VÝZKUM TRHU, MÉDIÍ a VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ, VÝVOJ SOFTWARE MEDIAN, Národních hrdinů 73, 190 12 Praha 9, tel.: 225 301 111, fax: 225 301 101, http: //www.median.cz, e-mail:
[email protected] oficiální partner KANTAR MEDIA GROUP pro Českou republiku
Výzkum mezi rodiči dětí se zdravotním postiţením Praha, březen 2010
Zpracováno pro:
RODIČE DĚTÍ S POSTIŽENÍM
OBSAH PREZENTACE Metodologie Struktura výběrového vzorku Shrnutí hlavních zjištění Analýza
Metodologie RODIČE DĚTÍ S POSTIŽENÍM
Metoda: F2F dotazování – papírový dotazník – osobní návštěva tazatele u rodičů zdravotně postižených dětí
Cílová skupina: Rodiče dětí se zdravotním postižením v ČR pečující o děti celoročně (tj. ne rodiče dětí dlouhodobě umístěných ve speciálních ústavech a školách). Zdravotně postiženým dítětem se přitom rozumí osoba do 18-ti let věku, jejíž tělesné, smyslové a nebo duševní schopnosi neodpovídají typickému stavu pro daný věk.
Velikost vzorku: 200 respondentů Výběr: Reprezentativní kvótní výběr (kvóty - věk dítěte, základní typ postižení, stupeň postižení, region bydliště).
Termín dotazování: 15.2. – 12.3. 2010 Lokalita dotazování: Česká republika
-3-
Struktura výběrového vzorku RODIČE DĚTÍ S POSTIŽENÍM
POČET DOTÁZANÝCH RODIČŮ V KRAJÍCH Celkem dotázáno: 200 rodičů ZP dětí LIBERECKÝ 5
ÚSTECKÝ 17
KRÁLOVÉHRADECKÝ 7
KARLOVARSKÝ 6
PHA 38 PLZEŇSKÝ 8
STŘEDOČESKÝ 26
PARDUBICKÝ 8
VYSOČINA 16
MORAVSKOSLEZSKÝ 21 OLOMOUCKÝ 10
JIHOČESKÝ 14 ZLÍNSKÝ 14 JIHOMORAVSKÝ 10
-4-
Shrnutí
I. RODIČE DĚTÍ S POSTIŽENÍM
•
•
•
Z hlediska vyuţívaných sluţeb jsou nejčastěji vyuţívané ordinace lékaře specialisty (98%), dětského lékaře (98%), dále pedagogicko – psychologická poradna (52%), lázně (51 %) a speciálně pedagogické centrum (35 %). S těmito sluţbami, pokud je rodiče se svými dětmi navštěvují, jsou většinou spokojeni. Podrobně viz grafy strana 12 a 13. Nejčastějším zdrojem informací o sluţbách, které by mohla rodina s dítětem s postiţením vyuţívat, jsou lékař, Internet (ale celkem jen 50 % jej uvádí) a od přátel a známých z řad rodičů dětí s postiţením. Informace od sociální pracovnice uvádí pouze třetina dotázaných rodičů. Více graf na straně 14. Za nejzávaţnější problémy v oblasti péče o děti s postiţením rodiče povaţují zejména nedostatek financí pro rodiny, na pomůcky a na osobního asistenta. Na dalším místě spontánně jmenují nezájem veřejnosti, předsudky a posměch okolí. Na třetím místě potom nezájem státu a státních orgánů a nedostatečnou bezbariérovost. Více viz strana 18.
-5-
Shrnutí
II. RODIČE DĚTÍ S POSTIŽENÍM
•
•
•
•
•
Z hlediska srovnání důleţitosti a spokojenosti s řešením problémů v oblasti péče o děti je závaţné zjištění, ţe ty problémy, které povaţují rodiče za nejzávaţnější jsou zároveň podle nich i nejhůře řešeny. Jedná se především o systém dávek, zaměstnávání, moţnosti studia a bydlení pro děti se zdravotním postiţením, legislativu a aktivní přístup státních orgánů k péči o děti s postiţením. Více viz strana 19. Naopak za méně důleţité a přitom i celkem dobře řešené povaţují rodiče kvalitu středisek rané péče, středisek respitní péče, zájem o integraci ze své strany (ze strany rodičů), aktivitu a činnost neziskových organizací. Více viz strana 19. Rodiče vidí v péči o děti se zdravotním postiţením jako hlavní svou péči. Vedle rodičů pak je podle nich důleţitý systém zdravotnictví, systém sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny, sociální péče a na posledním místě mezi nejdůleţitějšími systém školství. Více graf na straně 20. Z hlediska podoby pomoci státu rodinám s dítětem se zdravotním postiţením vidí rodiče jako hlavní finanční pomoc, a to v oblasti lékařské péče a zdravotních pomůcek i v oblasti přímé finanční podpory. Více graf na straně 25. Poněkud ve stínu této finanční pomoci stojí přesvědčení, ţe by práce v oblasti pomoci rodinám s dítětem se zdravotním postiţením měla probíhat hlavně přímou prací v terénu a ţe pro tuto práci musí stát vytvořit prostor. Postavení ve stínu finanční pomoci má potom i integrace dětí do běţných zařízení. Více graf na straně 26 a 27. -6-
Shrnutí
III. RODIČE DĚTÍ S POSTIŽENÍM
•
• • •
•
•
Relativně vysoké procento rodičů podporuje budování a udrţování ústavní specializované péče. Téměř 90 % rodičů povaţuje tento způsob státní pomoci za důleţitý (str. 25). S tím souvisí i fakt, ţe nejvíce pozitivně je vnímána péče o děti s postiţením ve specializovaných léčebnách, v ústavech sociální péče a ve školách (str. 26). Naopak nejvíce kritizována je pomoc státu z hlediska pracovního uplatnění, bydlení a poradenství rodinám (str. 26). Je velmi zajímavé, ţe pouze 46 % respondentům vyhovuje současný systém nasměrování finanční pomoci na nákup sluţeb do rodin; pouze 55 % respondentů uvádí, ţe tyto peníze pouţívá k nákupu sociálních sluţeb tak, jak zamýšlel zákonodárce. K výše uvedeným bodům detailně viz grafy na straně 25 aţ 28. Více neţ polovina rodičů (59 %) vyuţívá sluţeb neziskového sektoru, avšak 49 % uvádí, ţe nikoliv. Nejvíce jde o sluţby sdruţení rodičů, terapeutické sluţby a sociálně právní sluţby. Se sluţbami jsou rodiče vesměs spokojeni. (Str. 29 a 30.) Pouze 15 % rodičů je členem (platícím) sdruţení rodičů dětí s postiţením. Z těch, kteří nejsou členy, je 39 % se sdruţením v kontaktu. (Str. 31).
-7-
RODIČE DĚTÍ S POSTIŽENÍM
PODROBNÉ VÝSLEDKY V GRAFECH
Struktura vzorku – typy postiţení RODIČE DĚTÍ S POSTIŽENÍM
N = 200 A01. Který typ zdravotního postiţení má Vaše dítě? PODROBNÉ KATEGORIE
poruchy pohybového ústrojí poruchy mentálních funkcí postiţení zraku duševní/psychické poruchy postiţení sluchu poruchy neurologických funkcí poruchy nervového systému poruchy metabolismu poruchy kardiovaskulárních funkcí kombinované postiţení smyslových funkcí poruchy hematologických funkcí poruchy respiračních funkcí postiţení jiných smyslových funkcí poruchy hlasu, funkce řeči poruchy zaţívání endokrinní poruchy urologické/reprodukční poruchy poruchy imunologických funkcí poruchy kůţe
KOMBINOVANÁ POŠKOZENÍ 11
28 23 17
Poruchy jsou kombinované: %> 100%
13 11 7 7
HRUBŠÍ KATEGORIE
5
tělesné postiţení
4
3
31
smyslové postiţení
3 3
30
mentální postiţení
27
vnitřní postiţení
2 2 2
19
duševní/psychické poruchy
13
poruchy hlasu, funkce řeči
2
poruchy kůţe
2 2
0 0
20
% dotázaných
0
0
5
10
15
20
25
7 1 postižení 2 postižení
83
18% dotázaných rodičů uvádí, že jejich ZP dítě má více postižení
3+ postižení
% dotázaných
40
1
-9-
30
Kombinace postiţení RODIČE DĚTÍ S POSTIŽENÍM
N = 200
Výskyt kombinací ZP: HRUBŠÍ KATEGORIE
16% mentální, 13% smyslové
tělesné postiţení
31
18% mentální, 13% tělesné
smyslové postiţení
30
21% smyslové, 19% tělesné
mentální postiţení
27
vnitřní postiţení
11% mentální
19
duševní/psychické poruchy
Cca 1/5 má současně mentální nebo smyslové ZP
13
poruchy hlasu, funkce řeči
% dotázaných u jednotlivých typů ZP
2
poruchy kůţe
0
0
10
20
30
40
% dotázaných
tělesné, smyslové a mentální postižení nebo jejich kombinace jsou nejčastějšími ZP, které dotázaní rodiče uváděli srovnáme-li průměrný počet postižení (z celé široké nabídky ZP), pak s rostoucím věkem tento průměr roste z 1,2 u dětí do 5 let na 1,6 u mladistvých 15-18 let smyslové postižení se významně častěji (v dotazovaném vzorku) vyskytovalo u dětí do 5 let věku
- 10 -
Struktura vzorku – stupně postiţení, věk RODIČE DĚTÍ S POSTIŽENÍM
N = 200
A02. Který stupeň postiţení byl vašemu dítěti přiznán?
A03. Věk dítěte se zdravotním postiţením
3. + 4. stupeň ZP: 36% 15 - 18 let
6 3 27 30
1. stupeň 2. stupeň 3. stupeň 4. stupeň neuvedeno
2 - 5 let
22
22
23 33
36 % dotázaných
1. + 2. stupeň ZP: 62%
11 - 14 let
6 - 10 let % dotázaných
většina mladších děti z výběrového souboru (do 14 let) má přiznán nižší stupeň postižení (1. nebo 2.), naopak u mladistvých 15 – 18 let má většina přiznán vyšší stupeň ZP (3. nebo 4.)
- 11 -
Vyuţívání / navštěvování sluţeb a institucí RODIČE DĚTÍ S POSTIŽENÍM
N = 200
A04. Které z následujících sluţeb, institucí jste pro vaše dítě vyuţíval (a) / navštěvoval (a), vyuţíváte / navštěvujete:? pravidelně
příležitostně, občas
Ordinace lékaře – specialisty na druh ZP dítěte Ordinace dětského lékaře. Speciální základní škola pro děti se ZP Běţná základní škola Pedagogicko-psychologická poradna Běţná mateřská škola Speciální mateřská škola pro děti se ZP Lázně, lázeňská péče Speciální (praktická) škola pro děti se ZP Středisko rané péče Speciálně - pedagogické centrum Denní stacionář pro děti se ZP Speciální programy/akce pořádané SR dětí se ZP jako má mé dítě Běţné středisko pro volný čas dětí (Skaut, Dům dětí, ZŠU…) Speciální středisko pro volný čas dětí se ZP Běţná střední škola Jiné Dlouhodobý specializovaný ústav / léčebna pro děti se ZP Týdenní stacionář pro děti se ZP Střediska respitní péče (odlehčovací středisko)
vůbec ne
neuvedeno 3 3 64
72 48 74 73 49 83 75 64 73 66 78 75 91 57 89 92 93
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90% 100%
% dotázaných
- 12 -
Spokojenost se sluţbami / institucemi % z těch, kteří alespoň občas vyuţívají sluţbu/ instituci
RODIČE DĚTÍ S POSTIŽENÍM
A05. A jak jste spokojen (a) se sluţbami, které Vám byly poskytnuty v …? velmi spokojen(a)
spíše spokojen(a)
spíše nespokojen(a)
zcela nespokojen(a)
bez odpovědi
Ordinace lékaře – specialisty na druh ZP dítěte (n=194) Lázně, lázeňská péče (n=102) Ordinace dětského lékaře (n=194) Speciální mateřská škola pro děti se ZP (n=53) Speciální základní škola pro děti se ZP (n=70) Středisko rané péče (n=49) Speciální středisko pro volný čas dětí se ZP (n=47) Speciální (praktická) škola pro děti se ZP (n=32) Běţné středisko pro volný čas dětí (Skaut, Dům dětí, ZŠU…) (n=41) Běţná mateřská škola (n=51) Denní stacionář pro děti se ZP (n=51) Pedagogicko-psychologická poradna (n=103) Speciální progr/akce pořádané SR dětí se ZP, jako má mé dítě (n=65) Speciálně - pedagogické centrum (n=70) Běţná základní škola (n=54) Týdenní stacionář pro děti se ZP (n=15) Dlouhodobý specializovaný ústav / léčebna pro děti se ZP (n=20) Střediska respitní péče (odlehčovací středisko) (n=13)
Malý počet resp.
Jiné (n=13) Běţná střední škola (n=15) 0%
Setříděno podle „velmi + spíše spokojen(a)“ - 13 -
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90% 100%
Zdroje informací o sluţbách RODIČE DĚTÍ S POSTIŽENÍM
N = 200
A06. Odkud se dozvídáte o moţnostech sluţeb, pomoci, které byste mohl (a) vyuţívat pro vaše dítě? nejčastěji
pravidelně
Od lékaře
občas
37
Na internetu obecně
7
31
Od naší sociální pracovnice
9
29
Speciální bulletiny vydávané SR dětí se ZP
9
Naopak zdroje, které rodiče pro získání informací nevyužívají, nebo téměř nevyužívají, jsou běžná média, ale i webové stránky neziskových organizací.
Zcela alarmující je, že zdrojem informací není pro více jak polovinu rodičů úřad či sociální pracovnice.
Od rodinných příslušníků
Na úřadě 2
14
Běţné časopisy
4
13
Denní tisk 2
23 30
42
22
49
20
36
39
35
44
38
14
40 51
Jinde 121 0%
16
32
17
3
27
35
23
Rozhlas
21
42
24
4
15
26
25
8
21
31
30
Od přátel a známých
3
34
33
15
Televize
24
26
12
Na webových stránkách sdruţení rodičů dětí se ZP
19
33
24
Speciální časopisy o zdravotnictví, zdraví, lékařství…
neuvedeno
39
18
Od přátel a známých z řad rodičů dětí se ZP
Nadpoloviční většina rodičů uvádí pouze 3 zdroje: lékaře, obecně internet a přátele a známé.
vůbec ne
29
46 10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
Setříděno podle „nejčastěji + pravidelně“ „nejčastěji“ - možnost uvést více zdrojů - 14 -
80%
90% 100%
% dotázaných
Důleţitost faktorů s vlivem na úroveň ţivota část 1 – faktory, kde „velmi důleţité“ dosahuje úrovně 55%+ RODIČE DĚTÍ S POSTIŽENÍM
N = 200
A07. Nyní Vám uvedu některé faktory, které mohou ovlivňovat celkovou úroveň ţivota dítěte, a Vy mi prosím ke kaţdému faktoru řekněte, jak jsou podle Vás pro úroveň ţivota dětí důleţité. velmi důležité
spíše důležité
spíše nedůležité
zcela nedůležité
neuvedeno
Nebýt týraný, zanedbávaný, sex. zneuţívaný dosp. osobami
76
20
4
Nebýt šikanovaný (á) vrstevníky, staršími dětmi
75
22
3
Být celkově spokojen(a) se svým ţivotem
70
Osobní pocit dítěte, ţe má dobré sociální vztahy
68
Nekouřit, nepít alkohol, neuţívat drogy
68
Mít důvěru, ţe se mohou svěřit s čímkoliv rodičům
67
24
6
30
3
26
5
30
3
Kaţdý den pravidelně jíst
67
29
5
Bezbariérovost prostředí pro děti se ZP
66
31
4
34
3
Ţít v domácnosti s příjmem alespoň na úrovni průměrného příjmu
64
Úroveň zdravotní péče o děti se ZP
61
31
Osobní pocit kaţdého dítěte, ţe chodí do školy rád(a)
59
33
8
Mít dobré kamarády, kteří pomohou v případě potřeby
58
36
6
Alespoň hodinu denně si jen tak povídat s rodiči
58
Ţít v úplné rodině (s oběma rodiči)
58
Úroveň sociální péče o děti se ZP
57
37
6
Mít kaţdý den pohyb
57
38
5
Osobní pocit dítěte, ţe je zdravé a fyzicky v pořádku
57
8
35
7
33
8
35
9
Ţít v domácnosti s vlastním bydlením
57
32
9
Ţít ve vlastní rodině (s vlastními rodiči)
57
32
10
Osobní pocit dítěte, ţe ţije zdravě
57
31
12
Úroveň moţností dětí se ZP zapojit se plnohodnotně do společnosti
56
Setříděno podle „velmi důležité“
0%
- 15 -
10%
20%
30%
38
40%
50%
60%
70%
6
80%
90% 100%
% dotázaných
Důleţitost faktorů s vlivem na úroveň ţivota část 2 – faktory, kde podíl „velmi důleţité“ je menší 55% RODIČE DĚTÍ S POSTIŽENÍM
N = 200
A07. Nyní Vám uvedu některé faktory, které mohou ovlivňovat celkovou úroveň ţivota dítěte, a Vy mi prosím ke kaţdému faktoru řekněte, jak jsou podle Vás pro úroveň ţivota dětí důleţité. velmi důležité
spíše důležité
spíše nedůležité
zcela nedůležité
neuvedeno
Preventivní zdravotní prohlídky dětí do 15 let u pediatra
54
39
8
Úroveň moţností dětí se ZP zapojit se do pracovního ţivota
53
40
7
Zavedený systém preventivního očkování dětí
53
Alespoň jednou týdně obědvat společně s rodiči
52
Pocit dítěte, ţe domácnost, ve které ţije, je materiálně dobře zajištěná
51
38
9
34
13
40
8
Celkový zdravotní stav dětí v raném věku (0 - 1 rok ţivota)
49
Celkový zdravotní stav dětí do 18 let v zemi
48
35
Úroveň integrace dětí se ZP do běţných škol
48
37
12
Dobře rozvinutá schopnost čtení a psaní
46
38
12
39 13
Vzdělanostní úroveň dětí se ZP po dokončení školního vzdělávání
44
45
Prevence úrazů ve školách a mimoškolních aktivitách a ve volném čase dětí
43
47
Být zapojen(a) do ţivota společnosti (navštěvovat krouţky, oddíly…)
43
50
Úspěšné vyučení se řemeslu
32
Úspěšné absolvování střední školy s maturitou
32
Zvládnuté znalosti z oblasti přírodních věd a matematiky
23
Zvládnuté znalosti z oblasti humanitních předmětů
22
Úspěšné absolvování vysoké školy
21
Zajímavé je zjištění, že nejméně ze všech vyjmenovaných faktorů ovlivňují úroveň života dětí faktory spojené se vzděláváním. Bude to patrně spojeno s upřednostněním obecně lidských kvalit života nad vzděláním a uplatněním u rodičů dětí se ZP. - 16 -
0%
11
9 8 7
41
22
37
19
44
28
48 37
24 23
10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
Setříděno podle „velmi důležité“
Důleţitost faktorů s vlivem na úroveň ţivota FAKTOROVÁ ANALÝZA – matematická redukce A07 RODIČE DĚTÍ S POSTIŽENÍM
N = 200
Původních 38 položek bylo redukováno na 9 základních typů postojů respondentů k faktorům úrovně života dětí. Důležitost je odstupňována shora dolů, od nejdůležitějších faktorů k těm nejméně významným.
Osobní spokojenost: nebýt týraný, mít důvěryhodné zázemí, jistotu, ţe je o něj/ní postaráno Dosaţené vzdělání a zvládnuté dovednosti a znalosti
Materiální zabezpečení, vlastní bydlení Být s rodiči Integrace dětí do škol a do ţivota, vzdělanostní úroveň
Zdravotní a úrazová prevence Bezbarierovost, plnohodnotné zapojení se do ţivota Celkový zdravotní stav Ţít v úplné rodině
- 17 -
Hlavní problémy v péči o ZP děti v ČR RODIČE DĚTÍ S POSTIŽENÍM
N = 200
B01. Které 3 hlavní problémy vidíte v péči o děti se zdravotním postiţením v ČR? (spontánní odpovědi respondenta, tj. bez moţnosti výběru odpovědi) nedostatek financí pro rodiny, pro zdrav. pomůcky, na asistenta, výše úhrad ZP
30
nezájem veřejnosti, předsudky, posměch
23
nedostatek financí (bez upřesnění)
21
nezájem státu, státních orgánů, neochota úředníků
14
jiný (jednotlivý, nezařaditelný) problém
14
nedostatečná bezbariérovost (prostory, školy, dopr. prostředky)
13
hodnocení stupně postiţení posudkovými lékaři, spravedlivé posuzování, arogance
11
nedostatečná, nevhodná, nevyjasněná legislativa, Zákon o ZP
10
integrace, nedostatečná moţnost integrace dětí do společnosti
8
malá informovanost, osvěta (bez upřesnění)
7
nedostatek bezplatných léků, nedostupnost lékařské péče
6
nedostatek speciálních škol (vzdělávacích zařízení)
6
neví, bez odpovědi
2
% dotázaných
0 10 20 30 kromě nedostatku financí uvádí 23% dotázaných rodičů jako jeden z hlavních problémů „nezájem veřejnosti, předsudky a posměch“ na čtvrtém místě je podle otevřených výpovědí rodičů ZP dětí (uvádí 14% z nich) nezájem státu, jeho orgánů a neochota úředníků, 13% rodičů uvádí mezi hlavními problémy 18 nedostatečnou bezbarierovost škol, dopravních- prostředků atd.
40
Závaţnost problémů vs. spokojenost s řešením LOGICKY KUMULOVANÉ KATEGORIE RODIČE DĚTÍ S POSTIŽENÍM
N = 200
B02. Jak závaţné jsou podle Vás následující problémy? B03. Jak jste spokojeni s jejich řešením? Hodnocení důleţitosti a spokojenosti vyjmenovaných problémů. 5
Oţehavé problémy
14 Postoj lékařů / stupeň postižení 5 Postoj běžných škol 16 Postoj veřejnosti a úřadů
15 Systém dávek / výše úhrad 9 Zam ěstnávání 20 Možnosti studia a bydlení 1 Legislativa 11 Aktivní přístup st. orgánů 2 Činnost státních orgánů
4
Závaţnost problémů
13 Nedostatek služeb dětem a rodinám 3 Dostatečnost, kvalita soc. pracovníků 17 Dostatečnost, kvalita speciálních škol
12 Nedostatečnost standardů práce
8 Dostatečnost, kvalita středisek pro volný čas
21 Zájem rodičů o spec. školy
6 Inform ovanost rodičů 10 Zájem rodičů o integraci
3
7 Dostatečnost, kvalita středisek respitní péče
18 Kom unikace aktérů 19 Aktivita a činnost NNO
4 Dostatečnost, kvalita středisek rané péče
2
1 1
2
V grafu je 77 konkrétních problémů, které jsme respondentům předložili, seskupeno do logických kategorií. 3 4 Spokojenost s řešením problémů
- 19 -
5
Podíl na péči o ZP děti RODIČE DĚTÍ S POSTIŽENÍM
N = 200
B04. Do jaké míry si myslíte, ţe by se měly na péči o děti se zdravotním postiţením podílet: zcela zásadně
velmi podstatně
ano, měly by se podílet
spíše okrajově
Rodiče dítěte se ZP
vůbec ne
70
Systém zdravotnictví (nemocnice, zdravotnická zařízení, lékaři)
50
Česká správa sociálního zabezpečení
49
Zdravotní pojišťovny
15
38
Státní orgány a instituce
39
2
14
31 23
43
Systém školství (běţné školy, učitelé běţných škol)
12
32
54
Systém sociální péče (sociální pracovníci, sociální zařízení)
neuvedeno
34
31
16
41
21
2
18
35
51
18
30
7 2
21
7 2
Obecní orgány a instituce
36
31
26
4 3
Neziskové organizace, nadace
37
29
29
42
Krajské orgány a instituce
33
Členové nejbliţší rodiny dítěte se ZP
27
Všichni občané, my všichni
Setříděno podle „zcela zásadně + velmi podstatně“
- 20 -
11 5 0%
16
8
36
20
37 24
20%
30%
7 2
28
19 19
10%
26
33
18
Přátelé, známí rodiny dítěte se ZP Sousedé, my v nejbliţším okolí
32
50%
6
22
10
30 40%
60%
4
23 70%
80%
90% 100%
% dotázaných
0,00%
- 21 -
Nedostatečnost práce s rodinou ze strany…
Aktivní přístup obecních úřadů
Neexistence jednoho zastřešujícího…
Legislativa v oblasti obecně…
Aktivní přístup krajských orgánů
Činnost obecních úřadů
Činnost Úřadu vlády
Ochota ředitelů běžných škol integrovat…
Postoj veřejnosti k lidem se ZP obecně
Informovanost rodičů o nárocích z …
Možnosti dětí se ZP pro studium
Neexistence pomoci - psychologie a právo
Aktivní přístup státních orgánů
Informovanost rodičů o sociálních dávkách
Činnost pracovníků sociálních odborů na…
Nedostatek služeb osobní asistence na…
Postoj veřejnosti k integraci dětí se ZP do …
Nepřipravenost učitelů běžných škol…
Činnost Ministerstva práce a sociálních věcí
Činnost Ministerstva zdravotnictví
Nedostatek malých ústavů rodinného typu
Nastavení podmínek péče v Zákoně o…
Přizpůsobení běžných škol pro děti se ZP…
90,00%
Nízká bezbariérovost v ČR
Neochota zúčastněných orgánů a institucí…
Malé platy v sociálních službách
Kvalita možností zaměstnávání dětí se ZP…
Možnosti samostatného bydlení pro děti…
Množství možností zaměstnávání dětí se…
Nedostatek asistentů pedagoga při…
Systém hodnocení stupně postižení…
Výše úhrad zdravotních pomůcek pro děti …
Systém a činnost revizních lékařů…
Nastavení a uplatňování systému …
Výše úhrad zdravotnické péče pro děti se ZP
Závaţnost problémů dětí se ZP I / II RODIČE DĚTÍ S POSTIŽENÍM
Velmi závaţné + spíše závaţné
80,00%
70,00%
60,00%
50,00%
40,00%
30,00%
20,00%
10,00%
0,00%
- 22 -
Kvalita činnosti středisek respitní péče…
Kvalifikace pracovníků středisek respitní…
Podoba standardů práce středisek rané péče
Podoba standardů práce středisek respitní…
Kvalifikace pracovníků středisek rané péče
Počet středisek respitní péče (odlehčovací …
Počet středisek rané péče
Nedostatečnost práce s rodinou s dítětem…
Kvalita činnosti středisek rané péče
Aktivní přístup neziskových organizací…
Činnost sdružení rodičů dětí s postižením…
Činnost Národní rady zdravotně postižených
Kvalita činnosti středisek pro volný čas dětí…
Snaha rodičů dětí se ZP o integraci do…
Nedostatečnost standardů práce…
Podoba standardů práce středisek pro…
Kvalifikace pracovníků středisek pro volný …
Zájem rodičů o speciální školy pro děti se ZP
Informovanost rodičů dětí se ZP o…
Velký počet zainteresovaných subjektů v…
Postoj lékařské veřejnosti k rodičům dětí se…
Počet sociálních pracovníků
Informovanost rodičů dětí se ZP o činnosti…
Kvalita speciálních škol pro děti se ZP
70,00%
Neexistence kvalitní dlouhodobé terénní a…
Kvalifikace sociálních pracovníků
Počet středisek pro volný čas dětí se ZP
Ochota učitelů běžných škol vyučovat třídy…
Informovanost rodičů dětí se ZP o jejich…
Činnost krajských úřadů
Činnost Ministerstva školství, mládeže a …
Nedostatek podpůrných služeb…
Nedostatečnost standardů práce státních…
Činnost Vládního výboru pro zdravotně…
Informovanost veřejnosti o problematice…
Spolupráce a informovanost aktérů
Neexistence služeb pomoci při řešení…
Dostatečnost sítě speciálních škol pro děti…
Postoje úřadů k integraci dětí se ZP do …
Závaţnost problémů dětí se ZP II / II RODIČE DĚTÍ S POSTIŽENÍM
Velmi závaţné + spíše závaţné
60,00%
50,00%
40,00%
30,00%
20,00%
10,00%
0,00%
- 23 -
Informovanost veřejnosti o problematice…
Nedostatečnost práce s rodinou s…
Nízká bezbariérovost v ČR
Propojení informovanosti v oblasti…
Nedostatek asistentů pedagoga při…
Činnost Vládního výboru pro zdravotně …
Systém hodnocení stupně postižení …
Nastavení a uplatňování systému…
Činnost krajských úřadů
Možnosti samostatného bydlení pro děti…
Aktivní přístup státních orgánů…
Nedostatek malých ústavů rodinného…
Nedostatečnost práce s rodinou s…
Množství možností zaměstnávání dětí…
Činnost obecních úřadů
Nedostatek podpůrných služeb…
Nedostatečnost standardů práce…
Možnosti dětí se ZP pro studium
Počet středisek respitní péče…
Aktivní přístup krajských orgánů…
Neochota zúčastněných orgánů a…
Činnost Úřadu vlády
Systém a činnost revizních lékařů…
Malé platy v sociálních službách
25,00%
Neexistence (nedostatek) služeb pomoci…
Výše úhrad zdravotnické péče pro děti …
Činnost Ministerstva školství, mládeže a…
Legislativa v oblasti obecně…
Činnost Ministerstva práce a sociálních…
Výše úhrad zdravotních pomůcek pro…
Neexistence jednoho zastřešujícího…
Kvalita možností zaměstnávání dětí se…
Nedostatek služeb osobní asistence na…
Činnost Ministerstva zdravotnictví
Nastavení podmínek péče v Zákoně o…
Nedostatečnost standardů práce…
Spokojenost s řešením problémů dětí se ZP I / II RODIČE DĚTÍ S POSTIŽENÍM
Velmi spokojen(a) + spíše spokojen(a)
20,00%
15,00%
10,00%
5,00%
0,00%
- 24 -
Zájem rodičů o speciální školy pro děti se ZP
Snaha rodičů dětí se ZP o integraci do…
Postoj lékařské veřejnosti k rodičům dětí se …
Kvalita speciálních škol pro děti se ZP
Kvalita činnosti středisek pro volný čas dětí …
Podoba standardů práce středisek pro…
Počet sociálních pracovníků
Činnost sdružení rodičů dětí s postižením…
Kvalita činnosti středisek respitní péče …
Postoje úřadů k integraci dětí se ZP do …
Aktivní přístup neziskových organizací …
Ochota učitelů běžných škol vyučovat třídy …
Počet středisek pro volný čas dětí se ZP
Kvalifikace pracovníků středisek pro volný …
Ochota ředitelů běžných škol integrovat …
Kvalifikace pracovníků středisek rané péče
Podoba standardů práce středisek respitní…
Kvalifikace pracovníků středisek respitní …
Dostatečnost sítě speciálních škol pro děti …
Kvalita činnosti středisek rané péče
Podoba standardů práce středisek rané péče
Kvalifikace sociálních pracovníků
Informovanost rodičů dětí se ZP o činnosti…
Informovanost rodičů dětí se ZP o…
Informovanost rodičů dětí se ZP o jejich…
45,00%
Informovanost rodičů dětí se ZP o jejich…
Informovanost rodičů dětí se ZP o jejich…
Aktivní přístup obecních úřadů…
Postoj veřejnosti k integraci dětí se ZP do …
Počet středisek rané péče
Činnost jednotlivých pracovníků sociálních…
Činnost Národní rady zdravotně postižených
Přizpůsobení běžných škol pro děti se ZP…
Velký počet zainteresovaných subjektů v …
Neexistence pomoci rodičům dětí se ZP z…
Postoj veřejnosti k lidem se ZP obecně
Nepřipravenost učitelů běžných škol…
Neexistence kvalitní dlouhodobé terénní a…
Spokojenost s řešením problémů dětí se ZP II / II RODIČE DĚTÍ S POSTIŽENÍM
Velmi spokojen(a) + spíše spokojen(a)
40,00%
35,00%
30,00%
25,00%
20,00%
15,00%
10,00%
5,00%
Postup státu vůči dětem se ZP RODIČE DĚTÍ S POSTIŽENÍM
N = 200
B05. Jak by podle Vašeho názoru měl postupovat stát ve vztahu k dětem se ZP. Co z těchto věcí by měl stát dělat? určitě ano
spíše ano
spíše ne
určitě ne
rodinám a dětem se ZP poskytnout co nejvíce bezplatné lékařské péče a zdravotních pomůcek
75
finančně podporovat rodiny s dítětem se ZP
14
71
vytvořit síť odborných pracovníků, kteří by s rodinami a s dětmi se ZP pracovali přímo v terénu
24
67
usilovat o co největší integraci dětí se ZP do běţných škol, zařízení pro volný čas a společnosti
26
62
dětem se ZP pomoci při hledání zaměstnání (měl by je zaměstnávat, nebo umoţňovat jejich zaměstnávání)
31
58
zajistit dětem se ZP, aby mohly po dovršení plnoletosti samostatně bydlet ve svém přizpůsobeném bytě
35
47
vytvořit síť specializovaných pracovišť, škol a ústavů, kde měly děti být a kde by se o ně starali kvalifikovaní odborníci
42 58
0%
- 25 -
25 85
postarat o bezbarierovost, bránící dětem se ZP normálně se pohybovat
Setříděno podle „určitě + spíše ano“
neuvedeno
10%
20%
30%
30 40%
50%
60%
70%
80%
90% 100%
% dotázaných
Efektivní pomoc státu v ţivotních situacích RODIČE DĚTÍ S POSTIŽENÍM
N = 200
B06. Myslíte si, ţe náš stát efektivně pomáhá dětem se zdravotním postiţením a jejich rodinám v následujících ţivotních situacích? určitě ano
spíše ano
spíše ne
Nabídka pracovního uplatnění pro děti se ZP
6
Nabídka chráněného bydlení pro děti se ZP
7
Odborné porad. rodinám, kde se narodí ZP dítě/ stane ZP po úraze
7
určitě ne 22
neuvedeno 49
23
25 53
31
16 47
15
43
18
Vyřizování nároků na sociální dávky
11
29
Integrace dětí se ZP do běţného ţivota
10
29
50
11
Změny postojů (osvěta) veřejnosti vůči dětem se ZP
8
33
46
14
Nabídka volnočasových aktivit pro děti se ZP
8
33
Vyřizování nároků na hrazení péče z veř. zdrav. pojištění
7
36
Převaha pozitivního vnímání efektivní pomoci státu
48 41
Integrace dětí se ZP do běţných škol
11
33
Vyřizování nároků na průkazy ZTP/TP
11
35
Školní vzdělávání dětí se ZP
12
40
Péče o děti ve specializovaných léčebnách
13
47 20%
30%
16
41
43
10%
11
39
15
0%
15
45
Péče o děti v ústavech sociální péče
Setříděno podle „určitě + spíše NE“
11
40%
7
31
10
31 50%
60%
70%
80%
8 90% 100%
% dotázaných
- 26 -
Souhlas s výroky (část 1) RODIČE DĚTÍ S POSTIŽENÍM
N = 200
B07. Do jaké míry souhlasíte s následujícími výroky? zcela souhlasím
spíše souhlasím
spíše nesouhlasím
Děti se ZP by měly být co nejvíce integrovány s ostatními dětmi
zcela nesouhlasím
48
neuvedeno
44
8 1
Všechno, co jsem pro svoje dítě získal(a) jsem si musel(a) najít a „vydupat“ sám(a), nikdo mi v tom nepomohl
40
46
14
Peníze na péči od státu vyuţíváme výhradně pro dokrytí nákladů, které zdravotní postiţení dítěte vyvolává
42
45
12 2
Mám velké obavy o to, jak se bude ţivit moje dítě po dosaţení plnoletosti
43
42
14
V České republice je pomoc dětem se ZP nesystematická
36
Peníze na péči od státu rozhodně nestačí na to, abychom pokryli cenu sluţeb, které bychom mohli pro naše dítě nakoupit
43
V České republice jsou obrovské stavební bariéry pro děti se ZP (přístup do budov, doprava…)
38
31
Největší překáţky a problémy v péči o moje dítě se ZP mi klade běţná neochota úředníků
48
37 0%
- 27 -
43
43
V České republice je nedostatek sociálních sluţeb pro rodiny s dětmi se ZP
10%
20%
14
47
38
Mám zájem o to, aby moje dítě bylo integrováno do běţných škol
18
40
35
Systém přehodnocování stupně závislosti by měl být změněn
Setříděno podle „zcela + spíše souhlasí“
47
41 30%
40%
50%
60%
2
70%
80%
4
17
2
17
3
17
3
18
3
19
3
90% 100%
% dotázaných
Souhlas s výroky (část 2) RODIČE DĚTÍ S POSTIŽENÍM
N = 200
B07. Do jaké míry souhlasíte s následujícími výroky? zcela souhlasím
spíše souhlasím
spíše nesouhlasím
Ze systému hodnocení stupně závislosti dítěte mám dojem, ţe mi stát nevěří a myslí si, ţe chci čerpat peníze pro svoje dítě neprávem
38
Příspěvky zdravotní pojišťovny na zdravotnické pomůcky pro děti se ZP nepokrývají ani polovinu ceny těchto pomůcek
25
Chybí mi nabídka právního a sociálně právního poradenství pro rodiče dětí se ZP
23
Pokud rodič dítěte se ZP nemá Internet, vůbec neví o tom, co by mohl pro svoje dítě získat a co mu nabídnout
46 47 38
24
Zcela mi chybí sluţby odlehčovacího střediska pro rodiče dětí se ZP, co má moje dítě
42
21
Chybí mi nabídka odborných lékařských a terapeutických sluţeb pro ZP, které má moje dítě
43
19
Za peníze na péči nakupuji sluţby neziskových organizací a státních institucí
15
Vyhovuje mi současný Zákon o sociálních sluţbách tím, jak nasměroval peníze do naší rodiny
13 0%
- 28 -
46
31
Chybí mi nabídka psychologické podpory pro rodiče dětí se ZP
10%
neuvedeno
41
32
Systém přehodnocování stupně závislosti se nehodí pro postiţení mého dítěte
Setříděno podle „zcela + spíše souhlasí“
zcela nesouhlasím
41
3 4
27
4
29
3
29
5
31
5
50%
60%
7 14
33 40%
19 26
32
33 30%
3
33
40
20%
19
21 70%
80%
90% 100%
% dotázaných
Vyuţívání sluţeb neziskového sektoru RODIČE DĚTÍ S POSTIŽENÍM
B08. Do jaké míry vyuţíváte sluţeb neziskového sektoru (občanských sdruţení, obecně prospěšné společnosti…)?
NIKDY NEVYUŢÍVÁ
B09. Které sluţby vyuţíváte? Služby SR dětí se ZP
Velmi často, alespoň 2x týdně 9 11
64
Terapeutické služby
61
Sociálně- právní služby
Často, alespoň 1x za 2 týdny
50
Služby denního stacionáře
42
47
Služby střediska rané péče
17
Občas, alespoň 1x za měsíc
33
Služby stacionáře na delší dobu
30
Služby střediska respitní péče
22
N=200 % dotázaných
Málokdy, méně neţ 1x za měsíc
VYUŢÍVÁ 59% (n=117)
28
Jiné
21 0
20
40
60
80
% využívá alespoň občas
Služeb neziskového sektoru využívá něco málo přes polovinu dotázaných rodičů (59%). Nejčastěji jde o „sdružení rodičů“ a „terapeutické služby“, polovina rodičů využívá také „sociálně – právní služby“.
- 29 -
Spokojenost se sluţbami neziskového sektoru RODIČE DĚTÍ S POSTIŽENÍM
% vyuţívají danou sluţbu
B10. Jak jste spokojen se sluţbami neziskového sektoru? velmi spokojeni
spíše spokojeni
spíše nespokojeni
Terapeutické sluţby (n=71)
51
Sociálně- právní sluţby (n=58)
28
18
Jiné (n=24)
10%
13 20%
30%
7 6
34 30
25 0%
9
49
29
Sluţby střediska respitní péče (n=33)
33
29
20
Sluţby střediska rané péče (n=38)
4 10
4
3
13
26
11 12
40%
7
16
51
Sluţby stacionáře na delší dobu (n=35)
39
53
Sluţby denního stacionáře (n=55)
Setříděno podle „velmi + spíše spokojen“
neuvedeno
47
Sluţby sdruţení rodičů dětí se ZP (n=75)
Nízká úroveň spokojenosti
nespokojeni
26 36
50 50%
60%
70%
80%
90% 100%
% využívají danou službu
- 30 -
Zapojení do sdruţení rodičů RODIČE DĚTÍ S POSTIŽENÍM
N = 200 D05. Jste členem / členkou sdruţení rodičů dětí se ZP, kterým trpí Vaše dítě?
D06. Co je hlavním důvodem, ţe nejste členem / členkou sdruţení rodičů? 100% 90%
2 4 7
80%
8
neuvedeno
Byl(a) jsem členem, ale nechce se mi utrácet peníze za příspěvky
70%
ANO
NE
15 85
Byl(a) jsem členem, ale sdružení se zajímá pouze o zájmy svého vedení a svůj provoz Byl(a) jsem členem, ale členství mi nic nepřinášelo, nemělo to smysl Nejsem členem, ale jsem se sdružením v kontaktu
60% 50%
N=170
39
40% 30%
% dotázaných
20% 10% 0%
22
Nejsem členem žádných sdružení ze zásady
% nejsou členy SR
zapojení rodičů do SR se neliší napříč demografickými charakteristikami. Indikativně lze říci, že rodiče z obcí do 5tis. obyvatel jsou do SR zapojeni častěji (20% z nich), ale nejde o statisticky významný rodíl.
- 31 -
