Sledování hliníku ve spotřebním koši potravin Ing. Zuzana Holubová, RNDr. Jana Řeháková, RNDr. Irena Řehůřková, Ph.D., Prof. MVDr. Jiří Ruprich, CSc.
Státní zdravotní ústav Centrum zdraví, výživy a potravin Palackého 3a, 612 42 Brno, www.chpr.szu.cz
Milovy 2. – 4. října 2012
Hliník - intoxikace představuje až 8% zemské kůry, běžně se nachází v těžko dostupných formách pro živý organismus → vliv kyselých dešťů kontaminace – soli hliníku se používají k úpravě pitné vody – přidávají se k potravinám ve formě různých aditiv pro zlepšení jejich vzhledu i vlastností (např. vyhláška č. 4/2008 Sb. stanovuje druhy a podmínky použití přidatných látek, vyhláška 235/2010 Sb. stanovuje požadavky na čistotu a identifikaci přidatných látek) – prostřednictvím obalových materiálů – hliníkové nádobí expozice – chronická – nervový systém (neurotoxický) – Alzheimerova choroba - nepotvrzeno – reprodukční systém (varlata) 2
Realizace monitoringu
Znalost spotřeby průměrné populace ČR („Individuální spotřeba potravin v ČR – národní studie SISP“ - http://www.chpr.szu.cz/spotrebapotravin.htm) ↓ definování spotřebního koše potravin ↓ vytipování počtu matricových typů sledovaných potravin (108 → 143) R egion B: J ablon ec (7) E NV-II Úst í n .L. (5) ENV-IV P r a h a (8) E NV-III
R egion C : H r a dec K r á lové (6) E NV-III Šu m p er k (11) E NV-I O str a va (12) E NV-IV
Region A: P lzeň (1) E NV-IV Benešov (3) E NV-I Česk é Budějovice (2) E NV-II
R egion D: Br n o (9) ENV-III Žď ár n .S. (4) ENV-I Zn ojm o (10) E NV-II
Odběr vzorků na 12 místech ČR (4 regiony), svoz na CZVP Preanalytická, kulinární úprava Analýza vzorků
Interpretace – stanovení obsahu Al v potravinách (primární výsledky) – odhad expoziční dávky - jednotlivé expoziční zdroje a jejich příspěvky - celková expozice populace (spec. skupiny) – souhrnné zprávy a odborné zprávy z monitoringu dietární expozice http://www.szu.cz/ Využití výsledků – MZd ČR, OOVZ EFSA, účast v mezinárodních studiích a grantech
3
Metodika stanovení
Preanalytická příprava - vychází z metodiky uplatňované na CZVP v programu „Monitoring dietární expozice“ - měřeno, jak konzumováno - pečení, dušení, vaření, smažení, propláchnutí - homogenizace Analytická příprava vzorků v laboratoři - MW rozklad (Milestone, MLS 1200) uzavřený systém - v prostředí HNO3 a H2O2 Stanovení Al - metoda – ET-AAS (Atomová absorpční spektrometrie s elektrotermickou atomizací a Zeemanovou korekcí pozadí) - použití matricového modifikátoru Mg(NO3)2 - zařízení - AAnalyst 600 (Perkin Elmer). Optimalizovaná metoda poskytuje odpovídající citlivost pro stanovení hliníku v potravinách a je akreditována ČIA podle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 (pří validaci nastaven a průběžně dodržován systém kontroly a zabezpečení kvality - kalibrace, blanky, CRM, paralelní vzorky, regulační diagramy).
4
Graf 1. Výběr a pořadí 20 kompozitních vzorků s nejvyšším obsahem Al v letech 2010-2011.
Graf 2. 20 nejvýznamnějších zdrojů absolutní dietární expozice společně s odpovídajícími hodnotami expozičních dávek v letech 2010-2011.
Koření
Koření
Kakao
Chléb pšenično-žitný
Rozinky
Párky
Sója a sójové výrobky
Pečivo pšeničné
Fazole
Kakao
Párky
Maso kuřecí
Čokoláda
Cukrovinky čokoládové
Perník
Pečivo jemné
Čočka
Oplatky
Cukrovinky čokoládové
Chléb žitný
Ředkvičky
Čokoláda
Polévky v prášku
Knedlíky
Klobásy
Klobásy
Sušenky
Čaj (nálev)
Oplatky
Mouka
Jaternice a jelita
Sušenky
Špenát
Těstoviny
Arašídy
Brambory konzumní
Chléb pšenično-žitný
Čočka
Obiloviny snídaňové
Džusy 0
100 200 300 Koncentrace hliníku (mg/kg)
0,000 0,001 0,002 0,003 0,004 Expozice hliníku (mg/kg t. hm./den)
5
Obsah Al (mg/kg)
450 400 350 300 250 200 150 100 50 0
Graf 3. Změny obsahu hliníku u vybraných potravin v průběhu sledovaného období 1999 – 2011
Koření Rozinky Fazole
Kakao Sója a sojové výrobky
Graf 4. Příspěvek vybraných potravin k celkové expoziční dávce – časová závislost ve sledovaném období 1999 – 2011
Absolutní expozice Al (mg/kg t.hm./den)
0,006 0,005 0,004 0,003 0,002 0,001 0,000
Koření Párky Kakao
obsah Al spotřeba potraviny kulinární faktor Chléb pšenično-žitný Pečivo pšeničné
6
Graf 5. Trend expozice hliníku (1997 – 2011) – různé skupiny obyvatelstva – na základě modelu doporučených dávek potravin. Odhad zátěže populace jeví kolísavý trend s mírnou tendencí k celkovému poklesu. Nejvíce exponované jsou děti vzhledem k jejich vyššímu přívodu potravin na kg tělesné hmotnosti.
Expoziční dávka (mg/kg t. hm./den)
0,25
0,2
0,15
0,1
0,05
0
Děti 4-6 roků
Dospělé ženy 18+ roků
Senioři 60+ roků
Těhotné a kojící ženy
Dospělí muži 18+ roků
7
Závěr Produkce dat obsahu hliníku ve sledovaném období (1997-2011) dává možnost výpočtu - expoziční dávky, přicházející z individuálních vzorků - celkové dietární expoziční dávky Limitní expoziční hodnota (pro odhad expozice a hodnocení zdravotních rizik) - JECFA FAO/WHO (2006) ► (PTWI) = 1 mg/kg t.h./týden, - US EPA ► RfD (2012) = není stanovena - OSF (2012) ►není stanoven - EFSA (2008) ►(TWI) = 1 mg/kg t.h./týden. Průměrná expoziční dávka odhadovaná pro populaci ČR (2010-2011) - 0,029 mg/kg t.h./den - nepřesahuje stanovené limitní hodnoty (dosahuje 20,4 % PTWI) při detailnějším rozboru rozložení expozice lze, konstatovat že 1% obyvatel je nad nově stanovenou bezpečnostní dávkou (jedná se především o děti ve věku 4-9 let)
8
Příklad záchytu rizikových potravin Systémem RASFF (systém rychlého varování pro potraviny a krmiva sdílený členskými státy EU) byly zachyceny čínské nudle s vysokým obsahem Al až 17,2 mg/kg, SZPI zákaz prodeje rychlopřípravných nudlí 20,1 mg/kg a skleněných nudlí 142 mg/kg V porovnání průměrná hodnota Al v těstovinách v ČR 2,3 ± 0,7 mg Al / kg. Pro rozhodování o uvádění těstovin (včetně instantních nudlí) do oběhu v ČR k lidské spotřebě bylo navrženo využít hodnotu 8,5 mg Al / kg potraviny. Podle stanoviska EFSA se hodnoty koncentrace Al některých cereálních potravin v Evropě mohou pohybovat v rozmezí 5-10 mg Al / kg. Na základě zhodnocení rizika byla pro systém RASFF v souladu s Nařízením EP a R č. 178/2002 navržena limitní hodnota 10 mg Al / kg v případě této potraviny. 9
Děkuji za pozornost 10
