Pùvodní práce
PSYC HIATR IE ROÈNÍK 18 2014 ÈÍSLO 4
VÝVOJ NOVÌ PØIZNANÝCH INVALIDNÍCH DÙCHODÙ Z DÙVODU DUŠEVNÍCH A FYZICKÝCH ONEMOCNÌNÍ V ÈR V LETECH 2001–2011 TRENDS IN NEWLY ADMITTED DISABILITY PENSIONS DUE TO MENTAL AND PHYSICAL DISORDERS IN THE CZECH REPUBLIC BETWEEN 2001 AND 2011 MIROSLAVA JANOUŠKOVÁ1, PETR WINKLER1, LADISLAV KÁŽMÉR2 Psychiatrické centrum Praha/Národní ústav duševního zdraví Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Pøírodovìdecká fakulta Univerzity Karlovy 1
2
SOUHRN Duševní onemocnìní jsou nejèastìjší pøíèinou disability v dnešní Evropì. Nepøíznivý zdravotní stav jedince je v ÈR pojímán jako komplexní sociální událost, a je tudíž ošetøen v rámci sociální politiky státu. Konkrétními nástroji, s jejichž pomocí se øeší finanèní výpomoc z dùvodu dlouhodobì nepøíznivého zdravotního stavu, jsou pøedevším instituty invalidního dùchodu a sociální pomoci, které oba spadají do systému sociálního zabezpeèení. Cílem této studie je zhodnotit vývoj pøiznaných invalidních dùchodù v letech 2001–2011 v kontextu legislativních zmìn sociální politiky ÈR. Analýza byla provedena na datech poskytnutých Èeskou správou sociálního zabezpeèení. Trendy pøiznaných invalidních dùchodù z dùvodu duševního onemocnìním byly analyzovány spolu s vývojem invalidních dùchodù pøiznaných z dùvodu jiných skupin onemocnìní. U všech skupin duševních onemocnìní došlo mezi lety 2001 a 2011 k významnému nárùstu èerpání invalidních dùchodù. Duševní onemocnìní tak v pøiznávání invalidních dùchodù patøí mezi tøi nejèastìjší skupiny diagnóz, pøièemž mezi samotnými duševními onemocnìními jsou nejèastìjší pøíèinou psychotické poruchy a poruchy nálady s úzkostnými stavy. Klíèová slova: duševní onemocnìní, invalidní dùchody, sociální zabezpeèení, invalidita
SUMMARY Mental health problems are the single most common cause of disability in contemporary Europe. Czech social policy considers long-term unfavorable health conditions as complex social events that require social protection. Health related social events are treated mainly by two instruments: disability pension and social support scheme, which both belong to the system of social security. The aim of this study was to analyze the trends in newly admitted disability pensions in the context of amendments of relevant legislation. Data for years 2001–2011 were collected through the Czech Social Security Administration and the analysis focused on trends of admitted disability pensions due to both, mental as well as physical diagnoses. Number of admitted pensions increased at all subgroups of mental disorders between 2001 and 2011. Mental health problems currently belong to the three most frequent causes of admitted disability pensions. The most frequent diagnoses within mental disorders are psychotic, mood and anxiety disorders. Key words: mental health, disability pensions, social security, disability Janoušková M., Winkler P., Kážmér L. Vývoj novì pøiznaných invalidních dùchodù z dùvodu duševních a fyzických onemocnìní v ÈR v letech 2001 až 2011 Psychiatrie 2014;18(4):161-165.
Úvod Duševní onemocnìní pøedstavují nejèastìjší pøíèinu disability v Evropì. Vyjádøeno pomocí ukazatele DALY, kombinující poèet let žitých s onemocnìním [YLD – Years Lived with Disability] a poèet let ztracených v dùsledku pøedèasných úmrtí [YLL – Years of Life Lost]; WHO( 2001), jsou duševní onemocnìní pøíèinou 30,5 % celkových DALY v pùvodních 15 státech EU, 23,8 % DALY ve 13 státech pøistoupivších v roce 2004 a 24,5 % DALY v ÈR (WHO, 2011). Lidé s duševním onemocnìním zároveò patøí k nejrychleji rostoucí skupinì pøíjemcù dávek ze sociálního zabezpeèení ve vyspìlých zemích, kdy napø. v USA tvoøí tøetinu (Drake et al., 2013; Frank, 2013), v Dánsku, Nizozemsku, Švédsku a Švýcarsku dokonce polovinu všech pøíjemcù novì uznaných dávek pro
161
nepøíznivý zdravotní stav – nemocenských a invalidních dùchodù (OECD, 2010). V Èeské republice dosud chybí studie, které by se zabývaly podrobným rozborem invalidních penzí v pøípadech duševních onemocnìní. Raboch a Wenigová (2012) ve svých zjednodušených propoètech nákladù na duševní zdraví vypoèítali, že v roce 2003 bylo ze státního rozpoètu vyplaceno 22,135 mld. korun na invalidní dùchody související s diagnózami duševních onemocnìní, což pøedstavuje podle autorù asi 0,87 % HDP. Jedná se tedy o problematiku, která významným zpùsobem ovlivòuje státní rozpoèet. Tato studie si klade za cíl popsat vývoj invalidních dùchodù v letech 2001–2011 v souvislosti s rùznými typy diagnóz a prozkoumat, do jaké míry je tento trend spojen s vývojem opatøení a legislativními zmìnami sociální politiky státu.
Pùvodní práce
P SYCH I A T R I E ROÈNÍK 18 2014 ÈÍSLO 4 Historický vývoj invalidní penze Invalidní dùchod je jedním z nejstarších nástrojù sociální politiky, který byl v èeských zemích zaveden již v roce 1924 (zákon è. 221/1924 Sb.) jako souèást penzijního pojištìní. Po roce 1948 se invalidní penze staly jednou ze složek systému sociálního zabezpeèení. Od roku 1956 (zákon è. 55/1956 Sb.) rozlišuje èásteènou a plnou invaliditu (Potùèek, 1995). Po pádu komunismu penzijní pojištìní pøešlo zpìt pod systém sociálního pojištìní spravovaného Ministerstvem práce a sociálních vìcí (MPSV). Invalidní dùchody jsou hrazené z fondu sociálního zabezpeèení, který je souèástí státního rozpoètu. Dosud nebyl vytvoøen samostatný fond tak, jak se tomu stalo napøíklad v pøípadì zdravotního pojištìní. Penzijní pojištìní je spravováno Èeskou správou sociálního zabezpeèení, která byla založena v roce 1990 zákonem è. 210/1990 Sb. Zákon 155/1995 Sb. definuje plnou invaliditu, která je pøedpokladem pøiznání invalidního dùchodu, takto: „Pojištìnec je plnì invalidní, jestli z dùvodu dlouhodobì nepøíznivého zdravotního stavu a) poklesla jeho schopnost soustavné výdìleèné èinnosti nejménì o 66 %, nebo b) je schopen pro zdravotní postižení soustavné výdìleèné èinnosti jen za zcela mimoøádných podmínek“ (§39 zákona è. 155/1995 Sb.). Èásteèná invalidita souvisí s poklesem schopnosti o 50 % (§44). Plná a èásteèná invalidita musí být dùsledkem „dlouhodobì nepøíznivého zdravotního stavu [...] který podle poznatkù lékaøské vìdy má trvat déle než jeden rok“ (§26 zákona è. 155/1995 Sb.). Schopnost soustavné výdìleèné èinnosti se odvíjí od tìlesných, smyslových a duševních schopností pojištìného jedince (§6 vyhlášky 284/1995). Dalším pøedpokladem invalidního dùchodu je doba úèasti na pojištìní (PSP, 1995). Napø. osoba ve vìku 26–28 let musí být pojištìna (tzn. zamìstnána nebo studující) alespoò 4 roky (§40 zákona 155/1995 Sb.). Výše invalidního dùchodu se skládá ze dvou èástí stejnì jako ostatní druhy dùchodù. Základní výmìr èinil od roku 1995 èástku 680 Kè a prùbìžnì se zvyšoval. Procentní výmìr zahrnoval 1,5 % základního výmìru (0,75 % u èásteèného dùchodu) za každý rok úèasti na dùchodovém pojištìní (§41, §45 zákona 155/1995 Sb.). Napø. v roce 2001 èinila prùmìrná plná invalidní penze 6 638 Kè a pøedstavovala 45 % prùmìrné mzdy v daném roce – 14 750 Kè (ÈSÚ, 2014). Legislativní zmìny platné po roce 2010 pøinesly drobné zmìny ve výpoètu invalidních penzí. Základní výmìr èinil 2 230 Kè v roce 2011. Procentní výmìr se odvíjel od stupnì uznané invalidity, výše mzdy a poètu let úèasti na dùchodovém pojištìní (ÈSSZ, 2010). Prùmìrná výše invalidního dùchodu prvního stupnì èinila 6 094 Kè, druhého stupnì 6 748 Kè a tøetího 10 004 Kè v roce 2011, zatímco prùmìrná mzda 24 466 Kè (ÈSÚ, 2014). Invalidní dùchod tak dosahoval 25 % (první stupeò), 28 % (druhý stupeò) nebo 41 % výše prùmìrné mzdy. Je patrné, že invalidní dùchody nepøedstavují dostateènou náhradu výdìlku. Lidé pobírající invalidní dùchod mohou být zamìstnáni s pøihlédnutím k jejich snížené pracovní schopnosti, avšak zejména pro lidi s duševním onemocnìním není jednoduché takové zamìstnání najít. Aktuální zmìny v koncepci invalidních penzí po roce 2010 Parlament Èeské republiky schválil významné zmìny v dùchodovém pojištìní s platností od roku 2010 (zákon è. 306/2008 Sb.; vyhláška è. 359/2009). Od roku 2004 pøipravovala tzv. Bezdìkova komise penzijní reformu, která se mimo jiné dotkla též invalidních dùchodù (MPSV, 2009). Zmìnila
se definice invalidity a již nejsou rozlišovány dva typy (plná a èásteèná). Novì existuje pouze jedna dávka, nazývaná invalidní dùchod, jejíž výše se odvíjí od tøí stupòù invalidity. Invalidita prvního stupnì je pøiznána, jestliže pracovní schopnost pojištìnce poklesla o 35–49 %. Druhý stupeò je založen na poklesu pracovní schopnosti o 50–69 % (pøibližnì odpovídá pøedchozí èásteèné invaliditì) a tøetí stupeò se váže na pokles pracovní schopnosti o více než 70 % (MPSV, 2009). Podmínka úèasti na dùchodovém pojištìní zùstává. Výše invalidní penze se odvíjí od stupòù, stále však zachovává dvousložkový charakter. Základní výmìr èiní 9 % prùmìrné mzdy a procentní výmìr 0,5 % pro první stupeò, 0,75 % pro druhý stupeò a 1,5 % pro tøetí stupeò invalidního dùchodu za každý rok úèasti na dùchodovém pojištìní (MPSV, 2011). Dùvodová zpráva k novele zákona vysvìtluje nastalé zmìny finanèní udržitelností penzijního systému (PSP, 2008). Ministerstvo práce a sociálních vìcí zdùvodòuje novelu (zejména ustavení prvního stupnì invalidního dùchodu) coby dùsledek pokroku moderní medicíny a vìdy a jejich pozitivního dopadu na lidské zdraví. Mnoho nemocí mùže být nyní léèeno, vyléèeno nebo alespoò stabilizováno èi zpomaleno (MPSV, 2009). Specifikem duševních onemocnìní je jejich komplexnost, nemají pouze zdravotní, ale hlavnì sociální dopady na své nositele. Kromì rozvoje medicíny je tedy nezbytné rozvíjet i sociální služby, zejména ty založené na komunitní bázi, které pøispívají k pøekonávání sociálních pøekážek a integraci do spoleènosti i na pracovní trh. Zdroj dat Analyzovaná data pocházejí z databáze Lékaøské posudkové služby Èeské správy sociálního zabezpeèení (LPS ÈSSZ). Pøíslušná data obsahují kumulativní informace o povaze a výsledcích posudkù žádosti o nìkterou z forem sociálních dávek (napø. invalidní dùchod, pøíspìvek na péèi, mimoøádné výhody atd.) vyhodnocené lékaøi posudkové služby. Zdravotní stav žadatele byl hodnocen na úrovni diagnózy mezinárodní klasifikace nemocí (MKN), pøièemž pozitivní výsledek byl u každé z pøiznaných sociálních dávek posouzen na jistém stupni postižení. Pro úèely analýz byla využita data o žádostech o pøiznání invalidního dùchodu, a to v období let 2001–2011. Jelikož ve vztahu k výsledku žádosti mohl každý ze žadatelù požádat o pøíslušnou formu dávky vícekrát, do analýz byly zahrnuty jenom ty záznamy o invalidních dùchodech, u kterých LPS rozhodla kladnì. Data byla zprostøedkována Ministerstvem zdravotnictví ÈR v rámci projektu financovaného Evropskou komisí na téma aktivního stárnutí obyvatelstva ÈR. Výsledky Invalidní dùchody podle typu onemocnìní Frekvenèní analýza dat pøiznaných invalidních dùchodù za léta 2001–2011 ukazuje, že duševní onemocnìní pøedstavují v posledních 11 letech druhou hlavní pøíèinu všech pøiznaných invalidních dùchodù v ÈR. Zároveò jde o skupinu onemocnìní, jejíž podíl na celkovém poètu pøiznaných invalidních dùchodù roste nejrychleji. Od roku 2001 do roku 2011 stoupl podíl duševních onemocnìní na celkových pøiznaných invalidních dùchodech z 14,54 % na 20,02 %, kdežto podíl hlavní pøíèiny pøiznaných invalidních dùchodù – nemocí svalové, kosterní soustavy a pojivové tkánì – se nezmìnil (26,98 % a 26,82 %). U tøetí nejèastìjší pøíèiny – nemocí
162
Pùvodní práce
Vývoj počtu přiznaných invalidních důchodů
PSYC HIATR IE ROÈNÍK 18 2014 ÈÍSLO 4
Vývoj struktury přiznaných invalidních důchodů (v %)
Graf 1: Vývoj poètu pøiznaných invalidních dùchodù podle pohlaví v ÈR, 2001–2011
Graf 2: Vývoj struktury pøiznaných invalidních dùchodù podle typu onemocnìní, 2001–2011
obìhové soustavy – sledujeme pokles na celkovém podílu z 14,93 % na 10,46 %. U ètvrté nejèastìjší pøíèiny – novotvarù – sledujeme nárùst z 11,24 % na 12,20 %. Vývoj celkového poètu pøiznaných invalidních dùchodù v letech 2001–2011 je zachycen v grafu 1. Vývoj struktury pøiznaných invalidních dùchodù podle typu onemocnìní je pak zachycen v grafu 2. Invalidní dùchody z dùvodu duševního onemocnìní Podrobná analýza invalidních dùchodù z dùvodu duševního onemocnìní ukazuje významný rùst mezi lety 2001 a 2008, kdy mùžeme sledovat stabilizaci poètu novì pøiznaných invalidních dùchodù. Za posledních 11 let se vìková struktura pøiznaných invalidních dùchodù vyvíjela v souvislosti se zvyšujícím se vìkem odchodu do dùchodu. Invalidní dùchod je nejèastìji pøiznáván pøedevším lidem v pøeddùchodovém vìku (graf 3). Zatímco v období let 2001–2003 byl invalidní dùchod z dùvodu duševního onemocnìní pøiznáván nejèastìji lidem ve vìku 50–54 let (22,3 %) a 45–49 let (19,5 %), v období let 2010–2011 byli nejèastìjšími pøíjemci lidé ve vìku 50–54 let (18,8 % pøiznaných invalidních dùchodù v daném roce) následováni skupinou 55–59 let (16,0 % pøiznaných invalidních dùchodù). Vidìt lze tedy celkový nárùst vìku pøíjemcù invalidního dùchodu v analyzovaném období.
163
V souvislosti s legislativními zmìnami pøijatými po roce 2010 je možné se domnívat, že zastavení rùstu celkového poètu pøiznaných invalidních dùchodù souvisí právì s tìmito zmìnami institucionální povahy. U nìkterých diagnóz došlo dokonce i k poklesu celkového poètu (napø. u nemocí svalové a kosterní soustavy, nemocí obìhové soustavy), u jiných k setrvání na stejném stavu jako v roce 2010 (duševní nemoci, nemoci nervové soustavy), v jednom pøípadì došlo k nárùstu (novotvary). Zkoumaná data jsou pouze do roku 2011, nelze tedy analyzovat hloubìji další vliv zmìn v posledních letech. Porovnáním grafù 1 a 4 mùžeme vidìt, že celkovì jsou muži èastìjšími pøíjemci invalidních dùchodù, avšak v pøípadì duševních onemocnìní pøevládají ženy (OECD, 2010; ÈSÚ, 2012). Existují odlišnosti v dùvodech pøiznání invalidních dùchodù. Ženy pøedstavují 55 % všech pøíjemcù novì pøiznaných dùchodù z dùvodu duševního onemocnìní (rok 2011). U žen pøevládají dùchody v návaznosti na afektivní poruchy, u mužù je to skupina diagnóz zahrnující schizofrenii, schizotypální poruchy a poruchy s bludy. Diskuse Studie se vìnuje vývoji invalidních dùchodù v kontextu rùzných typù onemocnìní. Zvláštní pozornost je vìnována pøiznaným invalidním dùchodùm z dùvodu duševních
Pùvodní práce
P SYCH I A T R I E ROÈNÍK 18 2014 ÈÍSLO 4
Vývoj počtu přiznaných invalidních důchodů
Graf 3: Vývoj pøiznaných invalidních dùchodù z dùvodu poruchy duševní a poruchy chování (F00-F99) dle vìku pøi zaslání žádosti, 2001–2011
Graf 4: Vývoj pøiznaných invalidních dùchodù v letech 2001–2011 z dùvodu duševního onemocnìní podle vybraných typù duševních onemocnìní a pohlaví
onemocnìní. Vliv legislativních zmìn mìl zatím pouze èásteèný vliv na vývoj tìchto dávek. Podrobnìjší analýza ukazuje, že vývoj invalidních penzí z dùvodu duševních onemocnìní sleduje spíše všeobecné spoleèenské trendy, a to pøedevším demografické stárnutí na jedné stranì, jakožto i rùst významu duševních onemocnìní v souvislosti s novodobými procesy epidemiologického pøechodu na stranì druhé. Koncept epidemiologického pøechodu, který zahrnuje model vývoje struktury nemocnosti, poukazuje na nárùst výskytu duševních onemocnìní v posledních desetiletích (Kramer, 1980). Bruthansová, Èervenková a Koláøová (2001) však vysvìtlují nárùst plných invalidních dùchodù všech typù po roce 2000 sociálními pøíèinami a zmìnou legislativy. Od roku 1999 došlo k nárùstu nezamìstnanosti a stále èastìjšímu vyhledávání øešení situace „útìkem do nemoci“ s cílem získat invalidní dùchod. Zároveò zmìna legislativy v roce 2001 zpøísnila zpùsoby výpoètu pøedèasných starobních dùchodù (zákon è. 116/2001 Sb.). Oba tyto dùvody se týkají zejména skupin lidí starších 50 let. Zmiòované pøíèiny mùžeme tedy spoleènì s mìnícími se pracovními podmínkami rovnìž pokládat za faktor stojící za výrazným nárùstem invalidních dùchodù pøiznaných z dùvodu duševních onemocnìní v posledním desetiletí, a to zejména u skupiny lidí v pøeddùchodovém vìku. Rychlý nárùst invalidních dùchodù v zemích OECD v posledních letech je pøevážnì zpùsoben psychickými problémy, èasto v mladém vìku (OECD, 2010). OECD (2014) doporuèuje prevenci v podobì vèasného odhalení a léèby duševních onemocnìní s vìtším zamìøením na mladší vìkové kategorie, neboś pøibližnì 50 % duševních nemocí propukne
pøed patnáctým rokem vìku a 5 % závažných duševních onemocnìní má svùj poèátek pøed pìtadvacátým rokem života. Øešení disability zpùsobené duševními poruchami by se proto podle OECD (2010) mìlo stát cílem politických zmìn. Zároveò je tøeba klást dùraz na zmìnu postojù lékaøù, kteøí jsou prvními kontaktními osobami, na nìž se lidé s problémy obracejí, a celého systému sociálního zabezpeèení smìrem k vìtšímu akceptování duševních nemocí ve spoleènosti (ibid). Jedním z prùvodních faktorù, které mají vliv na zvýšení výskytu invalidních dùchodù z dùvodu duševních nemocí, jsou i mìnící se požadavky na pracovištích, zejména nejistota, stres a pracovní podmínky. Avšak stále jsou na tom zamìstnaní lidé lépe co se týèe duševního zdraví než lidé mimo trh práce. Výzkumy prokazují pozitivní vliv práce na zdraví, zvláštì to duševní (napø. OECD, 2010; Waddel a Burton, 2006). Kvalitní sociální a pracovní prostøedí je protektivním faktorem zdraví jedince. Dnešní ekonomicky aktivní èlovìk stráví v prùbìhu pracovního týdne vìtšinu svého èasu právì v zamìstnání. Proto není pøekvapivé, že vhodné pracovnìprávní podmínky, jakožto i kladné vztahy na pracovišti významnì pøispívají k celkovému zdraví jedince. Následnì je možné pøedpokládat, že lidé žijící a pracující v pøíznivém sociálním klimatu budou následnì nejen spokojenìjší se svým životem a zdravìjší po duševní i fyzické stránce, ale též výkonnìjší a efektivnìjší v plnìní svých každodenních pracovních povinností a sociálních rolí. Zamìstnanost lidí s duševním onemocnìním je velmi nízká. Podle OECD (2010) je zamìstnána pouze jedna ze ètyø takto postižených osob (pro srovnání s 40–70% zamìstnaností u jiných typù onemocnìní). Lidé se závažnými duševními onemocnìními
164
Pùvodní práce jsou èastìji na nemocenské než zamìstnanci s jinými zdravotními problémy (OECD, 2014). Ve Velké Británii pøedstavují duševní nemoci pøibližnì polovinu všech krátkodobých absencí v zamìstnání (OECD, 2014). Èasté absence zpùsobené zdravotním stavem vedou k významným ztrátám v produktivitì a nepøímým (skrytým) nákladùm na duševní onemocnìní. Zároveò je prokázáno, že pøedchozí pobírání nemocenské významnì zvyšuje pravdìpodobnost budoucího pøiznání invalidního dùchodu (napø. Gjesdal et al., 2008; Kivimaki, 2004). Zvláštì ohrožené disabilitou z dùvodu duševního onemocnìní jsou ženy. Muži jsou celkovì èastìjšími pøíjemci invalidních dùchodù, avšak v pøípadì duševních onemocnìní pøevládají ženy (OECD, 2010). V Èeské republice pobíralo v roce 2011 invalidní dùchod 199 076 žen a 232 314 mužù (ÈSÚ, 2012). V celkovém úhrnu ženy pøedstavují 46 % pøíjemcù invalidních dùchodù, avšak v pøípadì novì pøiznaných invalidních penzí z dùvodu duševního onemocnìní ženy pøevládají (55 %). V Èeské republice nejsou dostupná data týkající se celkové prevalence invalidních dùchodù v èlenìní dle jednotlivých skupin diagnóz, proto zde analyzujeme pouze statistiky novì pøiznaných invalidních dùchodù, které toto èlenìní zahrnují. Zapojování lidí s duševním onemocnìním na trhu práce, jejich podpora, aktivizace, zrovnoprávnìní a zamìøení na schopnosti namísto handicapù by proto mìly být prioritou sociálních opatøení. Øešením vycházejícím ze zkušeností severských zemí jsou èásteèné úvazky pro lidi s disabilitou, doplnìné finanèní podporou a sociálními a zdravotními službami. Flexibilnì nastavené služby podpory zamìstnávání osob s duševním onemocnìním by nemìly být pøerušené nalezením vhodné pracovní pozice, ale mìly by pokraèovat i nadále. Zvláštní pozornost by mìla být vìnována zejména ženám a lidem v pøeddùchodovém vìku.
PSYC HIATR IE ROÈNÍK 18 2014 ÈÍSLO 4 Závìr Duševní onemocnìní se podílejí na celkovém poètu novì pøiznaných invalidních dùchodù zhruba z 20 % a pøedstavují nejrychleji rostoucí pøíèinu pro udìlení invalidních dùchodù v ÈR. Legislativní zmìny pøijaté v roce 2010 zpùsobily spíše pøibrzdìní tohoto rùstu, což ovšem mùže pøivodit sociální problémy a snížení kvality života lidí s duševním onemocnìním. Vzhledem ke všeobecným spoleèenským trendùm, jako jsou stárnutí populace, pokraèující procesy epidemiologického pøechodu ve vyspìlých zemích, zmìny v charakteru práce atp., lze i nadále oèekávat rùst celkové zátìže zpùsobené duševními onemocnìními. Tuto zátìž lze do jisté míry snižovat prostøednictvím vhodných regulaèních opatøení, která mohou smìøovat napøíklad k vìtšímu zpøístupnìní trhu práce a celoživotního vzdìlávání pro lidi s duševním onemocnìním. Zvýšení investic do systému péèe o lidi s duševním onemocnìním obecnì se vzhledem k výše popsanému jeví jako bezvýhradná priorita.
Mgr. et Mgr. Miroslava Janoušková Národní ústav duševního zdraví Topolová 748 250 67 Klecany e-mail:
[email protected] Do redakce došlo: 22. 10. 2014 K publikaci pøijato: 24. 11. 2014
LITERATURA Bruthansová D, Èervenková A, Koláøová M. Vývoj invalidity v Èeské republice a ve vybraných zemích EU. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních vìcí, 2002. ÈSSZ, 2010. Zmìny v dùchodovém pojištìní od 1. 1. 2011. On-line: http:// www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/zmeny-v-duchodovempojisteni-od-1-1-2011.htm. Downloaded: 01-09-2014. Downloaded: 28-07-2014. ÈSÚ, 2004. Vývoj pøíjmù jako jeden z èinitelù ovlivòujících výši a strukturu spotøeby. On-line: http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan. nsf/t/5B0034354E/$File/T2.pdf. Downloaded: 25-05-2014. ÈSÚ, 2012. Zaostøeno na ženy a muže. Èeský statistický úøad. On-line: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/kapitola/1413-12-r_2012-15. Downloaded: 28-07-2014. ÈSÚ, 2014. Èeská republika od roku 1989 v èíslech. On-line: http:// www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/p/320181-14#13. Downloaded: 01-09-2014. Drake RE, Frey W, Bond GR, Goldman HH, Salkever D, Miller A, Milfort R. Assisting social security disability insurance beneficiaries with schizophrenia, bipolar disorder, or major depression in returning to work. Am J Psychiatry. 2013; 170(12):1433-1441. Frank RG. Helping (some) SSDI beneficiaries with severe mental illness return to work. Am J Psychiatry. 2013; 170(12):1379-1381. Gjesdal S, Ringdal PR, Haug K, Mcland JG. Long-term sickness absence and disability pension with psychiatric diagnoses: A population-based cohort study. Nord J Psychiatry. 2008; 62:294-301. Kivimäki M, Forma P, Wikström J, Halmeenmäki T, Pentti J, Elovainio M, Vahtera J. Sickness absence as a risk marker of future disability pension: the 10-town study. J Epidemiol Community Health. 2004; 58:710–711. Kramer M. The rising pandemic of mental disorders and associated chronic diseases and disabilities. ACTA Paediatrica Scandinavica Supplement. 1980; 62(285):382–397.
165
MPSV, 2009. Nový zpùsob posuzování invalidity od 1. ledna 2010. Online: http://www.mpsv.cz/cs/7888. Downloaded 25-05-2014. MPSV, 2011. Invalidní dùchody. On-line: http://www.mpsv.cz/cs/619. Downloaded: 25-05-2014. OECD, 2010. Sickness, Disability and Work: Breaking the Barriers; A Synthesis of Findings Across Oecd Countries: Organisation for Economic Co-operation and Development. Paris : OECD Publishing, 2010. OECD, 2014. Making Mental Health Count: The Social and Economic Costs of Neglecting Mental Health Care. OECD Health Policy Studies. Paris : OECD Publishing, 2014. Potùèek M. Sociální politika, Studijní texty, 1st ed. Praha : Sociologické nakladatelství, 1995. PSP, 1995. Dùvodová zpráva. On-line: http://www.psp.cz/eknih/1993ps/ tisky/t157400d.htm. Downloaded 25-05-2014. PSP, 2008. Novela z. o dùchodovém pojištìní. On-line: http://www.psp. cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=5&CT=435&CT1=0. Downloaded: 25-05-2014. Raboch J, Wenigová B, eds. Mapování stavu psychiatrické péèe a jejího smìøování v souladu se strategickými dokumenty Èeské republiky (a zahranièí). Praha : Èeská psychiatrická spoleènost, 2012. Waddel G, Burton AK. Is Work Good for Your Health and Well-Being? Report commissioned by the Department for Work and Pensions. London : TSO, 2006. WHO, 2001. The World health report: 2001. Mental health: new understanding, new hope. Geneva : WHO, 2001. WHO, 2011. Mental Health Atlas. Geneva : WHO, 2011.
