Vývoj českého zemědělství v období začleňování České republiky do EU: prostorová polarizace a multifunkcionalita. Ondřej Konečný

Konečný, O. (2016): Vývoj českého zemědělství v období začleňování České republiky do EU: prostorová polarizace a multifunkcionalita

Vývoj českého zemědělství v období začleňování České republiky do EU: prostorová polarizace a multifunkcionalita Venkov 2016 Únor

Ondřej Konečný Praha UK PřF: Venkov 2016


Motivace • Vstup Česka do EU jako významný milník • Snižující se role zemědělství, ale přetrvávající důležitost odvětví o Hledání nových a inspirujících přístupů k proměně zemědělství resp. venkovského prostoru v Česku o Zkušenost s lokálními, případovými studiemi

Cíle Primární cíl rozšířit poznání regionálního vývoje a proměny českého zemědělství v období začleňování České republiky 1. Vývojové tendence v českém zemědělství na úrovni okresů 2. Územní polarizace v českém zemědělství 3. Regionální vývoj v zemědělství v kontextu diskuzí o multifunkcionalitě v zemědělství Praha UK PřF: Venkov 2016


Hypotézy 1. rozdílné vývojové tendence v závislosti na podmínkách území pro zemědělství: a)

b)

méně příznivé podmínky pro zemědělskou výrobu (extenzifikace zemědělství) území s příznivými podmínkami pro zemědělství (produkční charakter a územní koncentrace zemědělské produkce).

2. zvyšující se rozdíly v úrovni multifunkcionality v zemědělství. a) b)

území s nepříznivými podmínkami: posilování v územích s příhodnými podmínkami: oslabování Praha UK PřF: Venkov 2016


Ukotvení v literatuře • Specifický proces transformace zemědělství charakteristický pro postsocialistické (postkomunistické) státy (Věžník, 1995; Jančák a Götz, 1997; Bičík a Jančák, 2005).

• Zemědělská politika jako významný lokalizační faktor zemědělství (Svobodová, 2008; Věžník a Konečný, 2011; Hrabák, 2013; Věžník, Král a Svobodová, 2013).

• Posilování významu environmentálních funkcí zemědělství a směřování k udržitelnému zemědělství (Žufan, 2001; Hrabák, 2014). • Znalost současných celorepublikových trendů

• Časová a prostorová proměna zemědělského systému z produktivistického období do post-produktivistického přechodu resp. přechod k multifunkcionalitě v zemědělství (McCarthy, 2005; Burton a Wilson, 2006; Marsden a Sonnino, 2008; Wilson, 2010; Holmes, 2012).

• Prostorová polarizace zemědělství (Potter, Tilzey 2005; O’Connor, Dunne 2009). Praha UK PřF: Venkov 2016


Data • Sekundární kvantitativní data resp. předpřipravená data - následné zpracování (data samostatně-připravená)(Cloke a kol. 2004). o o o

o o

MZe ČR (Zprávy, EZ) 2000, 2005 a 2010 EUROSTAT ČSÚ: Agrocenzus a Strukturální šetření v • Pokles o 58 % v případě zemědělství počtu hospodařících ČÚZK subjektů a 4 % v případě SZIF: Seznam příjemců dotací; Seznam výměry obhospodařované schválených žadatelů o dotaci v rámci PRV. půdy. • Pokles PFO.

Praha UK PřF: Venkov 2016


Metody a postupy Vymezení sledovaného období ETAPA PŘEDVSTUPNÍ 2000-2003

ETAPA VSTUPNÍ 2004-2006

ETAPA PŘIZPŮSOBOVACÍ 2007 -2009

ETAPA VYROVNÁVACÍ 2010 - 2013

Upraveno podle: Bečvářová, 2005b.; vlastní návrh

oo

Výběr ukazatelů Výběr ukazatelů  Využití Využití zemědělské zemědělské půdy. půdy.  Agrární v zemědělství. Agrárnístruktura strukturaa azaměstnanost zaměstnanost v zemědělství.  Zemědělská Zemědělskáprodukce. produkce.  Ekologické Ekologickézemědělství. zemědělství.  Finanční podpora zemědělství z EU a národních  Finanční podpora zemědělství z EU a národních zdrojů. zdrojů. Praha UK PřF: Venkov 2016


Metody a postupy práce Definování územní jednotky výzkumu • Okresy (tj. 77 jednotek) o 68 jednotek (spojení okresů zemědělsky nevýznamných, nositelé extrémních hodnot) Brno-město a Brno-venkov Hl. M. Praha, Praha-východ, Praha-západ Jablonec nad Nisou a Liberec Most, Teplice a Ústí nad Labem Ostrava-město a Karviná Plzeň-město, Plzeň-sever a Plzeň-jih

• Hodnocení o

První krok:

• Kvartily • Míry variability: variační koeficient a Giniho index • Lokalizační kvocient (LQ)/koeficient koncentrace – index specializace • Ukazatel tzv. územní koncentrace (H)(Hampl, 2005) odvozený z Lorenzovy křivky Praha UK PřF: Venkov 2016


Druhý krok změna rozpětí sledovaných ukazatelů

Horské: Více než 30 % zemědělské půdy v kategorii horská nebo alespoň 70 % půdy v LFA celkem. Příznivé: Alespoň 80 % zemědělské půdy nezařazené do žádné z kategorií. Ostatní: Okresy nezařazené do výše uvedeného jednoho či druhého typu.

změna územní koncentrace



Výsledky: agrární struktura

Stabilizace Nárůst role fyzických osob v zemědělství

Dle SAPS



Výsledky: rostlinná a živočišná výroba Početní rozšiřování chovu ovcí a KBTPM Intenzita chovu drůbeže •

Prasata na 100 pracovníků v zemědělství

•

Intenzita chovu prasat Podíl dojnic na celkovém počtu skotu

snižující se koncentrace jejich chovu a „snižování rozdílů“ stále však významně územně diferenciovány a koncentrovány.

Intenzita chovu dojnic Intenzita chovu skotu

2000: LQ/IS vyšší než 1,33

Podíl pícnin na orné půdě na osevní ploše

2000: LQ/IS nižší než 0,67 2010: LQ/IS vyšší než 1,33

Podíl řepky a řepice na osevní ploše

2010: LQ/IS nižší než 0,67

Podíl pšenice na osevní ploše 0

20

40 60 80 Počet územních jednotek

100

120



Výsledky: ekologické zemědělství 2010

Obliba ekologického zemědělství a jeho nárůst uplatnění do všech českých okresů •

snížení územní nerovnoměrnosti a koncentrace Praha UK PřF: Venkov 2016


Výsledky dle podmínek: změny v rozpětí v % 70

60

v kusech popř. %

140 Horské

120

50 40 30 20

Horské

100

Ostatní

Ostatní

Příznivé

Příznivé

80 60

10

Ukazatele v % 40

0

20

Podíl půdy v EZ na celku

Podíl EZ na počtu farem

Podíl orné půdy

2000

2005

2005

2010

2010

2010

2000 2000 2010 Horské 02010 8,3 2000 20,0 2010 6,7 2000 20,32010 5,9 9,1 a řepice Podíl pícnin Podíl obilovin 2000 Podíl 2010pšenice 2000 Podíl 2010 řepky 2000 2010 2000 2010 Intenzita Podíl Ostatní 2,4 chovu 9,9 Podíl dojnic 4,6 14,3 KBTPM 7,8 Intenzita 10,7 chovu ovcí na celkovém skotu (počet na celkovém (počet kusů počtu skotu kusů na 100 ha počtu skotu Příznivé 0,7 3,0 1,9 8,4 27,2 36,4 na 100 ha zem. půdy) TTP)

Podíl TTP 2005

83,4

2010

85,4

2000 2010 84,6 85,3 Intenzita chovu prasat (počet kusů ha 60,3 na 10054,1 orné půdy)



Výsledky dle podmínek: změny v koncentraci

2010

Příznivé 30

2000

20

2010

10

2000

0

2010

KBTPM

Dojnice

Skot

27

37

6

9

2000 Zemědělská půda0%

Orná půda

16

20%

TTP

18

22

28

2010 55

56

40

38

5

6

2010

2010

54

2000

40

Ostatní

67

2010

2000

2000

50

2005

2010

Horské Ovce

2005 snížil téměř ve42všech sledovaných 52 40 40 charakteristikách rostlinné 32 40 výroby 38 32

2010

60

2000 2005 oblastí 2010se Význam2010 horských

2010

2005

2000 2000

2010

70

2000

Prasata

Horské Ostatní Příznivé Výměra orné půdy v EZ v Příznivé Ostatní Horské Výměra TTP v EZ v ha ha

Počet EZ

2010

80 Typ území

2000 půdy v EZ v ha Výměra

2000

90

2010

2010

Drůbež

2000

100

2010

v%

Zpravodaj. Počet farem Výměra dle Pracovníci 40% 60% dle SAPS jednotky SAPS 80%

100%



Zhodnocení: prostorově polarizovaný vývoj zemědělství • Obecně: Slabá územní dynamika (agrostruktura), snižující se koncentrovanost a územní nerovnoměrnost. Protichůdně: ŽV • Dle přírodních podmínek: o

o

o o

Příznivé oblasti – rostlinná výroba, orná půda, extenzifikace ŽV, drůběž. Horské oblasti – TTP, živočišná výroba (zejména skot – vnitřní restrukturalizace) . Ekologické zemědělství: oslabující polarizace. Posilování multifunkcionality jako celku, zvyšování rozdílů



Děkuji za pozornost

• [email protected]

Albert (2014). Praha UK PřF: Venkov 2016

Vývoj českého zemědělství v období začleňování České republiky do EU: prostorová polarizace a multifunkcionalita. Ondřej Konečný

Recommend Documents