Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Financí a ekonomie
Význam ratingu v pojišťovnictví Diplomová práce
Autor:
Bc. Jitka Hendrychová Finance
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Alois Rous, CSc.
Březen, 2014
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu.
Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze dne 30. 3. 2014
Bc. Jitka Hendrychová
2
Tímto bych chtěla nejvíce poděkovat svému otci za trpělivost a pomoc při kontaktu na seznámení s řediteli jednotlivých pojišťoven a řediteli ratingových agentur.
Dále bych chtěla poděkovat panu Renému Činátlovi, řediteli České podnikatelské pojišťovny, panu Petru Vinšovi, řediteli Moody´s Investors Service ratingová agentura, paní Marii Farové, pracující v oddělení Underwrittingu v České pojišťovně, panu Miroslavu Matochovi, řediteli odboru pojištění průmyslu v UNIQA pojišťovně a panu Dominikovi Štrosovi, řediteli QBE Insurance (Europe) Limited za jejich čas na potřebné konzultace a za poskytování interních záležitostí a samozřejmě svému konzultantovi za neúnavnou pomoc a trpělivost k diskuzi o mé práci.
3
Anotace:
Hlavní cíl této práce „Význam ratingu v pojišťovnictví“ je analýza ratingu jako nástroje hodnocení bonity pojišťovny s následnou aplikací ratingového hodnocení vybrané pojišťovny.
Annotation:
The main goal of this work, "The importance rating in insurance," is the rating analysis as a tool for assessing the creditworthiness of insurers with a subsequent application of a credit rating insurance company.
Klíčová slova: Rating, ratingové agentury, ratingová analýza, Česká pojišťovna a.s.
Keywords: Rating, rating agencies, rating analysis, Czech insurance company
4
Obsah Obsah .......................................................................................................................................... 5 Úvod práce ................................................................................................................................. 7 1.
Rating jako nástroj a hodnocení firmy ............................................................................... 9 1. 1. Historie ratingu ............................................................................................................... 9 1. 2. Charakteristika ratingu ................................................................................................. 11 1. 3. Regulace ratingu ........................................................................................................... 13 1. 3. 1.
Solventnost pojišťovny..................................................................................... 14
1. 3. 2.
Kapitálové požadavky ...................................................................................... 16
1. 3. 2. 1.
Solvency Capital Requirement ................................................................. 17
1. 3. 2. 2.
Minimal Capital Requirement .................................................................. 18
1. 4. Kredibilita a nezávislost ratingových agentur .............................................................. 19 1. 5. Druhy ratingu ............................................................................................................... 20 2.
Ratingové agentury a jejich činnost v pojišťovnictví....................................................... 33 2. 1. Typy ratingových agentur ............................................................................................ 33 2. 1. 1. Lokální a mezinárodní ratingové agentury.......................................................... 34 2. 1. 2. Všeobecné a specializovaní ratingové agentury.................................................. 34 2. 1. 3.
Spolupracující s emitenty a ratingové agentury těžící z veřejných informací . 35
2. 2. Historie ratingových agentur ........................................................................................ 36 2. 3. Česká republika a ratingové agentury .......................................................................... 36 2. 3. 1. CRA Rating Agency, a. s. ................................................................................... 36 2. 3. 2. Duff & Phelps CZ, a. s . ...................................................................................... 37 2. 4. Standart & Poor´s .................................................................................................... 38 2. 4. 1. Metoda hodnocení Standard & Poor´s ................................................................ 42 2. 5. Moody´s Investors Service ........................................................................................... 47 2. 5. 1. Metoda hodnocení ............................................................................................... 50 2. 6. Proces tvorby ratingového hodnocení .......................................................................... 50 3. Ratingové hodnocení České pojišťovny a. s. ....................................................................... 54 3. 1. Charakteristika České pojišťovny a. s. ......................................................................... 54 3. 2. Upisování rizik ............................................................................................................. 57 3. 3. Investiční činnost.......................................................................................................... 58 3. 4. Zajištění ........................................................................................................................ 61
5
3. 5. Kapitálová přiměřenost ................................................................................................ 65 3. 6. Rentabilita .................................................................................................................... 66 3. 7. Vyhodnocení ratingové analýzy České pojišťovny...................................................... 69 Závěr......................................................................................................................................... 73 Seznam použité literatury ......................................................................................................... 77 Seznam použitých zkratek ........................................................................................................ 82 Seznam tabulek ........................................................................................................................ 83 Seznam grafů ............................................................................................................................ 84 Seznam obrázků ....................................................................................................................... 85 Seznam příloh ........................................................................................................................... 86
6
Úvod práce Rating je slovo, které vyvolá u lidí různé představy. Rating není na moderním ekonomickém trhu běžný. Je to obor stále se vyvíjející a upravující. Legislativa nemá ještě pevnou podobu. Pokud se zeptáme člověka, který není ekonomicky zaměřený, neví, co si pod výrazem rating přesně představit. V této práci bych ráda přiblížila problematiku ratingu s následnou ukázkou využitelnosti v praxi. Jelikož není rating příliš legislativně podložený, musela jsem kontaktovat přímo ratingovou agenturu a s ní také spolupracovat.
V první kapitole této diplomové práce „Využití ratingu v pojišťovnictví“ se zaměřím na všeobecnou stránku ratingu a také budu pátrat po přesné historii vzniku ratingu jako takového. Jistě budu nacházet odlišná počáteční data vzniku. Mohu za sebe říci, že jako vznik beru dva mezníky, založení dvou společností dvěmi nejvýznamnějšími muži Hendrym V. Poorem a Johnym Moodym. Standard & Poor´s a Moody´s Investors Service vznikly před více než 100 lety a stále si drží svou pozici jedničky na trhu, což si vyžaduje úctu v dnešních finančních krizích. Dále budu v první kapitole uvádět přehledné rozdělení druhů ratingu, dle subjektů, dle cílového trhu anebo dle dluhového instrumentu. Pro srovnání budu uvádět
jednotlivé
hodnotící
tabulky
dvou
nejvýznamnějších
ratingových
agentur
na celosvětovém finančním trhu. Samozřejmě budu také uvádět regulaci ratingu od roku 2004, který byl zlomem v regulaci ratingových agentur. Zabývat se také budu solventností pojišťoven, protože rating je analýzou rizik a solventnost se zabývá riziky v pojišťovnictví.
Druhá kapitola bude představovat ratingové agentury jako nezávislé hodnotící subjekty. Po stručném rozdělení do kategorií dle působnosti na trhu, dle specializace a dle přístupu k informacím, budu uvádět historii ratingových agentur na českém území. Jako českou ratingovou agenturu považuji pouze jednu agenturu a to CRA Rating Agency, a. s., založenou roku 1998, kdy se roku 2006 sfúzovala s Moody´s Investors Service a přejmenovala se na Moody´s Central Europe, a. s. Tato kapitola se bude ale především zabývat dvěmi ratingovými agenturami, tj. Standard & Poor´s a Moody´s Investors Service, jejich historiemi, metodami hodnocení. V této kapitole budu také uvádět proces tvorby ratingového hodnocení. V podkapitole poukáži stručně jednotlivé kroky ratingového hodnocení. Na této podkapitole budu spolupracovat s panem Vinšem ze společnosti Moody´s Central Europe, a. s., kde ukáži ratingové hodnocení v přehledném pyramidovém obrazci. Tuto pyramidu vymyslel pan Vinš
7
a mohu říci, že je fantastická. Výborně se dle ní sestavuje ratingové hodnocení. Člověk si díky ní dokáže představit jednotlivé kroky hodnocení.
Poslední třetí kapitola bude uvádět praktickou ratingovou analýzu s konečným vyhodnocením ratingu pro Českou pojišťovnu. Tuto pojišťovnu jsem si vybrala z důvodu snadného dosažení požadovaných informací a podkladů pro ratingové hodnocení. Budu aplikovat metodu „Pi ratingu“. Jako podklady využiji pouze veřejně dostupné výroční zprávy pojišťovny a dále osobní pohovory s pracovníky České pojišťovny. Jednotlivé kroky třetí kapitoly budou dle metodiky agentury Moody´s Investors Service pro ratingové hodnocení neživotních pojišťoven, poskytnuté panem Vinšem. Metodika udává „Rating Scorecard“, která mě povede jednotlivými kroky ratingového hodnocení. Jedním z důležitých kroků „Rating Scorecard“ je finanční stránka pojišťovny, pro správné posouzení použiji vybrané ukazatele finanční analýzy. Budu sledovat pětileté období od roku 2008 až po rok 2012. V poslední části této kapitoly bude vyhodnocení celého mého ratingového hodnocení s porovnáním ratingového hodnocení České pojišťovny provedeného agenturou Moody´s Investors Service.
Diplomová práce bude napsána metodou analýzy a deskripce s následnou aplikací ratingového hodnocení v praxi. Při ratingovém hodnocení budou použity ukazatele, vybrané ratingové agentury s ohledem na aplikovatelnost a dostupnost vstupních informací při konstrukci těchto ukazatelů.
8
1. Rating jako nástroj a hodnocení firmy 1. 1. Historie ratingu Historie ratingu? Kam až sahá? Když člověk pátrá po přesné historii určité oblasti, nachází obvykle jasná data událostí se vzniky a zániky. Rating je dle mého a dle toho, co jsem přečetla, přesně taková oblast, která má pod stejnými daty odlišné události. Jedna publikace datuje vznik ratingu na rok 1837. Byla finanční krize s kořeny v Anglii a Německu. USA a Evropa byly tehdy vzájemně propojeny a finanční krize také zasáhla Spojené státy. V té době, ve Spojených státech, probíhala nákladná výstavba železnice, která byla financována akciovým kapitálem. Železnice byla v té době velmi populární, proto poptávka a tedy i „železniční“ akcie velmi rychle vzrůstaly. V roce 1836 dosáhly akcie svého stropu a jejich kurz začal masivně klesat. Tento propad v USA způsobil nedostatek finančních prostředků.
Po tomto propadu akcií a vzniku finanční krize roku 1841, byla otevřena první obchodně ratingová agentura „Mercantile Credit Agency“, založená Louisem Tappem. V roce 1849 založil podobnou agenturu John Brandstreet. Obě agentury se v roce 1933 spojily do jedné pod názvem Dun and Brandstreet. V letech svého vzniku ještě obě agentury neplnily funkci ratingové agentury, jakou známe dnes. V letech 1962 až 2000 byly vlastníkem i známé společnosti Moody´s Investors Service. Moody´s Investors Service byla založena roku 1909 Johnem Moodym. Tento rok je brán v určitých publikacích jako počátek ratingu. John Moody tehdy použil, již dnes známé, tři symboly k určování bonity cenných papírů.
Jako vznik ratingu je brán ještě jeden rok, a to 1860, kdy byla založena Henrym V. Poorem ratingová agentura Poor´s Publishing Company. V roce 1941 vznikla Standard & Poor´s fúzí Standard Statistics Company a Poor´s Publishing Company. Dalo by se tedy říct, že historie ratingu se neustále točí kolem dvou jmen Johna Moodyho a Henry V. Poorem. Oba založily velmi významné společnosti a rozběhly celou historii ratingu.1
Nejvýznamnější evropskou ratingovou agenturou se stala společnost IBCA, která byla založena roku 1978 na britských ostrovech. IBCA byla specializovaná instituce na rating bank. V roce 1992 se IBCA stala největší evropskou nezávislou ratingovou agenturou, a 1
Zdroj: FELIXOVÁ, K.. Postavení a význam ratingu v současnosti. [online] 15-19 str. [2013-06-10]. Dostupné z: http://pokrok.ujep.cz/elektronicka_knihovna/Finance_a_management_v_teorii_a_praxi.pdf .
9
to díky fúzi s firmou Euronotation. Francouzská společnost IBCA, tj. FIMALA, S. A. převzala v roce 1997 i společnost Fitch Investor Service. Spojené agentury vytvořily třetí největší ratingovou agenturu na světě FitchIBCA. Konsolidace společností v 90. letech byla zakončena v roce 2000 převzetím ještě dalších dvou menších společností Duff & Phelps a také Thomson Bank Watch. Spojená společnost se zpět vrátila k původnímu názvu Fitch.
V současné době jsou po celém světě uznávané tři hlavní ratingové agentury: •
Moody´s Investors Service,
•
Standard & Poor´s,
•
Fitch Ratings.
Fitch Ratings 16%
Ostatní 4%
Standard & Poor´s 40%
Moody´s Investors Service 40%
Moody´s Investors Service Standard & Poor´s Fitch Ratings
Graf 1: Tržní podíly ratingových agentur2
K dalším subjektům na trhu patří specificky orientované národní ratingové agentury bez celosvětové konkurenceschopnosti. Do této skupiny patří A. M. Best Co., založená roku 1899 v USA. Tato společnost se zaměřuje na rating pojišťovacích společností. Největší a nejstarší kanadskou ratingovou společností zaleženou roku 1972 je agentura Dominion Bond
2
Zdroj: vlastní zpracování dle VINŠ, P. a LIŠKA, V. Rating. 1. vyd. Praha: C. H. BECK, 2005. 3 str. ISBN 807179-807-X.
10
Rating Service. Hlavní ratingovou agenturou hodnotící evropské pojišťovny je Standard & Poor´s.
Rating se stal ve světě standardním označením hodnocení bonity ekonomických subjektů a zároveň i označením hodnocení pravděpodobnosti, s jakou daný subjekt dostojí svým závazkům, s jakou pravděpodobností budou jednotlivé dluhové instrumenty splaceny. Dnes prakticky žádná významná světová emise obligací není emitována bez na sobě nezávislých ratingových hodnocení od dvou ratingových agentur.
Rating si získal obrovskou důvěru bank, investorů a regulačních orgánů. I proto, se podle ratingu, vypočítává kapitálová přiměřenost. Rating je hlavním měřítkem vymezující investiční možnosti a mnohého dalšího.3
1. 2. Charakteristika ratingu Rating je nezávislé hodnocení s cílem zajistit, na základě komplexního rozboru veškerých známých rizik hodnoceného subjektu, jak je schopen a ochoten dostát včas a v plné výši všem svým splatným závazkům. Vyjádřením hodnocení je jednoduchá známka označující pravděpodobnost, že hodnocený subjekt dostojí včas a v plné výši svým závazkům. Závěrečné hodnocení je vyjádřeno formou ratingové známky z ratingové stupnice, který je na své mezinárodní části celosvětově plně porovnatelná a kompatibilní skrze odvětví a regiony.4 Ratingovou známkou a ratingovou stupnicí se budu více zabývat dále v této práci.
Rating z pohledu investora představuje určitý standardizovaný informační zdroj, dle kterého se řídí jeho rozhodování. Poskytuje investorovi informace, které mu umožňují posoudit míru rizika jeho investic. Informace musí být nejenom co nejúplnější, ale i objektivní. Zdroje těchto informací musí mít dostatečnou kapacitu analyzovat oblasti možných rizik a také nezávislost, jak vůči investorovi, tak vůči emitentovi či jiným zájmovým skupinám. Tyto požadavky ideálně splňují ratingové agentury. S každou investicí je spjato mnoho rizik spojených s nedodržením závazků a rating je nástroj, který toto riziko označuje a samozřejmě
3 4
Zdroj: DAŇHEL, J. a kol. Pojistná teorie. Praha: 1. vyd. 2005. ISBN 80-86419-84-3. Zdroj: VINŠ, P. a LIŠKA, V. Rating. 1. vyd. Praha: C. H. BECK, 2005. 2-7. str. ISBN 80-7179-807-X.
11
měří.5 Rating není v žádném případě investiční doporučení, nezkoumá totiž tržní cenu akcie nebo obligace, nehodnotí jejich výnosnost a ani neposkytuje informace o tom, zda daná tržní cena je vhodná k nákupu či nikoliv.6
Uživatel na rating nahlíží jako na úsporu jeho vlastních nákladů a úsporu času, který by musel věnovat k analyzování informací. Rating je komplexní a naprosto nezávislé hodnocení, které by si uživatel jen těžko sám vytvořil na základě veřejně dostupných informací o společnostech. Pokud je větší část trhu, který využívá uživatel k obchodování, ohodnocena ratingovou agenturou, nepotřebuje již velkou skupinu analytiků a odborníků na hodnocení svých finančních partnerů. Tyto informace jsou díky dodávaným přehledům „just in time“ rychle vyhledatelné a tedy, nemusí se nikde složitě vyhledávat a ani za ně znovu platit. To vše pomáhá k rychlým investičním rozhodnutím.7 Já jako zájemce o pojištění mám snadno dohledatelné ratingové hodnocení pojišťoven na webových stránkách pojišťoven. Jsem ale chytrý uživatel a pojištění si nechám raději zprostředkovat pomocí makléřské společnosti.
Většina makléřských společností mají, v rámci externích auditních firem, vytvořené ratingové hodnocení, dle kterých se rozhodují, i když nepřímo, které pojišťovací společnosti jsou pro mé pojištění nejlepší. Neznamená však, že pokud má pojišťovací společnost nízce ohodnocený rating, že pokud nastane škoda z pojistného plnění, pojišťovací společnost „zkrachuje“. Pokud má pojišťovací společnost kvalitní zajištění například v cizině, nebude mít problémy s vyplácením pojistných plnění ani v situacích dnešních katastrofických povodní. Zpět tedy k makléřským společnostem a využití ratingu, v rámci nabízených pojišťovacích společností, pro mne jako zájemci o pojištění. Makléř zhodnotí, díky ratingové známce, solventnost pojišťovací společnosti a zájemci pojištění, doporučí tu nejkvalitnější. Pokud si vyžádá pojišťovací společnost, která dle makléřových informací o ratingu není příliš solventní, upozorní zájemce. Rating tedy určitým způsobem ovlivňuje rozhodování makléřských společností o solventnosti ke konečnému spotřebiteli pojištění, i když nepřímo.
5
Zdroj: CIPRA, T. Kapitálová přiměřenost ve financích a solventnost v pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2002. ISBN 80-86119-54-8. 6 Zdroj: FOJTÍKOVÁ, J. Rating v pojišťovnictví:Diplomová práce. Brno:Masarykova univerzita, Ekonomickosprávní fakulta, 2007. 81 str. Ing. Svatopluk Nečas. 7
Zdroj: VINŠ, P. a LIŠKA, V. Rating. 1. vyd. Praha: C. H. BECK, 2005. 2-7 str. ISBN 80-7179-807-X.
12
1. 3. Regulace ratingu Roku 2004 byl zlom v regulaci ratingových agentur. Do té doby byly ratingové agentury samoregulovány. Samoregulace fungovala bez větších problémů, protože dodržovaly pouze Etický kodex organizace vydaný Mezinárodní organizací Komisí pro cenné papíry. Kodex obsahoval pouze obecná pravidla, např. zajištění transparentnosti ratingových metod, předcházení konfliktů, úpravy ratingu při změně situace, atd. Ale nepředepisoval, jak rating sestavovat a bohužel, dodržování samotných pravidel nebylo nijak kontrolováno. Na americkém kontinentu byl roku 2006 přijat zákon o regulaci ratingových agentur. I přestože byl zákon přijat, proběhla dva roky poté světová finanční krize. Na tuto krizi nikdo neupozornil. Bralo se to jako selhání státního dohledu, vnějšího auditu a ratingových společností. Právě oni měli ukázat na blížící se krach.
Reakcí na evropském kontinentu na finanční krizi bylo přijetí zákona, který byl již v roce 2006 přijat na americkém kontinentu, Evropská unie se k němu přiklonila až tři roky poté, roku 2009. Nová regulatorní pravidla pro ratingové agentury byla schválena Evropským parlamentem v dubnu roku 2009, kdy předsedala Česká republika. Pravidla vešla v platnost dne 7. prosince roku 2009. V České republice byla pravidla schválena poslaneckou sněmovnou dne 10. března 2010 a odeslána do senátu. Eduard Janota, v té době ministr financí, uvedl, že pravidla musí začít platit nejpozději od 7. června téhož roku. 8
Nová pravidla dodržovaná ratingovými agenturami: •
povinnost registrace agentur u orgánu dozoru v daném státě Evropské unie; v České republice je to tedy Česká národní banka,
•
povinnost schvalování ratingů od agentur, které nejsou registrované v Evropské unii těmi agenturami, které registrované jsou,
•
zveřejňování metodiky a modelů, které používají, a ze kterých vycházejí,
•
nebudou moci nadále poskytovat poradenské služby hodnoceným subjektům,
•
k provádění hodnocení budou agentury muset disponovat dostatkem relevantních informací,
8
Zdroj: VALOVÁ, Ivana. Regulace externích ratingových agentur se stává realitou, finance.cz, .[online] Finance media a.s., 2009 [2013-06-10]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/220345-regulace-externichratingovych-agentur-se-stava-realitou/ .
13
•
součástí interních orgánů agentur se stane mechanismus kontroly kvality ratingových hodnocení,
•
povinnost zveřejňovat výroční zprávu o své transparentnosti.
Ratingová agentura musí být nezávislá a uznávaná. K tomu, aby agentura byla uznávaná, musí být schopná reagovat na měnící se poptávku trhů v mezinárodním měřítku. Dále musí ratingové agentury poskytovat záruky, že jejich rating je mezi investory obecně uznávaný. Z tohoto důvodu začal být rating v České republice regulován a to Komisí pro cenné papíry, nejdříve jen jako koncesovaná živnost. Nyní dohlíží nad ratingem a celým finančním trhem Česká národní banka. Regulace ratingových agentur je stále v rozvoji a neustále se upravuje.
1. 3. 1.
Solventnost pojišťovny
Rating se zabývá analýzou rizik. Podobně se analýzou rizik zabývá v pojišťovnictví Solvency I. a poté II. Pod pojmem solventnost pojišťovny rozumíme schopnost pojišťovny a také samozřejmě zajišťovny zabezpečit vlastními zdroji trvalou splnitelnost závazků z pojišťovací či zajišťovací činnosti. Solventnost se měří pomocí míry solventnosti, která je počítána z výše regulatorního kapitálu pojišťovny povinně držícího proti nepředvídatelným událostem. Míra solventnosti má požadavky zavedeny od roku 1970. V roce 1990 byla přijata třetí generace směrnice, kdy byly uvedeny pravidla Evropské unie o kapitálové přiměřenosti. Po přezkoumání požadavků na solventnost vznikla metodika Solvency I, která byla schválena Evropským parlamentem a Radou v roce 2002.9 Solvency I měla jeden z hlavních nedostatků v pojetí kapitálových požadavků. Tento nedostatek má změnit režim Solvency II. Solvency I. se zaměřovala pouze na rizika na straně pasiv bilance pojišťovny. Každá pojišťovna si pouze dosadila hodnoty do vzorečku, který byl dán zákonem.
První návrh směrnice Solvency II byl publikován v červenci 2007. Solvency II, jako nová regulace pojišťovnictví, má za hlavní cíl ochranu pojistníků, pojištěných a oprávněných osob propojených s finanční stabilitou dohlížených pojišťovacích subjektů. Stabilita bude podpořena většími požadavky na kvalitní a funkční systém řízení rizik a na systémy interní
9
Zdroj: BÖHM, A. a MUŽÁKOVÁ, K. Pojišťovnictví a regulace finančních trhů. 1. vyd. Praha: Professional publishing, 2010. 121. str. ISBN 978-80-7431-035-5.
14
kontroly v komerčních pojišťovacích společnostech.10 Solvency II lze znázornit ve třech pilířích. Znázorněno níže na obrázku.
První pilíř obsahuje kvantitativní požadavky. Existují dva kapitálové požadavky, Solvency Capital Requirement – SCR „Solventnostní kapitálový požadavek“ a Minimal Capital Requirement – MCR „Minimální kapitálový požadavek“. Tyto požadavky představují různé úrovně intervence dohledu. Dále tento pilíř zahrnuje veškerá kvantifikovatelná rizika, např.: Asset Lability Mismatching – ALM (správa činností investování, nákupu a prodeje k zajištění toho, aby hotovost byla k dispozici pro splnění závazků v okamžiku jejich splatnosti), pojistné, úvěrové, tržní, likvidní aj.11
Druhý pilíř Solvency II je na rozdíl od prvního pilíře zaměřen na kvalitativní požadavky kapitálu pojišťoven. Klade důraz na interní kontrolní systémy v pojišťovnách a pravidla pro řízení rizik. Zároveň je zaměřen na činnost orgánů dohledu, jejich povinnosti a pravomoci vůči pojišťovnám a vzájemnou mezinárodní spolupráci.12
Třetí pilíř zahrnuje oznamování orgánům dozoru a zveřejňování informací. Informace se zveřejňují s cílem zvýšení kvality informací o účastnících trhu a tím přispění zajištění stability pojistitelů a zajistitelů.13
10
Zdroj: VÁVROVÁ, E. Regulatorní opatření Solvency II v kontextu současné finanční krize. [online] Brno, Provozně ekonomická fakulta, Mendlova univerzita v Brně. [2013-06-10]. Dostupné z: www.opf.slu.cz/aak/2012/04/Vavrova.pdf . 11 Zdroj: BÖHM, A. a MUŽÁKOVÁ, K. Pojišťovnictví a regulace finančních trhů. 1. vyd. Praha: Professional publishing, 2010. 122. str. ISBN 978-80-7431-035-5. 12 Zdroj: VÁVROVÁ, E. Regulatorní opatření Solvency II v kontextu současné finanční krize. [online] Brno, Provozně ekonomická fakulta, Mendlova univerzita v Brně. [2013-06-10]. Dostupné z: www.opf.slu.cz/aak/2012/04/Vavrova.pdf . 13 Zdroj: BÖHM, A. a MUŽÁKOVÁ, K. Pojišťovnictví a regulace finančních trhů. 1. vyd. Praha: Professional publishing, 2010. 122 - 123 str. ISBN 978-80-7431-035-5.
15
Solvency II Ochrana držitelů pojistek proti chybám pojišťoven
Pojistné riziko Investiční / tržní riziko Úvěrové riziko Asset-/Liability Mismatching Operační riziko
Pillar I
Pillar II
Pillar III
Kapitálové požadavky
Regulační přehled
Tržní disciplína
Technické rezervy
MCR – Minimální kapitálové požadavky
SCR – Solventnostní kapitálové požadavky
Vnitřní kontrola
Řízení rizik
Principy dohledu
Zveřejnění informací o rizicích Scénářové analýzy aktiv a technických rezerv
Platí pro všechny pojišťovny na území EU po zanesení direktivy do národních legislativ Graf 2: Třípilířová struktura Solvency II14
1. 3. 2.
Kapitálové požadavky
Kapitálové požadavky na pojišťovnictví, vzhledem k prvnímu pilíři Solvency II, má brány dvě a to Solvency Capital Requirement a Minimal Capital Reguirement. Oběma požadavky se budu více zabývat v podkapitolách 1.3.2.1. a 1.3.2.2. Tyto požadavky se od sebe liší zejména hladinou spolehlivosti, na níž jsou počítány. Dále riziky, která zahrnují. Rozdílná hladina spolehlivosti, kalibrace, obou požadavků zajišťuje dostatečný prostor pro dohledové orgány pro přijetí vhodných nápravných opatření odstupňovaných podle závažnosti nedodržení požadavků (supervisory ladder).15 Orgán dohledu celým názvem „Supervisory ladder of intervention“ dohlíží na finanční zdraví podniku v rámci dvoustupňového kapitálového požadavku Solvency II.16
14
Zdroj: BÖHM, A. a MUŽÁKOVÁ, K. Pojišťovnictví a regulace finančních trhů. 1. vyd. Praha: Professional publishing, 2010. 123 str. ISBN 978-80-7431-035-5. 15 Zdroj: KOTAŠKA, M. Reforma regulace pojišťovnictví a jiné dopady. [online], Copyright ©, 2011[2013-0610]. ISSN 1213-7693. Dostupné z: http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-51620160-reforma-regulace-pojistovnictvi-ajeji-dopady . 16 Zdroj: MONTALVO, C. Understanding a breach of the SCR. [online], Copyright © 2013 Solvency II Wire Ltd is a company registered in England and Wales. [2013-07-10]. Dostupné z: http://solvencyiiwire.com/understanding-a-breach-of-the-scr/7928 .
16
1. 3. 2. 1. Solvency Capital Requirement
Solvency Capital Requirement, dále jen „SCR“, nebo-li solventnostní kapitálový požadavek, je založený na všech kvantifikovatelných rizicích pojistitele nebo zajistitele a bere v úvahu veškeré techniky snižování rizika. Solvence II stanovuje dvě metody výpočtu SCR podle evropského standardního vzorce nebo vlastní firemní interní modely výpočtu solventnosti. Níže je uveden jeden z výpočtu SCR. SCR odpovídá hodnotě v riziku (Value at Risk, dále jen „VaR“) základních vlastních zdrojů na hladině spolehlivosti 99,5% v časovém horizontu jednoho roku. Vypočítává se pomocí vzorce (1)17:
P(ZVZ1 > 0 | ZVZ 0 = SCR) = 0,995 = P( ∆ ZVZ > - SCR) (1) Rovnice 1: Výpočet solventnostního kapitálového požadavku pomocí pravděpodobnosti selhání
Kde je ve vzorečku : P- pravděpodobnost selhání ZVZ-základní vlastní zdroje SCR- solventnostní kapitálový požadavek
To znamená, že pojišťovna bude muset držet kapitál ve výši, která pokryje v 99,5 % případů roční ztráty pojišťovny. Podstatou výpočtu je určení dílčích kapitálových požadavků k jednotlivým rizikům, která se následně agregují za použití předepsané korelační matice. Výsledek je ještě upraven o schopnost technických rezerv a odložených daní absorbovat ztráty.18
17
Zdroj: BÖHM, A. a MUŽÁKOVÁ, K . Pojišťovnictví a regulace finančních trhů. 1. vyd. Praha. 143 str. ISBN 978-80-7431-035-5. A dále JUSTOVÁ, I. Solventnost II, Standardní vzorec pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku. 2. část. Česká národní banka. [online] 4. str. [2013-06-10]. Dostupné z: http://www.actuaria.cz/upload/Kreditn%C3%AD%20riziko.pdf . 18 Zdroj: KOTAŠKA, M. Reforma regulace pojišťovnictví a jiné dopady. [online], Copyright ©, 2011[2013-0610]. Dostupné z: http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-51620160-reforma-regulace-pojistovnictvi-a-jeji-dopady . ISSN 1213-7693.
17
Vzorec pro výpočet Value at Risk je uveden níže (2)19:
t + ρ Φ −1 (0,995) , t = Φ −1 ( PD) , ρ ≠ 1 (2) VaR = Φ 1− ρ Rovnice 2: Výpočet VaR pomocí kvantitu X
Ve vzorci je použit kvantil na 99,5% hladiny významnosti, kde jsou další veličiny: t- rozdělení kvantilu dle tabulek p- korelace aktiv PD- pravděpodobnost selhání.
1. 3. 2. 2. Minimal Capital Requirement
Minimal Capital Requirement, dále jen „MCR“, nebo-li minimální kapitálový požadavek, odpovídá hladině představující ohrožení splnitelnosti závazků pojišťovnou. Jeho nedodržení může vyvolat tvrdý zásah dohledu včetně odebrání licence. MCR bude počítán jako určité procento z několika ukazatelů (předpisu pojistného, nákladů na pojistná plnění a podobně) a ve zjednodušené formě se podobá současnému výpočtu požadované míry solventnosti pojišťoven. MCR je ohraničen 25 % až 45 % SCR pojišťovny či zajišťovny a to včetně navýšení kapitálového požadavku. Absolutní mez MCR činí 2 200 000 EUR pro neživotní pojišťovny, s výjimkou kdy jsou kryta všechna nebo některá rizika, uvedená v jednom z odvětví odpovědnosti za škody z provozu motorových vozidel, odpovědnosti za škody z provozu leteckých dopravních prostředků, odpovědnosti za škody z provozu plavidel, obecné odpovědnosti za škody, úvěry a záruky. Absolutní mez 3 200 000 EUR pro životní pojišťovny a pro zajišťovny s výjimkou kaptivních, pro které nesmí být MCR nižší než 1 000 000 EUR.20
19
Zdroj: JUSTOVÁ, I. Solventnost II, Standardní vzorec pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku. 2. část. Česká národní banka. [online] 14. str. [2013-06-10]. Dostupné z: http://www.actuaria.cz/upload/Kreditn%C3%AD%20riziko.pdf . 20 Zdroj: BÖHM, A. a MUŽÁKOVÁ, K. Pojišťovnictví a regulace finančních trhů. 1. vyd. Praha. 144 - 145 str. ISBN978-80-7431-035-5 a dále KOTAŠKA, M. Reforma regulace pojišťovnictví a jiné dopady. [online], Copyright ©, 2011[2013-06-10]. Dostupné z: http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-51620160-reforma-regulacepojistovnictvi-a-jeji-dopady . ISSN 1213-7693.
18
1. 4. Kredibilita a nezávislost ratingových agentur Kredibilita a nezávislost ratingových agentur, jak již bylo řečeno, je jeden z nejdůležitějších faktorů pro činnost ratingové agentury. Rating je sice na jedné straně placen klienty, ale na druhé straně je užíván investory a bankéři. Proto by měla ratingová agentura, pro bezproblémový chod a uznání ze strany klientů a dalších uživatelů ratingu, splňovat alespoň několik základních požadavků. Některé požadavky jsem již uvedla v podkapitole 1.3. Regulace ratingových agentur.
Nyní uvádím další nezbytné požadavky, které by ratingová agentura měla splňovat. Vypsala jsem jen ty nejdůležitější, jejich jinak nepřeberné množství. 21 •
Nezávislost ekonomická i politická: o rating je jediná činnost agentury, o zaměstnanci nemají konflikt zájmů, o akcionáři nemají konflikt zájmů, o ratingová agentura neinvestuje do jí hodnocených instrumentů, o ratingová agentura má dostatečné finanční zázemí a klientsky diverzifikované
příjmy. •
Kvalifikace zaměstnanců: o management a analytici – vysokoškolské vzdělání odpovídajícího směru,
nejlépe s praxí v příbuzném oboru; stáže a školení u světových ratingových agentur jsou velkou výhodou. •
Uznání: o regulátory příslušného trhu, o žádná profesionální pochybení, problémy se zákonem ani s obchodní etikou.
•
Historie firmy: o čím delší je historie firmy, tím lépe.
21
Zroj: VINŠ, P. a LIŠKA, V. Rating. 1. vyd. Praha: C. H. BECK, 2005. 20-21. str. ISBN 80-7179-807-X.
19
•
Metodologie a obchodní tajemství: o agentura musí prokázat, že je schopna dodržovat zásadu důvěrnosti informací
od klientů a zabránit úniku informací mimo okruh zaměstnanců agentury, o agentura musí používat konzistentní a historicky doložitelnou stupnici
hodnocení (defaultní studie, přechodné matice ratingů), doporučuje se i mapping (převodní tabulky na rating světových ratingových agentur podle vlastních průběhů defaultů).
Důležitým prvkem ohodnocení a úspěšnosti ratingových agentur je komplexnost hodnocení, která je nezbytná pro uznání investorů. Vše je jako bumerang, který se vždy vrátí k místu hodu. Uznání investorů má ratingová agentura, pokud je úspěšná. Pokud je úspěšná, je i uznávaná a její hodnocení je bráno více v potaz na finančním trhu.
1. 5. Druhy ratingu Rating, jako hodnocení schopnosti splácet řádně a včas přijaté závazky, je dělen na celou řadu druhů. Rating jako „credit rating“ se vytváří na subjekty k ohodnocení všech závazků popřípadě na konkrétní instrumenty, například na obligace.
Dvě velké skupiny ratingů jsou obchodní a úvěrové. Obchodní ukazuje informace o tom, jak je bezpečné uzavřít v dané zemi s určitou firmou obchod. Jeho význam je pouze v oblasti odběratelsko-dodavatelských vztahů. Jde především o předpověď rizika při obchodování, případně o možném bankrotu firmy. Obchodní tedy vyjadřuje míru rizika při obchodování s daným partnerem, oproti klasickému úvěrovému ratingu. Typickým zdrojem obchodního ratingu jsou veřejné informace, které zjišťují dosavadní platební zkušenosti s daným subjektem. To vše poskytuje obchodním partnerům objektivnější názor na hodnocený subjekt. Obchodní rating šetří obchodním partnerům čas i náklady potřebné na získání ekvivalentních informací. Pokud podnik zná obchodní rating svého partnera, může se vyvarovat možným ztrátám vzniklých v důsledku nezaplacení pohledávek těmito partnery.
Úvěrový rating je oproti obchodnímu více náročný produkt z mnoha hledisek. Rychlost zpracování je delší, hloubka analýzy větší a i cena je vyšší. Proto je úvěrový rating mnohem méně využívaný na českém trhu.
20
Tabulka 1: Srovnání obchodního a úvěrového ratingu
Obchodní rating
Úvěrový rating
Hloubka analýzy
Střední
Velká
Rychlost zpracování
Hodiny
Týdny
Typický zdroj
Veřejné informace, část od vedení firma
Informace od podniku
Klient - plátce
Žadatel o informace
Analyzovaný klient
Cena
Stovky Kč
Desetitisíce až statisíce Kč
Desítky
Tisíce
Počet hodnocených českých podniků Zdroj: vlastní zpracování dle Vinš a Liška22
Další velkou skupinou dělení je na rating vyžádaný a nevyžádaný. Pokud společnost spolupracuje s ratingovou agenturou a poskytuje jí veškeré potřebné materiály, podklady a další důležité a potřebné interní informace pro analýzu, jedná se o vyžádaný rating. Společnost si rating dobrovolně objednala a musí za něj ratingové agentuře zaplatit stanovenou cenu. Vyžádaný rating má výrazně lepší vypovídací schopnost o společnosti, díky všem potřebným informacím.
Nevyžádaný rating „Unsolicited rating“, nebo-li „Public information rating“ tzn.: pi rating, je odkázán pouze na veřejně dostupné informace a je vyhotoven z iniciativy ratingové agentury bez souhlasu hodnocené společnosti. O posouzení tohoto druhu ratingu se pokusím ve třetí kapitole této práce. Nevyžádaný rating uděluje společnost Standard & Poor´s v České republice. Tato agentura své pi ratingy stáhla z veřejně dostupných internetových zdrojů z důvodu zavedení nové regulace trhu.
Nyní existuje mnoho dalších druhů ratingu. Budu se je snažit přehledně vyjmenovat a stručně definovat. Členění je možné rozdělit do skupin dle toho, co je předmětem hodnocení, nebo-li dle typu dluhového instrumentu či subjektu.23
22 23
Zdroj: VINŠ, P. a LIŠKA, V. Rating. 1. vyd. Praha: C. H. BECK, 2005. 7- 17 str. ISBN 80-7179-807-X. Zdroj: VINŠ, P. a LIŠKA, V. Rating. 1. vyd. Praha: C. H. BECK, 2005. 7-17. str. ISBN 80-7179-807-X.
21
Dělení ratingu dle subjektu: •
Rating emitenta – „Issuer rating“ nemusí být výsledkem celkového ratingového hodnocení daného subjektu, často se pouze odvozuje z ratingů udělených jednotlivým emisím s ohledem na faktory, které nebyly při hodnocení emise uplatněny. Odhaduje tedy schopnost emitenta dostát svým závazkům a obvykle má velký vliv na výši úrokové sazby, která je při konkrétní emisí použita.24
•
Rating banky – „Financial strength rating“ vypovídá o finanční síle banky bez ohledu na možnou podporu státu či centrální banky v období krizí. Jedná se o měřítko vnitřní spolehlivosti a bezpečnosti banky, kdy se vyloučí vnější úvěrové riziko a vnější úvěrová podpora. Rating bank v České republice je v průměru hodnocen C s pozitivním vývojem českého bankovnictví i dobrým makroekonomickým vývojem. Zvyšování ratingu je zapříčiněno rostoucí ziskovostí a efektivností bank, výrazné zlepšení kvality poskytovaných služeb a zlepšení řízení kreditního rizika. Kvalitní české bankovnictví je díky restrukturalizaci, která proběhla v minulosti.25
•
Rating pojišťovny – „ Insurer financial strength rating“ hodnotí schopnost pojišťovny dostát svým závazkům plynoucích z potencionálních pojistných plnění. Slouží většinou jako podklad pro zajistnou činnost pojišťoven a zajišťoven. Pojišťovny mají svou speciální ratingovou agenturu americkou společnost A.M.Best Company, Inc.
•
Rating penzijního nebo podílového fondu – „Mutual fung credit rating“ vypovídající o schopnosti fondu vrátit zpět přijaté vklady investorů a dále je zhodnotit. Posuzuje se síla zakladatele fondu, portfoliamanagement fondu, kvalita podkladových aktiv a dále dosahovaných výsledků.
•
Rating organizátora trhu s cennými papíry (burzy) – „ Rating organizer of the securities market“.
Členění podle typu subjektu se týká standardního kreditního (úvěrového) ratingu označující schopnost daného subjektu dostát včas a v plné míře všem svým splatným závazkům. Mimo jiné existují i jiné ratingy s odlišnou vypovídací schopností. Nemůžeme tedy v této souvislosti opomenout suverénní rating státu „ Sovereign rating“. Tento rating nelze zařadit mezi
24
Zdroj: VINŠ, P. a LIŠKA, V. Rating. 1. vyd. Praha: C. H. BECK, 2005. 7-17. str.ISBN 80-7179-807-X. Zdroj: DAVIDOVÁ, P. a OPRAVILOVÁ, R. Rating a stabilita finančního systému. [online] Bankovnictví 20.6.2008, Rubrika: Speciál – rating finančních institucí. Copyright © Česná národní banka,2003-2013 [201307-10]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2008/cl_08_080620.html a také z výuky Základy bankovnictví na přednáškách BIVŠ.
25
22
klasické rozdělení kreditního a úvěrového ratingu, i když je nejpodobnější úvěrovému ratingu. Tento rating označuje kreditní schopnost daných států neboli schopnost dostát svým závazkům z přijatých úvěrů nebo emitovaných obligací. Sovereign rating byl po dlouho dobu stropem pro rating všech subjektů se sídlem v daném státu. Pokud jakýkoliv subjekt měl sídlo na území daného státu, mohl dosáhnout maximálně rating dané země, nemohl ho ale přesáhnout. V červnu roku 2001 však přišla agentura Moody´s se svojí ojedinělou metodologií, kterou začala používat jako jediná na světě, se jménem „Piercing the Sovereign Ceiling“.26
Dělení ratingu podle typu dluhového instrumentu: •
Rating cenných papírů s pevným výnosem – obligace, směnky.
•
Rating syndikovaného dluhu - syndikovaný úvěr je speciální kategorie úvěru, který je poskytován danému subjektu syndikátem – sdružením několika bank. Důvodem je jeho výše, obvykle se jedná o vysoký úvěr, který přesahuje možnosti jednoho věřitele. Kdyby úvěr financovala jedna banka, mohlo by to znamenat nedodržení regulačních pravidel. Banky tímto rozdělují riziko mezi sebou.
•
Rating prioritních akcií – prioritní akcie vyjadřuje vlastnictví základního kapitálu. Podíl prioritních akcií na základním kapitálu nesmí být vyšší než podíl kmenových akcií. S prioritními akciemi se obchoduje na burze a označují se číslem 3 podle burzovní zkratky. Tyto akcie mají většinou vyšší dividendu, tzv. prioritní dividendu.
•
Rating strukturovaného financování – financování přímo „ na míru“ konkrétní transakce klienta. Využívají se specifické zajišťovací nástroje a organizační struktury (swapy, opce, syndikovaný úvěr,…). Individuálním přístupem a vhodnou volbou finančních instrumentů lze poskytnout klientovi financování nejen na základě jeho bonity, ale i na základě bonity projektu.
•
Rating projektového financování – zdroje na financování se získávají na „Money markets“. Investorům a věřitelům je většinou nutno poskytovat i určité formy dodatečného zajištění poskytnutých finančních prostředků.
Dělení ratingu dle cílového trhu:
26
•
Mezinárodní rating závazků v cizí měně.
•
Lokální rating závazků v lokální měně.
Zdroj: VINŠ, P. a LIŠKA, V. Rating. 1. vyd. Praha: C. H. BECK, 2005. 14-15. str. ISBN 80-7179-807-X.
23
Do hodnocení mezinárodního ratingu vstupuje kromě rizika společnosti a ekonomiky i riziko transferu a konvertibility příslušné měny. Na rozdíl od toho, lokální rating je použitelný pouze na území daného státu a tudíž není mezinárodně srovnatelný. Nebo-li mezinárodní rating představuje rating úvěrové důvěryhodnosti v případě dluhu v zahraniční měně, kdy je hodnocení vztaženo ke srovnatelným společnostem v zahraničí a vše je uvedeno v zahraničních měnách. S výjimkou projektového financování je rating státního rizika ve většině případů limitujícím faktorem. Mezinárodní rating je díky tomu celosvětově porovnatelný.
Lokální rating, je rating vedený z hlediska emise dluhu v lokální měně, v České republice je veden v Kč. Limitem hodnocení je, jako u mezinárodního ratingu, hodnocení rizika státu. Lokální rating má na rozdíl od mezinárodního ratingu použitelnost pouze v rámci daného státu a není tedy mezinárodně srovnatelný.
Tabulka 2: Srovnání mezinárodního a lokálního ratingu
Mezinárodní rating
Lokální rating
Cizí
Lokální
Ano
Ne
Měna Mezinárodní srovnatelnost Omezení
Rizika
Sovereign rating = suverénní rating států Společnosti, transferu, ekonomiky, konvertibility
Stupnice
Globální
xyAaa27
Společnosti, ekonomiky Lokální
Zdroj: vlastní zpracování dle Vinš a Liška28
Dělení ratingu z časového hlediska: •
Krátkodobý rating – instrumenty se splatností do 1 roku.
•
Dlouhodobý rating – instrumenty se splatností nad 1 rok.
27
xy je index daného státu, označení lokálního ratingu České republiky je za xy dosazeno cz, tj. czAaa Zdroj: vlastní zpracování dle VINŠ, P. a LIŠKA, V. Rating. 1. vyd. Praha: C. H. BECK, 2005. 8.str. ISBN 807179-807-X.
28
24
Hodnotící stupnice jsou pro krátkodobý a dlouhodobý rating rozdílné. Hodnocení závazků se splatností do 1 roku jsou krátkodobé závazky. Dlouhodobý rating má instrumenty se splatností nad 1 rok, kterým se zabývám podrobněji níže.
Agentura Moody´s dává ratingové hodnocení mezinárodních krátkodobých závazků v podobě Prime-1, Prime-2, Prime-3 a Not Prime. Prime-1 až Prime-3 jsou na investičním stupni a Not Prime je už spekulativní stupeň. Investiční stupeň je tržní dohoda, která se nejprve vyvinula jako výsledek regulačního použití hodnocení. Cílem společnosti Moody´s je mít co nejméně nesplněných závazků pro investiční stupeň hodnocených vydavatelů na mezinárodní stupnici během jednoho roku od data nesplnění závazků. Dlužníci na investičním stupni jen zřídka kdy nesplní své závazky.29
Na rozdíl od agentury Moody´s agentura Standard & Poor´s používá známky označení písmeny abecedy od A-1+ až po D. Jednotlivé stupně hodnocení jsou pro porovnání uvedeny v tabulce 3 nazvaná Stupnice krátkodobého ratingu od Moody´s a Standard & Poor´s.
29
Zdroj: WASSENBERG, Johanes. Moody´s Zvláštní komentář: Nadnárodní hodnotící stupnice. Moody´s Investors Service [online]. Červen 2007, [25.6.2013]. Zpráva číslo:102508. Dostupné z: http://www.moodys.com/sites/products/ProductAttachments/SC%20fin%20NSR%20in%20CR.pdf .
25
Tabulka 3: Stupnice krátkodobého ratingu od Moody´s a Standard & Poor´s
Standard & Poor´s
Prime-1
A-1+
Prime-2
A-1
A-2 Prime-3
Zhodnocení
stupně
Vynikající schopnost plnit své finanční závazky Velmi dobrá schopnost plnit své finanční závazky Uspokojivá schopnost plnit své finanční závazky Nepříznivé ekonomické podmínky by
A-3
Investiční
Investiční stupeň
Moody´s
mohly oslabit schopnost dlužníka plnit své finanční závazky Spekulativní charakter-náchylnost k negativním změnám Vysoké riziko, že dlužník nebude
NP (not prime)
schopen plnit své finanční závazky. C
Závislost na ekonomické situaci a podmínkách v daném odvětví podnikání.
D
Spekulativní stupeň
B
Dlužník je v prodlení, neplní své finanční závazky.
Zdroj: vlastní zpracování dle Vinš Liška30
Tabulka 4 ukazuje hodnocení dlouhodobého ratingu ratingových agentur Moody´s a Standard & Poor´s. Dlouhodobý rating je udělován od známky triple A - Aaa agenturou Moody´s a AAA agenturou Standard & Poor´s až po NR (nebo-li subjekt není hodnocen) od Moody´s a též od Standard & Poor´s. Tabulka je rozdělena do pásem investičního a spekulativního stupně. Jednotlivými známkami hodnocení se více zabývat nebudu, jsou popsány s vysvětlivkami v tabulce uvedené níže. Uvedu jen nejvýznamnější a nejvyšší známku triple A. Nejvyšší známka Aaa, resp. AAA, přísluší subjektům s prakticky neohroženou schopností dostát svým závazkům. Touto známkou je ohodnoceno pár států a světových nadnárodních institucí. Nejvyšší známka je udělována jen výjimečně.
30
Zdroj: VINŠ, P. a LIŠKA, V. Rating. 1. vyd. Praha: C. H. BECK, 2005. 9-12. str. ISBN 80-7179-807-X.
26
Tabulka 4: Stupnice dlouhodobého ratingu od Moody´s a Standard & Poor´s
Aaa
AAA
Aa1
AA+
Aa2
AA
Aa3
AA-
A1
A+
A2
A
A3
A-
Baa1
BBB+
Baa2
BBB
Baa3
Investiční kvalita
Zhodnocení
Téměř žádné úvěrové riziko. Vynikající schopnost splnění finančních závazků.
Bezpečná investice s nízkým rizikem. Investiční stupeň
Poor´s
Vysoký stupeň
Standard &
Průměrný stupeň
Moody´s
Bezpečná investice, náchylná na ekonomické změny a negativní vlivy v daném oboru podnikání. Středně bezpečná investice vyskytující se často při zhoršených podmínkách v ekonomice. Stále dostatečná schopnost dostát svým závazkům, ale situace se může
BBB-
zhoršit. BB+
Spekulativní investice – dlužník čelí
Ba2
BB
nepříznivým podmínkám a je obtížné
Ba3
BB-
B1
B+
B2
B
B3
B-
Caa
CCC
Ca
CC
C
C
předvídat budoucí vývoj. Spekulativní investice – dlužník čelí Spekulativní stupeň
Promeškané
D
Spekulativní
Ba1
nepříznivým podmínkám a očekává se zhoršení situace. Pravděpodobnost selhání nebo jiného přerušení činnosti – závazky nejspíše nebudou splaceny. Velmi vysoká pravděpodobnost selhání. Trvá neschopnost dlužníka dostát svým závazkům.
WR NR
Hodnocení staženo. NR
Subjekt bez ratingu.
Zdroj: vlastní zpracování dle Vinš a Liška a dále Moody´s Rating Symbols and Definitions31 31
Zdroj: vlastní zpracování dle: VINŠ, P. a LIŠKA, V. Rating. 1. vyd. Praha: C. H. BECK, 2005. 12-14.str. ISBN 80-7179-807-X a dále Moody’s Rating Symbols and Definitions. Redfield, Blonsky & Company, LLC [online]. [cit. 2010-6-10]. Dostupné z: http://www.rbcpa.com/Moody%27s_ratings_and_definitions.pdf . a dále Standard & Poor’s Ratings Definitions. Standard & Poor’s [online]. c2010. [cit. 2010-6-10]. Dostupné
27
Krátkodobá a dlouhodobá hodnotící stupnice je pevně provázána. Vazby mezi jednotlivými ratingovými známkami jsou uvedeny níže v tabulce 5.
Tabulka 5: Provázanost krátkodobého a dlouhodobého hodnocení
Prime-2 Prime-3
Not Prime
A-1+
A-1 A-2 A-3
Investiční stupeň
Prime-1
Standard & Poor´s AAA AA+ AA AAA+ A ABBB+ BBB BBBBB+ BB BBB+ B BCCC + CCC CCC C+ C CD
B
C
D
Spekulativní stupeň
Moody´s Investors Service Aaa Aa1 Aa2 Aa3 A1 A2 A3 Baa1 Baa2 Baa3 Ba1 Ba2 Ba3 B1 B2 B3 C aa1 C aa2 C aa3 Ca C
Zdroj: vlastní zpracování dle Moody´s a dále Standard & Poor’s32
Ratingové symboly označují bonitu hodnoceného subjektu na určité úrovni rizika. Každé jednotlivé hodnotící „písmeno“ na určitém stupni může mít ještě vedle sebe další symbol, buď 1 nebo + podle hodnotící ratingové agentury. Přiřazený symbol znamená, že hodnocený subjekt je na příslušné úrovni rizika silnější a je tedy i více pravděpodobná schopnost a ochota subjektu dostát svým závazkům. Pravděpodobnost udržení tohoto stupně rizika subjektem je vyšší než jeho případné snížení hodnocení na nižší stupeň. Pokud je přiřazený symbol – nebo 3 dle ratingové agentury, subjekt je slabší na příslušné úrovni rizika. Pravděpodobnost
schopnosti a ochoty dostát svým závazkům je menší. Pravděpodobnost, že subjekt ztratí dosavadní rizikovou třídu a přesune se do nižší rizikovější třídy, je vyšší než udržení si
32
Zdroj: vlastní zpracování dle Moody´s Investors Service. Moody’s Rating Symbols and Definitions. Redfield, Blonsky & Company, LLC [online]. [cit. 2010-6-10]. Dostupné z http://www.rbcpa.com/Moody%27s_ratings_and_definitions.pdf . a dále Standard & Poor’s. Standard & Poor’s Ratings Definitions. [online]. c2010. [cit. 2010-6-10]. Dostupné z: http://www.standardandpoors.com/ratings/articles/en/us/?assetID=1245211373352 .
28
současné rizikové třídy. K ratingovým symbolům se ještě mohou ratingové známky doplnit o tzv. výhled. Výhled může mít tři formy a to negativní, stabilní nebo pozitivní. Výhled vyjadřuje směr, kterým se může rating pravděpodobně v budoucnu vyvíjet, ale nevyjadřuje samotnou ratingovou změnu. V případě negativního výhledu zaznamenává ratingová agentura takový vývoj společnosti či jejího okolí, který může být důvodem snížení ratingu. Opačně pozitivní výhled může mít časem, s ohledem na okolí, zvýšený dopad na rating. Při stabilním výhledu ratingová agentura nepředpokládá změnu ratingu. Slovní interpretace není jediná, která popisuje situaci na konkrétní úrovni rizika, a která ukazuje vypovídací schopnost firmy.
Ratingové agentury vychází při stanovení těchto pravděpodobností z defaultních studií dokládající praktickou použitelnost ratingu. „Default“ anglické slovíčko nemá v českém jazyce přesný překladový výraz, můžeme ho jen popsat podle definice ratingu. Rating vypovídá o schopnosti splacení závazků s důležitou charakteristikou, dostát včas a v plné míře všem svým splatným závazkům. Neboli default je okamžik, kdy je daná firma v prodlení i jen s části svých splatných závazků. Defaultní studie se sestavuje na základě prozkoumávání dat za předchozí období a zkoumá se průběh defaultů v čase dle jednotlivých ratingových stupňů. Bonitu svých hodnocení tímto dokazují ratingové agentury, protože rating je pohledem do budoucna. K empirickému zkoumání defaultní studie je potřebná dostatečně široká historická řada hodnocení a defaultů jednotlivých subjektů nebo instrumentů podle hodnoceného cíle. Defaultní studie si každá ratingová agentura sestavuje sama, proto jsou mezi jejich sestavováním drobné rozdíly, ale hlavní zásady musí být dodrženy. Společným rysem je, že default je sledován zpětně do doby prvního udělení ratingu za sledované období.33
Výpočet defaultu můžeme vypočítat dvěma způsoby: •
jako objem váženého defaultu – podíl daného nesplaceného závazku nebo závazků na daném stupni hodnocení, k danému datu a objemu všech závazků na daném stupni k datu udělení ratingu,
•
jako počet vážených defaultů – podíl počtu subjektů a jejich závazků či emisí, které nebyly splaceny včas a celkového počtu subjektů na daném stupni ratingu k danému období.
33
Zdroj: VINŠ, P. a LIŠKA, V. Rating. 1. vyd. Praha: C. H. BECK, 2005. 79-83.str. ISBN 80-7179-807-X.
29
Tyto vztahy můžeme vyjádřit vzorcem (3)34:
Dr =
∑ d ri ∑ L ri
(3)
Rovnice 3: Objem váženého defaultu
Dr - % defaultů na daném ratingovém stupni, ∑ dri – suma všech defaultů dle počtu nebo objemu na daném ratingovém stupni v daném čase, ∑ Lri – suma všech ratingů (počet nebo objem) na daném ratingovém stupni a v daném čase. Defaultní studie jsou nejčastěji vytvářeny jako kumulativní od prvního okamžiku hodnocení dané firmy. Kumulativní default se počítá dle následujícího vzorce (4)35:
∑ Dri = Dr1 + Dr2 +…+ Dri (4) Rovnice 4: Kumulativní default
Důvod proč se kumulativní součet dat načítá, je proto, že při vytváření defaultní studie je skutečnost, která pokud dojde v určitém časovém okamžiku k nedodržení závazků, dochází tak vlastně k defaultu, který pak už trvá celou zbývající dobu trvání daného dluhu.36
Tabulka 6: Kumulativní default v průběhu 10 let podle ratingových stupňů za období 1985-2012
Roky/
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Aaa
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
Aa
0,0%
0,1%
0,2%
0,3%
0,4%
0,5%
0,6%
0,8%
0,9%
1,0%
A
0,2%
0,4%
0,9%
1,3%
1,9%
2,6%
3,2%
3,9%
4,6%
5,4%
Baa
0,2%
0,6%
1,0%
1,3%
1,7%
2,1%
2,8%
3,7%
4,5%
5,6%
Ba
1,1%
2,9%
4,2%
5,3%
5,8%
7,0%
8,2%
9,0%
10,4% 12,7%
B
2,6%
7,1%
12,0% 16,6% 20,8% 23,7% 26,5% 27,6% 27,6% 27,6%
rating
Caa-C 15,1% 25,6% 34,1% 40,3% 45,2% 48,5% 53,3% 56,3% 56,3% 56,3% Zdroj: vlastní zpracování dle interních materiálů Moody´s
37
34
Zdroj: VINŠ, P. a LIŠKA, V. Rating. 1. vyd. Praha: C. H. BECK, 2005. 83. str. ISBN 80-7179-807-X. Zdroj: VINŠ, P. a LIŠKA, V. Rating. 1. vyd. Praha: C. H. BECK, 2005. 83. str. ISBN 80-7179-807-X. 36 Zdroj: VINŠ, P. a LIŠKA, V. Rating. 1. vyd. Praha: C. H. BECK, 2005. 83. str. ISBN 80-7179-807-X. 37 Zdroj: interní materiál společnosti Moody´s Investors Services. 35
30
Každý řádek tabulky zobrazuje průměrnou kumulativní sazbu defaultu pro dobu dodržení jednoho až deseti let. Z tabulky hodnocení dle Moody´s vyplývá, že pravděpodobnost nesplacení stoupá s nižším ratingem.
Nyní uvedu výpočet kumulativního defaultu podle agentury Moody´s. Moody´s metoda výpočtu kumulativních podílů selhání je aproximace neparametrické spojité míry aproximace. Kumulativní selhání jsou vypočteny z okrajových selhání, které představují pravděpodobnost, že emitent, který „přežil“ do určitého data, poté přepne na následující časový interval (obvykle jeden rok). Mezní míra selhání pro emitenty, kteří zastávají rating i v kohortním dni. Malé y je poměr počtů emitentů vystavených riziku nesplácení v období t. Viz vzorec níže (5) 38: d iy (t ) =
xiy (t ) (5) 1 y y y y ni (t ) − xi (t − 1) − [wi (t ) + wi (t − 1)] 2
Rovnice 5: Výpočet kumulativního defaultu dle Moody´s
V čitateli použijeme x default v časovém intervalu t. Ve jmenovateli se n bere jako množina ratingu na všechny subjekty, mezní výchozí sazba se upraví pro default, který se vyskytuje před t časovým intervalem, stejně jako ukončené ratingové výběry w(t), které se vyskytují v období před intervalem t a po malé úpravě pro výběry, které se vyskytují v t časovém intervalu. Kumulativní míra defaultu pro investiční horizonty délky T, D (T) jsou vybrány z okrajových defaultů (6)39: T Diy (T ) = 1 − ∏ 1 − d iy (t ) t =1
[
]
(6)
Rovnice 6: Míra kumulativního defaultu dle Moody´s
Nebo-li celá rovnice je (7)40: T −1 D(T ) = d (1) + d (2)[1 − d (1)] + d (3)[(1 − d (1))(1 − d (2))] + ... + d (T ) ∏ [1 − d (t )] (7) t =1 Rovnice 7: Celá rovnice výpočtu
38
Zdroj: interní materiály společnosti Moody´s Investors Services . Zdroj: interní materiály společnosti Moody´s Investors Services . 40 Zdroj: interní materiály společnosti Moody´s Investors Services. 39
31
Pro výpočet průměrného kumulativního defaultu je výchozí sazba ratingu i, průměr Di(T) je odvozen z vážených průměrných mezních defaultů, průměr di(t) počítán ze všech dostupných kohort mezních defaultů v historických údajích uvedených Y (8)41:
[
T Di (T ) = 1 − ∏ 1 − d i (t ) t =1
]
(8)
Rovnice 8: Výpočet průměrného kumulativního defaultu dle Moody´s
Kde se výpočet k průměrnému kumulativnímu defaultu použije pomocný vzorec (9)42:
∑x d i (t ) =
y i
(t )
yeY
∑n
y i
(t )
(9)
yeY Rovnice 9: Pomocný výpočet k průměrnému kumulativnímu defaultu dle Moody´s
41 42
Zdroj: interní materiály společnosti Moody´s Investors Services Zdroj: interní materiály společnosti Moody´s Investors Services
32
2. Ratingové agentury a jejich činnost v pojišťovnictví Pojišťovny mají ze zákona kontrolu státním dohledem České národní banky. Kontrolují se bilance, výkaz zisku a ztrát a další důležité údaje. Kontrola je prováděna buď formou dohledu „na místě“ nebo dohledem „na dálku“. Dalším druhem dohledu je vnější audit pojišťovny, který je také dán ze zákona. Každá pojišťovna musí mít výrok auditora ve své výroční zprávě o účetní závěrce. Výroční zpráva s výrokem auditora neslouží jen pro investory, Českou národní banku a veřejnost, ale slouží i jako hlavní podklad pro rating. Rating je tedy po dohledu České národní banky, vnějším auditu až na třetím místě a je pouze jako dobrovolné hodnocení pojišťovny, sloužící pro investory.
Tato kapitola se zabývá ratingovými agenturami, jejich druhy, historií a dále průběhem a metodami hodnocení.
Ratingové agentury vznikaly i na našem území, stručně popíši i české ratingové agentury. Především se v této kapitole věnuji dvěma největším ratingovým agenturám, tj. Standard & Poor´s a Moody´s Investors Service. Stručně popíši historii založení ratingových agentur, uvedu jejich postupy při vyhodnocování konečné ratingové známky.
Ve vyspělých finančních trzích a v ekonomikách plní ratingové agentury významné úlohy. Ratingové agentury nemají velkou legislativní kontrolu, tak jako banky nebo jiné finanční instituce, jejich legislativa se stále vyvíjí a upravuje. K tomu, aby ratingová agentura byla uznávaná, musí mít dostatečně dlouhou historii, stálou a historicky doložitelnou metodiku hodnocení a toto vše a mnohem více se budu snažit stručně popsat v následujícím textu.
2. 1. Typy ratingových agentur Se stále větším zájmem o rating u investorů stoupá i počet a struktura ratingových agentur a jejich poboček po celém světě. Nyní existují tři typy základního dělení ratingových agentur. 43
43
Zdroj: VINŠ, P. a LIŠKA, V. Rating. 1. vyd. Praha: C. H. BECK, 2005. 43-45. str. ISBN 80-7179-807-X.
33
2. 1. 1. Lokální a mezinárodní ratingové agentury Prvním rozdělením je dle jejich působnosti, nebo-li lokální a mezinárodní. Lokální agentury nebo také regionální agentury v současné době vznikají v hojném počtu. Vznikají vedle největších, nejznámějších a nejstarších ratingových agentur, protože působnost těchto agentur v některých regionech chybí. Lokální ratingové agentury mají tedy díky tomu větší schopnost nabídnou své služby za nižší cenu, a nebo pokud se v obsazeném teritoriu již jiná ratingová agentura nachází, lokální ratingová agentura nabízí výhodu specializace na určitou oblast subjektů či hodnocení. U lokálních agentur je především důležité věnovat pozornost jejich přístupu k ratingu, ratingovému procesu, používané metodice a mnohému dalšímu, neboť některé nemusí nutně naplňovat představy investora o „standardní“ ratingové agentuře a jejich výstupy tedy mohou mít odlišnou vypovídací schopnost a tedy pro investora i informační hodnotu. Vzniklé nesrovnalosti mezi ratingovými agenturami by mohla vyřešit jejich regulace.
Mezinárodními ratingovými agenturami se v tomto bodu tady více zabývat nebudu, o těchto agenturách jsem napsala v předešlém textu celé diplomové práce.
2. 1. 2. Všeobecné a specializovaní ratingové agentury Druhým rozdělením ratingových agentur je dle jejich specializace. Ratingové agentury mohou být všeobecné nebo specializované. Všeobecné ratingové agentury se, jak napovídá název, zabývají všemi nebo alespoň převážnou většinou typů udělovaných ratingů. Mezi tento typ ratingových agentur patří velká trojka ratingových agentur: •
Moody´s Investors Service,
•
Standard & Poor´s,
•
Fitch.
Specializované ratingové agentury jsou většinou zaměřeny na jeden typ subjektů. Nejčastěji se věnují hodnocením obligací, ale také přibývá agentur specializovaných na banky nebo na fondy kolektivního investování. Pokud je ratingová agentura zaměřena na jednu oblast hodnocení, většinou se již jinou nezabývá. Jejich zaměření může být ale i dočasné, jako to bylo v historii i u nejvýznamnějších ratingových agentur, např.: Moody´s Investors Service
34
a Standard & Poor´s. Obě hodnotily především obligace, později se jejich hodnotící působnost zvětšila. Jejich historie je popsána podrobně níže.
Tabulka 7: Přehled nejvýznamnějších ratingových agentur a jejich zaměření
Ratingová agentura
Zaměření
Standard & Poor´s
Všeobecné
Moody´s Investors Service
Všeobecné
Fitch IBCA
Všeobecné
Zdroj: vlastní zpracování dle Liška44
2. 1. 3. Spolupracující s emitenty a ratingové agentury těžící z veřejných informací Třetí dělení je nezvyklé a to podle přístupu k informacím o hodnoceném subjektu. Nejběžnější přístup na světě je takový, který vyžaduje při sestavování ratingu klienta i vzájemnou komunikaci mezi klientem a ratingovou agenturou. Ratingová agentura má dobrý přístup k většině požadovaných dokumentů, tj. výroční zprávy, účetní závěrky, struktura dodavatelů či odběratelů, marketingové studie, aj. Toto vše se samozřejmě pozitivně ukazuje i v šíři jejího hodnocení a ve vypovídající schopnosti konečného ratingu. Investor tak získává ucelený pohled na bonitu či rizika klienta. Výše popsanému ratingu se také přezdívá vyžádaný rating „Solicitated rating“. Je přiřazován bez jakýchkoliv dalších znaků nebo poznámek k udělené známce hodnocení.
V menší míře než u vyžádaného ratingu jsou také ratingové agentury nekomunikující s hodnoceným subjektem. Rating vytváří většinou na základě pouze veřejně dostupných informací o hodnoceném subjektu. Na tento druh ratingu musí mít ratingová agentura utvořený hodnotící proces, který je více variabilnější a lépe se přizpůsobí kriteriím hodnoceného subjektu. Velké mínus u těchto ratingových agentur je méně obsáhlý výstup a vypovídací schopnost jejich konečných hodnotících známek. Tento typ hodnocení se vytváří na základě požadavků investorů nebo obchodních partnerů, kterými je také honorován. Rating na základě veřejně přístupných informací se také nazývá nevyžádaný rating „Unsolicitated rating“. Nevyžádaný rating je odlišen u hodnocené známky písmeny pi nebo pa, dle ratingové agentury, a má tedy podobu např. Baapi – „Rating public avalaible information“, kde část
44
Zdroj: LIŠKA, V. Rating. Vnitřní publikace Českého kapitálového trhu, FUTURE 2000, 1999. 43. str.
35
známky je dle hodnotící stupnice a dodatek „pi“ odlišuje na první pohled nevyžádaný rating od vyžádaného.
2. 2. Historie ratingových agentur Píše se rok 1909 a John Moody vytvořil jednoduchý systém písmenných kvalitativních znaků určujících kvalitu korporátních obligací. John Moody tímto začal zcela novou a pro širokou veřejnost, pochopitelnou a jednoduchou písmennou tabulku hodnotících znaků. Dnes ohodnocuje Moody´s Investors Service tisíce emisí komunálních a korporátních směnek a prioritních akcií. Každý měsíc je toto hodnocení cenných papírů poskytováno v rámci Moody´s Bond Record. Moody´s Investors Service se na předních příčkách dělí o místo s druhou nejvýznamnější ratingovou agenturou, založenou roku 1916, Standard & Poor´s. Obě ratingové agentury více popíši níže.
Uvedu jejich jednotlivé hodnocení, hlavní zaměření na subjekty nebo instrumenty finančního trhu a popřípadě jejich sloučení s jinou celosvětovou ratingovou agenturou.
2. 3. Česká republika a ratingové agentury V této části diplomové práce se krátce zmíním o dvou ratingových agenturách. První je ratingová agentura CRA Rating Agency, a. s., která již nevystupuje pod tímto názvem, sfúzovala se společností Moody´s a vzápětí poté byla přejmenována na Moody´s Central Europe. Druhou zmiňovanou společností bude Duff & Phelps CZ, a. s.
2. 3. 1. CRA Rating Agency, a. s. CRA Rating Agency, a. s. (dříve Česká Ratingová Agentura, a. s., nebo- li Czech Rating Agency, a. s.) byla založena ke dni 14. ledna 1998 jako první ratingová agentura na území České republiky, (dále jen „CRA“). CRA byla založena americkou investiční společností Pragocontract Corporation, Inc. CRA si prakticky ihned vybudovala pozici jedničky ratingových služeb na území českého trhu. Díky svému úspěchu CRA otevřela pobočku i na Slovensku roku 2001. V říjnu 2001 podepsala CRA dohodu o přidružení s Moody´s
36
Investors Service, a tím se rozšířilo pokrytí služeb na Střední a Východní Evropu. V roce 2006 byla přejmenována na Moody´s Central Europe, a. s.
Hlavní zaměření agentury spočívalo v hodnocení průmyslových podniků, obcí a finančních institucí. Od svého založení se podařilo CRA rozšířit své aktivity i do oblasti ratingu dluhopisů včetně hypotečních zástavních listů a hodnocení financování projektů (např. bytové výstavby). Mezi další činnosti patřil index roční výroby průmyslového sektoru, který se skládal přibližně z 3 500 českých firem.45
Mezi hlavní činnosti agentury patřily tyto produkty: •
CRA Rating – mezinárodní kompatibilní komplexní hodnocení průmyslových podniků, měst a finančních institucí. CRA Rating byl nejdůležitější a nejvíce používaným hodnocením,
•
Czech Sector Award a Slovak Sector Award – odvětvový investiční index podniků České a Slovenské republiky dle názvu,
•
CRA Fond Scoring – hodnocení hvězdičkami otevřených podílových fondů,
•
CRA Rating obligací obchodovatelných na hlavním a vedlejším trhu BCPP a BCPB.
Za dobu své existence jako CRA Rating Agency, a. s. ohodnotila přes 180 subjektů disponujících cizími zdroji v rozsahu desítek mld. Kč. Velkou částí hodnocených subjektů byly municipality a průmyslové podniky. Finanční instituce představovaly jen malou část hodnocení, cca 17% z celkového hodnocení CRA.
Díky CRA Rating Agency, a.s. se rating začal více využívat i na našem území, protože do té doby zde působily jen zahraniční společnosti.
2. 3. 2. Duff & Phelps CZ, a. s . Duff & Phelps Corporation založila své pražské zastoupení odnoží Duff & Phelps CZ, a. s. Byla to prakticky první kancelář z „velké čtyřky“ světových ratingových agentur. Společnost 45
Zdroj: přeloženo z: Moody´s Investor Service, Inc. About Moody´s - CRA Rating Agency.. [online]. Moody´s Analytics 2013.[cit. 2013-08-12].Dostupný z: http://v2.moodys.com/moodys/cust/AboutMoodys/AboutMoodys.aspx?topic=partner&subtopic=childdocs&title =CRA+Rating+Agency.htm . A také dále dle VINŠ, P. a LIŠKA, V. Rating. 1. vyd. Praha: C. H. BECK, 2005. 45-47. str. ISBN 80-7179-807-X .
37
byla založena 3. dubna 1998. Duff & Phelps CZ, a. s. působila výhradně v oblasti úvěrového ratingu, dále také nabízela lokální rating pro potřeby domácích investorů a bank.
Po celosvětovém sloučení Duff & Phelps došlo k zavření české pobočky. V čase uzavírání české pobočky Duff & Phelps CZ, a. s. hodnotila 15 klientů z toho 13 lokálních ratingů a 2 mezinárodní ratingy. 46
2. 4. Standart & Poor´s Historie Standart & Poor´s úzce souvisí s historií moderních finančních trhů. Přes 150 let se Standart & Poor´s zaměřuje na potřeby investorů pro včasné a kvalitní informace, data a analýzy po celém světě.
V rozmezí let 1830-1870 byl nárůst na soukromých kapitálových trzích v USA podporován velmi rychlým vývojem a konstrukcí v průmyslu železnic prostřednictvím veřejného a soukromého financování. Průmysl železnic se v té době stal hlavním tématem pro pana Poora. Henry Varnum Poor (18121905) publikoval roku 1860 publikaci „History of the Railroads and Canals of the United States“, (Historii železnic a kanálů Spojených
států).
komplexního
Byl
popisu
to
první
finančních
pokus i
pro
provozních
sestavení detailů
amerických železnic, představujících největší a nejvíce kapitálově náročný průmysl té doby. Obrázek I: Henry Varnum Poor47
Se svým synem Henrym Williamem Poorem (1844-1915) Henry Varnum Poor vytvořil společnost H. V. and H. W. Poor Co.. Otec se synem vydali roku 1869 další příručku, a to s názvem „Manual of Railroads of the United States“, (Příručku železnic Spojených států). Během pár měsíců prodali všech 2500 výtisků prvního vydání. Za 5 dolarů si každý koupil 442 stránek obsahujících nezbytné informace pro investory do amerického železničního průmyslu. Příručka byla každý rok aktualizována s novými informacemi k vytvoření přehledu 46
Zdroj: VINŠ, P. a LIŠKA, V. Rating. 1. vyd. Praha: C. H. BECK, 2005. 47-48. str. ISBN 80-7179-807-X. A dále Duff & Phelps Corp. [online]. Copyright 2013.[cit. 2013-08-12]. Dostupný z: http://www.duffandphelps.com/Pages/default.aspx . 47 Zdroj: obrázek Henryho Varnuma Poora, dostupný z: http://en.wikipedia.org/wiki/Henry_Varnum_Poor .
38
o pokroku určité společnosti v průběhu let. Pro každého by byl odchod do důchodu životní a pracovní zlom, ale pro Henryho V. Poora to znamenalo jen další psaní o ekonomických záležitostech a upravování své příručky. Zároveň v této době pomáhá svému synovi se založením bankovního podniku s pojistně-zprostředkovatelskou činností pod názvem Poor and Co., tato společnost se stává na více než 30 let jednou z nejvýznamnějších společností na proslulé ulici Wall Street v New Yorku, ulici s mnoho hlavními americkými burzovními i mimoburzovními trhy.
První půlku historie názvu společnosti již víme a nyní se podíváme na tu druhou „Standard“. Jejím zakladatelem byl Luther Lee Blake (1874-1953). Roku 1906 založil společnost pod názvem Standard Statistics Bureau. Tato společnost se nezaměřovala jen na železniční průmysl, ale i na akcie průmyslových podniků. Jeho společnost vydávala listy obsahující novinky o konkrétních podnicích. Tímto způsobem společnost aktualizovala průběžně informace, které se každoročně vydávaly ve svazcích. Roku 1913 Luther L. Blake kupuje Babson Stock and Bond Card System, společnost vydávající finanční zprávy o cenných papírech podobně na lístcích jako Standard Statistics Bureau. Standard Statistics Bureau rychle rostla a roku 1914 se stala akciovou společností s více než 70 zaměstnanci. Současně Roy W. Porter, zakladatel Babson Stock and Bond Card System, kupuje kontrolu nad společností Moody´s Manual Co., která byla dalším poskytovatelem finančních informací, a chce koupit společnost Poor´s Railroad Manual Co., nástupnickou společnost H. V. and H. W. Poor Co. . Roy W. Porter roku 1919 provádí fúzi Moody´s Manual Co. s Poor´s Railroad Manual Co. a vzniká nová společnost pod názvem Poor´s Publishing Co., která rokem 1922 zahajuje hodnocení firemních dluhopisů a komunálních cenných papírů.
Standard Statistics Bureau roku 1923 vyvinula svůj první akciový index zahrnující 233 společností se sídlem v USA. Počítal se na týdenní bázi a jednalo se o první veřejně vyhlašovaný index vážený dle tržní kapitalizace. Tři roky poté vytvořila 90 Stock Composite Index, první denně kalkulovaný index amerických společností. Před říjnovým propadem akciového trhu roku 1929 obě společnosti, jak Standard Statistics Bureau, tak Poor´s Publishing Co., radily klientům k uzavření své otevřené pozice, protože bylo jasné, že spekulace způsobily nárůst cen akcií do neudržitelných výšin. Fúzí Poor´s Publishing Co. a Standard Statistics Bureau roku 1941 vzniká společnost pod názvem Standard & Poor´s Corp. s ředitelem Claytonem A. Penhalem. Společnost vydává „Bond Guide“, příručku dluhopisů
39
obsahující kolem 7 000 ratingů komunálních dluhopisů. V příručce jsou většinou statistiky a hodnocení kvality firemních dluhopisů.
Píše se rok 1942 a druhá světová válka přináší problémy týkající se nedostatečné pracovní síly a nemožnosti získání papíru na tisk. Přes těžkosti se společnosti podařilo dosáhnout růstu příjmů i počtu zaměstnanců ve srovnání s nízkými hodnotami v období velké hospodářské krize. Do konce roku 1946 více než půlku celkových příjmů tvořily služby, které před sloučením obou společností neexistovaly. Roku 1950 celkové předplatné prolomilo hranici 5 000 000 $ a za dalších 9 let se to ještě zdvojnásobilo.
V roce 1957 byl zaveden akciový index S&P500, který se stal předním světovým indexem pro investory. Níže uvádím aktuální akciový index S&P50048.
Obrázek II : Index S&P 500 aktuální pro listopad 2012 až červen 2013
Poté společnost kupuje a získává další společnosti a rozšiřuje oblasti služeb poskytujících finanční informace.
Rok 1969 byl pro Standard & Poor´s rokem novinek. Vytvořili systém číslování „Committee for Uniform Security Identification Procedures“ (zkr. CUSIP), který se stal standardní identifikací pro cenné papíry. Bez něj by nebylo možno zpracovávat kvanta denně uzavíraných obchodů. Společnost rozšířila rating i na oblast směnek a začala si účtovat, za své 48
Zdroj: Index S&P 500 pro rok 2012-2013. [online]. 2013.[cit. 2013-07-26]. Dostupný z: http://eu.spindices.com/indices/equity/sp-500 .
40
služby emitentům komunálních dluhopisů, poplatky. Vznikají nové ratingy cenných papírů vzniklých sekuritizací hypoték, které jsou signálem příchodu nových komplexních finančních instrumentů a zrodem strukturovaného finančního trhu.
V roce 1976 byl společnosti udělen statut „Nationally Recognized Statistical Rating Organization“ (zkr. NRSRO). Díky přijímání ratingových služeb širokou investorskou veřejností, která dokládá důvěru trhu v nezávislost hodnocení, její objektivitu, důvěryhodnost a transparentnost společnosti. Ke konci 70 let se začíná zaměřovat i na pojišťovny a začíná hodnotit jejich schopnost vyplácet náhrady škod, plynoucí z likvidace pojistných událostí. Dalším objektem hodnocení se stávají i obchodníci s cennými papíry a podílové fondy. Další novinkou jsou pořádané semináře, kde jsou objasňovány kritéria uplatňování ratingu. Společnost má také prvenství v zapracování výhledů budoucího hospodaření subjektů do svých publikovaných analýz, zároveň provádí systematizace své ratingové metodologie. Výsledkem toho všeho je vydání historicky první knihy o ratingových kriteriích.
V roce 1984 Standard & Poor´s otevírá v Londýně, jako první velká ratingová agentura, kanceláře pro poskytování svých služeb i evropskému kontinentu. V následujících 20 letech rozšiřuje svou působnost do dalších 20 států po celém světě. Např. v Tokiu byla otevřena pobočka vedená historicky první ženou, bohužel se mi nepodařilo nalézt její jméno. Na konci 80 let dochází k restrukturalizaci společnosti a rozděluje se na Standard & Poor´s Rating Group a Standard & Poor´s Financial Information Co.. Společnost získává další dvě společnosti, díky kterým svou působnost v hodnocení oblasti pojišťovacích produktů rozšiřuje mimo USA. Jako první vytváří elektronickou on-line službu s názvem „CreditWire“, umožňující šířit jejich hodnocení a analýzy po celém světě.
Během nadcházejících let vznikají další indexy, např.: SmallCap 600, Standard & Poor´s 1500. Ve druhé polovině 90. let zahajuje činnost v Torontu, Hongkongu, Moskvě a v mnohých dalších zemích světa a roku 1999 se spojují společnosti Standard & Poor´s Ratings Service a Standard & Poor´s Information Service v čele s ředitelem Leo O´Neillem.
Jedna z mála zajímavostí této společnosti je ta, že 11. září 2001 do 24 hodin po teroristickém útoku na World Trade Center, vydala jako první zprávu o stabilitě světových ekonomik a trhů. Dohodou se společností Citigroup a podpisem smlouvy s Capital IQ, se stává
41
Standard & Poor´s společností zaměstnávající 6300 zaměstnanců a s působností ve více než 20 zemích po celém světě s presidentem v čele panem Douglasem L. Petersonem. 49
Tabulka 8: Profil ratingové agentury Standard & Poor´s Oblast působení
Zaměření
President
Poor´s
Standard &
Hlavní sídlo
Počet
Počet
analytiků
zaměstnanců
1 500
6 300
Počet analytiků zabývajících se pojišťovnictvím
Douglas New York
Mezinárodní
Všeobecné
L.
Více než 100
Peterson 50
Zdroj: vlastní zpracování dle A History of Standard & Poor´
2. 4. 1. Metoda hodnocení Standard & Poor´s Ratingová agentura Standard & Poor´s má základních 9 oblastí, které používá při hodnocení pojišťoven.
Mezi ně patří: •
konkurenční postavení,
•
úroveň managementu a strategie společnosti,
•
finanční výkaznictví a účetnictví,
•
výnosovost,
•
finanční umístění,
•
kapitálové vybavení,
•
technické rezervy,
•
likvidita,
•
finanční flexibilita.
V prvním kriteriu konkurenčního postavení je posuzována tržní pozice pojišťovny, základní vlastnosti pojišťovny a konkurenční výhody nebo nevýhody. Analýza se přizpůsobuje podle typů pojištění a pojišťovna se srovná v konečné části s jinými pojistiteli. V druhém kriteriu se hodnotí management, jeho fungování a formulování v strategiích pojišťovny. Hodnotí se, 49
Zdroj: přeloženo z: Standard & Poor´s. A History of Standard and Poor´s. [online]. Copyright 2009. [cit. 2013-07-26]. Dostupný z: http://www.standardandpoors.com/about-sp/timeline/en/us . 50 Zdroj: vlastní konstrukce Standard & Poor´s. A History of Standard and Poor´s. [online]. Copyright © 2013 Standard & Poor's Financial Services LLC, a part of McGraw Hill Financial. 2009.[cit. 2013-07-26]. Dostupné z: http://www.standardandpoors.com/about-sp/timeline/en/us .
42
jak udává cíle a jak efektivně jich dosahuje. Dále se hodnotí vedení pojišťovny, jeho složení a jejich vzájemná spolupráce. Při posuzování třetí části hodnocení je snaha ucelit do jednoho komplexu veškeré finanční výkaznictví a účetnictví. Tento komplex poté pomáhá ke snadnému nalezení potřebných hodnot pro další výpočty, které jsou potřebné ke konečnému ratingovému hodnocení. Další body hodnocení Standard & Poor´s jsou pouze jen výpočty jednotlivých kategorií finanční analýzy. Propočítávají se ukazatele výnosnosti, rentability, likvidity, ziskovosti a mnohé další. Standard & Poor´s vyvinul ukazatel, který srovnává v rámci různých pojistných produktů, s různou úrovní rizika, jednotlivé poměrové ukazatele.51Ukazatel EAR „Earnings Adequacy Ration“ vypovídá o výnosnosti dané pojišťovny vzhledem k výnosnosti rizik souvisejících s jednotlivými druhy pojištění. A počítá se vzorcem(10) 52: EAR =
Actual Rate of Return (10) Risk Adjusted Rate of Return
Rovnice 10: Výpočet výnosnosti pojišťovny
Díky tomuto vzorečku lze porovnávat pojišťovny působící v různých odvětvích pojišťovnictví. Při výpočtu se používá vážený aritmetický průměr. Výnosy jsou váženy časem pro zmírnění působení ročních výkyvů. Současné výnosy mají větší váhu než minulé, protože aktuální výnosy jsou lepším ukazatelem pro budoucí vývoj výnosů.
51
Zdroj: přeloženo z: Who we are. Insurance Rating Kriteria Property/Casualty Edition. [online]. Copyright © 2013 Standard & Poor's Financial Services LLC, a part of McGraw Hill Financial .[cit. 2013-07-26]. Dostupné z: . 52 Zdroj: vzoreček přeložen z Insurance Rating Kriteria Property/Casualty Edition. [online]. Copyright © 2013 Standard & Poor's Financial Services LLC, a part of McGraw Hill Financial .[cit. 2013-07-26]. Dostupné z: .
43
Tabulka 9: Earning Adequacy Ratio a ratingová známka
EAR v %
Ratingová známka
250 a více
AAA
190 – 249
AA
130 – 189
A
70 – 129
BBB
10 – 69
BB
9 a méně
B 53
Zdroj: vlastní zpracování dle Insurance Rating Kriteria Property/Casualty Edition
Dalším důležitým bodem hodnocení je finanční umístění pojišťovny, nebo-li její investiční činnost. V rámci této části se zkoumá strategie uplatňovaná pojišťovnou při alokování prostředků technických rezerv. Zjišťuje se umístění jednotlivých finančních instrumentů na trhu. Sleduje se vzájemný vztah rizika a výnosů. Obecně platí, čím větší riziko tím větší výnos, ale pojišťovna si musí dávat pozor především s nakládáním technických rezerv. Posuzuje se, jak je pojišťovna úspěšná s nakládáním prostředků a zda její výnosy jsou trvalé.
Dalším důležitým bodem hodnocení je kapitálové vybavení pojišťovny. V této analýze Standard & Poor´s používá model rizikově váženého kapitálu RBC „Risk Based Capital“, kde je vykazovaná hodnota kapitálu upravená na realističtější bázi. Tento modifikovaný kapitál se nazývá celkový upravený kapitál TAC „Total adjusted capital“. Hodnota celkového upraveného kapitálu se dále upravuje o položky vyjadřující realistické očekávání z potencionálních ztrát vyplývajících z rizik na aktivní straně rozvahy, jako je riziko zajistitele. Výsledná hodnota se porovnává s kapitálovým požadavkem spojeným s vydáváním pojistných smluv a odráží pojistně-technická rizika. Ukazatel pro kapitálovou přiměřenost se počítá pomocí CAR „Capital adequacy ration“(11) 54.
CAR =
TAC − C1 − C2 x 100 C3 + C4 + C5 + C6
(11)
Rovnice 11: Ukazatel pro kapitálovou přiměřenost
53
Zdroj: přeloženo z Insurance Rating Kriteria Property/Casualty Edition. [online]. Copyright © 2013 Standard & Poor's Financial Services LLC, a part of McGraw Hill Financial .[cit. 2013-07-26]. Dostupné z: . 54 Vzorečky zpracovaný dle: DAŇHEL, J., Pojistná teorie. 1.vyd. 2005. str. 99- 100. ISBN: 80-86419-84-3
44
Kde CAR je v %: C1 – kapitál pro investiční rizika – úvěrové riziko, tržní riziko zahrnující neočekávané změny v cenách finančních investic v důsledku změn na kapitálovém trhu a dalších trzích, riziko koncentrace spočívající v nadměrné angažovanosti vůči jednomu subjektu či malé skupině subjektů, C2 – kapitál pro ostatní úvěrová rizika – riziko zajistitele, C3 – kapitál pro rizika pojistného neživotního pojištění, C4 – kapitál pro rizika rezerv neživotního pojištění, C5 – kapitál pro rizika životního pojištění, C6– kapitál pro obchodní rizika – operativní riziko vznikající ve spojitosti s možností lidských chyb, selhání IT, a jiné.
Pokud CAR přesahuje 100%, je kapitálová přiměřenost posuzována jako dobrá. Čím vyšší je hodnota CAR, tím je příznivější ratingové hodnocení, viz. tabulka 10 níže.
Tabulka 10: Rozpětí ratingové známky a kapitálové přiměřenosti
Hodnocení kapitálové
CAR v %
Ratingová známka
175 a více
AAA
Extrémně silný
150 – 174
AA
Velmi silný
125 – 149
A
Silný
100 – 124
BBB
Dobrý
100 a méně
BB a méně
Zranitelný
přiměřenosti
Zdroj: vlastní zpracování dle Daňhel55
Adekvátnost kapitálu je založena na principu požadovaného kapitálu pro určité riziko, vypočtené jako součin velikosti otevřené pozice vůči danému riziku a rizikovému faktoru. Velikost rizikového kapitálu se musí upravit do kapitálového požadavku, nebo-li určit rizikový kapitál RBC „Risk based capital“ (12) 56.
55
Zdroj: DAŇHEL, J., Pojistná teorie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2005. 332 s. ISBN 80-86419-84-
3. 56
Zdroj: Vzorečky zpracovaný dle: DAŇHEL, J., Pojistná teorie. 1.vyd. 2005. str. 99- 100. ISBN: 80-86419-84-
3
45
RBC = ∑ RE i x FR i (12) i Rovnice 12: Rizikový kapitál
Kde RBC – požadovaný rizikový kapitál, REi – i-tá otevřená riziková pozice, FRi – rizikový faktor pro i-tou otevřenou rizikovou pozici. V rámci ratingového hodnocení se také musí posoudit přiměřenost technických rezerv. Pojišťovny povinně vytvářejí technické rezervy pro úhrady závazků z pojišťovací činnosti. Tyto závazky jsou pro pojišťovnu jisté, ale nejistá je jejich výše plnění. V tomto bodě Standard & Poor´s využívá mnoho metod hodnotících přiměřenost technických rezerv. V rámci této diplomové práce je nebudu více rozebírat, není to cílem této práce.
Standard & Poor´s také hodnotí likviditu pojišťovny. Hlavní zdroj likvidity je přijaté pojistné. Hodnotí se, jak absolutní úroveň cash-flow z uzavřeného pojištění, tak i poměr příjmů z přijatého pojistného k výdajům na sjednané pojištění, vyplacená pojistná plnění, výdaje na likvidaci škod. K posouzení celkové likvidity pojišťovny je zapotřebí analyzovat celkové cash-flow. Poslední kriterium, které hodnotí Standard & Poor´s, je finanční flexibilita pojišťovny. Vlastně je to kvalitativní analýza zkoumající dostatečné kapitálové zdroje pojišťovny ke krytí jejích kapitálových potřeb, většinou se jedná o poptávku po okamžité likviditě nebo o poptávku po dlouhodobém kapitálu. Kapitálový zdroj pojišťovny je především zisk a ten se hodnotí pomocí ukazatelů ROE a ROA. Významný kapitálový zdroj je zajištění, to Standard & Poor´s hodnotí pomocí ukazatelů RL „Reinsurance leverage“. RL má dvě podoby výpočtu. Buď jestli je to stažené k výši technických rezerv nebo předepsanému pojistnému (13a) a (13b)57.
reinsurance leverage =
čisté předepsané pojistné (bez podílu zajišťovny) hrubé předepsané pojistné (vč.podílu zajišťovny)
(13a)
nebo reinsurance leverage =
čistá výše technických rezerv (bez podílu zajišťovny) hrubá výše technických rezerv (vč. podílu zajišťovny)
(13b)
Rovnice 13: Obě rovnice vyjadřují ukazatel Reinsurance leverage 57
Zdroj: Vzorečky zpracovaný dle: DAŇHEL, J., Pojistná teorie. 1.vyd. 2005. str. 99- 100. ISBN: 80-86419-84-
3
46
RL ukazatele ukazují, jak pojišťovna využívá zajistnou ochranu a důvěryhodnost zajistitelů. Důležité pro pojišťovnu musí být zavedený postup hodnocení jednotlivých zajistitelů, aby se vyvarovala případným nežádoucím problémům.
2. 5. Moody´s Investors Service Společnost Moody´s je neodmyslitelně spojená se jménem svého zakladatele Johna Moodyho (1868-1958). John Moody byl člověk s velkým podnikatelským duchem a pevným přesvědčením o potřebách investiční veřejnosti. Na základě vlastního posouzení potřeb trhu John Moody vydal roku 1900 příručku „Manual of Industrial and Miscellaneous Securities“ pro průmyslové a smíšené cenné papíry. Příručka poskytuje informace a statistiky o zásobách a dluhopisech finančních institucí, vládních agentur, výrobních, těžařských, potravinářských a firem vyrábějící nástroje. Po dvou měsících od zveřejnění byly veškeré příručky vyprodány. Roku 1903 byl velký „bům“ příručky. Okamžitě byla známá od pobřeží k pobřeží napříč celými Spojenými státy. Když se akciový trh roku 1907 zhroutil, Moodyho společnost neměla dostatečný kapitál k udržení společnosti a Moody musel svůj podnik prodat. Pan Moody se vrátil na finanční trh roku 1909 s novým nápadem. Místo pouhého shromažďování informací o majetku, kapitalizaci a řízení společností, začal nabízet investorům analýzu bezpečnostních hodnot.
Jeho
společnost
začala
publikovat
knihu
analyzující vynikající cenné papíry železnic. Kniha nabídla stručné závěry o jejich relativní investiční kvalitě. Vše vyjádřil pomocí symbolů, písmen přejatých z obchodního a úvěrového
hodnocení,
používaných
společnostmi
zabývající se posuzováním již od roku 1800. Moody tímto vstoupil do podnikání s novou vizí, analyzovat zásoby a dluhopisy amerických železnic a tímto úsilím se stal první, kdo hodnotil veřejný trh s cennými papíry. Obrázek III: John Moody58
58
Zdroj: obrázek Johna Moodyho, dostupný z : http://www.moodys.com/Pages/atc001.aspx .
47
V roce 1909 „Moody´s Analyse of Railroad Investments“ popsalo čtenářům analytické principy, které Moody použil pro posouzení železničních operací, řízení a financování. Nová příručka si rychle našla místo u svých čtenářů investorů. John Moody roku 1913 rozšířil svou základnu analyzovaných firem a zahájil hodnocení průmyslových podniků a veřejně prospěšných firem. John Moody se v té době stal se svým hodnocením důležitým i na trhu dluhopisů.
Moody Investors Service byla založena až 1. července 1914. Téhož roku Moody začal poskytovat hodnocení dluhopisů vydaných americkými městy a obcemi. Do roku 1924 Moody hodnotil téměř 100% dluhového trhu v USA.
I během velké hospodářské krize Moody dále publikoval a sledoval hodnocení sazeb nesplacených dluhopisů, která vysoce rostla. Pouze u několika málo vysoce ohodnocených dluhopisů, touto společností, byly zaznamenány platby v prodlení.
Roku 1962 Moody´s Investors Service koupilo společnost Dun & Brandstreet, zabývající se podobnému oboru jako Moody´s.
Roku 1970 byly Moodyho ratingy dále rozšířeny na trhy cenných papírů a bankovních vkladů. Téhož roku si začaly hlavní ratingové agentury, a tedy včetně Moodyho společnosti, účtovat za své služby poplatky, platilo to jak pro emitenty cenných papírů, tak i pro investory. Důvodem této změny bylo a je, že emitenti měli platit za podstatné hodnoty objektivního hodnocení, které jim bylo poskytnuto, pokud jde o přístup na trh. Také bylo zjištěno, že rostoucí rozsah a složitost kapitálových trhů vyžaduje personální zajištění s vyššími náklady než představují výdaje investorů na samotné předplatné publikací ratingových společností. 59
Společnost Moody’s byla v této době hrdá na svou schopnost naplňovat potřeby svých zákazníků ze Střední a Východní Evropy spojováním znalostí místního prostředí s globálními zkušenostmi při zajištění konzistence s ostatními kancelářemi Moody’s ve světě. Moody´s tým tvořili a tvoří vysoce kvalifikovaní a zkušení odborníci, pocházející z mnoha různých prostředí a oborů, jak z profesionálních, tak z kulturních, kteří jsou odhodláni poskytovat co nejlepší služby novým i stávajícím klientům stejně jako ostatním účastníkům trhu. 59
Zdroj: přeloženo z: Moody´s Corporation. Moody´s History: A Century of Market Leadership. [online]. 2013.[cit. 2013-07-30]. Dostupný z: http://www.moodys.com/Pages/atc001.aspx .
48
Moody’s se nyní zabývá ratingy vydávající nezávislé kreditní posudky pro cenné papíry s pevným výnosem, emitenty cenných papírů a další úvěrové závazky. Stanovuje ratingy pro úvěrové závazky v oblasti bankovnictví, podnikového financování, projektového financování, suverénních a regionálních či jiných samospráv a nadnárodních orgánů, strukturovaného financování, pojištění a řízených fondů.
V prostředí, kde globální finanční a kapitálové trhy spoléhají více než dříve na správné a objektivní úvěrové informace, poskytuje rating společnosti Moody’s zásadní přínosy a nabízí cenné příležitosti pro emitenty i investory. Pro emitenty jde o přínosy v podobě širšího, stabilního a pružnějšího přístupu na globální, finanční a kapitálové trhy, nižších nákladů na financování a vyšší likvidity. Investoři využívají ratingy Moody’s pro ocenění úvěrového rizika cenných papírů s pevným výnosem nebo úvěrů, které mohou koupit nebo prodat či půjčit. Hodnota Moody´s ratingů není omezena okamžikem jakéhokoli výchozího nákupního rozhodnutí, ale pokračuje po celou dobu životnosti hodnocených nástrojů.
Kromě toho se investoři spoléhají na znalosti a globální zaměření společnosti Moody´s za účelem průběžného monitorování, aktualizace stanovisek a změn ratingů Moody’s. Mnoho účastníků trhu rovněž používá tyto ratingy jako prostředek k rozšíření jejich investičních horizontů na trhy nebo typy cenných papírů, které nezahrnují do vlastní analýzy.
Společnost Moody’s je odhodlána splňovat rostoucí nároky účastníků úvěrového trhu ve Střední a Východní Evropě. Díky Moody´s místním i globálním zkušenostem mohou přizpůsobit jejich produkty a služby na míru klienta.60
Tabulka 11: Profil ratingové agentury Moody´s Corporate Corporate
Moody´s
Hlavní sídlo
New York
Oblast působení
Mezinárodní
Zaměření
Všeobecné
President
Ray McDaniel
Počet
Počet
analytiků
zaměstnanců
1 000
7 000
Počet analytiků zabývajících se pojišťovnictvím Kolem 60
Zdroj. vlastní zpracování dle Moody´s History a dále osobní rozhovor s panem Vinšem61 60
Zdroj: článek Moody´s ve Střední a Východní Evropě, [online]. 2013.[cit. 2013-07-31]. Dostupné z: http://www.moodys.com/pages/default_cz.aspx . 61 Zdroj: vlastní konstrukce dle: Moody´s Corporation. Moody´s History: A Century of Market Leadership. [online]. 2013.[cit. 2013-07-30]. Dostupný z: http://www.moodys.com/Pages/atc001.aspx a dále osobní rozhovor s panem Petrem Vinšem, generální ředitel společnosti Moody´s Central Europe, a.s., který proběhl v srpnu 2013.
49
2. 5. 1. Metoda hodnocení Moody´s Investors Service používá jako základní metodiku pro ratingové hodnocení neživotních pojišťoven „Moody´s Global Rating Methodology for Property and Casualty Insurers“. Tato metodika je rozdělena na čtyři tzv. „Figure“. Každá „Figure“ část je dále podrobněji rozmělněna na jednotlivé tzv. „Factor“. „Figure 1“ je rozdělena na tři hlavní oblasti, kterými je obchodní profil, finanční profil a provozní prostředí. Obchodní profil obsahuje dva „Factor“, postavení na trhu, značku s distribucí a v druhém “Factor“ produktové zaměření a diversifikaci. Finanční profil je dělen na dalším pět „Factor“, kvalitu aktiv, kapitálovou přiměřenost, ziskovost, rezervní přiměřenost, finanční flexibilitu. Poslední třetí část „Figure 1“ je rozdělena na dvě podkapitoly, systematické riziko a vývoj na trhu. „Figure 2 a 3“ zkoumají rating z hlediska globálního postavení.
Ratingové hodnocení České pojišťovny je sestaveno pomocí „Figure 4“, kde je uvedena „Rating Scorecard“. „Rating Scorecard“ je rozdělena na oblasti odpovídající „Figure 1“. Je to tedy shrnutí celkového procesu ratingového hodnocení v úhledné tabulce.
Metodika důkladně popisuje klíčové faktory jednotlivých kroků ratingového hodnocení. Každý jednotlivý krok hodnocení má své vysvětlení s vyhodnocením k použití do „Rating Scorecard“. 62
Moody´s Investors Service ratingové hodnocení použiji názorně krok po kroku ve 3. kapitole této diplomové práce. Použiji k tomu vnitřní metodiku společnosti na hodnocení neživotních pojišťoven.
2. 6. Proces tvorby ratingového hodnocení V tomto bodě si stručně řekneme jaké jsou jednotlivé kroky ratingového hodnocení, které budou poté podrobně ve 3. kapitole ukázány na ratingovém hodnocení České pojišťovny.
Ratingové agentury mají určitou metodiku, kterou se řídí při postupných krocích v hodnocení. Tyto metodiky nebyly ještě donedávna veřejnosti prezentovány. Tento přístup se dnes však
62
Zdroj: interní zdroj Moody´s Global Rating Methodology for Properte and Casualy Insurers
50
změnil. Ratingové agentury mají své metodiky, ve větší míře, zveřejněny na svých webových portálech.
Ratingový proces začíná oslovením klientů nebo na základě žádosti klienta. Při pozitivním ohlasu a předsmluvním vyjednávání se poté podepíše smlouva o spolupráci. Samotný ratingový proces začíná tedy podpisem smlouvy. Po podpisu smlouvy určí ratingová agentura analytický tým, který bude provádět rating hodnoceného subjektu. Analytický tým tvoří Senior analytik, nebo-li vedoucí týmu a Junior analytici. Ratingový tým je vybírán s ohledem na zaměření a obor hodnoceného subjektu, pokaždé se tedy určuje individuálně. Podle typu zaměření zašle tým klientovi dotazník k vyplnění základních informací o něm. Tomuto dotazníku se také říká „Rating book“, „Rating card“ nebo také „Rating Scorecard“. V hodnocení jsou samozřejmě důležité informace poskytnuté hodnoceným klientem, ale pokud se cokoliv týmu nezdá, informace si vyhledá a potvrdí i u jiných zdrojů, nejen tedy od hodnoceného subjektu. Většinou si je vyhledává u různých poradenských agentur, veřejnoprávních institucí apod. Po získání potřebných informací, jejich kvalitativní a kvantitativní analýze a posouzení veškerých rizik se, po asi měsíci až dvouměsíčním hodnocení, sejde ratingový výbor. Ratingovému výboru jsou předloženy analýzy a následně se diskutuje, na základě „Ďáblova advokáta“ demokratického hlasování, o přidělení konečného ratingu hodnocenému subjektu. Většinou se o hodnoceném subjektu během ratingu neposkytují žádné informace. Po přidělení ratingu se každý subjekt rozhoduje o zveřejnění hodnocení sám. Pokud hodnocený subjekt souhlasí se zveřejněním hodnocení, je připravena prezentace uděleného ratingu. Následně jsou teprve veškeré informace, se souhlasem daného subjektu, poskytnuty široké veřejnosti. 63
Proces hodnocení ratingem může trvat různě dlouhou dobu. Pokud budeme uvažovat o průměrné době, můžeme se pohybovat přibližně mezi třemi měsíci.
Po udělení ratingu se poté dále provádí průběžné reporty sledovaného subjektu. Provádějí se, aby každý uživatel měl v reálné době přehled o rizikovosti investice, nebo-li rizikovosti půjčky danému subjektu.
63
Zdroj: VINŠ, P. a LIŠKA, V. Rating. 1. vyd. Praha: C. H. BECK, 2005. 21-29. str. ISBN 80-7179-807-X. a dále s osobní schůzky s panem Petrem Vinšem, generálním ředitelem společnosti Moody´s Central Europe, a.s., který proběhl v srpnu 2013.
51
Jak již bylo výše zmíněno, celá ratingová analýza je tvořena na základě dotazníků, veřejně přístupných materiálů a také rozhovorů. Celý postup znázorňuje pan Vinš pyramidou.64
Pyramida zobrazuje hlavní úseky ratingové analýzy. Šipka zobrazuje směr hodnocení. Celé to začíná u makroprostředí, ve kterém se hodnocený subjekt nachází. Rating tedy není jen o hodnoceném subjektu, ale i o jeho okolním prostředí, které určuje směry jeho podnikání. V makroprostředí jsou brány ohledy na legislativní a kontrolní parametry prostředí podnikání subjektu, ale také specifika daného trhu a regionu. Makroprostředí není pro analytický tým překážkou, protože je jeho základní úroveň vymezena ratingem státu. Mezinárodní ratingové agentury mají speciální analytiky, kteří mají hlavní zaměření právě a pouze na rating států. Díky tomuto „in house“ dosažení, může každý z analytiků vše potřebné bez velkých problémů konzultovat.
Rating
Finanční výsledky
Personální prostředí
Kvantitativní data, zvolené strategie
Tržní a operační prostředí Makroprostředí, riziko státu
Obrázek IV: Pyramida hodnocených informací při ratingové analýze65
Analýza dále pokračuje tržním prostředím, které vymezuje trh a region. Hlavním úkolem v tomto bodě analýzy, je nalézt aktuální situaci odvětví a jeho budoucí vývojové tendence. Většinou jde o licenční, finanční nebo jiné bariery pro vstup do odvětví. Důležité je i konkurenční prostředí subjektu, zda se jedná o leadera nebo konkurenční lem. Dalším důležitým faktorem je proces, jakým se zákazník dozvídá o produktech subjektu, nebo-li produktový marketing, kde se hodnotí prodejní a zisková přínosnost daného produktu. Např. u pojišťoven jde o zákonné pojištění vozidel. S tímto dále souvisí nadcházející oblast 64
Zdroj: osobní rozhovor s panem Petrem Vinšem, generálním ředitelem společnosti Moody´s Central Europe, a.s., který proběhl v srpnu 2013. 65 Zdroj: osobní rozhovor s panem Petrem Vinšem, generálním ředitelem společnosti Moody´s Central Europe, a.s., který proběhl v srpnu 2013.
52
analýzy, tj. zvolená strategie. Hodnocený subjekt si tvoří „business plán“, kde formuje své strategie, jak být na daném trhu dlouhodobě úspěšný. Tímto se také dostáváme k personálnímu prostředí. Klíčem v této oblasti je analýza schopnosti managementu realizovat schválenou strategii a rozvoj společnosti. Pojišťovny mají většinou toto určeno od „matky“ společnosti. Hodnotu celého podniku utvářejí lidé v něm, proto je důležitá i analýza personální situace, nebo-li personální vybavení podniku a možnosti jeho zlepšení. Protože je kvalitních lidé stále nedostatek, je proto vždy jedna z otázek „Rating booku“ schopnost nalézt a udržet si klíčové zaměstnance společnosti.
Veškeré výše zmíněné nekvantifikovatelné charakteristiky se musejí nyní promítnout do čísel, do pověstného vrcholu pyramidy.
Pokud bych měla shrnout nejdůležitější prvky ratingové analýzy, pak ratingová agentura hledí spíše směrem do budoucna a příliš se nedívá na minulá data hospodaření subjektu. Ratingová agentura posuzuje pravděpodobnost budoucích variantních rozvojů subjektu a hodnotí možnost jejich dosažení. Používá různé finanční ukazatele a propočty, které utvářejí postupný obraz prostředí na trhu a o hodnoceném subjektu. Ratingové hodnocení však nepředstavuje soustavu ukazatelů, které jsou pevně nastaveny a z níž na konci procesu vyjde jeden číselný údaj, ale jde o vzájemné vazby mezi jednotlivými oblastmi hodnocení. Veškeré ukazatele potřebné pro ratingové hodnocení pojišťovny použiji ve 3. kapitole této diplomové práce.
53
3. Ratingové hodnocení České pojišťovny a. s. V této kapitole se pokusím o vlastní ratingové hodnocení jedné z nejvýznamnějších českých pojišťoven, tj. České pojišťovny a.s. . Tuto pojišťovnu jsem si vybrala z důvodu velké osobní známosti a samozřejmě povědomosti mezi lidmi.
Z druhé kapitoly této diplomové práce vyplývá, že ratingové hodnocení představuje analytický proces hodnotící kvalitativní a kvantitativní charakteristiky pojišťovny. Hodnotící ratingová agentura má potřebný analytický tým a disponuje vlastními postupy hodnocení, zavedených již mnoho let. Je tedy zřejmé, že mé hodnocení v rámci této diplomové práce, nemůže být vypovídací, jako hodnocení ratingové agentury. Mou snahou, tak jako ji má i ratingová agentura, bude posoudit finanční situaci České pojišťovny a její schopnost dostát svým závazkům z přímého pojištění.
Veškeré potřebné informace k hodnocení finanční situace pojišťovny jsou z veřejně dostupných zdrojů, zejména z výročních zpráv pojišťovny. Použity budou vybrané ukazatele finančních analýz používané také ratingovými agenturami. Hodnocení bude sledovat pětileté období, stejně jako sledují ratingové agentury, a to období od roku 2008 až po rok 2012.
Následující hodnocení bude rozděleno do několika bloků. Nejprve pojišťovnu představím, poukáži na její ohodnocení za její působnosti na trhu. V druhé části této kapitoly budou jednotlivé kroky „Rating Scorecard“. Budu se striktně držet metodiky společnosti Moody´s Investors Service.66
3. 1. Charakteristika České pojišťovny a. s. Česká pojišťovna a. s. vznikla dne 27.10. 1827 jako Instituce nazvaná Císařsko-královský, privilegovaný, český, společný náhradou škody ohněm svedené pojišťující ústav. Hlavními zakladateli pojišťovny byli hrabě z Vrtby František Josef a hrabě z Thunu a Hohensteinu Josef Matyáš. Později si pojišťovna změnila název na První česká vzájemná pojišťovna. Mezi klienty té doby patřily významné české osobnosti jako např.: Eliška Krásnohorská, 66
Zdroj: interní metodika poskytnutá od generálního ředitele pana Petra Vinše, generální ředitel společnosti Moody´s Central Europe, a.s., který proběhl v srpnu 2013.
54
Adolf Heyduk nebo Alfréd Škroup. Z počátku se pojišťovna věnovala pouze požárnímu pojištění nemovitostí. První česká vzájemná pojišťovna byla v druhé polovině 19. století již tak silná instituce, že její působnost na trhu neohrozily ani náhrady škod po řadě velkých požárů, a to včetně i největší pojistné události, požár rozestavěného Národního divadla. Na začátku 20. století svou nabídku pojištění rozšířila i na životní pojištění, pojištění proti vloupání a pojištění zákonné odpovědnosti a úrazu nebo také pojištění proti rozbití skel. Zároveň také rozvíjela zajišťovací činnost. Roku 1910 byla založena dceřiná společnost pod názvem Česká vzájemná životní pojišťovna. Po 2. světové válce došlo ke znárodnění pojišťoven a poté k monopolizaci pojišťovnictví. V té době měla Československá pojišťovna monopolní postavení až do roku 1991. Česká pojišťovna jakou známe dnes, byla založena 28. dubna 1992 Fondem národního majetku České republiky. V roce 1993 byly akcie společnosti uvedeny na hlavní trh burzy cenných papírů Praha, a.s. Z obchodování na burze i z RM-Systému, a.s., byly akcie České pojišťovny vyřazeny v souvislosti s výkupem akcií od minoritních akcionářů v roce 2005.
Od roku 1991 zakládá Česká pojišťovna mnoho
dceřiných společností, např.: ČP INVEST investiční společnost, Českou pojišťovnu ZDRAVÍ, ČP DIRECT a další. Významným dnem v historii České pojišťovny a její skupiny je den 17. leden 2008, kdy vstoupila do společného podniku s Assicurazioni Generali a PPF Group N.V. . Česká pojišťovna se tímto stala součástí jedné z největší pojišťovací skupiny ve střední a východní Evropě. Strukturu koncernu a skupiny České pojišťovny uvádím v příloze č.2, uvádím pouze stručnou verzi z důvodu složitosti propojenosti.
Díky své pozici „lídra“ na českém pojistném trhu, získává Česká pojišťovna každoročně mnoho významných ocenění. Jen v roce 2012 jich získala přibližně 12, obhájila ocenění Pojišťovny roku a také se stala absolutním vítězem celé kategorie Finance. Výčet získaných ocenění uvádím více v příloze č. 1. 67
Struktura nabízených produktů pojištění dle hrubého předepsaného pojistného znázorňuji následujícím grafem.
67
Zdroj: výroční zpráva České pojišťovny pro rok 2012
55
6% 29% 32%
Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidel Občanská pojištění Dopravní pojištění-nákladní, námořní, letecká Průmyslová pojištění Nežitovní úrazové-individuální
12% 2%
18%
1%
Tradiční životní pojištění Investiční životní pojištění
Graf 3: Struktura nabízených pojistných produktů České pojišťovny a.s. rok 2012, měřeno k předepsanému pojistnému68
Při pohledu na výše uvedený graf pojistných produktů, vypadá na první pohled, že Česká pojišťovna nejvíce nabízí tradiční životní pojištění, které činí 32%. Pokud se ale podíváme na výroční zprávu pojišťovny, a na celkovou výši nabízených pojistných produktů, vítěz ve struktuře je neživotní pojištění, které činí celkovou výší 61,2% z celkového hrubého předepsaného pojistného. Díky těmto necelým 62% budu ratingové hodnocení pojišťovny směřovat, pro zjednodušení, k metodice pro neživotní pojištění, i přesto, že je to univerzální pojišťovna.
Struktura nabízených pojistných produktů je široká. Moody´s používá pro diverzifikaci produktů hranici 10%, z čistého předepsaného pojistného. Proto musíme přepočítat strukturu produktů na čistou výši. Dostaneme výsledky, že Česká pojišťovna překročila hranici 10% u 4 produktů. Klíčovými produkty České pojišťovny jsou životní pojištění a pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou z provozu motorového vozidla, které představují majoritní podíl z čistého předepsaného pojistného téměř 48% resp. 42%. Čisté předepsané pojistné je ve výši 21 820 000 000 Kč pro rok 2012.69 Výsledné hodnoty jsou počítány každá zvlášť vztažená k čistému předepsanému pojistnému. Pokud budeme brát vztah k hrubému předepsanému pojistnému, dostáváme hodnoty 32% resp. 29%. Z této situace vyplývá tedy možnost specializace na tyto oblasti a také závislost na těchto dvou produktech. Vše je bráno z pohledu nikoliv ziskovosti, ale pouze z předepsaného pojistného.
68 69
Zdroj: Výroční zpráva České pojišťovny pro rok 2012 Zdroj: výroční zpráva České pojišťovny pro rok 2012
56
3. 2. Upisování rizik Pojistný trh jako celek, jeho výkonnost, ale i výkonnost jednotlivých pojišťoven, můžeme zhodnotit pomocí předepsaného pojistného. Můžeme využít absolutní i poměrové ukazatele vyjadřující účast České pojišťovny na celkovém pojistném trhu. Vývoj předepsaného pojistného zobrazuji v následující tabulce.
Tabulka 12: Vývoj předepsaného pojistného České pojišťovny v období 2008-2012
V mil. Kč Hrubé předepsané pojistné Čisté předepsané pojistné
2008
2009
2010
2011
2012
38 594
38 656
37 108
33 586
32 140
28 558
27 423
26 350
23 173
21 820
70
Zdroj: vlastní zpracování dle výročních zpráv ČP za období let 2008-2012
Veškeré výše uvedené ukazatele nás budou provázet celou ratingovou analýzou. Jsou to dva nejdůležitější údaje. Dále si vypočítáme průměrné výše předepsaného pojistného. Průměrná výše hrubého předepsaného pojistného v období 5 let je 36 016 800 000 Kč a čistého předepsaného pojistného 25 464 800 000 Kč.
32,80% 33,00% 32,00%
30,20% 2008
31,00% 30,00%
28,20%
28,40%
27,90%
2009 2010
29,00%
2011
28,00%
2012
27,00% 26,00% 25,00%
Graf 4: Podíl České pojišťovny na pojistném trhu v předepsaném pojistném v období 2008-201271
Hlavním důvodem poklesu předepsaného pojistného ve sledovaném období je přetrvávající pokles cen pojištění motorových vozidel. Situace je patrná zejména na pojištění odpovědnosti 70 71
Zdroj: výroční zprávy České pojišťovny za roky 2008-2012 Zdroj: vlastní konstrukce a výpočty dle výročních zpráv České pojišťovny za roky 2008-2012
57
z provozu motorového vozidla. Je to kvůli tlaku na nízkou cenu díky konkurenčnímu boji o klienta. V dalších letech se předpokládá zvýšení ceny povinného ručení, a tudíž i navýšení celkového předepsaného pojistného. Snižování předepsaného pojistného lze na první pohled hodnotit negativně. Problém je se zvyšováním průměrných nákladů na škody, a pokud by se snížení cen prohlubovalo, mohlo by to pojišťovnu významně poznamenat.
3. 3. Investiční činnost Pojišťovna disponuje trvale i dočasně volnými peněžními prostředky, které může dále investovat. Tyto prostředky lze použít díky časovému rozdílu mezi příjmem pojistného a výplatou pojistného plnění či výplatou dividend. Pojišťovna tedy realizuje politiku investování se snahou zhodnotit dočasně volné peněžní prostředky. Níže uvedený graf zobrazuje průběh čisté investiční činnosti České pojišťovny v letech 2008-2012.
10 000 000 000 8 843 000 000 8 000 000 000
6 906 000 000 6 879 000 000
6 000 000 000
Čisté peněžní toky z investiční činnosti
4 000 000 000 3 183 000 000 2 000 000 000 0 2008 -2 000 000 000
2009
2010
2011
2012
-2 724 400 000
-4 000 000 000
Graf 5: Čisté peněžní prostředky z investiční činnosti České pojišťovny za období 2008-201272
Vzhledem ke snižování předepsaného pojistného se snižuje i investiční činnost pojišťovny. Průběh křivky je s klesající tendencí z důvodu každoročního nového pořizování realizovaných finančních aktiv, jejichž hodnota výsledek neustále snižuje. Pokles je významně ovlivněn i poklesem výnosových sazeb.
Dále se podíváme na poměr hodnoty investiční činnosti k úrovni čistého předepsaného pojistného. 72
Zdroj:výroční zprávy České pojišťovny za období 2008-2012
58
800,00% 600,00% 310,11%
400,00%
381,55%
336,87%
685,52%
2010
2011
2012
200,00% 0,00% -200,00%
2008
2009
Poměr čistého předepsaného pojistného k investiční činnosti
-400,00% -600,00% -800,00% -1000,00%
-1048,23%
-1200,00%
Graf 6: Poměr investiční činnosti k úrovni čistého předepsaného pojistného České pojišťovny za období 2008-201273
Ukazatel nám zobrazuje rostoucí průběh, i přestože úroveň čistého předepsaného pojistného je klesající. Na grafu je znázorněn vysoký nárůst čistého předepsaného pojistného v období 2008 a 2009 a poté v letech 2011 a 2012. Vývoj je pozitivní z důvodu realizovaných finančních aktiv.
Dalším významným ukazatelem finančního umístění pojišťovny je struktura jejího investičního portfolia. Finanční investice se z významné části podílejí na celkových aktivech pojišťovny a jejich zdrojem jsou především technické rezervy, nebo-li finanční umístění technických rezerv, dále vlastní kapitál. Finanční umístění technických rezerv tvoří 95% z celkových investic, zbylých 5% připadá na investice z ostatních zdrojů. Finanční umístění pro neživotní pojištění České pojišťovny zobrazuje tabulka níže. Zde jsou zobrazeny hlavní finanční instrumenty v milionech Kč. Tučně vyznačené části představují šest hlavních zastoupených finančních instrumentů v oblasti neživotního pojištění za pětileté období. Zaměření je pouze na neživotní pojištění, a to z důvodu ratingového hodnocení neživotní pojišťovny.
Při pohledu na investiční portfolio České pojišťovny je zřejmé, co tvoří jeho největší část. Po celé sledované pětileté období největší část tvoří dluhové cenné papíry určené k prodeji. Jejich nárůst markantně vzrost v období let 2009 a 2010. Portfolio neživotního pojištění má tedy především největší část pevně úročené instrumenty a to 91%, zbylých 9% připadá na majetkové cenné papíry. 73
Zdroj: výroční zprávy České pojišťovny za období 2008-2012
59
Tabulka 13: Struktura finančních investic dle obchodních segmentů neživotního pojištění pro období 2008-2012
Neživotní pojištění mil. Kč 2008
2009
2010
2011
2012
0
0
0
0
0
Půjčky
3 059
3 513
58
68
63
Finanční aktiva k prodeji
9 225
13 163
16 062
16 420
20 233
Dluhové cenné papíry
6 165
1 979
14 166
14 783
18 082
Akcie, podílové listy
3 060
2 184
1 896
1 637
2 151
10 101
5 339
4 162
1 881
2 096
Dluhové cenné papíry
8 904
5 010
3 459
1 851
2 096
Akcie, podílové listy
1 058
191
579
0
0
0
0
0
0
0
138
137
123
30
74
4 509
3 234
2 269
2 086
1 859
-637
-286
-201
-418
-302
26 259
24 963
22 352
20 037
23 949
Budovy a pozemky
Finanční aktiva oceňována reálnou hodnotou proti účtu nákladů a výnosů
Investice
kryjící
rezervy
pojištění Kladná tržní hodnota derivátů Ostatní investice Finanční závazky s výjimkou vydaných dluhopisů Celkem
74
Zdroj: vlastní zpracování dle výročních zpráv ČP za období let 2008-2012
Dlouhodobě tedy roste objem aktiv určených k prodeji, což v roce 2012 bylo 84%, na úkor investic zařazených mezi finanční aktiva oceňována reálnou hodnotou s podílem 9%. Pokud se podíváme na celkový výnos finančních aktiv neživotního pojištění před očištěním o náklady na správu, dostaneme v roce 2012 hodnotu 741 mil. Kč díky úrokovým výnosům z dluhopisů a termínovaných vkladů u bank. Závazky v neživotním segmentu mají ve srovnání s životním segmentem krátkodobější charakter, proto jsou v investičním portfoliu zastoupeny především aktiva s kratší dobou do splatností a vyšší je podíl instrumentů s vysokou mírou likvidity, které je v případě potřeby výplaty pojistných plnění možné rychle
74
Zdroj: výroční zpráva České pojišťovny za období 2008-2012
60
přeměnit na hotovost. Držba těchto finančních instrumentů tedy nemá hlavní důvod na výši výplaty dividend, ale na jejich schopnost přeměny na hotovost.75
Česká pojišťovna má mnoho jednotlivých finančních instrumentů. Její investiční portfolio je tedy dobře diverzifikované. V investičním portfoliu pro neživotní pojištění nenalezneme zastoupení nemovitostí, což představuje málo likvidní položku. Toto hodnotím kladně s ohledem na potřebu likvidity v neživotním pojištění, i když nemovitosti působí stabilizačně.
3. 4. Zajištění Zajištění je důležitou částí, která může významně ovlivnit finanční stabilitu České pojišťovny a zajištění dlouhodobě přispívá České pojišťovně k jejím vyrovnaným hospodářským výsledkům. Zajištění jako nástroj řízení rizika chrání, Českou pojišťovnu a tedy i její klienty a akcionáře, před neočekávanými událostmi individuálního nebo katastrofického scénáře, ale i před výkyvy ve škodní frekvenci. Analýza pro potřeby zajištění a optimalizaci v České pojišťovně probíhají prostřednictvím využití moderních nástrojů dynamické finanční analýzy s využitím know-how na úrovni Generali PPF Holding a za podpory zajistných makléřů. Hlavním obligatorním partnerem je kaptivní skupinová zajišťovna GP Reinsurance EAD se sídlem v Bulharsku. GP Reinsurance EAD je dcerou Generali PPF Holding, vzniká zde majetkové propojení. Česká pojišťovna tuto zajišťovnu využívá z větší části, nebo-li zajistné „zůstává doma“, neplatí se cizím zajišťovnám. Díky této zajišťovně jsou rizika dále retrocedována do skupinových zajistných smluv. Česká pojišťovna má díky tomuto výhody skupinového krytí a dále tak snižuje náklady na zajištění při rozšířených podmínkách krytí. Skupinové zajištění je sjednáváno u mnoha významných světových zajišťoven. Výběr těchto zajišťoven je podroben důkladné analýze a samozřejmostí je vysoký rating partnerů, jasná skupinová pravidla určující maximální možnou expozici České pojišťovny vůči každému z nich s cílem minimalizovat tzv. kreditní riziko. Rating zajišťovny v tom hraje klíčovou roli. Důležitá je také geografická diverzifikace podpořená stabilitou korektních obchodních vztahů vybudovaných v předchozích letech Českou pojišťovnou.
Česká pojišťovna vyvíjí intenzivní činnost s detailními informacemi o jednotlivých rizicích v portfoliu s využitím sofistikovaných modelů na oblast katastrofických rizik. V pravidelných intervalech modelují povodňové škody na portfoliu domácností, podnikatelů i velkých rizik. 75
Zdroj: Výroční zpráva České pojišťovny za rok 2012, str. 63
61
V povodňovém členění se modelují i škody z vichřice, analýzy krupobitných rizik. Každým rokem je v Generali PPF Holdingu zajistný program modifikován na změny v produktech i v produktové řadě, aby reagoval na vzájemné odlišnosti jednotlivých pojišťoven ve „Skupině“.
76
Všeobecný postoj jakékoliv pojišťovny k zajištění lze popsat pomocí podílu zajistitelů na nákladech na pojistná plnění vztažená k vlastnímu kapitálu. Při nižší hodnotě ukazatele jde o nižší závislost pojišťovny na zajištění a naopak. Vše si názorně ukážeme na vývoji vlastního kapitálu České pojišťovny a také na vývoji nákladů na pojistná plnění a na podílu zajistitelů.
180 000 000 000 160 000 000 000
Čistý zisk
140 000 000 000
Závazky
120 000 000 000
Finanční závazky
100 000 000 000
Ostatní rezervy
80 000 000 000
Závazky z pojištění
60 000 000 000
Vlastní kapitál
40 000 000 000
Nerozdělený zisk nebo ztráta Základní kapitál
20 000 000 000 0 2008
2009
2010
2011
2012
Graf 7: Vývoj vlastního kapitálu České pojišťovny za období 2008-201277
U většiny oblastí vlastního kapitálu je do roku 2010 růst hodnot, v roce 2011 propad a v dalších letech opět další růst hodnot. Pokud se podíváme na vlastní kapitál České pojišťovny do roku 2010, postupně se zvyšuje a v roce 2011 výrazně klesl z 24 180 000 000 Kč na 17 455 000 000 Kč. Tento výkyv byl dán ztrátou z přecenění realizovaných finančních aktiv vykázaných ve vlastním kapitálu a dále nerozděleným výsledkem hospodaření z minulých let. Zajímavý průběh také mají závazky z pojištění, ob rok klesají a zvyšují se. Tyto výkyvy jsou dány finanční situací na českém finančním trhu.
Podrobné číselné hodnoty ukazuje tabulka 14: Vývoj vlastního kapitálu České pojišťovny za období 2008-2012. 78
76
Zdroj: interní zdroje poskytnuté Českou pojišťovnou a také výroční zpráva roku 2012 Zdroj: vlastní zpracování: výroční zpráva České pojišťovny za období 2008-2012 78 Zdroj: vlastní zpracování: výroční zprávy České pojišťovny za období 2008-2012 77
62
Tabulka 14: Vývoj vlastního kapitálu České pojišťovny za období 2008-2012 (v mil.Kč)
2008
2009
2010
2011
2012
4 000
4 000
4 000
4 000
4 000
14 451
17 851
20 180
13 455
17 331
18 451
21 851
24 180
17 455
21 331
92 681
88 948
90 504
86 284
85 640
2 311
2 031
1 852
1 422
1 209
4 437
1 924
1 196
2 789
3 853
Závazky
10 494
13 277
8 729
6 734
8 536
Čistý zisk
5 873
7 380
11 200
3 553
3 883
Základní kapitál Nerozdělený zisk nebo ztráta Vlastní kapitál Závazky z pojištění Ostatní rezervy Finanční závazky
Zdroj: vlastní zpracování údajů dle jednotlivých výročních zpráv České pojišťovny79
Z tabulky především vidíme snížení hodnoty nerozděleného zisku v letech 2010 a 2011. Na zasedání valné hromady dne 31. května 2011 bylo jediným akcionářem rozhodnuto o výplatě nerozděleného zisku ve formě dividend v hodnotě 235 000 Kč na 1 akcii v celkové hodnotě
9 400
mil.
Kč.
Výplata
dividend
zohledňuje
zisk
předchozího
roku
ve výši 11 200 mil. Kč sníženého o příděl do nerozděleného zisku ve výši 1 800 mil. Kč.
12 000 000 000
Podíl zajistitelů na pojistném plnění
9 634 000 000 10 000 000 000 8 000 000 000
9 002 000 000
6 692 000 000 6 100 000 000 6 616 000 000 5 114 000 000
6 000 000 000 4 000 000 000
Náklady na pojistná plnění
8 172 000 000
4 378 000 000 4 412 000 000
4 151 000 000
2 000 000 000 0 2008
2009
2010
2011
2012
Graf 8: Vývoj nákladů na pojistná plnění České pojišťovny za obodbí 2008-201280 79 80
Zdroj: výroční zprávy České pojišťovny za období 2008-2012 Zdroj: výroční zprávy České pojišťovny za období 2008-2012
63
Vývoj nákladů na pojistná plnění mají velmi podobný tvar jako křivka podílu zajistitelů na pojistném plnění. Obě křivky zobrazují průběh pouze v sekci neživotního pojištění. Podíl zajistitelů na pojistném plnění byl v roce 2008 poloviční 9 mld. Kč ku 4,5 mld. Kč, ale v roce 2012 byl už dvoutřetinový 6,6 mld. Kč ku 4,4 mld. Kč, což je pro pojišťovnu velmi pozitivní trend. Ale při pohledu na roky 2009 a 2010 vidíme výrazné navýšení hodnot, což je dáno vyplácením pojistných událostí červnových povodní roku 2009. Také je to dáno plnohodnotným členstvím v Generali PPF Holdingu. Přispívají k tomu dobře nastavené zajistné dohody. Nebo-li se do hodnoty podílu zajistitelů promítají dvě skutečnosti. První je členství, nebo-li využití skupinové zajišťovny, a druhou jsou katastrofické povodně roku 2009.
Tabulka 15: Podíl zajistitelů na nákladech na pojistná plnění neživotního pojištění k vlastnímu kapitálu České pojišťovny za období 2008-2012
Podíl zajistitelů na nákladech na poj.plnění/ vlastní kapitál
2008
2009
2010
2011
2012
23,91%
23,40%
25,23%
23,78%
20,52%
81
Zdroj: vlastní zpracování údajů dle jednotlivých výročních zpráv České pojišťovny
Při pohledu na vývoj podílu zajistitelů na náklady na pojistná plnění neživotního pojištění k vlastnímu kapitálu u České pojišťovny lze pozorovat tendenci poklesu.
Nyní se podíváme na využití zajištění. Použiji k tomu dva ukazatele, čistou výši technických rezerv k hrubé výši technických rezerv a tzv. „Retention poměr“. Retention poměr je čisté předepsané pojistné k hrubému předepsanému pojistnému.
Tabulka 36: Využití zajištění České pojišťovny pro roky 2008-2012
Retention poměr Čistá výše technických rezerv/hrubá výše technických rezerv
2008
2009
2010
2011
2012
63,78%
59,79%
55,31%
54,90%
54,13%
27,43%
23,95%
24,73%
24,59%
25,65%
Zdroj: vlastní zpracování údajů dle jednotlivých výročních zpráv České pojišťovny 82
Využití zajištění pojišťovny nemůžu považovat za přehnané, většinou se kvalitní zajištění ukáže až při nějaké katastrofické události. Pokud vezmeme v úvahu povodně, na ukazatelích 81 82
Zdroj: výroční zprávy České pojišťovny za období 2008-2012 Zdroj: výroční zprávy České pojišťovny za období 2008-2012
64
se projevilo poklesem o 4% v rozmezí let 2009 a 2010, kdy se likvidovaly povodně. České pojišťovně velmi pomohlo zajištění v rámci Skupiny. Zajištění České pojišťovny tedy hodnotím jako kvalitní.
Nyní se podíváme na diverzifikaci portfolia zajištění. Česká pojišťovna ročně obnovuje zajistné smlouvy zajišťující některá rizika z uzavíraných pojistných smluv. Používá k tomu proporcionálních a neproporcionálních zajistných smluv nebo jejich kombinaci s cílem snížit vlastní vrub. K získání dodatečné ochrany využívá také u některých pojistných smluv fakultativní zajištění. Většina zajistných smluv je uzavřena s GP-RE skupinovou kaptivní zajišťovnou v Bulharsku. GP Reinsurance Company LtD. byla založena v roce 2008 Generali PPF Holding B.V. Dále sdílí pojistné riziko ve společném zajistném programu v rámci Skupiny GPH. Pokud se podíváme na neživotní odvětví, tak umístění neživotních obligatorních zajistných smluv je řízeno GPH, který posuzuje na základě bezpečnostních kriterií Generali Terst.
Veškeré oblasti zajištění jsou přísně sledovány, jsou stanoveny podmínky zajištění, výše vlastního vrubu a minimální kapacita. Stanovení potřebné kapacity je založeno na skupinovém i interním modelování.
3. 5. Kapitálová přiměřenost Kapitálová přiměřenost pojišťovny je důležitá součást jejího celkového hodnocení. Cílem posouzení je, jestli pojišťovna disponuje takovou úrovní kapitálu, která pokryje převzatá rizika. Vzorec Gross Underwriting Leverage je vhodným ukazatelem při analýze kapitálové přiměřenosti. Tento vzorec je také velmi důležitý i při ratingové analýze Moody´s. Tento ukazatel se počítá vztahem hrubého předepsaného pojistného s hrubými rezervami ku vlastnímu kapitálu pojišťovny. Bere se průměr pětiletého období. V následující tabulce uvádím jednotlivé výpočty za 5 let. Tabulka 17: Gross Underwriting Leverage České pojišťovny
Gross Underwriting Leverage
2008
2009
2010
2011
2012
2,24
1,38
1,17
2,09
1,69
83
Zdroj: vlastní zpracování údajů dle jednotlivých výročních zpráv České pojišťovny
83
Zdroj: výroční zprávy České pojišťovny za období 2008-2012
65
Po celkovém propočtu za pětileté období dostáváme průměr 1,714. Znamená to, že hodnota hrubého předepsaného pojistného spolu s hrubými technickými rezervami je 1,714krát vyšší než hodnota vlastního kapitálu. Pokud se podíváme do metodiky Moody´s vidíme, že výsledky jsou velmi uspokojující. Průměr spadá do kategorie Aaa, což hodnotí vynikající kapitálovou vybavenost České pojišťovny.
3. 6. Rentabilita Přestože Česká pojišťovna realizuje pojistnou ochranu pro své klienty, je to především podnikatelský subjekt, který chce maximalizovat svůj zisk. Při hodnocení finanční síly pojišťovny nesmíme zapomenout na posouzení výkonnosti jejího podnikatelského úsilí. Rentabilita jako taková představuje schopnost podniku hradit ze svých peněžních prostředků své provozní náklady na činnost a popřípadě jiné činnosti než provozní a ještě dosáhnout zisku. Většinou se rentabilita posuzuje dle dvou základních ukazatelů, rentabilita vlastního kapitálu ROE (průměrný čistý zisk / průměrná výše vlastního kapitálu, udané v procentech) a rentabilita vložených aktiv ROA (výsledek hospodaření / celková aktiva, udané v procentech). Moody´s ještě používá návratnost vlastního kapitálu ROC a návratnost na straně příjmů ROR. Nám pro posouzení rentability postačí dva ukazatele a to, ROA a ROE. Česká pojišťovna si tyto dva ukazatele sama počítá, proto je použiji z výročních zpráv za jednotlivé roky.
Tabulka 18: Ukazatele rentability České pojišťovny za období roku 2008-2012
2008
2009
2010
2011
2012
ROA
4,60%
5,80%
8,90%
3,00%
3,20%
ROE
31,80%
33,80%
46,30%
20,40%
18,20%
84
Zdroj: vlastní zpracování údajů dle jednotlivých výročních zpráv České pojišťovny
Z tabulky 18: Ukazatele rentability České pojišťovny, je patrné, že rentabilita vlastního kapitálu ROE dosahuje podstatně vyšší úroveň vzhledem k hodnotě rentability vložených aktiv ROA. Je to z důvodu toho, že při výpočtu rentability vlastního kapitálu se používá ve jmenovateli vlastní kapitál a při výpočtu rentability vložených aktiv celkový kapitál (celková aktiva). Pojišťovny disponují velkým množstvím cizího kapitálu, kde se jedná primárně o technické rezervy, což jsou závazky vůči klientům pojišťovny, musejí být rozdíly
84
Zdroj: výroční zprávy České pojišťovny za období 2008-2012
66
v těchto hodnotách ROA a ROE značné. Do vývoje ukazatelů se promítá, jestli ve sledovaném období vzrost čistý zisk či vlastní kapitál.
Oba ukazatele mají růstovou tendenci do roku 2010, poté byl v následujícím roce velmi vysoký skok níže. Je to dáno poklesem čistého zisku mezi lety 2010 a 2011. Čistý zisk v roce 2010 dosahoval 11 200 000 000 Kč a v roce 2011 pouhé 3 553 000 000 Kč. Pokud se podíváme ještě na vlastní kapitál, ten se navyšoval do roku 2010 pravidelně a poté, v roce 2011 opět klesl, ale v roce 2012 se opět začal navyšovat. Růst vlastního kapitálu lze tedy hodnotit kladně, protože se díky tomu zvyšuje i stabilita České pojišťovny.
Pokud se tedy na závěr podíváme na pětileté hodnocení ROE, kde je průměr za pětileté období 30,1 % dosahuje rentabilita vlastního kapitálu České pojišťovny dle metodiky Moody´s hodnocení Aaa. Z hlediska toho, že metodika řeší převážně rentabilitu vlastního kapitálu, předpokládám, že je pro ratingové hodnocení směrodatnější.
Zajímavý je výpočet ještě Sharp ratio růstu čistého zisku. Pokud dosadíme do základního vzorečku pro výpočet, dostaneme poté velmi nízké číslo 0,014%, což dle hodnotící metodiky pro tento propočet je Ba.
Vypočítáme si výběrovou směrodatnou odchylku České pojišťovny, kterou dále dosadíme do vzorečku pro výpočet Sharp ratio (14) , výpočet je ve stručnosti tedy následující85: s=
(
1 ∑ xi − x N −1
)
2
⇒ s=
1 × 63176598 ⇒ s = 0,000142711 4
⇒ s = 0,01427 %
Čím vyšší je hodnota Sharp ratio růstu čistého zisku, tím je pojišťovna lépe hodnocená. K růstu hodnoty dochází pokud se zvýší čistý zisk nebo sníží riziko vyjádřené směrodatnou odchylkou. Pokud pojišťovna vykazovala ve sledovaném pětiletém období ztrátu v kterémkoliv roce, Moody´s tento ukazatel nepočítá a rovnou pojišťovnu zařadí do kategorie Ba. V našem případě se řadíme do kategorie Baa.
85
Vlastní výpočet
67
Nyní se zaměříme na nákladovost České pojišťovny v oblasti upisování. Použijeme k tomu tři ukazatele nákladovosti „Loss Ratio“ škodní poměr, „Expense Ratio“ nákladovost a celkový ukazatel „Combined Ratio“.
Tabulka 19: Ukazatele nákladovosti České pojišťovny za období 2008-2012
2008
2009
2010
2011
2012
Loss Ratio
58,40 %
54,74 %
51,62 %
51,01 %
52,20 %
Expense Ratio
20,72 %
25,24 %
18,24 %
24,39 %
18,41 %
Combined Ratio
79,12 %
79,98 %
69,85 %
75,40 %
70,60 %
86
Zdroj: vlastní zpracování údajů dle jednotlivých výročních zpráv České pojišťovny
Celkový ukazatel Combined Ratio naznačuje výsledek z upisování. Pokud výsledek překročí 100% je pojišťovna v pojistně-technické ztrátě a pokud vykazuje hodnotu pod 100% je v pojistně-technickém zisku. V našem případě, u České pojišťovny, vidíme pojistně-technický zisk, který se rok od roku mění v závislosti na nákladech na pojistná plnění. Combined ratio nepřesahuje hodnotu 80%, což je velmi příznivé. Hodnoty nesignalizují za sledované pětileté období žádné nebezpečí. Výsledné hodnoty vyplývají z vývoje reálných veličin, které pojišťovna jen stěží ovlivňuje, např. pojistná plnění nemůže pojišťovna nijak ovlivnit, z důvodu jejich nahodilosti. Povinné ručení téměř všech pojišťoven mělo dlouhodobě trend rostoucích do 100% a několik let nad 100%, bylo to ztrátové pro pojišťovny.
86
Zdroj: výroční zprávy České pojišťovny za období 2008-2012
68
3. 7. Vyhodnocení ratingové analýzy České pojišťovny Tabulka 20: Shrnutí analytických poměrů České pojišťovny za rok 2012 Česká pojišťovna a.s. Oblast hodnocení
Kriterium
Upisování rizik
Struktura nabízeného pojištění
Slovní interpretace
pojistného Tržní podíl
4 skupiny
dostačující
s min 10 %
Pokles
32 140 mil.
Poslední 3 roky stabilní
0,50 %
1. místo v neživotním pojistném trhu ČR
Investiční činnost
Finanční umístění Finanční umístění/čisté předepsané pojistné Struktura finančního umístění
2012
Diverzifikovanost
Hrubé předepsané pojistné Trend růstu hrubého předepsaného
Hodnota
27,90 %
Nárůst o 2 912
23 949 mil.
Poměr vysoká hodnota
685,52 %
Dobrá diverzifikace
11 aktiv
Největší podíl mají Charakteristika finančního umístění
finanční aktiva k prodeji
-
Zajištění
s aktivním nárůstem
Kapitálová přiměřenost
Podíl zajistitelů na nákl. na pojistná
Nízká hodnota, nízký
plnění/ vlastní kapitál
podíl na zajištění
Čisté technické rezervy / hrubé
Stabilní průběh
25,65 %
Retention poměr
Stabilní průběh
54,13 %
Gross Underwritting leverage
Velmi příznivé
1,69 %
ROE
Velmi příznivé
18,20 %
technické rezervy
ROA Rentabilita
20,52 %
Kladný růst vlastního kapitálu
3,20 %
Sharpe ratio růstu čistého zisku
Velmi nízká hodnota
0,014 %
Loss ratio
Stabilní průběh
0,284 %
Expense ratio
Vyšší hodnoty
1,088 %
Combined ratio
Kolísavý pojistnětechnický zisk
70,60 %
Zdroj: vyhodnocení dle vypočítaných poměrových ukazatelů 3. kapitoly87
Veškeré výše uvedené ukazatele jsou počítány striktně pro neživotní pojištění. Pokud bychom to samé propočítali pro oba druhy pojištění, jak životní, tak neživotní, mohli bychom dostat 87
Zdroj: vlastní vyhodnocení dle vypočítaných poměrových ukazatelů 3. kapitoly této diplomové práce
69
u některých ukazatelů naprosto odlišné hodnoty, není tomu např. u Combined ratio, kde bychom dostali pojistně-technický zisk, jako u neživotního pojištění.
Vyhodnocení celé analýzy je na první pohled velmi jednoduché, protože prakticky všechny řádky tabulky výše jsou ve velmi příznivých hodnotách, až na pár hodnot jako např. Combined ratio. Zde se potýkáme se zajímavým průběhem, který celkový dojem na Českou pojišťovnu kazí. Jednotlivé bloky analýzy mají i různé váhy na celkové ratingové hodnocení, proto nyní tyto hodnoty převedeme spolu s váhami hodnot do „Rating scorecard“. Pro jednotlivé oblasti budu využívat anglické názvy dle Moody´s.
Tabulka 21: Vyhodnocení Rating Scorecard České pojišťovny a.s.
25 %
Figure
Aaa
Business Profile
XX
Aa
A
X
X
Baa
Ba
X
X
B
Caa
Produkt focus 10 %
and Diversification
10 % 15 % 15 % 10 %
15 %
Financial Profile Capital Adequacy Profitability
X
X
XX XX
Reserve Adequacy Financial Flexibility
X
X
Zdroj: vlastní zpracování dle metodiky Moody´s88
Pro porovnání v tabulce uvádím červeně označené body, hodnocení agenturou Moody´s v roce 2008, které bylo posledním hodnocení České pojišťovny touto ratingovou agenturou.89 Při pohledu na tabulku a její výsledné zanesení jednotlivých parametrů hodnocení, je vidět, že se od roku 2008 do roku 2013 tři důležité parametry nezměnily. Dva parametry se změnily k lepšímu a dva bohužel k horšímu. K nějakým výraznějším změnám o dvě či tři známky nedošlo. 88 89
Zdroj: vlastní zpracování dle vyhodnocení ratingové analýzy za pomocí metodiky Moody´s Zdroj: interní materiál agentury Moody´s Investors Service z 11. listopadu 2008
70
Postavení na trhu a „značka“ pojišťovny jsou klíčové ratingové faktory. Představují schopnost rozvíjení se a udržování konkurenční výhody na pojišťovacím trhu. Česká pojišťovna je na špici celkového životního i neživotního pojišťovacího trhu. Jedná se o pojišťovnu s největším tržním podílem v České republice. Česká pojišťovna má vynikající povědomí o své značce. Pověst a firemní „image“ České pojišťovny je velmi kvalitní. Po integraci, společnosti v rámci Generali PPF Holdingu, patří Česká pojišťovna do jedné z největších skupin v regionu střední a východní Evropy. Nicméně, vzhledem k velikosti společnosti v globálním kontextu, ohodnocuji Českou pojišťovnu v tomto bodě hodnocení velmi dobře. Postavení této pojišťovny dokresluje množství distribučních kanálů, kterými se nabízí klientům pojistné produkty. Produkty jsou distribuovány především prostřednictvím sítě svých vlastních agentů. Tento způsob distribuce poskytují pouze společnosti s dobrým řízením distribuce. Existuje také několik dalších významných distribučních kanálů, včetně zprostředkovatelů, přímého prodeje a tzv. „car dealers“.
Diverzifikace produktů je bohatá. Česká pojišťovna má relativně dobře diverzifikovaná obě odvětví, jak životní, tak neživotní. Produkty České pojišťovny jsou zaměřeny na veškeré potřeby zákazníka. Ve struktuře produktů České pojišťovny jsou 4 klíčové produkty dosahující více než 10% hranici v podílu z čistého předepsaného pojistného v neživotním pojištění. V neživotním pojištění se hlavně zaměřuje na pojištění motorových vozidel, majetku, úrazové pojištění a pojištění odpovědnosti. Z analýzy životního pojištění vyplývá, že Česká pojišťovna se zaměřuje především na tradiční životní pojištění a na klasické vázané pojistné produkty (např. Diamant, Multirisk,…). Diversifikaci produktů hodnotím teda dle Scorecard A.
Investiční portfolio České pojišťovny zahrnuje především dluhové cenné papíry určené k prodeji, akcie, podílové listy. Po integraci České pojišťovny do Generali Group se jí velmi zlepšila investiční pozice pojišťovny. Portfolio neživotního pojištění má největší část v pevně úročených instrumentech a to 91% a 9% v majetkových cenných papírech. Nastavení kvality aktiv České pojišťovny beru tedy jako adekvátní.
Kapitálová přiměřenost České pojišťovny je považována za dobrou, na základě analýzy dle metodiky Moody´s. Musím ale brát na vědomí, že navzdory adekvátní tvorbě kapitálu v posledních několika letech, je růst kapitálu České pojišťovny historicky omezen významnou výplatou dividend z PPF, přes 60% z čistého zisku. Nicméně očekávám, že Generali a 71
Skupina PPF bude udržovat společnosti na aktuální úrovni solventnosti. V roce 2012 byl celkový vlastní kapitál 21 mld. Kč.
V uplynulých letech, Česká pojišťovna měla dobrou návratnost vlastního kapitálu, ve sledovaném pětiletém období 2008 – 2012 je návratnost vysoká. Pokud ale použiji tzv. normalizovanou hodnotu, nebo-li očistím vlastní kapitál o jednorázové zisky/ odpisy, speciální předměty a účetní přepočty, dostanu výslednou hodnotu výrazně sníženou. Proto ziskovost zvažuji na základě normalizované rentability vlastního kapitálu a považuji ji za adekvátní. Bez ohledu na značnou míru likvidních aktiv v rámci Skupiny, je Česká pojišťovna v likviditě a v řízení aktiv a pasiv ALM v souladu s upravenou hodnotou v kategorii A. Upozorňuji, ale že ALM a risk management jsou uznány jako oblast rozvoje v rámci Skupiny. Česká pojišťovna má tedy prospěch v těchto oblastech z integrace v rámci Generali Group. Kromě toho má pojišťovna relativně vysoký podíl méně likvidních tuzemských cenných papírů s pevným výnosem.
Poslední zkoumaný ukazatel je finanční flexibilita. Přes silnou finanční páku [upravený dluh / (upravený dluh + upravený vlastní kapitál)] a ziskovostní metodiku, má Česká pojišťovna finanční flexibilitu odpovídající. I když se očekává, že společnost bude těžit z podpory svých akcionářů, domnívám se, že finanční flexibilita Skupiny PPF jako nekótované společnosti je horší než má Generali Group. Finanční flexibilita je tedy hodnocena Ba proto, že během pěti let se síla Generali Group projevila ve výsledcích České pojišťovny.
Česká pojišťovna má svou finanční sílu ratingu především díky majoritním akcionářům. Předpokládám tedy, že Assicurazioni SpA, bude podporovat růst společnosti s ohledem na strategický význam střední a východní Evropy pro Generali.
72
Závěr Rating byl, ještě donedávna, na našem území nepříliš významný. Po schůzkách s vyznanými lidmi na pojistném trhu jsem došla k závěru, že jeho užití a významnost se zvětšuje. Bez tohoto nezávislého komplexního hodnocení pojišťoven a zajišťoven se již pojistný trh a vše s nim spojené neobejde. Ale je evidentní, že názory na rating a jeho využití v praxi se odlišuje. S jeho větším využitím roste i jeho eventuelní kritika. Řada možných uživatelů ratingu s ním bohužel neumí pracovat a není ho schopna využít nejen při jednání o financování, kde dobrý rating jednoznačně snižuje cenu financování, ale ani při veřejné prezentaci společnosti, kde to poukazuje na důvěryhodnost a bezpečnost společnosti. Nejrychlejší rozvoj zaznamenává v Evropě, kde, jak řekl pan Vinš, jsou každoroční přírůstky ratingu o desítky procent. Bohužel v České republice jsme s jeho využitím stále pod průměrem vyspělých ekonomik. Rating může sloužit managementu společnosti jako návod na zlepšení jeho činnosti. Setkala jsem se i s názorem, že ratingové agentury měly předvídat finanční krizi a dopředu na ni upozornit. Nejsem tohoto názoru, po schůzce s panem Vinšem. Ratingové agentury nemají křišťálovou kouli. AIG pojišťovna měla dlouhodobě tripl A, a během tří měsíců totálně zbankrotovala jako největší pojišťovna na světě.
Vraťme se ale k ratingu na pojistném trhu. Uživatelů ratingu na pojistném trhu je celá řada. Začneme-li u laické veřejnosti, nemyslím si, že by nějak rating, udělený pojišťovně, sledovala. Dle mého názoru, by ale rating sledovat měli. Pokud slepě důvěřuji jakékoliv finanční instituci bez její hlubší znalosti, je to hazard s vloženými finančními prostředky. Uzavřu-li pojistnou smlouvu s pojišťovnou ohodnocenou nízkou ratingovou známkou, riskuji, že pokud by došlo na pojistné plnění, nemusela by to včas nebo v plné míře zvládnout. Mluvím samozřejmě o větších rizicích než je například povinné pojištění motorového vozidla. Hlavně pokud je pojišťovna ohodnocena nízkou ratingovou známkou, zajišťovna ji nemusí chtít zajišťovat. Což by klient pojištění takovou to pojišťovnu poznal, např.: při povodních vzniklých v minulých letech.
Cílem této diplomové práce bylo objasnit rating jako nástroj hodnocení bonity pojišťovny. Ratingové hodnocení jsem aplikovala na vybranou pojišťovnu, tj. Českou pojišťovnu a.s. . Rating je v oblasti pojišťovnictví, dle mého pohledu, důležitý. Charakteristikou pojišťovnictví je, že disponuje velkým množstvím cizího kapitálu. Specifickým rysem pojištění je nahodilost
73
vzniku pojistné události a rizikovější návratnost vložených peněžních prostředků. Pro pojišťovny je tedy naprosto nezbytná důvěra svých klientů, proto by mělo být ratingové hodnocení pro potencionální klienty důležité. Ratingové hodnocení pojišťovny poskytuje klientům maximálně objektivní pohled na hodnocenou pojišťovnu, vzbuzuje důvěru ve své budoucí hospodaření a schopnost splácení závazků, které mohou vzniknout v budoucnu.
Rating na straně pojišťovny má různá využití. Pokud je pojišťovna obchodníkem na finančním trhu, samozřejmě sleduje ratingové hodnocení svých potenciálních institucí, se kterými chce uzavřít obchod. Pokud by nakoupila cenné papíry instituce se špatným ratingovým hodnocením, mohla by vystavit své klienty, nebo-li zájemce o pojištění, možnému nesplnění svých závazků vůči nim.
Z analýzy České pojišťovny vyplývá, že je dlouhodobě majetkově stabilní a silnou společností. Její bilanční suma byla k 31. prosinci 2012 ve výši 121,7 mld. Kč, vlastní kapitál byl ve výši 21 mld. Kč a základní kapitál ve výši 4 mld. Kč. Objemově nejvýznamnější položkou v aktivech byly investice. Protože se neustále snižuje předepsané pojistné , snižuje se tedy i investiční činnost pojišťovny. Finanční investice České pojišťovny se z významné části podílejí na celkových aktivech pojišťovny a jejich zdrojem jsou především technické rezervy. Technické rezervy tvoří 95% z celkových investic pojišťovny. Portfolio neživotního pojištění České pojišťovny má největší část 91% pevně úročených instrumentů a 9% majetkové cenné papíry. Dlouhodobě narůstá objem aktiv určených k prodeji na úkor investic spadajících mezi finanční aktiva oceňovaných reálnou hodnotou. Česká pojišťovna má mnoho finančních instrumentů a její investiční portfolio je velmi dobře diverzifikované.
První oblastí analýzy je upisování rizik České pojišťovny. V této části jsem se zabývala nejdůležitějším ukazatel výkonnosti pojišťoven, předepsaným pojistným. Předepsané pojistné má ve sledovaném pětiletém období klesající tendenci, která je dána přetrvávajícím poklesem cen pojištění motorových vozidel. Jedná se především o konkurenční boj s tlakem na nízkou cenu. Průměrná výše hrubého předepsaného pojistného ve sledovaném období je 36 016 800 000 Kč a čistá výše předepsaného pojistného 25 464 800 000 Kč. Struktura nabízených produktů je široká, pro diverzifikaci produktů jsem použila hranici 10% z čistého předepsaného pojistného. Česká pojišťovna překročila hranici 4 produkty. Tržní podíl České pojišťovny jako jedničky na trhu je tedy 27,90%. Kladný vývoj zaznamenaly především
74
oblasti pojištění velkých rizik, dopravní pojištění, pojištění odpovědnosti, pojištění staveb a cestovní pojištění.
Hlavní zásluhu na silném postavení České pojišťovny má její dominantní postavení v České republice, jak v životním tak v neživotním pojištění. V posledních letech zlepšila svou provozní výkonnost se zdravými výnosy z vlastního kapitálu, v důsledku strukturálních změn v rámci společnosti, včetně významných provozních zlepšeních v oblasti IT nebo například v obchodních sítích. Česká pojišťovna má také kvalitní komplexní zajistný program, který zmírňuje působení přírodních katastrof na společnost. Svědčí o tom ochrana poskytovaná při rozsáhlých záplavách v České republice např. v roce 2002. Dále Česká pojišťovna pociťuje podporu od Skupiny Generali, jako jejího konečného majoritního akcionáře.
Druhou analyzovanou oblastí je investiční činnost pojišťovny. Vzhledem k tendenci snižování předepsaného pojistného se i snižuje investiční činnost pojišťovny. Klesající průběh je dán také každoročním pořizováním finančních aktiv a poklesem výnosových sazeb. Dobrou vypovídací schopnost má srovnání mezi hodnotou investiční činnosti k úrovni předepsaného pojistného. Závazky v neživotním segmentu mají krátkodobější charakter, proto jsou zastoupena aktiva s kratší dobou splatnosti a instrumenty s vysokou mírou likvidity. Česká pojišťovna má tato aktiva z důvodu rychlé přeměny na hotovost v případě nutnosti výplaty pojistných plnění. Držba těchto instrumentů nemá tedy hlavní důvod na výši výplaty dividend, ale na jejich schopnost přeměny na hotovost.
Třetí hodnocená oblast je zajištění. K posouzení jsem použila ukazatel podílu zajistitelů na nákladech na pojistná plnění. Vývoj ukazatele má tendenci růstu. V roce 2008 byl podíl zajistitelů k celkovým nákladům 9 mld. Kč ku 4,5 mld. Kč, neboli poloviční. Ale v roce 2012 je dvoutřetinový 6,6 mld. Kč ku 4,4 mld. Kč. Což je velmi pozitivní trend. Velmi k tomu přispívají dobře nastavené zajistné dohody spojené se členstvím v Generali PPF Holdingu. Dále posuzovaný ukazatel, čisté výše technických rezerv ku hrubé výši technických rezerv, má rostoucí tendenci. Jestli je zajistná ochrana dostatečná se ukáže většinou při katastrofických událostech. V našem sledovaném období taková událost byla a na ukazateli se to projevilo poklesem o 4% v rozmezí let 2009 a 2010. České pojišťovně velmi pomohlo zajištění Skupiny. Z toho vyplívá, že zajištění je stabilní a velmi propracované.
75
Čtvrtá hodnocená oblast je kapitálová přiměřenost. V této oblasti jsem použila ukazatel Gross Underwriting Leverage. Tento ukazatel bere v potaz průměr za 5leté období. Hodnota 1,714 ukazuje, že hrubé předepsané pojistné spolu s hrubými technickými rezervami je 1,714krát vyšší než hodnota vlastního kapitálu. Výsledek je tedy velmi upokojující a kapitálová vybavenost České pojišťovny je vysoká.
Poslední tedy pátou hodnocenou oblastí je rentabilita pojišťovny. Použila jsem dva ukazatele ROA a ROE. Oba ukazatele mají růstovou tendenci do roku 2010, kde se poté výrazně snížila hodnota ukazatelů. Průběh byl dán poklesem čistého zisku z 11 200 mil. Kč na 3 553 mil. Kč. V dalším roce 2012 má již čistý zisk rostoucí tendenci na 3 883 mil. Kč. Nadále se předpokládá rostoucí trend. Vlastní kapitál má podobný trend jako čistý zisk. Do roku 2010 se navyšoval do hodnoty 24 180 mil. Kč, v roce 2011 byl na výši 17 455 mil. Kč a v nadcházejícím roce 2012 měl již opět rostoucí tendenci na 21 331 mil. Kč. Hodnota rentability vlastního kapitálu je v průměru 30,1%, což odpovídá stupni Aaa. Průběh byl dán katastrofickými událostmi sledovaného období. Dále jsem sledovala nákladovost České pojišťovny, kde jsem použila tři ukazatele. Nejdůležitějším ukazatelem je Combined Ratio, který ukazuje celkový výsledek z upisování. Pokud je hodnota nižší než 100% vykazuje se pojistně-technický zisk jako v případě České pojišťovny, kde hodnoty nepřesahují 80%. Hodnoty za sledované období nesignalizují žádné nebezpečí.
Z analýzy vyplívá několik mých doporučení. Česká pojišťovna by měla zapracovat na uchování si svého vedoucího postavení v České republice, zejména v oblasti životního pojištění, v souvislosti s intenzivní konkurencí ze strany silných domácích hráčů, jakož i zahraničních hráčů. Měla by zlepšit schopnost řízení rizik a správy a řízení prostřednictvím integrace standardů v rámci Skupiny Generali. Dále by si měla udržet přiměřenou úroveň kapitalizace a finanční flexibility, s ohledem na historicky vysoké dividendy výplat mateřské společnosti.
Myslím si, že jsem cíl, který jsem si zadala na začátku práce, dosáhla. Ratingové hodnocení České pojišťovny vyšlo velmi uspokojivě, jak jsem předpokládala.
76
Seznam použité literatury Seznam knih
1. BÖHM, A. a MUŽÁKOVÁ, K. Pojišťovnictví a regulace finančních trhů. 1. vyd. Praha. Professional publishing, 2010. 184 str. ISBN 978-80-7431-035-5.
2. CIPRA, T. Kapitálová přiměřenost ve financích a solventnost v pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2002. 271 str. ISBN 80-86119-54-8.
3. DAŇHEL, J. a kol. Pojistná teorie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing. 2005. 332 str. ISBN 80-86419-84-3.
4. VINŠ, P. a LIŠKA, V. Rating. 1. vyd. Praha: C. H. BECK, 2005. 109 str. ISBN 807179-807-X.
Internetové zdroje
5. DAVIDOVÁ, P. a OPRAVILOVÁ, R. Rating a stabilita finančního systému. [online] Bankovnictví 20.6.2008, Rubrika: Speciál – rating finančních institucí. Copyright © Česná
národní
banka,
2003-2013
[2013-07-10].
Dostupné
z:
http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2008/cl_08_0806 20.html
6. DUFF & PHELPS Corp. [online]. Copyright 2013.[cit. 2013-08-12]. Dostupné z: http://www.duffandphelps.com/Pages/default.aspx . 7. FELIXOVÁ K.. Postavení a význam ratingu v současnosti. [online] 15-19 str. [201306-10]. Dostupné z: http://pokrok.ujep.cz/elektronicka_knihovna/Finance_a_management_v_teorii_a_prax i.pdf .
77
8. JUSTOVÁ, I.. Solventnost II, Standardní vzorec pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku. 2. část. Česká národní banka. [online] 27. str. [2013-06-10].
Dostupné z: http://www.actuaria.cz/upload/Kreditn%C3%AD%20riziko.pdf .
9. KOTAŠKA, M.. Reforma regulace pojišťovnictví a jiné dopady. [online], Copyright ©, 2011[2013-06-10]. Dostupné z: http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-51620160-reformaregulace-pojistovnictvi-a-jeji-dopady . ISSN 1213-7693.
10. MONTALVO, C.. Understanding a breach of the SCR. [online], Copyright © 2013 Solvency II Wire Ltd is a company registered in England and Wales. [2013-07-10]. Dostupné z: http://solvencyiiwire.com/understanding-a-breach-of-the-scr/7928 .
11. MOODY´S INVESTORS SERVICE. Moody´s History: A Century of Market Leadership. Moody´s Corporation [online]. 2013.[cit. 2013-07-30]. Dostupné z:
http://www.moodys.com/Pages/atc001.aspx .
12. MOODY´S INVESTORS SERVICE. Moody’s Rating Symbols and Definitions. Redfield,
Blonsky
&
Company,
LLC
[online]. [cit. 2010-6-10].
Dostupné z: http://www.rbcpa.com/Moody%27s_ratings_and_definitions.pdf .
13. MOODY´S INVESTORS SERVICE. About Moody´s - CRA Rating Agency. Moody´s Investor Service, Inc. [online]. Moody´s Analytics 2013.[cit. 2013-08-12].Dostupné z: http://v2.moodys.com/moodys/cust/AboutMoodys/AboutMoodys.aspx?topic=partner &subtopic=childdocs&title=CRA+Rating+Agency.htm .
14. MOODY´S INVESTORS SERVICE. Moody´s ve Střední a Východní Evropě [online]. 2013.[cit. 2013-07-31]. Dostupné z: http://www.moodys.com/pages/default_cz.aspx .
15. STANDARD & POOR’S. A History of Standard & Poor´s. [online]. Copyright © 2013 Standard & Poor's Financial Services LLC, a part of McGraw Hill Financial. 2009.[cit.
2013-07-26].
Dostupné
z:
http://www.standardandpoors.com/about-
sp/timeline/en/us .
78
16. STANDARD & POOR’S. Insurance Rating Kriteria Property/Casualty Edition [online]. Copyright © 2013 Standard & Poor's Financial Services LLC, a part of McGraw
Hill
Financial
[cit. 2013-07-26].
Dostupné z: .
17. STANDARD & POOR’S. Index S&P 500 [online]. 2013.[cit. 2013-07-26]. Dostupné z: http://eu.spindices.com/indices/equity/sp-500 . 18. STANDARD & POOR’S. Standard & Poor’s Ratings Definitions [online]. c2010 [cit. 2010-6-10]. Dostupné z: http://www.standardandpoors.com/ratings/articles/en/us/?assetID=124521 1373352 .
19. STANDARD & POOR’S. Who we are. Insurance Rating Kriteria Property/Casualty Edition [online]. Copyright © 2013 Standard & Poor's Financial Services LLC, a part
of
McGraw
Hill
Financial
[cit. 2013-07-26].
Dostupné z: .
20. VALOVÁ, I.. Regulace externích ratingových agentur se stává realitou, finance.cz [online] Finance media a.s., 2009 [2013-06-10]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/220345-regulace-externich-ratingovychagentur-se-stava-realitou/ .
21. VÁVROVÁ, E.. Regulatorní opatření Solvency II v kontextu současné finanční krize [online] Brno, Provozně ekonomická fakulta, Mendlova univerzita v Brně. [2013-0610]. Dostupné z: www.opf.slu.cz/aak/2012/04/Vavrova.pdf .
22. WASSENBERG, J. Moody´s Zvláštní komentář:Národní hodnotící stupnice. Moody´s Investors Service [online] Červen 2007 [cit. 2013-06-25]. Zpráva číslo:102508. Dostupné
z:
http://www.moodys.com/sites/products/ProductAttachments/SC%20fin%20NSR%20i n%20CR.pdf .
79
Interní publikace Moody´s Investros Service
23. Moody´s Global Rating Methodology for Property and Casualty Insurers
24. Moody´s Investors Service – Credit Opinion: Assicurazioni Generali S. p. A.
25. Sorvereigns – Moody´s current view
26. Moody´s Training Services – Technology and Training for Managing Credit Risk
Osobní schůzka
27. Srpen 2013, Petr Vinš, generální ředitel společnosti Moody´s Central Europe, a.s.
Výroční zprávy
28. Výroční zpráva České pojišťovny a. s. pro rok 2008
29. Výroční zpráva České pojišťovny a. s. pro rok 2009
30. Výroční zpráva České pojišťovny a. s. pro rok 2010
31. Výroční zpráva České pojišťovny a. s. pro rok 2011
32. Výroční zpráva České pojišťovny a. s. pro rok 2012
Diplomová práce
33. FOJTÍKOVÁ, Jitka. Rating v pojišťovnictví: Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. 2007. 81 str. Ing. Svatopluk Nečas.
80
Interní publikace bez ISBN
34. LIŠKA, V., Rating. Vnitřní publikace Českého kapitálového trhu, FUTURE 2000, 1999.
Obrázek
35. Obrázek Henryho V. Poora, dostupný z: http://en.wikipedia.org/wiki/Henry_Varnum_ Poor .
36. Obrázek Johna Moodyho, dostupný z: http://www.moodys.com/Pages/atc001.aspx .
81
Seznam použitých zkratek ALM
Asset Lability Mismatching
CAR
Capital Adequacy Ration
CRA
CRA Rating Agency. a.s.
CUSIP
Committee for Uniform Security Identification Produres
ČR
Česká republika
EAR
Earning Adequacy Ration
EUR
Euro
GPH
Skupina GPH Generali PPF Holding B. V.
IT
Informační technologie
MCR
Minimální kapitálový požadavek
Moody´s
Moody´s Investor Service
NRSRO
Nationally Recognized Statistical Rating Organization
RBC
Risk Based Capital
RL
Reinsurance Leverage
ROA
Rentabilita aktiv
ROC
Návratnost kapitálu
ROE
Rentabilita vlastního kapitálu
ROR
Návratnost na straně příjmů
SCR
Solventnostní kapitálový požadavek
TAC
Total Adjusted Capital
USA
Spojené Státy Americké
VaR
Value at Risk
82
Seznam tabulek 1.
Srovnání obchodního a úvěrového ratingu
2.
Srovnání mezinárodního a lokálního ratingu
3.
Stupnice krátkodobého ratingu od Moody´s a Standard & Poor´s
4.
Stupnice dlouhodobého ratingu od Moody´s a Standard & Poor´s
5.
Provázanost krátkodobého a dlouhodobého hodnocení
6.
Kumulativní default v průběhu 10 let podle ratingových stupňů za období 1985-2012
7.
Přehled nejvýznamnějších ratingových agentur a jejich zaměření
8.
Profil ratingové agentury Standard & Poor´s
9.
Earning Adequacy Ratio a ratingová známka
10. Rozpětí ratingové známky a kapitálové přiměřenosti 11. Profil ratingové agentury Moody´s Investors Services 12. Vývoj předepsaného pojistného v období 2008-2012 13. Struktura finančních investic dle obchodních segmentů neživotního pojištění pro období 2008-2012 14. Vývoj kapitálu České pojišťovny za období 2008-2012 (v mil. Kč) 15. Podíl zajistitelů na nákladech na pojistná plnění neživotního pojištění k vlastnímu kapitálu České pojišťovny za období 2008-2012 16. Využití zajištění České pojišťovny pro roky 2008-2012 17. Gross Underwriting Leverage České pojišťovny 18. Ukazatele rentability České pojišťovny 19. Ukazatele nákladovosti České pojišťovny za období 2008-2012 20. Shrnutí analytických poměrů České pojišťovny za rok 2012 21. Vyhodnocení Rating Scorecard České pojišťovny a.s.
83
Seznam grafů 1. Tržní podíly ratingových agentur 2. Třípilířová struktura Solvency II 3. Struktura nabízených pojistných produktů České pojišťovny a.s. rok 2012 4. Podíl na pojistném trhu v předepsaném pojistném v období 2008-2012 5. Čisté peněžní prostředky z investiční činnosti za období 2008-2012 6. Poměr investiční činnosti k úrovni čistého předepsaného pojistného za období 20082012 7. Vývoj vlastního kapitálu České pojišťovny za období 2008-2012 8. Vývoj nákladů na pojistná plnění České pojišťovny za období 2008-2012
84
Seznam obrázků 1. Henry Varnum Poor 2. Index S&P 500 aktuální pro listopad 2012 až červen 2013 3. John Moody 4. Pyramida hodnocených informací při ratingové analýze
85
Seznam příloh 1. Získaná ocenění České pojišťovny a.s. v roce 2012 2. Struktura koncernu postavení České pojišťovny a.s. 3. Přehled nabízených ratingů agenturou Moody´s Investors Service 4. Vizitky 5. Použité vzorečky
86
Příloha č. 1 Získaná ocenění České pojišťovny a.s. v roce 2012 Česká pojišťovna a.s.
1. místo v soutěži Zlaté Euro 2012 – nejlepší autopojištění na trhu 1. místo v soutěži IEA za aplikaci Horská služba 2. místo v anketě TTG - nejlepší cestovní pojištění 2. místo Fitcentrum Banka roku 2012 v kategorii Životní pojišťovny 3. místo v soutěži TOP odpovědná firma v kategorii Společensky prospěšný projekt 4. místo v soutěži TOP odpovědná firma v kategorii Nejangažovanější zaměstnanci
Časopis Reader´s Digest v nezávislém průzkumu na výběr Dobré značky opětovně ocenil Českou pojišťovnu jako nejdůvěryhodnější pojišťovnu trhu.
Penzijní fond České pojišťovny
3. místo v soutěži Zlatá koruna 2012 3. místo v soutěži Zlaté Euro 2012
ČP Invest
1. a 3. místo v soutěži Zlatá koruna v kategorii Podílové fondy 1. místo v soutěži Fitcentrum Investice roku 2012
87
Příloha č. 2 Struktura koncernu postavení České pojišťovny a.s.
88
Příloha č. 3 Přehled nabízených ratingů agenturou Moody´s Investors Service Bank Deposit Ratings Bank Financial Strength Ratings Corporate Family Ratings Counterparty Ratings - Derivatives Product Companies Country Ceilings for Foreign Currency Bank Deposits Country Ceilings for Foreign Currency Obligations Country Guidelines for Local Currency Obligations Credit Default Swaps Ratings Insurance Financial Strenght Ratings Issuer Ratings Kreditní ratingy Long Term Obligation Ratings Medium-Term Note Ratings Money Market and Bond Fund Ratings National Scale Ratings Short-Term Ratings Speculative Grade Luquidity Ratings Structured Finance Issuer Ratings Structured Finance Long-Term Ratings US Bank Other Senior Obligation Ratings US Municipal and Tax-Exempt Ratings US Municipal short-Term Debt and Demand Obligation Ratings Hedge Fund Operations Quality Ratings Investment Manager Quality Ratings Market Risk Ratings Nekreditní ratingy Real Estate Portfolio Cash Flow Volatility Ratings Services Quality Ratings Trustee Quality Ratings Estimated Ratings Not Rated Ostatní ratingy Provisional Ratings Underlying Ratings Withdrawn 90
90
Zdroj: vlastní konstrukce z materiálu poskytnutého na osobní schůzce panem Petrem Vinšem, generální ředitel společnosti Moody´s Central Europe,a.s., který proběhl v srpnu 2013.
89
Příloha č. 4 Vizitky
90
Příloha č. 5 Použité vzorečky (1) Výpočet solventnostního kapitálového požadavku pomocí pravděpodobnosti selhání
P(ZVZ1 > 0 | ZVZ 0 = SCR) = 0,995 = P( ∆ ZVZ > - SCR)
(2) Výpočet VaR pomocí kvantitu X
t + ρ Φ −1 (0,995) , t = Φ −1 ( PD) , ρ ≠ 1 VaR = Φ 1− ρ
(3) Objem váženého defaultu
Dr =
∑ d ri ∑ L ri
(4) Kumulativní default
∑ Dri = Dr1 + Dr2 +…+ Dri.
(5) Výpočet kumulativního defaultu dle Moody´s d iy (t ) =
x iy (t ) 1 niy (t ) − xiy (t − 1) − [wiy (t ) + wiy (t − 1)] 2
(6) Míra kumulativního defaultu dle Moody´s
T Diy (T ) = 1 − ∏ 1 − d iy (t ) t =1
[
]
(7) Celá rovnice výpočtu
T −1 D(T ) = d (1) + d (2)[1 − d (1)] + d (3)[(1 − d (1))(1 − d (2))] + ... + d (T ) ∏ [1 − d (t )] t =1
(8) Výpočet průměrného kumulativního defaultu dle Moody´s
[
T Di (T ) = 1 − ∏ 1 − d i (t ) t =1
] 91
(9) Pomocný výpočet k průměrnému kumulativnímu defaultu dle Moody´s
∑x d i (t ) =
y i
(t )
yeY
∑n
y i
(t )
yeY
(10) Výpočet výnosnosti pojišťovny
EAR =
Actual Rate of Return Risk Adjusted Rate of Return
(11) Ukazatel pro kapitálovou přiměřenost
CAR =
TAC − C1 − C2 x 100 C3 + C4 + C5 + C6
(12) Rizikový kapitál
RBC = ∑ RE i x FR i i (13a, 13b) Obě rovnice vyjadřují ukazatel Reinsurance leverage
reinsurance leverage =
čisté předepsané pojistné (bez podílu zajišťovny) hrubé předepsané pojistné (vč.podílu zajišťovny)
nebo reinsurance leverage =
čistá výše technických rezerv (bez podílu zajišťovny) hrubá výše technických rezerv (vč. podílu zajišťovny)
(14) Sharpe Ratio růstu čistého zisku v %
Sharpe ratio =
absolutní hodnota průměrného ročního růstu čistého zisku x 100 směrodatná odchylka růstu čistého zisku
(15) Retention poměr
Retention poměr =
čisté predepsané pojistné hrubé predepsané pojistné
(16) Gross Underwriting Leverage
92
Gross Underwriting Leverage =
hrubé předepsané pojistné + hrubé rezervy vlastní kapitál
(17) ROA
ROA =
výsledek hospodařos í x 100 celková aktiva
(18) ROE
ROE =
průměrný čistý zisk x 100 průměrná výše vlastního kapitálu
(19) Loss Ratio – škodní poměr
Loss Ratio =
netto škody netto zasloužené pojistné
(20) Expense Ratio - nákladovost
Expense Ratio =
provize a upisovací náklady netto zasloužené pojistné
(21) Combined Ratio – kombinovaný poměr
Combined Ratio =
netto škody + provize a upisovací náklady netto zasloužené pojistné
93