Vývoj nezaměstnanosti v České republice

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví

Vývoj nezaměstnanosti v České republice

Bakalářská práce

Autor:

Pavel Solnař Bankovní management, Bankovní manaţer

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Zdeňka Suchomelová

Duben, 2011

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Teplicích, dne 5. 3. 2011

Pavel Solnař

Poděkování Rád bych poděkoval Ing. Zdeňce Suchomelové, vedoucí mé bakalářské práce, za konzultace při vedení práce a podnětné připomínky.

Anotace Tato práce se v první kapitole věnuje pojmu nezaměstnanost, druhům nezaměstnanosti a míře nezaměstnanosti. Znalost těchto pojmů je důleţitá v dalších kapitolách. V druhé kapitole píšu o trhu práce a institucích zabývajících se nezaměstnaností. Třetí kapitola je o právních úpravách politiky zaměstnanosti, aktivní a pasivní politice zaměstnanosti. Čtvrtá a nejdůleţitější část pojednává o vývoji nezaměstnanosti v České republice a v jejích krajích. Zmiňuji se zde také o chování zaměstnavatelů v době hospodářské krize a o cizincích. Podrobněji se zabývám vývojem nezaměstnanosti v následující kapitole. Ta je zaměřena na nezaměstnanost v Ústeckém kraji a okrese Teplice. Obě předchozí části jsou doplněny tabulkami a grafy. V závěrečné kapitole se krátce zmiňuji o vztahu Evropské unie k nezaměstnanosti.

Annotation In the first chapter of this work the definitions of unemployment, kinds of unemployment and a scale of unemployment are being explained. Knowledge of these definitions is important in other chapters. In the second chapter I write about a labour market and institutions dealing with unemployment. The third chapter is about legislative changes of employment policy, about active and passive employment policy. The fourth and the most important chapter deals about the progress of unemployment in the Czech Republic and its regions. The dealing of employers in the time of recession and employment of foreigners is also mentioned here. In the fifth chapter I focus on this progress of unemployment, particularly in Ústecky region, Teplice district. Charts and graphs are added in chapters 4 and 5. And in the last chapter I briefly mention the attitude of European Union towards unemployment.

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 6 1.

Nezaměstnanost .................................................................................................................. 8 1.1. Definice pojmu nezaměstnanost .................................................................................. 8 1.2. Charakteristika nezaměstnaných ................................................................................. 8 1.3. Druhy nezaměstnanosti ............................................................................................. 11 1.3.1. Dlouhodobá nezaměstnanost .................................................................................. 13 1.4. Míra nezaměstnanosti ................................................................................................ 14

2.

Trh práce ........................................................................................................................... 19 2.1. Trh práce a nezaměstnanost....................................................................................... 19 2.2. Subjekty na trhu práce ............................................................................................... 21 2.3. Instituce zabývající se nezaměstnaností .................................................................... 23

3.

Politika zaměstnanosti ...................................................................................................... 25 3.1. Právní úprava politiky zaměstnanosti ........................................................................ 25 3.2. Aktivní politika zaměstnanosti .................................................................................. 26 3.3. Pasivní politika zaměstnanosti .................................................................................. 27

4.

Vývoj nezaměstnanosti v ČR ........................................................................................... 29 4.1. Celkový přehled......................................................................................................... 29 4.2. Vývoj nezaměstnanosti po roce 1990 ........................................................................ 31 4.3. Vývoj nezaměstnanosti podle krajů........................................................................... 32 4.4. Chování zaměstnavatelů v době hospodářské krize .................................................. 37 4.5. Cizinci v ČR .............................................................................................................. 38

5.

Nezaměstnanost v Ústeckém kraji .................................................................................... 39 5.1. Základní informace o Ústeckém kraji ....................................................................... 39 5.2. Vývoj nezaměstnanosti v Ústeckém kraji ................................................................. 41 5.3. Aktivní politika zaměstnanosti v Ústeckém kraji ...................................................... 43 5.4. Nezaměstnanost v okrese Teplice ............................................................................. 43

6.

Evropská unie a nezaměstnanost ...................................................................................... 48

Závěr ......................................................................................................................................... 50 Seznam pouţité literatury: ........................................................................................................ 52 Seznam pouţitých zkratek: ....................................................................................................... 54 Seznam pouţitých obrázků a tabulek: ...................................................................................... 55

5

Úvod Cílem mé bakalářské práce je zmapovat vývoj nezaměstnanosti v České republice. To však není moţné bez vysvětlení některých důleţitých pojmů, které s nezaměstnaností souvisí. Pro větší názornost při sledování vývoje nezaměstnanosti uvedu podrobněji vývoj v Ústeckém kraji a v okrese Teplice. Má práce je rozdělena do šesti kapitol. V první části se věnuji pojmu nezaměstnanost. Zde podrobněji charakterizuji, co je to nezaměstnanost a kdo je nezaměstnaný. Dále popisuji různé druhy nezaměstnanosti. Nakonec vysvětluji pojem míra nezaměstnanosti, který je pro sledování vývoje nezaměstnanosti podle mého názoru nejdůleţitější. Druhá část se zabývá trhem práce a zejména jeho vztahem k nezaměstnanosti. V této kapitole také seznamuji s institucemi, které mají určitý vztah k nezaměstnanosti. Třetí část má za úkol přiblíţit čtenářům naši politiku nezaměstnanosti a její rozdělení na aktivní a pasivní politiku. Jmenuji zde i některé právní předpisy o zaměstnanosti. Čtvrtá část je vlastně základní kapitolou této bakalářské práce. Zabývá se vývojem nezaměstnanosti v České republice. Obsahuje několik srovnávacích tabulek, ve kterých čtenář můţe sám posoudit vývoj nezaměstnanosti v různých obdobích. Uvádím k nim i své osobní komentáře a názory. Tabulky obsahují údaje jiţ od roku 1990, kdy jsme ještě nebyli samostatná Česká republika. Pro sledování celkového vývoje jsou však tyto údaje uţitečné, neboť pojem nezaměstnanosti začíná být u nás aktuální po roce 1989, kdy jsme přešli po pádu komunismu na trţní hospodářství. Součástí této kapitoly je také porovnání nezaměstnanosti v jednotlivých krajích. Z nich jsem si vybral Ústecký kraj, jehoţ situaci podrobněji rozebírám v následující páté části. Zde posuzuji mimo jiné i okres Teplice, kde je nezaměstnanost jedním z hlavních problémů. To platí i pro celý Ústecký kraj. V poslední šesté části krátce popisuji i vztah Evropské unie, jíţ jsme od roku 2004 součástí, k nezaměstnanosti. V úvodu bych chtěl zdůraznit, ţe problematika nezaměstnanosti a zejména jejího vývoje je velice široká, a proto jsem se více zaměřil na některá období a na určité oblasti. Z prostudovaných zdrojů, jsem se snaţil vybrat a utřídit pojmy, které nám nezaměstnanost a její vývoj pomohou lépe pochopit a poznat. Mně se to podařilo i díky návštěvám Úřadu práce v Teplicích, kde jsem získal informace, které bych pouhým studiem literatury nezískal.

6

Domnívám se, ţe nezaměstnanost je celospolečenským problémem, tudíţ doufám, ţe moje práce můţe být inspirací pro ty, kteří se tématem nezaměstnanosti chtějí zabývat a moţná i pomoci při jeho řešení.

7

1. Nezaměstnanost 1.1. Definice pojmu nezaměstnanost V ekonomické rovině lze nezaměstnanost charakterizovat jako nerealizovanou nabídku práce na trhu práce. Jedná se o stav nerovnováhy na trhu práce, kdy nabídka převládá nad poptávkou nebo kdy struktura nabídky neodpovídá struktuře poptávky, je tedy důsledkem nerovnováţného stavu hospodářství jako celku. Nezaměstnanost můţeme hodnotit z různých hledisek. Můţe být výsledkem toho, jak je organizováno a řízeno zaměstnávání lidí v určité zemi. Dále ji lze povaţovat za odraz nepersonálních trţních sil, kterými je ovládán lidský faktor. Můţeme ji ale také povaţovat za důsledek určitých schopností, dispozic a postojů jedinců.1 Nezaměstnanost je celospolečensky velmi sledované téma. Je to proto, ţe má vliv nejen na celou společnost z důvodu ekonomického, ale i na jednotlivé členy společnosti. Zde se však nejedná pouze o ekonomický dopad, ale tento stav můţe mít vliv i na psychiku a zdraví nezaměstnaného a jeho blízkých. Nezaměstnanost je tedy sloţitý pojem, který nelze hodnotit pouze z globálního pohledu. Nezaměstnaností nejsou ohroţeni všichni obyvatelé stejnou měrou. Jsou však určité skupiny lidí např. ţeny, mladiství a absolventi škol, handicapované osoby a pracovníci předdůchodového věku, které postihuje nezaměstnanost více. Nezaměstnaností jsou postiţeny častěji také osoby s niţším vzděláním a kvalifikací. Důleţitá je i doba, po kterou nezaměstnanost trvá. Čím je delší, tím jsou zpravidla horší její dopady a obtíţnější i nákladnější bývá její řešení.

1.2. Charakteristika nezaměstnaných Pro pochopení pojmu, kdo vlastně nezaměstnaný je, bude dobré rozdělit celkové obyvatelstvo na: a) ekonomicky aktivní, které je dále děleno na: osoby zaměstnané osoby nezaměstnané (jimiţ se budu dále zabývat) 1

Halásková, R., Trh práce a politika zaměstnanosti. Ostravská univerzita, katedra psychologie. Ostrava 2001,

s. 68

8

b) ekonomicky neaktivní, tj. obyvatelstvo tvořené nejčastěji studenty, důchodci, ţenami v domácnostech, apod. Nezaměstnaní podle ILO (Mezinárodní organizace práce, jíţ se budu dále věnovat v následující kapitole) jsou všechny osoby 15leté a starší (bez horní věkové hranice), které ve sledovaném období souběţně splňovaly dále uvedené tři základní podmínky: byly bez práce, to znamená, ţe nebyly v placeném zaměstnání a nevykonávaly samostatnou výdělečnou činnost; hledaly aktivně práci. Aktivní formou se rozumí hledání práce prostřednictvím úřadu práce nebo soukromé zprostředkovatelny práce, hledání práce přímo v podnicích, dále hledání prostřednictvím příbuzných či známých, vyuţívání inzerce, podnikání kroků pro zaloţení vlastní firmy, podání ţádosti o pracovní povolení a licence nebo aktivní hledání zaměstnání jakýmkoliv jiným způsobem; byly připraveny k nástupu do práce, tj. během referenčního období byly k dispozici okamţitě nebo nejpozději do 14 dnů pro výkon placeného zaměstnání ve vlastní podniku.2 Výklad nezaměstnaného podle Eurostatu (statistický úřad Evropské unie) je shodný s definicí ILO, pouze s tou výjimkou, ţe přesně určuje nejen spodní, ale i horní hranici věku nezaměstnaného. Mezi nezaměstnané mohou být zařazení jedinci ve věku 15 aţ 74 let, kteří splňují uvedené podmínky ILO (nemají práci, aktivně hledají a mohou okamţitě nastoupit do zaměstnání). V České republice jsou přípustné obě zmíněné definice. Moţnost získání dávek v nezaměstnanosti je však u nás podmíněna registrací a spoluprací s úřady práce.3 Následující graf by měl lépe přiblíţit sloţitou problematiku zaměstnanosti. Je to proto, ţe ne všichni lidé bez práce chtějí pracovat. Z těch, kteří pracovat chtějí, nemohou nebo nejsou ochotni všichni nastoupit do zaměstnání ihned. Existuje také skupina lidí, která si práci nehledá, a skupina, která pracovat nechce vůbec. V grafu se odráţí jiţ zmiňovaná ekonomická aktivita a neaktivita.

2

Český statistický úřad, Statistická ročenka České republiky 2009, nakladatelství Scientia s. r. o., Praha 2009,

s. 320, ISBN 978-80-250-1948-1 3

Halásková, R., Trh práce a politika zaměstnanosti, Ostravská univerzita, katedra psychologie, Ostrava 2001,

s. 69

9

Obrázek č. 1: Vymezení skupin osob vůči zaměstnání

Zdroj: Petr Mareš, Nezaměstnanost jako sociální problém, Sociologické nakladatelství, Praha 1998, s. 19

10

1.3. Druhy nezaměstnanosti Jako první bych rozdělil nezaměstnanost na: dobrovolnou nedobrovolnou Dobrovolná nezaměstnanost: Osoba setrvává dobrovolně nezaměstnaná, není ochotna přijmout práci za nabízenou mzdu (nezahrnuje se do statistik nezaměstnaných). Z celoplošného hlediska nás dobrovolná nezaměstnanost nezajímá, protoţe dnes není zákonem předepsána povinnost pracovat. Člověk se můţe dobrovolně rozhodnout, ţe se ţivit prací nebude (např. protoţe zdědil peníze), nesmí však porušovat zákon (např. pácháním kriminální činnosti). Nedobrovolná nezaměstnanost: Je opakem dobrovolné nezaměstnanosti. Vzniká proto, ţe počet uchazečů o práci je vyšší neţ počet pracovních míst. Pokud se některý z členů naší společnosti dostane ne vlastním zaviněním do sociální tísně, je ve vyspělé společnosti pro tyto případy vybudovaný záchranný sociální systém. Protoţe je však zaloţený na solidaritě těch, kteří pracují (neboť z jejich daní se berou peníze na financování podpor v nezaměstnanosti atd.), je vţdy velmi těţkou politickou a ekonomickou otázkou najít únosnou míru tohoto přerozdělování tak, aby sociální pomoc byla dostatečná. Zároveň ne aţ tak vysoká, aby nesváděla k jejímu zneuţívání. Míra přerozdělování nesmí neúměrně zatěţovat pracující část populace. Nedobrovolnou nezaměstnanost si můţeme dále rozdělit např. na: frikční nezaměstnanost sezónní nezaměstnanost cyklickou nezaměstnanost strukturální nezaměstnanost Frikční nezaměstnanost (dočasná, vyhledávací) Člověk přeruší zaměstnání pouze na chvíli, neţ si najde nové. Jedná se o přirozený, krátkodobý jev, který je pro trţní hospodářství pozitivní. Uplatňuje se zde zákon nabídky a poptávky na trhu práce. Je logické, ţe čím je přijatelnější systém podpor státu v nezaměstnanosti, tím se prodluţuje čas hledání místa, které je pracovník ochoten přijmout.

11

Cyklická nezaměstnanost (konjunkturální) V období krize dochází k nárůstu nezaměstnanosti a sniţování objemu mezd, naopak v období konjunktury dochází k nárůstu zaměstnanosti a zvyšování mezd. Firmy potřebují nové pracovní síly, kterých je na trhu relativně stále stejné mnoţství a díky působení zákona nabídky a poptávky cena práce roste. Cyklická nezaměstnanost vzniká jako důsledek odbytových potíţí (viz. nezaměstnanost z nedostatečné poptávky). Sezónní nezaměstnanost Souvisí obvykle s ročním obdobím. Je to vlastně cyklická nezaměstnanost, která se opakuje pravidelně ve spojení s přírodním cyklem. Projevuje se například ve stavebnictví, zemědělství, cestovním ruchu atd. Strukturální nezaměstnanost (systémová) Některá odvětví se dostávají do útlumu (u nás např. těţké strojírenství, těţební průmysl), lidé přicházejí o práci. Jiná odvětví v národním hospodářství jsou naopak ve fázi rozvoje a nové pracovní

síly

potřebují.

Část

strukturální

nezaměstnanosti

tvoří

nezaměstnanost

technologická, při které osoby ztrácejí zaměstnání v důsledku nahrazení ţivé práce technikou. Bohuţel do strukturální nezaměstnanosti mohou upadnout i vysoce kvalifikovaní pracovníci, jejichţ kvalifikace v důsledku změn výrob ztrácí na trhu práce smysl a není nadále potřebná. Optimálním řešením je rekvalifikace.4 Uvedené typy nezaměstnaností nejsou jediné a v praxi můţe docházet i k jejich kombinaci, která výsledné účinky můţe násobit. Pro zajímavost bych zmínil ještě několik druhů: Nepravá nezaměstnanost: Patří sem osoby, které se registrují jako nezaměstnaní, ale zároveň pracují nelegálně v neformální a šedé ekonomice. Snaţí se vyčerpat v plném rozsahu nárok na podporu v nezaměstnanosti. Neúplná zaměstnanost: Nejčastěji jde o zkrácenou pracovní dobu, sdílení pracovního místa, kdy se o jedno pracovní místo (a příjem z něho) dělí dvě osoby či pokusy o zavedení čtyřdenního pracovního týdne a sníţení počtu pracovních hodin (spolu s poklesem výdělku). Patří sem také lidé, kteří přijali

4

J. Kraft a P. Bednářová, Ekonomie I. Teorie, grafy a příklady, Technická univerzita v Liberci 2005, s. 38,

ISBN 80-7083-989-9

12

práci, nevyuţívající jejich schopností a kvalifikace. Je to jeden ze způsobů, kterými se společnost snaţí čelit masové nezaměstnanosti.5 Nezaměstnanost z nedostatečné poptávky: Agregátní (celková) poptávka je příliš nízká, aby bez zřetele na kvalifikaci a rozmístění zájemců o práci poskytla práci všem, kdo chtějí při stávající reálné mzdě pracovat. Počet nezaměstnaných při stávající úrovni peněţních mezd převyšuje počet volných pracovních míst.6 Skrytá nezaměstnanost Velkou část této skupiny tvoří vdané ţeny. Jde vlastně o nezaměstnané, kteří nejsou jako nezaměstnaní registrování. Pokud by byla příleţitost, pak by se nechali zaměstnat, ale jinak nemají zájem být registrováni jako nezaměstnaní.7 Na závěr ještě doplním, jak bývá chápána plná zaměstnanost. Je to stav, kdy ten, kdo chce pracovat a akceptovat přitom mzdu, kterou mu zaměstnavatelé za daných podmínek mohou nabídnout, zaměstnání vţdy najde (převáţná část nezaměstnanosti v této situaci je chápána jako frikční, respektive dobrovolná). Za míru odpovídající plné zaměstnanosti je povaţována přibliţně její 2-6% úroveň (tato hranice není fixní, po druhé světové válce roste). Překroční této hranice, jak směrem dolů, tak i směrem nahoru bývá většinou povaţováno za neţádoucí.8

1.3.1. Dlouhodobá nezaměstnanost O něco více bych se chtěl zaměřit na dlouhodobou nezaměstnanost. Je to situace, kdy nezaměstnaný nemá práci déle neţ 1 rok. V takovém případě je velmi těţký návrat zpět do práce. Petr Mareš ve své knize uvádí, ţe doba trvání nezaměstnanosti se obvykle vypočítává dvěma odlišnými způsoby. V prvním případě je doba trvání aktuální nezaměstnanosti totoţná s dobou mezi registrací nezaměstnané osoby na úřadu práce a datem provedení výpočtu.

5

Petr Mareš, Nezaměstnanost jako sociální problém, Sociologické nakladatelství, Praha 1998, s. 22,

ISBN 80-901424-9-4 6

David W. Pearce, Macmillanův slovník moderní ekonomie, nakladatelství Victoria Publishing, a. s., s. 262,

ISBN 80-856-05-42-2 7

J. Kraft a P. Bednářová, Ekonomie I. Teorie, grafy a příklady, Technická univerzita v Liberci 2005, s. 38,

ISBN 80-7083-989-9 8

Petr Mareš, Nezaměstnanost jako sociální problém, Sociologické nakladatelství, Praha 1998, s. 25,

ISBN 80-901424-9-4

13

V druhém případě je trvání nezaměstnanosti chápáno jako období od registrace dané osoby mezi nezaměstnanými na úřadě práce po její vyřazení z registrace. Dlouhodobá nezaměstnanost můţe mít za následek změnu ţivotní úrovně a sociálního postavení, rodinnou krizi, změnu v sociálních vztazích, ztrátu autority, rozpad navyklého způsobu ţivota, finanční úpadek, zhoršení zdravotního stavu, ztrátu sociálních kontaktů v důsledku ztráty zaměstnání atd. V souvislosti s dlouhodobou nezaměstnaností se objevují i negativní jevy, jako je alkoholismus, kriminalita atd. Člověk ztrácí motivaci hledat si nové pracovní místo na trhu práce. Informace o délce nezaměstnanosti je významná pro vytipování problémových regionů či sociálních kategorií. I nízká míra nezaměstnanosti můţe být nepříznivá, jestliţe jde z větší části o nezaměstnanost dlouhodobou. Tam, kde je míra nezaměstnanosti sice vyšší, ale obrat mezi nezaměstnanými je rychlý (nízký podíl dlouhodobě nezaměstnaných), je situace příznivější. A to jak z hlediska samotných nezaměstnaných osob, tak i z hlediska zátěţe nezaměstnanosti na státní rozpočet. Je to dáno jednak niţšími poţadavky na podpory, jednak faktem, ţe opětovné zařazení dlouhodobě nezaměstnaných si vyţaduje nesrovnatelně vyšší náklady neţ zprostředkovaní práce osobám, pro které je nezaměstnanost jen krátkou ţivotní epizodou. Dlouhodobá nezaměstnanost je spojena ještě s jedním významným jevem, totiţ s velkým výskytem období opakované nezaměstnanosti v průběhu pracovní kariéry jedince. Tak jako existují sociální kategorie či regiony s rizikem vyššího výskytu dlouhodobé nezaměstnanosti, existují i sociální kategorie a regiony s vyšším rizikem opakované nezaměstnanosti.9

1.4. Míra nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti je definována jako podíl nezaměstnaných ku všem osobám schopným pracovat (tedy zaměstnaným i nezaměstnaným).

9

Petr Mareš, Nezaměstnanost jako sociální problém, Sociologické nakladatelství, Praha 1998, s. 25-26,

ISBN 80-901424-9-4

14

Výpočet míry nezaměstnanosti:

u - míra nezaměstnanosti U - počet lidí bez práce (nezaměstnaní) E - počet zaměstnaných lidí L - celkový počet pracovních sil (L=E+U) V praxi se přesnost takového měření těţko zajišťuje, kaţdá metoda má své nedostatky.10 Pokud bychom potřebovali výsledek v procentech, vynásobili bychom uvedený vzorec číslem 100. Zjišťování rozsahu a míry nezaměstnanosti Přes snahu mezinárodních autorit, jako jsou Mezinárodní úřad práce či OECD, nejsou statistiky z různých zemí nikdy zcela srovnatelné. V různých zemích se pro zjišťování počtu nezaměstnaných a míry nezaměstnanosti pouţívá různých přístupů. V zásadě však existují dva hlavní postupy zjišťování. V prvním z nich se vychází z počtu ţadatelů o práci registrovaných na pracovních úřadech. V druhém případě jsou podkladem výběrová šetření, prováděná pravidelně v populaci. Porovnání výsledků výběrových šetření zaměstnanosti v jednotlivých zemích je podmíněno sjednocením metodiky zjišťování: zjišťováním stejných údajů, pouţitím stejných definic a stejných klasifikací, časovou synchronizací šetření, popřípadě i centrálním zpracováním výsledků. Výhodou výběrových šetření je, ţe zachycují jak nezaměstnané registrované na pracovních úřadech, tak i nezaměstnané neregistrované. Běţná míra nezaměstnanosti představuje jen globální pohled na stav nezaměstnanosti. Teprve porovnáváním nezaměstnanosti uvnitř populace, ale i mezi jednotlivými populacemi dává hrubou představu o jejich specifických rysech. S uvedeným tématem souvisí otázka přistěhovalectví z rozvojových zemí a migrace pracovních sil vůbec, otázka vzdělanosti a kvalifikace pracovních sil, otázka výše minimálních mezd a podpor v nezaměstnanosti a mnohé další (např. nelegální pobyty a práce „načerno“).

10

Pavel Tuleja, Analýza pro ekonomy, nakladatelství Computer Press, a. s., Brno 2007, s. 155-156,

ISBN 978-80-251-1801-6

15

Petr Mareš referuje o speciálních mírách nezaměstnanosti. Jsou to zejména: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti, neboli podíl počtu osob nezaměstnaných déle jak 13 týdnů v celku pracovní síly. Odděluje tak informaci o dlouhodobé nezaměstnanosti od informace o nezaměstnanosti frikční. K tomu je nutno poznamenat, ţe další mírou dlouhodobé nezaměstnanosti je podíl dlouhodobě nezaměstnaných v celku nezaměstnaných osob. Míra propuštěných z práce, jako podíl právě propuštěných k celkové pracovní síle. Zachycuje okamţitou tendenci na trhu práce. Míra nezaměstnaných dospělých osob, jako podíl nezaměstnaných starších 25 let na celkové pracovní síle starší 25 let. Míra nezaměstnaných hledajících si zaměstnání na plný úvazek jako podíl jen těch nezaměstnaných, kteří hledají práci na plný úvazek, v celku pracovníků pracujících na plný úvazek. Míra zahrnující lidi pracující z ekonomických důvodů na zkrácenou pracovní dobu. Tento ukazatel je trochu sloţitější. V jeho čitateli je součet nezaměstnaných osob hledajících zaměstnání na plný úvazek, poloviny osob hledajících zaměstnání na zkrácenou pracovní dobu a polovina osob, které jiţ z ekonomických důvodů na zkrácený úvazek pracují. Ve jmenovateli je celková pracovní síla, od níţ je odečtena polovina počtu osob pracujících na zkrácenou pracovní dobu. Míra zohledňující rezignované pracovníky, která je analogická míře zahrnující osoby pracující z ekonomických důvodů na zkrácenou dobu. Jen jsou navíc v čitateli i jmenovateli přičteny osoby, které by sice chtěly pracovat, ale jiţ nevěří, ţe práci někdy získají.11 V statistických ročenkách se setkáváme s tzv. mírou registrované nezaměstnanosti. Ta byla do června 2004 počítána jako podíl, kde v čitateli byl počet neumístěných uchazečů o zaměstnání a ve jmenovateli disponibilní pracovní síla tj. zaměstnaní z výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) + neumístění uchazeči o zaměstnání. Od července 2004 zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR míru registrované nezaměstnanosti podle nové metodiky. Jedná se o podíl, kde v čitateli je počet dosaţitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání a ve 11

Petr Mareš, Nezaměstnanost jako sociální problém, Sociologické nakladatelství, Praha 1998, s. 23-25,

ISBN 80-901424-9-4

16

jmenovateli součet počtu zaměstnaných z VŠPS, pracujících cizinců registrovaných na úřadech práce, nebo s platným povolením k zaměstnávání, či ţivnostenským oprávněním a počtu dosaţitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání. Pro lepší přehlednost uvádím oba způsoby výpočtu ve vzorcích: stará metodika (do června 2004)

nová metodika (od července 2004)

Míra registrované nezaměstnanosti – MRN Neumístění uchazeči o zaměstnání – NUOZ Dosaţitelní neumístění uchazeči o zaměstnání - DNUOZ Disponibilní pracovní síla – DPS Zaměstnaní z výběrového šetření pracovních sil – VŠPS pracující cizinci - C Neumístění uchazeči o zaměstnání jsou definováni jako občané trvale bydlící v příslušné oblasti, kteří nejsou v pracovním nebo obdobném vztahu k zaměstnavateli ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost a kteří poţádali úřad práce o zprostředkování vhodného zaměstnání. Dosaţitelní neumístění uchazeči o zaměstnání jsou evidovaní uchazeči (včetně občanů EU a EHP), kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, protoţe nemají ţádnou objektivní překáţku pro přijetí do zaměstnání.12 Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS) Šetření VŠPS podléhají všechny osoby obvykle bydlící v domácnostech náhodně vybraných bytů. Není rozhodující, mají-li zde pobyt trvalý, přechodný, dlouhodobý nebo nehlášený. U 12

Český statistický úřad, Statistická ročenka České republiky 2009, nakladatelství Scientia s. r. o., Praha 2009,

s. 298, ISBN 978-80-250-1948-1

17

osob mladších neţ 15 let se sledují jen základní údaje týkající se vztahu k osobě v čele domácnosti, věku, pohlaví, národnosti a státní příslušnosti. Za osoby starší 15 let se vyplňují další otázky, které popisují jejich uplatnění na trhu práce. Kaţdý byt zůstává v souboru po dobu 5 po sobě jdoucích čtvrtletí. Kaţdé čtvrtletí také dochází k obměně souboru, a to z 20 %. VŠPS provádí Český statistický úřad od prosince 1992 a probíhá nepřetrţitě na celém území České republiky. Všichni tazatelé jsou vázáni slibem mlčenlivosti o všech šetřených skutečnostech podle zákona č. 89/95 Sb., o státní statistické sluţbě. Šetření poskytuje informace o celkové nezaměstnanosti a jejím charakteru, o struktuře nezaměstnaných z hlediska sociálního, profesního, kvalifikačního, délky trvání nezaměstnanosti aj., a to i v územním průřezu13.

13

Stránky české statistického úřadu, dostupný 21.11.2010 z:

http://www.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/vyberove_setreni_pracovnich_sil_vsps

18

2. Trh práce 2.1. Trh práce a nezaměstnanost Práce je jedním ze základních výrobních faktorů. Ten kdo má pracovní sílu (schopnost pracovat), ji můţe, ale nemusí vynakládat. I pracovní síla je zboţím, které lidé nabízí na trhu práce, a poptávku po tomto zboţí mají jak firmy ziskového sektoru (průmysl, zemědělství, sluţby, atd.), tak organizace neziskového sektoru (státní úředníci, učitelé, zdravotníci, armáda, atd.). Obrázek č. 2: Graf celkové nabídky a poptávky v dokonale konkurenčním prostředí

Zdroj: Ing. Jena Švarcová, Ph.D. a kolektiv, Ekonomie stručný přehled, nakladatelství CEED, Zlín 2005

Příklady situací, které mohou nastat na trhu práce: rovnost nabídky a poptávky všichni, kdo chtějí za danou mzdu pracovat, získají práci, firmy nakoupí přesně tolik práce, kolik při dané mzdě poptávají. Tato rovnost nastává při rovnováţné mzdě, převis poptávky poptávku představují firmy, které by koupily více práce, ale za tak nízké mzdy ji nemohou sehnat. Tento stav najdeme v ekonomice, kde je niţší reálná mzda neţ mzda rovnováţná, převis nabídky

19

nabídku představují lidé (domácnosti), kteří nabízí svou práci, část této práce však zůstává firmami nevyuţita – vzniká nezaměstnanost. Tento stav najdeme v ekonomice, kde jsou vyšší reálné mzdy, neţ je mzda rovnováţná. Firmy však nepotřebují jakoukoliv pracovní sílu, ale pracovní sílu s určitou kvalifikací, proto je tento popis trhu velmi zjednodušený. Neuvaţuje totiţ o struktuře poptávky a nabídky, která je v praxi samozřejmostí. Proto se běţně stává, ţe je určitý počet volných (neobsazených) pracovních míst na straně firem a zároveň jsou lidé, kteří nemohou sehnat práci = nezaměstnaní, protoţe mají jinou kvalifikaci, neţ jaká je firmami poţadována. Lidé mají na svou práci určité poţadavky (chtějí práci v určitém oboru, který je zajímá, a která je dobře placená). Čili nehledají jakoukoliv práci. Určité poţadavky má samozřejmě i firma, to dělá trh práce velmi sloţitým.14 Obrázek č. 3: Individuální křivka nabídky práce

Zdroj: Libuše Macáková a kolektiv, Mikroekonomie základní kurs, nakladatelství Melandrium 2007, s. 164

Z obrázku individuální křivky nabídky práce můţeme vyčíst, ţe pracovník nejprve preferuje práci před volným časem, protoţe při vyšší mzdě přináší kaţdá hodina práce vyšší výdělek, který můţe spotřebitel pouţít k získání většího počtu výrobků a sluţeb. To vede k tendenci pracovat déle a na úkor volného času. Jde tedy o nahrazování volného času prací. V tomto případě mluvíme o substitučním efektu. Křivka je ovšem od určitého bodu zakřivená nazpět. To je způsobeno tím, ţe spotřebitel má jiţ dostatečný důchod a chce také více volného času.

14

Ing. Jena Švarcová, Ph.D. a kolektiv, Ekonomie - stručný přehled, nakladatelství CEED, Zlín 2005, s. 41-42,

ISBN 80-903433-1-7

20

Vyšší mzda totiţ od určitého okamţiku vede k nahrazování práce volným časem, coţ nazýváme důchodový efekt. Zatímco substituční efekt jsme schopni předpovědět, důchodový efekt závisí plně na preferencích spotřebitele. Při součtu jednotlivých individuálních křivek se rozdíly v zakřivení vyrovnají (proto není v obrázku č. 2 celková nabídka zakřivená nazpět, jak je tomu u individuální křivky nabídky práce), a to ze dvou důvodů: u jednotlivých individuálních křivek jsou zpětná zakřivení v jiných bodech a při jejich součtu dojde k vyrovnání rostoucí mzda přitahuje na trh nové pracovníky s vyššími transferovými výdělky. 15 pozn. Transferový výdělek je taková výše výdělku, kterou by daný jedinec mohl získat při svém nejlepším alternativním vyuţití. Je to tedy částka, kterou musí získávat, aby „transferoval“, přemístil svou sluţbu do daného způsobu pouţití. Transferový výdělek tak představuje alternativní náklad vstupu.16

2.2. Subjekty na trhu práce Subjekty, které se účastní řešení otázky efektivního vyuţití pracovních sil v národním hospodářství a s tím související nezaměstnanosti, jsou: stát zaměstnanci podnikatelé

15

Libuše Macáková a kolektiv, Mikroekonomie základní kurs, nakladatelství Melandrium 2007, s. 163,

ISBN 978-80-86175-56-0 16

K. Mišičková, Specifika trhu výrobních faktorů, dostupný 14.11.2010 z:

http://edu.uhk.cz/~jindrvo1/files/miek2/semestralky/Specifika_trhu_vyrobnich_faktoru.pdf

21

Obrázek č. 4: Schéma tripartity

Zdroj: Ing. Jena Švarcová, Ph.D. a kolektiv, Ekonomie - stručný přehled, nakladatelství CEED, Zlín 2005

Tomuto trojúhelníku říkáme tripartita (oficiálně Rada pro sociální dialog) a při jednáních se zde řeší otázky regulace mezd, zaměstnanosti atd., mezi zaměstnanci, podnikateli a státem. Zaměstnanci chtějí co nejvyšší mzdy a plnou zaměstnanost (nulovou nezaměstnanost). Ne kaţdý pracovník je však ochoten a schopen odvádět za svou mzdu odpovídající pracovní výkon. Zaměstnance zastupují při jednání odbory, které mají v Evropě tradiční velkou váhu a vliv. Podnikatelé chtějí vyplácet nízké mzdy, aby měli niţší náklady. Pokud by firma s vysokými náklady ztratila konkurenceschopnost, přišli by o práci i její zaměstnanci. Ne kaţdý zaměstnanec je pro firmu přínosný. Firma potřebuje zaměstnance s určitou kvalifikací a s pozitivním vztahem k práci. Pro podnikatele je existence nezaměstnanosti přínosem, protoţe na trhu práce je dostatek pracovních sil, ze kterých si mohou vybírat ty nejlepší, a zároveň převis nabídky práce sráţí její cenu a podnikatelé mají niţší náklady, jsou více konkurenceschopní, dosahují vyšších zisků. Stát se snaţí sladit tyto protichůdné zájmy a najít rozumný a společensky přínosný kompromis, to znamená stát na makroekonomické úrovni musí připustit určitou míru nezaměstnanosti, ovšem pouze nízkou (státy EU připouští rozumnou hranici do výše 5 %). Ke sníţení negativních dopadů této nezaměstnanosti na jednotlivce vytváří systém sociálních opatření: pasivních (podpora v nezaměstnanosti) a aktivních (rekvalifikační programy placené ze státního rozpočtu, podpora vytváření nových pracovních míst, program daňových úlev při

22

zaměstnávání zdravotně postiţených občanů atd.) Stát je ve svých opatřeních omezen financemi státního rozpočtu. Stát je vlastně ve dvojí funkci – jednak ve funkci regulátoru trhu práce a jednak ve funkci zaměstnavatele. Kaţdý šestý zaměstnance pracuje ve státní právě, ve školství, ve zdravotnictví, armádě atd. – tedy v neziskové sféře, ale i ve státních podnicích – tzn. ziskové sféře. Pokud se stát rozhodne zvýšit podpory v nezaměstnanosti, musí ubrat peníze právě na školství, zdravotnictví, důchody atd., nebo zvýšit daně. Stát jako zaměstnavatel bude vţdy nabízet relativně jisté zaměstnání, ale na druhé straně bude vţdy nabízet mzdy o něco niţší neţ průměrné (k tomu má hned dva důvody – je to nejjednodušší forma protiinflačního boje a zároveň vţdy se bude ohlíţet na své omezené prostředky ve státní pokladně).17

2.3. Instituce zabývající se nezaměstnaností Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky Ministerstvo řídí na celostátní úrovni politiku zaměstnanosti a tím ovlivňuje nezaměstnanost. Politika zaměstnanosti je definována jako činnost, směřující k dosaţení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách, produktivnímu vyuţití zdrojů pracovních sil a k zabezpečení práva občanů na zaměstnání. Úřady práce Úřady práce spadají pod správu Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky. Jsou vybaveny právní subjektivitou. Jejich sídla a územní obvody jsou totoţné se sídly a územními obvody obecních úřadů s rozšířenou působností a pověřených obecních úřadů. Hlavní činností úřadů práce je poskytování informací z oblasti pracovního trhu nejen v České republice, ale i v Evropské unii, evidence uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst.18 Dále například provádí zprostředkování zaměstnání uchazečům o zaměstnání, poskytuje poradenské, informační a další sluţby v oblasti zaměstnanosti. Zabezpečuje uplatňování nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti podle zákona. Poskytuje příspěvky z prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti. Vyplácí podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci. Přijímá opatření na podporu rovného zacházení s muţi a ţenami, osobami se 17

Ing. Jena Švarcová, Ph.D. a kolektiv, Ekonomie - stručný přehled, nakladatelství CEED, Zlín 2005, s. 43-44,

ISBN 80-903433-1-7 18

Otevřená encyklopedie Wikipedie, dostupný 17.11.2010 z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9A%C5%99ad_pr%C3%A1ce

23

zdravotním postiţením a s dalšími skupinami osob, které mají ztíţené postavení na trhu práce.19 Získat práci je moţné nejen na úřadu práce, ale také prostřednictvím různých pracovních agentur. Jejich seznam je dostupný na stránkách ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz). Mezinárodní organizace práce Mezinárodní organizace práce (International Labour Organization - ILO) je specializovanou organizací OSN. Usiluje o prosazování sociální spravedlnosti a mezinárodně uznávaných pracovních práv. Byla zaloţena v roce 1919 ve Versailles jako stálé zřízení Společenství národů s cílem podpory světového míru na základě sociální spravedlnosti. ILO sídlí v Ţenevě a nyní má asi 177 členů. Formuluje mezinárodní přístupy a programy přispívající ke zlepšení pracovních a ţivotních podmínek a vytváří mezinárodní pracovní standardy, které slouţí vládám států za model při zavádění vlastních programů.20 Eurostat Eurostat je statistický úřad Evropské unie se sídlem v Lucemburku. Veškerá data získává od jednotlivých členských států Evropské unie a to prostřednictvím organizací tomu pověřených. V České republice je tímto pověřen Český statistický úřad. Eurostat se zabývá především sjednocením těchto dat a jejich převedením do porovnatelné podoby. Jednou z jeho dalších činností je zprostředkování přesunu dat v rámci Evropské unie a postupné sladění metodiky získávání dat, jejich zpracování a vyhodnocování.21

19

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Právní předpisy o zaměstnanosti 2009, s. 15,

ISBN 978-80-86878-92-8 20

Otevřená encyklopedie Wikipedie, dostupný 8.11.2010 z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_organizace_pr%C3%A1ce 21

Otevřená encyklopedie Wikipedie, dostupný 8.11.2010 z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Eurostat

24

3. Politika zaměstnanosti Politika zaměstnanosti je povaţována za jednu z významných součástí sociální politiky státu. Bývá definována jako činnost, směřující k dosaţení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách. Politika zaměstnanosti, která je realizovaná v současnosti vyspělými státy, vychází z pojetí práva na práci jako jednoho ze základních sociálních práv. V současné legislativě je právo na zaměstnání definováno v zákoně o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb.

3.1. Právní úprava politiky zaměstnanosti Státní politika zaměstnanosti je definována v §2 jiţ zmíněného zákona o zaměstnanosti. „1) Státní politika zaměstnanosti v České republice zahrnuje zejména: zabezpečování práva na zaměstnání, sledování a vyhodnocování situace na trhu práce, zpracovávání prognóz a koncepcí zaměstnanosti a rozvoje lidský zdrojů na úseku trhu práce, programů a projektů pro pracovní uplatnění fyzických osob, koordinaci opatření v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce v souladu s evropskou strategií zaměstnanosti a podmínkami pro čerpání pomoci z Evropského sociálního fondu, tvorbu a koordinaci jednotlivých programů a opatření k zajištění priorit v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce, uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti tvorbu a zapojení do mezinárodních programů souvisejících s rozvojem zaměstnanosti a lidských zdrojů na úseku trhu práce, hospodaření s prostředky na politiku zaměstnanosti, poskytování informačních, poradenských a zprostředkovatelských sluţeb na trhu práce, poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci opatření na podporu a dosaţní rovného zacházení s muţi a ţenami, s osobami bez ohledu na jejich rasový a etnický původ, s osobami se zdravotním postiţením a s dalšími skupinami osob, které mají ztíţené postavení na trhu práce, pokud jde o přístup k zaměstnání, rekvalifikaci, přípravu k práci a ke specializovaným rekvalifikačním kurzům, a opatření pro zaměstnávání těchto osob,

25

opatření pro zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postiţením a dalších skupin fyzických osob, které mají ztíţené postavení na trhu práce, usměrňování zaměstnávání pracovních sil ze zahraničí na území České republiky a z území České republiky do zahraničí. 2) Státní politiku zaměstnanosti vytváří stát a podílejí se na ní další subjekty činné na trhu práce zejména zaměstnavatelé a odborové organizace. Při provádění státní politiky zaměstnanosti spolupracuje stát s dalšími subjekty činnými na trhu práce, zejména s územními samosprávnými celky, profesními organizacemi, sdruţeními osob se zdravotním postiţením a organizacemi zaměstnavatelů. 3) Státní správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti v České republice vykonávají: Ministerstvo práce a sociálních věcí, úřady práce.“22 Státní politiku zaměstnanosti můţeme dále rozdělit na aktivní a pasivní.

3.2. Aktivní politika zaměstnanosti Aktivní politiku zaměstnanosti zajišťuje ministerstvo práce a sociálních věcí a úřady práce. Podle situace na trhu práce spolupracují při její realizaci s dalšími subjekty. Cílem aktivní politiky zaměstnanosti je zajištění maximálně moţné úrovně zaměstnanosti. K tomu slouţí různé nástroje. Jsou to např.: rekvalifikace (§110) Získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace včetně jejího udrţování nebo obnovování. investiční pobídky (§ 111) Hmotná podpora zaměstnavatelů k vytváření nových pracovních míst a rekvalifikací nebo školení nových zaměstnanců. veřejně prospěšné práce (§ 112) Časově omezené pracovní příleţitosti spočívající zejména v údrţbě veřejných prostranství, úklidu a údrţbě veřejných budov a komunikací. Dále obdobné činnosti ve prospěch obcí nebo státních a jiných obecně prospěšných institucí. společensky účelná pracovní místa (§ 113) 22

Citace: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Právní předpisy o zaměstnanosti 2009, §2 zákona č. 435/2004

Sb., s. 8, ISBN 978-80-86878-92-8

26

Jsou to místa, která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s úřadem práce a obsazuje je uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. příspěvek na zapracování (§ 116) Můţe být poskytován max. po dobu 3 měsíců. Je určen pro osobu, které úřad práce věnuje zvýšenou péči. příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. (§ 117) Můţe být poskytován max. po dobu 6 měsíců. Je určen pro zaměstnavatele, který přechází na nový podnikatelský program. Slouţí k vyplácení mezd. Dále jsou vyuţívána opatření aktivní politiky zaměstnanosti, jako např.: poradenství, podpora zaměstnávání osob se zdravotním postiţením, cílené programy k řešení nezaměstnanosti.23

3.3. Pasivní politika zaměstnanosti Pasivní politika zaměstnanosti nesměřuje k vytváření pracovních míst, ale slouţí ke kompenzaci ztraceného příjmu v době nezaměstnanosti a při rekvalifikaci. Z prostředků pasivní politiky je hrazena podpora v nezaměstnanosti, podpora při rekvalifikaci, dále poštovné, zdravotní prohlídky uchazečů o zaměstnání k vhodnosti zaměstnání nebo před nástupem do rekvalifikace.24 Podpora v nezaměstnanosti Na podporu v nezaměstnanosti má podle § 39 zákona č. 435/2004 Sb. nárok uchazeč o zaměstnání, který: získal v rozhodném období (tj. za poslední 3 roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání) zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu v délce alespoň 12 měsíců (dále jen předchozí zaměstnání); překrývají-li se doby důchodového pojištění, započítávají se jen jednou, 23

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Právní předpisy o zaměstnanosti 2009, s. 71-82,

ISBN 978-80-86878-92-8 24

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, dostupné 2.12.2010 z: http://portal.mpsv.cz/sz/local/cl_info/info106-

99/cerpani_financi

27

poţádal úřad práce, u kterého je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti a ke dni, k němuţ má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, není poţivatelem starobního důchodu. Podle téhoţ zákona nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá uchazeč o zaměstnání: se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem; to platí i v případě skončení jiného pracovního vztahu z obdobného důvodu, který v posledních 6 měsících před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez váţného důvodu opakovaně sám ukončil vhodné zaměstnání (§ 20) zprostředkované úřadem práce, kterému vznikl nárok na výsluhový příspěvek podle zvláštních právních předpisů a tento příspěvek je vyšší neţ podpora v nezaměstnanosti, která by uchazeči o zaměstnání náleţela, pokud by neměl nárok na výluhový příspěvek.25 Podpora při rekvalifikaci Nárok na podporu při rekvalifikaci má podle § 40 uchazeč o zaměstnání, který se účastní rekvalifikace zabezpečované úřadem práce (§ 109) a ke dni, k němuţ má být podpora při rekvalifikaci přiznána, není poţivatelem starobního důchodu. O podpoře při rekvalifikaci rozhodne úřad práce. Uchazeči o zaměstnání se podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci neposkytuje po dobu: poskytování starobního důchodu, poskytování dávek nemocenského pojištění, s výjimkou dávek nemocenského pojištění, které jsou uchazeči o zaměstnání poskytovány z účasti na nemocenském pojištění z titulu výkonu činností podle § 25 odst. 3. nebo zaměstnání podle § 25 odst. 5, vazby.26

25

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Právní předpisy o zaměstnanosti 2009, s. 35-36,

ISBN 978-80-86878-92-8 26

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Právní předpisy o zaměstnanosti 2009, s. 36-38,

ISBN 978-80-86878-92-8

28

4. Vývoj nezaměstnanosti v ČR 4.1. Celkový přehled V následující kapitole se budu zabývat nezaměstnaností od pádu komunistického reţimu aţ po současnost. Hlavním cílem této části je co nejsrozumitelněji popsat a graficky znázornit vývoj nezaměstnanosti. Pro úvod bych uvedl tabulku Českého statistického úřadu, v níţ můţeme pozorovat vývoj nezaměstnanosti po roce 1989 tehdy ještě v České a Slovenské federativní republice a po roce 1993 v samostatné České republice. Nezaměstnanost můţeme sledovat jak podle míry registrované nezaměstnanosti, tak i podle celkového počtu neumístěných uchazečů o zaměstnání. V tabulce jsou dále také uvedena volná pracovní místa. Tabulka č. 1: Neumístění uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa (stav k 31. 12.) Neumístění uchazeči o zaměstnání Rok

MRN celkem

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

0,73 4,13 2,57 3,52 3,19 2,93 3,52 5,23 7,48 9,37 8,78 8,90 9,81 10,31 * 9,47 8,88 7,67 5,98 5,96 9,24

39 379 221 749 134 788 185 216 166 480 153 041 186 339 268 902 386 918 487 623 457 369 461 923 514 435 542 420 541 675 510 416 448 545 354 878 352 250 539 136

ţeny 20 169 127 196 77 684 103 592 96 632 88 113 105 100 151 772 205 401 248 120 229 804 231 870 257 438 272 498 276 254 265 631 238 713 191 150 183 639 258 112

z toho OSZP AŠ 3 505 17 032 24 568 15 502 17 435 20 016 23 859 22 015 19 997 22 687 20 085 31 455 27 178 40 460 44 174 48 951 68 220 57 615 70 751 59 025 57 938 61 518 57 393 66 907 59 895 71 806 54 217 74 672 47 260 75 316 38 545 71 318 31 955 65 216 22 680 61 136 24 634 67 738 35 612

Zdroj: Statistická ročenka České republiky 2010, s. 317

29

SN 24 627 159 766 62 289 93 380 78 331 67 623 93 430 138 107 190 396 206 836 164 139 169 046 192 615 189 479 143 236 141 753 129 882 112 675 138 506 189 497

Volná pracovní místa pro celkem OSZP 57 616 48 402 1 016 79 422 2 316 53 938 1 666 76 581 1 418 88 047 1 506 83 976 1 489 62 284 1 291 37 641 1 242 35 117 1 349 52 060 2 811 52 084 2 108 40 651 1 747 40 188 1 587 51 203 1 704 52 164 1 802 93 425 3 170 141 066 4 568 91 189 3 290 30 927 1 771

* Od roku 2004 změna metodiky výpočtu míry registrované nezaměstnanosti (údaj za rok 2004 v původní metodice 10,33). Způsobem výpočtu oběma metodami jsem se jiţ zabýval v kapitole 2.4 Míra nezaměstnanosti. Zkratky pouţité v tabulce: MRN – míra registrované nezaměstnanosti v % OSZP – občané se zdravotním postiţením AŠ – absolventi škol SN – s nárokem na podporu v nezaměstnanosti Pokud bych měl zhodnotit vývoj nezaměstnanosti podle této tabulky, konstatoval bych, ţe v roce 1990 zde přetrvával ještě vliv minulého reţimu a nezaměstnanost v tomto roce byla velice nízká. Od roku 1991 s nástupem trţního hospodářství výrazně stoupl počet nezaměstnaných. V roce 1992 počet nezaměstnaných výrazně poklesl a aţ do roku 1996 nebyl překročen počet nezaměstnaných z roku 1991. K tomu došlo aţ v roce 1997, od kterého se nezaměstnanost začala prudce zvyšovat. Nejvyšší údaj byl zaznamenán v roce 2004. Roky 2007 a 2008 lze povaţovat z hlediska nezaměstnanosti za příznivější. Zaměstnanost v tomto období dosáhla nejvyšší úrovně. S nástupem hospodářské krize dochází od roku 2009 opět ke zvýšení počtu nezaměstnaných. Pro lepší orientaci v tabulce uvádím dále graf, ve kterém lze pozorovat právě počty nezaměstnaných osob v jiţ zmiňovaných letech 1990 – 2009. Obrázek č. 5: Graf vývoje počtu neumístěných uchazečů o zaměstnání

Vývoj nezaměstnanosti

457 369 461 923

514 435

542 420 541 675

539 136

510 416 448 545 354 878 352 250

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Neumístění uchazeči o zaměstnání

Zdroj: Statistická ročenka České republiky 2010

30

2007

2008

2009

4.2. Vývoj nezaměstnanosti po roce 1990 Nezaměstnanost v České republice byla v první polovině 90. let nad očekávání nízká. A to nejen v poměru k ostatním postkomunistickým zemím, ale i ve vztahu k zemím Evropského společenství (ES). Na rozdíl od srovnatelných zemí bývalé Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP - Maďarsko, Slovensko, Polsko či NDR) roční míra nezaměstnanosti v České republice po roce 1990 nikdy nepřekročila dvoucifernou hranici, a dokonce ani hranici, která vymezuje tzv. přirozenou míru nezaměstnanosti. I podíl dlouhodobě nezaměstnaných v celku nezaměstnanosti (22 %) byl v ČR niţší neţ v zemích ES, i kdyţ vyšší neţ například v USA a Kanadě. Existují ekonomická i mimoekonomická vysvětlení tohoto jevu. Petr Mareš popisuje ve své knize Nezaměstnanost jako sociální problém dvě vlny v oblasti nezaměstnanosti u nás. V první vlně se česká ekonomika zbavila jen některých kategorií pracovníků. Pracující nebyli vlastně ani propouštěni, ale pouze změnili zaměstnání. Většinou odešli ze sekundárního sektoru, zejména z těţkého průmyslu, v jehoţ některých odvětvích docházelo k útlumu. Ten byl vyvolán změnou ekonomiky po roce 1989. Naopak vzrostl počet pracovníků terciárního sektoru, zejména sluţeb. První vlna byla více či méně dobrovolnou změnou zaměstnání, velkou měrou těch podnikavějších jedinců. Bohuţel při tom docházelo k nárůstu státní administrativy. Pozitivní byl naopak rozvoj drobného podnikání. Druhá vlna nezaměstnanosti měla být podle Petra Marše vyvolaná důsledným dotaţením změn vlastnických vztahů a restrukturalizací české ekonomiky spojenou s technickým růstem. Růstu nezaměstnanosti zatím bránil v 90. letech fakt, ţe česká ekonomika měla relativně nízké mzdové náklady a trh zatím akceptoval tendenci promítání cen vstupů do cen výrobků a tak nevytvářel tlak na sniţování

nákladů

(a

propouštění).

Vedle

ekonomických

faktorů

bránila

růstu

nezaměstnanosti i řada mimoekonomických faktorů. Byl to např. sklon k podnikání či snaha o zachování sociálního smíru. Kromě nezaměstnanosti, která nebyla v této době příliš velká, se projevil pokles mezd zejména u nízkokvalifikovaných pracovníků. Ti nebyli z minulého reţimu zvyklí na status levné pracovní síly (socialistický reţim často uměle deformoval mzdové relace).27

27

Petr Mareš, Nezaměstnanost jako sociální problém, Sociologické nakladatelství, Praha 1998, s. 50-52,

ISBN 80-901424-9-4

31

Přibliţně do poloviny 90. let tedy nepředstavovala otázka nezaměstnanosti v České republice váţnější problém, neboť stále probíhala restrukturalizace ekonomiky. Počáteční nárůst uchazečů o zaměstnání u nás byl zapříčiněn především velmi benevolentními legislativními opatřeními platnými aţ do konce roku 1991. To umoţnilo zaevidování na úřadech práce a získání příspěvků před nástupem do zaměstnání i občanům, kteří nikdy v minulosti nepracovali ani o skutečné zaměstnání nejevili zájem. Od začátku roku 1992 se zpřísnily legislativní normy a úřady práce důsledněji postupovaly při vyřazování nespolupracujících uchazečů. Mimo to se dařilo i úspěšně obsazovat nabízená volná pracovní místa. Na úřadech práce se začala prosazovat aktivní politika zaměstnanosti. V letech 1990 aţ 1996 se míra nezaměstnanosti pohybovala pod hranicí 5 %, kterou poprvé přesáhla v roce 1997. V té době nastoupily populačně silné ročníky ze 70. let do produktivního věku. V regionech se prohloubily problémy s probíhajícím útlumem hlavních výrobních odvětví. Útlum souvisel například s nevyhovující kvalifikační strukturou uchazečů o zaměstnání. Ti byli většinou propuštěni z dělnických profesí, často neměli ţádné vzdělání, a proto těţko hledali nové uplatnění. K tomu navíc ve druhé polovině 90. let a po roce 2000 přibývalo bankrotujících firem, coţ vedlo v roce 2003 k do té doby nejvyšší nezaměstnanosti v ČR. Negativní trend stoupajícího počtu neumístěných uchazečů o zaměstnání v letech 1996 aţ 1999 byl sice rokem 2000 přerušen, ale počínaje rokem 2001 opět pokračuje. Pozitivním jevem v roce 2000 a 2001 byl naopak nárůst počtu hlášených volných pracovních míst, coţ ovlivnilo příznivě počet nezaměstnaných, připadajících na jedno volné pracovní místo. K nejrizikovějším skupinám osob s vysokým podílem na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání patřily ţeny, uchazeči se změněnou pracovní schopností, osoby s nízkým stupněm vzdělání, především vyučení, dále mladší věkové skupiny, hlavně do 30 let a osoby ve věku nad 50 let. Od roku 1996 se postupně prodluţuje hranice pro odchod do důchodu a sjednocuje se i pro obě pohlaví.28

4.3. Vývoj nezaměstnanosti podle krajů Z územního hlediska je nezaměstnanost rozloţena nerovnoměrně. V protikladu k situaci velkých evropských měst jsou česká a moravská velkoměsta (vedle Prahy i Brno, České 28

Český statistický úřad, Krajská reprezentace Ústí nad Labem 2004, s. 5-6, ISBN 80-250-0917-3

32

Budějovice, Hradec Králové, Plzeň, Zlín) charakterizována dosti nízkou nezaměstnaností. Analýza podle okresů by ovšem byla do jisté míry zavádějící. Vysokou nezaměstnaností (s vysokým podílem dlouhodobé nezaměstnanosti) jsou však právě postiţeny spíše mikroregiony (ať jiţ uvnitř okresů, nebo přesahující okresní hranice) neţli celé kraje.29 Pro ukázku udávám dvě tabulky zachycující stav nezaměstnanosti v krajích, a to za roky 2008 a 2009. Myslím si, ţe pro vytvoření představy o rozloţení nezaměstnanosti v České republice jsou dostačující. Tabulka č. 2: Neumístění uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa v krajích (stav k 31. 12. 2008) Neumístění uchazeči o zaměstnání Kraj

MRN celkem

Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

29

2,14 4,47 4,83 5,03 7,62 10,26 6,95 4,81 5,95 6,27 6,83 6,87 6,13 8,49

17 433 31 220 17 505 16 757 13 437 45 657 16 605 14 728 16 998 17 874 43 063 23 470 20 048 57 455

ţeny 8 940 16 511 9 265 9 025 6 577 24 113 8 577 7 605 8 644 9 278 22 821 12 250 10 550 29 483

z toho OSZP AŠ 1 911 904 4 994 2 295 3 208 1 427 2 858 1 228 1 650 918 7 671 2 945 2 658 1 112 2 420 1 205 3 486 1 355 3 205 1 425 8 136 3 019 4 012 1 645 4 285 1 533 10 642 3 623

SN 8 518 14 653 8 509 7 717 4 451 13 430 7 129 7 502 7 963 8 407 16 547 9 595 7 985 16 100

Volná pracovní místa pro celkem OSZP

Petr Mareš, Nezaměstnanost jako sociální problém, Sociologické nakladatelství, Praha 1998,

ISBN 80-901424-9-4

33

8 518 11 399 4 188 7 562 2 087 4 485 2 279 4 052 3 654 2 414 8 253 2 747 4 272 8 795

552 945 222 169 57 101 100 88 164 160 162 131 302 137

Tabulka č. 3: Neumístění uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa v krajích (stav k 31. 12. 2009) Neumístění uchazeči o zaměstnání Kraj

MRN celkem

Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

3,66 7,01 7,78 8,16 11,07 13,61 11,24 7,97 9,58 10,25 10,59 12,19 10,83 12,14

29 865 49 144 27 530 26 802 19 337 59 976 26 273 23 373 26 817 28 566 65 944 41 092 33 836 80 581

ţeny 14 491 24 037 13 678 13 596 9 137 29 777 13 043 10 963 12 479 13 267 31 260 18 846 15 792 37 746

z toho OSZP AŠ 2 192 1 601 5 680 3 270 3 867 2 084 3 362 1 564 1 777 1 211 7 712 3 657 3 180 1 560 2 769 1 769 4 087 2 011 3 870 2 351 9 046 4 730 4 672 2 768 4 863 2 337 10 661 4 699

SN 12 661 19 968 11 532 9 897 5 616 16 291 8 820 9 656 10 610 11 319 23 063 14 913 12 163 22 988

Volná místa celkem 8 508 3 296 1 516 2 078 830 1 721 1 201 1 333 1 813 762 3 040 821 1 252 2 756

pracovní pro OSZP 170 344 148 99 88 198 79 100 123 62 90 38 133 99

Zdroj: Statistické ročenky České republiky 2009 a 2010

Zkratky pouţité v tabulkách: MRN – míra registrované nezaměstnanosti v % OSZP – občané se zdravotním postiţením AŠ – absolventi škol SN – s nárokem na podporu v nezaměstnanosti Nyní bych porovnal obě tabulky podle míry registrované nezaměstnanosti. Nejmenší nezaměstnanost, byla v obou letech v Praze, coţ se dalo očekávat. Oproti roku 2008 se však nezaměstnanost zvýšila. Naopak nejvyšší nezaměstnanost byla tradičně v Ústeckém a Moravskoslezském kraji a dosti vysoká také v Olomouckém kraji. Zde byl nárůst podstatně vyšší neţ v Praze. Celkově mohu říci, ţe ve všech krajích byl zaznamenán růst nezaměstnanosti, a to přibliţně o 3 aţ 5 procentních bodů. Hlavním důvodem rostoucí míry nezaměstnanosti byla v tomto období hospodářská krize. Absolutní počty nezaměstnaných se také samozřejmě zvýšily, ale ty nemůţeme mezi sebou porovnávat, protoţe kaţdý kraj má jiný počet obyvatel. Z tabulek se dají vyčíst i jiné údaje například o počtu volných pracovních 34

míst. Těch bylo nejvíce ve Středočeském kraji a v Praze. V Praze je dlouhodobě velká nabídka pracovních míst, a to zejména v terciárním sektoru. Je to dáno tím, ţe Praha je hlavní město, nacházejí se zde dopravní uzly, přijíţdí sem nejvíce turistů atd. Středočeský kraj leţí v těsné blízkosti Prahy, a nabízí tak vhodné pozemky pro nově vznikající průmyslové zóny a obchodní centra. A právě zde vznikají nová volná pracovní místa. Jak jsem se jiţ zmínil, vývoj nezaměstnanosti lze dobře porovnávat mírou registrované nezaměstnanosti. Proto pro delší časové období uvedu ještě jednu tabulku pouze s mírou registrované nezaměstnanosti. Tabulka č. 4: Míra nezaměstnanosti podle nových krajů ČR od roku 2003 – 2009 Míra nezaměstnanosti k 31.12. (v %) Kraje ČR

nová metodika 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Praha

3,3

3,6

3,2

2,7

2,2

2,1

3,7

Středočeský

6,6

6,8

6,3

5,3

4,2

4,5

7,0

Jihočeský

6,1

6,6

6,7

5,7

4,5

4,8

7,8

Plzeňský

6,8

6,7

6,4

5,6

4,4

5,0

8,2

Karlovarský

9,7

10,7

10,3

9,2

7,3

7,6

11,1

16,5

15,8

15,4

13,8

11,0

10,3

13,6

Liberecký

8,5

8,2

7,7

7,0

6,1

7,0

11,2

Královéhradecký

7,1

7,7

7,3

6,3

4,7

4,8

8,0

Pardubický

8,5

8,9

8,3

6,9

5,4

6,0

9,6

Vysočina

8,5

8,8

8,2

7,1

5,6

6,3

10,3

Jihomoravský

10,5

10,7

10,2

8,8

6,9

6,8

10,6

Olomoucký

11,4

11,7

10,6

9,0

6,7

6,9

12,2

9,4

9,5

9,3

7,8

6,0

6,1

10,8

15,3

15,7

14,2

12,6

9,6

8,5

12,1

9,2

9,5

8,9

7,7

6,0

6,0

9,2

Ústecký

Zlínský Moravskoslezský Celkem ČR

Zdroj: Stránky českého statistického úřadu www.czso.cz

Opět vidíme, ţe nejvíce nezaměstnaných registrují kraje Ústecký a Moravskoslezský. Tento problém zde nastal jiţ po pádu komunistického reţimu, kdy přestal být upřednostňován těţký průmysl a docházelo k útlumu těţby. V těchto oborech pracovalo nejvíce lidí v obou krajích. Propuštění lidé byli a jsou většinou dělníci s nízkou úrovní vzdělání a těţko hledají uplatnění v jiných oborech. V obou krajích ţije také velké mnoţství nepřizpůsobivých občanů, kteří, ač 35

jsou registrovaní na úřadech práce, nemají potřebu hledat si nové zaměstnání. Nezúčastňují se rekvalifikačních kurzů a spoléhají se na sociální dávky. Úkolem úřadů práce v tomto období bylo v rámci realizace aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) respektovat cíle politiky zaměstnanosti zadané Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV). Pro rok 2009 MPSV stanovilo, aby nástroji a opatřeními APZ úřadů práce podporovaly zejména následující skupiny nezaměstnaných: mladí do 20 let, starší 50 let, ţeny, dlouhodobě nezaměstnaní (uchazeči o zaměstnání, kteří jsou vedeni v evidenci úřadu práce déle neţ 5 měsíců), fyzické osoby pečující o dítě do 15 let věku, osoby dotčené současnou hospodářskou recesí. Dále se úřady práce měly zaměřit na: posílení aktivní spolupráce se zaměstnavateli a veřejnou správou, podporu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením a jejich uplatnění na volném trhu práce, aktivní zapojení vzdělávacích a poradenských institucí dalšího vzdělávání a preferování rekvalifikací před ostatními nástroji APZ intenzivnější působení na studenty středních škol a jejich rodiče při volbě povolání v orientaci na obory chybějící na místním trhu práce prostřednictvím informačních a poradenských středisek, podporu přístupu ţen k zaměstnáním získáním dovedností, zejména v oblasti informační a komunikační technologie.30 Toto je jen stručný přehled některých cílů úřadů práce pro rok 2009. Více je uvedeno ve Statistické ročence trhu práce v ČR 2009. Tyto cíle se však ještě neodráţejí v údajích tabulky z roku 2009. Domnívám se, ţe se jedná o dlouhodobější cíle při sniţování nezaměstnanosti.

30

Statistická ročenka trhu práce v České republice 2009, kolektiv autorů, MPSV Praha 2010, s. 5-6,

ISBN 978-80-7421-016-7

36

4.4. Chování zaměstnavatelů v době hospodářské krize Jedním z hlavních důsledků hospodářských krizí bývá nezaměstnanost. Ta je důsledkem poklesu poptávky po sluţbách a výrobcích zaměstnavatelů. V takové situaci musí zaměstnavatel přijmout určitá opatření ve vztahu k zaměstnancům. Ta mohou být buď krátkodobá nebo dlouhodobá. Krátkodobá opatření: překážka na straně zaměstnavatele Pokud z důvodu dočasného omezení odbytu výrobků nebo omezení poptávky po poskytovaných sluţbách vznikne na straně zaměstnavatele překáţka práce v podobě nemoţnosti přidělovat práci zaměstnancům v rozsahu týdenní pracovní doby, potom lze uzavřít mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací dohodu o výši poskytované náhrady mzdy, která přísluší zaměstnanci, kdy můţe náhrada mzdy činit nejméně 60 % průměrného výdělku. dovolená Jestliţe je to z provozních důvodů nutné, můţe zaměstnavatel určit hromadné čerpání dovolené. Dobu dovolené musí písemně oznámit zaměstnanci nejméně 14 dnů předem. Hromadné čerpání dovolené nesmí trvat déle neţ dva týdny. převedení na jinou práci Zaměstnavatel můţe v rámci sjednaného druhu práce pověřit zaměstnance jinou činností. Nesmí ho však převést na jiný druh práce, který není sjednán v pracovní smlouvě. Dlouhodobá opatření: Hromadné propouštění To se můţe týkat jednak tzv. nadbytečných zaměstnanců, u nichţ je pak dán výpovědní důvod nebo můţe vyplývat z rušení části zaměstnavatele podle zákoníků práce. Zaměstnanec poté dostane výpověď. Před dáním výpovědí jednotlivým zaměstnancům je zaměstnavatel povinen o svém záměru včas, nejpozději 30 dnů předem, písemně informovat odborovou organizaci. Platí, ţe v případě výpovědi začíná běţet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi výpovědní doba v délce dvou měsíců a zaměstnanec má nárok na odstupné ve výši nejméně trojnásobku průměrného výdělku.

37

Všechna zmíněná opatření nesou významné finanční zatíţení zaměstnavatele. V prvním případě se jedná o povinnost vyplácet náhradu mzdy, aniţ by zaměstnanec vykonával práci. Dále musí zaměstnavatel platit odstupné zaměstnancům při jejich propouštění.31

4.5. Cizinci v ČR Zaměstnáváním cizinců, kteří legálně pobývají na území ČR, se zabývají úřady práce nebo ţivnostenské úřady. Existuje však ještě dosti velké mnoţství cizinců, kteří u nás pracují nelegálně. Cizinci v postavení zaměstnanců u nás většinou pracují po dobu omezené délky pobytu. Podle evidence MPSV pracují převáţně na místech, která vyţadují základní vzdělání. V řadě případů vykonávají práce s niţším poţadovaným vzděláním neţ je jejich skutečné vzdělání. Podle MPSV cizinci významně nezvyšují podíl pracujících s vysokoškolským vzděláním na území ČR. V posledních letech pracovalo podle ČSÚ na území republiky více neţ 400 tisíc cizinců. V řadě odvětví přesáhli 10 % všech zaměstnaných. Velký počet cizinců pracuje ve stavebnictví, je jich asi 100 tisíc. Vietnamská komunita pracuje převáţně v obchodu. Uvádí se více neţ 70 tisíc osob. Nejvyšší počet cizinců pracuje v průmyslu.32

31

JUDr. Lukáš Jansa, dostupný 5.3.2011 z: http://www.pravoit.cz/article/hromadne-propousteni-v-dobe-

financni-krize 32

Ročenka statistiky trhu práce 2009, Český statistický úřad, Praha 2009, s. 21-22, ISBN 978-80-250-1986-3

38

5. Nezaměstnanost v Ústeckém kraji 5.1. Základní informace o Ústeckém kraji V této kapitole se budu zabývat podrobněji nezaměstnaností v Ústeckém kraji, a to především proto, ţe je zde nezaměstnanost dlouhodobým problémem. Další důvod, proč jsem si Ústecký kraj vybral, je ten, ţe jsem zde proţil svůj dosavadní ţivot, a kraj tedy dobře znám. Na úvod bych uvedl tabulku se základními údaji, které nám Ústecký kraj pomohou přiblíţit jak z geografického, tak demografického hlediska. Tabulka č. 5: Základní informace o kraji a obyvatelstvu Ukazatel

Měrná jednotka

Údaj

rozloha kraje

km2

5 335

délka státní hranice se SRN

km

250

počet okresů

počet

7

počet obcí

počet

354

počet obyvatel celkem (z toho ţeny)

počet

835 891 (423 429)

počet obyvatel 0 – 14 let

počet

126 837

počet obyvatel 15 – 64 let

počet

597 980

hustota obyvatel

obyv./km2

157

Pozn.: počty obyvatel jsou k 31.12.2008 Zdroj: Analýza stavu a vývoje trhu práce v Ústeckém kraji za rok 2009

Kraj se nachází při severozápadní hranici se SRN (konkrétně se spolkovou zemí Sasko). Dále kraj sousedí na severovýchodě s Libereckým krajem, na západě s Karlovarským, na jihovýchodě se Středočeským a zčásti i s krajem Plzeňským. Ústecký kraj tvoří 7 okresů, jimiţ jsou Chomutov, Louny, Most, Teplice, Ústí nad Labem, Děčín a Litoměřice. Kaţdý z uvedených okresů se shoduje se správním obvodem úřadu práce. Kraj se nachází na důleţité dopravní ose vedoucí z Berlína přes Prahu na Vídeň. Jedná se o silniční, ţelezniční i vodní dopravu. To poskytuje dobrou propojenost s Evropskou unii, a tím pádem i dobré moţnosti pracovních příleţitostí v zahraničí. Ústecký kraj je nejen dobře dopravně dostupný, ale je zde také velká koncentrace průmyslu a obyvatelstva, coţ z hlediska ČR představuje poměrně významný trh, dobře propojený s Prahou i se sousedním Saskem. V roce 1992 navíc vznikl

39

Euroregion ELBE/LABE sídlící v Ústí nad Labem, jehoţ součástí je 214 severočeských a 63 jihosaských obcí. Na jeho území ţije okolo 1 400 tisíc obyvatel. Z německých měst sem patří například hlavní město Saska Dráţďany, dále pak Pirna, Freital, Míšeň a další. V hospodářství kraje najdeme dosti velké rozdíly, protoţe je rozdělen na čtyři odlišné části. Je to pánevní oblast shodující se s horopisným celkem Mostecká pánev. Je zde velká hustota osídlení a patří sem města Chomutov, Most a Teplice. V pánevní oblasti se těţí hnědé uhlí, s čímţ souvisí průmysl paliv a energetiky, strojírenský a chemický průmysl. Další oblastí je Polabí a Poohří, zaměřená na ovocnářství, zelinářství, vinařství a chmelařství. Patří sem okresy Litoměřice a Louny. V posledních 15 letech však došlo k poklesu zaměstnanosti v zemědělství a pracovní příleţitosti nabízí průmysl. Třetí část tvoří Krušné hory. Je zde malá hustota zalidnění zejména z důvodu nepříznivých přírodních podmínek. Z ekonomického hlediska je oblast zaměřena na extenzivní zemědělství a omezený cestovní ruch. Pro rozvoj oblasti zde v roce 1992 vznikl Euroregion Krušnohoří se sídlem v Mostě. Poslední částí je průmyslová oblast zahrnující okresy Ústí nad Labem a Děčín. V okolí těchto dvou měst je vysoká hustota osídlení a rozmanitý průmysl, např. chemický, potravinářský atd. Avšak sever okresu Děčín zaujímá park České Švýcarsko a málo osídlené území Šluknovského výběţku. Jako kaţdý kraj má i Ústecký své silné a slabé stránky. Některé podstatné bych zde nyní uvedl. Silné stránky kraje: výhodná geografická poloha mezi Prahou a Saskem, která je také dobře dopravně propojená (hustá silniční i ţelezniční síť a vodní doprava), moţnost investic, práce a studia v zahraničí, zásoby nerostných surovin, firmy celorepublikového významu v oblasti těţebního, energetického a chemického průmyslu, poměrně nízké náklady na pracovní sílu, levné bydlení, průchod tranzitního plynovodu, vysoký počet disponibilních pracovníků, příznivá věková struktura obyvatelstva, dobré kulturní a sportovní zázemí.

40

Slabé stránky kraje: vysoká míra nezaměstnanosti téměř ve všech okresech kraje, vysoký počet obyvatel se základním vzděláním a bez vzdělání, malý počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel kraje, nárůst sociálně-patologických jevů, trvale nepříznivé ţivotního prostředí, málo moţností pro studium na vysoké škole, mnoho studentů proto odchází studovat do jiných měst, kde poté často zůstávají, špatný technický stav komunikací, chybějící dostavba dálnice D8 v úseku přes České středohoří.33

5.2. Vývoj nezaměstnanosti v Ústeckém kraji Ústecký kraj patří po celou dobu vykazování a sledování údajů o nezaměstnanosti, tj. od roku 1990, mezi oblasti nezaměstnaností nejvíce postiţené. Důvodů najdeme hned několik. Jednak jsou to příčiny celorepublikové, o kterých jsem jiţ psal. V Ústeckém kraji je to navíc útlum hlavních výrobních odvětví, především těţebního a těţkého průmyslu, dále nedokončená restrukturalizace a nepříznivá demografická skladba obyvatelstva s niţší úrovní vzdělání a nevyhovující kvalifikací. Je zde vysoký podíl malých obcí, a s tím souvisí dopravní problémy při cestách za prací. Nejvyšší mírou nezaměstnanosti jsou postiţeny okresy Most a Louny, a to nejen v rámci kraje, ale většinou i celé České republiky. Pozici s nejniţší mírou nezaměstnanosti v kraji od roku 1990 zaujímá okres Litoměřice, kde se také musely řešit počátkem 90. let problémy s nezaměstnaností, ale vzhledem k absenci těţebního průmyslu zde nebyly výrazné dopady útlumu výroby spojené s masivním propouštěním. Ke konci roku 2003 se všech sedm okresů zařadilo v rámci České republiky mezi 15 okresů s nejvyšší mírou nezaměstnanosti.34 Z hlediska míry nezaměstnanosti (MN) se pozice Ústeckého kraje v rámci ČR v následujícím období nezměnila. Kraj byl z hlediska míry nezaměstnanosti stále na prvním místě. Ze všech sedmi okresů Ústeckého kraje byl stále nejvíce postiţen nezaměstnaností okres Most (MN 16,41 % k 31.12.2009), nejméně okres Litoměřice (MN 11,34 % k 31.12.2009). Okresy Most, Děčín a Teplice se řadily ke konci roku 2009 do

33

Analýza stavu a vývoje trhu práce v Ústeckém kraji za rok 2009, Úřad práce v Ústí nad Labem, dostupný

12.3.2011 z: http://portal.mpsv.cz/sz/local/ul_info 34

Český statistický úřad, Krajská reprezentace Ústí nad Labem 2004, s. 9-10, ISBN 80-250-0917-3

41

10. místa ze všech okresů ČR. Zbylé čtyři okresy byly k 31.12.2009 řazeny do 25. místa.35 Vývoj nezaměstnanosti v Ústeckém kraji dokumentuje následující graf ve srovnání s celou Českou republikou. Údaje jsou od roku 2004, kdy došlo ke změně ve výpočtu registrované míry nezaměstnanosti. Obrázek č. 6: Vývoj míry nezaměstnanosti v Ústeckém kraji a v ČR (stav vždy k 31.12.) 18,0 16,0

15,8

15,4 13,8

14,0

13,6 11,0

12,0 10,0

9,5

8,9

10,3

9,2

7,7

8,0

6,0

6,0

6,0

4,0 2,0 0,0 2004

2005

2006 Ústecký kraj

2007

2008

2009

Česká republika celkem

Zdroj: Statistická ročenka České republiky 2009

Víme jiţ, ţe Ústecký kraj je krajem s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR, i kdyţ to není z grafu patrné. Můţeme z něj však vyčíst celkový vývoj nezaměstnanosti od roku 2004, který kopíruje vývoj nezaměstnanosti v celé republice. V předcházejícím období míra registrované nezaměstnanosti neustále stoupala aţ do roku 2003. Její postupný pokles do roku 2008, kdy došly první zprávy o ekonomických problémech v USA, je ale opět vystřídán vzestupem, který souvisí se světovou ekonomickou krizí. V Ústeckém kraji ţije i velké mnoţství cizinců, kteří ţádají o pracovní povolení. Také jich se týká omezení poptávky po pracovní síle ze strany zaměstnavatelů v důsledku globální ekonomické krize. Ministerstvo práce a sociálních věcí bylo nuceno, s ohledem na nově vzniklou situaci na trhu práce, přijmout nová opatření. Došlo tím ke sníţení počtu vydaných pracovních povolení. Nemusíme se tedy obávat, ţe nám cizinci obsazují některá pracovní místa, a tím zvyšují nezaměstnanost, protoţe povolení jsou vydávána pouze pro profese nedostatkové či vysoce odborné.

35

Analýza stavu a vývoje trhu práce v Ústeckém kraji za rok 2009, Úřad práce v Ústí nad Labem, dostupný

12.3.2011 z: http://portal.mpsv.cz/sz/local/ul_info

42

5.3. Aktivní politika zaměstnanosti v Ústeckém kraji V rámci aktivní politiky zaměstnanosti dostává Ústecký kraj značné finanční prostředky na zlepšení situace v oblasti nezaměstnanosti. Hlavním úkolem úřadů práce v Ústeckém kraji je zaměřit se na realizaci rekvalifikací, jakoţto hlavního nástroje vedoucího ke zvýšení zaměstnanosti. Snahou nezaměstnaných by mělo být získání nové kvalifikace, zvyšování, rozšiřování či prohlubování kvalifikace dosavadní. Veřejně prospěšné práce by měly být pouze nástroji doprovodnými. Jsou však velmi důleţité z hlediska počtu vytvořených pracovních míst pro jinak takřka neumístitelné uchazeče o zaměstnání a to přímo v obcích, kde ţijí. Nezaměstnaní mohou také navštěvovat kurzy, jejichţ cílem je získání nebo zvýšení pracovní motivace uchazeče o zaměstnání. Přetrvává názor, aby cílem byl stav, kdy by prostředky na aktivní politiku zaměstnanosti měly výrazně převyšovat výdaje na vyplácení podpor v nezaměstnanosti. Z hlediska moţnosti příznivého ovlivňování trhu práce je sniţování objemu prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti chybou. Názor na tento problém v oblastech s nízkou mírou nezaměstnanosti (vč. Prahy) můţe být rozdílný, ale v Ústeckém kraji je to stále velice potřebný systém s velkou účinností při umisťování uchazečů z rizikových skupin o zaměstnání.36

5.4. Nezaměstnanost v okrese Teplice Z Ústeckého kraje se podrobněji zaměřím na okres Teplice, hlavně proto, ţe zde bydlím a také studuji. Dalším důvodem je, ţe se Teplice řadí mezi okresy s nejvyšší nezaměstnaností. Teplice se svojí rozlohou 469 km2 patří k okresům nejmenším a zároveň k okresům s největší hustotou obyvatel. K datu 31.12.2008 zde ţilo 130 070 obyvatel. Přestoţe se okres Teplice řadí mezi nejprůmyslovější místa v České republice, je jeho centrum především dobře známé jako nejstarší lázně v Čechách. To má úzkou spojitost s rozvojem cestovního ruchu. Největší podíl na zaměstnanosti má těţba hnědého uhlí a to především v okolí města Bíliny, dále sklářství, výroba keramiky a porcelánu. Zastoupena je zde také energetika, průmysl strojírenský, chemický, elektrotechnický, potravinářský, dřevozpracující, papírenský, polygrafický, stavebních hmot a průmysl produkující plastové výrobky. Výhradně ţenám poskytuje pracovní příleţitosti průmysl textilní, kde ovšem zaměstnanost výrazně poklesla.

36

Analýza stavu a vývoje trhu práce v Ústeckém kraji za rok 2009, Úřad práce v Ústí nad Labem, dostupný

12.3.2011 z: http://portal.mpsv.cz/sz/local/ul_info

43

Od první poloviny 90. let postupně stoupal podíl terciární sféry, zejména v oblasti cestovního ruchu v jiţ zmíněném lázeňství. V okrese je hustá síť silnic a ţeleznic s napojením na významné vnitrostátní i mezinárodní dopravní trasy. V roce 2003 byla zahájena výstavba Průmyslové zóny Krupka, která zaměstnává významnou část obyvatel. Působí zde jiţ 11 nových firem. Mohlo by se tedy zdát, ţe okres by neměl mít ţádné problémy s nezaměstnaností. Bohuţel situace je jiná. V teplickém okrese je přetrvávajícím problémem strukturální nezaměstnanost. Na jedné straně je četná skupina uchazečů o zaměstnání se základním vzděláním nebo bez vzdělání, o které zaměstnavatelé nejeví zájem. K 1.3.2001 tvořila tato skupina 29,4 % (ČR 23.5 %). A na straně druhé existují v době hospodářské recese v některých profesích volná pracovní místa pro kvalifikované pracovníky, kteří na trhu práce nejsou k dispozici. Celorepublikově převaţují v evidenci úřadů práce absolventi středních škol s maturitou, v teplickém okrese je podíl absolventů vyučených a absolventů středních škol s maturitou přibliţně stejný. Nyní uvádím tabulku, kde se dá nezaměstnanost sledovat pomocí míry nezaměstnanosti a počtu uchazečů o zaměstnání za několik posledních let. Dále zde můţeme vidět vývoj počtu volných pracovních míst.37 Tabulka č. 6: Nezaměstnanost v okrese Teplice (stav vždy k 31.12.) Rok

Uchazeči o zaměstnání

Volná pracovní místa

Míra nezaměstnanosti

2004

11 300

378

16,6 %

2005

10 125

299

16,8 %

2006

9 702

507

15,7 %

2007

7 468

737

11,7 %

2008

6 595

384

10,6 %

2009

8 801

119

13,8 %

2010

9 171

171

14,0 %

Zdroj: Stránky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR www.portal.mpsv.cz

37

Analýza trhu práce v okrese Teplice za rok 2009, Úřad práce v Teplicích, dostupný 29.3.2011 z:

http://portal.mpsv.cz/sz/local/tp_info/download

44

V tabulce vidíme podobný trend vývoje nezaměstnanosti v okrese Teplice jako v Ústeckém kraji a celé České republice. Také je na první pohled patrné, ţe míra nezaměstnanosti je nadprůměrná, po celé uvedené období neklesla pod 10 %. Nezaměstnanost od roku 2004 sice klesala aţ do roku 2008, ale nyní se opět zvyšuje. V porovnání s rokem 2008 vzrostl v průběhu roku 2009 počet nově evidovaných uchazečů o zaměstnání o 2 206, naopak počet uchazečů vyřazených z evidence ÚP poklesl. Výrazný nárůst počtu nově evidovaných uchazečů byl způsoben především uvolňováním menších počtů pracovníků řadou zaměstnavatelů z různých oborů, kterým poklesl odbyt v důsledku celosvětové ekonomické recese. Z důvodu hospodářské recese se zvýšil také počet osob, které se evidovaly na úřadu práce po ukončení samostatné výdělečné činnosti. Kromě toho existují i uchazeči, kteří jsou v evidenci úřadu práce déle neţ 12 měsíců, ale kteří zájem o zprostředkování zaměstnání pouze předstírají. Spolupráce těchto lidí s úřadem práce vyplývá pouze z důvodu vyplácení sociálních dávek a hrazení zdravotního pojištění. Umisťování absolventů na trhu práce v okrese Teplice se v roce 2009 celkově zhoršilo. Jak vyplývá z analýzy Úřadu práce v Teplicích, nepříliš dobře hledali uplatnění absolventi oborů hornictví a geologie, ekologie, geodet, lakýrník, malíř, keramik, klempíř, aranţér, chemik, opravář zemědělských strojů, oborů textilních (pletař, švadlena, šička, krejčová), oborů zemědělských a lesnických a oborů sklářských. Naopak lépe se dařilo umisťovat absolventy strojírenských a stavebních oborů, oborů učitelských, zdravotnických a ekonomických, oborů informatiky a výpočetní techniky, oborů elektro a gastronomických. Dobře se umisťovali téţ absolventi oborů zaměřených na sociální činnosti, dopravu a logistiku. Nejvíce byli absolventi umisťováni na místa ve strojírenských profesích (zámečník, svářeč, frézař, obráběč kovů, nástrojař, projektant), ve stavebních profesích (stavební technik, mistr, stavbyvedoucí, zedník, projektant), v elektroprofesích (elektrikář, elektromechanik, mechanik-elektronik) a dále v profesích kuchař, číšník-servírka, prodavač, skladník, logistik, řidič, automechanik, recepční, učitel, účetní, ekonom, lékař, zdravotní sestra. Mikroregiony okresu Teplice Okres Teplice je z hlediska nezaměstnanosti jedním z nejvíce postiţených, ale i na jeho území se v tomto směru najdou rozdíly. Důvodem je rozmístění největších zaměstnavatelů a pracovních příleţitostí. K těm patří například: Severočeské doly a. s., Chomutov, Doly Bílina, AGC Flat Glass Czech a.s., Teplice,

45

AGC Automotive Czech a.s., Chudeřice, Krajská zdravotní a.s., Ústí nad Labem, odštěpný závod Nemocnice Teplice, Ideal Standard s.r.o., Teplice, Lázně Teplice v Čechách a.s., Teplice, SD - 1. strojírenská a.s., Bílina. Některé firmy musely bohuţel v době hospodářské krize svoji činnost ukončit např. významná firma CRYSTALEX a.s. Nový Bor, která v provozovně Hostomice propustila 136 zaměstnanců. Dále firma CeWe Color a.s. Praha s provozovnou v Teplicích propustila 62 zaměstnanců. Tato situace se odráţí v zaměstnanosti jednotlivých částí teplického okresu. Ze 4 mikroregionů okresu Teplice je lepší situace v Teplicích a Duchcově. Naopak o něco horší stav je v Bílině a Krupce. K 31.12.2009 byla míra nezaměstnanosti v těchto mikroregionech následující: Teplice 12,30 % Duchcov 13,45 % Bílina 14,56 % Krupka 15,12 % Celkově je Krupka mikroregion s nejvyšší mírou nezaměstnanosti. Ţije zde velká skupina nepřizpůsobivých občanů, kteří špatně hledají uplatnění na trhu práce nebo vůbec pracovat nechtějí. Velká část obyvatel odsud vyjíţdí za prací do Teplic a okolí, v menší míře téţ do okresu Ústí nad Labem. Dále bychom mohli odlišit jednotlivé obce těchto mikroregionů z hlediska nezaměstnanosti. Tady je nejhorší situace v Moldavě (20,25 %), Hostomicích (21,86 %), Ţimu (24,19 %) a Lukově (25,37 %). V Hostomicích je to v důsledku propouštění firmy Crystalex, ostatní obce patří k okrajovým částem teplického okresu. Nejlepší situace je v obcích Háj u Duchcova (9,17 %) a Ohníč (9,31 %). Uvedené míry nezaměstnanosti jsou také k 31.12.2009. Předpokládaný vývoj nezaměstnanosti v okrese Teplice Na průběh nezaměstnanosti budou mít zřejmě vliv zahájení sezónních prací v jarních měsících, dále příchod nových absolventů středních a vysokých škol, trvale nepříznivá kvalifikační struktura ekonomicky aktivních obyvatel a velmi nízká nabídka volných pracovních míst. V důsledku celosvětové hospodářské krize nastane sníţený odbyt výrobků a sluţeb u většího počtu firem. Celkově se nepředpokládá, ţe by nezaměstnanost poklesla, ale

46

ani se neočekává výrazné sníţení počtu zaměstnanců u ţádného z rozhodujících zaměstnavatelů v okrese.38

38

Analýza trhu práce v okrese Teplice za rok 2009, Úřad práce v Teplicích, dostupný 29.3.2011 z:

http://portal.mpsv.cz/sz/local/tp_info/download

47

6. Evropská unie a nezaměstnanost Nezaměstnanost není problém, který se řeší pouze na úrovni států, ale také v celé Evropské unii, a ta jí tudíţ věnuje zvýšenou pozornost. Protoţe Evropa patří k vyspělejším oblastem světa, její ekonomika závisí více na znalostech neţ na surovinách a fyzické práci. Je tedy třeba zvýšených investic do školství a vědy, ale také do politiky zaměstnanosti. Jednotlivé země EU mezi sebou úzce spolupracují při řešení problémů s nezaměstnaností. EU se zaměřuje v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí na: Podporu růstu a zaměstnanosti Je to především podpora různých rekvalifikací, neboť lidé v důsledku globalizace často přicházejí o svá původní zaměstnání. Dále jde o vytváření nových pracovních příleţitostí. Strategie Evropské unie pro růst a vytváření pracovních míst v souladu se zásadami udrţitelnosti, známá jako lisabonská strategie, podporovala inovace v podnikatelském sektoru a investice do lidí s cílem vybudovat znalostní společnost. Nový přístup měl v sobě spojovat flexibilitu a mobilitu na pracovních trzích se silnými záchrannými sítěmi sociálního zabezpečení. Lisabonská strategie byla přijata Evropskou radou v roce 2000, byla rozvrţena do roku 2010 a jejím hlavním cílem bylo: Unie se má stát nekonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou, schopnou udrţitelného hospodářského růstu s více a lepšími pracovními místy a s větší sociální soudrţností. K tomu ale nedošlo, protoţe členské země neplnily jednotlivé cíle. Nyní přichází EU s novou strategií zvanou Evropa 2020. Uţ z názvu vyplývá, ţe je plánována opět na deset let. Jedná se o zvýšení míry zaměstnanosti u populace ve věku 20 aţ 64 let nejméně o 6 %. Dojít by k tomu mělo zejména zajištěním investic do oblasti vědy, výzkumu a inovací, dále zapojením mladé generace do vysokoškolského studia a sníţením počtu Evropanů ţijících pod oficiální hranicí chudoby o 20 milionů lidí. Ochranu práv zaměstnanců a sociální ochranu Vychází se z předpokladu, ţe dobré pracovně právní vztahy zvyšují ochranu zaměstnanců a zároveň přispívají ke konkurenceschopnosti. Předpisy a normy pro zaměstnance se týkají pracovních podmínek, hromadného propouštění, zaměstnání na částečný úvazek a na dobu určitou, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, rodičovské dovolené, stejné odměny za stejnou práci a ochrany proti sexuálnímu obtěţování. Firmy by měly ve svých strategiích zohledňovat sociální otázky a otázky ţivotního prostředí. EU má stále moderní systémy sociálního zabezpečení. Důchodové a zdravotní pojištění jsou základními právy zaměstnanců. 48

Rovné příležitosti Společné právní předpisy v EU zakazují diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, zdravotního postiţení, sexuální orientace, věku a náboţenského vyznání nebo přesvědčení. Investice do lidí V období 2007 aţ 2013 se pouţije 77 miliard eur z Evropského sociálního fondu na zlepšení přístupu k zaměstnání, zvýšení přizpůsobivosti pracovníků a podniků a na rozvoj institucionální kapacity ve znevýhodněných regionech. Počítá se i s vyuţitím peněz z fondu na rekvalifikace a pomoc při hledání nového pracovního místa pro lidi, kteří přišli o práci kvůli finanční krizi. Právo na mobilitu EU podporuje mobilitu pracovníků. Proto zveřejňují úřady práce všech členských států pracovní nabídky na společném portálu EURES. Tento portál obsahuje více neţ milion volných pracovních míst. Občané Unie mají právo ţít a pracovat kdekoliv v EU a mají nárok na sociální výhody včetně zdravotní péče.39

39

Portál evropské unie, dostupný 13.2.2011 z: http://europa.eu/pol/socio/index_cs.htm

49

Závěr Ve své bakalářské práci jsem se pokusil zmapovat a posoudit vývoj nezaměstnanosti v České republice. Snaţil jsem se porovnat celé období z hlediska nezaměstnanosti a více jsem se zaměřil na současnost, zejména na období celosvětové hospodářské krize, které mělo na nezaměstnanost značný vliv. Základem pro posouzení vývoje nezaměstnanosti byly statistické tabulky Českého statistického úřadu a dále podklady z úřadů práce zpracované většinou Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR a další odborná literatura. Vývoj nezaměstnanosti nelze posuzovat bez některých teoretických pojmů, které jsem se snaţil ve své bakalářské práci vysvětlit. Největší problém při posuzování vývoje bylo získat co nejaktuálnější údaje, proto je většina statistik do roku 2009. Je to způsobeno tím, ţe statistické úřady musejí jednotlivé údaje zpracovat a poté jsou teprve dostupné na internetu a v kniţní podobě. Při řešení nezaměstnanosti, je třeba zohledňovat rozdílnou situaci v jednotlivých regionech. Proto jsem vývoj v České republice sledoval i v jednotlivých krajích, zejména pak v Ústeckém kraji. Dalo by se říci, ţe v trţním hospodářství rozhodují o zaměstnanosti zákazníci, kteří si mohou, ale nemusí zboţí či sluţby koupit. Je proto logické, ţe kde není zákazník, není ani práce. V době hospodářské krize klesá koupěschopnost většiny obyvatel, a proto klesá i zaměstnanost. Stav zaměstnanosti je moţné aktivně ovlivňovat, ne si jenom pasivně stěţovat na její pokles. Myslím si, ţe otázku nezaměstnanosti by mohla řešit jiţ některá preventivní opatření, například pruţnější reagování škol na potřeby trhu. Aktivní a pasivní politika zaměstnanosti by se podle mě měla zaměřit na větší motivaci nezaměstnaných pracovat. Situace je taková, ţe nezaměstnané malý rozdíl mezi minimální mzdou a výší sociálních dávek příliš nemotivuje. Nezaměstnanost se také mění během celého kalendářního roku. Ke zlepšení dochází na jaře a v létě, kdy začínají různé sezónní práce a také práce ve stavebnictví a cestovním ruchu. To se ale v mé práci příliš neodráţí, protoţe většina statistických údajů o nezaměstnanosti je k poslednímu dni kaţdého roku. Je tomu tak proto, ţe jsem sledoval vývoj nezaměstnanosti za delší časové období. Celkově mohu říci, ţe nezaměstnanost v České republice vznikla s nástupem trţního hospodářství. Od té doby mírně stoupala s výjimkou zlepšení v období kolem roku 2004 aţ do nástupu hospodářské krize. V současné době se nezaměstnanost pohybuje okolo 10 %. Domnívám se, ţe v nejbliţší době bude nezaměstnanost stagnovat,

50

neboť nevidím předpoklady pro její výrazný pokles nebo vzestup. Ale v dnešním globalizovaném světě můţe nečekaná událost v jiné části světa ovlivnit situaci na trhu práce i v České republice.

51

Seznam použité literatury: Tištěná literatura: 1.

Český statistický úřad, Krajská reprezentace Ústí nad Labem, 2004, ISBN 80-250-0917-3

2.

Český statistický úřad, Ročenka statistiky trhu práce 2009, Praha 2009, ISBN 978-80-250-1986-3

3.

Český statistický úřad, Statistická ročenka České republiky 2009, nakladatelství Scientia s. r. o., Praha 2009, ISBN 978-80-250-1948-1

4.

Český statistický úřad, Statistická ročenka České republiky 2010, nakladatelství Scientia s. r. o., Praha 2010, ISBN 978-80-250-2033-3

5.

Halásková, R., Trh práce a politika zaměstnanosti, Ostravská univerzita, katedra psychologie, Ostrava 2001, ISBN 80-7042-395-4

6.

Kraf, J; Bednářová, P.; Ekonomie I. Teorie, grafy a příklady, Technická univerzita v Liberci 2005, ISBN 80-7083-989-9

7.

Macáková, Libuše a kolektiv, Mikroekonomie základní kurs, nakladatelství Melandrium 2007, ISBN 978-80-86175-56-0

8.

Mareš, Petr, Nezaměstnanost jako sociální problém, Sociologické nakladatelství, Praha 1998, ISBN 80-901424-9-4

9.

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (kolektiv autorů), Statistická ročenka trhu práce v České republice 2009, Praha 2010, ISBN 978-80-7421-016-7

10.

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Právní předpisy o zaměstnanosti, Praha 2009, ISBN 978-80-86878-92-8

11.

Pearce, David W., Macmillanův slovník moderní ekonomie, nakladatelství Victoria Publishing, a. s., ISBN 80-856-05-42-2

12.

Švarcová, Jena a kolektiv, Ekonomie - stručný přehled, nakladatelství CEED, Zlín 2005, ISBN 80-903433-1-7

13.

Tuleja, Pavel, Analýza pro ekonomy, nakladatelství Computer Press, a. s., Brno 2007, ISBN 978-80-251-1801-6

52

Elektronické zdroje: 1.

Český statistický úřad, dostupný 21.11.2010 z WWW:

2.

Jansa, Lukáš, dostupný 5.3.2011 z WWW:

3.

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, dostupný 2.12.2010 z WWW:

4.

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Analýza stavu a vývoje trhu práce v Ústeckém kraji za rok 2009, Úřad práce v Ústí nad Labem, dostupný 12.3.2011 z WWW:

5.

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Analýza trhu práce v okrese Teplice za rok 2009, Úřad práce v Teplicích, dostupný 29.3.2011 z WWW:

6.

Mišičková, K., Specifika trhu výrobních faktorů, dostupný 14.11.2010 z WWW:

7.

Otevřená encyklopedie Wikipedie, dostupný 17.11.2010 z WWW:

8.

Otevřená encyklopedie Wikipedie, dostupný 8.11.2010 z WWW:

9.

Otevřená encyklopedie Wikipedie, dostupný 8.11.2010 z WWW:

10.

Portál evropské unie, dostupný 13.2.2011 z WWW:

53

Seznam použitých zkratek: AŠ

absolventi škol

C

pracující cizinci

ČSÚ

Český statistický úřad

DNUOZ

dosaţitelní neumístění uchazeči o zaměstnání

DPS

disponibilní pracovní síla

E

počet zaměstnaných lidí

EHP

Evropský hospodářský prostor

EU

Evropská unie

ILO

Mezinárodní organizace práce

L

celkový počet pracovních sil

MN

míra nezaměstnanosti

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí

MRN

míra registrované nezaměstnanosti

NUOZ

neumístění uchazeči o zaměstnání

OECD

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

OSN

Organizace spojených národů

OSZP

občané se zdravotním postiţením

SN

s nárokem na podporu v nezaměstnanosti

SRN

Spolková republika Německo

U

počet lidí bez práce (nezaměstnaní)

u

míra nezaměstnanosti

ÚP

úřad práce

VŠPS

výběrové šetření pracovních sil

54

Seznam použitých obrázků a tabulek: Seznam pouţitých obrázků: Obrázek č. 1: Vymezení skupin osob vůči zaměstnání ....................................................... 10 Obrázek č. 2: Graf celkové nabídky a poptávky v dokonale konkurenčním prostředí ....... 19 Obrázek č. 3: Individuální křivka nabídky práce ................................................................ 20 Obrázek č. 4: Schéma tripartity ........................................................................................... 22 Obrázek č. 5: Graf vývoje počtu neumístěných uchazečů o zaměstnání............................. 30 Obrázek č. 6: Vývoj míry nezaměstnanosti v Ústeckém kraji a v ČR ................................ 42 Seznam pouţitých tabulek: Tabulka č. 1: Neumístění uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa .......................... 29 Tabulka č. 2: Neumístění uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa v krajích 2008 .. 33 Tabulka č. 3: Neumístění uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa v krajích 2009 .. 34 Tabulka č. 4: Míra nezaměstnanosti podle nových krajů ČR od roku 2003 – 2009 ........... 35 Tabulka č. 5: Základní informace o kraji a obyvatelstvu .................................................... 39 Tabulka č. 6: Nezaměstnanost v okrese Teplice.................................................................. 44

55