DIPLOMOVÁ PRÁCE. STANOVENÍ RATINGU SPOLEČNOSTI J&T BANKA, a. s

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA FINANCÍ A ÚČETNICTVÍ Katedra bankovnictví a pojišťovnictví Hlavní specializace: Mezinárodní obchod

DIPLOMOVÁ PRÁCE

STANOVENÍ RATINGU SPOLEČNOSTI J&T BANKA, a. s.

Vypracoval: Pavol COMPEĽ Vedoucí diplomové práce: Ing. Jitka VESELÁ, Ph.D.

2006

Prohlášení

Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „Stanovení ratingu společnosti J&T BANKA, a.s.“ jsem vypracoval samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Praze dne 20.12.2006

………..……………………….. Pavol Compeľ

-2-

Poděkování

Rád bych tímto poděkoval zaměstnancům společnosti J&T BANKA a.s. a CRA Rating Agency a.s., jmenovitě generálnímu řediteli CRA Rating Agency panu Ing. Petru Vinšovi, Ph.D. a analytikům, panu Ing. Michalu Severovi a panu Ing. Petru Rudišovi, za pomoc při získávání podkladů ke zpracování diplomové práce a za velmi přínosné odborné konzultace. Můj velký dík patří také paní Ing. Jitce Veselé, Ph.D. za cenné rady, velkou trpělivost a odborné vedení při tvorbě diplomové práce.

-3-

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 6 1

Pojem, vývoj, druhy a význam ratingu................................................................................. 8 1.1

Definice ratingu .............................................................................................................. 8

1.2

Historie ratingu ............................................................................................................... 8

1.3

Druhy ratingu................................................................................................................ 11

1.3.1

Rating krátkodobých závazků .............................................................................. 12

1.3.2

Dlouhodobý mezinárodní rating........................................................................... 12

1.3.2.1 1.3.3

Dlouhodobý lokální rating.................................................................................... 15

1.3.4

Další druhy ratingů ............................................................................................... 16

1.4

Rating versus scoring ................................................................................................... 19

1.5

Uživatelé ratingu........................................................................................................... 20

1.6

Význam ratingu a jeho kvalita – defaultní studie ......................................................... 21

1.7

Rating a regulace – BASEL II...................................................................................... 24

1.7.1

2

Provázanost dlouhodobého a krátkodobého ratingu......................................... 15

První pilíř nové kapitálové dohody ...................................................................... 25

1.7.1.1

Metoda interních ratingů (IRB – Internal Rating-Based Approach) ................ 25

1.7.1.2

Standardizovaná metoda................................................................................... 26

Proces tvorby ratingu.......................................................................................................... 27 2.1

Informační zdroje ......................................................................................................... 29

2.2

Postup zpracování ratingu ............................................................................................ 29

2.3

Analýza bankovních institucí ratingovými agenturami................................................ 32

2.3.1

Oblasti analýzy bankovních institucí.................................................................... 32

2.3.1.1

Riziko země ...................................................................................................... 33

2.3.1.2

Sektorové riziko................................................................................................ 35

2.3.1.3

Podniková struktura.......................................................................................... 38

2.3.1.4

Strategie a management.................................................................................... 39

2.3.1.5

Finanční reportování a vedení účetnictví.......................................................... 40

2.3.1.6

Analýza úvěrového rizika a jeho řízení ............................................................ 41

2.3.1.6.1 Ukazatele kvality aktiv ................................................................................. 44 2.3.1.6.2 Ukazatele struktury aktiv.............................................................................. 46 2.3.1.7

Tržní riziko a jeho řízení .................................................................................. 46

2.3.1.8

Likvidita a její řízení......................................................................................... 47

-4-

2.3.1.8.1 Ukazatele likvidity........................................................................................ 49 2.3.1.9

Kapitálová přiměřenost..................................................................................... 51

2.3.1.9.1 Kapitálové ukazatele..................................................................................... 52 2.3.1.10 Výnosy, ziskovost, efektivnost......................................................................... 52 2.3.1.10.1 3

Ukazatele ziskovosti (rentability)............................................................. 53

Stanovení ratingu společnosti J&T Banka pro rok 2006.................................................... 55 3.1

Vznik banky.................................................................................................................. 55

3.2

Strategie banky ............................................................................................................. 56

3.3

Organizační struktura banky a její řízení...................................................................... 58

3.4

Skupina J&T a její společnosti ..................................................................................... 60

3.5

Dceřiné společnosti J&T BANKY, a. s........................................................................ 63

3.6

Postavení společnosti na trhu ....................................................................................... 64

3.7

Legislativní prostředí.................................................................................................... 67

3.8

Hospodaření společnosti............................................................................................... 68

3.8.1 3.9

Pohledávky za klienty – poskytnuté úvěry........................................................... 69

Kontrolní systémy a řízení rizika.................................................................................. 72

3.9.1

Vlastní kapitál a kapitálová přiměřenost, úvěrová angažovanost......................... 73

3.9.2

Vklady klientů ...................................................................................................... 75

3.9.3

Likvidita ............................................................................................................... 75

3.9.4

Výnosy.................................................................................................................. 76

3.9.5

Náklady................................................................................................................. 77

3.9.6

Budoucnost ........................................................................................................... 77

3.10

Udělení ratingu ..................................................................................................... 79

Závěr......................................................................................................................................... 83 Seznam literatury...................................................................................................................... 86 Seznam příloh ........................................................................................................................... 88

-5-

Úvod Téměř v každém časopise s ekonomickou tematikou je v dnešní době možné nalézt slovo rating. Zejména potom v takovém, kde je pojednáváno o nadnárodních korporacích, finančních institucích nebo velkých průmyslových podnicích. Díky tisku, ale i jiným mediálním kanálům, se rating v posledních několika málo letech dostal do povědomí i v České republice a na Slovensku, kde se začal v menší míře využívat. Lokální ratingové agentury na těchto trzích se však těší z jeho stále větší popularity. Myslím si, že většina lidí, kteří o ratingu již slyšeli ví, že jde o jakési hodnocení ekonomického subjektu. Jen hrstka ale dokáže popsat, co toto hodnocení skutečně obsahuje a jak probíhá. V tomto ohledu však musím zdůraznit, že byť určité povědomí existuje, nemáme být na co pyšni, protože na vyspělých kapitálových trzích se rating používá již několik desetiletí.

Od vytvoření ratingového hodnocení na počátku 20.století se způsoby stanovování ratingu měnily. Metodologie výpočtu ratingové známky byla modifikována ve vztahu ke změnám tržního prostředí, ve kterém hodnocené subjekty operovali. V dnešní době se ratingové agentury mohou pochlubit důkladně vypracovanými, někdy až příliš komplexními analytickými modely, kterými se snaží co nejlépe popsat hodnocený subjekt a prostředí, ve kterém operuje, spolu s jeho aktivitami, aby mu udělili správnou ratingovou známku.

Ve své práci se chci zaměřit zejména na metodologii, na základě které je určována ratingová známka. Připadá mi totiž, že právě tato oblast ratingu ještě stále zůstává poněkud neodkryta, byť jí ale světové ratingové agentury v tajnosti nedrží. Spíše naopak, dobrovolně ji na svých internetových stránkách zveřejňují. Nechci ale metodologii vysvětlovat pouze v teoretické rovině, ve které je poměrně složité si představit, co všechno se v některých formulacích a definicích může skrývat. Mým záměrem je jednoduchou formou, v postupných krocích, provést všechny důležité analytické kroky, které by též udělal ratingový analytik.

Pro tyto účely jsem si vybral společnost J&T BANKA a.s., která spadá do finanční skupiny J&T. Sídlo banky je v České republice, nicméně banka je ovládána ze sta procent zahraničním kapitálem (ze Slovenska).

V první kapitole vysvětlím pojetí ratingu v teoretické a obecné rovině. Pokusím se uvést globální pohled na rating, historii, kterou rating prošel, jeho druhy a různé modifikace,

-6-

kterých je dnes v nabídce ratingových agentur celá řada. Vysvětlím také důležitou složku ratingu, ratingovou stupnici. Opomenuty nezůstanou ani skupiny uživatelů ratingu nebo význam ratingu v oblasti regulace, ve které dnes rating nabývá na obrovském významu z důvodu zavádění nových pravidel na vybavenost kapitálu bankovních institucí, známé pod pracovním názvem „BASEL II“.

Ve druhé kapitole se zaměřím na informační zdroje, které ratingový analytik při své práci využívá. Zmíním jednotlivé kroky, které se vyskytují v rámci procesu zpracování ratingu. Stěžejním bodem této kapitoly bude objasnění přístupu ratingových agentur k bankovním subjektům. Vysvětlím jednotlivé oblasti, na které se agentury při své analýze zaměřují (např. země, sektor, podniková struktura, strategie, management, atd.). Důležitá budou zejména rizika, která se vyskytují v jednotlivých oblastech analýzy a jejich vliv na hospodaření bank (např. riziko tržní, riziko nelikvidity, atd.). Uvedu i některé ukazatele, které pomohou určitou oblast lépe analyzovat a pochopit. Budu se také snažit k jednotlivým oblastem vkládat praktické příklady z českého bankovního sektoru.

Třetí kapitola bude zaměřena na analýzu hodnoceného subjektu. Zaměřím se na popis důležitých událostí od založení banky, její strategii, vysvětlím její organizační strukturu a styl řízení, ke kterému připojím také napojení na finanční skupinu J&T. Jádrem analýzy bude posouzení její hospodářské situace a vývoj klíčových ekonomických veličin. Budu se snažit posoudit i její kontrolní mechanizmy s způsoby řízení rizika. Ke konci kapitoly všechny poznatky z analýzy vložím do jednoduchého bodového modelu a společnosti J&T BANKA, a.s. udělím dlouhodobý mezinárodní rating pro rok 2006.

Pevně doufám, že má práce přispěje k lepšímu pochopení procesu udělování ratingu bankovním institucím a v dostatečné míře poodhalí jednotlivé praktické kroky, které vedou k udělení ratingové známky.

-7-

1 Pojem, vývoj, druhy a význam ratingu

1.1 Definice ratingu Rating je možné obecně chápat jako hodnocení, jehož smyslem je kvantifikace rizika nesplacení závazku společnosti. Přesná definice říká, že „rating je nezávislé hodnocení, jehož cílem je zjistit, a to na základě komplexního rozboru veškerých známých rizik hodnoceného subjektu, jak je tento subjekt schopen a ochoten dostát včas a v plné výši všem svým splatným závazkům“.1 Rating je zpravidla prováděn nezávislou (soukromou) ratingovou agenturou, která na základě důkladné analýzy udělí subjektu (emitentovi) ratingovou známku. Ratingová známka stanovuje pravděpodobnost, s jakou daný subjekt splní včas a v plné výši své závazky.

Rating je stále více využíván investory na celém světě v rámci jejich investičního rozhodovacího procesu. Ratingová známka kvantifikuje kreditní riziko subjektu. Každý investor se rozhoduje na základě tří faktorů: výnos, riziko a likvidita. Z toho plyne, že rating, který kvantifikuje pouze část rizika (posouzení ostatních rizik bere sice v úvahu v rámci komplexní analýzy, ale jenom jako faktory, které mohou ovlivnit následnou velikost kreditního rizika) ani zdaleka nic neříká o výnosnosti investice. Z tohoto důvodu se na rating nesmí pohlížet jako na doporučení k nákupu či prodeji emitovaných dluhopisů hodnoceného subjektu. Jeho vypovídací schopnost tkví v kvalifikovaném posouzení bonity subjektu z hlediska kvality jeho fundamentů .

Rating představuje jednoduchý a kvalitní nástroj pro investory, kteří jsou mezinárodně, či lokálně aktivní, protože jim přináší kvalitní informace, na základě kterých se subjekty dokáží efektivněji a často i s menší chybovostí rozhodnout.

1.2 Historie ratingu Historický vývoj ratingu je úzce spjat s vývojem finančního trhu USA. Mapuje se od roku 1909, kdy John Moody poprvé začal hodnotit obligace železničních společností, které na 1

VINŠ, P., LIŠKA, V.: Rating, C.H. Beck, Praha 2005, str. 1

-8-

počátku dvacátého století představovali velice důležitý sektor ekonomiky USA. Tyto společnosti je možné z hlediska důležitosti porovnat s dnešními společnostmi z oboru výpočetní techniky nebo komunikace. Netrvalo ani rok, než se jeho aktivity rozšířily na podniky veřejných služeb a průmyslové společnosti. V roce 1914 založil John Moody první ratingovou agenturu Moody’s Investors Services. V roce 1916 se začíná počet subjektů na trhu rozrůstat a svá první hodnocení vydává společnost Poor’s Publishing Company. Společnosti Standard Statistics Co. a Fitch Publishing Co. se přidávají v roce 1922.

Nejdynamičtější rozvoj ratingových služeb na světě zaznamenal evropský kontinent. Přispěl k tomu nejenom vznik Evropské unie, ale potažmo vznik Evropské měnové unie. „Evropská unie sama o sobě postupně maže rozdíly v rizicích jednotlivých států a zdejších emitentů, kdy již není možno se spolehnout na to, že např. standardní obligace německé vlády jsou bonitnější než standardní obligace řecké vlády. Obě vlády se postupně začínají řídit podobnými legislativními pravidly, proto se jejich bonita sbližuje.“2

Z hlediska využití ratingu byl doposud nejvýraznější vývoj zaznamenán ve Spojených státech, kde je jeho využití nejrozsáhlejší. Potvrzuje to i fakt, že drtivá většina emisí je ohodnocena nejméně jednou ratingovou agenturou. V Evropě je nyní hodnoceno 85% emisí. K rozvoji ratingových služeb a využití ratingu dochází postupně i na asijském kontinentu.

Konsolidace na trhu ratingových služeb vedla k tomu, že dnes existují 3 hlavní „hráči“, kterými jsou následující společnosti:

•

Moody’s Investors Services s tržním podíle cca 40%,

•

Standard & Poor’s s tržním podílem cca 40%,

•

Fitch Rating s tržním podílem cca 16%.

Vývoj v konsolidaci a významné události známých světových a českých ratingových agentur a organizací se snažím zobrazit na obrázku 1.

2

VINŠ, P.: Rating x scoring a defaultní studie, disertační práce, Praha, VŠE 2002, str. 26

-9-

Obrázek 1 Vývoj a konsolidace světových a vybraných lokálních ratingových agentur a organizací, 1909 - 2006 CRA Rating Agency se stává afilací agentury Moody’s Investor Services, 2000

CRA Rating Agency, 1998 Japanese Bond Research Institute. JBRI, 1977

DALŠÍ

John Moody 1909 Poor’s Publishing Co. 1916

Standard & Poor’s – 1941,vznik fůzí

Duff & Phelps Credit Rating, 1985

USA Standard Statistics Co. 1922 Fitch Publishing Co. 1922

McCarth, Crisanti and Maffei, (MCM), 1975

IBCA 1978

Převzetí společností Xerox Financial Services – připojení výzkumné a analytické skupiny k Duff & Phelps 1991

Vznik FitchIBCA, 1997

Fitch

EVROPA Převzetí americké Fitch Investor Services,

1997 Fůze s francouzskou Euronotation, 1992

Zdroj: vypracováno na základě podkladů jednotlivých ratingových agentur a organizací uvedených na obrázku

Převzetí Duff & Phelps a Thomson Bank Watch

čas

- 10 -

1.3 Druhy ratingu Rating je v obecné rovině chápán jako hodnocení schopnosti splácet řádně a včas přijaté závazky. Nejčastěji se rating chápe jako kreditní rating, který se vytváří na subjekty k posouzení všech jejich závazků nebo se vytváří na konkrétní instrument, např. dluhopis. S postupem času se ale požadavky investorů na ratingové hodnocení měnily. Agentury na nové požadavky reagovaly flexibilně a proto dnes existuje celá řada ratingových produktů a služeb, které jsou někdy kreditnímu ratingu velmi vzdálené.

Pro lepší pochopení ratingu a jeho různých druhů je vhodné tyto druhy odlišit a strukturovat podle různých kriterií. Jako základní kriteria jsem zvolil kriterium času, trhu, instrumentu a emitenta.

Kriterium času •

krátkodobý rating

•

dlouhodobý rating

Kriterium trhu (denominace dluhu) •

lokální rating

•

mezinárodní rating

Kriterium instrumentu •

rating syndikovaného dluhu

•

rating prioritních akcií

•

rating strukturovaného financování

•

rating projektového financování

- 11 -

Kriterium emitenta •

rating banky, pojišťovny

•

rating podílového nebo penzijního fondu

•

rating organizátora trhu s cennými papíry

1.3.1 Rating krátkodobých závazků Na finančním trhu označujeme za krátkodobé všechny pohledávky investorů a závazky emitentu, které mají splatnost menší než 1 rok. Z pohledu ratingu je důležité připomenout, že ratingové agentury používají jiné zkratky pro ratingové známky a také rozpětí jejich stupnic krátkodobých závazků je odlišné. Agentura Moody‘s používá označení Prime 1 až Prime 3 pro investiční stupeň a Not Prime pro stupeň spekulativní. U S&P se setkáme se známkami S1-S5. CRA Rating Agency3 využívá stupnice od P-1 – P-5, pro závazky v lokální měně před známku připojuje národní kód, proto výsledná známka muže vypadat např. následovně: czP-2.

Tabulka 1 Stupnice krátkodobého ratingu podle CRA Rating Agency Známka czP-1 czP-2 czP-3 czP-4 czP-5

Vysvětlení Společnosti velmi dobré v plnění svých závazků v momentě jejich dospělosti. Společnosti disponující silnou schopností plnit dospělé krátkodobé závazky řádně a včas. Společnosti disponující vcelku přijatelnou schopností splatit své dospělé závazky v plné míře. Společnosti disponující omezenou schopností splatit své krátkodobé dospělé závazky v plné míře a včas. Společnosti nedisponující dostatečnou schopností splatit své dospělé krátkodobé závazky.

Zdroj: CRA Rating Agency

1.3.2 Dlouhodobý mezinárodní rating

Dlouhodobý mezinárodní rating se vztahuje na závazky v zahraničních měnách se splatností delší než 1 rok. Rozlišovací kriterium pro mezinárodní či lokální rating je denominace 3

Jediná lokální ratingová agentura uznaná Komisí pro cenné papíry na území České republiky. Byla založena 14.1.1998. Zabývá se nezávislým hodnocením hospodářské bonity a stability podniků, měst a finančních institucí, ale i emisí obligací či směnek.

- 12 -

dluhu a cílový trh. V případě dluhů denominovaných v zahraniční měně - mezinárodní rating - je hodnocení vztaženo k srovnatelným společnostem v zahraničí a k existujícím závazkům a pohledávkám v zahraničních měnách. Limitujícím faktorem pro hodnocený subjekt je v tomto případě, až na projektové financování, rating státu (sovereign rating, viz. dále). Výhodou mezinárodního ratingu je jeho celosvětová porovnatelnost. Tabulka 2 srovnává ratingové stupnice agentury Moody’s, S&P a Fitch pro tento druh ratingu.

Nejdůležitějším bodem v tabulce je zlomová část mezi rizikovým stupněm „Baa“ a „Ba“. V této části se stupnice mění z investiční na spekulativní. Název spekulativní je zvolen vhodně, protože nárůst rizika nesplacení (tedy nastání defaultu neboli nesplacení, viz. dále) mezi těmito dvěma známkami je enormní. Pravděpodobnost defaultu u ratingového stupně „Baa“ se pohybuje kolem 13% za období 20ti let, což představuje pro investory ještě stále přijatelnou míru rizika a ztělesňuje také horní hranici měřítka pro „bezpečné“ investice amerických penzijních fondů, životních pojišťoven a pojišťovacích zajišťoven4. U stupně „Ba“ je míra rizika již kolem 36% za 20 let. Tento skok v rizikovosti bývá největším dilematem pro ratingového analytika, tedy zda subjektu udělit nejhorší investiční stupeň nebo nejlepší spekulativní, protože zlomová hranice není přesně definována a tedy záleží na jeho expertním odhadu.

Snahou všech subjektů, kteří si nechají vypracovat rating u nezávislých agentur, je získat co nejvyšší ratingovou známku, která zvyšuje jejich důvěryhodnost u investorů. Taková známka jim potom také umožňuje lepší přístup k finančním zdrojům. Získat nejvyšší investiční stupeň „Aaa“ je ale velmi obtížné a většinou se uděluje státům (jako sovereign rating) nebo nadnárodním institucím, případně výborně hospodařícím municipalitám. Na světe existuje pouze asi 15 komerčních subjektů, kterým byla udělena tato ratingová známka, z čehož plyne, že získat takto vysoké ohodnocení je pro komerční subjekt velmi složité, až téměř nemožné.

4

VINŠ, P., LIŠKA, V.: Rating, C.H. Beck, Praha 2005, str. 11

- 13 -

Tabulka 2 Porovnání ratingových stupnic agentury Fitch, S&P a Moody’s Fitch

S&P

Moody’s

Charakteristika

Pravděpodobnost defaultu za 20 let

Investiční stupeň 1. Vysoký stupeň AAA

AAA

Aaa

Nejvyšší kvalita, velmi vysoká schopnost

do 1%

emitenta plnit závazky, úrokové platby jsou kryty vysokou marží AA

AA

Aa

Vysoká kvalita, dobra schopnost emitenta,

kolem 2%

marže pro krytí úrokových sazeb však není tak vysoká jako u první 2. Průměrný stupeň A

A

A

Vyšší střední kvalita, adekvátní

kolem 5%

předpoklady pro splnění povinností BBB

BBB

Baa

Přiměřená schopnost plnit závazky, změna

do 13%

vnějších podmínek však může snížit platební schopnost dlužníka. Spekulativní stupeň 3. Spekulativní BB

BB

Ba

Závazky obsahují spekulativní prvky.

do 36%

Budoucí plnění povinnosti je nejisté B

B

B

Plnění závazků v dlouhém období je

do 63%

nejisté. 4. Promeškané CCC

CCC

Caa

Nízká kvalita, nebezpečí pro splácení.

Subjekty na pokraji defaultu

CC

CC

Ca

Vysoce spekulativní dluhopisy.

nebo již v defaultu. Investor

C

C

C

Velmi malá pravděpodobnost úplného

má přibližně 80%

splacení. Většina plateb v prodlení.

pravděpodobnost

Velmi nebezpečné dluhopisy. Všechny

nezaplacení pohledávky.

DDD DD

D

platby v prodlení, popř. nesplatitelné.

D Zdroj: vypracováno na základě podkladů agentur Fitch, Moody’s a S&P

- 14 -

Dalším důležitým stupněm v ratingové stupnici je známka „Aa“. Je to první známka ke které se připojuje dovětek, který určuje bonitu na daném rizikovém stupni. Označení dovětku se u světových agentur opět odlišuje. S&P používá dovětek +/-, Moody’s využívá číslic od 1 do 3. Na první pohled se může zdát, že tento dovětek nemá významnou vypovídací schopnost, ale např. pohybujeme-li se ve spekulativní části stupnice na stupni rizikovosti „Ba“, je zde veliký skok mezi „Ba1“ (riziko nesplacení 11% za 10 let) a Ba3 (35% za 10 let). Z tohoto důvodu by měl investor dávat pozor i na dovětek u ratingové známky.

1.3.2.1 Provázanost dlouhodobého a krátkodobého ratingu Existuje pevná svázanost mezi krátkodobým a dlouhodobým ratingovým stupněm, kterou upřesňuje tabulka 3. Pro detailní zobrazení je zvolené „jemnější“ členění stupnice dlouhodobého ratingu. Tabulka 3 Provázanost krátkodobé a dlouhodobé ratingové stupnice Dlouhodobý

Aaa

Krátkodobý

Aa1

Aa2

Aa3

A1

A2 A3

Baa1

Baa2

Baa3

Prime-1

Ba1

Ba2

Ba3

B1 B2 B3

Caa1

Caa2

Caa3

Not Prime Prime-2

Investiční stupeň

Prime-3 Spekulativní stupeň

Zdroj: Moody’s

Z tabulky je patrné, že první tři stupně (Prime 1-3) spadají do investičního stupně, tudíž pro investory představují přiměřenou velikost rizika nesplacení jejich pohledávky. Stupeň „Not Prime“ potom pokrývá celou spekulativní část.

1.3.3 Dlouhodobý lokální rating Lokální rating v domácí měně se vztahuje k úrovní sektoru podnikání v dané zemi. Limitujícím kriteriem je i v tomto případě hodnocení rizika státu, které je však z definice trvale

- 15 -

nastaveno na nejvyšším stupni ratingové stupnice (např. xyAaa6). Lokální rating je neporovnatelný mezinárodně, jeho použitelnost má smysl pouze v rámci dané země.

V případě lokálního ratingu se však rozchází postup mezinárodních a lokálních ratingových agentur. Zatímco mezinárodní agentury zahrnují do výpočtu ratingu sílu lokální měny v mezinárodním měřítku (riziko konvertibility a transferu), lokální agentury (jsou-li to byť i afilace mezinárodních agentur) tento postup nepreferují. Z důvodu takového rozdílného postupu mohou být udělené známky výrazně odlišné.

Výhody lokálního ratingu spočívají ve využití celé ratingové stupnice, protože riziko státu se v tomto případe nastavuje na nejnižší rizikový stupeň „Aaa“. Dále se nebere v úvahu riziko mezinárodní konkurence. Pro subjekty je lokální rating důležitý zejména z hlediska přístupu k úvěrům v domácí měně a snížení z nich placených úroků nebo snížení kupónový plateb z emitovaných dluhopisů. Největší nevýhoda lokálního ratingu spočívá v neporovnatelnosti ratingu mezi jednotlivými státy i v případě, že ratingy uděluje stejná ratingová agentura.

Ratingové známky se, jako v případe dlouhodobého ratingu, doplňují o dovětek +/- nebo číslicemi 1, 2, 3. Novinkou je ještě následné připojení „výhledu“, který může mít tři formy: negativní, stabilní a pozitivní. Pozitivní výhled znamená, že u daného subjektu pominuly důvody pro součastné ohodnocení a rating daného subjektu a tím i bonita jeho závazků nebo dlužných cenných papírů se může do budoucna zvýšit. Na druhou stranu negativní výhled předznamenává pravděpodobné snížení budoucího ratingového ohodnocení, neboť se předpokládá budoucí finanční tíseň subjektu. U stabilního výhledu se nepředpokládá změna ratingu. Stabilní výhled většinou obdrží společnosti, které si nechají zpracovat rating poprvé. Ratingy těchto společností se výstižně nazývají „first time ratingy“.

1.3.4 Další druhy ratingů Vedle klasického „úvěrového“ ratingu („credit rating“, kreditní rating) existuje celá řada jiných ratingů, které se ale odlišují zejména v tom, na to se zaměřují, tedy „objekt“. Za zmínku 6 9

„xy“ značí symbol státu. Pro Českou republiku by potom hodnocení vypadalo jako „czAaa“. Vinš P., Liška V.: Rating, C.H. Beck, Praha 2005, str. 15

- 16 -

stojí již vícekrát zmiňovaný suverénní rating států (sovereign rating). Tento rating dlouhou dobu představoval nepřekonatelný ratingový limit (strop) pro komerční subjekty, které operovali v rámci dané země. V roce 2001 se však objevila studie agentury Moody’s (pod názvem Piercing the Sovereign Ceiling), která změnila jako první změnila svou metodiku tak, že bylo umožněno určitým subjektům překročit tento suverénní rating státu. Smysl takového postupu tkví v tom, že pokud není stát schopen včas a řádně dostát svým závazkům, neuvalí moratorium na všechny platby plynoucí do zahraničí, ale jenom na svoje. Z tohoto důvodu nejsou komerční subjekty, zejména potom sílící nadnárodní korporace, moratoriem dotčeni. Nicméně úloha suverénního ratingu státu je velmi důležitá a důvod, proč byl dlouhou dobu považován za ratingový strop má také své opodstatnění. Je třeba si uvědomit sílu, kterou stát představuje. Je to hlavně regulatorní a legislativní pravomoc státu, která může významně narušit a ovlivnit kredibilitu subjektů podnikajících na jeho území.

Dalším důležitým druhem ratingu je rating finanční síly banky (Financial Strength Rating - FSR), který vyjadřuje finanční sílu samotné banky, bez ohledu na možnou podporu ze strany jejího vlastníka v případě problému banky9. Tento druh ratingu má svou vlastní stupnici hodnocení, kterou uvádím v následující tabulce.

Tabulka 4 Stupnice pro rating finanční sily banky podle agentury Moody's Známka A

Vysvětlení

Finančně nejsilnější banky s vysokou hodnotou, silnými finančními fundamenty a snadno odhadnutelným a stabilním operačním prostředím. Banky s velkou vnitřní finanční sílou, silnými finančními fundamenty a snadno odhadnutelným a B stabilním operačním prostředím. Banky buď s přijatelnými finančními fundamenty v rámci odhadnutelného a stabilního operačního C prostředí nebo dobré finanční fundamenty v rámci hůře odhadnutelného a méně stabilního operačního prostředí. Tyto banky jsou stále dostatečně finančně silné. Banky s dobrou finanční sílou, u kterých je však již občasná finanční pomoc potřeba. Tyto banky mají D buď špatné finanční fundamenty nebo operují v prostředí, které je špatně odhadnutelné a nestabilní. Banky se slabou finanční silou a s vyšší pravděpodobností periodické externím podpory nebo pomoci. E Zdroj: www.moodys.com

U stupnice pro FSR se nerozlišuje mezi investičním a spekulativním stupenem jako u standardní stupnice pro dlouhodobý nebo krátkodobý rating. Stupnice pro FSR, která má pouze 5 stupňů se může zdát velmi hrubá, nicméně se k jednotlivým ohodnocením může připojit dovětek

- 17 -

plus (+) nebo mínus (-), který zpřesňuje umístění v rámci daného stupně. Plus znamená lepší než průměr, mínus naopak horší než průměr.

Chtěl bych podotknout, že rating finanční sily nemá žádnou spojitost s tím jestli banka zaplatí splatný závazek včas a v plné výši (jako dlouhodobý nebo krátkodobý rating). Nevyjadřuje tedy pravděpodobnost výskytu defaultu a tedy v žádném případě nenahrazuje „standardní“ ratingové ohodnocení (kreditní rating). Tyto hodnocení se spíše navzájem doplňují. Může se stát, že banka má splatné závazky, ale má finanční problémy a sama bez pomoci není schopna závazek uhradit. Proto požádá o finanční pomoc a závazek uhradí. Tímto tedy splnila definici ratingu, protože uhradila včas a plné výši své splatné závazky, ale porušila definici ratingu finanční sily, protože ji musela být poskytnuta finanční pomoc. Dlouhodobý rating by tedy měl zůstat na stejné úrovni (změna by mohla být provedena asi pouze při výhledu – na negativní), ale banka by spadla na stupnici FSR do kategorie C a horší, podle toho, jestli je tato situace ojedinělá nebo se vyskytuje běžně.

Rating finanční sily pojišťoven je dalším specifickým druhem ratingu. Uplatňuje se na hodnocení pojišťoven a jejich schopnosti dostát svým závazkům plynoucích z potenciálních pojistných plnění. Je to tedy rating potencionálních pohledávek klientů vyplývajících pojistných plnění. Hodnotícími kriterii jsou např. stav technických rezerv pojišťoven, průběh škod klientského portfolia či úroveň a bonita jejich zajištění. Tím tento rating dává uživatelům jasný a nezávislý pohled na schopnost pojišťovny zaplatit pojištěným klientům jejich nároky na pojistná plnění.

Ratingem se dají ohodnotit jak investiční, tak podílové fondy. Metody hodnocení jsou ale spíše kvantitativní a využívá se často scoringových metod10.

Ratingu je ale ve skutečnosti celá řada a není předmětem této práce všechny definovat. Pouze pro představu uvádím následující tabulku, která zobrazuje portfolio ratingů agentury Moody’s. 10

Scoringová metoda je založená pouze na relativním kvantitativním ohodnocení pomocí základních finančních ukazatelů. Hodnocení vypovídá o relativní výkonnosti a volatilitě fondu, neboli o dlouhodobé schopnosti zhodnotit bez velkých výkyvů vložené peníze investorů. Viz. blíže kapitolu 1.4.

- 18 -

Tabulka 5 Přehled nabízených ratingů agenturou Moody’s Kreditní ratingy

Nekreditní ratingy

Jiné ratingy

Long Term Obligation Ratings Medium-Term Note Ratings Short-Term Ratings Issuer Ratings Structured Finance Issuer Ratings Structured Finance Long-Term Ratings Credit Default Swaps Ratings Counterparty Ratings - Derivatives Product Companies US Municipal and Tax-Exempt Ratings US Municipal Short-Term Debt and Demand Obligation Ratings Corporate Family Ratings Speculative Grade Liquidity Ratings Bank Deposit Ratings US Bank Other Senior Obligation Ratings Bank Financial Strength Ratings Insurance Financial Strength Ratings Money Market and Bond Fund Ratings National Scale Ratings Country Ceilings for Foreign Currency Obligations Country Ceilings for Foreign Currency Bank Deposits Country Guidelines for Local Currency Obligations Market Risk Ratings Investment Manager Quality Ratings Servicer Quality Ratings Hedge Fund Operations Quality Ratings Real Estate Portfolio Cash Flow Volatility Ratings Trustee Quality Ratings Provisional Ratings Underlying Ratings Withdrawn Not Rated Estimated Ratings

Zdroj: www.moodys.com

1.4 Rating versus scoring Mezi ratingem a scoringem existuje velká propast. Oba typy hodnocení jsou založeny na komplexní analýze a jejich cílem je udělit hodnocenému subjektu (podnik, banka, pojišťovna atd.) nebo objektu (emise dluhopisů, akcií, syndikovaný úvěr atd.) známku kreditní kvality, nicméně s jednou velkou odlišností. Scoring je metoda založena pouze a jenom na vyhodnocení kvantitativních údajů, kdežto rating využívá také kvalitativních údajů. Scoringovými metodami se nehodností jenom podniky nebo investiční a podílové fondy, ale také např. retailový klienti

- 19 -

bank. Použití scoringu u retailové klientely velkých univerzálních bank může napovědět, jaké případy jsou pro použití scoringu výhodné. Je to právě masovost, opakovatelnost a jednoduchost hodnoceného případu. U složitějších, ojedinělých a nestandardních případů je na místě právě rating. Následující tabulka uvádí seznam otázek a možných odpovědí, které jednoduchou formou vysvětlují některé další rozdíly mezi ratingem a scoringem.

Tabulka 6 Rating versus scoring

Otázka

Rating

Scoring

Kde naleznu data na provedení analýzy?

analyzovaná společnost, externí zdroje

analyzovaná společnost

Na jaký typ dat se zaměřím?

kvantitativní i kvalitativní s pohledem do budoucna Ratingový tým, tj. min 2. analytici

převáženě kvantitativní, stačí minulé výsledky 1 analytik

analýza s převahou kvalitativních faktorů

automatizovaný proces s důrazem na kvantitativní část

známka na základě rozhodnutí ratingového výboru cca 1-2 měsíce

výstup dle automatizovaného výpočtu z PC do 1 týdne

500 tis. – 1,5 mil. CZK

100 – 10.000 CZK

pro nestandardní, ojedinělé nebo významné dlouhodobé kontrakty

pro standardní, často opakované nebo menší obchody krátkodobějšího charakteru

Budu provádět analýzu sám? Budu se při hodnocení řídit jenom čísly nebo i vlastním úsudkem? Kdo nese zodpovědnost za hodnocení? Jak dlouhou dobu potřebuji na provedení analýzy? Jaký honorář mi za analýzu náleží? Pro jaký typ analýzy se u určitého případu rozhodnu? Zdroj: CRA Rating Agency

1.5 Uživatelé ratingu Uživatelem ratingu jsou, zjednodušeně řečeno, všechny subjekty, které mají s hodnoceným subjektem obchodní vztah. Do takto obšírně popsané skupiny tedy spadají akcionáři, věřitelé, odběratelé, dodavatelé, regulatorní orgány, klienti, zákaznici, analytici a další. Podle akademických výzkumů dodává rating na trh informace s vysokou přidanou hodnotou11. To znamená, že rating šetří čas a peníze těchto uživatelů, protože ty již nemusí stěžejně a s velkými 11 11

VINŠ, P., LIŠKA, V.: Rating, C.H. Beck, Praha 2005, str. 52

- 20 -

náklady analýzy provádět. Za uživatele ratingu se může brát i samotný hodnocený subjekt. Tím, že si nechá vypracovat rating nemusí znamenat pouze to, že má větší šanci získat na trhu nižší úrokovou míru pro splácení svého dluhu (tak, aby byla zachována zásada návratnosti nákladů na rating), ale ratingová analýza pro může být vodítkem k identifikaci problémových oblastí, ve kterých má potenciál pro zlepšení.

1.6 Význam ratingu a jeho kvalita – defaultní studie Rating má za sebou téměř stoletou tradici. Určitě vyvstává otázka, zda je jeho kvalita opravdu taková, jak tvrdí ratingové agentury, míněno jeho vypovídací schopnost a přidanou hodnotu.

Kvalita ratingových hodnocení se dá potvrdit pomocí tzv. defaultních studií. Předtím, než začnu vysvětlovat jejich princip, chtěl bych detailně vysvětlil pojem default.

Default je okamžik, kdy je sledovaný subjekt v prodlení s placením, byť jen s částí svého dluhu. Tato definice je napojená na definici ratingu, protože ta uvádí, že subjekt musí dostát nejenom včas, ale i v plné míře všem svým splatných závazkům. V praxi dochází k defaultu například v následujících situacích:

•

neuhrazení garance vystavené za jiný subjekt,

•

zaplacení splátky úvěru měsíc po splatnosti,

•

uhrazení pouze úroku v den splatnosti emise dluhopisů,

•

porušení smlouvy nesplněním domluvených ukazatelů ve smlouvě,

•

vyhlášení konkurzu nebo nucené správy,

•

„bídná výměna“ – emitent nabízí majitelům dluhopisů nové zajištění nebo cenné papíry, jejíchž hodnota je však nižší než byl původní finanční závazek (je patrný záměr emitenta vyhnout se defaultu, nicméně se dostává rozporu s uhrazením celé splatné částky (viz. definice ratingu)).

- 21 -

Výpočet defaultu je poměrně jednoduchý. Metodika jednotlivých ratingových agentur se na toto téma sice mírně odlišuje, ale hlavní zásady jsou však dodrženy, Default, je sledován zpětně do doby prvního udělení ratingu za sledované období, popřípadě do období poslední změny ratingu, pokud tato data nejsou shodná. Default jednotlivého ratingového stupně je pak sledován různě. Buď jako „objemem vážený default“ (procentní podíl daného závazku nebo závazků na daném stupni hodnocení k určitému datu vztažený k objemu všech závazků na daném stupni k datu udělení ratingu) nebo jako počet subjektů a jejich závazků či emisí, které nebyly splaceny včas, k celkovému počtu subjektů na daném stupni ratingu k danému období. To lze vyjádřit následujícím vzorcem:

Dr =

∑d ∑L

ri

,

[1.1]

ri

kde Dr je procento defaultů na daném ratingovém stupni,

∑d ∑L

ri

- suma všech defaultů (dle potu či objemu) na daném ratingovém stupni a v daném čase,

ri

- suma všech ratingů (počet či objem) na daném ratingovém stupni a v daném čase.

Nejčastěji se defaultní studie vytvářejí zpětně. Hodnotí se doba, za kterou došlo na daném stupni k defaultu. Tím se měří pravděpodobnost, s jakou je rating schopen předvídat procento nesplacení závazků na daném stupni. Pro výpočet se používá tzv. kumulativní default, jehož vzorec vypadá následovně:

∑D

ri

= Dr1 + Dr 2 + K + Dri .

[1.2]

Defaultní studie jsou počítány nejčastěji jako kumulativní, protože při prvním nesplacení závazku realizovaný default trvá po celou zbývající dobu daného dluhu.

V defaultních studiích se tedy poměřuje čas a skutečná pravděpodobnost defaultu, která se propočítává zpětně. Výsledky se ještě rozdělují pro jednotlivé stupně. Graf 1 uvádí průměrný default u podnikových emitentů za dvacet dva let.

- 22 -

Graf 1 Průměrný defaultu podnikových emitentů, 1983-2005 (v %)

80,000

70,000

60,000

50,000 v % 40,000

30,000

Year 19

Year 17

Year 13

Year 11

Year 9

Year 7

Year 5

Year 3

Year 1

Aaa

Aa

A

Baa

Ba

B

0,000

Caa-C

10,000

Year 15

20,000

Zdroj: zpracováno na základě dat z www.moodys.com

V defaultních studiích se můžeme také setkat s tzv. přechodovými maticemi. Pro názornost uvádím jako příklad přechodovou matici komerčních subjektů od agentury Moody’s.

Tabulka 7 Přechodová matice - průměrné pravděpodobnosti přechodu na jiný ratingový stupeň, 1983-2005 (v %) Rating na začátku roku Aaa Aa A Baa Ba B Caa-C

Rating na konci roku Aaa 94,65 4,43 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

Aa 5,21 92,28 2,90 0,00 0,00 0,00 0,00

A 0,00 1,38 91,73 8,88 0,00 0,00 0,00

Baa 0,00 0,00 3,19 79,02 4,28 0,00 0,00

Ba 0,00 0,00 0,52 6,85 85,93 3,50 0,52

B 0,00 0,00 0,00 0,85 8,29 87,18 28,18

Caa-C 0,00 0,00 0,00 0,00 0,73 2,09 53,12

Zdroj: www.moodys.com

Smysl přechodových matic tkví v tom, že informují o pravděpodobnosti možné změny ratingového stupně, tedy možnost přechodu z jednoho stupně na stupeň vyšší nebo nižší. Přechodová matice je rozdělena diagonálou (vyznačená v tabulce šedí) na dva trojúhelníky. Trojúhelník nad diagonálou představuje pravděpodobnost změny ratingu na nižší ratingový

- 23 -

stupeň (downgrade), trojúhelník pod diagonálou představuje potom pravděpodobnost změny na vyšší ratingový stupeň (upgrade). Tak například pokud má subjekt ratingové ohodnocení na prvním spekulativním stupni (Ba), jeho pravděpodobnost na dosažení prvního investičního stupně je v průměru 4,28%. Naopak pokud subjekt obdržel hodnocení „Baa“, má 6,85%-ní pravděpodobnost, že sklouzne na první spekulativní stupeň. Obecně platí, že pravděpodobnosti přechodu mezi jednotlivými stupni jsou vyšší u komerčních subjektů než u sovereign ratingů.

1.7

Rating a regulace – BASEL II Nová basilejská kapitálová dohoda, jejíž poslední verzi zveřejnil v listopadu 2005 pod

názvem „Mezinárodní konvergence měření kapitálu a kapitálových standardů“ Basilejský výbor pro bankovní dohled (Basel Committee on Banking Supervision) se významnou mírou opírá právě o rating.

Nově navržený koncept je postaven na třech pilířích. Použité metody měření rizik a stanovení kapitálové přiměřenosti pro úvěrové, tržní a operační riziko jsou obsaženy v prvním pilíři. Obsahem druhého pilíře je vyhodnocení všech významných rizik a dostatečnosti kapitálu. Základním principem je, aby banka vybudovala odpovídající systém vnitřních procesů, které by měli potom vyhodnotit adekvátnost objemu kapitálu vzhledem k podstupovanému riziku. Tyto procesy musí být zkontrolovány regulátorem místního trhu, který si vyhrazuje právo na určení vyššího kapitálového požadavku, než mohou určit vnitřní systémy. Toto právo regulátor využije zejména tehdy, pokud se rychle změní tržní podmínky a vnitřní systémy nejsou flexibilně změněny a kapitálový požadavek neodpovídá rizikovému profilu banky. Třetí pilíř se zaměřuje na tržní disciplínu a doplňuje tím první dva. Výbor pro dohled stanovuje komplex informací, které by o sobě bank měla zveřejňovat.12 Rozsah a obsah těchto informací by měl umožnit účastníkům trhu získat lepší přehled o rizikovém profilu banky, adekvátnosti kapitálu i metodách využívaných pro měření rizik a stanovení kapitálových požadavků. Protože první pilíř je z pohledu ratingu nejdůležitější, uvedu v následující subkapitole jeho podstatné části. V rámci této kapitoly také vysvětlím například operační riziko a krytí toho rizika kapitálem.

- 24 -

1.7.1 První pilíř nové kapitálové dohody Oproti původním metodám stanovování kapitálového požadavku banky dochází ke dvou výrazným změnám. Nástupem BASEL II se změní způsob stanovení kapitálového požadavku vzhledem k úvěrovému riziku bankovního portfolia a nově musí být dostatečně kryto kapitálem také operační riziko banky. Operační riziko banky je možné definovat jako riziko ztráty, které vyplývají z chybně nastavených interních procesů banky, poruch informačních technologií a chyb, kterých se dopustí zaměstnanci banky nebo také externích událostí, v nichž se skrývá např. právní riziko. Množství kapitálu na krytí tohoto rizika se u základního přístupu bere jako 15% z průměrného ročního hrubého příjmu banky (čistý úrokový příjem + neúrokové příjmy) za poslední tři roky, pokud byl hrubý příjem kladný13.

Protože mají banky v rámci prvního pilíře pro výpočet kapitálového požadavku bankovního portfolia na výběr mezi dvěmi metodami, dovolil bych stručně vysvětlit princip a rozdíly těchto metod.

1.7.1.1

Metoda interních ratingů (IRB – Internal Rating-Based Approach)

Tato metoda zcela nepochybně představuje posun dopředu. Na banku je delegována velká dávka zodpovědnosti, protože některé klíčové charakteristiky pro kvantifikaci úvěrového rizika jsou stanoveny právě na základě interních hodnocení banky. Výsledkem této metody je určení rizikové váhy pro každé aktivum zvlášť. Rizikové váhy se poté použijí pro výpočet rizikově vážených aktiv.

Rizikové vážená aktiva = ∑(riziková váha * aktivum)

[1.3]

V případě, že se banka rozhodne pro použití této metody, muže dosáhnout nižšího kapitálového požadavku, než který musela dodržovat doposud. Tím se jí uvolní část zdrojů, které 12 13

Dvořák P. Bankovnictví pro bankéře a klienty, Linde Praha a.s., Praha 2005, str. 229 Dvořák P. Bankovnictví pro bankéře a klienty, Linde Praha a.s., Praha 2005, str. 226

- 25 -

na finančním trhu může lépe zhodnotit. Nevýhodou této metody je, že podléhá složité implementaci, která je finančně a personálně velmi nákladná. Proto se domnívám, že si ji zvolí spíše velké bankovní domy.

1.7.1.2 Standardizovaná metoda Standardizovaná metoda je založena na přiřazování rizikových vah z externích ratingu, které jsou stanovené externími ratingovými agenturami (External Credit Assessment Institutions). Z toho vyplývá, že není tak náročná a bude představovat volbu zejména pro menší banky, které nechtějí investovat do složitých a drahých informačních technologií, které by jim umožnili používat metodu interních ratingů. Tuto možnost zvolí i na úkor možného vyššího kapitálového požadavku, který v podmínkách České republiky drží stejně vyšší, než stanovuje příslušný právní předpis. Fixně stanovené rizikové váhy jednotlivých položek se odlišují u jednotlivých položek aktiv. Následující tabulka prezentuje rizikové váhy u vybraných položek aktiv.

Tabulka 8 Rizikové váhy k vybraným položkám bankovní bilance podle standardizované metody BASEL II Položka v bilanci / Externí rating Sazba pro pohledávky za centrálními vládami a centrálními bankami (v %)

AAA

A+

BBB+

BB+

>AA-

-

->A-

-> BBB-

B-

->

0

20

50

100

150

100

20

50

100

100

150

100

20

50

50

10

150

50

Nižší než B-

Bez ratingu

Sazba pro pohledávky za bankami a investičními firmami (pokud podléhají stejné regulaci jako banky) určené podle ratingu centrální vlády (v %) Sazba pro pohledávky za bankami a investičními firmami (pokud podléhají stejné regulaci jako banky) určené podle externích ratingu jednotlivých bank (v %) Položka v bilanci / Externí rating Sazba pro pohledávky za podniky včetně pojišťoven (v %)

AAA >AA-

-

A+ >A-

20

50

-

BBB+ -> BB100

Nižší než B150

Bez ratingu 100

Další položky jejichž riziková váha je stanovená pevně bez ohledu na rating Sazba pro retailové pohledávky (v %) Sazba pro pohledávky z úvěrů plně zajištěných hypotékami na nemovitosti (v %)

75 35

Zdroj: www.bis.org

- 26 -

2 Proces tvorby ratingu Na rozdíl od scoringových metod, které využívají pouze kvantitativních faktorů, výsledné ratingové ohodnocení je založeno jak na přístupu kvantitativním, tak kvalitativním. Kvalitativní faktory zpravidla rozdělujeme do následujících skupin:

1.

faktory specifické pro společnost (enterprise risk): trendy poptávky po produktech

společnosti, strategie společnosti na uspokojení poptávky, vliv podnikatelského prostředí a obchodní činnosti na budoucí toky hotovosti a následná komparace s minulými obdobími, analýza kapitálových výdajů, investičních plánů a potřeb financování, časová analýza splátek a využívání krátkodobých dluhů, vyplácení dividend, kvalita a zkušenosti managementu společnosti, technologické a technické změny, profil klientely, výkonnost podniku, omezující kapacitní faktory, pracovní vztahy a personální politika, právní závazky, účetní politika.

2.

faktory specifické pro odvětví (sector risk): návaznosti strategie společnosti na trendy

v rámci sektoru, konkurenční prostředí, analýza ekonomických a provozních rizik, cykličnost odvětví, sezónní výkyvy, analýza konkurenčních výhod a nevýhod, komparace společnosti v rámci státu, mezinárodní srovnání.

3.

faktory specifické pro určitý stát (sovereign risk): vztah vlády a společnosti, aplikace

omezení zahraničního obchodu (tarify a kvóty), subvence, ochrana trhu, legislativa, právní systém.

Metodika tvorby ratingu se odlišuje od druhu subjektu, jeho předmětu podnikání a tržního segmentu, ve kterém subjekt podniká.

Ratingové hodnocení se průběžně přehodnocuje, z důvodu zachování jeho aktuálnosti (na čtvrtletní, půlroční nebo roční bázi). Může se totiž stát, že subjekt podniká v odvětví, které je cyklické nebo anticyklické. U cyklického odvětví se potom v období růstu odvětví jeví výsledky lepší, než odpovídá udělený rating, v období poklesu naopak se bude rating jevit jako

- 27 -

nadhodnocený. Tím by ale klesala vypovídací schopnost ratingu a proto se používá pravidlo průběžného monitorování. Vypracování konkrétního ratingu obecně trvá zpravidla 2-4 měsíce (záleží zejména na velikosti společnosti a komplexnosti jejích obchodních aktivit), od oslovení klienta, až po konečnou prezentaci a udělení ratingové známky. Následné schéma slouží pro lepší představu o průběhu ratingového procesu. Obrázek 3 Průběh vytváření ratingového hodnocení

Zdroj: CRA Rating Agency

- 28 -

2.1 Informační zdroje Jak již bylo zmíněno, ratingová analýza využívá jak kvalitativních, tak kvantitativních faktorů. Proto i informační zdroje jsou různorodé. Pro uspokojení potřeb kvantitativní analýzy, ratingovému analytickému týmu (2-3 analytici) postačí veřejně přístupné zdroje, jako výroční zprávy, zpráva auditora včetně účetní závěrky. Kvalitativní analýza je na informace náročnější a nejvýznamnějším zdrojem pro ni jsou schůzky s managementem a zaměstnanci, případně s dodavateli nebo klienty subjektu. Celá řada informací pro kvalitativní analýzu je ale však obsažena i ve výroční zprávě nebo v tiskových zprávách.

Vedle interních zdrojů, ratingoví analytici velmi často využívají externích zdrojů (hlavně v menších lokálních agenturách, které nejsou napojené na velké ratingové agentury), z nichž čerpají informace zejména o komplementárních produktech, životnosti výrobku, postavení konkurentů, profily konkurentů i dodavatelů a odběratelů, využité technologie, tedy informace týkající se zejména sektorových analýz.

2.2 Postup zpracování ratingu Postup analytické činnosti ratingového analytika připomíná „pyramidu“, kde nejprve hodnotí makro-prostředí, ve kterém se hodnocený subjekt nachází. Ratingový analytik tuto analýzu nedělá u každého subjektu zvlášť, ale pouze přebere rating státu (sovereign rating). Makro-prostředí je totiž východiskem pro podnikání všech subjektů aktivních v dané zemi. Vytváří základní podmínky pro podnikání a tudíž je pro všechny subjekty stejné. Poté se ratingový analytik přesouvá na sektor, ve kterém je subjekt činný. Sektorové analýzy může ratingový analytik přebrat z externích zdrojů, případně je vypracovat sám. Ve velkých ratingových agenturách jsou k dispozici analytické týmy, které se věnují pouze sektorovým analýzám, proto není pro analytika hodnotícího jeden subjekt problém, sektorovou analýzu získat také z interních zdrojů agentury. V posledním kroku se hodnotí samotný subjekt. V rámci subjektu se analyzují veškeré významné činnosti, které subjekt vyvíjí, aby řádně a se ziskem plnil svoje cíle. Zahrnuje se zde analýza operačního prostředí subjektu, zkoumá se obchodní plán a

- 29 -

úspěšnost zvolené strategie, přístup k riziku, analýza personální politiky a také vyjednávání s odbory.

Obrázek 4 Směr ratingové analýzy Rating

Finanční výsledky Personální politika Zvolená strategie Operační prostředí Tržní prostředí Makroprostředí Zdroj: CRA Rating Agency

Z výše uvedeného lze odvodit, že rating skutečně není pouze „hra s čísly“. Do ratingové analýzy vstupuje řada kvalitativních faktorů, které v konečném výsledku hravě mohou ve svém významu předčít finanční výsledky a v konečné fázi bude subjektu udělena např. horší známka, než by ve skutečnosti odpovídalo pouze finančním ukazatelům.

Následující tabulka uvádí pouze vybrané body, které se hodnotí při jednotlivých fázích. Je třeba zdůraznit, že záleží na oboru, ve kterém hodnocený subjekt podniká. Pokud podniká určitá společnost např. v potravinářském průmyslu, bude mix ukazatelů a hodnotících bodů zvolen zcela jinak, než když se vybraná společnost pohybuje ve finančním sektoru.

- 30 -

Tabulka 9 Příklad hodnocených bodů z metodologie ratingové agentury

Hodnocený faktor Odvětvové riziko

Popis činnosti Analyzuje se postavení odvětví v rámci ekonomiky a očekávaný trend vývoje. Jsou zkoumány překážky pro vstup do odvětví, význam a role státní regulace a význam rozptýlení zisku.

Hodnocené body, ekonomické ukazatele •

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Hospodářský cyklus – volatilita zisku, prognozovatelnost a stabilita tržeb a zisku Vliv ekonomických sil – vysoká inflace, energetické náklady, mezinárodní postavení, sociálně politické faktory. Poptávkové faktory – vývoj HDP, životní cyklus odvětví. Základní finanční charakteristika odvětví – intenzita použití kapitálu, význam úvěru při prodeji. Nabídkové faktory – suroviny, práce a využitelnost kapacit. Vládní a nadnárodní regulace. Legislativní prostředí. Tržní struktura odvětví Prognóza tržeb Podíl na trhu Kvalita marketing Výzkum a vývoj Závislost na hlavních zákaznících Dlouhodobé prodejní kontrakty Diverzifikace produktů Rentabilita vlastního jmění Úrokové krytí Zisková marže Rentabilita aktiv Zdroje budoucího růstu zisku Dlouhodobý dluh k vlastnímu jmění Cizí kapitál k aktivům Otevřené úvěrové linky Cenová politika firmy Produktivita Stupeň integrace výrobních operací Pracovní síly Ochrana životního prostředí Energetické náklady Historické výsledky Kvalita strategického plánování Finanční politika Důvěryhodnost a stabilita

• • • • • • • •

Kvalifikace auditora Způsob ohodnocování pohledávek a zásob Odpisová politika Hodnota nehmotných aktiv Hodnocení kapitálových požadavků Hodnocení variability budoucího cash flow Cash flow k dluhům společnosti Volné cash flow k dluhům

• • • •

Tržní pozice emitenta

Analyzuje se především schopnost emitenta vytvářet tržby.

Zisk

Je to klíčové hodnocení, které analyzuje dlouhodobou ziskovou sílu společnosti.

Zadluženost

Analyzuje se zadluženost emitenta.

Operační efektivnost

Hodnotí se operační efektivnost firmy a schopnost kontrolovat náklady společnosti a schopnost udržet a zlepšit ziskovou marži.

Hodnocení managementu

Analyzují se historické výsledky, kvalita strategického plánování, finanční politika a kvalita managementu.

Účetnictví

Provádí se hodnocení metod účetnictví z hlediska dopadu na zisk a ostatní finanční ukazatele.

Cash flow

Analyzuje se vztah cash flow k zadluženosti společnosti a schopnost vytvářet cash flow v budoucnosti.

Zdroj: CRA Rating Agency

- 31 -

2.3 Analýza bankovních institucí ratingovými agenturami Světové ratingové agentury v rámci svých analýz bankovního sektoru používají rozličné finanční ukazatele, aby co nejspolehlivěji ohodnotili posuzovaný subjekt.

Hodnota těchto

ukazatelů se může výrazně měnit, neboť je závislá na řadě kvantitativních a kvalitativních faktorů. Proto se i význam jednotlivých ukazatelů v v jednotlivých analýzách mění v závislosti na potenciálu, zvyklostech a právním režimu země, ve které subjekt podniká, dále také na účetních praktikách a jejich konkurenčních výhodách.

2.3.1 Oblasti analýzy bankovních institucí Ratingový analytik by měl v rámci analýzy postupovat komplexně. Z makroekonomického pohledu by měl zhodnotit zemi, nicméně jak jsem již uvedl, postačí „sovereign rating státu“ (pokud je však k dispozici a je vypracován důvěryhodnou ratingovou agenturou), a dále bankovní sektor jako celek. Na mikro-úrovni je zde celá řada oblastí, které by měl analyzovat. Z pohledu řízení společnosti by se měl zaměřit na budoucí strategii, podnikovou strukturu a vrcholové vedení. Z pohledu finančního řízení potom na vedení účetních výkazů a finančního reportování. Protože analyzuje bankovní sektor bude nezbytné zhodnotit rizika, kterým se banka vystavuje (tržní, kapitálové, likvidita, operativní atd.). Analýzou nákladů a výnosů si udělá názor na efektivitu banky. Ve vztahu k státu by neměla chybět analýza dodržování kapitálové přiměřenosti a jiných regulátorem stanovených limitů, které zákony země vyžadují (např. pravidla uvěrové angažovanosti).

V následujících podkapitolách jednotlivé oblasti blíže rozvedu, včetně údajů a dat z prostředí České republiky. U některých oblastí k vysvětlení také připojím používané poměrové a jiné ukazatele. Při zkoumání metodických postupů největších ratingových agentur jsem takových ukazatelů napočítal přibližně 50, což může vzbuzovat dojem, že analýzy jsou velmi složité, až nepochopitelné. Je důležité si však uvědomit, že se téměř nikdy nebere v potaz celá baterie ukazatelů a vybírají se důkladně jen ty, které budou mít smysl a určitou míru vypovídací schopnosti. To je způsobeno tím, že i banky se ve svých aktivitách a specializaci mnohdy velmi

- 32 -

významně odlišují. Mix ukazatelů se bude odlišovat při posouzení např. hypoteční banky na jedné straně a investiční banky na straně druhé.

Důležité je zdůraznit, že ukazatele mají v celkové analýze různou váhu a rozhodně nehrají v posuzovacím procesu stejný význam. Nejvíce upřednostňovány jsou asi ukazatelé výnosové a ziskové. Nicméně ani ty nehrají v celkovém posouzení rozhodující roli a celý výsledek může změnit již zmíněná kvalitativní analýza. Uvedu jednoduchý příklad.

Box 1 Důležitost kvalitativních ukazatelů - příklad Na trhu existuje společnost, která se po dobu své působnosti nikdy nedostala do finančních potíží, navíc za uplynulé období vykázala velice uspokojivé finanční výsledky (např. růst zisku, navýšení aktiv, snížení nákladů, atd.) a vždy se její rating pohyboval v investičním pásmu ratingové stupnice a přesto se v dalším období dostane tato společnost ratingovou známku nacházející se ve spekulativním pásmu ratingové stupnice. V takovém případě je zde jiná, nefinanční (kvalitativní) skutečnost, kterou finanční výkazy nemohou zachytit a která má natolik významný vliv, že změní názor ratingových analytiků natolik, že se hodnocení natolik změní. Takovým důvodem muže být například skutečnost, že se v dalším období předpokládá změna vlastníka společnosti, jehož záměry a úmysly jsou netransparentní a pochybné (soudě např. na jiných případech převzetí z minulosti). V případě takové změny vlastníka se může zvýší i riziko defaultu a společnost se v dalším období po změně vlastníka může dostat do finančních potíží (může dojít k „tunelování“). Konec funkčního období vrcholového vedení může do určité míry být také velice znepokojující událost, pokud dopředu nejsou známi noví top manažeři a jejich záměry a kvality. Nemalou turbulenci v ratingovém ohodnocení může způsobit také zásadní změna ve firemní strategii a nejasnosti dopadů a přínosů takových strategií pro společnost. Nedostatečná příprava a zavádění nových výrobních, procesních programů, které nejsou dostatečně analyticky (finančně, právně a procesně) podchyceny a jejich efektivnost není dopředu přesně známa (skrývá vysoké riziko) mohou také jednoduše obrátit trend v ratingovém hodnocení společnosti směrem k horšímu.

2.3.1.1 Riziko země Prostředí, ve kterém banka operuje, je klíčem k pochopení jejích aktivit. Nedávná minulost ukázala, že i nejlepší a nejvýkonnější banky v zemi mohou prodělat významnou krizi v případě,

- 33 -

že země, ve které vykonávají většinu svých činností, upadne do recese. Snižuje se tím zdraví bankovního systému i poptávka po bankovních službách a produktech.

Ratingové agentury se v tomto směru snaží odhadnout nejenom závislost bankovních institucí na státu, ale také míru vlivu státu na banky, což velmi úzce souvisí s politickým systémem v zemi a rozdělením politické síly mezi pravicové a levicové strany. Finanční a úvěrová kvalita státu do analýzy vstupuje sice také, ale nehraje v ní hlavní roli. Dále se posuzuje síla země a její měny, diverzifikace a volatilita národního hospodářství, míra otevřenosti ekonomiky vůči zahraničí, ekonomické cykly země (měřeno výkyvy hrubého domácího produkt), strukturální problémy ekonomiky (deficity veřejných rozpočtů, celková zadluženost země), politická stabilita, dále finanční zdraví podnikového a spotřebitelského sektoru a také schopnost vlády a regulatorních orgánů řídit ekonomiku ve fázích expanze a recese. V následujícím grafu uvádím vývoj některých důležitých poměrových ukazatelů konstatující stav hospodaření České republiky.

Graf 2 Vývoj důležitých ukazatelů české ekonomiky, 1995 - 2005 35,00% 28,50%

30,00%

30,07%

30,75%

30,42%

25,14% 25,00%

15,02%

14,62% 15,00%

12,47%

10,50%

19,10%

16,37%

13,21% 9,20%

9,60%

5,00% 3,80%

0,49%

21,30%

13,07%

13,44% 10,00%

23,30%

18,52%

20,00%

9,75%

14,67%

16,10%

10,98%

6,62% 5,74%

5,01% 3,71%

6,77% 2,90% 3,62%

3,72%

0,00% 1995

1996

1997

1998

1999

-5,00%

2000

2001

2002

2003

2004

-4,23%

-3,37%

2005 -1,89%

-10,00% Vládní deficit (přebytek)/HDP v %

Saldo SR/HDP v %

Dluh sektoru vlády v procentech HDP v %

Státní dluh/HDP v %

Zdroj: Zpracováno na základě dat z www.czso.cz

Z grafu je patrné, že Česká republika určitě nedodrží slíbený termín přijetí společné evropské měny Euro, který byl stanoven na rok 2010. Je to z důvodu stavu veřejných financí a

- 34 -

nedodržení stanovené 3%-ní hranice na HDP. Česká republika se tedy nemůže stát členem kursového mechanizmu ERM II, kde by musela setrvat po dobu dvou let, než by euro skutečně přijala. Nový termín je výhledově naplánován na rok 2012, až 2013.

Stav české ekonomiky je však z pohledu jiných ukazatelů ale velmi uspokojující. Stabilní inflace, posilující česká koruna (vůči dolaru a euru) a stále levná pracovní síla podporují zahraniční obchod a příliv zahraničních investic. I z těchto důvodů se „sovereign rating“ České republiky v posledních několika letech zlepšoval. Dnešní ohodnocení na stupni „Aa1“ (dlouhodobý rating) s pozitivním výhledem od agentury Moody’s plně vystihuje kvalitu české ekonomiky, její rizikovost a atraktivitu pro zahraniční investory.

Graf 3 Vývoj kurzu CZK/USD v roce 2006

Zdroj: www.cnb.cz

2.3.1.2 Sektorové riziko Sektorové riziko obsahuje rozsáhlou škálu pozitivních a negativních faktorů. Každý finanční systém v sobě zahrnuje jak pozitivní, tak negativní stránky. V obecné rovině je velmi složité stanovit, zda-li vůbec možné, které faktory mají převahu nad jinými, nicméně ratingové agentury se snaží vycházet z celkové dynamiky finančního sektoru. Právě posuzování této dynamiky může vést k odhalení rizik z pohledu dlužníků a věřitelů. V tomto směru může hrát klíčovou roli regulatorní prostředí, ve kterém banky podnikají a podpůrné mechanizmy vlád a

- 35 -

centrálních bank. Zkoumá se také množství financí v ekonomice a podíl zprostředkování těchto financí bankami a jinými nebankovními konkurenty, míra rozvinutosti kapitálového trhu v zemi a angažovanost bank v obchodování na těchto trzích, dynamika vnitro-sektorové a mezi-sektorové konkurence (bariery vstupu do odvětví, změnová očekávání, míra zprostředkování), politický vliv na bankovní domy (lobbing).

Český bankovní sektor se během poslední dekády rozvíjel velmi dynamicky. Charakteristickým rysem byla privatizace bankovního sektoru do rukou zahraničních investorů (viz. následující tabulka) a příliv dalších zahraničních bank nebo jejich poboček na území České republiky.

Tabulka 10 Akcionáři třech největších bank v České republice Banka Československá obchodní banka (ČSOB) Česká spořitelna Komerční banka HVB Bank

Investor / finanční skupina (země původu) KBC (Belgie) Erste Bank (Rakousko) Société Générale (Francie) UniCredit Group (Itálie)

Rok převzetí 1999 2000 2001 2001

Zdroj: zpracováno z internetových prezentací jednotlivých bank

V posledních 3-4 letech se rozdělení sil na bankovním trhu velmi nezměnilo. Ke konci roku 2005 bylo na trhu aktivních 36 bank a poboček zahraničních bank. Obchodní aktivity největších bank jsou orientovány převážně na tuzemský bankovní trh. Cílovým klientským segmentem zůstává jak podniková klientela, tak segment fyzických osob, které disponující růstovým potenciálem na straně nabídky i poptávky. Stále více se banky podílejí na financování obchodních aktivit segmentu malých na středních podniků.

Podmínky pro podnikání se na českém bankovním trhu staly složitější a výraznou mírou se zvýšila konkurence. To ovšem pozitivně přispělo k rozvoji bankovních služeb a produktů a ustálení cen v tomto sektoru, nicméně také k intenzifikaci konsolidace bankovního sektoru, která se na tuzemský trh přelévá ze světového a evropského trhu, kde se stala významným vývojovým trendem. Důsledkem konsolidace je vznik finančních skupin. Nejvýznamnější bankovní finanční skupiny v tuzemsku v čele s velkými bankami jsou skupiny Československé obchodní banky, a.s., České spořitelny, a.s., a Komerční banky, a.s., patřící do zahraničních finančních skupin

- 36 -

svých mateřských bank. Tyto finanční skupiny přicházejí na trh s diferencovanou nabídkou finančních služeb. U bankovních finančních skupin je základ tvořen nabídkou bankovních produktů a služeb, kterou doplňuje nabídka investičních příležitostí do investičních fondů, penzijních fondů a dále produktů pojišťoven, faktoringových a leasingových společností a poradenských firem. Obvykle je součástí finanční skupiny stavební spořitelna (Komerční bance například patří stavební spořitelna Modrá pyramida). Struktura finančních skupin se optimalizuje z hlediska nadnárodní finanční skupiny mateřské banky a jejího záměru v rámci působení na tuzemském trhu, resp. další expanze činnosti zejména v regionu zemí střední a východní Evropy.

Kapitálový trh je v České republice reprezentován zejména Burzou cenných papírů Praha (BCCP), která představuje největšího burzovního organizátora trhu s cennými papíry. Jejím hlavním konkurentem je mimoburzovní trh RM-Systém. Oba tyto trhy zaznamenaly v posledních letech značný rozvoj hodnoty jejich hlavních indexů (BCPP – index PX, RM-Systém – index PK30/RM), jejichž vývoj uvádím v následujících grafech. Graf 4 Vývoj indexu PX pražské burzy za období 1994 - 2006

Zdroj: www.bcpp.cz

Graf 5 Vývoj hlavního indexu RM-Systém za období 2003 - 2006

Zdroj: www.rmsystem.cz - 37 -

Také jejich postavení v mezinárodním měřítku se zlepšilo, kdy např. pražská burza jako člen Federace evropských burz (FESE) získala od americké komise pro cenné papíry (U.S. Securities and Exchange Commission) statut „Designated Offshore Market“, tedy trhu bezpečného pro americké investory.

2.3.1.3 Podniková struktura Stále ve větší míře jsou banky součástí velkých finančních skupin a holdingů, které nezastavitelně nabývají na komplexitě. Tyto finanční skupiny jsou významnými „hráči“ v domácích ekonomikách, ale i v mezinárodním měřítku. V těchto případech agentury neanalyzují pouze samotnou banku nebo její pobočkovou síť, nýbrž také mateřskou společnost a páteřní společnosti skupiny. Tím se snaží zjistit, jestli je banka skupině prospěšná nebo na obtíž (ztráta banky je kryta ziskem jiných společností ve skupině a naopak). Finanční skupiny zakládají banky zejména pro využívání synergického efektu uvnitř skupiny a výhodným mixem služeb jsou schopny nabídnout klientům velmi široké spektrum služeb. Účast banky ve skupině také zvyšuje její distribuční síť, zjednodušuje přístup k novým klientům a podporuje „crossseling“14. Výhody mohou vznikat i mezi jednotlivými členy skupiny navzájem. Vnitroskupinová banka může v případě nouze poskytovat členům skupiny úvěry a garance na rozvoj jejich aktivit, což se v konečném důsledku může přinést velmi dobré výsledky celé skupině. V této oblasti se tedy zkoumá napojení banky na skupinu a efektivita tohoto napojení.

Banky na území České republiky jsou ovládány z 82% zahraničními investory a to zejména investory z Evropské unie (viz. následující graf). Většina těchto investorů jsou finanční skupiny.

14

CrossSelling je obchodní aktivita, při které se bankovní poradci snaží klientovi nabídnout nový produkt jako samostatný produkt nebo v balíčku spolu s jinými službami. Např. tím že Komerční banka koupila stavební spořitelnu Modrou Pyramidu, mohou bankovní poradci Komerční banky nabízet svým klientům také produkty stavebního spoření a naopak.

- 38 -

Graf 6 Původ kapitálu bank v České republice v roce 2005 a vývoj vlastnické struktury

Zdroj: www.cnb.cz

Napojení tuzemské banky mimo již zmíněných výhod, přináší bance i výhodu dobrého „image“ mateřské společnosti, která je dnes velmi důležitá. Banky v dnešní době již totiž mají velmi vysoký standard poskytovaných bankovních služeb, proto je v mnoha případech „image“ faktorem, který může být pro klienta rozhodující. Další výhodou je nepochybně transfer knowhow a „best practices“ v oblasti přístupu ke klientům, zefektivňování interních procesů, řízení banky, atd.

2.3.1.4 Strategie a management Při stanovování ratingu je minulost důležitá jenom indikátor pro budoucnost. Některé instituce se velmi zakládají na předpovědích svých finančních výsledků (výnosy, tržní kapitalizace, atd.), což může být důležité pro řadu investorů, nicméně ale také velmi zavádějící. Ratingové agentury v tomto případě berou vlastní předpovědi bank s velkou rezervou a orientují se spíše na kvalitní posouzeni strategie banky, k čemu slouží setkání s vrcholovým vedením banky. Posuzují názory managementu na dosavadní finanční výsledky, konkurenční a regulatorní prostředí a budoucí plány ve smyslu akvizic, diverzifikace a celkové orientace. Posuzuje se také budoucí/plánovaná vybavenost banky a způsoby financování likvidity. V tomto ohledu mají

- 39 -

agentury důležitý úkol. Musí co nejkvalitněji posoudit, zdali je zvolená strategie vhodná a proveditelná vzhledem k možnostem a potenciálu trhu.

V následující tabulce uvádím jednotlivé faktory a k nim rozdílný postoj managementu, který se buď orientuje na dlouhodobou prosperitu nebo na krátkodobé zisky.

Tabulka 11 Rozdíly v zaměření „dobrého“ a „špatného“ managementu Faktor Cíle

Dobrý management

Špatný management

Soubor cílů: zachovat/zvýšit podíl na trhu, zlepšovat produkty a služby pro klienty, kvalitní a stabilní úroveň zisku, dobrý „image“, stabilní růst. Strategie je stanovena jasně. Součástí jsou v některých případech i studie proveditelnosti (feasibility studies), kde jsou přesně vyčísleny náklady některých strategických rozhodnutí. Dlouhodobé cíle

Dosáhnout co nejvyššího zisku.

Finanční výsledky (vysoké zisky) Legislativní prostředí

Jsou důležité, ale ne hlavní. Banka má ve strategii i jiné priority, které ji přinesou dlouhodobou prosperitu a růst. Banka provozuje svou činnost podle pravidel stanovených regulátorem. Někdy si i sama stanovuje pravidla přísnější (např. pro zvýšení důvěry jejich klientů).

Velmi důležité

Diverzifikace

Snaží se optimálně diverzifikovat všechny své činnosti a uzavírané pozice, aby se nevystavovala zbytečnému riziku. Jedna z nejvyšších priorit. Dodržování likvidity je věnována velká pozornost a jsou tak nastaveny interní procesní a kontrolní mechanizmy.

Strategie

Orientace z hlediska času

Financování likvidity

Strategie je stanovena velmi obšírně a nejasně.

Krátkodobé cíle

Banka se pohybuje na hranici zákona a podstupuje velmi rizikové obchody. Přísnému dodržování doporuční se vyhýbá, protože pro ní představují zbytečné dodatečné náklady. Diverzifikace není tak důležitá a opomíjí se. Znamená zvýšení nákladů na analýzu. Normy jsou dodržovány, ale nevěnuje se jí nadstandardní pozornost. Proto se může lehce stát, že se banka dostane do potíží.

2.3.1.5 Finanční reportování a vedení účetnictví Analýza účetních principů a finančního reportování je důležitou součástí ratingové analýzy. Banky ve světě své účetnictví většinou zpracovávají v souladu s mezinárodními standardy pro finanční výkaznictví (IFRS – International Financial Reporting Standards) schválenými International Accounting Standards Board (IASB) a dále v souladu s výkladem vydaným IASB výborem International Financial Reporting Interpretations Committee (IFRIC). V tomto ohledu - 40 -

agentury sledují implementaci a aplikaci těchto metod a postupů. Tato oblast je velmi důležitá, protože na kvalitě jejího provedení (správnost účetních výkazů) závisí další kroky ratingové analýzy, jako např. posuzování kvality aktiv, ziskovosti, likvidity a kapitálové vybavenosti banky, dále také kvalitativní aspekty jako řízení včetně finanční politiky a vnitrobankovních informačních systémů. V tomto ohledu hrají významnou roli i auditorské firmy, které od pádu amerických společností Enron a WorldCom na počátku 21.století čelí velkým kritikám, jejichž hlavním úkolem je kontrola finančních výkazů a kontrolních mechanizmů v bance. Nejvýznamnější auditorské společnosti jako KPMG a PriceWaterhouseCoopers mají svoje zastoupení i v České republice a jsou najímány řadou tuzemských bank.

2.3.1.6 Analýza úvěrového rizika a jeho řízení Úvěrové riziko je většinou největší riziko, kterému se bankovní instituce vystavují. Proto je podstatné analýzu tohoto druhu rizika nepodceňovat. Při posuzování úvěrového portfolia banky se naskýtá cela řada způsobů a možností, jak portfolio komplexně a kvalitně zhodnotit. Byť z mého pohledu agentury k této oblasti přistupují různě, zdá se, že na prvním místě stojí způsob a míra diverzifikace portfolia. Agentury používají celou řadu kriterií. Některé z nich blíže rozvádím v následující tabulce.

Tabulka 12 Kriteria diverzifikace portfolia Kriterium Území Sektor

Produkt

Splatnost Klient

Charakteristika Rozložení úvěrového portfolia z hlediska kontinentů nebo trhů. Tímto se dá částečně zredukovat systematické riziko, které souvisí s národní ekonomikou. Rozložení úvěrů do různých sektorů může významně zmírnit výkyvy v ziscích banky. Je výhodné rozložit úvěry do sektorů jak s cyklickým, tak s anticyklickým průběhem ekonomického cyklu. Rozložení úvěrového portfolia do různých úvěrových produktů. Banka se chrání proti nahodilé změně preferencí svých klientů a zvyšuje produktovou paletu a paletu služeb, která budí větší zájem klientů. Nabízením úvěrových produktů různé splatnosti banka může banka efektivně rozkládat své zdroje a zvyšovat zisky. Toto kriterium v sobě zahrnuje celou řadu faktorů. Snad nejdůležitější je úvěrová angažovanost, neboli úroveň prostředků zapůjčené jednomu klientovi, případně úzce provázané skupině klientů, která je velmi detailně sledována regulátorem. Toto kriterium dále zahrnuje také rozdělení úvěrů z hlediska charakteru klienta – klientský segment (individuální klient, jiná obchodní banka, podnik, vláda). Jakému druhu klientů banka převážně poskytuje úvěry určuje potom vlastní zaměření banky.

- 41 -

Do této kategorie spadá také analýza udělování úvěru tzn. kriterií, které musí žadatel pro udělení úvěru splnit a úvěrové limity. Analyzuje se i expozice banky na finančních trzích a kvalita podkladových cenných papírů.

Nemálo důležité je zajištění úvěrů a jeho hodnocení. Banky obecně vyžadují zajištění úvěrových pohledávek některých dlužníků před poskytnutím úvěru. Banky za akceptovatelné zajištění snižující hrubou úvěrovou angažovanost pro účely výpočtu opravných položek považuje většinou následující typy zajištění:

•

hotovost,

•

cenné papíry,

•

bonitní pohledávky,

•

bankovní záruka,

•

záruka bonitní třetí strany,

•

nemovitosti,

•

stroje a zařízení.

Při stanovení realizovatelné hodnoty zajištění banka vychází ze znaleckých posudků, případně vnitřních hodnocení banky.

Asi nejdůležitější částí zkoumání této oblasti je hodnota klasifikovaných pohledávek (pohledávky sledované, nestandardní, pochybné a ztrátové, viz. následující tabulka) a jejich podíl na celkovém objemu úvěrů a tvorba rezerv na vykrytí špatných úvěrů. V tomto ohledu se berou v potaz také nastavené pravidla regulátorem finančního trhu a ochota dodržování těchto pravidel. V další tabulce uvádím rozdělení pohledávek podle České národní banky.

- 42 -

Tabulka 13 Klasifikace pohledávek podle České národní banky Typ pohledávky Standardní pohledávky

Sledované pohledávky

Nestandardní pohledávky

Pochybné pohledávky

Ztrátové pohledávky

Charakteristika Standardní pohledávky jsou pohledávky splácené dlužníkem podle dohodnutých podmínek. Dlužník se nachází v příznivé finanční a důchodové situaci a není důvodu pochybovat o včasném vyrovnání celé pohledávky banky. Sledované pohledávky jsou pohledávky, u kterých se dá na základě hodnocení bonity dlužníka předpokládat, že jistina, úroky i poplatky budou splaceny v plné výši. Ve srovnání se standardními pohledávkami však došlo ke zhoršení skutečností ovlivňujících splácení jistiny, úroků a poplatků od doby, kdy byl úvěr poskytnut, ale v okamžiku hodnocení pohledávky není předpokládána žádná ztráta. Nestandardní pohledávky mají všechny nedostatky obsažené v hodnocení sledovaných pohledávek s tím, že splacení jistiny, úroků a poplatků v plné výši je na základě hodnocení bonity dlužníka nejisté. Částečné splacení pohledávky je vysoce pravděpodobné. Pochybné pohledávky mají všechny nedostatky obsažené v hodnocení nestandardních pohledávek s tím, že splacení jistiny, úroků a poplatků v plné výši je na základě hodnocení bonity dlužníka vysoce nepravděpodobné. Částečné splacení pohledávky je možné a pravděpodobné. Ztrátové pohledávky mají všechny nedostatky obsažené v hodnocení pochybných pohledávek s tím, že splacení jistiny, úroků a poplatků v plné výši je na základě hodnocení bonity dlužníka nemožné. Tyto pohledávky se jeví jako nenávratné nebo návratné pouze částečně ve velmi malé hodnotě. Částečná návratnost pohledávky může být uskutečnitelná v budoucnosti. Banka usiluje o splacení těchto pohledávek až do doby, než je s jistotou prokázáno, že další splácení je nemožné. Jestliže znehodnocení pohledávky je trvalé, banka pohledávku odepíše.

Míra tvorby opravných položek Netvoří opravné položky

Upravená hodnota pohledávek15 násobená koef. 0,05

Upravená hodnota pohledávek násobená koef. 0,2 Upravená hodnota pohledávek násobená koef. 0,5 Upravená hodnota pohledávek násobená koef. 1,0

Zdroj: www.cnb.cz

Český bankovní sektor se z hlediska objemu klasifikovaný úvěrů vyvíjel v posledních čtyřech letech stabilně, bez šokových výkyvů. Podíl ohrožených úvěru (suma nestandardních, pochybných a ztrátových pohledávek) na celkovém objemu poskytnutých úvěrů v posledních třech letech nepřekročil hranici 5%. Celková úroveň klasifikovaných úvěrů se v průběhu roku 2005 pohybovala kolem 130 000 mil. CZK. Krytí vážených klasifikovaných pohledávek se koncem roku pohybovalo na úrovni 97%. Strukturu vývoje klasifikovaných úvěrů uvádím v grafu.

15 Upravenou hodnotou pohledávek se zde myslí nominální hodnota pohledávek snížená o hodnotu kvalitního zajištění příslušných pohledávek.

- 43 -

Graf 7 Vývoj klasifikovaných pohledávek v České republice v letech 2003 - 2005 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2003

2004

2005

sledované

nestandardní

30.3.2006 pochybné

30.6.2006

30.9.2006

ztrátové

Zdroj: www.cnb.cz

2.3.1.6.1 Ukazatele kvality aktiv Kvalita aktiv je spojena s přiměřeností kapitálu a rezerv a může vážně ovlivnit i důvěru investorů. Kvalita jednotlivých aktiv se významně mění se změnami tržních podmínek. Analytik by měl věnovat pozornost i úvěrové angažovanosti banky, protože analýza koncentrace úvěrů je výhledová, nikoli pouze retrospektivní a tudíž by neměl spoléhat pouze na poměrové ukazatele.

Předtím, než uvedu ukazatele, které se zabývají kvalitou aktiv, rozvinu a vysvětlím některé faktory vzniku nekvalitních aktiv. Nejbanálnější příčinu lze najít asi v nevyhnutelné jistém procentu špatných obchodních rozhodnutí jednotlivců. Trhy mohou být ovlivněny něčím, co nikdo dopředu neočekával - katastrofami, neobvyklým počasím, záplavami, neočekávanými změnami některých cen a podobně. Tyto jevy jsou nevyhnutelné a ani nejlepší banky se nevyhnou určité části úvěrů či jiných aktiv, které mohou být tímto postiženy. Riziko zhoršení kvality malého procenta aktiv je snadné „pojistit“, ať už přímo pojištěním nebo tvorbou rezerv na špatná aktiva. Část ztrát pak bývá (na nedokonalém a regulovaném trhu, jakým bankovní trh v dnešní době je) „přeposlána“ dál klientům ve formě zvýšení některých cen (poplatků, úrokových marží). Nepředvídatelné okolnosti (růst cen paliv, ceny klíčových exportních produktů, prudce změněné devizové kurzy nebo úrokové sazby) mohou vést k prudkému nárůstu „špatných úvěrů“. Podobný efekt může způsobit náhlý krach velké společnosti (klienta), ztráta důvěry v tohoto klienta na trzích, pád cen jeho akcií a insolvence. Efekt „sněhové koule“, kdy se nabalí více podobných událostí v závislosti na sobě a banka je postižena ještě víc, může situaci zhoršovat. Podobný důsledek má současný výskyt tří jevů: - 44 -

•

pád cen zástav za úvěry (často nemovitostí),

•

velká portfolia špatných úvěrů ovlivní schopnost bank poskytovat úvěry a výsledný nedostatek likvidity zhoršuje situaci,

•

vkladatelé a zahraniční investoři mohou zahájit nápor na banky, což může vést k jejich bankrotu.

K dalším důvodům vzniku „špatných aktiv“ a následných problémů až krizí banky či bankovního sektoru patří špatný management banky, špatný bankovní dohled, nadměrně optimistické odhady situace v dobách konjunktury a již zmíněný morální hazard, který vyplývá z příliš štědrých vládních záruk nebo z očekávání vládní pomoci v případě problémů. Značnou komplikací může být velké vystavení bankovních bilancí volatilním segmentům mezinárodních finančních trhů. Smyslem zkoumání kvality aktiv je tedy ohodnotit celkovou kondici bankovního portfolia.

Existují tedy dva hlavní faktory, které mají významný efekt na zvýšení „špatných úvěrů“ v portfoliu banky. Je to určitě lačnost některých bank po zisku i za cenu zvýšení rizika a také místními poměry na trhu. Některé z těchto faktorů mohou banky kontrolovat, jiné se kontrolovat nedají, nedají se většinou ani předvídat, ale je možné s požitím různých analýz odhadovat jejich dopad v případě, že nastanou. Kontrolované faktory by měly být jádrem úvěrové politiky banky, t.j. obezřetná metodika poskytování úvěrů, úrovní řízení úvěrových rizik, řádná analýza úvěrových žádostí, struktura úvěrů, kvalita personálu a managementu, vyhlášení přísných úvěrových podmínek, změření na okruh klientely, přísná a častá kontrola dostupných klientských účtu v bance a splátkové disciplíny, kontrola hospodaření klientů, atd. Nekontrolovatelných faktorů je celá řada, např. různé politické či geografické vlivy atd. Pro „ošetření“ těchto rizik je významný postoj managementu k nim a jakou váhu klade na opatřování takových podpůrných analýz.

Následující tabulka ukazuje výčet použitelných ukazatelů pro zhodnocení kvality aktiv. Jako základy jsou zde uvažovány úvěry jako část nejvýznamnější část aktiv a poté celková aktiva.

- 45 -

Tabulka 14 Ukazatelé kvality aktiv

Základna Úvěry Aktiva

Ukazatel • • • •

Opravné položky / průměrné úvěry Celkové rezervy k úvěrům / hrubé úvěry Klasifikovaná aktiva / úvěry Opravné položky / klasifikovaná aktiva

Zdroj: zpracováno z údajů jednotlivých ratingových agentur

2.3.1.6.2 Ukazatele struktury aktiv U ukazatelů struktury aktiv představují další nástroj pro analýzu levé strany bankovní bilance. Nesledují se tak často poměry k jiným položkám bilance banky, ale spíše jejich absolutní hodnoty, ze kterých se poté vypočítávají relativní ale i absolutní meziroční přírůstky. Protože asi největší položkou v bilanci banky jsou úvěry, ukazatelé této skupiny se zaměřují zejména na tuto položku. Z pohledu úvěrů se sledují zejména tyto položky (ukazatelé):

•

poskytnuté hypotéky domácím subjektům,

•

jiné domácí úvěry – úvěry soukromým osobám včetně kreditních karet a spotřebitelských úvěrů,

•

domácí úvěry do nemovitostí, developerství – kryté nemovitostmi, ale jiné než hypoteční úvěry, úvěry do nemovitostí nekryté nemovitostmi, projektové financování,

•

zahraniční úvěry/celkové úvěry,

•

ostatní domácí úvěry.

2.3.1.7 Tržní riziko a jeho řízení V této oblasti si agentura bere pod lupu celou škálu aktivit a obchodních činností, které banka provádí. Berou se v potaz jak bilanční, tak i mimobilanční obchody, jako struktura aktiv a pasiv banky, obchodní aktivity, způsoby upisování akcií, atd. Klíčovým elementem v tomto případě je míra akceptace rizika. Analýza mixu bankovních aktiv a pasiv zahrnuje také externí a interní faktory, které mají vliv na vyrovnanost aktiv a pasiv z hlediska úrokového, měnového a maturity hlediska splatnosti. Zabezpečování rizikových pozic na finančních trzích (řízení měnového a úrokového rizika), např. finančními deriváty nebo jinými finančními nástroji, je

- 46 -

agenturami vnímáno velmi pozitivně. V tomto ohledu se analyzuje manažerská politika a nastavené schvalovací procedury, potažmo celá organizační struktura a její kvalita vzhledem ke zvolené strategii banky. Aktiva a pasiva v cizích měnách včetně podrozvahových angažovaností představují expozici banky vůči měnovým rizikům. Realizované i nerealizované kursové zisky a ztráty jsou zachyceny přímo ve výkazu zisku a ztráty. Banky vykazují hodnoty aktiv i pasiv v domácí měně, změny měnových kurzů automaticky ovlivňují i tyto jejich hodnoty. Míra měnového rizika je v přímé závislosti na podílu cizoměnových aktiv a pasiv v bilancích bank.

Systém řízení tržních rizik banky vychází v oblasti kvantifikace a řízení rozsahu podstupovaného rizika nejčastěji z metodiky Value-at-Risk (VAR). Hodnota VAR kvantifikuje dopady potencionální ztráty vyvolané tržním rizikem neočekávaného rozsahu na otevřené pozice banky. Přitom se vychází z charakteristik relevantního prostředí, tedy úrokových sazeb v jednotlivých měnách, měnových kurzů, cen akcií, jakož i ze vztahů mezi nimi. Pro posouzení dopadů extrémně nepříznivých tržních podmínek provádí banka stresové testování. To postihuje potencionální náhlé změny hodnot otevřených pozic banky, k nimž by mohlo dojít následkem málo pravděpodobných, avšak možných událostí. V jeho rámci jsou podrobovány pozice obchodní knihy a cizoměnová pozice banky scénáři šoku tržním indikátorům v rozsahu dvou směrodatných odchylek, přičemž je vyhodnocována odpovídající potencionální změna hodnoty portfolia. Úrokové pozice bankovní knihy jsou podrobovány scénáři standardizovaného úrokového šoku, tedy okamžitého poklesu / růstu úrokových sazeb v rozsahu např. 200 bp.

2.3.1.8 Likvidita a její řízení Analýza likvidity se zaměřuje na původ zdrojů, které profinancovávají požadavky na likviditu a jejich charakter. V kontrastu zde vedle sebe stojí retailové banky s rozsáhlou a diverzifikovanou klientskou základnou a produktovou nabídkou (univerzální banky) a banky, které se ve své činnosti specializují na určitou klientelu nebo skupinu produktů (specializované banky). V obou případech se zkoumá stabilita zdrojů a její možné výkyvy. Do této kategorie

- 47 -

spadá také možnost a schopnost přeměny aktiv na likvidní prostředky v případě nouze. Pozitivně vnímány jsou možnosti napojení na pomocné úvěrové linky centrálních institucí.

Rizikem likvidity se rozumí riziko, že banka ztratí schopnost dostát svým finančním závazkům v době, kdy se stanou splatnými, nebo nebude schopna financovat svá aktiva. Riziko likvidity vzniká z typu obchodních aktivit banky a řízení zaujímaných pozic na finančních trzích. Zahrnuje jak riziko schopnosti financovat aktiva banky nástroji s vhodnou splatností, tak i schopnost banky likvidovat/prodat aktiva za přijatelnou cenu v přijatelném časovém horizontu.

Existují zde však ještě dva související pojmy, solventnost a likvidnost, které se někdy používají jako synonyma s pojmem likvidita, byť znamenají něco jiného, a proto bych uvedl i jejich vysvětlení. Solventnost banky je vyjádřením schopnosti banky včas, v požadované výši a na požadovaném místě uhradit všechny své splatné závazky. U solventní banky je čistá součastná hodnota diskontovaných budoucích CF≥0. Zjednodušeně platí, že banka vytváří a dlouhodoběji bude vytvářet denní provozní zisk při souběžném dosahování kladné úrokové marže16. Pravděpodobností vzniku nesolventnosti se zabývá řízení kapitálového rizika, což znamená, že banky by měli udržovat takovou výši vlastního kapitálu, která by vznik nesolventnosti vyloučila17. Likvidnost vyjadřuje míru obtížnosti transformace majetku do hotovostní formy. Likvidnost se váže předem k těm položkám v bilanci, které se nazývají oběžná aktiva. Protipoložkou jim jsou na straně pasiv krátkodobé závazky18.

Banky mají přístup k diverzifikovaným zdrojům financování. Zdroje financování sestávají zejména z depozit a ostatních vkladů, vydaných cenných papírů, přijatých úvěrů a také z vlastního kapitálu banky, případně i dalších zdrojů. Tato diverzifikace dává bankám flexibilitu a omezuje její závislost na jednom zdroji financování. Banky pravidelně vyhodnocují riziko likvidity a to zejména monitorováním změn ve struktuře financování a porovnávají je se strategií řízení rizika likvidity, které jsou předmětem schvalování představenstvem banky. Banky dále drží jako součást své strategie řízení rizika likvidity část aktiv ve vysoce likvidních prostředcích jako jsou státní pokladniční poukázky a obdobné dluhopisy. Za tím účelem většinou stanovují vlastní 16

REVENDA, Zbyněk: Centrální bankovnictví, 2.vydání, Praha: Management Press, 2001, str. 544 DVOŘÁK, Petr: Bankovnictví pro bankéře a klienty, 3. vydání, Praha: Linde Praha a.s., 2005, str. 201 18 KISLINGEROVÁ, Eva a kol.: Manažerské finance, 1. vydání, Praha: C.H.Beck, 2004, str. 153 17

- 48 -

ukazatele likvidity, které jsou pravidelně vyhodnocovány. V pravidelných časových intervalech se zpracovává zpráva o vývoji likvidity, která zahrnuje i hodnocení dodržování stanovených ukazatelů likvidity. Banky mají také zpracovaný pohotovostní plán pro řešení krize likvidity a pravidelně vyhodnocují základní i alternativní scénáře vývoje likvidity.

V následujícím grafu uvádím likviditu českého bankovního sektoru. V letech 2003 až 2006 se objem likvidních aktiv pohybovala nad 32% hranicí k celkovým aktivům a už v prvním čtvrtletí přesáhl objem 1 000 000 mil. CZK, což jsou příznivé výsledky. Graf 8 Vývoj likvidity na českém bankovním trhu v období 2003 - 2006 1 200 000

37,00%

36,00%

1 000 000

35,00% 800 000 34,00% 600 000 33,00% 400 000 32,00% 200 000

31,00%

0

30,00% 2003

2004

2005

Rychle likvidní aktiva v mil. Kč

30.3.2006

30.6.2006

30.9.2006

Rychle likvidní aktiva k aktivům celkem v %

Zdroj: www.cnb.cz

2.3.1.8.1 Ukazatele likvidity Proto aby banka mohla existovat dlouhodobě nestačí pouze vykazovat zisk, ale musí být i likvidní.

Vykazovat dobré hodnoty u ukazatelů likvidity je pro banku nezbytné. Potíže s likviditou mohou vyústit v např. „run na banku“, kdy klienti začnou vybírat všechny své finanční prostředky uložené v bance např. při ztrátě důvěry nebo z důvodu politické nestability, což muže potažmo vést až k uvalení nucené správy a odebráním bankovní licence. Zde však problém

- 49 -

nekončí, protože v případě, že jde o velkou banku, která má v zemi velmi významné a silné postavení, může takováto situace vést i k finanční krizi.

Než by však došlo k takovému scénáři, existuje ve vyspělejších ekonomikách řada způsobů, jak těmto problémům předcházet. Nelikvidní banka může požádat o pomoc mateřskou společnost, pokud je napojená na finanční skupinu nebo ostatní obchodní banky v zemi prostřednictvím mezibankovního trhu. Jako poslední připadá v úvahu centrální banka země, která může, ale nemusí nelikvidní bance poskytnout dostatečné zdroje na překlenutí dočasného krizového stavu (jako „věřitel poslední instance“). Zájmem centrální banky je mimo jiné udržovat a rozvíjet zdravý finanční systém, což by v podstatě mělo vést k tomu, že centrální banka nelikvidní bance finanční prostředky poskytne. V případě, že to ale udělá, významně zasahuje do konkurenčního prostředí a může způsobit i tzv. „morální hazard“19. Ve zjednodušené formě morální hazard znamená, že jak nelikvidní banka, tak její věřitelé se spoléhají na to, že v případě problémů přijde štědrá pomoc od centrální banky a jediný kdo na transakci ztrácí je vlastně stát. Zvyšuje se tím ale také riziko, že příčiny nelikvidity se neodstraní a budou přetrvávat, nicméně věřitelé se opět budou spoléhat na statní pomoc a své prostředky nepřemístí, ba naopak by mohli do banky vkládat prostředky další. Pokud by se banka dostala opět do nelikvidního stavu a centrální banky by pomoc neposkytla, mohli by být důsledky mnohem drtivější.

Pro sledování likvidity může analytik použít mnoha ukazatelů. Výběr z nich uvádím v následující tabulce.

Tabulka 15 Ukazatelé likvidity

Základna Závazky Vklady

Ukazatel • • • •

Celkové vklady / celkové závazky Čisté mezibankovní vklady (vklady u centrální banky) / celkové závazky Úvěry / vklady hlavních klientů (core clients) Úvěry / vklady

Zdroj: Zpracováno z údajů světových ratingových agentur (Fitch, Moody’s, S&P)

19

Pojem „morální hazard“ je většinou spojený s finanční pomocí nadnárodních institucí (např. Mezinárodní měnový fond) zemím, které nejsou schopny včas a v plné míře hradit své zahraniční závazky. Domnívám se, že jeho princip je možné použít i v tomto případě.

- 50 -

2.3.1.9 Kapitálová přiměřenost Kapitálová přiměřenost představuje jeden ze základních nástrojů regulace banky. Její základní filozofie spočívá v tom, že stanovuje bankám určitou minimální výši kapitálu, který banka musí vzhledem k objemu a rizikovosti svých obchodů udržovat20.

Zkoumání kapitálové přiměřenosti v určité zemi začíná studiem regulačních opatření vydané regulačním orgánem země (centrální banka, ministerstvo financí, orgán pověřený regulací finančního trhu) a úvahou nad minimálními požadavky na kapitál banky. Kapitálový přiměřenost bank se vypočítavá na základě metody vypracované mezinárodní bankovní organizací BIS21, ale důkladná analýza této metody na úrovni každé země je důležitá, protože některé země se od těchto metod mírně odklonily a stanovily si tak vlastní interpretaci. Ratingové agentury v tomto směru nezastávají postoj regulátora, který se snaží nejvíce ochraňovat klienty banky, ale snaží se jenom kvalitně posoudit, jestli banka schopna včas a plné míře splatit své závazky. Agentury při propočítávání kapitálové přiměřenosti většinou neberou v úvahu instrumenty, které slouží pouze ke krytí ztrát na reorganizaci nebo likvidační náklady.

Kapitálová přiměřenost jednotlivých bank musí být větší nebo rovna 8%. Z následujícího grafu je patrné, že tuzemské banky drží v průměrů minimálně o 3%-ní body vyšší kapitálovou přiměřenost, něž předepisuje příslušný právní přepis22.

20

DVOŘÁK, Petr: Bankovnictví pro bankéře a klienty, 3. vydání, Praha: Linde Praha a.s., 2005, str. 201

21

Bank for International Settlements – mezinárodní organizace, která zastřešuje mezinárodní monetární a finanční kooperaci a slouží jako banka centrálních bank. Byla založena v roce 1930 a od té doby se stala nejstarším mezinárodní finanční organizací. 22 V České republice je to opatření České národní banky č. 2 ze dne 3. července 2002 o kapitálové přiměřenosti bank a dalších pravidlech obezřetného podnikání na individuálním základě, část druhá, §3, odstavec 2.

- 51 -

Graf 9 Kapitálová přiměřenost českého bankovního sektoru v letech 2003 - 2006 200 000

16

180 000

14

160 000 12 140 000 10

120 000 100 000

8

80 000

6

60 000 4 40 000 2

20 000 0

0 2003

2004

2005

Kapitál v mil. Kč

30.3.2006

30.6.2006

30.9.2006

Kapitálová přiměřenost v %

Zdroj: www.cnb.cz

2.3.1.9.1 Kapitálové ukazatele U vybavenosti banky kapitálem je asi nejdůležitějším ukazatelem kapitálová přiměřenost. Existuje ale ještě celá řada zajímavých a užitečných poměrů, které se v praxi dají použít.

Tabulka 16 Ukazatelé kapitálové vybavenosti

Základna Aktiva

Úvěry Akcie

Ukazatel • • • • • • • •

Upravený běžný vlastní kapitál / aktiva Upravený celkový vlastní kapitál / aktiva Upravený celkový vlastní kapitál / rizikově vážená aktiva Tier I / rizikově vážená aktiva Upravený běžný vlastní kapitál / riziková aktiva Upravený běžný vlastní kapitál / úvěry (Vlastní kapitál + opravné položky na ztrátové úvěry) / úvěry Dividendový výplatní poměr (vyplacené dividendy / čistý zisk)

Zdroj: Zpracováno z údajů světových ratingových agentur (Fitch, Moody’s, S&P)

2.3.1.10

Výnosy, ziskovost, efektivnost

V této oblasti se analyzují zejména dosavadní trendy a stabilita příjmů a potažmo zisků. Rozložení a charakteristika jednotlivých příjmů (zisků) je klíčová pro posouzení udržitelnosti příjmů (zisků) v budoucnu. Klíčové je stanovení hlavních příjmů a příjmů vedlejších (nahodilých

- 52 -

a pro účetní období nestandardních (mimořádné příjmy) a příjmů, které nebyly zařazeny do finančního plánování předchozích období). V analýze se používají srovnání s trhem a jinými srovnatelnými bankami. Ratingový analytik se při zkoumání zisků banky musí pozastavit nad tím, jaký zisk ve svých analýzách použít. Obecně se nabízejí dvě varianty: zisk před zdaněním a zisk po zdanění. Je potřebné si uvědomit, že v některých zemích banky využívají daňových výhod, pokud investují do určitého sektoru (vládní politika země). V jiných zemích je to např. odklad vytváření rezerv pro klasifikované úvěry, což muže znamenat konkurenční výhodu a určitý „polštář“ pro jejich podnikání.

Český bankovní sektor vytvořil v roce 2005 zisk z finanční činnosti ve výši 108,9 mld. CZK, což je v meziročním srovnání zvýšení o 5,4 mld. CZK (5,2%). V jednotlivých skupinách bank byly přírůstky následující: velké banky 1,9%, střední banky 13,8%, malé banky 46,3%, stavební spořitelny 6,4% a pobočky zahraničních bank 12,7%. Za tímto růstem stojí především úrokový zisk, který v roce 2005 přidal 4,3 mld. CZK (7,2%) a dosáhl výše 64 mld. CZK. Jeho podíl na celkovém zisku dosáhl 58,8%. V následující tabulce uvádím doplňující úrokové rozpětí a jeho střednědobý vývoj.

Tabulka 17 Úrokové rozpětí českého bankovního sektoru ve střednědobém horizontu Ukazatel

2003

2004

2005

3/2006

6/2006

9/2006

Výnosnost úvěrů v %

3,92%

3,77%

3,87%

3,87%

3,91%

4,00%

Nákladovost vkladů v %

1,89%

1,64%

1,58%

1,55%

1,58%

1,61%

Úrokové rozpětí v %

2,03%

2,13%

2,29%

2,32%

2,33%

2,39%

Zdroj: www.cnb.cz

2.3.1.10.1

Ukazatele ziskovosti (rentability)

Pro analýzu zisků banky se používají poměrové ukazatele zvané „profitablity ratios“. Jejich je zjistit, jak výkonná banka (nebo jiný subjekt) je. Jejich konstrukce je velmi jednoduchá. Vždy poměřují určitou ziskovou veličinu k srovnávací základně. Každý ukazatel tedy vlastně určuje, kolik CZK (nebo jiné měny) zisku nebo jiné ziskové veličiny v čitateli zlomku připadá na 1 CZK ve jmenovateli. Zisk nebo jeho různé modifikace tu reprezentují konečný efekt dosažený podnikatelskou činností. Nejužívanější a nejznámější ukazatelé v praxi jsou zřejmě ukazatel

- 53 -

rentability aktiv (ROA – Return on Assets) a ukazatel rentability vlastního kapitálu (ROE – Return on Equity). K analýze je možné však použít celou řadu jiných poměrových ukazatelů. Některé z nich uvádím v následující tabulce.

Tabulka 18 Ukazatelé ziskovosti

Základna Aktiva

Ukazatel

Tržby

• • • • • • • • • • • • • • • • •

Čistý úrokový výnos/ aktiva Neúrokové výnosy/ aktiva Neúrokové výdaje/ aktiva Čistý provozní zisk před tvorbou opravných položek a rezerv / aktiva (Čistý provozní zisk – opravné položky na úvěrové ztráty)/ aktiva Opravné položky / aktiva Zisk před zdaněním / aktiva Čistý zisk / aktiva Tržby / rizikově upravená aktiva Čistky zisk / rizikové upravená aktiva Čistý úrokový výnos / tržby Neúrokový výnos / tržby Neúrokové výdaje / tržby Čistý provozní zisk před tvorbou opravných položek a rezerv / tržby Čistý provozní zisk po tvorbě opravných položek a rezerv / tržby Opravné položky / tržby Zisk před zdaněním / tržby

Zdroj: Zpracováno z údajů světových ratingových agentur (Fitch, Moody’s, S&P)

Z hlediska rentability kapitálu (TIER 123) vykazuje v České republice nejlepší výsledky skupina velkých bank (měřeno objemem bilanční sumy), které v roce 2005 dosáhly úrovně 28,8%. Skupina středních bank potom 15,6% a skupina malých bank 13,4%, nicméně i tak znamenaly tyto hodnoty mírné zlepšení. Jak rentabilita kapitálu, tak rentabilita aktiv nevykázala výkyvy její pohyb ve střednědobém horizontu byl stabilní, jak znázorňuje následující tabulka.

Tabulka 19 Střednědobý vývoj ukazatelů ROA a ROE českého bankovního sektoru Ukazatel ROA (čistý zisk / průměrná aktiva) ROE (čistý zisk / TIER 1)

2003

2004

2005

3/2006

6/2006

9/2006

1,21%

1,26%

1,39%

1,44%

1,39%

1,31%

23,80%

23,34%

25,16%

26,18%

25,23%

23,81%

Zdroj: www.cnb.cz 23

Pro skladbu kapitálu TIER 1 viz blíže např. DVOŘÁK, Petr: Bankovnictví pro bankéře a klienty, 3. vydání, Praha: Linde Praha a.s., 2005, strana 205, tabulka 5.1: Složení kapitálu regulovaného konsolidačního celku.

- 54 -

3 Stanovení ratingu společnosti J&T Banka pro rok 2006

3.1 Vznik banky J&T BANKA, a. s. vznikla v roce 1998 vstupem finanční skupiny J&T FINANCE GROUP, a. s. do bývalé Podnikatelské banky, a. s., jejíž hospodaření vedlo ve svém důsledku k zavedení nucené správy ze strany České národní banky v červnu 1996. Správce pověřený výkonem nucené správy zvolil cestu ozdravení banky formou vyrovnání s věřiteli podle zákona o konkurzu a vyrovnání. V prosinci roku 1997, v průběhu procesu vyrovnání s věřiteli, rozhodl správce pověřený výkonem nucené správy o zvýšení základního jmění o 500 mil. CZK. V rámci této emise akcií vstoupil do banky majoritní akcionář (99,82% základního kapitálu) společnost J&T FINANCE GROUP, a. s. V průběhu roku 2005 se společnost J&T FINANCE GROUP, a. s. stala jediným, stoprocentním akcionářem banky.

Faktické oddělení hospodaření banky od výsledků bývalé Podnikatelské banky, a. s., tj. ukončení procesu vyrovnání, bylo uzavřeno ve 4. čtvrtletí roku 1998 splacením všech závazků z vyrovnacího řízení. Souběžně s tím probíhal proces restrukturalizace banky, vyplývající z odlišné obchodní orientace J&T Banky, a. s. Byla uzavřena pobočková síť, banka změnila své sídlo a došlo k zásadnímu snížení počtu zaměstnanců. Banka upustila od orientace svého předchůdce, tzn. úvěrování malých podniků a živnostníků a poskytování retailových služeb.

Výraznou změnu prodělala „image“ banky i organizace celé skupiny v roce 2001, kdy skupina J&T jasně definovala základní profilaci celé skupiny J&T na privátní bankovnictví, investiční bankovnictví, realitní developerství a správu podílových fondů. Skupina se tak odklonila od retailového segmentu.

- 55 -

3.2 Strategie banky Vznik J&T BANKY, a. s., neznamenal pouze změnu majoritního vlastníka původní akciové společnosti s bankovní licencí, ale také zásadní obrat v obchodní politice banky. J&T BANKA, a. s., předložila České národní bance při svém vzniku záměr, který deklaroval orientaci banky na oblast privátního a investičního bankovnictví. Na tomto záměru je postavena budoucí strategie banky.

Osobně nepředpokládám žádnou změnu v takto stanovené strategii, spíše

prohloubení dosavadních cílů.

Privátní bankovnictví je v pojetí J&T BANKY, a. s. vymezeno jako nadstandardní osobní přístup k jednotlivým klientům, kde nejvýznamnější přidanou hodnotou z pohledu klienta je individuální jednání a schopnost banky řešit veškeré klientovy finanční potřeby a to jak obchodní, tak soukromé. Cílovým klientem je majetkově nadprůměrně situovaná fyzická osoba25, jejíž majetek nebo charakter jejích aktivit vytvářejí předpoklad, že pro ni budou mít individuální služby J&T BANKY, a.s. nebo skupiny J&T vysokou přidanou hodnotu. Tito klienti vyžadují nadstandardní a komplexní obsluhu nejen v oblasti bankovních služeb, ale i celkové správy a strukturování majetku. Dále poptávají asistenci při organizaci obchodního i soukromého života a financování jejich obchodních záměrů. Klientovy požadavky jsou řešeny prostřednictvím privátních bankéřů. Každý klient má svého privátního bankéře, který je prostředníkem mezi potřebami klienta a možnostmi banky, potažmo celé skupiny. Zdroje pro financování banka získává zejména od institucionálních vkladatelů dvěma hlavními způsoby. Buď je aktivně oslovuje s nabídkou vkladových produktů nebo jim nabízí přímé, či nepřímé účasti na financovaných projektech.

Privátní bankovnictví je v rámci strategie společnosti definováno jako primární zdroj vkladů a investic, přičemž klientům jsou nabízeny pro zhodnocení jimi vložených zdrojů jednak standardní finanční a investiční produkty nebo speciální projekty, na kterých se banka, potažmo celá skupina J&T podílí. Snahou J&T BANKY je využít silné postavení skupiny na trhu v oblasti investic do podniků a realit (developerství). Klient banky tak má možnost podílet se na zisku 25

„high net worth individual“ - kriterium pro vytvoření tohoto segmentu je v bankách různé. U Komerční banky je to např. 3 mil CZK uložených na účtě a měsíční obrat v hodnotě 80 000 CZK. Celosvětový standard je 1 mil. USD uložených na účtě (22 mil CZK).

- 56 -

z transakcí, které se týkají jednotlivých akvizic, jejich restrukturalizací a následných prodejů. J&T BANKA vychází z předpokladu synergií plynoucích ze spojení privátního bankovnictví s developerstvím a investičním bankovnictvím.

V oblasti investičního bankovnictví je J&T BANKA, a. s., zaměřena na podniky vyžadující individuální přístup a generující vyšší přidanou hodnotu. Je třeba zdůraznit, že toto kritérium se zdá být nejvýznamnější, protože z portfolia nabytých podílů nelze mluvit o soustředění na jeden určitý sektor. Tato investiční činnost není aplikována plošně a jednotlivé transakce jsou vyhodnocovány nezávisle. Akviziční činnosti investičního bankovnictví mají zpravidla za cíl skokový rozvoj podnikatelských aktivit klientů, tzn. koupí, převzetím, rozdělením, splynutím atd. Mezi realizované investiční projekty skupiny J&T patří např. nákupy podílů v podnicích KABLO ELEKTRO26, ČKD Blansko Strojírny, a.s., PVT, a.s., Jihlavské sklárny BOHEMIA, BURSON PROPERTIES, a.s., Vodní sklo Brno, a.s., VULKAN akciová společnost, KMOTR – Masna Kroměříž a.s., AC SPARTA PRAHA (největší český fotbalový klub), či Pražská energetika, a.s. Banka v rámci své strategie nepředpokládá vedení účtů právnickým osobám za účelem jejich provozních potřeb ani nepředpokládá financování jejich potřeb prostřednictvím úvěrů. Přesto banka aktuálně na oblast korporátního financování klade větší důraz než tomu bylo v minulosti, nicméně pořad jenom jako doplňkové činnosti. Z pohledu operativního financování se domnívám, že banka bude poskytovat tuto službu jako doplněk pro své klienty.

Jak jsem již zmínil, finanční skupina J&T má své kořeny na Slovensku. Historicky usilovala o akvizici některé z tamních bank. Nicméně po vstupu České a Slovenské republiky do Evropské unie, se jí díky české bankovní licenci (princip jednotné bankovní licence) otevřela snazší možnost vstoupit i na slovenský trh. Banka se ale v rámci své strategie úspěšně snaží expandovat i na jiné západní (Švýcarsko, Řecko) a východní trhy.

26

Po dobu čtyřletého působení ve skupině KABLO ELEKTRO se uvažuje o jejím prodeji a to v právě na vrcholu její novodobé historie, kdy vykazuje nejlepší výsledky. Od koupě podílu v tomto podniku došlo k významným změnám interních procesů. Skupina KABLO ELEKTRO tvořena společností KABLO ELEKTRO, a.s., Vrchlabí a její stoprocentní dceřinou společností KABLO ELEKTRO Velké Meziříčí spol. s.r.o., je nejvýznamnějším českým producentem kabelů a elektrických vodičů. Výrobky KABLO ELEKTRO nacházejí uplatnění v energetice, automobilovém, stavebním, těžkém, těžebním a spotřebním průmyslu a zdravotnictví. KABLO ELEKTRO dodává své výrobky do více než 30 zemí světa. Tržby skupiny za rok 2005 dosáhly zhruba 3,5 miliardy Kč.

- 57 -

Důležitým krokem při expandování na západní trhy bylo koupení IBI Bank AG27 na konci prvního čtvrtletí roku 2005. Tento vstup na švýcarský bankovní trh s vysokým renomé by mohl vytvářet další potenciál pro současné a potencionální vkladatele J&T BANKY např. z hlediska teritoriální diverzifikaci jejich vkladů a nových investičních příležitostí. Banka vstupem také získala „know-how“ v oblasti správy aktiv a finančního inženýrství a švýcarskou tradici28.

Dalším důležitým krokem expanze bylo založení pobočky J&T Banky na Slovensku na počátku roku 2006, čímž se realizovala plánované rozšíření aktivit na slovenský bankovní trh. Od otevření pobočky na Slovensku si banka slibuje zejména zjednodušení a zrychlení platebního styku s klienty, které má skupina na Slovensku, ale také rozšíření možností podpory investičních projektů. Banka vstoupila na slovenský trh se stejnou strategií, se kterou úspěšně působí v České republice. „Dlouhodobým cílem je realizovat přibližně třetinu všech bankovních obchodů prostřednictvím bratislavské pobočky. Výborná znalost lokálního prostředí a obchodní zázemí skupiny J&T na Slovensku vytváří předpoklady pro naplnění těchto cílů“29.

Dále se připravuje expanze do Řecka (prostřednictvím IBI Bank) a také na maďarský, rumunský, slovinský a ruský trh.

3.3 Organizační struktura banky a její řízení Ke konci roku 2005 J&T Banka zaměstnávala 124 pracovníků, což znamená meziroční nárůst o 30,53%. Zvýšení počtu zaměstnanců souviselo s organizačními změnami, růstem bilanční sumy a zejména růstem realizovaných úvěrových obchodů. Vzhledem k tomu, že prakticky každý obchod je odlišný svou strukturou a technikou zajištění, jsou ve většině případů vyžadovány individuální úpravy smluvních ustanovení. K významnému personálnímu posílení

27

IBI Bank AG, Zutích je Švýcarská privátní banka, kterou v roce 1996 založila skupina soukromých investorů. Federální bankovní komise jí udělila bankovní licenci v roku 1997. Ve smyslu švýcarské tradice, IBI Bank poskytuje individuální přístup k potřebám klientů a služby šité na míru přesně podle jejích požadavků. Banka poskytuje kompletní paletu bankovních produktů od investičního poradenství, portfolio managementu a transakcí na kapitálovém trhu. Díky široké sítě kontaktů má IBI Bank napojení na všechny důležité trhy světa. 28 Tisková zpráva J&T BANKY z 27.10.2005, Ing. Tomáš Martinec, partner skupiny J&T 29 Tisková zpráva J&T BANKY z 13.12.2005, Ing. Monika Céreová, ředitelka slovenské pobočky

- 58 -

došlo v právním odboru a odboru řízení rizik. Tyto dva odbory se největší mírou podílejí na přípravě a sledování realizovaných obchodů. Byl zřízen i odbor „controllingu“, který se věnuje přípravě manažerských výkazů pro vedení banky a skupiny J&T.

Veškerou činnost banky řídí v souladu se stanovami, usneseními představenstva a příslušnými právními předpisy představenstvo banky. Každý člen představenstva je odpovědný za jeden nebo více úseků banky. Členu představenstva jsou tedy podřízeny osoby pověřené řízením „jeho“ úseku, není-li touto osobou přímo člen představenstva sám. Pro kolektivní posuzování a projednávání zásadních a odborných otázek řízení a činností banky zřizuje předseda představenstva poradní a pracovní týmy. Tyto orgány nemají rozhodovací pravomoc a závěry z jejich jednání jsou doporučením pro rozhodnutí představenstva. V bance působí také partneři skupiny J&T, kteří sou odpovědní za vyhodnocování rizika, strategické řízení (fůze, akvizice) ve vymezených oblastech obchodů skupiny a za řízení projektů. Partneři jsou jmenováni akcionáři skupiny.

V bance jsou tři poradní týmy: výkonný výbor banky, úvěrový výbor a zejména pak investiční výbor. Výkonný výbor je poradním orgánem představenstva. Je složen z vedoucích zaměstnanců banky. Úvěrový výbor projednává úvěrové případy a představenstvu je doporučuje ke schválení či neschválení. Investiční výbor projednává a posuzuje veškeré obchodní aktivity a předsedovi představenstva doporučuje, popř. nedoporučuje jejich realizaci. Vzhledem k charakteru a zaměření činnosti banky je investiční výbor jedním z nejdůležitějších poradních orgánů.

V souvislosti se změnami v celé skupině J&T, prochází i J&T BANKA změnou v „corporate governance“. Dochází k postupnému přechodu na standardní model řízení, kde vrcholové řízení přebírá akcionáři najatý a schválený management. Akcionáři se tedy posouvají do role dozorující a kontrolní (jsou tedy zastoupeni v dozorčí radě).

Vedle vrcholového managementu mají ve skupině, ale i v bance, důležitou úlohu partneři skupiny. Ti odpovídají za vyhodnocování rizika, strategického řízení ve vymezených oblastech a za řízení projektů.

- 59 -

Obrázek 5 – Struktura vrcholového vedení skupiny J&T

Zdroj: J&T Banka

3.4 Skupina J&T a její společnosti J&T BANKA, a. s. je jednou z nejdůležitějších součástí finančního holdingu J&T, který zastřešuje společnost J&T FINANCE GROUP, a. s. (dále jen „JTFG“) se sídlem v Bratislavě. Společnost JTFG je vlastněná z 55,47 % veřejnou obchodní společností TECHNO PLUS a ze 44,53 % společností J&T FINANCE GROUP II, která je ovšem vlastněná z 98,81% společností TECHNO PLUS, v.o.s.. Tato veřejná obchodní společnost byla také založena na Slovensku. Společníky veřejné obchodní společnosti TECHNO PLUS jsou dvě fyzické osoby - Ing. Jozef Tkáč a Ing. Ivan Jakabovič. Suma aktiv společnosti JTFG na konci 1. čtvrtletí roku 2005 dosáhla úrovně 37 mld. SKK, když se kapitál společnosti pohyboval nad hranicí 10 mld. SKK. Rozhodující vlastníci holdingu či jejich rodinní příslušníci jsou zastoupeni i ve statutárních orgánech řady dalších společností skupiny J&T.

Vznik finanční skupiny se datuje do roku 1994, kdy byla na Slovensku založena společnost J&T Securities, s. r. o., obchodník s cennými papíry, který se stal velmi rychle jedním z nejvýznamnějších subjektů kapitálového trhu na Slovensku. Vzhledem k pozdějším legislativním změnám s vlivem na kapitálový trh a náročnosti z toho vyplývající potencionální transformace J&T Securities, s. r. o. na akciovou společnost, byla v roce 1996 založena společnost na

- 60 -

obchodování s cennými papíry, J&T SECURITIES (SLOVAKIA), o. c. p., a. s. Společnost J&T Securities, s. r. o. od roku 1996 nevykonává žádnou činnost.

V letech 1996 a 1997 došlo k výraznému rozšíření aktivit společnosti a k přeměně na finanční holding. Formování skupiny a definování strategie, tedy orientace na služby investičního a privátního bankovnictví, byla završena v roce 1998 akvizicí Podnikatelské banky, a. s., díky níž skupina J&T vstoupila i na český bankovní trh. Skupina J&T se jako celek soustřeďuje na poskytování komplexních služeb v privátním a investičním bankovnictví, v oblastech realitního developmentu a správy aktiv prostřednictvím podílových fondů. Složitá a obšírná struktura skupiny J&T odráží zejména nárůst projektů, v nichž se angažuje. V následujících odstavcích jsem se snažil vymezit páteřní společnosti skupiny z historického a ekonomického pohledu.

Do roku 2004 v rámci České republiky působila společnost J&T SECURITIES (CZECH REPUBLIC), a. s., jež byla založena v roce 1996. Společnost byla držitelem povolení k obchodování s cennými papíry uděleného Komisí pro cenné papíry a zprostředkovávala J&T BANCE, která z legislativních důvodů neměla možnost tuto licenci získat, přístup na český kapitálový trh (Burza cenných papírů Praha). Zároveň svým klientům poskytovala i možnost zobchodovat investiční instrumenty v zahraničí. V listopadu 2004 byla dokončena fúze J&T SECURITIES (CZECH REPUBLIC), a. s. s J&T BANKOU, což jí přineslo rozšíření bankovní licence o služby obchodníka s cennými papíry a rozšíření její klientské základny o subjekty prvotně využívající pouze služeb obchodníka s cennými papíry – J&T SECURITIES (CZECH REPUBLIC), a. s.

Jak jsem již zmínil, byla v listopadu 1998 založena společnost J&T SECURITIES (SLOVAKIA), o. c. p., a. s., která se stala provozním nástupcem společnosti J&T Securities, s. r. o., obchodník s cennými papíry. J&T SECURITIES (SLOVAKIA), o. c. p., a. s., je ve 100% vlastnictví J&T FINANCE GROUP, a. s. Společnost je držitelem licence obchodníka s cennými papíry a licence Národní banky Slovenska na obchodování se zahraničními cennými papíry. Společnost představovala těžiště finančních aktivit skupiny na slovenském trhu do založení

- 61 -

pobočky zahraniční banky na Slovensku. Předpokládám, že vývoj bude obdobný jako v České republice a dojde k převzetí aktivit obchodníka pobočkou J&T BANKY.

V roce 1996 vznikla na Slovensku společnost J&T GLOBAL, a. s. sídlící v Bratislavě, jako dceřiná společnost J&T FINANCE GROUP. Společnost se zaměřuje na oblast realit, jejími hlavními aktivitami jsou inženýrská a investiční činnost ve stavebnictví. Jedná se především o výstavbu polyfunkčních, převážně administrativních objektů a bytovou výstavbu. Dosud nejvýznamnějším projektem společnosti je výstavba

„River Park“ v lokalitě bratislavského

nábřeží. Na tento projekt s výstavní plochou více než 90 000 m2 kancelářských, obchodních a bytových prostor spolu s hotelem navazuje i další významný projekt „Bratislavské Podhradie“. V červnu roku 2002 dokončila společnost projekt „Westend Tower“ v západní části Bratislavy. Celková plocha 9 000 m2 administrativních prostor byla obratem kompletně pronajata. Lokalita na rozhraní prvního a čtvrtého bratislavského obvodu na Lamačské cestě, v minulosti známé pod svým historickým německým názvem „Westende“, je ze strany skupiny J&T komplexně formovaným územím a v budoucnu zde budou dokončeny další etapy developerské výstavby. Společnost se dále věnuje i budování logistických parků. Aktuálně probíhá příprava výstavby DNV Logistic parku s užitnou plochou 80 000 m2 v Devínskej Novej Vsi. Jedná se o první projekt J&T na trhu skladových prostor na Slovensku. J&T GLOBAL, a. s. se zabývá také správou nemovitostí skupiny J&T a zprostředkováním prodejů a pronájmů nemovitostí. Další logistické projekty v dohledné době vzniknou též v Trenčíně a Trnavě.

Developerská činnost skupiny J&T v České republice byla započata v roce 2001 založením společnosti J&T Global CZ, a. s. a realizací prvního projektu na českém území – kancelářských ploch JAVOR. Projekt se týkal stavby hlavního sídla J&T BANKY v Praze a následného pronájmu nevyužitých prostor v tomto objektu. V průběhu roku 2005 společnost dokončila bytový komplex „Rezidence Jeseniova“ v atraktivní lokalitě pražského Žižkova.

Hlavní aktivity skupiny J&T na poli správy aktiv jsou zaštiťovány společností J&T ASSET MANAGEMENT, INVESTIČNÍ SPOLEČNOST, a. s., (dále také J&T AM), která historicky patřila do konsolidačního celku J&T BANKY, a. s., nicméně od roku 2003 z legislativních důvodů byla vyvedena do 100% vlastnictví společnosti J&T FINANCE GROUP, a. s. J&T AM,

- 62 -

která má domicil v České republice, byla na Slovensku alternována společností J&T ASSET MANAGEMENT, správcovská spoločnosť, a. s. (dále „J&T AM SK“), která obhospodařovala majetek ve slovenských podílových fondech. J&T AM SK však ve druhé polovině roku 2003 převedla správu svých podílových fondů na slovenskou správcovskou společnost Prvá Penzijná správ. spol., a.s. Důvodem k tomuto jednání byl blížící se vstup České i Slovenské republiky do EU a přiblížení se národních trhů podílových fondů. Tímto krokem skupina J&T eliminovala zdvojení aparátu obhospodařování podílových fondů, když do budoucna bude oba národní trhy zastřešovat J&T AM se sídlem v Praze. J&T AM v součastné době spravuje prostředky ve svých dvou základních podílových fondech – J&T PERSPEKTIVA smíšený otevřený podílový fond s vlastním kapitálem na úrovni cca 950 mil. CZK a J&T OPPORTUNITY CZK, smíšený otevřený podílový fond s vlastním kapitálem mírně přesahujícím 125 mil. CZK.

3.5 Dceřiné společnosti J&T BANKY, a. s. Předem bych chtěl upozornit, že konsolidační celek J&T BANKY, a.s., procházel celou dobu od svého založení a tím i v průběhu sledovaného období změnami. Součástí konsolidačního celku banky byla od roku 1998 do roku 2003 společnost J&T ASSET MANAGEMENT, INVESTIČNÍ SPOLEČNOST, a. s. Během roku 2001 byla do přímého majetkového propojení začleněna společnost J&T ASSET MANAGEMENT, správcovská spoločnosť, a. s. V roce 2001 byly součástí konsolidačního celku i investiční společnost investAge, a.s., a bankou akvírované fondy PROFIT FOND, investiční fond, a. s., a IF Bohemia-dopravy Komenius a. s., tedy společnosti, které později pohltila J&T AM. Jak již bylo výše zmíněno, ke konci roku 2003 vypadla z konsolidace, díky změně vlastníka, právě správcovská společnost J&T AM. V roce 2004 proběhl ze strany J&T BANKY odprodej J&T ASSET MANAGEMENT, správcovské spoločnosti, a. s. a investičního fondu PROFIT FOND. Jedinou společností, která k datu udělení ratingu zůstala v konsolidačním celku banky je společnost Bea Development, a.s. Tato společnost má v majetku šestipodlažní budovu nacházející se na ulici Pobřežní 14 v Praze 8, v níž se od června 2002 nachází nové sídlo skupiny J&T v České republice. J&T BANKA, a. s. drží v této společnosti 99,02 % podíl.

- 63 -

3.6 Postavení společnosti na trhu Akvizicí J&T BANKY začal holding J&T působit na českém bankovním trhu pod dohledem regulátora představovaného Českou národní bankou (dále jen ČNB). Bankovní sektor České republiky byl ke konci roku 2005 tvořen 36 bankami a pobočkami zahraničních bank. Počet bank se proti konci roku 2004 zvýšil o jednu, přičemž rozhodující část tvořili banky s rozhodující zahraniční účastí (15) a pobočky zahraničních bank (12). Minoritní část potom tvořili banky s rozhodující českou účastí. Po vstupu České republiky do Evropské unie v květnu 2004 byl bankovní trh liberalizován, bankovní subjekty ze zemí EU a současně tuzemské banky začali nabízet bankovní služby v rámci jednotné bankovní licence ve všech zemích Unie. Ke konci roku 2005 tímto způsobem oznámilo již 106 zahraničních bank z členských zemí Evropské unie svůj záměr poskytovat v České republice některé či všechny vzájemně uznávané bankovní činnosti v rámci tzv. přeshraničního poskytování bankovních služeb (cross-border banking). Český bankovní trh je ve srovnání s evropským standardem velmi koncentrovaný, když sektoru dominují tři banky – ČSOB30 (Moody’s A1/Prime-1), Česká spořitelna (Moody’s A2/Prime-1) a Komerční banka (Moody’s A1/Prime-1). Do skupiny velkých bank s bilanční sumou přesahující 100 mld. Kč pak spadá i HVB Bank Czech Republic, a.s. Skupina velkých bank se na celkových aktivech trhu k 31.6.2006 podílela cca 62 %, střední banky tvořily téměř 16 % bilanční sumy sektoru, stavební spořitelny zhruba 12 % a pobočky zahraničních bank 8,5 %. Domnívám se, že již nedojde k razantní změně mezi podíly na trhu u velkých hráčů (banky s bilanční sumou nad 100 mld. CZK) a to zejména z antimonopolních důvodu. Na druhé straně, vzhledem k počtu malých a středních bank se dá očekávat konsolidace na této úrovni. Ve vztahu ke klasifikaci bank dle ČNB do tzv. „peer group“ na velké banky, střední banky, malé banky, pobočky zahraničních bank a stavební spořitelny, spadá J&T BANKA do kategorie malých bank společně s eBankou, IC Bankou, PPF bankou a Wüstenrot hypoteční bankou. Tyto banky představují cca 2 % bilanční sumy českého bankovního sektoru. Nicméně, s ohledem na objem bilanční sumy celého sektoru, připadá 96,2% tohoto objemu na zahraniční kapitál. V průběhu roku 2005 došlo k mírnému snížení vybavenosti bankovního sektoru základním kapitálem o 1%-ní bod, což v absolutních číslech představovalo 69,8 mld. CZK

Zahraniční subjekty participovaly k tomuto datu na

celkovém základním kapitálu 82,1%. Největší úroveň zahraničního kapitálu byla ve skupině 30

Československá obchodní banka, a.s.

- 64 -

velkých bank (96, 7%). Ve skupině středních bank také představoval téměř dvoutřetinovou část zahraniční kapitál. Na úrovni malých bank je účast zahraničního a domácího kapitálu vyrovnaná.

Z pohledu výsledků bankovního trhu v roce 2005 došlo opět ke zvýšení objemu klientských úvěrů, z nichž zejména úvěry poskytnuté obyvatelstvu zaznamenaly vysoké tempo růstu. Tempo sice mírně oproti roku polevilo, ale i tak byl meziroční nárůst 33,93%, což představuje rozdíl půl procentního bodu oproti roku 2004.

Hypoteční úvěry vzrostly oproti roku 2004 o téměř

polovinu. Podíl hypotečních úvěrů na celkových úvěrech poskytnutých obyvatelstvu vzrostl v roce 2005 z 42% na 47% (178,5 mld. CZK). Nejvýznamnější složku celkové úvěrové emise tvořily na konci roku 2005 úvěry podnikové sféře s podílem 44,3% (v absolutním vyjádření 525,5 mld. CZK), což představuje ve srovnání s koncem roku 2004 nárůst o 14,4 %, byť se jejich podíl na celkových úvěrech nepatrně snížil. V následující tabulce jsem vytvořil celkový přehled od roku 2003. Tabulka 20 Vývoj struktury úvěrů českého bankovního trhu 2003-2005 Typ úvěru

2005

% z celk. objemu za 2005

meziroční nárůst

2004

% z celk. objemu za 2004

meziroční nárůst

2003

% z celk. objemu za 2003

Hypoteční

179

47,01%

48,38%

120,3

42,43%

52,86%

78,7

37,32%

Úvěry ze stavebního spoření spotřebitelské úvěry Ostatní

95

25,02%

14,05%

83,3

29,38%

32,43%

62,9

29,82%

95,2

25,07%

37,57%

69,2

24,41%

13,63%

60,9

28,88%

11

2,90%

2,80%

10,7

3,77%

27,38%

8,4

3,98%

Celkem

380

100%

33,93%

283,5

100%

34,42%

211

100%

Zdroj: zpracováno na základě údajů z České národní banky

Na straně pasiv mírně poklesly vklady klientů, což je rozhodující složka pasivní strany bilance vzhledem k přetrvávající orientaci domácích bank na klasické bankovnictví. S ohledem na prostředí nízkých úrokových sazeb připadá většina nárůstu na vklady splatné na požádání, které tvořily přibližně polovinu celkových klientských vkladů. Spotřebitelské úvěry, kontokorenty a debetní zůstatky na běžných účtech se na celkovém objemu úvěrů poskytnutých domácnostem podílí jen 27 %. S ohledem na srovnání se západoevropskými ekonomikami, kde hypotéky tvoří celé dvě třetiny úvěrů poskytnutých do sektoru domácností a přibližně 35 % všech

- 65 -

bankovních úvěrů, lze ve střednědobém horizontu předpokládat další růst úvěrů obyvatelstvu jak v absolutním vyjádření, tak i v relativním srovnání v rámci jejich podílu na celkových bankovních úvěrech. Tento trende je již nastartován a od roku 2003 se zvýšil podíl úvěrů obyvatelstva na celkových úvěrech bankovního sektoru o 10 procentních bodů. Domnívám se, že další expanze bude podpořena hlavně růstem trhu s hypotečními úvěry.

V českém bankovním sektoru, v souladu s vývojem v evropském, resp. světovém bankovnictví, pokračuje proces budování finančních skupin, který stále více prochází napříč širokým spektrem finančního sektoru. Nabídka produktů a služeb výše zmíněných finančních skupin třech nejvýznamnějších českých bank je diferencovaná. Finanční skupiny kromě nabídky bankovních služeb, disponují též produkty investičního bankovnictví, investičních fondů, pojišťoven, penzijních fondů, faktoringových společností, stavebních spořitelen, leasingových společností a poradenských firem.

Ve vztahu k výše zmíněnému se J&T BANKA, a. s., vydala jinou cestou, protože její zaměření je více koncentrované. Soustřeďuje se pouze na privátní bankovnictví a služby s ním spojené. Domnívám se, že strategie banky je na lokálním trhu velmi specifická. Banka se snaží využít volného prostoru na trhu bankovních služeb v České republice a na Slovensku a netvoří konkurenci bankám, které jsou zaměřené na široký výběr depozit s následným ukládáním těchto prostředků na finančním trhu. Nicméně je asi důležité podotknout, že takto stanovená strategie banky se může potýkat s nízkým akvizičním potenciálem nových klientů.

Za konkurenty banky potencionálně považovat bankovní domy, které se zaměřují na privátní klientelu, jako např. ING, Citibank či Commerzbank. Domnívám se však, že cílový stav spolupráce těchto institucí ve srovnání s J&T BANKOU odlišný, když J&T BANKA usiluje především o aktivní spolupráci s klienty v rámci investičních projektů založených na projektovém financování. Nicméně i konzervativní movití investoři s averzí k riziku mají u J&T BANKY řadu možností umístit své finanční prostředky do tradičních bankovních či podílových produktů. J&T BANKA ve srovnání s konkurencí usiluje především o vysokou flexibilitu a maximální náklonnost při řešení klientských potřeb na individuální bázi a těží ze znalosti lokálního trhu, nicméně třeba dodat, že konkurenti banky disponují finanční sílou na vyšší úrovni

- 66 -

než J&T BANKA, a. s., a těží mnohdy z renomé svých mateřských skupin. Toto pozadí u J&T BANKY, a. s. chybí a může např. v budoucnu ohrozit její důvěryhodnost ze strany potencionálních i stávajících klientů.

V širším slova smyslu jsou konkurenty J&T BANKY i společnosti zabývající se akvizicemi, obchodováním s pohledávkami, zhodnocováním prostředků či obchodováním s cennými papíry. Oproti nebankovním subjektům má však skupina J&T velmi výraznou konkurenční výhodu v bankovní licenci, která díky podřízenosti bankovnímu dohledu ČNB zvyšuje věrohodnost subjektu skrze nutnost naplnění požadavků regulátora především v oblasti řízení rizik.

V případě, že vybrané banky a finanční instituce poskytují služby podobné cílové skupině jako J&T BANKA, a. s., tak se na základě analýzy portfolia produktů těchto institucí domnívám, že se jedná většinou o služby doplňkové, netvořící stěžejní činnost těchto institucí, neboť nejsou zahrnuty do strategicky významných produktů.

J&T BANKA, a. s., se vzhledem ke svému zaměření, specifické orientaci na privátní bankovnictví a současnou výši kapitálu, pohybuje v rámci relevantního trhu v de facto bezkonkurenčním prostředí. Nespornými výhodami banky jsou pružnost a schopnost posoudit ekonomickou podstatu obchodů a tyto obchody následně financovat, přičemž úspěšnost této strategie lze demonstrovat na dosavadním hospodářském vývoji banky. Na druhou stranu nemůže J&T BANKA, a. s., těžit jako většina ostatních bank na trhu z kapitálově silného zázemí. V součastné struktuře však již dochází k přenosu know-how ze strany nově nabytého podílu v IBI Bank.

3.7

Legislativní prostředí Legislativní prostředí na bankovním trhu bylo v roce 2005 nadále ovlivněno harmonizací

právních předpisů s právem Evropských společenství, nicméně pro významné změny byl klíčový rok 2004. Celkem v tomto roce došlo k pěti změnám zákonů dotýkajících se bankovního sektoru. Na počátku května 2004 nabyla plné účinnosti novela zákona o bankách č. 126/2002 Sb., dále

- 67 -

nový zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech a zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování. Dále vstoupila v účinnost ke dni 1. 9. 2004 rozsáhlá harmonizační novela (č. 284/2004 Sb.) zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti.

Novela zákona o bankách přinesla především princip jednotné bankovní licence v rámci Evropské unie, kterou, jak již bylo zmíněno, sledovaný subjekt využil při založení pobočky zahraniční banky na Slovensku. Nový zákon o dluhopisech ovlivnil činnost bank a bankovního dohledu díky úpravě hypotečních zástavních listů, které mohou nadále v ČR vydávat pouze tuzemské banky, nikoliv tedy pobočky zahraničních bank nebo zahraniční emitenti. Zákon o kolektivním investování obsahuje pro banky z regulatorního hlediska zřejmě nejpodstatnější část týkající se pravidel činnosti depozitáře, poskytované na základě depozitářské smlouvy. Činnost depozitáře musí být bance nebo pobočce zahraniční banky povolena v bankovní licenci a jako jediná z bankovních činností vymezených zákonem o bankách není kryta jednotnou evropskou bankovní licencí. Centrální banka se v roce 2005 věnovala též vydávání dalších novelizovaných i zcela nových opatření a vyhlášek, které upravují regulatorní rámec podnikání bank. Tato opatření se týkají posílení vnitřních řídicích a kontrolních systémů bank.

3.8 Hospodaření společnosti V roce 2005 pokračovala dynamika růstu konsolidované bilanční sumy banky, která vzrostla na 17 466 mil. CZK. V tomto ohledu bych chtěl zmínit, že existuje pouze nepatrný rozdíl mezi konsolidovanými a nekonsolidovanými účetními položkami31. Průměrná roční míra růstu aktiv banky tak během sledovaného pětiletého období od roku 2000 do roku 2005 činila úctyhodných 44%. Nejvýznamnější složkou aktiv byly ke konci roku 2005 pohledávky za klienty, které tvořily 68,97 % její bilanční sumy.

31

Do konsolidovaného celku patří pouze společnost Bea Developement, a.s., jejíž aktivit v porovnání s J&T BANKOU jsou nepatrné.

- 68 -

3.8.1 Pohledávky za klienty – poskytnuté úvěry Meziročně pohledávky za klienty vzrostly o úctyhodných 88%. Růst úvěrového portfolia banky se tedy od jejího založení ještě nezastavil ani nezačal stagnovat a banka prožívá velmi dynamický rozvoj. S ohledem na klasifikaci pohledávek ke konci března 2005 jich bylo 90% vedeno jako pohledávky standardní, 2% jako pohledávky sledované. Takřka obdobné procento úvěrového portfolia připadalo i na pohledávky nestandardní a pochybné. Ztrátové pohledávky tvořily ke shodnému datu 4,5% úvěrového portfolia (resp. 390,6 mil. CZK), nicméně bych chtěl upozornit na skutečnost, že tyto pohledávky historicky patří do období před vyrovnáním, ale z daňových důvodů jsou stále evidovány v účetnictví banky. Tyto pohledávky jsou dědictvím bývalé Podnikatelské banky a její klienti jsou v konkurzu. Ke všem pohledávkám v kategorii ztrátové jsou v plné výši vytvořeny opravné položky. Banka vyvíjí pouze minimálně nutnou aktivitu spojenou se správou těchto pohledávek, neboť z nich očekává nulový výnos.

Vážená průměrná úroková míra z úvěrů klientům v roce 2005 dosáhla 6,08%. Pohledávky za bankami byly v roce 2005 stejně jako v roce 2004 druhou nejvýznamnější složkou aktiv J&T BANKY, když představovaly 22,22% bilanční sumy. V této položce došlo k téměř 19%-nímu poklesu. Z celkové úrovně hodnoty pohledávek za bankami k 31. 12. 2005 ve výši 3 880 mil. CZK bylo cca 40% tvořeno úvěry poskytnutými ČNB formou repooperací. Vážená průměrná úroková míra z těchto aktiv v roce 2004 byla na úrovni 1,84% (2004: 2,26%). V prvním čtvrtletí roku 2005 nastal propad pohledávek za bankami o 43,5 % ve prospěch výše zmíněného nárůstu položky pohledávek za klienty. Ke konci roku se propad zmírnil.

Tabulka 21 Vývoj klasifikovaných úvěrů v letech 1999 – 2004 (v tis. CZK) Klasifikované úvěry Vážené klasifikované úvěry Vážené klasif. úvěry po zohlednění zajištění Rezervy a opravné položky k pohledávkám

1999 605 819 559 269 426 520

2000 449 881 558 231 434 533

2001 431 431 429 520 313 706

2002 668 296 455 239 367 803

2003 820 270 439 594 436 717

2004 847 809 509 314 507 192

565 417

567 593

439 755

445 110

427 699

492 679

Zdroj: J&T BANKA

- 69 -

Banka v rámci úvěrů poskytnutých klientům evidovala k 31. 12. 2005 úvěry ve výši 4 543 mil. CZK (meziroční nárůst o 63%), jejichž splacení je závislé na realizaci dlužníkem zakoupeného majetku, který byl pořízen z poskytnutého úvěru. Takto pořízený majetek je zastaven ve prospěch banky.

Bankou poskytnuté úvěry jsou prioritně zajišťovány likvidními instrumenty, které jsou představovány bonitními cennými papíry, směnkami či penězi. Vzhledem k právnímu prostředí v ČR se banka snaží minimalizovat zajištění úvěrů movitým a nemovitým majetkem, nicméně i tato aktiva vstupují do zajištění úvěrových obchodů, což vyplývá především z orientace banky na projekty z oblasti developerství. V rámci poskytování úvěrů subjektům ve skupině J&T se banka řídí opatřením České národní banky č. 2 ze dne 3. července 2002 o kapitálové přiměřenosti bank a dalších pravidlech obezřetného podnikání na individuálním základě, které stanoví limity čisté angažovanosti bankovního portfolia. Čistá angažovanost bankovního portfolia banky nesmí přesáhnout 20 % kapitálu banky sníženého o využitý Tier 332 vůči osobě se zvláštním vztahem k bance, či ekonomicky spjaté skupině osob. Krátkodobé úvěry, které tvořily ke konci roku 2004 69,7%, resp. 76% k 31. 12. 2005 ze všech poskytnutých úvěrů, mají zpravidla formu směnečného úvěru. Jde tedy o krátkodobé úvěry se splatností do jednoho roku, přičemž většina těchto úvěrů je realizována nákupem směnek do obchodního portfolia banky. V následujících grafech uvádím pro lepší přehlednost klasifikací úvěrů podle typu investice a podle splatnosti v úvěrovém portfoliu banky. Tabulka 22 Klasifikace úvěru J&T BANKY podle splatnosti a typu investice Klasifikace úvěrů podle splatnosti k 31.3.2005

Klasifikace úvěrů podle typu investice k 31.12.2005

Dlouhodobé úvěry Střednědobé úvěry

4%

21%

Krátkodobé úvěry 75%

Realitní pojekty

33%

35%

Obchody s cennými

Podnikové akvizice

papíry

16%

Zdroj: J&T BANKA

32

Ostatní

16%

Krátkodobý podřízený dluh. V České republice se nevyužívá.

- 70 -

Z prvního grafu je patrné, že největší část úvěrů směřovala na konci roku 2005 do oblasti realitních projektů (Real Estate Projects). V rozložení typů investic jsou potom rovnoměrně rozděleny investice do podnikových akvizic (Corporate Finance Aquisitions) a obchody s cennými papíry (Securities Trading). Zbývající část úvěrů tvoří převážně financování obchodů s pohledávkami, krátkodobé finanční výpomoci a služby privátním klientům.

Banka ke konci roku 2005 poskytovala úvěry zejména v české měně, následně v měně slovenské. Úvěry v jiných měnách se pohybovaly pod hranicí 1 %. Na konci prvního čtvrtletí roku 2005 pak společnosti vzrostla na 2 % expozice do EUR a mírně se snížilo (na 27 %) umístění ve slovenské koruně. Následující graf zobrazuje vývoj měnového portfolia banky. Graf 10 Vývoj měnového portfolia J&T BANKY 2003-2005 80,00% CZK 73,13%

CZK 71,66%

CZK 66,76% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% SKK 30,18%

SKK 27,73%

30,00%

SKK 26,27%

20,00% 10,00%

Ostatní 3,07%

Ostatní 0,61%

Ostatní 0,59%

0,00% % z celkových úvěrů 2005

% z celkových úvěrů 2004

% z celkových úvěrů 2003

Zdroj: J&T BANKA

Dalším grafem jsem chtěl zdůraznit vysoký podíl velko-objemových úvěrů v portfoliu banky. Je patrné, že více jak 60% portfolia tvoří právě úvěry nad 100 mil. CZK. Celkem 16 subjektů čerpalo na konci prvního čtvrtletí roku 2005 úvěr převyšující 200 mil. CZK.

- 71 -

Graf 11 Stuktura Struktura úvěrového portfolia dle objemu poskytnutých úvěrů J&T BANKY úvěrového porfolia dle objemu poskytnutých úvěrů k 31.3.2005 k 31.3.2005 80,00%

60,00%

40,00%

20,00%

0,00% do 1 mil. CZK

1 mil. CZK - 10 mil. CZK

10 mil. CZK - 50 mil CZK

50 mil. CZK - 100 mil. CZK

nad 100 mil. CZK

Zdroj: J&T BANKA

3.9 Kontrolní systémy a řízení rizika Součástí systému řízení banky je vnitřní kontrolní systém, jehož východiska jsou zanesena ve statutu společnosti. Systém řízení rizik J&T BANKY, a. s., vychází z metodiky Value-at-Risk (VAR), která vyjadřuje maximální potencionální ztrátu vůči očekávání, k níž může dojít v určitém časovém okamžiku s danou pravděpodobností. Řízení úvěrového rizika probíhá jak na úrovni smluvních protistran, tak na úrovni celého úvěrového portfolia. Vyhodnocení rizika protistrany, resp. emitovaného dluhu je založeno buď na hodnocení smluvních stran renomovanými ratingovým agenturami a v případě, že smluvní strana takovýmto ratingem nedisponuje, potom na interním ratingu banky (interní scoringový systém). Nedisponují-li smluvní strany takovýmto ratingovým hodnocením, vychází interní rating banky z hodnocení. Scoringový systém banky je šestistupňový (od nejvyšší po nejnižší kvalitu). Tento systém začala banka používat v roce 2003, nicméně zpětně ohodnotila již existující úvěry, což potvrzuje její konzervativní a opatrný přístup.

Kvalita portfolia banky měřená tímto scoringovým modelem se pohybuje na uspokojivé úrovni, kdy na konci prvního čtvrtletí roku 2005 celkem 20% úvěrů dosahovalo nejvyšší kvality, 38% vysoké kvality a 39% střední kvality. V souvislosti s významnou unikátností jednotlivých projektů, které jsou předmětem úvěrových pohledávek banky, bych chtěl upozornit na nezbytnost zachování vysoce individuálního přístupu k jednotlivých úvěrovým případům. Vzhledem k - 72 -

rozsahu a diverzifikaci úvěrového portfolia banky a krátké životnosti scoringového modelu, je důležité tyto výsledky sledovat a průběžně vyhodnocovat, případně upravit vzhledem k realitě a defaultním studiím banky .

3.9.1 Vlastní kapitál a kapitálová přiměřenost, úvěrová angažovanost Z pohledu kapitálové vybavenosti banky byl rok 2005 pro J&T BANKU skutečně klíčový. Akcionáři v dubnu rozhodli o zvýšení základního kapitálu a kapitálových fondů banky celkem o 1, 024 mld. CZK. Zvýšení bylo provedeno upsáním nových akcií peněžitými vklady. Skutečnost, že se banka rozhodla pro takovýto významný krok v rámci budoucí strategie a budoucího plánovaného rozvoje zcela jistě posílilo vnímaní banky v očích klientů jako kapitálově silného partnera. Zvýšení kapitálu banky také otevírá cestu vyšší úvěrové angažovanosti banky, která do této chvíle byla pociťována jako určitý handi-cap v rámci realizovaných projektů. Úvěrová angažovanost se touto skutečností zvýšila na 550 mil. CZK. V relativních číslech došlo k nárůstu o téměř 95%, což přehledně ukazuje následující graf vývoje vlastního kapitálu.

Graf 12 Vývoj vlastního kapitálu BANKY v letech 2001-2005 VývojJ&T vlastního kapitálu 2001-2005 2 500 000

100,00% 90,00%

2 000 000

80,00% 70,00%

1 500 000

60,00% 50,00%

1 000 000

40,00% 30,00%

500 000

20,00% 10,00%

0

0,00% 2005

2004

2003

Vlastní kapitál

2002

2001

meziroční změny

Zdroj: J&T BANKA

Na zvýšení vlastního kapitálu společnosti se podílel růst základního kapitálu o 420 mil. CZK,. Kapitálový fond společnosti byl navýšen o 580 mil. CZK na celkovou částku 904 426 tis.

- 73 -

CZK. Navýšení provedl majoritní akcionář, společnost J&T FINANCE GROUP. Vlastní zdroje banky představovaly ke konci roku 2005 celkem 13.86 % bilanční sumy. což i přes enormní nárůst bilanční sumy představovalo zvýšení o téměř 4 procentní body.

Bance dosud nevznikaly problémy s dodržováním požadavků na kapitálovou přiměřenost dle standardů BIS. Kapitálová přiměřenost banky se v období od listopadu 2004 do konce prvního čtvrtletí roku 2005 pohybovala v intervalu od 12,31 % do 14,71 %, tedy řádově o několik procentních bodů méně než v roce předcházejícím. V souvislosti s blížícím se termínem implementace doporučení BASEL II do české regulace bankovního trhu (2007), se banka aktivně podílí v rámci společného projektu s ČNB, Českou bankovní asociací a Českou komorou auditorů na rozpracování podmínek pro používání Směrnice ke kapitálové přiměřenosti Evropské unie připravované Evropskou komisí. J&T BANKA nebude vyvíjet vlastní IRB (Internal Riskbased System) model s následnou validací ČNB, ale bude postupovat dle standardizovaného modelu. Z toho je možné usuzovat, že by mohlo dojít ke zvýšení kapitálového požadavku na banku po jeho zavedení, nicméně po navýšení kapitálů to pro banku jistě nebude limitující skutečnost a banka je na to dle mého názoru dobře připravená.

Tabulka 23 Srovnání vývoje kapitálové přiměřenosti trhu (skupina malých bank) a J&T BANKY za období 2002 - 2005 43,00%

38,00%

33,00%

28,00%

23,00%

18,00%

13,00%

8,00% 2005

2004

Trh - skupina malých bank

2003

2002

Kapitálová přiměřenost J&T BANKY

Zdroj: zpracováno dle údajů z výroční zprávy J&T BANKY a statistik ČNB

- 74 -

3.9.2 Vklady klientů J&T BANCE se v roce 2005 opět dařilo posílit vklady svých klientů a to v podstatné míře. Po jejich zdvojnásobení v roce 2003 vykázala banka na konci roku 2004 u této položky 34%-ní meziroční nárůst. V roce 2005 tento trend pokračoval a závazky ke klientům se tak vyšplhaly na úroveň 13 840 mil. CZK. V prvním čtvrtletí roku 2005 pak došlo k poklesu vkladů na hodnotu 9 839 mil. CZK. Vzhledem ke konzervativnímu přístupu banky k finančním plánům, přesahuje zpravidla nárůst vkladů klientů plánované hodnoty. S ohledem na strukturu aktiv společnosti je vidět, že se banka nesnaží tyto skokové nárůsty ihned kompenzovat stejně razantním nárůstem úvěrového portfolia a podstatnou část těchto prostředků umísťuje do likvidních aktiv a v případě expanze úvěrového portfolia je zachována jeho relativně nízká durace33.

3.9.3 Likvidita Podíl rychle likvidních aktiv (pokladní hotovost, vklady u bank splatné do 7 dnů, zůstatky u ČNB a cenné papíry v obchodním portfoliu) na bilanční sumě se na konci roku 2004 v rámci 14ti denního průměrného zůstatku pohyboval na úrovni 25,5%. Na konci prvního čtvrtletí roku 2005 činila tato hodnota 20,9%, Pokud bude tento trend pokračovat, lze říci, že banka udržuje dostatečné množství likvidních prostředků na splnění svých splatných závazků. Tato úroveň je však významně nižší, než je průměr trhu pro segment malých bank (2004: 34,44%, 2005: 31,72%). V souladu s opatřením ČNB o standardech řízení likvidity bank má J&T BANKA schválený pohotovostní plán pro účely řízení likvidity za mimořádných krizových okolností, který stanoví postup pro zajišťování finančních zdrojů (v podobě pravidel pro „zlikvidňování“ obchodního portfolia, bankovního portfolia banky a navyšování jejího základního kapitálu akcionářem).

33

Durace – průměrná doba, za kterou získá investor příjmy z dluhopisu.Vypočítá se jako vážená průměrná životnost dluhopisu, kdy jako váhy slouží podíl mezi součastnou hodnotou příjmů v jednotlivých letech a součastnou hodnotou celkových příjmů. Durace se počítá pro určení cenové citlivosti dluhopisu na změnu úrokových sazeb, přičemž platí, že čím větší durace, tím více ovlivní změna úrokových sazeb tržní cenu dluhopisu.

- 75 -

3.9.4 Výnosy Samotná banka vykázala v roce 2005 zisk na úrovni 222 179 mil. CZK, což znamená meziroční nárůst o 292%. J&T BANKA v roce 2005 opět posílila čistý výnos z úroků, jenž činil 430 mil. CZK, který představuje nárůst o 52,6% ve srovnání s rokem předcházejícím. Zisk z poplatků a provizí dosáhl za rok 2005 hodnoty 40 mil. CZK, výnosy z akcií a podílů bance v témže roce přinesly přes 21 mil.CZK. Ostatní provozní výnosy, jež zahrnují např. zisky z převodu účastí s rozhodujícím vlivem nebo výnosy z hmotného a nehmotného majetku k 31.12.2005 klesly ve srovnání s minulým období o 20% na úroveň 14,4 mil. CZK. Po realizované ztrátě z finančních operací ve výši 3 mil. CZK v roce 2003 si společnost vytvořila v roce 2004 zisk na úrovni 9 mil. CZK, který se v roce 2005 zvýšil 13krát, na úroveň 119 mil. CZK.

Výnosnost úvěrů a náklady vkladu za 2004-2005 uvádím v následujícím grafu, ze kterého je patrné, že J&T BANKA přináší svým klientů v průměru o něco lepší zhodnocení než trh. Díky „drahým úvěrům“ banka dosahuje velmi dobrého úrokového rozpětí, které se ve sledovaném období pohybovalo mezi 4,5-5% (dvakrát vyšší než trh).

Graf 13 Srovnání výnosnoti úvěrů a náklady vkladu mezi trhem a J&T BANKOU, 2004 - 2005 8,00% 6,80%

7,00%

6,75%

6,00% 5,00% 3,87%

4,00%

3,77%

3,00% 2,26% 2,00%

1,84%

1,58%

1,64%

1,00% 0,00% 2005

2004

Vážená průměrná úrok mira z vkladů J&T BANKY

Vážená průměrná úrok mira z vkladů - trh

Vážená průměrná urok míra z úvěrů J&T BANKY

Vážená průměrná úrok mira z úvěrů - trh

Zdroj: zpracováno dle údajů z výroční zprávy J&T BANKY a statistik ČNB

- 76 -

Z pohledu poměrových ukazatelů nejsou v výsledky banky v porovnání s trhem velmi dobré (obzvlášť ukazatel ROE), ale jsou uspokojivé. Vývoj ukazuji v následující tabulce.

Tabulka 24 Vývoj ROA a ROE J&T BANKY a českého bankovního trhu, 2002-2005

9,47%

meziroční změna (rozdíl) 7,02%

25,16%

ROA - J&T BANKA ROA - trh

Ukazatel ROE - J&T BANKA ROE - trh

2,45%

meziroční změna (rozdíl) -7,35%

1,82%

23,34%

-0,46%

23,80%

-3,60%

27,40%

1,16%

0,91%

0,25%

-0,99%

1,24%

-0,66%

1,90%

1,39%

0,13%

1,26%

0,06%

1,20%

-0,04%

1,24%

2005

2004

9,80%

meziroční změna (rozdíl) -0,54%

10,34%

2003

2002

Zdroj: zpracováno dle údajů z výroční zprávy J&T BANKY a statistik ČNB

3.9.5 Náklady V roce 2005 narostly J&T BANCE správní náklady o 36% na 233,3 mil. CZK, především díky položce nákladů na zaměstnance, která meziročně vzrostla o 26 mil. CZK a položky ostatních správních nákladů (2005: 137 mil. CZK), která se zvýšila zejména kvůli růstu nákladů na audit, které se blíží ke 20 mil. CZK, protože banka od roku 2005 nese polovinu nákladů na audit konsolidačních balíků skupiny J&T. Tato skutečnost byla zapříčiněna posílením některých složek organizační struktury společnosti. Velmi významnou nákladovou položkou v roce 2004 byla tvorba opravných položek k pohledávkám ve výši cca 147 mil. CZK.

J&T BANKA dosud nevyplácela dividendy z vytvořených zisků. Vzhledem k tendenci posilování vlastního kapitálu banky z důvodu její další expanze předpokládám, že i zisk vytvořený v budoucích obdobích bude odváděn do jejích rezervních fondů.

3.9.6 Budoucnost Budoucí hospodaření banky bude výrazně ovlivněno úspěšností v nalezení a realizování aktivit v oblasti investičního bankovnictví, při reálném vyhodnocení rizika jednotlivých projektů, nastavení parametrů výnosů a vhodného zajištění. Na základě vyhodnocení strategie J&T BANKY v žádném případě nepředpokládám její odklon od orientace na investiční projekty s vysokou přidanou hodnotou v regionu Slovenské a České republiky s přesahy do sousedních

- 77 -

zemí, jak tomu nasvědčuje její expanzivní politika. V rámci regionu ČR a SR těží J&T BANKA ze znalosti právního a ekonomického prostředí a řady již realizovaných projektů, což představuje jednu z jejích hlavních konkurenčních výhod. V oblasti nabídky služeb očekávám pokračování orientace banky na produkty privátního bankovnictví pro velké významné klienty, s vysokým stupněm individualizace.

Na podzim roku 2004 byla dokončena fúze banky s obchodníkem s cennými papíry J&T SECURITIES (CZECH REPUBLIC), a. s., důsledkem čehož banka obohatila své služby i o obchodníka s cennými papíry. J&T BANKA kromě bankovních produktů nabízí i možnost zhodnocení finančních prostředků prostřednictvím investic do podílových fondů sesterské správcovské společnosti J&T AM.

Oblastí zájmu skupiny J&T v ČR a SR je také realitní developerská činnost. J&T BANKA se s ohledem na současnou diverzifikaci svého úvěrového portfolia významně angažuje v oblasti „real estate“ v těchto regionech. Podle různých analýz trhu nemovitostí se toto odvětví jeví jako silně obsazenou oblastí podnikatelských aktivit, nicméně při vhodném poměru investičního rizika a dostupnosti finančních zdrojů je zde možnost dobré rentability, když právě střední Evropa je v současnosti jedním z nejperspektivnějších realitních trhů, jenž ve srovnání se západoevropským trhem generuje s přijatelnou mírou rizika nadprůměrný výnos.

Jak již bylo zmíněno, kapitálová přiměřenost banky se dlouhodobě pohybovala výrazně nad úrovní stanovené regulátorem. Vzhledem k dividendové politice a strategické pozici banky ve skupině J&T, si nemyslím, že v současnosti by mohlo dojít k potenciálním problémům J&T BANKY s plněním kritéria kapitálové přiměřenosti. Rovněž likvidita banky se jeví jako příznivá a je dle mého názoru řízena s důrazem na schopnost banky dostát svým splatným závazkům, což potvrzuje i dosud obezřetné reakce na skokové růsty vkladů.

Ziskovost banky v dalších letech bude závislá na její úspěšnosti při získávání finančních zdrojů a pokračující schopnosti omezovat a řídit rizika plynoucí z jejích obchodů. Vzhledem k zaměření společnosti na investiční bankovnictví, bych zde chtěl opět upozornit na možnou volatilitu hospodářských výsledků. Další rozvoj banky bude pravděpodobně ovlivněn zejména

- 78 -

mírou využití potenciálu trhu privátního bankovnictví v České republice a na Slovensku, případně i v jiných zemích, kam má banka namířeno expandovat nebo kam již expandovala. Dále bude rozvoj banky záviset na jejích schopnostech využít získané know-how z domácích a zahraničních akvizic.V následující tabulce uvádím jednoduché shrnutí ve formě SWOT analýzy.

Tabulka 25 SWOT analýza

Silné stránky a příležitosti •

•

Minimální podíl ztrátových úvěrů

•

Prozatímní finanční síla skupiny

vzniklých za celou dobu existence

•

Relativně nízká klientská základna

banky v rámci úvěrového portfolia

s vysokým podílem nízkého počtu

Relativně silné postavení skupiny na

vkladatelů na celkovém objemu vkladů

slovenském developerském trhu •

•

Slabé stránky a ohrožení

•

Vysoká citlivost na vnímání jména

Posílení pozice na českém

banky při akvizici klientů a udržování

developerském trhu

stávajícího kmene klientů – „reputation

Dostatek investičních příležitostí

risk“

vyplývajících z činnosti skupiny

•

Potencionální nedostatek investičních

•

Bankovní licence

příležitostí s akceptovatelnou mírou

•

Akvizice švýcarské IBI Bank

rizika pro realizaci skokového nárůstu

•

Proces oddělení managementu

volných vkladů

společnosti od akcionářů v oblasti „corporate governance“ •

•

Úzká propojenost a finanční provázanost v rámci skupiny

Vsup na slovenský bankovní trh

3.10 Udělení ratingu Pro účely udělení ratingu jsem vytvořil jednoduchý model založený na bodovém hodnocení. Model je z části založen na některých faktorech a kriteriích z tabulky č.9, které jsem ale doplnil o některé další. Zvolené oblasti hodnocení obsahují určitý počet faktorů. Každý faktor má pro zjednodušení v rámci oblasti stejnou váhu (jsou-li v oblasti dva faktory, jejich váhy budou 0,5; jsou-li v oblasti 4 faktory, jejich váhy budou 0,25, atd.). Do modelu jsem zařadil 9 oblastí.

- 79 -

Také každá oblast má v modelu stejnou váhu (tedy 0,11). Jednotlivé faktory jsem bodoval počtem bodu na stupnici od 1 do 5, přičemž platí pravidlo, že čím vyšší počet bodů faktor získal, tím je jeho vývoj nebo hodnota příznivější. K jednotlivým hodnocením jsem také připojil krátký komentář.

Tabulka 26 Bodové hodnocení faktoru pro udělení ratingu Oblast (váhy oblasti: 0,1111)

Riziko země

Hodnocený faktor / ukazatel

váha: 1 Rating České republiky

Bodové ohodnocení faktoru

Komentář k hodnocení

3

Udělený rating "Aa1" je v investičním části stupnici s pozitivním výhledem.

Body vážené významností uvnitř oblasti

3 3

Suma váha: 0,1429 Hospodářský cyklus odvětví Vliv ekonomických sil Poptávkové faktory

3 4 4

Sektorové riziko

Nabídkové faktory Vládní a národní regulace Legislativní prostředí Tržní struktura odvětví

3 2 2,5 2,5

Nízká volatilita zisku odvětví usnadňuje prognózovatelnost. Stabilní inflace.

0,57 Hospodářský vývoj České republiky (růst HDP a burzy) pozitivně podporuje vývoj v bankovnictví. Růst kvalifikace pracovníků, růst produktivity. Poměrně silná regulace.

1 1

Tržní pozice

Závislost na hlavních klientech

1

Diverzifikace úvěrů 4 Konkurence Suma Výnosnost a zisk

váha: 0,25 Zisk ROA

4

3,5 2,5

0,57 0,43 0,29

Poměrně transparentní, jasně definované ČNB. Velká míra konsolidace, dominance 4 subjektů.

Suma váha faktoru 0,2 Podíl na trhu Kvalita marketingu

0,43

Získaný tržní podíl je velmi malý. Akvizice klientů může být v budoucnu problematická vzhledem k úzkému zaměření. Vysoká závislost na hlavních klientech, převažují velko-objemové úvěry. Vyvážená diverzifikace do realitních projektů, podnikových akvizic a obchodů s cennými papíry. Velmi malá konkurence.

Velmi dobrá úroveň dosaženého zisku. Uspokojivá úroveň.

0,36 0,36 3,00 0,2

0,2

0,2

0,8 0,8 2,2 0,88 0,63

- 80 -

Úroková marže

4

ROE

2

váha: 0,5 Cenová politika Produktivita

2

V porovnání s trhem na velmi dobré úrovni. V porovnání s trhem na nízké úrovni.

1 0,5 3

Suma Operační efektivnost

4

Poměrně vysoké poplatky za služby. Velmi dobrá, téměř dvakrát lepší než trh (měřeno aktivy na zaměstnance).

1 2 3

Suma

Hodnocení managementu a řízení společnosti

váha: 0,5 Kvalita strategického plánování Důvěryhodnost a stabilita

Připravenost na budoucí události. 3 1,5 1

Krátká historie banky, "agresivní" chování (akviziční činnost), ale velmi dobré finanční výsledky a rychlý růst.

0,5 2

Suma

Účetnictví

váha: 0,5 Kvalifikace a pověst auditora Způsob ohodnocování aktiv a pasiv

5 3

Auditorem je společnost KPMG. 2,5 Banka dodržuje všechny právní předpisy a v ohodnocování je velmi konzervativní.

1,5 4

Suma váha: 0,3333 Vlastní kapitál Kapitál banky

Kapitálová přiměřenost Likvidita

Suma Řízení rizik spojené s podnikáním Suma

váha: 1 Systémy řízení rizik

5 4

Navýšení vlastního kapitálu o 1 mld. CZK. Dodržuje požadovanou přiměřenost kapitálu, ale nižší než průměr trhu v jejím segmentu.

2

Dobrá úroveň likvidity, ale nižší než průměr trh.

4

Dobře nastavené interní systémy řízení rizika.

1,65

1,32 0,66 3,63

4

Maximální počet dosažitelných vážených bodů v modelu je 5. Následující tabulka ukazuje hodnoty bodů vážených významností oblasti a celkový počet bodů dosažených J&T BANKOU.

- 81 -

Tabulka 27 Hodnoty bodů vážených významností oblasti Oblast

Výpočet

Body vážené významností oblast

Riziko země

(3*0,11)

0,33

Sektorové riziko

(3*0,11)

0,33

Tržní pozice

(2,2*0,11)

0,24

Výnosnost a zisk

(3*0,11)

0,33

Operační efektivnost

(3*0,11)

0,33

Hodnocení managementu a řízení společnosti

(2*0,11)

0,22

Účetnictví

(4*0,11)

0,44

Kapitál banky

(3,63*0,11)

0,40

Řízení rizik spojené s podnikáním

(4*0,11)

0,44

SUMA

3,07

J&T BANKA získala 3,07 bodů. Pro finální určení ratingové známky jsem stanovil bodové rozpětí intervalů jednotlivých ratingových stupňů, které uvádím v následující tabulce (použil jsem ratingovou stupnici pro dlouhodobý rating agentury Moody’s, která má devět stupňů).

Tabulka 28 Bodové rozpětí jednotlivých ratingových stupňů AAA

AA

A

Baa

Ba

B

Caa

Ca

C

5-4,44

4,43-3,89

3,87-3,33

3,32-2,78

2,77-2,22

2,21-1,67

1,66-1,11

1,1-0,56

0,55-0,00

Bodové ohodnocením 3,07 bodů spadá do investiční části ratingové stupnice. Na základě výsledku z modelu uděluji společnosti J&T BANKA, a.s. dlouhodobý mezinárodní rating „Baa“, ke kterému připojuji „pozitivní“ výhled.

- 82 -

Závěr Rating je hodnocení, jehož kouzlem je především jednoduchost, kvalita a velmi dobrá vypovídací schopnost. Výslednou ratingovou známku je možné si představit jako „špičku ledovce“, protože za jejím stanovením se většinou skrývá několikaměsíční analytická práce.

Rating od vzniku v roce 1909 prodělal velký rozvoj. Dostal se na každý významnější trh na světě a jeho význam neustále roste. Zcela určitě k tomu přispělo i začlenění ratingu do konceptu nové kapitálové dohody BASEL II. V dnešní době existuje celá řada nejrůznějších druhů ratingů, jejichž zaměření již nemusí mít nic společné s posouzením schopnosti subjektu včas a plné výši dostát svým splatným závazkům. Nové druhy ratingů se zaměřují na jiné oblasti. Snaží se např. posoudit finanční sílu institucí nebo třeba samotnou kvalitu managementu.

Jak se postupně rating rozvíjel, měnilo se i obsazení trhu ratingovými agenturami. Postupná konsolidace vedla k vzniku dnešních tří největších „hráčů“: Standard & Poor’s, Moody’s Investors Services a Fitch Ratings. Existuje i řada lokálních agentur, ale jejich význam je ve světovém srovnání nepatrný.

Ve své práci jsem se zaměřil na banku, jako na specifický subjekt, co do jejího podnikání, tak i jejího významu pro celou ekonomiku. Banka, jako podnikatelský subjekt, má specifickou skladbu aktiv a pasiv a podléhá přísné regulaci ze strany centrální banky. Při hodnocení banky se vychází jak z kvantitativních, tak z kvalitativních údajů. Při analýze kvantitativních údajů se nejčastěji používají poměrové ukazatele známé z finanční analýzy, které však mohou být v některých případech zkreslené a proto do analýzy významnou mírou vstupují i kvalitativní údaje. Ty se získávají z výročních zpráv nebo z přímého kontaktu ratingového týmu s managementem banky. Banka je tedy hodnocena komplexně.

Hodnocení banky začíná na makro-úrovni, neboli na úrovni země, ve které banka operuje. Riziko země se dá jednoduše určit převzetím tzv. sovereign ratingu země. Česká republika je ohodnocena známkou „Aa1“, což je nejvyšší dosažená známka v novodobé historii země. Jako další se posuzuje samotný bankovní sektor. Posuzuje se jeho vývoj, volatilita klíčových veličin a

- 83 -

hodnotí se vliv důležitých ekonomických veličin na sektor. Vývoj české ekonomiky byl v posledním roce poněkud příznivý. To mělo potažmo velmi dobrý vliv na samotné podnikání bank. V dnešní době existují na českém trhu 3 nejvýznamnější banky: Československá obchodní banka, Česká spořitelna a Komerční banka. Hodnota aktiv těchto bank tvoří přes 50% všech aktiv českého bankovního sektoru. Dále se posuzuje vliv a napojení banky na finanční skupiny, neboli podniková struktura sektoru. V České republice je drtivá většina bank v rukou zahraničního kapitálu tvořící finanční skupiny. Posuzuje se také management a jím stanovená strategie. Zaměření bank se na českem bankovním trhu odlišuje. Existují zde univerzální banky (velké banky), které poskytují služby a produkty komerčního i investičního bankovnictví. Na druhé straně je zde úzká skupina bank, které se ve své činnosti specializují na určitý segment klientů a podle toho upravují svá portfolia služeb a produktů. Do této úzké skupiny spadá i mnou sledovaný subjekt J&T BANKA, a.s. Analýze je podrobeno i vedení účetnictví a finanční reportování.

Při analýze hospodaření banky je důležité, zaměřit se zejména na jednotlivé položky bilance banky a výkazu zisku a ztrát. Ve své analýze jsem se zaměřil na posouzení úvěrového rizika a jeho řízení. Využil jsem k tomu některé ukazatele struktury a kvality aktiv. Věnoval jsem se i dalším rizikům, jako např. tržnímu riziku, měnovému riziku a riziku nelikvidity. Důkladné analýze jsem podrobil kapitál banky s přihlédnutím na dodržování kapitálové přiměřenosti. Jako poslední jsem hodnotil ziskovost a efektivitu sledovaného subjektu.

Dosavadní trend vývoje společnosti hodnotím jako pozitivní a z pohledu akcionářů jako uspokojivý. Trend byl podpořen dobrým hospodařením banky, vysokou míru zajištění jednotlivých úvěrových obchodů banky, zdůrazněnou aktuálním posílením aktivit banky v oblasti řízení rizika, a dosahování nadprůměrných úrokových marží v rámci tržního srovnání. Jako velmi pozitivní hodnotím navýšení základního kapitálu o 1 mld. CZK, což společnosti otevřelo cestu k nové úrovni úvěrové angažovanosti a posiluje to její potenciál v rámci využívání tržních příležitostí. V oblasti „corporate governance“ byl možná zbytečně pozdě započat proces oddělení managementu společnosti od akcionářů, jejichž role se mění na dozorující a kontrolní.

- 84 -

Na druhé straně chci upozornit na úzkou vazbu banky s činnostmi finanční skupiny J&T, která ale vyplývá ze strategie banky a skupiny s ohledem na bankou poskytované služby. Z pohledu strategie banky by mohlo dojít k ohrožení v podobě nenalezení dostatečného množství investičních příležitostí s akceptovatelnou mírou rizika pro realizaci případného skokového nárůstu volných klientských vkladů. Další potenciál v růstu banky spatřuji v otevřené bankovní pobočce na Slovensku, kde má zázemí řada projektů a společností skupiny J&T a dále v nedávné akvizici IBI Bank, případně připravovaných expanzích na východní trhy.

Po zvážení všech dostupných informací, zhodnocení úvěrového portfolia banky, přístupu k zajištění úvěrových obchodů, struktuře vkladů, posouzení budoucího možného vývoje a s přihlédnutím k vyššímu podílu výnosů banky z aktivit v oblasti investičního bankovnictví a z toho vyplývající potencionální volatilitě hospodářských výsledků, jsem udělil společnosti J&T BANKA, a.s. dlouhodobý mezinárodní rating na úrovni „Baa“ s „pozitivním“ výhledem pro rok 2006.

Na závěr bych chtěl podotknout, že doufám v rostoucí význam a vliv ratingu jako velmi kvalitního nástroje pro hodnocení tržních subjektů. Byť je rating považován za relativně subjektivní rozhodnutí ratingového analytika, chápu rating jako velmi užitečný nástroj a to jak pro profesionální investory, tak pro obchodní partnery nebo klienty.

- 85 -

Seznam literatury [1]

DERVIZ, A., PODPIERA, J.: Predicting bank CAMELS and S&P ratings: the case of the Czech Republic, Prague: Czech National Bank, 2004.

[2]

DVOŘÁK, Petr: Bankovnictví pro bankéře a klienty, 3. vydání, Praha: Linde Praha a.s., 2005.

[3]

EVERLING, O.: Credit Rating durch internationale Agenturen, Wiesbaden, Gabler, 1991.

[4]

GUENTER, Thonabauer, NOESSLINGER, Barbara: Rating Models and Validation, Vienna: Oesterreichische Nationalbank, 2004.

[5]

CHORAFAS, D.: Managing Credit Risk. Volume I. Analysing, rating and pricing the probability of default, London, 2000.

[6]

KISLINGEROVÁ, Eva, HNILICA, Jiří: Finanční analýza krok za krokem, Praha: C. H. BECK, 2005.

[7]

KISLINGEROVÁ, Eva a kol.: Manažerské finance, 1. vydání, Praha: C.H.Beck, 2004.

[8]

KLEIN, Gerald: Dictionary of banking, second edition, London: Financial Times Pitman Publishing, 1995.

[9]

LÉR, Leopold: Regulace činnosti bank, Praha: Bankovní institut, 1997.

[10] LEVICH, R. M, MAJNONI, G., REINHART, M. C.: Rating, rating agencies and the global financial system, Boston: Kluwer Academic Publisher, 2002. [11] MATOUŠEK, Roman,: Financial Analysis of commercial banks: Methodology, Praha: Czech National Bank, Institute of Economics, 1996. [12] MUSÍLEK, Petr: Finanční trhy a investiční bankovnictví, Praha: ETC Publishing, 1999. [13] ONG, M. K.: Credit ratings: methodologies, rationale, and default risk, London, 2002. [14] REVENDA, Zbyněk: Bankovní regulace a dohled, VŠE, 1995. [15] REVENDA, Zbyněk: Centrální bankovnictví, 2.vydání, Praha: Management Press, 2001. [16] REVENDA, Zbyněk, MANDEL, Martin, KODERA, Jan, MUSÍLEK, Petr, DVOŘÁK, Petr, BRADA, Jaroslav: Peněžní ekonomie a bankovnictví, 3. vydání, Praha: Management Press, 2000. [17] VINŠ, Petr, LIŠKA, Váslav: Rating, 1. vydání, Praha: C.H.Beck, 2005.

- 86 -

[18] VRÁNEK, J.: Finanční analýza bank – Rating, Praha: Úsek 1 – Strategie a řízení IPB Group, ústředí IPB, a.s., 1997. [19] ZIEGLER, K., ŽALMAN, L., ŠPERL, a kol.: Finanční řízení bank, Praha: Bankovní institut, 1997. Další zdroje [20] J&T BANKA, a.s., individuální účetní závěrky za období 2003-2005. [21] J&T BANKA, a.s., výroční zprávy za období 2002-2005. [22] J&T FINANCE GROUP, a.s., výroční zprávy za období 2003-2005. [23] Roční zprávy o vývoji bankovního sektoru za období 2000-2005, Bankovní dohled ČNB.

Internetové adresy AM BEST – www.ambest.com Banka pro mezinárodní platby – www.bis.org Burza cenných papírů Praha, a.s. – www.bcpp.cz CRA Rating Agency, a.s. – www.crarating.com Český statistický úřad – www.czso.cz Duff & Phelps – www.duffandphelps.com Fitch Rating – www.fitchrating.com J&T Banka – www.jtbank.cz Ministerstvo financí České republiky – www.mrcr.cz Moody`s Investment Services – www.moodys.com RM-Systém, a.s. – www.rmsystem.cz Standard & Poor`s – www.standardpoors.com Skupina J&T – www.jtfg.com

- 87 -

Seznam příloh Příloha 1 – Konsolidovaná rozvaha společnosti J&T BANKY, a.s., 2003 – 2005 Příloha 2 – Konsolidovaný výkaz zisků a ztrát společnosti J&T BANKY, a.s., 2003 – 2005 Příloha 3 – Konsolidovaný výkaz cash flow společnosti J&T BANKY, a.s., 2003 – 2005 Příloha 4 – Vlastnická struktura společnosti J&T FINANCE GROUP, a.s., 2006 Příloha 5 – Obchodní struktura společnosti J&T FINANCE GROUP, a.s., 2006

Přílohy na CD Příloha 6 – Český bankovní sektor (data a analýzy) Příloha 7 – J&T BANKA (data a analýzy) Příloha 8 – Makroekonomické údaje České republiky Příloha 9 – Data agentury Moody’s pro defaultní analýzy

- 88 -

Příloha 1 Konsolidovaná rozvaha společnosti J&T BANKA, a.s., 2003 – 2006 (v tis. CZK) (upravená pro účely diplomové práce)

- 89 -

Příloha 2 Konsolidovaný výkaz zisku a ztrát společnosti J&T BANKA, a.s., 2003 – 2006 (v tis. CZK) (upravený pro účely diplomové práce)

- 90 -

Příloha 3 Konsolidovaný výkaz cash flow společnosti J&T BANKA, a.s., 2003 – 2006 (v tis. CZK) (upravený pro účely diplomové práce)

- 91 -

Příloha 4 Vlastnická struktura společnosti J&T FINANCE GROUP, a.s., 2006

- 92 -

Příloha 5 Obchodní struktura společnosti J&T FINANCE GROUP, a.s., 2006

- 93 -