výzkumného záměru MK Doc.PhDr.Josef Štulc

ZÁVĚREČNÁ VÝZKUMNÁ ZPRÁVA 2005 - 2011 výzkumného záměru

MK07503233301 Vědecký výzkum ke zkvalitňování odborně metodického řízení státní památkové péče

Odpovědný řešitel výzkumného záměru Doc.PhDr.Josef Štulc Odpovědní řešitelé výzkumných úkolů 02 101 Mgr.Jaroslav Urban 02 102 Ing.Petr Volfík 02 103 Mgr.Ladislav Bezděk 02 104 Ing.Dagmar Michoinová, Ph.D.

Národní památkový ústav

A) Konstatační část 1.1. Název VZ Vědecký výzkum ke zkvalitňování odborně metodického řízení státní památkové péče

1.2. Identifikační kód MK07503233301

1.3. Název a sídlo organizace Národní památkový ústav, Valdštejnské nám. 3/162, 118 01 Praha 1 - Malá Strana

1.4. Doba řešení VZ Výzkumný záměr byl řešen v období let 2005 – 2011.

1.5. Jméno vedoucího řešitele a spoluřešitelů Odpovědný řešitel výzkumného záměru:

Doc. PhDr. Josef Štulc

Odpovědní řešitelé výzkumných úkolů:

02 101 Mgr. Jaroslav Urban 02 102 Ing. Petr Volfík 02 103 Mgr. Ladislav Bezděk 02 104 Ing. Dagmar Michoinová, Ph.D.

Spoluřešitelé výzkumných úkolů:

02 101 Doc. PhDr. Josef Štulc 02 101 Zuzana Drápalová 02 101 Mgr. Hana Knoppová 02 101 Markéta Krátká 02 101 PhDr. Libuše Ruizová 02 101 PhDr. Hana Řezníčková 02 101 PhDr.Ríša Suk, CSc. 02 101 Jaroslav Svatoň, prom. hist. 02 101 PhDr. Valburga Vavřinová, PhD. 02 102 Ambrožová Jelena, prom. mat. 02 102 Jelena Ambrožová, prom. mat. 02 102 Ladislav Bečvář 02 102 Mgr. Ladislav Bezděk 02 102 Ing. Dalibor Buršík 2

02 102 Mgr. et Mgr. Jana Čevonová 02 102 Karel Dědek 02 102 Ing. Martin Dohnal 02 102 Mgr. Šimon Eismann 02 102 Ing. Martin Lazák 02 102 Miroslav Palonci 02 102 Karel Provazník 02 102 Radim Richter 02 102 Ing. arch. Zuzana Syrová 02 102 Ing. arch. Jiří Syrový 02 102 Ing. Alena Šťovíčková 02 103 Mgr. Petr Bašta 02 103 Karel Bobek 02 103 Ing. Dalibor Buršík 02 103 MgA. Gabriela Čapková 02 103 Gabriela Čočková 02 103 Mgr. Monika Hocková 02 103 Ing. Karel Jedlička, PhD 02 103 Ing. Petr Mandula 02 103 Pavel Maren 02 103 MgA. Josef Slavíček 02 103 Hana Veselá 02 104 Ing. Veronika Burianová 02 104 Ing. Martin Dvořák 02 104 Ing. Ivana Kopecká 02 104 Ing. Petr Kuneš 02 104 Ing. Petra Lesniaková, Ph.D. 02 104 Ing. Ivana Maxová 02 104 Mgr. Tomáš Ott 02 104 Mgr. Marie Pacáková 02 104 Ing. Gabriela Setunská

3

2.1. Hlavní směry a základní cíle VZ Výzkumný záměr řeší otázky odborně metodického řízení státní památkové péče, včetně speciálních problémů centralizace v rámci NPÚ některých agend průzkumových, informačních a zejména metodických. Společným znakem jednotlivých směrů výzkumného záměru je nezbytnost ústředního vedení samotného řešení a koordinace uplatnění výsledků, vzájemná dostupnost a sdílení informací z jednoho datového úložiště, včetně přístupnosti výstupů z celkového výzkumu NPÚ. Centrálně musí být řešeny i specializované technologické průzkumy a výzkumy pro celý obor památkové péče. Výzkumný záměr je členěn do těchto hlavních směrů, ve kterých se objevují některé dílčí úkoly: HS-1. Zkvalitňování odborně metodického řízení státní památkové péče 1.1. Zkvalitňování odborně metodického řízení státní památkové péče, koordinace a efektivní využívání výsledků výzkumu a vývoje v oboru památkové péče v působnosti NPÚ, včetně zpracování a implementace odborných metodik dílčích činností v oboru památkové péče a výzkumu nových forem celoživotního vzdělávání pro obor památkové péče. HS-2. Výzkum a implementace integrovaného informačního systému oboru památkové péče 1. Výzkum, vytváření a implementace integrovaného informačního systému památkové péče 2. Zdokonalování a rozvoj metod digitalizace fotografické a grafické dokumentace památkového fondu. HS-3. Výzkum historických materiálů a technologií pro jejich aplikaci při obnově památkového fondu 1. Průzkumy, respektive materiálové (chemické) analýzy historických materiálů, komparativní databáze analýz. 2. Vytvoření specializovaného pracoviště pro konzervaci archeologických materiálů v oblasti severní Moravy. 3. Studium historických technologií přípravy a aplikace vápenných malt a jejich prosazování při obnově památek. 4. Studium historické vodní dopravy stavebního dřeva a zřízení specializované dendrochronologické laboratoře. Výzkumný záměr Vědecký výzkum ke zkvalitňování odborně metodického řízení státní památkové péče Má ze své samotné podstaty heterogenní ráz. Je zaměřen na výzkum prostředků, nástrojů a metod, které mají přispět k tomu, aby obor památkové péče byl efektivně řízen, aby jeho činnosti zajišťovali vzdělání a věci znalí odborníci a aby v práci NPÚ se maximálně využily výstupy vědecké práce ze všech ostatních výzkumných záměrů.

2.2. Strategie zvolená k jejich dosažení 02 101 Zkvalitňování odborně metodického řízení státní památkové péče, koordinace a efektivní využívání výsledků výzkumu a vývoje v oboru památkové péče v působnosti NPÚ, včetně zpracování a implementace odborných metodik dílčích činností v oboru památkové péče a výzkumu nových forem celoživotního vzdělávání pro obor památkové péče. Výzkumný úkol vyžadoval průběžné provádění monitoringu výzkumných úkolů řešených v památkové péči a v souvisejících oborech, zpracování rešerší výstupů výzkumných úkolů ve spolupráci se specialisty památkové péče, prezentaci pomocí Internetu. Dále tento výzkumný úkol vybíral témata ze specifikovaných oblastí činností v památkové péči, stanovil priority pro zpracovávání jednotlivých metodik, sledoval jejich účinnost v praxi a rozšiřoval jejich aplikaci v památkové péči. Na základě dosavadních zkušeností z výuky ve studijních programech NPÚ a vyhodnocení výsledků zvýšené kvalifikace pracovníků památkové péče strategie úkolu zahrnovala zkvalitňování forem a obsahu vzdělávacích programů celoživotního vzdělávání v oboru památkové péče. Naplňování této strategie bylo postaveno na týmu pracovníků, řešitelů a

4

spoluředitelů na úrovni renomovaných odborníků v této kategorii památkové péče, jejichž výsledky vědecké práce jsou oceňovány v rámci Mezinárodní rady pro památky a sídla ICOMOS a dalších odborníků v oboru organizace a řízení. 02 102 Výzkum vytváření a implementace integrovaného informačního systému památkové péče Základním předpokladem pro vytvoření kvalitního návrhu nového informačního systému je důkladná vstupní analýza všech předpokládaných vstupů do systému, procesů souvisejících s tvorbou, správou a užitím dat a požadovaných výstupů. Na základě této analýzy zpracované v prvním roce řešení úkolu bylo navrženo technologické řešení IISPP a definován věcný obsah a harmonogram jeho postupného budování. Byla vytvořena společná základní infrastruktura IISPP a definována jednotná metodika pro tvorbu jednotlivých odborných aplikací. Pro každou odbornou oblast byl vytvořen dílčí řešitelský tým zajišťující zpracování podrobné specifikace zadání pro vývoj potřebných aplikací, který pak probíhal postupně v jednotlivých letech plnění úkolu dle stanovených priorit. Přitom byl kladen důraz na zajištění koordinace jednotlivých aktivit s cílem zajistit v maximální možné míře sdílení společných dat a služeb a provázanost jednotlivých dílčích systémů v rámci IISPP. Zároveň byla snaha uplatnit při budování IISPP aktuální moderní trendy a existující mezinárodní standardy v této oblasti. V rámci implementace pak bylo zajištěno potřebné testování funkcionalit nově vytvářených aplikací, zpracování administrátorské i uživatelské dokumentace a zaškolení uživatelů. 02 103 Zdokonalování a rozvíjení metod digitalizace fotografické a grafické dokumentace památkového fondu včetně aplikace výsledků výzkumu a vývoje v praxi památkové péče Při naplňování prvního a druhého cíle byl kombinován postup průběžné digitalizace fondů Fotosbírky NPÚ ÚP a fotoarchivu NPÚ - územního odborného pracoviště v Ostravě se strategií experimentálního ověřování teoretických východisek, vycházejících v oblasti digitalizace obrazových informací z teorie vzorkování, výpočtu kódování optické hustoty, čárových testů někdejší státní zkušebny VÚZORT, možností technologie HDR, atd. V případě třetího cíle (tvorba metodiky pro elektronickou pasportizaci objektu) postupovali řešitelé od základního systematického pořizování prostorových dat NKP Kozel na straně jedné a doplňování atributových dat téže památky na straně druhé směrem k formulování jasných východisek, jak metody pro digitalizaci plošných i prostorových předloh využít pro moderní evidenci a správu zpřístupněné památky, včetně představení metod pro pořízení geografických dat, principu těchto metod a formátu dat (který tyto metody produkují). 02 104 Průzkum historických materiálů a technologií Témata navržená a přijatá do řešení byla vybrána se znalostí aktuální problémů památkové praxe (zejména památek ve správě NPÚ) a s ohledem k profesní orientaci řešitelského týmu technologické laboratoře NPÚ. K tématům bylo přistupováno způsobem obvyklým při řešení přírodovědných výzkumů (rešerše, experimentální část, interpretace výsledků, publikování výstupů). Strategií bylo využívat potenciál kmenových zaměstnanců technologické laboratoře NPÚ a současně zapojovat do řešení špičková pracoviště Akademie věd ČR, vysokých škol a dalších výzkumných organizací. Část úkolů, zejména v letech 2009-2011 byla řešena formou bakalářských, diplomových nebo disertačních prací. Zvolená strategie se ukázala jako životaschopná i přesto, že v průběhu řešení docházelo k obměnám řešitelského týmu, včetně vedoucích řešitelek.

5

B) Analytická část 02 101 Zkvalitňování odborně metodického řízení státní památkové péče, koordinace a efektivní využívání výsledků výzkumu a vývoje v oboru památkové péče v působnosti NPÚ, včetně zpracování a implementace odborných metodik dílčích činností v oboru památkové péče a výzkumu nových forem celoživotního vzdělávání pro obor památkové péče Úkol zahrnuje značnou měrou aktivity, které jsou potřebné pro koordinaci výzkumu a metodické řízení památkové péče. Zahrnuje čtyři základní cíle: a) koordinace a efektivní využívání výsledků výzkumu a vývoje v oboru památkové péče v působnosti Národního památkového ústavu, b) zpracování a implementace odborných metodik dílčích činností v oboru památkové péče, c) výzkum nových forem celoživotního vzdělávání pro obor památkové péče. d) historické fondy Zcela cíleně se řešení úkolu věnovalo činnostem, které přispívají centrálnímu pracovišti NPÚ při rozvíjeni a zkvalitňování odborně metodického řízení památkové péče. V tomto smyslu je zdůrazněna koordinační funkce , celooborové plánování výzkumné činnosti a řízení, usměrňování i zpřístupnění výsledků jak současných, tak dosahovaných v minulosti (historické fondy). Důležitou složkou hlavního obsahu tohoto výzkumného úkolu je vytváření nezbytné infrastruktury výzkumné a vývojové činnosti. Ve vztahu ke skutečnosti, že byla v rámci tohoto úkolu zajišťována koordinace a účast NPÚ v programu Národní a kulturní identity, překročilo jeho řešení horizont roku 2011. Významným i RIV hodnoceným výstupem je vydávání odborných metodik dílčích činností NPÚ. Tak jak byla před rokem (2010) vydána metodika kolektivu autorů pro obnovu a výměnu oken — okenních výplní a výkladců. Tak za rok 2011 byly vydány metodiky „Mikroklima v historických interiérech“, „Metodika tvorby interiérových instalací a reinstalací“ a „Metodika pro elektronický pasport zpřístupněné památky“. V průběhu začátku roku 2012 bude vydána čtvrtá metodika, která byla zpracována v roce 2011 „Metodika průvodcovské služby ve veřejně přístupných památkách“. Výzkum nových forem celoživotního vzdělávání představoval svým rozsahem méně závažnou část řešení výzkumného úkolu NPÚ 02 101. Rozsah však nesnižuje aktuálnost této práce, která svým obsahem přes výrazné krácení finančních prostředků institucionální podpory odvedla obrovský kus práce a zejména pro řady mladým generací vytvořila „vstupní bránu“ do obecného poznání a zájmu o kulturní památky. Mimořádná péče byla věnována dohledání a uspořádání historických fondů, zejména koncepčně zaměřeným úkolům SUPPOP. V rámci tohoto úkolu byly v letech řešení dohledány, uspořádány a prostřednictvím systematicky zpracovaných protokolů Referátu vědy a výzkumu ústředního pracoviště NPÚ předány hlavní výsledky a dokumenty dvou výzkumných úkolů, které řešil bývalý Státní ústav památkové péče před rokem 1990. Svým obsahem i pojetím byly tyto dokumenty v dané době velmi progresivní, prosazovaly památkovou péči jako dílčí společenský systém s četnými vazbami na jeho podstatné okolí. S ohledem na příslušný typ materiálu měly mimořádný rozsah. V letech 19861990 bylo zpracováno šest odborně vyspělých výstupů, zahrnujících prognózu, koncepci vývoje oboru a také návrhy na organizační opatření v systému památkové péče v nových podmínkách (1990), z nichž některé jsou doposud aktuální. Tyto vědecko výzkumné činnosti s aktualizací vždy na příslušný rok byly postupně naplňovány po sedm let řešení výzkumného úkolu.

6

02 102 Výzkum vytváření a implementace integrovaného informačního systému památkové péče Základním cílem výzkumného úkolu „Výzkum vytváření a implementace integrovaného informačního systému památkové péče“, který je součástí dlouhodobého výzkumného záměru NPÚ na roky 2005-2011 „Vědecký výzkum ke zkvalitňování odborně metodického řízení státní památkové péče“ (VZ MK 07503233301), bylo navrhnout a vytvořit zcela nový komplexní informační systém, který za pomoci dostupných moderních informačních technologií umožní integrovat dosud věcně i územně odděleně vytvářené, spravované a užívané datové zdroje, aplikace a dílčí informační systémy v oboru památkové péče. Zadání úkolu vycházelo ze stavu, kdy v rámci běžných statutárních činností Národního památkového ústavu (dále jen NPÚ) i jako součást řešení či výstupů mnohých výzkumných úkolů již vzniklo a nadále vzniká obrovské množství odborných dat různých typů (texty, tabulky, databáze, grafická data, geografická data). Tato data jsou však velmi často vytvářena izolovaně na jednotlivých pracovištích NPÚ, v různých datových strukturách, kvalitě i objemu, s ukládáním v jednouživatelských, funkčně i objemově limitovaných „kancelářských“ relačních databázových systémech (Paradox, Access apod.) nebo přímo fyzicky jako samostatné soubory na jednotlivých klientských počítačích či serverech, často bez bližšího popisu a především bez potřebného vzájemného provázání dat k sobě logicky patřících. Pro práci s těmito daty jsou pak vyvíjeny speciální aplikace, často založené na různých technologiích a tedy ve výsledku vzájemně nekompatibilní. Tento přístup je velmi levný a produktivní ve fázi sběru dat, pro jejich následné využívání a generování ucelených uživatelských výstupů se však stává při stále větším objemu dat velmi neefektivním a i správa takto odděleně shromažďovaných dat je velmi náročná jak na techniku, tak především na lidský potenciál. V dnešní době, kdy značně roste tlak na čím dál rychlejší, přitom ale komplexnější a kvalitnější rozhodování v procesech veřejné správy včetně oblasti památkové péče, a to vše navíc za narůstajícího tlaku na snižování stavu zaměstnanců i v odborných institucích typu NPÚ, je rychlé získání aktuální a komplexní informace o požadovaném předmětu zájmu základním předpokladem pro úspěšné a efektivní fungování organizace. Ze strany uživatelů – ať už uvažujeme o uživatelích interně v NPÚ, externích odborníků v oboru památkové péče, pracovníků státní a veřejné správy či obecně veřejnosti, je pak vyžadováno nalezení těchto informací pokud možno v jednom systému, s jedním standardizovaným uživatelským rozhraním, bez nutnosti instalace dodatečného specializovaného software. Při neexistenci jednoho uceleného informačního systému s centrálním ukládáním dat dochází také velmi často k opakovanému sběru již dříve či někým jiným získaných informací. Velmi komplikovaná je správa takto lokálně ukládaných dat, prakticky nezajištěná bývá jejich ochrana před možnou ztrátou v důsledku poškození hardware či software nebo i živelní pohromy. Potřeba vytvoření uceleného výstupu z několika dílčích územních databází či různých typů dat pak znamená často velmi komplikovanou proceduru exportu dat z lokálních úložišť, jejich přenesení na fyzických přenosných médiích, převodu do jednotné struktury a ruční pospojování, s odstraněním duplicit apod. V neposlední řadě je nutno zmínit i množství odborně velmi cenných a často nenahraditelných dokumentů a podkladů, které existují pouze v analogové, tj. nejčastěji papírové podobě. Jejich širší a operativní využívání je tak prakticky nemožné. Zvolené řešení IISPP by tedy mělo především zajistit: • ukládání všech typů stávajících i nově pořizovaných dat v jednom centrálním datovém úložišti, se zajištěnou bezpečností a zálohováním, s vytvořeným metainformačním systémem zajišťujícím nezbytný přehled o shromažďovaných datech • vytváření uživatelských aplikací umožňujících efektivní využití i průběžnou aktualizaci uložených dat, v jednotném vývojovém prostředí, s možností definovat různé úrovně přístupu k datům pro interní i externí uživatele včetně veřejnosti, ideálně prostřednictvím Internetu

7

• vytvoření metodických postupů a standardů pro správu, rozvoj a využívání tohoto komplexního systému. Vyřešení těchto problémů má zcela zásadní význam i pro schopnost oboru památkové péče komunikovat na požadované úrovni s partnery zejména ve státní správě a v samosprávě, kde dochází k prudkému rozvoji využívání informačních technologií a je očekávána připravenost NPÚ na podobné úrovni k vzájemné výměně informací. Vybudovaný informační systém památkové péče by se měl stát jedním ze základních pilířů ochrany a záchrany kulturního dědictví v České republice. V budoucnu by měl být i rovnocenným partnerem ostatním informačním systémům veřejné správy, s přímou vazbou na Portál veřejné správy. Vzorem pro IISPP mohou být komplexní informační systémy krajských úřadů a mnohé oborové informační systémy, např. v památkové péči velmi blízkém rezortu životního prostředí. Konkrétně je možno jmenovat informační systémy České geologické služby (www.geology.cz) nebo Portál Informačního systému ochrany přírody ISOP (http://isop.nature.cz). V rámci fungování NPÚ, především po jeho vzniku jako organizace s celorepublikovou působností, dojde díky vytvoření integrovaného informačního systému k podstatnému zefektivnění správy dat, bude umožněno jejich daleko širší využití jak pro vlastní interní činnosti, tak i pro prezentaci veřejnosti. Velký význam bude mít IISPP i pro vlastní oblast výzkumu a vývoje v NPÚ, potažmo obecně v památkové péči. Jednak bude poskytovat nástroje pro pořizování dat řešitelům ostatních výzkumných úkolů, jednak díky integraci a vzájemnému provázání jednotlivých dat a možnosti komplexního pohledu na data bude pozitivně podporovat další rozvoj výzkumu a vývoje tím, že řešitelé již nebudou nuceni opakovaně pořizovat stejná základní vstupní data a budou se moci plně soustředit jen na jejich studium, kvantitativní či kvalitativní rozvoj či hledání nových možností jejich využití apod. Dílčí úkol „Výzkum vytváření a implementace integrovaného informačního systému památkové péče“ řeší problematiku návrhu a vývoje nového komplexního informačního systému v oboru památkové péče, umožňujícího integrovat dosud věcně i územně odděleně vytvářené, spravované a užívané datové zdroje a jednotlivé aplikace v NPÚ a prezentovat je v ucelené podobě všem typům uživatelů. V prvním roce řešení úkolu (2005) byla zpracována podrobná analýza základních datových zdrojů, aplikací a dílčích informačních systémů, které budou vstupovat do IISPP, a to jak z hlediska vlastního datového obsahu, tak i používaných technologií a procesů při sběru i užívání dat. Na základě této analýzy pak byly navrženy základní technologické principy řešení informačního systému. Byly pořízeny základní technologie pro realizaci centrálního datového úložiště, tj. server a vybraný relační databázový systém a ověřena jejich funkčnost. V druhém roce řešení úkolu (2006) byly na základě zpracovaného systémového projektu zahájeny práce na vybudování potřebné základní infrastruktury IISPP. Byla vytvořena jednotná datová základna pro centrální ukládání dat, dále základní infrastrukturní služby pro autentizaci a autorizaci – systém pro jednotnou evidenci uživatelských účtů a přístupových práv pro všechny aplikace, a základní sdílené moduly – společné programové části informačního systému, které budou využívané všemi novými i migrovanými aplikacemi v IISPP. Byl zpracován implementační projekt konsolidace GIS NPÚ a implementovány základní technologie centrálního datového skladu GIS NPÚ, včetně vytvoření testovacích webových mapových projektů a služeb. Byl navržen a prototypem ověřen Metainformační systém pro jednotné ukládání, provázání a přístup k obrazovým datům (digitální fotodokumentace, scanované plány, mapy apod.) a další dokumentaci připojované k jednotlivým záznamům odborných databází. V roce 2007 byla dokončena realizace potřebného technologického základu a infrastruktury IISPP – vytvořeny zbývající systémovým projektem navržené sdílené moduly komunikační a dokumentační. Do ostrého provozu byla spuštěna jednotná autentizační a autorizační databáze v LDAP serveru a na tuto databázi napojeny první aplikace. V oblasti GIS bylo dokončeno převedení všech dat do nově vybudovaného centrálního datového skladu. Byl zaveden nový

8

jednotný standard pro územní identifikaci všech objektů zájmu památkové péče založený na datech Registru sčítacích obvodů Českého statistického úřadu. Byly vytvořeny základní webové služby a mapové projekty publikující data interním i externím uživatelům. V rámci stanoveného harmonogramu proběhl vývoj Metainformačního systému MIS pro jednotné ukládání obrazové a další odborné dokumentace v NPÚ. Byl zahájen pilotní provoz MIS na třech pracovištích NPÚ. Jednotlivé aplikace jsou dostupné z nového webového rozcestníku na adrese https://iispp.npu.cz. Byl zpracován návrh zadání na realizaci (přepracování do nového prostředí) aplikace pro vedení Ústředního seznamu kulturních památek a potřeby souvisejících úkolů zabývajících se obnovou identifikace památkového fondu. V roce 2008 došlo k výraznému snížení dotace na řešení všech výzkumných záměrů NPÚ ze strany MK ČR. Pro úkol č. 102 to konkrétně znamenalo snížení dotace z původně schválených celkových uznaných nákladů ve výši 3 100 tis. Kč na méně než poloviční částku 1 500 tis. Kč, a to bez jakékoli vazby na výsledky a dlouhodobě velmi pozitivní hodnocení úkolu komisí MK ČR. Přesto se s podporou rozpočtu NPÚ podařilo naplnit většinu stanovených cílů pro tento rok. Byla provedena plošná implementace MIS s instalací vlastního úložiště na 12 z celkem 15 pracovišť NPÚ, zajištěno zapracování potřebných úprav aplikace MIS v souladu s požadavky uživatelů a vytvořena nezbytná uživatelská dokumentace. V oblasti GIS byly upraveny stávající a vytvořeny nové webové služby a mapové projekty publikující data interním i externím uživatelům. Byla vyřešena synchronizace údajů autentizační databáze v LDAP serveru s novým jednotným personálním systémem NPÚ. V roce 2009 byla dokončena plošná implementace aplikace MIS – na zbývajících pracovištích NPÚ byl nainstalován vlastní lokální MIS server dle celkové koncepce řešení tohoto distribuovaného systému pro jednotnou správu odborné digitální dokumentace v NPÚ. Dále bylo s ohledem na disponibilní finanční prostředky zajištěno zapracování dalších vybraných požadovaných úprav aplikace MIS. Byla dopracována a vydána závazná směrnice pro provoz MIS v NPÚ. V oblasti GIS byla zajištěna aktualizace a doplnění základních datových sad používaných pro jednotnou územní identifikaci v rámci celého IISPP. Následně byly upraveny stávající a vytvořeny nové webové služby a mapové projekty publikující data interním i externím uživatelům. Díky integraci s MIS získali uživatelé desktop i webových mapových projektů možnost vyhledávat již vloženou dokumentaci v MIS k jednotlivým objektům či lokalitám přímo z prostředí GIS. Experimentálně byly ověřovány možnosti a funkce nové technologie pro publikaci geografických dat a služeb ArcGIS Server. V roce 2010 byly implementovány úpravy a nové funkcionality aplikace MIS, které umožňují mimo jiné ukládání tzv. nadlimitních dokumentů v MIS nebo sjednocení vyplňovaných údajů zavedením nových centrálně udržovaných číselníků. V další fázi byla dotažena integrace aplikace MIS na GIS NPÚ, IS MonumNet a ISAD tak, že uživatelé MIS mají nyní možnost operativně přecházet na odpovídající záznamy v těchto aplikacích provázané s daným dokumentem přímo z prostředí MIS. V oblasti GIS byl mimo jiné publikován nový veřejný webový mapový projekt a WMS mapová služba Územní identifikace, umožňující široké odborné i laické veřejnosti přístup k základním prostorově / územně identifikačním prvkům IISPP. Pro prezentaci základních odborných vrstev široké veřejnosti byl také vytvořen nový webový mapový projekt využívající technologii a data Google Maps, s integrací na dokumentaci uloženou v MIS. Byl rozpracován návrh a zahájena vlastní implementace nové technologie ArcGIS Server pro poskytování webových mapových služeb GIS NPÚ. V roce 2011 byla s využitím virtualizační technologie zprovozněna nová infrastruktura, na kterou byly přeneseny všechny stávající i nově implementované centrální aplikace a služby IISPP. Byl zajištěn centrální provoz aplikace CastIS pro evidenci mobiliárních fondů památek ve správě NPÚ. Dále byla zajišťována implementace nového řešení pro jednotnou evidenci dokumentačních a knihovních fondů NPÚ – IS Tritius, včetně integrace tohoto systému s aplikacemi MIS a GIS. V rámci této implementace byl zpracován návrh a následně realizován

9

nový systém centrální správy sdílených číselníků. V oblasti GIS byla zajištěna migrace stávajících mapových služeb na novou technologii ArcGIS Server. S ohledem na ukončení plnění úkolu V+V v tomto roce byl zpracován rámcový návrh rozvoje IISPP na další období. 02 103 Zdokonalování a rozvíjení metod digitalizace fotografické a grafické dokumentace památkového fondu včetně aplikace výsledků výzkumu a vývoje v praxi památkové péče Úkol č. má tyto tři základní cíle: Prvním cílem bylo rozvíjení metod digitalizace, postupná digitalizace fotografických archiválií z fotosbírky NPÚ-ÚP a budování archivu digitálních verzí originálních historických fotokopií, negativů či diapozitivů, přičemž vznikající digitální archivní kopie by měly být co do objemu zachycených obrazových informací srovnatelné s originálními fotoarchiváliemi. Druhým cílem byla digitalizace fondu fotografií a negativů ve vlastnictví NPÚ – územního odborného pracoviště v Ostravě. Třetím cílem byla tvorba metodiky pro elektronickou pasportizaci objektu a založení modelového elektronického pasportu NKP Zámek Kozel, předpokládajícího digitalizaci různorodých podkladových materiálů zvolené konkrétní památky (NKP zámek Kozel) a jejich spojení v jeden celek, který by sloužil jako komplexní zdroj informací pro identifikaci, evidenci a správu historického majetku. Snahou řešitelů bylo umožnit z tohoto kompletu i takové výstupy, které tím, že popisované objekty a pozemky budou zpracovány v třídimenzionální podobě, by mohly posloužit odborníkům, např. projektantům pro simulaci případných úprav či rekonstrukcí. Tento nástroj měl být budován jako aktivní, otevřený, s možností průběžné aktualizace včetně propojení na jiné informační báze, kterými by bylo možno jej doplňovat či obohacovat. Postup řešení 1. cíle rok 2005 Zahájení procesu digitalizace muselo být řešeno v souladu s požadavky externích i interních badatelů - zájemců o fotodokumentaci ze sbírek NPÚ-ÚP. Vedle synchronisace procesu digitalizace s potřebami badatelského provozu Fotosbírky NPÚ ÚP byla při skeningu fotoarchiválií přítomna snaha zaměřit pozornost především na fond F - originální historické fotokopie. Z vyprodukovaných matečních skenů ve formátu TIFF byly odvozeny verze o výstupní velikosti 13/18 cm a rozlišení 300 dpi, rovněž ve formátu TIFF. Tyto verze, vyretušované a gradačně upravené v programu Photoshop, jsou určeny pro interní i externí badatele. Z velkých „matečních“ souborů byly dávkovým způsobem odvozeny kopie JPEG o velikosti přibližně 700 x 500 dodů pro použití v databázi. V okamžiku, kdy celkový objem dat dosáhl velikosti cca 4,5 GB, byla tato data vypalována na DVD-R. Tento disk v konečné podobě obsahuje velké mateční soubory, odvozené skeny 13 x 18 cm/ 300dpi a malé náhledy pro databázi. S narůstajícím množstvím digitalizovaných fotoarchiválií rostla důležitost přesného evidování digitálních obrazových souborů. Pro řešení tohoto problému byl použit program FileMaker Pro 7.0, který umožňuje vytvořit elektronickou obdobu klasické „papírové“ kartotéky, budované již od samotného založení Fotoměřičského ústavu, předchůdce pozdějšího SÚPPOP, SÚPP a dnešního NPÚ. Vzniklá databáze je stejně jako stávající papírová kartotéka rozčleněna do čtyř sektorů. Jedná se o : • Archiv negativů, kde každé šestimístné číslo s sebou nese na počátku písmeno N • Archiv originálních fotokopií, přičemž před šestimístným číslem je písmeno F • Archiv diapozitivů, označovaný jako D • Nově vznikající archiv digitálních snímků, značený DG Pro vyplnění základního formuláře náhledových snímků v databázi je určena digitální verze přírůstkových knih fotosbírky, vzniklá přepisem těchto knih do tabulek, které byly vytvořeny

10

v programu Word. Tyto tabulky zachovávají vzhled přírůstkové knihy. Na vzorku byla odzkoušena konverze údajů z tabulek ve Wordu do formulářů snímků v databázi. Tato konverze se ukázala jako bezproblémová. Vedle digitalizace fotografických sbírkových fondů byla pokusně zahájena „digitální rekonstrukce“ unikátní fotodokumentace stavu středověkých fasád, pořizované na počátku 60. let. K osvětlení významu tohoto fotosouboru je třeba vrátit se do roku 1962, kdy SÚPPOP v Praze ve spolupráci se SÚPSOP v Bratislavě počal řešit jeden z prvních výzkumných úkolů státní památkové péče, orientovaný k hlubšímu poznání malt a omítek středověké, renesanční a barokní architektury. Zhodnocování výsledků průzkumu vybraných objektů mělo být využito pro zpracování metodických pokynů k opravám, konzervacím a obnovám památkově hodnotných omítaných průčelí staveb. Řešitelský tým vedený doc. Ing. PhDr. Václavem Menclem provedl v roce 1962 a počátkem roku 1963 průzkum a dokumentaci cca 70 památek v Čechách a na Slovensku. V polovině roku 1963, zřejmě v důsledku diskriminace doc. Ing. PhDr. Václava Mencla, musela být ale tato výzkumná činnost ukončena odevzdáním dokumentace a protokolů zpracovaných k 53 objektům. Po určitém uvolnění politických poměrů v roce 1968 vydal V. Mencl a kol. v nakladatelství Orbis publikaci „Výtvarný vývoj středověkých omítek“, jejíž obrazová část byla ale omezena na 120 fotografií. Originály nebo negativy těchto fotografií se bohužel nedochovaly. Černobílé diapozitivy, souběžně zhotovené pro přednáškovou činnost, ale umožňují jejich reprodukci. Uchovány však také zůstaly ofsetové nátisky pro publikaci a dalších cca 400 fotokopií formátu přibližně 8 x 8 cm, pořizovaných převážně V. Menclem, P. Korčákem, M. Farkou a J. Svatoněm. Mnohé záběry se sice dublují nebo částečně překrývají, ale jejich odborným výběrem by bylo možné rozšířit prezentaci středověkých staveb dokumentovaných před 40 lety o dalších cca 200 snímků. Kopie 8 x 8 cm po zpracování v počítači umožňují vytěžit poměrně slušnou kvalitu při jejich zvětšení, a rovněž ofsetové nátisky lze zpracovat metodou „descreen“ do podoby použitelných fotografií. Publikace vydaná v roce 1968 pouze v nákladu 1000 ks byla velmi rychle rozebrána a dnes je již obtížně dostupná. V současné době je možné s využitím moderní reprografické techniky v mnohem větší míře zprostředkovat obrazové i verbální výstupy výzkumného úkolu formou digitálně zpracovaných pasportů. Reedice publikace z roku 1968 by byla rovněž velmi žádoucí, neboť vědeckou syntézu výsledků výzkumu středověkých omítek zpracovanou V. Menclem, nemohou tyto pasporty nahradit. Identifikace dochovaných fotografií, jejich výběr, uspořádání a redakce pasportů je závislá na odborné spolupráci členů bývalého řešitelského týmu, Jaroslava Svatoně, prom. hist. a Ing. arch. Pavla Korčáka, CSc. Pro ověření technických možností a kvality reprodukce obrazové dokumentace z různých zdrojů (ofsetové nátisky, diapozitivy, fotokopie 6 x 6 či 8 x 8 cm) byla digitálně zpracována dokumentace omítek farního kostela ve Chvalšinách. Konkrétně jde o : • 4 ofsetové nátisky • 2 diapozitivy • 5 dosud nezveřejněných fotografií formátu 6 x 6 cm. rok 2006 Digitalizace fotoarchiválií probíhala v roce 2006 podle již vyzkoušeného a osvědčeného postupu. Zkušenosti z předcházejícího období potvrdily, že digitalizace fotoarchiválií nemůže probíhat systemeticky podle číselné přírůstkové řady, protože je ji nutno sladit se stále rostoucím zájmem a požadavky externích i interních badatelů. Optimální by bylo, pokud by se dal personálně zabezpečit nejlépe dvousměnný provoz skenování, případně posílit fotooddělení NPÚ ÚP o pracovníka, který by se ničím jiným než digitalizací nezabýval. To však vzhledem k nedostatku mzdových prostředků nebylo možné.

11

Po přidělení finančních prostředků pro rok 2006 byl zakoupen nový operační systém pro počítač G4 a nová skenovací aplikace. Tato aplikace umožňuje ukládat digitalizované černobílé fotoarchiválie do formátu TIFF při hloubce 16 bit. V průběhu roku bylo přistoupeno ke zpracování digitalizovaných přírůstkových knih fotosbírky NPÚ ÚP. Stejně jako samotný proces digitalizace fotoarchiválií navazovala i tato činnost na práci, vykonanou v rámci předcházelícího úkolu vědy a výzkumu č. 97-03. Pro zpracování a sjednocení úpravy zápisů v přírůstkových knihách byla vytvořena makra v programech Word a Excel. Základní makro wrd2xls převádí záznamy do programu Excel (z kterého je možno bezproblémově načíst záznamy do databáze, vytvořené v programu FileMaker Pro 7.0), další korektury jsou prováděny pomocí maker už přímo v Excelu. Jedná se o kontroly, při nichž je sledováno: • Zda mezi přírůstky - inventárními čísly není nevyplněný řádek. • Zda každému inventárnímu číslu předchází písmeno N (negativ). • Zda souhlasí počet číslic. • Zda není v rámci jedné knihy porušena číselná řada. Ostatní makra kontrolují, zda je správně typograficky psána pomlčka, lomítko, počáteční a koncová závorka, dvojtečka, tečka a čárka. Do konce roku 2006 byly všechny přírůstkové knihy fondu negativů překontrolovány a převedeny do databáze, do které budou postupně vkládány náhledové zmenšeniny JPEG již naskenovaných negativů. Vedle úprav záznamů z přírůstkových knih fondu N (asi 160 000 negativů) byl zahájen přepis do počítače přírůstkových knih fondu F - originálních historických fotokopií. Souběžně pokračovala v příprava digitální rekonstrukce dokumentace středověkých omítek. Práce byla soustředěna na reidentifikaci unikátního souboru fotografií pro jejich digitalizaci a výslednou pasportizaci ve vazbě na více než 70 nálezových zpráv z výzkumu, prováděného v SÚPOP v letech 1962-1963. Původním záměrem bylo zachránit pro širší uplatnění 120 snímků středověkých omítek, prezentovaných v publikaci Mencl, V. a kol.: Výtvarný vývoj středověkých omítek, Orbis, Praha 1968, neboť soubor originálních zvětšenin byl ztracen spolu s negativy. K jejich záchraně měly být využity dochované kontaktní kopie negativů, případně ofsetové nátisky ze zmíněné publikace. Při dohledávání podkladů byly však objeveny desítky dalších významných snímků, které nebyly v publikaci použity. Tento objev zvýšil nároky na naplnění původního cíle a počet zpracovávaných snímků tak přesáhl počet 350 ks. Na základě 71 zpráv, uchovaných ve strojopisu jako jeden z výstupů výzkumu z let 1962-1963, bylo již prozatím rozlišeno a podrobněji popsáno 314 fotografií, z toho 212, které dosud nebyly zveřejněny. Soupis dokumentace, připravované k digitalizaci byl řešen formou katalogu, který měl zároveň povahu scénáře pro následné zpracování. Jako příklad výsledného pasportu byl k digitalizaci fotodokumentace vybrán a zpracován nedostavěný pozdně gotický klášter paulánů v Kuklově. rok 2007 V roce 2007 byl dále propracováván postup digitalizace fotosbírky a archivace vznikajících digitalizátů - při digitalizaci sbírkových negativů byli řešitelé tohoto úkolu často postaveni před problém tonálního rozsahu snímků. V praxi se ukázalo, že některé z hlediska přílišného rozpětí světel a stínů problematické černobílé negativy je třeba skenovat v režimu RGB, tedy jako barevnou předlohu, a teprve pak je v programu Photoshop převést do černobílé stupnice. Jde o to, že některé starší negativy mají příliš vysoký kontrast, přičemž ale kresba ve stínech i světlech zůstává na negativu relativně zachována. Původní předpoklad, že tuto věc vyřeší ukládání skenů v rozsahu 16 bitů, se ukázal jako pravdivý jen zčásti – některé gradačně kritické snímky vykazovaly po naskenování i v 16ti bitových souborech ztrátu kresby buďto ve stínech, anebo naopak ve světlech. Tento problém byl vyřešen skenováním kritických negativů v režimu RGB, jako kdyby šlo o pozitiv (tzn. černá zůstává černou a bílá bílou), přičemž lze přímo ve skenovací aplikaci ovlivnit průběh strmosti tonální křivky jinak ve světlech a jinak ve stínech. Teprve po

12

naskenování je digitalizovaný negativ převeden v programu Photoshop na pozitiv a zpracován již obvyklým způsobem. Jde sice o časově náročnější řešení, výsledkem je ovšem plnohodnotný „digitalizát“ bez ztráty podrobností v problémových partiích snímku. Všechny pořízené velké mateční skeny byly spolu s upravenými verzemi ve velikosti 13x18 cm uloženy na DVD ve dvou vyhotoveních a na dvou různých výrobních značkách. Kromě toho bylo vždy vypáleno ještě třetí DVD, které bylo uloženo odděleně a slouží jako pracovní disk, jako čtvrtá záloha slouží externí HDD, který byl roce 2007 zakoupen a na nějž byla všechna dosud vypálená DVD kopírována. V období od začátku ledna do konce prosince 2007 bylo digitalizováno celkem 1 921 fotografických předloh, z toho 902 v kvalitě velkých digitálních archivních kopií a 1 019 v kvalitě pracovních skenů fotografií z evidenčních karet ve fotosbírce nebo diapozitivů k projekci. Již na počátku roku 2007 byla uvedena do provozu databáze fotografických negativů, vytvořená v programu FileMaker. V první fázi do ní bylo převedeno cca 130 000 záznamů z přírůstkových knih fotosbírky, které byly v předchozích letech přepsány do počítače a následně prošly softwarovou kontrolou z hlediska nenarušení číselné řady a částečného sjednocení úpravy zápisů. Přibližně od března 2007 byly do této databáze vkládány tonálně upravené náhledové fotografie z již digitalizovaných negativů. Databáze umožňuje vyhledávat fotodokumentaci jak podle inventárního čísla, tak podle názvu (i neúplného) objektu, případně podle dalších údajů, což ji proti stávající „papírové“ kartotéce činí hlavně do budoucnosti mnohem operativnější. Při vkládání náhledových fotografií do databáze dochází ještě k dalšímu upřesňování zápisů v elektronické evidenční kartě snímku podle stávajících papírových karet z kartotéky. V mnoha případech se totiž některé údaje o snímku nacházejí jen v přírůstkové knize (zápisy z přírůstkových knih tvoří obsah elektronických karet v databázi) a jiné na kartě v kartotéce. Ruční vkládání snímků do databáze s upřesňováním záznamů přináší tolik žádoucí sloučení z obou zdrojů informací. Ukázka elektronické karty v databázi negativů z fotosbírky NPÚ ÚP:

Ve druhé polovině roku 2007 bylo přistoupeno k digitální rekonstrukci fotodokumentace středověkých omítek. Pro postupné digitální zpracování této dokumentace byly závazné scénáře, zpracované pod názvem „Pasportizace historicky významného souboru dokumentace, dochované z výzkumu středověkých omítek, prováděného SÚPPOP v šedesátých letech 20. století na vybraných památkách v Čechách, na Moravě a na Slovensku“. Scénáře byly řešeny v rámci výzkumného úkolu 02101 v termínu do 30. 11. 2007. Z celkového počtu 88 scénářů, uspořádaných v souborech I - V a zahrnujících 370 reidentifikovaných fotografií bylo pro digitální zpracování pasportů v předstihu předloženo 48 scénářů (soubory I - IV) a digitalizováno 121 fotografií. Pracovní nátisky digitálně zpracovaných 48 pasportů byly předány spoluřešitelům úkolu 02101 ke korekturám. Na základě korektur byly zpracovány přesné makety stránek, podle kterých byly v programu Photoshop smontovány digitalizované fotografie s textem do souborů ve formátu TIFF, určených pro nasvícení na fotografický papír technologií Frontiér.

13

rok 2008 Digitalizace fotoarchiválií z fotosbírky NPÚ-ÚP pokračovala v roce 2008 podle již osvědčeného postupu – základní velké „mateční“ skeny byly pořizovány ve formátu TIFF 16 bit, z nichž pak byly odvozovány verze o velikosti 13 x 18 cm při rozlišení 300 dpi pro interní i externí badatele. Z těchto vyretušovaných a v programu Photoshop tonálně upravených verzí byly dále dávkovým způsobem odvozeny kopie JPEG o velikosti přibližně 1 000 x 800 bodů pro použití v databázi. Zálohování matečních skenů a vyretušovaných a tonálně upravených kopií bylo dále zdokonaleno nasazením archivačních DVD disků s vrstvou z 24-karátového zlata, u nichž výrobce udává trvanlivost 100 let. Kromě „zlatého“ disku byly archivní digitalizáty vypalovány na dvě další DVD odlišných výrobních značek. Dvě kopie DVD (zlatá a kopie na běžném disku) jsou uloženy v prostorách fotosbírky, třetí DVD je uloženo odděleně a slouží jako pracovní kopie. Čtvrtou zálohou je externí HDD. Již na počátku roku 2008 byla úspěšně vyřešena otázka vizualizace digitalizovaných snímků na fotografickém papíře ve standardní, nekolísavé kvalitě. S bezchybnou vizualizací fotografií v digitální podobě však souvisí často opomíjená kalibrace zobrazovacích zařízení, v tomto případě počítačových monitorů. Je nutné zdůraznit, že bez pravidelné kalibrace monitorů se nelze dobrat standardních výsledků. Do fotooddělení NPÚ-ÚP byla pro tento účel pořízena kalibrační sonda EYE-ONE display 2. Kalibrací monitorů ovšem tento problém nekončí. Pro finální „digitalizáty“ bylo ještě nutné nalézt vhodný zobrazovací profil. Po postupných testech a experimentech dospěli řešitelé k tomuto konečnému postupu: U velkých „matečních“ skenů není u digitálních archivních kopií z fotosbírky NPÚ ÚP profil vkládán, nebo je použito univerzálního nastavení Prepres v Evropě 2 (Adobe RGB (1998), Stupně šedi Dot Gain 15%). Snímky v tomto univerzálním nastavení se zobrazují správně, pokud jsou otevírány v programu Adobe Photoshop. Většina běžných uživatelů z řad kmenových zaměstnanců NPÚ nebo externích badatelů však bude fotografie prohlížet nejčastěji v prohlížeči, který je součástí operačního systému Windows, případně v prohlížeči IrfanView, Nero Photosnap atd. Pro takové použití jsou poskytované digitální kopie z fotosbírky NPÚ-ÚP převáděny (ve Photoshopu položka převést, nikoliv přiřadit) do profilu Dot Gain 30%. Po této úpravě se snímky zobrazují na monitoru ve správném tonálním podání i v běžných prohlížečích. (Jde samozřejmě o snímky uložené ve stupních šedi, nikoliv v RGB.) Praxe ukázala, že naskenované fotoarchiválie, uložené ve stupních šedi a s vloženým profilem Dot Gain 30%, vycházejí ve správném tonálním podání právě i jako kopie na fotografickém papíře zhotovené na minilabech Frontier. V období od začátku ledna do konce prosince 2008 bylo digitalizováno celkem 2 115 fotografických předloh, z toho 898 v kvalitě velkých digitálních archivních kopií a 1 217 v kvalitě pracovních skenů fotografií z evidenčních karet ve fotosbírce nebo dia 24x36 mm k projekci. Dosavadní výsledky, postupy prací a zkušenosti s digitalizací fotosbírky NPÚ-ÚP byly hlavním řešitelem shrnuty a publikovány v článku ve Zprávách památkové péče 2008/2. V návaznosti na výzkumný úkol č. 02101 byla završena spolupráce na řešení dílčího úkolu „Pasportizace významného souboru dokumentace dochované z výzkumu středověkých omítek, prováděného SÚPPOP v Praze v šedesátých letech 20. století na vybraných památkách v Čechách, na Moravě a na Slovensku“. Veškeré podklady (v několika málo případech existovaly originální negativy, zařazené v 60. letech do fotosbírky NPÚ-ÚP) byly naskenovány, vyretušovány, tonálně maximálně „vytěženy“ a fotocestou vloženy do stránek A4 spolu s příslušnými texty. U ofsetových tisků byl do únosné míry softwarově potlačen tiskový rastr. Výsledné fotokopie byly zařazeny do pěti souborů pasportů. V návaznosti na II. a III. soubor pasportů, zpracovaných v roce 2007, byl v roce 2008 dokončen soubor IV. a kompletně zpracován nejrozsáhlejší soubor V., rozdělený do dvou částí V 1 a V 2. Z celkového počtu 338 fotografií, prezentovaných v těchto pěti souborech (přičemž v pasportu /67/ Rabí byly dva snímky složeny fotomontáží) bylo v roce 2008 digitálně zpracováno 285 fotografií.

14

rok 2009 Pro možnost využití při digitalizaci černobílých sbírkových negativů staršího data, jež vykazují nadměrný rozsah světel a stínů, byla ověřena technologie HDR zpracování fotografického obrazu. HDR (někdy uváděno HDRI) je zkratka pro high dynamic range imaging a jde o zvláštní postup, při kterém se řeší zpracování vysokého dynamického rozsahu snímku, tedy jakési optimální eliminování vysokých rozdílů mezi nejtmavšími a nejsvětlejšími místy, s cílem přizpůsobit dynamiku obrazu možnostem zobrazení na monitoru nebo fotografickém papíru, které je zhruba 9-10 EV (veličina EV vyjadřuje rozdíl jasu mezi nejtmavší a nejsvětlejší částí scény, zvýšení EV o jednotku znamená zdvojnásobení jasu). Rozdíl mezi vnímáním lidského oka a fotografického aparátu spočívá ve skutečnosti, že lidské oko dokáže vnímat dynamický rozsah kolem 20 EV, světlocitlivý snímač aparátu však zachytí rozsah zhruba o polovinu menší. Technologie HDR spočívá v softwarovém sloučení několika různých expozic do jednoho obrazu tak, aby výsledná dynamika byla přizpůsobena právě možnostem monitoru nebo fotopapíru, tedy zhruba 9-10 EV. Tímto způsobem lze v jednom snímku zobrazit motivy jak extrémně světlé, tak extrémně tmavé, aniž by bylo nutno nepřirozeně měnit původní světelný charakter scény. Je pozoruhodné, že klasické fotochemické černobílé negativy velmi často vykazují celkem vysoký stupeň zaznamenání rozsahu EV snímané scény, tento záznam je však často latentní a lze jej někdy při vizualizaci - zpracování negativu klasickou fotochemickou cestou „vytěžit“. Situace se výrazně zlepšuje po digitalizaci na kvalitním skeneru a po následném softwarovém zpracování. Jako další variantou pro zpracování snímků s extrémním dynamickým rozsahem světel a stínů se nabízí technologie HDR. Pro ověření tohoto teoretického předpokladu v praxi byla naskenována fotografická skleněná deska - velkoformátový historický negativ z fotosbírky NPU-UP v osmi expozičních variantách s odstupem přibližně jednoho clonového čísla (při skenování nelze „expozici“ zcela přesně nastavit, je nutné ji určit odhadem rovnoměrným posunutím gradační křivky). Následné sloučení do HDR souboru přineslo výrazné zlepšení obrazu v tonálním rozsahu snímku, výsledný obraz však bohužel ztratil původní ostrost. Tato neostrost je zapříčiněna tím, že ani vysoce kvalitní skener EverSmart Supreme není schopen vyprodukovat rozměrově naprosto totožné skeny, což je základní podmínka možnosti jejich dalšího zpracování metodou HDR. Tento postup (HDR) by bylo možno používat pouze ve spojení se skenováním na skenerech s nepohyblivou hlavou, kde je skenovaná předloha promítána optickou soustavou na pevně fixovaný světlocitlivý snímač. Nouzově lze takovouto soustavu nahradit digitální jednookou zrcadlovkou s makroobjektivem, kterou je digitalizovaný negativ snímán na rovnoměrně prosvětlené ploše. Pro ověření této alternativy byl vybrán negativ interiéru kostela v Třebíči. Záběr je pořízen v přirozených světelných podmínkách a vykazuje nadměrné rozpětí světlých a tmavých partií. Bližší zkoumání prozrazuje přítomnost prokreslení jak ve světlech, tak ve stínech, klasickými postupy je však toto rozpětí na fotografický papír převoditelné jen částečně a po velmi zdlouhavých postupných osvitech fotografického papíru v temné komoře (tzv. „nadržování“). Tento komplikovaný negativ byl nasnímán makroobjektivem fotopřístrojem Nikon D80 ve dvaceti dílčích expozicích od zcela černých až do téměř čirých, prosvětlujících i ty nejhustší partie. Při proexponování nejvíce krytých míst se projevila skutečnost, že touto cestou lze dojít k digitalizaci i těch nejhustějších partií problémových negativů, na které nestačí denzita běžných skenerů, která se obvykle pohybuje pod hodnotou 4. Průběžná digitalizace fotoarchiválií z fotosbírky NPÚ-ÚP dále pokračovala v roce 2009 již osvědčeným způsobem – základní velké „mateční“ skeny byly pořizovány ve formátu TIFF 16 bit, z nichž pak byly odvozovány verze o velikosti 13 x 18 cm při rozlišení 300 dpi pro interní i externí badatele. Z těchto vyretušovaných a v programu Adobe Photoshop tonálně upravených verzí byly dále dávkovým způsobem odvozeny kopie JPEG o velikosti přibližně 1 000 x 800 bodů pro použití v databázi. Vzhledem k vytíženosti pracovníků fotooddělení bylo rozhodnuto

15

v následujícím období vypustit časově náročnou retuš finálních verzí digitalizátů z fondu N (černobílé negativy) a provádět u nich pouze gradační a tonální zpracování. Digitalizáty z fondu F (historické originální fotokopie) byly retušovány i nadále, neboť je z nich třeba průběžně zhotovovat finální kopie na fotografickém papíře, které jsou určeny pro zhotovování evidenčních karet fotosbírky a pro badatelskou činnost interních i externích klientů NPÚ ÚP. Databáze digitalizátů byla nainstalována v prostoru fotosbírky na PC, které bylo vybaveno dvěma zrcadlově spojenými HDD pro zabezpečení eventuální ztráty obrazových i textových dat. V období od začátku ledna do října 2009 bylo digitalizováno celkem 2 452 fotografických předloh, z toho 441 v kvalitě velkých digitálních archivních kopií a 2 011 v kvalitě pracovních skenů fotografií z evidenčních karet ve fotosbírce nebo dia 24x36 mm k projekci. Nižší počet skenů v kvalitě velkých digitálních archívních kopií oproti minulým rokům zapříčinilo v roce 2009 intenzívní nasazení pracovníků fotooddělení na přípravu publikace NPÚ Hrady, zámky a další památky ve správě Národního památkového ústavu. V předchozím roce dokončená digitální rekonstrukce souboru dokumentace středověkkých omítek byla popsána v článku pro ZPP. rok 2010 Vzhledem k blížícímu se závěru výzkumného úkolu 02103 byla v roce 2010 zahájena příprava metodického textu, který měl shrnout všechny v průběhu řešení úkolu nashromážděné poznatky a definovat přesný postup vytvoření elektronického pasportu památkového objektu. Řešitelům úkolu šlo v tomto případě především o jasné a srozumitelné vysvětlení principů užitých metod v oblasti digitalizace plošných obrazových předloh, 3D skeningu jak jednotlivých předmětů, tak celých objektů budov, generování 3D modelů a využitelnost prostorových dat k získávání různorodých výstupů, v neposlední řadě pak seznámení s novými způsoby evidence předmětů z mobiliárního fondu, elektronicky propojitelnými s prostorovými daty, respektive popis problematiky možného způsobu propojení atributových dat s daty prostorovými, přičemž atributovými daty rozumíme data, obsažená v klasických stávajících databázích, prostotová data jsou pak tvořena informacemi o geometrickém tvaru objektu, jako je např. půdorys budovy, 3D model budovy, atd. Geografická data spojují obojí druh dat dohromady.

Jako první krok k metodickému textu - finálnímu výstupu úkolu 02103, byla nevržena struktura budoucí metodiky a stanoveny termíny plnění dílčích kroků, směřujících ke konečné verzi publikace. Kromě postupné digitalizace fotografických negativů či pozitivů z fondů fotosbírky NPÚ ÚP byla věnována pozornost digitalizaci nefotografických obrazových předloh, jmenovitě digitalizaci knihovních fondů. Řešitelé si v tomto směru nemohli bohužel pro nedostatek finančních prostředků příliš vybírat mezi různými značkami a typy vyráběných zařízení, neboť byli odkázáni pouze na sponzorské zapůjčení příslušné techniky. Otázkou k řešení bylo stejně jako v případě fotoarchiválií stanovení vhodného režimu a parametrů digitalizace tisků. Dosažené výsledky byly využity při přípravě metodické publikace. V souvislosti s hledáním optimálního způsobu digitalizace knihovních fondů byla díky možnosti zapůjčení čárového testu, používaného v někdejší zkušebně VÚZORT, prověřována praktická schopnost zaznamenání faktického rozlišení digitalizovaných předloh. 16

V období od začátku ledna do konce roku 2010 bylo digitalizováno celkem 1 855 fotografických předloh, z toho 732 v kvalitě velkých digitálních archivních kopií a 1 123 v kvalitě pracovních skenů fotografií z evidenčních karet ve fotosbírce. Nižší počet skenů v kvalitě velkých digitálních archívních kopií oproti minulým rokům zapříčinily dva důvody. Tím prvním je přechod na skenování a ukládání souborů v režimu RGB oproti minulým rokům, kdy bylo praktikováno u čb. předloh skenování a ukládání pouze ve stupňích šedi. Změna byla provedena pod vlivem nástupu nové verze SW Photoshop CS4. Díky tomuto nástroji je možné mnohem dokonalejší zpracování vstupních dat dodaných skenerem, které se ale plně projeví při práci s matečními soubory, pořízenými jako barevné skeny i u černobílých předloh. Oproti 11 minutám při skenování předlohy do souboru o velikosti 127 MB ve stupních šedi trvá ovšem naskenovaní stejné předlohy v režimu RGB více než dvojnásobek (23 minut). Druhým a nezanedbatelným důvodem poklesu počtu archívních digitalizátů bylo pak i snížení počtu pracovníků fotooddělení v rámci reorganisace NPÚ. rok 2011 V průběhu roku 2011 byl postupně dopracován metodický text „Metodika pro elektronický pasport zpřístupněné památky“, který je jedním z hlavních závěrečných výstupů úkolu 02103. V dubnu 2011 v rámci výjezdního zasedání odborných náměsků ÚOP byla řešiteli úkolu 02103 uspořádána prezentace projektu Elektronická pasportizace památkového objektu, další prezentace spojená s ukázkami v této oblasti dosažených výsledků se uskutečnila při příležitosti konání Konference k ukončení výzkumných institucionálních záměrů Národního památkového ústavu, řešených v letech 2005 - 2011. Vedle přípravy metodického textu bylo v období celého roku 2010 dále pokračováno v plnění všech tří dílčích cílů úkolu 02103. V roce 2011 bylo digitalizováno celkem 3 329 fotografických předloh, z toho 770 v kvalitě velkých digitálních archivních kopií a 2 559 v kvalitě pracovních skenů fotografií z evidenčních karet ve fotosbírce. Dokončen byl přepis veškerých přírůstkových knih do počítače. Díky tomu bude možné vložit do databáze (File Maker) veškerou evidenci fotodokumentace ve sbírkových fondech NPÚ, včetně fondu originálních historických fotokopií, které jsou již průběžně podle časových a personálních možností fotooddělení NPÚ ÚP digitalizovány, jejich náhledy spolu s matečními skeny o velkém rozlišení se však zatím nacházejí pouze na archivních DVD nebo externích archivních HDD. V roce 2011 se na trhu objevil nový typ digitálních stěn s kapacitou 60 Mp a více. Kromě vysokého rozlišení tyto „digitální kazety“ pro středo a velkoformátové fotopřístroje podle výrobce dosahují rozsahu 12,5 EV. Jejich použití při „snímkování“ (přefotografovávání) negativů jakožto alternativního řešení ke skenování hlavní řešitel ověřil za pomocí čárového testu někdejší státní zkušebny VÚZORT a digitální stěny Phase One 60Mp, kterou poskytlo pro tento účel fotooddělení ÚDU. Výsledky testu bohužel neprokázali možnost nahradit dosavadní postup digitalizace fondu negativů fotosbírky NPÚ ÚP, spočívající ve skenování. Postup řešení druhého cíle rok 2005 Projekt digitalizace vedle stávajícího fondu fotografií a negativů NPÚ Ostrava zahrnoval rovněž postupné pořizování digitálních kopií externě uložených materiálů, u nichž nemusí být vždy zaručena snadná dohledatelnost, či optimální skladovací podmínky (dokumentace, nacházející se v soukromých sbírkách, depozitářích nebo i v mobiliárních fondech památkových objektů), a hrozí proto jejich nenávratná degradace Soubory digitalizovaných snímků v roce 2005 pocházeli z fotoarchivu NPÚ, územního odborného pracoviště v Ostravě a fotografických fondů státního zámku v Hradci nad Moravicí (jedná se o soubory fotodokumentace generální opravy Bílého zámku a o soubory snímků

17

nemovitých kulturních památek okresu Opava). Přibližně jde asi o 1000 kusů fotografií a negativů různých formátů, zahrnujících snímky na kinofilmu, střední formát 6/6 (ev. 6/9) a ploché filmy či desky velikosti 9/12 cm. Pokud nebyl u snímku ze základní evidence mobiliárních fondů dohledán originální negativ, byla skenována alespoň jeho kontaktní kopie z karet základní evidence. Pro digitalizaci fotopředloh byl zakoupen skener Epson Expression 1680 Pro. Pokusně byly předlohy skenovány do trojnásobné velikosti (v případě kinofilmu větší) při výstupním rozlišení 300 dpi. Tato velikost se ukázala jako nedostatečná. Po konzultaci s hlavním řešitelem bylo přikročeno ke skenování předloh do formátu A4 při rozlišení 300 dpi. Skeny byly archivovány na dvojici DVD rozdílných značek ve formátu TIFF. Pro skenování velkoformátových dokumentů byl zakoupen skener HP SJ 4670. Díky technologii skenování s průhledným víkem na rozložený dokument bylo možno poměrně jednoduchou cestou skenovat předlohy větších formátů, respektive pořizovat z nich výřezy. Rozlišení 2400 dpi a 48 bitová hloubka barev se jevila pro dané účely jako dostatečná. Zkušební skeny na katastrální mapách, respektive na indikační skice Horního Benešova dopadly s uspokojivým výsledkem. Obecně lze říci, že zvolený skener nedosahuje kvalit velkoformátových průchodových skenerů, avšak vzhledem k dosažitelné kvalitě, objemu skenovaných velkoformátových dokumentů a v neposlední řadě ceně zařízení, se jednalo o nejschůdnější řešení skenování dokumentů o formátech A3 a větších. rok 2006 V průběhu celého roku bylo pokračováno ve skenování souboru fotodokumentace z fotografických fondů státního zámku v Hradci nad Moravicí. Digitalizovaná fotodokumentace je rozdělena do tří skupin, a to generální oprava Bílého zámku, soubory nemovitých kulturních památek a ostatní kulturní akce či doprovodné programy. Výše uvedené negativy se nacházely na detašovaném pracovišti na zámku v Raduni, proto bylo nutné dovézt je spolu s knihami popisů na pracoviště do Ostravy. Během roku 2006 bylo digitalizováno cca 2500 předloh, vedle negativů a fotokopií byla rovněž digitálně nasnímána vybraná plánová dokumentace. Pro snímání plánů byl použit fotopřístroj Nikon D100. Rozměrnější plány byly nasnímány jednak jako celek a dále jako soubor detailů. Projekt digitalizace vedle stávajícího fondu fotografií a negativů NPÚ Ostrava zahrnoval i postupné pořizování digitálních kopií externě uložených materiálů. Příkladem záchrany takovéto unikátní dokumentace je digitalizace skleněných desek 13/18 cm ze soukromé sbírky, které zachycují situaci vesnic v Domaslavickém údolí před zatopením Černovickou přehradou. Digitální archivní kopie těchto snímků byly doplněny potřebným značením a informacemi a byly včleněny do fondu fotografií a negativů NPÚ Ostrava. rok 2007 V roce 2007 pokračovala digitalizace fotoarchiválií, pocházejících z fotografických fondů státního zámku v Hradci nad Moravicí. Po zkopírování knih popisů byly negativy spolu s popisy předány jednotlivým pracovníkům ke zpracování. Originály knih popisů byly poté opětovně uloženy na pracovišti v Hradci nad Moravicí. Skeny byly číslovány dle čísel negativů, a pořizovány v rozlišení 600 dpi, ve formátu TIFF, negativy 6 x 6 cm byly skenovány na výslednou velikost 297 x 297 mm, negativy kinofilmu na velikost A4, negativy kinofilm 2,5 x 5,7 cm na formát A3. Pokud se vyskytovaly téměř stejné snímky pouze s minimálním rozdílem ( rozumí se stejný záběr, jiné světelné podmínky, jiný jas snímku a podobně ), ponechal se ve většině případů pouze jeden záběr. V roce 2007 bylo digitalizováno celkem 2 000 fotopředloh.

18

Při skenování bylo zjištěno, že ne všechny negativy číselně odpovídají dodaným popiskům, v sadě týkající se reprodukcí plánů k zámku Hradec nad Moravicí je množství daleko početnější, než uvádějí popisky. Některé negativy nebyly očíslovány vůbec, proto jim byla přiřazena na konci malá písmenka x a xx. Další výraznější nesrovnalost se vyskytla u negativů 78-94_6, 7894_7, 78-94_8 a 78-95_9 (první číslo znamená rok, druhé číslo je číslo negativu, třetí značí jiný pohled na stejný objekt). Všechny čtyři se vyskytují opět vícekrát v různých formátech. Čísla souborů byla ponechána stejná, rozlišením je pouze zdvojení malých písmen na konci souboru aa či bb. K některým negativům zcela chyběly popisky, další popisy neodpovídali skutečnosti. Podobných nesrovnalostí bylo objeveno více. Finanční prostředky, přidělené v roce 2007, byly využity pro dovybavení kvalitní ucelené pracovní stanice sestavené z notebooku, skeneru (ten byl pořízen již v předešlém roce), HDD a externí DVD - RW mechaniky. To umožnilo vytvořit pohodlné, odzkoušené a připravené uživatelské zázemí s dobrou kvalitou výstupních materiálů, bez nutnosti neustálého dolaďování a problematického nastavování skeneru a jeho softwaru podle počítačových sestav pověřených osob, na které bylo nutno skener vždy znovu instalovat, nastavovat a následně po odvedené práci vše deinstalovat, což vedlo ke komplikacím a časovým ztrátám. Sestava navíc umožnila její operativní přemísťování na různá místa práce, ať už se jednalo o pracovníky podílející se na tomto úkolu nebo například k osobám, v jejichž soukromé sbírce se nalézají různé druhy zajímavých fotografií či negativů, jež není možné přemístit na centrální pracoviště. Pro spolehlivou archivaci naskenované fotodokumentace bylo zakoupeno velkokapacitní diskové pole Synology, které bylo nakonfigurováno v počítačové síti památkového ústavu. Toto zařízení usnadňuje a zpřehledňuje práci s naskenovanými dokumenty před jejich konečným uložením na archivní média. Ukládání archivovaných dat na disková pole také umožňilo bezproblémové odzkoušení různých databází pro archivaci a práci s daty pro volbu optimálního konečného systému. Toto řešení zároveň umožňilo zřízení síťového přístupu k diskovým polím pro počítače zaměstnanců památkového ústavu v Ostravě. Schéma začlenění diskových polí Synology do sítě NPÚ územního odborného pracoviště v Ostravě:

rok 2008 V roce 2008 byla dokončena digitalizace negativů ze sbírek státního zámku v Hradci nad Moravicí a započalo skenování negativů, které pocházejí již z NPÚ – územního odborné pracoviště v Ostravě. Negativy se nacházejí na detašovaném pracovišti na Dole Michal, odkud byly dováženy na pracoviště v Korejské ulici a odtud pak dále poskytovány jednotlivým pracovníkům spolu s kopiemi knih popisů pro další práci. Originály knih popisů jsou uloženy na územním odborném pracovišti v Korejské ulici. Pořízená data byla přesunuta na velkokapacitní disková pole Synology s kapacitou 2TB, která jsou připojena k počítačové síti NPÚ-ÚOP Ostrava. V případě potřeby bude možno doplnit další pole v ceně cca 30 000 Kč s montáží a instalací. Na této síti by měly v budoucnu být digitální verze fotoarchiválií k dispozici v přehledné adresářové struktuře všem uživatelům sítě NPÚ-ÚOP Ostrava. Po dokončení intranetového spojení s detašovanými pracovišti budou tato data k dispozici také uživatelům těchto pracovišť.

19

V srpnu roku 2008 navštívili řešitelé digitalizační pracoviště NPÚ-ÚP. Zde byla mimo jiné konzultována již zmíněná otázka archivace. Oproti původnímu stavu, kdy byly digitální archivní kopie originálních negativů uchovávány na nosičích CD-R, CD+R, DVD-R nebo DVD+R a tyto nosiče byly následně kopírovány na velkokapacitní diskové pole Synology, bylo po konzultaci s hlavním řešitelem přistoupeno k nápravě. Záloha těchto médií byla dále prováděna ještě na další archivační DVD disky s vrstvou z 24-karátového zlata. Po dohodě s hlavním řešitelem došli řešitelé k závěru, že se na NPÚ-ÚOP Ostrava nachází jen minimum mimořádně cenných materiálů, které budou skenovány v rozsahu 48 bitů, v ostatních případech bude používán rozsah 24 bitů. Při plnění úkolu byla v roce 2008 mimořádně vynechána část číselné řady negativů a přednostně byly zpracovány negativy (přibližně 450 ks) z doby rekonstrukce areálu bývalého dominikánského kláštera v Opavě na přelomu šedesátých a sedmdesátých let dvacátého století, které posloužily jako srovnávací materiál se současným stavem a byly využity i pro zpracování stavebně-historického průzkumu s využitím metodiky pro nálezové zprávy. rok 2009 V průběhu roku 2009 dosáhl počet naskenovaných negativů výše 10 000 kusů. Dosavadní praxe prokázala, že vyhledání negativu v albu, jeho vyjmutí z obalu, vložení do šablony, přenesení šablony do skeneru, vlastní skenování s nastavením cesty ukládání, přepis názvu souboru již naskenovaného negativu správným číslem, jeho případné otočení, oříznutí černých okrajů, převrácení, opětovné vyjmutí ze šablony, založení zpětně do obalu a zatřídění zpět do alba dle přírůstkové řady vyžaduje určité časové rozmezí, které nelze již dále zkracovat. Skenování negativů z fondů OUP NPÚ v Ostravě přitom neprobíhá na tak hloubkové bázi jako je tomu v případě fotosbírky historických fotoarchiválií na ústředním pracovišti. Protože jde o relativně nepříliš staré negativy, není jejich digitalizace náročná na individuální nastavení gradačních křivek, přesto je však třeba počítat s maximální rychlostí skenování 10 ks negativů za hodinu, přičemž tyto skeny nejsou nijak gradačně ani tonálně zpracovávány nebo dokonce retušovány, protože takový rozsah práce již není možno pokrýt ani v rámci služebních úvazků NPÚ, ani z rozpočtu úkolu 02103. V roce 2009 začali jednotliví spolupracovníci třídit již naskenované a přejmenované negativy do organizační struktury dle místa popisu. Popisy k většině z nich jsou vedeny v papírové formě. V souvislosti s touto činností byl zahájen přepis knih popisů negativů do digitální podoby. Jde o práci náročnou nejen časově, ale i odborně, protože bylo třeba mnohdy doslova luštit původní málo čitelný popis snímku, případně nedostatečný popis doplnit, neboť negativy jsou v některých případech popsány chybně, neúplně, nebo je název lokality či objektu zkomolen. Tyto chyby vznikly kdysi tím, že si dříve fotografie, respektive negativy, popisovali sami autoři snímků do sešitů, které kolovaly mezi nimi ( dnes již autor popisuje snímek přímo do PC). Při přepisu evidence negativů do počítače bylo tedy nevyhnutelné používat seznamy měst a obcí, aby bylo možné místopisné údaje správně opravit. Celý digitalizační řetězec (HW a SW) byl dále doplněn o standardní SW pro zpracování obrazu Adobe Photoshop. Sestava byla používána pouze pro účely digitalizace dat, takže nedocházelo k případným změnám konfigurace, čímž byl zabezpečen plynulý a bezproblémový pracovní výkon. Při plnění úkolu bylo pokračováno ve skenování dle číselné řady negativů, v některých případech však zcela chyběla část negativů ( rok 1970 ), jindy v knize popisů scházely k samotným negativům záznamy. V takových případech nebyly tyto negativy digitalizovány. rok 2010 V roce 2010 bylo pokračováno v přepisu knih popisů snímků do digitální podoby, dále pak ve skenování a třídění negativů, které pocházejí z ostravského územního odborného pracoviště.

20

Do konce roku bylo do digitální podoby převedeno cca 7 000 záznamů a celkové množství do počítače přepsaných záznamů tak dosáhlo výše přibližně 16 000. V druhé polovině roku 2010 byl rovněž zahájen import záznamů a náhledů příslušných naskenovaných negativů do databáze, vytvořené v programu File Maker, která se osvědčila a je používána ve fotosbírce ústředního pracoviště NPÚ. Po importu náhledů snímků do databáze k nim budou přiřazena i metadata, vzniklá v lokálních databázích.

Evidenční elektronická karta z databáze, vytvořené v programu File Maker. Stejná databáze je používána na pracovišti fotosbírky NPÚ ÚP. Při plnění úkolu bylo opět objeveno určité množství popisů, ke kterým negativy chybějí, a nebo naopak negativů, které nejsou popsány. V těchto případech se řešitelé rozhodli neznámé nepopsané negativy prozatím nedigitalizovat. rok 2011 V roce 2011 dále postupoval převod knih popisů negativů z fotoarchivu ÚOP v Ostravě do digitální podoby, rovněž tak digitalizace vlastních analogových fotopředloh. V době ukončení úkolu je naskenováno celkem 11 800 kusů negativů. I když digitalizace fotodokumentace není zaměřena tak hloubkově stran požadavků na převod analogových podkladů do digitální podoby, jako na ústředním pracovišti, nelze tuto činnost již více urychlit - zpracování cca. 760 negativů si vyžádá přibližně 100 hodin práce. Do tohoto vyčíslení není navíc zahrnut čas na konečnou archivaci dat, tedy vypálení na DVD nosiče, uložení na diskové pole, atd. V případě převodu knih popisů fotodokumentace do digitální podoby bylo přepsáno do počítače přibližně dalších 6 000 záznamů. K většině negativů jsou popisy zatím vedeny stále v papírové podobě, přepis knih popisů je náročný nejen časově, ale i odborně (snímky jsou v některých případech popsány chybně, záznamy jsou neúplné, název lokality nebo místa bývá často zkomolen).

Ukázka původního sešitu s popisem fotodokumentace Náhledy digitalizované fotodokumentace jsou importovány do databáze, vytvořené v programu FileMaker a dále rozšířené Jde zejména o obohacení o pole pro popis negativů podle vzoru původní databáze, dříve na územním odborném pracovišti v Ostravě používané. Nynější databáze současně umožňuje i tisk samolepících štítků, pomocí kterých lze identifikovat jednotlivé pozitivy. Zároveň v ní jsou uplatněny principy zabraňující vytvoření duplicitních záznamů a adresné sledování změn v existujících záznamech (kdo a kdy pořídil zápis, atd).

21

Ukázka převedených popisů fotodokumentace do digitální podoby

Identifikační lepící štítek na jednotlivé fotografie, vygenerovaný z popisů v databázi Ke dni 31.9.2011 je importováno do databáze 498 náhledů naskenovaných negativů, k nimž jsou přiřazena metadata. Propojení již neskenovaných snímků s digitalizovanými popisy je řešeno průběžně, v databázi byla dále provedena optimalizace číselníků okresů, pracuje se rovněž i na optimalizace číselníků obcí a objektů. Z celkového počtu 11 800 kusů naskenovaných negativů pochází 6 959 negativů z fotoarchivu státního zámku v Hradci nad Moravicí a Raduně. K těmto negativům byl již popis fotografií do digitální podoby převeden. Master skeny negativů jsou uloženy na DVD nosičích, dále na diskových polích včetně zmenšených náhledů. Celkový počet digitálních popisů v databázi činí přes 91 000 záznamů. Kromě popisů fotografií z fotoarchivu zámku z Hradce nad Moravicí a zámku z Raduně jde o popisy fotografií z ostravského fotoarchivu, včetně snímků, pořizovaných kdysi ještě na kinofilm. Zároveň jsou v databázi popsány již některé digitální fotografie, jde ale především o fotografie z Integrovaného systému ochrany movitého kulturního dědictví a revizí movitých kulturních památek. I po ukončení tohoto vědecko-výzkumného úkolu v letošním roce by současní řešitelé rádi dále pokračovali v započatém a v praxi ověřeném procesu digitalizace dalších negativů z ostravského fotoarchivu a s převáděním údajů v knihách popisů fotodokumentace do databáze. Jde ovšem o činnost časově a zejména personálně velmi náročnou - jen v ostravském fotoarchivu se nachází kolem 250 000 negativů a naléhavá potřeba jejich digitalizace naráží na problém nedostatku pracovníků, kteří by mohli kromě své běžné agendy zvládat i úkony, týkající se tohoto záměru. Tento stav by bylo vhodné napravit, neboť archivní, často desítky let stará, již vlastně historická fotodokumentace, digitalizovaná a tedy rychle dostupná v elektronické podobě, může být velmi cenným, nepostradatelným zdrojem informací pro badatele z různých oborů při jejich výzkumu a srovnávání, zejména z toho důvodu, že obrazové sdělení bývá zpravidla jasně výmluvné a mimořádně přesné. Na tomto poli může být nalezeno mnoho ojedinělých a zapomenutých informací, což podtrhuje přínosnost úkolu 02103 a obecně významu digitalizace, přinášející zlepšení dostupnosti a využitelnosti cenných fondů, kterými fotoarchivy odborných pracovišť NPÚ zcela jistě jsou a svou pozornost si právem zaslouží. Postup řešení třetího cíle rok 2005 U zvolené NKP zámek Kozel byla propojena mapová a plánová dokumentace. GIS (geografický informační systém) Kozel, obsahující prostorová a atributová data, který umožňuje jejich efektivní sběr, správu a vizualizaci, plní tři základní funkce : 22

• komplexní evidence majetku – nemovitého a movitého • výstup pro potřeby státního seznamu • vizualizace 3D pro badatelské a prezentační účely. Při snaze postupně zaměřit jednotlivé stavební objekty areálu NKP Kozel bylo na vzorku zámecké kaple prověřeno 2D zobrazení, které počítá s rozšířením na 3D. V roce 2005 byly dále realizovány následující práce: 1) Vyhotovení technické mapy zámku Kozel, zakreslení do mapy katastru nemovitostí s napojením na informace z katastru nemovitostí o spravovaném území a o informacích o vlastnictví sousedních nemovitostí. 2) Zaměření skutečných průběhů inženýrských sítí.Vytvoření mapy nových rozvodů a její propojení s databází. 3) Provedení dokumentace zeleně s doplněním o digitální fotografie nástrojem VIRIDIS, spojení těchto informací o zeleni s databází. 4) Vyhotovení letecké ortofotomapy daného území a její spojení s databází. rok 2006 V průběhu roku 2006 pokračovaly práce na propojení mapové a plánové dokumentace národní kulturní památky Kozel tak, aby výsledný elektronický pasport umožnil uživateli získat okamžitý a relativně úplný souhrn informací o památce. Následně bylo přikročeno k pořízení prostorových dat jízdárny, konírny a lokajny pomocí technologie 3D laserového skenování. Jde o bezkontaktní pořizování prostorových dat pokrytím zaměřovaného objektu pomyslnou množinou bodů. Výsledkem je v krátké době pořízený soubor dat, který lze archivovat jako základní komplexní informaci o objektu a podle potřeb z něj dodatečně generovat 3D model, vrstevnice, řezy, atd. K řešení pro rok 2006 byla dále vybrána problematika uložení prostorových dat do geodetické databáze. Jako vstupní prostorová data byla použita architektonická a geodetická data a dále data pořízená laserovým skenováním. Byla navržena struktura báze dat pro uložení nově naměřených dat laserovým skenerem a existujících architektonických a geodetických dat areálu zámku Kozel. rok 2007 Jako jeden z výstupů řešení třetího cíle výzkumného úkolu 02103 bylo vypracováno schéma jednotlivých činností, vykonávaných při správě kulturního majetku. Tato struktura je určující pro stanovení poměrů a postavení jednotlivých činností v rámci navrhovaného pasportu. Snahou řešitelů bylo vytvořit jednotný systém evidence a identifikace kulturního majetku respektující obecné - nejlépe mezinárodní standardy, které jsou v oblasti prostorových respektive geodetických dat známy jako standardy INSPIRE, OGC apod.. Problematická je oblast atributových dat, kde mohli řešitelé zatím pracovat pouze s národními nebo pouze oborovými uzancemi. Za úspěch lze považovat zharmonizování některých databázových výstupů, jako je například tzv. policejní karta coby výstup z oborové evidence movitého kulturního majetku CastIS pro potřeby i mezinárodních bezpečnostních orgánů. Při použití softwarového nástroje ArcGIS jako víceuživatelského podnikového systému předpokládají řešitelé použití komerčních relačních databází (RDBMS) typu SQL SERVER, ORACLE, INFORMIX, pro ukládání používaného velkého objemu dat. ArcSDE umožňuje, aby si současně více uživatelů data prohlíželo a případně je editovalo. Navrhovaná organizační struktura činností vykonávaných na kulturním majetku při jeho správě prokazuje vazby a souvislosti, které původně těží z jeho kvalitní evidence a identifikace a posléze slouží pro jeho správu a obnovu. Vedle vypracování schématu činností, vykonávaných při správě kulturního majetku, pokračovaly, stejně jako v předchozím roce, práce na pořízení prostorových dat pomocí laserscanu - tentokrát vlastní zámecké budovy.

23

V roce 2006 byla navržena metodika sběru, zpracování a uložení dat do prostorové databáze pro účely památkové péče na objektu kaple v areálu zámku Kozel. Struktura uložení dat byla koncipována takovým způsobem, aby umožnila jak prostorovou evidenci (řešenou ve 2D) nemovitých památek s vazbou na atributové databáze mobiliáře, tak i 3D prezentaci. V roce 2007 byla podle zmiňované metodiky pořízena data objektu jízdárny. Na základě pozitivních zkušeností s dvěma menšími objekty bylo dále rozhodnuto o zpracování objektu vlastního zámku. Vzhledem k větší členitosti interiéru zámecké budovy oproti předchozím dvěma budovám šlo o komplikované technické řešení. Do konce roku 2007 byly pořízeny scany vnějších a vnitřních fasád zámku a osm kompletních interiérů expozice. Ve spolupráci se Západočeskou univerzitou a oddělením evidence a dokumentace nemovitých kulturních památek NPÚ ÚOP Plzeň docházelo k harmonizaci a napojení databáze zámku Kozel na prostorovou národní databázi (budovanou na NPÚ ÚP) formou jejího selektivního zpřesňování - národní databáze má převážně úroveň podrobností o jednotlivých parcelách, budovách a významných objektech. Prostorová databáze zámku Kozel má ambice dosahovat podrobnosti půdorysů včetně interiérů a zařizovacích předmětů a dále pak databázově navázat (propojit) na existující evidenční datové báze mobiliáře a knihovního fondu. Areál NKP zámek Kozel:

Souběžně s pořizováním prostorových dat objektů v areálu zámku Kozel dále v roce 2007 průběžně pokračovaly práce na propojení atributových dat - databází - z oblasti evidence movitého majetku (CASTIS) s prostorovými daty. Pro potřebu prostorové identifikace movitého kulturního majetku - mobiliáře - v rámci NKP Kozel byly nasnímány jednotlivé místnosti zámecké expozice, další instalované a úložné prostory skříní, regálů a ostatních míst z různých pohledů tak, aby bylo možné označit všechny předměty základní evidence v daném místě obsažené.V posledním čtvrtletí roku 2007 byly pak pro zlepšení orientace dále pořízeny panoramatické záběry - koule - dvaceti pěti interiérů expozice. rok 2008 V průběhu roku 2008 pokračovaly práce na pořizování prostorových dat NKP Kozel – konkrétně objektu konírny – pomocí laserscanu. Vzhledem k výraznému krácení přidělených finančních prostředků na řešení tohoto úkolu však nebylo možno postupovat v takovém rozsahu prací, jaký by si řešitelé přáli. Pokračováno bylo rovněž ve sběru materiálu pro rodový archiv a archiv velkostatku. Tento materiál byl průběžně digitalizován a zpracováván ve spolupráci s odbornými pracovníky Státního oblastního archivu v Plzni a Archivu města Plzně. Tato data byla ukládána do dvou samostatných databází. Dále rovněž pokračovaly práce na pořizování dat z evidence dřevin a parkového mobiliáře (lavičky, zahradní architektura – altány, zábradlí, mostky apod.) v areálu zámku do pasportizačního softwarového nástroje My Trees (dříve VIRIDIS). Celkem byly zaktualizovány a převedeny do My Trees informace o 973 dřevinách a o 220 objektech parkového mobiliáře. Prověřovány byly i možnosti využití pokročilých technologií při

24

identifikaci dřevin a ostatních evidovaných prvků, jako jsou RDF čipy a systém GPS pro jejich prostorovou identifikaci. Dosavadní výsledky a postupy prací na tvorbě metodiky pro elektronickou pasportizaci objektu byly shrnuty v řešiteli připraveném odborném článku pro recenzovaný časopis Zprávy památkové péče. rok 2009 V roce 2009 pokračovaly práce na pořizování prostorových dat NKP Kozel. Možným výstupem z dat, pořízených geodetickými metodami, je 3D model zámeckého areálu, vytištěný na 3D tiskárně. Tato možnost byla v průběhu roku 2009 ověřována následovně: Byla stanovena kompatibilita mezi geografickým software ArcGIS a tiskovým software Z-Corp na úrovni datového formátu (VRML), dále bylo nutné řešit přetrvávající problémy se strukturou modelu. Model tvořený GIS je postaven na principu popisu povrchu (povrchový model), tiskový software pracuje s objemovým modelem, který je z povrchového modelu schopen vytvořit pouze pro čtvercové či obdélníkové oblasti. Areál zámku je nepravidelný nekonvexní N-úhelník. Bylo hledáno řešení pro vytvoření objemového modelu pro nepravidelnou oblast. Situace byla konzultována přímo s vývojáři tiskového software v USA a Anglii. Pro ověřování dalších metod dokumentace byl experimentálně použit ruční mono-chromatický 3D scaner 700 CX k načtení dat z mobiliárního předmětu, čímž bylo na tomto předmětu vyzkoušeno použití stejné metody sběru dat, jako při dokumentaci nemovitých památek, respektive stavebních objektů. Tento způsob dokumentace generačně mění možnosti a využití dokumentace - takto sběru dat, kdy je pořizována technická - plánová dokumentace. Z nasbíraných dat je zároveň možná i dokonalá vizualizace ve 3D a možným výstupem (víceméně převratným na poli dokumentace) je reálná trojrozměrná replika mobiliárního předmětu, kterou lze vytvořit na 3D tiskárně. Fotografie repliky předmětu z mobiliárního fondu, vytvořená z naskenovaných dat 3D tiskárnou.

rok 2010 I přes minimální množství přidělených finančních prostředků v průběhu roku pokračovaly práce na pořizování prostorových dat NKP Kozel.

Jeden z možných výstupů z dat, pořízených laserscanem při skenování budov v areáu NKP Kozel - tzv. drátěný model objektu Postupně pořizované kompletní zaměření všech budov areálu NKP Kozel by mělo vyústit experimentálním „vytištěním“ modelu na 3D tiskárně. Účelem uvažovaného 3D tištěného modelu zámeckého areálu je ověření využití takového modelu pro prezentaci a dokumentaci. Tomuto záměru byl podřízen výběr měřítka, ze kterého se odvíjely další parametry. Uvažované měřítkové rozpětí se pohybovalo od měřítka 1 : 200 po 1 : 800. Uvažována byla celková velikost areálu (825 x 720 m), jeho výšková členitost (převýšení 80 m) a výška budov (v průměru 10 až 25

12 m). Byl hledán kompromis mezi výslednou velikostí modelu (limity pro jeho umístění, cena) a úrovní zobrazeného detailu. Při přechodu od virtuálního 3D modelu zámeckého areálu k jeho fyzické realizaci 3D tiskem bylo potřeba zvážit odlišnosti obou modelů a prostředí, ve kterých je modely možno prohlížet. Virtuální model je omezen poměrně hrubým rastrem monitoru (řádově 1000 na 1000 obrazových bodů a hustotě většinou 72-96 dpi) ale je možné jej v podstatě libovolně přibližovat, oddalovat a nahlížet z různých úhlů. Fyzický model z 3D tiskárny má oproti virtuálnímu modelu větší jemnost - až 0,089 mm (tloušťka nanášené vrstvy), což odpovídá rozlišení 285 dpi - ale zároveň pouze jedno, dopředu zvolené měřítko. Bylo rozhodnuto vytisknout jednu zkušební dlaždici v měřítku 1 : 400 s plnobarevným potiskem ortofotomapou, se schematickým zobrazením jedné do terénu zapuštěné budovy (zámecká lednice) a několika malých staveních detailů (mostek přes potok, hráz).

Pro účely tisku byl detailně upraven průběh digitálního modelu reliéfu zejména v oblastech hřbetnic, údolnic a vodních ploch. Tisk byl realizován v náhledové kvalitě s tloušťkou nanášené vrstvy 0,1 mm Realizací 3D tisku zkušební dlaždice bylo ověřeno několik skutečností na základě kterých bylo měřítko 1 : 400 pro areál zámku Kozel přijato jako kompromis mezi úrovní detailu a velikostí, potažmo cenou modelu: • I přes využití v současné době maximálně podrobné ortofotomapy (velikost pixelu v realitě 0,1 m, v modelu a 0,25 mm ~ 102 dpi) je výsledné rozlišení textury poměrně hrubé, jako podklad nicméně postačující, pokud bude povrch výsledného modelu následně doplněn modelářskými doplňky (modely vegetace, vysypání cest pískem, atp.). Při volbě podrobnějšího měřítka by nemohla být jako podklad ortofotomapa využita. • Výška budov v měřítku 1 : 400 se bude pohybovat okolo 25 mm, polohová velikost je stále dostatečná (většina budov je dlouhá okolo 40 m a široká minimálně 10 m ~ 100 x 25 mm), ovšem další zmenšování měřítka by vedlo k jejich degradaci v modelu, protože u 3D vytištěných budov není žádná následná modelářská práce realizovatelná. • Model bude samozřejmě nutno tisknout po dlaždicích, protože maximální velkost tisknutelné kubatury je 203 x 254 x 203 mm. Bylo proto rozhodnuto o tisku zvlášť digitálního modelu reliéfu a budov (i největší budovu v areálu, samotný objekt zámku, tak bude možno vytisknout najednou: 70 x 50 m v reálu odpovídá 175 x 125 mm v modelu). • Digitální model reliéfu je třeba upravit nejen tak, jak bylo popisováno výše, ale dále je třeba jej připravit na usazení budov, které bude nutno tisknout zvlášť. • Pro výsledný model je třeba využít maximálního rozlišení (0,1 mm je hrubé i pro průběh reliéfu, natož potom pro budovy).

26

Model realizovaný ve výše popsaném měřítku se bude skládat z odhadem 80 tiskových dlaždic (záleží na jejich umístění a orientaci) a bude mít rozměry 2 x 1,8 x 0,2 m rok 2011 Pro potřeby vytvářeného elektronického pasportu bylo v průběhu řešení tohoto úkolu postupně shromážděno velké množství plošných dokumentačních materiálů. Na základě konzultací s odbornými pracovníky Státního archivu Praha, Státního oblastního archivu v Plzni a Archivu města Plzně jsou tyto nashromážděné materiály průběžně zpracovávány a digitalizovány. Za tímto účelem byla na vzorku digitalizovaných tisků knihovního fondu NKP Zámek Kozel za pomoci podrobné analýzy s porovnáním s národními a evropskými standardy ověřována vhodnost použití následujících formátů: Formát TIFF TIFF je tzv. kontejnerový formát neboli formát, který dokáže nést různá obrazová data komprimovaná různými kodeky. Kontejner je potom jen standardní přenašeč opatřený všemi důležitými visačkami, které vnitřní formát správně identifikují a popisují. Díky tomu je TIFF velmi flexibilní formát, který dokáže kombinovat různé obrázky uvnitř jednoho souboru, dokáže používat různé barevné hloubky, různé způsoby komprese atp. Vše je postaveno na tzv. tagu (v překladu značka), pomocí kterých lze popsat obsah souboru, organizaci dat, jejich velikost, použitý způsob komprese atp. Například způsob komprese uvnitř TIFF souboru může být JPEG, ZIP, RLE či zcela bez komprese – vše potřebné popíšou tagy v hlavičce TIFF souboru. Přestože je TIFF dnes široce akceptovaný standard, tak šíře jeho možností díky tagům někdy způsobuje kompatibilní problémy. Velká svoboda v tvoření různých tagů a tím k zabalení různých typů dat dovnitř formátu TIFF někdy způsobuje obtíže se čtením a pochopením obsahu souborů. Zejména při použití okrajových a méně frekventovaných možností TIFF formátu riskujete, že protistrana je nepochopí. Proto i dnes se data pro obecné použití, kde se musí předpokládat široká škála různých programů, ukládají do TIFF formátu bez komprese a s 24 bitovou barevnou hloubkou (8 bitů/kanál), kde je jistota přečtení vysoká. Jak již bylo uvedeno, pomocí tagů je možné data uvnitř TIFF souboru zkomprimovat různými metodami komprese. TIFF však umožňuje uložit data i zcela bez komprese, což je výhodné pro získání vysoké kompatibility i pro zachování maximální kvality souboru. Proto se tato možnost často využívá pro archivaci obrazů, k ukládání různých meziverzí či k předávání dat. Absence komprese ale generuje veliké soubory - 6 MPix obraz (3000x2000 pixelů) bude při 24 bitové barevné hloubce mít velikost 18.000.000 bytů + pár bytů na hlavičku souboru (tagy), celkem tedy asi 18 030 000 bytů. Použijte ale tuto možnost vždy, když si chcete být jisti tím, že druhá strana soubor otevře. TIFF nabízí i různé druhy komprese pro zmenšení souboru (záleží na editoru v jakém TIFF ukládáte a na jeho možnostech). Výhody: Díky kontejnerovému formátu a tagům disponuje vysokou variabilitou možností a použití. Variabilní barevná hloubka (1 bit, 8 bitů, 24 bitů, 48 bitů a další) a variabilní barevný režim. Možnost uložení zcela bez komprese, s bezeztrátovou kompresí i se ztrátovou kompresí. Široce podporovaná průhlednost včetně plynulé průhlednosti pomocí alfa kanálu. Možnost uložit ořezovou cestu. Podpora uložení Exif a ICC profilů pro správu barev Možnost uložení více stránek a/nebo více vrstev dokumentu. Nevýhody: Aby bylo možné se na kompatibilitu spolehnout, je nutné ukládat data bez komprese, bez průhlednosti a bez vrstev. U ostatních možností je otázkou, zda nebudou přijímací stranou ignorovány. Bez komprese generuje TIFF velké soubory.

27

Formát JPEG JPEG je zkratka z Joint Photographic Experts Group, což je název komise, která byla ustanovena v roce 1986 a v roce 1992 vytvořila standard pro ukládání a kompresi obrazů. JPEG používá ztrátovou kompresi neboli, jak již bylo uvedeno, výsledek je jiný než originál! Rozdíl je ale okem nepostřehnutelný a navíc stupeň komprese je možné v poměrně širokém rozsahu měnit. JPEG tak vyhoví jak tam, kde je potřeba maximální kvalita fotografie (např. tisk), tak tam, kde je preferována velikost souboru (internet, mail). V případě JPEGu je možné dosáhnout komprimačního poměru 1:50 až 1:100 při zanedbatelné ztrátě informace, ovšem pouze pro určitou skupinu obrázků. Pro začátek je vhodné zdůraznit, že JPEG není a ani nikdy nebyl určen pro ukládání obrázků obsahujících malé množství barev, kontrastní barevné přechody, ostré hrany, písmo apod. Dnes se však můžeme často setkat například s tím, že se do JPEGu ukládají například screenshoty obsahující text – v tomto případě bude text rozmazaný a/nebo se značným způsobem zhorší komprimační poměr. JPEG je naopak určen pro ukládání fotografií, naskenovaných dokumentů (které jsou již vlastním procesem skenování rozmazané), monochromatických rentgenových a ultrazvukových snímků atd. Městská knihovna v Praze pořizuje archivní snímky na 600d dpi do formátu JPG (http://www.ikaros.cz/node/5115) Výhody: Formát umožňuje měnit úroveň komprese použité k uložení souboru typu JPEG, můžete tak ovládat velikost souboru a kvalitu obrázku. Komprese je vždy ztrátová, při vysoké kvalitě je však výsledek absolutně nerozeznatelný např. od bezeztrátového TIFF. V praxi to tedy nepředstavuje problém. Nevýhody: Při silné kompresi se v obraze objevují artefakty; Formát JPEG nepodporuje vyšší barevnou hloubku; Nepodporuje ukládání obrazu obsahujícího více vrstev Formát DJVU DjVu je kompresní technologie, která umožňuje velmi dobrou kompresi obrazových dat. Je založena na vlnkové kompresi dovolující lepší poměr mezi kvalitou a velikostí souborů než jiné technologie použité ve formátech GIF a JPG. Na trh s ní přišla firma Lizardtech ve spolupráci s AT&T. Díky svým výhodám umožňuje ukládání naskenovaných dokumentů a obrázků ve velkých rozlišeních a jejich distribuci přes internet. DjVu poskytuje prostředky k skenování katalogů, manuálů, barevných stránek z knih, novin atd. Je proto vhodných formátem pro tvorbu digitálních knihoven obsahujících naskenované dokumenty. Spektrum využití je opravdu široké. Lze ho použít skoro všude, kde se vyskytuje digitální fotografie nebo digitalizované texty. Vědecké články, obrazové katalogy, reporty nebo elektronické knihy těží z výhod tohoto formátu. Běžně využívané formáty jako PDF, JPG a GIF poskytují také dobré vlastnosti, ale DjVu je předčí svýma vlastnostmi, především velikostí a tím snadnou přenositelností. Pro převod dokumentů z rozličných formátů existuje všemožné konvertory. DjVu v sobě kombinuje výhody algoritmů směřujících ke snížení velikosti a zachování kvality obrázků a dokumentů. Je vhodný i pro slabé počítače. Pomocí jedinečné dekomprese potřebuje pouze zlomek paměti nutné k zobrazení jiných formátů. Běžné prohlížeče obrázků pracují tak, že si do paměti nejdříve dekomprimují celý obrázek, který následně zobrazují. Pokud se zobrazuje celý, jiné možnosti není, ale v případě zobrazení jen části je toto zbytečné a paměť je nevhodně využita. DjVu místo toho drží v paměti pouze komprimovaný kód obrázku a podle potřeby ho dekomprimuje a zobrazuje. Podle autorů si lze prohlížet i obrázek s rozměry 4000 x 4000 bodů na velmi slabém počítači. Další výhodou je podpora progresivního zobrazování. Tato metoda známá z JPG dovoluje rychle získat první verzi obrázku a ten pak postupně zlepšovat. První verze je stáhnuta během několika sekund a následně se po chvilce obrázek stáhne celý a zobrazí se v plné kvalitě. Hlavním vylepšením je podpora rozdělení obrázku na popředí a pozadí. Ostatní kompresory pracují tak, obrázek je pouze v jedné hladině a ta je komprimována. U fotografií je

28

to výhoda, protože při snížení kvality dojde k rozmazání, což u fotografií není tak vidět. Naopak u naskenovaného textu není rozmazání přípustné a při použití například JPG dojde ke ztrátě ostrosti. DjVu dokáže text od pozadí oddělit. Pro text se použije méně ztrátová komprese a pro pozadí ztrátová vlnková komprese. Národní knihovna ČR ve spolupráci s časopisem Ikaros převedla do formátu DJVU grafická data Katalogu arabských rukopisů. Výhody: Vysoká kvalita získaných obrázků, kvalitní komprese obrazu, s důrazem na zachování kresby Snížení nákladů na místa pro ukládání dokumentů, snížení přenosu po síti Podpora vrstev (obrazová, metadata, hyperlinky) Otevřený formát Nevýhody: V systémech Windows je pro prohlížení nutný plug-in Formát PDF, PDF/A Potřeba předávat si vícestránkové 2D dokumenty obsahující jak obrázky (bitmapy) tak vektory a text vedla v roce 1990 firmu Adobe k vytvoření formátu PDF. Prošel bouřlivým vývojem a dnes je de facto otevřeným standardem pro výměnu 2D (a v některých případech i 3D) dokumentů. Soubor typu PDF může obsahovat text i obrázky, přičemž tento formát zajišťuje, že se libovolný dokument na všech zařízeních zobrazí stejně. PDF/A je formátem určeným především k dlouhodobé archivaci dokumentů, přičemž poptávka po jeho zavedení vychází z prostředí publikačního průmyslu a ještě více pak podniků a institucí. PDF dává uživateli přílišnou volnost v tom, co do dokumentu vloží a jakým způsobem bude obsah dokumentu strukturovat. Po přemístění dokumentu, změně softwarového vybavení apod. pak může být daný PDF dokument problematicky zpracovatelný, resp. zobrazitelný. PDF/A definuje nároky, které musí splňovat PDF dokument, aby jej bylo možno označit za kompatibilní s daným standardem. Specifikace přitom vychází z PDF 1.4 a určuje pro kompatibilní dokument vlastnosti požadované, povolené či zakázané, jež zohledňují poslání daného formátu, tj. dlouhodobé zachování zobrazitelnosti a využitelnosti obsahu dokumentu nezávisle na použitých prostředcích. Matematická digitální knihovna vznikla s cílem uchovat matematickou literaturu vydanou na českém území v digitální podobě a zpřístupnit ji volně online Digitální jednotky jsou ukládány především ve formátu pdf. Výhody: Soubory PDF lze odvozovat z libovolného formátu pro tvorbu obsahu použitého v životním cyklu obsahu, díky čemuž je formát PDF jedním z nejflexibilnějších a nejčetnějších dostupných formátů. PDF/A, si klade za cíl být formátem pro dlouhodobé uchovávání dokumentů Nevýhody: Nutný prohlížeč (zdarma), Uzavřené řešení pod záštitou Adobe Převážná většina projektů digitálních knihoven u nás i ve světě využívá formáty tiff, jpeg, pdf, djvu. Je třeba, aby byly organizace srozuměny s tím, že neexistuje jediný formát souboru s obsahem, který je ideální pro všechny účely nebo všechny fáze životního cyklu obsahu. Realizace životních cyklů obsahu vyžaduje různé formáty souborů, kdy každý z nich je optimalizován pro určité fáze životního cyklu. Na vzorovém příkladu – knihovny zámku Kozel, kdy se předlohy skenují do formátu tiff dopočítávaných 600 dpi a průměrný datový tok jedné naskenované předlohy se pohybuje cca 1050 MB (dle velikosti předlohy), doporučujeme pro studijní účely převod současného formátu do rozlišení 300dpi, přičemž tímto se datová náročnost sníží cca o 50%. Rovněž doporučujeme převod do formátu jpeg, který zaručí snížení toku tak až o 80% původní velikosti se zachováním

29

velmi dobré kvality. Pro náhledy doporučujeme formát djvu, který je pro tyto účely nejvhodnější a sníží datovou náročnost až o 99%. Na zákldě vyhodnocení analýzy doporučené formáty: skenování – tiff uživatelské kopie – jpeg náhledy – djvu obrazové dokumenty s více stranami – pdf, tiff

30

02 104 Průzkum historických materiálů a technologií Úkol s názvem Výzkum historických materiálů a technologií pro jejich aplikaci při obnově památkového fondu byl charakteristický tím, že se skládal z několika podúkolů. Podkladem pro tuto část jsou etapové zprávy řešení z let 2005-2011. Různá struktura dat je dána změnou vedoucí řešitelky týmu - 2005-2007 vedoucí řešitelka Ing. Kopecká, 2008-2011 vedoucí řešitelka Ing. Michoinová, Ph.D. Součástí všech etapových zpráv od roku 2007 do roku 2011 je příloha, ve které byly publikovány detailní výsledky řešení. Tyto přílohy nejsou součástí této závěrečné zprávy, data však byla odevzdávána poskytovateli průběžně. Hodnocení roku 2005 I. Materiálové průzkumy a analýzy historických materiálů, komparativní databáze analýz, hodnocení vlivu prostředků, užívaných při konzervaci materiálů. • Hodnocení účinnosti různých typů prostředků antigrafitti na pískovci • Pokračování v analýzách fluátových povrchů kamene (Belveder, Karlův most, Lelekovice, Bečváry) • IR reflektoskopický průzkum vybraných souborů obrazů a polychromovaných dřevěných soch (sbírky NPÚ ÚOP pro Střední Čechy) II. Studium historických technologií přípravy a aplikace vápenných malt a jejich prosazování při obnově památek • Cílem projektu je porozumět vlivu technologie zpracování malt na jejich trvanlivost a posílit znalost správných postupů používání vápenných malt a jejich rutinní užívání při péči o historický stavební fond • Pokračovalo dlouhodobé hodnocení exteriérových velkoplošných vzorků (ohradní zeď zámecké zahrady v Zákupech od r. 2003) • V rámci laboratorních experimentů byly provedeny analýzy porozity a mrazuvzdornosti vybraných vzorků malt • Publikovány byly výsledky úkolu navazujícího již na předchozí institucionální projekty III. Vybudování specializovaného pracoviště pro konzervaci archeologických materiálů pro oblast severní Moravy • Ve stávajících prostorách byly zpracovány a konzervovány především předměty z organických materiálů z vybraných archeologických výzkumů, většinou z Opavy a dalších historických měst regionu • Na opavském detašovaném pracovišti NPÚ ÚOP v Ostravě byly dokončeny adaptace suterénu pro potřeby laboratoře • Nové prostory byly vybaveny základní laboratorní výbavou, nezbytnou pro specifické potřeby konzervace archeologických nálezů organické povahy (ze dřeva, textilu, usně) a větších rozměrů Hodnocení roku 2006 I. Materiálové průzkumy a analýzy historických materiálů, komparativní databáze analýz, hodnocení vlivu prostředků, užívaných při konzervaci materiálů. I A) Pokračování v komplexním hodnocení účinnosti různých typů prostředků antigrafitti na pískovci Měření odolnosti ošetřeného a neošetřeného kamene proti mrazu, krystalizujícím solím, proti vzdušným polutantům a teplotním změnám (simulace v klimatizační komoře) Měření paropropustnosti ošetřeného a neošetřeného kamene Analýza změn morfologie povrchu kamene po jednotlivých výše uvedených zkouškách, vyjma testu paropropustnosti (SEM metodou) Zjištění hloubky penetrace antigrafitti prostředků do kamene 31

Měření úhlu smáčení ošetřených povrchů kapkou vody, tedy posouzení míry hydofobity nátěru Aplikace grafitti sprejů a tužek na ošetřený a neošetřený kámen-zjišťování míry přilnavosti těchto nátěrů k ošetřeným povrchům Odstranění grafitti metodou mikroabrativního čištění a následně vizuální posouzení morfologických změn povrchů kamene po čištění (SEM analýza) Vyhodnocení výsledků jednotlivých provedených zkoušek (grafy, tabulky, fotografická dokumentace), zpracování závěrečné zprávy úkolu. I B) IR reflektoskopický průzkum Byl plánován průzkum vybraných souborů obrazů a polychromovaných dřevěných soch (sbírky NPÚ ÚOP pro Střední Čechy). I C) Zkvalitnění exaktních průzkumů mikrovzorků Bylo plánováno rozšíření instrumentace optické mikroskopie a následně ověření možnosti identifikace organických pojiv s využitím fluorescenčních a luminiscenčních vlastností těchto látek. Tento bod projektu byl vázán na přidělení plánovaných investic, ke kterým nedošlo pro krácení rozpočtu. I D) Účast na tvorbě evropských technických norem a standardů v oblasti kulturního dědictví Pracovní účast v komitétu CEN 346 a v jeho pracovní skupině WG 2 (průzkumy historických materiálů)- ing. Kopecká I.E) Volba typických ochranných nátěrů na dřevo a příprava vzorků pro modelování stárnutí II. Studium historických technologií přípravy a aplikace vápenných malt a jejich prosazování při obnově památek • Cílem projektu je porozumět vlivu technologie zpracování malt na jejich trvanlivost a posílit znalost správných postupů používání vápenných malt a jejich rutinní užívání v praxi při péči o historický stavební fond • Měření odolnosti malt proti mrazu, krystalizujícím solím¨ • Analýza změn morfologie povrchu po jednotlivých výše uvedených zkouškách, (SEM metodou) • Vyhodnocení výsledků jednotlivých provedených zkoušek • Pokračování dlouhodobého hodnocení exteriérových velkoplošných vzorků (ohradní zeď zámecké zahrady v Zákupech od r. 2003) • Publikování výsledky úkolu III. Vytvoření specializované laboratoře pro zpracování a konzervaci archeologických nálezů ze záchranných archeologických výzkumů; konzervace a vyhodnocení vybraných souborů nálezů z organických materiálů (dřevo, usně a textil), nálezů ze skla, železa a barevných kovů a keramických nálezů z výzkumných sezon 1993-2002. Hlavním cílem úkolu v roce 2006 byly konzervační práce na archeologickém materiálu s využitím zařízení specializované laboratoře ve sklepních prostorách budovy NPÚ na Bezručově náměstí 1 v Opavě. V průběhu roku 2006 byly laboratoř již dokončena a také plně vybavena přístroji tak, že umožňovala konzervaci a zpracování archeologických nálezů pocházejících ze záchranných archeologických výzkumů ÚOP v Ostravě (dřevo, usně, železo, barevné kovy, sklo, keramika) a Olomouci (dřevo, usně), bylo zakoupeno pořízení tryskacího zařízení vhodného pro zpracování železných artefaktů. Hodnocení roku 2007 I. Materiálové průzkumy a analýzy historických materiálů, komparativní databáze analýz, hodnocení vlivu prostředků, užívaných při konzervaci materiálů. I. A. Pokračování v komplexním hodnocení účinnosti různých typů prostředků antigrafitti na pískovci.

32

Plánované práce byly dokončeny, byly publikovány na mezinárodním fóru a jsou shrnuty v samostatné publikaci, která vyjde do konce r. 2007. Poslední předtisková úprava této publikace je přílohou této zprávy. (Na samotné vydání publikace nebyly použity finance z tohoto projektu V+V) I.B. Hodnocení a porovnání efektivnosti řady konsolidantů malt Probíhá první fáze studie, zaměřené na srovnání účinnosti konsolidačních systémů omítek. V experimentálních laboratořích ČVUT byla připravena normovaná zkušební maltovinová zkušební tělíska pro řadu fyzikálních experimentů. Na základě široké literární rešerše byla vybrána řada konsolidantů, počínaje historickými a konče nejmodernějšími na bázi nanotechnologií. Tyto prostředky byly aplikovány na zkušební tělíska.Zkoušky se následně ukázaly jako nevhodné k vyhodnocování požadovaných údajů. I.C. Porovnání odolnosti krycích nátěrů na dřevo a jeho povrchové úpravy Na základě opakované potřeby zvolit optimální povrchovou úpravu a ochranu dřevěných polychromovaných nebo stříbřených povrchů byla srovnávána řada finálních povrchových úprav. Pro tento účel byly připraveny vzorky dřeva přírodního, s několika typy stříbření a s monochromní bílou úpravou. Po aplikaci krycího nátěru byly vzorky vystaveny simulovanému umělému stárnutí v klimatické komoře. V současné době probíhá makroskopické, mikroskopické a chemické vyhodnocení změn. I.D. IR reflektoskopický průzkum vybraných souborů obrazů a polychromovaných dřevěných soch . Průzkum pomocí IR reflektoskopie je obecně zaměřen na podrobnější poznání podstaty konkrétních uměleckých děl bez toho, aniž by bylo nutné invazivně zasahovat do jejich historické struktury. Poskytuje cenné informace o vývojových etapách vzniku obrazu, případně dobových korekcích, pozdějších přemalbách či restaurátorských zásazích. Získání podrobnějších informací o výstavbě barevné vrstvy slouží odborným pracovníkům k širšímu poznání zkoumaných uměleckých děl, může být vodítkem pro detailní dobové zařazení obrazu, případně i určení autorství. V širších souvislostech pak přispívá ke zkvalitnění péče o památkový fond. V tomto roce byl takto dokumentován deskový oltář tzv. Mistra Litoměřického oltáře. I.E. Zkvalitňování materiálových průzkumů mikrovzorků (rozšíření instrumentace optické mikroskopie, ověření možností identifikace organických pojiv s využitím fluorescenčních a luminiscenčních vlastností těchto látek). Nové fotozařízení – kamera Leica s příslušným softwarem bylo uvedeno do provozu a je široce využíváno, počínaje širokou škálou možností regulace podmínek vlastního procesu získávání a ukládání obrazu, využíváním měřítka, až po využití samostatné archivační databáze. I.F. CEN standardizace. Účast na každoročním plenárním zasedání a vypracování informativní zprávy pro Český Normalizační Institut a účast na dvou pracovních jednáních skupiny WG2. Byly zpracovány připomínky ke 3 navrhovaným normám (vzorkování, analýza barevné vrstvy, průzkum kamene) II. Studium historických technologií přípravy a aplikace vápenných malt a jejich prosazování při obnově památek Byly vyhodnoceny dílčí expertizy (porozimetre, optická mikroskopie a analýza obrazu, studium mikrostruktury matrice i kameniva) a jsou shrnuty ve etapové s názvem METODY STUDIA MIKROSTRUKTURY VÁPENNÝCH MALT. I v tomto roce pokračoval monitoring velkoplošných vzorků vápenných omítek, provedených in situ v areálu SH Zákupy, resp. na části ohradní zdi zámecké zahrady. Rozdílné stárnutí velkoplošných vzorků má prokázat vliv technologické kázně na výsledné vlastnosti vápenných malt.

33

Byly zahájeny přípravné práce, směřující k optimalizaci konzervačních metod, zejména k hodnocení účinnosti aplikace vápenné vody, při zpevňování vápenných omítek nasyceným roztokem Ca(OH)2 ve vodě. III. Vybudování specializovaného pracoviště pro konzervaci archeologických materiálů pro oblast severní Moravy. Pokračování ve zpracování a konzervaci nálezů z vybraných archeologických výzkumů, většinou z Opavy a dalších historických měst regionu. Dovybavování konzervátorského pracoviště – pořízení ultrazvukové lešticí soupravy. Hodnocení roku 2008 PŘEHLED PLNĚNÍ PODÚKOLŮ V+V PRO ROK 2008 číslo podúkolu, téma úkolu a cíl 1. 2.

3.

4.

5.

6.

IR reflektoskopický průzkum – ODLOŽENO NA ROK 2009, viz KOMENTÁŘ 1 ověření metodiky pro hodnocení porozity porézních anorganických materiálů – PUBLIKOVÁNÍ VÝSLEDKŮ [1], ODZKOUŠENÍ METODIKY viz KOMENTÁŘ 2 a DÍLČÍ ZPR. 2 návrh metodiky pro in situ hodnocení povrchových změn při ošetřování porézních anorganických materiálů – ODLOŽENO, viz KOMENTÁŘ 3 monitoring stárnutí velkoplošných vzorků vápenných omítek – POKRAČOVÁNÍ V MONITORINGU DLOUHODOBÉHO SLEDOVÁNÍ viz KOMENTÁŘ 4 a DÍLČÍ ZPR. 4 dokumentace a konzervování archeologických nálezů na severní Moravě – PRESENTACE NĚKTERÝCH VÝSLEDKŮ, KONZERVACE A DOKUMENTACE NÁLEZŮ, viz KOMENTÁŘ 5 a DÍLČÍ ZPR. 5 studium efektivnosti zpevnění vápenných porézních anorganických materiálů při používání dostupných konsolidant, zejména na bázi Ca(OH)2 – PŘÍPRAVA MODELOVÝCH VZORKŮ, ZAHÁJENÍ ZKUŠEBNÍHO HODNOCENÍ. NÁVRH POSTUPU HODNOCENÍ VLIVU RŮZNÝCH KONSOLIDANTŮ, PŘÍPRAVA TĚLES PRO SYSTEMATICKÉ SLEDOVÁNÍ, viz KOMENTÁŘ 6

7.

upřesnění metodiky pro analýzu historických malt s částečně hydraulickým pojivem – ODLOŽENO, viz KOMENTÁŘ 7

8.

stanovení detekčních limitů pro proteinová pojiva používaná v historických anorganických materiálech – NÁVRH METODIKY, PŘÍPRAVA TĚLES, viz KOMENTÁŘ 8 a DÍLČÍ ZPR. 8 studium historických technologií zpracování sochařských děl z historických minerálních hmot litím a dusáním – DOKUMENTACE A POPIS STAVU, MATERIÁLOVÉ PRŮZKUMY, viz KOMENTÁŘ 9 a DÍLČÍ ZPR. 9 studium reologických vlastností vápenných malt – ODLOŽENO, viz KOMENTÁŘ 10 studium historických povrchových úprav pro ochranu dřeva – LITERÁRNÍ REŠERŠE K TÉMATU, ZALOŽENÍ DATABÁZE

9.

10. 11.

řešitelský tým Ing. Martin Dvořák Ing. Michoinová, Ph.D., Ing. Petr Kuneš Ing. Michoinová, Ph.D. Ing. Michoinová, Ph.D.

Mgr. Tomáš Ott

Ing. Michoinová, Ph.D., Ing. Petr Kuneš Ing. Michoinová, Ph.D., Ing. Petr Kuneš Ing. Michoinová, Ph.D.

Ing. Petr Kuneš Ing. Michoinová, Ph.D. Ing. Lesniaková, Ph.D.

34

MATERIÁLŮ, viz KOMENTÁŘ 10 a DÍLČÍ ZPR. 11 12.

zdokonalování materiálových průzkumů – DETAILNÍ PRŮZKUM MATERÁLŮ NA FASÁDĚ KAPLE SH ŠVIHOV, viz KOMENTÁŘ 12 a DÍLČÍ ZPR. 12

Ing. Michoinová, Ph.D., Ing. Lesniaková, Ph.D. Ing. Kuneš

Komentáře k podúkolům: KOMENTÁŘ OBECNÝ: Rozsah úkolu pro letošní rok byl rámcově navržen v době, kdy z laboratoře odcházely 3 kolegyně a nebylo zjevné, v jaké odbornosti a v jakém úvazku se podaří kapacitu pro V+V naplnit v roce vlastního řešení. Podúkolů bylo navrženo více s cílem poskytnout vznikajícímu týmu širší nabídku témat. Z 12 navržených podúkolů se v roce 2008 řešilo celkem 8 podúkolů, z toho je 6 úkolů pokračujících a 2 úkoly jsou nové. Jednotící ideou všech řešených podúkolů je vzájemná provázanost, návaznost a cílené zaměření na aktuální, ale často opomíjená témata. V následujícím přehledu jsou uvedeny komentáře k dílčím podúkolům, které stručně shrnují podstatu řešení nebo vysvětlují, proč byl podúkol odložen. Podrobněji jsou informace o řešení dílčích podúkolů a zejména konkrétní výsledky řešení uvedeny v dílčích etapových zprávách a v odborných přílohách. KOMENTÁŘ K PODÚKOLU 1: Průzkum pomocí IR reflektoskopie je zaměřen na podrobnější poznání podstaty konkrétních uměleckých děl bez toho, aniž by bylo nutné invazivně zasahovat do jejich struktury. Poskytuje cenné informace o vývojových etapách vzniku díla, případně dobových korekcích, pozdějších přemalbách či restaurátorských zásazích. Získání podrobnějších informací o výstavbě barevné vrstvy slouží odborným pracovníkům k širšímu poznání zkoumaných uměleckých děl, může být vodítkem pro detailní dobové zařazení obrazu, případně i určení autorství. V širších souvislostech pak přispívá ke zkvalitnění péče o památkový fond. V tomto roce bylo řešení pozastaveno z důvodů kapacitní vytíženosti ing. Dvořáka a jeho náhlého odchodu na neplacené volno od září do prosince 2008. KOMENTÁŘ K PODÚKOLU 2: Poznatky o vyšetřování pórového systému vápenných malt rozšiřují a upřesňují znalosti o této důležité mikrostrukturní charakteristice nových i historických vápenných malt a omítek, ale i dalších stavebních porézních materiálů. V rámci výsledků z minulých let bylo ověřeno, že pro stanovení podílu póru o velikosti od jednotek mikrometru do jednotek milimetru je při studii representativního vzorku malty vhodná metoda analýzy obrazu nábrusu z optické mikroskopie, protože běžně používaná metoda vysokotlaké rtuťové porozimetrie je z mnoha důvodů vhodná pro studium porozity malt s póry o velikosti pod 1 mikrometr. V minulých letech bylo konstatováno, že za určitých podmínek lze data získaná oběma metodami sloučit a získat tak přesnější představu o pórovém systému malt. V návaznosti na poznatky získané v minulých letech, viz Etapová zpráva za rok 2007, příloha č. 4 Studium porozity a mikrostruktury vápenných malt, byla vyvinutá metodika navržena pro sérii zkušebních těles vápenných malt zpevněných různými konsolidanty, ale v důsledku komplikace s přípravou preparátů vyšetření metodou analýzy obrazu nebylo možné. Výsledky však posunuly naše poznatky o limitech metody. V současné době je prováděno měření vzorků Hg porozimetrií, které přinese informace o distribuci pórů velikosti pod cca 1 µm. Zásadní poznatky o novém přístupu k hodnocení pórového systému byly publikovány ve spolupráci s ÚG AV ČR na konferenci Construmat. KOMENTÁŘ K PODÚKOLU 3: Návrh metodiky pro in situ hodnocení povrchových změn při ošetřování porézních anorganických materiálů je dlouhodobým cílem technologické laboratoře, protože vhodná metoda nebo metody by umožnily sledovat průběh změn stavu povrchu při jeho ošetřování nebo stárnutí. Poznatky ke zpracování metodiky jsou shromaždovány již více než 5 let. V letošním roce byla téma In situ hodnocení vlastností stavebních materiálů v průběhu jejich ošetřování uspořádána ve Florencii mezinárodní konference, na kterou byl

35

řešitelce přijat příspěvek. Z důvodů časové kolize s další jinou akcí (s národním ceremoniálem předávání ceny Europa Nostra 2008 za konzervaci jižní fasády Horního hradu zámku v Českém Krumlově, tedy za akci, na které se řešitelka podílela) nebyla možná její účast na konferenci v Itálii. V letošním roce byla na dané téma zahájena spolupráce s ÚTAM AV ČR, ověření některých kritérií a vytvoření metodiky však muselo z kapacitních důvodů přesunuto do následujících let. KOMENTÁŘ K PODÚKOLU 4: Monitoring stárnutí velkoplošných vzorků vápenných omítek – Úkol je pokračováním monitoringu velkoplošných vzorků vápenných omítek provedených in situ v areálu SH Zákupy resp. na části ohradní zdi zámecké zahrady. Vzorky byly vysazeny různými postupy na ohradní zeď již v roce 2003. Dokumentace jejich stárnutí má za cíl hledat postupy, které zásadním způsobem ovlivňují životnost staveništních vápenných malt v podobě exteriérových omítek. Do odevzdání této zprávy ještě nebyla provedena dokumentace stavu za rok 2008, s výjezdem se počítá v listopadu 2008, po opadání listů z okolních vegetace. KOMENTÁŘ K PODÚKOLU 5: Dokumentace a konzervování archeologických nálezů na severní Moravě – V uplynulé části roku 2008 probíhaly v opavské budově Odboru archeologie ostravského NPÚ rozsáhlé stavební úpravy, které plně zasáhly také prostory laboratoře. V letošním roce navíc nebyly dosud zahájeny plánované velké záchranné výzkumy ve středověkých městských jádrech. Oddělení laboratorního zpracování mohlo pracovat jen v omezené míře a částečně se soustředilo na dokončování některých restů z minulých let. Pracovníci oddělení laboratorního zpracování se podíleli na realizaci výstavy „Znovuobjevená minulost“, která prezentuje nejnovější archeologické objevy našeho pracoviště v Opavě a jejím nejbližším okolí [7]. KOMENTÁŘ K PODÚKOLU 6: Studium efektivnosti zpevnění vápenných porézních anorganických materiálů při používání dostupných konsolidantů, zejména na bázi Ca(OH)2 – úkol v letošním roce pokračoval navržením metodiky pro hodnocení hloubky a distribuce příslušných iontů v porézním systému vápenných malt. Na konci loňského roku byly vybrány modelové vzorky vápenných malt (reálných historických barokních omítek ze severní fasády Horního hradu v Českém Krumlově) a vhodných laboratorních těles vápenných malt. Vzorky byly ošetřeny přípravkem, který metodou PIXE umožnil identifikovat hloubku a distribuci příslušných iontů v porézním systému vápenných malt. V letošním roce byly výsledky vyhodnoceny a doplněny o test, který přinesl poznatky o vhodném postupu ošetřování omítek. Výsledky byly dosaženy díky spolupráci s ÚJF AV ČR. Výsledky práce, které jsou poměrně novátorské zatím nebyly publikovány. Z tohoto důvodu nejsou v plné šíři uvedeny ani v této zprávě. Způsob ošetřování omítek vápennou vodou byl presentován na mezinárodní konferenci Interdisciplinary Collaboration in Heritage Conservation v Kanadě a v publikaci Konzervace jižního průčelí Horního hradu zámku v Českém Krumlově. V průběhu roku byla navržena metodika exaktního hodnocení vlivu ošetřování vápenných malt různými prostředky, do konce roku 2008 se počítá s přípravou laboratorních těles pro exaktní, i když dílčí vyhodnocení vlivu ošetřování vápenných malt různými prostředky. KOMENTÁŘ K PODÚKOLU 7: Upřesnění metodiky pro analýzu historických malt s částečně hydraulickým pojivem – Analýza hydraulických pojiv v historických maltách, omítkách, ale i umělém kameni je velmi specifickou problematikou. Cílem úkolu bylo specifikovat limity dostupných analytických metod pro tento typ analýz a navrhnout metodiku analýzy složení historických hydraulických nebo směsných pojiv v historických maltách, omítkách či umělém kameni. Zahájení prací muselo být z kapacitních důvodů přesunuto do následujících let. KOMENTÁŘ K PODÚKOLU 8: Stanovení detekčních limitů pro proteinová pojiva používaná v historických anorganických materiálech – Cílem práce je zjištění detekčních limitů identifikace organických přísad v historických maltách. Za tímto účelem byla navržena metodika výzkumu a práce byla zahájena přípravou modelových vzorků vápenných malt

36

s různými koncentracemi různých organických přísad (želatinou, kostním klihem, žloutkem, bílkem, lněným olejem a sádlem). Tělesa i z nich odebrané vzorky budou podrobovány chemicko-mechanickým zkouškám v předem naplánovaných časových intervalech, a to díky spolupráci s VŠCHT a UK. KOMENTÁŘ K PODÚKOLU 9: Studium historických technologií zpracování sochařských děl z historických minerálních hmot litím a dusáním – Cílem úkolu je in situ průzkum a mapování poškození sochařské výzdoby v parku a zahradě SZ Konopiště s důrazem na díla litá a dusaná. Časosběrně je pořizována podrobná fotodokumentace stavu, z vybraných děl připravených litím či dusáním hydraulických minerálních hmot jsou odebírány vzorky k chemické a mineralogické analýze, v návaznosti na úkol 7. výsledky úkolu by měly nejen zachytit stávající stav památek, ale být i podkladem pro návrh postupů a zejména finanční náročnosti jejich restaurování. KOMENTÁŘ K PODÚKOLU 10: Studium reologických vlastností vápenných malt – V návaznosti na poznatky získané v minulých letech, viz úkol 03-22 z let 2003-2004 s názvem VLIV DODRŽOVÁNÍ TECHNOLOGICKÉ KÁZNĚ NA VÝSLEDNÉ VLASTNOSTI VÁPENNÝCH MALT POUŽÍVANÝCH PŘI OBNOVĚ HISTORICKÝCH STAVEBNÍCH PAMÁTEK, bylo zamýšleno ověřit vliv doby míchání vápenných malt, popřípadě vliv přídavku aditiv (v návaznosti na podúkol 8) na reologické vlastnosti malty. Zahájení prací muselo být z kapacitních důvodů přesunuto do následujících let. KOMENTÁŘ K PODÚKOLU 11: Studium historických povrchových úprav pro ochranu dřeva – Vzhledem k nízké odolnosti dřeva zejména vůči povětrnostním vlivům, biotickým škůdcům a v neposlední řadě také ohni bylo vždy nezbytné dřevo chránit, zachovávat příznivé vlastnosti dřeva a prodlužovat jeho životnost. Povrchové úpravy jsou nedílnou součástí ochrany a péče o historické materiály včetně dřeva, přičemž často nelze opominout ani jejich výtvarný význam. V dnešní době je dochovaným povrchovým úpravám přisouzena vysoká kulturněhistorická hodnota, proto je nezbytné ochranné povrchové úpravy dřeva studovat, zkoumat a chránit. V rámci výzkumného úkolu bylo v tomto roce započato s vypracováním úvodní kapitoly rešeršní práce zaměřující se na studium historických povrchových úprav pro ochranu dřeva. Prakticky využitelnou součástí úvodní zpracované části rešerše je přehled biotických a biotických činitelů poškozujících dřevěné památky. KOMENTÁŘ K PODÚKOLU 12: Zdokonalování materiálových průzkumů – Podrobný průzkum historických stavebních materiálů je celosvětově využíván jednak jako podklad pro návrh vhodných (kompatibilních) materiálů pro doplňování a konzervaci originálů, dále jako podklad pro určení lokality původu historických materiálů, jejich stáří, technologií přípravy a použití a celé řady dalších aplikací. Zejména z finančních a kapacitních důvodů není technologická laboratoř NPÚ, která působí pouze na jednom a to Ústředním pracovišti, schopná zpracovávat pro potřeby památkového ústavu detailní průzkumy rutinně. Jako příklad detailního materiálového průzkumu zahajujeme v letošním roce sérii materiálových průzkumů významných NKP. Tento záměr byl v letošním roce započat průzkumem malt, omítek a kamene z fasád kaple SH Švihov, které byly v letošním roce restaurovány. Do odevzdání Etapové zprávy byly provedeny, vyhodnoceny a nafoceny nábrusy omítek z míst, kde byla dochována povrchová úprava omítek, byly připraveny a k analýzám odeslány vzorky malt, omítek a kamene.

37

Hodnocení roku 2009 PŘEHLED PLÁNOVANÝCH PRACÍ V+V PRO ROK 2009 číslo podúkolu, téma úkolu a cíl 1. IR reflektoskopický průzkum – shrnutí poznatků z předchozích let řešení 2. ověření metodiky pro hodnocení porosity porézních anorganických materiálů – publikování výsledků, odzkoušení metodiky 3. monitoring stárnutí velkoplošných vzorků vápenných omítek – pokračování v monitoringu dlouhodobého testu 4. dokumentace a konzervování archeologických nálezů na severní Moravě – presentace výsledků, konzervace a dokumentace nálezů 5. studium efektivnosti zpevnění vápenných porézních anorganických materiálů při používání dostupných konsolidant, zejména na bázi Ca(OH)2 – publikování výsledků, ošetřování a hodnocení vlastností laboratorních těles 6. stanovení detekčních limitů pro proteinová pojiva používaná v historických anorganických materiálech – hodnocení vlastností laboratorních těles 7. studium historických technologií zpracování sochařských děl z historických minerálních hmot litím a dusáním – dokumentace a popis stavu, materiálové průzkumy 8. studium historických povrchových úprav pro ochranu dřeva – literární rešerše k tématu, rozšíření databáze materiálů 9. zdokonalování materiálových průzkumů – detailní průzkum materiálů na fasádě zámku v Lednici, dílčí analýzy k úkolům 7, 8 a10

řešitelský tým Ing. M. Dvořák Ing. D. Michoinová, Ph.D., Ing. P. Kuneš Ing. D. Michoinová, Ph.D. Mgr. T. Ott Ing. D. Michoinová, Ph.D., Ing. P. Kuneš

Ing. D. Michoinová, Ph.D.

Ing. P. Kuneš Ing. P. Lesniaková, Ph.D. Ing. D. Michoinová, Ph.D., Ing. P. Lesniaková, Ph.D. Ing. P. Kuneš Ing. V. Burianová

10. studium problematiky anorganických kovových povrchových úprav (cínování) historických předmětů z kovu - literární rešerše k tématu, Ing. V. Burianová návrh metodiky studia Komentáře k podúkolům: Celkově lze konstatovat, že plnění úkolů V+V v roce 2009 bylo negativně ovlivněno stále rostoucími nároky na práci specialistů v technologické laboratoři při meziročním snížení celkového úvazku pro technologickou laboratoř z 5 úvazků v roce 2008 na 4,3 do května 2009, dále pak na 4,5. Kladem je naopak intenzivnější zapojení externích badatelů do řešení úkolů. KOMENTÁŘ K PODÚKOLU 1: Ing. Martin Dvořák: Průzkum pomocí IR reflektoskopie. Úkol byl zaměřen na podrobnější poznání podstaty konkrétních uměleckých děl bez toho, aniž by bylo nutné invazivně zasahovat do jejich struktury. Přestože odevzdání výsledků bylo Ing. Dvořákem přislíbeno vedení NPÚ v době, kdy se rozhodl ukončit svoji činnost v technologické laboratoři NPÚ a ucházel se o jiné místo v NPÚ, dosud se spoluřešiteli nepodařilo shromáždit plánované výsledky. O pokračování úkolku v dalších letech neuvažujeme. KOMENTÁŘ K PODÚKOLU 2: Ing. Dagmar Michoinová, Ph.D., Ing. Petr Kuneš: Poznatky o vyšetřování pórového systému vápenných malt. Úkol rozšiřuje a upřesňuje znalosti o této důležité mikrostrukturní charakteristice nových i historických vápenných malt a omítek, ale i dalších stavebních porézních materiálů. Vzorky 38

různým způsobem konsolidovaných vápenných omítek připravené v roce 2008 nebylo možné zpracovat existující metodikou analýzy porézního systému pomocí optické mikroskopie a obrazové analýzy, a proto bylo v roce 2009 započato s přípravou vhodněji komponovaných vzorků. Vzhledem ke komplikacím s přípravou těles, která je podrobně popsána v části podúkolu č. 5, nebylo možné na těchto vzorcích uskutečnit měření porosity a plánované práce tak byly pozdrženy. KOMENTÁŘ K PODÚKOLU 3: Ing. Dagmar Michoinová, Ph.D.: Monitoring stárnutí velkoplošných vzorků vápenných omítek. Úkol je pokračováním monitoringu velkoplošných vzorků vápenných omítek provedených in situ v areálu SH Zákupy resp. na části ohradní zdi zámecké zahrady. Vzorky jsou připraveny různými postupy a dlouhodobě exponovány na ohradní zeď již od roku 2003. Dokumentace jejich stárnutí má za cíl hledat postupy, které zásadním způsobem ovlivňují životnost staveništních vápenných malt v podobě exteriérových omítek. Dokumentace, která byla plánovaná na období září – říjen se neuskutečnila vzhledem k delší nemoci řešitelky. KOMENTÁŘ K PODÚKOLU 4: Mgr. Tomáš Ott: Dokumentace a konzervování archeologických nálezů na severní Moravě. Stejně jako v minulých letech bylo v roce 2009 prvořadým cílem průběžné zpracovávání nálezů z aktuálních záchranných archeologických výzkumů. Prioritou bylo ošetření a konzervace artefaktů z organických materiálů podléhajících rychlé degradaci (především archeologických usní, drobných dřevěných artefaktů i velkých konstrukčních prvků ze dřeva). Vedle konzervace organických materiálů probíhaly také práce na souborech ze skla, železa i neželezných kovů a standardní zpracování souborů keramických. Průběh a výsledky jednotlivých konzervačních zásahů zaznamenává příslušná konzervátorská dokumentace. V roce 2009 patřily mezi materiálově objemné a nejpestřejší výzkumy č. 1/09 Opava – U Jaktařské brány, 24/09 Krnov – ulice U požárníků a 65/09 Opava – Dominikánský klášter. Z těchto a dalších výzkumů bylo zaevidováno a zkonzervováno velké množství organického i anorganického materiálu. Z finančních důvodů bylo na příští rok posunuto vydání popularizační publikace o archeologických výzkumech našeho pracoviště v Opavě a jejím okolí. KOMENTÁŘ K PODÚKOLU 5: Ing. Dagmar Michoinová, Ph.D., Ing. Petr Kuneš: Studium efektivnosti zpevnění vápenných porézních anorganických materiálů při používání dostupných konsolidantů, zejména na bázi Ca(OH)2. V letošním roce pokračovalo řešení zahájením rešerší starší zahraniční, zejména patentové, literatury. Na počátku roku byla zadána a realizována výroba dostatečného množství forem pro přípravu zkušebních těles za zcela jednotných podmínek, dokončena metodika přípravy zkušebních těles a provedena příprava zkušební série. Po prvních testech se ukázalo, že navržená metodika není pro daný účel optimální a byl navržen postup, který stávající nedostatky s nadměrným poškozením zaformovaných těles a nerovnoměrným vysycháním těles eliminuje. Vzhledem k dlouhodobé absenci řešitelky (v období srpen až listopad) jsou dosavadní výsledky řešení zachyceny stručnou zprávou zahrnující zkušenosti s přípravou zkušebních laboratorních těles. KOMENTÁŘ K PODÚKOLU 6: Ing. Dagmar Michoinová, Ph.D: Stanovení detekčních limitů pro proteinová pojiva používaná v historických anorganických materiálech. Cílem této práce je ověření detekčních limitů infračervené spektroskopie FTIR, plynové chromatografie a hmotnostní spektrometrie MALDI-TOF při identifikaci organických přídavků na modelových vzorcích vápenných malt s různou koncentrací organického přídavku ve spolupráci s VŠCHT a UK. V roce 2009 navazuje část shrnující dosud provedené a vyhodnocené výsledky získané měřením modelových vzorků historických malt s přídavky proteinových a olejových aditiv metodou DRIFTS - Difuse Reflectance Infrared Fourier Transform Spectroscopy. Bylo zjištěno, že použitou metodou lze určit přítomnost některých organických aditiv v modelových vzorcích

39

historických malt již při obsahu 0,1 hm. %. Pouze u vzorků se zastoupením v řádu 1 hm. % lze rozhodnout zda se jedná o proteinová či olejová aditiva. KOMENTÁŘ K PODÚKOLU 7: Ing. Petr Kuneš: Studium historických technologií zpracování sochařských děl z historických minerálních hmot litím a dusáním. V roce 2009 pokračovalo sledování, odběr vzorků a dokumentace sochařské výzdoby zámecké zahrady SZ Konopiště. Byly provedeny analýzy vybraných odebraných vzorků, vyhodnocena byla jejich struktura a porosita, bylo zjištěno jejich chemické, mineralogické a petrografické složení. Z výsledků provedených analýz vyplývá značná materiálová rozličnost jednotlivých děl i poměrně zajímavé vlastnosti některých zkoumaných materiálů. K řešení podúkolu se letos podařilo získat spolupráci posluchačky Školy restaurování uměleckých děl sochařských P. Siegla, AVU v Praze se zájmem o danou problematiku. V současné době je zpracováváno a vyhodnocováno mapování poškození sledovaných děl v konopišťském areálu z restaurátorského pohledu, které bude posléze graficky znázorněno. Tato prvotní spolupráce je snad příslibem budoucí užší spolupráce NPÚ TL se špičkovým ateliérem oboru restaurování kamenných uměleckých děl. KOMENTÁŘ K PODÚKOLU 8: Ing. Petra Lesniaková, Ph.D.: Studium historických povrchových úprav pro ochranu dřeva. V rámci řešeného podúkolu byla doplňována literární rešerše k dané problematice. Podrobně byl zpracován historický vývoj a přehled ochranných prostředků proti biologickému napadení, nátěrových hmot a dalších povrchových úprav dřeva. Text rešerše je v některých kapitolách zaměřen zejména na historické úpravy povrchu dřeva architektonických, případně technických prvků a konstrukcí. Těmto povrchovým úpravám je v porovnání například s úpravami uměleckých či uměleckořemeslných dřevěných objektů věnována menší pozornost v domácí publikované literatuře i v oblasti jejich zachování a péče. Z dohledané literatury vyplývá, že v důsledku aplikace protipožárních nátěrů na bázi amonných solí dochází k poškození dřeva historických konstrukcí. Na povrchu dřevěných konstrukčních prvků bylo pozorováno tzv. rozvlákňování dřeva, přičemž vědecké studie prokázaly, že příčinou tohoto poškození je působení síranu amonného a hydrogenfosforečnanu amonného z protipožárních nátěrů. Jelikož se jedná a tématiku zasluhující si širší průzkum v praxi a monitoring, bude problematika poškození dřeva protipožárními nátěry součástí samostatné práce. KOMENTÁŘ K PODÚKOLU 9: Ing. Dagmar Michoinová, Ph.D., Ing. Petra Lesniaková, Ph.D., Ing. Petr Kuneš, Ing. Veronika Burianová: Zdokonalování materiálových průzkumů. Vzhledem k tomu, že se nepodařilo zajistit část prostředků na průzkum od realizátora stavebních a restaurátorských prací na fasádách SZ Lednice nebyl materiálový průzkum proveden. KOMENTÁŘ K PODÚKOLU 10: Ing. Veronika Burianová: Studium problematiky anorganických kovových povrchových úprav (cínování) historických předmětů z kovu Hlavní architektonické využití cínu spadá do dvou kategorií. První z nich je slévání cínu s dalšími kovy jako je například měď v bronze. Druhou kategorií je potom povlakování cínu na tvrdší podkladní kov, což bylo náplní tohoto podúkolu. Cín má významnou úlohu při ochraně jiných kovů proti korozi uplatňuje se jako ochranná vrstva ve formě povlaků na jiných kovech, především na železe, ocelích, litině a mědi. Cín je často vzhledem k jeho podobnosti se stříbrem nazýván jako „stříbro chudých“ a cínování se proto také často používalo jako dekorativní technika imitující stříbro. V rámci výzkumného úkolu bylo v tomto roce započato s vypracováním rešerše zaměřené na historii cínování, historické způsoby vzniku cínového povlaku a jejich praktické příklady a okrajově také na vady vzniklé při pocínování a degradaci cínové vrstvy. V rámci praktické části byla navržena metodika materiálového průzkumu pocínovaných předmětů a byl započat materiálový průzkum pocínovaných předmětů se zaměřením na vrstvu pocínování, a to jak architektonických, tak i dekorativních prvků. Cílem bylo zhodnotit celkový vzhled pocínovaného

40

povrchu, jeho zachování a stupeň degradace. Při podrobnějším průzkumu bylo potom zjišťováno složení cínových vrstev a jejich morfologie. Zároveň byla založena databáze zkoumaných vzorků pro účel studia vrstvy pocínování. Hodnocení roku 2010 PŘEHLED PLÁNOVANÝCH PRACÍ V+V PRO ROK 2010 číslo podúkolu, téma úkolu a cíl 1. ověření metodiky pro hodnocení porozity porézních anorganických materiálů – publikování nových výsledků 2. monitoring stárnutí velkoplošných vzorků vápenných omítek – vyhodnocení a ukončení monitoringu dlouhodobého testu 3. dokumentace a konzervování archeologických nálezů na severní Moravě – presentace výsledků formou publikačních počinů, konzervace a dokumentace nálezů 4. studium efektivnosti zpevnění vápenných porézních anorganických materiálů při používání dostupných konsolidant, zejména na bázi Ca(OH)2 – příprava a první hodnocení vlastností laboratorních těles, publikování výsledků rešerše 5. stanovení detekčních limitů pro proteinová pojiva používaná v historických anorganických materiálech – hodnocení vlastností laboratorních těles 6. studium historických technologií zpracování sochařských děl z historických minerálních hmot litím a dusáním – dokumentace a popis stavu, materiálové průzkumy, publikace výsledků 7. studium historických povrchových úprav pro ochranu dřeva – materiálové průzkumy, dokončení literární rešerše 8. zdokonalování materiálových průzkumů – detailní materiálový průzkum vybrané akce

řešitelský tým Ing. D. Michoinová, Ph.D., Ing. Petr Kuneš Ing. D. Michoinová, Ph.D. Mgr. Tomáš Ott

Ing. D. Michoinová, Ph.D., Ing. Petr Kuneš

Ing. D. Michoinová, Ph.D.

Ing. P. Kuneš Ing. P. Lesniaková, Ph.D. Ing. D. Michoinová, Ph.D., Ing. P. Lesniaková, Ph.D. Ing. P. Kuneš Ing. V. Burianová

9. studium problematiky anorganických kovových povrchových úprav (cínování) historických předmětů z kovu - literární rešerše Ing. V. Burianová k tématu, rozšíření databáze materiálů, materiálové průzkumy 10. důsledky aplikace protipožárních nátěrů na dřevo historických konstrukcí Ing. P. Lesniaková, Ph.D. rešerše k tématu, metodika průzkumu Komentáře k podúkolům: Celkově lze konstatovat, že plnění úkolů bylo zatíženo dalším ponížením prostředků oproti minulým letům. Letos byla finanční dotace 600 tis. Kč. Prostředky byly děleny mezi 2 pracoviště NPÚ, na ÚP bylo přiděleno 450 tis. Kč a na ÚOP v Ostravě byla částka oproti minulým letům ponížena na 150 tis. Kč s ohledem k opakovaným kritickým výhradám řešitelky i oponentů ke kvalitě etapových zpráv a k absenci publikačních počinů započitatelných do RIV. S ohledem na skutečnost, že řešení tohoto úkolu je složeno z 10 dílčích podúkolů, je etapová zpráva strukturována tak, že v této úvodní části jsou stručně okomentovány jednotlivé podúkoly a komentář je doplněn odkazem na přílohu, kde jsou výsledky uvedeny podrobně. KOMENTÁŘ K PODÚKOLU 1. ověření metodiky pro hodnocení porozity porézních anorganických materiálů. Ing. D. Michoinová, Ph.D. 41

Cíl: publikování nových výsledků Úkol rozšiřuje a upřesňuje znalosti o této důležité mikrostrukturní charakteristice nových i historických vápenných malt a omítek, ale i dalších stavebních porézních materiálů. Výsledky zkoumání porozity inovativní metodou spojující vysokotlakou rtuťovou porozimetrii (pro šetření pórového systému v oblasti průměru pórů pod 1 mikrometr) s analýzou obrazu výbrusu (pro šetření pórového systému v oblasti průměru pórů nad 1 mikrometr) byly publikovány na konferenci Historic Mortar Conference, Praha 2010. KOMENTÁŘ K PODÚKOLU 2. monitoring stárnutí velkoplošných vzorků vápenných omítek. Ing. D. Michoinová, Ph.D. Cíl: vyhodnocení a ukončení monitoringu dlouhodobého testu Úkol je pokračováním monitoringu velkoplošných vzorků vápenných omítek provedených in situ v areálu SH Zákupy resp. na části ohradní zdi zámecké zahrady. Vzorky jsou připraveny různými postupy a dlouhodobě exponovány na ohradní zeď již od roku 2003. Dokumentace jejich stárnutí má za cíl sledovat, do jaké míry lze prostřednictvím velkoplošných vzorků in situ vysledovat z projevů stárnutí dodržování technologické kázně. V letošním roce proběhla dokumentace a srovnání stavu vzorků po 3 a 6 zimách od aplikace. KOMENTÁŘ K PODÚKOLU 3. dokumentace a konzervování archeologických nálezů na severní Moravě. Mgr. Tomáš Ott Cíl: presentace výsledků formou publikačních počinů, konzervace a dokumentace nálezů Cílem této práce je vybudovat a na vysoké kvalitativní úrovni konzervovat archeologické nálezy v dané oblasti. V letošním roce bylo cílem práce průběžné zpracovávání nálezů z aktuálních záchranných archeologických výzkumů a vyhotovování příslušné konzervátorské dokumentace, dále spolupráce při vzniku popularizační publikace o archeologických výzkumech pracoviště v Opavě a jejím okolí (připravováno s magistrátem města Opavy) a v neposlední řadě spolupráce na instalaci trvalé archeologické expozice v prostorách Obecního domu v Opavě. Výsledky konzervace a restaurování středověké kožené obuvi ze záchranných archeologických výzkumů v Opavě byly presentovány na mezinárodní konferenci o obuvi ve Zlíně (září 2010). KOMENTÁŘ K PODÚKOLU 4. studium efektivnosti zpevnění vápenných porézních anorganických materiálů při používání dostupných konsolidant, zejména na bázi Ca(OH)2. Ing. D. Michoinová, Ph.D. Cíl: příprava a první hodnocení vlastností laboratorních těles, publikování výsledků rešerše Úkol nazvaný Studium efektivnosti zpevnění vápenných porézních anorganických materiálů při používání dostupných konsolidantů zejména na bázi Ca(OH)2 se snaží porozumět dějům, které provází aplikaci vybrané skupiny konsolidačních prostředků na vápenné malty. V roce 2010 pokračovalo řešení zpracováním rešerše nejstarší zahraniční, zejména německy psané patentové, literatury. Po předchozích nezdarech byla aktualizovanýma metodika přípravy zkušebních těles za zcela jednotných podmínek. KOMENTÁŘ K PODÚKOLU 5. stanovení detekčních limitů pro proteinová pojiva používaná v historických anorganických materiálech. Ing. D. Michoinová, Ph.D. Cíl: hodnocení vlastností laboratorních těles Ověření detekčních limitů infračervené spektroskopie FTIR, plynové chromatografie a hmotnostní spektrometrie MALDI-TOF při identifikaci organických přídavků na modelových vzorcích vápenných malt s různou koncentrací organického přídavku probíhá ve spolupráci s VŠCHT a UK. V roce 2010 navazuje část doplňující dosud provedené a vyhodnocené výsledky získané měřením modelových vzorků vápenných malt s přídavky proteinových a olejových aditiv metodou FTIR. Na základě dokončeného souboru měření všech modelových vzorků bylo zjištěno, že použitou metodou lze určit přítomnost studovaných organických aditiv v modelových

42

vzorcích vápenných malt již při obsahu 0,1 hm. %. Pouze u vzorků se zastoupením v řádu 1 hm. % lze rozhodnout zda se jedná o proteinová či olejová aditiva. Pokračovalo hodnocení rychlosti karbonatace modelových vzorků vápenných malt s aditiva a s vyhodnocením podélného smrštění malt. Do konce roku budou dokončeny testy mechanických vlastností a délkové dilatace. Výsledky budou souhrnně posouzeny po doplnění všech poznatků o maltách s aditiva. KOMENTÁŘ K PODÚKOLU 6. studium historických technologií zpracování sochařských děl z historických minerálních hmot litím a dusáním. Ing. P. Kuneš. Cíl: dokumentace a popis stavu, materiálové průzkumy, publikace výsledků Studium materiálů a technologií litých a dusaných sochařských děl a specifik jejich degradace přispěje k poznání těchto opomíjených historických materiálů a zlepší teoretické znalosti, jak o minerální výdusky pečovat. Vypracovaná metodika dlouhodobého monitoringu velkého souboru obecných sochařských děl bude sloužit pro semiexaktní vyhodnocení jejich stavu, pro porovnáni stupně jejich ohrožení a pro predikci dalšího vývoje poškozeni. V roce 2010 pokračovalo řešení podúkolu druhou etapou vyhodnocení stupně poškození jednotlivých sledovaných děl sochařské výzdoby zámeckého parku SZ Konopiště podle dříve navržené metodiky. Ve spolupráci s RSŠ AVU byl dosavadní přírodovědný pohled rozšířen o vstupní restaurátorský průzkum vybraných sochařských děl v parku. U sedmi vybraných děl bylo dále zhotoveno detailní grafické znázornění poškození (mapování poškozeného povrchu a prasklin), které odhalilo celkový rozsah i méně patrného poškození. Pokračováno bylo v průběžné fotodokumentaci vybraných děl, část fotografické dokumentace pořízené v minulosti byla adjustována v papírové podobě. KOMENTÁŘ K PODÚKOLU 7. studium historických povrchových úprav pro ochranu dřeva. Ing. P. Lesniaková, Ph.D. Cíl: materiálové průzkumy, dokončení literární rešerše V důsledku zateplování staveb vzniká aktuální hrozba související s odstraňováním historických okenních a dveřních výplní. Řešení v rámci tohoto podúkolu se v tomto roce zaměřilo na vyžádanou nutnost vytvořit kapitolu s názvem Technologické aspekty péče o povrchové úpravy historických oken a okenic, která je součástí plánované Metodiky obnovy okenních výplní a výkladců. Proto došlo v tomto roce k odklonu od plánovaných cílů práce z roku 2009. Lze konstatovat, že tato etapová zpráva tématicky navazuje a zároveň čerpá z rešeršní práce vytvořené v minulých letech. V letech 2008 a 2009 vznikla rozsáhlá rešerše s názvem Studium historických povrchových úprav dřeva, ze které byly využity především informace z kapitol, zabývajícími se historickým vývojem povrchových úprav dřeva. KOMENTÁŘ K PODÚKOLU 8. zdokonalování materiálových průzkumů. Ing. Veronika Burianová. Cíl: detailní materiálový průzkum vybrané akce Podrobný průzkum historických stavebních materiálů je celosvětově využíván jednak jako podklad pro návrh vhodných (kompatibilních) materiálů pro doplňování a konzervaci originálů, dále jako podklad pro určení historického vývoje (např. užití nátěrů), lokality původu historických materiálů, jejich stáří, technologií přípravy a použití a celé řady dalších aplikací. Jako příklad rozšířeného materiálového průzkumu uvádíme v letošním roce materiálový průzkum povrchových úprav novogotického kříže z hlavního hřbitova v Jablonci nad Nisou. KOMENTÁŘ K PODÚKOLU 9. studium problematiky anorganických kovových povrchových úprav (cínování) historických předmětů z kovu. Ing. Veronika Burianová. Cíl: literární rešerše k tématu, rozšíření databáze materiálů, materiálové průzkumy V roce 2010 úkol nepokračoval z důvodu nástupu Ing. Burianové na mateřskou dovolenou. KOMENTÁŘ K PODÚKOLU 10. důsledky aplikace protipožárních nátěrů na dřevo historických konstrukcí. Ing. Petra Lesniaková.

43

Cíl: rešerše k tématu, metodika průzkumu Poškození dřeva v důsledku aplikace protipožárních přípravků na bázi amonných solí je závažným problémem, kterým jsou bohužel postiženy také historické dřevěné konstrukce, zejména krovy. Předložená etapová zpráva stručně shrnuje poznatky dostupné z publikované literatury o rozvlákňování dřeva historických objektů a související informace. Dále je v předložené zprávě uveden návrh metodiky průzkumu dřeva s ohledem na určení typů protipožárních přípravků. Je nutné aby o nastíněném problému byla blíže informována zejména odborná veřejnost. Poznatky shrnuté v etapové zprávě jsou podkladem pro vznik metodického doporučení. Z dokumentů by mělo vyplynout, že aplikace protipožárních nátěrů je v současné době nevhodná pro historické dřevěné konstrukce. Hodnocení roku 2011 PŘEHLED PLÁNOVANÝCH PRACÍ V+V PRO ROK 2011 číslo podúkolu, téma úkolu a cíl

řešitelský tým

1. monitoring stárnutí velkoplošných vzorků vápenných omítek – Ing. D. Michoinová, Ph.D. vyhodnocení a ukončení monitoringu dlouhodobého testu, publikování výsledků 2. studium efektivnosti zpevnění vápenných porézních anorganických materiálů při používání dostupných konsolidantů, Ing. D. Michoinová, Ph.D. zejména na bázi Ca(OH)2 – hodnocení vlastností laboratorních Ing. P. Kuneš těles, shrnutí a presentace výsledků 3. stanovení detekčních limitů pro proteinová pojiva používaná v historických anorganických materiálech – hodnocení vlastností Ing. D. Michoinová, Ph.D. laboratorních těles a publikování výsledků 4. studium historických technologií zpracování sochařských děl z historických minerálních hmot litím a dusáním – vyhodnocení Ing. P. Kuneš získaných poznatků, publikování výsledků 5. studium historických povrchových úprav pro ochranu dřeva – Ing. P. Lesniaková, Ph.D. materiálový průzkum vybrané akce, publikování výsledků rešerše a materiálového průzkumu 6. důsledky aplikace protipožárních nátěrů na dřevo historických konstrukcí Ing. P. Lesniaková, Ph.D. vydání metodického doporučení, ověření metodiky průzkumu a monitoringu in situ, publikování výsledků 7. alternativně, dle kapacitních a finančních prostředků Ing. D. Michoinová, Ph.D., zdokonalování materiálových průzkumů – NÁHRADOU BYLA Ing. G. Setunská ZAŘAZENA PRESENTACE NA SHaZ Bečov nad Teplou 8. dokumentace a konzervování archeologických nálezů na severní Moravě – shrnutí a presentace výsledků formou publikačních Mgr. Tomáš Ott počinů, konzervace a dokumentace nálezů Komentáře k podúkolům: Celkově lze konstatovat, že došlo k plnění plánovaných úkolů. Řešení úkolu bylo financováno jak z institucionální podpory VZ (částkou 505 tis. Kč), tak i z podpory výzkumné organizace (částkou 95 tis. Kč). Prostředky byly děleny mezi 2 pracoviště NPÚ, na ÚP bylo přiděleno 440 tis. Kč a na ÚOP v Ostravě byla částka oproti minulým letům snížena na 160 tis. Kč s ohledem

44

na absenci publikačních počinů započitatelných do RIV. Tento nedostatek se nepodařilo změnit ani letos, důvodem je však nemoc spoluřešitele a jeho dlouhodobá pracovní neschopnost. Řešení úkolů bylo v letošním roce zahájeno v polovině dubna, odevzdání výsledků probíhá k 26. říjnu. Na řešení úkolu byl tedy v letošním roce jen půlroční interval. KOMENTÁŘ K PODÚKOLU 1. Monitoring stárnutí velkoplošných vzorků vápenných omítek. Ing. D. Michoinová, Ph.D. Cíl: vyhodnocení a ukončení monitoringu dlouhodobého testu, publikování výsledků Monitoringu velkoplošných vzorků vápenných omítek provedených in situ za různých podmínek v areálu SH Zákupy, resp. na části ohradní zdi zámecké zahrady, pokračoval 9. rokem. Vzorky byly dokumentovány, proběhl průzkum zasolení soklové partie (pro upřesnění pravděpodobněné příčiny destrukce); dokumentace byla graficky zpracována tak, aby byl patrný postup destrukce jednotlivých polí. Bylo konstatováno, že zasolení není významné a není tedy hlavní příčinou poškození omítek. Porovnáním dokumentace stavu byl konstatován výrazný nárůst biofilmu na povrchu omítek v místech jejich intenzivního zavlhání jako důsledek ukončení karbonatace povrchové vrstvy omítky (pokles pH k neutrálním hodnotám). Dokumentace potvrdila předpoklad o zpomalení postupu degradace materiálu a zrychlení postupu kolonizace biofilmem. Monitoring bude i nadále probíhat. KOMENTÁŘ K PODÚKOLU 2. Studium efektivnosti zpevnění vápenných porézních anorganických materiálů při používání dostupných konsolidantů, zejména na bázi Ca(OH)2. Ing. D. Michoinová, Ph.D., Ing. P. Kuneš Cíl: hodnocení vlastností laboratorních těles, shrnutí a presentace výsledků Úkol nazvaný Studium efektivnosti zpevnění vápenných porézních anorganických materiálů při používání dostupných konsolidantů, zejména na bázi Ca(OH)2 se snaží porozumět dějům, které provází aplikaci vybrané skupiny konsolidačních prostředků na vápenné malty. V roce 2011 pokračovalo řešení hodnocením průběhu urychlené karbonatace malt a mechanických vlastností částečně a plně karbonatovaných malt při jejich ošetřování vodou a nasyceným roztokem hydroxidu vápenatého ve vodě. Výsledky byly porovnávány s maltami neošetřovanými. Paralelně byly získány výsledky o dopadu aplikace vodného systému při studiu problematiky zpevňování s využitím organokřemičitých esterů na modelových vápenných maltách v různém stupni karbonatace. Získané výsledky jsou součástí disertační práce autora a jejich výběr byl publikován formou odborného článku v ZPP (Ing. Kuneš). KOMENTÁŘ K PODÚKOLU 3. Stanovení detekčních limitů pro proteinová pojiva používaná v historických anorganických materiálech. Ing. D. Michoinová, Ph.D. Cíl: hodnocení vlastností laboratorních těles a publikování výsledků Cílem tohoto podúkolu bylo různými dostupnými metodami identifikovat proteiny obsažené v modelových vápenných maltách a studovat vlastnosti modifikovaných malt. Ověření detekčních limitů bylo prováděno metodou infračervené spektroskopie FTIR (2010), letos metodou hmotnostní spektrometrie MALDI-TOF na modelových vzorcích vápenných malt s různou koncentrací organického přídavku. Tato měření se prováděla ve spolupráci s VŠCHT a UK. Modelové vzorky obsahovaly přídavky proteinových aditiv, a to bílku, žloutku, krve, tvarohu a kostního klihu o různé výsledné koncentraci proteinů. V modelových vzorcích se podařilo použitím metody MALDI-TOF identifikovat u vzorků krve, tvarohu a kostního klihu i nejnižší koncentraci aditiva, tzn. 0,01 % koncentrace ve vzorku. V důsledku zrychlené karbonatace byly zaznamenány poklesy četnosti charakteristických píků, avšak bez výrazného dopadu na interpretaci výsledků. Metoda MALDI-TOF je řádově citlivější ve srovnání s FTIR.

45

Podrobně budou výsledky uvedeny v diplomové práci Bc. Lucie Vaňkové s názvem Identifikace proteinů v nerozpustných matricích metodami hmotnostní spektrometrie, zpracované na VŠCHT v Praze, Fakulta potravinářské a biochemické technologie, Ústav biochemie a mikrobiologie V části věnované hodnocení vlastností modifikovaných malt bylo provedeno hodnocení vybraných mechanických vlastností malt. KOMENTÁŘ K PODÚKOLU 4. Studium historických technologií zpracování sochařských děl z historických minerálních hmot litím a dusáním. Ing. P. Kuneš. Cíl: vyhodnocení získaných poznatků, publikování výsledků Studium materiálů a technologií litých a dusaných sochařských děl a specifik jejich degradace přispělo k poznání těchto opomíjených historických materiálů. V rámci podúkolu vznikla metodika dlouhodobého monitoringu velkého souboru obecných sochařských děl, která slouží pro semiexaktní vyhodnocení stavu souboru děl, pro porovnáni stupně jejich ohrožení a pro predikci dalšího vývoje poškozeni. Výstup je např. nástrojem pro výběr nejohroženějších částí souborů, což je důležité pro plánování postupu záchrany souboru. V roce 2011 pokračovalo řešení podúkolu druhou etapou vyhodnocení stupně poškození jednotlivých sledovaných děl sochařské výzdoby zámeckého parku SZ Konopiště podle dříve navržené metodiky. Ve spolupráci s RSŠ AVU byl dosavadní přírodovědný pohled rozšířen o vstupní restaurátorský průzkum vybraných sochařských děl v parku. U sedmi vybraných děl bylo dále zhotoveno detailní grafické znázornění poškození (mapování poškozeného povrchu a prasklin), které odhalilo celkový rozsah i méně patrného poškození. Pokračováno bylo v průběžné fotodokumentaci vybraných děl, část fotografické dokumentace pořízené v minulosti byla adjustována v papírové podobě. KOMENTÁŘ K PODÚKOLU 5. Studium historických povrchových úprav pro ochranu dřeva. Ing. P. Lesniaková, Ph.D. Cíl: materiálový průzkum vybrané akce, publikování výsledků rešerše a materiálového průzkumu V rámci výzkumného úkolu byla vypracována rozsáhlá rešerše zaměřující se na studium historických povrchových úprav pro ochranu dřeva, a to zejména ve vztahu k příčinám poškození dřeva a se zaměřením na historický vývoj možných povrchových úprav pro ochranu dřeva. Získané poznatky byly uplatněny a publikovány rámci Metodiky obnovy okenních výplní a výkladců, a to zejména v kapitole s názvem Technologické aspekty péče o povrchové úpravy historických oken a okenic. Práce na podúkolu nebyla zahájena a byla ukončena v červnu 2011 v důsledku ukončení pracovního poměru Ing. Petry Lesniakové, Ph.D. v NPÚ. KOMENTÁŘ K PODÚKOLU 6. Důsledky aplikace protipožárních nátěrů na dřevo historických konstrukcí. Ing. Petra Lesniaková. Cíl: rešerše k tématu, metodika průzkumu Poškození dřeva v důsledku aplikace protipožárních přípravků na bázi amonných solí je závažným problémem, kterým jsou postiženy také historické dřevěné konstrukce, zejména krovy. V rámci podúkolu byly shrnuty a aktualizovány dostupné poznatky o rozvlákňování dřeva historických objektů a byla navržena metodika průzkumu dřeva s ohledem na určení typů protipožárních přípravků. Pro přímou formu informování odborné veřejnosti je připravováno metodické doporučení a byl odevzdán rukopis odborného článku do ZPP. Z dokumentů vyplývá, že aplikace protipožárních nátěrů je pro historické dřevěné konstrukce nevhodná. KOMENTÁŘ K PODÚKOLU 7. Popularizace tématu Studium historických stavebních materiálů a technologií a jejich prosazování při obnově památek Ing. D. Michoinová, Ph.D. , Ing. G. Setunská Cíl: netradiční, populárně naučnou formou presentovat vybrané výsledky bádání

46

Formou komentovaných technologických prohlídek s názvem „Dobrodružství vápna a písku“ byly na Horním hradě SHaZ Bečov nad Teplou realizovány pro laickou a následně odbornou veřejnost prohlídky cílené na hodnoty, vlastnosti a možnosti záchrany historických omítek v interiéru a exteriéru stavby. Tato forma presentace výsledků práce se setkala jak u laické, tak i u odborné veřejnosti s obrovským ohlasem. O zájmu o tuto formu presentace výzkumu v oblasti památkové péče svědčí i zájem sdělovacích prostředků, které výrazně podpořily medializaci akce. Akce byla realizována ve spolupráci se správou Státního hradu a zámku Bečov nad Teplou a grantového úkolu Výzkum metod prezentace a zprostředkování kulturních hodnot památkového fondu veřejnosti jako nástroj identifikace společnosti s kulturním dědictvím Prezentace NKP Bečov formou vzdělávacích programů, který je součástí výzkumného záměru NPÚ MK07503233302 „Vědecký výzkum metod prezentace mobiliárních fondů s využitím historických depozitářů, integrace rozptýlených historických celků a obrazové dokumentace historických interiérů a exteriérů“. KOMENTÁŘ K PODÚKOLU 8. Dokumentace a konzervování archeologických nálezů na severní Moravě. Mgr. Tomáš Ott Cíl: shrnutí a presentace výsledků formou publikačních počinů, konzervace a dokumentace nálezů V roce 2011 pokračovalo průběžné zpracovávání nálezů z probíhajících záchranných archeologických výzkumů. Prioritou i nadále zůstávají organické nálezy, na které se pracoviště cíleně zaměřuje.

47

C) Hlavní podrobná část 1.1. Splnění jednotlivých výzkumného záměru

cílů

stanovených

hlavními

směry

02 101 Zkvalitňování odborně metodického řízení státní památkové péče, koordinace a efektivní využívání výsledků výzkumu a vývoje v oboru památkové péče v působnosti NPÚ, včetně zpracování a implementace odborných metodik dílčích činností v oboru památkové péče a výzkumu nových forem celoživotního vzdělávání pro obor památkové péče Splnění cílů výzkumného úkolu pro rok 2011 a) Koordinace a efektivní využívání výsledků výzkumu a vývoje v oboru památkové péče v působnosti NPÚ: Pro efektivní využívání výsledků VaV je především důležitá agenda informační. RIV 2011 V prvním čtvrtletí roku 2011 Referát V+V scelil seznamy výsledků V+V od jednotlivých řešitelů. Provedl základní kontrolu výsledků, zda odpovídají definicím „Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů pro rok 2011“. Pro Hodnotitelskou komisi MKČR připravil interní materiál „RIV 2011 – Seznam výsledků uplatněných v RIV – Řešení výzkumných projektů a záměrů Národního památkového ústavu“. Tento seznam uspořádaný po jednotlivých výzkumných záměrech a úkolech stručně představil předkládané výsledky. Hodnotitelská komise MK ČR výsledky schválila na zasedání ve čtvrtek 10.3.2011 (VZ 2 a VZ4) a v pátek 11.3.2011 (VZ 1 a VZ 2). Referát V+V poté upravil seznam výsledků do RIV podle závěrů Komise a rozeslal aktualizovanou verzi na garanty a řešitele. Řešitelé zpracovali dílčí dodávky RIV v databázové aplikaci „vklap“. V druhé fázi kontroly Referát V+V podrobně zkontroloval všechna kritéria Metodiky (důraz byl kladen zvláště na fyzickou kontrolu odborných monografií, sborníků a článků v odborných periodikách a formálních náležitostí – ISBN, ISSN, počet stran, domácí tvůrci, atd.). Nesrovnalosti řešil Referát s tvůrci výsledků a dohodl se s nimi na změně nebo vyřazení z dodávky dat. Nejčastější problémy s výsledky RIV v roce 2011 byly následující: • Některé odborné články byly informativního charakteru, nesplňovaly kritéria. • Jeden výsledek byl předkládán více organizacemi a zároveň tvůrce byl kmenovým zaměstnancem (hlavní pracovní poměr) v jiné organizaci. • Výsledky neodpovídaly kritériím platné metodiky (týkalo se především odborných článků a odborných monografií). • Chybné žánrové zařazení - Odborné knihy jsou v Souhrnném katalogu Národní knihovny evidovány jako sborník, souhrn, průvodce, nikoliv jako požadovaná odborná monografie. První souhrnná dodávka dat byla poskytovateli finanční podpory zaslaná 1.4.2011, počet výsledků v souboru obsahoval 117 uplatněných záznamů. Odbor vědy a výzkumu MK ČR dodávku dat přijal bez závažnějších připomínek. Přehled výsledků: Výsledky bodově ohodnocené celkem:

79

J – článek v odborném periodiku celkem

60

B – odborná kniha celkem

4

48

C – kapitola v kolektivní monografii celkem

8

Nmap – specializovaná mapa

7

Výsledky bodově neohodnocené celkem:

38

D – článek ve sborníku

24

W – uspořádání workshopu

5

M – uspořádání konference

2

E – výstava

3

O - přednáška

4

Publikování v recenzovaných odborných časopisech: Zprávy památkové péče

31

Staletá Praha

12

Průzkumy památek

8

Z Českého ráje a Podkrkonoší

2

Urbanismus a územní rozvoj

2

Documenta Pragensia, Časopis Slezského zemského muzea, Národopisná revue, Časopis Společnosti přátel starožitností, Loggia – po jednom článku

5

Výzkumný úkol č.

Výsledky bodově ohodnocené

Výsledky neohodnocené

bodově

VZ 1 Vědecký výzkum ke zkvalitňování odborně metodického řízení státní památkové péče úkol č. 02101

žádné výsledky uplatnitelné v RIV

úkol č. 02102

J – článek periodiku

v odborném

2

Nmap – specializovaná mapa

1

úkol č. 02103

J – článek periodiku

v odborném

1

úkol č. 02104

J – článek periodiku

v odborném

4

D – článek ve sborníku

5

O - přednáška

4

VZ 2 Odborné poznávání, vědecké hodnocení, dokumentování a evidence movitého kulturního dědictví, identifikace statků, které mohou být chráněny, výzkum metod presentace a zprostředkování kulturních hodnot památkového fondu veřejnosti jako nástroje identifikace společnosti s kulturním dědictvím úkol č. 41201

J – článek periodiku B – odborná kniha

v odborném

3 1

49

úkol č. 31202

J – článek periodiku

v odborném

2

úkol č. 91203

žádné výsledky uplatnitelné v RIV

úkol č. 02204

J – článek periodiku

v odborném

4

úkol č. 52205

J – článek periodiku

v odborném

2

W – uspořádání workshopu

1

M – uspořádání konference

1

W – uspořádání workshopu

2

E - výstava

1

VZ 3 Odborné poznávání, vědecké hodnocení, dokumentování a evidence nemovitého kulturního dědictví, identifikace statků, které mohou být chráněny úkol č. 21301

J – článek periodiku

v odborném

1 0

úkol č. 02302

J – článek periodiku

v odborném

2

úkol č. 31303

J – článek periodiku

v odborném

1

úkol č. 02304

J – článek periodiku

v odborném

3

úkol č. 71305

Nmap – specializovaná mapa

1

J – článek periodiku

4

v odborném

Nmap – specializovaná mapa úkol č. 61306

žádné výsledky uplatnitelné v RIV

úkol č. 11307

J – článek periodiku

v odborném

2 1 5

B – odborná kniha

1

Nmap – specializovaná mapa

1

D – článek ve sborníku

1

VZ 4 Odborné poznávání, vědecké hodnocení, dokumentování a evidence kulturního dědictví 19. a 20. století úkol č. 81401

J – článek periodiku

v odborném

B – odborná kniha

úkol č. 81402

J – článek periodiku

v odborném

Nmap – specializovaná mapa

4

D – článek ve sborníku

8

2

W – uspořádání workshopu

1

E - výstava

1

2

D – článek ve sborníku

9

1

W

1

–

uspořádání

50

workshopu

Morové sloupy

Z jiných veřejných zdrojů

J – článek periodiku

v odborném

1

E - výstava

1

1

Nmap – specializovaná mapa

1

C – kapitola monog.

8

v kolektivní

M – uspořádání konference

Výsledky pro poskytovatele finanční podpory Grantové agentury ČR (GAČR) byly zaslány samotnými řešiteli. Sporné výsledky byly následně kontrolovány a řešeny Referátem V+V. V květnu se Referát V+V seznámil se změnami Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů (platná pro léta 2010 a 2011), schválenými Usnesením vlády České republiky ze dne 11. května 2011 č. 340. Problematice RIV byl věnován prostor při Kontrolních dnech V+V, které Referát V+V organizoval 21.4.2011 a 4.10.2011. Komise pro úkoly vědy a výzkumu v NPÚ Výchozím bodem vzniku Komise bylo zadání hlavního úkolu č. 2/2010 „Koncepce vědecké a výzkumné činnosti“ je pro NPÚ nový tématický úkol, který nenavazuje na žádný předchozí úkol Ministerstva kultury. Plnění tohoto nového tématického úkolu vyplívá ze změny statutu NPÚ, vydaného rozhodnutím ministra kultury České republiky č.j. 1547 / 2006 ze dne 23. ledna 2006, Rozhodnutím ministra kultury č. 19 / 2009 ze dne 14. prosince 2009 (č.j. MK 12189/2009 OPP, sp. zn. MK-S 8302/2009 OPP). Komise vypracovala dlouhodobou „Koncepci výzkumu NPÚ“, obsahující osm základních pilířů zaměření výzkumu dle potřeb a priorit NPÚ jako výzkumné organizace. V roce 2011 Komise pokračovala v činnosti na jednání 5 května 2011. Cílem jednání bylo zhodnocení činnosti VaV a projednání projektů do znovu vyhlášené veřejné soutěže NAKI pro léta 2012-2015. Na podzim 2011 byla činnost Komise ukončena. Generální ředitelka jmenovala novou komisi generální ředitelky npú k navrhování konkrétních kroků, jejichž cílem je zavést zpracovanou koncepci vědecké a výzkumné činnosti npú do organizačního řádu, do plánů činnosti a do běžné, každodenní praxe NPÚ. Účastí v grantových soutěžích. 1) NAKI NPÚ připravil k pro druhé kolo veřejné soutěže, vyhlášené MK ČR v květnu 2011 k Programu Meziresortní koncepce aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity do r. 2015. NPÚ připravil k předložení 12 přihlášek výzkumných projektů. Tématicky jednotlivé úkoly vycházely z cílů vznikající dlouhodobé koncepce. Referát V+V organizačně zaštítil přípravu projektových žádostí a byl zodpovědný za jejich kompletaci a finalizaci. Připravil Harmonogram příprav a konzultační dny pro uchazeče. Přehled projektů 201136 projektů 2012 Přehled projektů 2012

Dohromady podáno 20 projektů - 1 projekt NPÚ v roli jediného uchazeče, 9 projektů konsorcium NPÚ v roli příjemce-koordinátora, 7 projektů konsorcium NPÚ v roli

51

dalšího příjemce, 3 projekty NPÚ v roli dalšího účastníka Přehled projektů 2011

Dohromady podáno 16 projektů, 12 projektů NPÚ v roli jediného uchazeče, 4 projekty NPÚ v roli dalšího příjemce

Přehled podávaných úkolů: NPÚ v roli jediného uchazeče • Kulturně historicky cenná území jako součást národní a kulturní identity České Republiky. Metody identifikace hodnot historických sídel , parků a zahrad a jejich zachování. (Hlavní řešitel Ing. Vlastislav Ouroda, Ph.D.) Konsorcium - NPÚ v roli příjemce – koordinátora • Dokumentace, digitalizace a prezentace ohroženého kulturního dědictví v příhraniční oblasti Severozápadních Čech (Hlavní řešitel PhDr. Petr Hrubý) • Industriální dědictví Moravy a Slezska (Hlavní řešitel Doc. PhDr. Ing. arch. Miloš Matěj, Ph.D. et Ph.D.) • Metody a postupy výzkumu archeologických movitých památek a péče o jednotlivé kategorie nálezů. (Hlavní řešitel PhDr. Jarmila Čiháková) • Mezioborové studium historických povrchových úprav s cílem jejich zhodnocení, revitalizace v památkové péči a presentace jejich hodnot jako atributů národní a kulturní identity (ISMER) (Hlavní řešitel Ing. Dagmar Michoinová, Ph.D.) • Sakrální venkovská architektura jako součást duchovní a kulturní identity Moravy a Slezska (Hlavní řešitel Mgr. Michal Zezula) • Středověký sakrální prostor a proměny jeho funkce na reprezentativních příkladech Národních kulturních památek (Hlavní řešitel Mgr. Ing. Šárka Radostová) • Tisky 16. století v zámeckých knihovnách České republiky (Hlavní řešitel PhDr. Pavel Hájek) • Vzdělávací role Národního památkového ústavu: Edukace jako klíčový nástroj zkvalitnění péče o kulturní dědictví České republiky (Hlavní řešitel PhDr. Martina Veselá) • Záchrana historického a kulturního dědictví specifické oblasti č. 1 Šumava (Hlavní řešitel Mgr. Petr Pavelec) Konsorcium - NPÚ v roli příjemce • Metodika uchovávání předmětů kulturní povahy (Hlavní řešitel PhDr. Zdeněk Vácha) • Vývoj a výroba tradičních vápenných pojiv pro opravy historických stavebních památek na moderním zařízení´(Hlavní řešitel Ing. Dagmar Michoinová, Ph.D.) • Umění středověku ve sbírkách rakouského arcivévody Františka Ferdinanda d´Este (Hlavní řešitel PhDr. Aleš Mudra, Ph.D.) • Systém pro inteligentní péči o kulturní majetek (Hlavní řešitel Ing. Petr Volfík) • Historický vývoj sídel na starých mapách a jejich publikace na mapovém portále (Hlavní řešitel Mgr. Šimon Eismann) • Detektory kovů a ochrana národního kulturního dědictví – ohrožené a mizející památky (Hlavní řešitel Mgr. Martin Tomášek) • Archeologická mapa Čech. Systém pro sběr, správu a prezentaci dat (Hlavní řešitel Mgr. Martin Tomášek) Příjemce + NPÚ v roli dalšího účastníka • Identifikace významných území s kulturně historickými hodnotami ohrožených přírodními a antropogenními vlivy (Hlavní řešitel Ing. arch. Alexandra Křížová) • Hudebně akustická dokumentace historických varhan a jejich prostorů - součást Národního kulturního dědictví (Hlavní řešitel PhDr. Petr Koukal Ph.D.) • Ochrana a péče o historickou kulturní krajinu prostřednictvím institutu krajinných památkových zón (Hlavní řešitel Ing. arch. Věra Kučová)

52

Poskytovatel MK ČR zveřejnil v prosinci 2011 výsledky. 9 projektů NPÚ bylo přijato k finanční podpoře. Jedná se o tyto projekty: • Kulturně historicky cenná území jako součást národní a kulturní identity České Republiky. Metody identifikace hodnot historických sídel , parků a zahrad a jejich zachování. (Hlavní řešitel Ing. Vlastislav Ouroda, Ph.D.) • Dokumentace, digitalizace a prezentace ohroženého kulturního dědictví v příhraniční oblasti Severozápadních Čech (Hlavní řešitel PhDr. Petr Hrubý) • Industriální dědictví Moravy a Slezska (Hlavní řešitel Doc. PhDr. Ing. arch. Miloš Matěj, Ph.D. et Ph.D.) • Tisky 16. století v zámeckých knihovnách České republiky (Hlavní řešitel PhDr. Pavel Hájek) • Vzdělávací role Národního památkového ústavu: Edukace jako klíčový nástroj zkvalitnění péče o kulturní dědictví České republiky (Hlavní řešitel PhDr. Martina Veselá) • Archeologická mapa Čech. Systém pro sběr, správu a prezentaci dat (Hlavní řešitel Mgr. Martin Tomášek) • Identifikace významných území s kulturně historickými hodnotami ohrožených přírodními a antropogenními vlivy (Hlavní řešitel Ing. arch. Alexandra Křížová) • Hudebně akustická dokumentace historických varhan a jejich prostorů - součást Národního kulturního dědictví (Hlavní řešitel PhDr. Petr Koukal Ph.D.) • Ochrana a péče o historickou kulturní krajinu prostřednictvím institutu krajinných památkových zón (Hlavní řešitel Ing. arch. Věra Kučová) 2) GAČR Grantová agentura České republiky vyhlásila dne 9. 3. 2011 veřejné soutěže ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích v rámci programů GA-Standardní projekty, GPPostdoktorandské granty a GC-Mezinárodní projekty. Žádný z projektů nebyl přijat k finanční podpoře. Název projektu Řešitel Druh veřejné soutěže Mariánské, trojiční a další světecké PhDr. Vratislav Nejedlý sloupy a pilíře v Čechách kraje Západočeský, Středočeský a hlavní město Praha. Průmyslová aglomerace jako Doc. PhDr. Ing. arch. Miloš kulturní dědictví Matěj, PhD. et PhD.

standardní projekt

Výzkum vhodných podmínek pro karbonataci vzdušných vápenných malt Doklady barokního zlatnictví a střibrnictví na území Zlínského kraje Sakrální architektura 20. století v Ústeckém kraji

Ing. Dagmar Michoinová, PhD.

postdoktorský projekt

Mgr. Anna Grossová

standardní projekt

Mgr. Marta Pavlíková

standardní projekt

Venkovská sakrální architektura v severozápadních Čechách

Mgr. Lubomír Zeman

standardní projekt

standardní projekt

Posouzení vědecko-výzkumného statutu NPÚ: 28. ledna 2011 byl RVVI schválen Postup při posuzování výzkumných organizací (VO). Referát V+V připravil potřebné materiály pro posouzení statutu NPÚ.

53

Posuzovaná kritéria: pro 1. fázi (splnění formálních znaků): 1) samostatná právní subjektivita, 2) hlavním účelem je provádět základní výzkum, aplikovaný výzkum nebo experimentální vývoj a šířit jejich výsledky (podíl činností subjektu v oblasti výzkumu na jeho celkových činnostech převyšuje 50%, nebo významný podíl, šíření výsledků vlastního VaVaI prostřednictvím publikování, 3) veškerý zisk je zpětně financován do těchto činností, 4) podniky, které mohou uplatňovat vliv na takovýto subjekt nemají žádný přednostní přístup k výzkumným kapacitám tohoto subjektu nebo výsledkům, 4) příjemce má vnitřním předpisem upraven způsob nakládání s výsledky. Pro 2. fázi (stanovení odborných podkladů): 1) Doba vykonávání činnosti ve VaVaI byla minimálně poslední tři roky nepřetržitě, 2) Zařazení výsledků VaVaI do IS VaVaI, za posledních 5 let musí být bodová hodnota zařazených výsledků dosahovat alespoň 1500 bodů, 3) Doložení o poskytování aplikovaných výsledků VaVaI zájemcům za stejných podmínek, 4) existence dlouhodobého koncepčního záměru výzkumné organizace na následující období. NPÚ byl posouzen jako výzkumná organizace pro fázi 1. Konference k ukončení výzkumných institucionálních záměrů Národního památkového ústavu řešených v letech 2005 až 2011 (presentace výsledků) Národní památkový ústav uspořádal ve dnech 10. a 11. listopadu 2011 ve velkém sále zastupitelů Magistrátu hl. města Prahy celostátní konferenci, jejímž záměrem bylo představit odborné i laické veřejnosti dosažené vědeckovýzkumné výsledky NPÚ za posledních sedm let a otevřít diskusi na daná témata. V letech 2005 až 2011 se Národní památkový ústav zabýval na poli výzkumném širokým spektrem témat, moderní a industriální architekturou počínaje, přes dokumentaci vesnických sídel, odborné poznávání a evidenci nemovitého kulturního dědictví, zpracování nálezových zpráv archeologických výzkumů, digitalizaci historických fondů zámeckých knihoven, až po nové technologie informačních systémů a technologické laboratoře. Výzkum probíhal po celém území Čech, Moravy a Slezska a do mezioborových týmů byli přizváni i odborníci z jiných výzkumných institucí. Konference byla tematicky rozdělena do čtyř půldenních bloků podle jednotlivých výzkumných záměrů Národního památkového ústavu. Výzkumný záměr č. 1 (garant doc. Josef Štulc) řešil metodické řízení státní památkové péče včetně implementace integrovaného informačního systému, metod digitalizace fotografické dokumentace památkového fondu a průzkumu historických materiálů a technologií. Záměr č. 2 (garant PhDr. Jaromír Míčka) se zaměřil na odborné formování, vědecké hodnocení, dokumentování a evidenci movitého kulturního dědictví. Záměrem č. 3 (garant PhDr. Vladislav Razím) byl obdobný odborný výzkum v kategorii nemovitého kulturního dědictví a konečně záměrem č. 4 (garant doc. Miloš Matěj) výzkum industriálního dědictví a architektury 19. a 20. století. Za posledních sedm let dosáhl Národní památkový ústav mnoha nezanedbatelných výsledků základního i aplikovaného výzkumu. Publikovány byly odborné studie a články (převážně v časopisech Zprávy památkové péče, Průzkumy památek a Staletá Praha). Byly vydány odborné monografie, průvodce a katalogy výstav. Za všechny jmenujme populární ediční řadu Slavné vily (nakladatelství Foibos) nebo katalog Přemyslovské Křivoklátsko. Ústav pořádal četné přednášky, workshopy, dílny pro studenty i dětské publikum. Odborné bádání podnítilo vznik nových instalací na zámcích a hradech spravovaných Národním památkovým ústavem, dílčí témata byla prezentována v rámci příležitostných krátkodobých výstav. K významným počinům lze přičíst také metodické publikace a specializované mapy s odborným obsahem, které napomáhají zajistit odborný přístup v péči o kulturní dědictví a při obnově památek. Některé výstupy vědeckovýzkumné činnosti došly ocenění i v mezinárodním měřítku. Například Projekt konzervace a prezentace Horního hradu v Bečově (tým prof. Ing. arch. akad. arch. Václav Girsa, autorizovaný arch. Miloslav Hanzl, Ing. Dagmar Michoinová Ph.D. a Mgr. Tomáš

54

Wizovský) obdržel v kategorii Research („Výzkum“) prestižní mezinárodní cenu Evropské Unie - Europa Nostra Award za rok 2010. Hojně navštívené konference se kromě památkářů účastnili pracovníci Ministerstva kultury ČR, zaměstnanci muzeí, krajských úřadů, obcí s rozšířenou působností, studenti humanitních i technických oborů a další zájemci. I když úkolem konference bylo prezentovat výsledky již ukončených výzkumných aktivit, většina příspěvků naznačila, že v hlavních tématech bude žádoucí kontinuálně pokračovat a prohlubovat i do budoucna odborný mezioborový diskurs v oblasti památkové péče. Referát V+V byl pověřen celkovou organizací konference. b) Zpracování a implementace odborných metodik dílčích činností v oboru památkové péče. Za rok 2011 se postupně vydaly tyto metodiky: Miroslav ČERNÝ – Miloslav NĚMEČEK, Mikroklima v historických interiérech, NPÚ, Odborné a metodické publikace, sv. 39, Praha 2011. Květoslava KŘÍŽOVÁ – Naděžda KUBŮ a kol., Metodika tvorby interiérových instalací a reinstalací, NPÚ, Odborné a metodické publikace, sv. 40, Praha 2011. Ladislav BEZDĚK –– Karel BOBEK – Dalibor BURŠÍK – Karel JEDLIČKA, Metodika pro elektronický pasport zpřístupněné památky, NPÚ, Odborné a metodické publikace, sv. 41, Praha 2011. c) Výzkum nových forem celoživotního vzdělávání pro obor památkové péče Výzkumný úkol hledal a ověřoval netradiční formy poznání kulturního dědictví prostřednictvím didaktických projektů určených dětem. V roce 2011 připravilo oddělení vzdělávání dětskou poznávací soutěž ZEMĚ, která je součástí cyklu „Čtyři živly v architektuře a umění“. Soutěž si klade za cíl podpořit zájem mladé generace o různé typy pražských památek formou plnění různých úkolů na vycházkách i vyhledáváním údajů v literatuře a dalších zdrojích. Aktivní přístup vede děti k pozitivnímu vztahu k památkám a uvědomění si jejích hodnot formou vlastního působení a prožitku. Soutěže se zúčastnila více než stovka dětí a podle názoru pedagogů obohatila zdařilým způsobem probíranou učební látku danou osnovami. Soutěž zprostředkovala dětem poznání památkově zajímavých míst a dopřála pocit uspokojení při nalézání správných odpovědí. Mimořádně kladné ohlasy účastníků nás zavazují k přípravě dalšího ročníku soutěže v příštím roce. d) Historické fondy: V rámci podpůrných činností vytvářejících infrastrukturu významnou pro realizaci výzkumných záměrů NPÚ, zejména pro rozvíjení a zkvalitňování odborně metodického řízení státní památkové péče byly pro rok 2011 stanoveny tyto cíle: Dokončit uspořádání komplexu dokumentů, expertíz a výstupů výzkumných úkolů Státního plánu ekonomického rozvoje ( SPEV), které tvoří soubor perspektivních prací řešených státní památkovou péčí v období 1976 – 1990. Konkrétně bylo uloženo : • Uspořádat a protokolem zhodnotit dohledané materiály výzkumného úkolu SPEV 909-334103/01-03/-01 „Zdokonalování systému řízení státní památkové péče“. • Dohledat a uspořádat zápisy a dokumenty z porad prognostického týmu státní památkové péče, které se uskutečnily v letech 1980-1990. Úkoly byly splněny tak, že dohledané materiály výzkumného úkolu SPEV byly uspořádány podle skupin úloh (SÚ) řešených v rámci 3 tématických úkolů (TÚ) : TÚ -01 „Podmínky racionalizace řídících procesů ve státní památkové péči“. TÚ -02 „Racionalizace organizačních struktur, metod a nástrojů řízení státní památkové péče“. TÚ -03 „Spolupráce státní památkové péče při budování ASŘ v kultuře“.

55

Protokolem pod souhrnným pořadovým číslem 29-32 byl charakterizován a zhodnocen celkový proces řešení tohoto výzkumného úkolu. Druhá část úkolu pro letošní rok týkající se zápisů a dokumentů z porad prognostického týmu státní památkové péče byly uspořádány v šanonech označených PT 1 a PT2. Všechny uspořádané a náležitě adjustované materiály byly předány referátu V+V v ústředním pracovišti NPÚ v Praze. 02 102 Výzkum vytváření a implementace integrovaného informačního systému památkové péče Na základě výše uvedeného přehledu souhrnného plnění po jednotlivých letech lze konstatovat, že i přes výrazné snížení plánované dotace v průběhu plnění úkolu (od roku 2008), díky podpoře z vlastního rozpočtu NPÚ a stabilitě základního řešitelského týmu, byly stanovené cíle úkolu naplněny. Podařilo se navrhnout a vytvořit zcela nový komplexní informační systém, který za pomoci dostupných moderních informačních technologií integruje původně věcně i územně odděleně vytvářené, spravované a užívané datové zdroje, aplikace a dílčí informační systémy v oboru památkové péče. Byla vytvořena dostatečně výkonná a odolná základní infrastruktura IISPP – virtualizované prostředí pro provoz jednotlivých serverů, jednotná datová základna pro ukládání dat, sdílené moduly pro tvorbu aplikací, služby pro jednotnou autentizaci a autorizaci, zálohování, rozcestník pro přístup k jednotlivým aplikacím apod. Byl navržen a vybudován systém pro správu sdílených číselníků společně využívaných ve více aplikacích IISPP. Byl vybudován centrální geografický informační systém (GIS) NPÚ, který definuje pravidla pro jednotnou územní a prostorovou identifikaci všech objektů zájmu památkové péče ve všech aplikacích IISPP, a umožňuje jednotné zpracování a publikaci odborných geografických dat v rámci celého území ČR. Byla navržena a implementována aplikace MIS pro jednotnou evidenci odborné digitální a digitalizované dokumentace NPÚ ve vazbě na GIS a další aplikace IISPP. Byl zajištěn centrální provoz aplikace CastIS pro evidenci mobiliárních fondů památek ve správě NPÚ. Obdobně byla zajištěna implementace nového řešení pro jednotnou evidenci dokumentačních a knihovních fondů NPÚ – IS Tritius. Ke všem vytvořeným aplikacím a službám byla zpracována potřebná uživatelská i administrátorská dokumentace. Pro následující období po skončení řešení úkolu V+V byl zpracován rámcový návrh dalšího rozvoje IISPP. Podrobné informace k řešení jednotlivých dílčích částí IISPP, které byly předmětem plnění úkolu V+V, jsou uvedeny v následujících kapitolách. 1.1.1 Celková architektura IISPP Základní schéma výsledné architektury IISPP ve stavu na konci řešení úkolu je zachyceno na obr. 1. Základní schéma architektury IISPP

56

Celý systém lze rozdělit na následující základní části: -

základní infrastruktura o provozní prostředí (HW a SW) o jednotná datová základna o služby pro autentizaci a autorizaci o zálohování - navzájem integrované aplikace o MIS – systém pro jednotnou evidenci a správu odborné digitální dokumentace v NPÚ o GIS NPÚ – geografický informační systém památkové péče o Codebook - systém pro centrální správu a sdílení číselníků o Tritius – systém pro jednotnou evidenci analogových dokumentačních fondů, odborných knihoven a historických knihovních fondů ve správě NPÚ o CARARE – řešení pro publikaci vybraných informací z evidencí NPÚ na portál Europeana - další aplikace využívající sdílenou infrastrukturu IISPP o ISAD – informační systém o archeologických datech, sloužící především pro prezentaci dat SAS ČR a ODAN v prostředí Internetu a vedení návazných agend o CastIS – aplikace pro jednotnou evidenci mobiliárních fondů památkových objektů ve správě NPÚ o ESS – elektronická spisová služba NPÚ o VEMA – jednotný personální systém NPÚ - prezentační a publikační rozhraní: o Rozcestník aplikací IISPP – webový rozcestník pro přístup k jednotlivým aplikacím, dokumentaci a základním provozním informacím o IISPP o rozhraní pro publikaci mapových služeb GIS NPÚ o terminálové služby pro přístup k centrální evidenci CastIS o publikace metadat pomocí protokolu OAI-PMH (The Open Archives Initiative Protocol for Metadata Harvesting). 1.1.2 Provozní prostředí IISPP V 1. pololetí roku 2011 byla kompletně vybudována nová HW infrastruktura IISPP. Došlo tak jednak k nahrazení již zastaralých serverů pořízených v prvních letech řešení výzkumného úkolu, jednak k potřebnému navýšení výkonu, prostoru pro ukládání dat, síťové konektivity a odolnosti proti výpadkům infrastruktury IISPP, což je nezbytné pro zajištění neustále vzrůstajících nároků na provoz všech aplikací a služeb a jejich další rozvoj. Díky zvolené virtualizační technologii došlo paradoxně k výrazné redukci fyzického hardware – oproti původně sedmi provozovaným samostatným serverům je nová infrastruktura postavena pouze na třech fyzických serverech, na kterých je však aktuálně bez problémů provozováno více jak 30 virtuálních serverů. Kromě serverů řešení dále tvoří centrální diskové úložiště pro provoz virtuálních serverů připojené prostřednictvím redundantního připojení SAS 3 Gbit, úložiště NAS pro zálohování virtuálních serverů a dat připojené prostřednictvím redundantního LAN připojení 1 Gbit, firewall pro zabezpečení připojení k Internetu a síťový přepínač. Síť LAN je tvořena sedmi segmenty pro bezpečné oddělení produkčních sítí jednotlivých aplikací a služeb a management sítě. Základní schéma řešení je uvedeno na obr. 2.

57

obr. 2 – Základní schéma topologie nové infrastruktury IISPP

Nad fyzickým HW byl vybudován cluster, který vytváří prostředí pro provoz virtuálních serverů s vysokou dostupností a rovnoměrným rozložením zátěže na jednotlivé fyzické servery. Pro toto řešení byla použita licence SW VMware Enterprise, která nabízí služby: • High Availability (HA) - služba zajistí, že v případě výpadku fyzického serveru dojde k automatickému spuštění dotčených virtuální serverů na zbývajících fyzických serverech • VMware vMotion (VM) - zajišťuje bezvýpadkovou migraci běžících virtuálních strojů mezi fyzickými servery • Distributed Resource Scheduling (DRS) - služba zajistí automatické uvolnění prostředků fyzického serveru v případě jeho přetížení VMWARE Data Recovery (VDR) – zajišťuje automatické zálohování systémových disků všech virtuálních serverů s využitím velmi efektivní funkce deduplikace zálohovaných dat. Pro správu a řízení přístupu k jednotlivým virtuálním serverům byla vytvořena doména active directory npudt.local se dvěma doménovými řadiči, které dále zajišťují základní síťové služby (DHCP, DNS apod.). Pro přístup správců celé infrastruktury i jednotlivých aplikací bylo nakonfigurováno VPN připojení. Pro zálohování dat byl použit SW IBM Tivoli Storage Manager. Pro zálohování používá metodu Progressive Incremental Backup. Při prvním spuštění zálohy se provede plná záloha všech souborů, poté se zálohují již jen nové nebo změněné soubory. To znamená, že soubor, který byl již jednou zálohovaný a nebyl změněn, se již nikdy nebude zálohovat. Tím se sníží množství přenášených dat. Soubor, který byl změněn, se zálohuje znovu, původní verze souboru ale dál zůstává v záloze a lze ji také případně obnovit. Soubor, který byl odstraněn, také zůstává přístupný pro obnovu. To, kolik verzí jednotlivých souborů a kolik dní si je TSM uchovává, je nastaveno pravidly na TSM serveru. Celé řešení bylo umístěno ve vybraném datovém centru – na rozdíl od původního umístění v nevyhovujících prostorách serverovny v ÚP NPÚ je tak zajištěna výrazně lepší konektivita díky napojení na páteřní síť Internetu, odolnost proti výpadkům napájení, klimatizace i fyzická bezpečnost. Díky uživatelské přívětivosti správy a flexibilitě virtuálního prostředí je velmi jednoduché upravovat konfiguraci jednotlivých virtuálních serverů, vytvářet nové virtuální servery pomocí šablon, nastavovat priority jednotlivých virtuálních serverů pro přístup k dostupným systémovým zdrojům, monitorovat celé prostředí, obnovovat celé virtuální servery nebo jednotlivé soubory ze zálohy apod. Vlastní migrace všech stávajících aplikací a služeb IISPP na novou infrastrukturu proběhla v polovině dubna 2011. Zároveň byly v rámci migrace provedeny následující změny prostředí: • u všech Windows serverů byl proveden upgrade na nejnovější verzi OS Windows Server 2008 R2 64 bit. • obdobně u všech Linux serverů byl proveden upgrade na verzi Centos 5.7 x86_64bit • u databázového serveru byl proveden upgrade na nejnovější verzi MS SQL Server 2008 R2 58

• optimalizace umístění jednotlivých infrastrukturních služeb na virtuálních serverech • oddělení testovacích prostředí jednotlivých aplikací na samostatné virtuální servery. 1.1.3 Jednotná datová základna Pro zajištění centrálního úložiště všech dat v rámci konsolidovaného IS NPÚ byla implementována jednotná interní datová základna (JDZ) založená na technologii relační databáze. Vlastní implementace JDZ spočívá ve zprovoznění, tj. instalaci a konfiguraci centrálního databázového serveru MS SQL 2008 R2 Standard Edition, resp. několika instancí databáze pro jednotlivé potřeby (provozní, testovací, GIS a ESS). Tento server je určen jako standardní prostředí pro nasazování všech databází, potřebných pro aplikace a systémy NPÚ. 1.1.4 Služby pro autentizaci a autorizaci Služby pro autentizaci a autorizaci jsou realizovány pomocí systému adresářových služeb. Autentizační a autorizační údaje jsou uloženy v centrální autentizační a autorizační databázi. Adresářové služby jsou v rámci NPÚ využity pro následující funkce: • Referenční databáze uživatelských účtů a hesel pracovníků NPÚ – pro jednotnou autentizaci k „vnitřním“ systémům a aplikacím. Tato databáze zahrnuje pracovníky všech pracovišť NPÚ. • Referenční databáze uživatelských účtů a hesel pracovníků externích subjektů z řad partnerů i veřejnosti – pro jednotnou autentizaci k „vnitřním" systémům a aplikacím NPÚ. Tato databáze zahrnuje externí registrované uživatele IISPP. • Databáze práv a rolí k aplikacím – adresářové služby poskytují informace pro autorizaci pracovníků k aplikacím provozovaných v rámci NPÚ. • Údaje o pracovnících NPÚ všeobecného použití – telefonní číslo, číslo místnosti, budova, organizační útvar, funkce, atp. Služby pro autentizaci a autorizaci jsou provozovány centrálně. Adresář realizující tyto služby je umístěn na jednom serveru v rámci infrastruktury IISPP. Adresář je spravován také centrálně pomocí správcovského rozhraní dostupného i přes internet. Jmenný prostor adresářových služeb je členěn podle správy objektů. To znamená, že jednotlivé uživatelské účty jsou rozděleny do více kontextů podle příslušnosti do daného pracoviště, do partnerských organizací a veřejnosti. Jejich případné další organizační hierarchické rozčlenění je zachyceno pomocí vhodně definovaných atributů. Změna organizační jednotky uživatele znamená pouze změnu hodnoty jednoho, nebo několika atributů uživatelského účtu. Služby pro autentizaci a autorizaci jsou určeny k tomu, aby příslušná aplikace (modul) mohla co nejjednodušeji provést autentizaci a autorizaci konkrétního uživatele, a zároveň aby správa uživatelských účtů byla jednotná, společná pro všechny aplikace a bezpečná. Tato služba je volitelná. Je určena pro ty aplikace, které musí podle své bezpečnostní politiky řídit přístup k datům na základě individuální autentizace a autorizace uživatele. Logický model autentizačních a autorizačních služeb je uveden na následujícím obrázku.

obr. 3 - Logický model adresářových služeb

59

Z tohoto konceptu NPÚ vyplývají následující požadavky, které jsou standardem: • Uživatel se hlásí ke všem aplikacím (modulům) jedním způsobem autentizace (jedním heslem). • Administrátor spravuje účty uživatele pro všechny aplikace (moduly) v jednom rozhraní. • Co nejkratší doba na přidělení a zejména na zrušení přístupových práv s minimalizací rizik vyplývajících z pozdního rušení účtů. • Aplikace (moduly) neimplementují svoji uživatelskou databázi (nemusí ukládat autentizační a autorizační informace o uživatelích svými prostředky a také si je spravovat). • Aplikace (moduly) využívají externí autentizační a autorizační databázi, pomocí přesměrování autentizace a autorizace ze své lokální databáze do této externí. • Je možné měnit způsob implementace autentizační a autorizační databáze s minimálními dopady na IS NPÚ bez nutné modifikace aplikací a modulů. • Změny v autentizaci a autorizaci se dotýkají pouze implementace a případně struktury autentizační a autorizační databáze a bezpečnostního modulu. Autentizační a autorizační databáze je fyzicky realizována LDAP serverem. Pro implementaci je použita technologie OpenLDAP Server. LDAP server je objektová databáze podle zjednodušeného standardu X.500 dostupná standardním protokolem LDAP. Veškeré personální údaje o pracovnících NPÚ i externích uživatelích jsou do LDAP automaticky přenášeny z jednotného personálního systému NPÚ (personální systém VEMA), který tedy slouží jako primární a autoritativní zdroj všech uživatelských atributů. Synchronizace kromě aktualizace údajů v LDAP zajišťuje kompletně vznik nových uživatelských účtů, jejich zneplatnění na základě ukončení pracovního poměru apod. Naopak synchronizace nezajišťuje přidělení přístupových práv k jednotlivým aplikacím – přiřazení uživatele do definovaných aplikačních rolí nebo skupin. To provádí administrátor na základě požadavků odborných garantů jednotlivých aplikací. Z výše uvedených stávajících aplikací a informačních systémů začleněných do IISPP jsou v současnosti uvedené služby pro autentizaci a autorizaci implementovány a používány pro vyhrazené (neveřejné) části aplikací MIS, ISAD, GIS NPÚ, Tritius, Codebook, ESS a Rozcestník aplikací IISPP. 1.1.5 MIS (Metainformační systém) Aplikace MIS je určena pro jednotné ukládání, popis a zpřístupnění digitálních nebo digitalizovaných odborných dokumentů (fotografie, mapy, plány, textové dokumenty apod.) týkajících se objektů zájmu památkové péče, nebo obecně odborné činnosti NPÚ. Aplikace umožňuje • uložení dokumentů (nezávisle na pracovišti) a jejich zpřístupnění v rámci celého NPÚ, včetně uložení informací o dosud nedigitalizovaných dokumentech uložených v archivech NPÚ • vytváření vazeb mezi uloženými digitálními dokumenty v MIS a ostatními aplikacemi • vyhledávání dokumentů na základě dostupných informací uložených v MIS a informací získávaných automatizovaně z ostatních odborných evidencí provázaných s dokumenty. Technické řešení MIS je založeno na společné centrální infrastruktuře IISPP (viz výše). MIS byl s ohledem na kladené požadavky navržen jako distribuovaný systém skládající se z jednoho centrálního a z řady lokálních serverů (obr. 4), na straně uživatele je vyžadován pouze standardní internetový prohlížeč. Na každém pracovišti NPÚ – ústředním pracovišti (ÚP) a všech územních odborných pracovištích (ÚOP), se prostřednictvím lokálních částí MIS ukládají dokumenty do lokálního úložiště dat (lokální MIS server). Objemově velká data jsou tak ukládána v rámci lokální sítě na jednotlivých pracovištích NPÚ, čímž je dosaženo úspory zatížení externí síťové infrastruktury a urychlení odezvy systému pro typické uživatelské operace. Popis všech dokumentů (metainformace) včetně automaticky generovaných náhledů obrazových dokumentů 60

v redukovaném rozlišení je ukládán centrálně v jednotné datové základně (JDZ) prostřednictvím centrální části MIS. Všechny popisné informace včetně obsahu textových dokumentů (i textového obsahu PDF dokumentů) a obsahu definovaných atributů z provázaných aplikací k danému dokumentu jsou automaticky indexovány pro možnost fulltextového vyhledávání.

obr. 4 - Infrastruktura aplikace MIS Uživatelé při práci s MIS komunikují prostřednictvím webového rozhraní buď s příslušnou lokální částí MIS (vkládání dokumentů, lokální administrace), nebo s centrální částí MIS (fulltextové nebo parametrické vyhledávání dokumentů v MIS, prohlížení metainformací nalezených dokumentů resp. vlastních dokumentů, úprava metainformací, stahování online dostupných dokumentů z libovolného lokálního úložiště, administrace sdílených číselníků apod.). Přístup k oběma částem MIS je řízen pomocí vybudované infrastruktury pro autentizaci a autorizaci (viz výše). MIS poskytuje prostředky k řízené archivaci dat z příslušných dokumentových úložišť a další práci s nimi v případě potřeby (znovuzpřístupnění z archivu). Veřejná část MIS umožňující přístup pomocí standardního nešifrovaného http protokolu je dostupná na adrese http://iispp.npu.cz/mis_public/homepage.htm. Umožňuje fulltextové vyhledávání veřejně přístupných dokumentů (obr. 5), zobrazení vybraných základních popisných atributů, náhledů obrazových dokumentů resp. stažení neobrazových (textových, PDF apod.) dokumentů. Příklad zobrazení informací o dokumentu ve veřejné části MIS je zachycen na obr. 6. Struktura metainformací pro popis dokumentů v MIS vychází z potřeb NPÚ. Kromě základních a v obdobných systémech běžných atributů pro popis dokumentu, jeho typu, formátu, autora, data vzniku apod. obsahuje MIS atributy pro vytvoření vazeb dokumentu na ostatní aplikace IISPP (aktuálně na data ÚSKP, SAS ČR a Tritius), a dále atributy pro územní identifikaci objektů zájmu památkové péče, které jsou obsahem daných dokumentů. Územní identifikace dokumentů je založena na standardu pro jednotnou prostorovou identifikaci předmětů ochrany a zájmů památkové péče definovaném v GIS NPÚ. Díky tomuto propojení lze přímo z daného dokumentu v MIS zobrazit příslušné záznamy v propojených evidencích nebo polohu daného objektu či lokality v mapě. Naopak z mapového projektu lze kliknutím v daném bodě jednoduše automaticky vyhledat a zobrazit všechny dokumenty v MIS k danému objektu či lokalitě.

61

obr. 5 – Příklad zobrazení výsledku vyhledávání ve veřejné části MIS

obr. 6 – Detail dokumentu ve veřejné části MIS 1.1.6 GIS NPÚ Geografický informační systém NPÚ je klíčovým a komplexním systémem NPÚ pro správu geografických dat ve vazbě na data popisná (ÚSKP, SAS ČR a další evidence). Realizace systému je postavena na těchto klíčových technologiích: • ArcGIS Server • ArcSDE • ArcIMS • MapServer • T-WIST Server, T-MapServer

62

GIS NPÚ je budován na základě centrálního datového skladu, s definovaným jednotným datovým modelem pro vytváření bezešvých odborných datových sad pro celé území ČR, se zavedeným standardem pro prostorovou identifikaci všech objektů zájmu památkové péče založeným na vazbě na data Registru sčítacích obvodů Českého statistického úřadu a na datech specializované databáze CZ_RETRO. GIS NPÚ je využíván především pro zpracování: • základní bodové identifikace a plošného vymezení kulturních památek • bodového a plošného vymezení památkově chráněných území a ochranných pásem • plošného vymezení území s archeologickými nálezy • tematických map a analýz, např. stavebně historických průzkumů, plánů ochrany památkových rezervací a zón dle vyhlášky MK ČR č. 420/2008 Sb. apod. • nominační dokumentace pro zápis na listinu světového kulturního dědictví (včetně převodu do souřadného systému WGS84 a překladu do angličtiny) • georeferencovaných císařských otisků map stabilního katastru • dalších specializovaných odborných výstupů činnosti NPÚ nebo úkolů výzkumu a vývoje. GIS NPÚ je referenčním zdrojem dat pro územní identifikaci objektů zájmu památkové péče v ostatních evidencích NPÚ (např. MIS, Tritius). Je také používán pro zajištění tvorby a předávání dat územně analytických podkladů (ÚAP) krajským úřadům a obcím s rozšířenou působností. Odborná data jsou v GIS NPÚ zpracovávána především formou výřezů příslušného území z centrální geodatabáze pro zpracování aktualizace v jednotlivých pracovištích NPÚ v lokálním prostředí SW GIS Arcview, následně jsou takto aktualizovaná data opět začleňována do centrální bezešvé geodatabáze. Pro prezentaci dat GIS NPÚ pro interní i externí uživatele slouží množství vytvořených mapových projektů a služeb: IMS a ArcGIS Server služby a nad nimi vytvořené mapové projekty pro tlusté klienty ArcGIS (Arcview, Arcreader) veřejné a neveřejné webové mapové projekty (veřejná část je dostupná na adrese http://gis.up.npu.cz) WMS služby podle mezinárodního standardu OGC (Open Geospatial Consortium). Přehled poskytovaných mapových služeb GIS NPÚ je patrný z obr. 7. Na obr. 8 a 9 jsou pak uvedeny příklady publikovaných mapových projektů GIS NPÚ. Pro zajištění autentizace a autorizace webových mapových projektů a služeb je GIS NPÚ napojen na společné infrastrukturní služby IS NPÚ (viz výše). NPÚ dále provozuje specializované webové aplikace Metis (Metainformační systém pro GIS data) a Výdejní modul ÚAP (aplikace na podporu distribuce dat pro územně analytické podklady).

obr. 7 – Přehled mapových služeb publikovaných technologií ArcGIS Server z centrálního systému GIS NPÚ

63

obr. 8 – Veřejný webový mapový projekt „Památkový fond (vybrané části)“ v prostředí Google Maps – zobrazení základní informace, fotografie a odkazů pro vybranou památku

obr. 9 – Veřejný webový mapový projekt „Územní identifikace“ – zobrazení základních informací k vybranému objektu v mapě a automaticky vyhledaných provázaných dokumentů k tomuto objektu v MIS 1.1.7 IS Tritius V závěru roku 2010 bylo rozhodnuto o zavedení centrální evidence dokumentačních a knihovních fondů NPÚ. Pro tuto potřebu byla vybrána aplikace Tritius, která je generačně novou verzí knihovního SW Clavius (výrobcem a dodavatelem je firma LANius s.r.o. Tábor). Aplikace Clavius byla dosud v NPÚ primárně používaná pro zpracování úplné katalogizace historických knihovních fondů na památkových objektech ve správě NPÚ. Na některých pracovištích NPÚ se již také využívala pro katalogizaci odborných knihoven a pro evidenci analogových dokumentačních fondů (sbírek mapové a plánové dokumentace apod.). Byla však dosud provozována na jednotlivých pracovištích odděleně v podobě lokální desktopové aplikace se samostatnou lokální databází. Aplikace Tritius jakožto nástupce SW Clavius je moderní webová aplikace se standardní třívrstvou architekturou: centrální SQL databáze – aplikační server – tenký klient (webový prohlížeč). Je postavena na stejných technologických základech jako základní infrastruktura IISPP (MS SQL databáze, vývojové prostředí Java). Vzhledem k požadavku na sjednocení stávajících lokálních evidencí byl tedy na počátku roku 2011 podrobně rozpracován návrh na jednotné řešení evidence knižních a dokumentačních fondů NPÚ v IS Tritius. Zatímco pro oblast evidence odborných a historických knihovních fondů se jedná především o customizaci aplikace Tritius pro potřeby NPÚ resp. převzetí konfigurace z předchozí používané verze SW Clavius, a největší pracnost je v oblasti migrace dat z jednotlivých lokálních databází a jiných používaných formátů do jednotné centrální databáze, v oblasti evidence dokumentačních

64

fondů jde prakticky o úplný vývoj aplikace od návrhu struktury evidovaných informací až po kompletní funkcionalitu včetně integrací s ostatními centrálními aplikacemi v rámci IISPP (s tím, že bude s výhodou využito flexibilní prostředí IS Tritius a existující funkcionality pro oblast knihovních fondů, např. sdílení autorit, evidence výpůjček apod.). Na základě definované struktury atributů evidence dokumentačních fondů a požadavků na propojení s ostatními částmi IISPP bylo nutné v rámci implementace IS Tritius řešit: • integraci s aplikací MIS - MIS bude jednotným úložištěm digitalizované dokumentace evidované primárně v IS Tritius • vytvoření systému pro správu sdílených číselníků IISPP – základních oborových heslářů sdílených více aplikacemi v rámci IISPP • vytvoření webových služeb pro efektivní vytváření a správu vazeb na GIS NPÚ (IS Tritius bude používat zavedený standard pro jednotnou územní identifikaci evidovaných dokumentů), evidence ÚSKP a SAS ČR. Následující schéma (obr. 10) znázorňuje návrh cílové integrace systémů MIS a Tritius. Odborný referent NPÚ bude mít zajištěn přes uživatelské rozhraní přístup jak k systému MIS, tak také k systému Tritius. V uživatelském rozhraní systému Tritius bude zobrazen URL odkaz na záznam (nebo více záznamů s ohledem na možnost mít k jednomu záznamu v Tritiu více digitálních dokumentů v MIS) do MIS. A obráceně v uživatelském rozhraní systému MIS bude zobrazen URL odkaz na záznam do systému Tritius. Pro propojení mezi záznamy budou využity automaticky generované jednoznačné ID MIS a ID Tritius (titulové číslo). Po pořízení digitalizovaných příloh do MIS budou přes webové služby načtena z Tritia požadovaná metadata do MIS. Tritius bude nabízet pomocí standardní technologie OAI-PMH (Open Archives Initiative Protocol for Metadata Harvesting) providera údaje pro synchronizaci jednotlivých záznamů do MIS, zároveň bude možné poskytovat i opravené a nové záznamy za určité období.

¨ obr. 10 – Kontextové schéma integrace MIS a Tritius S aplikací Tritius bude komunikovat pouze centrální část aplikace MIS. Komunikace mezi aplikacemi bude zajištěna různými protokoly na více samostatných komunikačních rozhraních: • komunikace pro přenos metadat a pro synchronizaci metadat pomocí protokolu OAI-PMH přes HTTP. • komunikace pro vytvoření vazby a odstranění vazby pomocí protokolu SOAP/HTTP. • komunikace na úrovni grafického uživatelského rozhraní (GUI) - pokud bude existovat vazba mezi dokumenty systémů MIS a Tritius, bude na detailu dokumentu v systému Tritius zobrazen odkaz směřující na dokument(y) v systému MIS a naopak na detailu dokumentu v systému MIS zobrazen odkaz směřující na dokument v systému Tritius. Systém Tritius bude také zobrazovat náhled(y) dokumentu ze systému MIS. Výše uvedené schematicky znázorňuje obrázek 11.

65

cmp Schéma architektury integrace MIS a Tritius

Referent NPÚ Webov ý prohlížeč

odkaz URL

GUI systému MIS

Aplikační logika MIS

Modul pro komunici s Tritius

GUI systémuTritius

SOAP/HTTP

SOAP/HTTP

Aplikační rozhraní Tritius

Služební proxy (ESB)

OAI-PMH/HTTP

Aplikační logika Tritius

OAI-PMH/HTTP

Databáze systému MIS

Databáze systému Tritius

Systém MIS

Systém Tritius

obr. 11 – Schéma architektury komunikace systémů MIS a Tritius Pro integraci obou aplikací bylo tedy nutné zajistit řešení následujících požadavků: • vytvoření vazby mezi digitálním dokumentem v systému MIS a záznamem v systému Tritius zobrazení vazby mezi záznamy v obou systémech s možností rychlého přechodu mezi aplikacemi pomocí URL odkazu • zobrazení načtených metadat ze systému Tritius v MIS – při vytvoření vazby dojde k přenesení vybraných metadat ze záznamu v IS Tritius (primární zdroj údajů) do databáze MIS k příslušnému dokumentu (naplnění povinných polí, pro účely vyhledávání přímo v MIS apod.) • zamezení možnosti editace přenášených atributů v MIS po vytvoření vazby – pro zajištění shody údajů o daném dokumentu v obou systémech • zajištění automatické synchronizace přenášených metadat do MIS při jejich změně v IS Tritius • možnost změny nebo zrušení vazby dokumentu v MIS na záznam v IS Tritius a automatické promítnutí této změny v IS Tritius. V aplikaci Tritius byly implementovány potřebné webové služby pro výměnu dat při práci s vazbou mezi systémy MIS a Tritius, s následujícími metodami: • getRecord - metoda na úrovni protokolu OAI-PMH/HTTP, slouží pro převzetí metadat z Tritius do MIS • createLink - metoda na úrovni protokolu SOAP/HTTP, slouží pro nastavení vazby mezi záznamy v systémech Tritius a MIS • deleteLink - metoda na úrovni protokolu SOAP/HTTP, slouží pro odstranění vazby mezi záznamy v systémech Tritius a MIS. Pro účel synchronizace metadat mezi aplikacemi Tritius a MIS byl využit protokol OAI-PMH. Aplikační rozhraní aplikace Tritius nabízí metodu listRecords která vrátí seznam záznamů aplikace Tritius, u kterých došlo ke změně v určitém časovém období. Při samotném přenosu jsou data přenášena ve formátu XML, jak je definováno protokolem OAI-PMH. Aplikace Tritius bude v tomto případě implementovat poskytovatele dat (v konvenci pojmenování dle protokolu OAI-PMH se jedná o „Data Provider“ či server) a aplikace MIS bude implementovat sběrače dat (v konvenci pojmenování dle protokolu OAI-PMH se jedná o „Harvester“ či klienta). Pokud dojde k odstranění dokumentu v Tritiu, bude MIS při volání metody listRecords o této skutečnosti informován. V takovém případě se vazba na záznamy v aplikaci Tritius u dokumentů aplikace MIS odstraní.

66

Synchronizace metadat je automaticky spouštěna jednou denně v nočních hodinách. Naplánování automatické synchronizace je zajištěno pomocí technologie Quartz, která již spouští jiné noční úlohy např. pro reindexaci dokumentů MIS pro fulltextové vyhledávání, pro synchronizaci uživatelů s LDAP, aj. Ostrý provoz IS Tritius pro evidenci dokumentačních fondů na všech pracovištích NPÚ byl spuštěn k 1. 1. 2012 (aplikace je dostupná pro definované uživatele na adrese https://iispp.npu.cz/df, základní uživatelské rozhraní je zobrazeno na obr. 12). Následně v prvním čtvrtletí roku 2012 bude spuštěn také pro evidenci odborných knihoven, včetně zprovoznění webového katalogu Carmen pro vyhledávání a snadný přístup k jednotlivým záznamům pro jednotlivé kategorie uživatelů (včetně veřejnosti). V průběhu roku 2012 pak bude implementována potřebná funkcionalita i pro centrální evidenci historických (zámeckých) knihoven.

obr. 12 – Základní uživatelské rozhraní IS Tritius 1.1.8 Codebook – centrální správa číselníků V rámci analýzy požadavků na integraci IS Tritius a MIS bylo identifikováno několik číselníků, které jsou shodně používány v obou aplikacích nebo i v jiných odborných IS NPÚ. Pro účely efektivní správy těchto společných číselníků a poskytování obsahu číselníků v jednotné podobě všem aplikacím byla navržena a vyvinuta aplikace umožňující komfortní práci s těmito číselníky. Řešení poskytuje aplikační rozhraní umožňující použití hodnot z jednotlivých číselníků okolními aplikacemi, a grafické uživatelského rozhraní, které umožňuje realizovat potřebné operace nad číselníky a nad položkami zvoleného číselníku pro správce a uživatele číselníků. Schéma na obr. 13 znázorňuje navržený princip řešení centrální správy číselníků. Uživatel v roli Přispěvatel má možnost u vybraných číselníků vkládat nové hodnoty. Uživatel v roli Redaktor má přes uživatelské rozhraní systému Centrální správa číselníků přístup ke schvalování a aktualizaci položek číselníků.

67

HT TP

TP HT

HT TP

obr. 13 – Kontextové schéma centrální správy číselníků Základní požadavky na vlastnosti řešení pro centrální správu číselníků v prostředí NPÚ byly definovány následovně: - Přístup k přidávání nových záznamů do číselníků bude umožněn pouze pro uživatele v roli Přispěvatel a Redaktor. Nastavení těchto rolí bude možné provést na úrovni číselníků. - Přístup uživatele v roli IT administrátor a role Čtenář bude plošná přes všechny číselníky. IT administrátor ani Čtenář nebudou mít možnost provádět vkládání hodnot, změny hodnot ani zneplatnění hodnot v číselnících. - Systém pro centrální správu číselníků bude umožňovat provádění následujících operací nad číselníkem: • Výběr číselníku ze seznamu. • Nastavení role Přispěvatel umožňující danému uživateli vložení nové položky do číselníku • Nastavení role Redaktor umožňující danému uživateli vložení a schválení nové položky v číselníku • Editace popisných údajů číselníku. - Přístup k aplikaci a přiřazení jednotlivých uživatelů k rolím IT administrátor, Redaktor, Přispěvatel nebo Čtenář bude řešeno mimo systém pro správu číselníků (konkrétně v aplikaci Správa adresářových služeb určené pro správu LDAP NPÚ). - Dále bude systém umožňovat provádění následujících operací nad položkami číselníku: • Přidání nové položky číselníku. • Zneplatnění položky číselníku. • Změna položky číselníku. • Vyhledávání položek ze seznamu. • Schválení nové položky pro zobrazení v číselníku (pouze role Redaktor). • Hromadný výběr položek ze seznamu (check box) podle autora položky, data založení, data změny, stavu položky, data zneplatnění, názvu položky. o Hromadné zneplatnění položek. o Hromadné změny hodnot položek. o Hromadné schválení položek. o Hromadné sloučení více položek do jedné. • Export vybraných položek číselníku do MS Excel. Pro číselníky s jednou úrovní bude možný export i z výsledku vyhledávání. - Systém bude nabízet u vybraného číselníku volbu „omezit seznam položek“ (filtr zobrazení) na: • Jen platné

68

-

-

• Jen schválené • Ke schválení • Jen zneplatněné • Všechny Součástí implementace sdílených číselníků bude i migrace dat ze stávajících zdrojů a vytvoření nezbytných uživatelsky příjemných nástrojů pro správu těchto číselníků. Centrální správa číselníků bude prostřednictvím webových služeb nabízet rozhraní pro okolní systémy NPÚ, které bude poskytovat: • Seznam sdílených číselníků. • Seznam položek jednoho číselníku. • Vrácení hodnoty položky podle identifikátoru. • Vrácení seznamu hodnot podle identifikátoru nadřízeného záznamu. • Přidání nové položky číselníku (pouze role Přispěvatel, Redaktor). Automaticky dojde k uložení autora položky a data vložení nové položky. Přístup k aplikaci pro centrální správu číselníků bude zabezpečený přes uživatelské jméno a heslo, s využitím zavedeného jednotného systému autentizace a autorizace v IISPP.

Architektura navrženého systému Centrální správy číselníků se skládá ze tří základních částí: - Externí zdroje dat pro integraci – jedná se o data, která budou zpřístupněna pro okolní systémy přes rozhraní systému Centrální správy číselníků. Data budou určena pouze pro čtení. Potřebná data budou uložena v lokální kopii databáze číselníků. Tato lokální kopie bude pravidelně aktualizována daty z primárního zdroje pomocí nástrojů ETL. Tímto způsobem budou aktualizována data z primárních zdrojů dat aplikací GIS, MonumIS a SAS ČR. - Systém centrální správy číselníků složený z těchto částí: • Databáze správy číselníků – bude obsahovat jak data, která budou určena pro čtení i zápis a plně ve správě aplikace centrální správy číselníku, tak data pouze pro čtení naimportovaná nástroji ETL. • Aplikační logika správy číselníků – samotná logika aplikace. • Rozhraní správy číselníků – rozhraní vystavující metody pro přístup k datům systému centrální správy číselníku. Bude se jednat o rozhraní webových služeb. • GUI systému pro správu číselníků – grafické uživatelské rozhraní přístupné uživateli přes webový prohlížeč. • Služební proxy – technologie ESB, která bude vystavovat jednotlivá rozhraní webových služeb okolním systémům. - Okolní systémy NPÚ využívající sdílené číselníky – aplikace NPÚ, které budou využívat systém centrální správy číselníků. Aktuálně se jedná o systémy MIS a Tritius. Pro správu obsahu jednotlivých číselníků a další požadované funkcionality byla vytvořena webová aplikace „Codebook“, která je dostupná pro definované uživatele na adrese https://iispp.npu.cz/codebook. Úvodní obrazovka aplikace po přihlášení uživatele nabízí přehled jednotlivých číselníků (obr. 14), následně po rozkliknutí konkrétního číselníku je zobrazen jeho obsah a příslušné funkcionality dle role přihlášeného uživatele (obr. 15). Úplný popis všech funkcí aplikace Codebook je uveden obdobně jako u ostatních aplikací IISPP ve vytvořené uživatelské příručce.

69

obr. 14 – Aplikace Codebook pro správu sdílených číselníků Pro zajištění funkcí poskytovaných pro okolní systémy NPÚ, které využívají sdílené číselníky, nabízí aplikace sdílených číselníků webovou službu s následujícími metodami: - getCodebooks - vrátí seznam všech číselníků integrovaných do systému sdílených číselníků - getValues - vrátí seznam všech hodnot - getValue - slouží pro vrácení seznamu atributů daného záznamu - getValuesBy - vrátí seznam hodnot určených kategorií. Pod kategorií si lze představit významové pojmenování jedné úrovně v rámci víceúrovňového číselníku, např. vrátí seznam okresů na základě kraje nebo typy originálního dokumentu pouze pro restaurátorské zprávy. Číselník bude v rámci svého rozhraní definovat „n – 1“ těchto metod, kde “ n „ je úroveň zanoření číselníku - addValue - přidá novou položku do číselníku - getModifiedValues - vrátí modifikované záznamy od určitého data do současnosti - getReplacedValues - slouží pro vrácení seznamu dvojic neplatných záznamů a jejich náhrad.

obr. 15 – Zobrazení obsahu vybraného číselníku a dostupných funkcionalit Pro zajištění integrace na systém GIS, územní identifikaci objektů, poskytuje aplikace sdílených číselníků webovou službu s následujícími metodami: - findByPaGis - slouží pro vyhledání záznamu na základě známého kódu paGIS, metoda vrací přesně jeden záznam nebo žádný, pokud záznam s daným kódem paGIS nebyl nalezen - findByAll - slouží pro vyhledání záznamů na základě vstupních kritérií. Metoda vrací seznam nalezených záznamů - getModifiedValues - vrátí modifikované záznamy od určitého data do současnosti - getModifiedLinks - vrátí změny ve vazbách mezi kódem paGIS a kódy lokality od určitého data do současnosti. Obdobně poskytuje systém sdílených číselníků i webovou službu pro územní identifikaci lokalit. Pro zajištění integrace na evidenci kulturních památek (ÚSKP) poskytuje systém sdílených číselníků webovou službu s následujícími metodami: 70

-

findByRegId - slouží pro vyhledání záznamu na základě známého identifikátoru kulturní památky IdReg. Metoda vrací přesně jeden nebo žádný záznam, pokud záznam s daným identifikátorem nebyl nalezen - findByAll - slouží pro vyhledání záznamů na základě zadaných vstupních kritérií. Metoda vrátí seznam nalezených záznamů - getModifiedValues - vrátí modifikované záznamy od určitého data do současnosti. Obdobně opět poskytuje systém sdílených číselníků i webové služby pro integraci s evidencí chráněných území a území s archeologickými nálezy. Celý systém pro centrální správu sdílených číselníků včetně integrace aplikací MIS a Tritius byl spuštěn v ostrém provozu 1. 9. 2011. 1.1.9 Zajištění centrálního provozu aplikace CastIS Aplikace CastIS, určená pro evidenci mobiliárních fondů všech památkových objektů ve správě NPÚ, byla dosud provozována jako samostatná, lokální aplikace na jednotlivých památkových objektech (celkem cca 100 instalací), dále pak na jednotlivých územních odborných pracovištích (ÚOP) NPÚ pro potřebu nahlížení do souhrnné, „krajské“ databáze. Aktuální data byla na ÚOP z jednotlivých objektů předávána většinou „ručně“, dávkově v dohodnutých intervalech (kromě relativně malých databázových informací s popisnými údaji se jedná o velký objem dat v podobě obrazových, případně video a dalších souborů). Stávající způsob provozování je relativně dostatečný pro zpracování základní evidence mobiliárních fondů. Nevyhovuje však již pro požadované vedení průběžné evidence (evidence výpůjček, pohybu předmětů mezi jednotlivými pracovišti apod.), kdy je nutné pracovat společně s aktuálními evidencemi všech objektů. Je také velmi náročný z hlediska správy a údržby aplikace, jakoukoliv úpravu v aplikaci (upgrade apod.) je nutno vždy provést samostatně na všech (tj. více než 100) pracovištích, časově a kapacitně náročný je i přenos dat z objektů na ÚOP (nemluvě o zajištění souladu mezi evidencemi na objektech a ÚOP, bezpečnosti při přenosu dat, zálohování apod.). Prakticky nerealizovatelné je zpřístupnění kompletní evidence pro potřeby ústředního pracoviště (ÚP) NPU. Proto byl v roce 2010 definován požadavek na zajištění centralizovaného provozu aplikace CastIS. Výhody centrálního řešení jsou: • snadná správa: aplikace je instalována pouze jednou na centrálním serveru, veškeré úpravy, konfigurace či upgrade je prováděn také pouze jednou na serveru, všichni uživatelé mají dostupnou stejnou aktuální verzi aplikace • možnost vedení průběžné evidence nad daty ze všech objektů • přístup pracovníků ÚP NPÚ a dalších definovaných uživatelů ke kompletní aktuální evidenci všech mobiliárních fondů, možnost vytváření souhrnných dotazů, statistik apod. • jednotné zajištění zálohování dat, zabezpečení přístupu k datům. S ohledem na charakter aplikace v podobě tzv. tlustého klienta (kompletní přepracování celé aplikace do třívrstvé architektury s využitím tenkého klienta není v tuto chvíli z časových ani finančních důvodů reálné) bylo jako optimální řešení zvoleno provozování aplikace v terminálovém režimu – aplikace je spouštěna a veškeré operace prováděny na výkonném serveru, na stranu klienta jsou přenášeny pouze obrazovky. Pro realizaci tohoto řešení bylo se všemi výhodami využito nové virtualizované prostředí datového centra NPÚ (viz výše). Základní schéma řešení je zachyceno na obr. 16. Uživatelé k centrální evidenci přistupují prostřednictvím klienta „Připojení ke vzdálené ploše“, který je standardní součástí operačních systémů MS Windows. Veškerá komunikace mezi uživatelem a servery je zabezpečena šifrováním. Celé prostředí pro provoz centrální aplikace CastIS bylo připraveno do poloviny května 2011, následně byla provedena instalace klientů a zaškolení uživatelů pilotního provozu na všech

71

památkových objektech ve správě ÚOP NPÚ Plzeň. Během června 2011 pak byl zahájen testovací provoz na všech ostatních pracovištích NPÚ. Na základě pilotního a testovacího provozu bylo ve spolupráci s dodavatelem provedeno množství úprav aplikace CastIS k zajištění požadovaných funkcionalit spojených s centrálním provozem, např. v oblasti nastavení přístupových práv, generování výstupů apod. Ostrý provoz centrální evidence mobiliárních fondů byl zahájen 1. 8. 2011. K tomuto datu byly na centrální server přeneseny aktuální databáze všech památkových objektů a současně též veškerá dosud pořízená fotodokumentace mobiliárních předmětů a další digitální dokumenty (skeny restaurátorských zpráv ve formátu PDF, videodokumentace apod.), v celkovém objemu přesahující 1 TB dat. Přístup k centrální evidenci byl zřízen pro více jak 260 uživatelů s různou úrovní oprávnění. Data z většiny objektů jsou nyní aktualizována přímo online v centrální evidenci, byla ale ponechána také možnost dávkového přenosu dat z lokálních evidencí, především pro objekty bez dostatečně kvalitního internetového připojení, rozsáhlé inventarizace depozitářů apod. Významným přínosem je možnost vyhledávání napříč evidencí všech objektů, a to jak pro statutární úkoly NPÚ, tak i pro aktuálně řešené i nově připravované úkoly výzkumu a vývoje. Aktuálně obsahuje centrální evidence CastIS informace o cca 1 070 tis. mobiliárních předmětech (obr. 17).

obr. 16 – Základní schéma řešení centrálního provozu aplikace CastIS

obr. 17 – Centrální evidence CastIS, hledání přes všechny objekty 1.1.10 Rozcestník aplikací IISPP Webový rozcestník IISPP slouží pro snadnější přístup k jednotlivým centrálním aplikacím NPÚ – v tuto chvíli MIS, GIS, a ISAD. Je umístěn na adrese https://iispp.npu.cz – obr. 18. Kromě odkazů na jednotlivé aplikace umožňuje dále přístup k dostupné uživatelské dokumentaci (s rozlišením veřejné a neveřejné části dokumentace podle stavu přihlášení).

72

Rozcestník je integrován s infrastrukturními službami pro autentizaci a autorizaci – po přihlášení umožňuje uživateli změnu přístupového hesla (pomocí této funkcionality je také prováděna aktivace nových uživatelských účtů po vygenerování výchozích dočasných přihlašovacích údajů uživatele). Pro správce obsahuje dále funkcionalitu pro správu zpřístupněné uživatelské dokumentace, a publikaci aktuálních informací o stavu jednotlivých systémů na titulní stránce rozcestníku.

obr. 18 – Webový rozcestník IISPP

73

02 103 Zdokonalování a rozvíjení metod digitalizace fotografické a grafické dokumentace památkového fondu včetně aplikace výsledků výzkumu a vývoje v praxi památkové péče Digitalizace fotografických negativů a pozitivů z Fotosbírky NPÚ ÚP a fondu fotografií a negativů ve vlastnictví NPÚ - územního odborného pracoviště v Ostravě - shrnutí výsledků zkoumání problematiky digitalizace obrazových předloh v rámci úkolu V+V 02103: Témata z oblasti digitalizace plošných obrazových předloh, zkoumaná v rámci řešení úkolu 02103 v letech 2005-2011 lze vymezit dvěma základními okruhy otázek: • Jaké zařízení pro digitalizaci použít? • Jaké parametry pro vytváření digitálních kopií zvolit? 1.1.1.1 Zařízení pro účely digitalizace Digitalizačními zařízeními, spadajícími pod bod 1, můžeme rozumět veškerá zařízení, kterými je možno převést obrazovou předlohu do digitální podoby. Vzhledem k našim záměrům – vysoká kvalita převodu – musíme zvažovat pouze ta zařízení, která se pro tyto účely hodí. V úvahu přicházejí skenery střední či spíše vyšší třídy a případně digitální fotoaparáty. Digitální fotoaparáty zmiňujeme prozatím pouze pro úplnost, blíže se na ně zaměříme v souvislosti s popisem metody „snímkování“ jakožto alternativy ke klasickému skenování. Z hlediska požadavků na kvalitu digitalizace stojí patrně na nejvyšším stupni bubnové skenery. V bubnových skenerech se předloha připevňuje na skleněný válec, který ve skeneru rotuje. Podél něj během skenování projíždí optické čidlo, na které dopadá paprsek odražený od předlohy nebo procházející předlohou z bodového zdroje. Vidíme hned několik předností uvedeného způsobu – zdroj světla je bodový, a tedy energeticky výhodnější; může být silnější než u plochých skenerů, čímž dochází k dokonalejšímu prosvícení předlohy. Předloha je snímána bodově jediným čidlem (nebo trojicí – pro každou barevnou složku zvlášť), přičemž nedochází k nerovnoměrnostem nasnímané plochy a čidlo může být dokonalejší (většinou se používá fotonásobič, který umožňuje snímání optických hustot až do hodnot 4). Pomocí bubnového skeneru však můžeme digitalizovat pouze dobře ohebné předlohy, což jej předem vylučuje ze skupiny zařízení uvažovaných pro náš účel, neboť ve většině fotosbírek se nacházejí velkoformátové negativy na skle a historické fotokopie, nalepené na tuhé podložce. Našemu účelu proto asi nejlépe vyhoví některý z plochých skenerů. U plochých skenerů se předloha pokládá na sklo, pod kterým přejíždí během skenování zdroj světla. V případě transparentních předloh je zdroj světla umístěn na druhé straně skla a buď přejíždí souběžně s optickým snímačem, nebo prosvětluje celou předlohu v ploše. Odražené nebo prošlé světlo dopadá na řadu optických snímačů. Nevýhodou těchto skenerů je to, že většinou malé předlohy vyžadují vyšší hustotu snímacích bodů, tj. rozlišení. U některých plochých skenerů je možné nastavit různé rozlišení, ale to je vždy dopočítané z pevného rozlišení daného rozmístěním a počtem světlocitlivých prvků. Směrodatné u těchto skenerů je právě toto rozlišení, nazývané optické. Algoritmy přepočtu na jiné rozlišení jsou vždy otázkou kompromisu, protože tyto výpočty jsou náročné na čas a mohou být proto značně zjednodušené. Pokud budeme uvádět v následujícím textu jakákoliv doporučení stran vhodného rozlišení skenu, budeme mít vždy na mysli rozlišení optické; jakékoliv interpolované rozlišení je rozlišení pro naše účely bezcenné. Zaměřme se nyní na skenery profesionální třídy. U těchto skenerů je do cesty paprsku od předlohy k světlocitlivým snímačům vřazena variabilní optická soustava. Tyto skenery mívají i na ploché skenery výjimečný rozsah snímání hustoty, přičemž hustota je zakódována primárně na 16 b. Možnost snímání s konstantním počtem bodů na rozměr předlohy daná optickou soustavou může být sice výhodná (malé předlohy mohou být skenovány s vyšším rozlišením), ale velice záleží na kvalitě optické soustavy, neboť mohou vznikat různá zkreslení. Ve snaze po zdokonalení plochých skenerů přišla fy Scitex s dalším nápadem. Snímací hlava s objektivem a CCD prvky je schopna pohybu v obou směrech. Toho se využívá k rastrovému skenování snímací hlavou v celé ploše, což umožnilo lepší využití CCD prvků. Toto řešení může

74

přinést vyšší kvalitu v parametrech, které se většinou neuvádějí, jako je např. rovnoměrnost ostrosti, která je v tomto případě daná vyšší kvalitou objektivů s pevným ohniskem než s ohniskem proměnným. Vzhledem k rastrovému způsobu skenování může být ale doba skenování předlohy, kterou je potřeba skenovat ve více pásech, delší než u ostatních skenerů. Do výčtu přístrojů pro digitalizaci plošných obrazových předloh dále patří tzv. knižní skenery pro účely digitalizace knihovních fondů a velkoplošné skenery, určené k digitalizaci plánové dokumentace. Těmito zařízeními se budeme podrobněji zabývat později. 1.1.1.2. Parametry pro vytváření digitálních kopií fotografických předloh Při převodu obrazových informací z analogového fotografického dokumentu do digitální podoby bychom měli vždy usilovat o jeho maximální vytěžení a dbát požadavku nejmenších možných informačních ztrát při hledání parametrů, které následně kvalitu digitalizace určují. Rovněž je při tom nutné vycházet z jednoznačného faktu, že sebelepší fotokopie či zvětšenina z originálního negativu či diapozitivu je již informativně silně ztrátová a zásadně je proto nutné digitalizovat vždy původní originální negativ či diapozitiv, nikoliv jeho kopii. Zároveň je ovšem nutné přijmout skutečnost, že digitalizovaný negativ nebude použitelnou finální elektronickou fotografií, ale jen pouhým surovým obrazovým záznamem, který je třeba do použitelné podoby teprve softwarově zpracovat, stejně, jako kdysi zpracovávali všichni fotografové svoje negativy v temné komoře při pozitivním procesu pomocí celé řady postupů (koksínování negativů, vykrývání, nadržování, laborování s různými typy vývojek a gradací fotopapírů, postupné osvity, masky, atd.) Podstatnou roli při stanovení parametrů digitalizace hraje okolnost, že digitalizace je nevratný proces. Obraz je při digitalizaci rozrastrován do bodů a jednotlivým bodům jsou přidělena čísla. Jednou provždy určenou kvalitu digitalizace, zvolenou při vlastním skenování, nemůžeme již dodatečně změnit. V tom je zásadní rozdíl oproti klasickým fotografickým postupům, při kterých můžeme z původního negativu dodatečně pořizovat zvětšeniny nejrůznějších velikostí. Pokud bychom digitálním archivem chtěli pro většinu potřeb (popřípadě úplně) nahradit stávající archiv, musíme naopak o maximální možné velikosti výstupních rozměrů obrazu rozhodnout předem. Platí při tom samozřejmě to, že větší výsledné rozměry obrazu znamenají větší výsledný soubor dat. Okruh otázek po zásadách kvalitní digitalizace můžeme vymezit těmito body: • Stupeň rozlišení skenu – budoucího digitalizátu • Otázka komprese a režimu ukládání obrazového formátu • Problém optické hustoty • Denzita digitalizačního zařízení • Dynamika fotografického obrazu z hlediska zaznamenaného rozpětí EV • Snímkování a technologie HDR jako alternativa skenování • Digitalizace odrazných předloh - originálních fotokopií a zvětšenin • Digitalizace knihovních fondů 1.1.1.2.1 Rozlišení skenu Parametr rozlišení skenu, udávaný v počtu bodů na palec, tedy dpi, je široké veřejnosti obecně nejznámější. Některé současné teoretické práce doporučují (zejména v případě kinematografických filmů z fondů filmových archivů) digitalizaci až na úroveň zřetelného záznamu zrna fotografické emulze. Toto doporučení by bylo ideálním řešením, protože v kombinaci s dostatečným kódováním optické hustoty (prozatím je maximální možná hodnota u běžných komerčních zařízení 16 bit/ jeden kanál, lze však očekávat v tomto směru další vývoj) by zcela pokryl opravdu veškeré obrazové informace na fotografické emulzi zaznamenané, neboť za hranicí jednotlivých zrn citlivé vrsty se již žádné další stopy obrazu nenacházejí.

75

Ověření praktických možností digitalizace „až na zrno fotoemulze“ lze pozorovat na obrazech 1 a 2. Na prvním z nich vidíme detail skenu, druhý ukazuje mikroskopický snímek detailu diapozitivu. Teprve při skenování v režimu mezního nastavení na 550 dpm (13 970 dpi ! ) u skeneru EverSmart Supreme bylo možné dosáhnout částečného vykreslení zrna na úrovni, která se mikroskopickému snímku alespoň blíží. Nemožnost totožného výsledku může být dána okolností, že při nastavení skeneru EverSmart Supreme na 550 dpm se už jedná o rozlišení částečně interpolované, neboť mezní hodnota optického rozlišení tohoto zařízení činí pouze 5 600 dpi. Úroveň digitalizace „až na zrno“ je tedy v současné době při použití běžně dostupných přístrojů těžko dosažitelná. Kvalita dodávaných skenerů se navíc již v high-end třídě dále nezvyšuje, naopak je tento druh zařízení na ústupu a budoucnost bude možná patřit spíše fotografickému snímkování přístroji s novými generacemi světlocitlivých čipů. Otázkou rovněž zůstává, kolik fotografických předloh kvalitou kresby dosahuje až na úroveň zrna, či zda dokonce vůbec dosahují úrovně 80 čar, jež je fotoemulze schopna zaznamenat. Takových negativů či diapozitivů rozhodně nebude mnoho, především pokud se jedná o negativy nebo diapozitivy staršího data. S vysokou kvalitou kresby je nutno počítat u snímků, vzniklých spíše až po druhé polovině 20. stol, avšak nikoliv všeobecně, nýbrž za předpokladu, že byly pořizovány skutečně tou nejlepší fotografickou optikou. V souvislosti s hledáním optimálního způsobu digitalizace byla prověřována v rámci úkolu VaV 02103 praktická schopnost zaznamenání faktického rozlišení digitalizovaných předloh pomocí čárového testu, používaného někdejší státní zkušebnou VÚZORT.

Tzv. čárový test bývalé státní zkušebny VÚZORT Podle teorie vzorkování by měla být vzorkovací frekvence oproti požadavku na úroveň rozlišení detailu alespoň dvojnásobná, přesněji řečeno, jde o nutnost dodržení minimálně dvojnásobku frekvence vzorkovací oproti frekvenci vzorkované. Z praktických zkoušek vyplývá nutnost držet hodnotu vzorkovací frekvence spíše nad dvojnásobkem frekvence vzorkované. Pokusy s uvedeným čárovým testem ukazují, že pokud chceme zaznamenat např. předlohu obsahující rozlišení detailu na úrovni 50 čar na 1 mm, skenování při optickém rozlišení 100 dpm (100 bodů na 1 mm) není stále ještě dostatečné. Rozlišení 100 dpm zaznamená maximálně kolem 40 čar/1 mm, spíše však 30. Uvážíme-li, že kvalitní fotografické objektivy jsou zpravidla schopny vykreslit podstatně více než 50 čar/1 mm a že průměrná fotografická emulze černobílého fotografického materiálu dokáže zaznamenat 50 – 80 čar/1 mm, je dosažené rozlišení při skenování transparentních fotografických předloh při 100 dpm (tedy 2 540 dpi) skutečně nízké a nedosahující konečných možností analogové fotografie. Až při rozlišení 250 dpm se dostáváme na úroveň čitelnosti 80 čar, s trochou shovívavosti maximálně na 100, ovšem pouze v jednom ze směrů (horizontálně x vertikálně). Teprve optické rozlišení 250 dpm (6 350 dpi !) je tedy schopno čitelně reprodukovat 70 až 80 čar/1 mm, což jsou hodnoty, kterých kvalitní fotografický materiál dosahuje, a to v posledních desítiletích i materiál barevný, ačkoliv jeho maximum bývalo v dobách materiálů ORWO 30–40 čar. Čárový test optického rozlišení 250 dpm plně potvrzuje skutečnost nedostatečnosti dvojnásobku vzorkovací frekvence – 125 čar je při tomto rozlišení už zaznamenáno pod úrovní vnímatelnosti. Z testu jasně vyplývá, že pro zachycení zřetelného zobrazení 80 čar na 1 mm (tedy obrazové kvality,

76

které je dosahováno na fotochemické citlivé vrstvě) by bylo tředa při skenování použít hodnotu optického rozlišení minimálně 150 dpm (3 810 dpi). Toliko laboratorní testy ověřující teorii vzorkování v praxi a snaha o digitální převod na úrovni maximálních možností fotografické emulze. Praxe nám však ukazuje, že ne všechny fotografické objektivy jsou schopny možnost záznamu 70–80 čar/1 mm využít. Jako zjednodušující pomůcku lze doporučit požadavek, aby při pořizování digitalizátů byla lehce překračována konečná velikost souboru 300 MB při uložení do nekomprimovaného formátu TIFF v režimu RGB a kódování optické hustoty 16 bit/1 kanál. Velikost 300 MB je ovšem skutečně minimální velikost; je to kompromis, při kterém lze dosáhnout ještě slušné kvality a zároveň únosných časů při dobách skenování a operacích se skenem prováděných. Lze samozřejmě namítnout, že hustota pixelů bude při jednotné velikosti souboru jiná u skenu kinofilmu a jiná u skleněné desky 18/24 cm, v tomto zjednodušujícím přístupu však můžeme vycházet z předpokladu, že např. objektivy, užívané v dobách skleněných desek, vykazovaly o dost menší kvalitu kresby než mají současné objektivy profesionální třídy, pracující s malým formátem fotomateriálu nebo světlocitlivého čipu. Pokud bychom chtěli zcela vyčerpávajícím a jednotným způsobem digitalizovat fotografické předlohy, museli bychom dodržet jako minimální optické rozlišení 150–250 dpm podle stupně kvality skenované předlohy, minimálně 3 810 dpi. 1.1.1.2.2. Komprese a režim ukládání obrazového formátu Požadavek velikosti souborů 300 MB se snad může jevit jako přemrštěný, trvání na plnohodnotné kvalitě skenu původní předlohy s sebou však nese nutnost s touto velikostí se smířit. To může mnohé zájemce o původně špičkovou kvalitu odradit a přivést k ústupkům. Snadno lze podlehnout pokušení skenovat předlohy při nižším rozlišení a nebo velké soubory komprimovat. Rozlišujeme dva základní způsoby komprese (komprimace): bezeztrátovou a ztrátovou. Při bezeztrátové kompresi nedochází ke ztrátě dat. Dekompresí jsou data obnovena v původní podobě. Používá statistické (např. Huffmanovo, aritmetické kódování) a slovníkové (např. LZ77, LZ78 a z této skupiny nejznámější LZW) metody komprese. Ztrátová metoda komprese je naopak používána v souborech typu JPEG. Komprese tohoto typu vychází z původní povahy dat a schopnosti jejich vnímání. Po dekompresi však už data nejsou obnovena v původní podobě. Účinnost této metody závisí na stupni zkreslení původní informace, které připustíme. Musíme mít vždy na paměti, že u souborů typu JPEG se zmenšení (komprese) dat děje na jejich úkor, což je kontraproduktivní, pokud bychom chtěli směřovat k stupni digitalizace, při níž by vznikaly digitální archivní ekvivalenty originálních předloh, jejichž informační hodnota by byla s originálem srovnatelná. Závěr je v tomto případě jednoznačný – pokud se rozhodneme pro plnohodnotnou archivní kvalitu obrazových informací, tj. digitalizátů původních nosičů, musíme se myšlenky na obrazovou kompresi ztrátového typu zcela vzdát. Kromě toho, že můžeme při ztrátové kompresi některé detaily ztratit, je tu i další nebezpečí, které se už tolik neuvádí, a to je vznik různých artefaktů na rozhraní v obraze. Z těchto důvodů je ztrátová komprese nevhodná pro účely, kdy požadujeme, aby realita (obrazová předloha) byla co nejvěrněji zpracována, a kdy se předpokládá budoucí práce s detailem, což je při badatelské činnosti v oblasti památkové péče běžná praxe. Jakékoliv nežádoucí obrazové artefakty a nepřesnosti by navíc mohly komplikovat aplikování metod automatického rozpoznávání obrazu v budoucnosti. Vedle užívání nekomprimovaného formátu (ev. komprimovaného bezeztrátovou metodou) bychom měli pořizovat a ukládat skeny v režimu RGB a nikoliv ve stupních šedi i u černobílých předloh. Zejména poslední verze SW Adobe Photoshop umožňují použití pokročilých postupů zpracování dat, při nichž hraje významnou roli bohatější stupeň popsání tonální škály obrazu, což svědčí spíše pro užívání režimu RGB oproti pouhé černobílé stupnici. Při konečném uložení naskenovaného obrazu hraje významnou roli rovněž užití vhodných ICC profilů. Pro archivační mateční soubory v RGB bude optimální profil ADOBE RGB (1998).

77

V případě finálních elektronických fotokopií, již softwarově zpracovaných z původních matečních skenů, je možné užít postup, osvědčený při digitalizaci fotosbírky NPÚ ÚP: U velkých „matečních“ skenů je u digitálních archivních kopií z fotosbírky NPÚ ÚP profil nevkládán, nebo je použito univerzální nastavení Adobe RGB (1998). Oproti matečním skenům (digitalizátům) jsou jejich již do finální podoby zpracované „elektronické fotokopie“ (zpravidla zmenšené) převedeny z RGB do stupňů šedi. Zpracované a v programu Adobe Photoshop upravené odvozeniny z matečních digitalizátů se v tomto univerzálním nastavení zobrazují správně, pokud je budeme otevírat v programu Adobe Photoshop. Většina běžných uživatelů však bude fotografie prohlížet nejčastěji v prohlížeči, který je součástí operačního systému Windows, případně v prohlížeči IrfanView, Nero Photosnap, atd. Pro takové použití je vhodné poskytované černobílé digitální kopie převést (pozor, nikoliv přiřadit) do profilu Dot Gain 30%. Po této úpravě se budou snímky zobrazovat na monitoru ve správném tonálním podání i v běžných prohlížečích. (Hovoříme samozřejmě o snímcích uložených ve stupních šedi, nikoliv v RGB.) Praxe ukázala, že naskenované fotoarchiválie, uložené ve stupních šedi a s vloženým profilem Dot Gain 30%, vycházejí ve správném tonálním podání i jako kopie na fotografickém papíře, zhotovené na minilabech Frontier. V této souvislosti je však třeba ještě poznamenat, že pokud chceme úspěšně zvládnout rozsáhlou oblast zpracování surových skenů a dokonce i tyto základní mateční skeny byť i jen pořizovat, musíme pracovat se zkalibrovanými zobrazovacími zařízeními, především se zkalibrovanými monitory. Bez pravidelné kalibrace monitorů nikdy nedojdeme ke standardním výsledkům. V NPÚ ÚP je pro tento účel používána kalibrační sonda EYE–ONE display 2. I běžné LCD monitory nižších cenových tříd nebo staré CRT monitory lze pomocí tohoto zařízení „přimět“ k víceméně standardnímu zobrazování fotografií. 1.1.1.2.3. Optická hustota a její kódování Zatímco problém užití či neužití některé z kompresních metod bývá podceňován, otázka volby způsobu kódování optické hustoty zůstává většinou zcela opomenuta. Přitom jde o jeden z nejdůležitějších faktorů výsledné kvality digitalizace, stejně zásadní, jako je volba rozlišení v dpi, ne-li v některých případech ještě důležitější. Zvolený způsob kódování optické hustoty totiž určí, kolik stupňů jasového rozpětí bude na výsledném digitalizátu zaznamenáno, zda čitelnost kresby obrazu bude zachována všude tam, kde se nachází na originální předloze, či zda bude v některých kritičtějších partiích redukována, potlačena, nebo dokonce úplně zanikne. Hodnota kódování se udává v počtu bitů na jeden kanál barvy u RGB, tedy 8 nebo 12 či např. 16 atd. bitů/1 kanál, tj. celkem 24, 36 či 48 atd. bitů, v případě převodu do stupňů šedi 8, 12 nebo 16 atd. Hodnoty optické hustoty se pro odrazný fotomateriál pohybují v rozmezí asi od 0,1 do 1,5 a pro transparentní asi od 0,1 do 2,5 a více. K určení, jak přesně tyto hodnoty musí být zakódovány, vycházíme z vlastností fotografického materiálu. Uvádí se, že rovnoměrnost hustoty se pohybuje v rozmezí 0,01 – 0,05. Nižší rozdíly hodnot hustoty než 0,01 nemá cenu rozlišovat, protože se jedná o fluktuace fotomateriálu. Tato hodnota odpovídá i vlastnostem lidského vizuálního vjemu. Lidský zrak je schopen rozeznat v dolní části uvedeného rozsahu hustot změny 0,01 až 0,02. V horní oblasti pak tato citlivost klesá na hodnotu 0,1. Pro optickou hustotu platí vztah: D = log Ic/I = log O kde: Ic je intenzita světla dopadajícího, I je intenzita světla odraženého popř. prošlého, O je opacita. Pokud by vstupní zařízení, kterým budeme obrazovou předlohu digitalizovat a celý následný řetěz zpracování pracovaly nebo mohly pracovat podle logaritmické křivky, pak by osmibitové zakódování stačilo v mezním případě (krok 0,01) k zakódování rozsahu hustot 2,56. Skutečnost je ale jiná. Přenosová charakteristika vstupních digitalizačních zařízení sice není asi úplně

78

lineární, ale blíží se tomuto průběhu. Některá tato zařízení umožňují měnit průběh přenosové charakteristiky, ale většinou až za interním lineárním kódováním (výjimku tvoří bubnové skenery). Pokud budeme předpokládat, že průběh přenosové charakteristiky je lineární, bude počet bitů, potřebný k zakódování optické hustoty, vyšší. Nejdříve určíme, jak přesně musíme kódovat vstupní světelné hodnoty, aby změna o jedno číslo na výstupu AD převodníku reprezentovala změnu hustoty podle výše uvedeného vztahu pro optickou hustotu ne více než o požadovanou hodnotu. Logaritmus poměru dvou sousedních čísel musí být proto menší než je rozdíl hodnot optické hustoty 0,01 až 0,02. V tabulce 1.1 jsou uvedeny hodnoty závislosti X = log (n+1 kde n je přirozené číslo. Vidíme, že až od hodnoty n = 22 je logaritmus poměru 2 sousedních čísel menší než 0,02. Základní zakódování minimální hustoty při lineárním průběhu charakteristiky vstupního zařízení jsou cca 4–5 b. n X n X n X n X 1 0,30103 9 0,045757 17 0,024824 25 0,017033 2 0,176091 10 0,041393 18 0,023481 26 0,01639 3 0,124939 11 0,037789 19 0,022276 27 0,015794 4 0,09691 12 0,034762 20 0,021189 28 0,01524 5 0,079181 13 0,032185 21 0,020203 29 0,014723 6 0,066947 14 0,029963 22 0,019305 30 0,01424 7 0,057992 15 0,028029 23 0,018483 31 0,013788 0 8 0,051153 16 0,026329 24 0,017729 32 0,013364 Tab. 1.1 Při binárním vyjádření čísel používaným v počítačové technice určíme počet číslic (bitů), potřebných pro zakódování požadovaného rozsahu optických hustot, podle vztahu Y = [D/log2], kde závorky [ ] značí nejbližší vyšší celé číslo. Při lineární přenosové charakteristice optického čidla a rovnoměrném kvantování vstupních hodnot AD převodníkem musí být tento převod X + Y bitů. Pro převod rozsahu optických hustot cca 1,5 bude potřeba převod 9–10 b, při rozsahu cca 2,5 bude potřeba převod 13–14 b. Počítačové obrazové formáty však bohužel nepracují s hloubkou 14 bitů, takže nám nezbývá jiná volba, než ukládat ve standardních 16 bitech / 1 kanál i za cenu toho, že kapacitu tohoto rozsahu nevyužijeme naplno. Naopak uložením do 8 bitů/1 kanál bychom rozsah tonální škály obrazu redukovali či ztratili, což rozhodně není žádoucí. Bitová hloubka, tedy počet bitů na 1 kanál v režimu RGB určuje, jaké přesnosti převodu původního tonálního rozsahu analogového odrazu do digitální podoby dosáhneme. Situaci navíc komplikuje okolnost, že průběh gradační křivky fotografického filmu je lineární jen ve své středové části narozdíl od přenosové charakteristiky digitalizačních zařízení. Při zdrojovém kódování fotografického filmu je tedy nutné vytvořit dostatečnou rezervu právě v oblastech nelineárního průběhu gradační křivky. Pokud budeme pracovat se standardní hloubkou 8 bitů/ 1 kanál v RGB, s největší pravděpodobností, hraničící s jistotou, ztratíme v kritických partiích snímku určitou část tonální škály, což bude mít v těchto místech za následek zánik čitelnosti obrazu. Naplno se tato skutečnost negativně projeví při následném zpracovávání matečního digitalizátu do podoby finální fotografie. 1.1.1.2.4. Denzita digitalizačního zařízení Pokud se v procesu digitalizace vydáme dosud nejrozšířenější cestou, spočívající ve skenování, nevyhneme se problematice maximální hodnoty denzity, kterou je skener ještě schopen rozlišit, označovanou jako Dmax. Denzita vyjadřuje optickou hustotu zčernání předlohy – v našem případě diapozitivu, negativu, fotokopie či fotografické zvětšeniny. Větší (hustší) zčernání skenované předlohy zapřičiňuje větší 79

pohlcení odraženého nebo procházejícího světla. V praxi číslo maximální hodnoty denzity znamená, jaký stupeň zčernání předlohy je skener ještě schopen načíst. Všechny vyšší stupně zčernání nad udávaným číslem již nebudou rozlišeny a budou zobrazeny jako bílá při skenování negativu či černá u pozitivu. U skenerů s nižším číslem maximální hodnoty denzity dojde tedy v případě vyšších hustot ke ztrátě tonální stupnice a samozřejmě i kresby v tmavých partiích skenované předlohy. Každý skener má jinou mez ve schopnosti rozlišovat tmavší partie snímku a tato mez je právě vyjádřena hodnotou maximální denzity. Tím je také dán jeden z důležitých rozdílů mezi skenery vyšších a nižších cenových kategorií. Světlejší, gradačně vyrovnanou a celkově dobře průhlednou předlohu může kvalitně naskenovat i levnější skener; pokud však budeme postaveni před problém digitalizovat starý tmavší historický negativ (starší historické negativy mívají zpravidla vyšší krytí), levnější skener s nižším číslem maximální hodnoty denzity nás zklame. Vedle maximální hodnoty denzity se u skenerů hovoří také o minimální hodnotě denzity. Rozpětí mezi těmito hodnotami tvoří dynamický rozsah denzit, tedy rozpětí jasů, které dokáže skener načíst a zpracovat. Při skenování odrazných předloh, nejčastěji fotografických pozitivů na papírové podložce, zpravidla vystačíme s hodnotou 2–3 D. Pro kvalitní načtení hustších negativů nebo diapozitivů však budeme potřebovat zařízení s maximální hodnotou denzity blížící se číslu 4 nebo jej překračující. Pro bližší seznámení s pojmem „denzita“ doporučujeme článek Petra Podhajského na stránkách Grafika online (www.grafika.cz/art/polygrafie/denzita.html), z něhož je ve zkratce převzata následující formulace: „Denzita (značeno“D“) vychází z veličiny opacita (značeno“O“), představující poměr mezi intenzitou dopadajícího světla a intezitou odraženého nebo propuštěného světla. Poznámka: Opacita (krytí) zcela čirého materiálu, u kterého je intenzita dopadajícího a propuštěného světla stejná, je tak rovna 1. Matematicky vyjádřeno je denzita logaritmem výše definované opacity, tzn. D = log O. Denzita (optická hustota) zcela čirého materiálu je tak 0 (log 1 = 0), materiálem prochází 100% dopadajícího světla. Prochází-li materiálem jen 1% dopadajícího světla, je denzita 2. Opačně můžeme říci, že materiál s denzitou 2 stokrát zeslabí procházející světlo.“ Dostatečně vysoká maximální hodnota denzity nám dává do rukou nástroj pro zpracování fotografických negativů či diapozitivů, který převyšuje možnosti klasického fotografického postupu. Staré husté negativy, které nelze pro vysoké krytí zvětšit nebo kopírovat, které však mohou obsahovat zajímavou, možná unikátní obrazovou informaci, lze zachránit převodem do světa jedniček a nul. Podmínkou je ovšem skener s vysokou maximální hodnotou denzity. 1.1.1.2.5 Dynamika fotografického obrazu z hlediska zaznamenaného rozpětí EV Pokud jsme dosud hovořili o rozsahu tonální stupnice fotografického obrazu (negativu, diapozitivu, originální kopie či zvětšeniny, atd.), měli jsme na mysli rozsah uvnitř obrazu, jinými slovy tonální bohatost obrazu. V problematice fotografického záznamu reality však existuje i další rozsah, a to schopnost fotograficky zaznamenat rozpětí různého množství odraženého či vyzářeného světla, kdy toto rozpětí vyjadřujeme počtem EV, ve fotografické praxi počtem clon. Plný rozsah vnímání lidského oka se po adaptaci pohybuje v rozmezí až 27 EV, bez adaptace kolem 13–14 EV. Stejnou nebo velmi blízkou schopnost „vidět“ rozsah světelných hodnot má kupodivu i kvalitní černobílý fotografický film s nízkou citlivostí (ASA), narozdíl od fotografického filmu se ale lidský zrak pozorované scéně bleskově přizpůsobuje a umí vnímat dílčí jasy scény induktivně, čímž jeho schopnost vnímání rozsahu EV rychle stoupá k hodnotě cca 20 EV. Průměrný digitální fotoaparát však dokáže zvládnout rozsah pouze kolem 9 EV, rozsah LCD monitoru je ještě o něco nižší (8–9) EV, rozsah kvalitního fotopapíru je dokonce jen 7 EV. Tyto hodnoty musíme mít při digitalizaci fotodokumentace stále na paměti, zejména rozdíl mezi černobílým fotografickým filmem (13–14 EV) a snímačem skeneru či digitálního

80

fotoaparátu (9–10 EV). Rozdíl 3–4 EV mezi černobílým negativem a digitalizačním zařízením může opět způsobit, že část obrazu při digitalizaci ztratíme, že zaznamenáme buďto všechny informace v oblasti stínů a ztratíme část světel, nebo naopak budeme preferovat světla a ztratíme stíny, případně dojdeme ke kompromisu a ztratíme menší část světel i stínů. V některých skenovacích aplikacích lze tento problém řešit vhodným nastavováním gradační křivky skenu, kdy lokálním upravováním strmosti můžeme dosáhnout uspokojivého výsledku. Jiné skenovací aplikace ovšem kupodivu umožňují práci s gradační křivkou jen při skenování pozitivů, nikoliv negativů. V takovém případě lze použít následující postup: Problematický negativ je skenován tak, jako kdyby šlo o pozitiv (tzn. černá zůstává černou a bílá bílou), přičemž lze přímo ve skenovací aplikaci ovlivnit průběh strmosti tonální křivky jinak ve světlech a jinak ve stínech. Teprve po naskenování se digitalizovaný negativ převede v programu Adobe Photoshop na pozitiv (černá se stane bílou a bílá černou) a dále zpracuje již obvyklým způsobem. Tento postup je sice časově náročnější, vede však k exaktnějším výsledkům. 1.1.1.2.6. Snímkování a technologie HDR jako alternativa skenování Konstatovali jsme již, že klasické fotochemické černobílé negativy velmi často vykazují celkem vysoký stupeň zaznamenání rozsahu EV snímané scény. Tento záznam je však často v mezních partiích gradační křivky téměř latentní a lze jej při zpracování negativu klasickou fotochemickou cestou „vytěžit“ pomocí náročných laboratorních postupů. Situace se výrazně zlepšuje po digitalizaci na kvalitním skeneru a po následném softwarovém zpracování. Jako další varianta pro zpracování snímků s extrémním dynamickým rozsahem světel a stínů se nabízí technologie HDR. HDR (někdy uváděno HDRI) je zkratka pro high dynamic range imaging a jde o zvláštní postup, při kterém se řeší zpracování vysokého dynamického rozsahu snímku, tedy jakési optimální eliminování vysokých rozdílů mezi nejtmavšími a nejsvětlejšími místy, s cílem přizpůsobit dynamiku obrazu možnostem zobrazení na monitoru nebo fotografickém papíru, které je zhruba 7–9 EV (veličina EV vyjadřuje rozdíl jasu mezi nejtmavší a nejsvětlejší částí scény, zvýšení EV o jednotku znamená zdvojnásobení jasu). Metoda HDR bývá někdy zavrhována s poukazem na v některých případech až nepřirozené vyrovnání jasových rozdílů obrazu. Tato výtka je oprávněná všude tam, kde je metody HDR použito necitlivě a nadměrečně, nesporným faktem ovšem zůstává, že přiměřeným využíváním metody HDR lze zejména při digitálním fotografování interiérů značně omezit umělé přisvětlování scény a zachycovat tak přirozenou světelnou atmosféru prostoru, což jinými postupy není možné. Připomeňme si skutečnost, že lidské oko dokáže vnímat dynamický rozsah kolem 20 EV, světlocitlivý snímač aparátu však zachytí rozsah zhruba o polovinu menší. Technologie HDR spočívá v softwarovém sloučení několika různých expozic do jednoho obrazu tak, aby výsledná dynamika byla přizpůsobena možnostem monitoru nebo fotopapíru, tedy zhruba 7–9 EV. Tímto způsobem lze v jednom snímku zobrazit motivy jak extrémně světlé, tak extrémně tmavé, aniž by bylo nutno nepřirozeně měnit původní světelný charakter scény. Na tuto metodu však při skenování spoléhat nelze, jak dokládá následující experiment: V osmi expozičních variantách s odstupem přibližně jednoho clonového čísla byla naskenována fotografická skleněná deska – velkoformátový historický negativ z fotosbírky NPU–UP. Následné sloučení do HDR souboru přineslo výrazné zlepšení obrazu v tonálním rozsahu snímku, výsledný obraz však bohužel ztratil původní ostrost. Neostrost je zapříčiněna tím, že ani vysoce kvalitní skener EverSmart Supreme není schopen vyprodukovat rozměrově naprosto totožné skeny, což je základní podmínka možnosti jejich dalšího zpracování metodou HDR. Nejednotnost přesných rozměrů skenu je dána konstrukcí skeneru, kde při skenování dochází k mechanickému pohybu skenovací hlavy pod obrazovou vrstvou snímané předlohy. Moment mechanického přenosu síly motoru, přenášené ozubeným řemenem na těleso skenovací hlavy, nelze patrně technicky vyřešit tak, aby nedocházelo při jednotlivých skenováních k nepatrným

81

odchylkám. Pořízení různých expozic skenu by bylo možno vyřešit jejich vygenerováním ze surového záznamu dat (soubory DT file – obdoba RAW formátu u fotopřístrojů), tento postup se ale u HDR metody zpravidla neosvědčuje. Digitalizační postup, využívající technologii HDR, se jeví na základě uskutečněných zkoušek jako další možné zdokonalení procesu digitalizace fotografických sbírek zejména proto, že díky HDR souborům, vznikajícím součtem několika vrstev různě krytých variant téhož obrazu, se značně zrychluje etapa zpracování skenu do konečné podoby fotografie. Tyto operace jsou nezasvěcené veřejnosti většinou málo známy, protože digitalizací je obecně rozuměno spíše naskenování v temné komoře již pracně převedených obrazů chemicko–optickou cestou z negativu do pozitivu na fotografickém papíře a nutnost gradačních, tonálních a jiných úprav včetně retuše není v tomto případě tak naléhavá. Naproti tomu naskenování originálního negativu namísto pozitivní kopie přináší zisk nepoměrně většího množství detailů, větší ostrost a kvalitu původního originálu obecně; sken z originálního negativu se však stává v praxi použitelnou fotografií až po časově spíše více náročném zpracování, které ač prováděno elektronickou cestou v grafickém editoru, musí napodobit všechny kroky, jež dříve prováděli fotografové při pozitivním procesu v temné komoře. HDR technologie ovšem toto zpracování značně usnadňuje. Rozhodující otázkou zůstává, jaký fotopřístroj pro digitalizaci metodou snímkování zvolit, abychom dosáhli rozlišení zaznamenávající všechny podrobnosti původní analogové předlohy. Současné profesionální zrcadlovky jsou vybavovány čipem o rozlišení 21 Mp, tato hodnota však pro zachycení 70–80 čar na 1 mm nestačí. Budoucí řešení spočívá v použití fotoaparátu s tzv. digitální stěnou, jejíž možnosti díky stálému vývoji a zlepšování světlocitlivých prvků v současnosti neustále vzrůstají. Pozoruhodnou vlastností těchto „digitálních kazet“ pro středo a velkoformátové fotopřístroje je i to, že podle výrobce dosahují rozsahu 12,5 EV (!), což je výrazně přibližuje k možnostem klasického fotografického filmu. Není vyloučeno, že většinu středoformátových fotografických negativů (až do velikosti 6 x 9 cm) by bylo v budoucnu možné pomocí tohoto zařízení relativně rychle a pohodlně digitalizovat i bez použití HDR, ovšem za předpokladu, že další rozvoj digitálních stěn dosáhne možnosti záznamu cca 70 čar na 1 mm při snímání plochy velikosti 6 x 9 cm. 1.1.1.2.7. Digitalizace odrazných předloh - originálních fotokopií a zvětšenin Výchozí problém pro stanovení optimálního režimu digitalizace historických fotokopií rovněž spočívá ve správné volbě rozlišení. Otázka denzity digitalizačního zařízení naopak není tolik naléhavá (při skenování fotografických pozitivů na papírové podložce zpravidla vystačíme s hodnotou 2–3 D, kterou většina současných skenerů běžně garantuje). V oblasti kódování optické hustoty (bitová hloubka = počet bitů/ 1 kanál v režimu RGB) však musíme respektovat tytéž parametry jako u skenování originálních negativů či diapozitivů a totéž platí i pro otázky komprese, formátu obrazového souboru, ICC profilu, atd. Použití rozlišení 100 dpm lze podle dosažených výsledků při skenování fotokopií na papírové podložce označit za nejvhodnější, pokud nám nebude vadit velikost souboru. Narozdíl od skenování při rozlišení 100 dpm je u rozlišení 50 dpm již patrné mírné snížení kvality, rozlišení vyšší než 100 dpm naopak kvalitu podání skenované fotografie již téměř nezvyšují. Nastavení režimu skenování na 75 dpm (v přepočtu 1 905 dpi) se tedy jeví jako dostatečné, schopné zachytit obrysovou ostrost a rozlišení originálu – v tomto případě originálních historických fotokopií či zvětšenin, blížících se rozměrům 24/30 – 30/40 cm. Při skenování fotografií nižších rozměrů je pak při stanovování rozlišení v dpi nutno brát ohled na stupeň kvality předlohy – praktické zkoušky prokazují vysokou informační hladinu některých relativně malých fotografií, která je nejvyšší u kontaktních kopií. Také při digitalizaci papírových fotokopií a zvětšenin, ale i pohlednic či jakýchkoliv jiných plošných odrazných předloh, bychom si měli stanovit určité meze minimální kvality. Předlohy, blížící se rozměrům pohlednice, by měly být skenovány alespoň do formátu A4 při výstupním

82

rozlišení 300 dpi. Předlohy velikosti A4 a větší by měly být skenovány při výstupním rozlišení 300 dpi přibližně na dvojnásobek své velikosti. Musíme mít však stále na paměti, že jde o kompromisní řešení. Na přiložených ukázkách vidíme vedle sebe srovnání dvou detailů skenů, přičemž detail vlevo je výřez ze skenu předlohy cca 18 x 24 cm při rozlišení 50 dpm, zatímco vpravo jde o ono „kompromisní řešení“, tedy naskenování stejné předlohy do velikosti A4 při výstupním rozlišení 300 dpi. Pokud bychom nechtěli ustoupit z požadavků na tvorbu digitálních kopií, nahrazujících množstvím zachycených informací originální fotokopie, měli bychom skenovat v režimu 50 dpm a nebo optimálně 75 dpm. Skenovací čas a velikost souboru však potom patřičně vzroste. I přesto bychom ale ani při digitalizaci „pouhých“ fotokopií (ev. zvětšenin) na papírové podložce neměli u velikosti souboru klesat pod minimální limit 300 Mb v režimu RGB, ba naopak je vhodnější jej překračovat.

1.1.1.2.8. Digitalizace knihovních fondů Bylo by žádoucí, kdyby digitalizace knižních fondů mohla být provedena jako definitivní, protože každá další větší manipulace se starými tisky, jejich nasvětlování a listování v nich, je citlivou záležitostí a rozhodně jim neprospívá. Naskenování knihy list po listu je navíc časově náročné a bylo by nesmyslné přistupovat k němu po čase podruhé. Digitální archivní kopie jednotlivých stránek by tedy měly být opět na té úrovni, aby zachovávaly maximální přesnost detailu a byly schopné vícestupňového zvětšení. Někdy doporučované optické rozlišení 200 dpi při velikosti tisku 1:1 s rozměrem stránky se nejeví jako dostatečné, pokud by bylo užito komplexně na libovolnou knihu a bez ohledu na charakter jednotlivých stran, neboť knihy mohou obsahovat vedle běžných tiskových stránek i stránky s iluminacemi, ilustracemi nebo dokonce vloženými velmi jemnými originálními vzácnými tisky, atd. Řešením by mohlo být skenování prostých tiskových stran v nižším rozlišení (např. 200 dpi) a základní bitové hloubce 8 bitů/ 1 kanál, běžných ilustrací při 300 dpi, 16 bitů/ 1 kanál a originálních grafických listů při 600 dpi, 16 bitů/ 1 kanál. Při digitalizaci knihovního fondu NKP zámku Kozel se v praxi ukazuje, že z hlediska výkonu pracovníka, pověřeného skenováním knihy, je výrazně efektivnější, pokud neprovádí při digitalizaci jakoukoliv diferenciaci a postupuje vpřed jednotným způsobem. Takový režim sice klade větší nároky na kapacitu úložiště dat, vzhledem k rychlému technickému vývoji v oblasti HW i SW se ale tento problém nejeví jako nijak fatální. Protože jde z hlediska rozsahu tonální stupnice o relativně bezproblémové, respektive méně problémové předlohy, nemusí digitalizaci provádět specialista, což značně přibližuje její dostupnost. Úroveň digitalizace předloh co do míry zaznamenání detailů by tedy pro knihovní fond při neselektivním přístupu měla být na úrovni optického rozlišení 600 dpi, 16 bitů/ 1 kanál. V opačném případě by těmito parametry měly být snímány alespoň stránky s ilustracemi. Každou stránku je při skenování vhodné podložit černým papírem a zatížit sklem, přičemž různě silnými podložkami je vyrovnáván výškový rozdíl mezi levou a pravou polovinou rozevřené knihy (u některých knižních skenerů je tato záležitost vyřešena speciální konstrukcí pro umístění knihy a manipulaci s ní při otáčení stránek). Kromě všech tiskových stran je třeba dokumentovat i celkovou vnější podobu knihy a hřbet. Výše doporučené rozlišení a bitová hloubka umožňuje podrobné zkoumání detailu obrazových částí knihy nebo poškození liter a jeho přesnost v budoucnu může usnadnit možnost převodu stránek do textových souborů. Při výběru knižního skeneru je třeba zjistit faktickou hodnotu optického rozlišení, která nemusí být vždy výrobcem jasně uváděna. Jako pomůcka mohou v takovém případě posloužit zpravidla vždy dostupné údaje o parametrech

83

světlocitlivého čipu. Pokud se jedná o čip s kapacitou kolem 10 MP, bude patrně optické rozlišení takového knižního skeneru dosahovat přibližně 360 dpi. Dostatečnost rozlišení tohoto čipu ovšem záleží na celkové velikosti skenerem snímané plochy (nezaměňovat s velikostí předlohy !), která je většinou neměnná, s výjimkou skenerů nejvyšších cenových kategorií. 1.1.2 Tvorba metodiky pro elektronickou pasportizaci objektu Cílem projektu bylo vytvořit komplexní geografický datový model pro správu databáze kulturního majetku, zaměřený na areál památky (hradu,zámku)a následně závěry této několikaleté činnosti shrnout v metodickém textu. Budovaný datový model by měl umožnit přístup k datům ve všech třech obvyklých způsobech: 1D - Tabelární přístup, 2D - mapy, 3D - perspektiva nebo skutečné trojrozměrné zobrazení. Dalším důležitým aspektem tohoto modelu je jeho kompatibilita s národním 1D/2D datovým modelem používaným NPÚ - paGIS. Motivací tohoto projektu bylo navrhnout a vytvořit podrobný datový model pro správu kulturního majetku. Správci hradů a zámků hledají datový model, který by umožnil podrobnější evidenci než paGIS. Důvod je jasný při bližším pohledu na strukturu např. paGIS (protože paGIS pracuje i s prostorovými vazbami, je používán jako přirozené pojítko/propojení všech částí IISPP). V současnosti má PaGIS tři úrovně podrobnosti (IISPP 2007): • PaGIS definiční body - pro každý konkrétní předmět zájmu. • Půdorysy objektů v podrobnosti katastrální mapy – pro nemovité památky. Půdorysy objektů lokalizované do topografických map velkých měřítek - pro archeologická naleziště. Nicméně hrad (nebo zámek) se obvykle skládá z mnoha budov, které často patří pouze k jednomu pozemku, protože celý areál má jednoho vlastníka. Proto není výjimkou, že celý hrad má jediný identifikátor paGIS (i). Takový hrad/zámek je typicky zastoupen v paGIS vnějšími obrysy budov (ii), případně je na něm vyznačeno archeologické naleziště (iii). Ale péče o hrad znamená mít registry také o stavebních konstrukcích prvků, jednotlivých místnostech a v nich umístěných předmětech (mobiliáři). Dále jde také o exteriéry jako jsou zahrady, parky, atd. V současnosti již běžně užívané způsoby uchovávání a šíření veškerých nejen slovních a číselných údajů, ale i jakýchkoliv obrazových záznamů v digitalizované podobě, zrychlily a rozšířily způsoby práce s informacemi. Tyto dříve nevídané technické možnosti se nabízejí k využití mimo jiné i na poli nového přístupu k pasportizaci památkových objektů, a to pasportizaci elektronickou cestou. Ve svém počátečním základu, který je posléze možno díky technologiím 3D sběru dat (např. fotogrammetrie, laserové skenování) dále rozvíjet, se jedná o digitalizaci veškerých, často různorodých podkladových materiálů od konkrétní památky a jejich spojení v jeden celek, který by sloužil jako komplexní zdroj informací pro identifikaci, evidenci a správu historického majetku sdruženého v památkovém objektu. Jde především o propojení mapové, plánové, obrazové a dokladové dokumentace tak, aby výsledná elektronická pasportizace objektu umožňovala uživateli získat okamžitý a relativně úplný souhrn informací o památce, včetně obecně platných a užívaných nástrojů jako je katastrální mapa, ortofotomapa, státní seznam kulturních památek nebo elektronická, digitalizovaná evidence historického mobiliáře. Použití principů virtuálního pohybu pak za pomoci animačních softwarových nástrojů může zajistit prostorovou identifikaci až do detailu rozmístění mobiliáře v jednotlivých interiérech. Z výše popsaného kompletu lze navíc získat i takové výstupy, které tím, že popisované objekty a pozemky budou zpracovány v třídimenzionální podobě, mohou posloužit odborníkům, např. projektantům, pro simulaci případných úprav či rekonstrukcí.

84

Další možné výstupy lze užít pro badatelskou a publikační činnost či webovou prezentaci. Důležité přitom je, aby byl tento nástroj vyvíjen jako aktivní a otevřený, s možností průběžné aktualizace, včetně propojení na jiné informační báze, kterými je možno jej doplňovat či obohacovat. Návrh a vývoj datového modelu zámeckého areálu Datový model byl navržen v souladu s běžně používanou metodikou datového modelování (viz např. Arctur a Zeiler 2004, Longley et al 2010 nebo aplikace v Jedlička 2010.) • „Lidsky orientovaný“ konceptuální model vycházející z analýzy uživatelských požadavků. • Více abstraktní a formální logický model, seskupující objekty do tříd, mezi kterými vytváří a popisuje vztahy. • Počítačově orientovaný fyzický model je reprezentován jako struktura databáze, která uchovává údaje. Požadavky uživatelů a konceptuální datový model Požadavky uživatelů na datový model památky byly definovány v Bobek a Jedlička 2004. Podle tohoto dokumentu, je základní koncept datového modelu hradu/zámku postaven na těchto klíčových zásadách: • Interoperabilita s národním systémy - data v modelu jsou propojitelná s existujícími národními databázemi pomocí jednoznačných identifikátorů, které jsou do datového modelu zámku přebírány jako cizí klíče (např.: evidence nemovitostí je propojena s paGIS a evidence movitého majetku je propojena s CASTIS). • Plynulý přechod – model umožňuje postupný import dat a hybridní evidenci dat ve staré analogové i v nově navržené digitální struktuře (po přechodné období). • Otevřenost a budoucí rozšiřitelnost - model umožňuje ukládat 2D i 3D data získaná různými způsoby (např. geodetické zaměření, fotogrammetrie, laserové skenování - více viz např. Fiala (2011)). Zatímco 2D evidence převažuje v současné době (z finančních důvodů), díky masivnímu zavádění 3D technologií, lze očekávat 3D evidenci do budoucna i v památkové péči.

2D

2,5 D

3D Úplnost a dostatečný detail - model umožňuje evidovat exteriéry i interiéry zámku, jež jsou od sebe odděleny vnějšími stěnami budov. Zatímco struktura exteriéru je poměrně jednoduchá (i když jak přírodní tak člověkem vytvořené objekty musí být registrovány v exteriérech, a tak musí

85

mít příslušné třídy v modelu), zámecké interiéry jsou složitější (a to i když obsahují jen člověkem vytvořené objekty). Interiéry musí být zapouzdřeny do vnějších stěn budov, rozděleny na patra a jednotlivé místnosti (a další prostory v budově) a konstrukční prvků. Navíc, na rozdíl od běžných staveb, jsou interiéry hradů/zámků mnohem komplikovanější.

Povědomí o prostorovém prahu - ne všechna data o movité věci musí mít plnohodnotnou prostorovou reprezentaci. Chceme-li zachovat databázi manažovatelnou, musí být nastaven práh pro prostorové zobrazení různých typů mobiliáře: • Plnohodnotné (3D) zobrazení tvaru objektu (a půdorys pro účely 2D evidence – viz zásada 6 níže) - pro velké a kulturně cenné předměty, jako jsou např. oltář (splňuje jak velikost a cennost), skříň, knihovna, stůl nebo židle (splňují velikost a mohou být památkově cenné), nebo dokonce např. i pro malý kousek keramiky, pokud má extrémně velkou kulturní hodnotu. • Bodové vyjádření polohy objektu (vztažný bod) - pro drobnosti s obvyklou kulturní hodnotou, nebo dokonce i pro větší objekty, není-li možnost nebo potřeba vytvořit 3D zobrazení (viz zásada 2). • Nepřímé prostorové zobrazení - pro malé, kulturně cenné předměty (např. opět keramika), nebo dokonce kulturně cenné předmětů podobného typu uložené v uzavřeném prostoru (např. knihy v knihovně a obrazy v depozitáři nebo trezoru). Jak je vidět z výše uvedeného příkladu keramiky, je každý kus mobiliáře možné potenciálně zařadit do jakékoli ze tří uvedených kategorií. Klíčem k rozhodování je kulturní hodnota konkrétní položky. • Hybridní 2D / 3D přístup - všechny současné softwarové klienty využívají tabulkový nebo 2D přístup k databázi záznamů a takový přístup je zcela dostačující pro účely evidence. Ale 86

péče o kulturní dědictví není jen o jeho evidenci, ale také o její ochraně a prezentaci. A tam může být užitečné mít 3D vizualizace objektu, např. pro: kritické situace, jako požár, povodeň nebo přírodní katastrofy ohrožující objekt (ochrana kulturního dědictví). Pro vzdálenou on-line propagaci nebo virtuální prezentaci v místě. Ať již celého hradu/zámku nebo některé jeho části (jenž může být například z různých důvodů nepřístupná veřejnosti). Proto model umožňuje hybridní přístup i ukládání dat (je možné uložit jen 2D půdorys plnění principu 2, který je realizován v souladu s principy 5.a). Struktura logického modelu je založena na výše uvedených koncepčních zásadách a je znázorněna na obr. 1.

Obrázek 1: Logická struktura modelu hradu pomocí Unified Modeling Language (UML). Fyzický model a realizace pilotního projektu na zámku Kozel Jak již bylo uvedeno výše, hlavní část ověřování modelu památky byla provedena jako případová studie na zámku Kozel, ale některé části byly také ověřeny na hradě Švihov (Kopejtková 2009) a na zámku Nečtiny (Strejcová 2010). Výběr technologie vypadal zpočátku snadno. Logický model byl převeden do prázdné fyzické struktury uložené ve formátu ESRI geodatabáze pro zachování kompatibility s GIS NPÚ, který je založen na technologiích ESRI. Ale během zaplňování modelu daty z různých zdrojů (v souladu se zásadou 3), se technologické řešení stalo složitějším (viz obr. 2). V závislosti na primárním zdroji dat (fotogrammetrie, 2D nebo 3D geodézie nebo laserové skenování), musel být použit různý software pro předzpracování (Rollei MSR, Kokeš, Microstation nebo RiSCAN): dat pro interiéry pro 3D konstrukce v Google SketchUp, ze kterého jsou importovány do ArcGIS. Dat pro exteriéry pro přímý import do ArcGIS (tato propojení nejsou v obr. 2 zobrazeny, z důvodů čitelnosti).

87

Na obr. 2 lze také vidět propojení modelu uloženého v ArcGIS k IISPP a napojení na Google Earth. Data sources Photogrammetry

Software

2D Survey

3D Survey

Laser Scanning

Google Sketchup

Rollei MSR

Google Earth: - Desktop - Plugin

Kokeš

Microstation

RiSCAN

ArcGIS: - ArcMap - ArcCatalog - ArcScene

IISPP

Obrázek 2: Závislosti mezi zdroji dat a technologie zpracování. Péče o kulturní dědictví lze samozřejmě chápat z mnohem širšího hlediska, např. modelování datových modelů pro SHP, archeologických nálezů nebo knihovny. Tento článek nepopisuje tyto datové modely, ale projektový tým si je vědom návazností a vzal je v úvahu při návrhu datového modelu. Další vývoj modelu ve spolupráci s architekty (Hladík (2011)), může sloužit jako příklad. Založení elektronického pasportu vybrané NKP zámek Kozel. Prvním krokem k vytčenému cíli bylo propojení mapové a plánové dokumentace NKP zámek Kozel, konkrétně katastrální mapy, ortofotomapy a geodetického zaměření areálu NKP Kozel včetně stavebních objektů, inženýrských sítí, jednotlivých parcel, dřevin a trávníkových ploch. GIS (geografický informační systém) zámku Kozel, obsahující prostorová a atributová data, který umožňuje jejich efektivní sběr, správu a vizualizaci, plní tři základní funkce : • komplexní evidence majetku – nemovitého a movitého; • výstup pro potřeby státního seznamu kulturních památek; • perspektivní a 3D vizualizace pro badatelské a prezentační účely. Při snaze postupně zaměřit jednotlivé stavební objekty areálu, bylo na vzorku zámecké kaple prověřeno 2D zobrazení, které počítá s rozšířením na 3D. Výše definovaný záměr si vyžádal následující práce: 1) Vyhotovení technické mapy zámku Kozel, zakreslení do mapy katastru nemovitostí s napojením na informace z katastru nemovitostí o spravovaném území a o informacích o vlastnictví sousedních nemovitostí. 2) Zaměření skutečných průběhů inženýrských sítí. Vytvoření mapy nových rozvodů a její propojení s databází. 3) Provedení dokumentace zeleně, zahradní architektury a parkového mobiliáře s doplněním o digitální fotografie nástrojem VIRIDIS respektive My Trees, spojení těchto informací o zeleni s databází. 4) Vyhotovení letecké ortofotomapy daného území a její spojení s databází. Následně bylo přikročeno k pořízení prostorových dat jízdárny, konírny, kaple a lokajny pomocí technologie 3D laserového skenování. Jde o bezkontaktní získávání prostorových dat pokrytím zaměřovaného objektu nepravidelnou množinou bodů, vzdálených od sebe cca 5 mm. Prostorová poloha každého bodu je laserem udána třemi souřadnicemi, přičemž dalšími hodnotami bodu může být buď intenzita odrazu, nebo tři složky jeho barva. Výsledkem je v krátké době vyprodukovaný soubor dat, který lze archivovat jako základní komplexní informaci o objektu a podle potřeb z něj dodatečně generovat 3D model, vrstevnice, řezy, atd. Vedle pořizování prostorových dat byla souběžně řešena problematika uložení prostorových dat do geografické databáze. Jako vstupní základ byla použita stávající dostupná architektonická a geodetická data a dále právě data, nově pořízená laserovým skenováním, což si vyžádalo 88

navržení struktury báze dat pro uložení již existujících dat areálu zámku s daty, získanými pomocí laserového skenování. Muselo být rovněž zajištěno propojení prostorových dat – s databází paGIS a atributových dat – s databází nástroje CastIS - evidence movitého kulturního majetku (mobiliáře, včetně knihovního fondu) s prostorovými daty. Prostorová identifikace nemovitého historického majetku je řešena na úrovni podrobnosti jednotlivých místností a stavebních objektů, přičemž vazba na databázi paGIS je zajištěna přes jednoznačné identifikátory paGIS, které jsou k podrobně evidovaným nemovitým objektům nebo jejich částem přiřazovány jako cizí klíče. Jednoduchým dotazem do databáze pak lze zajistit návaznost na celostátní databázi. Prostorová identifikace movitého historického majetku (mobiliáře) v rámci nemovitého majetku – památkového objektu je řešena prostřednictvím aktivních bodů ve vyobrazení relativně stálé lokace mobiliárních předmětů, a to zejména v interiérové expozici. Stávající možnosti identifikace předmětu v systému CastIS jsou tyto : • datová identifikace - základní popisy, podrobné popisy, doplňující popisy, lokace předmětů, stavy předmětů, vazby na SEUD a Dominet, inventury, RFID čipy, mikrotečky,čárové kódy, průběžná evidence. • obrazová identifikace - Propojení s obrázky předmětů, odkazy na PCD soubory, pokud existují. Možnost připojení PDF souborů, případně 3D dat • multimediální soubory - Videosekvence, složené z různých pohledů na předmět, zvukové záznamy Základem pro takovéto pojetí rozšíření základní evidence je podrobné nasnímání místnosti z různých pohledů tak, aby bylo možné najít a případně označit všechny předměty základní evidence v místnosti obsažené. Napojení na systém CastIS pak poskytne další tři užitečné možnosti správy mobiliáře : • topologie objektu - k identifikaci lokace „Objekt, místnost, skříň, regál“ bude možné na úrovni „Objekt, místnost“ poskytnout zobrazení místnosti ve všech záběrech, které budou této místnosti přiřazeny. • odkazy na kartu předmětu - zobrazeným předmětům na záběrech příslušné místnosti bude přidělen tzv. aktivní bod, který bude svými souřadnicemi odkazovat na „Inventární číslo“ předmětu. Pak půjde přímo z okna topologie objektu při zobrazení určitého pohledu na vybranou místnost vyvolat kartu označeného předmětu. • odkazy na místnost - naopak ze základní evidence bude možné přes vazbu „ICN, Objekt, místnost“ zobrazit záběr úseku místnosti, kde se předmět nachází. Tento způsob prostorové identifikace lze strukturovat do více úrovní. Pro názornost lze uvést např: „Prosklená vitrína s porcelánovým nádobím“. Na celkovém záběru úseku místnosti bude tato skříň s aktivním bodem. Přes tento bod se odkážeme na kartu skříně. Současně ale můžeme chtít tuto skříň jakoby otevřít a prohlédnout si karty porcelánu. To by byla jakási druhá úroveň prostorového zobrazení. Po kliknutí na skříň lze zobrazit tuto v detailu s otevřenými dveřmi a přidat aktivní body jednotlivým porcelánovým kusům nádobí. V principu je možné počet úrovní neomezit, z hlediska zpracování řešitelé volili pouze dvě. Jako jeden z výstupů řešení bylo vypracováno schéma jednotlivých činností, vykonávaných při správě kulturního majetku. Tato struktura je určující pro stanovení poměrů a postavení jednotlivých činností v rámci navrhovaného pasportu. Snahou řešitelů je vytvořit jednotný systém evidence a identifikace kulturního majetku respektující obecné - nejlépe mezinárodní standardy, které jsou v oblasti prostorových respektive geografických dat známy jako standardy INSPIRE, OGC apod. Problematická je oblast atributových dat, kde řešitelé zatím pracují pouze s národními nebo pouze oborovými uzancemi. Za úspěch lze považovat zharmonizování některých databázových výstupů, jako je například tzv. policejní karta coby výstup z oborové evidence movitého kulturního majetku CastIS pro potřeby i mezinárodních bezpečnostních orgánů (INTERPOL, EUROPOL). Řešitelé předpokládají použití komerčních relačních databází (RDBMS) typu SQL SERVER, ORACLE 89

nebo INFORMIX, pro ukládání používaného velkého objemu dat. Dále použití v podniku již nasazeného software ArcGIS pro práci s prostorovými daty, která budou za použití prostorového konektoru ArcSDE ukládána do některého ze zmíněných systémů řízení báze dat (SŘBD), pravděpodobně SQL SERVER, vzhledem k návaznosti na SŘBD používaný pro paGIS.

Navrhovaná organizační struktura činností vykonávaných na kulturním majetku při jeho správě prokazuje vazby a souvislosti, které původně těží z jeho kvalitní evidence a identifikace a posléze slouží pro jeho správu a obnovu. Data pořízená pro evidenci majetku je možné i komerčně využít například při jeho prezentaci. Práce na tvorbě elektronického pasportu dále pokračovaly pořizováním prostorových dat pomocí laserscanu - tentokrát vlastní zámecké budovy. Podle již dříve navržené metodiky sběru, zpracování a uložení dat do prostorové databáze pro účely památkové péče, ověřené na objektu kaple v areálu zámku Kozel, je struktura uložení dat koncipována takovým způsobem, aby umožnila jak prostorovou evidenci (vzhledem k nárokům na klientský software řešenou ve 2D) nemovitých památek s vazbou na atributové databáze mobiliáře, tak i 3D prezentaci. Kromě zaměření zámecké kaple byla podle této metodiky vyprodukována také data objektu jízdárny. Na základě pozitivních zkušeností s těmito dvěma objekty bylo dále rozhodnuto o zpracování objektu vlastního zámku. Vzhledem k větší členitosti interiéru zámecké budovy oproti předchozím dvěma stavbám jde o komplikované technické řešení, ale i přesto se podařilo ještě do konce roku 2007 pořídit skeny vnějších a vnitřních fasád zámku a osm kompletních interiérů expozice. Pro potřebu prostorové identifikace movitého kulturního majetku - mobiliáře byly nasnímány jednotlivé místnosti zámecké expozice, další instalované a úložné prostory skříní, regálů a depozitárních prostor z různých pohledů tak, aby bylo možné označit všechny předměty základní evidence v daném místě obsažené. Pro zlepšení orientace následovalo pořízení panoramatických záběrů - koulí – dvaceti pěti interiérů expozice a osmi depozitářů. V zásadě jde o interaktivní vizualizaci lokalizace mobiliárních předmětů. CastIS jako softwarový nástroj pro evidenci movitého kulturního majetku obsahuje ve své statické části základní data popisující předmět a multimediální prvky pro jeho co nejlepší identifikaci. Pro zlepšení správy a ochrany tohoto majetku jsou postupně zaváděny technické prostředky, které pomáhají jak při identifikaci tohoto vzácného majetku, tak i při provozní manipulaci, případně při odcizení těchto předmětů, což se nejvíce uplatní v druhé (dynamické) části CastISu, v tzv. průběžné evidenci. Jde o RFID tagy ve kterých je naprogramován EPC kód umožňující prostřednictvím EPC Global Network celosvětovou identifikaci těchto předmětů – rovněž informace, které slouží pro přesnou identifikaci, manipulaci, zejména inventarizaci dále pak mikrotečky autentizované vypálenými kódy, které identifikují jimi označené předměty

90

Tím je naplněn záměr řešitelů tento majetek: 1) zaevidovat 2) popsat 3) identifikovat 4) zhodnotit jeho technický stav, včetně prostředí, ve kterém je uložen 5) monitorovat a dokladovat jeho pohyb. Další rozvoj a využití elektronického pasportu: Ve spolupráci se Západočeskou univerzitou a oddělením evidence a dokumentace nemovitých kulturních památek NPÚ ÚOP Plzeň dochází k harmonizaci a napojení databáze zámku Kozel na prostorovou národní databázi (paGIS) vyvinutou a spravovanou v rámci Integrovaného informačního systému památkové péče (budovanou na NPÚ ÚP) formou jejího selektivního zpřesňování; národní databáze má převážně úroveň podrobností na úrovni jednotlivých parcel, budov a významných objektech (tzv. paGIS objekt. Prostorová databáze zámku Kozel má v současné době ambice dosahovat podrobnosti půdorysů včetně interiérů a zařizovacích předmětů, a dále pak databázově navázat (propojit) na existující evidenční datové báze mobiliáře a knihovního fondu. Při pořizování dat z evidence dřevin a parkového mobiliáře (lavičky, zahradní architektura – altány, zábradlí, mostky apod.) v areálu zámku do pasportizačního softwarového nástroje My Trees (dříve VIRIDIS) jsou prověřovány i možnosti využití pokročilých technologií při identifikaci dřevin a ostatních evidovaných prvků, jako jsou RDF čipy a systém GPS pro jejich prostorovou identifikaci. Celkem byly zaktualizovány a převedeny do My Trees informace o 973 dřevinách a o 220 objektech zahradního mobiliáře. V rámci budování elektronického pasportu NKP Kozel průběžně vznikající atributová data budou postupně propojována s příslušnými prostorovými daty. V současné době jsou ukládána do dvou databází, a to do archivu rodového a archivu velkostatku. Obě databáze jsou dále strukturovány dle praxe jednotlivých oblastí, tj. rodu a jeho hospodaření. Při sběru archivních materiálů a dat do rodového a velkostatkového archivu byly při jejich třídění vytvořeny podskupiny, které se připravují na následnou digitalizaci. Řešitelé stojí před obtížným úkolem zkombinovat tyto dvě databáze tak, aby výstupy smysluplně dokladovaly potřeby uživatelů zejména z hlediska dokladování historie tohoto panského sídla. Snahou řešitelů je třídit atributová data dle specializovaných oborových standardů, případně i vyšších, pokud existují. Narozdíl od dat prostorových, kde platí národní, evropské a světové uzance, ukládání atributových dat zatím řešitelé praktikují do jednotlivých strukturovaných bází. Takto relativně univerzálně ukládaná data dávají i do budoucna naději na jejich případnou snazší konverzi.

91

02 104 Průzkum historických materiálů a technologií Materiálové, zejména chemické analýzy historických materiálů a s tím související vytvoření komparativní databáze analýz: Materiálový výzkum je základním východiskem pro porozumění vlastnostem historických materiálů i prostředků pro jejich záchranu. Cílem této oblasti bylo právě prohloubení znalostí o těchto materiálech a zdokonalení metod přírodovědných průzkumů historických a archeologických materiálů památkových objektů. K výzkumu byly inovativně využívány moderní, velmi citlivé analytické metody (FTIR, Ramanova spektrometrie nebo MALDI-TOF, SEM/EDS analýzy), infračervená spektrogtafie pro nedestruktivní podpovrchový průzkum nebo nové metody pro hodnocení mikrostruktury materiálů (vysokotlaká rtuťová porozimentrie v kombinaci s analýzou obrazu). Výsledky sloužily nejen k hlubšímu poznání historických materiálů, ale staly se podkladem pro vytvoření komparativních databází dat o autentických historických materiálech, které zkvalitnily a nadále budou zkvalitňovat další interpretaci výsledků. Garantem úkolu byla do roku 2007 Ing. Ivana Kopecká, od roku 2008 pak Ing. Dagmar Michoinová, Ph.D. V oblasti materiálové zejména chemické analýzy historických materiálů byla řešena níže uvedená témata: • Zkvalitňování materiálových průzkumů mikrovzorků (rozšíření instrumentace optické mikroskopie, ověření možností identifikace organických pojiv s využitím fluorescenčních a luminiscenčních vlastností těchto látek) - Ing. Ivana Kopecká (2005-2007) • IR reflektoskopický průzkum vybraných souborů obrazů a polychromovaných dřevěných soch - Ing. Martin Dvořák (2005-2008) • Komplexní instrumentální hodnocení účinnosti různých typů prostředků antigrafitti na pískovci - Ing. Ivana Maxová (2006-2007) • Porovnání odolnosti krycích nátěrů na dřevo a jeho povrchové úpravy - Mgr. Marie Pacáková (2006-2007) • Studium problematiky anorganických kovových povrchových úprav (cínování) historických předmětů z kovu - Ing. Veronika Burianová (2009) • Metody indikace pro aplikaci protipožárních nátěrů na dřevo historických konstrukcí - Ing. Petra Lesniaková, Ph.D. (2008-2011) • Studium historických povrchových úprav pro ochranu dřeva - Ing. Petra Lesniaková, Ph.D. (2008-2010) • Stanovení detekčních limitů pro proteinová pojiva používaná v historických anorganických materiálech - Ing. Dagmar Michoinová, Ph.D., Ing. Mgr. Štěpánka Kučková, Ph.D. (20082011) • Vytvoření a ověření metodiky pro hodnocení porozity porézních anorganických materiálů Ing. Dagmar Michoinová, Ph.D. (2008-2011), Ing. Petr Kuneš (2008-2011) Cíle úkolu byly splněny, i když je zjevné, že téma nebylo zcela vyčerpáno. Výsledky jsou přínosem zejména pro obor výzkumu historických materiálů a materiálů pro jejich záchranu. Výsledky byly presentovány různými formami, jak je uvedeno dále. Vytvoření a provoz specializovaného pracoviště pro konzervaci archeologických materiálů v oblasti severní Moravy Cílem druhé oblasti bylo vytvoření oblastního specializovaného pracoviště pro konzervaci archeologických materiálů a provoz specializovaného pracoviště - Mgr. Tomáš Ott (2005-2011) Díky finanční podpoře bylo zakoupeno potřebné základní vybavení pro zahájení a provoz laboratoře. Záchranné a dokumentační práce budou pokračovat i po roce 2011. Dokumentovány a konzervovány byly nálezy zejména ze záchranných archeologických průzkumů. I když není zásadních pochyb o kvalitě vybavení a provozu pracoviště, výstupy a to jak publikační, tak i 92

etapové zprávy, nedosahovaly úrovně srovnatelné se souběžně řešenými úkoly. Cíle úkolu byly i přes výhrady splněny, pracoviště bude pracovat i po ukončení úkolu. Studium historických technologií přípravy a záchrany vápenných malt a jejich prosazování při obnově památek V oblasti studia historických technologií přípravy a záchrany vápenných malt bylo cílem lépe porozumět vlivu technologie zpracování malt na jejich trvanlivost a přispět tak k efektivnějšímu používání vápenných materiálů při obnově památek. Garantem úkolu byla Ing. Dagmar Michoinová, Ph.D., řešení probíhalo po celou dobu řešení. Výsledky byly podkladem pro úspěšně obhájenou dizertační práci řešitelky, dílčím způsobem byla využita v bakalářských a diplomní práci řešené na PřF UK a VŠCHT. V rámci tohoto podúkolu byla pro naplnění cílů řešena následující témata: • Vytvoření a ověření metodiky pro hodnocení porozity porézních anorganických materiálů Ing. Dagmar Michoinová, Ph.D. (2008-2011), Ing. Petr Kuneš (2008-2011) • Monitoring stárnutí velkoplošných vzorků vápenných omítek - Ing. Dagmar Michoinová, Ph.D. (2005-2011) • Studium efektivnosti zpevnění vápenných porézních anorganických materiálů při používání dostupných konsolidantů, zejména na bázi Ca(OH)2 - Ing. Dagmar Michoinová, Ph.D. (20082011) • Stanovení detekčních limitů pro proteinová pojiva používaná v historických anorganických materiálech - Ing. Dagmar Michoinová, Ph.D., Ing. Mgr. Štěpánka Kučková, Ph.D. (20082011) • Studium historických technologií zpracování sochařských děl z historických minerálních hmot litím a dusáním - Ing. Petr Kuneš (2008-2011) Cíle úkolu byly splněny, i když je zjevné, že podobně jako u tématu č. 1 téma nebylo zcela vyčerpáno. Výsledky jsou přínosem jak pro obor výzkumu historických materiálů a materiálů pro jejich záchranu, tak i v praxi při záchraně historických vápenných materiálů. Výsledky byly presentovány různými formami, jak je uvedeno dále. Celkově lze konstatovat, že cíle úkolu byly splněny a přinesly odborně zdařilé a pro praxi přínosné výsledky.

93

1.2. Zhodnocení dosažených výsledků, kterými organizace přispěla k rozvoji oboru (způsoby prezentace výsledků, konkrétní uplatnění výsledků v praxi) 02 101 Zkvalitňování odborně metodického řízení státní památkové péče, koordinace a efektivní využívání výsledků výzkumu a vývoje v oboru památkové péče v působnosti NPÚ, včetně zpracování a implementace odborných metodik dílčích činností v oboru památkové péče a výzkumu nových forem celoživotního vzdělávání pro obor památkové péče a) Koordinace a efektivní využívání výsledků výzkumu a vývoje v oboru památkové péče v působnosti Národního památkového ústavu: Hlavní náplní úkolu bylo ve všech letech řešení (2005-2011) zabezpečení infrastruktury veškeré výzkumné činnosti NPÚ a proto je v této části závěrečné zprávy hodnocen a prezentován souhrnně za všechna uváděná léta řešení. Rozvíjející se výzkumná činnost v oblasti památkové péče vyžaduje centrální koordinaci výzkumné a vývojové činnosti s hlavními činnostmi v oboru památkové péče, koordinaci účelově financovaných programových projektů s institucionálně financovanými výzkumnými záměry, orientaci výzkumu a vývoje především na dlouhodobé, ale také na závažné aktuální potřeby oboru a vyloučení případných duplicitních řešení. Centrální koordinace výzkumných úkolů a zkvalitňování metodického řízení památkové péče, byť ji nelze podle mínění resortu považovat za výzkum v celém rozsahu, se stala Rozhodnutím Ministerstva kultury ze dne 13. května 2005 čj. 7482/2005, o poskytnutí institucionální podpory na řešení výzkumného záměru MK07503233301, součástí jeho prvého hlavního směru (HS-1). Tato činnost je podle názoru resortu podřaditelná ve smyslu legální definice pod pojem infrastruktura - zajištění podpůrné činnosti pro výzkum nezbytné, konkrétně především činností organizační a dále například činností týkajících se financování výzkumu v rámci Národního památkového ústavu. Výstupy z výzkumu v oboru památkové péče se prezentují odborné i laické veřejnosti, a to i prostřednictvím internetu, rešerší výstupů, zpracovaných příslušnými specialisty; slouží odborné činnosti vlastního i souvisejících oborů, a například i ke zpracovávání podkladů pro koncepci oboru, zejména rozvíjením činnosti referátu vědy a výzkumu Národního památkového ústavu. Tento referát, kromě soustřeďování, archivace a prezentace výstupů výzkumných úkolů, také zajišťuje činnosti Rady programu pro účelově financovaný výzkum a vývoj v oblasti památkové péče Ministerstva kultury a Komise Ministerstva kultury pro hodnocení výzkumných záměrů a výsledků výzkumné činnosti organizací v oblasti památkové péče. Vedle výše uvedeného se v letech 2010-2011 stal jedním z nejdůležitějších úkolů Referátu zkoordinovat přípravu výzkumných záměrů NPÚ ve státním programu aplikovaného výzkumu a vývoje Národní a kulturní identity. b) Zpracování a implementace odborných metodik dílčích činností v oboru památkové péče: 2005 • Jiří BLÁHA – Vít JESENSKÝ – Petr MACEK – Vladislav RAZÍM – Jan SOMMER, Jan VESELÝ, Operativní průzkum a dokumentace historických staveb, NPÚ, Odborné a metodické publikace, sv. 31, Praha 2005. 2006 • Petr KOUKAL a kol., Péče o varhany a zvony, jejich památková ochrana, NPÚ, Odborné a metodické publikace, sv. 32, Praha 2006. 2007

94

• Alfréd SCHUBERT a kol., Péče o památkově významné venkovní komunikace, NPÚ, Odborné a metodické publikace, sv. 33, Praha 2007. • Jiří ROHÁČEK, Epigrafika v památkové péči, NPÚ, Odborné a metodické publikace, sv. 34, Praha 2007. 2008 • Josef HOLEČEK – Václav GIRSA a kol., Projektování obnovy stavebních památek, NPÚ, Odborné a metodické publikace, sv. 35, Praha 2008. • 2009 • Petr MACEK, Barevnost fasád. Průzkum, dokumentace, vyhodnocení a obnova exteriéru historických staveb, NPÚ, Odborné a metodické publikace, sv. 36, Praha 2009. • Věra KUČOVÁ, Světové kulturní a přírodní dědictví UNESCO, NPÚ, Odborné a metodické publikace, sv. 37, Praha 2009. • Pavel HÁJEK, Metodika minimálního katalogizačního záznamu – zpracování historických knižních fondů ve správě Národního památkového ústavu pro účely zákona o účetnictví a základní principy pořizování fotodokumentace knižních sbírek (Digitalizace lokálních katalogů zámeckých knihoven pomocí systému Clavius), Příloha Zpráv památkové péče 60/2009/6, Praha 2009. 2010 • Marie BÁČOVÁ – Martin EBEL – Petra LESNIAKOVÁ – Alfréd SCHUBERT – Miloš SOLAŘ – Ladislav ŠPAČEK – Josef ŠTULC – Rostislav ŠVÁCHA – Petr VŠETEČKA, Obnova okenních výplní a výkladců, NPÚ, Odborné a metodické publikace, sv. 38, Praha 2010. • 2011 • Miroslav ČERNÝ – Miloslav NĚMEČEK, Mikroklima v historických interiérech, NPÚ, Odborné a metodické publikace, sv. 39, Praha 2011. • Květoslava KŘÍŽOVÁ – Naděžda KUBŮ a kol., Metodika tvorby interiérových instalací a reinstalací, NPÚ, Odborné a metodické publikace, sv. 40, Praha 2011. • Ladislav BEZDĚK –– Karel BOBEK – Dalibor BURŠÍK – Karel JEDLIČKA, Metodika pro elektronický pasport zpřístupněné památky, NPÚ, Odborné a metodické publikace, sv. 41, Praha 2011. • Michal BENEŠ – Věra KUČOVÁ – Jitka VLČKOVÁ, Metodické principy přípravy nominací k zápisu na seznam světového dědictví UNESCO a zásady uchování hodnot těchto statků, NPÚ, Odborné a metodické publikace, sv. 42, Praha 2011. 2012 • Naděžda KUBŮ a kol., Metodika průvodcovské služby ve veřejně přístupných památkách, NPÚ, Odborné a metodické publikace, sv. 43, Praha 2012 (v tisku). c) Výzkum nových forem celoživotního vzdělávání pro obor památkové péče Rok 2005 zahájil tuto část výzkumného úkolu přínosem netradičních forem didaktických programů prezentovaných v historických objektech. Pro zmapování tehdejší situace byla zvolena metoda pracovní dílny, na kterou byli pozváni zástupci dvou evropských zemí, které se podobnými aktivitami již delší čas zabývaly a sice Maďarsko a Lotyšsko. Pro širší prezentaci byly formou semináře účastnici také seznámeni s obdobným seminářem pořádaným Europou Nostrou v Haagu. Seminář se konal v listopadu 2005 na zámku v Třeboni. Rok 2006 přinesl zpracování didaktického programu pro děti a mládež, který byl orientován na období baroka. Výuka probíhala v palácových zahradách pod Pražským hradem. Pro tento účel byl natočen 15 minutový film, který děti zhlédly předem než byly děti v zahradách s konkrétními fenomény kontaktovány. Závěrem byly uplatněny testy pro ověření znalostí.

95

Rok 2007 se rovněž věnoval instruktážním filmům které prezentují vhodné způsoby restaurování a obnovy historických památek. V roce 2008 byl rozšířen didaktický program o zahradách pod Pražským hradem o novou kapitolu, která obsahuje další tématické okruhy, které souvisí se zámeckými zahradami. Děti poznávají květiny, královské hrady, architektonické slohy, léčivé byliny a odpovídají na různé otázky z historie a dalších předmětů. Zpracovaný didaktický program je doporučen k využití jako vzorový metodický materiál pro vypracování obdobných programů pro jiné památky. Tyto projekty směřují k utváření pozitivního vztahu veřejnosti ke vnímání památek jako přirozené součásti prostředí, které je třeba udržovat a chránit. Pozitivní vztah a aktivní zapojení veřejnosti do péče o památky je nepochybně jednou z perspektiv budoucí existence hmotného kulturního dědictví. Rokem 2009 došlo k výraznému snížení poskytovatelem uznaných nákladů institucionální podpory. Proto byly zrušeny další instruktážní a výukové filmy, které byly v závěru roku 2008 plánovány. Proto v roce 2009 došlo k ověřování didaktických programů a byly modifikovány pro různé věkové skupiny. V rámci příprav nové koncepce obdukčních aktivit byla řešena otázka budoucího systému didaktického působení v rámci celého NPÚ. Jako jedna z cest systematického přístupu k řešení této problematiky je vyškolení speciálních pracovníků, tzv. animátorů kulturního dědictví (obdoba muzejních pedagogů či galerijních lektorů). Vzhledem k absenci takto koncipovaného studijního oboru na vysokých školách hledá NPÚ alternativní způsob jak se s touto situací vyrovnat. Jedním z možných řešení je zajištění speciálního kursu pro tyto lektory – animátory. Předpokládá se realizace cyklu seminářů, kde budou vyškoleni pracovníci ze všech regionů. V roce 2010 pokračoval v rámci výzkumu přínos netradičních forem didaktických programů a na jeho základě byl realizován nový projekt zaměřený na Valdštejnskou zahradu a její okolí. Během návštěvy zahrady jsou děti seznamovány s historií Malé Strany a významnými stavbami reprezentující různá slohová období. V zahradě vyhledávají podle plánu různé umělecké artefakty, které popisují a zakreslují do plánu zahrady. Na návštěvu zahrady navazuje vycházka , během které mají děti vyhledávat a popisovat typické prvky architektonických slohů historických staveb Malé Strany a Hradčan. Pilotního projektu se zúčastnili žáci 4.třídy ZŠ Hloubětín. d) Historické fondy Odborné studie a výstupy výzkumných úkolů řešených ve Státním ústavu památkové péče a ochrany Přírody(SÚPPOP), později SÚPP, byly rozptýleny při četných redislokacích této organizace do několika skladů bez náležité evidence. Materiály související s výzkumnou činností SÚPPOP se sice dochovaly v poměrně velkém množství, ale po mnoha přesunech byly velmi neuspořádané. Většina dochovaných výstupů byla řešena v rámci Státního plánu ekonomického výzkumu (SPEV), některé v rámci Státního plánu základního výzkumu (SPZV) a částečně i z vlastní iniciativy SÚPPOP. Mnohé z dohledaných výstupů mají dodnes značnou historicko – dokumentační hodnotu. Reidentifikaci dokumentů a materiálů, jejich uspořádání, následnou adjustaci, pasportizaci a zhodnocování v rámci předávacích protokolů bylo nutné řešit v několika etapách, jednak podle aktuálních potřeb zadavatele úkolu, jednak v závislosti na množství a úplnosti dohledávaných materiálů. 02 102 Výzkum vytváření a implementace integrovaného informačního systému památkové péče Výzkumný úkol „Výzkum vytváření a implementace integrovaného informačního systému památkové péče“ významně přispěl ke zkvalitnění péče o památkový fond, rozvoji vědeckovýzkumného potenciálu i prezentace oboru památkové péče. Vybudovaný nový komplexní informační systém umožňuje jednotně v rámci všech pracovišť NPÚ a celého území

96

ČR ukládat popisné, obrazové i prostorové informace o jednotlivých objektech zájmu památkové péče a zpřístupňovat je prostřednictvím webových technologií širokému okruhu uživatelů z řad odborné i laické veřejnosti. Jednotlivé výstupy – výsledky úkolu byly průběžně ihned po jejich vytvoření prezentovány online v prostředí Internetu, podle určení s rozlišením veřejného a vyhrazeného přístupu, aby mohly být využívány pro pořizování, správu či prezentaci dat jak v rámci statutárních činností NPÚ, tak i v rámci dalších úkolů výzkumu a vývoje řešených v NPÚ. Jedná se především o následující výstupy – základní části IISPP: - aplikace MIS: využívaná především pro ukládání a zpřístupnění • výstupů některých dalších probíhajících úkolů V+V NPÚ, jmenovitě úkolů: o MK07503233303/301 - Vědecký výzkum a aplikace metod operativního zpracovávání stavebně historických a umělecko historických průzkumů prováděných při obnově kulturních památek a nemovitostí v památkově chráněných územích o MK07503233303/304 - Vědecké hodnocení a kompletní odborná památková dokumentace vesnických sídel v České republice o MK07503233303/305 - Památkově urbanistické průzkumy, vědecké hodnocení a odborná dokumentace historických měst v České republice v návaznosti na historické průzkumové podklady oboru památkové péče o MK07503233304/402 - Odborné poznávání, průzkum, vědecké hodnocení, soupis a dokumentace architektonického kulturního dědictví 19. a 20. století. • identifikačních fotografií nemovitých kulturních památek • kopií dokumentů tzv. věcné revize chráněných území a ochranných pásem (kopie příslušných právních předpisů a mapových příloh) a prostorové identifikace národních kulturních památek (NKP) • dokumentů (historických map a plánů, fotodokumentace) související se zpracováním nominační dokumentace pro zápis vybraných památek na listinu světového kulturního dědictví - GIS NPÚ: využívaný pro zpracování a prezentaci dat prostřednictvím vytvořených mapových služeb a projektů, konkrétně • bodové i plošné identifikace nemovitých kulturních památek, revize hranic chráněných území a ochranných pásem a rozsahů národních kulturních památek • výstupů některých dalších probíhajících úkolů V+V NPÚ, jmenovitě úkolů: o MK07503233303/304 - Vědecké hodnocení a kompletní odborná památková dokumentace vesnických sídel v České republice o MK07503233303/305 - Památkově urbanistické průzkumy, vědecké hodnocení a odborná dokumentace historických měst v České republice v návaznosti na historické průzkumové podklady oboru památkové péče o MK07503233304/402 - Odborné poznávání, průzkum, vědecké hodnocení, soupis a dokumentace architektonického kulturního dědictví 19. a 20. století o DB06P01OPP001 - Odborné zhodnocení a komplexní dokumentace vybraných lokalit České republiky a koordinace koncepčních prací pro jejich nominaci na Seznam světového dědictví • atributů umožňujících generování tematických map o zájmy památkové péče (právní stav, návrhy jeho změn, zájmy pam. péče) o legislativní mapy o georeferencované mapy stabilního katastru o stavebně historický průzkum - stavebně historický vývoj o stavebně historický průzkum - architektonické a urbanistické hodnocení o stavebně historický průzkum - návrh regulace o památkové hodnocení území 97

o plán zásad ochrany - základní výkres o plán zásad ochrany - plán památkové ochrany o plán zásad ochrany - plán možných úprav střech o plán zásad ochrany - plán možných úprav veřejných ploch a zeleně o plán zásad ochrany - plán obrazu sídla v krajině o plán zásad ochrany - plán archivovaných průzkumů o plán ochrany podle vyhlášky MK ČR ze dne 28. 11. 2008. Uplatnění těchto výstupů v praxi ještě zvyšuje jejich vzájemná provázanost, kdy uživatel má možnost z prostředí jedné aplikace získat jednoduše a rychle dostupné informace k danému předmětu zájmu i z ostatních evidencí. Výsledky úkolu byly využity i pro prezentaci oboru na mezinárodní úrovni, a to v rámci členství NPÚ v mezinárodního projektu CARARE, jehož cílem je publikace vybraných informací na evropském kulturním portálu Europeana. 02 103 Zdokonalování a rozvíjení metod digitalizace fotografické a grafické dokumentace památkového fondu včetně aplikace výsledků výzkumu a vývoje v praxi památkové péče Dosažené výsledky jsou podrobně zhodnoceny v předchozí části 1.1. Splnění jednotlivých cílů stanovených hlavními směry výzkumného záměru. 02 104 Průzkum historických materiálů a technologií Dosažené výsledky, zejména ty dosažené v části 1 a 3 byly přínosem pro obor jak v národním, tak i mezinárodním měřítku. O tom objektivně vypovídá skutečnost, že výsledky byly presentovány různými formami u nás i v zahraničí. Kritériem vědecké kvality výzkumu je i skutečnost, že výzkumy byly součástí nebo základem pro dizertační, diplomové i bakalářské práce. Presentace výsledků probíhala v odborných knihách (3 knihy), v našich i zahraničních odborných časopisech (do roku 2010 17 článků v RIV), na národních i mezinárodních konferencích a ve sbornících odborných národních i mezinárodních konferencí a seminářů (24 počinů v RIV do roku 2010). I když parametrů RIV pro odbornou knihu za rok 2008 nedosáhla uživatelská příručka o specificích přípravy a používání vápenných malt, či přehled a hodnocení materiálů pro antigrafitti ochranu historických materiálů i tyto publikace se staly žádaným pomocníkem pro restaurátory, stavební firmy, památkáře i vlastníky historických staveb. Kompletní přehled počinů zařazených do RIV je uveden v části G této zprávy. Další formou inseminace výsledků bylo organizováním praktických dílen s odbornou přednáškou pro odborné pracovníky NPÚ, studenty postgraduálních kurzů organizovaných NPÚ, budoucí památkové architekty a technology (studenty VŠCHT a FA ČVUT) zaměřené na průzkum a obnovu historických vápenných omítek. Tyto akce se konaly v letech 2008-2011. K rozvoji oboru v oblasti metodické vznikla v letech 2010 a 2011 stručná, ale cíleně a prakticky zaměřená Metodická doporučení na téma nadužívání hydrofobizace historických materiálů a omezení používání chemických prostředků pro zpomalení hoření dřeva, které jsou, stejně jako odborné články publikované formou Metodik NPÚ a odborné články publikované ve Zprávách památkové péče, dostupné na webu NPÚ. Přínosem jsou i nově vyvinuté formy popularizace tradičních materiálů a postupů v péči o památky pro odbornou i laickou veřejnost, které probíhaly v posledním roce řešení formou komentovaných technologických prohlídek. Ty se setkaly s takovým ohlasem, že téma tradičních materiálů a postupů v péči o památky se stalo mediálním tématem NPÚ v prvním pololetí 2012. Nedílným přínosem projektu bylo také rozšíření systému pro evidenci a centrální uložení vzorků historických materiálů a výsledků jejich průzkumů.

98

Jako nedostatek v oblasti dosažených výsledků vnímám absenci publikačních počinů při presentaci výsledků práce v úkolu č. 2, který se týkal vytvoření oblastního specializovaného pracoviště pro konzervaci archeologických materiálů na Severní Moravě.

99

1.3. Důvody, které vedly k nesplnění cílů 02 101 Zkvalitňování odborně metodického řízení státní památkové péče, koordinace a efektivní využívání výsledků výzkumu a vývoje v oboru památkové péče v působnosti NPÚ, včetně zpracování a implementace odborných metodik dílčích činností v oboru památkové péče a výzkumu nových forem celoživotního vzdělávání pro obor památkové péče Každým rokem řešení (2005-2011), byly naplněny stanovené cíle výzkumného úkolu a úspěšně obhájeny před hodnotitelskou komisí jak NPÚ tak před Komisí pro hodnocení výzkumných záměrů Ministerstva kultury. V některých případech Komise MK odsouhlasila dílčí posuny v řešení jednotlivých dílčích úkolů, které byly zaviněny výrazným snižováním prostředků institucionální podpory oproti poskytovatelem schváleným uznaným nákladům na jednotlivá léta řešení. Tato skutečnost se týká především posledních třech let řešení (2009-2011), kdy byly prostředky institucionální podpory kráceny více jak o jednu třetinu. 02 102 Výzkum vytváření a implementace integrovaného informačního systému památkové péče Od roku 2008 bylo plnění úkolu zásadně ovlivněno snížením celkové dotace na řešení výzkumného záměru „Vědecký výzkum ke zkvalitňování odborně metodického řízení státní památkové péče“ (MK07503233301), jehož je řešený úkol č. 102 součástí. Konkrétně to znamenalo od roku 2008 vždy snížení dotace z původně schválených celkových uznaných nákladů ve výši 3 100 tis. Kč na méně než poloviční částku 1 500 tis. Kč, pro rok 2011 pak pouze na 1 200 tis. Kč, a to bez jakékoliv vazby na dosavadní výsledky úkolu. Tuto nepříznivou situaci se alespoň částečně dařilo řešit příspěvkem z běžného rozpočtu NPÚ, díky kterému mohly být především hrazeny náklady na potřebnou obnovu licencí software a technickou podporu (maintenance) jednotlivých aplikací a dosud vybudované infrastruktury IISPP. Nebylo ovšem možno nahradit výpadek v mzdových prostředcích, takže od roku 2008 bylo nutno redukovat počet spoluřešitelů podílejících se na řešení úkolu částí svého pracovního úvazku pouze na 4 klíčové pracovníky. Ostatní spoluřešitelé byli ohodnoceni pouze cílovou odměnou na konci roku. To samozřejmě značně omezilo jejich ochotu zapojit se v průběhu roku aktivně do řešení úkolu V+V při vytížení běžnými pracovními povinnostmi i možnost odpovědného řešitele těmto pracovníkům úkoly zadávat a vyžadovat jejich plnění. Nebylo také možné z přidělené institucionální podpory počítat s nákupem investičního majetku, tj. HW nebo SW, potřebného buď pro nahrazení již zastaralých částí infrastruktury, nebo pro posílení její výkonnosti. Jak bylo uvedeno již v etapových výzkumných zprávách od roku 2008, bylo zřejmé, že za těchto podmínek je splnění původně definovaných cílů úkolu, tj. vybudování Integrovaného informačního systému památkové péče v úplném rozsahu do roku 2011 v rámci plnění úkolu V+V č. 102, nereálné a nemožné. Z plánovaných aplikací se nepodařilo do nové podoby převést stávající aplikace pro evidenci ÚSKP (MonumIS, MonumNet) a evidence v oblasti archeologie (SAS ČR, VAL, ODAN ad.). Důvodem kromě výše uvedeného snížení rozpočtu úkolu V+V bylo především začlenění těchto aplikací do projektu Smart Administration č. 12 ve vazbě na nově zaváděné Základní registry v rámci Integrovaného operačního programu (IOP). Výrazně tak narostla složitost požadovaného řešení a tím i předpokládaná cena přepracování a integrace těchto aplikací v rámci IISPP. S ohledem na složitý schvalovací proces bude moci být realizace tohoto projektu IOP zahájena až v průběhu roku 2012, tj. kompletní naplnění původně stanovených cílů výzkumného úkolu lze předpokládat až na konci roku 2013.

100

02 103 Zdokonalování a rozvíjení metod digitalizace fotografické a grafické dokumentace památkového fondu včetně aplikace výsledků výzkumu a vývoje v praxi památkové péče Každým rokem řešení (2005-2011), byly naplněny stanovené cíle výzkumného úkolu a úspěšně obhájeny před hodnotitelskou komisí jak NPÚ tak před Komisí pro hodnocení výzkumných záměrů Ministerstva kultury. V některých případech Komise MK odsouhlasila dílčí posuny v řešení jednotlivých dílčích úkolů, které byly zaviněny výrazným snižováním prostředků institucionální podpory oproti poskytovatelem schváleným uznaným nákladům na jednotlivá léta řešení. Tato skutečnost se týká především posledních třech let řešení (2009-2011), kdy byly prostředky institucionální podpory kráceny více jak o jednu třetinu. 02 104 Průzkum historických materiálů a technologií Jak již bylo uvedeno dříve, důvodem pro ukončení některých úkolů bylo hlavně ukončení pracovního poměru v NPÚ. Jen v jednom případě (Ing. Dvořák - téma: IR reflektoskopický průzkum) se nepodařilo od řešitele získat podklady o práci, v ostatních případech byla práce vedena, aby výsledky byly včas předány i publikovány.

101

D) Použití finančních prostředků 1.1. Tabulka finančního plnění VZ za celou dobu jeho řešení Období

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Suma

Podpora ze 3 917 tis. K 5 890 tis. 5 750 tis. 3 728 tis. 3 100 tis. 1 535 tis. 1 652 tis. 25 572 Kč Kč Kč Kč Kč Kč tis. Kč státního č rozpočtu 5 000 tis. K 5 890 tis. 5 750 tis. 5 725 tis. 5 535 tis. 5 435 tis. 5 270 tis. 38 605 č Kč Kč Kč Kč Kč Kč tis. Kč

Celkové uznané náklady

Zhodnocení efektivnosti získaných prostředků ve vztahu k výsledkům 02 101 Zkvalitňování odborně metodického řízení státní památkové péče, koordinace a efektivní využívání výsledků výzkumu a vývoje v oboru památkové péče v působnosti NPÚ, včetně zpracování a implementace odborných metodik dílčích činností v oboru památkové péče a výzkumu nových forem celoživotního vzdělávání pro obor památkové péče Materiál Služby

Platy a OON Pojištění odměny

Celkem

2005

49

243

353

61

130

836

2006

90

390

690

75

255

1500

2007

90

390

690

75

255

1500

2008

0

350

690

75

255

1370

2009

3

250

345

75

127

800

2010

3

250

345

75

127

800

2011

30

368

365

90

127

980

Celkem

265

2241

3478

526

1276

7786

Čerpání výše uvedených finančních prostředků za celou dobu řešení a zejména jeho efektivnost lze posoudit ze zásadního rozporu před který byl řešitelský tým postaven tím, že poskytovatel při schválení výzkumných záměrů stanovil jako uznané institucionální náklady, pro tento úkol, roční částky ve výši 4 až 5 mil.Kč. Realita celkové roční dotace je patrná z výše uvedeného přehledu a to přes každoroční úspěšné a ústně i písemně oceňované výsledky odvedené práce hodnotitelskými komisemi MK ČR (viz oficielní protokoly MK ČR z jednotlivých let). Z položky materiál byly hrazeny kancelářské potřeby pracovišť institutu vzdělávání a referátu vědy a výzkumu NPÚ. Finanční částka na služby byla čerpána pro externí spolupracovníky, kteří již při schvalování výzkumného záměru byli začleněni do řešitelského týmu. V posledních dvou letech naopak byly prostředky na služby upřednostněny pro náklady spojené s vydáváním metodik. Mzdové náklady sloužily pro výzkumným záměrem stanovené řešitele , kmenové zaměstnance ústředního pracoviště NPÚ. Naopak položka OON hradila náklady na oponenty,

102

kteří každoročně se písemně vyjadřovali k průběžným etapovým zprávám pro potřeby hodnotitelské komise NPÚ. Dále z této položky byly placeni řešitelé a recenzenti podílející se na tvorbě metodik v oboru státní památkové péče. Závěrečná položka čerpání představuje odvody na zákonné sociální pojištění a zákonné sociální náklady. 02 102 Výzkum vytváření a implementace integrovaného informačního systému památkové péče Přehled přidělených finančních prostředků po jednotlivých letech a celkový souhrn je uveden v následující tabulce (údaje v tis. Kč): Materiál Cestovné Služby

Platy a Neinvestiční Příděl OON Pojištění Odpisy Investice odměny celkem celkem

2005

62

10

350

750

0

278

110

1560

450

2010

2006

84

20

1100

800

0

296

200

2500

500

3000

2007

110

24

1383

900

0

333

250

3000

0

3000

2008

53

30

300

590

10

218

299

1500

0

1500

2009

91

66

400

590

10

218

125

1500

0

1500

2010

70

67

550

590

10

213

0

1500

0

1500

2011

29

64

300

590

10

207

0

1200

0

1200

Celkem

499

281

4383

4810

40

1763

984

12760

950

13710

Veškeré výdaje byly uskutečněny ve prospěch zajištění plnění úkolu a jejich vynaložení pokládám vzhledem k dosaženým výsledkům za velmi efektivní. Získané prostředky na realizaci úkolu byly čerpány v souladu se stanoveným plánem. Podstatnou část výdajů z přidělené institucionální podpory na řešení úkolu tvořily v jednotlivých letech mzdové prostředky, pokrývající vyčleněné části pracovních úvazků a odměny řešitele a spoluřešitelů, a odpovídající sociální a zdravotní pojištění. Další významná část neinvestičních prostředků byla určena na vývoj a implementaci jednotlivých částí IISPP vybranými externími dodavateli. V prvních dvou letech byly čerpány také investiční prostředky na pořízení základního HW a SW, následně s tímto související odpisy. Zbývající prostředky byly použity na cestovné a drobné materiálové výdaje na údržbu a obnovu techniky, licencí SW a kancelářské potřeby. Přehled detailního čerpání po jednotlivých položkách je k dispozici v ekonomickém oddělení ÚP NPÚ a byl v jednotlivých letech předkládán ve finální podobě poskytovateli dotace. 02 103 Zdokonalování a rozvíjení metod digitalizace fotografické a grafické dokumentace památkového fondu včetně aplikace výsledků výzkumu a vývoje v praxi památkové péče Materiál Cestovné Služby

Platy a OON Pojištění Celkem odměny

2005

135

0

47

27

40

10

259

2006

115

0

137

42

55

16

365

2007

117

29

195

42

75

16

474

2008

9

1

7

66

64

24

171

2009

31

0

8

54

46

20

159

2010

16

4

20

53

54

18

165

2011

23

1

78

51

34

17

204

Celkem

446

34

492

335

328

130

1765

103

Z fotosbírky NPÚ ÚP bylo digitalizováno celkem 5 110 fotoarchiválií v kvalitě velkých digitálních archivních kopií a 9 334 fotopředloh v kvalitě pracovních skenů fotografií z evidenčních karet ve fotosbírce nebo diapozitivů k projekci. Veškerá evidence fotografických fondů Fotosbírky NPÚ ÚP byla přepsána do počítače. V programu FileMaker byla vytvořena databáze archivované fotodokumentace a aplikována na pracovišti Fotosbírky NPÚ ÚP i na územním odborném pracovišti v Ostravě. Z fondu fotografií a negativů ve vlastnictví NPÚ - územního odborného pracoviště v Ostravě bylo digitalizováno 11 800 ks negativů. V případě převodu knih popisů fotodokumentace do digitální podoby bylo přepsáno či nově do počítače doplněno přibližně 91 000 záznamů. V recenzovaném časopise (ZPP) byly publikovány tři články (dva zařareny do RIV, jeden informativního charakteru). V průběhu řešení úkolu byla pořízena prostorová data celého areálu NKP Zámek Kozel, což umožnilo založení modelového elektronického pasportu. V roce 2011 byl vydán metodický text Metodika pro elektronický pasport zpřístupněné památky. 02 104 Průzkum historických materiálů a technologií Materiál Cestovné Služby

Platy a OON Pojištění odměny

Celkem

2005

145

43

200

110

31

53

582

2006

146

39

70

184

29

77

545

2007

136

91

100

203

12

89

631

2008

125

10

35

237

30

98

508

2009

92

20

35

260

20

96

523

2010

210

25

25

178

20

65

523

2011

166

70

15

178

20

64

513

Celkem

1020

298

1350

4810

162

542

3826

V průběhu řešení VZ byly prostředky na výzkum poskytovatelem kráceny v porovnání s primárním příslibem. To značně komplikovalo plánování prací v každém roce. I přesto se dařilo rozsah výzkumu smysluplně upravit (redukovat). V posledních dvou letech výzkumy byl úkol podpořen z prostředků NPÚ jako vědecko výzkumné organizace. Jednotlivé položky byly čerpány v souladu s plánem. Materiál byl čerpán na nezbytné kancelářské a laboratorní potřeby sloužící k řešení tohoto výzkumného úkolu, na odbornou literaturu, k pořizování výstupů. Cestovné bylo vynaloženo na domácí cesty (sběr dat, konference) a na ZSC (kurzy a presentace výsledků). Položka ostatní služby byla využita zejména na analýzy materiálů na externích pracovištích. Položka mzdové náklady byla čerpána pro potřebu řešitelského týmu z řad kmenových zaměstnanců NPÚ a OON bylo použito hlavně pro externí konzultanty. Přehled detailního čerpání po jednotlivých položkách je k dispozici v EO NPÚ ÚP a ÚOP v Ostravě.

104

E) Stručné resumé a klíčová slova 1.1. Stručné resumé v češtině 02 101 Zkvalitňování odborně metodického řízení státní památkové péče, koordinace a efektivní využívání výsledků výzkumu a vývoje v oboru památkové péče v působnosti NPÚ, včetně zpracování a implementace odborných metodik dílčích činností v oboru památkové péče a výzkumu nových forem celoživotního vzdělávání pro obor památkové péče Výzkumný záměr řeší otázky odborně metodického řízení státní památkové péče, včetně speciálních problémů centralizace v rámci NPÚ některých agend průzkumových, informačních a zejména metodických. Společným znakem jednotlivých směrů výzkumného záměru je nezbytnost ústředního vedení samotného řešení a koordinace uplatnění výsledků, vzájemná dostupnost a sdílení informací z jednoho datového úložiště, včetně přístupnosti výstupů z celého výzkumu NPÚ. Centrálně musí být řešeny i specializované technologické průzkumy a výzkumy pro celý obor památkové péče. 02 102 Výzkum vytváření a implementace integrovaného informačního systému památkové péče Základním cílem úkolu bylo navrhnout a vybudovat zcela nový komplexní informační systém, který za pomoci dostupných moderních informačních technologií umožní integrovat dosud věcně i územně odděleně vytvářené, spravované a užívané datové zdroje, aplikace a dílčí informační systémy v oboru památkové péče. Na základě zpracované analýzy byla navržena a vybudována základní infrastruktura Integrovaného informačního systému památkové péče (IISPP), založená na uložení dat v centrální databázi, umožňující vytváření uživatelských aplikací v jednotném vývojovém prostředí, s možností definovat různé úrovně přístupu k datům pro interní i externí uživatele včetně veřejnosti prostřednictvím Internetu (webového prohlížeče). V rámci plnění úkolu byl vybudován systém pro správu sdílených číselníků, geografický informační systém (GIS) NPÚ založený na technologii ArcGIS firmy ESRI, a Metainformační systém (MIS) pro jednotnou správu digitální a digitalizované dokumentace. Dále byl zajištěn centrální provoz aplikace CastIS pro evidenci mobiliárních fondů památek ve správě NPÚ. Obdobně byla zajištěna implementace nového řešení pro jednotnou evidenci dokumentačních a knihovních fondů NPÚ – IS Tritius. Vytvořené aplikace a služby IISPP včetně podrobné uživatelské dokumentace jsou dostupné prostřednictvím webového rozcestníku na adrese https://iispp.npu.cz. 02 103 Zdokonalování a rozvíjení metod digitalizace fotografické a grafické dokumentace památkového fondu včetně aplikace výsledků výzkumu a vývoje v praxi památkové péče Úkol 02103 se zabýval možnostmi elektronické pasportizace památkových objektů a zkoumáním a zdokonalováním metod digitalizace plošných obrazových předloh. Hlavní podrobná část závěrečné výzkumné zprávy k úkolu 02103, věnovaná digitalizaci plošných a obrazových předloh, zkoumá, ověřuje, popisuje a vysvětluje všechny aspekty převodu analogových obrazů do elektronické podoby, přičemž je sledován cíl digitalizovat na takové úrovni, kdy výsledné digitalizáty zachovávají maximum obrazových informací, které v sobě nese původní analogová předloha. Z hlediska tohoto požadavku se zpráva podrobně zabývá jednotlivými parametry procesu digitalizace, jako je stupeň rozlišení skenu, otázka komprese a kódování optické hustoty, denzita digitalizačního zařízení, dynamika obrazu, atd. Ve zprávě uvedená doporučení jsou teoreticky zdůvodněna a experimentálně doložena. Sekce zprávy, zaměřená na elektronickou pasportizaci památkových objektů popisuje založení modelového elektronického pasportu vybrané NKP Zámek Kozel. Pozornost je věnována 105

problematice zaznamenání prostorového tvaru předlohy v digitálním prostředí, problematice prostorových (geografických) dat a využití moderních technologií při správě historického majetku. Závěry a výsledky práce na výzkumném úkolu 02103 jsou shrnuty v publikaci Metodika pro elektronický pasport zpřístupněné památky, která je hlavním výstupem tohoto úkolu. 02 104 Průzkum historických materiálů a technologií Výzkum historických materiálů a technologií je důležitou součástí poznávání památkového fondu. V rámci výzkumného záměru se pozornost řešitelského týmu zaměřovala zejména na témata vycházející z potřeb praxe a reflektující příklon k tradičním materiálům a postupům. Výsledky výzkumu zejména v oblasti materiálového výzkumu a výzkumu nových vápenných materiálů jsou okamžitě využitelná pro zlepšení péče o historické památkově chráněné materiály a měly zpravidla metodický charakter. Publikováním poznatků probíhalo v odborných knihách, odborných časopisech a ve sbornících odborných konferencí a seminářů, dále organizováním praktických dílen zaměřených na obnovu historických stavebních objektů. Přínosem jsou i nově vyvinuté formy popularizace výsledků pro odbornou i laickou veřejnost, které probíhaly v posledním roce řešení formou komentovaných technologických prohlídek.

1.2. Stručné resumé v angličtině 02 101 Zkvalitňování odborně metodického řízení státní památkové péče, koordinace a efektivní využívání výsledků výzkumu a vývoje v oboru památkové péče v působnosti NPÚ, včetně zpracování a implementace odborných metodik dílčích činností v oboru památkové péče a výzkumu nových forem celoživotního vzdělávání pro obor památkové péče The research plan solves the questions of professionally methodological management of the state care of ancient monuments, including special problems of centralization within the framework of NIPROCOMOS of some research, information and, especially, methodological items. A common feature of the individual directions of the research plan is the necessity of central management of the solution itself and coordination of the application of results, mutual accessibility and sharing of information from one data storage place, including the accessibility of outputs of NIPROCOMOS overall research. Central must also be the solution of specialized technological investigation and research for the whole branch of the care of ancient monuments. 02 102 Výzkum vytváření a implementace integrovaného informačního systému památkové péče Theme „The research for creation and implementation of Integrated Information System of Heritage preservation“aimed at creation completely new complex information system. That with help of dispensable modern information technologies integrates so far individually in the regions created and used database resources, there application in the form of partial information system of heritage preservation. Based on analysis of existing systems a new basic infrastructure of integrated Information System of Heritage preservation (IISPP) has been elaborated which is based on storing of date in central database. That enables to create users applications in unified development surroundings and define divers levels of approach to the data for intern and extern users inclusive general public thorough Internet (web viewer) The research created a system for network services shared code list and geographic information system of National Heritage Institute (NPÚ) based on the technology ARC GIS supplied by the firm. Further MIS for unified network services of digital and digitalised documentation was created. Also the central application of Castis System of the evidence of movable heritage items

106

in the care of NPÚ was put in practice. Parallel implementation of new solution of united evidence of documentary and library founds of NPÚ – IS Tritius was put in use. The application created by the research and the services of IISPP inclusive detailed documentation for the users are accessible through web on the adress https://iispp.npu.cz 02 103 Zdokonalování a rozvíjení metod digitalizace fotografické a grafické dokumentace památkového fondu včetně aplikace výsledků výzkumu a vývoje v praxi památkové péče The task 02103 duscussed the possibilities of electronic passportization of historical monuments and studying and improving the digitization methods of the printed image models. The main detailed part of the final research report to the task 02103, devoted to digitizing of printed and pictorial models, researches, verifies, describes and explains all aspects of the conversion of the analog images into electronic form with the aim to digitize at a level where the resulting digitizers preserve maximum of image information, which bears the original analog model. In terms of this requrement, the report details the various parameters of the process of digitization, as the degree of resolution of the scan, the question of compression and encoding of optical density, density digitizing equipment, dynamic of the image, etc. The report provided the recommendations which are theoretically justified and experimentally substantiated. Section of the report, focusing on electronic passportization of historical monuments describes the establishment of an electronic passport of the Kozel Castle, the National cultural monument. Attention is paid to the issues of recording spatial shape of the model in the digital environment, issues of spatial (geographical) data and the use of the modern technologies in managing of the historical property. Findings and results of the research task 02103 are summarized in the publication Methodology for E-Passport of the Accessed Historical Monument, which is the main outcome of this task. 02 104 Průzkum historických materiálů a technologií Research of historical materials and technologies is an important part of cultural heritage investigation. The attention of the research project was focused on the particular problems came out from the practice prefering of use of traditional materials and technologies. The results of the research project had especially in the materials analyses and new lime materials area scientific and methodical character as well. Data are useable for improvement of care of historical materials. New knowledge acquired from the research was published by specialized books, scientific journals, proceedings and spread by organization of practical workshops focused on building heritage conservation. New form of popularization of research results to professional and laic public by guided technological tours, which was developed in the last year of the research, proved to be very beneficial.

1.3. Klíčová slova v češtině 02 101 Zkvalitňování odborně metodického řízení státní památkové péče, koordinace a efektivní využívání výsledků výzkumu a vývoje v oboru památkové péče v působnosti NPÚ, včetně zpracování a implementace odborných metodik dílčích činností v oboru památkové péče a výzkumu nových forem celoživotního vzdělávání pro obor památkové péče Profesionální metodiky řízení; informace; informační systémy; technologický průzkum a výzkum; péče o historické památky

107

02 102 Výzkum vytváření a implementace integrovaného informačního systému památkové péče integrovaný informační systém památkové péče, geografický informační systém, metainformační systém, digitální dokumentace, aplikace, mapa, databáze 02 103 Zdokonalování a rozvíjení metod digitalizace fotografické a grafické dokumentace památkového fondu včetně aplikace výsledků výzkumu a vývoje v praxi památkové péče památková péče, památkový objekt, kulturní majetek, nemovitý, movitý, památky zahradního umění, správa, identifikace, evidence, prostorová evidence, bezpečnost, informační systém, digitalizace, digitalizát, skener, rozlišení skenu, komprese, optická hustota, denzita, HDR, dpi, dpm, vzorkovací frekvence, 2D, 3D, rodový archiv, archiv velkostatku. 02 104 Průzkum historických materiálů a technologií technologický a materiálový výzkum a průzkum, metodické vedení, péče o stavební památky, historické materiály a postupy

1.4. Klíčová slova v angličtině 02 101 Zkvalitňování odborně metodického řízení státní památkové péče, koordinace a efektivní využívání výsledků výzkumu a vývoje v oboru památkové péče v působnosti NPÚ, včetně zpracování a implementace odborných metodik dílčích činností v oboru památkové péče a výzkumu nových forem celoživotního vzdělávání pro obor památkové péče Professionally methodological management ; information ; information systems ; technological investigation and research ; care of ancient monuments 02 102 Výzkum vytváření a implementace integrovaného informačního systému památkové péče integrated information system of heritage preservation, geographic information system, metainformation system, digital documentation, application, map, database 02 103 Zdokonalování a rozvíjení metod digitalizace fotografické a grafické dokumentace památkového fondu včetně aplikace výsledků výzkumu a vývoje v praxi památkové péče Conservation, cultural heritage asset, cultural property, immovable heritage asset, movable heritage object, monuments of garden art, management, identification, registration, spatial registration, security, information systems, digitization, digitiser, scanner, scan resolution, compression, optical density, density, HDR, dpi, dpm, sampling frequency, 2D, 3D, ancestral archives, estate archives. 02 104 Průzkum historických materiálů a technologií technological and material investigation and research, methodological management, care of ancient monuments, historic materials and techniques

108

F) Harmonogram předávání výstupů výzkumného záměru na MK (zejména pro potřeby správních řízení podle zákona o státní památkové péči). Výstupy tohoto výzkumného záměru budou předloženy v termínu, který stanovil poskytovatel tj. 31.ledna 2012. Každoročně byly výsledky za minulý rok výzkumu předávány Odboru památkové péče Ministerstva kultury.

G) Seznamy výsledků 1.1. Výsledky dosažené v rámci řešení výzkumného záměru uplatněné v RIV Podrobná přehled výsledků dosažených v rámci řešení výzkumného záměru uplatněné v RIV je předložen ve formě tabulky. V rámci řešení VZ1 v období 2005 – 2011 bylo v RIV uplatněno 80 výsledků. Rok Název výsledku uplatnění

Domácí tvůrci

2010

Impact of historicity inspired processes of lime mortar Michoinová, Dagmar preparation on its properties

2010

Jednotný systém pro správu odborné digitální dokumentace ve vazbě na Geografický informační systém Národního památkového ústavu Materiálový průzkum povrchových úprav novogotického kříže z hlavního hřbitova v Jablonci nad Nisou Možnosti elektronické pasportizace památkových objektů

2010

2010

Volfík, Petr

Burianová, Veronika

Bezděk, Ladislav; Bobek, Karel

2010

Některé historické postupy přípravy vápenných malt z Michoinová, Dagmar různých druhů vápenného pojiva

2010

Restauración de la fachada sur de Horní Hrad del Jerie, Pavel; Michoinová, castillo estatal de Český Krumlov Dagmar

2010

V čem spočívá význam přírodovědného studia Kuneš, Petr památky? Veřejný webový mapový projekt a webová mapová Syrová, Zuzana; Eismann, služba "Územní identifikace" Šimon; Volfík, Petr

2010 2010

2009

Výzkum vytváření a implementace Integrovaného Volfík, Petr informačního systému památkové péče - cíle a způsob řešení výzkumného úkolu Historické a nové vápenné materiály na severním Michoinová, Dagmar průčelí hradu Pernštejna

2009 2009

Příprava tradičních vápenných malt Michoinová, Dagmar Přírodovědné poznání památky jako východisko Kuneš, Petr technologa v památkové péči

2009

Příspěvek k dokumentaci středověkých omítek

Svatoň, Jaroslav

109

2009 2009 2009

S odstupem ke konzervaci severního průčelí hradu Michoinová, Dagmar Pernštejna Technologie zpevňování omítek jižní fasády Horního Michoinová, Dagmar hradu v Českém Krumlově

2009

Vytváření pevné struktury vápenných nehydraulickým pojivem Webový mapový projekt "CZ Retro"

2009

Webový mapový projekt "Legislativní mapy"

Volfík, Petr; Syrová, Zuzana; Eismann, Šimon

2009

Webový mapový projekt "Plán zásad ochrany"

Volfík, Petr; Syrová, Zuzana; Eismann, Šimon

2009

Webový mapový projekt "Revize hranic chráněných Volfík, Petr; Syrová, území a OP" Zuzana; Eismann, Šimon

2009

Webový mapový projekt "SHP - Stavebně historický Volfík, Petr; Syrová, vývoj" Zuzana; Eismann, Šimon

2008

Analýza obrazu pro hodnocení pórovitosti vápenných Michoinová, Dagmar malt Digitalizace fotoarchiválií ze sbírky ústředního Bezděk, Ladislav pracoviště Národního památkového ústavu

2008

malt

s Michoinová, Dagmar Volfík, Petr; Syrová, Zuzana; Eismann, Šimon

2008

High-calcium Lime Mortar: The Effects of Traditional Michoinová, Dagmar Preparation and Curing

2008

Konzervace jižního průčelí Horního hradu zámku v Michoinová, Českém Krumlově Jerie, Pavel

Dagmar;

2008

Projektování obnovy stavebních památek

Dagmar;

2007

Antigrafitti prostředky pro ochranu památek z kamene Maxová, Ivana; Pacáková, Marie

2007

Conservation works in tomb of Inti and Kar in South Dvořák, Martin Abusír (Egypt) Conservation works in tomb of Kar and Inti in South Dvořák, Martin Abusir / Egypt/ Elektronická databáze fondu negativů z fotosbírky Bezděk, Ladislav ústředního pracoviště NPÚ

2007 2007

Michoinová, Jerie, Pavel

2007

Fluorosilicates used in the past in the conservation of Kopecká, Ivana; Nejedlý, stone in Central Europe Vratislav

2007

Historic mortars inspiration for high performance Michoinová, Dagmar restoration materials Hodnocení výzkumných záměrů Národního Urban, Jaroslav památkového ústavu 2007 (výběr dokumentů IS V&V) Informace o stabilizaci interiérů královského paláce Michoinová, Dagmar hradu Bezděz

2007

2007

110

2007

Metainformační systém památkového ústavu

2007

The Method of Conservation and Restoration of Pacáková, Wooden Statues from Prague Horloge Kopecká, Horynová, Alena Tests of some antigraffiti systems for preservation of Maxová, Ivana sandstone monuments

2007

(MIS)

Národního Volfík, Petr; Eismann, Šimon; Syrová, Zuzana; Buršík, Dalibor

2007 2007

Traditional method of lime mortar preparation Věž kroměřížského zámku – průzkum jihozápadního fasády

2007

Webový portál GIS NPÚ

2007 2006

2006 2006

2006 2006 2006 2006 2006

Marie; Ivana;

Michoinová, Dagmar části Michoinová, Dagmar; Hodaňová, Klára

Volfík, Petr; Eismann, Šimon X - ray fluorescence analysis and its use for Czech Kopecká, Ivana medieval frescos Analýza a návrh Metainformačního systému Volfík, Petr; Lazák, Martin; Eismann, Šimon; Dědek, Karel; Buršík, Dalibor; Syrová, Zuzana Antigraffiti prostředky pro ochranu památek z kamene Maxová, Ivana Dekompozice expertíz a výstupů výzkumných úkolů Urban, Jaroslav řešených v rámci perspektivních prací památkové péče v období 1976 - 1990 Digitalizace historických fotografií z mobiliárního Čočková, Gabriela fondu NKP Hradec nad Moravicí Digitalizace podkladových materiálů NKP zámek Kozel Digitalizace sbírky historických fotografií NPÚ Dokončení restaurátorských prací v Intiho hrobce v jižním Abusíru Hodnocení efektivnosti výzkumu a vývoje Národního památkového ústavu 1999 - 2006

Bobek, Karel Bezděk, Ladislav Dvořák, Martin Urban, Jaroslav

2006

Informační systém fotografických fondů a sbírek NPÚ Bezděk, Ladislav; Bašta, ÚP Petr

2006

Konzervační materiály aplikované na Maxová, Ivana kamenosochařská díla během historie restaurování

2006

Metodika „Organizační zajištění předání aplikace do provozu“ Metodika „Organizační zajištění zadání aplikace do výroby“ Moisture Sorption Stabilization as a Preventive Conservation Technique Realizace centrálního datového skladu GIS Národního památkového ústavu

2006 2006 2006

Volfík, Petr Volfík, Petr Kopecká, Ivana Volfík, Petr; Eismann, Šimon; Syrová, Zuzana

111

2006

2006 2006

Reidentifikace fotografií z výzkumu středověkých omítek provedeného SÚPPOP ve spolupráci se ŠÚPSOP v letech 1962 - 1963 na vybraných památkách v Čechách, na Moravě a na Slovensku pro jejich digitalizaci a zpracování pasportů Restaurování jižního průčelí Horního hradu SHZ v Českém Krumlově Systémový projekt konsolidace vybraných částí IS Národního památkového ústavu

Urban, Jaroslav

Michoinová, Dagmar Volfík, Petr; Lazák, Martin; Eismann, Šimon; Dědek, Karel

2006 2006 2006

Technický projekt „Jednotná datová základna“ Technický projekt „Realizace sdílených modulů“ Technický projekt „Základní infrastrukturní služby pro autentizaci a autorizaci“

2006 2006

Tradiční postupy přípravy vápenných malt Michoinová, Dagmar Výsledky výzkumu a vývoje Národního památkového Urban, Jaroslav ústavu (1992 - 2006)

2006 2006 2005

Výzkumné úkoly Národního památkového ústavu Výzkumné úkoly v oboru památkové péče Autorská bibliografie výsledků výzkumného záměru ústředního pracoviště Národního památkového ústavu zařazených do registru informací o výsledcích 1999 2005 Autorská bibliografie výsledků výzkumného záměru ústředního pracoviště Národního památkového ústavu zařazených do rejstříku informací o výsledcích RIV (1999 - 2005) Konzervační, hydrofobizační a zpevňovací prostředky pro vápenné omítky a vápenné nátěry

2005

2005 2005 2005

2005 2005 2005

Lime mortars – preparation and maintenance Několik poznámek k ošetření povrchu kovových výplní historických okenních a dveřních otvorů a jejich částí Některé souvislosti vývoje technologie restaurování sgrafit Otazníky kolem sanačních omítek Přínos netradičních forem didaktických programů prezentovaných v historických objektech

Volfík, Petr Volfík, Petr Volfík, Petr; Martin

Lazák,

Urban, Jaroslav Urban, Jaroslav Urban, Jaroslav

Urban, Jaroslav

Michoinová, Dagmar Michoinová, Dagmar Michoinová, Dagmar; Havlínová, Alena Michoinová, Dagmar Michoinová, Dagmar Cichrová, Kateřina

2005

Průzkum historických materiálů

Kopecká, Ivana; Nejedlý, Vratislav

2005

Restaurátorské práce v objektu hrobky Iufaa v Dvořák, Martin severním Abusíru v sezóně 2003 - 2004

2005

Restaurování povrchových železných prvků

2005

Technologická poznámka k ochraně povrchových Michoinová, Dagmar úprav historických stavebních materiálů

úprav

historických Michoinová, Dagmar; Havlínová, Alena

112

2005 2005 2005

Technologické souvislosti péče o historické omítané Michoinová, Dagmar fasády Technologické souvislosti péče o historické omítané Michoinová, Dagmar fasády Tradiční postupy přípravy vápenných malt Michoinová, Dagmar

1.2. Výsledky dosažené v rámci řešení výzkumného záměru, které budou předloženy ke schválení na závěrečném hodnocení Komisi MK (k uplatnění do RIV2011) 02 101 Zkvalitňování odborně metodického řízení státní památkové péče, koordinace a efektivní využívání výsledků výzkumu a vývoje v oboru památkové péče v působnosti NPÚ, včetně zpracování a implementace odborných metodik dílčích činností v oboru památkové péče a výzkumu nových forem celoživotního vzdělávání pro obor památkové péče V rámci tohoto úkolu jsou předkládány k certifikaci následující metodiky: • Miroslav ČERNÝ – Miloslav NĚMEČEK, Mikroklima v historických interiérech, NPÚ, Odborné a metodické publikace, sv. 39, Praha 2011. • Květoslava KŘÍŽOVÁ – Naděžda KUBŮ a kol., Metodika tvorby interiérových instalací a reinstalací, NPÚ, Odborné a metodické publikace, sv. 40, Praha 2011. • Ladislav BEZDĚK –– Karel BOBEK – Dalibor BURŠÍK – Karel JEDLIČKA, Metodika pro elektronický pasport zpřístupněné památky, NPÚ, Odborné a metodické publikace, sv. 41, Praha 2011. 02 102 Výzkum vytváření a implementace integrovaného informačního systému památkové péče Druh výsledku: specializovaná mapa s odborným obsahem – Nmap Název mapy: Webový mapový projekt Památkový fond ČR 1982-1985 Popis výsledku: Mapový projekt zprostředkovává vybrané informace zpracované v letech 1982 – 1985 v rámci "Identifikace památkového fondu na území krajů ČSR". Tento výstup prezentoval tehdejší stav Státního seznamu nemovitých kulturních památek a zároveň upozornil na dosud nevyužitý potenciál památkového fondu představující objekty památkově významné, které ale v té době nebyly jako kulturní památky evidovány. Druh výsledku: specializovaná mapa s odborným obsahem – Nmap Název mapy: Webový mapový projekt Odborné revize chráněných území Popis výsledku: Mapový projekt prezentující odborné revize rozsahu a návrhy nových památkových rezervací a zón s plošným urbanistickým vyhodnocením doplněným o bodové hodnocení / kategorizaci objektů. 02 103 Zdokonalování a rozvíjení metod digitalizace fotografické a grafické dokumentace památkového fondu včetně aplikace výsledků výzkumu a vývoje v praxi památkové péče • Ladislav BEZDĚK –– Karel BOBEK – Dalibor BURŠÍK – Karel JEDLIČKA, Metodika pro elektronický pasport zpřístupněné památky, NPÚ, Odborné a metodické publikace, sv. 41, Praha 2011. 02 104 Průzkum historických materiálů a technologií 1. Druh výsledku: článek v odborném periodiku (časopise) - J Název výsledku: Vybrané aspekty aplikace organokřemičitých zpevňovačů na vápenné omítky Rok vydání článku: 2011 Popis výsledku:

113

Článek se zabývá vybranými problémy použití organokřemičitých esterů jako zpevňovačů vápenných omítek. V úvodu příspěvku jsou stručně naznačena úskalí spojená s konsolidací vápenných omítek a s jeho obecným hodnocením. Na základě provedených testů zpevnění čerstvé a částečně zkarbonatované vápenné malty vhodné kompozice jsou následně hodnoceny změny pevnosti a dalších vlastností zkušební malty. Diskutovány jsou zejména nové poznatky spojené s aplikací organokřemičitanů, vápenné vody a vody na vápennou maltu. Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Kuneš, P. Kotlík, P. celkový počet tvůrců: 2 počet domácích tvůrců: 1 ISSN periodika: 1210-5538 Oficiální název periodika: Zprávy památkové péče Vydavatel periodika: NPÚ Svazek periodika, ve kterém se nachází výsledek: roč. 71 Číslo periodika: 3 Počet stran výsledku: 8 Strany od - do: str. 193 - 200 ----------------------------------------------------------------------------------------------------------2. Druh výsledku: článek v odborném periodiku (časopise) - J Název výsledku: Restaurování severního průčelí českokrumlovského Horního hradu Rok vydání článku: 2011 Popis výsledku: Článek se zabývá hodnocením průběhu, rekapitulací hodnot a východisek záchrany severní fasády Horního hradu SHaZ v Českém Krumlově. Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Girsa, V., Hanzl, M., Michoinová, D. celkový počet tvůrců: 3 počet domácích tvůrců: 1 ISSN periodika: 0044 8680 Oficiální název periodika: Architektúta & urbanizmus Časopis pre teóriu architektúry a urbanizmu Vydavatel periodika: ÚSTARCH SAV, Bratislava 2011 Svazek periodika, ve kterém se nachází výsledek: Vol. XLV, 2011 Číslo periodika: 1 - 2 Počet stran výsledku: 13 Strany od - do: str. 20 - 33 ----------------------------------------------------------------------------------------------------------3. Druh výsledku: odborná metodika – Nmet Název metodiky: SOLAŘ M. a kol.: Výměna oken. Metodika obnovy okenních výplní a výkladců. Metodika NPÚ Rok vydání metodiky: 2010/2011 Datum certifikace: 2012 Popis výsledku: Metodika reaguje na stále se zhoršující problematiku zániku historických oken, okenic a výkladců, seznamuje s památkovými hodnotami těchto stavebních prvků a možnostmi jejich záchrany. Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Petra Lesniaková Celkový počet tvůrců: 6 Počet domácích tvůrců: 1 ----------------------------------------------------------------------------------------------------------4. Druh výsledku: C kapitola v odborné knize Název výsledku: Kolektiv autorů. Konzervování a restaurování kovů. TM v Brně, AMG ČR., kapitola Zásady restaurování povrchových úprav historických kovových předmětů

114

Rok vydání knihy: 2011 Popis výsledku: kniha poskytuje ucelený a komplexní pohled na problematiku ochrany a uchování historických předmětů z kovů. Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: D. Michoinová Celkový počet tvůrců: 26 Počet domácích tvůrců: 1 ISBN knihy: ISBN 978-80-86611-38-9 (AMG) ISBN 978-80-86413-70-9 (TMB) Místo vydání knihy: Brno Název nakladatele: TMB Počet stran: 648 ----------------------------------------------------------------------------------------------------------5. Druh výsledku: příspěvek ve sborníku - D nebo OSTATNÍ Název výsledku: Koncepce a výsledky restaurování průčelí východní brány hradu Lipý v kontextu se záchranou a oživením zanikající památky Popis výsledku: příspěvek se věnuje zásadám pro stanovení koncepce restaurování omítaných fasád Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Girsa, V., Hanzl, M., Michoinová, D. Název sborníku: Restaurování a ochrana uměleckých děl Koncepce restaurátorského zásahu ISBN:978-80-260-0846-0 Místo vydání: Praha Název nakladatele: Arte-fakt Strany od-do: 11-17 ----------------------------------------------------------------------------------------------------------6. Druh výsledku: přednáška, uspořádání workshopu, konference, semináře Název výsledku: Kámen – příčiny degradace, péče o kamenné prvky Popis výsledku: Přednáška v rámci pomaturitního a postgraduálního studia památkové péče. NPÚ. Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Kuneš, P. Datum konání: 1/2011 Místo konání: NPÚ ÚP Valdštejnské nám. 3, Praha 1 Celkový počet účastníků: cca 25 Počet zahraničních účastníků: 0 Rozsah: celostátní ----------------------------------------------------------------------------------------------------------6. Druh výsledku: přednáška, uspořádání workshopu, konference, semináře Název výsledku: Omítky památkově chráněných staveb – technologické souvislosti péče, I. část praxe Popis výsledku: Přednáška v rámci pomaturitního a postgraduálního studia památkové péče. NPÚ. Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Michoinová, D. Datum konání: 3/2011 Místo konání: NPÚ ÚP Valdštejnské nám. 3, Praha 1 Celkový počet účastníků: cca 25 Počet zahraničních účastníků: 0 Rozsah: celostátní ----------------------------------------------------------------------------------------------------------7. Druh výsledku: přednáška, uspořádání workshopu, konference, semináře Název výsledku: Omítky památkově chráněných staveb – technologické souvislosti péče, II. část - teorie

115

Popis výsledku: Přednáška v rámci pomaturitního a postgraduálního studia památkové péče. NPÚ. Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Michoinová, D. Datum konání: 3/2011 Místo konání: NPÚ ÚP Valdštejnské nám. 3, Praha 1 Celkový počet účastníků: cca 25 Počet zahraničních účastníků: 0 Rozsah: celostátní ----------------------------------------------------------------------------------------------------------8. Druh výsledku: přednáška, uspořádání workshopu, konference, semináře Název výsledku: Technology of Conservation Popis výsledku: Přednáška v rámci Výuky zahraničních studentů FA, předmět Restoration and conservation: Care of historical monuments – theory and practice. Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Michoinová, D. Datum konání: 23.3.2011 Místo konání: ČVUT FA v Praze Celkový počet účastníků: cca 25 Počet zahraničních účastníků: 25 Rozsah: mezinárodní ----------------------------------------------------------------------------------------------------------9. Druh výsledku: přednáška, uspořádání workshopu, konference, semináře Název výsledku: Dřevo – základní vlastnosti, poškození, ochrana a restaurování Popis výsledku: Přednáška v rámci pomaturitního a postgraduálního studia památkové péče. NPÚ. Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Petra Lesniaková Datum konání: 1/2011 Místo konání: Národní památkový ústav Celkový počet účastníků: cca 25 Počet zahraničních účastníků: 0 Rozsah: celostátní ----------------------------------------------------------------------------------------------------------10. Druh výsledku: přednáška, uspořádání workshopu, konference, semináře Název výsledku: Hodnoty a příkladné postupy záchrany historických omítek na příkladě konzervace Horního hradu v Bečově nad Teplou Popis výsledku: Uspořádání workshopu pro odborníky z NPÚ a vysokých škol. Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Setunská, G., Michoinová, D. Datum konání: 10/2011 Místo konání: SHaZ Bečov nad Teplou Celkový počet účastníků: cca 80 Počet zahraničních účastníků: 0 Rozsah: celostátní ----------------------------------------------------------------------------------------------------------11. Druh výsledku: přednáška, uspořádání workshopu, konference, semináře Název výsledku: Hodnoty a příkladné postupy záchrany historických omítek na příkladě konzervace Horního hradu v Bečově nad Teplou Popis výsledku: Přednáška v rámci workshopu pro odborníky z NPÚ a vysokých škol. Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Michoinová, D. Datum konání: 10/2011 Místo konání: NPÚ ÚP Valdštejnské nám. 3, Praha 1 Celkový počet účastníků: cca 80

116

Počet zahraničních účastníků: 0 Rozsah: celostátní ----------------------------------------------------------------------------------------------------------12. Druh výsledku: přednáška, uspořádání workshopu, konference, semináře Název výsledku: Staveništní vápenné malty pro potřeby péče o architektonické památky Popis výsledku: Přednáška v rámci konference „Použití tradičních technologií při obnově historických objektů“. Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Michoinová, D. Datum konání: 9/2011 Místo konání: Hrádek u Sušice Celkový počet účastníků: cca 25 Počet zahraničních účastníků: 5 Rozsah: celostátní Počiny odevzdané v redakci zpp s vydáním v čísle 1/2012 a 2/2012 • MICHOINOVÁ, D., SETUNSKÁ. G. Dobrodružství vápna a písku - vyhodnocení pilotního projektu komentovaných technologických prohlídek. ZPP 1/2012 • KUČEROVÁ, I., LESNIAKOVÁ, P. Poškození dřevěných konstrukcí v důsledku aplikace protipožárních nátěrů I. ZPP 2/2012

H) Přílohy (výstupy) K termínu stanoveném OPP MK ČR tj. k 31.lednu 2012 budou tvořit přílohu závěrečné zprávy Výzkumného záměru MK 07503233301 za úkol NPÚ 02 101 tyto přílohy: - přehled výsledků řešení za léta 2005 až 2010 dle RIV v uvedených letech v tabulkovém zpracování na 12 arších formátu A3 - metodiky „Památkově cenný interiér a vlhký vzduch, Metodika památkových interiérových instalací a Metodika elektronické instalace památkového objektu. Čtvrtá metodika „ Průvodcovské služby ve veřejně přístupných památkách“ bude předána nejdříve na hodnotitelské komisi MK jak již bylo výše v textu opakovaně uvedeno. Příloha – tabulka dosažených výsledků RIV Samostatné přílohy tvoří dosažené výsledky, které budou uplatňovány v RIV za rok 2011.

117

OBSAH: A) Konstatační část ......................................................................................................................... 2 1.1. Název VZ ............................................................................................................................. 2 1.2. Identifikační kód .................................................................................................................. 2 1.3. Název a sídlo organizace...................................................................................................... 2 1.4. Doba řešení VZ .................................................................................................................... 2 1.5. Jméno vedoucího řešitele a spoluřešitelů ............................................................................. 2 2.1. Hlavní směry a základní cíle VZ.......................................................................................... 4 2.2. Strategie zvolená k jejich dosažení ...................................................................................... 4 02 101 Zkvalitňování odborně metodického řízení státní památkové péče, koordinace a efektivní využívání výsledků výzkumu a vývoje v oboru památkové péče v působnosti NPÚ, včetně zpracování a implementace odborných metodik dílčích činností v oboru památkové péče a výzkumu nových forem celoživotního vzdělávání pro obor památkové péče.......................................................................................................................................... 4 02 102 Výzkum vytváření a implementace integrovaného informačního systému památkové péče.......................................................................................................................................... 5 02 103 Zdokonalování a rozvíjení metod digitalizace fotografické a grafické dokumentace památkového fondu včetně aplikace výsledků výzkumu a vývoje v praxi památkové péče .. 5 02 104 Průzkum historických materiálů a technologií............................................................ 5 B) Analytická část ........................................................................................................................... 6 02 101 Zkvalitňování odborně metodického řízení státní památkové péče, koordinace a efektivní využívání výsledků výzkumu a vývoje v oboru památkové péče v působnosti NPÚ, včetně zpracování a implementace odborných metodik dílčích činností v oboru památkové péče a výzkumu nových forem celoživotního vzdělávání pro obor památkové péče.......................................................................................................................................... 6 02 102 Výzkum vytváření a implementace integrovaného informačního systému památkové péče.......................................................................................................................................... 7 02 103 Zdokonalování a rozvíjení metod digitalizace fotografické a grafické dokumentace památkového fondu včetně aplikace výsledků výzkumu a vývoje v praxi památkové péče 10 02 104 Průzkum historických materiálů a technologií.......................................................... 31 C) Hlavní podrobná část................................................................................................................ 48 1.1. Splnění jednotlivých cílů stanovených hlavními směry výzkumného záměru .................. 48 02 101 Zkvalitňování odborně metodického řízení státní památkové péče, koordinace a efektivní využívání výsledků výzkumu a vývoje v oboru památkové péče v působnosti NPÚ, včetně zpracování a implementace odborných metodik dílčích činností v oboru památkové péče a výzkumu nových forem celoživotního vzdělávání pro obor památkové péče........................................................................................................................................ 48 02 102 Výzkum vytváření a implementace integrovaného informačního systému památkové péče........................................................................................................................................ 56 02 103 Zdokonalování a rozvíjení metod digitalizace fotografické a grafické dokumentace památkového fondu včetně aplikace výsledků výzkumu a vývoje v praxi památkové péče 74 02 104 Průzkum historických materiálů a technologií.......................................................... 92 1.2. Zhodnocení dosažených výsledků, kterými organizace přispěla k rozvoji oboru (způsoby prezentace výsledků, konkrétní uplatnění výsledků v praxi) .................................................... 94 02 101 Zkvalitňování odborně metodického řízení státní památkové péče, koordinace a efektivní využívání výsledků výzkumu a vývoje v oboru památkové péče v působnosti NPÚ, včetně zpracování a implementace odborných metodik dílčích činností v oboru památkové péče a výzkumu nových forem celoživotního vzdělávání pro obor památkové péče........................................................................................................................................ 94

118

02 102 Výzkum vytváření a implementace integrovaného informačního systému památkové péče........................................................................................................................................ 96 02 103 Zdokonalování a rozvíjení metod digitalizace fotografické a grafické dokumentace památkového fondu včetně aplikace výsledků výzkumu a vývoje v praxi památkové péče 98 02 104 Průzkum historických materiálů a technologií.......................................................... 98 1.3. Důvody, které vedly k nesplnění cílů............................................................................... 100 02 101 Zkvalitňování odborně metodického řízení státní památkové péče, koordinace a efektivní využívání výsledků výzkumu a vývoje v oboru památkové péče v působnosti NPÚ, včetně zpracování a implementace odborných metodik dílčích činností v oboru památkové péče a výzkumu nových forem celoživotního vzdělávání pro obor památkové péče...................................................................................................................................... 100 02 102 Výzkum vytváření a implementace integrovaného informačního systému památkové péče...................................................................................................................................... 100 02 103 Zdokonalování a rozvíjení metod digitalizace fotografické a grafické dokumentace památkového fondu včetně aplikace výsledků výzkumu a vývoje v praxi památkové péče ............................................................................................................................................. 101 02 104 Průzkum historických materiálů a technologií........................................................ 101 D) Použití finančních prostředků ................................................................................................ 102 1.1. Tabulka finančního plnění VZ za celou dobu jeho řešení................................................ 102 Zhodnocení efektivnosti získaných prostředků ve vztahu k výsledkům................................. 102 02 101 Zkvalitňování odborně metodického řízení státní památkové péče, koordinace a efektivní využívání výsledků výzkumu a vývoje v oboru památkové péče v působnosti NPÚ, včetně zpracování a implementace odborných metodik dílčích činností v oboru památkové péče a výzkumu nových forem celoživotního vzdělávání pro obor památkové péče...................................................................................................................................... 102 02 102 Výzkum vytváření a implementace integrovaného informačního systému památkové péče...................................................................................................................................... 103 02 103 Zdokonalování a rozvíjení metod digitalizace fotografické a grafické dokumentace památkového fondu včetně aplikace výsledků výzkumu a vývoje v praxi památkové péče ............................................................................................................................................. 103 02 104 Průzkum historických materiálů a technologií........................................................ 104 E) Stručné resumé a klíčová slova .............................................................................................. 105 1.1. Stručné resumé v češtině .................................................................................................. 105 02 101 Zkvalitňování odborně metodického řízení státní památkové péče, koordinace a efektivní využívání výsledků výzkumu a vývoje v oboru památkové péče v působnosti NPÚ, včetně zpracování a implementace odborných metodik dílčích činností v oboru památkové péče a výzkumu nových forem celoživotního vzdělávání pro obor památkové péče...................................................................................................................................... 105 02 102 Výzkum vytváření a implementace integrovaného informačního systému památkové péče...................................................................................................................................... 105 02 103 Zdokonalování a rozvíjení metod digitalizace fotografické a grafické dokumentace památkového fondu včetně aplikace výsledků výzkumu a vývoje v praxi památkové péče ............................................................................................................................................. 105 02 104 Průzkum historických materiálů a technologií........................................................ 106 1.2. Stručné resumé v angličtině ............................................................................................. 106 02 101 Zkvalitňování odborně metodického řízení státní památkové péče, koordinace a efektivní využívání výsledků výzkumu a vývoje v oboru památkové péče v působnosti NPÚ, včetně zpracování a implementace odborných metodik dílčích činností v oboru památkové péče a výzkumu nových forem celoživotního vzdělávání pro obor památkové péče...................................................................................................................................... 106

119

02 102 Výzkum vytváření a implementace integrovaného informačního systému památkové péče...................................................................................................................................... 106 02 103 Zdokonalování a rozvíjení metod digitalizace fotografické a grafické dokumentace památkového fondu včetně aplikace výsledků výzkumu a vývoje v praxi památkové péče ............................................................................................................................................. 107 02 104 Průzkum historických materiálů a technologií........................................................ 107 1.3. Klíčová slova v češtině..................................................................................................... 107 02 101 Zkvalitňování odborně metodického řízení státní památkové péče, koordinace a efektivní využívání výsledků výzkumu a vývoje v oboru památkové péče v působnosti NPÚ, včetně zpracování a implementace odborných metodik dílčích činností v oboru památkové péče a výzkumu nových forem celoživotního vzdělávání pro obor památkové péče...................................................................................................................................... 107 02 102 Výzkum vytváření a implementace integrovaného informačního systému památkové péče...................................................................................................................................... 108 02 103 Zdokonalování a rozvíjení metod digitalizace fotografické a grafické dokumentace památkového fondu včetně aplikace výsledků výzkumu a vývoje v praxi památkové péče ............................................................................................................................................. 108 02 104 Průzkum historických materiálů a technologií........................................................ 108 1.4. Klíčová slova v angličtině ................................................................................................ 108 02 101 Zkvalitňování odborně metodického řízení státní památkové péče, koordinace a efektivní využívání výsledků výzkumu a vývoje v oboru památkové péče v působnosti NPÚ, včetně zpracování a implementace odborných metodik dílčích činností v oboru památkové péče a výzkumu nových forem celoživotního vzdělávání pro obor památkové péče...................................................................................................................................... 108 02 102 Výzkum vytváření a implementace integrovaného informačního systému památkové péče...................................................................................................................................... 108 02 103 Zdokonalování a rozvíjení metod digitalizace fotografické a grafické dokumentace památkového fondu včetně aplikace výsledků výzkumu a vývoje v praxi památkové péče ............................................................................................................................................. 108 02 104 Průzkum historických materiálů a technologií........................................................ 108 F) Harmonogram předávání výstupů výzkumného záměru na MK (zejména pro potřeby správních řízení podle zákona o státní památkové péči)............................................................. 109 G) Seznamy výsledků.................................................................................................................. 109 02 101 Zkvalitňování odborně metodického řízení státní památkové péče, koordinace a efektivní využívání výsledků výzkumu a vývoje v oboru památkové péče v působnosti NPÚ, včetně zpracování a implementace odborných metodik dílčích činností v oboru památkové péče a výzkumu nových forem celoživotního vzdělávání pro obor památkové péče...................................................................................................................................... 113 02 102 Výzkum vytváření a implementace integrovaného informačního systému památkové péče...................................................................................................................................... 113 02 103 Zdokonalování a rozvíjení metod digitalizace fotografické a grafické dokumentace památkového fondu včetně aplikace výsledků výzkumu a vývoje v praxi památkové péče ............................................................................................................................................. 113 02 104 Průzkum historických materiálů a technologií........................................................ 113 H) Přílohy (výstupy).................................................................................................................... 117

120