Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Vývoj stavebního spoření jako nástroje podpory bydlení Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
doc. Ing. Václav Adamec, Ph.D.
Brno 2011
Lenka Nováková
Zadání bakalářské práce
Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím zdrojů, které uvádím v seznamu. V Brně dne 22. května 2011
__________________
Touto cestou chci poděkovat vedoucímu bakalářské práce doc. Ing. Václavu Adamcovi, Ph.D. za odbornou pomoc, cenné rady a připomínky, které mi v průběhu zpracování bakalářské práce poskytoval.
Abstract NOVÁKOVÁ, L. Development of the building saving as an instrument for house supporting. Bachelor thesis. Brno: MENDELU, 2011. This bachelor thesis analyzes the development of the building saving as an instrument for house supporting in the Czech republic since 1998. In the first part, there is used the analysis of time series, by which is described the development of treaties in force, new treaties and credits. Then is compared the profitability of selected savings products and the development of the number of treaties and credits for individual building societies. Keywords Time series, building saving, state assistance, development, moving averages, analysis.
Abstrakt NOVÁKOVÁ, L. Vývoj stavebního spoření jako nástroje podpory bydlení. Bakalářská práce. Brno: MENDELU v Brně, 2011. Tato bakalářská práce analyzuje vývoj stavebního spoření jako nástroje podpory bydlení v České republice od roku 1998. V první části je použita analýza časových řad, pomocí které je popsán vývoj počtu platných smluv, nových smluv a úvěrů. Dále je porovnána výnosnost zvolených spořicích produktů a vývoj počtu smluv a úvěrů jednotlivých stavebních spořitelen. Klíčová slova Časová řada, stavební spoření, státní podpora, vývoj, klouzavé průměry, analýza.
Obsah 1
Úvod
2
Cíl práce
11
3
Literární přehled
12
3.1
Charakteristika stavebního spoření...........................................................12
3.1.1
Účastník...............................................................................................12
3.1.2
Smlouva ...............................................................................................13
3.1.3
Cílová částka........................................................................................14
3.1.4
Průběh stavebního spoření ................................................................14
3.2
Stavební spořitelny .....................................................................................14
3.2.1
Českomoravská stavební spořitelna, a.s. .......................................... 15
3.2.2
Stavební spořitelna České spořitelny, a.s.......................................... 15
3.2.3
Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. ........................................16
3.2.4
Raiffeisen stavební spořitelna, a.s.....................................................16
3.2.5
Wüstenrot - stavební spořitelna, a.s..................................................16
3.3
Bytové potřeby ............................................................................................ 17
3.4
Státní podpora.............................................................................................18
3.5
Úvěry ze stavebního spoření ..................................................................... 20
3.5.1
4
9
Podmínky pro poskytnutí úvěru....................................................... 20
3.6
Překlenovací úvěry......................................................................................21
3.7
Vývojové trendy v oblasti stavebního spoření ......................................... 23
3.8
Novela zákona účinná od 1. ledna 2011 .................................................... 23
Materiál a metodika
25
4.1
Materiál........................................................................................................25
4.2
Charakteristika a druhy časových řad .......................................................25
4.2.1
Srovnatelnost údajů........................................................................... 26
4.3
Elementární charakteristiky časových řad............................................... 26
4.4
Přístupy k modelování časových řad ........................................................ 28
4.4.1
Jednorozměrný model....................................................................... 28
4.4.2
Vícerozměrný model.......................................................................... 29
4.5
Popis trendové složky ................................................................................ 29
4.5.1
Mechanické vyrovnání....................................................................... 29
4.5.2
Analytické vyrovnání ......................................................................... 30
4.6
Měření kvality vyrovnání........................................................................... 33
4.7
Sezónnost.................................................................................................... 33
4.8
Geometrický průměr.................................................................................. 34
4.9
Úrokové sazby ............................................................................................ 34
4.9.1
Nominální úroková míra................................................................... 34
4.9.2
Reálná úroková míra ..........................................................................35
4.10 Spoření.........................................................................................................35 4.11 Hypoteční úvěr............................................................................................35 5
Výsledky a diskuse 5.1
36
Vývoj stavebního spoření .......................................................................... 36
5.1.1
Nově uzavřené smlouvy a smlouvy ve fázi spoření ......................... 36
5.1.2
Průměrná cílová částka ..................................................................... 39
5.1.3
Uspořená částka................................................................................. 42
5.1.4
Úvěry................................................................................................... 42
5.2
Vývoj u jednotlivých stavebních spořitelen ..............................................55
5.2.1
Nové smlouvy......................................................................................55
5.2.2
Platné smlouvy....................................................................................57
5.2.3
Vklady klientů .....................................................................................59
5.3
Míra návratnosti peněžních prostředků....................................................61
5.3.1
Inflace ..................................................................................................61
5.3.2
Návratnost peněžních prostředků u vybraných produktů.............. 62
6
Závěr
67
7
Použitá literatura
70
8
Seznam obrázků a tabulek
73
Úvod
9
1 Úvod Stavební spoření patří v poslední době mezi jedny z nejoblíbenějších způsobů spoření v České republice. Původně mělo sloužit k účelovému financování vlastního bydlení a pomoci tak lidem při aktivním zařizování jejich existenčního zázemí a bytových potřeb. Postupem času, a především díky státní podpoře, kterou stát poskytuje v rámci podpory bydlení obyvatel ke každé uzavřené smlouvě, se stalo stavební spoření pro veřejnost výhodnou možností, jak do svých peněženek dostat pohodlným způsobem více peněz. Důležitou roli hraje i nízké riziko vkladu financí do spoření, které dává spořiteli jistotu, že dostane svoji investici zpět i s náležitým zhodnocením, jelikož stavební spoření mohou poskytovat pouze banky, kterým bylo uděleno zvláštní oprávnění a rizika v jejich obchodní činnosti jsou regulovány. V širším smyslu slova se u stavebního spoření jedná o jakýsi druh uzavřeného systému ukládání peněz, který není ovlivňován negativními vlivy plynoucími z peněžního sektoru. Tento produkt v sobě zahrnuje zároveň spořící složku, kdy vkladatel pravidelně ukládá předem stanovenou částku, a zároveň následnou možnost čerpání úvěru, který je vymezen nízkým a fixním úročením. Jedná se o účelový druh spoření, při kterém vkladatel u specializované bankovní instituce dlouhodobě ukládá stanovené obnosy, za splněných podmínek může během spoření čerpat státní podporu a po uplynutí smluvního vztahu je oprávněn při splnění dalších podmínek čerpat peníze jako úvěr ze stavebního spoření na stavební účely vymezené zákonem. I když původní myšlenka o stavebním spoření vznikla v Anglii, mnohaletou tradici má i v německy mluvících oblastech střední Evropy – v Rakousku a Německu. První skutečná stavební spořitelna vznikla v Birgminghamu roku 1775 pod označením Building society. První německá stavební spořitelna byla založena roku 1885 Bielefeldu pastorem on Bondeschwingh. Větší rozkvět ale tento obor zaznamenal až v letech 1924 až 1929, kdy docházelo k poválečným opravám škod na budovách. Až do konce třicátých let systém pracoval na principu losování, který nahradilo nově zavedené úvěrové kritérium, tzv. hodnotící číslo.
Úvod
10
Po roce 1948 se v Německu začal rapidně navyšovat počet uzavřených smluv. Bylo to zapříčiněno nedostatkem 5-6 milionů bytů po druhé světové válce. V České republice se stavební spoření dostalo na trh až přijetím Zákona číslo 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření. Patří tedy mezi mladší bankovní produkty, ale i za tak poměrně krátkou dobu své existence si stačilo získat značnou oblibu a stalo se neodmyslitelnou součástí finančního obchodování.
Cíl práce
11
2 Cíl práce Cílem této bakalářské práce je zhodnocení stavebního spoření v České republice jako nástroj podpory bydlení za pomocí analýzy časových řad. Nejprve budou zhodnoceny časové řady podle výše vkladů klientů, počtu a výše poskytnutých úvěrů a počtu stávajících i nově uzavřených smluv, jež ilustruje zájem veřejnosti o tento způsob ukládání volných peněžních prostředků a jejich využívání k účelu bydlení. Největší pozornost bude zaměřena na čtvrtletní data z let 2005 – 2010. Další část práce se bude věnovat vývoji počtu nových a stávajících smluv a objemu vkladů klientů u jednotlivých stavebních spořitelen v letech 1998 2010. Jejich vzájemné postavení bude zhodnoceno a bude diskutován možný dopad novely zákona účinné od 1. ledna 2011 na jednotlivé ukazatele. V poslední části bude u několika konkrétních příkladů porovnáno zhodnocení peněžních prostředků a doporučen optimální způsob ze zmíněních příkladů.
Literární přehled
12
3 Literární přehled 3.1
Charakteristika stavebního spoření
Stavební spoření je specifickým způsobem, jak zhodnotit svoje peníze. Doucha (2000) je definuje jako systém, na jehož výnosech se přímo podílí stát a pravidla střádání jsou vymezena Zákonem o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření. Stavební spoření dále představuje především příjem vkladů od účastníků spoření, poskytování úvěrů těm účastníkům, kteří splnili stanovené podmínky, na zákonem vymezené stavební účely a zajišťování státní podpory. Ukládání probíhá podle obvyklých bankovních pravidel a jsou obvykle úročeny sazbou 3 až 5 %. Střadatel dále může využít státní podpory, která má za účel stimulovat dlouhodobé ukládání peněz. Účastníci, kteří zdárně splnili dané podmínky, především naspoření předem dohodnuté částky za určitou dobu spoření, mohou využít účelový úvěr. 3.1.1
Účastník
Účastníkem stavebního spoření se může podle Zákona o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření (dále již jen „Zákon o stav. spoření“, 1993) stát fyzická a právnická osoba. Toto rozdělení je důležité pro udělování státní podpory, kterou může získat: 1.
občan České republiky,
2.
občan Evropské unie, kterému bylo vydáno povolení k pobytu na území České republiky a přidělené rodné číslo příslušným orgánem České republiky,
3.
fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky a rodným číslem přiděleným příslušným orgánem České republiky.
Tudíž se může jednat i o cizího státního příslušníka, pokud splňuje výše uvedené podmínky. Fyzické osobě postačí pro splnění podmínky předložení občanského průkazu nebo průkazu o povolení k pobytu. V případě úmrtí účastníka přechází
Literární přehled
13
práva a povinnosti plynoucí z uzavřené smlouvy na pozůstalého manžela. Pokud neexistuje, jsou tato práva a povinnosti předmětem dědictví a převezme je po dohodě jeden z dědiců. Nedohodnou-li se, smlouva zaniká dnem smrti zůstavitele a v dědickém řízení se vypořádá pouze naspořená částka, společně s úroky a poměrnou částí státní podpory. Právnická osoba nemá na státní podporu nárok. 3.1.2
Smlouva
Veškeré podmínky a způsob vkládání peněz jsou blíže popsány ve smlouvě o stavebním spoření. Teprve po jejím uzavření se střadatel stává účastníkem, zavazuje se ukládat dohodnutou minimální částku a u fyzické osoby je nutné přiložit ke smlouvě i žádost o státní podporu v rámci této smlouvy, jestliže chce tuto podporu pobírat. Smlouva o stavebním spoření obsahuje úrokovou sazbu. Doucha (2000) věcně popisuje problém úroků. Obvykle střadatel podepisuje smlouvu, která je úročena 3 %. Pokud během střádání nebo na jeho konci nepožádá o poskytnutí úvěru, je mu naspořená částka zvýšena takovým způsobem, jako by po celou dobu spoření byla úročena sazbou 4,5 %. Pakliže o úvěr zažádá, sazba se zvýší dokonce na 6 %, což střadateli dává poměrně slušný výnos. Ze Zákona o stav. spoření (1993) plyne povinnost každé stavební spořitelny sestavovat všeobecné obchodní podmínky. Všeobecné obchodní podmínky jsou zveřejňovány zpravidla jako součást přílohy smlouvy o stavební spoření. Podmínky musí obsahovat přinejmenším tyto náležitosti: postup a podmínky uzavírání smluv, jejich změn a ukončování, kritéria pro získání úvěru ze stavebního spoření, postup a podmínky uzavírání mluv o úvěru ze stavebního spoření, jejich změn a ukončování, postup při vyřizování smluv v případě zániku stavební spořitelny nebo odebrání její bankovní licence povolujícím orgánem.
Literární přehled
14
Všeobecné obchodní podmínky jsou schvalovány Ministerstvem financí po předchozí dohodě s centrální bankou – Českou národní bankou. 3.1.3
Cílová částka
Doucha (2000) definuje cílovou částku jako sumu peněz, kterou účastník stavebního spoření obdrží od stavební spořitelny ve chvíli, kdy přechází ze spořící fáze do fáze splácení. Tato částka tedy obsahuje vlastní náklady účastníka a úroky z nich, částky státních podpora, taktéž i úroky z nich a výši úvěru. Z cílové částky se pak odvíjí výše měsíční úložky, výše měsíční splátky v případě čerpání úvěru a výše poplatku za uzavření smlouvy o stavebním spoření. 3.1.4
Průběh stavebního spoření
Asociace českých stavebních spořitelen rozděluje průběh stavebního spoření do dvou základních fází. 1.
Fáze spořící V této fázi spoření vkladatel většinou pravidelně vkládá na účet stavebního spoření finanční prostředky, získává státní podporu. Vklady a podpora jsou společně úročeny a tyto úroky jsou osvobozeny od daně z příjmu.
2.
Fáze úvěrová Na spořící fázi navazuje poskytnutí výhodného úvěru ze stavebního spoření na bytové potřeby.
3.2 Stavební spořitelny Zákon o stav. spoření (1993) označuje jako poskytovatele stavebního spoření stavební spořitelny - banky, jimž je umožněno vykonávat takové činnosti podle jí udělené bankovní licence, kterými jsou stavební spoření a další činnosti podle tohoto zákona. Stavební spořitelny podléhají bankovnímu dozoru, pokud zákon nestanoví jinak. Asociace českých stavebních spořitelen uvádí, že v nynější době je na trhu pět stavebních spořitelen, které vlastní licenci a všechny do jedné jsou
Literární přehled
15
členy Asociace českých stavebních spořitelen. Konkrétně se od listopadu 2008 jedná o tyto stavební spořitelny: 1.
Českomoravská stavební spořitelna, a.s.
2.
Stavební spořitelna České spořitelny, a.s.
3.
Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s.
4.
Raiffeisen stavební spořitelna, a.s.
5.
Wüstenrot - stavební spořitelna, a.s.
Výše uvedené spořitelny od počátku jejich podnikání podléhají striktním regulím, díky kterým nemohou provádět rizikové operace a výsledkem toho je, že doposud žádná z nich neměla žádné větší finanční či existenční potíže. 3.2.1
Českomoravská stavební spořitelna, a.s.
Českomoravská stavební spořitelna, a.s. (dále jen „ČMSS“) byla založena 26. června 1993 a svou obchodní činnost započala 8. září 1993. ČMSS je v České republice předním poskytovatelem finančních služeb. Má k dispozici kompletní nabídku produktů pro zhodnocování úspor, financování bydlení, zajištění na stáří a nabídku základních bankovních produktů. ČMSS je na českém trhu také největším poskytovatelem úvěrů na bydlení a jejím symbolem se stala Liška. Základem úspěchu ČMSS je atraktivita produktů, kvalita klientského servisu, výkon a dobře dostupná mobilní síť, jejíž nejvýkonnější složkou je 2 900 finančních poradců ČMSS. (www.cmss.cz) 3.2.2
Stavební spořitelna České spořitelny, a.s.
Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. (dále jen „SSČS“) zahájila obchodní činnost 1. července 1994. Předmětem jejího podnikání je poskytování finančních služeb, což zahrnuje i povolení působit jako banka v oblasti stavebního spoření. Symbolem SSČS se stala Buřinka. Od zahájení své obchodní činnosti zaujala na českém trhu přední pozici a stala se renomovanou společností. SSČS patří do jednoho z kapitálově nejsil-
Literární přehled
16
nějších uskupení na našem trhu. Jedná se o Finanční skupinu České spořitelny. ČMSS je tedy zdravou a flexibilní bankou, která zaručuje svým klientům, důvěryhodnost, jistotu a spolehlivost. (www.burinka.cz) 3.2.3
Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s.
Modrý pyramida stavební spořitelna, a.s. (dále jen „MP“) byla založena 9. prosince 1993. MP je moderní společností a ve své nabídce má kromě tradičního stavebního spoření a úvěrů také komplexní poradenství, možnosti pojištění, bankovní služby, spotřebitelské úvěry a další spořicí a investiční produkty. MP disponuje 356 zaměstnanci a 1 470 finančními poradci ve 220 poradenských centrech po celé České republice. Roku 2010 získala MP již pošesté nejvyšší ocenění v soutěži Banka roku. ( www.modrapyramida.cz) 3.2.4
Raiffeisen stavební spořitelna, a.s.
Raiffeisen stavební spořitelna, a.s. (dále jen „RSTS“) zahájila svou obchodní činnost v České republice 7. září 1993 jako AR stavební spořitelna. Do finanční skupiny Raiffeisen se RSTS zcela zapojila v roce 1998, kdy došlo ke změně názvu a strukturálním změnám. Důležitým byl rok 2008, kdy se RSTS stala univerzálním právním nástupcem HYPO stavební spořitelny. HYPO stavební spořitelna byla totiž po úspěšné fúzi sloučením k 31. říjnu 2008 vymazána z obchodního rejstříku. RSTS poskytuje v České republice od zahájení své činnosti široký výběr bankovních služeb. V létě roku 2008 RSTS a eBanka dokončily vzájemný integrační proces. RSTS nabízí své služby ve více než 100 pobočkách. Poskytovány jsou taktéž služby specializovaných hypotečních center a osobních, firemních či podnikatelských poradců. Tato instituce získala nespočet ocenění, např. byla třikrát vyhlášena Nejdynamičtější bankou roku. (www.rsts.cz) 3.2.5
Wüstenrot - stavební spořitelna, a.s.
Wüstenrot - stavební spořitelna, a.s. (dále jen „WSS“) svou činnost v České republice zahájila dnem 11. listopadu 1993. Od té doby si dokázala WSS získat dů-
Literární přehled
17
věru statisíců klientů, kterým pomáhá financovat bydlení, finančně se zajistit na stáří a našetřit si peníze na jiné účely. (www.wuestenrot.cz)
3.3 Bytové potřeby Pro poskytnutí úvěru musí uplynout minimální čekací doba 24 měsíců od začátku spoření, bližší informace k čerpání prostředků z úvěru jsou upraveny ve všeobecných podmínkách. Podle Zákona o stav. spoření (1993) mohou být tyto finanční prostředky použity určité pevně vymezené bytové potřeby. Bytovými potřebami se rozumí: získání bytu, bytového domu, rodinného domu, výstavba nebo koupě stavby pro bydlení, získání stavebního pozemku za účelem stavby pro bydlení, nebo stavebního pozemku, na kterém se stavba již nachází, změna, modernizace, udržovací práce či údržba bytu, stavby pro bydlení nebo její části včetně podílu na nákladech na údržbu společných prostor, stavební úprava z nebytového prostoru na byt, přípojky vody, plynu, kanalizace, elektrického proudu, notářské poplatky, daně z převodu domu, bytu, úhrada závazků spojených s výše uvedenými body, výjimku tvoří pokuty a sankce, vypořádání dědických a družstevních podílů, aj. Aby mohl účastník čerpat prostředky z úvěru bez porušení podmínek, musí být tyto bytové potřeby umístěny na území České republiky. Stavební spořitelna kontroluje použití peněz z úvěru. Doucha (2000) též upozorňuje - jestliže jsou spořitelně střadatelem předloženy faktury, které přímo nesouvisí s vlastním bydlením, je spořitelna oprávněna použitou částku od střadatele okamžitě nárokovat zpět.
Literární přehled
18
3.4 Státní podpora Častým důvodem, proč se lidé rozhodnou vložit své peníze zrovna do stavebního spoření je finanční příspěvek od státu známý jako tzv. státní podpora. Podle Syrového (2003) stát chce podporovat bydlení. Z tohoto důvodu přispívá účastníkům stavebního spoření a platí zde několik pravidel: 1.
Účastníci dostávají státní podporu ve formě ročních záloh ze státního rozpočtu (částka se připíše ve prospěch účtu střadatele a tam je úročena).
2.
Záloha činí 25% z ročně uspořené částky na stavebním spoření, avšak nejvýše pouze z částky 18 000 Kč, tedy 4 500 Kč za rok (pravidelné měsíční vklady nejsou nutné, postačí i jednorázový vklad 18 000 Kč).
3.
Pro výpočet státní podpory se používá naspořená částka zahrnující v sobě vklady účastníka za příslušný kalendářní rok a úroky, které připíše stavební spořitelna; úročí se vklady i státní podpora.
4.
Naspořená částka nad 18 000 Kč za rok je převedena do dalšího kalendářního roku, kde se stává základem pro státní podporu.
5.
Státní podpora je dále úročena jako uspořená částka. To znamená, že státní podpora přináší střadateli další zhodnocení jeho vložených prostředků.
6.
Poskytování státní podpory není nikterak věkově omezeno. Stavební spoření je tedy často rodiči zakládáno pro jejich děti, aby jim zajistili určitou finanční pomoc při jejich budoucím řešení bytové otázky.
Podle Jiráčkové (2008) tímto způsobem stát zatěžuje výdajovou stranu poklady, ale Jiráčková (2008) též uvádí, že poskytování státní podpory na stavební spoření má pozitivní vliv na hrubý domácí produkt, jelikož se státu zvyšují příjmy do státního rozpočtu. Těmito příjmy jsou myšleny daně z nemovitostí, daně z příjmu právnických i fyzických osob a daně z přidané hodnoty. Praktickou stránku státní podpory jednoduše popisuje Doucha (2000). Částky jsou vždy úročeny jako běžný vklad a úroky jsou na účet připisovány ke každému 31. prosinci. Následně je vypočítávána přesná výše státní podpory. Stavební spořitelna podává za své klienty dvakrát ročně žádost ohledně nároku
Literární přehled
19
na státní podporu, a to v měsíci lednu a červnu. Povinností ministerstva financí je nejpozději do 2 měsíců vyhovět úplné a pravdivé žádosti. Pokud žádost tyto podmínky nesplňuje, ministerstvo financí je oprávněno žádat úpravu nebo doplnění žádosti. Podpora je účastníkovi přiznána s definitivní platností za předpokladu, že s naspořenou částkou po dobu pěti let nenakládal nebo po čerpání úvěru přešel do tzv. fáze splácení. Doucha (2000) také zajímavě upozorňuje na fakt, že každému občanovi České republiky je umožněno uzavřít libovolný počet smluv souběžně, avšak státní podpora je poskytována pouze na jednu z těchto smluv. Výjimku tvoří situace, kdy je spoření zděděno a dědic má již uzavřenou jinou smlouvu. V tomto případě dostává podporu na obě tyto smlouvy, nehledě k předešlé podmínce. V roce 2003 však byla zavedena novela zákona, která přinesla nespočet výrazných změn v podmínkách stavebního spoření. Tab. 1
Hlavní změny ve stavebním spoření od 1.1.2004
Státní podpora Výše vkladu pro získání 100% st. podpory Věkové omezení pro státní podporu Doba spoření Státní podpora na více smlouvách Možnost snížení úroků ze strany spořitelny Osvobození vkladů od daně z příjmů Bonifikace klientů, kteří investují účelově Účastníci spoření Zdroj: www.finance.paysoft.cz
Do 31.12.2003
Od 1.1.2004
25% max. 4 500 Kč
15% max. 3 000 Kč
18 000 Kč/rok
20 000 Kč/rok
ne
ne
5 let
6 let
ne
ano
ne
ano
ano
ne
ne
ne
ČR
ČR a EU
Literární přehled
20
3.5 Úvěry ze stavebního spoření Stavební spoření je založeno na principu oddálení použití peněz střadateli a umožnění střadatelům, kteří splní podmínky, čerpat úvěr. Tyto úvěry jsou financovány právě z prostředků držených stavební spořitelnou, jež střadatelé ukládají ve spořící fázi a nedisponují s nimi. 3.5.1
Podmínky pro poskytnutí úvěru
Podmínky pro poskytnutí úvěru shrnul Syrový (2003) do tří bodů. Doba spoření musí být minimálně dva roky, což vyplývá ze zákona. Převážně sestavují spořitelny nejrychlejší varianty spoření takovým způsobem, aby po vložení dostatečného jednorázového počátečního vkladu měl možnost vkladatel čerpat úvěr již po 24 měsících. Většina klientů proto zvolí rychlejší variantu spoření, aby tak dříve dosáhli na úvěr ze stavebního spoření. Druhou podmínkou je naspořený minimální zůstatek. Ten si stanovuje každá stavební spořitelna samostatně. Některé spořitelny používají poměr naspořené částky a úvěru 50 : 50 %, jiné např. 40 : 60 %. Druhá varianta se může střadateli zdát výhodnější, protože je povinen naspořit menší obnos. Musí však počítat se skutečností, že toto není jediná podmínka. Je potřeba mít splněno tzv. hodnotící číslo. Může být chápáno jako ukazatel spořivosti střadatele a toho, jak dlouhou dobu má peníze u spořitelny uloženy. Každá spořitelna toto číslo stanovuje jinak a má pro jeho výpočet odlišný algoritmus. Jedním z možných způsobů výpočtu hodnotícího čísla je podle Kašparovské (2003) následující vzorec
OH
U . CC
(1)
OH je hodnotící číslo, ΣU přestavuje součet úroků z vkladů – je možné použít i sumu zůstatků na spořicím účtu k danému datu) a CC je cílová částka. Obecně
Literární přehled
21
se hodnotící číslo odvíjí od všeobecných obchodních podmínek, výše vkladu, doby spoření a varianty spoření.
3.6 Překlenovací úvěry Mnohdy střadatelé potřebují úvěr ze stavebního spoření dříve než splní všechny podmínky nutné pro jeho získání. Možným řešením takovéto situace je tzv. překlenovací úvěr. Překlenutí časového nesouladu mezi potřebou úvěru ze stavebního spoření a jeho poskytnutím krátce popisuje i Syrový (2003). Dost klientů má splněny podmínky pro poskytnutí úvěru, to znamená mají splacenu minimální částku a museli by pouze čekat do doby, než splní požadovanou výši hodnotícího čísla nebo doby spoření dva roky. Není nutností, aby klient naspořil celou částku, mnohdy je mu odpuštěno cca 10 % z cílové částky. Spořitelna těmto střadatelům přechodně půjčí peníze a oni je mohou použít jako investici do bydlení ještě předtím, než budou moci využít úvěru ze stavebního spoření. Platili by pouze úroky z překlenovacího úvěru a celý ho splatili v okamžiku, kdy jim bude přiznána celková částka. Konkrétní podmínky se u jednotlivých spořitelen liší, co do výše úroků, tak do způsobu jejich výpočtu. Avšak základní znaky překlenovacích úvěrů jsou vždy následující: úvěr se dá využít ještě před splněním všech podmínek nutných pro přidělení cílové částky, výše překlenovacího úvěru nepřevyšuje překlenovací částku, většinou se sobě rovnají, použití je účelové pro financování bytových potřeb účastníků stavebního spoření, účelovost musí být doložena, spořitel splácí pouze úroky, úvěr se splácí přidělenou cílovou částkou. Na obr. 1 je zobrazeno grafické znázornění překlenovacího úvěru.
Literární přehled
Obr. 1
22
Ukázka překlenovacího úvěru (Zdroj: Syrový 2003)
Doucha (2000) shrnuje i další důležité fakty. Překlenovací úvěr je poskytován ve standardní nebo rychlé variantě. Je poskytován maximálně na dobu čtyř let během nichž musí účastník stavebního spoření splnit podmínky pro přidělení cílové částky. Úroková sazba se odvíjí od výše hodnotícího čísla účastníka a je až do přidělení cílové částky konstantní, avšak při porušení povinností dlužníka ukládat pravidelně měsíčně další vklady je spořitelna oprávněna zvýšit sazbu až o 3 % p.a. Existuje i možnost mimořádných splátek. Úvěr je uvolňován podle potřeb účastníka – to znamená zálohově, jednorázově či postupně. Překlenovací úvěry nejsou v dlouhodobé variantě poskytovány. Při jednorázovém složení požadovaného minimálního zůstatku na účet stavebního spoření je účastníkům umožněno získat překlenovací úvěr okamžitě po složení dané částky. Další zásadní informací je, že klient může na jednu smlouvu o stavebním spoření žádat o překlenovací úvěr pouze jedenkrát. Do úvěrového případu vstupují účastníci v různých rolích. Doucha (2000) charakterizuje osobu dlužníka jako majitele smlouvy o stavebním spoření a žadatele o poskytnutí překlenovacího úvěru. Spoludlužníkem je ve většině případů manžel/ka. Přistupitelem k závazku je osoba, která se stává dlužníkem vedle dlužníka původního a za závazek ručí oba společně a nerozdílně. Osoba ručitele na sebe bere povinnost uspokojit pohledávku ze stavebního spoření, jestliže ji
Literární přehled
23
neuspokojí dlužník. A v poslední řadě je možné definovat zástavce. Jedná se o osobu, která dala věc do zástavy stavební spořitelně a zajistila tím pohledávku věřitele vůči dlužníkovi.
3.7 Vývojové trendy v oblasti stavebního spoření Tak jako každý finanční produkt i stavební spoření prochází změnami a vývojem a podmínky spoření jsou odlišné v každé zemi. Jiráčková (2008), která porovnávala situaci států střední Evropy uvádí, že v případě pouhého spoření by klient získal nejlepší podmínky v České republice diky štědré státní podpoře a šestileté vázací době. V Německu jsou na klienty kladeny přísnější podmínky než v České republice, avšak při čerpání úvěru by na tom byl nejlépe. Nejméně by klient získal v Rakousku. Na druhou stranu bylo nejvíce uzavřených smluv za období 2004 – 2006 právě v této zemi. Jiráčková (2008) označila stavební spoření za produkt dlouhodobě udržitelný pouze za předpokladu, že stát provede novelizaci výplaty státní podpory a sníží takto výdajovou zátěž státního rozpočtu. Situaci počtu uzavíraných smluv popsala Mikysková (2009). Následky novelizace zákona v roce 2004 byly eliminovány a došlo k postupnému oživení trhu, jelikož lidé stále měli zájem o stavební spoření. Byla stanovena předpověď, že stavební spoření si udrží svůj mírný rostoucí trend. Z části bude mít na rostoucí trend vliv nadcházející ekonomická krize. Také byl prokázán zvýšený počet uzavíraných smluv ve čtvrtých čtvrtletích, který je způsoben připisováním státních podpor na konci každého roku.
3.8 Novela zákona účinná od 1. ledna 2011 Roku 2010 došlo k několika změnám legislativních pravidel stavebního spoření. Asociace českých stavebních spořitelen (dále již jen „Asociace“) uvádí, že na podzim 2010 byla schválena novela zákona o stavebním spoření a ještě v prosinci téhož roku byla proti novele podána stížnost k Ústavnímu soudu. Tato novela nabyla účinnosti od 1. ledna 2011. Asociace také shrnuje hlavní změny
Literární přehled
24
v zákoně. Výše přidělované státní podpory byla snížena na 10 % z uspořené částky v kalendářním roce z maximální částky 20 000 Kč. Státní podpora tedy může dosáhnout nejvýše 2 000 Kč. Byla také uvalena mimořádná daň se speciální sazbou 50 % na státní podporu vyplacenou v roce 2011 za rok 2010. Střadatelé tak doopravdy dostanou maximálně 2 250 Kč u smluv uzavřených do konce roku 2003 a 1 500 Kč pro smlouvy uzavřené mezi lety 2004 a 2010. Doposud byly výnosy ze stavebního spoření osvobozeny od daně z příjmů, avšak novelou jsou úroky zdaněny 15 %. Státní podporu si lze nově nárokovat i na více smluv jednou fyzickou osobou. Nárokovat se však může pouze částka do celkové výše maximální státní podpory, to znamená do 2 000 Kč.
Materiál a metodika
25
4 Materiál a metodika 4.1 Materiál V této bakalářské práci byla použita statistická data, která se vztahují k vývoji počtu nových a stávajících smluv stavebního spoření, vývoji průměrné cílové částky u nově uzavíraných smluv, objemu vkladů klientů a také počtů a objemů přidělovaných úvěrů ze stavebního spoření a překlenovacích úvěrů. Hlavním zdrojem dat byl dokument získaný od Ministerstva financí České republiky obsahující čtvrtletní data. Dále byla použita data z webových stránek Asociace
českých
stavebních
spořitelen,
Českého
statistického
úřadu
a z výročních zpráv jednotlivých stavebních spořitelen.
4.2 Charakteristika a druhy časových řad Časovou (též dynamickou, vývojovou nebo chronologickou) řadou nazýváme řadu pozorovaných hodnot statistického znaku seřazenou zpravidla v přirozené souvislé časové posloupnosti ve směru od minulosti k přítomnosti. Nezbytnou podmínkou srovnatelnosti údajů v časové řadě je jejich shodné věcné a prostorové vymezení v celém předmětném časovém úseku. (Minařík, 2008) Základní druhy časových řad můžeme rozdělit z několika hledisek: (Hindls, Hronová, Seger, 2002) a)
podle rozhodného časového hlediska na časové řady intervalové a oka-
mžikové b)
podle periodicity sledování údajů na časové řady roční a krátkodobé
c)
podle
druhu
sledovaných
ukazatelů
na
časové
řady
primární
a sekundární d)
podle vyjádření údajů na časové řady naturálních ukazatelů (vyjádře-
ných v naturálních jednotkách) a peněžních ukazatelů
Materiál a metodika
4.2.1
26
Srovnatelnost údajů
Dříve než přistoupíme ke statistickým metodám k analýze a prognóze údajů časové řady, musíme být přesvědčeni, že u údajů platí srovnatelnost věcná, prostorová i časová. Věcná srovnatelnost se týká obsahového vymezení ukazatelů, způsobu zjišťování ve vykazujících jednotkách nebo použití jiné cenové hladiny. Prostorová srovnatelnost dává možnost použít údaje vztahující se ke stejným geografickým územím, resp. stejným ekonomickým podmínkám. Časová srovnatelnost se zajišťuje očišťováním od kalendářních variací a je s ní spojeno použití stálých (cen fixovaných k určitému datu) nebo běžných (tj. aktuálních) cen a vyjádření tempa růstu. (Hindls, Hronová, Seger, 2002)
4.3 Elementární charakteristiky časových řad Při analýze časové řady je důležité získat si orientační představu o charakteru procesu. K této představě nám dopomůže vizuální analýza chování ukazatele pomocí grafů společně s využitím elementárních statistických charakteristik. Mezi tyto charakteristiky můžeme zařadit diference, tempa a průměrná tempa růstu, průměry hodnot časové řady aj. (Hindls, Hronová, Seger, 2002) Pro časovou řadu délky n lze určit n-1 rozměrných absolutních přírůstků (diferencí) dt yt yt 1 , pro t = 2, 3, ..., n
(2)
s nulovou, kladnou nebo zápornou hodnotou. Proces výpočtu diferencí lze vztáhnout i na časovou řadu absolutních přírůstků a výsledkem je řada n-2 druhých diferencí 2dt. Pro tutéž časovou řadu lze dále určit opět n-1 bezrozměrných koeficientů růstu
Materiál a metodika
27
kt
yt , pro t = 2, 3, ..., n yt 1
(3)
Kombinací obou výše uvedených přístupů je relativní přírůstek - koeficient přírůstku
t
dt y yt 1 t kt 1 , pro t = 2, 3, ..., n yt 1 yt 1
(4)
Charakteristiky koeficientu růstu a koeficientu přírůstku bývají uváděny také v procentech. V tomto případě se charakteristiky 100kt, 100δt nazývají tempo růstu a tempo přírůstku a existuje mezi nimi analogický vztah 100δt = 100kt – 100. U delších časových řad s větším počtem výše uvedených charakteristik je možný i výpočet jejich průměrných hodnot. Průměrný absolutní přírůstek je aritmetickým průměrem, který lze modifikovat do zjednodušené podoby
d
1 n y y1 dt n n 1 t 2 n 1
(5)
Hodnota průměrného absolutního přírůstku závisí tedy na obou krajních hodnotách řady. Průměrný koeficient růstu je geometrickým průměrem jednotlivých koeficientů růstu a lze je upravit do podoby n
k n 1 kt n 1 t 2
yn y1
(6)
Průměrnou hodnotu zbývajících charakteristik, konkrétně koeficientu a tempa přírůstku a tempa růstu je možno určit na bázi průměrného koeficientu růstu. (Minařík, 2008)
Materiál a metodika
28
4.4 Přístupy k modelování časových řad 4.4.1
Jednorozměrný model
Tradičním výchozím principem modelování časových řad je jednorozměrný model yt f (t , t ) ,
(7)
kde yt je hodnota modelovaného ukazatele v čase t, t = 1, 2, ..., n, εt je hodnota náhodné složky v čase t. (Hindls, Hronová, Seger, 2002) K jednorozměrnému modelu lze přistupovat trojím způsobem: a)
Pomocí klasického (formálního) modelu, v němž jde o popis forem
pohybu, nikoli o příčiny dynamiky časové řady. Tento model vychází z dekompozice řady na čtyři složky časového pohybu. Avšak souběžná existence všech čtyř složen není nutností. Předpokládá se, že jednotlivá pozorování jsou vzájemně nekorelovaná. Časovou řadu lze tedy dekomponovat na složku trendovou Tt, sezónní St, cyklickou Ct, náhodnou εt. Vlastní tvar rozkladu může být dvojího typu: aditivní, v němž yt Tt St Ct t Yt t , t = 1, 2, ..., n,
(8)
kde Yt se často označuje jako teoretická (modelová, systematická, deterministická) složka ve tvaru Tt + St + Ct, multiplikativní, v němž yt Tt St Ct t , t = 1, 2, ..., n.
(9)
Multiplikativní tvar je možno logaritmickou úpravou převést na aditivní, proto se v praxi vystačí pouze s aditivním typem. Trendem rozumíme tendenci dlouhodobého vývoje hodnot analyzovaného ukazatele. Trend může být rostoucí, klesající či konstantní, kdy se hodnoty uka-
Materiál a metodika
29
zatele časové řady mohou v průběhu období sledování pohybovat kolem určité neměnné úrovně. Sezónní složka je pravidelně se opakující odchylkou od trendové složky u časových řad krátkodobých nebo časových řad s periodicitou rovnou jednomu roku. Cyklickou složkou rozumíme kolísání okolo trendu v důsledku dlouhodobého cyklického vývoje s délkou vlny překračující jeden rok. Náhodnou (stochastickou) složku nelze popsat žádnou funkcí času. Zbývá po vyloučení trendu, sezónní a cyklické složky. b)
Pomocí Boxovy-Jenkinsovy metodologie, která klade důraz na náhodnou
složku. (Hindls, Hronová, Seger, 2002) 4.4.2
Vícerozměrný model
Vedle jednorozměrných modelů se lze setkat i s modely, ve kterých vývoj analyzovaného ukazatele není ovlivňován pouze časovým faktorem, ale i jinými tzv. příčinnými či faktorovými ukazateli. Takovýto model lze zapsat ve formě yt f (t , x1 , x2 ,..., xn , t ) ,
(10)
kde x1, x2, ..., xn jsou ukazatele ovlivňující analyzovaný ukazatel y. (Hindls, Hronová, Seger, 2002)
4.5 Popis trendové složky 4.5.1
Mechanické vyrovnání
Podstatou
mechanického vyrovnání pomocí klouzavých průměrů je, že po-
sloupnost empirických pozorování nahradíme řadou průměrů vypočítaných z těchto pozorování. Při výpočtu průměrů postupujeme vždy o jedno pozorování kupředu, odtud název klouzavý průměr. (Hindls, Hronová, Seger, 2002) Nejjednodušší variantu klouzavých průměrů představují prosté symetrické klouzavé průměry, které lze použít pro lichou délku klouzavé části. V případě sudé délky přichází v úvahu použití centrovaných klouzavých průměrů. Alter-
Materiál a metodika
30
nativou k prostým jsou vážené a k symetrickým nesymetrické klouzavé průměry (vždy vážené), především jsou to průměry koncové a předpovědní. Klouzavé průměry lze interpretovat i jako vyrovnání časové řady po částech soustavou přímek (prosté klouzavé průměry) nebo parabol (vážené klouzavé průměry) s proměnlivými parametry. Klíčovým problémem této techniky vyrovnání je volba délky klouzavé části. Navíc je třeba řešit otázku sladění délky klouzavé části s délkou periody, protože nevhodná volba může zapříčinit špatné výsledky vyrovnání. (Minařík, 2008) 4.5.2
Analytické vyrovnání
Analytické vyrovnání časové řady spočívá v proložení pozorovaných hodnot řady vhodnou trendovou funkcí. Základní metodou tohoto proložení je metoda nejmenších čtverců. Nezávislou proměnnou je časová proměnná s konstantními rozdíly sousedních hodnot a je zavedena jedním ze dvou způsobů: hodnota časové proměnné t = i, i = 1, 2, ..., n, hodnota časové proměnné t
2i n 1 pro i = 1, 2, ..., n, přičemž nyní platí 2
Σt = 0. Časovou proměnnou zavedenou druhým způsobem lze interpretovat také jako (t – t), kde t je zavedeno prvním způsobem. Druhý způsob umožňuje pro dvouparametrické trendové funkce psát ze soustavy normálních rovnic rovnou vzorce pro výpočet parametrů. (Minařík, 2008) Lineární trend je nejčastěji používaným typem trendové funkce. V určitém omezeném časovém intervalu může sloužit jako vhodná aproximace jiných trendových funkcí. Lineární trend (trendovou přímku) lze vyjádřit ve tvaru Tt 0 1t ,
(11)
kde β0 a β1 jsou neznámé parametry a t = 1, 2, ..., n je časová proměnná. K odhadu parametrů β0 a β1 (označíme je b0 a b1) použijeme metodu nejmenších
Materiál a metodika
31
čtverců, jelikož dá nejlepší nevychýlené odhady a funkce je lineární. To znamená, že musíme vyřešit dvě normální rovnice
y
t
nb0 b1 t ,
b0 t b1 t 2 ,
ty
t
(12) n
kde symbolem Σ se pokaždé rozumí součet přes t od 1 do n, tj.
.
t 1
Řešením soustavy normálních rovnic jsou pak odhady parametrů b0 y b1t , n
n
tyt t yt t 1
t 1
.
(13)
Tt 0 1t 2t 2 ,
(14)
b1
n
t
2
nt
2
t 1
Parabolický trend má podobu
kde β0, β1 a β2 jsou neznámé parametry a t = 1, 2, ..., n je časová proměnná. I tato trendová funkce je lineární z hlediska parametrů. Můžeme tedy použít k odhadu parametrů metodu nejmenších čtverců a budeme řešit tři normální rovnice
y
t
nb0 b1 t b2 t 2 ,
y t b t b t t
y t t
0
2
1
2
2
b2 t 3 ,
b0 t b1 t 3 b2 t 4 .
(15)
Je-li splněna podmínka, že suma časových hodnot t je rovna nule, řešením je odhad jednotlivých parametrů
Materiál a metodika
32
4
b0
2
y t t y t n t ( t ) t
4
b1
b2
2
t
2 2
,
y t , t t
2
n y t t 2 y t t 2 n t 4 ( t 2 ) 2
.
(16)
Exponenciální trend lze zapsat ve tvaru t
Tt 0 1 ,
(17)
kde β0 a β1 jsou neznámé parametry a t = 1, 2, ..., n je časová proměnná. Můžeme se setkat i s tvarem Tt e t .
(18)
Funkce není z hlediska parametrů lineární a nelze tedy k odhadu parametrů použít přímo metodu nejmenších čtverců. Nejdříve musí být provedena linearizující transformace, kdy logaritmujeme původní funkci. Dostaneme log Tt log 0 t log 1 .
(19)
Nyní již můžeme přistoupit k metodě nejmenších čtverců a sestavíme soustavu dvou normálních rovnic
log y t log y
t
t
n log b0 log b1 t ,
log b0 t log b1 t 2 .
(20)
Je-li splněna podmínka, že suma časových hodnot t je rovna nule, řešením soustavy získáme odhady parametrů b0 a b1
Materiál a metodika
33
log b0
log b1
log y
t
,
n
t log y t 2
t
.
(21)
(Hindls, Hronová, Seger, 2002)
4.6 Měření kvality vyrovnání Při analytickém vyrovnání časové řady je důležitá i úvaha o výstižnosti zvolené trendové funkce. Proto se k měření kvality vyrovnání používají rozměrné charakteristiky měřící reziduální složky časové řady. Reziduální složka se stanovuje očištěním pozorovaných hodnot od systematické složky, tj. et = yt - Yt. Průměrné reziduum e
1 n et je pro trendové funkce lineární v parametn t 1
rech stanovené metodou nejmenších čtverců automaticky rovno nule. Jindy je průměrné reziduum měřítkem nadhodnocení či podhodnocení skutečných hodnot po nahrazení hodnotami vyrovnanými. Průměrná absolutní reziduální odchylka d e ální rozptyl se2
1 n et nebo častěji rezidun t 1
1 n 2 et a z něj odvozená reziduální směrodatná odchylka se měn t 1
ří velikost náhodné chyby spojené s vyrovnáním časové řady. Často se používají zkratky výše uvedených pojmů – M.E. (mean error), M.A.E. (mean absolute error) nebo také M.S.E. (mean squared error). (Minařík, 2008)
4.7 Sezónnost U analýzy časových řad s periodicitou zjišťování za kratší období než jeden rok (např. čtvrtletní, měsíční, atd.) se setkáváme téměř vždy se sezónními vlivy, které jsou v modelu časové řady reprezentovány sezónní složkou. Takovými vlivy rozumíme soubor přímých či nepřímých příčin, jež se každoročně opakují v důsledku pravidelného koloběhu Země kolem Slunce. Jedná se nejčastěji o vlivy
Materiál a metodika
34
klimatické či zprostředkované. Úkolem je identifikace statistické významnosti výkyvů a jejich následná kvantifikace. Z důvodu periodického kolísání a tím zakrývání míry dynamiky ekonomických jevů je znemožněno srovnávat hodnoty uvnitř daného roku, provádí se tedy tzv. sezónní očišťování. Očišťování má za úkol vyloučit sezónní složku z časové řady. (Hindls, Hronová, Seger, 2002) Ze statistického hlediska lze sezónnost měřit jako sezónnost proporcionální, jejíž velikost kolísání souvisí s trendem. Amplituda sezónního výkyvu se systematicky zvyšuje u řad s rostoucím trendem, u řad s klesajícím trendem amplituda klesá a u stacionárních časových řad je amplituda konstantní. Sezónní výkyv a trendová složka se skládají násobením a charakteristikou sezónnosti je relativní bezrozměrný sezónní index. konstantní, jejíž velikost však s trendem nesouvisí. Charakteristikou sezónního kolísání je tedy rozměrná absolutní sezónní konstanta, která se s trendem skládá sčítáním. (Minařík, 2008)
4.8 Geometrický průměr Geometrický průměr se používá v těch případech, kdy celková změna je dána součinem jednotlivých změn. Lze jej vyjádřit ve tvaru (Minařík, 2008) n
xg n
x
i
, pro xi > 0.
(22)
i 1
4.9 Úrokové sazby 4.9.1
Nominální úroková míra
Nominální úrokové míry se dělí na hrubé a čisté úrokové sazby. Rozdíl mezi nimi tvoří příslušná daňová sazba. Platí tedy následující vztah rc rh (1 rdp ) ,
(23)
kde rc je čistá nominální úroková míra, rh hrubá nominální úroková míra a rdp je sazba daně z příjmů (Borkovec, Ptáček, Toman, 2001).
Materiál a metodika
4.9.2
35
Reálná úroková míra
Reálný úroková míra je rovna nominální míře očištěné o míru inflace. Platí následující vztah
rr
rn ri , 1 ri
(24)
kde rr je čistá reálná úroková míra, rn nominální úroková míra a ri je míra inflace (Borkovec, Ptáček, Toman, 2001).
4.10 Spoření Ukládání stejných částek v pravidelných časových intervalech se označuje jako spoření. Typy spoření lze rozdělit na krátkodobé, dlouhodobé, předlhůtní a polhůtní. Obecnou rovnicí pro výpočet spoření je kombinace krátkodobého a dlouhodobého spoření předlhůtního, jež má tvar
m 1 (1 r ) n 1 K c K m (1 r) , 2m r
(25)
kde Kc je cílová částka, K výše úložky, m počet úložek za úrokovací období, n počet úrokových období a r je úroková sazba. (Borkovec, Ptáček, Toman, 2001).
4.11 Hypoteční úvěr Splátku hypotečního úvěru lze vypočíst ze vztahu
a
Dr , 1 1 (1 r ) n
(26)
kde a je výše pravidelné anuity, D počáteční dluh, r roční úroková sazba a n počet úrokovacích období. (Kašparovská, 2003)
Výsledky a diskuse
36
5 Výsledky a diskuse V této části bakalářské práce jsou na data zmíněná v podkapitole 4.1 aplikovány statistické výpočty a postupy blíže popsané v kapitole 4. Pro vyrovnání čtvrtletních časových řad jsou použity lineární, parabolické a exponenciální trendy a centrované klouzavé průměry s délkou klouzavé části p=4 (jeden rok představuje čtyři čtvrtletí).
5.1
Vývoj stavebního spoření
5.1.1
Nově uzavřené smlouvy a smlouvy ve fázi spoření
Počet nově uzavřených smluv je veličinou, která zřejmě nejlépe ukazuje změny v zájmu obyvatel o ukládání svých volných peněžních prostředků zrovna do stavebního spoření a také poukazuje na schopnost stavebních spořitelen přilákat svojí nabídkou co nejvíce potenciálních klientů k uzavření smlouvy. Na obr. 2, který znázorňuje sezónní indexy se dá vypozorovat výrazná sezónnost. Dle výpočtů se nejlépe hodí proporcionální sezónnost. Nejvíce nových smluv je uzavíráno v posledních čtvrtletích. Důvodem je snaha získat státní podporu již v následujícím roce.
1 ,4
Sezónní index y pro nov ě uzav řené sm louv y
1 ,2 1 ,0 0,8
Q01
Q02
Q03
Q04
sezónní index pro nov ě uzav řené smlouv y
Obr. 2 práce)
Sezónní indexy pro nově uzavřené smlouvy v jednotlivých čtvrtletích (Zdroj: vlastní
Výsledky a diskuse
37
K vyrovnání této časové řady byly použity centrované klouzavé průměry (viz obr. 3). Od roku 2005 lze pozorovat rostoucí trend, který kulminuje na konci roku 2008, kdy bylo v posledním čtvrtletí uzavřeno 250 523 nových smluv. Poté došlo k určitému poklesu patrně důsledkem finanční krize, která v České republice způsobila hospodářskou recesi a zpomalení hospodářského růstu. Důvěra ve finanční sektor mírně ochabla a lidé se v ukládání peněz do finančních institucí chovali opatrněji. S novelou zákona z ledna tohoto roku lze však předpokládat ještě výraznější pokles počtu nově uzavíraných smluv.
Nově u zavřené smlouvy
počet (tis. ks)
240 200 160 120 80 01 01 01 01 01 03 03 03 03 03 01 03 Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q 5 7 8 9 6 6 7 9 5 8 0 0 0 0 1 0 0 0 1 0 0 0 0 0 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20
empirické hodnoty
Obr. 3
vyrovnané hodnoty
trendová složka
Vývoj počtu nově uzavřených smluv v letech 2005 - 2010 (Zdroj: vlastní práce)
Je-li smlouva ve fázi spoření znamená to, že střadatel pravidelně ukládá určitou částku, je mu připisována státní podpora, pokud na ní má nárok a připisují se mu také úroky. Smlouvy se uzavírají na různou dobu a také fáze spoření se tedy liší. Dle obr. 4 dochází v letech 2005 až 2010 k neustálému snižování počtu smluv ve fázi spoření. Takzvaně „dobíhají“ smlouvy uzavřené v letech před legislativními změnami z 1. ledna 2004 a nové smlouvy nejsou uzavírány v takovém vysokém počtu (viz obr. 3), aby došlo k výraznějšímu nárůstu smluv
Výsledky a diskuse
38
ve spořící fázi. V prvním čtvrtletí roku 2005 bylo ve fázi spoření 5 824 084 smluv a v posledním čtvrtletí roku 2010 již pouze 4 845 319 smluv.
Smlouvy ve fázi spoření 6000
počet (tis. ks)
5750 5500 5250 5000 4750 01 01 01 01 01 03 03 03 03 03 01 03 Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q 5 6 7 9 8 6 5 7 8 9 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20
empirické hodnoty
Obr. 4
trendová složka
Vývoj počtu smluv ve fázi spoření v letech 2005 - 2010 (Zdroj: vlastní práce)
Časová řada, kterou můžeme vidět na obr. 4 je vyrovnána centrovanými klouzavými průměry, jelikož podle ukazatelů kvality vyrovnání (viz tab. 2) se jeví tato možnost jako nejvhodnější. Tab. 2
Ukazatele kvality vyrovnání pro smlouvy ve fázi spoření
lineární trend
parabol. trend
kl. průměry
-50,06
-44,31
-2 891,67
M.A.E.
74 825,49
22 224,35
11 817,21
M.S.E.
7 266 889 608,42
830 811 171,35
223 476 791,93
85 246,05
28 823,80
14 949,14
M.E.
R.M.S.E. Zdroj: vlastní práce
Na obr. 5 je znázorněn vývoj absolutních přírůstků a na obr. 6 vývoj koeficientů přírůstku počtu smluv ve fázi spoření. Obě tyto charakteristiky dokazují klesající tendenci hodnocené časové řady smluv ve spořící fázi. Průměrný absolutní pří-
Výsledky a diskuse
39
růstek je - 42 555 smluv, průměrný koeficient růstu 0,98, tempo růstu je tedy 98 % a tempo přírůstku - 2 %. K mírnému nárůstu počtu smluv dochází převážně vždy v posledním čtvrtletí. Tento jev souvisí s počtem nově uzavíraných smluv, kterých je nejvíce právě v těchto obdobích
Absolutní přírůstky počtu sm luv v e fázi spoření
počet (tis. ks)
100 50 0 -50
2005
2006
2007
2008
2009
2010
-100 -150 absolutní přírůstek počtu smluv v e fázi spoření
Obr. 5
Vývoj absolutních přírůstků počtu smluv ve fázi spoření (Zdroj: vlastní práce)
Koeficienty přírůstku počtu sm lu v v e fázi spoření
0,02 0,01 0 -0,01
200 5
20 06
20 07
20 08
200 9
201 0
-0,02 -0,03
koefic ient přírůstku po čtu smluv v e fázi spoření
Obr. 6
Vývoj koeficientů přírůstku počtu smluv ve fázi spoření (Zdroj: vlastní práce)
5.1.2
Průměrná cílová částka
Cílová částka u nově uzavřených smluv o stavebním spoření fyzickými osobami je částka, kterou střadatelé obdrží od stavební spořitelny v okamžiku, kdy přestávají
spořit a začínají
splácet. Blíže byla tato
částka specifikována
v podkapitole 3.1.3. Obecně lze říci, že vyjadřuje budoucí potřebu peněžních
Výsledky a diskuse
40
prostředků pro realizaci bytových potřeb střadatele a její překročení není přípustné. Průměrná cílová částka v sobě zahrnuje jak drobné střadatele, tak zájemce o milionové úvěry. Pro časovou řadu průměrné cílové částky se dle ukazatelů kvality vyrovnání (viz tab. 3) nejlépe hodí vyrovnání centrovanými klouzavými průměry. Toto vyrovnání je ilustrováno na obr. 7.
Prů měrná cílová částka 320
objem (tis. Kč)
300 280 260 240 220 200 01 01 01 01 01 03 03 03 03 03 03 01 Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q 5 6 7 8 9 8 9 5 6 7 0 0 10 0 10 0 0 0 0 0 0 0 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20
empirické hodnoty
trendová složka
Obr. 7
Vývoj objemu průměrné cílové částky v letech 2005 - 2010 (Zdroj: vlastní práce)
Tab. 3
Ukazatele kvality vyrovnání pro průměrnou cílovou částku
lineární trend
parabol. trend
kl. průměry
M.E.
-0,01
-0,02
0,34
M.A.E.
12,40
11,45
4,73
M.S.E.
293,72
238,88
54,36
17,14
15,46
7,37
R.M.S.E. Zdroj: vlastní práce
Na obr. 8 můžeme vidět vývoj absolutních přírůstků a na obr. 9 vývoj koeficientů přírůstku průměrné cílové částky. Absolutní přírůstky ukazují na nejvýrazněj-
Výsledky a diskuse
41
ší změny v průměrné cílové částce u nově uzavíraných smluv od začátku roku 2007 do roku 2008, v jehož druhém čtvrtletí byl absolutní přírůstek téměř nulový. Průměrný absolutní přírůstek je 4 048 Kč, průměrný koeficient růstu 1,03, průměrné tempo růstu tedy nabylo hodnoty 103 % a průměrné tempo přírůstku hodnoty 3 %. Tato rostoucí tendence je zřejmě zapříčiněna také stále zvyšujícími se nároky a náklady na bydlení a lidé tedy potřebují vyšší úvěry. Lze tedy usoudit, že cílová částka bude v budoucnu nabývat stále vyšších hodnot i přes legislativní změny v roce 2011. Roku 1999 byla průměrná cílová částka přibližně 144 200 Kč, roku 2004 to bylo 222 800 Kč a v roce 2010 dosáhla tato částka výše 300 500 Kč, což je více než dvojnásobek hodnoty z roku 1999.
A bsolutní přírůstky prům ěrné c ílov é částky
objem (tis. Kč)
50 30 10 -10 2005
2006
2007
2008
2009
2010
-30 absolutní přírůstek průměrné cílov é částky
Obr. 8
Vývoj absolutních přírůstků průměrné cílové částky (Zdroj: vlastní práce)
Koeficienty přírůstku prům ěrné cílov é částky 0,2 5 0,1 5 0,05 -0,05 2005
2 006
2 007
2008
2 009
201 0
-0,1 5
koeficient přírůstku průměrné cílov é částky
Obr. 9
Vývoj koeficientů přírůstku průměrné cílové částky (Zdroj: vlastní práce)
Výsledky a diskuse
5.1.3
42
Uspořená částka
Součtem vkladů, úroků z nich a úroků z připsaných záloh státní podpory, sníženým o platby účtované stavební spořitelnou se rozumí uspořená částka. Na obr. 10 můžeme opět vidět vyrovnání časové řady centrovanými klouzavými průměry. Lze zpozorovat jistou sezónnost, i když není příliš výrazná. Při komplexním pohledu má vývoj uspořené částky rostoucí charakter. Ke konci roku 2010 bylo klienty uspořeno již více než 430 mld. Kč. I zde existuje souvislost s vývojem průměrné cílové částky, která má také rostoucí tendenci. Vývoj naspořené částky, stejně jako průměrné naspořené částky, bude tedy mít i přes změny ve stavebním spoření v roce 2011 rostoucí charakter.
Uspořená částka
objem (mld. Kč)
450
400
350
300
250 01 01 01 01 01 03 03 03 03 03 01 03 Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q 6 7 8 9 5 6 7 8 9 5 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20
empirické hodnoty
trendová složka
Obr. 10
Vývoj objemu uspořené částky v letech 2005 - 2010 (Zdroj: vlastní práce)
5.1.4
Úvěry
V této části se budeme zabývat úvěry. Konkrétně se jedná o úvěry ze stavebního spoření (dále v obrázcích jen „úvěry ze SS“) a tzv. překlenovací úvěry (dále v obrázcích jen „PÚ“). Tyto úvěry budou analyzovány z hlediska počtu a objemu přidělených úvěrů. Z elementárních charakteristik jsou absolutní přírůstky zobra-
Výsledky a diskuse
43
zeny podle počtu přidělených úvěrů a podle objemu přidělených úvěrů. Další charakteristikou jsou koeficienty přírůstku, taktéž rozděleny podle počtu a podle objemu přidělených úvěrů.
Vývoj počtu přidělených úvěrů Z obr. 10 vyplývá, že změny ve stavebním spoření zavedené k 1.1.2004 neměly na vývoj počtu přidělovaných úvěrů žádný vliv. Počet úvěrů ze stavebního spoření měl od roku 1999 vzestupný charakter, avšak od roku 2007 se spíše snižuje. Tento sestupný charakter však není nikterak výrazný, protože počty přidělených úvěrů ze stavebního spoření se od zmíněného roku 2007 do roku 2010 pohybovaly v přibližném rozmezí 560 000 až 580 000 úvěrů. Počet přidělených překlenovacích úvěrů stále rostl a postupně se blížil k počtu přidělených úvěrů ze stavebního spoření.
Počet přidělený ch ú v ěrů
počet (tis. ks)
600 450 300 150 0 1999
2001
2003
2005
úv ěry ze stav ebního spoření
2007
2009
překlenov ací úv ěry
Obr. 11 Vývoj počtu přidělených úvěrů ze stavebního spoření a překlenovacích úvěrů v letech 1999 - 2010 (Zdroj: www.acss.cz)
Obr. 11 ilustruje, že z celkového počtu přidělených úvěrů zaujímají překlenovací úvěry 30 - 40%. Ke konci roku 2010 poskytly stavební spořitelny klientům na českém trhu 564 633 úvěrů ze stavebního spoření a 428 724 úvěrů překlenovacích.
procentuální podíl
Výsledky a diskuse
44
Podíl počtu přidělený ch úv ěrů
100% 75% 50% 25% 0% 1999
2001
2003
2005
úv ěry ze stav ebního spoření
2007
2009
překleno v ací úv ěry
Obr. 12 Vývoj podílu počtu přidělených úvěrů ze stavebního spoření a překlenovacích úvěrů v letech 1999 - 2010 (Zdroj: www.acss.cz)
Elementární charakteristika absolutní přírůstek počtu úvěrů ze stavebního spoření a překlenovacích úvěrů udává o kolik jednotek se v daném roce měřená veličina zvýšila či snížila oproti roku předcházejícímu. Jak ukazuje obr. 12, absolutní přírůstky úvěrů ze stavebního spoření mají až do roku 2008 klesající charakter, nicméně roku 2009 bylo zaznamenáno mírné zvýšení a v roce 2010 byl rozdíl v počtu takto přidělených úvěrů ke konci roku 2009 a 2010 pouhých 852 úvěrů. Přírůstky přidělených překlenovacích úvěrů mají již proměnlivější průběh. Zvýšení bylo pozorováno na konci let 2000 až 2003 a koncem roku 2007. V období let 2004 až 2006 byl zaznamenán mírný pokles, avšak v období 2008 až 2010 je tento pokles již značný. V roce 2010 byl přírůstek roven 5 856 přiděleným překlenovacím úvěrům. Průměrné absolutní přírůstky tak činí 36 086 úvěrů ze stavebního spoření a 28 133,6 překlenovacích úvěrů.
Výsledky a diskuse
Absolu tní přírůstky počtu ú v ěrů
100 počet (tis. ks)
45
75 50 25 0 -25
2000
2002
2004
2006
absolutní přírůstek počtu úv ěrů ze SS
2008
2010
absolutní přírůstek počtu PÚ
Obr. 13 Vývoj absolutních přírůstků počtu přidělených úvěrů letech 1999 - 2010 (Zdroj: vlastní práce)
Koeficient přírůstku (viz obr. 14) u vývoje počtu překlenovacích úvěrů má do roku 2003 mírně zvyšující se tendenci. Dlouhodobě lze však říci, že jeho průběh je víceméně konstantní a bez větších výkyvů. U úvěrů ze stavebního spoření koeficient přírůstku výrazněji klesá do roku 2005, dále má konstantní charakter. Průměrný koeficient růstu pro úvěry ze stavebního spoření je 1,117, průměrné tempo růstu je tedy rovno 111,7%. U překlenovacích úvěrů je průměrný koeficient růstu 1,123, tj. průměrné tempo růstu 112,3%.
Koeficienty přírů stku počtu ú v ěrů 0,6 0,4 0,2 0,0 2000 2001 2002 200 3 200 4 20 05 200 6 2007 20 08 2009 20 1 0 -0,2 koeficient přírůstku počtu úv ěrů ze SS
ko efic ient přírůstku poč tu PÚ
Obr. 14 Vývoj koeficientů přírůstku počtu přidělených úvěrů v letech 1999 - 2010 (Zdroj: vlastní práce )
Obr. 15 zobrazuje vyrovnání časové řady čtvrtletních dat o počtu úvěrů ze stavebního spoření. Od ledna roku 2005 bylo nejvíce přidělených úvěrů zazname-
Výsledky a diskuse
46
náno ke konci třetího čtvrtletí roku 2006, přesně se jednalo o 588 917 úvěrů. Od této doby je poskytováno stále méně těchto úvěrů.
Počet ú věrů ze SS
počet (tis. ks)
600
590
580
570
560 01 01 01 01 03 01 03 03 03 03 01 03 Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q 8 9 5 6 7 8 9 6 7 5 0 0 10 0 0 0 10 0 0 0 0 0 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 empirické hodnoty vyrovnané hodnoty trendová složka
Obr. 15
Vývoj počtu úvěrů ze stavebního spoření v letech 2005 - 2010 (Zdroj: vlastní práce)
Pro tuto časovou řadu je podle výpočtů nejvhodnější proporcionální sezónnost. Jak ukazuje obr. 16, nejvíce úvěrů je čerpáno ve třetích čtvrtletích. Určitým impulsem k čerpání úvěrů může být v tomto případě roční období, protože v letních měsících jsou pro výstavbu nových domů, přestavby a další úpravy bydlení nejpříznivější podmínky. Především se takovými podmínkami myslí počasí. Jedná se také o období letních prázdnin. Případně lze tedy zmínit i fakt, že pokud se mají nějaké stavební změny realizovat u rodiny s dětmi, tak děti se nemusí v tomto období věnovat studiu a práce na zlepšení kvality rodinného bydlení je nikterak neruší při soustředění.
Výsledky a diskuse
47
Sezónní index y pro počet ú v ěrů ze stav ebníh o spoření
1 ,005 1 ,003 1 ,000 0,9 9 8 0,9 9 5
Q01
Q0 2
Q03
Q04
sezónní index pro poč et úv ěrů ze SS
Obr. 16 Sezónní indexy pro počet přidělených úvěrů ze stavebního spoření v jednotlivých čtvrtletích (Zdroj: vlastní práce)
Dle porovnání ukazatelů kvality vyrovnání (viz tab. 4) jeví se pro vývoj počtu překlenovacích úvěrů jako nejvhodnější volba centrované klouzavé průměry. Tab. 4
Ukazatele kvality vyrovnání pro počet překlenovacích úvěrů
lineární trend
parabol. trend
kl. průměry
19,72
2,11
453,37
M.A.E.
8 757,07
4 951,13
1 114,33
M.S.E.
117 196 356,41
29 668 526,67
2 664 267,59
10 825,73
5 446,88
1 632,26
M.E.
R.M.S.E. Zdroj: vlastní práce
Absolutní přírůstky počtu přidělených překlenovacích úvěrů se v letech 2005 až 2010 dosti mění (viz obr. 17). Maximálního přírůstku poskytnutých překlenovacích úvěrů bylo dosaženo v prvním čtvrtletí roku 2005 (17 019 úvěrů) a minimálního ve třetím čtvrtletí roku 2010 (- 1 100 úvěrů). Lze tedy pozorovat spíše klesající tendenci absolutních přírůstků, kdy právě na konci posledních dvou čtvrtletí roku 2010 došlo až k záporným hodnotám přírůstků. Průměrný absolutní přírůstek je 8 216 překlenovacích úvěrů.
Výsledky a diskuse
48
A bsolutní přírůstky počtu překlenov acích úv ěrů
počet (tis. ks)
20 15 10 5 0 -5
2005
2006
2007
2008
2009
2010
absolutní přírůstek počtu překlenovacích úvěrů Obr. 17
Vývoj absolutních přírůstků počtu překlenovacích úvěrů (Zdroj: vlastní práce)
Klesající tendenci nasvědčuje i vývoj koeficientů přírůstku znázorněný na obr. 18. Průměrné tempo růstu je přibližně 105,4 %.
Koeficienty přírů stku počtu překlenov acích ú v ěrů 0,08 0,05 0,02 -0,01
20 05
20 06
200 7
200 8
2009
20 1 0
koeficient přírůstku počtu překlenov acíc h úv ěrů
Obr. 18
Vývoj koeficientů přírůstku počtu překlenovacích úvěrů (Zdroj: vlastní práce)
Celkově však je na obr. 19 zřetelný rostoucí charakter počtu překlenovacích úvěrů. Tento fakt koresponduje s klesající tendencí počtu úvěrů ze stavebního spoření. Stále více střadatelů se tedy přiklání spíše k variantě čerpání překlenovacího úvěru, který jim nabízí finanční prostředky dříve než by mohli dosáhnout na klasický úvěr ze stavebního spoření.
Výsledky a diskuse
49
Počet překlenovacích úvěrů 450
počet (tis. ks)
400 350 300 250 200 01 01 01 01 01 03 03 03 03 03 01 03 Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q 8 7 9 5 6 7 9 6 8 5 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20
empirické hodnoty
Obr. 19
trendová složka
Vývoj počtu překlenovacích úvěrů v letech 2005 - 2010 (Zdroj: vlastní práce)
Celkový počet úvěrů (překlenovacích i klasických) se však bude zřejmě i nadále snižovat. Důvodem je snižování státní podpory, protože v budoucnu si stavební spoření uzavřou především ti klienti, kteří budou potřebovat financovat svoje bydlení.
Vývoj objemu přidělených úvěrů Z obr. 20 plyne, že objemy přidělených úvěrů jak ze stavebního spoření, tak překlenovacích úvěrů se neustále navyšují. Nárůst u překlenovacích úvěrů je však mnohem výraznější.
Výsledky a diskuse
50
Objem přidělený c h ú v ěrů objem (mld. Kč)
300 200 1 00 0 1 999
2001
2003
2005
úv ěry ze stav ebního spoření
2007
2009
překlenov ací úv ěry
Obr. 20 Objem přidělených úvěrů ze stavebního spoření a překlenovacích úvěrů v letech 1999 - 2010 (Zdroj: www.acss.cz)
V roce 2001 dosáhl podíl objemu přidělených úvěrů ze stavebního spoření své nejvyšší hodnoty (viz obr. 21), tedy bylo takto přiděleno 18,522 mld. Kč. Rokem 2002 započalo období, kdy se naopak začal zvyšovat objem přidělených překlenovacích úvěrů. V roce 2001 zaujímal tento objem přibližně 50% podílu na trhu, kdežto v letech 2008 až 2010 tento podíl přesáhl hranici 80%. Ke konci roku 2010 bylo přiděleno 53,069 mld. Kč na úvěrech ze stavebního spoření a 240,294 mld. Kč na překlenovacích úvěrech.
procentuální podíl
Podíl objem u přidělený ch ú v ěrů
100% 75% 50% 25% 0% 1999
2001
2003
2005
úv ěry ze stav ebního spoření
2007
2009
překlenov ací úv ěry
Obr. 21 Podíl objemu přidělených úvěrů ze stavebního spoření a překlenovacích úvěrů v letech 1999 - 2010 (Zdroj: www.acss.cz)
Absolutní přírůstky objemu přidělených úvěrů značí, že úvěry ze stavebního spoření mají od roku 2000 do roku 2010 konstantní průběh (viz obr. 22). U překlenovacích úvěrů mají rostoucí tendenci do roku 2008. Později se objevu-
Výsledky a diskuse
51
je klesající tendence. Průměrný absolutní přírůstek je pro úvěry ze stavebního spoření 4,06 mld. Kč a pro překlenovací úvěry 20,21 mld. Kč.
A bsolu tní přírů stky objem u ú v ěrů
objem (mld. Kč)
60 40 20 0 2000
2002
2004
2006
2008
2010
-20 absolutní přírůstek o bjemu úv ěrů ze SS
absolutní přírůstek o bjemu PÚ
Obr. 22 Vývoj absolutních přírůstků objemu přidělených úvěrů v letech 1999 - 2010 (Zdroj: vlastní práce )
Překlenovací úvěr může střadatel využít dříve než splní veškeré podmínky pro přidělení řádného úvěru ze stavebního spoření. Takto rychle nabyté finance pak jsou použity na investice do bytových potřeb, které musí být správně doloženy a maximální výše překlenovacího úvěru je rovna výši cílové částky. Střadatel pak splácí pouze úroky z překlenovacího úvěru a stále pravidelně ukládá sjednanou částku. Při pohledu na vývoj koeficientu přírůstku objemu přidělených úvěrů na obr. 23 je patrné, že je velmi podobný vývoji počtu přidělených úvěrů, jen kolísání koeficientu přírůstku překlenovacích úvěrů je zde výraznější. Průměrný koeficient růstu je u úvěrů ze stavebního spoření 1,182 a u překlenovacích úvěrů 1,266. Průměrná tempa růstu jsou tedy 118,2 % a 126,6 %.
Výsledky a diskuse
52
Koeficienty přírů stku objem u ú v ěrů 0,7 0,5 0,3 0,1 -0,1
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 201 0 koeficient přírůstku objemu úv ěrů ze SS
koeficient přírůstku o bjemu PÚ
Obr. 23 Vývoj koeficientů přírůstku objemu přidělených úvěrů v letech 1999 - 2010 (Zdroj: vlastní práce)
Čtvrtletní časové řady objemu překlenovacích úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření jsou taktéž předmětem analýzy v této práci. U obou těchto řad bylo použito vyrovnání centrovanými klouzavými průměry, u druhé ze jmenovaných je dle tab. 5 případně možné použít i vyrovnání parabolickým nebo exponenciálním trendem. Tab. 5
Ukazatele kvality vyrovnání pro objem úvěrů ze stavebního spoření
lineární trend
parabol. trend
kl. průměry
exponen. trend
M.E.
0,00
0,00
-0,01
0,01
M.A.E.
0,79
0,35
0,31
0,37
M.S.E.
0,77
0,18
0,12
0,21
R.M.S.E.
0,88
0,42
0,35
0,46
Zdroj: vlastní práce
Stejně jako s rostoucí tendencí průměrné cílové částky souvisí růst uspořené částky, souvisí s ní i růst objemů překlenovacích úvěrů (viz obr. 24) a klasických úvěrů ze stavebního spoření. K poslednímu dni prvního čtvrtletí roku 2005 bylo poskytnuto 58,2 mld. Kč a u posledního čtvrtletí roku 2010 to bylo již 240,3 mld. Kč na překlenovacích úvěrech, což je téměř pětinásobek. Průměrné tempo růstu je 113,7 %.
Výsledky a diskuse
53
Objem překlenovacích ú věrů
objem (mld. Kč)
250 200 150 100 50 01 01 01 01 01 03 03 03 03 03 03 01 Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q 6 7 8 5 9 6 7 9 8 5 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20
empirické hodnoty
Obr. 24
trendová složka
Vývoj objemu úvěrů ze stavebního spoření v letech 2005 - 2010 (Zdroj: vlastní práce)
Pokud se podíváme na úvěry ze stavebního spoření na obr. 25, byly poskytovány menší objemy úvěrů.
Objem ú věrů ze SS 55
objem (mld. Kč)
50 45 40 35 30 25 01 01 01 01 01 03 03 03 03 03 01 03 Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q 5 6 7 8 9 9 5 6 7 8 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20
empirické hodnoty
Obr. 25
trendová složka
Vývoj objemu úvěrů ze stavebního spoření v letech 2005 - 2010 (Zdroj: vlastní práce)
Výsledky a diskuse
54
Pro srovnání s překlenovacími úvěry – koncem prvního čtvrtletí 2005 bylo na úvěrech ze stavebního spoření přiděleno 29,2 mld. Kč, koncem posledního čtvrtletí 2010 53,1 mld. Kč a průměrné tempo růstu je pouze 105,6 %. Růst objemu úvěrů a změny v jejich počtu se také odráží do průměrné výše přidělených úvěrů. Tento ukazatel je zobrazen na obr. 26. Průměrná výše přidělených překlenovacích úvěrů od roku 1999 do roku 2010 značně narostla ze 150 350 Kč na 560 486 Kč. U úvěrů ze stavebního spoření není tento nárůst tolik výrazný. Roku 1999 byla průměrná výše klasického úvěru ze stavebního spoření 50 189 Kč a roku 2010 93 988 Kč. Překlenovací úvěry jsou tedy využívány při investování do bydlení ve větších objemech. Úvěry ze stavebního spo-
objem (tis. Kč)
ření jsou spíše používány při drobnějších výdajích na bydlení.
Prů m ěrná v ý še přidělený c h ú v ěrů
600 500 400 300 200 1 00 0 1999
2001
2003
2005
průměrná v ý še úv ěrů ze SS
Obr. 26
2007
2009
průměrná v ý še PÚ
Vývoj průměrné výše přidělených úvěrů v letech 1999 - 2010 (Zdroj: vlastní práce )
Poměr rozpůjčovaných peněz k naspořené částce přímo ovlivňuje finanční zátěž každé stavební spořitelny. Stavební spoření je kolektivním produktem. To znamená, že čtyři až pět klientů musí pouze spořit, aby jeden klient mohl čerpat úvěr. Na obr. 27 je vidět, že na začátku roku 2005 bylo rozpůjčováno kolem 30 % objemu naspořených finančních prostředků. Koncem roku 2010 bylo rozpůjčováno již téměř 70 %. Při dalším zvyšování tohoto poměru se mohou stavební spořitelny dostat do finanční tísně, např. nebudou mít dostatek peněz na poskytování půjček. Stavební spořitelny tedy mohou ovlivnit jednotlivé parametry stavebního spoření. V úvahu přichází zvýšení úrokových sazeb. Spořitelny by
Výsledky a diskuse
55
tím povzbuzovaly klienty k ukládání vyšších úložek, což by přineslo do pomyslné spořitelní kasy více peněz. Eventuelně by se mohla prodloužit doba, po které by bylo možné uspořenou částku vybrat. Spořitelny by tedy disponovaly s penězi svých klientů po delší dobu. Je také možné získat úvěr od mateřské společnosti, která by své stavební spořitelně takto vypomohla.
Poměr ú věrů a u spořené částky 80
poměr (%)
70 60 50 40 30 20 01 01 01 01 01 03 03 03 03 03 03 01 Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q 5 6 7 8 9 8 9 6 7 5 0 0 0 0 0 1 0 0 1 0 0 0 0 0 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20
empirické hodnoty
Obr. 27
Vývoj poměru úvěrů a uspořené částky v letech 2005 - 2010 (Zdroj: MF ČR)
Rostoucí poměr úvěrů k uspořené částce svědčí o tom, že stále více lidí, kteří uzavřou stavební spoření je uzavírají s vědomím, že chtějí čerpat úvěr na uspokojení svých bytových potřeb.
5.2 Vývoj u jednotlivých stavebních spořitelen 5.2.1
Nové smlouvy
Cílem každé stavební spořitelny je mimo jiné také získat co nejvíce potenciálních klientů, kteří u ní uzavřou smlouvu o stavebním spoření. Proto je zajímavé sledovat počínání jednotlivých spořitelen na trhu nově uzavíraných smluv.
Výsledky a diskuse
56
Počty nových smluv se mi podařilo od všech českých stavebních spořitelen získat pouze za roky 2007 až 2009. Kompletní data týkající se ostatních let bohužel nebyly k dispozici. Údaje HYPO nejsou zahrnuty, čili počet nových smluv RSTS obsahuje do roku 2007 smlouvy samotné RSTS, v roce 2008 se RSTS stala nástupcem HYPO. Jak je patrné z obr. 28, počty nově uzavíraných smluv mají rostoucí tendenci (viz ČMSS, RSTS a částečně WSS). Na přelomu let 2003 a 2004 však vstoupila v platnost legislativní úprava stavebního spoření, která přinesla několik zásadních změn, z nichž největší vliv na následný rapidní pokles zájmu o stavební spoření mělo snížení státní podpory tohoto způsobu spoření. I přes nedostatek potřebných údajů si po celou sledovanou dobu drží prvenství ČMSS. Maximálně bylo uzavřeno 925 267 smluv v roce 2003 u ČMSS. Od roku 2004 lze opět každoročně pozorovat mírný nárůst počtu nových uzavřených smluv. Výraznější neúspěch však zaznamenala SSČS v roce 2009, kdy bylo uzavřeno o 61 433 smluv méně než v předešlém roce.
Počet nově uzavřených smluv 1 00 0
počet (tis. ks)
800 600 400 200 0 1 9 9 8 1 9 9 9 2 00 0 2 0 01 2 0 02 2 0 03 2 00 4 2 00 5 2 00 6 2 0 07 2 0 08 2 0 09 2 01 0 Č MSS
Obr. 28
SSČS
MP
RSTS
WSS
Vývoj počtu nově uzavřených smluv v letech 1998 - 2010 (Zdroj: vlastní práce)
Dle obr. 29 má v letech 2007 až 2009 největší podíl na trhu nově uzavíraných smluv ČMSS. Její podíl činí přibližně 40 %. Naopak nejmenší podíl na trhu zaujímá WSS vždy s necelými 10 %. Vzhledem ke změnám ve stavebním spoření v roce 2011 lze spekulovat o stále snižujícím se zájmu o stavební spoření.
Výsledky a diskuse
57
Podíl na trh u nov ě uzav řený ch sm luv 1 00%
poměr (%)
80% 6 0% 4 0% 2 0% 0% 2 007
2 008 ČMSS
SSČS
MP
2 009 RST S
WSS
Obr. 29
Podíl na trhu nově uzavřených smluv v letech 2007 - 2009 (Zdroj: vlastní práce)
5.2.2
Platné smlouvy
Pojem platné smlouvy v sobě zahrnuje jak smlouvy nově uzavřené v daném roce, tak i smlouvy uzavřené se stavební spořitelnou již v dřívější době. Hodnoceny jsou počty smluv v letech 1998 až 2010. Nejlepší vypovídací hodnotu mají porovnání v letech 2000 až 2007, kdy jsou k dispozici data od všech stavebních spořitelen. Jak je zřejmé z obr. 30, do změn ve stavebním spoření provedených v roce 2004 měl počet platných smluv u všech stavebních spořitelen rostoucí tendenci. Po zavedení těchto změn do praxe však počty klesají, jelikož se snížila státní podpora stavebního spoření a tím i výhodnost těchto finančních produktů. Dá se očekávat ještě výraznější snižování počtu smluv, protože se roku 2011 opět snížila státní podpora, tentokráte na maximální částku 2 000 Kč a výnosy ze stavebního spoření jsou nově zdaňovány. Stát chce stále podporovat úroveň bydlení obyvatel České republiky, avšak v nastalé ekonomické situaci musí přistoupit k šetření a snižování vládních výdajů. Pravděpodobně můžeme označit tento jev jako počínající úpadek produktu.
Výsledky a diskuse
58
Počet platných smluv 2 5 00
počet (tis. ks)
2 000 1 5 00 1 000 5 00 0 1 9 9 8 1 9 9 9 2 000 2 001 2 002 2 003 2 004 2 005 2 006 2 007 2 008 2 009 2 01 0 ČMSS
Obr. 30
S SČS
MP
RST S
W SS
Vývoj počtu platných smluv v letech 1998 - 2010 (Zdroj: vlastní práce)
Stejně jako u nově uzavřených smluv i zde má největší podíl na trhu ČMSS, která dosáhla nejvyššího počtu platných smluv na konci roku 2003 (viz obr. 31). Přesně se jedná o 2 475 790 platných smluv a podíl 40 %. Pak následuje SSČS s cca 20 %, RSTS (hodnoty uvedené v grafech do roku 2007 jsou shrnutím výsledků RSTS a HYPO dosažených před fúzí), MP a na posledním místě je opět WSS.
Podíl na trhu platný ch sm luv 1 00%
poměr (%)
80% 6 0% 4 0% 2 0% 0% 1 9 9 8 1 9 9 9 2 000 2 001 2 002 2 003 2 004 2 005 2 006 2 007 2 008 2 009 2 01 0 ČMSS
Obr. 31
SSČS
MP
RST S
W SS
Podíl na trhu platných smluv v letech 1998 - 2010 (Zdroj: vlastní práce)
Výsledky a diskuse
5.2.3
59
Vklady klientů
Vklady klientů jsou objemem finančních prostředků, které klienti vkládají do svých stavebních spořitelen za účelem spoření, případně získání státní podpory a následného čerpání úvěru, díky kterému budou schopni realizovat svoje plány s bydlením. Na obr. 32 můžeme vidět vývoj objemu vkladů střadatelů u jednotlivých stavebních spořitelen vždy ke konci roku, jelikož se jedná o stavovou veličinu. U vkladů klientů byly k dispozici data od roku 1998 do 2010. Pouze v letech 2008, 2009 a 2010 chybí údaje od ČMSS a SSČS a v letech 1998 až 2000 chybí také u WSS. Vklady klientů u jednotlivých stavebních spořitelen mají neustále rostoucí charakter. Největší roční přírůstky můžeme sledovat u jedničky na trhu ČMSS, kdy ke konci roku 2007 činily vklady jejích klientů celkem 137 mld. Kč. Na druhé straně pomyslného žebříčku stojí WSS, která koncem roku 2007 dosáhla na vkladech klientů pouhých 30 mld. Kč, což je přibližně 4,5 krát méně než ČMSS ve stejném roce. Hodnoty u RSTS do roku 2007 jsou opět součtem výsledků RSTS a HYPO dosažených před fúzí. Podíváme-li se však na roky 2008 až 2010, můžeme vypozorovat jisté zpomalování tempa růstu. WSS zaznamenala ke konci roku 2009 nárůst objemu vkladů oproti konci předcházejícího roku 2,2 mld. Kč, na konci roku 2010 o 1,5 mld. Kč. RSTS vykázala ke konci roku 2009 nárůst vkladů o 1,9 mld. Kč a roku 2010 dokonce zaznamenala pokles objemu vkladů o 0,3 mld. Kč.
Výsledky a diskuse
60
Vklady klientů
objem (mld. Kč)
150 125 1 00 75 50 25 0 1 9 9 8 1 9 9 9 2 000 2 001 2 002 2 003 2 004 2 005 2 006 2 007 2 008 2 009 2 01 0 ČMSS
Obr. 32
SSČS
MP
RST S
W SS
Vývoj vkladů klientů v letech 1998 - 2010 (Zdroj: vlastní práce)
Ohledně podílu jednotlivých spořitelen na trhu vkladů klientů v letech 1998 až 2010 mají dle obr. 33 největší vypovídací hodnotu roku 2001 až 2007, jelikož z ostatních let nebylo možno dohledat potřebné údaje. Největší podíl na trhu opět zaujímá ČMSS se svými cca 40 %, dále SSČS s 20 %, RSTS, MP a nejmenší podíl patří WSS – necelých 10 %.
Podíl na trhu v kladů klientů 1 00%
poměr (%)
80% 6 0% 4 0% 2 0% 0% 1 9 9 8 1 9 9 9 2 000 2 001 2 002 2 003 2 004 2 005 2 006 2 007 2 008 2 009 2 01 0 ČMSS
Obr. 33
SSČS
MP
RST S
W SS
Podíl na trhu vkladů klientů v letech 1998 - 2010 (Zdroj: vlastní práce)
Výsledky a diskuse
61
5.3 Míra návratnosti peněžních prostředků Existuje nespočet možností, jak získat peníze potřebné na zajištění svého bydlení a několika z nich se bude zabývat následující kapitola. Vždy je pro lepší porovnání použita výše úložky 2 500 Kč (ukládá se vždy na začátku měsíce) a délka spoření 6 let, protože při komparaci stavebního spoření bude zahrnuta i státní podpora, pro jejíž získání je potřeba spořit alespoň 6 let. 5.3.1
Inflace
V následujících výpočtech zhodnocení volných prostředků je zohledňována inflace, která se odečítá od úrokové sazby, tudíž je pro ulehčení použita průměrná inflace za posledních třináct let. Bylo využito geometrického průměru a koeficientů přírůstku (viz tab. 6). Výsledná průměrná míra inflace je 3,3 %. Tab. 6
Vývoj míry inflace v letech 1998 - 2010
Míra inflace (%) Koeficient přírůstku
Míra inflace (%) Koeficient přírůstku
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
10,7
2,1
3,9
4,7
1,8
0,1
2,8
0,893
0,979
0,961
0,953
0,982
0,999
0,972
2005
2006
2007
2008
2009
2010
1,9
2,5
2,8
6,3
1,0
1,5
0,981
0,975
0,972
0,937
0,99
0,985
Zdroj: www.czso.cz, vlastní zpracování
Samotný výpočet průměrné inflace i je tedy následující:
xg 13 0,893 0,979 0,961 0,953 0,982 0,999 0,972 0,981 0,975 0,972 0,937 0,99 0,985 0,967
i (1 0,967) 100 3,3 %
Výsledky a diskuse
5.3.2
62
Návratnost peněžních prostředků u vybraných produktů
Pro veškeré výpočty jsou použity vzorce popsané v podkapitolách 4.9 a 4.10. Českomoravská stavební spořitelna, a.s. - Tarif Invest Jako zástupce stavebních spořitelen je vybrána ČMSS. Zaujímá totiž v České republice první místo mezi stavebními spořitelnami. A protože výsledky u ostatních stavebních spořitelen by byly dosti podobné, bude s ostatními produkty srovnán pouze tento produkt. Příklad je řešen pro smlouvu uzavřenou k 1. lednu 2011, kdy je kromě pravidelné úložky vloženo i 2 310 Kč, které si ČMSS následně strhne jako poplatek za uzavření smlouvy a za vedení účtu za první rok. Do naspořené částky je započítána i státní podpora připsaná až v sedmém roce. Předpokládá se připisování státní podpory vždy k 1. dubnu. Po šesti letech spoření na Tarif Investu dostaneme výnos 20 402 Kč, což se zahrnutím inflace od výpočtů dá reálný výnos pouhých 1 816 Kč (viz tab. 7). (www.mesec.cz) Tab. 7
Zhodnocení peněžních prostředků na stavebním spoření Tarif Invest od ČMSS
Měsíční vklad
2 500 Kč
Doba spoření
6 let
Úroková sazba
2% p.a.
Srážková daň
15 %
Připsané státní podpory
12 000 Kč
Naspořená částka
200 402 Kč
Vloženo celkem
180 000 Kč
Výnos
20 402 Kč
Reálná úroková sazba
- 1,55 % p.a.
Reálná naspořená částka za 6 let
181 816 Kč
Reálný výnos za 6 let Zdroj: vlastní práce
1 816 Kč
Výsledky a diskuse
63
Metropolitní spořitelní družstvo, zkratka MSD - Spořicí konto Na serveru mesec.cz je ze spořicích účtů jako jeden z dalších způsobů zhodnocení volných peněžních prostředků nejlépe hodnoceno Spořicí konto. Pozitivní je jeho výhodná úroková sazba a stejné úročení bez ohledu na výši zůstatku. Smlouvy se uzavírají na dobu neurčitou a dále založení, vedení a zrušení účtu, výběry, vklady a převody peněžních prostředků jsou zdarma. Na druhé straně je tento produkt poměrně špatně dostupný, jelikož je určen pouze pro členy Metropolitního spořitelního družstva. Určité problémy může činit výběr obnosu. Vybírat lze pouze v hotovosti nebo písemným pokynem na pobočkách v Brně a v Praze. (www.mesec.cz) V případě nezohlednění inflace bude výnos z tohoto spořicího produktu 13 519 Kč. Avšak inflace je natolik důležitou ekonomickou veličinou, že by se neměla opomíjet. Inflace je spojena se snižováním kupní síly peněz a s růstem cenové hladiny. Toto konto přinese tedy při zohlednění inflace reálnou ztrátu 4 807 Kč za 6 let spoření (viz tab. 8). Tab. 8
Zhodnocení peněžních prostředků na Spořicím kontě od MSD
Měsíční vklad
2 500 Kč
Doba spoření
6 let
Úroková sazba
2,8 % p.a.
Srážková daň
15 %
Čistý nominální úrok
2,38 %
Vloženo celkem
180 000 Kč
Naspořená částka
193 519 Kč
Výnos po zdanění
13 519 Kč
Reálná úroková míra
- 0,89 % p.a.
Reálný výnos za dobu spoření
- 4 807 Kč
Celkem za dobu spoření
175 193 Kč
Zdroj: vlastní práce
Výsledky a diskuse
64
ING Bank – ING Konto Dalším velice dobře hodnoceným spořicím účtem na severu mesec.cz je ING Konto od ING Bank (viz tab. 9). Jedná se o účet, který není zatížen žádnými poplatky, peníze si lze kdykoli vybrat a naopak vkládat se může jakákoli částka. Na ING Konto se vztahuje ochrana vkladu klientů do 100 000 EUR ve 100% výši. (www.mesec.cz) Při
spoření
svých
volných
prostředků
na
ING
Konto
získáme
s nezohledněním inflace výnos 8 348 Kč. Ale pokud bude vliv inflace zohledněn, na našem účtu bude po šesti letech spoření 170 673 Kč a my ztratíme 9 327 Kč (viz tab. 9). Tab. 9
Zhodnocení peněžních prostředků na ING Kontě od ING Bank
Měsíční vklad
2 500 Kč
Doba spoření
6 let
Úroková sazba
1,75 % p.a.
Srážková daň
15 %
Čistý nominální úrok
1,49 %
Vloženo celkem
180 000 Kč
Naspořená částka
188 348 Kč
Výnos po zdanění
8 348 Kč
Reálná úroková míra
- 1,75 % p.a.
Reálný výnos za dobu spoření
- 9 327 Kč
Celkem za dobu spoření
170 673 Kč
Zdroj: vlastní práce
Neukládání peněz Jednou z možností, jak naložit s volnými penězi je také neukládat je do žádné finanční instituce, kde by mohlo dojít k jejich zhodnocení. Tato varianta může být označena za zcela nevhodný způsob spoření, jelikož tyto peníze podlehnou
Výsledky a diskuse
65
vlivu inflace a v průběhu spoření se bude postupně snižovat jejich reálná hodnota. Jak vyplývá z tab. 10, při domácím spoření se po šesti letech uschované peníze znehodnotí o 17 176 Kč. Dobrý úmysl uspořit si vlastními silami bez pomocí spořitelen či bankovních institucí peníze na pořízení bytu, rekonstrukci atd. naopak přinese střadateli ztrátu. Tab. 10
Zhodnocení peněžních prostředků při neukládání do finanční instituce
Měsíční vklad
2 500 Kč
Doba spoření
6 let
Míra inflace
3,3 %
Vloženo celkem
180 000 Kč
Naspořená částka
162 824 Kč
Výnos za dobu spoření
- 17 176 Kč
Zdroj: vlastní práce
Českomoravská stavební spořitelna, a.s. - Hypotéka od Lišky Kromě stavebního spoření tvoří nosný pilíř financování vlastního bydlení také hypoteční úvěry, které jsou ze zákona zajišťovány zástavním právem k nemovitosti. Pro porovnání hypotečního úvěru se stavebním spořením Tarif Invest od ČMSS byla vybrána Hypotéka od Lišky od téže spořitelny. Média často propagují 100 % hypotéky, což jsou hypotéky uzavírané na 100 % odhadní ceny nemovitosti. Uvažujme tedy o tomto druhu hypotéky na částku 200 000 Kč, což odpovídá cílové částce již zmiňovaného stavebního spoření od ČMSS, při co nejdelší době splácení – 30 let a bez poplatků. S fixací úrokové sazby na celou dobu splatnosti dosáhneme na výši úrokové sazby 6,94 % p.a. V tab. 11 jsou shrnuty výsledky výpočtů. V případě hypotečního úvěru nebylo přihlédnuto k vlivu inflace, jelikož použití průměrné inflace za posledních 13 let na „30-letý“ produkt by bylo spíše scestné a o ničem nevypovídající. Za tak dlouhou dobu
Výsledky a diskuse
66
může dojít k výraznějším změnám v míře inflace, které nebudou korespondovat s vypočtenou průměrnou mírou inflace 3,3 %. Tab. 11
Celkem za 30 let
Zhodnocení peněžních prostředků u Hypotéky od Lišky od ČMSS
Anuity
Úmor
Úrok
Dluh
Úlevy na úrocích
475 920 Kč
185 399 Kč
290 520 Kč
0 Kč
43 578 Kč
Zdroj: vlastní práce
Při rozložení splátek do třiceti let na úrocích přeplatíme téměř 125 % půjčené částky. Z tohoto důvodu se více vyplatí stavební spoření. Avšak hypotéka přináší mnohé výhody, např. rychlost získání hypotečního úvěru v porovnání s úvěrem ze stavebního spoření a rozložení splátek do dlouhého období. Pro klienty, kteří mají našetřenou pouze část potřebných peněz představuje hypoteční úvěr nejlepší možnost, jak financovat svoje bydlení. Nevýhodou hypotéky je fixace úrokových sazeb pouze na určitou dobu a nikoliv na celou dobu splácení. U stavebního spoření toto nehrozí, protože úrokové sazby jsou v průběhu stavebního spoření neměnné.
Závěr
67
6 Závěr Tato bakalářská práce měla za cíl analyzovat vývoj stavebního spoření jako nástroje podpory bydlení v České republice od roku 1998. U počtu nově uzavíraných smluv se do přelomu let 2008 a 2009 dalo hovořit o nárůstu, avšak poté došlo z důvodu ekonomické krize k výraznému poklesu. Počet smluv ve spořící fázi měl stále klesající tendenci. Příčinu lze nalézt v legislativních změnách z 1. ledna 2004, které způsobily snížení zájmu o stavební spoření. U obou těchto ukazatelů se dá i nadále očekávat pokles vlivem novely zákona o stavebním spoření účinné k 1. lednu 2011. Naopak průměrná cílová částka a uspořená částka v průběhu let narůstaly. Na kvalitu bydlení jsou kladeny čím dál vyšší nároky, což si vyžaduje i vyšší cílové částky u nově uzavíraných smluv a od toho se odvíjející objem uspořených financí. Novela zákona na tyto částky nebude mít zřejmě příliš velký vliv. Na vývoj přidělovaných úvěrů neměly změny ve stavebním spoření z roku 2004 žádný vliv. Od roku 1999 zaujímal počet přidělených překlenovacích úvěrů 30 - 40 % z celkového počtu úvěrů překlenovacích i úvěrů ze stavebního spoření. Objem těchto úvěrů od roku 2008 přesahuje hranici 80 %, což svědčí o stále většímu zájmu střadatelů dosáhnout na úvěr co nejdříve. V nadcházejících letech však lze očekávat pokles počtu jak úvěrů ze stavebního spoření, tak počtu překlenovacích úvěrů. Důvodem je opět novela zákona z roku 2011, která snížila výši státní podpory. Oproti tomu objemy úvěrů by měly stále růst. Otázkou je, zda budou stavební spořitelny, které stále více půjčují schopny to finančně ustát bez větších potíží, protože poměr úvěrů a naspořené částky dosáhl na konci roku 2010 téměř k 70 %. Možnými řešeními jsou navýšení úrokových sazeb stavebního spoření, oddálení výběru naspořené částky klienty nebo finanční pomoc od mateřské společnosti. Vývoj u jednotlivých stavebních spořitelen sdružených Asociací českých stavebních spořitelen byl sledován z hlediska nových a stávajících smluv a objemu vkladů klientů. Zlomovým okamžikem byl 1. leden 2004, kdy vešla v platnost novela Zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře sta-
Závěr
68
vebního spoření. Po těchto legislativních změnách bylo uzavíráno podstatně méně nových smluv a tudíž i počet platných smluv klesal. První místo si po celou sledovanou dobu (1998 - 2010) držela Českomoravská stavební spořitelna, a.s., jež má na trhu vkladů klientů, nových smluv a platných smluv podíl 40 %. Na druhém místě stojí Stavební spořitelna České spořitelny se svými 20 % na všech třech sledovaných trzích. Na třetím místě se umístila Raiffeisen stavební spořitelna, do jejíž výsledků byly započítány i hodnoty HYPO stavební spořitelny. Nástupcem této spořitelny se stala právě spořitelna Raiffeisen. Dále Modrá pyramida a jako poslední se umístila
Wüstenrot. Se svými penězi každý může naložit jak uzná za vhodné a finance, které chce použít například na vylepšení svého domu či bytu může získat vícero způsoby. Vždy je ale cílem získat zpět nějaký dobrý úrok. Pokud budeme na začátku každého měsíce po dobu šesti let ukládat částku 2 500 Kč pouze doma do „šuplíku“, vlivem inflace se tyto peníze znehodnotí o 17 176 Kč. Při využití stavebního spoření Tarif Invest od Českomoravské stavební spořitelny dostaneme za šest let výnos 20 402 Kč a s přihlédnutím k inflaci bude reálný výnos 1 816 Kč. Další možností spoření na bydlení bylo zvoleno Spořicí konto od Metropolitního spořitelního družstva. To nám vynese 13 519 Kč, reálně ztratíme 4 807 Kč. Bylo také zmíněno ING Konto od ING Bank, které přinese výnos 8 348 Kč, avšak reálně opět ztratíme 9 327 Kč. Poslední možností jak získat peníze na bytové potřeby byla zvolena Hypotéka od Lišky od Českomoravské stavební spořitelny. Sice se v porovnání se stavebním spořením jeví jako méně výhodná, ale hypotéka obecně s sebou přináší i několik výhod. Pak záleží na každém člověku podle jeho preferencí a současné finanční situaci pro jakou možnost financování se rozhodne. Z těchto variant spoření na bydlení tedy nejvýhodněji vychází stále stavební spoření. Avšak toto jsou možnosti spoření spíše pro konzervativní střadatele, protože tyto instituce mají určitým způsobem vklady pojištěny. Výhodami stavebního spoření je relativně vysoká úroková míra a zmiňované pojištění vkladů do výše 100 000 EUR. Tato pozitiva jsou ale stále více převažována negativy. Velkou nevýhodou je nemožnost čerpat peníze dříve než za šest let, pokud nechceme přijít o státní podporu. Za negativum se dá také pokládat účelovost. S přihlédnutím k nastalým změnám ve stavebním spoření díky novele zákona
Závěr
69
účinné od 1. ledna 2011 tedy lze označit stavební spoření spíše jako „produkt v úpadku“. Existují totiž sice rizikovější, ale výhodnější možnosti jak získat peníze potřebné k zajištění svého bydlení.
Použitá literatura
70
7 Použitá literatura Monografie BORKOVEC, P., PTÁČEK, R., TOMAN, P., Finanční trhy - cvičení. 2. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2001. 75 s. ISBN 80-7157792-8. DOUCHA, R. Stavební spoření. 2. vyd. Praha: Grada, 2000. 89 s. ISBN 80-7169894-6. HINDLS, R., HRONOVÁ, S., SEGER, J., Statistika pro ekonomy. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2002. 415 s. ISBN 80-86419-30-4. JIRÁČKOVÁ, L. Vývojové trendy v oblasti stavebního spoření. Diplomová práce. MZLU v Brně, 2008. KAŠPAROVSKÁ, V. Banky a bankovní obchody. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2003. 104 s. ISBN 80-7157-652-2. MIKYSKOVÁ, I. Analýza počtu uzavřaných smluv stavebního spoření. Bakalářská práce. Brno: MZLU v Brně, 2009. MINAŘÍK, B. Statistika I. Popisná statistika – druhá část. 3. vyd. Brno: MZLU v Brně, 2008. 226s. ISBN 978-80-7375-152-4. SYROVÝ, P. Financování vlastního bydlení. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 120 s. Osobní a rodinné finance. ISBN 80-247-0662-8.
Elektronické zdroje ASOCIACE
ČESKÝCH STAVEBNÍCH SPOŘITELEN.
Historie stavebního spoření – Sta-
vební spoření – AČSS | Asociace českých stavebních spořitelen [online]. 30.
12.
2010
[cit
2011-01-20]
Dostupné
na:
. ASOCIACE
ČESKÝCH STAVEBNÍCH SPOŘITELEN.
Jak funguje? – Stavební spoření –
AČSS | Asociace českých stavebních spořitelen [online]. 30. 12. 2010 [cit
Použitá literatura
71
2011-01-20] Dostupné na:
. ASOCIACE
ČESKÝCH STAVEBNÍCH SPOŘITELEN.
Legislativa – Praktické – AČSS |
Asociace českých stavebních spořitelen [online]. 27.04.2011 [cit 2011-0429] Dostupné na: < http://www.acss.cz/cz/prakticke/legislativa/>. ASOCIACE ČESKÝCH
STAVEBNÍCH SPOŘITELEN.
Vývoj statistik – Novináři a odbor-
níci – AČSS | Asociace českých stavebních spořitelen [online]. 27. 04. 2011 [cit
2011-04-28]
Dostupné
na:
odbornici/vyvoj-statistik/>. ČESKOMORAVSKÁ
STAVEBNÍ SPOŘITELNA, A.S.
2011-04-30]
Dostupné
Výroční zprávy [online]. 2011 [cit
na:
spolecnosti/vyrocni-zpravy/vz2010.html>. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Míra inflace | ČSÚ [online]. 11.4.2011 [cit 2011-04-29] Dostupné na:
. MĚŠEC.CZ. Spoření – Měšec.cz [online]. 1998 - 2011 [cit 2011-05-02] Dostupné na: . MODRÁ PYRAMIDA STAVEBNÍ SPOŘITELNA. Výroční zprávy | Modra pyramida stavební spořitelna [online]. 2008 - 2011 [cit 2011-04-30] Dostupné na: . PAY&SOFT. Novela zákona o stavebním spoření >> Jak dopadla novela zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření – novela z 5. listopadu 2003 [online]. 20. 2. 2007 [cit 2011-01-21] Dostupné na:
zakona-o-stavebnim-sporeni.php>. RAIFFEISEN
STAVEBNÍ SPOŘITELNA.
spořitelna
a.s.
[online].
Výroční zprávy RSTS |Raiffeisen stavební 2011
[cit
2011-04-30]
Dostupné
.
na:
Použitá literatura
STAVEBNÍ
SPOŘITELNA
[cit
72
ČESKÉ
SPOŘITELNY.
2011-04-30]
Představení – Buřinka [online]. 2011 Dostupné
na:
. WÜSTENROT. Výroční zprávy – Stavební spořitelna – Stavební spořitelna – Wüstenrot – spoření, pojištění, hypotéky [online]. 2011 [cit 2011-04-30] Dostupné
na:
spolecnosti/vyrocni-zpravy/stavebni-sporitelna/vyrocni-zpravy-stavebnisporitelna.html>.
Zákony Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění zákona č. 83/1995 Sb.
Seznam obrázků a tabulek
73
8 Seznam obrázků a tabulek Seznam obrázků Obr. 1
Ukázka překlenovacího úvěru (Zdroj: Syrový 2003)
Obr. 2
Sezónní indexy pro nově uzavřené smlouvy v jednotlivých čtvrtletích (Zdroj: vlastní práce)
Obr. 3
41
Vývoj koeficientů přírůstku průměrné cílové částky (Zdroj: vlastní práce)
Obr. 10
40
Vývoj absolutních přírůstků průměrné cílové částky (Zdroj: vlastní práce)
Obr. 9
39
Vývoj objemu průměrné cílové částky v letech 2005 2010 (Zdroj: vlastní práce)
Obr. 8
39
Vývoj koeficientů přírůstku počtu smluv ve fázi spoření (Zdroj: vlastní práce)
Obr. 7
38
Vývoj absolutních přírůstků počtu smluv ve fázi spoření (Zdroj: vlastní práce)
Obr. 6
37
Vývoj počtu smluv ve fázi spoření v letech 2005 - 2010 (Zdroj: vlastní práce)
Obr. 5
36
Vývoj počtu nově uzavřených smluv v letech 2005 2010 (Zdroj: vlastní práce)
Obr. 4
22
41
Vývoj objemu uspořené částky v letech 2005 - 2010 (Zdroj: vlastní práce)
42
Seznam obrázků a tabulek
Obr. 11
74
Vývoj počtu přidělených úvěrů ze stavebního spoření a překlenovacích úvěrů v letech 1999 - 2010 (Zdroj: www.acss.cz)
Obr. 12
43
Vývoj podílu počtu přidělených úvěrů ze stavebního spoření a překlenovacích úvěrů v letech 1999 - 2010 (Zdroj: www.acss.cz)
Obr. 13
Vývoj absolutních přírůstků počtu přidělených úvěrů letech 1999 - 2010 (Zdroj: vlastní práce)
Obr. 14
45
Vývoj počtu úvěrů ze stavebního spoření v letech 2005 2010 (Zdroj: vlastní práce)
Obr. 16
45
Vývoj koeficientů přírůstku počtu přidělených úvěrů v letech 1999 - 2010 (Zdroj: vlastní práce )
Obr. 15
44
46
Sezónní indexy pro počet přidělených úvěrů ze stavebního spoření v jednotlivých čtvrtletích (Zdroj: vlastní práce)
Obr. 17
Vývoj absolutních přírůstků počtu překlenovacích úvěrů (Zdroj: vlastní práce)
Obr. 18
48
Vývoj počtu překlenovacích úvěrů v letech 2005 - 2010 (Zdroj: vlastní práce)
Obr. 20
48
Vývoj koeficientů přírůstku počtu překlenovacích úvěrů (Zdroj: vlastní práce)
Obr. 19
47
49
Objem přidělených úvěrů ze stavebního spoření a překlenovacích úvěrů v letech 1999 - 2010 (Zdroj: www.acss.cz)
50
Seznam obrázků a tabulek
Obr. 21
75
Podíl objemu přidělených úvěrů ze stavebního spoření a překlenovacích úvěrů v letech 1999 - 2010 (Zdroj: www.acss.cz)
Obr. 22
Vývoj absolutních přírůstků objemu přidělených úvěrů v letech 1999 - 2010 (Zdroj: vlastní práce )
Obr. 23
57
Vývoj počtu platných smluv v letech 1998 - 2010 (Zdroj: vlastní práce)
Obr. 31
56
Podíl na trhu nově uzavřených smluv v letech 2007 2009 (Zdroj: vlastní práce)
Obr. 30
55
Vývoj počtu nově uzavřených smluv v letech 1998 2010 (Zdroj: vlastní práce)
Obr. 29
54
Vývoj poměru úvěrů a uspořené částky v letech 2005 2010 (Zdroj: MF ČR)
Obr. 28
53
Vývoj průměrné výše přidělených úvěrů v letech 1999 2010 (Zdroj: vlastní práce )
Obr. 27
53
Vývoj objemu úvěrů ze stavebního spoření v letech 2005 - 2010 (Zdroj: vlastní práce)
Obr. 26
52
Vývoj objemu úvěrů ze stavebního spoření v letech 2005 - 2010 (Zdroj: vlastní práce)
Obr. 25
51
Vývoj koeficientů přírůstku objemu přidělených úvěrů v letech 1999 - 2010 (Zdroj: vlastní práce)
Obr. 24
50
58
Podíl na trhu platných smluv v letech 1998 - 2010 (Zdroj: vlastní práce)
58
Seznam obrázků a tabulek
Obr. 32
Vývoj vkladů klientů v letech 1998 - 2010 (Zdroj: vlastní práce)
Obr. 33
76
60
Podíl na trhu vkladů klientů v letech 1998 - 2010 (Zdroj: vlastní práce)
60
Seznam tabulek Tab. 1
Hlavní změny ve stavebním spoření od 1.1.2004
Tab. 2
Ukazatele kvality vyrovnání pro smlouvy ve fázi spoření
Tab. 3
40
Ukazatele kvality vyrovnání pro počet překlenovacích úvěrů
Tab. 5
38
Ukazatele kvality vyrovnání pro průměrnou cílovou částku
Tab. 4
19
47
Ukazatele kvality vyrovnání pro objem úvěrů ze stavebního spoření
52
Tab. 6
Vývoj míry inflace v letech 1998 - 2010
61
Tab. 7
Zhodnocení peněžních prostředků na stavebním spoření Tarif Invest od ČMSS
Tab. 8
Zhodnocení peněžních prostředků na Spořicím kontě od MSD
Tab. 9
62
63
Zhodnocení peněžních prostředků na ING Kontě od ING Bank
64
Seznam obrázků a tabulek
Tab. 10
Zhodnocení peněžních prostředků při neukládání do finanční instituce
Tab. 11
77
65
Zhodnocení peněžních prostředků u Hypotéky od Lišky od ČMSS
66