Vývoj ceny benzínu a nafty v závislosti na ceně ropy v podmínkách České republiky

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Vývoj ceny benzínu a nafty v závislosti na ceně ropy v podmínkách České republiky Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Petr Toman Ph.D.

Monika Friedová

Brno 2013

Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Petru Tomanovi PhD. za vedení mé bakalářské práce a zároveň bych chtěla poděkovat jemu a doc. Ing. Svatopluku Kapounkovi, PhD. za jejich cenné rady a připomínky, kterými přispěli ke zpracování mé bakalářské práce.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Vývoj ceny benzínu a nafty v závislosti na ceně ropy v podmínkách České republiky“ vypracovala samostatně pod vedením Ing. Petra Tomana, PhD. a uvedla v ní veškerou použitou literaturu v seznamu literatury. V Brně dne 23. května 2013

__________________

Abstract Friedová, M. The development of prices of petrol and diesel in depending on price of oil in condition of Czech republic. Bachelor thesis. Brno: Mendel University. 2013 Work deal with relationship between world market oil price especially Brent Crude oil and prices of Czech market fuels namely Natural 95 and Diesel. For analyzing the data was chosen correlation analysis and subsequently method of rolling correlation for proves the fluctuation of correlation in relation with increase or decrease of oil price. Keywords Crude oil, fuel, petrol, diesel, the correlation matrix, rolling correlation.

Abstrakt Friedová, M. Vývoj ceny benzínu a nafty v závislosti na ceně ropy v podmínkách České republiky. Bakalářská práce. Brno: Mendelova Univerzita. 2013 Práce se zabývá vztahem ceny ropy na světových trzích, konkrétně ropy typu Brent a cenami pohonných hmot na trhu českém. Pro analyzování závislosti byla zvolena korelační analýza a následně metoda klouzavé korelace, která má prokázat kolísavost korelace ve vztahu k fázi, v níž se nachází cena ropy, tedy k fázi růstu, či poklesu. Klíčová slova Ropa, pohonné hmoty, benzín, nafta, korelační matice, klouzavá korelace.

Obsah

5

Obsah 1

2

3

4

Úvod a cíl práce

9

1.1

Úvod ........................................................................................................... 9

1.2

Cíl................................................................................................................ 9

1.3

Metodika .................................................................................................... 9

Historický exkurz

11

2.1

Prvopočátky............................................................................................... 11

2.2

Válečné a poválečné období ...................................................................... 11

2.3

Vznik OPEC ............................................................................................... 12

2.4

Krize v roce 1973 ....................................................................................... 12

2.5

Historický vývoj cen ropy ......................................................................... 13

2.5.1

První období ...................................................................................... 13

2.5.2

Druhé období .................................................................................... 14

2.5.3

Třetí období ....................................................................................... 15

Produkce ropy

17

3.1

Výskyt a těžba ropy ................................................................................... 17

3.2

Energetický ukazatel ................................................................................. 17

3.3

Mezinárodní obchod .................................................................................18

3.4

Světová produkce ropy ............................................................................. 19

3.5

Česká produkce ropy ................................................................................ 20

3.6

Logistická situace České republiky........................................................... 21

3.7

Dílčí závěr kapitoly .................................................................................. 22

Faktory ovlivňující cenu pohonných hmot 4.1

23

Faktory vázající se k ropné produkci....................................................... 23

4.1.1

Chemické složení ropy ..................................................................... 23

4.1.2

Politická situace ............................................................................... 24

4.1.3

Fluktuace měnových kurzů .............................................................. 24

4.1.4

Ostatní náklady ................................................................................ 25

4.2

Faktory ovlivňující cenu pohonných hmot ............................................. 25

4.2.1

Cena ropy.......................................................................................... 26

4.2.2

Marže rafinérií, distribuce a zisky společností................................ 26

4.2.3

Daňové zatížení minerálních olejů dle evropských směrnic .......... 26

Obsah

6

4.2.4 4.3 5

6

7

Daňové zatížení minerálních olejů v České republice .................... 28

Dílčí závěr kapitoly ................................................................................... 31

Pohonné hmoty v Evropě

32

5.1

Komparace cen motorové nafty............................................................... 32

5.2

Komparace cen benzínu Euro-super 95 .................................................. 34

5.3

Zhodnocení efektivnosti sazeb daní v rámci ČR ..................................... 35

5.4


Korelační analýza časových řad

37

6.1

Vstupní data ............................................................................................. 37

6.2

Využitá analýza ........................................................................................ 37

6.3

Výsledky analýzy ...................................................................................... 38

6.4


Klouzavá korelace časových řad

41

7.1

Definování proměnných ........................................................................... 41

7.2

Volba ekonometrické metody ................................................................... 41

7.3

Výsledky analýzy bez zpožděných proměnných ...................................... 41

7.4

Výsledky analýzy zpožděných hodnot ..................................................... 44

7.5


8

Diskuze

47

9

Závěr

48

10 Literatura

49

A

Oblast dohody červené linie

53

B

Trasy ropovodů v Evropské unii

54

C

Vývoj sazby spotřební daně z bezolovnatého benzínu v ČR za rok 2013 55

D

Vývoj daně z přidané hodnoty v zemích Evropské unie

56

Seznam obrázků

7

Seznam obrázků Obr. 1

Vývoj ceny ropy za roky 1861 – 1910 (zdroj: Statistical review BP 06/12) 14

Obr. 2


Obr. 3


Obr. 4

J. Blažek, V. Rábl, 2006

23

Obr. 5 Vývoj ceny ropy ve vztahu s kurzem CZK/USD (Zdroj: http://www.worldbank.org/, http://www.cnb.cz/)

25

Obr. 6

26

Faktory ovlivňující cenu nafty (zdroj: výroční zpráva ČNB)

Obr. 7 Výše spotřební daně z nafty v EUR/1000 l (zdroj: http://ec.europa.eu/taxation_customs/index_en.htm)

28

Obr. 8 Vývoj ceny motorové nafty podle zemí (zdroj: http://ec.europa.eu/energy/index_en.htm)

33

Obr. 9 Vývoj ceny Euro super 95 podle zemí (zdroj: http://ec.europa.eu/energy/index_en.htm)

34

Obr. 10 Vývoj inkasa spotřební daně z minerálních olejů (Zdroj: Celní správa České republiky) 35 Obr. 11 Graf časových řad nediferencovaných očištěných cen ropy, nafty a benzínu Natural 95 v přepočtu na jeden litr (zdroj: vlastní zpracování)

39

Obr. 12 Graf časových řad diferencovaných očištěných cen ropy, nafty a benzínu Natural 95 v přepočtu na jeden litr (zdroj: vlastní zpracování) 40 Obr. 13

Vývoj diferencovaných cen ropy (zdroj: vlastní zpracování)

42

Obr. 14 Vývoj korelačních koeficientů cen ropy a Naturalu 95 (zdroj: vlastní zpracování) 43 Obr. 15 Vývoj korelačních koeficientů cen ropy a nafty (zdroj: vlastní zpracování)

44

Obr. 16 Vývoj korelačních koeficientů ceny ropy a Naturalu 95 (zdroj: vlastní zpracování) 45 Obr. 17 Vývoj korelačních koeficientů ceny ropy a nafty (zdroj: vlastní zpracování)

45

Obr. 18

Oblast dohody červené linie

53

Obr. 19

Trasy ropovodů vedoucích z Ruska směrem do Evropy

54

Obr. 20 Spotřební daň z bezolovnatého benzínu v EUR/1000 l (zdroj: statistika Evropské komise) 55 Obr. 21 Vývoj daně z přidané hodnoty v zemích Evropské unie (zdroj: statistika Evropské komise) 56

Seznam tabulek

8

Seznam tabulek Tab. 1 Množství produkované ropy rozdělené podle zemí (1000 barelů denně, 1999 – 2011) 19 Tab. 2

Shrnutí množství ropy těžené v České republice a jejich zásob [tisíc tun] 21

Tab. 3

Vývoj spotřební daně uvalené na bezolovnatý benzín a motorovou naftu 30

Tab. 4

Vývoj sazby daně z přidané hodnoty od r. 2003 do r. 2012

Tab. 5 Průměrná cena nafty ve vybraných evropských zemích za rok 2011 (v eurech za litr)

31 33

Tab. 6 Průměrná cena benzínu ve vybraných evropských zemích za rok 2011 (v eurech za litr) 34 Tab. 7 Korelační koeficienty za použití pozorování 2004:01 – 2013:01 (5% kritická (oboustranná) hodnota = 0,1882 pro n=109)

38

Tab. 8 Korelační koeficient za použití pozorování 2004:01 – 2013:01 (5% kritická (oboustranná) hodnota = 0,1996 pro n=97) 40 Tab. 9 Průměrné hodnoty korelačních koeficientů rozdělených podle fází ceny ropy a druhu paliva (bez přidání zpožděných proměnných) 43 Tab. 10 Průměrné hodnoty korelačních koeficientů rozdělených podle fází ceny ropy a druhu paliva (zahrnuje již zpožděné proměnné) 44

Úvod, cíl a metodika práce

9

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Ropa, ona černá kapalina, která ovlivňuje životy statisícům lidí. Ať už to jsou její producenti, či jinak spojené osoby s produkcí, rafinací a prodejem ropy, nebo to mohou být spotřebitelé, kteří musejí platit za spotřebu. Její cena se promítá do cen téměř všech druhů zboží. Odráží se jak v nákladech na suroviny, tak i v nákladech na dopravu a mnohých ostatních. Za posledních několik desetiletí cena ropy vzrostla závratným tempem. Zároveň s cenou ropy roste i cena pohonných hmot. Aktuální zůstává stále otázka, jak moc velký vliv má cena ropy na cenu pohonných hmot prodávaných na českých čerpacích stanicích.

1.2 Cíl Cílem této práce je zodpovědět na výzkumnou otázku, zda se zvyšování ceny pohonných hmot, zejména benzínu Natural 95 a nafty, provádí souměrně se zvyšováním ceny ropy na evropských trzích. Dojde k identifikaci faktorů ovlivňujících cenu pohonných hmot a vyhodnocení těch faktorů, které je potřeba zohlednit při tvorbě ekonometrického modelu. Při analýze dat zohledním sazbu spotřební daně a daně z přidané hodnoty, které velkým dílem ovlivňují cenu pohonných hmot. Dále je potřeba přihlédnout k možnému kurzovému riziku, jelikož se ropa obchoduje v amerických dolarech a poslední dobou se začíná projevovat tendence obchodovat s ropou i v ostatních měnách, v rámci Evropské unie se jedná zejména o Euro. Doplňkovým cílem této práce je analyzovat situaci na trhu pohonných hmot ve vybraných zemích Evropské unie, které jsou nejbližší České republice. Dojde tedy k vyhodnocení vývoje cen motorové nafty a automobilového benzinu ve státech, které sousedí s Českou republikou a v Maďarsku. Podle vývoje tak zjistím, zda se cena pohybuje stejným způsobem, nebo zda existují značné rozdíly, způsobené například jiným dodavatelem ropy, pohonných hmot, či rozdílným daňovým zatížením, atp.

1.3 Metodika Práce je členěna do dvou částí. V první části, literární rešerše, budou komparovány názory a diskuse jednotlivých autorů a bude vytvořen teoretický základ, který poslouží ke zpracování druhé části věnované již vlastnímu zkoumání. První část zahrnuje dvě kapitoly. V první kapitole bude uveden kontext vývoje ceny ropy s největšími milníky tvořící historii a budoucnost ropného světa. Druhá kapitola zahrnuje všeobecné informace týkající se těžby ropy, světových producentů, které ovlivňují množství a cenu ropy, mezinárodního obchodu a srovnání světové a české produkce. Z hlediska České republiky bude analyzován současný systém ropovodů, tedy distribuce ropy, zpracování, uskladňování a prodeje hotových ropných výrobků. Veškeré průměry, které byly v práci použity autorem, jsou průměry aritmetické. Druhá část zahrnuje čtyři kapitoly. První kapitola druhé části analyzuje faktory působící na cenu pohonných hmot a zahrnuje taktéž identifikaci vlivu

Úvod, cíl a metodika práce

10

těchto faktorů, z nich některé je nutno zohlednit při tvorbě ekonometrického modelu. Druhá kapitola druhé části se snaží naplnit stanovený dílčí cíl práce. Snaží se tedy komparovat ceny pohonných hmot na území Evropské unie. Komparace proběhne analyzováním časových řad cen pohonných hmot v šesti evropských zemích a následným slovním komentářem s přihlédnutím na rozlišné faktory, které jsou dány územním systémem. Třetí kapitola druhé části se zabývá analýzou závislosti časových řad cen ropy, nafty a benzínu Natural 95. Budou využita měsíční data o cenách ropy a pohonných hmot, přičemž je nutné zohlednit kurzové riziko. K tomu dojde převedením původních dat o ceně ropy vyjádřených v americkém dolaru na data vyjádřená v českých korunách. Taktéž je vhodné data o cenách pohonných hmot očistit od vlivu daní. Bude tedy očištěno od daně z přidané hodnoty a spotřební daně. Na sledované proměnné bude aplikována korelační analýza. Korelační analýza vyjadřuje závislost dvou proměnných, u kterých se předpokládá s dvourozměrným normálním rozdělením. Další předpoklad, který musejí sledované proměnné splňovat je náhodnost. Korelační analýza využívá Pearsonova koeficientu korelace, jež měří těsnost lineární závislosti mezi dvěma veličinami X a Y. Jeho definiční obor zahrnuje hodnoty od -1 do 1. Přičemž vyjde-li koeficient nulový, jedná se o nekorelované, tedy nezávislé proměnné. Jestliže vyjde hodnota koeficientu v extrémních hodnotách -1, nebo 1, tak se jedná o úplnou lineární závislost. V případě záporného znamínka je závislost negativní, tedy s přírůstkem veličiny X dojde k úbytku veličiny Y a v případě kladného znamínka je závislost pozitivní, tedy s přírůstkem veličiny X dojde k přírůstku veličiny Y. Všechny ostatní hodnoty koeficientu se, buď blíží extrému, a závislost u takovýchto veličin je silná, nebo se blíží k nule, a závislost je velmi slabá. Dále bude využit Durbin-Watsonův test, kterým se odhaluje, zda se v modelu nenachází zdánlivá závislost. Je potřeba vytvořit si model se sezónně diferencovanými proměnnými a porovnat jej s původním modelem bez diferencovaných proměnných. U kterého modelu vyjde p-hodnota vyšší, tím je vhodnější tento model s vyšší p-hodnotou využít. Poslední kapitola třetí části se zabývá analyzováním cen pohonných hmot v závislosti na ceně ropy pomocí metody klouzavé korelace. Slouží k ověření krátkodobých výkyvů, které jsou dány zejména obchodními praktikami čerpacích stanic. Tato metoda spočívá v porovnávání dvou časových řad. První časová řada je vytvořena z diferencovaných hodnot cen ropy. Ceny ropy jsou opět převedeny na českou měnu pro eliminaci měnového rizika. Druhá časová řada je vytvořena z korelačních koeficientů ceny ropy a nafty, příp. benzínu Natural 95. Ceny pohonných hmot jsou opět očištěny od daně z přidané hodnoty a spotřební daně. Korelační koeficienty jsou seřazeny v časové posloupnosti. V časové řadě diferencovaných cen ropy jsou pomyslně vytvořeny fáze růstu a fáze poklesu a tyto jsou komparovány s korelačními koeficienty. Do modelu bude přidána zpožděná proměnná, pro případné ověření, zda ceny nereagují s mírným zpožděním. Dojde k vyhodnocení vlivu závislosti cen pohonných hmot na ceně ropy ve vztahu k fázi, ve které se současně cena ropy nachází, tedy ve fázi růstu a poklesu.

Historický exkurz

11

2 Historický exkurz 2.1 Prvopočátky Vše začalo v roce 1859 ve městě Titusville, ležícím v Americké Pensylvánii. Zde těžař Edwin Drake vytěžil první barel ropy. V roce 1870 John D. Rockefeller založil proslulou akciovou společnost Standard Oil Company (dále „SOC“) a získal tak nadvládu nad těžebním průmyslem. V roce 1871 v ruském Baku byla objevena ropná ložiska, která byla schopná těžit téměř třetinu americké produkce. Těžbu zde měl pod vedením Ludwig Nobel, který se posléze spojil s francouzskou větví Rotschildů, a společně pomocí zrealizovaného velice moderního logistického projektu dopravovali ropu do rafinérie v Rjece. Od vzniku SOC se naftový průmysl vyvíjel jako obrovský monopol, který je v rukou omezené vládnoucí vrstvy, a to společníků, majitelů železnic a později i majitelů ropovodů. Přítrž této nadvládě učinil až v roce 1911 nejvyšší ústavní soud v Americe a SOC se rozpadl na několik menších společností. Některé z nich ovšem stále vlastnil Rockefeller.(A. Sampson, 1980) Následoval nástup nejvýznamnějších naftových společností. Později se pro tyto společnosti vžil název sedm sester. V Americe se nacházelo pět ze sedmi největších naftových společností. Standard Oil of New Jersey, později přejmenována na Exxon, sloužila ostatním společnostem spíše jako banka. V jejím čele stál John D. Archbold, který 15 let stál v čele SOC. Nejmenší ze 7 sester, Mobil, vznikla fúzováním společností Standard Oil Company of New York (SOCONY) a Vacuum. Stejně jako Exxon měla nedostatek ropy a hledala nová ložiska. Standard Oil of California byly spolu s Exxonem a Standard Oil fo New York přímými potomky SOC a nadále se tajně domlouvaly na cenách. Společnost Gulf začala těžbu v Texasu, v místě zvaném Spindletop v r. 1901. Nejprve fungovala za podpory banky T. Mellona, ale posléze kvůli finančním potížím převzali vedení přímo synové T. Mellona a těžba se přemístila do Houstonu. Poslední Americká společnost, Texaco, byla nejtvrdošíjnější, nejcentralizovanější a nejsamostatnější. V Evropě patřilo prvenství dvěma společnostem. První z nich, Shell, založil Marcus Samuel. Tato společnost byla na úrovni srovnatelné se SOC a Royal Dutch, pocházející z Holandska. Shell, SOC a Royal Dutch spolu sváděli cenové války, které vyústili sloučením Shell a Royal Dutch a proniknutím na Dálný východ. Druhá evropská společnost, British Petrol, vznikla jako odnož Burmah Oil. Byla vybrána pro dodávky nafty pro britské námořnictvo a následně znárodněna. (A. Sampson, 1980)

2.2 Válečné a poválečné období Na scéně se v roce 1914 objevil arménský podnikatel Calouste Gulbenkian, který vytvořil syndikát Turkish Petroleum Company, později Iraq Petroleum Company (IPC). Na vedení společnosti se podílely BP podílem 50 %, Shell 25 %, Deutsche Bank 25 % a Gulbenkian vlastnil podíl 5 %. Gulbenkian si kladl podmínku, že nikdo nebude těžit ropu na území tzv. červené linie jinak než prostřednictvím IPC. Jednalo se o tzv. dohodu červené linie, která v následujících letech hrála obrovskou roli v přerozdělení sil mezi největšími

Historický exkurz

12

naftovými společnostmi. Území červené linie je znázorněno na obr. 5 v příloze a pokrývá území celé Saúdské Arábie, Irák, Turecko a další. V dubnu 1927 zde bylo nalezeno obrovské ložisko ropy. Po první světové válce v roce 1923 byla objevena ropa v Saúdské Arábii, přičemž koncese na její průzkum a těžbu získala společnost BP. Později byla koncese prodána Socalu (Standard Oil of California). Po prvních slibných vrtech si začala Socal uvědomovat, že jí dochází kapitál, a tak přizvala další společnost Texaco. Po letech těžby ropy v Saúdské Arábii zjistily Socal a Texaco, že nedisponují dostatečně velkým odbytištěm pro vytěženou ropu a byly nuceny přizvat další dvě společnosti, tentokrát to byly Exxon a Mobil. Jelikož byly Exxon a Mobil omezeny dohodou červené linie, byly nuceny vyjednávat o její zrušení. Po dlouhých letech jednání s Gulbenkianem se jim nakonec podařilo zrušit dohodu červené linie a Exxon tak získala 30% a Mobil 10% podíl na těžbě v Saúdské Arábii. V roce 1949 vlastnilo sedm sester téměř 80 % veškerých ropných zásob mimo USA. Celosvětově byl nadbytek ropy, který si vynucoval snižování cen. Pro producentské země bylo tedy nezbytné získat větší kontrolu a podíly na zisku z ropného průmyslu. Tato skutečnost se odrazila ve vzniku Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) v roce 1961.(A. Sampson, 1980)

2.3 Vznik OPEC V poslední době docházelo k neustálému snižování směrných cen, a tím ke snižování daňových příjmů producentských zemí. Vlády těchto zemí nemohli unést tíhu snižování jejich již tak nízkých daňových výnosů z ropy a rozhodli se jednat. V roce 1961 se sešlo shromáždění, na kterém došlo k vytvoření Organizace zemí vyvážejících ropu, tedy OPEC. Instituce je založena na setkávání delegátů dvakrát do roka. OPEC již od začátku k naftovým společnostem zaujala negativní postoj. Jak píše A. Sampson, někteří delegáti označili OPEC dokonce jako „kartel pro boj proti kartelu“. Na poli organizace se konalo několik jednání, kde se členové snažili navrhnout způsob regulace těžby, ovšem byli tak nejednotní, že od těchto pokusů upustili. Problém konfliktu mezi OPEC a naftovými společnostmi spočíval ve faktu, že producentské země se snažili zvýšit těžbu, aby jim plynuli do pokladny co největší zisky z daní bez ohledu na světovou cenu ropy, ovšem naftové společnosti se snažili omezovat těžbu, aby tak zabránili dalšímu poklesu ceny. V roce 1964 se OPEC podařilo stanovit jednotnou sazbu těžebních poplatků, a tím se naftové společnosti museli vzdát jedné čtvrtiny příjmů.

2.4

Krize v roce 1973

Během jednoho roku se odehrály tři různé události, které širokým významem ovlivnily dějiny naftového průmyslu. Byla to účast producentských zemí na vlastnictví koncesí, nedostatek nafty a arabsko-izraelský konflikt. Producentské země Blízkého východu, zejména Abú Zabí, Katar, Kuvajt a Irák, požadovali neustále vyšší příjmy z ropy. Nyní byl hlavní požadavek podílu na vlastnictví koncesí ve formě tzv. účasti. Po dlouhých jednáních dosáhli zástupci producentských zemí a naftových společností všeobecné dohody. Naftové společnosti se zřekly 25 % svých příjmů ve prospěch producentských

Historický exkurz

13

vlád. Konečná dohoda byla podepsána v roce 1973 v Rijádu. Účastí se vytvořilo pomyslné příměří mezi naftovými společnostmi a OPEC. Společnosti se začaly potýkat s nedostatkem ropy, která nestíhala uspokojovat spotřebu. Poptávka se zvyšovala závratným tempem a předčila všechna očekávání. Ve spojených státech začala produkce dokonce klesat a jejich závislost na dovozu ropy z Blízkého východu se stávala klíčovou. Trhy zachvátila panika. Ze všech stran nyní znělo varování, že poptávka po ropě se bude zvyšovat neúměrně s produkcí a společnosti nebudou schopny zaplavovat trhy, jako tomu bylo doposud. Očekávání na snížení produkce ropy zapříčinilo zvýšení její ceny. V září 1973 se tržní cena ropy poprvé zvýšila nad úroveň směrné ceny. Nedostatku ropy se snažili využít Arabové jako zbraň proti Izraeli, podporovanou Američany. Arabské státy tak vydíraly Spojené státy, aby docílily přerušení dodávek do Izraele. Nátlak byl vyvíjen pomocí omezení těžby ropy a zvýšením ceny. Ovšem Spojené státy Izrael podporovat nepřestaly. Zatímco na území okupované Izraelem zaútočil Egypt a Sýrie, na druhé straně kontinentu probíhalo jednání o ceně ropy. Do Vídně se sjeli delegáti zastupující naftové společnosti a OPEC. Cena zde ale dohodnuta nebyla a zástupci OPEC tak nečekaně Vídeň opustili. OPEC poté zvýšil cenu o 70 % na 5,12 dolaru za barel bez jednání s naftovými společnostmi. Zároveň došlo ke snížení těžby o 5 % a každý měsíc pomoci mělo dojít k dalšímu snížení o 5 %. Jako pokračování nátlaku bylo vyhlášeno embargo na dodávky do Spojených států a Holandska.(A. Sampson, 1980) Tyto tři události způsobily obrovskou změnu sil v naftovém průmyslu ve prospěch producentských zemí. Děj v roce 1973 je označován jako ropný šok. Po roce 1980 došlo ke stabilizaci ceny ropy na 30 dolarů za barel. Skutečnost stabilizované ceny ropy má podle V. Cílka a M. Kašíka za následek obrovský rozvoj západní a posléze celé globální civilizace, ekonomické překonání soustátí sovětského bloku. K dalšímu růstu ceny došlo v roce 2005, kdy stál barel ropy téměř 60 dolarů a dále v roce 2011 byla hodnota barelu ropy téměř 110 dolarů.

2.5 Historický vývoj cen ropy Tato kapitola přímo naváže na kapitolu historický exkurz a bude se snažit vysvětlit vývoj ceny ropy pomocí implementace historických faktů. 2.5.1

První období

První období je na obr. 1 zaznamenáno od roku 1860 do 1910. Hlavní událostí tohoto období je počátek těžby ropy pro energetické účely. Po začátku těžby ropa okamžitě stoupla na ceně, ovšem tento vzestup byl pouze krátkodobý a po roce 1870 cena opět klesala. V témže čase vstoupil do naftového průmyslu J.D.Rockefeller a vytvořil svůj monopol Standard Oil Company a zároveň byla objevena obrovská ložiska v ruském Baku. Nabídka ropy byla obrovská, byly snahy o objevování dalších ložisek a zároveň poptávka nebyla zatím tak stimulována a byla na poměrně nízké úrovni. Zákon rovnovážné tržní ceny, přizpůsobovaný ze strany monopolu Rockefellera způsobil propad ceny, který s menšími výkyvy přetrvával až do konce období, tedy do roku 1910. V celém období je patrný mírný klesající trend a na grafu je tento trend zobrazen

Historický exkurz

14

přímkou vyrovnaných hodnot. Minimum bylo zaznamenáno hned v prvním roce, tedy 1861, kdy barel ropy byl ohodnocen na 49 centů. Maximum se nachází v roce 1864, kdy cena činila 8 USD. Poté cena rapidně klesala, a to hlavně díky již zmíněným novým objevům ropných nalezišť. Například v r. 1871, kdy bylo objeveno ruské naleziště v Baku, cena klesla ze 4 USD na téměř 1 USD. Konec období je charakterizován rozpadem monopolu a nástupem několika společností, které rozhodovaly o budoucím postupu naftové politiky. Další vývoj se odehrával za situace oligopolu, kdy několik velkých ropných společností vlastnících ropná pole po celém světě disponovalo obrovskou tržní silou. Zvenčí se jevily jako soupeřící organizace, nicméně jediným východiskem pro cílené ovlivňování trhu byla společná kooperace jednotlivých oligopolistů.

Obr. 1

Vývoj ceny ropy za roky 1861 – 1910 (zdroj: Statistical review BP 06/12)1

2.5.2

Druhé období

Druhé období je poznamenáno masivním rozvojem automobilového průmyslu. První automobil byl na trh uveden již v roce 1908. Byl jím model Ford T, který Henry Ford zkonstruoval tak, aby byl cenově dostupný i pro méně movité subjekty. Je zřejmý také vliv první světové války, ve které došlo k masivnímu zbrojení a výrobě vozidel pro vojenské účely. Po roce 1915 došlo k oživení poptávky a cena až do roku 1920 rapidně stoupala. Po tomto roce došlo k opětovnému poklesu ceny. Bylo to způsobeno hlavně objevem rozsáhlého ložiska ropy v Saúdské Arábii, na jejíž těžbě se podílela evropská společnost BP. Zvýšení nabídky se odrazilo v ceně ropy až do období druhé světové války, kdy opět docházelo ke zbrojení a ropa tak byla užívána k válečným účelům. Ovšem její cena se nezvýšila takovou měrou, jako v období první světové války. Cena se více zvyšovala až po roce 1946, kdy byl zaznamenán skok o téměř 90 centů. Po 1 Ceny

v r. 1861 – 1944 jsou uváděny v americkém průměru, v r. 1945 – 1983 Arabian Light, 1984 – 2011 ropu Brent

Historický exkurz

15

tomto roce nastalo období označované jako studená válka, kdy proti sobě stáli Sovětský svaz a USA. Státy vedli zejména politické spory, které byly založeny na rozdílnosti v představách o poválečném rozdělení světa. Státy se předháněli ve zbrojení a v technické vyspělosti, a to vše vedlo ke zvyšování poptávky po ropě, a tedy ke zvyšování ceny ropy. Konflikt trval zhruba do roku 1991. V celém období je patrný mírný rostoucí trend, který je na obr. 2 znázorněn křivkou vyrovnaných hodnot. Na začátku v roce 1911 dosahovala cena ropy 61 centů za barel a v roce 1960 činila 1,9 USD. Maximum časové řady se objevuje v roce 1920, kdy cena za barel činila 3 dolary 7 centů a naopak minimum se nachází hned v prvním roce sledovaného období, kde cena za barel činí 61 centů.

Obr. 2

Vývoj ceny ropy za roky 1911 – 1960 (zdroj: Statistical review BP 06/12)

2.5.3

Třetí období

Třetí, doposud poslední období je v dějinách ropného průmyslu velice důležité. Jednak oněch sedm nejmocnějších společností postupně ztrácelo vliv při tvorbě naftové politiky, a také se v tomto období datuje vznik organizace zemí vyvážejících ropu OPEC. Počátek období doprovází cenová stabilita způsobená celosvětovým nadbytkem ropy díky objevu mnoha obrovských ložisek na Blízkém východě. Z nastalého nadbytku chtěly vytěžit producentské země, ale tohoto nemohly docílit za tak nízké ceny a při tak nízké účasti na těžbě. Za účelem dosažení větší síly producentských zemí při vyjednávání v 60. letech 20. století vznikala organizace OPEC. V roce 1973 můžeme vidět prudký vzestup ceny z 3,29 USD na 11,58 USD. Jedná se o období prvního ropného šoku, kdy na Blízkém východě vrcholil Arabsko-Izraelský konflikt, celosvětově se začal projevovat nedostatek ropy a navíc producentské země žádaly účast na těžbě ropy. Druhý ropný šok nastal v roce 1979 po Íránské revoluci, kdy Írán začal vyvážet daleko míň ropy. Členové OPEC se snažili tuto situaci kompenzovat zvýšením těžby, ovšem panika, která zaplavila trhy, způsobila neracionální nárůst ceny ropy až na 90 USD za barel. Po roce 1989 se cena

Historický exkurz

16

stabilizovala na úrovni 30 dolarů za barel. Nynější nárůst ceny ropy je dán zejména zvyšující se poptávkou ze strany Asijských zemí, zejména rostoucí Číny, a snižováním těžebních kapacit. Občasné výkyvy pak způsobují různé přírodní katastrofy, které znemožňují těžbu ropy. V posledních letech to byl například hurikán Katrina ve Spojených Státech v roce 2005. Z grafu (obr. 3) je zřejmý rostoucí trend, který končí vyvrcholením ceny na maximum v roce 2011, tedy na 111 dolarů a 27 centů. Minimum se nachází hned na začátku období v roce 1961, a hodnota tohoto minima je 1,80 USD za barel.

Obr. 3

Vývoj ceny ropy za roky 1961 – 2011 (zdroj: Statistical review BP 06/12)

Produkce ropy

17

3 Produkce ropy V následující kapitole budou analyzovány základní aspekty, jako jsou světoví producenti ropy, místa těžby ropy, systém existujících ropovodů, pomocí kterých dováží zásoby ropy Česká republika, historický kontext těžby ropy a další. Z pohledu České republiky je důležité rozebrat zejména první tři aspekty, jelikož sama Česká republika není schopna opatřit si dostatečné množství ropy pro vlastní spotřebu z tuzemských ropných ložisek. Existuje pouze několik menších ropných ložisek, která se vyskytují na jihu Moravy, zejména v tzv. vídeňské pánvi a karpatské předhlubni. Celkově se v tuzemských ropných ložiscích vytěží okolo 250 tisíc tun ropy, to pokrývá pouze 3 – 5 % místní spotřeby ropy.

3.1 Výskyt a těžba ropy Ropa bývá uložena v pórech propustných hornin v hloubce 0,6 - 2,4 km pod zemským povrchem. Pro to, aby se zde utvořila ropa, je zapotřebí, aby tyto propustné horniny byly obklopeny horninami pro ropu nepropustnými. Vedle ropy se v propustných horninách usadí obvykle i voda a zemní plyn, které jsou u ropy většinou přítomny. Takto usazená ropa se utváří někdy i 20 000 let, aby mohla být vytěžena. Z důvodu vytěžení významných dostupných nalezišť ropy vyvstala potřeba směřovat těžbu do neprozkoumaných, a tedy hůře přístupných, offshore nalezišť, popřípadě hledat jiné zdroje energie, které ovšem nejsou tak levné jako ropa. Těžba ropy probíhá několika způsoby. Nejdříve probíhají průzkumné vrty, které pouze ověřují přítomnost ropy v podzemí. Na základě kladného výsledku průzkumných vrtů probíhají vrty produkční, které mají za úkol těžbu ropy, či zemního plynu. Vrtání probíhá buď na pevnině, nebo na moři. Pro představu, náklady na vrtání na pevnině činí 25 miliónů Kč a náklady na vrtání na moři činí 250 – 300 miliónů Kč. Po prvotním průzkumném vrtu probíhá čerpání ropy z ložiska, a toto se rozděluje na tři metody. Primární, sekundární a terciární. Primární metoda využívá vlastní energii ložiska, která ropu vytlačuje na povrch a odvádí dále ropovodem. Sekundární metoda spočívá ve využití vody, či plynu pocházejícího z ložiska. Takto využitý plyn, či voda vytvoří tlak dostatečný pro těžbu a vytlačení ropy na povrch a dál. Terciární metoda spočívá ve vhánění externích látek, nepocházejících z ložiska, pro vytvoření dostatečného tlaku k těžbě.(J. Blažek, 2006) Vytěžená ropa, očištěná o rozpuštěné plyny, vodu a pevné látky, putuje rozsáhlou sítí ropovodů, železničních a lodních cisteren do místa zpracování. Zde dochází k výrobě hotových výrobků, jako jsou pohonné hmoty, plynná paliva, topné oleje a suroviny sloužící k dalšímu zpracování apod. Odtud se pak ropné produkty dodávají do čerpacích stanic, či výrobních podniků.

3.2 Energetický ukazatel Z důvodu vytěžení mnoha významných nalezišť, směřování těžby do méně přístupných nalezišť a následného hledání jiných zdrojů energie je nutné zmínit ukazatel ERoEI (Energy Return on Energy Invested). Jedná se o poměr, který

Produkce ropy

18

udává, kolik vznikne jednotek nové energie po investování jedné jednotky stávající energie. Je důležitý zejména při posuzování efektivnosti vytváření energie z tzv. nekonvenčních zdrojů. Podle V. Cílka a M. Kašíka je hodnota ERoEI pro ropu na blízkém východě rovna 30, to znamená, že investováním jednoho barelu ropy vznikne 30 barelů nové ropy. Pro kvalitní uhlí je hodnota ERoEI v rozmezí od 10 do 20, pro bituminózní břidlice je ERoEI rovno 1,5 a pro biopaliva vyráběná v Evropě se ERoEI pohybuje v rozmezí 0,9 – 4.

3.3 Mezinárodní obchod Ropné kontrakty se uzavírají na několika burzách ve světě. V Americe se obchoduje na burze NYMEX (New York Mercantile Exchange), která nabízí obchody s ropou, zemním plynem a dalšími energetickými produkty, ale i s drahými a průmyslovými kovy. NYMEX má sídlo v New Yorku a několik menších poboček v ostatních státech. Obchoduje s ropou typu Brent a WTI, a to výhradně v amerických dolarech. Další burza, která se nachází v Šanghaji, je Shanghai Futures Exchange (SHFE). Zde se obchoduje s ropou, hliníkem, mědí, kaučukem a dalšími kovy, a to pouze v čínských yuanech. Na evropském kontinentu se nachází taktéž burza obchodující s energetickými produkty, včetně ropy. Jedná se o IPE (London´s Interntaional Petroleum Exchange) se sídlem v Londýně. Všechny komodity se zde obchodují v americkém dolaru. V roce 2005 byla burza přejmenována na IntercontinentalExchange (ICE). Další burzou na evropském kontinentě je komoditní burza v Rotterdamu, od které se odvíjí ceny pohonných hmot v Evropě. V roce 2008 byla uvedena do provozu Íránská ropná burza (Iranian Oil Bourse – IOB), jež má v úmyslu všechny kontrakty vypořádávat v jiných měnách, než v americkém dolaru. Hlavní měnou by mělo být Euro, íránský riál a spekuluje se také o ruském rublu. Burza je lokalizována na Kish Islands a byla vytvořena ve spolupráci s íránskými ministry, Íran Mercatnile Exchange a dalšími soukromými organizacemi.2 Další burzou, mimo evropský kontinent, je komoditní burza v Tokiu (Tokyo Commodity Exchange – TOCOM). Zde se obchoduje s drahými a průmyslovými kovy, kaučukem, ropou a jinými energetickými produkty.(J. Rogers, 2008) Pro statistické účely mnohé zdroje rozlišují druhy zásob ropy. Mezinárodní dohoda z roku 1997 sjednotila rozlišování na zásoby ověřené a neověřené. Neověřené zásoby se dále dělí na pravděpodobné, s 50% pravděpodobností na výskyt ropy a na možné zásoby ropy, s 10% pravděpodobností výskytu a těžby.3 Další dělení rozlišuje zásoby pravděpodobné, zjištěné a těžitelné. Podle místa nálezu se rozlišují čtyři základní druhy ropy, s nimiž se obchoduje na výše zmiňovaných světových ropných burzách. Je to Brent, ropa pocházející ze Severního moře, americká WTI (West Texas Intermediate), Dubai z Perského zálivu a Nigerian Light z Afriky. Tyto druhy se liší zejména hustotou a obsahem síry. V kapitole Faktory ovlivňující cenu ropy bude vysvětleno, jaký mají tyto vlastnosti vliv na cenu.

Iran’s oil bourse, a new pressure on U. S. dollar 2011. Dostupné z: http://www.tehrantimes.com/index_View.asp?code=16322 3 Ropná ložiska. Petroleum. 2007. Dostupné z: http://www.petroleum.cz/ropa/ropnaloziska.aspx 2

Produkce ropy

19

Měrnou jednotkou pro objem ropy je barel či sud, jehož původ se datuje k počátkům ropného průmyslu. Jeho původce je dřevěný sud, který pojal 158,76 litru neboli 42 amerických galonů.

3.4 Světová produkce ropy Následující přehled řadí světové producenty ropy podle množství vytěžených barelů ropy za den. Údaje jsou zahrnuty od roku 1999 do 2011, přičemž za rok 2011 je zpracován celkový podíl jednotlivých producentů na celosvětové produkci. Tab. 1

Množství produkované ropy rozdělené podle zemí (1000 barelů denně, 1999 – 2011)

Vývozní země Saudská Arábie Rusko Spojené státy Irán Čína Kanada Spojené Arabské Emiráty Mexiko Kuvajt Irák Venezuela Nigérie Brazílie Norsko Kazachstán Angola Alžírsko Katar Velká Británie Ost. Asijské státy Ost. Africké státy Ostatní státy Jižní a Centr.Ameriky Ost.státy Evropy Ost. státy Blízkého východu Svět celkem

8800 6119 7731 3603 3218 2604

8877 7622 7626 3580 3351 2858

11033 9443 6895 4184 3642 3041

10769 9784 6734 4396 3814 3223

11161 10280 7841 4321 4090 3522

Podíl v r. 2011 13,35 % 12,30 % 9,38 % 5,17 % 4,89 % 4,21 %

2583

2390

2983

3088

3322

3,97 %

3352 2085 2610 3126 2066 1133 3139 656 745 1515 723 2909 4294 3257

3593 2027 2116 2895 2103 1499 3333 1056 905 1680 764 2463 4460 3340

3766 2654 1833 3003 2551 1716 2969 1402 1405 2105 1028 1809 4262 3983

3165 2761 2428 2985 2170 1899 2459 1607 1901 1993 1378 1526 4155 4220

2938 2865 2798 2720 2457 2193 2039 1841 1746 1729 1723 1100 3996 2875

3,52 % 3,43 % 3,35 % 3,25 % 2,94 % 2,62 % 2,44 % 2,20 % 2,09 % 2,07 % 2,06 % 1,32 % 4,78 % 3,44 %

2440

2225

2244

2220

2469

2,95 %

1620

1773

1853

2161

2054

2,46 %

1943

1957

1678

1500

1499

1,79 %

72272

74493

81391

82335

83576

100,00 %

1999

2002

2005

Zdroj: BP - Statistical review of world energy 2012

2008

2011

Produkce ropy

20

Z tabulky vyplývá, že dlouhodobě nejsilnější producent ropy je Saudská Arábie, která se v roce 2011 podílí na celkové produkci 13,2 %. Od poslední ropné krize hraje Saudská Arábie roli flexibilního producenta. Znamená to, že je schopna celkem flexibilně reagovat na změnu poptávky, jelikož má poměrně rozsáhlé zásoby na rozdíl od ostatních producentských zemí. Tato skutečnost je důležitá zejména kvůli stabilizaci světových cen ropy. Jestliže se tedy cena ropy nebezpečně zvyšuje, Saúdové produkci ropy zvýší, zvýší nabídku a tím dojde ke snížení ceny. Naopak, když cena klesá, tak Saúdové zastaví těžbu ropy, sníží tím nabídku a dojde ke zvýšení ceny.(J.Rogers, 2008) Ovšem v poslední době již této flexibility ubývá. Je nutné poznamenat, že Saudská Arábie těží ropu na pěti ložiscích, jejichž objev se datuje před rokem 1970.(V. Cílek, 2007) Druhý nejsilnější vývozce je Rusko, jež se podílí na celosvětové produkci 12,8 %. Pro Českou republiku je Rusko nejdůležitější producent. V roce 2008 byl podíl ropy dovážené z Ruska na celkovém dovozu ropy 66,8 %.(V. Kváča, 2009) Rusko taktéž hraje důležitou roli v ropném průmyslu většiny evropských zemí. Jeho vývozy v dobách sovětského režimu činily 2 miliony barelů denně z tehdejší celkové těžby 12 mil. barelů denně. Za vlády Vladimíra Putina se ropná produkce zvýšila v letech 1999-2003 o 50 %. (J.Rogers, 2008) Bohužel ale přes mohutnou produkci (více než 9 milionů barelů denně) není možné dopravit v ruských ropovodech více než polovinu této produkce. Rusko zaostává v ropných technologiích a v řízení vrtů. Dokud tedy neprovede rekonstrukci stávajících technologií, tak veškeré udávané potenciální zásoby ropy budou ležet hluboko pod zemí. (J.Rogers, 2008) Mezi státní podniky, hrající v Rusku nejdůležitější roli, patří Rosněfť a Gazprom, nestátní podnik je např. Lukoil. Dalším významným producentem ropy jsou Spojené státy a Írán. Spojené státy byly po dlouhá léta největším zdrojem ropy, zejména v 19. století. Ovšem v roce 1973 těžba vyvrcholila a uspokojení poptávky Spojených států se stávalo neustále závislejší na Saúdsko Arabské těžbě. Ve světovém měřítku byla spotřeba USA v těchto letech nejvyšší. Dokonce podle J. Rogerse „je ekonomický růst Spojených států rukojmím zahraniční ropy“. Z hlediska České republiky jsou nejvýznamnější producentské země Ázerbájdžán, s dovozem 13,7 mil. barelů a podílem 22,6 % na celkovém dovozu ropy, Kazachstán, s dovozem 3,8 mil. barelů a podílem 6,3 % na celkovém dovozu ropy, dále pak Norsko, Libye, Itálie a další. Vzhledem k nadhodnocování ropných zásob ze strany těžařských společností, nelze s přesností určit, kolik ropy je ještě možné vytěžit, než světu dojde tzv. konvenční ropa.

3.5 Česká produkce ropy V České republice se těží ropa a zemní plyn ve velmi malém množství. Největší podíl na těžbě má společnost Moravské naftové doly a. s. (dále jen MND), ale zároveň zde provozuje svoji činnost v menší míře i společnost Unigeo a. s. Jak již bylo zmíněno, produkce ropy na území České republiky se pohybuje okolo 3 – 5 % celkové tuzemské spotřeby ropy. Skupina MND je největší skupinou zabývající se průzkumem, těžbou a uskladňováním ropy a zemního plynu na území České republiky. Taktéž vyvíjí průzkumné a těžební aktivity v Rusku, Pákistánu, Jemenu a na Slovensku. Právní forma je akciová společnost a jediným akcionářem je společnost MND

Produkce ropy

21

Group N. V., kterou vlastní společnost KKCG. Společnost MND, tehdy jako státní podnik, zahájila těžbu v roce 1914. V roce 1992 změnila právní formu na akciovou společnost a od roku 1996 je společnost zcela privatizována. V roce 2006 činil konsolidovaný hospodářský výsledek společnosti před zdaněním 2 448 mil. Kč. Pro srovnání společnost BP dosáhla v tomtéž roce zisk 71 858 mil. USD, což v přepočtu na české koruny činí zhruba 1 760 mld. Kč. Vypovídá to o velmi slabém územním obhospodařování ze strany MND. V České republice těžba probíhá zejména ve Vídeňské pánvi a na území Vizovických vrchů. Druhou zmiňovanou společností je Unigeo a. s., která na trhu působí od roku 1951. Jejím, od roku 1996, majoritním a od roku 2006 úplným vlastníkem je společnost Kooperativa, pojišťovna a. s. Předmětem její podnikatelské činnosti jsou těžba ložisek nerostných surovin, geotechnické a stavební práce, vrtné a laboratorní práce. Těžba probíhá z ložisek v okolí Frýdku-Místku, ropa se těží zejména v obci Krásná a zemní plyn se nachází v obci Krásná, Komorná Lhotka a Janovice. Společnost v roce 2011 disponovala hospodářským výsledkem před zdaněním ve výši 19 809 tis. Kč. Následující tabulka shrnuje množství průmyslových zásob a tuzemskou těžbu ropy. Tab. 2

Shrnutí množství ropy těžené v České republice a jejich zásob [tisíc tun]

Rok

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Průmyslové zásoby

2238

3065

2325

2135

1793

1718

Těžba

310

299

306

259

240

236

Zdroj: D. Ďurica, M. Suk, V. Ciprys, Energetické zdroje včera, dnes a zítra, 2010

Z tabulky vyplývá, že klesající ropné zásoby mají za následek pokles těžby ropy v České republice, a tím způsobenou větší závislost na zdrojích ze světových ložisek ropy. Závislost České republiky na ropě je pouze 24%. Tato výše je dána zejména rozsáhlými zásobami uhlí a existencí jaderných elektráren. Orientace na uhlí a jadernou energetiku zajišťuje republice téměř 72% energetickou nezávislost na ostatních zemích. V případě ropy zajišťuje ČR veškerou svou spotřebu dovozem, pouze výše zmíněná 3 % plynou ze zdrojů v tuzemsku.

3.6 Logistická situace České republiky Do České republiky se ropa dopravuje pomocí dvou navzájem nezávislých ropovodů, a to ropovodem Družba a ropovodem IKL. Část dovezené ropy se uskladňuje pro Správu státních hmotných rezerv a slouží jako strategické zásoby použitelné v případě krizových situací. Každá členská země Evropské unie má povinnost držet strategické zásoby ropy ve výši odpovídající průměrné 90 denní spotřebě předchozího roku. Zbylá část ropy se zpracovává ve dvou českých rafinérských společnostech, a to v České rafinérské, a. s. v Litvínově a Kralupech n. Vltavou a ve společnosti PARAMO, a. s. v Pardubicích. Česká rafinérská i PARAMO jsou dceřiné společnosti ze 100 % vlastněné společností Unipetrol, a. s. Mimo jiné Unipetrol vlastní 100% podíl na společnosti Benzina, s. r. o. Unipetrol se zabývá rafinérskou a petrochemickou výrobou a 63 % jejich akcií vlastní polský PKN Orlen. Rafinérie v Kralupech n. Vltavou se soustřeďuje

Produkce ropy

22

zejména na výrobu benzínu. Nyní kvůli klesající poptávce po benzínu se rafinérie ocitá ve velkých problémech. Jelikož majoritním vlastníkem je Polský PKN Orlen a logicky každá dceřiná firma, která je v obrovské ztrátě je pro vlastníka vždy přítěž, tak postupem času je téměř jisté, že bude muset PKN Orlen podnikat korektivní kroky. (J. Borkovec, 2012) Oba ropovody a taktéž Centrální tankoviště v Nelahozevsi, ve kterém jsou uskladněny strategické zásoby ropy, spravuje společnost MERO ČR. Jediným akcionářem MERO ČR je v současné době stát. Po zpracování ropy v rafinérských společnostech putuje hotový motorový benzín a nafta dále do rozsáhlé sítě čerpacích stanic a odtud ke konečným spotřebitelům. Dle analýzy vypracované Sdružením čerpacích stanic se v České republice v roce 2011 vyskytovalo zhruba 6700 čerpacích stanic. Nejsilněji vybudované zázemí na českém trhu má samozřejmě Benzina s 337 provozovnami. Na druhém místě je OMV se svými 217 provozovnami. Poté následuje Čepro (EuroOIL) provozující 191 čerpacích stanic, Shell, který obhospodařuje 186 provozoven. A dále Agip, Lukoil, Slovnaft a ostatní. Obrázek č. 4 v příloze zobrazuje trasy ropovodů vedoucích ropu do Evropské unie. Ropovod Družba tedy vede ropu z Ruské federace a ze společnosti Moravské naftové doly do rafinérií v Pardubicích a v Kralupech nad Vltavou a Litvínově. Ropovod IKL přepravuje ropu z oblasti Kaspického moře, severní Afriky či Arabského poloostrova. V roce 2006 bylo ropovodem Družba dovezeno 67,1 % a ropovodem IKL 32,9 % celkového dovozu do ČR. Ropovod IKL byl dostaven a uveden do provozu v roce 1995 pro snížení závislosti na ruské ropě, doposud ale zůstává Rusko absolutně největším dodavatelem ropy.

3.7 Dílčí závěr kapitoly Tato kapitola se zabývala produkcí ropy a s ní spojenými aspekty. Byla zde analyzována jak celosvětová produkce, tak produkce Česká. Česká republika má velmi malé zásoby ropy, musí proto veškerou ropu dovážet od zahraničních producentů, zejména Ruska, Ázerbájdžánu, Kazachstánu a dalších. Před vybudováním ropovodu IKL byla země velmi závislá na ruské ropě, a tak existovalo vysoké riziko přerušení dodávek ropy, které by mělo negativní následky na bezpečnostní situaci a stabilitu země. Jelikož každá členská země Evropské unie má povinnost držet strategické zásoby ropy a Česká republika byla v těžbě vlastní ropy velmi nesoběstačná, bylo tedy žádoucí rozprostřít riziko na více producentů. Došlo k vybudování druhého ropovodu IKL, a tím ke zlepšení bezpečnostní situace České republiky.

Faktory ovlivňující cenu pohonných hmot

23

4 Faktory ovlivňující cenu pohonných hmot Cena pohonných hmot prodávaných na čerpacích stanicích v České republice je určena několika důležitými faktory, které se dají pomyslně rozdělit do dvou skupin. Obě tyto skupiny ovlivňují konečnou cenu pohonných hmot, ovšem každá v jiné fázi zpracování. První skupinou faktorů jsou ty, které se váží k ropné produkci, přepravě a prodeji. Cenu tedy ovlivňují v první fázi produkce, tedy hned po vytěžení. Druhá skupina faktorů zahrnuje zejména náklady na výrobu a prodej pohonných hmot. Vliv na cenu mají až ve fázi po zpracování. V dalších kapitolách budou tyto faktory podrobně rozebrány.

4.1 Faktory vázající se k ropné produkci Faktory patřící do první skupiny jsou chemické složení a kvalita ropy, politická situace v místě těžby, měnové riziko, náklady na těžbu, náklady na přepravu spolu s pojištěním. Každý má svůj specifický charakter, přičemž míra vlivu na cenu ropy se u některých faktorů vyčíslit dá a u některých jen stěží. 4.1.1

Chemické složení ropy

Zejména hustota ropy a množství síry obsažené v ropě udává kvalitativní aspekty ceny ropy. Hustota ropy se měří v jednotkách API (American Petroleum Institue), které jsou nepřímo úměrné hustotě vyjadřované podle kg/m3. Autoři Blažek J. a Rábl V. uvádí, že čím menší má ropa hustotu, tím větší má obsah destilátů vroucích do 360°.Tyto destiláty se používají při výrobě pohonných hmot, a tedy platí tvrzení, že čím menší má hustotu, tím je ropa také dražší. Závislost průměrné spotové ceny ropy v roce 2003 na její hustotě a obsahu síry je znázorněno na následujícím obrázku.

Obr. 4

J. Blažek, V. Rábl, 2006

Další charakteristikou je sladkost, či kyselost ropy, které se odvíjí od množství síry obsažené v ropě. Zatímco sladká ropa obsahuje pod 1 hmotnostní % síry, kyselá ropa může obsahovat 3 až 4 hmot. % síry. Nicméně pro další zpracování v rafinériích a spotřebu v automobilech je síra z důvodu koroze


24

zařízení rafinérií, či motorů vozidel nežádoucím prvkem a musí být odstraňována. 4.1.2

Politická situace

Na cenu má také vliv politická situace v místě těžby. Pro země dovážející ropu je žádoucí, když v dané producentské zemi funguje stabilní politický systém, který umožňuje demokratické řízení země. Jestliže zde nefunguje stabilní politický systém, tak není zaručen ani stabilní cenový systém. Tuto skutečnost lze pozorovat například při ropných šocích, kdy první ropný šok uskutečněný v roce 1973 způsobil zvýšení ceny z 3 dolarů za barel na 5 dolarů za barel v témže roce a v následujícím roce až na 12 dolarů za barel. (A. Sampson, 1980). Tento ropný šok byl způsoben zároveň dvěma skutečnostmi, které na sebe vzájemně působily. V této době pokračovaly Arabsko-Izraelské války a Amerika podporovala Izrael dodávkami zbraní a ropy. Na to zareagovali arabští členové OPEC tím, že vyhlásili ropné embargo na země podporující Izrael. Zároveň probíhalo jednání o zvýšení ceny ropy mezi zástupci ropných společností a OPEC. Za nesouhlasu ropných společností došlo ke zvýšení ceny z 3 na 5 dolaru za barel. Nikdy nelze přesně vyčíslit hodnotu, o níž se změní cena ropy na světových trzích v důsledku vlivu nestabilní domácí a následně i zahraniční politiky producentské země. Všeobecně se tedy dá říci, že čím stabilnější má producentská země politický systém, tím bezproblémovější je průběh obchodu s ropou a tím větší je ochota ostatních zemí obchodovat s takovýmto producentem. V případě Spojených států je nutné zmínit, že akutní nedostatek ropy dané země snižuje neochotu obchodovat s nestabilní producentskou zemí. 4.1.3

Fluktuace měnových kurzů

Na začátku se vytěžená ropa obchodovala pouze v Amerických dolarech. Amerika si tak pojistila roli světového hegemona. Každý, kdo chtěl ropu nakoupit, musel zákonitě nakoupit i americký dolar, množství dolaru v oběhu se tedy zvýšilo a v závislosti s touto skutečností se začalo hovořit o tzv. petrodolaru. Petrodolar označuje stav, kdy zisk jednoho dolaru pochází z prodeje náležejícího množství ropy. Po čase přešli nějaké země na měnu Evropské unie, tedy Euro. Jedním z důsledků jejich rozhodnutí byl velký nadbytek dolaru a jeho následné znehodnocení z důvodu nepotřebnosti. Banky byly nuceny uměle stahovat dolar z oběhu a zmírnit tím dopady nadbytku. Při dovozu ropy do České republiky, je tedy nezbytné počítat s rizikem fluktuace směnného kurzu a zahrnout jej do ekonometrického modelu. Při využití korelační analýzy časových řad je hodnota párového korelačního koeficientu rovna -0,57933305. Závislost je tedy nepřímá negativní. Znamená to, že v případě zhodnocení kurzu koruny vůči americkému dolaru dojde ke zvýšení ceny ropy udávané v českých korunách. Následek znehodnocení kurzu je levněji vykupovaná ropa ze strany odběratelské České republiky. Vztah kurzu české koruny vůči americkému dolaru a ceny jednoho litru ropy na českém trhu je znázorněn na obr. 5. Cena ropy na světových trzích a pohyby kurzu CZK/USD se vzájemně kompenzují a nedochází tak k přílišným výkyvům.


25

Obr. 5 Vývoj ceny ropy ve vztahu s kurzem CZK/USD (Zdroj: http://www.worldbank.org/, http://www.cnb.cz/)

4.1.4

Ostatní náklady

Do ceny každého vytěženého barelu se musejí započítat také náklady spojené s jeho vytěžením. Tzn. marže těžebních společností a náklady na technologická zařízení. Poté náklady na přepravu do místa zpracování a pojištění. Náklady na přepravu ropy a ropných produktů se výrazně liší, zatímco ropu lze přepravit za velmi nízké ceny, přeprava ropných produktů již tak levná není. Je to dáno především charakterem ropných produktů, zejména pohonných hmot, které jsou vysoce hořlavé a tudíž je nutné uskutečňovat přepravu ve speciálních tankerech. (N.Antill, 2000) Přeprava ropy z místa vytěžení do tankeru v evropském terminálu činí zhruba 10,5 dolaru, to je asi 14,5 % z průměrné ceny ropy za rok 2007. Další položkou zvyšující cenu ropy jsou zisky těžebních a dalších společností. Spolu s těžebními náklady a dopravou do Evropy se tyto zisky pohybují v rozmezí 5-10 % z ceny paliv. Poté je v zemi původu ropa zdaněna speciální daní většinou ve výši 5-10 %. Potenciálním faktorem ovlivňujícím cenu ropy může být taktéž emitování peněz do oběhu a příslib ponechání úrokových sazeb na nízké úrovni ze strany centrálních bank. Dojde tím k navyšování likvidity a ke změně uvažování spekulantů na trhu, kteří chtějí lépe zhodnotit své finanční prostředky, což jim finanční aktiva neumožní a tak investují do fyzických aktiv – ropa. Zvýšení poptávky ze strany spekulantů zvyšuje cenu ropy. (Ekonom, 2012)

4.2 Faktory ovlivňující cenu pohonných hmot Druhá skupina faktorů, týkající se konečné ceny pohonných hmot, zahrnuje cenu ropy na světových trzích, marže rafinérií, marže čerpacích stanic a v neposlední řadě také daně. U ceny benzinu jsou navíc důležité sezónní výkyvy, a to kvůli zvýšené spotřebě v době, kdy lidé jezdí na dovolené a tráví svůj volný čas. U ceny nafty je potom důležitá fáze hospodářského cyklu, jelikož nafta je využívána veškerými přepravními společnostmi a poptávku po ní tedy tvoří především zisky společností a výše daní.


4.2.1

26

Cena ropy

Všeobecně se cena pohonných hmot odvíjí od ceny ropy na světových trzích. K této ceně se navíc přičítají i výše zmíněné náklady na přepravu, daně, pojištění apod. V případě České republiky se bere v potaz cena ropy typu Brent, konkrétně Ruská exportní směs REB a nízkosirné arabské ropy. 4.2.2

Marže rafinérií, distribuce a zisky společností

Ropu dále zpracovávají rafinérské společnosti na ropné produkty. V České republice jsou pohonné hmoty vyráběny ve dvou rafinérských společnostech, a to v České rafinérské, a. s. v Litvínově a Kralupech n. Vltavou a ve společnosti PARAMO, a. s. v Pardubicích. Hrubé marže rafinérií tvoří nejmenší část z ceny pohonných hmot. Podle České národní banky se od roku 2010 pohybovali v rozmezí 0,5 – 3,5 % u benzínu a 3,0 – 6,5 % u nafty. Vyrobené pohonné hmoty je třeba přepravit na místo spotřeby, tedy do čerpacích stanic. Náklady na distribuci vč. zisků čerpacích stanic na území Evropské unie tvoří podle V. Cílka a M. Kašíka zhruba 7 % z ceny pohonných hmot.

Obr. 6

Faktory ovlivňující cenu nafty (zdroj: výroční zpráva ČNB)

Na obr. 6 jsou zobrazeny jednotlivé faktory ovlivňující cenu nafty. Je zde patrná nejvyšší míra vlivu ceny ropy převedená na CZK. Po ceně ropy na cenu nafty nejvíce působí daně uvalené na její spotřebu a náklady maloobchodu a náklady na distribuci. Skutečně nejnižší vliv mají marže rafinérií. 4.2.3

Daňové zatížení minerálních olejů dle evropských směrnic

Dalším faktorem ovlivňujícím cenu pohonných hmot z velké míry, jsou daně uvalené na minerální oleje. V této podkapitole bude rozebráno daňové zatížení z pohledu Evropské unie. V další podkapitole bude rozebráno daňové zatížení i z pohledu samostatné České republiky.


27

Daň z přidané hodnoty Na území Evropské unie došlo k vytvoření několika směrnic, které upravují systém odvodu daně z přidané hodnoty do veřejných rozpočtů. První dvě směrnice upravují povinnost nahrazení obratových daní daněmi z přidané hodnoty, předmět daně, místo plnění, plátce daně. Přechod na jiný systém s sebou nesl různé potíže a časové prodlevy, z tohoto důvodu vznikly směrnice třetí, čtvrtá a pátá, které prodlužovaly lhůty zemím, kterým změna systému trvala delší dobu. Šestá směrnice 77/388/EHS ze dne 17. Května 1977 upravuje harmonizaci společného systému daně z přidané hodnoty, kde jsou určena pravidla pro stanovení základu daně, sazby daně, územní působnost, osoby povinné k dani a další. Poslední Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. Listopadu 2006 vznikla z důvodu nepřehlednosti předchozích šesti, které byly neustále upravovány a stávaly se tak méně přehlednými. Výše sazby daně z přidané hodnoty je přenechána v kompetenci členských států, ovšem je opět stanovena minimální výše základní sazby daně (15 %) a minimální výše snížené sazby daně (5 %). Přičemž členské státy smějí uvalit sníženou sazbu daně pouze na předmět uvedený ve směrnici. Základem daně z přidané hodnoty je částka, kterou musel kupující vynaložit za účelem pořízení daného zboží nebo služby. Do základu daně se zahrnují i cla, ostatní daně, poplatky a vedlejší výdaje, zejména výdaje na přepravu, pojištění a provize. Přehled sazeb daní z přidané hodnoty v roce 2013 podle zemí je přiložen v příloze D. Spotřební daň Směrnice 2003/96/ES ze dne 27. října 2003 upravuje strukturu rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny. Je zde stanoven předmět daně, vč. platné nomenklatury, podmínky osvobození od daně, minimální sazby daně a další. V uvedené směrnici jsou tedy stanoveny minimální sazby spotřební daně, a to 0,359 EUR/l u bezolovnatého benzínu a 0,330 EUR/l u nafty. Ve většině zemí je ovšem platná sazba spotřební daně vyšší než minimální stanovená sazba. Zároveň směrnice ukotvuje právo členských států používat odstupňované sazby spotřební daně, pokud tyto nejsou nižší, než stanovené minimální sazby. Přehled na obr. 7 řadí země Evropské unie podle výše sazby spotřební daně z motorové nafty s platností v roce 2013. Česká republika patří mezi země s nadprůměrnou sazbou daně. Tři okolní země mají sazbu nižší než je v ČR, a to Polsko 354,61 eur, Slovensko 386,4 eur, Rakousko 397 eur. Pouze Německo se sazbou 470,4 eur je nad ČR. Nejvyšší sazbu spotřební daně z nafty (674,15 eur) má Velká Británie a nejnižší sazba daně (327,79 eur) je platná v Bulharsku.


28

Obr. 7 Výše spotřební daně z nafty v EUR/1000 l (zdroj: http://ec.europa.eu/taxation_customs/index_en.htm)

V příloze na obr. 11 jsou seřazeny země podle výše sazby spotřební daně z bezolovnatého benzínu s platností za rok 2013. V tomto případě má ČR sazbu daně lehce pod evropským průměrem. Slovensko, Rakousko a Německo má sazbu vyšší a Polsko opět nižší. Nejvyšší sazbu daně má Nizozemsko, a to 746,55 eur, naopak nejnižší sazba (359,59 eur) platí v Rumunsku. Veškeré přehledy sazeb daní byly vypracovány k lednu 2013 evropskou komisí. Sazby daně byly zaznamenány v národních měnách a kurzem k 1. září 2012 byly převedeny na jednotnou měnu euro. 4.2.4

Daňové zatížení minerálních olejů v České republice

V České republice funguje daňový systém zajišťující vybírání daně ze spotřeby ropných produktů. Na ropné produkty je uvalena daň z přidané hodnoty, a také spotřební daň. Jedná se o nepřímé daně vybírané plátcem od poplatníka. Jako plátce v tomto případě vystupuje prodejce pohonných hmot, či jiných ropných produktů a poplatník je ten, jehož konečná spotřeba je zdaněna. Veškeré aspekty týkající se vybírání daní, sazeb daně, apod. jsou upraveny Zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, Zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních a okrajově Zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů – ekologické či energetické daně. Poslední zákon upravuje spotřebu zemního plynu, který je důležité ve výčtu zmínit, jelikož zemní plyn se často vyskytuje jako vedlejší produkt při těžbě ropy. Ostatní aspekty, jako jsou správa daně, daňové lhůty, dokumentace apod., jsou uvedeny v daňovém řádu. V následujících odstavcích budou popsány principy výběru daní z minerálních olejů, sazby daní a ostatní aspekty.


29

Spotřební daň Dle §45 odst. 1 Zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních jsou předmětem daně, v tuzemsku vyrobené nebo do tuzemska dovezené, motorové benziny mající oktanové číslo v kategoriích pod 95, od 95 až 98 a nad 98, a rozdělující se zároveň podle obsahu olova. Podle normy ČSN EN 228 musí běžné motorové benziny obsahovat méně než 0,013 g/l olova. Dále jsou předmětem daně střední oleje a těžké plynové oleje zahrnující naftu a poté například těžké topné oleje, odpadní oleje, zkapalněné ropné plyny a zkapalněný bioplyn, apod. Výše daně se tedy odvíjí od předmětu daně a je uvedena v § 48 odst. 1 Zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. Aktuální sazba daně platná pro automobilové benziny mající oktanové číslo do 95, nebo od 95 do 98 anebo od 98 s obsahem olova do 0,013 g/l je 12 840 Kč/1000 l. V přepočtu na jeden litr benzinu je sazba daně 12,84 Kč/l. Aktuální sazba daně uvalená na střední oleje a těžké plynové oleje, a tedy na naftu sloužící pro pohon dieselových motorů je 10 950 Kč/1000 l. V přepočtu na jeden litr nafty je tedy sazba 10,95 Kč/l. Dále v § 45 odst. 1 písm. e) jsou označeny zkapalněné ropné plyny a zkapalněný bioplyn určené k prodeji, nebo používané pro pohon motorů jako předmět daně z minerálních olejů. Jedná se tedy o palivo označené jako LPG a používané u speciálně upravených automobilových motorů. Sazba daně z takovýchto zkapalněných ropných plynů je 3 933 Kč/t. Základem daně je množství minerálních olejů vyjádřené v měrných jednotkách, většinou v 1000 l. Je nutno rozlišovat okamžik vzniku daňové povinnosti a okamžik vzniku povinnosti přiznat a zaplatit daň. Zatímco daňová povinnost vzniká již při výrobě, či dovozu pohonných hmot, tak povinnost přiznat a zaplatit daň vzniká až při uvedení do volného oběhu. Správcem spotřební daně je příslušný celní úřad. Daň z přidané hodnoty Daň z přidané hodnoty je upravena Zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty a má univerzální charakter. Znamená to, že se týká nejen minerálních olejů, ale veškerých výrobků vyskytujících se na tuzemském trhu. Předmětem daně je podle § 2 odst. 1 dodání zboží za úplatu, pořízení zboží z jiného členského státu EU uskutečněné v tuzemsku nebo dovoz zboží z nečlenských států EU s místem plnění v tuzemsku. V § 2 odst. 2 je ošetřeno pořízení zboží z jiného členského státu, které podléhá spotřební dani. Takovéto zboží je vždy předmětem daně z přidané hodnoty bez ohledu na osobu, která zboží pořizuje. Základem daně je podle § 36 částka odpovídající úplatě, kterou má plátce obdržet za uskutečněné zdanitelné plnění. Do částky základu daně se přičítá i hodnota jiných daní, cel, spotřebních daní, daní ze zemního plynu, atd. Základní sazba daně platná k 1. 1. 2013 je 21 %. Snížená sazba daně platná k témuž datu je 15 %. V případě minerálních olejů a zemního plynu se uplatňuje sazba základní, tedy 21 %. Správci daně z přidané hodnoty jsou místně příslušné finanční úřady. Princip výpočtu celkové daňové povinnosti Nejprve se vypočte spotřební daň z množství minerálních olejů. Jak již bylo zmíněno na 1000 l motorového benzinu je aktuální sazba spotřební daně 12 840


30

Kč a na 1000 l automobilové nafty je sazba 10 950 Kč. Poté se z celkové ceny zahrnující cenu samotného produktu a spotřební daň vypočte daň z přidané hodnoty. Jestliže tedy průměrná cena benzinu Natural 95 za rok 2012 činí 36,58 Kč, tak DPH z této ceny činí 6,09 Kč a spotřební daň je 12,84 Kč. Celková daňová zátěž na jeden litr benzinu Natural 95 je 18,93, a to je téměř 52 % z ceny. Očištěná cena za litr benzinu je tedy 17,65 Kč. Vývoj spotřební daně a daně z přidané hodnoty V tabulce č. 3 je zaznamenán vývoj spotřební daně od roku 1999. Rozděluje se do tří základních období, kdy v každém období je zaznamenána hodnota spotřební daně za bezolovnatý benzín a naftu. Spotřební daň z benzínu se v každém období zvyšovala o 1000 Kč/1000l. Spotřební daň uvalená na motorovou naftu se též zvyšovala za každé období o 1000 Kč/1000l, ovšem navíc ve druhém období se zvýšila o 800 Kč/1000l navíc. První období bylo zahrnuto kvůli statistickým účelům. Jelikož data, která budou v práci použita na ekonometrickou analýzu, pokrývají období od 10. měsíce roku 2003 do 10. měsíce roku 2012. Tab. 3

Vývoj spotřební daně uvalené na bezolovnatý benzín a motorovou naftu

Období 1.7.1999 – 31.12.2003 1.1.2004 – 31.12.2009 1.1.2010 – dosud

Bezolovnatý benzín Motorová nafta (obsah olova do 0,013 g/l včetně) 10 840 8 150 11 840 9 950 12 840 10 950

Zdroj: L. Minčič, 2011

Tabulka č. 4 zahrnuje vývoj sazeb daně z přidané hodnoty, a to od r. 2003 do r. 2013. Změna této daně je poměrně jednoduchá, nevyžaduje náročné legislativní zásahy na mnoho let dopředu, a to se odráží na častých změnách jejích sazeb. V tabulce je uvedena pouze základní sazba daně, jelikož pro statistické účely této práce je důležitá pouze sazba základní. Do poloviny roku 2004 přetrvávala v platnosti sazba daně 22 %, od druhé poloviny roku 2004 vešla v platnost sazba 19 % a přetrvávala až do konce roku 2009. Poté do roku 2012 se odváděla daň ve výši 20 % a v roce 2013 došlo k opětovné změně ze sazby 20 % na 21 %.

Faktory ovlivňující cenu pohonných hmot Tab. 4

31

Vývoj sazby daně z přidané hodnoty od r. 2003 do r. 2012

Rok 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003

Základní sazba daně 21 % 20 % 20 % 20 % 19 % 19 % 19 % 19 % 19 % 22 % (do 30.4.), 19 % (od 1.5.) 22 %

Zdroj: Zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty

4.3 Dílčí závěr kapitoly Kapitola se zabývala identifikací faktorů působících na cenu pohonných hmot, a to jak faktorů působících přímo na cenu pohonných hmot prodávaných na čerpacích stanicích, tak faktorů působících na cenu ropy, které nepřímo ovlivňují i cenu pohonných hmot. Na cenu ropy působí zejména chemické složení ropy, politická situace v místě těžby, fluktuace měnových kurzů a ostatní náklady spojené s přepravou, skladováním a zpracováním ropy. Na ceny pohonných hmot působí zejména cena ropy a daňové zatížení, dále pak marže rafinérií a maloobchodních prodejců. Pro účely naší práce bude kladen důraz zejména na cenu ropy, jejíž vliv na ceny pohonných hmot bude vyhodnocován s přihlédnutím na měnové riziko, jež pramení z fluktuace měnových kurzů a na daňové zatížení, od kterého bude očištěno v rámci analyzování závislosti cen ropy a pohonných hmot.


32

5 Pohonné hmoty v Evropě Cílem následující kapitoly je na základě komparace cen motorové nafty a benzínu Euro super 95 na evropském trhu určit, zda kde zdražování pohonných hmot dochází srovnatelně. Budou srovnávány ceny platné na čerpacích stanicích šesti evropských zemí. Jelikož se jedná o komparaci z pohledu České republiky, budou tedy vyhodnocovány rozdíly cen na evropských čerpacích stanicích s cenami v České republice. Výzkum bude zahrnovat nejbližší okolní státy a Maďarsko. Data jsou získána z přehledu provedeného Evropskou komisí a jsou zachycovány s týdenní frekvencí. Ve všech časových řadách chyběla dvě měření, a tudíž došlo ke zprůměrování okolních dvou měření, a byla tak zaplněna chybějící data. Konkrétně se jednalo o data z 25.4.2011 a 15.8.2011. Zároveň je nutné zmínit, že rozdíly mezi hodnotami jsou dány především sazbami nepřímých daní, tedy spotřební daní a daní z přidané hodnoty. Průměrná sazba daně z přidané hodnoty je v Evropských zemích 20,32 %, průměrná sazba spotřební daně z litru nafty je 0,4189 eur a průměrná sazba spotřební daně z litru benzínu je 0,5319 eur. Každá porovnávaná země má na svém území alespoň jednu rafinérskou společnost přinášející dané zemi částečnou soběstačnost ve výrobě pohonných hmot. Například Polsko má společnosti Lotos a PKN Orlen. PKN Orlen je majoritním vlastníkem společnosti Unipetrol sídlící v České republice, dále působí v Německu a Litvě. V Německu se nachází nejvíce zpracovatelských společností. Například rafinérie v Ingolstadtu, jež dříve patřila pod švýcarskou společnost Petroplus, která na jaře roku 2012 zkrachovala a nyní přešla rafinérie do rukou Ruské společnosti Gunvor. Na Slovensku je největší rafinérskou společností Slovnaft sídlící v Bratislavě. Slovnaft vlastní téměř ze 100 % maďarská společnost MOL Group. MOL mimo jiné vlastní některé dceřiné společnosti v Německu, České republice, Rakousku a Rusku. I přes existenci rafinérií v Evropských zemích se do Evropy dováží zhruba 40 % pohonných hmot z Ruska. (A. Adámková, 2012)

5.1

Komparace cen motorové nafty

Rozsah časové řady je jeden rok, přičemž první měření je zaznamenáno 3. 1. 2011 a poslední měření proběhlo 26. 12. 2011. Ceny jsou udávány v eurech za litr nafty. Graf na obr. 8 zachycuje vývoj ceny nafty ve členění podle šesti zemí Evropské unie, které jsou nejblíže České republice. Je zřejmé, že nejlevnější nafta se dlouhodobě prodává na čerpacích stanicích v Polsku. Toto je dáno především nejnižší spotřební daní ze všech zkoumaných států. Neopomenutelným faktem je taktéž poloha Polska. Blízkost od Ruska dává Polsku příležitost kratší vzdálenosti ropovodu vedoucí ropu z Ruska a nižších nákladů na přepravu ropy. Průměrná cena litru nafty v Polsku je 1,221 eur.


33

Obr. 8 Vývoj ceny motorové nafty podle zemí (zdroj: http://ec.europa.eu/energy/index_en.htm)

Z grafu vyplývá, že ceny nafty ve zkoumaných zemích (vyjma Polska) se pohybují téměř stejně, není tedy zřetelně vidět rozdíly mezi cenami v jednotlivých zemích. Ovšem po použití aritmetického průměru na jednotlivé časové řady je jasně vidět, že nejvyšší průměrná cena za rok 2011 je v České republice (viz. Tab. 5). Tab. 5

Průměrná cena nafty ve vybraných evropských zemích za rok 2011 (v eurech za litr)

Česká republika Německo Maďarsko Slovensko Rakousko Polsko

Průměrná cena nafty 1,394 1,385 1,361 1,338 1,330 1,221

Zdroj: http://ec.europa.eu/energy/index_en.htm

Dále z tabulky vyplývá, že po České republice se nejdražší nafta tankuje na čerpacích stanicích v Německu, Maďarsku a na Slovensku. Naopak nejlevnější nafta se po Polsku prodává v Rakousku. I přesto, že v Německu je platná nejvyšší spotřební daň, tak tato je kompenzována nižším 19% DPH, oproti České republice, kde vysoká spotřební daň je zároveň umocňována 21% DPH. V Maďarsku je situace obdobná jako v České republice s rozdílem, že z hlediska všech členských zemí Evropské unie je v Maďarsku platná nejvyšší daň z přidané hodnoty ve výši 27 %. Spotřební daň je zde nadprůměrná, ovšem nižší než v České republice. Pozici Rakouska a Slovenska vůči České republice lze posuzovat rovným dílem, jelikož rozdíly mezi spotřební daní v Rakousku a na Slovensku jsou pouze v jemných nuancích a DPH je zde stejné ve výši 20 %. Spotřební daň je zde zhruba o 40 eur nižší než v České republice.


34

5.2 Komparace cen benzínu Euro-super 95 V této části bude analyzována časová řada zobrazující vývoj ceny za litr benzínu Euro-super 95, v České republice známého jako Natural 95. Rozsah časové řady zaznamenané na obr. 9 je opět rok s počátkem v 3. 1. 2011 a koncem v 26. 12. 2011.

Obr. 9 Vývoj ceny Euro super 95 podle zemí (zdroj: http://ec.europa.eu/energy/index_en.htm)

Z grafu na obr. 9 jasně vyplývá, že nejvýše se cena benzínu pohybuje v Německu. Je to dáno především vysokou spotřební daní uvalenou na benzín, která je pátou nejvyšší v rámci celé Evropské unie. Nejnižší spotřební daň má naopak Polsko, což se zákonitě odráží i v ceně, a proto je cena benzínu v Polsku dlouhodobě nejnižší. U ostatních zemí nelze přesně určit cenové rozdíly, které budou nalezeny až při bližším zkoumání. Je opět použit aritmetický průměr na časové řady jednotlivých zemí pro zjištění průměrné roční ceny litru benzínu. Tyto zprůměrované hodnoty jsou zaznamenány v tab. 6. Tab. 6

Průměrná cena benzínu ve vybraných evropských zemích za rok 2011 (v eurech za litr)

Německo Slovensko Česká republika Maďarsko Rakousko Polsko

Průměrná cena Naturalu 95 1,529 1,444 1,408 1,373 1,359 1,245

Zdroj: http://ec.europa.eu/energy/index_en.htm

Již bylo řečeno, že Německo a Polsko tvoří extrémní hodnoty v rámci reprezentativního vzorku šesti středoevropských zemí. Z tab. 6 lze dále pozorovat druhou nejvyšší cenu benzínu na Slovensku, jehož spotřební daň je po Německu taktéž nejvyšší (bráno v rámci zmíněných šesti zemí EU). Česká republika se v tabulce umístila na třetím místě, kdy její spotřební daň je pod


35

evropským průměrem, ovšem DPH je průměrné. Levnější benzín se tankuje na čerpacích stanicích v Maďarsku a Rakousku. Zatímco Maďarsko vybírá spotřební daň hodně nízkou a DPH hodně vysoké, tak postavení Rakouska je přesně opačné. Sazba spotřební daně zde vybírané se pohybuje mezi vyššími sazbami a sazba DPH je podprůměrná.

5.3 Zhodnocení efektivnosti sazeb daní v rámci ČR Na základě statistiky vypracované Celní správou České republiky byl vyhotoven graf zobrazující vývoj inkasa spotřební daně z minerálních olejů za roky 2003 – 2011. Data jsou zachycována v ročním intervalu. Cílem této podkapitoly je vyslovit hodnocení, zda má změna DPH a SD vliv na spotřebu minerálních olejů. 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Inkaso SD z miner. Olejů Obr. 10

Vývoj inkasa spotřební daně z minerálních olejů (Zdroj: Celní správa České republiky)

Jak již bylo uvedeno sazby spotřebních daní z nafty a benzínu se za sledované období změnily dvakrát. K první změně směrem nahoru došlo 1. ledna 2004, kdy také Česká republika vstoupila do Evropské unie a celkovou sumu tuzemských příjmů navýšily i příjmy ze zahraničí. Na grafu lze zaznamenat prudký nárůst příjmů následovaný zlomem v roce 2005. Koeficient přírůstku z roku 2004 na rok 2005 je téměř 16 %. Do roku 2009 příjmy mírně rostly, ovšem v roce 2009 přišel druhý zlom a příjmy klesly z 82,078 mld. Kč na 79,464 mld. Kč. Koeficient přírůstku se v roce 2009 rovnal -3,18 %. Snížení příjmů je pravděpodobně dáno vyvrcholením finanční krize, kdy lidé spořili z důvodu nejisté budoucnosti, a spotřeba minerálních olejů klesala. Poté došlo k mírnému oživení a v roce 2010 příjmy vzrostly na 81,417 mld. Kč. V témže roce došlo ke druhé změně spotřebních daní. Obě sazby spotřebních daní se zvýšily o 1000 Kč/l s platností k 1. lednu 2010. Je tedy patrné zvýšení příjmů pravděpodobně v důsledku zvýšení spotřební daně. Ovšem příjmy v dalším roce začaly opět pomalu klesat. Koeficient přírůstku z roku 2010 na rok 2011 byl tedy záporný a činil -0,59 %. Je zřejmé, že poslední zvýšení spotřební daně nepřineslo efektivní účinek, jelikož se snížila spotřeba pohonných hmot, a tím se snížil i výběr daně. Může to být částečně dáno zvýšením ceny ropy na světových trzích, ale v kontextu se spotřebními daněmi lze uvažovat, že kdyby ke zvýšení spotřební daně nedošlo,


36

tak by se ani příjmy do veřejného rozpočtu nesnížily. Zvýšení spotřební daně donutilo přepravní společnosti využívat čerpací stanice v sousedních zemích, kde je nafta levnější. Podle generálního ředitele společnosti ČEPRO J. Borkovce tak dochází ke zmenšování trhu a k daňovým únikům. Roční objem daňových úniků se podle něho odhaduje na 10 – 14 mld. Kč.

5.4 Dílčí závěr kapitoly Na tomto místě dojde ke shrnutí vyzkoumaných poznatků. Kapitola se zabývala komparací vývoje cen benzínu Natural 95 a nafty v evropských zemích. Cílem bylo na základě srovnávání cen v jednotlivých šesti středoevropských zemích dospět k závěru, zda dochází ke změnám cen ve stejné míře. Rozdíly mezi cenami jsou dány zejména daněmi uvalenými na pohonné hmoty a maržemi čerpacích stanic, ty se ovšem neliší tak výrazně jako rozdílné daňové zatížení. Z hlediska nafty má Česká republika průměrně nejvyšší cenu. Nemůžeme ovšem tvrdit, že skutečnost nejvyšší ceny má nějaký dopad na inkaso spotřební daně z minerálních olejů. Naopak výběr spotřebních daní z minerálních olejů začal pomalu klesat. V porovnávání ceny benzínu Natural 95 je Česká republika mírně nad průměrem. Lze tvrdit, že trend a změny v cenách pohonných hmot v šesti zkoumaných středoevropských zemích jsou téměř stejné až na drobné odlišnosti, zapříčiněné například dodávkami, či změnami sazeb daní.


37

6 Korelační analýza časových řad Cílem následující kapitoly je na základě vhodné ekonometrické analýzy zodpovědět výzkumnou otázku, zda je cena pohonných hmot na čerpacích stanicích v České republice určována z největší míry cenou ropy na světových trzích. Nebo, zda-li hrají vyšší roli ostatní výše zmíněné náklady. Jedná se všeobecně o identifikaci síly závislosti zkoumanou v dlouhodobém horizontu.

6.1 Vstupní data V této kapitole tedy bude analyzována závislost časových řad ceny ropy a cen pohonných hmot. První časová řada shrnuje vývoj ceny ropy Brent v měsíčních hodnotách od prvního měsíce roku 2004 do prvního měsíce roku 2013. Zdroj dat k proměnné ropa v modelu je statistika vypracovaná světovou bankou. Denní data byla pomocí aritmetického průměru přetvořena na data měsíční. Dále byla data převedena na českou měnu podle měsíčního zprůměrovaného kurzu vyhlášeného Českou národní bankou. Zdrojem dat druhé a třetí časové řady jsou statistiky společnosti CCS dostupné z oficiálního webu. Tato data zobrazují vývoj cen nafty a benzínu, konkrétně benzínu Natural 95, platné pro celou Českou republiku. Zprůměrovaná data jsou získána jako podíly jednotkových cen za pohonné hmoty na terminálech společnosti CCS a celkového počtu těchto terminálů. Původní data jsou opět denní a přetvořená pomocí aritmetického průměru na data měsíční. Ceny pohonných hmot jsou vyjádřeny v českých korunách za litr a jsou očištěny od spotřební daně a daně z přidané hodnoty díky větší vypovídací hodnotě. Rozsah časové řady je od prvního měsíce roku 2004 do prvního měsíce roku 2013. Rozdělení dat je normální a náhodné.

6.2 Využitá analýza Při sledování časových řad bude využita korelační analýza a pro vytváření ekonometrických modelů bude použit program Gretl. Korelační analýza vyjadřuje závislost dvou proměnných, u kterých se předpokládá dvourozměrné normální rozdělení. Dalším předpokladem je náhodnost sledovaných proměnných. Bude využit Pearsonův koeficient korelace, který vyjadřuje míru závislosti mezi dvěma veličinami X a Y. Dosahuje hodnot od -1 do 1, přičemž vyjde-li hodnota koeficientu -1, tak se jedná o negativní nepřímou závislost. Jestliže vyjde hodnota koeficientu nula, jedná se o nekorelované, tedy nezávislé proměnné a vyjde-li hodnota koeficientu 1, tak je mezi veličinami pozitivní přímá závislost. V modelu budou stanoveny dvě hypotézy. První nulová hypotéza zahrnuje tvrzení, že mezi časovými řadami cen ropy a pohonných hmot neexistuje lineární závislost a sledovaný korelační koeficient je tedy roven nule. Alternativní hypotéza tvrdí, že mezi totožnými časovými řadami lineární závislost existuje a korelační koeficient je nenulový. Následující rovnicí je definován Pearsonův korelační koeficient:


38

Aby se předešlo dojmu falešné závislosti časových řad, je nutné vytvořit sezónní diference pro dané proměnné. Do modelu tedy přidáme sezónní konstanty všech časových řad a z těchto vytvoříme korelační matici, která objasní závislost. Pro srovnání bude okomentován i model bez sezónních diferencí.

6.3 Výsledky analýzy Ekonometrický model nediferencovaných proměnných Tab. 7 zobrazuje korelační matici vytvořenou z nediferencovaných hodnot. Pro účely této práce je směrodatný pouze vztah ropa-nafta a ropa-Natural 95, ostatní vztahy nebudou brány v potaz. Z tab. 7 je vidět, že korelační koeficient pro proměnné ropa a nafta má hodnotu 0,9637 a korelační koeficient pro proměnné ropa a Natural 95 je 0,9512. Oba dva se velmi blíží jedné. Nulovou hypotézu zamítáme v případě, když , kde je námi zkoumaný koeficient korelace a

je kritický kvantil. Kritický kvantil je

. Protože koeficient korelace časových řad ropy a nafty je vyšší, než kritická hodnota, lze tvrdit, že je koeficient statisticky průkazný. Nulovou hypotézu o nezávislosti časových řad zamítáme a přijímáme alternativní hypotézu o závislosti časových řad. Stejně postupujeme i v případě vztahu ropy a benzínu Natural 95, kdy hodnota koeficientu korelace je opět vyšší než hodnota kritického kvantilu. Opět je koeficient statisticky průkazný a hypotézu o nezávislosti časových řad můžeme zamítnout. Tab. 7 Korelační koeficienty za použití pozorování 2004:01 – 2013:01 (5% kritická (oboustranná) hodnota = 0,1882 pro n=109)

Ropa 1,0000

Nafta 0,9637 1,0000

Natural 95 0,9512 0,9446 1,0000

Ropa Nafta Natural 95

Zdroj: vlastní zpracování pomocí programu Gretl

Na obr. 11 jsou zobrazeny časové řady nediferencovaných proměnných. Lze vidět, že závislost ceny pohonných hmot na ceně ropy je velmi vysoká. Ovšem je nutné prozkoumat, zda v modelu nehrozí zdánlivá závislost časových řad. Při využití Durbin-Watsonova testu vychází p-hodnota vyšší u diferencovaných proměnných a v modelu se tedy vyskytuje zdánlivá závislost, kterou je třeba odstranit sezónním diferencováním všech proměnných. P-hodnota u modelu bez diferencovaných proměnných vychází 3,63e-063, přičemž p-hodnota u modelu s diferencovanými proměnnými je rovna 8,95e-043.


39

Obr. 11 Graf časových řad nediferencovaných očištěných cen ropy, nafty a benzínu Natural 95 v přepočtu na jeden litr (zdroj: vlastní zpracování)

Obchodní praktiky distribučních prostředníků, zejména marže čerpacích stanic a rafinérií, mají v tomto případě určitou váhu s přihlédnutím na sezónní výkyvy. Přihlédnutí na sezónní výkyvy je důležité spíše u benzínu Natural 95, jelikož je zřejmé, že ceny benzínu kolísají v závislosti na ročním období. Z obr. 11 je zřejmé, že cena pohonných hmot se zvýší v období ke konci roku, spíše v letních měsících, jelikož lidé jezdí na dovolené a jsou ochotni vynaložit více peněz za dopravu, než v ostatních měsících. Tomuto se přizpůsobí strategie obchodníků a zvýší ceny. Jsou tedy patrné výkyvy, na počátku roku cena klesá, kdežto uprostřed roku, zejména v již zmíněných letních měsících, se cena zvýší. Tento problém bychom měli vyřešit sezónním očištěním. Ekonometrický model diferencovaných proměnných Tab. 8 zobrazuje hodnoty koeficientů korelace proměnných již upravených o sezónní diference. Můžeme vidět, že oba zkoumané koeficienty jsou nižší než v předchozím modelu bez diferencovaných proměnných, což svědčí o výskytu zdánlivé závislosti odstraněné přidáním diferencovaných proměnných. Kritická hodnota pro 5% oboustrannou alternativu činí 0,1996. Pearsonův koeficient korelace pro časové řady cen ropy a nafty je roven 0,9289, a dosahuje tedy vyšších hodnot, než kritický kvantil. Koeficient můžeme uznat statisticky průkazným, hypotézu o nezávislosti časových řad zamítáme a přijímáme alternativní hypotézu o závislosti časových řad. V případě časových řad cen ropy a benzínu Natural 95 je hodnota koeficientu korelace taktéž vyšší, než hodnota kritického kvantilu. Koeficient je opět statisticky průkazný, nulovou hypotézu o nezávislosti časových řad můžeme zamítnout a přijmout alternativní hypotézu o závislosti časových řad. Koeficienty obou zkoumaných vztahů se silně blíží hodnotě jedna, a jedná se tedy o velmi silnou závislost časových řad.


40

Tab. 8 Korelační koeficient za použití pozorování 2004:01 – 2013:01 (5% kritická (oboustranná) hodnota = 0,1996 pro n=97)

Ropa 1,0000

Nafta 0,9289 1,0000

Natural 95 0,9213 0,8776 1,0000

Ropa Nafta Natural 95

Zdroj: vlastní zpracování pomocí programu Gretl

Na obr. 12 je zobrazen vývoj cen ropy, nafty a benzínu Natural 95. Tento vývoj je vytvořen z již diferencovaných proměnných. Je zde vidět silná lineární závislost vysoké těsnosti. Se změnou ceny ropy se změní i ceny pohonných hmot. Časová řada benzínu Natural 95 kopíruje časovou řadu ropy přesněji, než časová řada nafty, přičemž nafta je dlouhodobě cenově nad úrovní benzínu. Je to dáno zejména maržemi rafinerií, které se u nafty pohybují zhruba o 0,5 – 3 Kč výše než u benzínu. Vzhledem k charakteru dat (měsíční vyjádření) se změny v cenách ropy odráží takřka okamžitě na ceny pohonných hmot. Pravděpodobně při zvolení dat s vyšší frekvencí jsou zpoždění větší.

Obr. 12 Graf časových řad diferencovaných očištěných cen ropy, nafty a benzínu Natural 95 v přepočtu na jeden litr (zdroj: vlastní zpracování)

6.4 Dílčí závěr kapitoly Lze tedy dojít k závěru, že ceny pohonných hmot se z hlediska měsíčních dat takřka okamžitě odráží od ceny ropy na světových burzách. Sebemenší výkyv ceny ropy zapříčiní pohyb ceny pohonných hmot stejným směrem. Ropa spolu s daněmi tvoří nejdůležitější složku cenotvorby pohonných hmot. Od daňového zatížení ceny ovšem bylo v případě tohoto ekonometrického modelu očištěno z důvodu lepší vypovídací hodnoty. Problematice analyzování zpoždění v rámci týdenních dat bude podrobněji věnována následující kapitola.


41

7 Klouzavá korelace časových řad Cílem následující kapitoly je na základě využité ekonometrické analýzy odpovědět na výzkumnou otázku, zda cena pohonných hmot reaguje adekvátně na změny cen ropy na světových trzích. Zdali dochází ke změnám se zpožděním, anebo jestliže nereagují čerpací stanice spíše na růst cen ropy, než na pokles. Oproti předchozí kapitole, kde bylo analyzováno pouze dlouhodobé období a nepočítalo se zde se zpožděnými proměnnými, tak v této kapitole je analyzováno krátké období, ve kterém má smysl přidávat zpožděné proměnné.

7.1

Definování proměnných

V modelu bude analyzován vývoj cen ropy typu Brent a cen pohonných hmot. Zdroj dat k časové řadě cen ropy je databáze společnosti Bloomberg a data k časovým řadám cen pohonných hmot jsou opět vzata od společnosti CCS. Oficiální data byla v denním vyjádření a po aplikování aritmetického průměru byla získána data v týdenním vyjádření. Rozsah je tři roky, tedy od začátku roku 2010 do konce roku 2012. Tato délka dat by měla mít dostatečně velkou vypovídací schopnost. Jelikož jsou data týdenní, jde o sledování krátkodobých výkyvů v cenách, nejde tedy o sledování dlouhodobého trendu, ke kterému je nutné zvolit větší rozsah dat. Zároveň byly ceny pohonných hmot očištěny od DPH a spotřební daně díky lepší vypovídací hodnotě.

7.2 Volba ekonometrické metody Bude sledována závislost mezi cenami ropy a cenami pohonných hmot s důrazem na časové výkyvy. Z důvodu zamezení zdánlivé závislosti mezi těmito hodnotami dojde k zavedení první diference jednotlivých proměnných. Na zkoumání závislosti mezi dvěma časovými řadami bude použita metoda klouzavé korelace. K využití metody je nutné vhodně zvolit délku okna, ze kterého sestavíme korelační koeficient. V tomto případě bude využito okno o délce 5. Budou tedy vytvořeny korelační koeficienty v časové posloupnosti, přičemž jeden korelační koeficient bude sestavován z 5 hodnot sledovaných časových řad. Pro ověření, zda změny cen pohonných hmot reagují adekvátně na změny cen ropy, bude sledován vývoj naměřené závislosti ve srovnání s diferencovanými hodnotami cen ropy. Jestliže vysoká závislost bude zaznamenána v době, kdy jsou ceny ropy v růstové fázi, lze tvrdit, že čerpací stanice reagují na růst ceny ropy ihned. Přičemž jestliže bude zaznamenána nižší závislost v době, kdy cena ropy klesá, lze tvrdit, že na pokles cen ropy čerpací stanice reagují méně benevolentně. Pro zpřesnění bude vytvořen druhý model, do kterého budou implementovány zpožděné proměnné z důvodu, kdy cena pohonných hmot na čerpacích stanicích reaguje na tržní změny opožděně. Veškeré výpočty budou prováděny v programu Excel.

7.3 Výsledky analýzy bez zpožděných proměnných Nejprve, tedy bude srovnávána reakce ceny benzínu Natural 95 a nafty na cenu ropy. Vývoj závislosti časových řad je třeba srovnat s vývojem


42

diferencovaných hodnot cen ropy. Na obr. 13 je zobrazen vývoj diferencovaných hodnot cen ropy. Časovou řadu lze pomyslně rozdělit na období růstu a období poklesu. Hodnoty nacházející se nad nulovou osou jsou logicky ve fázi růstu, hodnoty nacházející se pod nulovou osou jsou naopak ve fázi poklesu. Je zde vidět vysoká volatilita a rychlé střídání růstových fází a fází poklesu. Ke srovnání dojde pomocí dvou grafů a pomocí hodnot vygenerovaných programem Excel.

Obr. 13

Vývoj diferencovaných cen ropy (zdroj: vlastní zpracování)

Je třeba zvolit délku okna, ze kterého budou sestaveny korelační koeficienty, v tomto případě je vhodná délka okna 5. Z diferencovaných hodnot cen ropy a benzínu, a poté ropy a nafty je tedy vytvořeno množství korelačních koeficientů seřazených v časové posloupnosti. Na obr. 14 a 15 je zobrazen vývoj korelačních koeficientů v čase. Obr. 14 zaznamenává vývoj korelačních koeficientů ceny ropy a benzínu Natural 95. Je zde vidět střídání období s vysokou závislostí s obdobími s nízkou závislostí.


Obr. 14

43

Vývoj korelačních koeficientů cen ropy a Naturalu 95 (zdroj: vlastní zpracování)

Z grafu nelze přesně určit, zda existuje určitá závislost při jednotlivých fázích růstu, či poklesu. Proto byla vytvořena tabulka shrnující průměrné hodnoty koeficientů korelace v jednotlivých fázích ceny ropy. V tab. 9 jsou zaznamenány průměrné hodnoty korelačních koeficientů vytvořené bez zpožděných proměnných. Je vidět, že existuje velmi slabá závislost mezi cenou benzínu Natural 95 a ropy v tomtéž týdnu, a to jak na růst ceny, tak na její pokles. Tab. 9 Průměrné hodnoty korelačních koeficientů rozdělených podle fází ceny ropy a druhu paliva (bez přidání zpožděných proměnných)

Fáze Růst Pokles

Natural 95/ropa -0,0905308 -0,0530881

Nafta/ropa -0,01183 -0,13129

Zdroj: vlastní zpracování

Totožně je tomu i v případě korelace nafty na cenu ropy. Lze říci, že se zde také vyskytuje velmi slabá závislost na cenu ropy platnou v daném týdnu. Na obr. 15 je zobrazen vývoj korelačních koeficientů vytvořených z diferencovaných hodnot cen ropy a nafty. Jak již bylo řečeno, závislost ceny nafty na ceně ropy v časovém horizontu jednoho týdne je velmi malá, a to jak na růst ceny ropy, tak na pokles ceny ropy.


Obr. 15

44

Vývoj korelačních koeficientů cen ropy a nafty (zdroj: vlastní zpracování)

7.4 Výsledky analýzy zpožděných hodnot Jelikož interval mezi změnou ceny ropy a následnou změnou cen pohonných hmot může být z jakýchkoliv důvodů delší než jeden týden, bylo do modelu vloženo zpoždění daných hodnot. Hodnoty budou zpožděny o jeden týden a bude zjištěno, zda je vyšší závislost bez přidání zpožděných proměnných, či s jejich přidáním. K prodloužení může dojít například kvůli držení a prodeji zásob pohonných hmot v hodnotě nižší, nebo vyšší, než za kterou je možné zásoby aktuálně nakoupit. Nastal tedy problém, kdy cena pohonných hmot v týdnu t je závislá na ceně ropy v týdnu t-1. Tento problém byl vyřešen přidáním již zmiňované zpožděné proměnné. Diference ropy jsou stále stejné jako v předchozím případě a jsou tedy zobrazeny na obr. 13. Liší se pouze korelační koeficienty, jejichž vývoj je zaznamenán na obr. 16 a 17. Opět bude srovnáván vývoj korelačních koeficientů s vývojem cen ropy na světových trzích pomocí grafu a hodnot vygenerovaných programem Excel. Pro přesnější určení závislosti po zavedení zpožděných proměnných byla vytvořena tab. 10, na které jsou vidět průměrné koeficienty korelace ve fázích růstu i poklesu. Tab. 10 Průměrné hodnoty korelačních koeficientů rozdělených podle fází ceny ropy a druhu paliva (zahrnuje již zpožděné proměnné)

Fáze Růst Pokles

Natural 95/ropa 0,498611 0,243673

Nafta/ropa 0,57387 0,303166

Zdroj: vlastní zpracování

Obr. 16 shrnuje vývoj korelačních koeficientů pro ceny ropy a benzínu Natural 95 po přidání zpožděných proměnných. V grafu je patrný vývoj převážně kladných a poměrně vysokých hodnot. Z vyhodnocení dat v programu


45

Excel byla zaznamenána středně velká korelace ve fázích růstu i poklesu. Lze tedy usuzovat o poměrně významné závislosti ceny benzínu v aktuálním týdnu na cenu ropy v předchozím týdnu a lze předpokládat mírný vliv zpožděné reakce čerpacích stanic při stanovení ceny benzínu. V tomhle případě je ochota reagovat na změnu v ceně hlavní suroviny přizpůsobováním cen jejich produktů vysoká, ovšem s určitým zpožděním.

Obr. 16

Vývoj korelačních koeficientů ceny ropy a Naturalu 95 (zdroj: vlastní zpracování)

Obr. 17 obsahuje vývoj korelačních koeficientů pro ceny ropy a nafty po přidání zpožděných proměnných. V případě korelace ropy a nafty nastává obdobná situace jako u korelace ropy a benzínu. Při porovnání korelačních koeficientů vyšla závislost v případě růstových fází vyšší, než u fází poklesu. Znamená to, že čerpací stanice při stanovování ceny nafty reagují ochotněji na růst ceny ropy, jak na její pokles. Ovšem rozdíly v reakcích nejsou tak zásadní.

Obr. 17

Vývoj korelačních koeficientů ceny ropy a nafty (zdroj: vlastní zpracování)


46

7.5 Dílčí závěr kapitoly Pomocí metody klouzavé korelace byla analyzována závislost cen pohonných hmot na ceně ropy rozdělená na kratší časové úseky. Byly zkoumány dva hlavní modely. V prvním modelu jsou za klíčové považovány změny v cenách ropy, pohonných hmot a korelace těchto veličin. Abstrahuje se zde tedy od možných výkyvů způsobených zpožděnou reakcí ze strany čerpacích stanic. Druhý model v sobě zahrnuje i zpoždění dané proměnné, konkrétně zpoždění diferencované ceny ropy o jeden týden. Na základě výsledků analýzy je vyhodnocena reakce ceny benzínu Natural 95. Ve fázích růstu ceny hlavní komodity v prvním modelu je závislost ceny benzínu na ceně ropy velmi nízká, v druhém modelu je zaznamenána o mnoho vyšší. Taktéž ve fázích poklesu ceny hlavní komodity je korelace časových řad vyšší ve druhém modelu, tedy se zpožděnými proměnnými. Můžeme tvrdit, že zde je patrný vliv vložení zpožděných proměnných do modelu. Výsledky korelace nafty jsou obdobné jako výsledky korelace benzínu. Ve fázích růstu ceny hlavní komodity je hodnota závislosti ceny nafty na ceně ropy vyšší v druhém modelu, než v prvním, ve kterém dosahuje opět hodně nízké závislosti. Ve fázích poklesu je závislost taktéž vyšší v druhém modelu, než v prvním. Z našich výsledků je tedy zřejmé, že nafta i benzín reagují na změny ceny ropy s mírným zpožděním. Přičemž reakce na růst komodity je silnější, jak na její pokles. Můžeme tedy soudit, že se tak děje z důvodu snahy čerpacích stanic o kompenzaci nižší marže například prodáváním držených zásob pohonných hmot za vyšší cenu, než jaká odpovídá spotovým cenám ropy. Benzín reaguje na změnu ceny ropy slaběji na rozdíl od nafty, která má vyšší korelační koeficient, a tedy vyšší závislost. Může to být dáno objemem spotřeby nafty, která v České republice dvojnásobně převyšuje objem spotřeby benzínu. Zároveň naftu ke své ekonomické činnosti využívají dopravní společnosti, které jezdí dlouhé přeshraniční trasy. Mohou si tak vybrat, kde natankují palivo a jejich kritérium pro výběr je ve většině případů cena. Můžeme soudit, že je tedy poptávka po naftě více citlivá a cena se tomu zákonitě musí flexibilněji přizpůsobovat.

Diskuze

47

8 Diskuze Ceny pohonných hmot jsou ovlivňovány mnoha faktory, působícími jak z vnějšího prostředí, tak z prostředí vnitřního. Z vnějšku jsou to faktory jen těžko ovlivnitelné domácími činiteli, kdežto z vnitřního prostředí jsou přímo utvářeny místním administrativním systémem, který sestává především z daňového systému, možných regulací, technologického vybavení a dalších. Mezi vnitřní činitele patří taktéž obchodní síť, sestávající z velkého množství čerpacích stanic vzájemně si konkurujících. Proto je obtížné vyčíslit vliv jednotlivých faktorů na cenu pohonných hmot. V této práci nešlo o přesné vyčíslení vlivu všech faktorů působících na pohonné hmoty. Šlo převážně o zahrnutí nejvýznamnějších faktorů do zvolených ekonometrických modelů. Zvolit vhodný ekonometrický model je důležité zejména pro vysokou vypovídací hodnotu. Pro zkoumání závislosti byla nejprve zvolena korelační analýza a následně klouzavá korelace. Metody jsou poměrně jednoduché a byly zvoleny v souladu s náročností bakalářské práce. Samozřejmě se závislost více časových řad dá, pro zpřesnění výsledků, řešit i jinými metodami, jako je například Grangerova kauzalita. Ovšem tyto metody vzhledem ke své náročnosti jsou vhodné spíše ke zpracování diplomové práce. Taktéž je důležité vhodně zvolit délku a frekvenci dat. Při využité metodě klouzavé korelace byla zvolena frekvence měření týdenní. Ke zvolení došlo z důvodu nižší vypovídací hodnoty dat denních. Denní data byla příliš volatilní a náchylná k prudkým výkyvům. Bc. Michael Kremláček v práci na téma Statistical analysis of fuel prices development in the Czech republic zkoumá závislost cen pohonných hmot na ceně ropy typu Brent pomocí korelační analýzy a regresního modelu. V korelační analýze neočistil od vlivu daní a nepřidal do modelu sezónní diference. Korelační koeficienty autora Kremláčka vyšly tedy vyšší, než naše. V modelu zmiňovaného autora se může vyskytovat zdánlivá korelace, která byla v našem modelu odstraněna sezónními diferencemi. Dále autor využil regresního modelu, kterým popisuje efekt změny jedné jednotky ceny ropy na změnu cen pohonných hmot. Koeficient pro vztah ropa a Natural 95 vyšel 0,1127 a koeficient pro vztah mezi cenou ropy a nafty vyšel 0,1301. U druhého vztahu tedy vyšel koeficient o něco vyšší, podle autorova modelu tedy nafta reaguje silněji. K totožnému výsledku přispěla i metoda klouzavé korelace, která byla využita v naší práci.

Závěr

48

9 Závěr Cílem práce bylo zodpovědět výzkumnou otázku o velikosti síly korelace mezi časovými řadami cen ropy a pohonných hmot. V první části byla analyzována historie utváření ropné politiky, která má vliv na současnou situaci produkce ropy. Došlo k identifikaci největších producentů ropy a faktorů, jež mají vliv na tvorbu ceny ropy a pohonných hmot. Producent s nejsilnějším postavením na světovém trhu byla v roce 2011 Saúdská Arábie, kterou následovalo Rusko a Spojené státy. Jak již bylo řečeno Saúdská Arábie má kromě rozsáhlých zásob ropy také postavení flexibilního producenta. Díky obrovským ložiskům ropy může kdykoliv přizpůsobit její těžbu pro dosažení rovnováhy na ropném trhu. Nejvýznamnějšími faktory ovlivňujícími cenu pohonných hmot byly mimo jiné identifikovány cena ropy na evropských trzích a dále pak daňové zatížení ropného produktu a fluktuace měnových kurzů. K těmto třem významným faktorům bylo nutné přihlédnout při tvorbě ekonometrického modelu. Další část práce analyzovala závislost cen pohonných hmot na ceně ropy. Byla zvolena data v měsíční frekvenci, aby bylo pomocí korelační analýzy zjištěno, zda existuje z dlouhodobého hlediska korelace ceny pohonných hmot na cenu ropy. Došlo k očištění dat od vlivu daní a převedení dat na českou měnu. Na základě výsledků analýzy bylo řečeno, že korelace v dlouhém období existuje, a to v silné míře. Poté došlo k analyzování dat v týdenní frekvenci, za účelem určení, zda má jistý vliv i zpoždění, popřípadě jestli čerpací stanice reagují adekvátně na změnu ceny ropy, a to jak na růst, tak na pokles. Bylo tedy zodpovězeno, že taktéž v krátkém období existuje korelace, ovšem významný vliv zde má časové zpoždění reakce ceny pohonných hmot na cenu ropy. Konkrétně se jedná o týdenní zpoždění. Jak benzín, tak nafta reagují silněji na růst ceny ropy, jak na její pokles. Existuje patrný rozdíl mezi reakcí benzínu a nafty. Nafta reaguje silněji na změnu ceny ropy. Silnější reakce ceny nafty byla argumentována možnou větší citlivostí poptávky po naftě, danou jejím charakterem. Jelikož naftu využívají především dopravní společnosti, které jezdí větší příhraniční trasy, a mají tak možnost volby, kde natankovat palivo. Na citlivou poptávku musí zákonitě zareagovat i cena, jež je v případě nafty více flexibilní. Dílčím cílem bylo vyslovit hodnocení situace na trhu pohonných hmot v rámci vybraných zemí Evropské unie. Došlo ke komparaci cen benzínu Eurosuper 95 a nafty Diesel na čerpacích stanicích šesti evropských zemí, převážně sousedících s Českou republikou. Ke komparaci došlo pomocí srovnávání dat o cenách pohonných hmot zachycených v týdenní frekvenci. Z těchto dat byly sestaveny průměrné roční ceny jednotlivých pohonných hmot. Ceny pohonných hmot v rámci zemí střední Evropy se pohybují přibližně stejně, rozdíly tvoří pouze daně, jejichž sazby nejsou v rámci Evropské unie harmonizovány, a tudíž každá země má nastavenu daňovou zátěž odlišně. Ze vzorku šesti evropských zemí má nejlevnější pohonné hmoty Polsko. Ostatní země oscilují kolem průměrných hodnot.

Literatura

49

10 Literatura Bibliografie: ARNOTT, Nick Antill and Robert. Valuing oil and gas companies: a guide to the assessment and evaluation of assets, performance and prospects. [New ed.]. Cambridge: Woodhead, 2000. ISBN 18-557-3451-6. BLAŽEK, Josef a Vratislav RÁBL. Základy zpracování a využití ropy. 2., přepr. vyd. Praha: VŠCHT, 2006, 254 s. ISBN 80-708-0619-2. CÍLEK, Václav a Martin KAŠÍK. Nejistý plamen: Průvodce ropným světem. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2007, 191 s. ISBN 978-80-7363-122-2. ĎURICA, Dušan. Energetické zdroje včera, dnes a zítra. Brno: Moravské zemské muzeum, 2011. ISBN 978-807-0283-745. JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. 2. upr. vyd. Praha: Grada, 2010, 630 s. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-3696-9. KREMLÁČEK, Michael. Statistical analysis of fuel prices development in the Czech Republic. Brno, 2012. Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně. KVÁČA, Vladimír, Vladimíra KNOTKOVÁ a Jan KOCHAN. Ropné zásoby v subsaharské Africe: a jejich vliv na utváření světové politiky. Brno: Tribun EU, 2009, 268 s. ISBN 978-80-7399-870-7. ROGERS, Jim. Žhavé komodity: jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 240 s. ISBN 978-80-2472342-6. SAMPSON, Anthony. Sedm sester: Velké naftové společnosti a svět, který vytvořily. Praha: Svoboda, 1980. ISBN 73/510-21-8,5. Právní předpisy: Směrnice č. 2003/96/ES, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny. Směrnice č. 2006/112/ES, o společném systému daně z přidané hodnoty. Směrnice č. 77/388/EEC, o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně. Směrnice Rady 2006/67/ES ze dne 24. července 2006, kterou se členským státům ukládá povinnost udržovat minimální zásoby ropy nebo ropných produktů Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. Časopisecká literatura: ADÁMKOVÁ, Alena. Přežijí jen ti nejsilnější. Pro-energy magazín. 2012, roč. 6, č. 2. ISSN 1802-4599. PRCHAL, Miroslav. Panovník Alek I. bojuje s Putinovými úředníky. Ekonom. 2013, č. 7. ISSN 1210-0714.

Literatura

50

Proč je vlastně ropa tak drahá. Ekonom: Týdeník Hospodářských novin. Praha: Economia, a.s, 2012, č. 11. ISSN 1210-0714. ZAPLATÍLEK, Jan. Zásobování České republiky ropou. Pro-energy magazín. 2007, č. 2. Dostupné z: http://www.proenergy.cz/index.php?action=vydani.html&clanky=2&rok=2007 Elektronické zdroje: BLAIR, John M. Mtholyoke [online]. [cit. 2013-03-05]. Dostupné z: https://www.mtholyoke.edu/acad/intrel/Petroleum/redline.htm Bloomberg [online]. 2013 [cit. 2013-05-14]. Databáze společnosti Bloomberg. Dostupné z: http://www.bloomberg.com/ BP Annual review 2006. British Petrol [online]. 2007 [cit. 2013-03-07]. Dostupné z: http://www.bp.com/extendedsectiongenericarticle.do?categoryId=903969 2&contentId=7072683 Czech market overview. Informační servis SČS ČR [online]. 2010 [cit. 2013-0316]. Dostupné z: http://www.scs.cz/fuel.php?cat=trh_cerpacich_stanic_cr ČERNOHAUSOVÁ, Pavla. Vývoj DPH od roku 1993 do roku 2013. In: Daňový portál profesionálů a daňových poradců [online]. 2011 [cit. 2013-02-29]. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/blog/detail-prispevku/articleid824-vyvoj-dph-od-roku-1993-do-roku-2013/ Excise duty rates. European commission [online]. 2013 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/taxation/excise_duties/energy_pro ducts/rates/index_en.htm Faktory vývoje maloobchodních cen pohonných hmot. Česká národní banka [online]. 2003 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z:http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2012/2012_II /boxy_a_prilohy/zoi_2012_II_box_2.html Iran’s oil bourse, a new pressure on U. S. dollar [online]. 2011[cit. 2013-03-16]. Dostupné z:http://www.tehrantimes.com/index_View.asp?code=16322 Kurzy devizového trhu. Česká národní banka [online]. 2013 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trh u/ MND výroční zpráva 2006. MND Energy from Nature [online]. 2007 [cit. 2013-03-07]. Dostupné z: http://www.mnd.cz/132/120/korporatnidokumenty/ Petrodolar. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001 [cit. 2013-02-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Petrodolar Petroleum. Doprava a skladování ropy [online]. [cit. 2013-03-05]. Dostupné z: http://www.petroleum.cz/doprava/ Ropná ložiska. Petroleum [online]. 2007[cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.petroleum.cz/ropa/ropna-loziska.aspx

Literatura

51

SHFE [online]. 2004 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z:http://www.shfe.com.cn/Ehome/index.html Spotřební daň z minerálních olejů v České republice. Liberální institut [online]. 2012 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://libinst.cz/data/mincic.pdf Statistical review of world energy 2012 BP. British Petrol [online]. 2012 [cit. 2013-03-05]. Dostupné z: http://www.bp.com/sectionbodycopy.do?categoryId=7500&contentId=70 68481 Statistics & Market observatory - Oil bulletin. European Commission [online]. 2013 [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/energy/observatory/oil/bulletin_en.htm TREJBAL, Václav. Rosněfť se zbavuje prostředníků na Družbě. Největší ropný kontrakt uzavřela s polskou PKN [Online]. 2013 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2258722/rosneft-sezbavuje-prostredniku-na-druzbe-nejvetsi-ropny-kontrakt-uzavrela-spolskou-pkn.html TREJBAL, Václav. Ruský Gunvor kupuje 10 % v ropovodu TAL. Zaškrtí českým rafineriím přívod ropy i ze západu? [Online]. 2013 [cit. 14.4.2013]. Dostupné z: http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2215490/rusky-gunvorkupuje-10-v-ropovodu-tal-zaskrti-ceskym-rafineriim-privod-ropy-i-zezapadu.html Výroční zpráva za rok 2011. UNIGEO a. s. [online]. 2012 [cit. 2013-03-07]. Dostupné z: http://www.unigeo.cz/txt.php?article=1 Výroční zprávy celní správy. In: Celní správa České republiky [online]. 2009 [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/statistiky/Stranky/vyrocni-zpravy.aspx World DataBank. World Bank [online]. 2013 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://databank.worldbank.org/data/views/variableselection/selectvariabl es.aspx?source=global-economic-monitor-commodities Zánik amerického dolaru coby světové rezervní měny. Mowapay [online]. 2012 [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: http://www.mowapay.cz/zanik-americkehodolaru-coby-svetove-rezervni-meny

Přílohy

52

Přílohy

Přílohy

53

A Oblast dohody červené linie

Obr. 18

Oblast dohody červené linie4

BLAIR, John M. Mtholyoke [online]. Dostupné z: https://www.mtholyoke.edu/acad/intrel/Petroleum/redline.htm 4

Přílohy

54

B Trasy ropovodů v Evropské unii

Obr. 19

Trasy ropovodů vedoucích z Ruska směrem do Evropy5

Petroleum. Doprava a http://www.petroleum.cz/doprava/ 5

skladování

ropy [online].

Dostupné

z:

Přílohy

55

C Vývoj sazby spotřební daně z bezolovnatého benzínu v ČR za rok 2013

Obr. 20 komise)

Spotřební daň z bezolovnatého benzínu v EUR/1000 l (zdroj: statistika Evropské

Přílohy

56

D Vývoj daně z přidané hodnoty v zemích Evropské unie

Obr. 21 komise)

Vývoj daně z přidané hodnoty v zemích Evropské unie (zdroj: statistika Evropské

Vývoj ceny benzínu a nafty v závislosti na ceně ropy v podmínkách České republiky

Recommend Documents