Vývoj skupiny podnikatelských subjektů (a.s.) dle CZ-NACE v posledních pěti letech a odhad jejich dalšího vývoje

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Vývoj skupiny podnikatelských subjektů (a.s.) dle CZ-NACE v posledních pěti letech a odhad jejich dalšího vývoje Bakalářská práce

Vypracoval: Vedoucí práce:

Jakub Novák Mgr. Veronika Blašková, Ph.D.

Brno 2012

Na tomto místě bych chtěl poděkovat Mgr. Veronice Blaškové PhD. za vedení této bakalářské práce její vstřícný přístup a trpělivost. Dále bych chtěl poděkovat panu Ing. Miroslavu Matyášovi za inspiraci při výběru téma této práce.

Prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou práci na téma Vývoj skupiny podnikatelských subjektů (a.s.) dle NACE v posledních pěti letech a odhad jejich vývoje do budoucna vypracoval samostatně s vyuţitím zdrojů uvedených v seznamu literatury. V Brně dne 22. května 2012

__________________

Abstract Novák, J. The progress of group of joint – stock companies by NACE.in last five years and estimation of their progress in the future. Bachelor thesis. Brno: MENDELU in Brno, 2012. This thesis deals with assessment of progress of joint – stock companies between years 2006 and 2010. First there is analysed progress of joint-stock companies in general, later is chosen closer circle of branches, who are investigated more detaily. Keywords Joint – stock companies, trading income, General Industrial Classification of Economic Activities within the European Communities (CZ-NACE).

Abstrakt Novák, J. Vývoj skupiny podnikatelských subjektů (a.s.) dle NACE v posledních pěti letech a odhad jejich vývoje do budoucna. Bakalářská práce. Brno: MENDELU v Brně, 2012. Tato práce se zabývá zhodnocením vývoje akciových společností mezi roky 2006 a 2010. Nejprve je analyzován vývoj akciových společností v České republice jako celek, pak je na základě zvolených kritérií vybrán uţší okruh odvětví, která josu zkoumána detailněji.. Klíčová slova Akciová slopečnost, Výsledek hospodaření, Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE).

Literární přehled

5

Obsah

2

1.1

Úvod ...........................................................................................................7

1.2

Cíl práce .....................................................................................................7

Literární přehled 2.1

3

9

Základní pojmy ......................................................................................... 9

3.1.1

Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) ............................... 9

3.1.2

Akciová společnost ........................................................................... 11

3.1.3

Výsledek hospodaření ...................................................................... 12

3.2

4

Přehled pouţité literatury ......................................................................... 8

Materiál a metodika 3.1

8

Statistické metody.................................................................................... 13

3.2.1

Statistické ukazatele a údaje ............................................................ 13

3.2.2

Míry úrovně (polohy) ....................................................................... 14

3.2.3

Míry variability................................................................................. 16

3.2.4

Elementární charakteristika časových řad ...................................... 17

Vlastní zpracování a diskuze

19

4.1

Popis výchozích dat.................................................................................. 19

4.2

Vývoj akciových společností ................................................................... 22

4.3

Identifikace nejvýkonějších odvětví ....................................................... 26

4.4

Vývoj akciových společností ve vybraných odvětvích ............................ 27

4.5

Doporučení vhodného odvětví ............................................................... 36

5

Závěr

39

6

Literatura

41


6

Seznam obrázků Obr. 1 Schéma metody top - down

10

Obr. 2

Vývoj nejpočetněji zastoupeného odvětví

20

Obr. 3

Vývoj ceklového počtu akciových společností

23

Obr. 4

Nově založené společnosti v ČR

24

Obr. 5

Vývoj celkového VH v miliardách Kč

25

Obr. 6

Průměrný VH seřazený podle velikosti – rok 2006

25

Obr. 7

Vývoj odvětví 49.50.2

27

Obr. 8

Vývoj odvětví Obchod s plynem prostřednictvím sítí

29

Obr. 9 Vývoj odvětví Těžba a zpracování černého (5.10) a hnědého (5.20) uhlí 30 Obr. 10

Vývoj odvětví Výroba motorových vozidel a jejich motorů32

Obr. 11 Vývoj odvětví Výroba, přenos a rozvod elektřiny a Přenos elektřiny 33 Obr. 12 Vývoj odvětví Výroba ostatních výrobků získaných jednostupňovým zpracováním oceli

34

Obr. 13

35

Vývoj odvětví Ostatní peněžní zprostředkování


7

Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Druhou nejzastoupenější formou právnické osoby v České republice jsou akciové společnosti. I kdyţ jejich mnoţství je ve srovnání s formou podnikání ve společnosti typu s ručením omezeným minoritní, povaţuji za přínosné věnovat pozornost výkonnosti jednotlivých odvětví v rámci této formy podnikání, a to především ve vztahu k ekonomickým výsledkům ve sledovaném období. V rámci dosaţení co největší objektivity jsem jako hodnotící kritérium zvolil průměrný výsledek hospodaření na jednu společnost před zdaněním, coţ povaţuji za nejvýraznější znak výkonnosti jednotlivých odvětví a zaměřil jsem se na odvětví klíčová, tedy ta, která se ve sledovaném období umístila alespoň jednou v kategorii TOP 5. Odvětví jsou rozdělena podle Klasifikace ekonomických činností (CZNACE). To umoţňuje zařazení podnikatelských subjektů, dle jejich předmětu podnikání, do jednotlivých tříd. Jak je patrné ze zadání, pouţitá data zahrnují období roků 2006 – 2010 a pro jejich zpracování jsem vyuţil popisné statistiky a elementální charakteristiky časových řad. V teoretické části se zabývám objasněním základních pojmů a zhodnocením odborné literatury k danému tématu se vztahující.

1.2 Cíl práce Primárním cílem práce je doporučení nejvhodnějšího odvětví pro vstup akciové společnosti na trh. Spolu s tím chci navrhnout investorům odvětví, která nejlépe vykazují návratnost investice a potenciál zisku. V úvahu beru vývoj hospodářského výsledku před zdaněním a v případě výběru odvětví vhodného pro vstup nové společnosti na trh se zaměřuji na bariéry bránící vstupu do odvětví. Sekundárním cílem, nezbytným k dosaţení cíle primárního, je zpracování výchozích dat, které jsem získal na základě ţádosti podané ve smyslu Zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím na Generální finanční ředitelství České republiky. Oba cíle na sebe navazují, přičemţ primární cíl vychází z výsledků cíle sekundárního.


8

2 Literární přehled 2.1 Přehled použité literatury Pro úspěšné vypracování této práce bylo důleţité zvolit správnou literaturu, která slouţila jako zdroj informací. K definici Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) jsem prostudoval metodickou příručku Českého statistického úřadu Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) rev.2. Tato příručka obsahuje definici, vývoj a principy fungování tohoto klasifikačního systému. Pro charakteristiku pojmu akciová společnost jsem pouţil knihu Rozdělování hospodářského výsledku a dividendová politika, jejímţ autorem je P. Marek, dále pak Základy práva pro posluchače neprávnických fakult od autora M. Janků a kolektivu. V těchto knihách jsou popsány všechny moţnosti zaloţení akciové společnosti, práce jejích orgánů a typy a druhy akcií. Pro popis výsledku hospodaření jsem pouţil učebnici podnikové ekonomiky autorky Dany Martinovičové Základy ekonomiky podniku. Tato kniha se zabývá základními ekonomickými procesy probíhajícími v podniku. Pro popis statistických metod pouţitých v této práci je vhodné vyuţít učebnici statistiky autora Richarda Hindlse Metody statistické analýzy pro ekonomy. Této knihy jsem vyuţil pro definici časových řad. K porovnání vývoje akciových společností v jednotlivých odvětvích se nejvíce hodí samostatné Výroční zprávy konkrétních společností působící ve vybraných odvětvích, dále pak různé publikované články. Ty ale většinou vychází právě z výročních zpráv.

Materiál a metodika

9

3 Materiál a metodika 3.1 Základní pojmy 3.1.1

Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE)

Klasifikace ekonomických tříd NACE je systém rozdělení hospodářských odvětví pouţívaný Evropskou unií jiţ od roku 1970. Vytváří jakousi šablonu, na základě které lze porovnávat nejrůznější data v celé Evropské unii, popřípadě i na celém světě. Srovnatelnost dat v celosvětovém měřítku je dána tím, ţe námi pouţívaný systém je součástí systému, který vznikl pod vedením Statistického oddělení Organizace spojených národů. Pouţívat toto rozdělení je povinné pro všechny členské státy Evropské unie. [1] Podstatou NACE je to, ţe kaţdému subjektu, provozující svou podnikatelskou činnost, je moţno přidělit kód podle odvětví, ve kterém podniká. Podnikatelskou činností je myšlena přeměna vstupů za pomocí výrobních prostředků, práce apod. na výstupy. Výstupem můţe být výrobek, či sluţba. Můţe se stát, ţe ekonomická činnost je sloţena z několika dílčích činností, z nichţ by kaţdá mohla zapadat do jiné kategorie dle NACE. V tomto případě se za eknomickou činnost povaţuje ta činnost, která je nadřazená činnostem dílčím. Příkladem k této činnosti je například výroba automobilů. [1] I kdyţ se tato práce zabývá pouze problematikou akciových společností, zařazení do kategorie NACE není ovlivněno právní formou podnikání, jelikoţ tato skutečnost nemá na provoz ekonomické činnosti vliv. Nezáleţí tedy na tom, zda se jedná o obchodní společnost, jestli je v soukromém nebo státním vlastnictví apod. Dále pro kategorizaci v NACE také není důleţité, jakých postupů je při provádění ekonomické činnosti pouţíváno – zda se provádí tradičními způsoby, nebo mechanizovaně v továrně. [1] V České republice se pouţívá rozdělení CZ-NACE od 1. Ledna 2008. Zavedena byla sdělením Českého statistického úřadu a nahrazuje do té doby pouţívanou Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností – OKEČ. OKEČ také vycházela z NACE, ale pro potřeby Evropské unie byla aktualizována a nyní se pouţívá jiţ zmíněné označeni CZ-NACE. V praxi je NACE rozděleno do 4 úrovní, CZ-NACE přidává ještě úroveň pátou. První úrovní jsou sekce – jsou označeny podle abecedy od A aţ po U. Pod písmenem A se nachází Zemědělství, lesnictví a rybářství, pod písmenem U jsou Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů. Alfabetické označení sekce není součástí označení ekonomické činnosti - tzn. nejsou součástí kódu NACE. Druhou úrovní jsou oddíly. Tyto oddíly mají dvojmístné číselné označení. Oddíly se značí vzestupně. V případě, ţe se nejaký oddíl na niţších úrovních jiţ dále nedělí, zapisuje se čtyřmístným kódem, kdy poslední dvě cifry tvoří nuly. Příkladem jsou Veterinární činnosti, které mají označení 75.00, protoţe oddíl 75 se jiţ nijak nedělí.


10

Třetí a čtvrtá úroveň – skupiny a třídy – přidávají do kódu další dvě cifry. Vzhledem k předchozímu však nemusí být nutně pouţity – pouze pokud se oddíl dále dělí. Pátá úroveň přidává ještě páté číslo do označení odvětví – ovšem pouze pro potřeby českého statistického úřadu. Takto bylo vytvořeno dalších 160 poloţek. Při správném zařazení jednotky do systému NACE je výchozím bodem tzv. přidaná hodnota. Přidanou hodnotou se rozumí rozdíl mezi celkovou produkcí a spotřebou. Zjednodušeně řečeno je to míra, jakou kaţdá jednotka přispívá k tvorbě hrubého domácího produktu. V případě, ţe se jednotka podílí na tvorbě přidané hodnoty činnostmi, které jsou právě ve dvou kategoriích NACE, za hlavní činnost se povaţuje ta, která se na tvorbě přidané hodnoty podílí větší částí (tedy nad 50%). V případě ţe se podílí více neţ dvěmi činnostmi, zařazování probíhá pomocí metody Top-down. Principem této metody je to, ţe zařazení jednotky na niţších úrovních musí odpovídat zařazení jednotky na úrovních vyšších.

Obr. 1

Schéma metody top - down

Vedle NACE, jako klasifikace ekonomických činností, existuje ještě řada dalších klasifikačních systémů. Tyto systémy fungují na několika úrovních – od celosvětových po úrovně národní. Klasifikace na niţších úrovních vţdy odpovídají rozdělení na úrovních vyšších, ale jsou přesnější. Na nejvyšší úrovni jsou klasifikace, které byly vytvořeny Statistickým oddělením Organizace spojených národů. Pro rozdělení ekonomických činností do skupin (čili stejnou funkci jako NACE, které z této klasifikace vychází) slouţí klasifikace ISIC. Díky této mezinárodní klasifikaci všech ekonomických činností můţeme porovnávat jednotlivá odvětví v nadnárodním měřítku. Společná klasifikace výrobků – CPC – je klasifikací fyzických výsledků ekonomyckých činností. Harmonizovaný systém poté klasifikuje fyzické výrobky (nikoli sluţby) pro potřeby celních úřadů.


11

Na úrovni Evropské unie plní stejnou funkci jako nadnádorní ISIC právě NACE, ale s tím rozdílem, ţe je lépe přizpůsobená evropským podmínkám. Evropská klasifikace produktů (obdoba CPC klasifikace) se nazývá CPA. S touto klasifikací je úzce propojena klasifikace průmyslové produkce – PRODCOM. [1] 3.1.2

Akciová společnost

Akciová společnost je kapitálovou společností, jejíţ základní kapitál je rozvrţen do akcií o určité nominální hodnotě. Akcie je cenný papír, její vlastník se nazývá akcionářem. S vlastnictvím určitého mnoţství akcií jsou spojena práva akcionáře. Akcionář se nepodílí na přímém rozhodování o chodu společnosti, ani za něho nijak neručí. Součet nominálních hodnot akcií musí odpovídat celkové velikosti základnímu kapitálu.[2] Akciová společnost můţe být zaloţena jedním zakladatelem, pokud se jedná o právnickou osobu. K tomuto zaloţení se pouţívá zakladatelská listina. Pokud akciovou společnost zakládá více společníků, tito mezi sebou uzavírají zakladatelskou smlouvu. Podle obchodního zákoníku rozlišujeme dva druhy akciových společností. Akciová společnost s veřejnou nabídkou akcií a akciová společnost bez veřejné nabídky akcií. [2] Pokud se zakládající subjekt, resp. subjekty rozhodnou pro zaloţení akciové společnosti bez veřejné nabídky akcií, musejí dát dohromady základní kapitál o minimální hodnotě 2 milionů Kč. V případě akciové společnosti s veřejnou nabídkou akcií je to potom milionů 20. Pokud zakládající subjekty neupíšou všechny akcie, dají je k dispozici k veřejné nabídce a tím upíšou zbytek akcií. Tyto akcie jsou vydávány za emisní kurz – částku, za kterou jsou akcie nabízeny. Tato částka nesmí být nikdy menší, neţ je samotná nominální hodnota akcie, větší být můţe. Rozdíl mezi emisním kurzem akcie a její nominální hodnotou nazýváme emisním áţiem. Upisovatelé kteří odkoupili nabídnuté akcie se sejdou na ustanvující valné hromadě, kde je rozhodnuto o zaloţení akciové společnosti, konečné výši základního kapitálu, zvolení orgánů společnosti a konečné podobě stanov. [2] Orgány akciové společnosti jsou valná hromada, představenstvo společnosti a dozorčí rada. Valná hromada je nejvyšším orgánem společností a schází se minimálně jedenkrát ročně, a to nejpozději do šesti měsíců od konce účetního období. Vymezení kompetencí valné hromady je dáno zákonem. Na valné hromadě se setkávají akcionáři společnosti a je svolávána představenstvem. Aby byla valná hromada schopná usnášení, musejí na ní být přítomni vlastníci akcií v nominální hodnotě dosahující alespoň 30% hodnoty základního kapitálu (pokud stanovy nestanovují jinak). V případě, ţe tomu tak není, do 15 dnů se musí sejít náhradní valná hromada, která musí mít stejný program jednání. Tato náhradní valná hromada je pak usnášení schopná i v případě, ţe přítomní akcionáři nedosahují poţadované hodnoty základního kapitálu. [2] Představenstvo společnosti je statutárním orgánem řídící společnost, jedná jejím jménem a rozhoduje ve věcech, které nejsou v kompetencích jiného


12

orgánu. Představenstvo svolává kaţdoročně valnou hromadu, popřípadě má v kompetenci svolat mimořádnou valnou hromadu v případě, ţe se společnost dostala do hospodářských problémů nebo kdyţ ztráta přesáhla polovinu základního kapitálu. Představenstvo tvoří minimálně 3 osoby a musí být vţdy naplněno. V případě odstoupení člena představenstva musí být zvolen jeho nástupce. Pokud tak není učiněno, zvolí nástupce soud do doby, neţ bude zvolen nový člen. V případě, ţe má společnost pouze jednoho akcionáře, můţe být řízena pouze jednou osobou. [2] Dozorčí rada zajišťuje vnitřní dozor nad hospodařením společnosti a s výsledky své kontroly seznamují akcionáře na valných hromadách. Musí mít stejně jako představenstvo minimálně 3 členy a jejich celkový počet musí být vţdy dělitelný třemi. Dvě třetiny členů jsou voleny valnou hromadou, jedna třetina zaměstnanci. Funkční období člena rady nesmí přesáhnout 5 let. Kaţdý člen dozorčí rady má jeden hlas. V případě likvidace společnosti musí o tomto skutku rozhodnout valná hromada. V tomto případě je potřebný dvou třetinový souhlas všech přítomných akcionářů. Likvidační zůstatek společnosti se rozděluje mezi všechny akcionáře v poměru daném vlastněnými akciemi. [2] Akcie společnosti rozlišujeme na 2 druhy – akcie listinné a akcie zaknihované. V případě akcií listinných je akcie představována listem papíru, zaknihované akcie jsou vedeny v evidenci, ze které můţe být kdykoli udělán výpis. U zaknihovaných akcií je niţší riziko ztráty nebo padělání. Při obchodování se zaknihovanými akciemi také není nutné fyzické předání akcií. Dalším rozdělením akcií jsou akcie na jméno a akcie na majitele. Akcie na majitele je libovolně převoditelná a poskytuje jejímu drţiteli anonymitu. Akcie na jméno obsahuje jméno svého akcionáře a práva spojená s drţením akcie vykonává pouze tato osoba. [3] Posledním členěním akcií jsou akcie kmenové a prioritní. Kmenové akcie jsou běţné akcie, ze kterých neplynou ţádná další práva. Naopak akcie prioritní přináší výhodu v přednostním vyplácení dividend nebo podílu na likvidačním zůstatku - tzn. ţe dokud nebyly vyplaceny dividendy, resp. likvidační zůstatek na všechny prioritní akcie, nesmí být vyplacena dividenda na ţádnou kmenovou akcii. Na základě stanov společnosti mohou být drţitelé prioritních akcií zbaveni hlasovacího práva. [3] 3.1.3

Výsledek hospodaření

Výsledek hospodaření se určuje jako rozdíl výnosů a nákladů společnosti. (martinovičová). Pokud přesahují výnosy nad náklady, jedná se o zisk. Pokud náklady přesáhnou výnosy, hovoříme o ztrátě. Zisk je jedním z hlavních cílů společnosti a funguje jako jedno z hlavních kritérií pro měření výkonnosti společnosti – čili návratnosti vloţeného kapitálu. Zisk mimo jiné plní následující čtyři funkce:


13

Kriteriální funkce – velikost zisku rozhoduje o základních ekonomických otázkách podniků, jako je například objem výroby, rozvoj nových výrobků atp. Rozvojová funkce – na základě kladného výsledku hospodaření dochází ke hromadění finančních prostředků, které mohou být vyuţity k rozvoji podniku v podobě nových investic. Rozdělovací funkce – zisk je základem pro rozdělování důchodů mezi vlastníky, investory a stát Motivační funkce – tvorba zisku je jako jeden z cílů podnikání základní motivací kaţdého pracovníka. Z největší části je tvorba zisku závislá na trţbách plynoucích z uspokojování poptávky na trhu. Dalším faktorem, který se na tvorbě zisku podepisuje, je efektivnost vyuţití vloţeného kapitálu a práce. Z dlouhodobého hlediska by měl podnik vykazovat větší nebo alespoň stejnou rentabilitu vloţeného kapitálu, neţ je jeho výnosnost na finančních trzích (martinovičová). Toho lze dosáhnout jen v případě stabilního přísunu trţeb z prodávaných výrobků, které budou pro trh zajímavé a přijme je. Výsledek hospodaření se skládá ze tří základních částí – provozní výsledek hospodaření, finanční a mimořádný. Provozní výsledek hospodaření - rozdíl mezi provozními výnosy a provozními náklady.[12] Výsledek hospodaření z finančních operací - rozdíl mezi finančními výnosy a finančními náklady. Výsledek hospodaření za běžnou činnost – součet dvou předchozích výsledků hospodaření sníţený o daň z příjmů za běţnou činnost. Mimořádný výsledek hospodaření - rozdíl mezi mimořádnými výnosy a mimořádnými náklady sníţený o dan z příjmů z mimořádné činnosti. Výsledek hospodaření za účetní období - součet výsledku hospodaření za běţnou činnost a mimořádného výsledku hospodaření po odečtení převodu podílu na výsledku hospodaření společníkům – jedná se tedy o výsledek hospodaření po zdanění. Výsledek hospodaření před zdaněním se spočítá jako součet výsledku hospodaření po zdanění a daně z příjmů za běţnou činnost a z mimořádné činnosti. Z výsledku hospodaření před zdaněním se vychází při stanovení základu daně z příjmů.[4]

3.2 Statistické metody 3.2.1

Statistické ukazatele a údaje

Pod pojmem ukazatel je myšlena veličina, která popisuje určitou ekonomickou skutečnost. U kaţdého ukazatele rozlišujeme dvě roviny určení:


14

Určení předmětné – vypovídá o konkrétní ekonomické veličině, kterou ukazatel popisuje. O vzájemných vazbách těchto veličin pojednávají ekonomické teorie, a jejich definice jsou zpravidla verbální. Je to prakticky slovní zařazení ukazatele do ekonomických teorií. [5] Pro potřeby statistiky je však potřeba tyto ukazatele v prvé řadě kvantifikovat. Proto mluvíme o formálně logickém určení ukazatele. Z tohoto pohledu je ukazatel určen jako specifický typ statistické charakteristiky, která vyuţívá omezeného počtu funkčních předpisů, nejčastěji úhrnu. (HINDLS). V české terminologii je pod pojmem ukazatel myšlena veličina vypovídající o sociálně ekonomické skutečnosti. U ostatních disciplín se tento pojem nepouţívá. [5] Pokud pojmeme ukazatele jako nějakou proměnnou veličinu, tato veličina musí nabývat určitých hodnot. Tyto hodnoty se nazývají údaji. Údaj vzniká vymezením času a prostoru v rámci ukazatele. Jinak řečeno – pokud máme metodicky vymezený ukazatel, známe čas a prostor, můţeme takto získat údaj. Pokud chceme s ukazateli pracovat a srovnávat je, musíme rozlišovat vlastnosti jednotlivých ukazatelů. Z tohoto důvodu se ukazatele dělí podle několika kritérií. [5] Prvořadé rozdělení je rozdělení na absolutní a relativní ukazatele. Absolutní ukazatele popisují velikost jednoho jevu nezávisle na jevu jakémkoli jiném. Řadí se sem všechny ukazatele neodvozené (např. stav zásob k určitému datu) a některé ukazatele odvozené (např. časové průměry – průměrný stav zásob, pracovníků apod.). Relativní ukazatele jsou vţdy odvozené, neboť vznikají odvozením ze dvou různých ukazatelů. [5] Dalším typem rozdělení ukazatelů je rozdělení na ukazatele extenzitní (ukazatele mnoţství) a intenzitní (ukazatele úrovně). Extenzitní vyjadřují mnoţství, objem a rozsah sledovaného ekonomického jevu. Intenzitní měří úroveň jevu a lze je získat jako poměr dvou extenzitních jevů. [5] Podstatné je také rozlišovat, zda ukazatel je okamžikový (údaje se vztahují k určitému okamţiku) nebo intervalový (údaji jsou souhrny za určitý časový úsek). Toto rozdělení předdefinovává pouţití ukazatele při srovnávání v čase. Takto rozdělovat můţeme pouze ukazatele absolutní, neboť u ukazatelů relativních můţeme pouze sledovat jak se jejich hodnota bude měnit se skracováním nebo prodluţováním časového intervalu. [5] 3.2.2

Míry úrovně (polohy)

Abychom mohli porovnávat statistické soubory, musíme je nejprve zhustit na alespoň přibliţně stejnou úroveň. Míry úrovně jsou veličiny, které jsou schopny vyjádřit sledovaný znak ve zhuštěné podobě podle daných charakteristik. Základní vlastností rozdělení úroveň, kterou můţeme určit za pomoci několika druhů středních hodnot. To jsou jednoduché číselné charakteristiky, kterými můţeme nahradit a zobecnit hodnoty souboru. Střední hodnota tvořená ze všech hodnot sledovaného souboru se nazývá průměr. Nejdůleţitějšími průměry jsou aritmetický, geometrický, harmonický a kvadratický. Střední


15

hodnoty, které zjistíme na základě pouze některých hodnot, nazýváme modus a medián. Harmonický průměr a kvadratický průměr nejsou veličiny, které jsou vhodné pro data zkoumaná v této práci, proto se jimi dále zabývat nebude – omezíme se tedy jen na charakteristiku aritmetického a geometrického průměru a mediánu. Aritmetický průměr ( ) je nejčastěji pouţívaným druhem průměru. S větší, či menší přesností se dá pouţít téměř na všechny statistické případy. Ze statistického souboru , kde n je celkový počet pozorování, se prostý aritmetický průměr vypočítá podle vzorce: (1) V případě, ţe se jedná o data seřazená do tabulky četností, musí se tato skutečnost do aritmetického průměru projevit. Četnost n v tomto případě vytvoří pomyslné váhy, které kaţdé hodnotě x přiřadí jinou důleţitost. Pro vypočítání střední hodnoty takového souboru pouţíváme váţeného aritmetického průměru. Vypočítá se podle vzorce: (2) Aritmetický průměr má několik vlastností: Součet odchylek hodnot od průměru je roven nule Aritmetický průměr konstanty je daná konstanta Přičtení konstanty ke všem prvkům souboru má za následek navýšení aritmetického průměru právě o tuto konstantu Násobením všech prvků souboru konstantou se touto konstantou znásobí i aritmetický průměr Vynásobením vah váţeného aritmetického průměru se aritmetický průměr nemění Aritmetický průměr souboru rozděleného do podsouborů o aritmetických průměrech můţeme určit jako váţený aritmetický průměr, kde váhy vytvoří četnosti těchto souborů. [20] Geometrický průměr ( ) pouţijeme pro vypočítání průměrného koeficientu růstu u časových řad. Pokud máme n hodnot , vypočítáme geometrický průměr jako n-tou odmocninu z jejich součinu. Tedy: (3)


16

Stejně jako u aritmetického průměru má geometrický průměr svoji váţenou variantu. Ta se spočítá podle vzorce: [20] , kde

(4)

V tomto případě váhami nenásobíme, jako u aritmetického průměru, ale umocňujeme. [20] Medián ( ), někdy také označovaný jako střední hodnota, je 50% kvantil – čili rozděluje statistický soubor na dvě stejné poloviny z hlediska četnosti. Pro zjištění mediánu stačí uspořádat soubor podle velikosti a v případě lichého počtu hodnot určit jako medián prostřední hodnotu, v případě sudého počtu pak medián určit jako aritmetický průměr dvou prostředních hodnot. Jinak řečeno – medián je hodnota ve statistickém souboru, která má vyšší hodnotu neţ 50% hodnot statistického souboru a zároveň hodnotu niţší neţ polovina druhá. V případě dat roztříděných do intervalů, musíme nejprve určit mediánovou třídu. Tu určíme jako tu třídu, ve které je překročena 50% kumulativní četnost. Pak jiţ můţeme pouţít následující vzorec: (5) Kde kpD je relativní četnost předchozího intervalu, p je relativní četnost námi určeného intervalu a h je šířka zvoleného intervalu. Jako a dosadíme dolní hranici mediánového intervalu. Rozdíl mezi mediánem a průměry je ten, ţe medián je imunní vůči extrémním hodnotám, které by mohly výrazně zkreslovat získané hodnoty. [20] 3.2.3

Míry variability

Přes poměrně jednoduché a univerzální pouţití určení polohy souboru hodnot je toto určení značně zavádějící a nepřesné. O správnosti a vypovídající hodnotě těchto určení vypovídají míry variability. Míry variability určují jakousi proměnlivost souboru. Čím je tato proměnlivost menší, tím mají průměry větší vypovídající hodnotu. Variační rozpětí je nejzákladnější určení variability. Určuje absolutní míru, o kterou se hodnoty liší. Vypočítá se jako rozdíl nejvyšší a nejniţší hodnoty sledovaného souboru: (6) Nevýhodou tohoto ukazatele je, ţe můţe být silně ovlivněn extrémními hodnotami v souboru a nevypovídá nic o variabilitě hodnot uvnitř souboru. Nejpouţívanější metodou určování variability hodnot je metoda rozptylu a směrodatná ochchylka. V rozptylu je promítnuta variabilita všech hodnot souboru. Podstatou rozptylu je měření vychýlení hodnot od aritmetického


17

průměru, který je nutné znát pro jeho určení. Rozptyl se tedy definuje jako průměr čtverců odchylek jednotlivých hodnot od aritmetického průměru: [20] (7) Pro výpočet rozptylu z tabulky četností se pouţívá váţený rozptyl: [20] (8) Stejně jako aritmetický průměr má i rozptyl určité vlastnosti. Rozptyl konstanty je roven nule Přičtením konstanty ke všem hodnotám se rozptyl nemění Vynásobením hodnot konstantou se rozptyl násobí čtvercem této konstanty Nedostatkem rozptylu je skutečnost, ţe je vyjádřen ve druhé mocnině jednotek sledovaného znaku. Proto se odmocněním rozptylu získá směrodatná odchylka. Směrodatná odchylka se prezentuje tak, ţe 50% hodnot sledovaného souboru se nachází v intervalu : (9) V případě, ţe bychom chtěli porovnávat soubory o různém rozpětí, či jednotkách, můţeme pouţít relativní ukazatel variability, kterým je variační koeficient. Variační koeficient se vypočítá jako poměr směrodatné odchylky a aritmetického průměru: (10) Čím více se variační koeficient blíţí nule, tím menší je variabilita souboru 3.2.4

Elementární charakteristika časových řad

Časovou řadou se rozumí posloupnost věcně a prostorově na sebe navazujících měření, která jsou časově uspořádána. Stejně jako u ukazatelů rozlišujeme časové řady na několik typů. Podle časového hlediska rozlišujeme řady intervalové a řady okamžikové. Příkladem intervalových řad můţe být například mnoţství výrobků vyrobených v podniku za jeden měsíc, příkladem řad okamţikových je například stav pracovníků k určitému datu. Je patrné, ţe intervalové časové řady jsou časové řady intervalových ukazatelů. Podle periodicity rozdělujeme časové řady na řady roční (někdy také dlouhodobé) a na časové řady krátkodobé, ve kterých se periodicita měření zkracuje na čtvrtletí, měsíc, týden apod.


18

Podle způsobu vyjádření ukazatelů rozdělujeme časové řady na řady naturálních ukazatelů (hodnoty jsou vyjádřeny v naturálních jednotkách – např. hodnota produkce) a peněžitých ukazatelů. K získání elementárních informací o časových řadách pouţíváme řadu charakteristik, kterými jsou: Diference, neboli absolutní přírůstek, vyjadřuje absolutní změny mezi jednotlivými sledovanými obdobími. Spočítá se pomocí vzorce: [5] (11) Kromě diference mezi dvěma prvky řady můţeme spočítat ještě i hodnotu průměrného absolutního přírůstku. Ta se spočítá podle vzorce: [5] (12) Tempo a koeficient růstu zachycuje, jak se hodnota jednoho období mění vzhledem k hodnotě z období předchozího. Vypočítá se dle vozrce: (13) Koeficient růstu vyjádřený v procentech je pak označován jako tempo růstu (100kt). [5] Koeficient přírůstku – jedná se o relativní přírůstek – čili relativní vyjádření absolutního přírůstku. Vypočítá se jako: (14) Stejně jako v předchozím případě, i zde při vyjádření koeficientu přírůstku v procentech hovoříme o tempu přírůstku. [5] Průměrný koeficient růstu je důleţitým ukazatelem, pokud chceme vyjádřit změny v časové řadě jedním číslem. Spočítá se jako geometrický průměr všech koeficientů růstu. (15) Při vyjádření průměrného koeficientu růstu v procentech hovoříme o průměrném tempu růstu. Průměrný koeficient přírůstku přímo z koeficientů přírůstku spočítat nelze, musíme ho spočítat na základě průměrného koeficientu růstu a to jako: (16) Při vyjádření průměrného koeficientu přírůstku v procentech hovoříme o průměrném tempu přírůstku. [5]


19

4 Vlastní zpracování a diskuze 4.1 Popis výchozích dat Výchozí data byla získána na základě podání ţádosti ve smyslu Zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Ţádost byla podána na Generální finanční ředitelství České republiky. Podkladem pro vytvoření tohoto souhrnu dat byla daňová přiznání. Zároveň jsem ale byl Generálním finančním ředitelstvím upozorněn, ţe ne všechny daňové subjekty ve svých přiznáních uvádějí své zařazení podle CZ – NACE, takţe jsou zařazeny do nadřazených tříd podle NACE. Kromě souhrnného výsledku hospodaření a počtu daňových subjektů pro jednotlivé třídy jsem ţádal ještě o souhrnnou výši základního kapitálu společností v jednotlivých třídách. V tomto ohledu ale vyhověno nebylo. Data byla dodána v programu Microsoft Excel v pěti tabulkách – pro kaţdý sledovaný rok jedna. V prvním sloupci kaţdé tabulky je označení třídy podle CZ – NACE, v druhém sloupci je uveden počet daňových subjektů v dané třídě, a ve třetím sloupci je uveden celkový zisk, resp. ztráta za dané období. Celkový počet akciových společností ze začátku sledovaného období rostl poměrně výrazně, avšak v průběhu období toto tempo zpomalovalo. V posledním roce došlo dokonce k poklesu. Přestoţe záměrem této práce je zabývat se pouze těmi nejlepšími výsledky mezi výsledky hospodaření, bylo by dobré zmínit i opačnou stranu – tedy nejméně výkonná odvětví akciových společností. Nejhorším odvětvím v roce 2006 bylo odvětví 47.11 – maloobchod s převahou potravin, nápojů a tabákových výrobků v nespecializovaných prodejnách. To ze ztrátou 1 307 772 236 Kč vytvořilo nejniţší výsledek hospodaření. V roce 2007 se toto minimum ještě zvětšilo, odvětví však bylo zcela jiné. Největší ztrátu mělo odvětví s označením 49.31 – Městská a příměstská osobní pozemní doprava. Souhrnná ztráta činila 1 692 377 427 Kč. Na výsledcích hospodaření je patrný celkový hospodářský úpadek z roku 2008. A není proto k údivu, ţe nejhoršího výsledku dosáhlo odvětví 64.99 – Ostatní finanční zprostředkování. Celková ztráta činila 16 178 276 067 Kč. Tato hodnota zároveň tvoří absolutní minimum celého sledovaného datového souboru. Rok 2009 byl zase nejméně příznivý pro odvětví označené kódem 51.10 – Letecká osobní doprava. I kdyţ celková ztráta odvětví činila 3 673 680 123 Kč, ve srovnáním ze ztrátou finančních zprostředkovatelů z roku 2008 můţeme mluvit o značném zlepšení. Za zmínku také stojí, ţe v roce 2009 činil výsledek hospodaření ostatních finančních zprostředkovatelů zisk 10 360 007 985 Kč. Rekordní ztráta v roce 2008 neměla ani za následek poklesu počtu společností v tomto odvětví – právě naopak se meziročně do tohoto odvětví zařadilo o 12 subjektů více (201 v roce 2008 oproti 213 v roce 2009). V posledním sledovaném roce – v roce 2010 – bylo odvětví s největší ztrátou odvětví 49.50.20 – potrubní doprava plynovodem. Ztráta činila 7 610 198 479 Kč. Paradoxní je, ţe toto odvětví tvořilo v předchozích čtyřech letech odvětví


20

s nejvyšším průměrným výsledkem hospodaření na jednu akciovou společnost. Proto se tomuto odvětví bude tato práce věnovat podrobněji. Nejvíce zastoupeným odvětvím mezi akciovými společnostmi je odvětví s kódovým označením 68.20 – čili Pronájem a správa vlastních nebo pronajatých nemovitostí. Toto prvenství si odvětví drţí téměř po celé sledované období, kromě roku 2008, kdy v odvětví klasifikačně nadřazeném (68.00 – Činnosti v oblasti nemovitostí) podnikalo o 2 daňové subjekty více. Vzhledem k tak malému rozdílu a skutečnosti, ţe se s určitou pravděpodobností mohlo jednat jen o nedostatečně přesně zařazené subjekty budeme povaţovat odvětví 68.20 za odvětví s největším počtem subjektů. Prvenství tohoto odvětví není náhodné. V roce 2007 vzniklo rekordní mnoţství nových subjektů, akciových společností nevyjímaje. Developerské firmy se nebály zakládat kvůli kaţdému projektu novou společnost a tak vznikalo poměrně velké mnoţství nových dceřinných společností.

Vývoj nejpočetněji zastoupeného odvětví 2761

3000

2494

2500

2686

2020

2000 1500

1236

1000 500 0 2006 Obr. 2

2007

2008

2009

2010

Vývoj nejpočetněji zastoupeného odvětví

V roce 2006 podnikalo celkem 16 626 akciových společností v 568 odvětvích. Průměrný počet společností v jednom odvětví je tedy 29,27. Avšak v polovině všech odvětví působí maximálně 6 společností. (Medián počtu společností je roven 7). Průměrný výsledek hospodaření na jedno odvětví je 546 850 595 Kč, na jeden podnikatelský subjekt pak vychází průměrný výsledek hospodaření 61 478 224 Kč. Nicméně polovina všech odvětví v roce 2006 neměla výsledek hospodaření vyšší neţ 23 366 895 Kč. U jednotlivých společností mělo 50% menší výsledek hospodaření neţ 2 667 115 Kč. Směrodatná odchylka počtu společností je 98,57 – čili 50% hodnot počtu společností v jednotlivých odvětvích se nachází v intervalu 0 – 128. Co se týče hospodářských výsledků, 50% všech hodnot se nachází mezi ztrátou 1 984 109 442,8 Kč a ziskem


21

3 077 810 632,7 Kč. Variační koeficient počtu společností v jednotlivých odvětvích je 3,37. U výsledků hospodaření to je 4,68. V roce 2007 se celkový počet akciových společností zvedl na 19 322. Přibyla i nová odvětví ve kterých se podnikalo – jejich počet v tomto roce byl 581. Průměrný počet společností v jednom odvětví stoupl na 33,25 společnosti. Nicméně v polovině odvětví stále nebylo více neţ 6 společností (medián je i v tomto roce 7). Průměrný výsledek hospodaření na jedno odvětví byl 640 229 832 Kč, ale polovina odvětví měla souhrnný výsledek hospodaření menší neţ 35 713 946 Kč. Tady nastal oproti předchozímu roku nárůst. 50% hodnot počtu společností se nacházelo v rozmezí hodnot od 0 do 174. U hospodářského výsledku to pak bylo v rozmezí ztráty 2 328 277 387, 48 Kč a zisku 3 608 737 053,1 Kč. Variační koeficient u počtu společností byl 4,23. Toto číslo se podstatně zvedlo, nejspíše protoţe odvětví, ve kterých působí jenom jeden subjekt pořád zůstávají zastoupeny poměrně hodně, ale v odvětví, které je zastoupeno nejvíce se zvýšil počet subjektů z 1236 společností na 2020 společností. Variační koeficient u výsledků hospodaření zůstal téměř identický s předchozím rokem – v roce 2007 má hodnotu 4.63. Odpovídají tomu i maximální zisky a ztráty odvětví, které mají přibliţně podobné hodnoty jako v roce 2006. V roce 2008 se počet akciových společností také zvedal, ne ale o tolik jako v předchozím roce. Celkem bylo evidováno 20 738 akciových společností. Tento rok se lišil oproti dvěma předchozím rapidním nárůstem evidovaných odvětví. Je to důsledek zavedení nového klasifikačního systému CZ – NACE, které přidalo mnoţství nových odvětví. Počet odvětví ve kterých se podnikalo narostl téměř o stovku na 662. Průměrně tak v jednom odvětví působilo 31,32 společností. Medián počtu společností v jednotlivých odvětvích v tomto roce klesl na číslo 5, čili v polovině odvětví působí maximálně 4 společnosti. Je to následkem zvýšení počtu odvětví a zpřesnění jejich klasifikace. Společnosti které se dříve řadily do jednoho odvětví se tak mohou řadit kaţdá jinam, coţ má za následek právě sníţení mediánu. Průměrný výsledek hospodaření také poklesl. V tomto roce to bylo 521 524 797,15 Kč. Polovina všech odvětví nedosáhla většího zisku neţ 8 050 709 Kč. Rok 2008 byl znám jako rok nástupu finanční krize, coţ se projevilo i na ztrátě, která právě v tomto roce dosáhla nejhoršího výsledku. Variační koeficient u počtu společností v jednotlivých odvětvích se zvýšil, nicméně je tato hodnota podobná hodnotě z minulého roku – 4.96. Naopak u variačního koeficientu výsledků hospodaření je situace zcela jiná. S hodnotou 6,45 má zatím nejvyšší hodnotu. Je to zapříčiněno z obou stran – jak ze strany zisku tak ze strany ztráty. Nejvyšší ztráta – 16,1 miliard je nejhorším výsledkem hospodaření za sledované období. Také největší zisk se zvedl téměř o 20 miliard. Tyto extrémy na obou stranách tak mají za následek takové zvýšení variačního koeficientu. V roce 2009 podnikalo 21 399 společností celkem v 701 odvětvích. Průměrně tak v jednom odvětví bylo 30, 52 společnosti. Medián je nicméně zase podstatně niţší a je na úrovni z předchozího roku – tedy 5. Výsledek hospodaření v průměru dosahoval 483 503 855,23 Kč. Polovina odvětví pak


22

nepřesáhla zisk 6 320 532 Kč. Obě tyto čísla zaznamenaly oproti předchozímu roku pokles. Variační koeficient počtu společností opět mírně vzrostl – příčinou nejspíše bude zvýšení počtu odvětví, čímţ se zvýšil počet odvětví s malým počtem společností a také růst počtu subjektů podnikajících v nejvíce zastupovaných subjektech. I kdyţ absolutní variační rozpětí v tomto roce jiţ není tak veliké jako v roce předchozím (maximální ztráta dosahuje jen asi 3,7 miliardy) variační koeficient souhrnných výsledků hospodaření dosahuje hodnoty 7,09. Vzhledem k poklesu průměrného výsledku hospodaření a poklesu mediánu se tak dá usoudit, ţe silná odvětví si svoji pozici udrţela, ale část odvětví s meziročně pohoršila. Rok 2010 přinesl poprvé pokles celkového počtu akciových společností. Celkové číslo se zastavilo na 20 286 společnostech v 723 odvětvích. Průměrně v kaţdém odvětví působilo 28 společností, střední hodnota je však nadále 5. Průměrná hodnota výsledku hospodaření byla 412 093 740 Kč, coţ je oproti minulému roku méně. Naopak růst zaznamenala střední hodnota, která v roce 2010 byla 10 042 841,5 Kč. Variační koeficient pro počet společností v odvětvích opět mírně vzrostl na hodnotu 5,41. Pro výsledek hospodaření se sníţil na hodnotu 5,03. Ke sníţení průměru, růstu mediánu a sníţení variačního koeficientu u souhrnných výsledků hospodaření došlo pravděpodobně následkem sníţením absolutního maxima, které kleslo o cca 30 miliard Kč. Zároveň z toho můţeme usoudit, ţe společnostem které v předchozím roce zaznamenaly úpadek, se v tomto roce dařilo lépe..

4.2 Vývoj akciových společností Celkový počet akciových společností ze začátku období rostl, růst ze však rok od roku zpomaloval, aţ začal v posledním roce klesat. Na grafu níţe můţeme vidět celkový vývoj, který věrně kopíruje trendovou přímku v podobě paraboly, která se dá vyjádřit polynomiální rovnicí druhého stupně ve tvaru: y = -598,07t2 + 4528,1t + 12669

(17)

V této rovnici je počet subjektů vyjádřený jako y, za t se dosazuje čas (pro rok 2006 je t=1). Z uvedené rovnice plyne, ţe kaţdý rok se změní celkový počet akciových společností o -598,07t2 + 4528,1t. Nicméně abychom byli schopni nějak určit vývoj počtu akciových společností do budoucna, potřebovali bychom více měření.


23

Vývoj celkového počtu akciových společností 25000 20000

20738

21399

19322

15000

20286

16626

Počet a.s.

10000

Poly. (Počet a.s.)

5000 0 2006 Obr. 3

2007

2008

2009

2010

Vývoj ceklového počtu akciových společností

Akciové společnosti jsou po společnosti s ručením omezeným druhou nejčastější podobou obchodních společností v České republice. Počet akciových společností je však ve srovnání s s.r.o. mnohem menší. Největší podíl na této skutečnosti má nejspíš kapitálová náročnost. Největší změna je mezi roky 2006 a 2007 kdy se počet akciových společností zvýšil o více neţ 16%. Podle dostupných informací byl tento nárůst rekordní – oproti roku 2006 se počet všech nově vzniklých obchodních společností zvýšil o 27%. Nejvíce ze všech společností v tomto roce vznikalo v Praze. Na Obr. 4 níţe vidíme, jak se vyvíjel meziročně počet akciových společností a společností s ručením omezeným. Nejčastějším odvětvím, ve kterém vznikaly nové společnosti byla činnost v oblasti nemovitostí, coţ plně koresponduje s výše zjištěním odvětvím s největším počtem podnikatelských subjektů. [6]


Obr. 4

24

Nově zaloţené společnosti v ČR

Rok 2011, ze kterého bohuţel ale v době psaní této práce nebyla dostupná data, pro vývoj počtu akciových společností take nebyl příznivý. Dle dostupných informací v prvním čtvrtletí vzniklo 6337 nových obchodních společností, z nichţ ale pouhá 4% tvořily právě akciové společnosti. Na celkovém počtu zaniklých obchodních společností se však akciové společnosti podílely 10%. Zajímavostí je, ţe více neţ 70% všech zaniklých obchodních společností v prvním čtvrtletí roku 2011 tvořily společnosti, které na trhu působily více, neţ 10 let. 40% z celkového počtu zaniklých společností působily na trhu 15 – 20 let.[7] Při pouţití vzorce pro výpočet tempa růstu zjistíme, ţe v průběhu sledovaného období rostl počet akciových společností v průměru o 5% za rok. Průměrný absolutní přírůstek celkového počtu byl za sledované období byl 915 – čili v průměru přibylo kaţdý rok 915 nových akciových společností.


25

Vývoj celkového VH v mld. Kč 368,13

400,00 350,00

339,51

335,07

309,52

300,00

297,53 358,11

250,00

311,19

304,33

Mld. Kč

266,61

200,00

Vývoj celkového VH

150,00 100,00

Vývoj celkového VH očištěný o inflaci

50,00 0,00 2006

Obr. 5

2007

2008

2009

2010

Vývoj celkového VH v miliardách Kč

Celkový VH v průběhu sledovaného odvětví měl klesající trend, s největší pravděpodobností vlivem hospodářské krize která se promítla napříč celým hospodářstvím. Pouze některá odvětví se s krizí vyrovnala lépe, jiná hůře. Zajímavá je celková situace průměrných přiznávaných výsledků hospodaření. Tím, ţe se v této práci zabývám pouze nejvýkonnějšími odvětvími, je celá situace poměrně zkreslena. Při pohledu na obrázek č.5 vidíme, ţe výsledky hospodaření v řádech miliard Kč má opravdu jen malé procento společností. Moţná je to zapříčiněno snahou vykazovat co nejniţší výsledek hospodaření z důvodu sníţení daňových odvodů.

Průměrný VH seřazený podle velikosti za rok 2006 10 000 000 000 Kč 8 000 000 000 Kč 6 000 000 000 Kč 4 000 000 000 Kč 2 000 000 000 Kč 0 Kč -2 000 000 000 Kč Obr. 6

Průměrný VH seřazený podle velikosti – rok 2006


26

Svislá osa vyjadřuje průměrný výsledek hospodaření na 1 společnost, na vodorovné ose jsou jednotlivá odvětví seřazena podle průměrného výsledku hospodaření na jednu společnost od nejniţšího po nejvyšší. Kvůli velkému počtu odvětví a hrozbě sníţené přehlednosti grafu zde však nejsou uvedena.

4.3 Identifikace nejvýkonějších odvětví Podstatou této práce je identifikovat nejpříhodnější odvětví pro vstup nové akciové společnosti na trh, popřípadě doporučit investorům odvětví s potenciálem nejvyššího zisku. Získaná data však mají jeden podstatný nedostatek, který značně zkresluje celou skutečnost. Jedná se o to, ţe některé společnosti svůj předmět podnikání zařadí do odvětví, které se však ještě dále dělí. Přestoţe jsou tato odvětví klasifikačně nadřazená jiným odvětvím, datový soubor, ze kterého tato práce vychází, se na všechna odvětví dívá stejným pohledem bez ohledu na to, zda se ještě dále dělí, nebo ne. Proto by bylo poměrně zavádějící hodnotit výkonnost odvětví podle souhrnného výsledku hospodaření. Jako primární ukazatel výkonnosti odvětví tak pouţijeme průměrný výsledek hospodaření na jednu společnost. Tento ukazatel zjisíme jednoduše vydělením celkového výsledku hospodaření počtem subjektů přiřazených danému odvětví. Pro větší přehlednost se však budeme zabývat pouze těmi odvětvími, které se alespoň jedenkrát za celé sledované období umístily mezi pěti nejlepšími v daném roce. Na tabulce níţe vidíme celkové výsledky tohoto primárního určení nejlepších odvětví. Tab. 1

Nejlepších průměrných výsledků hospodaření na jeden podnikatelský subjekt Nejlepší průměrné výsledky hospodaření na jeden podnikatelský subjekt 2007 2008 2009 2010 VH VH VH VH CZCZCZ(mld. (mld. (mld. (mld. CZ-NACE NACE NACE NACE Kč) Kč) Kč) Kč) 9,486 49.50.2 14,353 49.50.20 11,312 49.50.2 18,331 5.10 2,486 5.10 3,653 5.10 6,455 35.10 3,069 29.10 2,376 5.20 3,015 35.10 3,297 35.12 2,294 35.12 1,890 24.30 2,776 24.30 3,063 5.20 2,219 35.23 1,748 35.10 2,407 35.12 2,059 5.10 1,991 64.19

2006 CZNACE 1. 2. 3. 4. 5.

49.50.2 5.20 5.10 35.10 29.10

VH (mld. Kč) 7,104 2,175 2,153 1,774 1,397

Z výše uvedené tabulky vyplývá, ţe se budeme zabývat celkem devíti odvětvími. Pro lepší pochopení ještě níţe uvádím vysvětlivky k jednotlivým kódovým označením.

Vlastní zpracování a diskuze Tab. 2 5.10 5.20 24.30 29.10 35.10 35.12 35.23 49.50.2 64.19

27

Vysvětlivky kódových označení nejvýkonnějších odvětví Těţba a úprava černého uhlí Těţba a úprava hnědého uhlí Výroba ostatních výrobků získaných jednostupňovým zpracováním oceli Výroba motorových vozidel a jejich motorů Výroba, přenos a rozvod elektřiny Přenos elektřiny Obchod s plynem prostřednictvím sítí Potrubní doprava plynovodem Ostatní peněţní zprostředkování

Vzhledem k tomu, ţe některá odvětví, která se objevila ve zúţeném výběru jsou si poměrně blízká nebo z pohledu klasifikace dokonce sobě navzájem příbuzná (např. odvětví 35.10 a 35.12.) budeme se těmito odvětvími zabývat naráz. Zároveň se v odvětvích ve kterých se bude vyskytovat pouze malý počet působících subjektů pokusím tyto subjekty identifikovat a dosáhnout tak detailnějšího popisu vývoje daného odvětví.

4.4 Vývoj akciových společností ve vybraných odvětvích Jasně nejlepších výsledků dosáhlo odvětví s označením 49.50.2 – Potrubní doprava plynovodem. Jelikoţ se v tomto odvětví po celé sledované období vyskytuje pouze jeden subjekt, nebylo obtíţné jej identifikovat. Jedná se o společnost RWE Transgas a.s.

Vývoj odvětví Potrubní doprava plynovodem 20 000 000 000 Kč 15 000 000 000 Kč 10 000 000 000 Kč 5 000 000 000 Kč

49.50.2

0 Kč 2006

2007

2008

2009

2010

-5 000 000 000 Kč -10 000 000 000 Kč Obr. 7

Vývoj odvětví 49.50.2

Po celou dobu sledovaného toto odvětví tvořilo extrémním hodnoty celého datového souboru. První čtyři roky na prvním místě, poslední rok na místě posledním. Kvůli extrémní hodnotě v posledním roce a malému počtu


28

dostupných měření nemá podle mého názoru smysl vytvářet trend této časové řady, neboť právě extrémní hodnota v posledním roce by jeho vypovídající hodnotu značně sníţila. Mezi roky 2006 a 2007 se výsledek hospodaření zvýšil o 51,31% na 14 352 883 431 Kč. Tohoto zisku společnost RWE Transgas dosáhla i přes pokles trţeb díky poměrně teplému roku 2007 o 7,6% prodejem zemního plynu do zahraničí. Rok 2007 byl pro celé odvětví zlomový, neboť došlo k otevření trhu. Tím se zvedla konkurence a na trhu vedle RWE Transgas působilo dalších 5 společností. Během roku 2007 tak RWE Transgas ztratilo 9% trhu. [8] V roce 2008 se zisk propadl o více neţ 21% na 11 312 466 648 Kč. Stejně jako v roce 2007 se na poklesu zisku podepsalo teplé počasí, které mělo za následek sníţení spotřeby zemního plynu. Na spotřebě plynu se podepsala také hospodářská krize. V roce 2008 následkem omezení výroby některých podniků mělo za následek pokles poptávky aţ o 10%. Ani záchraný plán z roku 2007 – prodej plynu do zahraničí – neměl v roce 2008 takový efekt. Je to následkem poklesu kurzu Koruny vůči Euru. [9] Rok 2009 nezačal pro odvětví potrubní dopravy plynu vůbec příznivě. Hned na začátku roku bylo celé poznamenáno Rusko – Ukrajinskou plynovou krizí, díky které se aţ na 48 hodin zastavily dodávky plynu. Tuto krizi se podařilo zdárně překonat díky dceřinné společnosti RWE Gas Storage, která se zabývá uchováváním zemního plynu a byla tak schopna pokrýt dodávky plynu v době výpadku. Celkový zisk tak oproti minulému roku narostl o 62% na 18 330 815 869 Kč. Tento nárůst byl moţný i přes pokles trţeb, a to zejména díky dodávkám do zahraničí. I přes 3 roky trvající liberalizaci trhu si společnost RWE Transgas drţí více neţ dvou třetinový podíl na trhu. [10] V roce 2010 došlo k rapidnímu propadu o téměř 26 miliard. Společnost vykázala ztrátu ve výši 7 610 198 479 Kč. Hlavním problémem, který se na této ztrátě podepsal byl veliký rozdíl mezi cenami plynu v dlouhodobých kontraktech na dodávky a spotových cenách plynu na trhu s energiemi. Přebytek plynu na trhu zároveň srazil poptávku po skladovaném plynu – čili zcela odlišná situace neţ v roce 2009. Na vykázané ztrátě se také dle tiskové zprávy RWE Transgas podepsala tvorba účetních rezerv pro krytí ztrát v dalších letech. [11] Toto odvětví zcela jistě nebude příznivé pro vstup nové společnosti na trh. Hlavním problémem jsou bariéry vstupu do odvětví, mezi které patří zejména dostatečná kapitálová vybavenost. Základní kapitál společnosti RWE Transgas dosahuje výše 29 240 308 000,- Kč a je rozdělen do 36 550 385 kusů akcií o jmenovité hodnotě 800 Kč. [11].Určitě je toto odvětví ale vhodné pro investici do akcií. Pokud by například v roce 2007 byl veškerý zisk rozdělen mezi akcionáře, dividenda na jednu akcii by tvořila 392,69 Kč. Při nominální hodnotě akcie 800 Kč je teoretická návratnost kapitálu 49%. Toto je však výpočet pouze teoretický, neboť skutečná cena akcií se neustále mění. Dalším odvětvím zabývající se transportem energií v našem zůţeném výběru je odvětví 35.23 – Obchod s plynem prostřednictvím sítí. Toto odvětví se mezi výběr nejvýkonnějších odvětví dostalo pouze v roce 2010. Zajímavostí u tohoto odvětví je, ţe v době, kdy téměř všechna ostatní odvětví v našem zúţeném


29

výběru vykazovala pokles zisku, v tomto případě byla situace opačná. A ne nevýrazně.

Vývoj odvětví Obchod s plynem prostřednictvím sítí 2 000 000 000 Kč 1 500 000 000 Kč 1 000 000 000 Kč

35.23

500 000 000 Kč 0 Kč 2006 Obr. 8

2007

2008

2009

2010

Vývoj odvětví Obchod s plynem prostřednictvím sítí

Odvětví 35.23 je příkladem změny v kategorizaci odvětví. Do roku 2008 bylo pouţíván systém OKEČ, a ten pro toto odvětví neměl dostatečně podrobné zařazení. Proto jsou i v grafu výše pouţita data z odvětví klasifikačně nadřazeného – 35.20 - Výroba plynu; rozvod plynných paliv prostřednictvím sítí. Proto se v prvních dvou sledovaných letech také podílí na výpočtu průměrného výsledku hospodaření na jednu společnost více subjektů. V roce 2006 to bylo osm a v roce 2007 šest subjektů. Ve chvíli, kdy došlo k zavedení systému CZ-NACE se v odvětví objevují jiţ pouze dvě (rok 2008) aţ 3 (rok 2009, 2010) společnosti. Na rozdíl od všech ostatních odvětví měl vývoj v tomto odvětví z počátku klesavé tendence a do roku 2008 klesal průměrně o 127 215 677 Kč. Takţe ani změna klasifikace a tím způsobený pokles společností v daném odvětví z počátku neměl větší vliv na průměrný výsledek hospodaření. Přestoţe v roce 2009 byla spotřeba plynu nejniţší od roku 1995, díky vysokým prodejním cenám vykázaly společnosti vyšší zisk, neţ v roce 2008. [12] I tak bych ale rapidní nárůst průměrného výsledku hospodaření na jednu společnost (více neţ 558% nárůst) přisuzoval spíše vstupu nové společnosti do odvětví. Společnosti, která vykazuje výrazně vyšší výsledek hospodaření, neţ v daném odvětví bylo zvyklé. Za příčinu by tomu mohla být poměrně rozsáhlá fúze plynárenských společností, která proběhla pod taktovkou skupiny RWE. Od 1. Června 2009 se totiţ spojily společnosti Středočeská plynárenská, Západočeská plynárenská a Severočeská plynárenská. Výsledkem této fůze byla společnost RWE Energie a.s. Vedle giganta RWE Transgas a.s. se tak skupina RWE dostala jiţ i ke konečnému spotřebiteli zemního plynu. Ta podle výroční zprávy vykázala zisk před zdaněním 1,8 miliardy Kč. Při nahlédnutí do výroční


30

zprávy jiného subjektu podnikajícího v tomto odvětví, Praţská Plynárenská a.s. zjistíme vykázaný výsledek hospodaření 736 milionů Kč, coţ je téměř 2,5 krát méně neţ u RWE Energie a.s. Dalšími odvětvími, kterým se budeme zabývat jsou odvětví 5.10 a 5.20 – Těţba a úprava černého a hnědého uhlí. Odvětví 5.10 se mezi pěti nejlepšími drţí po celé sledované období, v roce 2010 dokonce vykazuje nejlepší průměrný výsledek hospodaření ze všech odvětví. Ani v těchto odvětvích nepůsobí větší mnoţství subjektů. V odvětví těţby a zpracování černého a hnědého uhlí do roku 2008 působily 2 subjekty, od roku 2009 jiţ jenom jeden subjekt.

Vývoj odvětví Těžba a zpracování černého a hnědého uhlí 8 000 000 000 Kč 7 000 000 000 Kč 6 000 000 000 Kč 5 000 000 000 Kč 4 000 000 000 Kč

5.10

3 000 000 000 Kč

5.20

2 000 000 000 Kč 1 000 000 000 Kč 0 Kč 2006 Obr. 9

2007

2008

2009

2010

Vývoj odvětví Těţba a zpracování černého (5.10) a hnědého (5.20) uhlí

Tímto jediným subjektem byla podle databáze Generálního finančního ředitelství České republiky společnost OKD a.s. Která druhá společnost působila v odvětví do roku 2008 spolu s OKD a.s. se mi bohuţel vypátrat nepodařilo. OKD je jediným producentem černého uhlí v České republice působící v Ostravsko – Karvinské oblasti. Mezi roky 2006 a 2007 vzrostl zisk odvětví o 53,72% na 3 652 825 108 Kč. Mnohem větší nárůst hospodářského výsledku zaznamenalo odvětví mezi roky 2007 a 2008, kdy se průměrný zisk zvýšil o 76,71% na téměř rekordních 6 455 014 123 Kč. Podle výroční zprávy za rok 2008 je tento úspěch připisován hlavně dobrému vývoji komodit na burzách. Milníkem pro OKD a.s. v tomto roce byl vstup jejich mateřské společnosti New World Resources na burzu. [13] Rok 2009 byl pro odvětví 5.10 pravým opakem roku 2008. Vzhledem k závislosti odvětví na burze s komoditami se zde projevila krize v plné síle a došlo k poklesu zisku zhruba o 4,5 miliardy Kč. Poklesem výroby oceli poklesla zároveň i poptávka po palivu a těţba černého uhlí musela být zpomalena, neboť skladovací kapacity byly přeplněné. I tak vedení společnosti povaţovalo za úspěch udrţení společnosti v černých číslech. Nepříznivá situace se projevila i na


31

počtu zaměstnanců a průměrné mzdě řadového dělníka. Meziroční pokles počtu zaměstnanců dosáhl výše pres 4000 dělníků, průměrná mzda poklesla o více neţ 11% na 28 673 Kč. I tak se jedná o regionální nadprůměr. Nepříznivý vývoj zaznamenaly i akcie mateřské společnosti OKD a.s., které v předchozím roce vstupovaly na trh v hodnotě přibliţně 425 Kč a v srpnu roku 2009 se cena pohybovala okolo 94 Kč za akcii. [14] V roce 2010 se nicméně situace vrací do kolejí z roku 2008 a OKD vykázalo zisk 7,1 miliard Kč, coţ je v meziročním porovnání nárůst o 356,83%. Důvodem byl růst ceny černého uhlí na komoditních burzách a také zvýšená poptávka po černém uhlí způsobená omezováním provozu jaderných elektráren v Německu. V současné době se černé uhlí v České republice těţí ve čtyřech podpovrchových dolech na ostravsku a karvinsku. Do budoucna se otevření nových dolů neplánuje. Vzhledem k jaderné katastrofě v Japonsku v roce 2011 a následné nedůvěře v jadernou energii bude potřeba tuto energii nahrazovat energií právě z fosilních paliv. Z tohoto pohledu má toto odvětví dobré vyhlídky do budoucna. Nicméně je zde stále otázka co s těţebními giganty bude, aţ se jednou uhelné zásoby vyčerpají. V odvětví 5.20 – tedy těţba a zpracování hnědého uhlí je podle vykázaných výsledků hospodaření situace poněkud jiná. Hnědé uhlí se v České republice těţí ve dvou hnědouhelných pánvích na severu Čech pod Krušnými horami. Vzhledem k prostorové omezenosti, státním limitům pro těţbu a docházejícím zásobám hnědého uhlí působí v České republice v tomto odvětví pouze 3 společnosti. Před rokem 2008 to byly jen společnosti 2. Díky registru společností ARES se mi podařilo identifikovat čtyři největší společnosti které se zabývají těţbou hnědého uhlí na severu Čech. Jedná se o společnosti Severočeské doly a.s., Sokolovská uhelná právní nástupce a.s., Vršavská uhelná a.s. a Litvínovská uhelná a.s. Rozdíl jedné společnosti mezi tím co vypovídá ARES a výchozími daty této práce lze vysvětlit dvěma způsoby. Jedna z moţností je chybné zařazení společnosti do těţby a zpracování hnědého uhlí do jiné kategorie, popřípadě neuvedení tohoto údaje. Druhá moţnost je ta, ţe Vršavská uhelná a.s. a Litvínovská uhelná a.s. jsou povaţovány za jeden subjekt Czech Coal a.s., coţ je mateřská společnost těchto dvou subjektů. Přesto ţe v některých letech dosahovalo odvětví těţby hnědého uhlí vyšších výsledku hospodaření neţ odvětví zabývající se těţbou uhlí hnědého, průměrný absolutní přírůstek je záporný (-405,008 mil. Kč). Nejpříznivěji se pro toto období vyvíjel rok 2007, kdy celkový výsledek hospodaření dosáhl 6 028 983 111 Kč. Hnědé uhlí se pouţívá především k výrobě tepelné energie v tepelných elektrárnách a k výrobě dodávkového tepla. Proto je toto odvětví ovlivněno především tuzemským trhem. Narozdíl od uhlí černého nebylo odvětví se hnědým uhlím tolik zasaţeno krizí. Navýšení zisku v roce 2009 je ojedinělé a je zapříčiněno vysokými cenami elektrické energie, které umoţnily i vyšší ceny hnědého uhlí. [12] Obě dvě odvětví – jak těţba a zpracování hnědého a černého uhlí – byly zasaţeny hospodářskou krizí. Hnědé uhlí méně, černé uhlí díky poklesu výroby


32

v ocelárnách více. Problémem v odvětví hnědého uhlí jsou omezující těţební limity a docházející zásoby hnědého uhlí. Ve stávajících dolech by mohlo dojít uţ za 18 let. [15] Dalším odvětvím, kterým se budeme zabývat, je odvětví s označením 29.10 – Výroba motorových vozidel a jejich motorů. Toto odvětví se mezi pěti nejlepšími objevilo v letech 2006 a 2010. Počet akciových společností, které se do tohoto odvětví řadí kolísal v průběhu sledovaného období mezi šesti a devíti subjekty. Vzhledem k poměrně proměnlivému počtu společností v tomto odvětví asi nebude moţné je identifikovat všechny. Nicméně mezi ty s největší tradicí patří společnosti jako Škoda Auto a.s., kopřivnická Tatra a.s., či ZETOR Tractors a.s. Jako všechna doposud zkoumaná odvětví se průměrný zisk na jednu společnost mezi prvními dvěma roky pozorování zvedl. V tomto případě rostl o 22,41% na 2 139 688 346 Kč.

Vývoj odvětví Výroba motorových vozidel a jejich motorů 2 500 000 000 Kč 2 000 000 000 Kč 1 500 000 000 Kč 29.10

1 000 000 000 Kč 500 000 000 Kč 0 Kč 2006 Obr. 10

2007

2008

2009

2010

Vývoj odvětví Výroba motorových vozidel a jejich motorů

S nástupem roku 2008 a hospodářské krize však došlo k poklesu hospodářského výsledku. Největší automobilka u nás – Škoda Auto a.s. se proti velkému poklesu bránila exportem hlavně do Německa a Číny. V Německu automobilce nejvýrazněji pomohl systém šrotovného a zaznamenala tam meziroční nárůst prodaných automobilů o 44%. V Číně dokonce došlo ke 106% růstu počtu prodaných automobilů. I kdyţ z grafu výše vyplývá, ţe mezi roky 2008 a 2009 došlo k poklesu průměrného výsledku hospodaření na jednu společnost (o více neţ 58%), Škoda auto vykázala v roce 2009 rekordní počet prodaných automobilů a zisk před zdaněním v hodnotě 4,7 miliardy Kč. [16] Z toho lze usoudit, ţe ostatním společnostem se v daném roce vůbec nevedlo dobře a sníţily průměrný výsledek celého odvětví. Například společnost Zetor Tractors a.s. (člen skupiny Zetor Group) v roce 2009 dosáhl ztráty 275 milionů Kč. [17] Rok 2010 byl jiţ o poznání lepší – Škoda Auto a.s. díky rozvíjejícím se trhům


33

v Rusku a Číně zvýšila prodej automobilů o 11,5% na 763 000 prodaných vozů. [18] V odvětví 29.10 je vidět jasná převaha společnosti Škoda Auto nad ostatními společnostmi. Z tohoto pohledu lze říci, ţe Škoda Auto si díky expanzi na východní trhy, které nebyly krizí tolik zasaţeny, dokázala udrţet své postavení a zmírnit dopad krize. U ostatních společností v tomto odvětví uţ výsledky tak pozitivní nejspíše nebudou. Odvětví 35.10 a 35.12 – tedy Výroba, přenos a rozvod elektřiny a Přenos elektřiny – jsou sobě navzájem příbuzná. Alespoň jedno z těchto dvou odvětví se objevilo v pěti nejlepších průměrných výsledcích hospodaření na jednu společnost v kaţdém roce sledovaného období.

Vývoj odvětví Výroba, přenos a rozvod elektřiny a Přenos elektřiny 3 500 000 000 Kč 3 000 000 000 Kč 2 500 000 000 Kč 2 000 000 000 Kč

35.10

1 500 000 000 Kč

35.12

1 000 000 000 Kč 500 000 000 Kč 0 Kč 2006 Obr. 11

2007

2008

2009

2010

Vývoj odvětví Výroba, přenos a rozvod elektřiny a Přenos elektřiny

Odvětví 35.10 a 35.12 – tedy Výroba, přenos a rozvod elektřiny a Přenos elektřiny – jsou sobě navzájem příbuzná. Alespoň jedno z těchto dvou odvětví se objevilo v pěti nejlepších průměrných výsledcích hospodaření na jednu společnost v kaţdém roce sledovaného období. V odvětví 35.12 podle výchozích dat po celé sledované období působily pouze dvě akciové společnosti. Při nahlédnutí do registru podnikatelských subjektů ARES však zjistíme, ţe se k tomuto odvětví hlásí více subjektů, takţe nemůţeme s jistotou určit, které z nich mají podnikatelskou činnost Přenos elektřiny jako hlavní zdroj finančních prostředků. S největší pravděpodobností by se však mohlo jednat o společnosti ČEPS a.s. a E.ON distribuce a.s. V odvětví 35.10 to jiţ tak jednoduché není, neboť počet subjektů v tomto odvětví kolísá mezi 18 a 22. Jedná se tedy o doposud nejvíce zastoupené zkoumané odvětví. Odvětví 35.10 si z počátku sledovaného období udrţovalo poměrně stabilní růst, nevyhla se mu však krize. Nicméně propad v roce 2010 bych nepřisuzoval hrůznému propadu výsledku hospodaření, ale spíše chybě ve výchozích datech,


34

která by mohla být způsobena neuvedením údaje v daňovém přiznání. Soudím tak proto, protoţe samotná společnost ČEZ Distribuce a.s., která se podle databáze ARES zařazuje do odvětví 35.10 dosáhla podle výroční zprávy za rok 2010 výsledku hospodaření před zdaněním ve výši 11,2 mld. Kč. [19] Nicméně pokud bychom nebrali v úvahu energetického giganta ČEZ Distribuce a.s., vysvětlením prudkého propadu průměrného výsledku hospodaření by mohla být končící podpora pro fotovoltaické elektrárny a snaha společností postavit co nejvíce elektráren do konce roku 2010, kdy státní podpora pro výstavbu končila. Nadměrné investice do těchto elektráren tak mohly být důvodem sníţení průměrného výsledku hospodaření. Vývoj odvětví 35.12 zaznamenal největší nárůst průměrného výsledku hospodaření mezi roky 2007 a 2008 a to o více neţ 103%. Zajímavé je, ţe se v tomto odvětví tato úrověň hospodářského výsledku podařila udrţet i v období krize. Při porovnání grafu č. 7 a 5 můţeme vidět podobný vývoj. Potvrzuje to provázanost ceny hnědého uhlí a distribuované elektrické energie. Odvěví s označením 24.30 – Výroba ostatních výrobků získaných jednostupňovým zpracováním oceli – jiţ na první pohled patří mezi odvětví, na kterých se nejvíce podepsala krize. Do pěti nejlepších odvětví se toto odvětví dostalo v letech 2007 a 2008 s průměrnými výsledky hospodaření 2 776 055 576, resp. 3 062 792 247 Kč. Počet podnikatelských subjektů v tomto odvětví kolísal mezi 5 a 6 akciovými společnostmi. Vývoj odvětví Výroba ostatních výrobků získaných jednostupňovým zpracováním oceli 3 500 000 000 Kč 3 000 000 000 Kč 2 500 000 000 Kč 2 000 000 000 Kč 1 500 000 000 Kč

24.30

1 000 000 000 Kč 500 000 000 Kč 0 Kč -500 000 000 Kč Obr. 12 oceli

2006

2007

2008

2009

2010

Vývoj odvětví Výroba ostatních výrobků získaných jednostupňovým zpracováním

Největší nárůst toto odvětví zaznamenalo mezi roky 2006 a 2007. Mezi těmito roky rostl průměrný výsledek hospodaření na jednu společnost o 128,57%. Rok 2008 zaznamenal také růst zisku, nicméně pouze o 10,32%. Zároveň se v tomto roce zvýšil počet akciových společností v tomto odvětví na 6.


35

Rok 2009 byl pro toto odvětví doslova katastrofální. Průměrný výsledek hospodaření dosáhl dokonce záporných hodnot. Absolutní propad v tomto roce byl více neţ 3,3 miliardy Kč. Pokles do záporných hodnot byl nejspíše fatální pro jednu společnost z odvětví, protoţe v roce 2010 je v odvětví podle výchozích dat opět jen 5 společností. I zde můţeme vidět provázání na jiné období sledované v této práci – Těţba a zpracování černého uhlí. Jelikoţ černé uhlí je jednou z hlavních komodit pouţívanou při zpracování oceli, pokles v tomto odvětví nepříznivě ovlivnil i odvětví těţby černého uhlí. Poslední odvětví, kterým se budeme zabývat, je odvětví 64.19 – Ostatní peněţní zprostředkování. Jedná se o odvětví, ve kterém spolu s odvětvím výroby elektřiny působí nejvíce akciových společností ze všech sledovaných odvětví. Počet subjektů v tomto odvětví se pohyboval mezi 22 a 24 akciovými společnostmi. Toto odvětví je asi nejkontroverznější co se týče ve vztahu k finanční krizi v roce 2008, neboť právě peněţní zprostředkování hypoték je označováno za původce této krize.

Vývoj odvětví Ostatní peněžní zprostředkování 2 000 000 000 Kč 1 500 000 000 Kč 1 000 000 000 Kč

64.19

500 000 000 Kč 0 Kč 2006 Obr. 13

2007

2008

2009

2010

Vývoj odvětví Ostatní peněţní zprostředkování

Jak můţeme vidět na grafu výše, nejniţšího výsledku hospodaření bylo v tomto odvětví dosáhnuto v roce 2008. Finanční krize se tak nejspíše v tomto odvětví projevila o rok dříve, neţ v ostatních odvětvích. Paradoxně největšího průměrného výsledku hospodaření bylo dosaţeno v roce, kdy téměř všechna ostatní odvětví vykazovala značný propad. Mezi roky 2008 a 2009 byl nárůst průměrného výsledku hospodaření před zdaněním více neţ dvojnásobný. Společnosti v tomto odvětví jsou z velké části závislé na makroekonomických ukazatelích a ze značné míry jsou tak ovlivňovány monetární politikou státu. V roce 2010 byl zaznamenán opětovný pokles průměrného výsledku hospodaření o 26,12%. Vzhledem k velkému počtu subjektů v tomto odvětví je poměrně sloţité určit konkrétnější příčiny tohoto poklesu.


36

4.5 Doporučení vhodného odvětví Abychom mohli identifikovat odvětví, které je nejvhodnější pro vstup nové společnosti na trh, popřípadě které je vhodné pro investice v podobě nákupu akcií jiţ existujících společností, musíme si stanovit určitá kritéria. Ideální by bylo, aby dané odvětví vykazovalo v kaţdém roce rostoucí výsledek hospodaření. Vzhledem k hospodářské krizi, která se ve většině odvětví více či méně projevila, takové odvětví bohuţel ve zúţeném výběru není. Proto pouţijeme statistický ukazatel Průměrné procento přírůstku. Díky tomuto ukazateli zjistíme, o kolik se v průměru změnila hodnota průměrného výsledku hospodaření v kaţdém sledovaném roce. Tab. 3

průměrná tempa přírůstku průměrného výsledku hospodaření na jednu společnost

49.50.2 35.23 -27,4% 37,38%

5.10 5.20 31,50% -23,17%

29.10 35.10 5,61% -40,62%

35.12 24.30 17,88% -57,77%

64.19 6,79%

Z tabulky výše můţeme vidět, která odvětví na konci sledovaného odvětví dosahovala niţšího průměrného výsledku hospodaření, neţ na začátku. Jedná se o ta odvětví, u kterých dosahuje průměrné tempo přírůstku záporných hodnot. Jedná se o odvětví 49.50.2, 5.20, 40.62 a 24.30. Největší relativní propad zaznamenalo odvětví 24.30 - Výroba ostatních výrobků získaných jednostupňovým zpracováním oceli. Toto odvětví bylo silně zasaţeno hospodářskou krizí a ani v prvních letech po největším propadu nejeví s porovnáním s ostatními odvětvími náznaky rychlejšího vzestupu. Proto toto odvětví nedoporučuji ani k zaloţení nové společnosti, ani k investici do akcií. Druhým nejhorším odvětvím je odvětví 35.10 – Výroba, přenos a rozvod elektřiny. Toto odvětví je vzhledem k poměrně velkému počtu akciových společností zajisté příhodné pro vstup do odvětví z hlediska bariér. Velkým trendem v tomto odvětví je výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů a také tato výroba byla hojně dotována státem v podobě garantovaných výkupních cen. Problémem je, ţe tato dotační politika jiţ skončila a zaloţení nového podnikatelského subjektu jiţ není tak jistou investicí, jako v letech 2009 a 2010. I tak se ale jedná o odvětví, do kterého by bylo moţné vstoupit s novou akciovou společností. Dalším odvětvím se záporným průměrným tempem růstu je odvětví 49.50.2 – Potrubní doprava plynovodem. Jelikoţ je toto odvětví reprezentováno pouze jednou společností – RWE Transgas a.s., příčiny tohoto propadu jsem byl schopen identifikovat a na základě zjištěných informací (viz kapitola 4.5) bych na základě tohoto jednoročního propadu, ač velkého, toto odvětví neodsuzoval. Vstup nové společnosti do odvětví můţeme prakticky vyloučit, neboť doprava plynu závisí na přístupu k plynovodu a RWE Transgas má na tento předmět podnikání monopol. Určitě bych toto odvětví ale doporučil investorům. Posledním odvětvím, které na konci sledovaného období mělo niţší průměrný výsledek hospodaření neţ na začátku, je odvětví 5.20 – Těţba a


37

zpracování hnědého uhlí. Toto odvětví má jednu velikou nevýhodu v podobě docházejících zásob hnědého uhlí a omezení těţby limity stanovenými státem. Zaloţení nové společnosti v tomto odvětví vzhledem k prostorové náročnosti a ne příliš příznivému dopadu na ţivotní prostředí a s tím spojená potřebná povolení ani uvaţovat nebudu. Ve prospěch investování do tohoto odvětví působí závislost výroby elektrické energie na hnědém uhlí. Nicméně z dlouhodobého hlediska u tohoto odvětví předpokládám postupný úpadek a nahrazování hnědého uhlí obnovitelnými zdroji. Odvětvím, které vykázalo nejmenší, ale zato kladné průměrné tempo růstu, je odvětví 29.10 – Výroba motorových vozidel a jejich motorů. Toto odvětví bylo poměrně silně zasaţeno krizí. Vzhledem k průměrnému výsledku hospodaření na jednu společnost, počtu společností a výsledkům ve výroční zpráve společnosti Škoda Auto a.s. usuzuji, ţe je to právě Škoda Auto, která stojí za tak pozitivními výsledky v tomto odvětví. Nebýt expanzivní politiky společnosti Škoda Auto a.s. na východní trhy, nejspíše by se toto odvětví z krize tak rychle nedostalo. Proto je dle mého názoru mnohem lepší investovat do společnosti Škoda Auto a.s., neţ zakládat novou společnost. Vyšší průměrné tempo růstu vykázalo odvětví 64.19 – Ostatní peněţní zprostředkování. Do tohoto odvětví se řadí společnosti jako Československá obchodní banka a.s., Wüstenrot hypoteční banka a.s. apod. V tomto odvětví se krize projevila o rok dříve, neţ v ostatních odvětvích. Díky ní je i důvěra lidí v toto odvětví niţší a i vykázané průměrné výsledky hospodaření vykazují jistou nestabilitu. Pokud by měla do tohoto odvětví vstoupit nová společnost, musela by přijít s něčím novým, co by ji nějakým způsobem odlišilo. Velikou bariérou vstupu do tohoto odvětví je nutné získání licence od ČNB. Jednou z podmínek získání této licence je sloţení základního kapitálu ve výši nejméně 500 milionů Kč. Pokud ale na český trh chce vstoupit nová společnost zabývající se bankovnictvím, musí se jednat právě o akciovou společnost. Jiné obchodní společnosti nemohou být licencovány. Odvětví 35.12 - Přenos elektřiny – je další z odvětví které vykázalo kladné průměrné tempo růstu. Toto odvětví je ovládáno monopolem. ČEPS a.s. je jediným licencovaným provozovatelem elektrické přenosové soustavy, která tvoří páteřní síť elektrických rozvodů v ČR, čili v tomto odvětví jiţ není moţné zakládat nové společnosti. Nicméně do tohoto odvětví se řadí i odběratelé společnosti ČEPS a.s., kteří dále rozvádějí elektřinu ke koncovým zákazníkům. I tady je ale trh plně nasycen a vstup nového subjektu by byl technicky i konkurenčně velmi náročný. ČEPS a.s. nebude ani zajímavý pro investory, neboť jeho jedinným akcionářem je stát. Nezbývá neţ doporučit investici do dalších společností, jako je E.ON Distribuce a.s. Odvětví 5.10 – Těţba a zpracování černého uhlí – je podobně jako odvětví 5.20 nevhodné pro vstup nové společnosti na trh z hlediska náročnosti na vázanost vykonávání této činnosti na nalezištích černého uhlí. Tato naleziště jsou však jiţ obsazena společností OKD a.s. Proto, vzhledem k lepším výsledkům a větším zásobám černého uhlí neţ uhlí hnědého doporučuji investovat spíše do tohoto akcií v tomto odvětví. Je však potřeba brát v potaz provázanost tohoto


38

odvětví na odvětví, která zpracovávají ţeleznou rudu a její produkty a ve kterých se černé uhlí pouţívá jako zdroj tepla. Tato odvětví byla silně zasaţena krizí

Závěr

39

5 Závěr Sekundárního cíle práce, tedy zpracování výchozích dat, jsem dosáhl za pouţití popisné statistiky se zaměřením na míry poloh a variability, variační koeficienty, apod. Jako další pouţité metody, které jsem vyuţil, uvádím prvky elementární charakteristiky časových řad - koeficient růstu, tempo a průměrné tempo přírůstku. Primárním cílem práce bylo vyhodnotit nejvýkonnější odvětví akciových společností v České republice a na základě toho doporučit odvětví vhodné pro investici do akcií a pro vstup nové společnosti na trh. U odvětví, která se dostala do uţšího výběru, jsem se snaţil co nejpřesněji analyzovat jejich vývoj v letech 2006 – 2010. Díky relativně malému počtu subjektů ve zkoumaných odvětvích jsem mohl identifikovat konkrétní společnosti a na základě výročních zpráv a odborných článků určit faktory, které ovlivnily jejich výsledky hospodaření. Po zpracování výchozích dat a informací z výročních zpráv zkoumaných společností není dle mého názoru většina odvětví vhodná pro zaloţení nové společnosti, coţ je důsledkem toho, ţe zkoumaná odvětví jsou často buď úzce zaměřená nebo jsou vázána na určitou lokalitu (např. odvětví těţby a zpracování hnědého a černého uhlí) nebo se jedná o odvětví, která svou podstatou zajišťuje jeden podnikatelský subjekt (např. odvětví Potrubní doprava plynovodem). Bariéry pro vstup nové společnosti do těchto nejvýkonnějších odvětví tvoří kapitálová náročnost i státní politika a vytvoření nového subjektu se nabízí spíše společnostem působícím v těchto odvětvích například v zahraničí. Výjimkou je odvětví 35.10 – Výroba, přenos a rozvod elektřiny. Zaloţení například nové solární či větrné elektrárny, byť jiţ bez státních dotací, je dle mého názoru nejreálnější moţností nového vstupu do odvětví. Náklady na výstavbu takové elektrárny a její zapojení do sítě jsou oproti nákladům na vstup do jiných odvětví zanedbatelné. Druhým odvětvím, které přichází v úvahu, je odvětví 64.19 – Ostatní peněţní zprostředkování. Odlišnou situaci vidím v doporučení pro akciové investory. Kromě odvětví 24.30 se nedomnívám, ţe by investice do akcií zde zkoumaných odvětví byly ztrátové. Je potřeba vzít v úvahu provázanost jednotlivých odvětví, kdy zainteresované společnosti mají často jediného akcionáře v podobě mateřské společnosti a na burze se obchoduje aţ s akciemi těchto mateřských subjektů, které jsou často nadnárodního charakteru, mají mnohem širší zaměření a jejich dceřinné společnosti se objevují hned v několika nejvýkonnějších odvětvích. Provedené analýzy sledují posuzovaná odvětví v období, které bylo zasaţeno několika výraznými vlivy, od hospodářské krize aţ po mimořádné zásahy státní legislativy. K dosaţení hospodářských výsledků u jednotlivých odvětví vedly různé kroky, mimořádné podpory státu, dotace nebo zdraţování, které se v dřívějším období objevovaly minimálně. Proto se domnívám, ţe z krátkodobého pohledu výsledek mé práce vykazuje potenciály pro investice do některých odvětví, z dlouhodobého hlediska by bylo vhodné měření posuzovat opakovaně a vytvořit tak dostatečné předpoklady pro vhodnou investici.

Závěr

40

Prodpady v období let 2008 – 2009 jsou příkladem nutnosti silného investora a zároveň varováním pro neuváţené investice nepodloţené dostatečnou ekonomickou rozvahou. Další roky ukáţí, zda Česká republika vytváří opravdové investiční potenciály, anebo bude více potřeba analyzovat investiční prostředí v etapě nestálého ekonomického růstu.

Literatura

41

6 Literatura [1] Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) [online]. Kontaktní zaměstnanec: Jaroslava Fabianková. Praha : Český statistický úřad, 2008 [cit. 2011-03-19]. Dostupné z WWW: . ISBN 978-80-250-1660-2. [2] JANKŮ, Martin. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult. Praha: C. H. Beck, s. r. o., 2010. ISBN 978-80-7400-344-8. [3] MAREK, Petr. Rozdělování hospodářského výsledku a dividendová politika. Praha: Ekopress, 2000. ISBN 80-86119-28-9. [4] MARTINOVIČOVÁ, Dana. Základy ekonomiky podniku. Praha: Alfa Publishing, 2006. ISBN 80-86851-50-8. [5] HINDLS, Richard - HRONOVÁ, Stanislava - NOVÁK, Ilja: Metody statistické analýzy pro ekonomy. 2. aktualiz. a rozšíř. vyd. Management Press, Praha 2000. ISBN 80-7261-013-9.. [6] ŠITNER, Roman. Loni přibylo rekordní mnoţství firem. Hn.ihned.cz [online]. 2008 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://hn.ihned.cz/c122907150-loni-pribylo-rekordni-mnozstvi-firem. [7] Počet obchodních společností v ČR se vloni zvýšil o 5,4 procenta [online]. 2011 [cit. 2012-04-21]. Dostupné z: http://www.investujeme.cz/pocetobchodnich-spolecnosti-v-cr-se-vloni-zvysil-o-5-4-procenta/ [8] CHALUPSKÝ, Martin. Teplý rok 2007 vyrovnal RWE Transgas prodejem zemního plynu do zahraničí [online]. 2011 [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://www.rwe.cz/cs/tz-rok-2008-681/ [9] HORÁČEK, Filip. RWE Transgas loni klesl zisk o 22 procent na 10 miliard [online]. 2011 [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/rwe-transgas-loni-klesl-zisk-o-22-procent-nadeset-miliard-pkb-/ekoakcie.aspx?c=A090421_105002_ekoakcie_fih. [10] Tržby RWE Transgas v loni klesly. Zisk naopak stoupl [online]. 2011 [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/penize/clanek.phtml?id=667586. [11] CHALUPSKÝ, Martin. RWE prodělává na dlouhodobých nákupních kontraktech [online]. 2011 [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://www.rwe.cz/cs/tiskove-zpravy-9415/ [12] Dopady ekonomické krize na sektor paliv a energetiky ČR. In: . Energetika č. 1/2011 [online]. 2011 [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: www.tpue.cz/sites/default/files/dek.doc. [13] Výroční zpráva OKD, a.s., za rok 2008. In: [online]. 2009 [cit. 2012-05-19]. Dostupné z:

Literatura

42

http://www.okd.cz/dokums_presskit/okd_vyrocni_zprava_2008_2858.p df [14] ČTK. OKD: Růst zisku EBITDA za 2008 o 75 pct, vydělala 16,7 miliardy Kč. In: Patria Online [online]. 2009 [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: http://www.patria.cz/Zpravodajstvi/1455979/okd-rust-zisku-ebitda-za2008-o-75-pct-vydelala-167-miliardy-kc.html [15] Česko má zásoby hnědého uhlí uţ jen na 18 let. Další těţba za limity bude obtíţná. In: Ihned.cz [online]. 2009 [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-54858870-cesko-ma-zasoby-hnedeho-uhli-uzjen-na-18-let-dalsi-tezba-za-limity-bude-obtiznau-ebitda-za-2008-o-75pct-vydelala-167-miliardy-kc.html [16] ARKMAN, Libor. Zisk Škody Auto propadl o 68 procent, díky Německu a Číně nebyl ještě horší. In: Ihned.cz [online]. 2010 [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-41581160-zisk-skody-auto-propadlo-68-procent-diky-nemecku-a-cine-nebyl-jeste-horsicesko-ma-zasobyhnedeho-uhli-uz-jen-na-18-let-dalsi-tezba-za-limity-bude-obtiznau-ebitdaza-2008-o-75-pct-vydelala-167-miliardy-kc.html [17] KÜTNER, Dušan. Zetor se loni vrátil do zisku. In: E15.cz [online]. 2010 [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-aenergetika/zetor-se-podle-neauditovanych-vysledku-dostal-loni-do-zisku [18] VAVERKA, Lukáš. Škoda Auto v roce 2010: Provozní zisk víc neţ 11 mld. Kč. In: Auto.cz [online]. 2011 [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: http://www.auto.cz/skoda-auto-loni-zdvojnasobila-provozni-zisk-vic-nez11-mld-kc-55735 [19] ČEZ Distribuce, a. s. Výroční zpráva 2010. In: Cezdistribuce.cz [online]. 2011 [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: http://www.cezdistribuce.cz/edee/content/file-other/distribuce/ospolecnosti/vyroc_zprava_2010_cj.pdf [20] HINDLS, Richard. Statistika pro ekonomy. 8. vyd. Praha : ProfessionalPublishing, 2007. 415 s. ISBN 978-808-6946-436

Vývoj skupiny podnikatelských subjektů (a.s.) dle CZ-NACE v posledních pěti letech a odhad jejich dalšího vývoje

Recommend Documents