Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství
Význam zelených potravin ve výživě Bakalářská práce
Vedoucí práce: prof. Ing. Jaroslava Ehrenbergerová, CSc. Konzultant: Ing. Natálie Březinová Belcredi, Ph.D.
Brno 2010
Vypracovala: Lenka Kovářová
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Význam zelených potravin ve výživě” vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
dne ................................................. podpis ............................................
PODĚKOVÁNÍ Tímto bych chtěla poděkovat paní prof. Ing. Jaroslavě Ehrenbergerové, CSc. za cenné rady, trpělivost při konzultacích a odborné vedení při zpracovávání bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala také své rodině za veškerou podporu během celého studia.
ABSTRAKT Bakalářská práce s názvem „Význam zelených potravin ve výživě” se zabývá možností ovlivnění zdravotního stavu člověka pomocí zelených potravin. Zelené potraviny jsou zelené rostliny, zejména mladé části obilnin a luštěnin, zelené jednobuněčné řasy a produkty z nich připravené. Pro své nutriční složení jsou ceněny v oblasti výživy člověka. Jsou popisovány jako důležité zdroje vitaminů, minerálů, enzymů, antioxidantů a chlorofylu. Zelené potraviny mají význam v prevenci chorob a zároveň mohou být využívány jako podpůrná léčba při onemocnění. Ovlivňují základní příčiny vzniku nemocí, zejména civilizačních chorob. Práce shrnuje dosavadní informace o zelených potravinách, dále obsahuje dotazníkové šetření a osobní zkušenost s konzumací zelených potravin. Klíčová slova: ječmen, sladkovodní řasa, antioxidanty, enzymy, chlorofyl, zásadité látky, dotazníkové šetření
ABSTRACT This Bachelor thesis has the title “Importance of green food supplements in nutrition” and it is focused on a possible influence of green food supplements on a health condition. Green food supplements are green plants, especially young parts of cereal grains and leguminous grain crops, green unicellular algae and products thereof. Green food supplements are valuable for human nutrition thanks to their nutrition facts. They represent an important source of vitamins, minerals, enzymes, antioxidants and chlorophyll. Green food supplements have a significant importance in disease prevention and can be also used as a supportive treatment of diseases. They influence primary causes of diseases, especially causes of civilization diseases. This thesis summarizes existing information about green food supplements. Furthermore it includes a questionnaire-based research and personal experience with consumption of green food supplements.
Key words: barley, freshwater algae, antioxidants, enzymes, chlorophyll, alkaline substances, questionnaire-based research
OBSAH 1 ÚVOD ............................................................................................................................ 7 2 CÍL PRÁCE ................................................................................................................... 8 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED ............................................................................................... 9 3.1 Co jsou zelené potraviny......................................................................................... 9 3.2 Historie, pěstování a zpracování zelených potravin ............................................. 10 3.2.1 Historie užívání mladého ječmene ................................................................. 10 3.2.2 Pěstování a zpracování mladého ječmene ..................................................... 11 3.2.3 Historie užívaní řasy Chlorella pyrenoidosa ................................................. 12 3.2.4 Pěstování a zpracování řasy Chlorella pyrenoidosa ...................................... 12 3.3 Účinné látky zelených potravin ............................................................................ 13 3.3.1 Zásadité látky ................................................................................................. 13 3.3.2 Antioxidanty .................................................................................................. 16 3.3.3 Enzymy .......................................................................................................... 18 3.3.4 Chlorofyl ........................................................................................................ 22 3.3.5 Studie složení biomasy mladého ječmene ..................................................... 23 3.4 Lékařská studie působení mladého ječmene na alergická onemocnění ................ 25 3.4.1 Alergie ........................................................................................................... 25 3.4.2 Studie MUDr. Miloslava Laciny: Mladý ječmen a alergie ............................ 26 3.5 Složení produktu Ječmen Green Ways ................................................................. 27 3.6 Složení produktu Chlorella Green Ways .............................................................. 29 4 MATERIÁL A METODIKA....................................................................................... 32 4.1 Dotazníkové šetření .............................................................................................. 32 4.1.1. Popis šetření .................................................................................................. 32 4.1.2 Dotazník ......................................................................................................... 32 4.2 Osobní zkušenost s užíváním zelených potravin .................................................. 34
5 VÝSLEDKY A DISKUSE .......................................................................................... 35 5.1 Vyhodnocení dotazníkového šetření ..................................................................... 35 5.2 Popis osobní zkušenosti s užíváním zelených potravin ........................................ 42 6 ZÁVĚR ........................................................................................................................ 44 7 PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY ........................................................................ 46
1 ÚVOD Ve své bakalářské práci se zabývám oblastí výživy člověka ve spojitosti s užíváním zelených potravin. Do názvu zelené potraviny se zahrnují zelené rostliny, zejména mladé části obilnin a luštěnin, zelené jednobuněčné řasy a produkty z nich vyrobené (Dallen 2010). Samozřejmě s výživou úzce souvisí i optimální zdravotní stav jedince. Na správnou výživu existuje mnoho různých názorů, teorií a studií. V této práci se zabývám zelenými potravinami proto, že jsou v jednom výjimečné – stačí je do jídelníčku zařadit, aniž by z něj člověk musel něco jiného vyloučit. Zajisté je vhodnější jídelníček upravit celkově, ale je velmi složité vybrat si ideální způsob stravování. Stále se zhoršující zdravotní stav populace má, podle mého názoru, původ jednoznačně v dnešní stravě a životním stylu. Další příčinou chorob je psychický stav, i když ten je do jisté míry ovlivnitelný konzumovanými potravinami. A jistě nesmím opomenout genetické předpoklady, které mají také určitou váhu. V této souvislosti uvedu jedno čínské přísloví, které vše dokonale vystihuje: „Otec nemoci je nejistý, matkou je strava.” Choroby, hlavně pak ty chronické, ve spojení se stravou mají příčiny v několika faktorech. Jako první bych uvedla celkové překyselení organismu, jež je v naší populaci opravdu velkým problémem a to i z hlediska osvěty. Informovanost o důležitosti měření pH těla je velmi nízká a málokdo si pH vlastního těla kontroluje a popřípadě upravuje. Dalšími významnými faktory jsou působení volných radikálů a s tím související nízká hladina antioxidantů v těle, nedostatek enzymů a živin ve stravě, špatné vylučování a působení toxických látek ze zhoršujícího se stavu životního prostředí, obzvláště ve městech (Dallen 2010). Jmenované příčiny vzniku nemocí jsou alespoň do jisté míry řešitelné změnou stravovacích návyků, zejména přidáním zelených potravin a syrové stravy rostlinného původu do každodenního jídelníčku (Dallen 2010).
7
2 CÍL PRÁCE Cílem bakalářské práce je shrnout dosavadní informace a vytvořit stručný přehled o zelených potravinách. Dále zjistit četnost užívání zelených potravin v nejbližším okolí a zpracovat výsledky. V neposlední řadě také obohatit dosavadní poznatky o osobní zkušenosti s konzumací zelených potravin.
8
3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Co jsou zelené potraviny Jak již bylo v úvodu popsáno, zelené potraviny jsou zelené rostliny, zelené řasy a produkty z nich připravené, jsou využívány ke konzumaci zejména pro své výživové složení. Dále jsou popisovány jako zdroje vysokého obsahu vitamínů, minerálů, enzymů, antioxidantů, chlorofylu a dalších objevených, ale i dosud nepoznaných látek. Nejedná se o soubor izolovaných látek, avšak o látky pracující v určitých vazbách a fungující na principu synergie, což je vzájemné působení většího počtu látek s výsledným několikanásobně zvýšeným účinkem. Všechny látky obsažené v těchto rostlinách jsou v ideálních poměrech, to je nepostradatelné pro jejich správné vstřebávání a využívání. Nejen proto jsou zelené potraviny vnímány jako prevence mnoha chorob, ale i jako vhodný doplněk léčby chorob již probíhajících (Dallen 2010). Ve své podstatě jsou funkčními potravinami (Rathouský 2008). Funkční potravina poskytuje konzumentovi nejen živiny, ale zároveň příznivě ovlivňuje jeho fyziologické funkce, fyzický i duševní stav. Je vyrobená z přirozeně se vyskytujících složek a měla by se stát každodenní součástí stravovacích návyků jedince. Význam mají funkční potraviny především jako prevence chorob, posilují imunitní systém a zpomalují proces stárnutí. Projev příznivých účinků funkčních potravin může trvat týdny, měsíce, ale i roky (Kalač 2003). Ve své práci jsem se zaměřila konkrétně na dvě zelené potraviny a to na ječmen a sladkovodní řasu Chlorella pyrenoidosa společnosti Green Ways. V literatuře i v mluveném slově se často vyskytuje označení mladý ječmen. Toto označení pravděpodobně vyplývá z toho, že se ječmen sklízí a následně zpracovává jako mladá rostlina, ve fázi růstu před viditelným prvním kolénkem. V tomto období rostlina obsahuje největší množství prospěšných látek (Rathouský 2007). Uznávaný odborník v oblasti zelených potravin Dr. Yoshihide Hagiwara o nápoji z mladého ječmene řekl: „Jeho pomoc u široké škály nemocí dokazuje, že rostlinná míza podporuje optimální fungování těla a nezaměřuje se na určité nemoci, jak to dělají léky. Je zřejmé, že produkt působící proti obezitě a ekzémům stejně jako proti srdečním chorobám a rakovině, je buď lékem neuvěřitelně zázračným, nebo lékem vůbec žádným…” (Katalog produktů GW 2010). 9
3.2 Historie, pěstování a zpracování zelených potravin 3.2.1 Historie užívání mladého ječmene Ječmen patří mezi nejstarší pěstované zemědělské plodiny. Ječná zrna byla nalezena ve vykopávkách pocházejících z doby kamenné. Pěstovali ho i obyvatelé starověkých civilizací například v Egyptě nebo v Číně, již tehdy lidé nevyužívali ječmen pouze jako zdroj zrna, ale konzumovali i jeho mladé části (Dallen 2010). Konkrétně ječná tráva byla užívána jako potravinový doplněk v Americe ve 20. letech 20. století. V roce 1928 se zelenými listy obilí zabýval na vědecké úrovni Dr. Charles Schnabel. Ve 40. letech byly v USA potravní doplňky z travin velmi oblíbené a byly k dostání ve většině lékáren. Po druhé světové válce se ale staly na určitou dobu populárnější syntetické vitaminy. Od 60. let se dostávají šťávy vylisované z travin opět do povědomí společnosti. Měly své zastánce mezi příslušníky hippies a mezi lidmi zabývajícími se zdravou výživou. Významnou průkopnicí v oblasti zelených nápojů byla Dr. Ann Wigmore, která v roce 1968 založila v Bostonu léčebnu, v níž podávala pacientům hlavně zelené nápoje a syrovou rostlinnou stravu (Rathouský 2007). Pravděpodobně nejslavnějším badatelem v této oblasti se stal japonský farmakolog Dr. Yoshihide Hagiwara, který vyvinul nejznámější zelený nápoj z ječmene prodávaný do dnešních dob pod názvem Green Magma. Původně byl Dr. Hagiwara majitelem farmaceutické společnosti v Japonsku, teprve až vážné zdravotní problémy ho dovedly ke změně životního stylu. V roce 1970 otevřel soukromý výzkumný ústav zdraví. Za produkt Green Magma získal v roce 1982 vyznamenání za farmaceutické zásluhy, dále cenu japonského ministerstva vědy a techniky a v roce 1995 vládní cenu Brazílie za přínosy zdraví lidstva celého světa (Rathouský 2007). Následovníkem Dr. Hagiwary a Dr. Wigmore se stal jejich žák David Sandoval. Ten založil pěstitelskou a zpracovatelskou společnost mladého ječmene v USA. Je prezidentem
společnosti
dodávající
prášek
z mladého
ječmene
společnosti
Green Ways do České republiky (Katalog produktu GW 2010). Dnes je znovu na Západě užívání zelených nápojů běžné a nabídka zelených potravin se rozšiřuje postupně i do střední Evropy. Ve Spojených státech amerických existují i obchodní řetězce, které nabízejí zelené nápoje z čerstvě vylisovaných obilných trav (Rathouský 2007). 10
3.2.2 Pěstování a zpracování mladého ječmene Mladý ječmen se pěstuje na ploše bývalého sladkovodního jezera sopečného původu v Utahu, jedná se rozlohu více než 1100 hektarů v nadmořské výšce 1500 metrů. Půda je zde velice bohatá na minerální látky a organické zbytky. Kvalita půdy je značně důležitým ukazatelem, má vliv na kvalitu vypěstovaných rostlin. Pole jsou obdělávána rotačním způsobem, to znamená, že mladý ječmen je pěstován v souběžných pásech s vojtěškou. Tyto plodiny se v pásech každý rok střídají. Vojtěška je zaorána do půdy a tím půdu obohatí zejména o dusík. Dalším důvodem pro pěstování ječmene společně s vojtěškou je skutečnost, že v krajině nevzniká jednotvárná nepřirozená monokultura. Rostliny jsou zavlažovány čistou minerální vodou z podzemních pramenů. Ječmen je pěstován organickou cestou, bez použití pesticidů a minerálních hnojiv (Rathouský 2007). Způsob zpracování mladého ječmene je velice šetrný a rychlý. Vzhledem k tomu, že obsah živin v rostlinách v průběhu růstu kolísá, je ječmen sklízen při výšce rostlin od 20 do 25 centimetrů (Rathouský 2007). Mladé rostliny ječmene jsou totiž cenným zdrojem důležitých nutričních látek (Paulíčková a kol. 2007). Jedná se fázi růstu DC29, podle mezinárodní stupnice Zadoksova, označovanou jako konec odnožování. Po této fázi následuje fáze sloupkování, období intenzivního růstu, kdy dochází k tvorbě prvního kolénka, tento jev signalizuje přechod rostliny z vegetativního do generativního období (Zimolka a kol. 2006). Vegetační doba od vzejití mladého ječmene po jeho sklizeň trvá čtyři až šest týdnů. Sklizené listy jsou opláchnuty a vylisovány. Vylisovaná šťáva se suší ve vakuové komoře přibližně dvě minuty při teplotě 31 °C. Uvedená teplota je důležitá zejména pro zachování enzymatické hodnoty. Dále se jemný světle zelený prášek vakuově balí. Celý proces od sklizení po balení netrvá déle než dvě hodiny. Prášek opětovným rozpuštěním ve vodě získá sytě zelenou barvu a je připraven ke konzumaci. Použitá voda by neměla přesahovat teplotu 31 °C. Tímto způsobem zpracování vzniká čistý nepasterizovaný prášek. Měl by se udržovat v suchu a v temnu při pokojové teplotě. Lze provést jednoduchý test, který dokazuje, že výrobek neprošel tepelně znehodnocujícím procesem. Při rozpuštění prášku v horké vodě vznikne na hladině povlak, jenž je tvořen bílkovinou. Takto se chová pouze bílkovina, která neprošla pasterizací (Rathouský 2007).
11
3.2.3 Historie užívaní řasy Chlorella pyrenoidosa Sladkovodní jednobuněčná řasa Chlorella pyrenoidosa byla objevena v roce 1890 týmem vědce Martinuse Beijerincka. Na počátku 20. století začala být řasa Chlorella pyrenoidosa zkoumána jako možný potravinový zdroj. Během druhé světové války byli průkopníky v jejím studiu především Japonci. Od roku 1960 se směr bádání uchýlil k jejím léčivým schopnostem, které úzce souvisí s vysokým obsahem chlorofylu. Od té doby bylo zpracováno velké množství odborných studií (Rathouský 2008). Významnou osobností propagující řasu Chlorella pyrenoidosa je Ryuseki Nakayama. Pan Nakayama sloužil v japonské armádě v letech 1936 až 1945. V dospělosti si prošel vážnými zdravotními problémy. Trpěl například tyfem, malárií, cholerou, revmatismem, rakovinou žaludku a diabetem. Po srdečním selhání a hospitalizaci s krvácením do mozku se setkal s řasou Chlorella pyrenoidosa. Po třech letech užívání se začal opět cítit jako zdravý člověk a tato skutečnost ho přivedla k tomu, aby se po zbytek života věnoval studiu a šíření této potraviny. Založil Japonskou chlorellovou léčebnou asociaci. Řasu Chlorella pyrenoidosa zkoumaly i instituce jako například NASA (Katalog produktů GW 2010). Jedním z dalších odborníků je Dr. Frank Liebke, který sepsal rozsáhlou odbornou publikaci „Doktor Chlorella”. I dnes je Chlorella pyrenoidosa nejpopulárnější v Japonsku, kde ji pravidelně užívá zhruba deset milionů lidí. Dalším místem s vysokou konzumací této řasy jsou Spojené státy americké (Dallen 2010). 3.2.4 Pěstování a zpracování řasy Chlorella pyrenoidosa Chlorella
pyrenoidosa
se
pěstuje
ve
velkých
sladkovodních
nádržích
na Tchaj-wanu. Tato oblast je velmi vhodná, v daném klimatickém pásmu jsou výborné podmínky pro její pěstování zejména díky vyrovnanému slunečnímu záření. Buňky řasy Chlorella pyrenoidosa podléhají sledování v laboratořích a do venkovních nádrží jsou přeneseny pouze nejkvalitnější vzorky. V nádržích se buňky řasy množí osm dní a poté jsou sklizeny. Pěstící nádrže mají otočná vířivá ramena promíchávající vodu. Řasa se sklízí ve večerních hodinách, protože přes den buňky akumulují energii, se kterou v noci hospodaří. Nádrže se očistí a opět znovu osadí řasou. Pomocí mikroskopických filtrů a odstředivek jsou buňky řasy odděleny od nečistot [2].
12
Zpracování probíhá pomocí speciální metody „Steam”, v překladu pára. Jedná se o takzvané „sprejové sušení”. Princip této metody spočívá v teplotním výkyvu, který při určitém tlaku rozepne buněčné tekutiny a poté je následně vysuší. Proces vysušení trvá pět až deset sekund. Buněčné stěny jsou mikroskopicky narušeny, ale obsah buňky je uchován uvnitř. Buňky řasy Chlorella pyrenoidosa se následně vysuší teplým vzduchem a zformují do podoby tablet. Při slisování se nepoužívají žádná plniva, pojiva ani konzervační látky. Nejsou potřeba, protože buňky při zpracování získají dostatečnou přilnavost (Rathouský 2008).
3.3 Účinné látky zelených potravin 3.3.1 Zásadité látky Zásaditými látkami jsou myšleny takové látky, které vyvolávají zásaditou reakci. Vznikají spojením s minerálními látkami jako sodík, draslík, vápník, hořčík a další, nebo spojením se stopovými prvky jako například chrom, jód, zinek, železo, mangan. Potraviny, které obsahují zásadité látky a vytvářejí zásaditou reakci, se nazývají zásadotvorné. Naopak potraviny opačného charakteru se nazývají kyselinotvorné (Tepperwein 2005). Obecně se dá říci, že mezi zásadotvorné potraviny patří zelenina, zralé ovoce, bylinný a zelený čaj nebo různé klíčky. Zelené potraviny řadíme mezi nejvíce zásadotvorné. Kyselinotvornými potravinami jsou hlavně cukr, bílá mouka, maso, alkohol a káva (Dallen 2010). Pro správné fungování lidského organismu je velice důležitá rovnováha mezi kyselinami a zásadami, takzvaná acidobazická rovnováha (Dallen 2010). Kyseliny ani zásady samy o sobě nejsou škodlivé, stanou se škodlivými a nebezpečnými až tehdy, když je jich mnoho a organismus se vychýlí z rovnováhy a harmonie. Pro stanovení acidobazické rovnováhy v roztoku se využívá hodnota pH, která vyjadřuje koncentraci vodíkových iontů. Pokud se hodnota pohybuje od jedné do sedmi je roztok kyselý, pH sedm značí, že je roztok neutrální a v případě, že naměříme pH sedm až čtrnáct, jedná se roztok zásaditý (Tepperwein 2005). Lidský organismus jako celek by měl mít mírně zásaditý charakter (Dallen 2010). Hodnotu pH tkáně čili vlastního těla můžeme měřit pomocí lakmusových papírků z moči, nejlépe ranní (Tepperwein 2005). Jedním z nejnebezpečnějších civilizačních onemocnění je překyselení organismu. Tento stav vzniká převahou kyselin nad zásadami v těle. Trvalý stav překyselení 13
organismu má za následek mnoho chorob, ze širokého výčtu mohu jmenovat ekzém, paradentózu, plísňová onemocnění, migrénu, dnu, ledvinové kameny, ale i rakovinu a předčasné stárnutí. Překyselení také oslabuje imunitní systém, což vede k větší náchylnosti k nemocen a k neschopnosti imunitního systému vypořádat se s různými patogeny. Zásadní příčina překyselení a dalších nemocí je nevhodný způsob života (Tepperwein 2005). Překyselení organismu je spojováno především se složením potravy. Z výše uvedeného prostého výčtu potravin je zřejmé, že lidé konzumují nepoměr zásadotvorných a kyselinotvorných potravin, ve prospěch těch kyselinotvorných. V dnešní době je na talířích většiny populace výrazně více cukru, mouky a masa oproti syrové zelenině. Jídelníček většiny lidí je tvořen až z 90 % kyselinotvornými potravinami. Navíc kyseliny tělo vytváří i samo při látkové výměně, zásady ovšem získává výlučně prostřednictvím potravy. Kyselé prostředí také podporují negativní pocity jako zloba, nenávist či úzkost. Dále k překyselení také velkou měrou přispívá stres (Tepperwein 2005). Hodnota pH krve se pohybuje mezi 7,36 a 7,4. Výraznější vychýlení od těchto hodnot znamená smrt. Proto se tělo snaží udržet mírně zásadité pH krve. Jestliže jsou ohroženy životně důležité funkce, organismus se snaží poměr kyselin a zásad nerovnoměrně rozložit. Tím se tedy zvýší kyselost v oblastech, které člověka přímo neohrozí na životě. Jednou z prvních oblastí, kde můžeme pozorovat zvýšení kyselin je dutina ústní, dále pak močové ústrojí nebo tenké střevo. Důsledkem snížení pH v ústech vzniká kazivost zubů, krvácení dásní, paradentóza, narušení chuťových pohárků a další zdravotní komplikace. Až 98 % populace trpí onemocněním zubů, zejména pak zubním kazem (Rathouský 2007). Lidský organismus má několik mechanismů, které mu umožňují vyrovnávat pH. Jedním z nich je dýchání. Během hlubokého dýchání se z těla vylučuje kyselý oxid uhličitý (Dallen 2010). Naopak při mělkém dýchání dochází ke koncentraci kysličníku uhličitého v krvi, kyseliny se zadržují v těle a vlivem nedostatku kyslíku nemohou být spáleny (Tepperwein 2005). Více kyselin se uvolňuje při fyzické aktivitě. Další možností, jak se tělo může zbavovat kyselin, je pomocí pufrů. To jsou látky, které dokážou udržovat v jistém rozmezí stabilní pH. Pufry v podstatě neutralizují kyseliny či zásady v organismu, což umožní jejich následné vyloučení (Dallen 2010). Kyseliny jsou z těla odváděny také močí, jedná se přirozeně pouze o ty rozpustné ve vodě. Proto 14
je důležité dodávat tělu dostatek tekutin, čisté vody. Další možností, jak vyplavovat kyseliny, je pro tělo kůže. Tenké střevo také vylučuje nadbytek kyselin a to tím, že vyvolá průjem. Jinou obranou podnícenou trávicím systémem je zvracení. U žen jsou kyseliny a odpadní látky uvolňovány z těla během menstruace. Zásoby minerálních látek se nacházejí především v kůži, vlasech, zubech, nehtech a kostech. Tyto zásoby jsou stále spotřebovávány k neutralizaci kyselin, proto je tak důležité doplňovat do organismu zásady (Tepperwein 2005). V případě, že tělo už není schopno kyseliny neutralizovat a vylučovat, začne je ukládat, z čehož vznikají další zdravotní komplikace. Často se kyseliny zadržují v kloubech, kde způsobují silně bolestivé záněty (Tepperwein 2005). Způsob, jak zlepšit zdravotní stav a změnit pH těla je důkladné odkyselení organismu a následné doplnění minerálních látek. Kyseliny musí být v první řadě rozpuštěny, poté zneutralizovány zásaditými látkami a nakonec vyloučeny z organismu. Dále je důležité pravidelné doplňování minerálů. Nejlepší cestou je změna životního stylu více faktory. Ve chvíli, kdy je tělo překyselené a tento stav trvá delší dobu, často celé roky, nestačí pouze zvýšit příjem zásadité stravy v podobě ovoce a zeleniny a omezit příjem potravin kyselinotvorných (Tepperwein 2005). Je velice vhodné k zásadotvorné stravě přidat zelené potraviny, protože jak jsem již uvedla, patří mezi nejvíce zásadotvorné a obsahují značné množství minerálů a stopových prvků (Dallen 2010). Každé sousto by mělo být dostatečně prožvýkáno a prosliněno. Žvýkání se dá označit jako začátek trávení. Doporučuje se, žvýkat každé sousto dvaatřicetkrát. Důležitý je také pohyb a dostatek tekutin. V průběhu dne by člověk měl vypít alespoň dva litry čisté vody, aby zneutralizované kyseliny mohli být vyloučeny. Voda rozvádí po těle živiny k buňkám a zároveň odvádí odpadní produkty k vylučovacím orgánům. Tělo
může
být
pročištěno
také
formou
zásaditých
koupelí
a
klystýrů
(Tepperwein 2005). Zelené potraviny jsou jedinečné pro svůj zásaditý charakter a jsou výborným zdrojem minerálních a stopových prvků v přirozeném stavu (Dallen 2010). Pro udržení acidobazické
rovnováhy
je
nutná
denní
konzumace,
protože
málokdo
má
ve svém jídelníčku pravidelně zařazené dostatečné množství syrové zeleniny (Tepperwein 2005).
15
3.3.2 Antioxidanty Antioxidanty jsou látky, které omezují chemický proces zvaný oxidace. Při oxidaci v podstatě molekula ztrácí elektron a tím se z ní stává volný radikál. Antioxidanty, v oblasti výživy člověka, jsou důležité zejména proto, že mají schopnost vázat volné radikály. Volné radikály vytváří organismus samovolně a to méně či více intenzivně, vznikají při různých chemických reakcích v lidském těle (Kalač 2003). Obsahují nepárové elektrony. Známé jsou především takzvané volné kyslíkové radikály. Je žádoucí, aby se molekuly udržovaly v chemicky stabilním stavu. Pokud molekula ztratí jeden elektron, stává se z ní volný radikál, jenž se snaží chybějící elektron získat zpět. Napadá tedy jiné molekuly, od kterých elektron převezme. Tím jsou porušeny zdravé buňky a může tak dojít k mutacím nebo ke smrti buněk. Proces tvorby stále nových volných radikálů bychom mohli nazvat řetězovou reakcí (Dallen 2010). Jak jsem již naznačila, antioxidanty tento koloběh omezují. Jedná se totiž o látky, které mají naopak o elektron navíc. Tento, dá se říci přebývající elektron, se naváže na volný radikál a proces stále nové tvorby volných radikálů je zastaven (Rathouský 2008). Převaha volných radikálů nad antioxidanty v organismu se nazývá oxidační stres. Jedná se o zvýšenou tvorbu volných radikálů a snížené množství antioxidantů v těle. Oxidační stres se podílí na procesu stárnutí a na vzniku několika chorob. Dosud vědci nalezli
spojitost
mezi
oxidačním
stresem
a několika
desítkami
chorob
(Rathouský 2008). Mezi tyto choroby můžeme zařadit aterosklerózu, rakovinu, Crohnovu chorobu, kardiovaskulární choroby a další (Březinová Belcredi a kol. 2010). Je důležité uvést, že volné radikály jsou v určitém množství užitečné. Například jsou využívány bílými krvinkami k zneškodňování různých škodlivých mikroorganismů nebo jsou využívány T-buňkami k ničení nádorových buněk. Vždy je důležitá určitá rovnováha, která udržuje optimální stav organismu (Rathouský 2008). Volné radikály jsou tedy součástí přirozené obrany organismu. Podílejí se také na syntéze bílkovin, hormonů a nukleové kyseliny (Kalač 2003). Určité množství antioxidantů se vyskytuje v organismu přirozeně, ale je velmi důležité přijímat jejich významné množství z potravy. V dnešní době jsme zvyklí konzumovat více tepelně upravené stravy než stravy syrové. Vařená strava však neobsahuje dostatek antioxidačně působících látek, ty se tepelnou úpravou ničí. Z toho vyplývá, že by lidé měli konzumovat větší množství syrové stravy. Zelené potraviny jsou v tomto ohledu velice vhodné, protože jejich obsah antioxidantů je značný, a to 16
i v porovnání s běžnou zeleninou (Dallen 2010). Účinnost antioxidantů nacházejících se v přirozené tepelně neupravené potravě je mnohem vyšší než u antioxidantů v čistém stavu. U přirozených antioxidantů navíc nehrozí riziko předávkování (Kalač 2003). Počet antioxidantů v těle je potřeba regulovat v závislosti na životním stylu jedince, například v závislosti na stravovacích návycích nebo přiměřeně v poměru k množství stresových situací během života (Dallen 2010). Vliv na zvýšenou tvorbu volných radikálů může mít také znečištěné životní prostředí, ultrafialové záření, cigaretový kouř nebo nadměrná fyzická námaha (Kalač 2003). Dále je také nutné mít jakousi antioxidační bariéru. Tělu neposlouží jeden antioxidant ve velké míře, ale více antioxidačních látek, které spolupracují a navzájem se podporují (Rathouský 2008). U antioxidantů v čistém stavu existuje také jisté riziko zvratu antioxidantu. Antioxidant se změní v prooxidant, což vyvolá opačný děj, než je požadováno. Takový zvrat byl pozorován pouze u separovaných antioxidantů. U antioxidantů v přírodním stavu, které se nacházejí v přirozených potravinách, k tomuto zvratu nedochází (Kalač 2003). Mezi velice účinné antioxidanty nalezené ve šťávě z mladého ječmene patří 2"-O-glykosylisovitexin (2"-O-GIV) řazený mezi flavonoidy. Tento antioxidant objevil v mladém ječmeni profesor Toshihiko Osawa v roce 1992. Jeho působení spočívá v omezení peroxidace lipidů (Shibamoto 1997). Peroxidace lipidů je reakce, při které volné radikály vytrhávají elektrony lipidům v buněčných membránách. Tím poškozují buňky (Vodrážka 1996). Bylo prokázáno, že peroxidace lipidů hraje důležitou roli při vzniku již zmíněné aterosklerózy, spojuje se ale také s karcinogenezí, mutagenezí a stárnutím (Shibamoto 1997). Vitamin C neboli kyselina L-askorbová je významným antioxidantem nacházejícím se v zelených potravinách. Podílí se na odbourávání cholesterolu, podporuje obranyschopnost organismu a vstřebávání důležitých živin. Mimo jiné také chrání před zničením vitamin E (Dallen 2010). Jedná se o látku rozpustnou ve vodě (Kislinger a kol. 1994). Vitamin E je souhrnné označení pro tokoferoly. Jedná se o další účinný antioxidant, který zpomaluje stárnutí. Doporučuje se jako prevence rakoviny a podporuje mimo jiné i rozmnožovací funkce (Dallen 2010). Tento vitamin je rozpustný v tucích (Kislinger a kol. 1994). 17
Beta-karoten může být nazýván jako provitamin A. Organismus je schopen vytvořit si z beta-karotenu, tedy provitaminu A, vitamin A. Ten může být ve větších dávkách toxický. Výhodou obsahu beta-karotenu v zelených potravinách tudíž je, že tělo si z něj vytvoří jenom tolik vitaminu A, kolik potřebuje (Hlúbik, Opltová 2004). Beta-karoten patří mezi skupinu karotenů a karoteny řadíme mezi karotenoidy. Nevýhodou karotenoidů pro lidský organismus je jeho neschopnost karotenoidy syntetizovat, živočichové je přijímají prostřednictvím potravy. Karotenoidy jsou v oblasti využitelnosti organismem určitou výjimkou, jsou lépe vstřebatelné z tepelně upravených potravin (Kalač 2003). Jako ostatní antioxidanty je beta-karoten důležitý pro podporu imunitního systému a jako prevence rakovinného bujení. Konkrétně v mladém ječmeni byl nalezen dvakrát vyšší obsah beta-karotenu než v jeho velice známem zdroji, v mrkvi (Dallen 2010). 3.3.3 Enzymy Základem enzymů je bílkovinná složka, jsou to látky bílkovinné povahy. Někdy se označují jako jednoduché nebo složené bílkoviny a skládají se z aminokyselin. Důležitost enzymů spočívá v tom, že katalyzují chemické reakce, v podstatě řídí všechny biochemické děje v organismu. Mají zásadní vliv na povahu a rychlost těchto dějů. Působení enzymů ovlivňuje rychlost chemických reakcí snižováním jejich volné aktivační energie. Při snížení aktivační energie dochází k výraznému zvýšení rychlosti dané biochemické reakce. Enzymy mají takzvané aktivní centrum, to je místo, kde většinou reakce probíhají. Na aktivitu enzymů mají vliv následující faktory: koncentrace substrátu, teplota, optimální pH, přítomnost aktivátorů a inhibitorů (Vodrážka 1996). Věda zabývající se enzymy se nazývá enzymologie. Již v roce 1836 objevil Theodor Schwann látku, jenž nazval pepsin. Po tomto objevu se studium enzymů dále rozšiřovalo. Označení enzym poprvé použil Wilhelm Kühne v roce 1878. Avšak způsob léčení, který by se dal označit za enzymovou terapii, využívali již primitivní národy v Africe, Asii a dalších zemích. Na hojení povrchových ran přikládaly například čerstvý ananas, ve kterém byl později detekován enzym bromelin (Miehlke, Williams 1999). V lidském organismu bylo identifikováno více než 3000 různých enzymů, z nichž každý má své nezastupitelné místo (Rathouský 2007). Pro proces trávení jsou významné zejména tři základní skupiny enzymů: amylázy, proteázy a lipázy. Amylázy jsou enzymy štěpící sacharidy (cukry). Nacházejí se v ústech, konkrétně ve slinách. 18
V žaludku štěpí proteiny (bílkoviny) přijaté potravou několik druhů proteáz. Poslední jmenované lipázy, se uplatňují při štěpení lipidů (tuků). Pro trávicí proces je velice významná část tenkého střeva zvaná dvanáctník, kde je na rozdíl od žaludku zásadité prostředí. Zásadité pH je snesitelnější pro většinu trávicích enzymů. Při dalším průchodu potravy tenkým střevem dochází ke vstřebávání zužitkovatelných látek. Zde se opět ukazuje klíčová role enzymů, ty jsou totiž potřebné k transportu stavebních látek (Miehlke, Williams 1999). Při nedostatku enzymů je trávicí proces narušen. Tepelně upravené pokrmy nejsou dokonale stráveny a v tlustém střevě pomalu hnijí. Tento pomalý rozklad způsobuje propouštění toxických látek zpět do krevního oběhu, čímž je zatěžován imunitní systém (Rathouský 2008). Při průchodu střevy se kromě enzymů uplatňují také jiné látky vázané v řase Chlorella pyrenoidosa. Chlorella pyrenoidosa obsahuje třívrstvou vlákninu, která navíc při mechanickém čištění střev spolupracuje s látkou zvanou sporopollein. Buněčné stěny řasy na sebe dokážou navázat toxické látky a následně je trávicím systémem vyvést z těla. Díky sporopolleinu je Chlorella pyrenoidosa výborný nástroj pro detoxikaci organismu, odstranění toxických látek [2]. Množství pokusů a studií prokázalo, že Chlorella pyrenoidosa pomáhá vylučovat z organismu látky jako těžké kovy, DDT, PCB, hydrokarbony a další. Tyto nebezpečné látky se ukládají v organismu a ten je jen velice obtížně vylučuje (Dallen 2010). Další mimořádnou složkou řasy Chlorella pyrenoidosa je komplex látek CGF (Chlorella Growth Factor), ten mimo jiné působí jako prebiotikum. Vytváří v organismu vhodné prostředí pro růst střevní mikroflóry. Pod pojmem střevní mikroflóra se rozumí mikroorganismy žijící v trávicím traktu. Právě ony vykonávají v těle řadu užitečných funkcí. Například produkují některé trávicí enzymy a vitaminy nebo zabraňují množení patogenních bakterií. Střevní mikroflóra podporuje a posiluje imunitní systém (Rathouský 2008). Lidské tělo je od narození vybaveno určitou zásobou enzymů. S rostoucím věkem těchto zásob ubývá a navíc si tělo dokáže v průběhu života přirozeně vyrobit pouze omezené množství enzymů. Proto je velice potřebné, dodávat tělu enzymy ze stravy. Skladba a množství enzymů, které nám potrava nabízí, závisí na druhu potravy a na jejím zpracování. Nestačí přítomnost jednoho nebo několika málo enzymů, je zapotřebí celých enzymatických kaskád. Tato spolupráce probíhá dokonce v časové návaznosti. Enzymy přijaté ze stravy jsou v lidském organismu výborně využívány (Miehlke, Williams 1999). Jsou ale obsaženy pouze v živé stravě, to znamená tepelně 19
neupravené. Vařením potravy dochází ke zničení asi 50 % cenných pro tělo potřebných látek (Rathouský 2008). Jak již bylo uvedeno, na aktivitu enzymů má vliv teplota. Enzymy v lidském těle působí nejlépe při teplotě jemu vlastní. Nejaktivnější jsou při 40 °C. Zmíněná teplota ale nesmí být překročena, po jejím přesáhnutí by veškeré enzymy ztratily svoji funkčnost. Tímto je vysvětleno, proč tělo zvyšuje svoji teplotu v případě ohrožení (Miehlke, Williams 1999). Pokud potrava projde tepelnou úpravou při teplotě nad 40 °C, veškeré enzymy jsou zničeny. Takto upravená strava tedy výraznou měrou přispívá k nadměrnému úbytku enzymů a nejen, že jejím konzumováním nedochází k doplňování enzymů, ale zároveň jsou vlastní zásoby enzymů ještě vyčerpávány. V podstatě tělo při nedostatku exogenních enzymů v určitém procesu, spotřebuje enzymy jiným tkáním, které je momentálně nepotřebují. Pokud tento stav narušení enzymové soustavy přetrvává, má za následek propuknutí některých chorob (Dallen 2010). Prakticky každé onemocnění ve svém základu vychází z nedostatku enzymů v organismu nebo z jejich chybné funkčnosti. Systémová enzymoterapie představuje prevenci a doprovodnou léčbu mnoha nemocí. Vzhledem k účasti enzymů ve všech biochemických procesech, ovlivňují zdraví v mnoha směrech. Celkově posilují imunitní systém, napomáhají hojení ran a rychlejší regeneraci po úrazech a operacích, ale také před samotnými zraněními chrání. Dále se uplatňují při zánětlivých procesech, zajišťují optimální prokrvení, brání vzniku bakteriální infekce, bojují s viry a tak dále. Enzymy mají svůj význam i v boji s rakovinným bujením. Rakovinné buňky vznikají v těle denně, pomocí imunitního systému jsou rozpoznávány a ničeny. Dá se říci, že enzymy mají schopnost rakovinou buňku rozpustit a ta je pak následně odstraněna z organismu. Problém nastává pouze při oslabení imunity nežádoucími vlivy. Imunitní systém pak nemusí být schopen zvrhlé buňky rozpoznat a zničit. Enzymoterapie pozitivně ovlivňuje i již probíhající rakovinné onemocnění a to zejména v počáteční fázi. Podle nejnovějších
výzkumů
enzymy
snižují
pravděpodobnost
vzniku
metastáz
(Miehlke, Williams 1999). O blahodárných účincích živé stravy bylo napsáno mnoho vědeckých studií. Pozoruhodnou studii na krysách provedl Lewis E. Cook a Junko Yasui. Výsledky studie byly publikovány v knize Goldot v roce 1976. Vědci pozorovali a hodnotili zdravotní stav krys rozdělených do tří skupin. První skupina byla krmena syrovou, vegetariánskou potravou. Krysy se těšily dobrému zdraví, stejně tak jejich psychický stav byl 20
vyrovnaný, chovaly se přátelsky a jejich reprodukční schopnosti byly zachovány. Oproti tomu druhá skupina krmená totožnou, ale výlučně vařenou stravou trpěla obezitou, mnohými dalšími zdravotními problémy připomínající lidské choroby a sníženou schopností reprodukce. V průběhu života byly krysy agresivní a nepřátelské k ostatním jedincům. Třetí skupina prokázala možnost ovlivnění zdravotního stavu konzumovanou potravou. Nejprve byly tyto krysy krmeny vařenou stravou a to zhruba do poloviny života. Posléze po několikadenním půstu byly převedeny jejich stravovací návyky na živou, syrovou stravu. Velmi rychle se začal zlepšovat jejich zdravotní stav a také jejich chování. Tyto poznatky potvrdil i Dr. Francis Pottenger. Na rozdíl od předešlé studie prováděl v letech 1932 až 1942 pokusy na kočkách a dospěl k ohromujícím výsledkům. Do studie bylo zahrnuto přibližně 900 koček ve třech generacích. Zde mne zaujala zejména problematika schopnosti rozmnožování. Jedna skupina koček byla krmena syrovým masem a čerstvým mlékem. Kočky měly vysokou schopnost plodit potomky. Druhá skupina byla krmena vařeným masem a mlékem. Už ve třetí generaci byla tato skupina koček téměř neplodná a ve čtvrté generaci vymřela. Výsledky těchto studií se projevují již i na lidské populaci, podle průzkumů je dnes 25 % mladých Američanů sterilních (Rathouský 2008). Ve šťávě z mladého ječmene bylo nalezeno více než 20 známých enzymů, ale výzkumy stále pokračují. Mezi nejdůležitější enzymy obsažené v mladém ječmeni patří superoxiddismutasa (SOD). Přeměňuje superoxidy na méně nebezpečné sloučeniny a to na kyslík a peroxid vodíku. Vzniklý peroxid vodíku je následně rozložen pomocí dalších enzymů katalasa a peroxidasa na vodu a kyslík (Ehrenbergerová a kol. 2009). Superoxidy, vznikající činností metabolismu a jsou nežádoucí, protože mohou poškodit nositelku genetické informace DNA (deoxyribonukleová kyselina). Superoxiddismutasa chrání organismus před vznikem nádorového bujení, artrózy, aterosklerózy, Alzheimerovy choroby a před mnoha dalšími onemocněními (Dallen 2010). Pravděpodobně mají déle žijící živočichové vyšší hladinu tohoto enzymu, nejvyšší hladina superoxiddismutasy byla nalezena u člověka (Ehrenbergerová a kol. 2009). Jiným nepostradatelným enzymem je transhydrogenasa, která má pozitivní vliv na srdeční tkáň. V mladém ječmeni byla objevena také cytochromoxidasa ovlivňující buněčné dýchání (Dallen 2010). Dalšími identifikovanými enzymy jsou katalasa rozkládající peroxid vodíku na vodu a kyslík, oxidasa potřebná ke zpracování mastných kyselin a další (Rathouský 2007). 21
S ohledem na předešlé informace je pro optimální zdravotní stav nezbytné vyrovnávat úbytek enzymů jejich průběžným dodáváním ze syrové stravy. V tomto ohledu jsou zelené potraviny výjimečné pro svou enzymatickou bohatost (Dallen 2010). Lidskému zdraví by prospěla také například konzumace zeleniny před hlavním jídlem. Organismu by byly dodány potřebné enzymy, které je nejlépe podávat před jídlem nebo několik hodin po něm, jelikož na lačno jsou lépe vstřebávány (Miehlke, Williams 1999). Zelené potraviny mají oproti syrové zelenině a ovoci výhodu v jejich praktičnosti, jednoduchosti a rychlosti jejich přípravy. Dostává se jim také označení practical living foods, v překladu praktické živé potraviny (Rathouský 2008). Závěrem k problematice enzymů bych uvedla, že další vývoj enzymoterapie úzce souvisí s rozvojem imunologie. Nejdůležitější funkcí enzymů je, dle mého názoru, posilování imunitního systému (Miehlke, Williams 1999). 3.3.4 Chlorofyl Chlorofyl je zelené organické barvivo nacházející se v zelených rostlinách, sinicích a některých řasách (Kincl, Krpeš 2000). Mezi účinné látky v zelených potravinách je zařazen zejména proto, že řasa Chlorella pyrenoidosa je jedním z nejbohatších zdrojů chlorofylu ze všech známých rostlin (Dallen 2010). V rostlinném organismu je chlorofyl umístěn v chloroplastech. Zelenou barvu má proto, že pohlcuje červenou a modrou část světelného spektra, ostatní odráží. Umožňuje průběh fotosyntézy absorpcí sluneční energie, tato energie je dále využita na syntézu sacharidů. Jako součást fotosyntézy je chlorofyl jednou z nejdůležitějších přírodních látek na Zemi. Z chemického hlediska ho řadíme mezi porfyriny obsahující hořčík. Molekula chlorofylu se skládá z uhlíku, vodíku, kyslíku, dusíku a hořčíku. Můžeme také rozlišovat několik druhů chlorofylu, mezi nejznámější patří chlorofyl a, chlorofyl b (Kincl, Krpeš 2000). Zelený chlorofyl je ceněný pro řadu kladných vlastností, jež podporují optimální zdravotní stav (Dallen 2010). K zajímavostem patří jeho chemická struktura, ta je velice podobná chemické struktuře hemoglobinu, červeného krevního barviva. Rozdílný je ústřední prvek, kterým je u chlorofylu hořčík a u hemoglobinu železo. Díky nápadité podobě s hemoglobinem se chlorofyl uplatňuje při krvetvorbě, zvyšuje počet červených krvinek a zlepšuje přenos kyslíku. Již v první polovině 20. století byl prokázán pozitivní
22
vliv působení chlorofylu na chudokrevnost lidí. Léčbou pomocí chlorofylu se v té době zabýval například lékař Arthur Patek (Dallen 2010). Použití chlorofylu má velký význam při hojení ran. Otevřená zranění se po aplikaci chlorofylu rychleji hojí, dochází ke zmírnění krvácení, snižuje se bolestivost ran a minimalizuje se tvorba jizev. Přiložení chlorofylu na ránu dezinfikuje a zároveň působí antibakteriálně. Výhoda při používání chlorofylu spočívá v tom, že opakovaným používáním se jeho příznivé účinky nesnižují, ale naopak rostou. Nevyužívá se pouze při hojení ran, ale také popálenin. Za přispění chlorofylu se rychleji hojí popáleniny způsobené ohněm, kyselinami i radiací (Dallen 2010). Chlorofyl má pozitivní vliv na onemocnění kůže. Úspěchy byly zaznamenány u různých typů kožních onemocnění, například v léčbě kožních vředů nebo impetiga. Podobně jako při hojení ran, pacienti, kterým byl aplikován chlorofyl na postižené místo, pociťovali zmírnění negativních projevů jako svědění a pálení. Dále chlorofyl nachází uplatnění při léčbě akné, a to nejen při vnitřním užívání, ale i při vnějším použití (Dallen 2010). Protizánětlivé působení chlorofylu může být využito například při léčení gynekologických zánětů a zánětů nosohltanu (Dallen 2010). V tomto ohledu má vliv také látka zvaná chlorellin, obsažená v řase Chlorella pyrenoidosa. Jedná se o přírodní antibiotikum. Chlorellin zneškodňuje pouze patogeny, nijak nepoškozuje prospěšnou střevní mikroflóru. Výhodou chlorellinu také je, že škodlivé mikroorganismy si proti němu nedokážou rozvinout rezistenci. Při využití řasy jako přírodního antibiotika, by měla být denní dávka podle Dr. Liebkeho až 150 tablet (Rathouský 2008). Jednou z dalších výjimečných vlastností chlorofylu jsou jeho deodorační účinky. Chlorofyl má schopnost neutralizovat tělesné pachy, ne je pouze překrývat. Redukuje zápach z úst, z tělesného potu, z moči a stolice nebo z menstruace. Pro trvalé zmírnění pachů se doporučuje chlorofyl užívat pravidelně, výsledků lze dosáhnout již po několika týdnech. Chlorofyl bývá i složkou různých deodoračních přípravků (Dallen 2010). Účinky chlorofylu jsou dnes zkoumány i pro příznivý vliv na léčbu nádorových onemocnění a rakoviny (Dallen 2010). 3.3.5 Studie složení biomasy mladého ječmene V letech 2005 až 2007 probíhalo řešení projektu na Mendelově univerzitě v Brně s názvem Výzkum nutriční kvality mladých částí rostlin zemědělských plodin k vývoji 23
„zelených” doplňků stravy a léčebné kosmetiky. Byly vysety odrůdy ječmene v Žabčicích (Školní podnik MENDELU v Brně) a v Kroměříži (Agrotest Fyto, s r.o.). Jednalo se o dvě odrůdy pluchatého jarního ječmene Sebastian, Malz a o bezpluchou linii KM1910 (v současnosti registrovanou v ČR jako odrůda AF Lucius). Rostlinný materiál byl pěstován bez použití pesticidů a minerálního hnojení. Zelená hmota byla odebírána ve dvou růstových fázích označených dle mezinárodní stupnice Zadoksova DC29 a DC31, následně byly provedeny chemické analýzy vzorků. V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty pouze odběru v růstové fázi DC29, jelikož se tato růstová fáze shoduje s růstovou fází sklizně na výrobu produktu Ječmen Green Ways. V závěru projektu bylo potvrzeno, že vzorky hmoty z růstové fáze DC29 oproti DC31 obsahovaly ve většině případů významně vyšší množství sledovaných látek. Na kvalitu rostlin a na výskyt některých látek měla určitý vliv lokalita pěstování i jednotlivé roky. Podstatný vliv lokality byl zaznamenán zvláště u obsahu vitaminu C, kyseliny ferulové, některých minerálních látek a u aktivity superoxiddismutasy (Ehrenbergerová 2008). Výsledky analýz zelené hmoty mladých rostlin ječmene jsou uvedeny v tabulce č. 1.
Tab. 1: Množství sledovaných látek v biomase mladého ječmene Základní analýza Tuky
5,18 g/100 g
Chlorofyl
1,82 mg/g
Popel
11,66 %
Vitaminy Vitamin C
555 mg/100 g
Vitamin E
74,53 mg/kg
Foláty
143 µg/100 g
Enzymy Superoxiddismutasa
464 U/g
Katalasa
840 U/g
Antioxidanty Kyselina ferulová
328 mg/100 g
Polyfenoly
36 511 mg/kg
24
Aminokyseliny Kyselina asparagová
27,87g/kg
Kyselina glutamová
28,125 g/kg
Leucin
19,535 g/kg
Minerály Dusík
4,45 % v sušině
Fosfor
0,48 % v sušině
Draslík
3,40 % v sušině
Vápník
0,77 % v sušině
Hořčík
0,20 % v sušině
Železo
263,116 mg/kg
Zinek
25,1 mg/kg
Mangan
41,709 mg/kg
Měď
7,1 mg/kg
Bór
19,0 mg/kg
3.4 Lékařská studie působení mladého ječmene na alergická onemocnění 3.4.1 Alergie Alergie je přehnaná reakce imunitního systému na určitou látku. Látka vyvolávající tuto reakci se nazývá alergen. Alergie může mít mnoho způsobů projevu jako je alergická rýma, zarudnutí a svědění očí, kožní reakce nebo snížení průchodnosti dýchacích cest. Nejhorší stav, který může nastat, se nazývá anafylaktický šok, ten může končit až smrtí [1]. Přítomnost a hodnocení alergie se provádí laboratorními testy zjištěním hladiny eosinofilů. Eosinofily jsou typem bílých krvinek. U jedince by se množství eosinofilů mělo pohybovat do 5 % (vyjádřeno fyziologickým rozmezím 0,05). Jejich zvýšené množství značí alergii. Dalším způsobem, jak zjistit přítomnost alergie v organismu je stanovení množství imunoglobulínů a kožní testy (Lacina 2001). V dnešní době počet alergiků stále závratně narůstá.
Přispívá k tomu zhoršení
kvality životního prostředí, zhoršení kvality potravin a působení velkého množství 25
chemických látek na populaci. Alergeny pronikají do těla sliznicemi, kůží nebo přijímanou potravu (Lacina 2001). 3.4.2 Studie MUDr. Miloslava Laciny: Mladý ječmen a alergie Miloslav Lacina je praktický lékař z Hradce Králové. Studie na zelených potravinách, konkrétně na mladém ječmeni společnosti Green Ways, prováděl v roce 2001. Při studii bylo sledováno celkem sedm pacientů, z toho čtyři muži a tři ženy, po dobu tří měsíců. Jednalo se o poměrně závažné alergiky. Sledoval se subjektivní stav a laboratorní hodnota eosinofilů. Ve studii je uvedeno pohlaví pacientů, jejich věk a alergické obtíže (AB – astma bronchiale – alergické, P – pollinosis – senná rýma, AE – atopický ekzém). Ve sloupci vyjadřujícím stav po tříměsíčním užívání je uveden zmíněný subjektivní pocit úlevy (S+ lehká úleva, S++ střední úleva, S+++ výrazná úleva). Během zkoumaného období pacienti neužívali pravidelně žádné léky ovlivňující alergické obtíže, pouze jednorázově byly použity spreje u pacientů s astmatem a lokálně kapky do očí a spreje do nosu u pacientů s projevy senné rýmy.
Tab. 2: Výsledné hodnoty studie Mladý ječmen a alergie Vstupní
Po 1. měsíci
Po 2. měsíci
Po 3. měsíci
hodnota
užívání
užívání
užívání
♂ (62) (AB)
0,08
0,08
0,06
S+
0,04
♂ (45) (AB)
0,07
0,07
0,07
S+++
0,05
♂ (32) (P)
0,12
0,11
0,08
S+++
0,06
♂ (25) (AE)
0,09
0,08
0,06
S+
0,04
♀ (48) (AB)
0,08
0,08
0,05
S+
0,03
♀ (37) (P)
0,06
0,06
0,05
S+
0,05
♀ (33) (P)
0,10
0,09
0,07
S++
0,04
♀/♂ (věk)
Závěr: Z uvedených faktů vyplývá, že u všech sledovaných pacientů došlo k subjektivní úlevě od alergických obtíží. Ve čtyřech případech došlo k lehké úlevě, v jednom případě ke střední úlevě a ve dvou případech k výrazné úlevě. Pacienty uváděné subjektivní zlepšení stavu potvrzují i objektivní laboratorní nálezy, které se během tří měsíců
26
užívání upravily v šesti případech zcela k normálu, v jednom případě laboratorní nález zůstal těsně nad hranicí fyziologického rozmezí. Ve všech případech se zlepšil i objektivní klinický nález. Z údajů v tabulce vyplývá, že mezi intenzitou subjektivní úlevy a laboratorním nálezem není žádná zákonitost či souvztažnost. Důvodem je odlišná reakce každého jedince na užívání produktu, která navíc může být ovlivněna celou řadou vlivů zevních i vnitřních. Například prostředí, v němž dotyčný žije či pracuje, jeho stravovací návyky, pitný režim, vliv jiných souběžně probíhajících onemocnění, stresu a tak dále (Lacina 2001).
3.5 Složení produktu Ječmen Green Ways Složení výrobku je čerpáno z příbalové informace produktu Ječmen Green Ways. Jedná se o běžnou analýzu, složení tedy není zcela kompletní. Výrobek obsahuje další neuvedené, neznámé nebo neanalyzované látky. Další látky nejsou uvedeny, jelikož nejsou prozkoumány z nutričního hlediska nebo nejsou známa jejich přesná množství. Jednotlivá balení produktu mají mírně odlišná složení v závislosti na vnějších faktorech pěstování (Rathouský 2008). Výrobek je 100% extrakt z listů mladého ječmene v prášku.
Tab. 3: Složení produktu Ječmen Green Ways Základní analýza
množství ve 100 g
Bílkoviny
28,4 g
Cukry
41,1 g
Tuky
4,1 g
Vláknina
5,9 g
Vlhkost
5,6 %
Popel
14,9 %
Cholesterol
7,0 mg
Chlorofyl
300,0 mg
Vitaminy
množství ve 100 g
Vitamin B1
0,43 mg
Vitamin B2
2,41 mg
Vitamin B3
3,63 mg
Vitamin B5
5,10 mg 27
Vitamin B6
17,80 mg
Vitamin C
457,00 mg
Vitamin E
7,38 mg
Vitamin K
776,00 µg
Vitamin A
1340,00 µg
Beta-karoten
1320,00 µg
Kyselina listová
946,00 µg
Minerály
množství v 1 g
Vápník
5,480 mg
Hořčík
3,960 mg
Železo
0,130 mg
Fosfor
3,940 mg
Zinek
0,030 mg
Draslík
68,300 mg
Mangan
0,140 mg
Měď
0,015 mg
Chrom
1,090 µg
Křemík
0,040 mg
Sodík
4,740 mg
Bór
26,200 µg
Stříbro
0,500 µg
Aminokyseliny
množství v 1 g
Alanin
16,90 mg
Methionin
3,60 mg
Arginin
13,40 mg
Fenylalanin
13,00 mg
Prolin
14,80 mg
Serin
11,40 mg
Glycin
12,40 mg
Threonin
11,50 mg
Histidin
5,22 mg
Tyrosin
8,29 mg
Isoleucin
10,28 mg 28
Valin
13,00 mg
Leucin
18,20 mg
Lysin
14,60 mg
Kyselina aspartamová
19,70 mg
Kyselina glutamová
26,10 mg
3.6 Složení produktu Chlorella Green Ways Stejně jako u výrobku Ječmen Green Ways jsou údaje o složení čerpány z příbalové informace produktu Chlorella Green Ways a složení není zcela kompletní. V analýze je uvedeno i množství feoforbidů. Feoforbidy jsou derivátem chlorofylu. Tyto látky v malém množství neškodí, ale ve větším mohou alergizovat. Ve výrobku Chlorella Green Ways je množství feoforbidů 17 mg/100 g, norma má limit 60 mg/100 g. Množství feoforbidů je tady minimální a neškodné [2]. Hodnoty uváděných látek se mohou v každé dodávce mírně lišit (Rathouský 2008). Výrobek je 100% řasa Chlorella pyrenoidosa. Jedna tableta obsahuje milióny buněk řasy. Vstřebatelnost produktu se pohybuje okolo 80 % [2].
Tab. 4: Složení produktu Chlorella Green Ways Základní analýza
množství ve 100 g
Bílkoviny
57,50 g
Cukry
6,40 g
Tuky
11,60 g
Vláknina
11,50 g
Vlhkost
4,90 g
Popel
8,10 g
Stravitelnost
80,40 %
CGF
14,20 %
DNA/RNA
4,80 %
Chlorofyl
3,27 g
Feoforbidy
17,00 mg
29
Vitaminy
množství ve 100 g
Vitamin A
6530,00 µg
Vitamin H
390,00 µg
Vitamin D
173,00 µg
Vitamin C
34,00 mg
Vitamin E
10,50 mg
Vitamin B1
2,56 mg
Vitamin B2
5,78 mg
Vitamin B3
34,50 mg
Vitamin B5
4,68 mg
Vitamin B6
2,40 mg
Vitamin B12
420,00 µg
Vitamin K1
3210,00 µg
Kyselina listová
1300,00 µg
Karoteny
85,50 mg
Inositol
170,00 mg
Minerály
množství ve 100 g
Železo
162,00 mg
Vápník
450,00 mg
Hořčík
314,00 mg
Draslík
952,00 mg
Zinek
31,40 mg
Měď
0,07 mg
Sodík
14,60 mg
Fosfor
1700,00 mg
Aminokyseliny
množství ve 100 g
Arginin
3,47 g
Lysin
3,49 g
Histidin
1,26 g
Fenylalanin
2,92 g
Leucin
5,00 g
Tyrosin
2,19 g
Isoleucin
2,34 g 30
Methionin
1,43 g
Valin
3,58 g
Cystin
0,69 g
Alanin
4,92 g
Glycin
3,42 g
Prolin
2,85 g
Serin
2,35 g
Threonin
2,86 g
Tryptofan
1,21 g
Kyselina glutamová
6,62 g
Kyselina aspartamová
5,32 g
31
4 MATERIÁL A METODIKA 4.1 Dotazníkové šetření 4.1.1 Popis šetření Za účelem průzkumu četnosti užívání zelených potravin a za účelem zjištění různých podrobností a konkrétních postřehů uživatelů jsem provedla dotazníkové šetření. Dotazník vyplnilo celkem 50 respondentů. Většinou se jednalo o osoby z mého blízkého okolí. V dotazníku bylo zjišťováno, zda respondenti někdy slyšeli pojem zelené potraviny, zda je užívají, jakým způsobem se setkali se zelenými potravinami poprvé, z jakých důvodů zelené potraviny užívají, zda je užívají pravidelně, jak dlouho, při jakém dávkování a hlavně, jestli na sobě pozorují pozitivní účinky a jaké zdravotní komplikace respondentům při užívání zelených potravin vymizely. 4.1.2 Dotazník Průzkum o konzumaci zelených potravin 1. Slyšel/a jste někdy pojem zelené potraviny (mladý ječmen, řasa Chlorella pyrenoidosa)? Pokud na tuto otázku odpovíte ne, dotazník dále nevyplňujte. a) ano b) ne
2. Užíváte zelené potraviny? Pokud na tuto otázku odpovíte ne, dotazník dále nevyplňujte. a) ano, užívám mladý ječmen a řasu Chlorella pyrenoidosa b) ne c) pouze řasu Chlorella pyrenoidosa d) pouze mladý ječmen e) jiné zelené potraviny
3. Jaký způsobem jste se poprvé setkal/a se zelenými potravinami? a) na osobní schůzce b) na přednášce pro veřejnost 32
c) přes internet d) na doporučení známého, přítele nebo člena rodiny e) jinak
4. Proč jste se rozhodl/a zelené potraviny užívat? a) preventivně b) ze zdravotních důvodů
5. Užíváte nebo snažíte se užívat zelené potraviny pravidelně, tzn. denně? a) ano b) ne
6. Jak dlouho zelené potraviny užíváte? a) méně než tři měsíce b) tři až šest měsíců c) šest měsíců až jeden rok d) více než jeden rok 7. Užíváte nejméně doporučené dávkování, tzn. 16 až 20 tablet řasy Chlorella pyrenoidosa a dva nápoje z mladého ječmene? a) ano b) ne
8. Pozorujete na sobě jakékoli pozitivní účinky? a) ano b) ne
9. Vyřešil/a jste si pomocí zelených potravin nějaké konkrétní zdravotní problémy? Pokud ano, uveďte prosím jaké. a) ano b) ne
33
4.2 Osobní zkušenost s užíváním zelených potravin Zelené potraviny sama užívám pravidelně a nepřetržitě od září roku 2009. Zpočátku jsem užívala doporučené preventivní dávkování, tzn. dva nápoje z mladého ječmene a 20 tablet řasy Chlorella pyrenoidosa denně. Posledních asi šest měsíců jsem intuitivně dávkování zvedla na čtyři nápoje z mladého ječmene a 35 tablet řasy Chlorella pyrenoidosa. Pozoruji na svém těle určité změny, které jsem popsala v následující kapitole Výsledky a diskuse.
34
5 VÝSLEDKY A DISKUSE 5.1 Vyhodnocení dotazníkového šetření Všech 50 (100 %) oslovených respondentů uvedlo, že pojem zelené potraviny již někdy zaznamenali. Vyhodnocení otázek č. 1, 5, 7, 8 a 9 je zaneseno v následující tabulce.
Tab. 5: Výsledky odpovědí na otázky č. 1, 5, 7, 8, 9 ODPOVĚĎ OTÁZKA
1. Slyšel/a jste někdy pojem zelené potraviny (mladý ječmen, řasa Chlorella pyrenoidosa)? 5. Užíváte nebo snažíte se užívat zelené potraviny pravidelně, tzn. denně? 7. Užíváte nejméně doporučené dávkování, tzn. 16 až 20 tablet řasy Chlorella pyrenoidosa a dva nápoje z mladého ječmene? 8. Pozorujete na sobě jakékoli pozitivní účinky? 9. Vyřešil/a jste si pomocí zelených potravin nějaké konkrétní zdravotní problémy?
ano
ne
50
0
33
1
26
8
30
4
20
14
Jak vyplývá z obrázku č. 1, z celkového počtu 50 dotázaných, 30 (60 %) respondentů nyní užívá obě uvedené zelené potraviny, a to mladý ječmen a sladkovodní řasu Chlorella pyrenoidosa, tři (6 %) respondenti užívají pouze řasu Chlorella pyrenoidosa, jeden (2 %) pouze mladý ječmen a 16 (32 %) respondentů neužívá zelené potraviny vůbec. Uživatel jiných nejmenovaných zelených potravin se nevyskytl žádný (0 %).
35
32,0%
6,0% 2,0% 0,0%
ano, užívám mladý ječmen je a řasu Chlorella pyrenoidosa ne pouze řasu Chlorella pyrenoidosa pouze mladý ječmen je jiné zelené potraviny
60,0%
Obr. 1:: Výsledky odpovědí odpově na otázku „Užíváte zelené potraviny?”
Dotazník se dále týkal už jen uživatelů uživatel zelených potravin. Mezi jejich celkový počet jsou zahrnuti respondenti, kteří kte uvedli, že užívají zároveňň mladý ječmen je a řasu Chlorella pyrnoidosa a dále i ti, kteří kte užívají pouze mladý ječmen čmen nebo pouze po řasu Chlorella pyrenoidosa.. Třetí Tř otázka zjišťovala způsob setkání respondentů respondent se zelenými potravinami.. Zkušenosti potvrzují, že se jedná o prodejně prodejně náročný nároč produkt, jenž vyžaduje osobní prezentaci. Pro pochopení smyslu slu užívání zelených potravin a pro vysvětlení tlení pozitivních účinků, ú , které na organismus mají, je velice často důležité osobní setkání. Mimo jiné při p styku s případnými ípadnými uživateli mohou prodejci zelených potravin vysvětlit případné řípadné detoxikační detoxika projevy vyskytující ytující se u mnohých uživatelů. uživatel Tyto zkušenosti potvrzují i závěry záv dotazníkového šetření. Z počtu čtu 34 uživatelů zelených potravin, uvedlo 13 (38,2 %), %) že poprvé informace o zelených potravinách získali získal na osobní schůzce ůzce a 20 (58,8 %) osob začalo zelené potraviny viny užívat už po doporučení známého, přítele ítele nebo člena č rodiny. Pouze jeden (3 %) respondent získal informace o zelených potravinách poprvé na přednášce pro veřejnost.. Žádný (0 %) respondent se neseznámil se zelenými potravinami a jejich jeji účinky přes es internet a taktéž nikdo (0 %) neuvedl ani jiný způsob. ůsob.
36
0,0% 38,2%
na osobní schůzce sch
58,8% na přednášce řednášce pro veřejnost ve přes řes internet na doporučení doporuč známého, přítele nebo člena rodiny 3,0% 0,0%
jinak
Obr. 2:: Výsledky odpovědí odpově na otázku „Jakým způsobem sobem jste se poprvé setkal/a s se zelenými potravinami?” potravinami? Poměrně překvapivé řekvapivé ekvapivé byly výsledky následující otázky, kde byli respondenti r dotazováni na důvod ůvod užívání zelených potravin. potravin Celkem 20 (58,8 %) dotázaných označilo jako důvod ůvod užívání prevenci, pro menší část tedy 14 (41,2 %) dotázaných byly motivací k užívání zdravotní důvody. d Výsledky byly překvapující řekvapující proto, že se domnívám, že většina ětšina lidí začíná za měnit svou životosprávu až v souvislosti s nějakou více či méně závažnou chorobou.
37
41,2% 58,8% preventivn preventivně ze zdravotních důvodů d
Obr. 3:: Výsledky odpovědí odpově na otázku „Proč jste se rozhodl/a zelené potraviny užívat?” užívat?
Na účinky inky zelených potravin má vliv kromě krom jiného pravidelnost nost užívání. Zelené potraviny je doporučeno čeno užívat denně. Ze 34 dotázaných uživatelů zelených potravin téměř všichni uvedli, že je denně užívají. Denní konzumaci tedy označilo ozna 33 (97 %) respondentů a pouze jeden (3 %) respondent zelené potraviny denněě nekonzumuje. nekonzumuje Účinky inky zelených potravin se velmi často asto objevují až po dlouhodobějším dlouhodob užívání. Samozřejmě pozitivní projevy nebo projevy detoxikace organismu jsou velice individuální. Každý organismus reaguje trochu jinak a za jinak jinak dlouhou dobu. Obecně Obecn se dá říci, íci, že zdraví prospěšné prospě látky obsažené v zelených potravinách mají kumulativní charakter. Čím ím delší je tedy doba nepřetržitého užívání,, tím více kladných účinků ú na organismus smus je pozorováno. Zelené potraviny traviny bývají prodávány ve větších v baleních určených přii základním dávkování na tři t měsíce právě proto, aby mohly být b pozorovány první vlivy na organismus rganismus. Z celkového množství dotázaných uživatelů uživatel zelených potravin devět (26,5 %) uvedlo, že zelené potraviny potraviny konzumuje méně mé než tři měsíce. Délku užívání tři ři až šest měsíců zaznamenalo v dotazníku osm (23,5 %) respondentů respondent a dobu šest měsícůů až jeden rok označili ozna čtyři (11,8 %) respondenti. Největší Nejv zastoupení mělo časové asové rozmezí více ví než jeden rok, které v dotazníku uvedlo celkem 13 (38,2 %) dotázaných.
38
26,5% 38,2%
méně než tři měsíce tři ři až šest měsíců m šest měsíců m až jeden rok více než jeden rok 23,5% 11,8%
Obr. 4:: Výsledky odpovědí odpově na otázku „Jak Jak dlouho zelené potraviny užíváte?” užíváte? Působení sobení zelených potravin na organismus je ovlivněno ovlivněno také konzumovaným množstvím. Dávkování zelených potravin je třeba t přizpůsobit sobit životnímu stylu jedince. Odvíjí se od způsobuu stravování. Záleží také na pohybu, na zvycích, na stresové zátěži, na zdravotních potížích a na dalších aspektech. Určité ité typy lidí potřebují potř konzumovat větší tší množství zelených potravin, jiným lidem stačí sta í dávky menší. I přes p tyto individuální rozlišnosti je stanovené základní základní dávkování. Jedná se o dva nápoje náp z mladého ječmene mene a 16 až 20 tablet řasy Chlorella pyrenoidosa denně. Užívání doporučeného
denního
množství nožství
zelených
potravin
zaznamenalo
v dotazníku
26 dotázaných (76,5 76,5 %), zbylých osm dotázaných (23,5 %) užívá menší množství. Pozitivní
účinky činky
zelených
potravin
na
organismus anismus
pozorovalo
celkem
30 respondentůů (88,2 %). Pouze čtyři respondenti (11,8 %) pozitivní účinky ú nepozorovali. Jak již bylo uvedeno, uvedeno velký vliv na pozorování pozitivních p účinků a na zlepšení zdravotních zdravotníc obtíží má délka užívání, pravidelnost a denně užívané množství zelených potravin. potravin. Jelikož zelené potraviny fungují na principu synergie, tak větší účinky bývají pozorovány při p užívání mladého ječmene čmene a řasy Chlorella pyrenoidosa současně než při konzumaci pouze jednoho dnoho z produktů. Ze zmíněných zmín čtyř respondentů dva respondenti, kteří kte nepozorovali pozitivní účinky, činky, užívali užíva zelené potraviny méněě než tři měsíce. Třetí dotázaný užíval pouze mladý ječmen je a doba
39
užívání byla opět kratší než tři měsíce. Čtvrtý dotázaný užíval pouze řasu Chlorella pyrenoidosa v dávkování menším než je doporučeno a to po dobu tři až šest měsíců. Zlepšení konkrétních zdravotních obtíží uvedlo do dotazníku 20 dotázaných osob (58,8 %). Celkem 14 dotázaných (41,2 %) prozatím zlepšení konkrétních problémů nezpozorovalo. Z těchto 14 osob, čtyři nepozorovaly žádné pozitivní účinky, tudíž nemohly uvést ani zlepšení zdravotních obtíží. Další tři neužívali doporučené dávkování. Celkem dva dotázaní užívali pouze řasu Chlorella pyrenoidosa a opět neužívali doporučené dávkování. Jeden ze 14 respondentů užíval obě zelené potraviny, ale ne denně a neužíval doporučené dávkování. Zbylí čtyři respondenti užívali obě zelené potraviny, denně a v doporučeném dávkování. Mezi ně jsou zahrnuti ti, kteří začali s užíváním preventivně nebo užívali zelené potraviny méně než tři měsíce. Všichni uživatelé, kteří uvedli zlepšení zdravotních problémů, užívali obě potraviny, denně a nejméně v množství doporučeného dávkování. Lišila se pouze doba užívání. Z těchto 20 uživatelů konzumovalo 12 (60 %) dotázaných zelené potraviny déle než jeden rok, tři dotázaní (15 %) po dobu šest měsíců až jeden rok, čtyři dotázaní (20 %) v časovém rozmezí tři až šest měsíců a jeden (5 %) dotázaný v době kratší než tři měsíce. Uvedené vyřešené zdravotní problémy jsou pro přehlednost zpracovány v tabulce č. 6. Dotázaní nejčastěji pociťovali více energie a celkové posílení imunitního systému. Lidé užívající zelené potraviny často uvádějí, že i v období zvýšeného počtu respiračních chorob nebo v období chřipkové epidemie, méně často onemocnění podlehnou. V případě, že uživatelé zelených potravin onemocní, choroba má zpravidla lehčí průběh a trvá kratší dobu. Z toho vyplývá, že organismus se dokáže rychleji regenerovat, ať už se jedná o regeneraci po nemoci nebo například po sportovní zátěži. Dále uživatelé velice často zmiňují celkové zlepšení zažívání. Dochází ke zpravidelnění stolice, lidé se vyprazdňují denně většinou v ranních hodinách, což je obecně považováno za optimální. Se zažíváním souvisí změna chutí, ale také změna tělesné hmotnosti. Po vyčištění chuťových pohárků uživatelé často mění nenásilně svůj jídelníček směrem ke zdravé stravě. Hmotnost se upravuje přechodem na kvalitnější potravu, ale také v reakci na vyčištění střev a odvedení usazeného balastu. Pro vyšší počet uvedení v dotazníku stojí ještě za zmínku zkvalitnění spánku a odbourání problému s usínáním. Po vypití nápoje z mladého ječmene uživatelé rychle a lehce usínají a zároveň se ráno po probuzení cítí odpočatější.
40
Tab. 6: Výčet vyřešených zdravotních problémů užíváním zelených potravin ČETNOST
VYŘEŠENÉ ZDRAVOTNÍ PROBLÉMY
11
více energie, menší únava
11
posílení imunitního systému
9
zažívání, vyprazdňování
6
rychlejší regenerace po zátěži
6
změna chutí a stravovacích návyků
4
vyrovnání tělesné hmotnosti
4
rychlejší usínání, zkvalitnění spánku
4
bolest kloubů
3
alergie
3
kazivost zubů
2
krvácivost dásní
2
výdrž při sportu
2
akné
2
psychická odolnost
2
sluneční popáleniny
1
bolest hlavy, migréna
1
bolest břicha
1
otěhotnění, reprodukční činnost
1
afty
1
opary
1
slabý pokles dásní
1
cysty
1
pálení očí
1
hemeroidy
1
plíseň na nohou
1
astma
1
růst vlasů a nehtů
1
vymizení křečových žil
1
artróza
1
prokrvování dolních končetin 41
1
hladina krevních cukrů
1
kazivost očního pozadí
5.2 Popis osobní zkušenosti s užíváním zelených potravin Sama zelené potraviny konzumuji s každodenní pravidelností od září roku 2009. Poté, co mi byly zelené potraviny a jejich účinky představeny, jsem se rozhodla, že je chci užívat preventivně, aniž bych si uvědomovala, že mám jisté zdravotní obtíže. Člověk již některé zdravotní potíže vnímá jako běžnou součást života a za nemoc je mnohdy ani nepovažuje. Velmi mě tehdy zaujala myšlenka očisty těla v souvislosti s budoucím rodičovstvím. Snažím se dnes o to, abych v budoucnu předala svým potomků pouze dobrý základ zdraví. Že moje tělo není v úplné harmonii, jsem pochopila hned po prvním týdnu užívání zelených potravin, kdy se u mě projevila detoxikace organismu. Nejprve se objevila z dětství známá plíseň na chodidlech, projevy pokračovaly bolestí v krku, rýmou a zácpou. Tento stav trval zhruba týden až deset dní, poté potíže odezněly. Začala jsem si postupně uvědomovat, že není v pořádku mít dvakrát za rok rýmu a alespoň jednou angínu, celé jaro a léto se trápit s alergiemi a vyprazdňovat svá střeva každý druhý den, někdy i za delší dobu. Postupem času jsem na sobě začala pozorovat pozitivní změny. Po ránu jsem se probouzela odpočatá a plná energie do přicházejícího dne, po pár minutách následovala první ranní očista a s ustupující únavou začaly být dny příjemnější. O změnu jídelníčku jsem se částečně snažila již dříve, ale teprve po pár měsících na zelených potravinách se změny udály skutečně, a co je důležitější, vydržely. V reakci na užívání zelených potravin i změnu jídelníčku se mi upravilo pH organismu, které se blíží k zásadité reakci. Od začátku užívání jsem neměla žádný zubní kaz a navíc mi i bez čištění mezizubních prostor přestaly krvácet dásně. Celkové posílení imunitního systému se projevuje vysokou odolností organismu při chřipkových epidemiích. V případě onemocnění používám řasu Chlorella pyrenoidosa jako přírodní antibiotikum a podle rady MUDr. Liebkeho užívám vzhledem ke své výšce a váze nejméně 80 tablet denně. Při tomto postupu onemocnění proběhne během dvou až tří dnů, bez použití léků. Již po prvním půlroce užívání mladého ječmene a řasy Chlorella pyrenoidosa jsem pocítila velký pokrok v oblasti alergie. Při vyšetření na alergologii, 42
již v dětství, se u mě projevila alergie na pyl, prach, roztoče, směs trav, plísně, srst kočky a psa. Během let mi byly několikrát změněny medikamenty, ale i při užívání léků se alergie projevovala. Od jara do podzimu jsem trpěla sennou rýmou, při kontaktu s alergenem mi otékaly oči a špatně se mi dýchalo. K mému velkému překvapení tyto veškeré projevy po půlročním užívání zelených potravin vymizely. Senná rýma se objevuje pouze pár dní v roce v minimální intenzitě. V létě je mé tělo také odolnější vůči slunečním popáleninám. Důkazem účinků zelených potravin pro mne bylo měření celkové antioxidační aktivity karotenoidů pomocí přístroje Pharmanex Biofotonický Skener [3]. Podle zástupce společnosti vlastnící přístroj se nejčastěji hodnoty naměřené běžné populaci pohybují od 10 000 do 20 000, což je extrémně nízká až velmi nízká hodnota antioxidační aktivity v těle. Výsledek mých měření byl velice uspokojivý, pohyboval se mezi 40 000 až 49 000 a značí dostatečnou hladinu antioxidantů. Nejlepším výsledkem je hodnota 50 000 a více, kdy je množství antioxidantů v těle označováno za optimální. Domnívám se, že absence výše zmíněných zdravotních problémů spočívá právě v užívání zelených potravin. Příznivých vlivů, které se v důsledku užívání zelených potravin na mém těle projevují, je pravděpodobně ještě více, ale všechny si zřejmě neuvědomuji. Lidé věnují zdraví méně pozornosti než nemocem a hůře se rozpomínají na vymizelé zdravotní obtíže. Všechny uvedené úspěchy, které jsem pocítila, pociťuji stále a jsem za ně velice vděčná. I když se na první pohled může zdát, že se jedná o banality, kvalita mého života se, dle mého subjektivního pocitu, posunula k lepšímu.
43
6 ZÁVĚR Vysoký podíl syrové rostlinné stravy je cestou k udržení a zlepšení zdravotního stavu. Zelené potraviny se prokazují jako komplex nutričně významných látek a nejen díky tomu mají výjimečný vliv na zdraví. Jsou to potraviny na živiny mimořádně bohaté a kombinace v nich obsažených živin se projevuje vynikající účinností. Stále více se ukazuje, že tělu syntetické přípravky nijak zvlášť neprospějí, a dokonce mu mohou i uškodit. Člověk není chytřejší než příroda a žádný multivitamin nedokáže nahradit přirozenou, obzvláště rostlinnou stravu (Dallen 2010). Zelené potraviny představují především prevenci. Zaměřují se totiž na příčiny nemocí, ne na jejich příznaky. Jsou schopny pokrýt všechny příčiny civilizačních chorob, kterými jsou překyselení organismu, působení volných radikálů, nedostatek enzymů ve stravě, nedostatek minerálních látek ve stravě, působení toxických látek na organismus a nedostatečné nebo narušené vylučování. Tímto komplexním působením na všechny jmenované příčiny nemocí mají zelené potraviny neobyčejně příznivý vliv na zdraví. Jejich záběr je opravdu široký. Anulovat příčinu choroby je výhodnější než ji léčit (Dallen 2010). Každý krok podporující obranné mechanismy organismu a vyhnutí se tomu, co naši imunitu oslabuje je nejúčinnější ochranou před jakýmkoli onemocněním (Miehlke, Williams 1999). Zelené potraviny se mohou stát i podpůrnou léčbou již vzniklých onemocnění, ale v žádném případě nemohou být označovány jako léky. Jejich působení často vyžaduje dlouhodobější užívání a doporučuje se zařadit je do jídelníčku celoživotně. Navíc každý organismus reaguje na zelené potraviny individuálně. Jsou prospěšné takřka pro každého a nemají žádné nepříznivé vedlejší účinky (Dallen 2010). Klasická medicína na rozdíl od zelených potravin potlačuje zmíněné symptomy, proto nemá v oblasti léčby chronických a civilizačních chorob velké úspěchy. Jistě má své opodstatnění u zranění a akutních potíží. Na většinu nemocí ale nehledejme pomoc v laboratořích, nýbrž ve výživě a v medicíně přírodní. Zelené potraviny bychom neměli užívat proto, že nechceme být nemocní, ale proto, že chceme být zdraví. Život má svá pravidla, a pokud je neporušujeme, vše dokonale funguje (Rathouský 2008).
44
Z dotazníkového šetření vyplynulo, že: •
téměř všichni uživatelé zelených potravin subjektivně pozorovali pozitivní přínos mladého ječmene a řasy Chlorella pyrenoidosa na zdravotní stav, tyto pozitivní účinky na organismus uvedlo 88,2 % dotázaných
•
všichni respondenti, kteří nepozorovali žádné pozitivní účinky, užívali pouze jednu z uvedených zelených potravin nebo konzumovali obě zelené potraviny méně než tři měsíce, čili relativně krátké časové období
•
zlepšení konkrétních zdravotních problémů uvedlo 58,8 % respondentů
•
dotázaní, kteří neuvedli zlepšení zdravotních obtíží, zároveň označili, že neužívají obě zelené potraviny, neužívají doporučené dávkování, užívají zelené potraviny méně než tři měsíce nebo je záměrem užívání zelených potravin prevence
Osobně konzumuji zelené potraviny od září roku 2009. Zpočátku se jednalo o dávkování dva nápoje z mladého ječmene a 20 tablet řasy Chlorella pyrenoidosa denně, v posledních několika měsících užívám dávky čtyři nápoje z mladého ječmene a 35 tablet řasy denně. Subjektivně pociťuji zejména celkové posílení imunitního systému, které se projevuje zvýšenou odolností organismu při různých zátěžích. Důkazem účinků zelených potravin na organismus pro mne byly výsledky měření celkové antioxidační aktivity karotenoidů. Dle výsledků měření mám v organismu dostatečnou hladinu antioxidantů. Konzumace zelených potravin v sobě skrývá i jistou filosofii. Užívají je často lidé, kteří se chovají k přírodě s úctou, respektem a pokorou. Čerpají z darů přírody, ale zároveň přírodu nevyčerpávají a chrání (Dallen 2010).
45
7 PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY
BŘEZINOVÁ BELCREDI N., EHRENBERGEROVÁ J., FIEDLEROVÁ V., BĚLÁKOVÁ S., VACULOVÁ K., 2010: Antioxidant vitamins in barley green biomass. Journal of Agricultural and Food Chemistry. sv. 58: 11 755-11 761 s.
DALLEN M., 2010: Zelené potraviny, když jídlo je naším lékem. Ratio Bona spol. s r.o., Praha 5, 113 s.
EHRENBERGEROVÁ J., 2008: Závěrečná zpráva o řešení grantového projektu – Výzkum nutriční kvality mladých částí rostlin zemědělských plodin k vývoji „zelených” doplňků stravy a léčebné kosmetiky. Brno, 33 s.
EHRENBERGEROVÁ J., BŘEZINOVÁ BELCREDI N., KOPÁČEK J., MELIŠOVÁ L., HRSTKOVÁ P., MACUCHOVÁ S., VACULOVÁ K., PAULÍČKOVÁ I., 2009: Antioxidant enzymes in barley green biomass. Plant Foods for Human Nutrition. sv. 64: 122-128 s.
GREEN WAYS s.r.o., 2010: Katalog produktů. Green Ways s.r.o., Staré Město, 51 s.
GREEN WAYS s.r.o.: Příbalová informace k produktu Ječmen Green Ways. Staré Město.
GREEN WAYS s.r.o.: Příbalová informace k produktu Chlorella Green Ways. Staré Město.
HLÚBIK P., OPLTOVÁ L., 2004: Vitaminy. Grada Publishing, a.s., Praha 7, 232 s. KALAČ P., 2003: Funkční potraviny – kroky ke zdraví. Dona s.r.o., České Budějovice, 130 s.
KINCL M., KRPEŠ V., 2000: Základy fyziologie rostlin. Montanex a.s., Ostrava, 221 s. 46
KISLINGER F., LANÍKOVÁ J., ŠLÉGR J., ŽURKOVÁ I., 1994: Biologie III. (Základy biologie člověka). Gymnázium v Klatovech, Klatovy, 141 s.
LACINA M., 2001: Mladý ječmen a alergie in RATHOUSKÝ V., 2007: Kniha o nápoji z trávy II. Green Ways s.r.o., Staré Město, 75 s.
MIEHLKE K., WILLIAMS M., 1999: Enzymy – Stavební kameny života; Jak působí, pomáhají a léčí. Wald Press Edition, Praha, 272 s.
PAULÍČKOVÁ I., BŘEZINOVÁ BELCREDI N., EHRENBERGEROVÁ J., FIEDLEROVÁ V., GABROVSKÁ D., HOLASOVÁ M., KOPÁČEK J., MELIŠOVÁ L., PINKROVÁ J., VACULOVÁ K., WINTEROVÁ R., 2007: Zelená hmota ječmene jako možný zdroj biologicky aktivních látek. Sborník příspěvků-XXXVIII. Symposium o nových směrech výroby a hodnocení potravin, Skalský Dvůr, 21. – 23. 5. 2007, 331-335 s.
RATHOUSKÝ V., 2007: Kniha o nápoji z trávy II. Green Ways s.r.o., Staré Město, 75 s.
RATHOUSKÝ V., 2008: Učebnice zelených potravin – Chlorella pyrenoidosa. Green Ways s.r.o., Staré Město, 103 s.
SHIBAMOTO T., 1997: Možnosti potlačení aterosklerózy pomocí flavonoidů izolovaných ze zelených výhonků ječmene. ACS Symposium, část 702, San Francisko
TEPPERWEIN K., 2005: Pryč s kyselostí – Jak udržet kyselé a zásadité látky v těle v rovnováze, Tajemství dlouhověkosti. Noxi, s.r.o., Bratislava, 207 s.
VODRÁŽKA Z., 1996: Biochemie. Academia, Praha 2, 186 s., 134 s., 191 s.
ZIMOLKA J. (ed.), 2006: Ječmen – formy a užitkové směry v ČR. Profi Press, s.r.o., Praha, 200 s. 47
Internetové zdroje: [1] Cs.wikipedia.org [online]. 2011 [cit. 2011-04-15]. Alergie. Dostupné z WWW: .
[2] Gw-int.net [online]. c2003-2010 [cit. 2011-04-15]. Chlorella Green Ways. Dostupné z WWW: .
[3] Nuskin.com [online]. c2010 [cit. 2011-04-15]. Biofotonický skener. Dostupné z WWW: .
48
