VÝZNAM DOBROVOLNICTVÍ PRO NEZISKOVÉ ORGANIZACE

M asary ko v a un iv er zita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika

VÝZNAM DOBROVOLNICTVÍ PRO NEZISKOVÉ ORGANIZACE The importance of volunteering for a non-govermental organizations Bakalářská práce

Vedoucí diplomové práce: Ing. Stanislav Kutáček

Autor:

Kateřina BÍLÁ

Brno, duben 2008

J mé n o a p ř í jme n í au t o ra:

Kateřina Bílá

N á z e v b ak al á řské p r á c e:

Význam

dobrovolnictví

pro

neziskové

organizace N á z e v p r ác e v a ng lič t in ě:

The importance of volunteering for a nongovermental organizations

K a t edr a:

veřejné ekonomie

V edo u c í d ip lo mo vé p rá c e:

Ing. Stanislav Kutáček

Ro k ob h a job y :

2008

Anotace Předmětem bakalářské práce „Význam dobrovolnictví pro neziskové organizace“ je rozbor výhod a nevýhod vyplývající ze zákona o dobrovolnické službě pro NNO na příkladu konkrétní nevládní neziskové organizace. První část je zaměřena na popis dobrovolnictví v České republice a zahraničí včetně legislativy. Druhá část obsahuje popis managementu dobrovolnictví na Sluňákově – centru ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s. V poslední části je zhodnoceno, jaké výhody a nevýhody přináší zákon o dobrovolnické službě pro Sluňákov a navrženy úpravy stávající legislativy.

Klíčová slova Nevládní nezisková organizace, dobrovolník, dobrovolnická služba, akreditace dobrovolnického programu, Sluňákov–centrum ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s.

Annotation The main goal of this thesis is to analyse the advantages and disadvantages of the Czech voluntary law on the example of a particular non-govermental organization. The first part is focused on the definition of volunteering and its position in the law system in the Czech Republic and in other countries. The aim of the latter part is to evaluate advantages and disadvantages of the Czech volunteering law for Sluňákov and to propose changes to the current law.

Keywords non-govermental organizations, volunteer, volunteer service, accreditation, Sluňákov – Centre for Ecological Activities of the City of Olomouc.

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Ing. Stanislava Kutáčka a jen s použitím citovaných pramenů. V Olomouci, 30.3.2008

……………………………… podpis

Obsah: ÚVOD

5

1. POJEM „DOBROVOLNICTVÍ“ A PRÁVNÍ ÚPRAVA

7

1.1. DOBROVOLNICTVÍ 1.1.1. DEFINICE DOBROVOLNICTVÍ 1.1.2. HISTORIE DOBROVOLNICTVÍ A SOUČASNÝ STAV 1.1.3. FORMY DOBROVOLNICTVÍ 1.1.4. DOBROVOLNICTVÍ V ZAHRANIČÍ 1.2. PRÁVNÍ ÚPRAVA DOBROVOLNICTVÍ 1.2.1. ČESKÁ REPUBLIKA 1.2.2. ZAHRANIČÍ

7 7 9 10 13 16 16 18

2. PŘÍPADOVÁ STUDIE

20

2.1. O ORGANIZACI SLUŇÁKOV 2.1.1. HISTORIE SLUŇÁKOVA 2.1.2. ČINNOST SLUŇÁKOVA 2.2. DOBROVOLNÍCI NA SLUŇÁKOVĚ 2.2.1. DOBROVOLNICKÉ CENTRUM 2.2.2. JAKÉ ČINNOSTI MŮŽOU DOBROVOLNÍCI NA SLUŇÁKOVĚ VYKONÁVAT? 2.2.3. TYPY DOBROVOLNÍKŮ NA SLUŇÁKOVĚ 2.2.4. ZPŮSOBY ZÍSKÁVÁNÍ DOBROVOLNÍKŮ NA SLUŇÁKOVĚ 2.2.5. PRÁCE S DOBROVOLNÍKY V ORGANIZACI 2.3. VYUŽITELNOST ZÁKONA O DOBROVOLNICKÉ SLUŽBĚ 2.3.1. AKREDITACE A MOŽNÁ DOTACE PRO SLUŇÁKOV? 2.3.2. VÝHODY A NEVÝHODY AKREDITACE PRO SLUŇÁKOV A PRO DOBROVOLNÍKY

20 20 21 22 22 23 24 25 25 28 28 31

3. PŘÍNOS ZÁKONA O DOBROVOLNICKÉ SLUŽBĚ PRO OSTATNÍ NNO

34

ZÁVĚR

36

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

38

SEZNAM GRAFŮ A TABULEK

40

SEZNAM PŘÍLOH

41

ÚVOD V České republice se dobrovolnictví dostává pomalu do povědomí občanů a též pozvolna i do české legislativy. Různé instituce včetně nestátních neziskových organizací spatřují v dobrovolnictví velkou příležitost. Dobrovolnictví u nás má samozřejmě také svou dlouhou historii, není to pro nás úplná „novinka“. Vždyť spousta nestátních neziskových organizací by bez přispění dobrovolníků ani nevznikla. Od vzniku prvních NNO už uběhlo několik let a některé organizace se začínají profesionalizovat. A totéž platí i o práci s dobrovolníky v těchto organizacích. Tato potřeba profesionalizovat a právně ošetřit dobrovolnictví vyústila v roce 2002 ve vyhlášení zákona o dobrovolnické službě1. Tento zákon ovšem neupravuje veškerou dobrovolnou činnost a pro různé organizace je různě využitelný. Už jen počet dobrovolníků se u organizací liší a koordinace u vyššího počtu dobrovolníků je nezbytná. A právě výdaje na koordinaci s dobrovolnickou činností řeší zákon o dobrovolnické službě. Umožňuje na některé činnosti získat státní podporu. Pro některé organizace tento zákon znamenal dodatečnou finanční podporu. Cílem mé práce je zhodnotit výhody a nevýhody, které pro NNO vyplývají ze zákona o dobrovolné službě. Práce je rozčleněna na část teoretickou a na část věnující se případové studii. V teoretické části v první kapitole jsem se zabývala definicí pojmů dobrovolník a dobrovolnická služba. Popsala jsem formy dobrovolnictví, historii a stav dobrovolnictví v České republice a v zahraničí. V druhé kapitole jsem shrnula stav legislativy v oblasti dobrovolnictví v České republice a porovnala s legislativou jiných států. Užitečnost zákona o dobrovolnické službě jsem hodnotila pomocí případové studie. Vybrala jsem si za tím účelem organizaci Sluňákov – centrum ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s., kterou dobře znám a kde pracuji jako koordinátorka dobrovolníků. Popsala jsem danou organizaci, její činnost, práci s dobrovolníky v této organizaci a způsob zapojení dobrovolníků do činnosti organizace. Zamyslela jsem se 1

Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě).

5

nad možností akreditace Sluňákova dle zákona o dobrovolnické službě. Popsala jsem výhody a nevýhody akreditace pro dobrovolníky a pro Sluňákov. Na základě toho jsem popsala možné přínosy zákona o dobrovolnické službě pro NNO na příkladu této konkrétní nestátní neziskové organizace. Popsala jsem výhody a nevýhody pro NNO vyplývající z tohoto zákona.

6

1. POJEM „DOBROVOLNICTVÍ“ A PRÁVNÍ ÚPRAVA

1.1. Dobrovolnictví 1.1.1. Definice dobrovolnictví Do roku 2002 nebyly termíny dobrovolník a dobrovolnictví oficiálně definovány zákonem. Tato slova byla používána v různých významech, a proto lidé a organizace pohybující se v oblasti dobrovolnictví cítili potřebu tyto termíny jasně definovat. Definice dobrovolnictví není důležitá jen pro rozdělení činností, které jsou a nejsou dobrovolnické. Hlavním důvodem byla akreditace stanovených dobrovolnických činností a možnost získat finance ze státních dotací na danou dobrovolnickou službu.

Dobrovolník je definován jako ten, kdo dává část svého času, energie a schopností ve prospěch činnosti, která je časově i obsahově vymezena. Za tuto činnost nedostává finanční odměnu, ale často nedocenitelný dobrý pocit z pomoci ostatním, získává zkušenosti a nezřídka i přátelství. Dobrovolnictví je svobodně zvolená činnost, konaná ve prospěch druhých bez nároku na odměnu2. Dle Tošnera (2002)3 je dobrovolník člověk, který bez nároku na finanční odměnu poskytuje svůj čas, svoji energii, vědomosti a dovednosti ve prospěch ostatních lidí či společnosti. Role dobrovolníka je vymezena tak, aby se příjemce pomoci na ni mohl v dohodnutém rámci spolehnout. Novotný (2003)4 definuje dobrovolníka jako člověka, který bez nároku na finanční odměnu poskytuje svůj čas, svoji energii, vědomosti a dovednosti ve prospěch ostatních lidí či společnosti. Rok 2001 byl vyhlášen rezolucí Valného shromáždění OSN č. 52/17 z 20. listopadu 1997 na návrh japonské vlády za Mezinárodní rok dobrovolníků. Několik zemí reagovalo vytvořením zákona upravujícím dobrovolnictví, protože na jedné straně 2

www.dobrovolnik.cz [online] http://www.dobrovolnik.cz/d_coje.shtml, citováno dne 18.4.2008 TOŠNER, J.SOZANSKÁ,o.: Dobrovolníci a metodika práce s nimi v organizaci. Praha, 2002. 4 NOVOTNÝ, M a kol.: Dobrovolnictví středoškoláků..Praha, 2003. 3

7

jsou dobrovolníci považováni za cenný zdroj k řešení problémů sociálních i pomoci při živelných katastrofách. Na druhé straně nasazení dobrovolníků naráží na řadu problémů při neexistenci právních předpisů5. Prvního ledna 2003 vešel v platnost v České republice zákon č. 198/2002 Sb. o dobrovolnické službě6. Dle tohoto zákona může být dobrovolníkem fyzická osoba starší 15 let, jde-li o výkon dobrovolnické služby na území České republiky nebo fyzická osoba starší 18 let, jde-li o výkon dobrovolnické služby v zahraničí, která na základě svých vlastností, znalostí a dovedností svobodně rozhodne poskytovat dobrovolnickou službu. Dobrovolnickou službou je dle tohoto zákona činnost, při níž dobrovolník poskytuje a. pomoc nezaměstnaným, osobám sociálně slabým, zdravotně postiženým, seniorům, příslušníkům národnostních menšin, imigrantům, osobám po výkonu trestu odnětí svobody, osobám drogově závislým, osobám trpícím domácím násilím, jakož i pomoc při péči o děti, mládež a rodiny v jejich volném čase, b. pomoc při přírodních, ekologických nebo humanitárních katastrofách, při ochraně a zlepšování životního prostředí, při péči o zachování kulturního dědictví, při pořádání kulturních nebo sbírkových charitativních akcí pro osoby uvedené v písmenu a), nebo c. pomoc při uskutečňování rozvojových programů a v rámci operací, projektů a programů mezinárodních organizací a institucí, včetně mezinárodních nevládních organizací. Za dobrovolnickou službu se přitom nepovažuje činnost týkající se uspokojování vlastních zájmů, anebo je-li vykonávána v rámci podnikatelské nebo jiné výdělečné činnosti anebo v pracovně právním vztahu, služebním poměru nebo členském poměru. Dobrovolnická služba je podle své délky dělena na krátkodobou nebo dlouhodobou, je-li vykonávána dobu delší než tři měsíce.

5

econnet [online] www.ecn.cz , citováno dne 15.4.2008 Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě). 6

8

Zákon sice ukotvuje pojem „dobrovolník“ a „dobrovolnická služba“, ale tato definice se vztahuje pouze na zákonem vyjmenované činnosti. Organizace a dobrovolníci, kteří nemají zájem o státní podporu, nemusí tedy naplňovat podmínky tohoto zákona. Nicméně se definice v zákoně s definicemi uvedenými výše obsahově shodují – dobrovolník činnosti vykonává z vlastní vůle, bez nároku na odměnu a ve prospěch jiných lidí. V zákoně je oblast dobrovolnické služby vymezena konkrétně.

1.1.2. Historie dobrovolnictví a současný stav V této kapitole čerpám ze zdrojů Tošner a Sozanská (2005) a z internetových stránek www.dobrovolnik.cz7, pokud není uvedeno jinak. Schopnost lidí vzájemně si pomáhat lze vysledovat v každé kultuře či společnosti.

Vzájemná

pomoc

tvoří

základ

lidské

společnosti

i

samotného

dobrovolnictví. Proto dobrovolnictví není v lidské společnosti žádnou novinkou. Dobrovolnictví v pravém slova smyslu se na území České republiky dočkalo rozmachu v 19. století v souvislosti s rozvojem vlasteneckých spolků k podpoře umění, kultury, vědy a vzdělání. Po roce 1918 došlo k rychlému rozvoji dobrovolných organizací se silným národnostním prvkem. Častým cílem vzniklých organizací různých organizačních forem byla podpora národního vědomí. Příkladem dobrovolných organizací první republiky jsou Československý červený kříž, Masarykova liga proti TBC. Státní statistický úřad ve třicátých letech zjistil, že dobrovolných spolků se na území Československa nacházelo 5140 (Tošner, 2005). Nejvíce se zabývaly budováním a spravováním různých ústavů a zařízení (chudobince, ozdravovny, sanatoria, ústavy pro choré, útulky pro studenty, jesle, poradny pro matky, prázdninové osady apod.). Tento vývoj příznivý pro zakládání a růst dobrovolnických organizací byl přerušen německou okupací a následně vznikem socialistického státu. Některé organizace byly zrušeny, jiné reorganizovány a sdruženy pod záštitu státu. Nezávislé

7

Dobrovolník [online], http://www.dobrovolnik.cz/d_hist.shtml, citováno dne 18.4.2008

9

organizace byly pronásledovány a likvidovány. Byly rušeny všechny církevní charitativní organizace. K obnově veřejného neziskového sektoru potažmo i dobrovolnictví došlo až po roce 1989. Došlo k znovuobnovení zaniklých organizací a hojnému zakládání nových, jejichž zrod stál právě na nadšení a svépomoci skupin občanů. Vzniklo nebo bylo obnoveno i několik organizací z oblasti ochrany přírody: např. Český svaz ochránců přírody, Hnutí Brontosaurus. Často z počátku mohly tyto organizace fungovat pouze díky nadšení, dobrovolné pomoci a přispění zapálených lidí. Novým fenomén, který dokladuje rozvoj neziskového sektoru a dobrovolnictví, jsou nově vznikající dobrovolnická centra. Posláním dobrovolnických center je především propagace myšlenky dobrovolnické služby ve společnosti a vzájemné propojení organizací pracujících s dobrovolníky s cílem zapojení co největšího počtu obyvatel do řešení problémů komunity. V roce 1999 vzniklo v České republice první specializované pracoviště pro oblast dobrovolnictví HESTIA – Národní dobrovolnické centrum Praha. Svá poslání realizují dobrovolnická centra mimo jiné i spoluprací s dalšími neziskovými organizacemi. Dobrovolnická centra vedou databázi organizací, které pracují nebo by s dobrovolníky chtěli pracovat a lidí, kteří se o dobrovolné činnosti zajímají. Dobrovolnické centrum tedy navzájem propojuje organizace, které hledají dobrovolníky se zájemci o dobrovolnou činnost. Dobrovolnická

centra

a

další

neziskové

organizace

zabývající

se

dobrovolnictvím spolupracují v rámci Koalice dobrovolnických iniciativ. Je to sdružení organizací zapojených do programu rozvoje dobrovolnictví. Její členy - dnes již více než 50 neziskových organizací z celé ČR - spojují společné programy nebo činnost dobrovolnických center. V roce 2002 byl přijat zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě, který vešel v platnost 1. ledna 2003.

1.1.3. Formy dobrovolnictví Dobrovolná občanská výpomoc 10

Tato forma dobrovolné pomoci se vyznačuje znaky jako samozřejmost, spontánnost a nečekání odměny. Motivací k dobrovolnictví je předpoklad reciproční pomoci. Lidé se v této situaci necítí jako dobrovolníci a nechtěli by být tímto slovem označováni. Tato forma je tradiční součástí jakékoli společnosti již od prvopočátku její existence.

Dobrovolnictví vzájemně prospěšné Jedná se o dobrovolnou činnost, kterou členové sdružení, spolku či klubu vykonávají v zájmu realizace svých vlastních cílů. Po roce 1989 byla obnovena sdružení, kterým se v krátké době podařilo znovuvytvořit organizace ve velké míře postavené na dobrovolné práci svých členů. Vedle toho vznikly tisíce nových organizací, které od počátku stavěly svoji činnost na lidském nadšení a dobrovolné práci. Jedná se o mnoho kulturních, sportovních, dětských a mládežnických organizací, kde skupiny občanů dobrovolně, sami pro sebe a své přátele realizují řadu aktivit. Patří sem i organizace, které se snaží pomáhat svým členům, kteří jsou nějakým způsobem ve společnosti znevýhodnění, ať jsou to senioři, Rómové nebo handicapovaní - jejich činnost zpočátku vzájemně prospěšná často přerůstá do veřejně prospěšných služeb. Ve všech těchto sdruženích a spolcích jsou každoročně odpracovány desetitisíce hodin zdarma, které spolu s finančními i věcnými sbírkami přispívají ke zvýšení kvality života svých členů.

Dobrovolnictví veřejně prospěšné Novým prvkem po roce 1989 je dobrovolnictví veřejně prospěšné, které vychází z ochoty občanů angažovat se svobodně a podle svého přesvědčení, ať již pro druhé nebo pro změny ve společnosti. Oproti vzájemně prospěšnému dobrovolnictví, kde obvykle počátečním impulsem je příslušnost k zájmové skupině, spolku či partě přátel, je u veřejně prospěšného dobrovolnictví na prvním místě potřeba být užitečný svému okolí, své komunitě. Platformou pro tento typ dobrovolnictví jsou převážně nestátní neziskové organizace, které se snaží získat pro svoji činnost dobrovolníky z řad veřejnosti.

11

Dobrovolnou pomoc jako veřejně prospěšnou činnost chápeme jako ochotu člověka dát část svého času a sil ve prospěch potřebné činnosti nebo člověka, aniž by s příjemcem pomoci byl před tím vázán přátelskými či jinými vazbami. Největší podíl dobrovolníků pracuje dle výsledků výzkumu NGROS a AGNES (Frič, 2001) pro organizace působící v oblasti sociálních služeb, kde 37 % z nich odpracovalo v průměru 189 hodin. Oblast, ve které pracuje druhý nejvyšší podíl dobrovolníků, je sport a rekreace. Zde v roce 1999 pracovalo 17 % dobrovolníků v průměru 190 hodin. Nejvyšší průměr dobrovolně odpracovaných hodin dosáhli dobrovolníci z oblasti mezinárodních aktivit a to 349 hodin (viz graf č. 1 a graf č. 2). Graf č.1: Podíl dobrovolníků pracujících v jednotlivých oblastech, N=366 dobrovolníků

politika profesní org. a odbory obrana práv a zájmů mezinárodní aktivity rozvoj obce, komunity náboženství ekologie organizování dobročinnosti kultura a umění vzdělání a výzkum zdraví sport a rekreace

Graf č. 2: Průměrný počet hodin dobrovolně odpracovaných v jednotlivých oblastech, N=336 dobrovolníků rozvoj obce a komunity

1,00% 4,00% 5,00% 5,50% 6,70% 8,60% 12,40% 12,60% 12,80% 13,50% 15,40% 16,90%

sociální služby

náboženství politika kultura a umění organizování odbročinnosti obrana práv a zájmů vzdělání a výzkum sociální služby sport a rekreace zdraví ekologie profesní org.a odbory mezinárodní aktivity

37,50%

87 96 106 111 112 132 172 189 190 199 210 247 349

Zdroj: Frič (2001:strana 62)

Dobrovolná služba Tuto činnost lze chápat jako dobrovolný závazek se dlouhodobě, na dobu několika měsíců i let věnovat dobrovolné pomoci obvykle mimo svoji zemi. V ČR se tento typ dobrovolnictví objevuje po roce 1989, kdy do ČR přijela řada dobrovolníků z USA a dalších západoevropských zemí. Jejich činnost byla převážně zaměřena na výuku cizích jazyků. Postupem času vznikají v ČR organizace, které se věnují vysílání dobrovolníků do zahraničí a tak se do dobrovolné služby zapojují i občané ČR. Jsou to především mladí lidé, kteří se zúčastňují krátkodobých „workcampů“8, ale i dlouhodobých dobrovolných pobytů v zahraničí. (Tošner a Sozanská, 2005) 8

mezinárodní tábory dobrovolnické služby trvající dva až tři týdny, dobrovolníci pomáhají při veřejně prospěšných projektech

12

Pojem „dobrovolná služba“ je ustáleným pojmem, který se užívá v souvislosti s vykonáváním dobrovolnictví v zahraničí. V zákoně se ovšem s tímto pojmem nesetkáme. Zde se používá pouze pojem „dobrovolnická služba“. Dobrovolná služba se liší podle typu organizace, která dobrovolníky vysílá. Organizace poskytují dobrovolníkům různé výhody, jako jsou pojištění, kapesné, příspěvek na stravu a bydlení apod. Některé organizace pouze dobrovolníky vysílají, často však pracují recipročně. Působí zde i organizace zabývající se organizací dobrovolné pomoci při příležitostech, jako jsou volby do zastupitelských orgánů v nestabilních zemích nebo pomoc při odstraňování následků katastrof a válečných událostí.

1.1.4. Dobrovolnictví v zahraničí V následující kapitole jsem použity zdroje z Tošner a Socanská (2005) a Tošner Socanská (2002). Dobrovolnictví zahrnuje nejen činnost na místní a národní úrovni, ale také mezistátní a mezinárodní programy. Dobrovolníci hrají nezanedbatelnou roli v humanitárních programech OSN, obraně lidských práv, v procesu podpory demokracie. Rovněž kampaně na podporu zvyšování gramotnosti a ochrany životního prostředí by se bez pomoci dobrovolníků neobešly. Je zajímavé, že největší rozvoj filantropie a tedy i dobrovolnictví zaznamenaly zejména od 70. let dvacátého století země, které jsou symboly tržního hospodářství a kladou důraz na silné a samostatné jedince. Největší rozmach zaznamenalo organizované dobrovolnictví ve světě v posledních třiceti letech. Evropská tradice dobrovolnictví se odvíjí od práce církevních charitativních organizací a rozmachu spolkových hnutí v době rozvoje průmyslové výroby. Tento tradiční model „zájmového“ dobrovolnictví byl v poslední době obohacen o systém dobrovolnických center podobně jako v Americe, avšak mezi jednotlivými evropskými zeměmi existují velké rozdíly co do počtu i fungování těchto center. V severní Americe se dobrovolníci angažovali nejen v církevních či jiných spolcích, jak tomu bylo od středověku v Evropě, ale tradice dobrovolnictví se zde rozšířila natolik, že velká část obyvatel Spojených států a Kanady cítí potřebu dělat něco 13

pro druhé, i když nejsou napojeni na nějakou konkrétní organizaci. V Severní Americe – na rozdíl od Evropy – existovala komunita vzájemně se podporujících občanů dříve, než byla vytvořena ústřední vláda, která zajišťovala základní funkce státu. Když přijeli první osadníci do Ameriky, vybudovali novou společnost založenou na dohodách uzavřených mezi svobodnými a rovnými lidmi. Život v nové zemi nebyl určován rozhodnutími vlády, ale spíše schopností lidí vzájemně si pomáhat. Dobrovolnictví zde tvoří přirozenou součást života, a to nejen v organizacích sdružených okolo určitého typu činnosti – skautingu, charity nebo sportovních klubů, ale také ve formě pomoci občanské komunitě. Tyto aktivity organizují mimo jiné i nově zakládaná dobrovolnická centra, kterých od roku 1970 v USA vzniklo více než pět set. Průzkumy ukazují, že dnes se v USA do dobrovolné činnosti zapojuje 20 % populace. V Kanadě je to procento ještě vyšší – až 25 % obyvatelstva (Tošner a Sozanská, 2005). Dobrovolnictví v Německu je dobře fungující. Zasluhuje se o to síť dobrovolnických center a agentur po celé zemi. Ve výměně dobrovolníků je Německo velmi aktivní zemí vysílající i přijímající. Skupiny dobrovolníků jsou napojeny na církve a jejich charitní zařízení, ve kterých se uplatňuje nejvíce dobrovolníků. Ve Francii se více než polovina dobrovolníků uplatňuje ve sportu, kultuře a rekreačních aktivitách. Asi 20 % dobrovolníků působí ve vzdělání a výzkumu a pouze 13 % pracuje v dobročinné péči zaměřené například na seniory či bezdomovce. V Nizozemsku leží hlavní díl odpovědnosti za dobrovolnictví na místních úřadech. Tak se obnovují dříve přirozené vztahy mezi na úrovni obce, města, ulice, které byly potlačeny intervencí silného sociálního státu. Vláda financovala vznik nových dobrovolnických center a připravila právní podmínky pro působení dobrovolníků v různých sférách. Ve Velké Británii má dobrovolnictví dlouholetou tradici díky vzájemné pomoci lidí v odlehlých oblastech venkova. Důraz je kladen především na propagaci dobrovolnictví mezi mládeží. Kromě národních dobrovolnických center existuje na vládní úrovni Active Community Unit, která koordinuje státní politiku dobrovolnictví. Zajímavé je srovnání počtu dobrovolníků v zahraničí (tab. č. 1). Nejvíce dobrovolníků využívá Rakousko, které je následováno Irskem. Dle zahraničních zkušeností připadá na jednoho evidovaného dobrovolníka jeden neevidovaný. 14

Objektivní údaje o počtech dobrovolníků v České republice neexistují. Organizace, které s dobrovolníky pracují, si nevedou přesnou evidenci9.

Tab. č. 1: Počet dobrovolníků v zahraničních státech Stát

Procento dobrovolníků z celkové populace

Irsko

30

Skotsko

6

Rakousko

53

Lucembursko

17

Spolková republika Německo

18

Nizozemí

28

Kanada

25

USA

20

Zdroj: Měsíčník Policista[online] http://www.mvcr.cz/2003/casopisy/pol/0407/polic1_info.htm, 11.6.2008

9

Ministerstvo vnitra [online] http://www.mvcr.cz/2003/casopisy/pol/0407/polic1_info.html, 11.6.2008

15

1.2. Právní úprava dobrovolnictví 1.2.1. Česká republika Legislativně je dobrovolnictví ošetřeno zákonem č. 198/2002 Sb. o dobrovolnické službě, který byl přijat v dubnu 2002 a vešel v účinnost 1. ledna 2003. Nová oblast dobrovolnictví nemá v právním řádu ČR žádnou historickou oporu. Zákon upravuje podmínky, za kterých stát podporuje dobrovolnickou službu, neupravuje podmínky dobrovolnické práce obecně. Ze zákona jsou vyňaty dobrovolné činnosti, na které se vztahují jiné zákony – dobrovolníci Českého červeného kříže, dobrovolní hasiči, dobrovolní pracovníci pečovatelské služby atd. (§ 1 odst. 2). V důvodové zprávě k zákonu č. 198/2002 Sb. o dobrovolnické službě je uvedeno, že úkolem dobrovolnictví je vhodně doplňovat funkce orgánů veřejné správy a působit v oblastech, kde tak stát a územní samosprávné celky nemohou činit objektivně. Významná úloha je přisuzována nestátním neziskovým organizacím, které mají zajistit řádný výběr dobrovolníků, jejich přípravu a proškolení před vysláním k výkonu dobrovolnické služby. Dále mají organizace zajistit řádný výkon dobrovolnické služby, včetně hodnocení dobrovolníků a zajištění ochrany jejich práv. K tomuto účelu jsou v zákonu vymezeny podmínky, za kterých stát výkon dobrovolníka podporuje. Stát akredituje vybrané NNO a kryje část výdajů spojených s výběrem a přípravou dobrovolníků. Zákon vymezuje pojmy dobrovolnická služba, dobrovolník, přijímací a vysílající organizace. U dobrovolnické služby zákon taxativně určuje oblasti, ve kterých lze dobrovolnickou službu vykonávat (§ 2 odst. 1) – viz kapitola 1.1.1. Vysílající organizace vybírá dobrovolníky, eviduje, připravuje na výkon dobrovolnické služby a uzavírá s nimi smlouvy o výkonu dobrovolnické služby za podmínky, že má přidělenou akreditaci. Akreditaci vysílající organizaci udělí Ministerstvo vnitra, pokud organizace splňuje všechny povinnosti vyplývající z tohoto zákona. Počet akreditovaných organizací se každým rokem zvyšuje (tab. č. 2). Podrobnější informace viz příloha č. 4.

16

Tab. č. 2 Počty akreditovaných vysílajících organizací v oblasti dobrovolnické služby rok počet organizací dobrovolnických programů nebo projektů

duben 2007 2008

2004

2005

2006

35

34

37

54

25

55

49

43

80

34

Zdroj:Ministerstvo vnitra [online] http://www.mvcr.cz/prevence/dobrovol/akreditace/index.html, 11.6.2008

Přijímací organizace využívá práci dobrovolníků. Musí uzavřít s vysílající organizací smlouvu, ve které jsou sjednány podmínky výkonu dobrovolnické služby. Vysílající organizace nesmí uzavřít smlouvu s přijímací organizací, jejímž předmětem činnosti je podnikání. Zákon upravuje vztah mezi dobrovolníkem a vysílající organizací. Nejvíce povinností spočívá právě na vysílající organizaci. Pro samotného dobrovolníka přináší zákon ochranu a sociální výhody (důchodové pojištění, pojištění z odpovědnosti za škodu, hmotné zabezpečení v nezaměstnanosti), čímž podporuje rozvoj dobrovolnictví. Diskutovaným problémem v poslední době je § 2 odst. 2 – za dobrovolnou službu se nepovažuje činnost týkající se uspokojování osobních zájmů, anebo je-li vykonávána v rámci podnikatelské nebo jiné výdělečné činnosti atd. Tato část zákona se týká především dobrovolnictví v nemocnicích, které se převádí na akciové společnosti. Vysílající organizace buď nemůžou mít akreditaci, nebo nemohou vysílat dobrovolníky do takovýchto nemocnic. Přitom některé nemocnice mají již s dobrovolníky několikaletou zkušenost a bez dobrovolníků si už nedokáží svoji činnost představit. Momentálně se jedná o novelizaci zákona o dobrovolnické službě. Ze zápisu ze zasedání Rady vlády pro nestátní neziskové organizace10 se lze dočíst, že předmětem jednání byla i novela zákona o zaměstnanosti11 a dalších 10 11

Zápis ze zasedání Rady vlády pro nestátní neziskové organizace ze 4. března 2008 Zákon č. 435/2004, Sb. o zaměstnanosti

17

zákonech, která se týká dobrovolnické služby. Součástí novely zákona o zaměstnanosti je i novela zákona o dobrovolnické službě, ze které vyplývá nerovnost v postavení obcí a NNO při uzavírání dohody o dobrovolnické službě. Rada nesouhlasila s navrhovaným propojením zákona o zaměstnanosti a zákona o hmotné nouzi se zákonem o dobrovolnické službě a doporučuje řešit problematiku motivace dlouhodobě nezaměstnaných pouze úpravou zákona o zaměstnanosti. Zákon o dobrovolnické službě upravuje zcela novou oblast z hlediska legislativy. Stanovuje podmínky získání akreditace pro organizace, které připravují a vysílají dobrovolníky a dále pravidla pro dobrovolnickou službu v přijímajících organizacích neziskové sféry. Od roku 2003, kdy vešel zákon v účinnost, vyvstala z vlastní praxe potřeba znění zákona upravit – viz výše. Proto podle plánu legislativních prací vlády má být vládě do konce roku 2008 předložena novela zákona o dobrovolnické službě.

1.2.2. Zahraničí Zdroje pro tuto kapitolu jsou čerpány z Němec (2007). V zemích Evropské Unie je legislativa v oblasti dobrovolnictví velmi různorodá. V některých státech jako jsou Belgie, Lucembursko, Maďarsko, Polsko, Portugalsko nebo Španělsko existuje zákonná úprava dobrovolnické služby. Zákony v jednotlivých zemích se liší v oblasti náhrad výloh, sociálního zabezpečení, certifikace či dobrovolnictví v zahraničí. V jiných evropských zemích neexistuje zvláštní právní úprava dobrovolnictví. V takovém případě je většinou zřízeno národní dobrovolnické centrum (např. v Dánsku nebo národní rada pro dobrovolnictví (např. v Irsku, Rakousku) nebo dobrovolnictví není zřízen žádný speciální orgán (např. Bulharsko - pro některé profese je dokonce poskytování dobrovolné práce omezeno, Estonsko). Ve Francii dobrovolnictví jako takové upravuje několik právních norem. Dobrovolníkům jsou ze zákona přiznávány různé sociální výhody např. měsíční kapesné, které se nedaní atd. Stejně tak v Rakousku neexistuje jednotná a specifická

18

právní úprava dobrovolnictví. Ustanovení, která se nějakým způsobem dotýkají dobrovolnické služby, jsou rozptýlena v celé řadě zákonů. V USA je dobrovolnická služba je upravena tzv. Domestic Volunteer Service Act z roku 1973, a jeho novelami z let 1990 a 1993. Kanada podobně jako Austrálie nemá právní úpravu pro dobrovolnickou službu. Zájem a důležitost dobrovolnictví deklaruje usnesení evropského parlamentu ze dne 22. 4. 2008 o úloze dobrovolné činnosti při posilování a udržování hospodářské a sociálnísoudržnosti(2007/2149(INI))12.

12

Výtah z dokumentu „přijaté texty“ ze zasedání, Evropský parlament, 2008-2009 zasedání, 22.dubna 2008.

19

2. PŘÍPADOVÁ STUDIE V předcházející teoretické části jsem se zabývala dobrovolnictvím a dobrovolníky, v druhé kapitole zákonem o dobrovolnické službě. Je však otázkou, do jaké míry je zákon a akreditace pro NNO přínosná. Užitečnost zákona a akreditace budu zjišťovat pomocí případové studie pro konkrétní organizaci a to pro Sluňákov – centrum ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s. Nejprve popíši danou organizaci a práci s dobrovolníky v ní. Zamyslím se nad možností akreditace Sluňákova dle zákona o dobrovolnické službě. Popíši, co všechno by pro Sluňákov akreditace znamenala. Navrhnu řešení, zda akreditace využít.

2.1. O organizaci Sluňákov Sluňákov - centrum ekologických aktivit městě Olomouce, o.p.s. sídlí v obci Horka nad Moravou v nově vybudované nízkoenergetické budově, která byla zprovozněna 15. 1. 2007. Dům je unikátní v rámci celé České republiky. Najdeme zde mimo kanceláří a dvou učeben i polyfunkční sál s rozsáhlou knihovnou a ubytovací prostory pro 45 osob. K domu náleží pozemek o výměře 15ha. Na pozemku se nachází různé biotopy (rybník, louka, les). Toto biocentrum sousedí přímo s chráněnou krajinnou oblastí Litovelské Pomoraví. Právě díky takovéto poloze může Sluňákov sloužit především jako objekt pro environmentální výchovu a osvětu a turisticko-informační centrum. V současné době pracuje na Sluňákově 15 zaměstnanců, kteří jsou placeni částečně z prostředků Magistrátu města Olomouce a částečně z evropských fondů a drobnějších projektů.

2.1.1. Historie Sluňákova Obecně prospěšná společnost Sluňákov vychází z několikaleté činnosti nadace Sluňákov a poté z občanského sdružení Sluňákov. Nadace vznikla v roce 1992 při Úřadu města 20

Olomouce. V roce 1997 došlo k založení občanského sdružení Sluňákov – sdružení pro ekologickou výchovu, které postupně převzalo veškerou činnost i majetek Nadace Sluňákov. V roce 2006 navázal na občanské sdružení Sluňákov – centrum ekologických aktivit města Olomouce, obecně prospěšná společnost (pro podrobnosti viz Krátká, 2008).

2.1.2. Činnost Sluňákova Vlastní činnost Sluňákova popíši podrobněji, jelikož právě v těchto oblastech je prostor pro využití pomoci dobrovolníků. Činnost Sluňákova vyplývá ze sousedství domu a přilehlého biocentra s chráněnou krajinnou oblastí Litovelské Pomoraví. Dům tedy slouží jako turistickoinformační centrum. Otevírací doba infocentra je v sezónu (duben až říjen) každý všední den do 17 hod a o víkendech. Samotný dům je pro veřejnost zajímavý technicky, a proto se zde v otevírací době konají prohlídky domu s výkladem o použitých technologiích. Velkou část sluňákovských aktivit zaujímají akce pro pedagogické pracovníky (odborné semináře a exkurze na zajímavá místa). Největší měrou se Sluňákov věnuje ekovýchovným programům pro žáky mateřských, základních i středních škol. Tyto programy se dělí na jednodenní a pobytové. Jednodenní programy pro školní děti probíhají zpravidla dopoledne, a jejich délka se pohybuje od 1,5 hodiny do 3 hodin. Pobytové programy jsou časově náročnější, většinou trvají celý týden od pondělí do pátku. Žáci jsou na Sluňákově ubytováni a program probíhá dopoledne i odpoledne. Další skupinou aktivit Sluňákova jsou akce pro veřejnost, většinou formou besed nebo exkurzí. Největší akcí pro veřejnost během roku jsou Ekologické dny Olomouc, které začínají většinou v polovině dubna a vrcholí tradičním ekojarmarkem na olomouckém náměstí 1. května. V loňském roce se ho zúčastnilo až 70 000 lidí. Další tradiční akcí s velkým ohlasem je cyklus Ekologických večerů (besedy s ekologickou tématikou), které probíhají měsíčně v průběhu celého roku. Sluňákov nabízí volnočasové aktivity pro děti ve formě dětských oddílů. Ty jsou přírodovědně zaměřeny. Každoroční akcí, na které se potkají oddíly dohromady, je letní stanový tábor. Novinkou v činnosti Sluňákova bude letos příměstský tábor, který je 21

otevřen pro veřejnost. Z loňského roku máme již zkušenosti z týdenního pobytu pro rodiče s dětmi, který měl u veřejnosti úspěch a bude se konat i v letošním roce.

2.2. Dobrovolníci na Sluňákově Dobrovolníci pomáhají na Sluňákově již od samého vzniku organizace v roce 1992. V té době se ustálila skupina asi 20 dobrovolníků. V současnosti se nachází na Sluňákově 6 dobrovolníků, kteří pomáhají častěji a cca 20 dobrovolníků, kteří jsou ochotni pomoci při jednorázových akcí, které se pořádají asi třikrát za rok. Dobrovolnická služba na Sluňákově není akreditována. Nyní jsou zvažovány výhody a nevýhody akreditace. Pokud by se ukázala akreditace pro Sluňákov výhodná, využilo by se této možnosti a některé činnosti by na Sluňákově byly akreditovány.

2.2.1. Dobrovolnické centrum Dle statutu obecně prospěšné společnosti Sluňákov – centrum ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s. jsou dobrovolníci na Sluňákově sdruženi v Dobrovolnickém centru. Dobrovolnické centrum zřídila správní rada jako iniciační orgán společnosti. Členem Dobrovolnického centra se stává ten, kdo vyplní přihlášku, finančně přispěje na činnost společnosti a je mu přiděleno členské číslo. Minimální výši příspěvku pro členství v Dobrovolnickém centru stanovuje každoročně správní rada společnosti. V současné době je minimální příspěvek pro studenty 50 Kč a pro ostatní 100 Kč. Společnost na žádost vystaví každému členu Dobrovolnického centra potvrzení o členství. Společnost vede evidenci Dobrovolnického centra. Členové Dobrovolnického centra mají právo: •

zvolit si ze svého středu většinou hlasů předsedu, který se podílí na organizaci a řízení jeho činnosti

•

podávat společnosti návrhy na zlepšení činnosti společnosti; takový návrh musí podat nejméně 10 členů Dobrovolnického centra společně,

•

účastnit se vybraných akcí společnosti po konzultaci s pověřeným pracovníkem,

•

na informace o činnosti společnosti. 22

•

společnost bude členům na jejich žádost zasílat výroční zprávu popř. jiné informace na základě jejich žádosti na jejich e-mailovou adresu anebo adresu jejich trvalého bydliště.

K volbě předsedy je nutná účast alespoň nadpoloviční většiny všech členů centra. Pověřený pracovník společnosti odpovídá za agendu dobrovolnického centra. Ředitel společnosti podává správní radě jednou ročně informaci o Dobrovolnickém centru. Členem Dobrovolnického centra nemůže být osoba v pracovněprávním nebo funkčním vztahu ke společnosti.

2.2.2. Jaké činnosti můžou dobrovolníci na Sluňákově vykonávat? Do jakých činností jsou dobrovolníci na Sluňákově zapojováni, vyplývá z jednotlivých činností celé organizace. V největší míře jsou dobrovolníci zapojováni do výuky denních ekovýchovných programů (dále EVP). Velká část těchto programů, které v průběhu školního roku proběhnou, se koná jen díky dobrovolníkům. Bez nich by valná část programů vůbec neproběhla. V rámci těchto aktivit jsou pořádány terénní exkurze v okolí Sluňákova nebo i ve větší vzdálenosti na zajímavém místě regionu. Tyto exkurze mohou po zaškolení vést dobrovolníci. Asi rok probíhají na Sluňákově nově pobytové ekovýchovné programy. Protože tyto programy pro jednu skupinu jsou pořádány na celý týden od pondělí do pátku, jsou velmi časově náročné. Týdenní programy jsou rozčleněny na jednotlivé bloky, na jejichž vedení a přípravě se opět můžou podílet dobrovolníci. Některé bloky jsou zaměřeny na výtvarnou a rukodělnou činnost, takže se mohou uplatnit dobrovolníci, kteří se necítí na přírodovědnou tématiku, ale mají šikovné ruce. Další činností, související s programy, která je vhodná pro dobrovolníky, je výroba a údržba pomůcek. Jedná se jak o práci kreativní, kdy dobrovolníci mají možnost realizovat své nápady k tvorbě nového EVP, tak i o mechanickou činnost, kdy je třeba pomůcky vytisknou, vystříhat, nalepit, zalaminovat apod. Na Sluňákově fungují dětské oddíly, které jsou přírodovědně zaměřeny. Oddíly se schází jedenkrát týdně, společně jezdí na víkendové akce. Dětské oddíly fungují pouze díky dobrovolníkům. 23

Důležitá pro chod organizace je administrativa, která v neziskové organizaci s různými činnostmi z různých projektů není jednoduchá. Jedná se především o rozesílky, roznos plakátů, uspořádávání dokladů atd., při kterých se dobrovolníci mohou uplatnit. K domu Sluňákova náleží 15-ti hektarový pozemek, na kterém bylo v roce 1997 pole a nyní je na něm vybudován rybník, provedeny výsadby stromů a zatravněn, tak aby jeho ráz odpovídal blízkosti CHKO Litovelské Pomoraví. Takto vzniklé biocentrum je využíváno hlavně při EVP. V rámci komunitního projektu byla do tvorby pozemku vtažena i veřejnost Z tohoto projektu povstalo také několik dobrovolníků.Jelikož je nově vytvořené biocentrum je stále poměrně „mladé“ je třeba se o něj řádně starat. Při péči 15 ha pozemkem je pomoc dobrovolníků velmi vítaná. V průběhu roku pořádá Sluňákov několik větších akcí pro veřejnost. Jedná se o Ekologické Dny Olomouc, Den Země, Den stromů, Den otevřených dveří atd. Na těchto náročných akcí se dobrovolníci mohou uplatnit při organizaci stanovišť pro děti, roznosu plakátů, tvorbě nápisů, péči o hudební skupiny, úklidu atd. Na Sluňákově je zřízeno infocentrum pro veřejnost, při kterém funguje zároveň ekoporadna. Zvláště při větších akcích se dobrovolníci uplatní při prodeji v obchůdku při infocentru. Součástí činnosti infocetra je provázení lidí po domě s výkladem o technologiích nízkoenergetického domu. Toto průvodcovství také mohou vykonávat dobrovolníci. Infocentrum je otevřeno i o víkendech, takže spolupráce dobrovolníků je pro zaměstnance velkým přínosem. Další možností zapojení dobrovolníků je knihovna. Zde je třeba doplňovat nové knihy, zařazovat staré, starat o včasné navrácení knih atd.

2.2.3. Typy dobrovolníků na Sluňákově Organizace Sluňákov prošla více než desetiletým obdobím vývoje. Jako některé další organizace začala fungovat díky aktivitě a zapálení několika málo lidí. Postupně se přidávali další lidé, kteří dobrovolně pomáhali. Během let se vytvořila skupina lidí, kteří byli ochotni pomoci se vším, s čím bylo třeba. Tato skupina se ustálila a tak moc dobrovolníků nepřibývalo ani neubývalo. V nynější době se většina našich dobrovolníků

24

odstěhovala a založila rodiny. Proto se Sluňákov snaží oslovovat nové dobrovolníky většinou z řad studentů VŠ v Olomouci. Během vývoje organizace se od „pravých dobrovolníků“ (tedy lidí, kteří pomáhají na Luňákově bez finanční odměny), odštěpila větev, kterou na Sluňákově nazýváme „externisti“. Jsou to lidé, kteří nejsou v organizaci zaměstnáni, ale přesto pomáhají s výukou programů. Protože tito lidé se stali pro organizaci nepostradatelnými, snažili jsme se pro ně najít nějakou formu odměny. Nakonec se ustálila odměna finanční, i když ne nijak vysoká. Tato finanční odměna zahrnuje náklady externistů na MHD (protože musí dojíždět z Olomouce do Horky nad Moravou). Právě kvůli této finanční odměně nelze již tyto externisty nazývat dobrovolníky. Tyto dvě skupiny nejsou striktně oddělené. Často člověk, který pomáhá s výukou za finanční odměnu, pomáhá s jinými akcemi již na čistě dobrovolnické bázi. Proto má koordinátor dobrovolníků na starost obě dvě skupiny.

2.2.4. Způsoby získávání dobrovolníků na Sluňákově Nejjednodušší forma získávání dobrovolníků je ta, při níž stávající dobrovolníci přivádí do organizace dobrovolníky nové. Je to i známkou toho, že se dobrovolníci v organizaci cítí dobře a práce je baví. Takto Sluňákov získává většinu svých dobrovolníků. Dva zaměstnanci Sluňákova přednáší na Univerzitě Palackého v Olomouci. Propagují tedy možnosti dobrovolné práce na Sluňákově na vysoké škole. Na možnost dobrovolnictví na Sluňákově také upozorňujeme formou plakátu na nástěnkách na Univerzitě Palackého a samozřejmě na našich webových stránkách.

2.2.5. Práce s dobrovolníky v organizaci Dobrovolníci na Sluňákově fungují už několik let, ale o profesionálním řízení dobrovolníků se začalo uvažovat teprve před dvěma lety. Tato oblast je v podstatě personalistika ztížená faktem, že lidé pracují z vlastní vůle bez finanční odměny. Protože doposud neměla práce s dobrovolníky na Sluňákově pevný řád, byl stanoven jeden koordinátor, který provází dobrovolníky od jejich výběru a dobu samotné činnosti až po ukončení spolupráce.

25

Každý nový dobrovolník projde úvodním pohovorem. Pohovoru se účastní koordinátor dobrovolníků a dobrovolník. Při pohovoru jsou zjištěny následující skutečnosti o potencionálním dobrovolníkovi: proč se chce stát dobrovolníkem, zda pomáhal již jako dobrovolník v některé jiné organizaci, vzdělání, kde pracuje či studuje, jakou činnost by chtěl/a jako dobrovolník v organizaci zastávat, kolik času může dobrovolné činnosti věnovat atd. Každý dobrovolník je proveden po budově. Po úvodním pohovoru má dobrovolník čas na rozmyšlení, zda se vůbec chce stát dobrovolníkem na Sluňákově. Pokud se rozhodne, že ano je domluvena další schůzka, při níž je mu vysvětleno v čem bude spočívat jeho práce, kde se může pohybovat, kam si může odložit věci atd. S dobrovolníkem je vyplněna přihláška, dobrovolník zaplatí členský poplatek a dostane registrační kartičku. Dobrovolníci na Sluňákově jsou vzděláváni. Při výuce ekovýchovných programů je povinný kurz „Modul 1“, který obsahuje základy didaktiky, pedagogiky a ekologie. Další možností vzdělávání pro dobrovolníky byl intenzívní týdenní zdravotnický kurz, při kterém měli dobrovolníci mimo náplně kurzu možnost poznat blíže zaměstnance Sluňákova. Sluňákov pořádá odborné semináře a exkurze, kterých se mají dobrovolníci možnost zúčastnit zdarma nebo za sníženou cenu. Toto vzdělávání je chápáno i jako odměna pro dobrovolníky za jejich úsilí. Další odměny, které se Sluňákov snaží pro dobrovolníky realizovat je volné využití knihovny, volný vstup na akce pořádané Sluňákovem, možnost získání praxe pro studenty a absolventy, realizace vlastních nápadů, využití vybavení Sluňákova. Zájmem centra Sluňákov je samozřejmě udržet si již zaškoleného dobrovolníka co nejdelší dobu. Jednou ze základních motivací dobrovolníka je pocit spoluvlastnictví (osobní zodpovědnost za daný úkol). Spoluvlastnictví dává dobrovolníkovi pocit zodpovědnosti a hrdosti. Proto dobrovolníky, kteří o to mají zájem, zapojujeme do rozhodovacího procesu a dáváme jim tak pravomoc rozhodovat o tom, jak se bude jejich práce realizovat. Dalším důležitým prvkem je podmínka, aby dobrovolník nesl zodpovědnost za dosahované výsledky. Pocit zodpovědnosti za projekt, který vede ke smysluplnému výsledku, je pro dobrovolníky důležitou motivací. Dalším významným aspektem je přijetí dobrovolníků do organizace. Je důležité, aby všichni zaměstnanci vnímali dobrovolníky jako chtěné pomocníky. Proto je důležité, aby všichni 26

zaměstnanci věděli, proč dobrovolníci v organizaci vlastně jsou a co je jejich náplní práce. Pro udržení dobrovolníků v organizaci je také důležité uvědomit si, proč dobrovolníci do organizace přišli a zkusit co nejlépe vyhovět jejich nárokům. Proto probíhají s dobrovolníky pravidelné schůzky mimo pracovní činnosti, na kterých se otevřeně hovoří o problémech, které při výkonu jejich dobrovolnické služby vyvstávají. Schůzek se účastní dobrovolníci, koordinátor dobrovolníků a někdy i další zaměstnanci Sluňákova. Bohužel tyto schůzky neprobíhají příliš často a nedostatek prostoru pro otevřenou debatu mezi dobrovolníky a zaměstnanci vyúsťuje v nespokojenost dobrovolníků a jejich odchod z organizace. Sluňákov by se měl klást větší důraz na pravidelné pohovory s dobrovolníky, a tak předejít jejich odchodu z organizace. Pro zajištění lepší práce s dobrovolníky a uvažování o akreditaci vytvořili na Sluňákově následující analýzu (tab. č. 3). Tab. č. 3: SWOT ANALÝZA DOBROVOLNICTVÍ NA SLUŇÁKOVĚ SWOT ANALÝZA DOBROVOLNICTVÍ NA SLUŇÁKOVĚ Silné stránky

Slabé stránky

•

blízkost UP (studenti)

•

Špatná motivace dobrovolníků

•

blízkost Olomouce (hodně lidí)

•

Nepravidelné akce

•

dobrá pověst

•

Málo času na práci s dobrovolníky

•

ojedinělý nízkoenergetický dům

•

Nedostatek zkušeností v práci

•

Možnost praxe pro studenty a

s dobrovolníky

absolventy •

Dobrovolnické centrum v Olomouci

Příležitosti •

Hrozby •

Akreditace dobrovolnického programu

•

Přílišná administrace kvůli akreditaci

Spolupráce s Dobrovolnickým

•

Jiná očekávání dobrovolníků

centrem Jika

•

Malý zájem veřejnosti o dobrovolnickou službu

27

2.3. Využitelnost zákona o dobrovolnické službě 2.3.1. Akreditace a možná dotace pro Sluňákov? Zákon o dobrovolnické službě předpokládá, že Ministerstvo vnitra ČR bude udělovat po splnění zákonem stanovených podmínek vysílajícím organizacím akreditaci, na základě níž tyto akreditované organizace budou organizovat výběr a přípravu dobrovolníků v určité oblasti a vysílat je k výkonu dobrovolnické služby. Stát jim může krýt část výdajů13. V této kapitole bych chtěla sepsat, jaká opatření by byla třeba učinit, aby Sluňákov získal akreditaci dobrovolnického projektu dle zákona o dobrovolnické službě. Žádost o akreditaci může být podána na jeden či více druhů dobrovolnické činnosti. Pro Sluňákov budu uvažovat zatím pouze nad jedním dobrovolnickým projektem, protože akreditace na jeden projekt může být kdykoli rozšířena podáním nové žádosti. Ta může být podána kdykoliv během roku. Při podání žádosti je třeba se nejdříve rozhodnout, zda bude Sluňákov patřit mezi akreditované organizace, které budou jen dobrovolníky připravovat dle akreditovaného programu a vysílat do přijímacích organizací, nebo bude požadovat udělení akreditace na vysílání dobrovolníků i ve svůj prospěch. Pro Sluňákov je výhodnější druhá varianta, která umožní připravit dobrovolníka pro vlastní akreditovaný program. Další možností by bylo neakreditovat organizaci a využívat služeb akreditovaného dobrovolnického centra. Pro splnění předpisů pro žádost o udělení akreditace (viz příloha č.1) vysílající a zároveň přijímací organizace musí Sluňákov učinit následující opatření:

1. Vymezit oblast dobrovolnické služby a podrobně popsat projekt. 2. Se stávajícími a s případnými budoucími dobrovolníky uzavřít smlouvu o podmínkách výkonu dobrovolnické služby (viz příloha č. 3).

13

Jiránek, R.: Zákon o dobrovolnické službě a jeho aplikace. Příspěvek na Konferenci „Dobrovolníci v krizových situacích“, Kroměříž, 19. května 2003.

28

3. Pojistit dobrovolníka pro případ škod způsobených na zdraví a na majetku dobrovolníkovi nebo škod, které dobrovolník neúmyslně způsobí (viz příloha č. 2). 4. Zajistit dobrovolníkovi přípravu k výkonu dobrovolnické služby. 5. Přijmout opatření k zamezení a předcházení rizikům, která by mohla ohrozit život nebo zdraví dobrovolníka. 6. U dobrovolníků mladších 18 let si vyžádat písemný souhlas zákonného zástupce dobrovolníka. 7. Vést evidenci a databázi dobrovolníků. 8. Zajistit způsob kontroly a hodnocení dobrovolníků. 9. Vymezit povahu dobrovolnické služby.

Dále budu postupovat podle předchozích bodů a komentovat jejich náročnost plnění pro Sluňákov. Add 1. Nejsnazší je zřejmě vymezení oblasti dobrovolnické služby a popis projektu. Oblast dobrovolnické služby dle § 2 odst. 1 zákona o dobrovolnické službě v případě Sluňákova je pomoc při ochraně a zlepšování životního prostředí a o pomoc při péči o děti, mládež a rodiny v jejich volném čase. Jako příklad popíši projekt, který by se na Sluňákově mohl akreditovat. Popis projektu: V akreditovaném projektu INFOCENTRUM LITOVELSKÉHO POMORAVÍ PRO EKOLOGICKOU VÝCHOVU je hlavní náplní činnosti dobrovolníků pomoc při chodu infocentra – poskytování informací, prodej zboží včetně knih s ekologickou tématikou, obsluze knihovny, roznos plakátů, uspořádávání dokladů, pomoc s organizací akcí pro veřejnost. Veřejnost infocentra, jehož částí je i ekoporadna, má možnost využít přilehlý pozemek, s jehož údržbou pomáhají dobrovolníci. Pomoc v infocentru je pro mladé lidi nejen příležitostí k rozšíření znalostí z oblasti ekologie a ochrany životního prostředí a k aktivnímu zapojení do ochrany přírody, ale navíc jim umožňuje naučit se komunikovat s veřejností a různými kancelářským dovednostem jako práce s počítačem, faxem. Mladým lidem z měst projekt nepřímo nabízí možnost poznávat přírodu a získat 29

pozitivní vztah nejen k ní, ale i ostatním lidem. Dobrovolníky jsou především studenti vysokých škol. V roce 2007 v tomto projektu pravidelně pomáhalo 10 dobrovolníků.

Add 2. Uzavření smluv s novými dobrovolníky je pro Sluňákov není problém. I když jsou takoví lidé, kteří dojedou pomoci například dvakrát za rok s pracemi na pozemku, pak lze těžko odhadnout, zda budou kvůli takovéto pomoci ochotni sepisovat smlouvu. Trochu obtížnější bude vysvětlit stávajícím dobrovolníkům nově vzniklou potřebu uzavřít mezi nimi a Sluňákovem smlouvu. Jde často již o dlouholeté pomocníky a přívržence Sluňákova, kteří jsou přáteli zaměstnanců Sluňákova, a asi jim nebude moc jasné, proč přátelský vztah Sluňákov pojistí vztahem smluvním. Add 3. Pojištění pro případ škod způsobených na zdraví a na majetku dobrovolníkovi nebo škod, které dobrovolník neúmyslně způsobí, stávající dobrovolníci nemají, je tedy nutné pro akreditaci pojištění zařídit. Add 4. Způsob přípravy dobrovolníků probíhá na Sluňákově jednotlivě. Jelikož neděláme hromadné nábory dobrovolníků, chodí dobrovolníci postupně a není tedy možné dělat školení hromadná. Pověřený pracovník vše důležité dobrovolníkovi před vlastním konáním dobrovolnické činnosti vysvětlí. Nyní je úvazek koordinátora dobrovolníků 0,1. K tomuto úvazku náleží ještě příprava, inovace a realizace denních a pobytových programů, organizace a zodpovědnost za chod denních programů, příprava a realizace menších projektů, účast na nových metodických materiálech pro školy a veřejnost. S náročnější administrativou v závislosti na akreditaci by bylo třeba úvazek navýšit minimálně z 0,1 stávajícího údavku koordinátora dobrovolníků o 0,2 úvazku, celkem tedy 0,3 úvazku pro koordinátora dobrovolníků. Add 5. Opatření k zamezení a předcházení rizikům, která by mohla ohrozit život nebo zdraví dobrovolníka jsou stejná jako pro zaměstnance. Add 6. S dobrovolníky mladších 18 let budeme muset sepsat smlouvu a vyžádat písemný souhlas zákonného zástupce dobrovolníka. Add 7. Evidence dobrovolníků je na Sluňákově vedena. Add 8. Zajištění způsobu kontroly a hodnocení dobrovolníků je na Sluňákově časté téma. Stále není dořešeno, jakým způsobem by měla kontrola a hodnocení probíhat. 30

Add 9. Povahu dobrovolnické služby určíme krátkodobou i dlouhodobou. Místo výkonu dobrovolnické služby je Horka nad Moravou. Pro Sluňákov tedy vyplývá, že pro akreditaci musí sepsat se všemi stávajícími dobrovolníky písemné smlouvy a zajistit pojištění dobrovolníků.

Pokud by Sluňákov obdržel akreditaci v oblasti dobrovolnické služby, má právo požádat Ministerstvo vnitra o dotaci na svoji činnost. Dotace může být poskytnuta na: • hrazení pojistného kryjícího odpovědnost za škodu na majetku nebo na zdraví, kterou způsobí dobrovolník sám nebo mu bude způsobena, • na zaplacení pojistného na důchodové pojištění je-li dobrovolnická služba vykonávána dlouhodobě, tj. po dobu delší než 3 měsíce, a alespoň v rozsahu překračujícím v průměru 20 hodin v kalendářním týdnu, • na pokrytí výdajů spojených s evidencí dobrovolníků, s jejich přípravou pro výkon dobrovolnické služby a se zajišťováním výkonu dobrovolnické služby.14 Sluňákov by nežádal na zaplacení pojistného na důchodové pojištění, protože na Sluňákově dobrovolník, který pracuje více než 20 hodin v týdnu, není a ani se s takovými v budoucnu nepočítá. Na pokrytí ostatních výdajů by Sluňákov o dotace žádal.

2.3.2. Výhody a nevýhody akreditace pro Sluňákov a pro dobrovolníky V této kapitole bych chtěla posoudit, do jaké míry je pro Sluňákov akreditace podle zákona přínosná, či do jaké míry by byla naopak pro Sluňákov a pro dobrovolníky omezující. Zda by akreditace podle zákona mohla přispět k lepší spolupráci s dobrovolníky. Je důležité se zamyslet, co přináší akreditace dobrovolníkům. Je to především právní jistota ve smluvně zaručeném postavení v organizaci. Dobrovolník ví, že je pojištěn proti škodám na zdraví a na majetku a má nárok na poskytnutí kvalitní přípravy

14

Jiránek, R.: Zákon o dobrovolnické službě a jeho aplikace. Příspěvek na Konferenci „Dobrovolníci v krizových situacích“, Kroměříž, 19. května 2003.

31

k výkonu dobrovolnické služby. Dobrovolníkovi může být hrazeno stravné, ubytování, cestovné, kapesné a musí mu být poskytnuty pracovní ochranné prostředky. Pro dobrovolníky přináší akreditace celkem dost výhod a hlavně možných nároků. Z hlediska Sluňákova by byli stávající dobrovolníci pojištěni. Hrazení stravného, ubytování, cestovného a kapesného na Sluňákově zavedeno pro dobrovolníky není to by byla novinka, které by je jistě potěšila. Ačkoliv tyto náklady nejsou pro Sluňákov povinné. Na druhou stranu by dobrovolníci museli podepsat smlouvu a ke smlouvě přiložit výpis z evidence Rejstříku trestů a potvrzení o zdravotním stavu, což by pro dobrovolníky byla starost navíc. Pro Sluňákov přináší akreditace rozhodně více administrativy ohledně smluv s dobrovolníky a jejich pojištění. Časová náročnost se velmi těžce odhaduje. Při počtu 20 nových dobrovolníků za rok by vyplňování smluv mohlo trvat cca 20 hodin i s krátkým úvodním rozhovorem a vyřízení pojištění. Výhodou jsou dotace, které díky akreditaci sice je možné získat, ale na které není právní nárok. Není tedy jistota, že je Sluňákov získá. Smlouvy uzavírané s dobrovolníky by mohly také přinést určitou výhodu. Je možné, že by smlouvu podepisovali jen ti dobrovolníci, kteří svoji spolupráci se Sluňákovem myslí opravdu vážně a nepodepisovali by ji takoví dobrovolníci, kteří si chtějí jen vyzkoušet krátkodobě něco nového. Velkou výhodou díky akreditaci by mohla díky dodržování zákona větší systematičnost práce s dobrovolníky. V současné době se systematičnost práce s dobrovolníky zlepšuje, ale stále není na práci s dobrovolníky dost času vhledem k pracovnímu vytížení. Další možnou výhodou je možná větší důvěryhodnost organizace díky akreditaci. I když si myslím, že dobrovolníci si spíše vybírají organizace podle její činnosti a ne podle toho, zda má akreditaci či nikoli. Hlavní činnost Sluňákova není postavená na dobrovolnících a výhod (popsaných v předchozím textu) pro Sluňákov vyplývajících z akreditace kromě dotací není mnoho (pro větší přehlednost uvedeno v tab. č. 4). Protože se zatím nachází na Sluňákově dobrovolníků dostatek, není dle mého soudu s akreditací třeba spěchat.

32

Lépe bude ještě vyčkat a případnou akreditaci ještě jednou promyslet a zhodnotit. Zřejmou výhodou akreditace a zákona o dobrovolnické službě pro Sluňákov jsou již zavedená dobrovolnická centra, na něž bychom se mohli obrátit.

Tab. č. 4: Výhody a nevýhody akreditace pro Sluňákov Výhody

Nevýhody

•

Důvěryhodnost organizace

•

Jen vážní zájemci o dobrovolnou

smluv

činnost

vyřízení samotné akreditace

•

Větší

systematičnost

•

•

práce

s dobrovolníky,

pojistné,

Hrazení stravného, cestovného atd. dobrovolníkům

s dobrovolníky •

Přílišná administrativa – uzavírání

Možnost dotací

V Olomouckém kraji se nachází pět členů Koalice dobrovolnických iniciativ15. Je to Hnutí Brontosaurus Jeseníky, o.s., které pracuje s dobrovolníky, ale neslouží jako vysílající organizace. Členové jsou také dobrovolnická centra v Přerově Centrum pro komunitní práci střední Morava a v Prostějově ADRA Dobrovolnické centrum. V Olomouci se nachází dvě dobrovolnická centra PROSO a JIKA. Dobrovolnické centrum PROSO se zabývá pouze programem PětP16 Možnost spolupráce se nabízí s olomouckým dobrovolnickým centrem JIKA, se kterým se Sluňákov již v minulosti kontaktoval za účelem případné spolupráce. Při případné spolupráci s dobrovolnickým centrum JIKA by administrativní práce se smlouvami dobrovolníků a pojištěním zajišťovala JIKA. Na Sluňákovu by spočívalo zaškolení dobrovolníků a kontrola jejich práce. Tyto činnosti na Sluňákově zajišťuje už i nyní koordinátor dobrovolníků. Proto se mi v současné době jeví jako nejvýhodnější možnost upustit od akreditace a spolupracovat s dobrovolnickým centrem JIKA.

15

je sdružení organizací zapojených do programu rozvoje dobrovolnictví Program Pět P je nestátní sociálně preventivní volnočasový program, který je určen dětem ve věku od 6 do 15 let, je obdobou amerického dobrovolnického programu Big Brothers/Big Sisters 16

33

3. PŘÍNOS ZÁKONA O DOBROVOLNICKÉ SLUŽBĚ PRO OSTATNÍ NNO Nejdůležitějším významem zákona o dobrovolnické službě je vlastní právní zakotvení dobrovolnické služby. Další nespornou výhodou je možnost akreditace. Díky akreditaci může organizace získat dotace na pokrytí výdajů spojených s evidencí dobrovolníků, s jejich přípravou pro výkon dobrovolnické služby a se zajišťováním výkonu dobrovolnické

služby.

Akreditované

organizace

mohou

jednodušeji

využívat

dobrovolnických služeb nezaměstnaných lidí evidovaných u úřadů práce. Akreditovaná organizace je také osvobozena od daně z příjmu, dědické a daně z převodu nemovitostí, pokud nabude finanční příjem nebo majetek v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby. Díky postupům v práci s dobrovolníky dle zákona se může v této činnosti projevit více systematičnosti. Dobrovolníci budou s jistotou vědět, kde je jejich pozice a jakou činnost mají vykonávat. Pro některé dobrovolníky může akreditovaná organizace být důvěryhodnější než organizace bez akreditace. Zákon o dobrovolnické službě jistě přinesl pro organizace, které s dobrovolníky již pracovali či pracují, zjednodušení práce díky uzákonění pojmů dobrovolník a dobrovolnická služba. Díky tomu mohou organizace lépe vyjednávat na státních úřadech a institucích. Velké

možnosti

v oblasti

dobrovolnické

služby

spatřuji

v

osvětě

nezaměstnaných. Ti by měli možnost získat praxi v jiné oblasti, než mají a také nebudou izolováni od pracujících lidí. Je tedy důležité dát nezaměstnaným příležitost a motivovat je k dobrovolnické službě. To by bylo možné prostřednictvím zákona, který by nezaměstnané vykonávající dobrovolnickou službu určitým způsobem podporoval. Zákon již nyní umožňuje dobrovolníkům vykonávajícím dlouhodobou dobrovolnickou službu (vykonávanou po dobu delší než 3 měsíce a více než 20 hodin v kalendářním týdnu), evidovaným u úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání, aby se jim pro účely hmotného zabezpečení započetla do doby předchozího zaměstnání doba výkonu dobrovolnické služby. Akreditace organizace dle zákona o dobrovolnické službě je administrativně náročná hlavně pro organizace, které mají jen několik dobrovolníků, kteří se nepodílí 34

velkou měrou na vlastním chodu organizace. Organizace, kde je velké množství dobrovolníků, kteří se podílí na chodu organizace, mají pro využití akreditace dle zákona větší důvod. Proto organizace s menším počtem dobrovolníků je vhodné využít spíše dobrovolnických center, díky kterým většina administrativy přejde na samotná dobrovolnická centra. Přijímací organizace si mohou být díky akreditaci jisti profesionalitou dobrovolnických center.

35

ZÁVĚR Závěrem bych ráda shrnula hlavní zjištění této bakalářské práce a vyjádřila se k naplnění cíle, který jsem si v úvodu vytyčila. Cílem práce bylo zhodnotit užitečnost zákona č. 198/2002 Sb. o dobrovolnické službě pro NNO na příkladě konkrétní nestátní neziskové organizace. Zaměřila jsem se na organizaci, kde pracuji jako koordinátorka dobrovolníků:- Sluňákov – centrum ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s. Práci jsem rozdělila na dvě části. V úvodní teoretické části jsem se zaměřila na dobrovolnictví obecně. Zabývala jsem se definicí dobrovolnictví a popsala různé formy dobrovolnictví. V úvodní části jsem také shrnula historii a stav dobrovolnictví v České republice a v zahraničí. Dále jsem popsala stav legislativy v oblasti dobrovolnictví v České republice i v zahraničí. Těžištěm práce je případová studie zpracovaná pro organizaci Sluňákov. Pomocí této případové studie jsem hodnotila užitečnost zákona o dobrovolnické službě pro NNO. Nejprve jsem popsala organizaci a její činnost, zaměřila jsem se na práci s dobrovolníky v organizaci a jejich zapojení a využití při činnosti organizace. V další kapitole jsem se zabývala možností akreditace dobrovolnického programu a zhodnotila jsem jeho využití a náročnost přípravy a následného fungování. Došla jsem k závěru, že pro Sluňákov není akreditace alespoň prozatím natolik výhodná a nedoporučila jsem o akreditaci požádat. Je to především z toho důvodu, že dobrovolníci nejsou alespoň prozatím hlavní součástí organizace a administrativa spojená s jejich využíváním podle zákona o dobrovolnické službě by byla pro Sluňákov příliš velkou zátěží. Akreditace je dle mého názoru výhodná pro NNO, které mají dostatek dobrovolníků, bez jejichž pomoci by se organizace neobešla. Pro organizace, které dobrovolníky využívají ve velké míře je jistě akreditace a možnost dotace velkým přínosem. Pro ostatní NNO, které dobrovolníků využívají v menší míře, se místo akreditace zdá výhodnější spolupráce s dobrovolnickými centry, která díky akreditaci využívají státní dotace. Spolupráce s dobrovolnickými centry je prospěšná především proto, že administrativa související s dobrovolníky a vyřizování náležitostí k akreditaci přechází na dobrovolnické centrum.

36

Dalšími důležitými přínosy kromě akreditace a možných dotací je uzákonění pojmů jako jsou dobrovolník a dobrovolnická služba, větší systematičnost práce s dobrovolníky v organizaci (pokud organizace postupuje podle zákona), snazší zapojení dobrovolníků evidovaných na úřadu práce, větší důvěryhodnost organizace. Myslím, že toto jsou nejdůležitější přínosy zákonu o dobrovolnické službě pro NNO. Několikrát jsem v práci uvedla, že akreditovaná organizace vzbuzuje větší důvěryhodnost. Bylo by zajímavé zjistit, zda lidé uvažující o dobrovolnické službě, si vybírají organizaci i podle toho zda má akreditaci či nikoli. V důvodové zprávě k zákonu o dobrovolnické službě je popsáno, že významná úloha při rozvoji dobrovolnické služby přísluší nestátním neziskovým organizacím. Hlavním posláním některých akreditovaných NNO je získávání, výběr a výcvik dobrovolníků. Tato tzv. dobrovolnická centra jsou pro ostatní NNO dle mého názoru velkým přínosem.

37

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. FRIČ, P. A KOL.: Dárcovství a dobrovolnictví v České republice: výsledky výzkumu NROS a AGNES. AGNES a NROS. 1.vyd. Praha; AGNES; NROS, 2001. 115 stran. ISBN 80-902633-7-2.

2. JIRÁNEK, R.: Zákon o dobrovolnické službě a jeho aplikace. Příspěvek na Konferenci „Dobrovolníci v krizových situacích“, Kroměříž, 19. května 2003.

3. KRÁTKÁ, Markéta: Problematika založení OPS na příkladu Sluňákova. Rukopis bakalářské práce připravané v rámci studia na ESF MU. Citováno 22.6.2008.

4. NĚMEC, J.: Právní úprava dobrovolnictví ve vybraných zemích Evropské unie, Parlamentní institut [on-line]. 2007, [cit. 2. února 2002]. Dostupné na: .

5. NOVOTNÝ, M a kol.: Dobrovolnictví středoškoláků : manuál pro učitele, zaměstnance neziskových organizací a volnočasových klubů a další zájemce o tom, jak udělat dobrovolnictví pro středoškoláky zajímavým/. 1.vyd. Praha; Hestia, 2003. 40 stran. ISBN 1-146.678.

6. TOŠNER, J., SOZANSKÁ, O.: Dobrovolníci a metodika práce s nimi v organizaci. 1.vyd. Praha; Portál, 2002. 152 stran. ISBN 80-7178-514-8.

7. TOŠNER, J., SOZANSKÁ, O: Metodika dobrovolnictví nezaměstnaných z hlediska projektů Job Rotation. Praha; Hestia, 2005.

Další zdroje Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě). 38

Zápis ze zasedání Rady vlády pro nestátní neziskové organizace ze 4. března 2008

Výtah z dokumentu „přijaté texty“ ze zasedání, Evropský parlament, 2008-2009 zasedání, 22.dubna 2008

Zákon č. 435/2004, Sb. o zaměstnanosti Internetové zdroje WWW.DOBROVOLNIK.CZ [online], [cit. 2008-04-18]. Dostupné z .

Hestia [online], [cit. 2008-03-28]. Dostupné z .

econnet [online], [cit. 2008-04-15]. Dostupné z .

Ministerstvo vnitra [online], [cit. 2008-06-11]. Dostupné z .

39

SEZNAM GRAFŮ A TABULEK Graf č. 1: Podíl dobrovolníků pracujících v jednotlivých oblastech

s. 12

Graf č. 2: Průměrný počet hodin dobrovolně odpracovaných

s. 12

Tab. č. 1: Počet dobrovolníků v zahraničních státech

s. 15

Tab. č. 2: Počty akreditovaných vysílajících organizací v oblasti dobrovolnické služby s. 17 Tab. č. 3: Swot analýza dobrovolnictví na Sluňákově

s. 27

Tab. č. 4: Výhody a nevýhody akreditace pro Sluňákov

s. 33

40

SEZNAM PŘÍLOH 1. Žádost o udělení akreditace. 2. Smlouva o pojištění (Hasičská vzájemná pojišťovna) – vzor. 3. Smlouva s dobrovolníkem – vzor. 4. Seznam akreditovaných organizací v letech 2004 až 2008.

41

Příloha č. 1: Žádost o udělení akreditace. MINISTERSTVO VNITRA Odbor prevence kriminality Nad Štolou 3 170 34 Praha 7 www.mvcr.cz

Žádost o udělení akreditace vysílající organizaci v oblasti dobrovolnické služby (žádost je podávána na základě zákona č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů)

1. Žadatel 1.1) Název žadatele: 1.2) Právní forma: Veden v rejstříku: 1.3) IČ: 1.4) Adresa žadatele:

www Telefon Fax 1.5) Statutární orgány: Způsob jednání statutárních orgánů:

E-mail

1.6) Jméno osoby zodpovědné za akreditaci: 1.7) Přímé spojení na osobu zodpovědnou za akreditaci:

1.8) Datum a podpis statutárního nebo výkonného zástupce organizace, razítko organizace:

1.9) Datum a podpis osoby zodpovědné za akreditaci:

42

2. NÁLEŽITOSTI NUTNÉ K UDĚLENÍ AKREDITACE 2.1) Popis projektu nebo programu, ve kterém se žádá o udělení akreditace: 2.2) Jméno osoby zodpovědné za realizaci konkrétního projektu nebo programu dobrovolnické služby: 2.3) Přímé spojení na osobu zodpovědnou za realizaci konkrétního projektu nebo programu dobrovolnické služby: 2.4) Povaha dobrovolnické služby: (krátkodobá nebo dlouhodobá) 2.5) Oblast dobrovolnické služby: (oblast je vymezena v § 2 odst. 1 zákona o dobrovolnické službě) 2.6) Místo výkonu dobrovolnické služby: 2.7) Způsob přípravy dobrovolníků: (včetně uvedení jména a kvalifikační způsobilosti osob zodpovědných za přípravu, délky přípravy a další specifikace) 2.8) Možná rizika dobrovolnické služby: (zranění, majetková odpovědnost, fyzická náročnost, jazykové a další dovednosti) 2.9) Soupis předpokládaných nutných dokumentů pro výkon dobrovolnické služby podle její povahy: (např. výpis z rejstříku trestů, zdravotní potvrzení o způsobilosti, potvrzení o očkování apod.) 2.10) Způsob zajištění stravování: 2.11) Způsob zajištění ubytování: 2.12) Způsob zajištění dopravy: 2.13) Pracovní doba a doba odpočinku: 2.14) Předpokládané finanční výdaje na výběr, evidenci, přípravu a na samotnou účast dobrovolníků v projektu,programu dobrovolnické služby: (roční kalkulace) 2.15) Způsob finančního krytí dobrovolnických aktivit (vlastní finanční zdroje, granty, dotace – schválené, očekávané) po dobu trvání akreditace - předpoklad: (tříletá kalkulace) 2.16) Podmínky případného udělování kapesného dobrovolníkům: (viz. § 5 odst. 2 písm. f zákona o dobrovolnické službě) 2.17) Druhy pojištění (pojištění odpovědnosti za škodu na majetku nebo zdraví, pojištění zdravotní při vyslání do zahraničí, účast na důchodovém pojištění) a jeho předpokládané finanční krytí a smluvní zabezpečení: 2.18) Popis způsobu vyrovnání všech závazků dobrovolníka, pokud dobrovolnickou službu předčasně ukončí z jiných než zřetele hodných důvodů: 2.19) Způsob vedení evidence a databáze dobrovolníků: 2.20) Plán spolupráce s přijímajícími organizacemi: 2.21) Způsob kontroly a hodnocení činnosti dobrovolníků:

43

2.22) Způsob ověřování dodržování smluv uzavřených mezi vysílající a přijímající organizací: 2.23) Popis postupu v případě zániku organizace, včetně smluvního zajištění nástupnické organizace i s jejími kontaktními údaji: 2.24) Datum a podpis osoby zodpovědné za realizaci konkrétního projektu nebo programu dobrovolnické služby:

3. Přílohy (1 originál, 8 kopií): 3.1) Zakládací listina, statut organizace (ověřená kopie). 3.2) Doklad o přidělení Identifikačního čísla (kopie). 3.3) Výroční zprávy (pokud existují) za poslední 3 roky, pokud organizace existuje alespoň 3 roky, pokud existuje kratší dobu, tak výroční zprávy za příslušné kalendářní roky. 3.4) Účetní uzávěrky za poslední 3 roky, pokud organizace existuje alespoň 3 roky, pokud existuje kratší dobu, tak účetní uzávěrky za příslušné kalendářní roky. 3.5) Čestná prohlášení potvrzující, že: a) jsou-li dobrovolníci v pracovněprávním vztahu, služebním poměru, členském poměru nebo jsou-li žáky nebo studenty, vykonávají jako dobrovolníci dobrovolnickou službu mimo svůj pracovněprávní vztah, služební poměr, členský poměr, školní vzdělávání nebo studium, b) bude-li organizace uzavírat smlouvy o výkonu dobrovolnické služby s dobrovolníky ve svůj prospěch, pak pouze na činnosti, na které jí byla udělena akreditace, c) dobrovolníci působící na území České republiky jsou starší 15 let a dobrovolníci působící v zahraničí jsou starší 18 let, d) organizace uzavře podle povahy dobrovolnické služby písemné smlouvy s dobrovolníkem (nebo jeho zákonným zástupcem) a přijímající organizací, e) organizace bude informovat dobrovolníky o možných rizicích, která jsou spojená s výkonem dobrovolnické služby a mohla by ohrozit život nebo zdraví dobrovolníka, f) pokud dojde ke změně sídla, statutárních zástupců, osoby odpovědné za akreditaci, osoby odpovědné za realizaci dobrovolnické služby v akreditované vysílající organizaci, sdělí organizace neprodleně tuto skutečnost písemnou formou kanceláři akreditační komise – Ministerstvo vnitra, odbor prevence kriminality, oddělení dobrovolnické služby. Při změně osoby odpovědné za akreditaci organizace zašle kontakty (telefonický, adresu elektronické pošty, fax atd.), při změně osoby odpovědné za realizaci dobrovolnické služby organizace rovněž zašle kopie vzdělávacích dokladů nebo podepsaný profesní životopis. 3.6) Doklady o vzdělání osoby zodpovědné za realizaci dobrovolné služby (kopie). 3.7) Osvědčení o dosažení potřebné kvalifikace osob zodpovědných za přípravu dobrovolníků a za supervizi.

44

3.8) Vzory smluv - Smlouva o výkonu krátkodobé nebo dlouhodobé dobrovolnické služby mezi vysílající organizací a dobrovolníkem, smlouva/smlouvy mezi vysílající a přijímající organizací, smlouva s pojišťovnou obsahující konkrétní podmínky pojištění dobrovolníků tak, aby bylo zřejmé, že pojištění pokryje odpovědnost za škodu na majetku nebo na zdraví, kterou dobrovolník při výkonu dobrovolnické služby způsobí sám nebo mu bude při výkonu dobrovolnické služby způsobena (§ 7 zákona o dobrovolnické službě). 3.9) Pověření k sociálně právní ochraně dětí (kopie, pouze u organizací pracujících s dětmi a mládeží).

4.

Komentář

k podání

žádosti

o

udělení

akreditace

v oblasti

dobrovolnické služby

•

Pokud žádá organizace o udělení akreditace na dobrovolnické činnosti jejímž obsahem bude několik různých oblastí nebo na více konkrétních projektů či programů, vyplní kapitolu 2 a části 3.6) až 3.8) pro každou oblast dobrovolnické činnosti, projekt nebo program zvlášť (tzn. kolik bude různých projektů tolik bude žádost obsahovat různých kapitol 2 a příloh uvedených v částech 3.6) až 3.8)). Společnou částí žádosti, která se předkládá v každém výtisku žádosti pouze jednou, bude kapitola 1 a části 3.1) až 3.5). Příklad: Žádá-li organizace XY o udělení akreditace pro vysílání dobrovolníků na pomoc zdravotně postiženým a při likvidaci ekologických škod bude její jedna žádost obsahovat jednou kapitolu 1, dvakrát kapitolu 2, jednou dokumenty uvedené v částech 3.1) až 3.5) a dvakrát dokumenty uvedené v částech 3.6) až 3.8).

•

Výroční zprávy a účetní uzávěrky (část 3.3 a 3.4) se zasílají pouze v jednom výtisku společně s originálem. Ostatní části žádosti se zasílají v počtu jeden originál a osm kopií.

•

Před podáním žádosti o udělení akreditace vysílající organizace v oblasti dobrovolnické služby je možné náležitosti, úplnost a správnost žádosti konzultovat s kanceláří akreditační komise na odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra, Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, e-mail: [email protected] nebo [email protected], tel.: 974 832 673, 974 832 878, 974 833 797, fax: 974 833 504.

45

Příloha č. 2: Smlouva o pojištění (Hasičská vzájemná pojišťovna) – vzor. Druh pojištění:

0

1

8

SMLOUVA č. 001-0088-018

o pojištění pro případ úrazu a pojištění odpovědnosti za škodu dobrovolníků neziskové organizace Strany smlouvy, kterými jsou: 1. POJISTITEL :

obchodní jméno

: Hasičská vzájemná pojišťovna, a s.

sídlo

: Římská 45, Praha 2, PSČ: 120 00, Česká republika

zapsaná

: v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka č. 2742

IČ

: 46973451

zastoupená

: Ing. Josef Kubeš, předseda představenstva

bankovní spojení

: ČSOB, a.s.

číslo účtu

: 2252383/0300, konstantní symbol 3558, variabilní symbol je číslo pojistné smlouvy

kontaktní spojení tel/fax

: 222 119 520 / 222 514 412

- na straně jedné (dále jen „pojistitel“) a 2.

POJISTNÍK :

obchodní jméno

: Hestia, občanské sdružení

sídlo

: Na Poříčí 12, Praha 1, PSČ: 115 30, Česká republika

registrovaná

: MV ČR pod č.: II/s-OVS/1-35004/98-R, ze dne 6.2.1998

IČO

: 67779751

46

bankovní spojení

: Česká spořitelna, a.s.

číslo účtu

: 1940979399/0800

zastoupená

: PhDr. Jiří Tošner, předseda sdružení

kontaktní spojení tel/fax

: 224872075 / 224872076

- na straně druhé (dále jen „pojistník“),

3.

POJIŠTĚNÝ : Fyzické osoby – všichni dobrovolníci činní v rámci organizace pojistníka či

v jakékoliv ze smluvních organizací pojistníka. Za dobrovolníka se považuje osoba pověřená výkonem této funkce v souladu s vnitřními předpisy organizace pojistníka či příslušné smluvní organizace pojistníka (dále jen „pojištěný“).

PŘEDMĚT POJIŠTĚNÍ

1. Pojištění se sjednává pro případ odpovědnosti pojištěného za škodu, způsobenou jiné osobě úrazem, nemocí, poškozením, zničením věci a pro případ úrazu, kdy je pojištěn život nebo zdraví pojištěné osoby na riziko smrti úrazem a trvalých následků úrazu. 2. Předpokladem vzniku práva na plnění z pojištění pro případ odpovědnosti za škodu je, že škoda nastala úrazem, nemocí, poškozením nebo zničením věci v době trvání pojištění, činností pojištěných nebo některého z nich, při výkonu funkce dobrovolníka činného v rámci organizace pojistníka či jakékoliv ze smluvních organizací pojistníka v rámci činnosti organizací pojistníka uskutečňovanou nebo v souvislosti s ní.

ZÁKLADNÍ POJIŠTĚNÍ

1. Pojistná ochrana z pojištění odpovědnosti za škodu je poskytována pro případ odpovědnosti pojištěného za škodu: a)

vzniklou jinému z důvodů zanedbání náležitého dohledu pojištěného nad osobou, která byla svěřena do jeho péče, pokud ke škodě došlo během výkonu plánované činnosti organizované pojistníkem nebo v souvislosti s touto činností,

b)

která vznikla z důvodu zanedbání náležitého dohledu osobě svěřené do péče pojištěného na majetku nebo na zdraví, pokud škoda vznikla během výkonu plánované činnosti, organizované pojistníkem nebo v souvislosti s touto činností.

2. Pojištění zahrnuje též odpovědnost pojištěného za škodu způsobenou jiné osobě 47

úrazem, nemocí, poškozením nebo zničením věci, pokud ke škodě došlo během plánované činnosti organizované pojistníkem, nebo v souvislosti s touto činností. 3. Pojištění se vztahuje i na náhradu nákladů léčení vynaložených zdravotní pojišťovnou na zdravotní péči ve prospěch třetích osob v důsledku protiprávního jednání pojištěného, jestliže z odpovědnosti za škodu na zdraví, ke které se tyto náklady vážou, vznikla pojištěnému uhrazovací povinnost. 4. Pojistná ochrana z pojištění osob pro případ úrazu je poskytována pro riziko: a)

smrti následkem úrazu

b)

trvalých následků úrazu v rozsahu: ad a) na dohodnutou pojistnou částku ad b) procentuální částkou z dohodnuté pojistné částky, a to na základě

lékařského ocenění dle oceňovacích

tabulek pojistitele

POJISTNÁ UDÁLOST

1. Za vznik úrazu se považuje okamžik, kdy došlo ke krátkodobému, náhlému a násilnému působení zevních vlivů a sil, které způsobily poškození zdraví. Za vznik nemoci se považuje okamžik, který je jako vznik nemoci lékařsky doložen. Pokud dojde ke smrti jiné osoby následkem úrazu nebo nemoci, je pro vznik práva na plnění z pojištění rozhodující okamžik vzniku nemoci a úrazu, v jejichž důsledku smrt nastala. 2. Pojistitel má právo si od pojistníka vyžádat další doklady nezbytné k vyřízení likvidace pojistných událostí a je oprávněn podle potřeby prověřit podklady, podle nichž byl vyhotoven tiskopis o úrazu pojištěného.

VÝLUKY Z POJIŠTĚNÍ

1. Vedle případů stanovených Všeobecnými pojistnými podmínkami obecné části pro škodové pojištění (dále jen „VPP škodové“) se pojištění nevztahuje i na odpovědnost pojištěného na škodu: a)

způsobenou úmyslným jednáním pojištěného anebo jiné osoby z podnětu pojištěného a škoda, která vznikla nesplněním povinnosti pojištěného k jejímu odvrácení,

b)

vzniklou při plnění pracovních úkolů v pracovně právních vztazích.

c)

vzniklou v souvislosti s činností, u které právní předpisy České republiky ukládají pojištěnému povinnost sjednat pojištění odpovědnosti za škodu výjimkou pojištění uvedeného v článku II. Této smlouvy,

d)

neoprávněným použitím nebezpečné látky, např. hořlavé látky, výbušné materiály, jedovaté látky atp., a škody, způsobené explozí, pozvolným působením teploty, plynů, vlhkostí, parou, usazeninami, odpadními vodami, 48

tvořením houby atp., e)

vzniklou proto, že pojištěný strpěl porušení jemu uložených povinností ze strany osob, které byly svěřeny do jeho péče, popřípadě třetích osob,

f)

vzniklou proto, že pojištěný nevznesl námitku promlčení nároku na plnění, nebo se zavázal k plnění promlčeného závazku, anebo proto, že uzavřel dohodu o narovnání nebo soudní smír bez souhlasu pojistitele,

g)

vzniklou proto, že pojištěný na sebe převzal odpovědnost za škodu, kterou ze zákona nebo smlouvy neměl,

h)

způsobenou provozem a řízením letadla a lodě, s výjimkou člunů, poháněných vesly,

i)

přenosem viru HIV nebo jiné nakažlivé choroby lidí, zvířat či rostlin.

2. Z pojištění nevzniká nárok na plnění: a)

za ušlý zisk a výdělek, za škody vzniklé nemožností používat určitou věc, vykonávat určitou činnost,

b)

vzniklé vynaložením dalších nákladů (vícenáklady),

c)

za uložené nebo uplatňované pokuty, úroky z prodlení, penále či jiné sankční platby.

3. Pojistitel není povinen za pojištěného v případě pojistné události nahradit škodu, za kterou pojištěný odpovídá svému manželu, příbuzným v řadě přímé, osobám, které žijí s pojištěným ve společné domácnosti, společníkům, jejich manželům či příbuzným v řadě přímé a pobočné a osobám, které s nimi žijí ve společné domácnosti.

MÍSTO POJIŠTĚNÍ

Pojištění se týká škodních událostí, ke kterým došlo na území České republiky a odpovědnosti za škodu, která vznikla pojištěnému na území České republiky.

POJISTNÉ

1. Pojistné je ve smyslu ustanovení VPP běžným pojistným. 2. Podle dojednání smluvních stran činí základní pojistné 336,- Kč za jednoho pojištěného a jeden rok. Pojistné vyúčtuje pojistitel do 14 dnů ode dne obdržení seznamu dle odst. 3. tohoto článku. V případě změn v seznamu pojištěných osob v průběhu pojistného období je tento seznam pojistník povinen vždy jednou za měsíc od data trvání smlouvy aktualizovat tak, aby zobrazoval skutečný stav věci. Pojišťovna po obdržení aktualizace provede případné doúčtovaní pojistného. Doplatek činí za každý měsíc 28,- Kč, vždy na osobu. Přeplatek pojistného vzniklý 49

snížením počtu pojištěných se nevrací. 3. Seznam pojištěných musí obsahovat jméno a příjmení, rodné číslo a adresu bydliště. Seznam pojištěných může být rozčleněn na dílčí seznamy jednotlivých dobrovolnických programů, resp. smluvních organizací pojistníka. Seznam pojištěných zašle pojistník do jednoho měsíce ode dne uzavření této smlouvy pojistiteli. 4. Pojistník je povinen předložit pojišťovně podklady rozhodné pro výpočet pojistného a pro změny výše pojistného.

POJISTNÉ PLNĚNÍ A ZVLÁŠTNÍ PŘÍPADY POJISTNÉHO PLNĚNÍ

1. Pojistitel je povinen poskytnout z pojištění odpovědnosti pojistné plnění za pojištěného poškozenému a z pojištění osob pro případ úrazu je povinen poskytnout pojistné plnění v případě trvalých následků úrazu pojištěnému, v případě smrti následkem úrazu oprávněné osobě. Pojistné plnění z úrazového pojištění za smrt následkem úrazu vyplatí pojistitel oprávněné osobě určené v čl. 16, odst. 6 nebo 7 Všeobecných pojistných podmínek pro obnosové pojištění a pojistné plnění za trvalé následky úrazu vyplatí pojištěnému. 2. Pojistitel je povinen nahradit za pojištěného v souvislosti s pojistnou událostí vzniklé náklady: a)

na mimosmluvní odměnu advokáta za obhajobu v přípravném řízení a před soudem v trestním řízení nebo v přestupkovém řízení vedeném proti pojištěnému nebo jeho zaměstnanci v souvislosti s pojistnou událostí; obdobné náklady před odvolacím soudem nebo příslušným správním orgánem uhradí pojišťovna jen když se k tomu zavázala,

b)

občanského soudního řízení o náhradě škody, které je vedeno v souvislosti s pojistnou událostí; náklady právního zastoupení pojištěného uhradí pojišťovna, pokud pojištěný řádně plnil povinnosti sjednané v ustanovení čl. 8 VPP škodových,

c)

mimosoudního projednání nároků poškozeného včetně nákladů právního zastoupení, pokud pojištěný řádně plnil povinnosti sjednané v ustanovení čl. 8 VPP škodových.

LIMITY PLNĚNÍ

Limity plnění z pojištění odpovědnosti za škodu: 1. Plnění z jedné a všech škodných události týkajících se jednoho pojištěného, nastalých v průběhu jednoho pojistného roku, nesmí přesáhnout: a)

u škody na movité a nemovité věci částku 1.000.000,- Kč,

b)

u škody způsobené úrazem na zdraví, nemocí, trvalými následky úrazu, nezbytnou dobou léčení, náhradou nákladů léčení vynaložených zdravotní pojišťovnou na zdravotní péči ve prospěch třetích osob částku 500.000,- Kč. 50

To platí i pro součet všech plnění z více časově spolu souvisejících škodních událostí, které vyplývají přímo nebo nepřímo ze stejného zdroje, příčiny, události, okolnosti, závady či jiného nebezpečí (dále jen „sériová škodní událost“). 2. Pojištěný se podílí spoluúčastí na každé škodní události do výše 1.000,- Kč. Spoluúčastí se rozumí peněžní částka, kterou se pojištěný podílí na pojistném plnění z každé pojistné události a kterou pojišťovna odečte od přiznaného pojistného plnění. Na plnění ze sériových škodných událostí se pojištěný podílí spoluúčastí v dohodnuté výši jen jednou, a to bez ohledu na počet škodných událostí v sérii. Limity plnění z pojištění osob pro případ úrazu: Smlouvou je pojištěn pro případ úrazu život nebo zdraví pojištěného na pojistné nebezpečí: a)

smrt úrazem na pojistnou částku 50.000,- Kč,

b)

trvalé následky úrazu na pojistnou částku 100.000,- Kč. DOBA TRVÁNÍ POJIŠTĚNÍ

1. Toto pojištění se sjednává na dobu neurčitou a jeho účinnost vzniká dnem 1.1.2006. VÝKLAD POJMŮ

1. V pojistné smlouvě a v každém doplňku, který bude do tohoto ujednání včleněn, budou následující slova a výrazy mít význam, který je jim v tomto článku přiřazen, ledaže by z kontextu vyplynulo něco jiného. 2. Poškozením věci se rozumí hmotné porušení (změna) věci, kterou je objektivně možné a účelné odstranit opravou. Je-li hmotné porušení trvalé a věc nelze opravou vrátit do původního stavu, popřípadě přestala-li existovat zcela (např. shořela), jde o totální škodu - úplné zničení věci. 3. Škoda je způsobena úmyslně, jestliže byla způsobena úmyslným konáním nebo úmyslným opomenutím pojištěného. 4. Kontaminací se rozumí zamoření, znečištění a jiné zhoršení jakosti či bonity vody, půdy, ovzduší, flóry a fauny atp. 5. Tam, kde se v textu používá výraz „pojistitel“, rozumí se tím Hasičská vzájemná pojišťovna, a.s. USTANOVENÍ ZÁVĚREČNÁ

1. Práva a povinnosti z pojištění odpovědnosti pojištěného za škodu se řídí právním řádem České republiky, zejména zák. č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě v platném znění, Všeobecnými pojistnými podmínkami – obecná část pro škodové pojištění T.č.:NP/01/2005, Všeobecnými pojistnými podmínkami – obecná část pro obnosové pojištění T.č.:ŽP/01/2005, doplňkovými pojistnými podmínkami pro úrazové pojištění T.č.:ŽP/02/2005, které jsou nedílnou součástí této smlouvy a touto pojistnou smlouvou. 2. Vznikem účinnosti pojištění z této smlouvy pozbývá účinnosti smlouva o pojištění 51

pro případ úrazu a pojištění odpovědnosti za škodu neziskové organizace č. 0000634-010 uzavřené mezi pojistitelem a pojistníkem dne 1. října 2003. Nespotřebované pojistné z uvedené smlouvy bude převedeno na účet této smlouvy. 3. Pojistník prohlašuje, že byl seznámen se Všeobecnými pojistnými podmínkami Hasičské vzájemné pojišťovny, a.s. obecná část pro škodové pojištění (T.č.:NP/01/2005), Všeobecnými pojistnými podmínkami – obecná část pro obnosové pojištění (T.č.:ŽP/01/2005), doplňkovými pojistnými podmínkami pro úrazové pojištění (T.č.:ŽP/02/2005). Dále prohlašuje, že mu byly před uzavřením pojistné smlouvy písemně oznámeny informace dle § 66 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. 4. Stížnosti pojistníků, pojištěných, oprávněných osob nebo zájemců lze podat písemně na adresu sídla pojistitele. Pojistitel každou stížnost prošetří a stěžovateli písemně odpoví do 30 dnů od doručení stížnosti. Nebude-li z objektivních důvodů možné stížnost v této lhůtě vyřídit, bude stěžovatel písemně informován o důvodech, proč se tak stalo. Podáním stížnosti pojistiteli není dotčeno právo obrátit se stížností na Ministerstvo financí České republiky. 5. Pojistník/pojištěný souhlasí s identifikací své osoby dle § 4 zákona č. 37/2004 Sb. 6. Tato smlouva je vypracována ve dvou vyhotoveních s platností prvopisu, z nichž jeden výtisk obdrží pojišťovna a druhý pojistník. 7. Účastníci smlouvy shodně prohlašují, že si tuto smlouvu před jejím podpisem přečetli, že byla uzavřena po vzájemném projednání podle jejich pravé a svobodné vůle, určitě, vážně a srozumitelně, nikoli v tísni za nápadně nevýhodných podmínek a tomu na důkaz autentičnosti této smlouvy potvrzují svými podpisy.

V Praze dne: 31.10.2005

V Praze

dne:

2.11.2005

..…………………………………… Pojistník

…………………………… Pojistitel

52

Příloha č. 3: Smlouva s dobrovolníkem – vzor.

SMLOUVA O VÝKONU KRÁTKODOBÉ DOBROVOLNICKÉ SLUŽBY (uzavřená dle § 5 zákona č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů)

Článek I. SMLUVNÍ STRANY 1) Název, sídlo, IČ, zastoupená…………………………………………………………. (dále jen „vysílající organizace“) kontaktní osoba: jméno a příjmení, tel. číslo, e-mail, fax 2) Jméno, příjmení, trvale bytem, rodné číslo……………………………………………… (pouze u osob mladších 18 let) zastoupený zákonným zástupcem (opatrovníkem): jméno, příjmení, trvale bytem, rodné číslo …………………………………………………………. (dále jen „dobrovolník“) kontaktní údaje: adresa pro doručování, tel. číslo, e-mail Článek II. PŘEDMĚT SMLOUVY Předmětem smlouvy je závazek vysílající organizace umožnit dobrovolníkovi za níže stanovených podmínek výkon dobrovolnické služby pro potřebu přijímající organizace (možno uvést název) na straně jedné a závazek dobrovolníka vykonávat dobrovolnickou službu svědomitě, pečlivě a bez nároku na odměnu na straně druhé. (Jestliže bude vysílající organizace totožná s přijímající, nahradí se slovní spojení „pro potřebu přijímající organizace“ slovy „pro její vlastní potřebu“.) Článek III. Podmínky výkonu dobrovolnické služby 3.1 Dobrovolník bude vykonávat dobrovolnickou službu od ….. do ….. (doba trvání smluvního vztahu je max. 3 měsíce od data uzavření smlouvy) v rozsahu …… (následuje bližší časové vymezení, např. 2 dny v týdnu od 13-18 hod apod.) 3.2 Místem výkonu dobrovolnické služby je ………………….. 3.3 Dobrovolník bude pověřen následujícími činnostmi (následuje popis dobrovolnické služby) 3.4 Dobrovolník bude / nebude (bezplatně-na náklady vysílající organizace – kolik os/den) ubytován (kde) 3.5 Dobrovolníkovi bude / nebude po dobu platnosti této smlouvy poskytnuto 53

3.6

3.7

4.1

(bezplatné) stravování (,které hradí vysílající-přijímající organizace kolik os/jídlo) kde a v jakém rozsahu (např. jenom obědy) Dobrovolník byl / nebyl vysílající organizací vybaven těmito pracovními prostředky, které po ukončení dobrovolnické služby vrátí s přihlédnutím k běžnému opotřebení. (následuje výčet poskytnutých pracovních prostředků) Dobrovolník byl / nebyl vysílající organizací vybaven těmito osobními ochrannými pracovními prostředky, které po ukončení dobrovolnické služby odevzdá zpět. (následuje výčet poskytnutých osobních ochranných pracovních prostředků) Článek IV. Závěrečná ustanovení Nedílnou součást této smlouvy tvoří výpis z evidence Rejstříku trestů a potvrzení o zdravotním stavu dobrovolníka, obojí ne starší než 3 měsíce, popř. kopie smlouvy mezi vysílající a přijímací organizací.

4.2

(týká se dobrovolníků mladších 18 let) Zákonný zástupce dobrovolníka (opatrovník) tímto dává souhlas k výkonu dobrovolnické činnosti ve smyslu § 7 odst. 4 zákona č.198/2002 Sb., a to za podmínek stanovených touto smlouvou a zákonem o dobrovolnické službě.

4.3

Vysílající organizace prohlašuje, že uzavřela pojistnou smlouvu kryjící odpovědnost na majetku nebo zdraví, kterou dobrovolník při výkonu dobrovolnické činnosti způsobí z nedbalosti sám nebo mu bude při výkonu dobrovolnické služby způsobena.

4.4 V otázkách touto smlouvou výslovně neupravených se strany řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě, popř. zákonem č. 40/1964 Sb. (občanský zákoník) v platném znění. 4.5

Veškeré změny a dodatky k této smlouvě vyžadují písemnou formu.

4.6

Smluvní strany prohlašují, že tuto smlouvu uzavřely svobodně a vážně a na důkaz toho připojují vlastnoruční podpisy.

V ……........... dne ....………….. ……………………………….. dobrovolník

……………………………….. za vysílající organizaci (jméno osoby oprávněné jednat a podepisovat za organizaci)

Poznámka: Ujednání smlouvy vytištěné tučně musí být ve smlouvě obsaženy. Ostatní ujednání ve smlouvě být mohou, ale nemusí. Kurzívou jsou psány poznámky nebo vysvětlení.

54

Příloha č. 4 – Seznam organizací akreditovaných v roce 2004

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35

ADOREA ADRA Arcidiecézní charita Praha ARKÁDA – sociálně psychologické centrum Asociace křesťanských sdružení mládeže AVE Diecézní charita Plzeň Dobrovolnické centrum DOMEČEK - Středisko pro volný čas a integraci Diakonie a misie Církve československé husitské Domov Sue Ryder, o.p.s. DUHA – sdružení dětí a mládeže pro volný čas, přírodu a recesi Elim – křesťanská společnost pro evangelizaci a diakonii Opava FOKUS VYSOČINA - Sdružení pro péči o duševně nemocné INEX – Sdružení dobrovolných aktivit JAHODA Klub hurá kamarád Maltézská pomoc,o.p.s MIRABILIS OBČANSKÉ PORADENSKÉ STŘEDISKO, o.p.s. Okamžik – sdružení pro podporu nejen nevidomých Organizace pro pomoc uprchlíkům Poradna pro občanství, občanská a lidská práva Regionální dobrovolnické centrum Ještěd Sdružení Nové Město na Moravě Sdružení pro životní prostředí zdravotně postižených v ČR, krajská organizace Pardubického kraje SDRUŽENÍ SLUNEČNICE Senior servis SKP - CENTRUM Slezská diakonie Sociální agentura SPEKTRUM preventivních programů pro děti a mládež STŘED – sdružení třebíčských dobrovolníků Svépomocné sdružení rodičů a přátel zdravotně postižených dětí DANETA Ten Challenge Volonté Czech

55

Příloha č. 4 – Seznam organizací akreditovaných v roce 2005 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34

ADOREA – dobrovolnické centrum Vsetín ADRA ADRA – Dobrovolnické centrum Protěž ADRA - Dobrovolnické centrum Valašské Meziříčí ARCIDIECÉZNÍ CHARITA PRAHA Asistence, o.s. při Jedličkově ústavu a školách v Praze Centrum pro integraci cizinců Člověk v tísni – společnost při České televizi, o.p.s. Diakonie Českobratrské církve evangelické Diakonie Českobratrské církve evangelické – Středisko křesťanské pomoci Praha Diecézní charita Brno Dobrovolnické centrum Elim – Křesťanská společnost pro evangelizaci a diakonii Evropské poradenské a informační centrum Olomouc (EPICO) HESTIA HoSt Home-Start Česká republika CHARITA OLOMOUC CHARITA Veselí nad Moravou Máme otevřeno? NÁRODNÍ RADA ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÝCH ČR Oblastní charita Kutná Hora Okna P - CENTRUM POHODA - společnost pro normální život lidí s postižením Proxima Sociale Římskokatolická farnost u kostela Matky Boží před Týnem Salesiánská asociace Dona Bosca - SADBA SALESIÁNSKÉ STŘEDISKO MLÁDEŽE, o.p.s Sdružení na pomoc dětem s handicapy Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR SKP - CENTRUM TOTEM – regionální dobrovolnické centrum UNIE KOMPAS YMCA – Živá rodina

56

Příloha č. 4 – Seznam organizací akreditovaných v roce 2006

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37

Adra ADRA – Dobrovolnické centrum v Prostějově Asociace křesťanských sdružení mládeže Asociace pomáhající lidem s autismem (APLA) – Jižní Morava Centrum pro komunitní práci Střední Morava – CpKP Česká společnost AIDS pomoc Daneta - Svépomocné sdružení rodičů a přátel zdravotně postižených dětí Diakonie Českobratrské církve evangelické – Středisko v Plzni Diecézní charita Plzeń Dobrovolnické centrum Dobrovolnické centrum Kladno Dobrovolnické centrum Motýlek Domeček – středisko pro volný čas a integraci Diakonie a misie Církve československé husitské Domov Sue Ryder, o.p.s. Elim – křesťanská společnost pro evangelizaci a diakonii Opava Hnutí DUHA – Přátelé Země Česká republika Hyperaktivita – Institut pro studium a terapii hyperaktivity a poruch pozornosti Charita Přelouč Inex – Sdružení dobrovolných aktivit Brno LATA – Programy pro ohroženou mládež Lékořice NEPOSEDA Nová škola, o.p.s Organizace pro pomoc uprchlíkům Osa – Centrum pro podporu samostatnosti Palaestra – sdružení pro mimoškolní aktivity Proxima Sociale Ratolest Brno Salesiánská asociace Dona Bosca - SADBA Sdružení pro aktivní odpočinek a integraci postižených - SAOP Senior servis SKP - Centrum Slezská diakonie SPC Pramínek, o.p.s Společnost DUHA – integrace osob s mentálním postižením Středisko náhradní rodinné péče SVĚTLO – dobrovolnické centrum

57

Příloha č. 4 – Seznam organizací akreditovaných v roce 2007 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45

Adorea – dobrovolnické centrum Vsetín, o.s. ADRA ADRA – Dobrovolnické centrum Protěž Amalthea o.s Arcidiecézní charita Praha Arkáda – Sociálně psychologické centrum Asistence, o.s. Centrum pro integraci cizinců Diakonie Českobratrské církve evangelické (Diakonie ČCE) Diecézní charita České Budějovice Dobrovolnické centrum Kladno Dobrovolnické centrum,o.s. Duha – sdružení dětí a mládeže pro volný čas, přírodu a recesi ELIM - křesťanská společnost pro evangelizaci a diakonii Opava Farní charita Tábor Fokus Vysočina HNUTÍ BRONTOSAURUS Hnutí Duha - Přátelé Země Česká republika, místní skupina Olomouc Charita Sv. rodiny Luhačovice Chytrá horákyně Křesťanská akademie mladých Maltézská pomoc Máme otevřeno?, o.s. Maneor META o.s. – Sdružení pro příležitosti mladých migrantů MIRABILIS OBČANSKÉ PORADENSKÉ STŘEDISKO, o.p.s. Občanské sdružení ANABELL - sociální poradenství pro nemocné anorexií a bulimií Občanské sdružení AVE Občanské sdružení Berkat Občanské sdružení Jahoda Občanské sdružení OKNA Oblastní charita Hradec Králové Oblastní charita Kutná Hora Oblastní charita Uherské Hradiště Okamžik – sdružení pro podporu nejen nevidomých P-CENTRUM Poradna pro občanství / Občanská a lidská práva Proxima Sociale, o.s. Regionální dobrovolnické centrum Ještěd, o.s. Rodiče a děti Kadaně, RADKA o.s. Sdružení Nové Město na Moravě Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR SK Barkas o.s. SKP - Centrum

46 Slezská diakonie 47 SLUNEČNICE 48 Sociální agentura, o.s. 49 50 51 52 53 54

58

SOZE - Sdružení občanů zabývajících se emigranty Spolkový dům Mariany Berlové STŘED ŠANCE PRO TEBE TŘI YMCA – Živá rodina

Příloha č. 4 – Seznam organizací akreditovaných v dubnu 2008 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25

CEDR – komunitní centrum, o.s. CENTROM Diakonie ČCE - Středisko křesťanské pomoci v Praze Diecézní charita Brno Diecézní charita Plzeň Dobrovolnické centrum, o.s. Duha – Sdružení dětí a mládeže pro volný čas, přírodu a recesi EKODOMOV HESTIA, o.s. Hnutí DUHA – Přátelé Země Česká Republika Hnutí DUHA Olomouc Charita Veselí nad Moravou Mateřské centrum Karlovy Vary, o.s. Národní rada osob se zdravotním postižením ČR, o.s. Nová Trojka Občanské sdružení ADRA Občanské sdružení Ester POHODA – společnost pro normální život lidí s postižením RADKA o.s. SKP - CENTRUM Společně k bezpečí o.s. Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, o.s. , Okresní organizace SPMP ČR Cheb v Mnichově Světlo Vlastní cestou, o.s. Výcvikové canisterapeutické sdružení HAFÍK, o.s.

59