vyjít vstříc radnicím těchto měst a starostům okolních obcí a očekávala, že takto vyhlížejícími novinami podchytí zájem zdejší čtenářské veřejnosti.“ 773 Tímto směrem se vydavatelé zaměřili také v distribuci a podpoře prodeje Opavského Kamelotu. Zaváželi tamní trafiky, obchody a večerky a prodejcům stejně jako kolportérům v Opavě nabízeli poměrně vysoké provize z prodeje. Orientace na obce a města Hlučínska se projevila především v zavedení celostránkové rubriky „ Představujeme obce okresu“ , ve které se redaktoři Opavského Kamelotu postupně věnovali Bělé, Hněvošicím, Oldřišovu, Sudicím774, Strahovicím, Chlebičovu, Bolaticím, Kravařím, Chuchelné, Píšti a Kozmicím. Minimálně jedna informace z Hlučínska se objevila na titulní straně a Hlučínsku byla také věnována celá jedna strana zpravodajství uvnitř listu.
772
Například zajímavost o opileckém excesu fotbalisty Tomáše Skuhravého, který chtěl do italského Janova, zatímco řidič taxíku jej za 50 tisíc Kč zavezl do Janova u Jindřichova ve Slezsku. 773 Viz rozhovor s pamětnicí Simonou Tělupilovou. Opava 10. 3. 2010. 774 V případě Sudic musela redakce zveřejnit opravu a nakonec napsat celý článek znovu.
240
O výrazné zvýšení kvality novin se přičinil v roce 1999 Dalibor Bártek, který po odchodu z Regionu začal v květnu pro Pavla Zemana připravovat analýzy novinových vydání a zasáhl i do grafické podoby týdeníků. Od 18. května začal Opavský Kamelot vycházet ve třech složkách, nad hlavičkou týdeníku se objevil pásek s inzercí a anotacemi obsahu stávajícího i příštího vydání, v hlavičce pak kreslená smějící se figurka s novinami nad
hlavou, kterou redakce pojmenovala „ Gerhard“ . Směrem k lepší orientaci čtenářů v obsahu
novin vedla změna rámování stran (pagin) - místo obdélníkového rámečku stranu shora rámovala jen tříbodová linka, nad kterou se nově místo loga týdeníku objevily názvy stran. Rubriky, jako například „ Krátce“ , „ Policejní střípky“ , „ Ze soudní síně“ , „ Kam za kulturou“ , „ Napsali jste nám“ , „ Komentář“ , „ Stalo se před rokem“ , dostaly své pravidelné místo a ustálenou
grafickou
podobu.
Třetí
složku
tvořila
barevná
televizní
příloha
–
šestnáctistránkový magazín s programem všech televizních stanic i kabelových televizí. Spolu s 24 stranami ve dvou sešitech, z nichž bylo 15 stran společných, byly noviny k mání za 9,50 Kč, což i přes kvalitativní změny k lepšímu zhoršilo konkurenceschopnost Kamelotu. Novou grafiku a obsahové uspořádání doprovodila poměrně velká mediální kampaň. Byla vyrobena trička s maskotem Kamelotu, rozdávaly se drobné reklamní předměty, snad v celém okrese byl zajištěn výlep propagačních plakátů, v regionální televizi se vysílaly reklamní spoty. Ve snaze více se zviditelnit se Kamelot stylizoval do role mediálního partnera různých kulturněspolečenských akcí, jako například opavského Majálesu, plesu Slezské univerzity, mikulášského jarmarku nebo soutěže Miss Poupě775. Kamelot se zviditelňoval také jinak,
například podporou petici uživatelů internetu proti monopolu Českého Telecomu. Na
tematické straně devět vycházely i další texty, jež bytostně zajímaly určitý okruh čtenářů – například vývoj nezaměstnanosti v okrese Opava atp. Rozjely se čtenářské soutěže. Aby Kamelot zaujal čtenáře i svým obsahem, Bártek vypracoval pro potřeby redakcí Kamelotu
jakýsi manuál, například jak psát články, na kolik sloupců zalomit fotografii nebo jak rozpálit titulky. Po vydání Kamelotu analyzoval hotové noviny. Objížděl pak redakce Kamelotu a vysvětloval redaktorům, co mohli napsat jinak, kde chybělo něčí vyjádření a podobně. Mediální poradenství vydavateli poskytoval po dobu asi tří měsíců. „ Moc mi s tím pomohl. Měl jsem na krku hromadu novinářů
a žádné zkušenosti z oboru,“ přiznal tehdejší šéf
vydavatelství Pavel Zeman.776 Když Bártek odešel pracovně do Ostravy, kde v září rozjel projekt Ostravského Večerníku, této role se ujal Libor Tomčák. Opavskému Kamelotu se Této soutěže se účastnila i čtrnáctiletá Michaela Ochotská z Bruntálu, od r. 2008 moderátorka Televizních novin TV NOVA. 776 Viz rozhovor s pamětníkem Pavlem Zemanem. Krnov 19. 1. 2010. 775
241
však přes veškerou snahu a barevný televizní program nedařilo v konkurenci dalších tří opavských týdeníků výrazněji prosadit. Prodaný náklad novin se pohyboval mezi 1 000 a 1 500 výtisky a ekonomika novin byla trvale ztrátová. Rapidně také klesal počet předplatitelů. Ze srovnání všech čtyř titulů vydávaných Podnikatelským servisem vycházel Opavský Kamelot nejhůře. „ Opava jako by pro nás byla začarovaná. Ačkoli jsme zpočátku měsíčně prodělávali okolo sta tisíc korun777, nechtěli jsme to vzdát a čekali, jak dopadne situace na trhu. Nebylo možné, aby všechny čtyři týdeníky ekonomicky přežily. Věřil jsem, že se situace opavském okrese změní, že padne konkurenční Opavsko nebo Naše Opavsko, případně že dojde k změnám v Regionu, a my do té doby Opavu s pomocí ostatních mutací Kamelotu udržíme,“ uvedl narátor. 778 Na prodejnost Opavského Kamelotu měla velký vliv pozice, kterou si Kamelot v konkurenci dalších tří titulů vybudoval. A ta nebyla vzhledem k amatérským začátkům vůbec dobrá. Pro čtenáře, ale i pro informátory byl Kamelot až čtvrtý titul v řadě. Dokonce se stávalo, že někteří představitelé státních institucí a města nechtěli dát redaktorům Kamelotu vyjádření, protože už jim předtím zavolali redaktoři některého z respektovanějších titulů – Našeho Opavska nebo Regionu. Byli prostě ti poslední, komu se chtěli vyjádřit.779 Nová podoba Opavského Kamelotu s sebou přinesla i další inovativní změny obsahu. Redakce poskytla větší prostor čtenářům k vyjádření, zavedla stranu s názvem „ Zápisky z cest“ , kam mimo jiné přispíval také bývalý sportovní redaktor Našeho Opavska Miroslav Pospíšil. Redaktoři se osobně účastnili zajímavých akcí a událostí a přinášeli z nich reportáže, jako například o zatmění slunce v Maďarsku nebo o životě v bývalém vojenském prostoru Libavá. Mezi stranami společnými s ostatními mutacemi Kamelotu se ujala strana zkompilovaná z nejzajímavějších zpráv z ostatních okresů. V letních měsících roku 1999 se kvalitou a pestrostí svého obsahu Opavský Kamelot téměř vyrovnal konkurenčním titulům Opavsko a Naše Opavsko a dospěl tak do úrovně původního titulu – Opavského Patriotu. Začali jej brát vážně také představitelé samosprávy a státní správy - důkazem byly například množící se příspěvky komunálních politiků a jiných osobností v rubrice „ Napsali jste nám“ . V červenci 1999 nastoupil do redakce týdeníku Opavský Kamelot propuštěný redaktor týdeníku Opavsko David Hluštík, který nahradil Karin Kamrádkovou. „ Po odchodu z Opavska jsem zavolal šéfredaktorce Simoně Tělupilové, jestli by pro mě neměla v redakci místo. Tělupilová mě okamžitě brala. V redakci jsem se potkal s Romanem Konečným a 777
Z toho Opava prodělávala zhruba polovinu. Opavský Kamelot vykazoval výnosy z plošné inzerce sjednané na společné strany pro všechny čtyři okresy. 778 Viz rozhovor s pamětníkem Pavlem Zemanem. Krnov 19. 1. 2010. 779 Viz rozhovor s pamětnicí Simonou Tělupilovou. Opava 10. 3. 2010.
242
Honzou Šindlerem, klukama z ulice, kteří v Kamelotu stejně jako Simona Tělupilová novinářsky začínali. Angažmá v Kamelotu, to byl profesní sestup o patro dolů - Kamelot byl považován za jednoznačně nejslabší noviny v regionu. Po tristním začátku se sice postupně zlepšoval, ale aby se vyrovnal konkurenci, potřeboval ještě aspoň rok. Jednu velkou redakční místnost jsme měli až po strop zaplněnou balíky novin, co se neprodaly. Jednou za čas jsem je služebním Fiatem Uno odvážel do sběrny,“ vzpomínal narátor.780 Utržené peníze si redaktoři rozdělili mezi sebou, aby měli aspoň na kafe. Od července už totiž pracovali téměř zadarmo. „ Několik měsíců jsme dostávali jen část peněz, věčně se slibovalo, ale nebylo nic,“ doplnil tehdejší redaktor Roman Konečný781. Zhruba po roce vydávání čtyř okresních mutací Kamelotu se ekonomická situace Podnikatelského servisu natolik zhoršila, že společnosti muselo být v srpnu navýšeno základní jmění. Krnovská záložna První spořitelní družstvo navýšila svůj podíl v Podnikatelském servisu o dalších pět milionů korun. Z celkem 14 milionů korun, kterými První spořitelní družstvo dotovalo činnost Podnikatelského servisu, šla asi třetina šla na vrub vydávání okresních týdeníků Kamelot. Podle Zemana už ale v létě 1999 noviny neprodělávaly tolik jako na začátku.782 V září se Podnikatelský servis dohodl s tiskárnou TIP a od čísla 38 začal tisknout Kamelot v Ostravě ve stejném formátu, na 24 stranách, ale jen v jediném sešitě a za tržní cenu 7,50 Kč. Logo v záhlaví se zbarvilo do fialova, snad proto, že o sloučení s Kamelotem začal jednat vydavatel Našeho Opavska. Uprostřed listu zůstaly čtyři strany barevného televizního programu na týden dopředu, nově byla zařazena půlstrana celostátní seznamky a nabídka úřadu práce. V TIPu byl týdeník vyroben jen čtyřikrát, celkem v roce 1999 vyšel jednačtyřicetkrát. O jeho osudu nakonec rozhodl kolaps Prvního spořitelního družstva (PSD). Úřad pro dohled nad družstevními záložnami uvalil 16. září 1999 na PSD omezení nakládat s vklady a majetkem a Zeman vzápětí veřejně připustil, že týdeníky Kamelot čekají významné vydavatelské změny.783 Poté, co ministr financí Mertlík v novinách a televizi prohlásil, že kampeličky fungují jako jakési letadlo, začali také klienti Prvního spořitelního družstva houfně vybírat své vklady. Kampelička jim během měsíce z 60 uložených milionů korun vyplatila osm milionů 780
Viz rozhovor s pamětníkem Davidem Hluštíkem. Opava 29. 1. 2010. Viz písemné vyjádření Romana Konečného ze dne 28. 4. 2010. 782 Kamelot představoval obratem cca jednu třetinu aktivit Podnikatelského servisu, další třetinu již zmíněné katalogy podnikatelů a Infoexpress. Zbytek obratu dělaly různé další činnosti od reklamy a grafiky, přes prodejny a správu nemovitostí, až po vývoj software. Viz rozhovor s pamětníkem Pavlem Zemanem. Krnov 19. 1. 2010. 783 Viz Štěpán, J.: První spořitelní družstvo zastavilo výplaty. Region, roč. 8, 1999, č. 38, s. 1 781
243
korun. Protože podnikání v kampeličce bylo úzce propojeno s leasingovou společností P.S.D. Leasing784, která měla v pohledávkách 40 milionů korun, kampelička neměla na další výplaty potřebnou hotovost. Omezení nakládat s vklady bylo po 25 dnech zrušeno na základě plánu předloženého Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami. Tento plán obsahoval i ukončení všech nefinančních a aktuálně nevýdělečných aktivit záložny, takže se mimo jiné týkal i vydávání týdeníků Kamelot, v jejichž redakcích bylo v té době zaměstnáno okolo čtyřiceti lidí. 785
„ V září to najednou vzalo rychlý spád. Zatímco kolegové věřili slibům vydavatele, že se to zlepší, já jsem zavolal do Ostravy Ivanu Motýlovi a už druhý den jsem nastupoval do redakce Ostravského Večerníku,“ přiznal redaktor David Hluštík.786 Zoufalí kolegové po dohodě se Zemanem787 pobrali z redakce, co se dalo zpeněžit - počítač, fax, a podobně. Ti, kteří do poslední chvíle doufali, že Podnikatelský servis situaci ustojí, nedostali vůbec nic. Téměř současně s Hluštíkem redakci opustil také Roman Konečný, který na začátku září dal okamžitou výpověď
a nastoupil do Regionu. „ Už v létě mě oslovil Martin Beinhauer z
Regionu, že bude stavět novou redakci a že mě tam chce. Já to tehdy odmítl. Na začátku září, když jsem opět peníze nedostal, jsem potkal Karolinu Černou a ta mi dala znova stejnou
nabídku. Z redakce jsem si nevzal nic, snad jen nějaké své fotky.“ 788 Poté, co konkurenční list zveřejnil, že vydavatel Pavel Zeman uvažuje o prodeji týdeníků a fúzi Opavského Kamelotu s týdeníkem Naše Opavsko789, Opavský Kamelot vyšel
12. října 1999 naposledy. Třista předplatitelů bylo převedeno do předplatitelského kmene
týdeníku Naše Opavsko, kterému rovněž na základě dohody Pavla Zemana s Kamilem
Kolkem z 8. října byly předány některé obchodní a inzertní aktivity Opavského Kamelotu. Se
svými čtenáři se Opavský Kamelot rozloučil prostřednictvím šéfredaktorky Simony Tělupilové a zástupce vydavatelství Podnikatelský servis Pavla Zemana. Zatímco Zeman na titulní straně posledního vydání napsal, že ke komerčnímu úspěchu chybělo Kamelotu pár měsíců, a vyzval případné zájemce k pokračování v jeho projektu, Tělupilová se značnou
dávkou patosu nabádala čtenáře, aby se zajímali o práci volených zástupců, nenechali se
politiky obelhávat a vyžadovali po nich, aby pracovali pro veřejné blaho, nikoli pro vlastní
784
První spořitelní družstvo nabízelo zákazníkům výhodné spořící vklady, peníze z vkladů pak jiným klientům půjčovala leasingová společnost. A to za pro ni velmi výhodných podmínek. RPSN (roční procentní sazba nákladů zahrnující všechny platby v souvislosti s úvěrem) činilo až 160 %. 785 Viz rozhovor s pamětníkem Pavlem Zemanem. Krnov 19. 1. 2010. 786 Viz rozhovor s pamětníkem Davidem Hluštíkem. Opava 29. 1. 2010. 787 Viz rozhovor s pamětnicí Simonou Tělupilovou. Opava 10. 3. 2010. 788 Viz písemné vyjádření Romana Konečného ze dne 28. 4. 2010. 789 Viz Štěpán, J. – Vocelka, T.: Kampelička je v patové situaci. Region, roč. 8, 1999, č. 41, s. 1
244
prospěch: „ Máte právo chtít znát skutečnou pravdu,“ zakončila Tělupilová za celou historii
Opavského Kamelotu svůj jediný signovaný text určený čtenářům790.
V okresech Frýdek-Místek a Nový Jičín Kamelot vycházet nepřestal, pouze se změnili vydavatelé, kteří v oblasti plošné inzerce navázali spolupráci se společností Netpress s.r.o. sídlem v Krnově791, jež po Podnikatelském servisu převzala v roce 2000 vydávání týdeníku Kamelot v okrese Bruntál. Noviny Karvinska vyklidily trh týdeníku s názvem Hlasy Havířova. „ Některé novinové tituly jsme odprodali zájemcům, mimo jiné i Novojičínský Kamelot, který jsme rozbíhali jako poslední v roce 1999. Záchranný plán předložený Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami nakonec nevyšel, na záložnu byla 2. 8. 2000 uvalena nucená správa. Ukázalo se, že výše uvedený útlumový plán nestačí a situace na trhu je taková, že nový rozjezd finančních činností PSD je nereálný. Podnikatelský servis skončil v konkurzu,“ doplnil narátor.792 Z pohledu vydavatele se Opavský Kamelot profiloval jako naprosto nezávislé noviny. Nikdy po svých novinářích nechtěl, ať píší v něčí prospěch, s jedinou výjimkou. Když se v celostátních médiích spustila kampaň proti kampeličkám, snažil se prostřednictvím svých novin uklidnit panikařící klienty. Samotný obsah novin ovlivňovali spíše než Zeman jeho konzultanti a editoři – Měrák, Bártek a Tomčák. „ Nikdy se nestalo, že by nějaký článek nemohl vyjít.“ 793 Samotný Zeman občas dokonce dělal štít redaktorům v Karviné nebo Frýdku-Místku, když na ně byl vyvíjen politický tlak.794
Pár měsíců před nepředvídaným ukončením činnosti, 30. 7. 1999, podal Podnikatelský
servis na Úřad průmyslového vlastnictví v Praze přihlášku ochranné známky Opavský Kamelot. Známka byla přihlášena 21. 2. 2001, kdy už společnost Podnikatelský servis s.r.o. byla v likvidaci. ***
Devadesátá léta 20. století v České republice jsou pamětníky a historiky mnohdy označována jako „ divoká“ nebo také „ kovbojská“ . Převod majetku do soukromých rukou, Viz Redakce: Oznámení redakce. Opavský Kamelot, roč. II, 1999, č. 41, s. 1 Netpress nabízel v roce 2000 firmám možnost inzerovat v rámci české a moravské inzertní sítě, do které bylo zapojeno 50 regionálních a lokálních týdeníků, mj. Naše Opavsko. V Čechách chtěl konkurovat vydavatelství Vltava-Labe-Press a jeho regionálním mutacím titulu Deník. Netpress s.r.o. byla bývalá společnost Patriot Reklama s.r.o. (původně založená Patriot noviny s.r.o., tj. Měrákem, ale pod ním nezahájila činnost, tj.„ spala“ ). Činnost zahájila až v roce 1999 při prodejích jednotlivých okresních Kamelotů, jako vydavatel Bruntálského Kamelotu a koordinátor vnitřních společných stran – za tímto účelem ji koupili bývalý šéf reklamního oddělení Kamelotu Drahomír Streit a bruntálská okresní inzertní manažerka Marcela Čopová. 792 Viz rozhovor s pamětníkem Pavlem Zemanem. Krnov 19. 1. 2010. 793 Viz rozhovor s pamětnicí Simonou Tělupilovou. Opava 10. 3. 2010. 794 Viz rozhovor s pamětníkem Pavlem Zemanem. Krnov 19. 1. 2010. 790 791
245
mnohdy za podivných okolností, udělal z některých takřka přes noc „ panstvo“ . Mladá demokracie nabídla podnikavcům příležitosti, o kterých dosud ani nesnili. A tak není divu, že divoký souboj se vedl také o kontrolu nad okresními médii, hlídacími psy okresní demokracie a všetečnými informátory. Jestliže podnikatelé Kamil Kolek a Radim Masný vlastnili noviny kvůli zvýšení své společenské prestiže, obsluhovali čtenáře, aby je ovlivnili – zlepšili v jejich očích své image za účelem posílení svých osobních politických či podnikatelských ambicí, popřípadě je využili k popření informací zveřejněných konkurencí - vydavatel Opavského Patriotu a Kamelotu Pavel Zeman vydáváním novin nepřímo podporoval byznys finančních společností, jichž byl spolumajitelem. Stejným způsobem přemýšleli i majitelé společnosti Alcatraz Corporacion financující v roce 2000 vydávání týdeníku Opavský Kurýr. Noviny těchto lidí byly ani ne předmětem, jako spíš pouhým nástrojem podnikání či zviditelnění se nebo jejich skrytou prodlouženou rukou. Osud jednotlivých projektů byl pupeční šň ůrou spjat s ostatními aktivitami majitelů novin, závisel na úspěchu jejich dalšího byznysu, nikoli na čtenářské oblíbenosti a prodejnosti. Mnohé tituly tak přežívaly uměle, byly dotovány, nežily vlastním ekonomickým životem. Pokud skončily, tak v závislosti na celkové finanční situaci svých majitelů nebo z důvodu jejich ztráty motivace, se kterou k vydávání novin přistupovali. Tato motivace většinou nezůstala očím veřejnosti dlouho skryta. Z pozice nezávislého tisku se politickými a ekonomickými vazbami vydavatelů konkurenčních titulů zabýval nejvíce Region. Odhalováním veřejnosti skrytých souvislostí přispíval ke kultivaci mediálního prostředí, což mu pochopitelně v důsledku přivádělo nové čtenáře na úkor těch titulů, o kterých psal. I přes výše uvedené také tyto okresní týdeníky plnily funkci prostředníka, který zajišťuje svobodný tok zpráv a informací, mimo jiné i těch, jež byly pro rozvíjející se demokratickou společnost životně důležité.
246
