Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance
ANALÝZA VÝVOJE CENY ROPY A MOŢNOSTÍ INVESTOVÁNÍ DO NÍ Analysis of crude oil price development and its investment possibilities Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce: Ing. Gabriela OŠKRDALOVÁ
Autor: Bc. Martin JAKUBEK
Brno, duben 2011
Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra financí Akademický rok 2010/2011
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro:
J A K U B E K Martin, Bc.
Obor:
Finance
Název tématu:
ANALÝZA VÝVOJE CENY ROPY A MOŽNOSTÍ INVESTOVÁNÍ DO NÍ Analysis of crude oil price development and its investment possibilities
Zásady pro vypracování Problémová oblast: Finanční trhy Cíl práce: Analýza vývoje ceny ropy a moţností investování do ní, identifikace silných a slabých stránek, příleţitostí a hrozeb, na základě získaných poznatků formulovat doporučení pro investory vedoucí k maximálnímu vyuţití předností a příleţitostí a omezení nedostatků a hrozeb. Postup práce a použité metody: Analýza ropy, vývoje její ceny a moţností investování do ní, identifikace silných a slabých stránek, příleţitostí a hrozeb, formulace závěrů a doporučení pro investory. Pouţité metody: deskripce, analýza, syntéza, komparace, matematicko-statistické metody.
Rozsah grafických prací:
předpoklad cca 10 tabulek a grafů
Rozsah práce bez příloh:
60 – 70 stran
Seznam odborné literatury: JÍLEK, JOSEF. Finanční a komoditní deriváty v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 630 s. ISBN 80247-1099-4. Investování na kapitálových trzích. Edited by Jitka Veselá. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2007. 703 s. ISBN 978-80-7357-297. NESNÍDAL, TOMÁŠ - PODHAJSKÝ, PETR. Obchodování na komoditních trzích :průvodce spekulanta. 1. vyd. Praha : Grada, 2005. 133 s. ISBN 80-247-1499-X. Vedoucí diplomové práce:
Ing. Gabriela Oškrdalová
Datum zadání diplomové práce:
5. 3. 2010
Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.
…………………………………… vedoucí katedry
V Brně dne 5. 3. 2010
………………………………………… děkan
J m éno a pří j m ení aut ora: Náz ev di pl om ové práce: Náz ev prác e v an gl i čt i ně: Kat edra: Vedoucí di pl om ové práce: R ok obhaj ob y:
Martin Jakubek Analýza vývoje ceny ropy a moţností investování do ní Analysis of crude oil price development and its investment possibilities Financí Ing. Gabriela Oškrdalová 2011
Anotace Předmětem diplomové práce „Analýza vývoje ceny ropy a možností investování do ní“ je ropa. První část je zaměřena na charakteristické vlastnosti ropy, historii a samotný vývoj ceny ropy. V druhé části si objasníme, jaké faktory ovlivňují cenu ropy. Možnosti investování do ropy jsou shrnuty a rozebrány v třetí části této práce. V poslední části práce identifikujeme silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. Na základě získaných poznatků naformulujeme doporučení investorům.
Annotation The goal of the thesis: “Analysis of crude oil price development and its investment possibilities” is crude oil. First part is focused on oil characteristics, history of oil and crude oil price development. We explain which factors affect oil prices in the second part of the work. Investment possibilities are summarized and discussed in the third part of the work. The final chapter is applied to identifications of strengths, weaknesses, opportunities and threats. Based on the findings we give recommendations to investors.
Klíčová slova Ropa, vývoj ceny, zásoby ropy, ropný vrchol, investice, deriváty, ETF, akcie
Keywords Crude oil, price development, oil reserves, peak oil, investments, derivatives, ETF, stocks
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Analýza vývoje ceny ropy a možností investování do ní vypracoval samostatně pod vedením Ing. Gabriely Oškrdalové a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.
V Brně dne 28. dubna 2011 vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucí své diplomové práce Ing. Gabriele Oškrdalové za cenné rady, připomínky, ochotu a pomoc při vypracování diplomové práce. Dále bych rád poděkoval Mgr. Vojtěchu Malínkovi za jazykovou korekturu a kolegům z Fio banky, a.s. za cenné rady v oblasti investic.
OBSAH Úvod ..................................................................................................................................................................... 9 1
Analýza vývoje ceny ropy ................................................................................................................. 11 1.1
2
1.1.1
Ropa ........................................................................................................................................ 11
1.1.2
Měrná jednotka ................................................................................................................... 12
1.1.3
Hustota ropy ........................................................................................................................ 12
1.1.4
Sladká a kyselá ropa .......................................................................................................... 12
1.1.5
Ropné standardy ................................................................................................................ 13
1.1.6
Energetická návratnost.................................................................................................... 14
1.1.7
Získaná energie ................................................................................................................... 15
1.2
Historie ........................................................................................................................................... 15
1.3
Vývoj ceny ropy ........................................................................................................................... 17
1.3.1
Cenový vývoj ropy (americké ropy, Arabian Light, Brent) ................................ 18
1.3.2
Vývoj ceny americké ropy .............................................................................................. 19
Co ovlivňuje cenu ropy? .................................................................................................................... 26 2.1
Organizace (Kartely) ovládající trh s ropou ..................................................................... 26
2.1.1
Rockefellerův monopol .................................................................................................... 27
2.1.2
Sedm sester .......................................................................................................................... 29
2.1.3
OPEC ........................................................................................................................................ 36
2.2
Rezervy, naleziště a ropný vrchol ........................................................................................ 39
2.2.1
Rezervy .................................................................................................................................. 39
2.2.2
Naleziště ................................................................................................................................ 44
2.2.3
Peak oil – ropný zlom (vrchol těžby) ......................................................................... 49
2.3
Vojenské konflikty, omezení vlád a ropné šoky .............................................................. 51
2.3.1
Vojenské konflikty ............................................................................................................. 51
2.3.2
Omezení vládou .................................................................................................................. 53
2.3.3
Ropné šoky ........................................................................................................................... 53
2.4 3
Základní vlastnosti ..................................................................................................................... 11
Ekologické havárie ..................................................................................................................... 57
Investování do ropy ............................................................................................................................ 59 3.1
Typy investic................................................................................................................................. 59
3.1.1
Přímá investice do ropy ................................................................................................... 59
3.1.2
Deriváty ropy ....................................................................................................................... 60
3.1.3
ETF/ETC ................................................................................................................................. 62
3.1.4
Akcie ........................................................................................................................................ 64
3.2
3.2.1
Způsob obchodu .................................................................................................................. 65
3.2.2
Trh ............................................................................................................................................ 65
3.3
Typy investorů ............................................................................................................................. 67
3.3.1
Podle velikosti investic ..................................................................................................... 67
3.3.2
Podle typu investic ............................................................................................................. 69
3.4 4
Místo obchodu .............................................................................................................................. 64
Příklad investování ..................................................................................................................... 69
Shrnutí a doporučení .......................................................................................................................... 72 4.1
Silné stránky.................................................................................................................................. 72
4.2
Slabé stránky................................................................................................................................. 73
4.3
příležitosti ...................................................................................................................................... 75
4.4
Hrozby ............................................................................................................................................. 76
4.5
Doporučení .................................................................................................................................... 76
Závěr .................................................................................................................................................................. 79 BIBLIOGRAFIE ............................................................................................................................................... 81 Seznam Tabulek ............................................................................................................................................ 86 Seznam Grafů ................................................................................................................................................. 87 Seznam Obrázků ........................................................................................................................................... 88 Seznam Příloh ................................................................................................................................................ 89 Přílohy ............................................................................................................................................................... 90
ÚVOD Cílem předkládané diplomové práce s názvem „Analýza vývoje ceny ropy a možnosti investování do ní“ je, jak je již z názvu patrné, analyzovat vývoj ceny ropy a možností investování do ní, identifikovat slabé a silné stránky, příležitosti a hrozby. Na základě získaných poznatků formulujeme doporučení pro investory vedoucí k maximálnímu využití předností a příležitostí a omezení nedostatků a hrozeb. Téma o ropě, její ceně a možnostech investování do ní bylo pro tuto práci zvoleno z důvodu důležitosti této komodity ve světě. Ropa je hybnou surovinou na hospodářské, politické i vojenské úrovni. Od objevení procesu rafinace se ropa výrazně zapsala do historie lidstva, v tuto chvíli je 99 % zemí na světě hospodářsky závislé na ropě. Při politických jednáních se zeměmi vlastnícími velké ropné zásoby se vždy postupuje s opatrností a téměř vždy se „nakousne“ téma ropy. S politikou jsou spojené i vojenské konflikty, v moderní historii se již vyskytlo několik konfliktů týkající se ropy např. válka v Perském zálivu. Během psaní této práce se objevily dva problémy, které měly výrazný vliv na cenu ropy (nepokoje v Egyptě a „libyjský konflikt“). Osobně se domnívám, že témata o ropě budou aktuální do doby, než se objeví nový zdroj energie, který ropu vytěsní. Nicméně výměna ropy za jiný zdroj nebude podle mých odhadů dříve jak za 1020 let. V první části, nazvané Analýza vývoje ceny, si nejdříve objasníme, co je ropa, její základní charakteristiku (měrnou jednotku, druhy ropy, energetické vlastnosti). Abychom byli schopni rozebrat vývoj ceny ropy, musíme si nejdříve nastínit, kdy se ropa začala využívat a hlavně počátek moderní těžby. Jelikož je „moderní“ výpočetní technika záležitostí posledních 30 let, tak je obtížné dohledat data za celou dobu moderní těžby. Ropné společnosti a zpravodajské agentury např. Reuters, historická data neposkytují, nebo poskytují za ceny 10 000 USD a vyšší. Proto byly pro analýzu vývoje ceny ropy využity volně přístupná data. Do roku 1987 jsme se museli spokojit s průměrnými ročními cenami a s aktuálními daty, která byla dohledána v literatuře. Jelikož jsme čerpali data z více zdrojů, je vývoj ceny ropy rozdělen na vývoj americké ropy a ropy, kterou použila britská společnost British Petroleum ve svém Statistical review. Faktorů ovlivňujících cenu ropy je nespočet, proto se pokusíme ve druhé části práce popsat dle mého názoru ty základní. Mezi ně patří organizace, které ovládaly světový trh s ropou, během moderní těžby ropy se ve vedoucím postavení vystřídal Standard Oil Johna D. Rockefellera, seskupení známé jako Sedm sester a OPEC. 9
V současnosti ovlivňují cenu i světové zásoby ropy a ropná naleziště, jež jsou spojené s teorií o ropném vrcholu. V historii výrazně ovlivnily cenu ropné šoky spojené s válečnými konflikty a omezením vlád (organizací ovlivňujících trh). Třetí část bude věnována investování do ropy. Vysvětlíme si, co lze považovat za investice do ropy, jakými způsoby a kde je možné uzavírat obchody. Ty se převážně uzavírají na burze, a z tohoto důvodu si rozebereme, na jakých typech burz je možné investovat do ropy. Řekneme si něco o investorech, rozdělíme si je podle velikosti investic a podle typu investic. Samozřejmě si ukážeme i nějaký příklad. V závěrečné části si přiblížíme silné a slabé stránky těchto investic. Ukážeme si příležitosti a zkusíme vystihnout největší hrozby, které by mohly ovlivnit světový ropný trh a tím pádem i zisky investorů. Pokusíme se také naformulovat doporučení drobným či méně zkušeným investorům, aby mohli maximálně využít poznatky z této práce. Doporučíme investorům jak investovat, aby postupně získávali znalosti, zkušenosti a nezačali investovat od začátku do nejrizikovějších titulů.
10
1 ANALÝZA VÝVOJE CENY ROPY 1.1 ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI Pro tuto práci bude důležité vědět, co je vlastně ropa. Vysvětlíme si co je ropa, z čeho se skládá a jak vzniká. Dále si objasníme, v jakých jednotkách se ropa měří, abychom si dokázali představit, kolik ropy získáme za určitý obnos finančních prostředků. Mezi základní vlastnosti ropy patří hustota ropy, a zda se jedná o ropu sladkou či kyselou. V každé části světa se vyskytují různé druhy ropy, které mají trochu rozdílné vlastnosti, proto se rozděluje do ropných standardů. Jednotlivé standardy bývají charakterizovány podle hustoty a sirnatosti. Nemůžeme opomenout ani energetické vlastnosti ropy, řekneme si něco málo o energetické návratnosti a získané energii z jednoho barelu ropy.
1.1.1 Ropa Ropa je tekutá směs pevných, tekutých a plynných uhlovodíků přirozeného původu. 1 Většina vědců uznává tzv. organickou teorii, jenž předpokládá, že ropa vznikla z prehistorických organismů (živočišných a rostlinných zbytků) podrobených rozkladu.2 Ovšem pouze malé množství organické hmoty se přemění na ropu. Většina organismů podléhá rozkladu za přítomnosti kyslíku, který způsobuje konečný rozklad na CO2 a vodu. Aby se tedy organická hmota mohla přeměnit na ropu, je zapotřebí vlivu tepla, tlaku, nepřítomnost kyslíku a především čas.3 Organický materiál se vlivem tepla a tlaku postupem času mění na kerogen, pak živice (bitumen) a nakonec na ropu. Aby se dala ropa vytěžit, musí se tato přeměna uskutečnit v ložisku ropy. Ropné ložisko vznikne, jestliže je matečná hornina (hornina bohatá na organickou hmotu) společně s nádržní horninou (rezervoárem, propustná hornina) obklopena těsnící horninou, jež ložisko utěsní.4
CÍLEK, Václav; KAŠÍK, Martin. Nejistý plamen : Průvodce ropným světem. str.21 Petroleum.cz [online]. 31.10.2010 [cit. 2010-10-31]. Původ, vznik, vyhledávání a těžba ropy. Dostupné z WWW:
. 3 Petroleum.cz [online]. 31.10.2010 [cit. 2011-10-31]. Organický původ ropy. Dostupné z WWW:
. 4 Petroleum.cz [online]. 31.10.2010 [cit. 2010-10-31]. Původ, vznik, vyhledávání a těžba ropy. Dostupné z WWW: . 1 2
11
1.1.2 Měrná jednotka Měrnou jednotkou ropy je sud neboli barel. Původem barelu, sudu o obsahu 42 galonů, což je 158,76 litrů, je pensylvánský dřevěný sud.5 V obchodní praxi se zkracují na „bbl“ (blue barrel), jelikož se dříve modrou barvou značily sudy, které obsahovaly naftu z rafinerie, čímž byly odlišeny od dosud nezpracované suroviny. Jiné zdroje uvádějí, že modré sudy patřily společnosti Standard Oil.6 V současné době bychom si s barelem jako měrnou jednotkou nevystačili, protože se světová produkce a zásoby měří v milionech či miliardách barelů. Nalezneme také zkratky „bd“ či „by“, tyto jsou vázány na čas. „Bd“ například pro denní produkci či spotřebu (barrel/day) a „by“ například pro roční produkci či spotřebu (barrel/year). 7
1.1.3 Hustota ropy Hustota ropy se vyjadřuje ve stupních API (American Petroleum Institute), které se počítají z hustoty ropy při 60 °F (15,6 °C). Hustota v °API je nepřímo úměrná běžně používané hustotě, vyjadřované v kg/m3.8 Tabulka č. 1 : Ropa podle stupnice API Voda
10 °API
Těžká ropa
do 20 °API
Heavy
Běžná ropa
25-35 °API
Středně těžká - intermediate
Lehká ropa
více než 35 °API
Light
Pramen: CÍLEK, Václav; KAŠÍK, Martin. Nejistý plamen : Průvodce ropným světem. str. 21-22
Lehké tekuté světlé typy ropy jsou považovány za velice cenné, jelikož se z nich dá získat veliké množství benzinu. Oproti tomu z těžké ropy se dá získat jen malé množství benzinu, ale velké množství asfaltu nebo dále jinak využitelné uhlovodíky blízké asfaltu. 9 1.1.4 Sladká a kyselá ropa Ropa se dělí na sladkou (sweet) a kyselou (sour) podle množství síry, kterou obsahuje. Za sladkou ropu můžeme označit tu, jež má méně než 1 hmotnostní procento (hmot.%) SAMPSON, Anthony. Sedm sester : Velké naftové společnosti a svět, který vytvořily. str. 33 CÍLEK, Václav; KAŠÍK, Martin. Nejistý plamen : Průvodce ropným světem. str. 21 7 CÍLEK, Václav; KAŠÍK, Martin. Nejistý plamen : Průvodce ropným světem. str. 21 8 CÍLEK, Václav; KAŠÍK, Martin. Nejistý plamen : Průvodce ropným světem. str. 21-22 9 CÍLEK, Václav; KAŠÍK, Martin. Nejistý plamen : Průvodce ropným světem. str. 21-22 5 6
12
síry, kyselá ropa může mít až 3-4 hmot.% síry. Síra je v ropě nežádoucí, protože způsobuje korozi, a proto je v rafinérii z ropy odstraňována. Z tohoto důvodu dostávají těžaři od rafinerie prémii 1-3 dolary za barel lehké ropy. Lehké ropy bývají obvykle sladké, těžké zase kyselé.
10
V rafinérii dělí ropu do těchto tří typů, jak je patrné
z následující tabulky. Tabulka č. 2 : Rozdělení ropy podle obsahu síry Obsah síry
hmotnostní procento síry
malý obsah
0-0,6
střední obsah
0,6-1,7
vysoký obsah
nad 1,7
Pramen: CÍLEK, Václav; KAŠÍK, Martin. Nejistý plamen : Průvodce ropným světem. str. 21-22
1.1.5 Ropné standardy Ropné standardy jsou regionální srovnávací měřítka, podle kterých se vytěžená ropa porovnává a podle nichž se stanovuje její cena. Orientačně se kvalita ropy hodnotí podobně jako u vína – válením ve sklenici a oceňováním její vůně (sirnaté nafty páchnou, sladké voní).11 Mezi tyto standardy patří: 12 -
WTI (West Texas Intermediate) – pro USA tzv. západotexaský průměr, 38,7 °API, obsah síry 0,45 hmot.%
-
Brent – pro Severní moře, téměř stejný s WTI, 37,9°API – lehká sladká ropa, ne tak lehká a sladká jako WTI, obsahuje 0,45 hmot.% síry
-
Dubaj – pro Blízký východ, 30,4 °API, 2,13 hmot.% síry (tekutější, i když těžší a obsahuje více síry než WTI)
Výše uvedené standardy lze považovat za základní, ale ropných standardů je nespočet. V příloze A jsou uvedeny přehledy ropných standardů z různých zdrojů. Lze si
CÍLEK, Václav; KAŠÍK, Martin. Nejistý plamen : Průvodce ropným světem. str.22 CÍLEK, Václav; KAŠÍK, Martin. Nejistý plamen : Průvodce ropným světem. str.22 12 Energy Intelligence [online]. 2007 [cit. 2010-04-29]. The Crude Oils and their Key Characteristics. Dostupné z WWW: . 10 11
13
povšimnout, že jednotlivé údaje navzájem nesouhlasí.13 V tabulce č. 3 jsou náhodně vybrané standardy pro Nigérii, Norsko, Malajsii a vybrané standardy z koše OPECu: Tabulka č. 3 : Vybrané ropné standardy Typ
Oblast
°API
Hmot.% síry
Brass River
Nigérie
34,6
0,22
Ekofisk
Norsko
37,7
0,21
Tapis
Malajsie
45,2
0,03
Arab Light (OPEC)
Saúdská Arábie
32,7
1,80
Bonny Light (OPEC)
Nigérie
33,61
0,14
Fateh (OPEC)
Spojené arabské emiráty
30,4
2,13
Isthmus
Mexiko
33,4
1,25
Minas (OPEC)
Indonésie
35,3
0,09
Saharan Blend (OPEC)
Alžírsko
45,7
0,10
Tia Juana Light (OPEC)
Venezuela
31,9
1,18
Pramen: Energy Intelligence [online]. 2007 [cit. 2010-04-29]. The Crude Oils and their Key Characteristics Dostupné z WWW: .
Směs ropy z 19 ropných míst se nazývá ropa „brent crude“. Tento druh je velice důležitý, poněvadž je standardem pro ostatní druhy ropy v Severním moři, ve Středomoří a v západní Africe. V určitém rozpětí od cen ropy „brent crude“ se obchoduje ropa typu „Dubai“.14 Tyto druhy ropy se považují za „konvenční“ ropu. Dále se vyskytují ložiska s „nekonvenční“ ropou, ta jsou však pro svou velikou energetickou náročnost při těžbě využívány málo. Pouhých 5 % ze světové produkce tvoří ropa z těchto zdrojů. Jsou to převážně asfaltové či ropné písky v Kanadě a ve Venezuele.15
1.1.6 Energetická návratnost Jedním způsobem jak určit, zda je výhodné začít vyrábět energii, je energetická návratnost (ERoEI). ERoEI nám vyjadřuje, kolik získáme barelů ropy, když jeden barel ropy spotřebujeme.
Disproporce mezi jednotlivými údaji je způsobena tím, že jednotlivé společnosti mají nadefinované hodnoty pro daný typ s malými niancemi, tzn. každý typ ropy má nějaké rozpětí. 14 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. str. 319 15 CÍLEK, Václav; KAŠÍK, Martin. Nejistý plamen : Průvodce ropným světem. str. 22 13
14
Tabulka č. 4 : Energetická návratnost je pro různé druhy surovin následující16 Ropa v počátcích těžby
100
Ropa v Texasu kolem roku 1930 60 Ropa na Blízkém východě
30
Ostatní ropa
10-35
Přírodní plyn
20
Kvalitní uhlí
10-20
Nekvalitní uhlí
4-10
Vodní elektrárny
10-40
Větrná energie
5-10
Solární energie
2-5
Jaderná energetika
4-5
Ropné písky
Max. 3
Bituminózní břidlice
Max. 1,5
Biopaliva (v Evropě)
0,9-4 (podle plodiny)
Pramen: CÍLEK, Václav; KAŠÍK, Martin. Nejistý plamen : Průvodce ropným světem. Str. 17
1.1.7 Získaná energie Z jednoho barelu získáme pomocí rafinace 160 litrů benzínu a dostaneme z něj tolik energie, tolik práce, kolik by odvedlo 12 dělníků pracujících po celý rok. 17 Průměrně zdatný člověk zvládne vyprodukovat tolik energie, co získáme z jednoho barelu ropy, za 25 000 hodin. Barel ropy vytěžíme v Iráku za 1 USD, tzn. že za 1 dolar získáme 25 000 hodin lidské práce, což znamená, že ropa je velice vydatný zdroj energie.18
1.2 HISTORIE Využívání ropy není výsadou jen posledních 200 let. Ropu uměli využít již ve starověku, kde ji samozřejmě nevyužívali ke stejným účelům jako lidstvo v současnosti. Používali ji jako pojivo, impregnaci, hořlavinu či k balzamování mrtvých. Také se podstatně lišil způsob těžby, ve starověku totiž ropu sbírali pouze z povrchových ložisek. Doklady o využívání ropy jsou také ze středověku, jednalo se o podobné využití jako ve starověku. Ropa byla využívána v bitvách, především pak Araby a Číňany. Georgius CÍLEK, Václav; KAŠÍK, Martin. Nejistý plamen : Průvodce ropným světem. str.17 McCORMACK, Ray. Až dojde ropa – drsné varování. Roscoe Bartlett 4:36 18 McCORMACK, Ray. Až dojde ropa – drsné varování. Matthew David Savinar 5:00 16 17
15
Agricola (spisovatel zabývající se hornictvím) se zmiňuje o výskytu ropy nebo asfaltu v Dolním Sasku, v Bavorsku, v Tyrolsku a sedmihradských Karpatech, kde již v 16. století probíhaly i primitivní destilace ropy.19 Proces rafinace (destilace) ropy, nebo spíše zvládnutí tohoto procesu, bylo hlavním důvodem, proč začala být značná poptávka po ropě. Jedná se o proces, při kterém se oddělí jednotlivé složky ropy, a při němž se rozpustí pevné uhlovodíky. Jednou z destilačních frakcí je např. petrolej, jenž lze využívat pro svícení v lampách či jako palivo do motorů. Na rozdíl od petroleje hoří surová ropa čadivým plamenem, přičemž dochází k uvolnění velkého množství sazí. Průmyslové využití destilace se začalo používat až v polovině 19. století.
Zvýšená poptávka vyvolala nedostatečné
zásoby z povrchových ložisek, a proto bylo nutné nalézt způsob hloubení vrtů20. Novodobá světová těžba ropy je datována od 2. poloviny 19. století. V roce 1857 se začalo těžit v Rumunsku, kde bylo vytěženo asi 270 tun ropy. Američtí farmáři v Pennsylvánii naráželi v této době na ropu při kopání studní na vodu. Po objevení způsobu rafinace založil George H. Bissell akciovou společnost Pennsylvania Rock Oil Company (PROC) a začal hledat ropu v okolí města Titusville. „Plukovník“ Drake, jeden z akcionářů a zároveň zaměstnanec PROC, pracoval jako hledač ropy. Drake s kovářem Smithem narazili v srpnu 1859 v hloubce 21 metrů na ropu. Po nainstalování čerpadla z tohoto vrtu získávali denně 5 000 litrů ropy. Pro společnost PROC to znamenalo značný zisk, jelikož se ropa prodávala za 20 dolarů (USD) za barel. Po tomto úspěchu se zájem o hledání ropy značně rozšířil. Do Pensylvánie mířily spousty hledačů ropy, nová města vznikala a zanikala podle výskytu ropy. Zisk z jednoho vrtu mohl být až 1,5 milionu dolarů. Cena v roce 1860 poklesla na 2 dolary za barel a během občanské války se cena dostala až na 10 centů včetně sudu. Tento rychlý a velký cenový pokles přivedl k bankrotu Bissella i „zakladatele“ nejmocnějšího a nejbohatšího průmyslového odvětví všech dob Drakea. Ten zemřel roku 1880 zcela bez finančních prostředků. 21 V Texasu začala těžba ropy podobně jako v Pensylvánii, jen téměř o 30 let později. V roce 1885 zde začal hledat Higgins, který 10 let neúspěšně vrtal na vršku Spindeltop. Až 10. ledna 1901 zde dělníci narazili na ložisko (v hloubce 340 metrů), které se zapsalo
Petroleum.cz [online]. 31.10.2010 [cit. 2010-10-31]. Původ, vznik, vyhledávání a těžba ropy. Dostupné z WWW: . 20 Postupně se z nárazové metody hloubení přešlo na metodu rotační. 21 Petroleum.cz [online]. 31.10.2010 [cit. 2011-10-31]. Počátky novodobé těžby ropy. Dostupné z WWW: . 19
16
do historie těžby ropy. Během prvních let těžby byly z tohoto vrtu získány tři miliony tun ropy, což bylo více, než ze všech tehdejších nalezišť v USA dohromady (bylo jich kolem 37 tisíc). Stejně jako nález Drakea v Pensylvánii, tak i tento objev znamenal obrovský boom v Texasu, později i v Louisianě a Oklahomě. Texas zaznamenal za 8 měsíců v roce 1901 vznik více než 500 nových naftařských společností. 22 Aby společnost v tomto odvětví přežila, bylo zapotřebí silného vedení23 a zajištění komplexní činnosti v oblasti, tj. doprava, skladování, rafinace a další zpracování. V této době vznikaly silné, konkurenceschopné světové firmy. Apšeronský poloostrov (kavkazská ropa) měl možnost rozvinout naftový průmysl již 100 let před Amerikou, bohužel válečné události tomu zabránily. Carská vláda uvolnila toto území pro soukromé podnikání v roce 1873, až po tom, co americké společnosti začaly získávat evropské trhy. Ropný boom nepostihl pouze Ameriku a Kavkaz, ale proběhl i v Baku (dnešní Ázerbájdžán) 25 let po Titusville. Produkce v Baku rostla od roku 1880, kdy dostaly povolení k těžbě západní ropné společnosti24. Baku se stalo díky ropě nejbohatším, zároveň však i nejšpinavějším městem tehdejšího světa. Místní naftoví magnáti, na rozdíl od Rockefellera, ukazovali své bohatství, jak jen mohli. Situace dělníků byla zoufalá, a z tohoto důvodu vznikala povstání, jež byla krvavě potlačována kozáckými oddíly. Město Baku vyvedli z chaosu až evropští zájemci o koncese. Prvními příchozími byli bratři Nobelové, jenž se však nemohli rovnat s Američany, ale podnítili jinou podnikatelskou skupinu, Rothschildy. Rothschildové postavili z Baku do přístavu Batumi železnici a otřásli dopravním monopolem Nobelů vlastnících železnici z Baku k Baltu.25
1.3 VÝVOJ CENY ROPY Ceny ropy se chovají stejně jako ceny jakéhokoli jiného zboží s širokými výkyvy v dobách nedostatku či naopak nadbytku. Cyklus ceny ropy se může prodloužit o několik let v reakci na změny v poptávce po zásobách OPECu a non-OPECu (země produkující
Petroleum.cz [online]. 31.10.2010 [cit. 2011-10-31]. Počátky novodobé těžby ropy. Dostupné z WWW: . 23 Příkladem takového vedení byl John D. Rockeffeler, který je dále rozebraný v části Rockeffelerův monopol 24 McCORMACK, Ray. Až dojde ropa – drsné varování. Jusiv Babajev 10:32 25 Petroleum.cz [online]. 6.10.2010 [cit. 2011-10-06]. Počátky novodobé těžby ropy. Dostupné z WWW: . 22
17
ropy, jež nepatří do OPECu).26 Vývoj ceny ropy je však výrazně ovlivňován politickou situací ve světě, a především pak situací na Blízkém východě.
1.3.1 Cenový vývoj ropy (americké ropy, Arabian Light, Brent) Jak již bylo popsáno v části 1.2 Historie, cena ropy na začátku těžby (kolem poloviny 19. století) se pohybovala kolem 20 USD za barel a počátkem roku 1860 poklesla na 2 USD za barel. V průběhu občanské války (1861-1865) poklesla na téměř nulovou hodnotu (10 centů za barel i se sudem).27 Vývoj ceny od roku 1861 je patrný v následujícím grafu č. 1, průměrné roční hodnoty lze získat ze Statistical Review of World Energy 2010 společnosti British Petroleum (v aktuálních cenách – ceny toho dne, nebo v dolarech roku 2009, kde je zohledněna inflace).28 Graf č. 1: Vývoj ceny ropy 1861-200929
Vývoj ceny ropy 1861 - 2009 120,00
100,00
Název osy
80,00
60,00
40,00
20,00
1861 1866 1871 1876 1881 1886 1891 1896 1901 1906 1911 1916 1921 1926 1931 1936 1941 1946 1951 1956 1961 1966 1971 1976 1981 1986 1991 1996 2001 2006
0,00
aktuální cena v $ toho dne
cena v $ 2009
Pramen: data ze Statistical Review BP 6/10 WILLIAMS, James L. WTRG Economics [online]. 2007 [cit. 2010-09-20]. History and Analysis -Crude Oil Prices. Dostupné z WWW: . 27 Petroleum.cz [online]. 6.10.2010 [cit. 2011-10-06]. Počátky novodobé těžby ropy. Dostupné z WWW: . 28 Statistical Review BP 6/10 29 Za ropu se v tomto grafu bere 1861-1944 americký průměr, 1945-1983 Arabian Light a 1984-2009 ropa Brent 26
18
Nejnižší průměrná aktuální hodnota je z roku 1861, kdy stál barel ropy průměrně 49 centů za barel30, naopak nejvíce jsme zaplatili za ropu v roce 2008, a to průměrně 97,26 USD za barel. Pokud bychom brali v úvahu inflaci a brali bychom cenu v dolarech roku 2009, zjistili bychom, že nejnižší roční průměrná cena za barel byla v roce 1931 (9,15 USD roku 2009) a nejvyšší roční průměrná cena v roce 1864, a to 110,11 USD roku 2009. Po ustálení cenové hladiny se od konce 70. let 19. století pohyboval aktuální kurz do 2 USD za barel. Tato situace trvala až do roku 1919, kdy cena překročila hladinu 2 dolarů pouze o jediný cent. V roce 1920 se cena zvýšila až na 3,07 USD, ale tento stav byl jen dočasný a hned následujícího roku, tedy roku 1921 se cena opět dostala pod dvoudolarovou hladinu. Během následujících 50 let překročila cena ropy tuto hladinu jen v letech 1958-9, a to jen o 8 centů. Průměrná roční cena ropy byla podle BP celá 60. léta 20. století 1,80 USD za barel ropy Arabian light. Cenový zvrat přišel během prvního ropného šoku v letech 1971-1974, při kterém se cena zvýšila na čtyřnásobek původní ceny.31
1.3.2 Vývoj ceny americké ropy Využijeme-li průměrných cen za celé období od roku 1869 do srpna 2009, období zachycené v grafu č. 2, tak byla průměrná cena americké ropy 22,52 USD za barel roku 2008 a průměrná cena světové ropy 23,42 USD za barel v dolarech roku 2008. Střední hodnota ceny ropy byla v tomto období 16,71 USD za barel, ceny americké i světové ropy byly polovinu této doby pod touto hranicí. Jestliže bychom brali data pouze po roce 1970, tak by se nám výsledky podstatně změnily (průměrná cena americké ropy by byla 32,36 USD za barel; průměrná světová cena, průměr WTI, Arabian light Brent a dalších by byla 35,50 USD a střední hodnota 30,04 USD za barel).32 Data se vztahují na americký trh NYMEX, který bude rozebrán dále v část 3.2.2 Trh.
Toto je průměrná roční cena, během roku 1861 se cena ropy dostala až na 10 centů za barel i se sudem Statistical Review BP 6/10 32 WILLIAMS, James L. WTRG Economics [online]. 2007 [cit. 2010-09-20]. History and Analysis -Crude Oil Prices. Dostupné z WWW: . 30 31
19
Graf č. 2: Vývoj průměrné ceny ropy 1869-2009
Pramen: WILLIAMS, James L. WTRG Economics [online]. 2007 [cit. 2010-09-20]. Oilprice1869. Dostupné z WWW: < http://www.wtrg.com/oil_graphs/oilprice1869.gif>.
Pokud by ceny v důsledku ropných šoků nevzrostly, ale zůstaly by na stejné úrovni, bylo by toto období (1970-2009) nejvhodnější pro dnešní analýzy. Zahrnuje totiž vrchol těžby ve Spojených státech eliminující účinky Texas Railroad Commission 33. Je to období, kdy Sedm sester34 ztratilo hlavní vliv na určování produkce a ceny ropy. V této éře má OPEC daleko větší vliv na produkci ropy, než měl v minulosti. Jak se dále dozvíme, mít vliv na cenu ropy neznamená kontrolovat cenu ropy.35 Ropný průmysl Spojených států byl většinu 20. století silně regulován, ať už se jednalo o regulaci produkce či kontrolu cen. Z tohoto důvodu zůstala cena ropy po dobu americké nadvlády nad světovým ropným trhem na nízké úrovni.
Texas Railroad Commission vznikla v roce 1891 a je nejstarší regulatorní orgán v Texasu a jedním z nejstarších v USA, má regulatorní pravomoc nad ropou a zemním plynem, původně založena na dohlížení nad železniční dopravou 34 Sedm sester a OPEC budou rozebrány dále v textu od strany 29 35 WILLIAMS, James L. WTRG Economics [online]. 2007 [cit. 2010-09-20]. History and Analysis -Crude Oil Prices. Dostupné z WWW: . 33
20
V poválečném období (po 2. světové válce), jak je patrné i z grafu č. 3, dosáhla cena americké ropy u zdroje (wellhead) na průměrnou hodnotu 26,64 USD za barel (ceny roku 2008 zohledňující inflaci – reálná cena). Po uvolnění amerického ropného trhu roku 1971 Texas Railroad Commission dosáhla americká cena světového průměru 28,68 USD. V průběhu stejné poválečné éry byla střední hodnota americké a světové ceny 19,60 USD za barel v cenách roku 2008. To znamená, že pouze polovinu doby v letech 1947-2008 byla cena ropy vyšší než 19,60 USD za barel.36 Graf č. 3: Vývoj ceny ropy 1947 - 2009
Pramen: WILLIAMS, James L. WTRG Economics [online]. 2007 [cit. 2010-09-20]. Oilprice1947. Dostupné z WWW: < http://www.wtrg.com/oil_graphs/oilprice1947.gif>.
Až do 28. března 2000 si cena za koš OPECu přisvojila cenové pásmo 22-28 USD za barel, hranici 24 USD přesáhla pouze jako reakci na válku (konflikt) na Blízkém
WILLIAMS, James L. WTRG Economics [online]. 2007 [cit. 2010-09-20]. History and Analysis -Crude Oil Prices. Dostupné z WWW: . 36
21
Východě. S omezenou volnou produkční kapacitou opustil OPEC cenové pásmo v roce 2005 a byl bezmocný při nárůstu ceny, který připomínal pozdní 70. léta 20. století.37 Relativně levná ropa napomohla k poválečnému oživení.38 Cena americké ropy (nominální) se v období mezi rokem 1948 a koncem 60. let, které jsou zachyceny v grafu č. 4, pohybovala v rozmezí 2,50-3,00 USD za barel. V reálných cenách 2008 by se jednalo o rozpětí 17-19 USD do roku 1958, od toho roku se pohybovala nominální cena okolo tří dolarové hranice za barel, zatímco reálně se hodnota snížila z 19 na 14 USD za barel. Díky poklesu ceny zohledňující inflaci utrpěli mezinárodní producenti ropy v letech 1971 a 1972 kvůli slabému dolaru další ztráty.39 Graf č. 4: Vývoj ceny ropy s vlivem Blízkého východu 1947-1973
Pramen: WILLIAMS, James L. WTRG Economics [online]. 2007 [cit. 2010-09-20]. Crudeoilprice4774opec. Dostupné z WWW: < http://www.wtrg.com/oil_graphs/crudeoilprice4774opec.gif>.
WILLIAMS, James L. WTRG Economics [online]. 2007 [cit. 2010-09-20]. History and Analysis -Crude Oil Prices. Dostupné z WWW: . 38 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. str. 319 39 WILLIAMS, James L. WTRG Economics [online]. 2007 [cit. 2010-09-20]. History and Analysis -Crude Oil Prices. Dostupné z WWW: . 37
22
V roce 1960 byl založen OPEC, který si během dekády vybudoval vliv na světovém trhu. OPECu z počátku studoval metody Texas Railroad Commission, kterými lze pomocí limitování produkce ovlivňovat cenu. Od svého založení do roku 1972 se naučily členské státy OPECu trvale snížit kupní sílu40 barelu ropy.
41
Kupní síla byla
snížena, aby mohl OPEC ovlivňovat cenu a také, aby těžil z vyšších cen. Během poválečného období si OPEC zajistil narůstající poptávku po ropě, díky 40% poklesu kupní síly barelu ropy. V březnu 1971 se rovnováha sil změnila, v tomto měsíci Texas Railroad Commission dostala 100% právo produkovat ropu neomezeně (byla zrušena těžební omezení). Především to znamenalo přesun kontroly nad cenami ropy ze Spojených států (Texas, Oklahoma a Louisiana) do OPECu. Lze říci, že v USA nebyly žádné volné produkční kapacity, a tedy žádný nástroj, kterým by se mohl nastavit horní limit ceny. OPEC si po dvou letech, díky následkům války, uvědomil svůj silný vliv na cenu ropy.42 Ceny ropy v 70. letech 20. století vzrostly 10 až 15krát, příčinou bylo americké embargo na cizí ropu, ropný vrchol v USA a ropné šoky, jak bude zmíněno dále v textu v části 2.3.3 Ropné šoky. Spojené státy se přeměnily z vývozce ropy na dovozce ropy. OPEC ovládl tvorbu ceny ropy a období růstu produkce ropy vzalo za své. Nejistota a volatilita je charakteristická pro trh. Nestabilita cen ropy zapříčinila přechod od kontraktů s pevnými cenami k obchodům na spotovém trhu. V současnosti se denně obchoduje s velkými objemy ropy na různých spotových trzích.43 Jelikož je velké množství druhů (typu) ropy, je důležité si uvědomit, že vývoj jednotlivých typů ropy je více či méně srovnatelný, ale jednotlivé kurzy se pohybují v různých úrovních jak je vidět z následujících grafů č. 5 a č. 6. Jak jsme si uvedli na začátku v části 1.1.5 Ropné standardy, jednotlivé typy jsou charakteristické pro určité oblasti. Proto jsou dalším důvodem transakční náklady, které se s větší distanční vzdáleností zvětšují. Ve Spojených státech budou investoři, skutečně vlastnící či potřebující ropu, obchodovat spíše s ropou WTI než s ropou Dubai.
Kupní sílu barelu ropy lze vyjádřit podobně jako kupní sílu peněz, tedy vyjadřuje množství služeb a zboží, které jsme schopni při dané cenové hladině koupit. V tomto případě to znamená, kolik jsme schopni pořídit za utržené peníze z prodaného barelu ropy 41 WILLIAMS, James L. WTRG Economics [online]. 2007 [cit. 2010-09-20]. History and Analysis -Crude Oil Prices. Dostupné z WWW: . 42 WILLIAMS, James L. WTRG Economics [online]. 2007 [cit. 2010-09-20]. History and Analysis -Crude Oil Prices. Dostupné z WWW: . 43 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. str. 319 40
23
Graf č. 5: Týdenní uzavírací kurzy WTI, Arabic Light a Brent 1989-2011
Pramen: data U.S. Energy Information Administration
24
Graf č. 6: Týdenní uzavírací kurzy WTI, Arabic Light a Brent 17. 9. 2010-18. 3. 2011
Pramen: data U.S. Energy Information Administration
25
2 CO OVLIVŇUJE CENU ROPY? Faktorů ovlivňujících cenu ropy je mnoho. Nabídka a poptávka zvyšuje či snižuje její cenu stejně jako u všech komodit a produktů. Jelikož si již bez ropy a ropných produktů nedovedeme představit chod společnosti, je tedy zřejmé, že cena ropy ovlivňuje ekonomiku všech zemí světa. Z tohoto důvodu je nemalým faktorem politika.44 S politikou souvisí vojenské konflikty a různá vládní nařízení a omezení, která mohou také cenu ropy ovlivnit. Dále mají na cenu ropy vliv ekologické havárie, zásoby ropy, organizace ovládající trh s ropou atd. Rafinériím záleží také na kvalitě ropy, dostupnosti, umístění rafinérie a zeměpisných a sezónních rozdílech mezi zásobovanými trhy. Odhady vývoje cen ropy jsou obtížné, ne-li nemožné.45 Saúdové při zvyšování cen využili i teroristických hrozeb. Analytikové připisovali 10 dolarů jako „teroristickou prémii“ a proč by takovou krásnou výmluvu Saúdové pro zvýšení cen ropy nevyužili? Podle mého je skutečný důvod pro vysoké ceny ropy stejný jako u všeho zboží na trhu, nerovnováha nabídky a poptávky. Ropu potřebujeme ve větší míře než v dřívější době a rezervy se tenčí.46 Osobně se domnívám, že docházející rezervy mohou postupem času ovlivňovat cenu ropy. Pokud by se však našlo nové ložisko levné, kvalitní a konvenční ropy, nemuselo by to přijít tak brzy.
2.1 ORGANIZACE (KARTELY) OVLÁDAJÍCÍ TRH S ROPOU Světový trh s ropou byl téměř po celou novodobou historii někým ovládán. Postupně se ve vedoucí pozici, jak si ukážeme v této části, vystřídaly tři důležité skupiny. Téměř od začátku „moderní“ těžby ropy byl americký, potažmo i světový, trh s ropou nejdříve ovlivňován a následně ovládán osobou Johna D. Rockeffelera. Rockeffelerův monopol vystřídalo seskupení „Sedmi sester“, které bylo po ropném vrcholu ve Spojených státech nahrazeno Organizací zemí vyvážejících ropu. Na následujících stránkách si vždy řekneme něco o historii jednotlivých společností. Na konci každé části si shrneme, jaký dopad tyto společnosti měly na samotný vývoj ceny ropy.
JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. str.318 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. str.318 46 ROGERS, Jim. Žhavé komodity : Jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. str. 128 44 45
26
2.1.1 Rockefellerův monopol Mladý John D. Rockefeller vstoupil v roce 1863, ve svých 24 letech, do ropného průmyslu a již v roce 1865 získal kontrolu nad největší společností zabývající se rafinací ropy v Clevelendu. Rockefeller zjistil, že není důležité ovládat těžbu, ale že jsou důležité rafinérie a doprava. 47 Rockefellerovo počínání můžeme označit za systematické a bezohledné. Nicméně jeho píle, dřina a seriózní vystupování pomáhaly v jednání s obchodními partnery.48 Na konci občanské války rafinovala Rockeffelerova společnost více jak 500 barelů ropy denně a tím mohl nabídnout pravidelné zakázky železnicím. Díky svému vystupování, a dalo by se říci sebevědomí, si zajistil bezkonkurenční přepravní podmínky. 49 10. ledna 1870 založil akciovou společnost Standard Oil Company s kapitálem 1 milion dolarů, přitom sám vlastnil 2 667 akcií (27 %). Standard Oil v tu dobu ovládal již 10 % amerického naftového průmyslu.50 Standard Oil se snažil skoupit všechny americké ropné společnosti, a pokud nabídku odmítly, přivedl je k bankrotu. Díky tomuto v roce 1880 zpracovával Standard Oil 95 % veškeré americké ropy.51 Celokontinentálních rozměrů dosáhl Standard Oil Trust v roce 1883. Rockefeller pro upevnění svého monopolu využíval ropovody, které dříve používali drobní výrobci (paradoxně aby nebyli na Standard Oilu závislí). Díky založení Standard Oil Trustu, jenž vlastnil podíly v každé složce společnosti, dokázal Rockefeller obejít tehdejší zákony. Rockefellerův Standard Oil byl ve světových dějinách ojedinělý a téměř nedotknutelný. Jednotlivé státy Spojených států ani federální vláda ve Washingtonu nedokázaly kvůli nedostatečné legislativě tento trh dostatečně regulovat. Tato společnost využívala v každém volebním období k získávání přízně zákonodárců úplatky a tajná ujednání. 52
CHERNOW, Ron. Titan : The Life of John D. Rockefeller, Sr.. str. 77 a 87 HRABÁLEK, Martin. Financnici.cz [online]. 2010 [cit. 2011-03-28]. John D. Rockefeller. Dostupné z WWW: . 49 ŠMAJER, Vojtěch. Dreamlife.cz [online]. 14.6.2008 [cit. 2011-03-28]. John D. Rockefeller: Nejbohatší muž historie!. Dostupné z WWW: . 50 CHERNOW, Ron. Titan : The Life of John D. Rockefeller, Sr.. str. 132-133 51 ŠMAJER, Vojtěch. Dreamlife.cz [online]. 14.6.2008 [cit. 2011-03-28]. John D. Rockefeller: Nejbohatší muž historie!. Dostupné z WWW: . 52 SAMPSON, Anthony. Sedm sester : Velké naftové společnosti a svět, který vytvořily. str. 35-36 47 48
27
Standard Oil dosahoval vyšších zisků, než byly zisky jednotlivých států, ve kterých působil. S postupným rozmachem naftového průmyslu se také rozmáhal i Standard Oil. Rockefeller se díky vysokým ziskům stal soběstačným a skupoval ropná pole i rafinérie. Společnost se nezaměřovala pouze na americký trh, ale začala vyvážet do Evropy, na Blízký i Dálný východ. Tyto zámořské obchody v roce 1885 činily 75 % obratu společnosti.53 Přestože Standard Oil stlačil cenu ropy na pětinu ceny před vstupem na trh a značně napomohl zkvalitnění nejen těžby, ale i zpracování ropy, 54 začalo se proti němu a ostatním nově vzniklým velkým průmyslovým společnostem zbrojit již v roce 1871. Ve Spojených státech se začaly zavádět protitrustové zákony a se Standard Oilem byl zahájen soudní proces. Rockefeller využil nových zákonů ve státě New Jersey a Trust znovu oživil v roce 1888 jako „Standard Oil (New Jersey)“.55 Opravdu účinné protitrustové zákony začaly platit až za prezidenta T. Roosevelta a od 18. listopadu 1906 se vedl soudní spor se společností Standard Oil. Po přijetí Shermenova protitrustového zákona byl proti společnosti veden velký soudní proces a roku 1907 byla zveřejněna zpráva komisaře pro společnosti. Po nepříznivém rozhodnutí u Krajského soudu se společnost Standard Oil (New Jersey) obrátila na Nejvyšší soud. Ten 15. května 1911 vynesl historické rozhodnutí, že do 6 měsíců se musí Standard Oil zříci všech svých pobočných společností, jejichž akcie vlastní.56 Tomuto rozhodnutí se samozřejmě musel Standard Oil podvolit, a proto se rozpadl na 34 společností, které se vrátily do státu, v němž měly své operační základny. Monopol Rockefellerova Standard Oilu se sice rozpadl, ale nově vzniklé společnosti vedla stejná skupina mužů v čele s Johnem D. Rockefellerem, jenž stále vlastnil 25 % Standard Oil of New Jersey a 25 % akcií všech zbývajících 33 společností.57 Jelikož největším akcionářem i po rozpuštění monopolu byl stále Rockefeller, tak podle mého názoru nemělo toto rozpuštění požadovaný efekt. Zajistila se sice „svobodná soutěž“, ale nebyly potřebné zákony pro zajištění takovéto soutěže. Rockefeller ovládal téměř celý americký ropný trh a dost ovlivňoval i světový trh s ropou. Počínaje si sice tvrdě a bezohledně, ale nezneužívaje monopolního postavení ke zvyšování ceny, zajistil SAMPSON, Anthony. Sedm sester : Velké naftové společnosti a svět, který vytvořily. str. 36-37 HRABÁLEK, Martin. Financnici.cz [online]. 2010 [cit. 2011-03-28]. John D. Rockefeller. Dostupné z WWW: . 55 SAMPSON, Anthony. Sedm sester : Velké naftové společnosti a svět, který vytvořily. Str. 38-39 56 CHERNOW, Ron. Titan : The Life of John D. Rockefeller, Sr.. str. 537 a 554 57 CHERNOW, Ron. Titan : The Life of John D. Rockefeller, Sr.. str. 556 53 54
28
John D. Rockefeller stabilní trh. Díky cenové válce se zajišťovaly nízké ceny a taktéž přispěl k výraznému rozvoji ropného průmyslu. V následujícím grafu č. 7 je vidět vývoj ceny za období od novodobého objevení ropy do rozpuštění monopolu. Jak je z grafu zřejmé, po ovládnutí trhu Standard Oilem měla cena klesající tendenci. Graf č. 7: Průměrná cena americké ropy 1861-1911
Průměrná cena 1861-1911 9,00 8,00 7,00 cena v $
6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 1911
1909
1907
1905
1903
1901
1899
1897
1895
1893
1891
1889
1887
1885
1883
1881
1879
1877
1875
1873
1871
1869
1867
1865
1863
1861
0,00
průměrná cena americké ropy Pramen: Statistical Review BP 6/10
2.1.2 Sedm sester Označení „Sedm sester“ zavedl italský průmyslový kapitán Enriko Mattei a bylo určeno pro těchto sedm ropných společností:58 Americké:
Exxon – dříve Standard Oil of New Jersey či Esso (nyní ExxonMobil) Standard Oil of Californie známý jako Socal či Chevron Mobil – dříve Standard Oil of New York (Socony), poté Socony-Vacuum, dále Socony-Mobil (nyní ExxonMobil) Gulf a Texaco – obě z Texasu (obě se spojily s Chevronem)
Evropské:
Royal Dutch Shell – britsko-nizozemská společnost British Petroleum (BP) – dříve pod názvy Anglo-perská či Anglo-íránská společnost
Seven Sisters Environmental [online]. 2011 [cit. 2011-04-09]. Seven Sisters Environmental, Inc. Dostupné z WWW: . 58
29
V této části si nejdříve si rozebereme jednotlivé „sestry“, řekneme si něco o jejich historii, abychom měli představu o tom, kdo více jak půl století ovládal světový trh s ropou. Až si představíme všechny sestry, ukážeme si příklady několika tajných (kartelových) dohod a na závěr této části si řekneme, jak v průběhu doby ovlivňovaly cenu ropy. Exxon byl největší z nástupnických společností, jelikož byla páteří původního Standard Oilu. Po dalších 60 let od rozpadu Rockefellerova monopolu se mohla pyšnit titulem „největší naftová společnost světa“. Společnost i po rozpadu monopolu nakupovala naftu od ostatních členů rozpuštěného Standard Oil Trustu. Poněvadž byl Exxon největší a nejbohatší, působil také jako bankéř některých dalších společností bývalého trustu a také podporoval jejich průzkum a rozvoj. Exxon měl nedostižnou síť odbytišť v Americe i ve světě.59 Rozpuštění monopolu nemělo na společnost nijak tragický efekt, ba naopak, stala se opět agresivnější. Trhy a peníze společnost měla, problémem byl ovšem nedostatek vlastních zásob ropy, které dříve zabezpečovali ostatní členové trustu. Z tohoto důvodu se musel Exxon začít poohlížet po ropě za hranicemi Ameriky. Paradoxem je, že federální vláda chtěla omezit moc monopolu a zapříčinila přeměnu Exxonu v jednu z nejvýznamnějších sil na světovém trhu.60 Stejně jako Exxon tak i Mobil si zajistil značná odbytiště a trhy. Společnost prodávala ropu Velké Británii již v roce 1882, dále i na Dálný východ (do Číny), ale neměla vlastní zdroje ropy. V roce 1925 koupil Mobil texaskou těžařskou společnost Magnolia (dříve tajně spolupracující se Standard Oilem). V důsledku hospodářské krize proběhla v roce 1931 fúze s naftařskou společností Vacuum (jednalo se o spojení dvou starých složek Standard Oilu).61 Socal, společnost založená Demetriusem Schofieldem, našla rozlehlé ropné ložisko pod Los Angeles. Po tomto objevu došlo k poklesu ceny ropy. Následných zmatků na ropném trhu využil Rockefeller a odkoupil společnost Socal od Schofielda v roce 1895 za 1 milion dolarů. Socal zajišťovala roku 1919 až 26 % ropné produkce spojených států (více než kterákoli jiná společnost). Společnost byla v opačné pozici než Mobil, tzn. měla hodně ropy, ale málo trhů.62
SAMPSON, Anthony. Sedm sester : Velké naftové společnosti a svět, který vytvořily. str. 44 SAMPSON, Anthony. Sedm sester : Velké naftové společnosti a svět, který vytvořily. str. 45 61 SAMPSON, Anthony. Sedm sester : Velké naftové společnosti a svět, který vytvořily. str. 46 62 SAMPSON, Anthony. Sedm sester : Velké naftové společnosti a svět, který vytvořily. str. 47 59 60
30
Těmto třem společnostem (Exxon, Mobil, Socal) bylo v průběhu vedoucího postavení Sedmi sester na ropném trhu vytýkáno, že postupují ve vzájemné shodě. Prodávaly za stejnou cenu, pod stejným názvem Standard. Tyto tři společnosti se v řadě zahraničních operací dokonce i spojily, aby také ne, když byl hlavním akcionářem stále John D. Rockefeller.63 Gulf je texaskou ropnou společností, která byla založena na základě objevení ropy na Spindletopu v roce 1901, plukovníkem Guffeyem za finanční podpory Mellonů.64 Rockefeller měl v Texasu smůlu, jelikož v Texasu byly zavedeny protitrustové zákony jako v jednom z prvních států. Standard Oil, který měl v Texasu tajnou pobočku, byl z tohoto státu vyhozen. Společnost Gulf rozvážela naftu vlastními loděmi do různých částí světa a díky smlouvě s novou britskou společností Shell si v zahraničí zajistila trvalé trhy. Cílem společnosti se stala těžba ropy a vyhledávání jejich nových zdrojů. Společnost se rychle stávala soběstačnou, těžila na jihozápadě a prodávala na východě. V roce 1913 otevřela v Pittsburgu první benzínovou čerpací stanici. Gulf byl v té době již tvrdým soupeřem Standard Oilu, s větší těžbou, než měl Exxon, vlastním cisternovým loďstvem, trhy a bohatými vlastníky.65 Společnost Texas Company (později zkráceno na Texaco) byla založena těžařem Cullinanem z Texasu a finančníkem Schlaetem z New Yorku. Texaco nakupovala levnou spindletopskou ropu, kterou dále prodávala na cukrové plantáže podél Mississippi a Standard Oilu na východě. Pokles těžby ze Spindletopu pokrylo Texaco ropným ložiskem v Sour Lake. Z počátku se společnost zabývala výhradně těžbou ropy a výrobou základních petrochemických produktů, posléze však silná poptávka umožnila rozvoj celé společnosti.66 Roku 1904 těžila Texaco 5 % veškeré americké ropy.67 Těchto pět amerických společností prošlo do roku 1914 jistým vývojem, během kterého každá získala vlastní osobitý charakter, který pak přetrval dalších šest desetiletí.68
SAMPSON, Anthony. Sedm sester : Velké naftové společnosti a svět, který vytvořily. str. 48 Gulf Oil [online]. 2011 [cit. 2011-04-01]. Gulf Oil History. Dostupné z WWW: . 65 SAMPSON, Anthony. Sedm sester : Velké naftové společnosti a svět, který vytvořily. str. 50 66 Texaco [online]. 2011 [cit. 2011-04-01]. Chevron Czech Republic s.r.o. Dostupné z WWW: . 67 SAMPSON, Anthony. Sedm sester : Velké naftové společnosti a svět, který vytvořily. str. 51-52 68 SAMPSON, Anthony. Sedm sester : Velké naftové společnosti a svět, který vytvořily. str. 52 63 64
31
Rockefellerův naftový monopol, který v Americe narušily společnosti Gulf a Texaco, byl mimo území Spojených států zlomen částečně již v roce 1892. Bylo to v době, kdy projela první nová cisternová loď (zcela nový typ lodi) společnosti Shell Marcuse Samuela s ruskou ropou Suezským průplavem.69 Evropský trh byl rozdělen na základě dohody Standard Oilu s Rothschildy a Nobely. Samuel se snažil konkurovat Rockefellerovi v Asii jeho vlastními zbraněmi (cenovou válkou), kterou mohl zvládnout díky nízkým transportním nákladům. Díky tajnému plánu se podařilo zaskočit Standard Oil téměř nepřipravený. Shell od konce roku 1893 pravidelně přepravoval ruskou ropu do skladišť na Dálném východě. Tuto cenovou válku přežil i menší holandský koncern operující ve Východní Indii. Tento koncern dostal v roce 1890 královské výsady a od té doby se nazýval Royal Dutch. Royal Dutch soupeřil se Standard Oilem, tak i Shellem celých 16 let. Shell uzavřel dohodu na odběr 100 000 tun texaské ropy ročně za pevnou cenu, a to po dobu 21 let, se společností Gulf po objevení ropy v Spindletopu. Shell odmítl nabídku na odkup ze strany Standard Oilu, místo toho se dohodl s Royal Dutch na vytvoření nové společnosti na Dálném východě.70 V roce 1907 se nakonec tyto dvě společnosti plně sloučily v poměru 60:40 pro Royal Dutch do společnosti Royal Dutch Shell. Nově vzniklá společnost Royal Dutch Shell se pod vedením Henry Deterdinga stala úspěšnou společností.71 Celý svět kromě Nizozemí znal tuto společnost nadále jenom jako Shell a považoval ji za britskou. Britská vláda ji ovšem od této doby brala jako nizozemskou.72 Druhou evropskou společností, která se řadí mezi sestry, je British Petroleum (zkráceně BP). V roce 1901 získal D´Arcy koncesi na těžbu v Persii, vyslal tam Reynoldse, který je řazen mezi průkopníky, jako byli Drake či Lucas. Ropu však stále nenacházel a D´Arcy si nemohl dovolit ztratit další peníze. Proto se v roce 1904 spojil s Burmah Oil Company, která byla v té době již bohatá a měla výhodné kontrakty s britským námořnictvem. Jelikož měla britská vláda zájem o perskou ropu, podporovala toto spojení a projevila ochotu přispět k D´Arcyho úsilí dalším kapitálem. Reynolds se
Shell [online]. 2011 [cit. 2011-04-01]. The Shell history - the beginnings - About Shell. Dostupné z WWW: . 70 SAMPSON, Anthony. Sedm sester : Velké naftové společnosti a svět, který vytvořily. str. 55-59 71 Shell [online]. 2011 [cit. 2011-04-01]. The Shell history - the beginnings - About Shell. Dostupné z WWW: . 72 SAMPSON, Anthony. Sedm sester : Velké naftové společnosti a svět, který vytvořily. str. 55-59 69
32
přesunul na jiné místo a dne 26. května 1908 narazili na ropné ložisko. 73 V roce 1909 založil D´Arcy s Burmah Oil Company novou společnost Anglo-Persian Oil Company (dnešní BP). V roce 1914 koupila Velká Británie 51 % akcií společnosti za 2 miliony liber. V dohodě bylo stanoveno, že společnost musí navždy zůstat nezávislým britským koncernem a že každý ředitel musí být britským občanem.74 Těchto sedm společností bylo nejvýznamnějších. Samozřejmě existovalo i mnoho jiných, ale ty nebyly tak důležité a velké. Sestry si navzájem konkurovaly a bojovaly o odbytiště pohonné hmoty. Nic však nebránilo tomu, aby se mezi nimi uskutečňovala tajná ujednání, která neměla přijít nikdy na veřejnost. Při zahraničních expanzích často utvářely konsorcia. I díky těmto sesterským vztahům působily několik desetiletí jako hlavní společnosti ropného světa.75 První kartelová dohoda byla uzavřena 17. srpna 1920 mezi Standard oilem, Shellem a BP. Jejím cílem bylo zafixovat cenu ropy. V roce 1949 byly do této dohody zapojeny tyto společnosti (BP, Mobil, Shell, Exxon, Gulf, Texaco). Počátkem 50. let 20. století se dostaly na veřejnost informace, že ropné společnosti chtějí těžit ropu z Blízkého Východu a pak si rozdělit zisky s tamními vládami. OPEC vznikl proto, aby lidé věřili, že arabské ropné zásoby nejsou vlastněny nearabskými zeměmi.76 Dalším z příkladů je rozdělení bývalé Otomanské říše pomocí „dohody červené linie“ (Red Line Agreement). Roku 1914 založil Calouse Gulbenkian syndikát s označením Turkish Petroleum Company (TPC), který z poloviny patřil BP, asi ze čtvrtiny Shellu a ze čtvrtiny Deutsche Bank, Gulbenkian si nechal 5 %. Za války tato dohoda nebyla uskutečněna, v účinnost vešla až po válce a německý podíl se přesunul do Francie. Amerika (Exxon a Mobil) dostala 20 % od BP až v srpnu 1922 po dlouhých vyjednáváních ve Washingtonu. Nová irácká vláda neochotně podepsala smlouvu s TCP, která byla poté přejmenována na Iraq Petroleum Company, dohodu o udělení těžební koncese s platností do roku 2000. V dohodě také stálo, že společnost musí být britská a jejím předsedou musí být britský občan. Dále bylo uvedeno, že žádný z partnerů nesmí žádat o koncesi v bývalé Otomanské říši jinak než přes společnost. Dohoda byla BP [online]. 2011 [cit. 2011-04-01]. First oil | History of BP | BP. Dostupné z WWW: . 74 SAMPSON, Anthony. Sedm sester : Velké naftové společnosti a svět, který vytvořily. str. 63-67 75 SAMPSON, Anthony. Sedm sester : Velké naftové společnosti a svět, který vytvořily. str. 68-71 76 RIVERA, David. Final Warning : A History of the New World Order [online]. Oakland, California : CONSPIRACY BOOKS, 1994 [cit. 2011-04-01]. The Seven sistrers, s. 536 . Dostupné z WWW: . 73
33
uzavřena roku 1928, nikdo však neznal přesnou rozlohu Otomanské říše. Proto nakreslil Gulbenkian na mapě červenou tužkou čáru okolo obrovského prostoru (viz Obrázek č. 1). Tímto došlo k nejpozoruhodnějšímu dělení v historii nafty. Odtud se této dohodě říká „dohoda červené linie“.77 Obrázek č. 1: Oblast červené linie
Pramen: BLAIR, John M. Mtholyoke [online]. 2011 [cit. 2011-04-01]. The Red Line Agreement. Dostupné z WWW: .
Příkladem tajné dohody je také prohlášení o zásadách zvané Pool Association (jinak též Dohoda z Achnacarry). Zde se jednalo už o kartelovou dohodu, ve které bylo určeno, jak bude stanovována cena. Začátkem září 1928 se na tom usnesli představitelé Velké trojky – Teagle (Exxon), Cadman (BP) a Deterding (Shell) a později toto usnesení 77
SAMPSON, Anthony. Sedm sester : Velké naftové společnosti a svět, který vytvořily. str. 74-77
34
přijalo dalších patnáct amerických společností, mezi nimiž byly i zbývající sestry – Gulf, Socal, Texaco a Mobil. Nebyl to pouhý výčet pravidel a ustanovení, ale spíše jakási ústava nebo deklarace záměrů. Je pochopitelné, že tato dohoda byla tajná, ale plné znění dohody se na veřejnost dostalo až v roce 1952. Tato dohoda však neomezovala produkci samotnou, proto o šest měsíců později v březnu 1929 schválil Federální naftový ústav kontrolní plán, podle kterého neměla těžba ropy v USA překročit úroveň roku 1928. Vláda Spojených států však prohlásila, že společnosti nemají právo omezovat výrobu, takže nakonec musely samy produkční státy vypracovat mezistátní dohodu o společném omezení těžby ropy. Během Velké deprese byl nadbytek ropy, který se posílil, když bylo objeveno další ložisko „otcem Joinerem“, které způsobilo další „run“ na ropu. Kvůli nadbytku ropy spadla její cena až na 10 centů za barel. Musela přijít stabilizační opatření, nejdříve byl v Texasu a Oklahomě zaveden přídělový systém, ale producenti jej začali obcházet. Proto byl v roce 1935 vydán tzv. „ostrý naftový zákon“. Zavedení přídělového systému bylo mezníkem v ropném průmyslu. 78 Sedm sester ovládalo světový trh s ropou do amerického ropného vrcholu (1971), kdy převzal otěže OPEC. Soupeření i spolupráce mezi sestrami nemělo za následek žádné výrazné zvýšení ceny ropy, ba naopak, pomocí kartelových dohod a tajných ujednání udržely světové ceny pevně na úrovni amerických cen ropy, a také omezily soutěž uvnitř každé země. Dalo by se říci, že rozpuštění Rockeffelerova monopolu, Nejvyšším soudem v roce 1911, vyústilo k vytvoření celosvětového kartelu. Sestry se snažily zabránit nadbytku ropy na trhu, aby si zachovaly svůj zisk a nesrazily cenu ropy na nižší než domluvenou úroveň. To se dařilo díky tomu, že kontrolovaly 90 % světových exportů ropy, jelikož vlastnily všechny důležité ropovody na světě. Ropovod ze Saúdské Arábie k Středozemnímu moři (753 mil) byl vlastněn Exxonem, Mobilem, Texacem a Socalem. Aljašský ropovod (799 mil) vlastnilo BP a Exxon. Díky ovládání hlavní světových ropovodů mohly ovlivňovat tok ropy do rafinérií, a tudíž ovlivňovaly zásobování. Sestry nevlastnily jenom ropovody, ale podílely se společně i na vlastnictví těžařských společností na Blízkém Východě, jak je patrné z přílohy B.79 Tím pádem bylo množství dodané ropy na světový trh zcela na dohodě mezi sestrami. SAMPSON, Anthony. Sedm sester : Velké naftové společnosti a svět, který vytvořily. str. 80-85 RIVERA, David. Final Warning : A History of the New World Order [online]. Oakland, California : CONSPIRACY BOOKS, 1994 [cit. 2011-04-01]. The Seven sistrers, s. 536 . Dostupné z WWW: . 78 79
35
Vývoj ceny v období vlády Sedmi sester je patrný z následujícího grafu č. 8, použitá data jsou ze Statistical Review společnosti British Petroleum a vztahují se do roku 1944 na americkou ropu a od roku 1945 na ropu Arabian Light. Graf č. 8: Vývoj průměrné ceny ropy 1911-1972
Cena ropy 1911-1972 3,50 3,00
cena v $
2,50 2,00 1,50 1,00 0,50
1911 1913 1915 1917 1919 1921 1923 1925 1927 1929 1931 1933 1935 1937 1939 1941 1943 1945 1947 1949 1951 1953 1955 1957 1959 1961 1963 1965 1967 1969 1971
0,00
Průměrná cena ropy Pramen: data ze Statistical review BP 6/10
2.1.3 OPEC Organizace zemí vyvážejících ropu (Organization of the Petroleum Exporting Countries – zkráceně OPEC) je mezivládní organizace založená 14. září 1960 na Bagdádské konferenci. Zakládajícími členy byly Irán, Irák, Kuvajt, Saúdská Arábie a Venezuela. K těmto pěti zemím se postupně připojilo dalších devět zemí (Katar, Indonésie, Libye, Spojené Arabské Emiráty, Alžírsko, Nigérie, Ekvádor, Angola a Gabon). V současné době (k 1. 1. 2011) má OPEC 12 členů. V roce 1994 se od organizace odpojil Gabon a v roce 2009 Indonésie. Prvních pět let své činnosti měl OPEC své sídlo ve švýcarské Ženevě, ale 1. září 1965 jej přesunul do Vídně.
80
V souladu se stanovami je cílem OPECu
koordinovat a sjednotit ropnou politiku členských zemí a zajistit stabilizaci ropného
OPEC [online]. 2011 [cit. 2010-10-28]. OPEC . 80
36
:
Brief
History.
Dostupné
z
WWW:
trhu, aby zabezpečil efektivní, ekonomické a pravidelné dodávky ropy spotřebitelům, stálý příjem producentům a přiměřený výnos z kapitálu těm, kteří investovali do ropného průmyslu.81 Během 60. let 20. století byl ovládán mezinárodní trh s ropou „Sedmi sestrami“ a byl z velké části oddělen od trhu bývalého Sovětského svazu a dalších centrálně plánovaných ekonomik. OPEC vyvinul svou kolektivní vizi, nastavil své cíle a založil vlastní sekretariát. V roce 1968 přijal „Declaratory Statement of Petroleum Policy in Member Countries“, který zdůraznil nezcizitelná práva všech zemí vykonávat trvalou svrchovanost nad svými přírodními zdroji v zájmu národního rozvoje. Počet členů se do konce roku 1969 zvýšil na 10. 82 Mezinárodní důležitost OPECu v 70. letech rostla. Jeho členské země převzaly kontrolu nad domácími ropnými průmysly a OPEC získal hlavní slovo v určování cen ropy na světovém trhu. V sedmdesátých letech způsobily dvě události prudký nárůst cen ropy na trhu. První událostí bylo ropné embargo roku 1973, druhou pak vypuknutí Íránské revoluce roku 197983. OPEC rozšířil svůj mandát na prvním Summitu hlav států a vlád v Alžíru roku 1975. Summit se zabýval neutěšenou situací chudších zemí a volal po nové éře mezinárodní spolupráce v zájmu světového hospodářského rozvoje a stability. To vedlo ke zřízení Fondu pro mezinárodní rozvoj (FID) v roce 1976. Členské země zahájily ambiciózní sociálně-ekonomické rozvojové programy. Postupně se připojovaly další státy. V roce 1975 vzrostl počet členských států na 13.84 Jak je vidět na grafu č. 9, cena ropy dosáhla na začátku 80. let rekordních úrovní. Po těchto rekordních úrovních začaly ceny oslabovat a v roce 1986 se zhroutily jako reakce na přesycení trhu. Podíl OPECu na zmenšujícím se ropném trhu se těžce propadl. Celkové ropné příjmy klesly pod třetinu dřívějších vrcholů, což způsobilo závažné ekonomické problémy několika členských zemí. Ceny se na konci 80. let ustálily na poloviční úrovni, než tomu bylo na počátku tohoto období a OPEC začal na nově rostoucí světové produkci opět získávat svůj podíl. Toto bylo podporováno zavedením produkčních kvót mezi členské státy a referenčního koše pro vytváření ceny, stejně tak
OPEC [online]. 2011 [cit. 2010-10-28]. OPEC : Brief History. . 82 OPEC [online]. 2011 [cit. 2010-10-28]. OPEC : Brief History. Dostupné z WWW: . 83 Tyto dvě události jsou rozebrány více na str. 53 v kapitole 2.3.3 Ropné šoky 84 OPEC [online]. 2011 [cit. 2010-10-28]. OPEC : Brief History. Dostupné z WWW: . 81
37
Dostupné
z
WWW:
i dosažením významného pokroku v dialogu a spolupráci mezi zeměmi OPECu a nonOPECu, který je vnímán jako zásadní pro stabilitu trhu a přijatelné ceny.85 Graf č. 9 : Vývoj ceny ropy 1970 - 2000
Vývoj ceny ropy 1970 - 2000 120,00
100,00
Cena v $
80,00
60,00
40,00
20,00
0,00 1970 1972 1974 1976 1978 1980 1982 1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 $ money of the day
$ 2009
Pramen: data ze Statistical review BP 6/10
Pohyby cen v 90. letech 20. století nebyly tak dramatické jako v předchozích dvaceti letech a včasná opatření OPECu snížila dopad válečného konfliktu na Blízkém východě v letech 1990-91 na trh. Celé desetiletí bylo ve znamení velké volatility ceny ropy a všeobecné cenové slabosti, jihovýchodní asijský hospodářsky pokles a mírná zima 1998-99 na severní polokouli vrátily ceny zpět na úroveň z roku 1986. Nicméně výrazné oživení vyústilo v integrovanější trh s ropou, který se přizpůsoboval postsovětskému světu, výraznějšímu regionalismu, globalizaci a revoluci v komunikačních technologiích a dalších hi-tech trendech. Gabon opustil OPEC a Ekvádor přerušil své členství.86
OPEC [online]. 2011 [cit. 2010-10-28]. OPEC : Brief History. Dostupné z WWW: . 86 OPEC [online]. 2011 [cit. 2010-10-28]. OPEC : Brief History. Dostupné z WWW: . 85
38
Vylepšený mechanismus cenového pásma OPECu přispěl k posílení a stabilizaci ceny ropy na počátku třetího tisíciletí. Ale kombinace tržních sil, spekulací a dalších faktorů situaci v roce 2004 změnila, tlačila ceny nahoru a zvýšila volatilitu na dobře zásobovaném trhu. Ceny se vyšplhaly na rekordní úroveň v polovině roku 2008, před zřícením v rozvíjející se globální finanční turbulenci a hospodářské krizi. OPEC se stal prominentem v podpoře ropného průmyslu jako součást celosvětového úsilí o řešení hospodářské krize. Na druhém (Karakas 2000) a třetím (Rijád 2007) summitu OPEC stanovil stabilní trhy s energií, trvale udržitelný rozvoj a životní prostředí jako tři hlavní témata a přijal komplexní dlouhodobou strategii v roce 2005. Angola se k OPECu připojila, Ekvádor obnovil své členství a Indonésie jej zrušila.87
2.2 REZERVY, NALEZIŠTĚ A ROPNÝ VRCHOL V následujícím textu se budeme věnovat světovým zásobám ropy, nalezištím a ropnému vrcholu. V současné době nemají tyto faktory až tak zásadní vliv na vývoj ceny ropy, jak by podle mého názoru měly mít. Cena je vždy více ovlivňována pesimistickými než optimistickými zprávami. O docházejících zásobách se spekuluje už mnoho let, ale stále se věří, že jsou dostatečné. V následující části Rezervy jsou rozebrány zásoby ropy podle jednotlivých států, a to i z historického hlediska. V části 2.2.2 Naleziště se budeme věnovat oblastem, ve kterých může ropné ložisko vzniknout. Největší ložiska na světě budou krátce charakterizována. Ukážeme si, že tato ložiska jsou již za svým vrcholem, který následně bude rozebrán v části 2.2.3 Ropný vrchol.
2.2.1 Rezervy Většina údajů, se kterými se ve světě setkáme a které nás dovedou k číslům, o nichž se budeme dále bavit, zahrnují prokázané zdroje plus pravděpodobné a někdy dokonce jenom možné.88 Zásoby, které uvádějí největší producenti OPECu, jsou ohromující již od 80. let 20. století. Obzvláště pak fakt, že v tomto období oznámili jejich navýšení: Írák 174%, Venezuela 262%, Spojené Arabské Emiráty 202%, Írán 62%, Saúdská Arábie 58% a Kuvajt 44% růst zásob. Podle Statistic review BP oznámily nárůst potvrzených zásob v letech 1980-2002 země Středního východu a Venezuely o 373 miliard barelů, tj. 70% OPEC [online]. 2011 [cit. 2010-10-28]. OPEC : Brief History. Dostupné z WWW: . 88 McCORMACK, Ray. Až dojde ropa – drsné varování. Luis E. Giusti 23:38 87
39
růst zásob na celém světě v roce 2002. Navzdory tomu, že zásoby OPECu „rostou“, zbytku světa klesají. Podle Bruce Lanniho (analytika A.G. Edwards & Son) se produkce průměrného ropného pole snižuje o 4,8 % ročně.89 Tímto tempem se ztenčují rezervy Spojených států již 30 let a britské ještě rychleji. Čistý růst produkce ropy mimo ropu OPECu a Ruska předpokládali analytici v roce 2004 jako nulový.90 Těžební kvóty jsou v OPECu rozdělovány na základě velikosti ropných rezerv, z tohoto důvodu můžeme považovat rezervy uváděné členskými státy za nadhodnocené. Skutečný stav nelze zjistit, jelikož tyto státy nikdy nepovolily nezávislé audity.91 Saúdská Arábie uvádí své rezervy od roku 1988 ve výši 260 mld. barelů. Potvrzené zásoby Saúdské Arábie dosahují, jak již je výše zmíněno, 260 mld. barelů ropy (plus 2,5 mld. barelů ropy v „neutrální“ zóně sdílené Saúdskou Arábií a Kuvajtem), což je asi pětina světových zásob konvenční ropy. Přestože je v Saúdské Arábii přes 100 velkých ropných polí (více než 1 500 vrtů), tak více jak polovinu zásob obsahuje osm největších ropných polí včetně Ghawaru.92 Irák má dostatečné zásoby ropy (jsou však nejméně probádané a nejméně využívané ze všech známých nalezišť93), díky kterým by mohl ovlivnit ceny na světových trzích, ale války s Iránem a především pak s USA zapříčinily politickou nestabilitu (není tím myšleno, že režim Saddáma Husajna byl stabilní). Ropovody bývají častým cílem teroristů. S iráckým vlivem v současnosti nepočítá ani samotný OPEC, který Irák nezahrnul v červnu 2005 do zprávy „Mezinárodní energetické agentury o produkci, kapacitě a volných kapacitách OPECu“. Venezuela se produkcí ropy řadí v OPECu se svými třemi miliony barelů denně na třetí místo za Saúdskou Arábii a Irák.94 16. 12. 1922 byl pro Venezuelu zlomovým datem, téměř přes noc se stala největším vývozcem ropy na světě.95 Politika prezidenta Chavéze (poslední dobou protiamerická) nenaznačuje, že by měla Venezuela spasit světové trhy. Velké rezervy má Ruská federace, jenže ruská těžební zařízení jsou zastaralá a Rusko nemá dostatečné přepravní kapacity. Kvůli tomuto faktu nejsou Rusové schopni DOHERTY, Jacqueline. SmartMoney.com [online]. 15.3.2004 [cit. 2010-10-17]. Crude Calculations . Dostupné z WWW: . 90 ROGERS, Jim. Žhavé komodity : Jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. str. 124 91 ROGERS, Jim. Žhavé komodity : Jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. str. 29 92 U.S. Energy Information Administration [online]. 2011 [cit. 2011-03-03]. EIA - Countries - Saudi Arabia Analysis. Dostupné z WWW: . 93 McCORMACK, Ray. Až dojde ropa – drsné varování. Fadhil Chalabi 20:20 94 ROGERS, Jim. Žhavé komodity : Jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. str.135-136 95 McCORMACK, Ray. Až dojde ropa – drsné varování. Robert Bottome a Alberto Quiros Corradi12:40 89
40
dodat na světový trh více jak polovinu své produkce.96 Rusko vlastní 6 % světových ropných rezerv a čerpá 10 % světové spotřeby. V roce 2009 vyváželi Rusové 6,8 milionů barelů ropy denně,97 v roce 2004 to byly 4 miliony barelů denně a v období sovětského režimu jen 2 miliony barelů za den. Sovětský režim byl vysoce neefektivní ve využití paliva, jelikož se cena ropy uměle držela nízko a z toho pak plynulo obrovské plýtvání.98 Ruským problémem v oblasti ropného průmyslu je „tunelářství“ a také skutečnost, že se do tohoto oboru vložila i ruská vláda, nedává pozitivní vyhlídky pro světový trh.99 Oblast Kaspického moře je na ropu bohatá. V Ázerbájdžánu byla těžena polovina světové produkce ropy na přelomu 19. a 20. století. V roce 1994 byl uzavřen kontrakt na 7,4 miliardy USD mezi Ázerbájdžánem a západními ropnými společnostmi na rozvoj ropných polí v Kaspickém moři. Bohužel do této doby se nezačalo rozvíjet nic a peníze díky „zločineckému kapitalismu“100 zmizely. Rogers tvrdí, že jenom blázni by investovali do jedné z republik bývalého SSSR ve Střední Asii.101 V Kazachstánu byly za posledních 30 let dva velké oznámené objevy: Tengiz (1979) a Kashagan (1999). Údajně se v Kashaganu nachází 40 miliard barelů ropy, ale jen 6-9 miliard je vytěžitelných. Rusové nemají prostředky (technologii) na rozvinutí těžby v Tengizu, proto se uchylují ke snadné těžbě na Sibiři. Z tohoto důvodu mohou svůj vliv v Tengizu a Kashaganu uplatnit západní ropné společnosti. Zahájení těžby v Kashaganu se očekávalo od roku 2005, v roce 2007 byl začátek těžby posunut na rok 2010 a v současnosti to vypadá na rok 2019102 (další zpoždění ovšem není vyloučeno). Tengiz je objeven již 30 let a v současné době neprodukuje více než 300 tisíc barelů denně.103 V oblasti Kaspického moře je většina nalezišť vnitrozemských, tudíž jsou zde velké exportní problémy. Nejen že je tato oblast hornatá a vyskytují se zde zemětřesení, ale jsou tu i různé názory jednotlivých etnických skupin, jež ohrožují samotné ropovody. Vlády těchto zemí také nejsou pro světový ropný trh ideální.104
ROGERS, Jim. Žhavé komodity : Jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. str. 29 Statistical Review BP 6/10 98 ROGERS, Jim. Žhavé komodity : Jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. str.129 99 ROGERS, Jim. Žhavé komodity : Jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. str. 29 100 Tento výraz použil Jim Rogers ve své knize Žhavé komodity strana 132 101 ROGERS, Jim. Žhavé komodity : Jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. str. 132 102 KONYROVA, Kulpash. New Europe [online]. 19.8.2010 [cit. 2010-10-16]. Kashagan oil delayed again. Dostupné z WWW: . 103 ROGERS, Jim. Žhavé komodity : Jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. str.132 104 ROGERS, Jim. Žhavé komodity : Jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. str.133 96 97
41
V západní Africe, především pak v Nigérii a Angole, se nalézají nemalé ropné rezervy (údajně 9,1 % potvrzených světových zásob). Problémem v této oblasti je korupce a bezpečnost. Nigérie drží světové prvenství v politické korupci, proto se v nejbližší době z nigerijské ropy na světový trh nic nedostane, jelikož v letech 2000 i 2005 byly všechny čtyři rafinérie zavřeny pro nedostatek kapitálu. V Angole je ropná produkce na vzestupu, ale je to ještě běh na dlouhou trať.105 Kanada má velké ropné zásoby, o tom nejsou žádné pochybnosti. Kanaďané prohlašují, že v provincii Alberta může být až 1,6 bilionů barelů ropy (1/3 světových zásob). 311 miliard barelů je vytěžitelných a z toho pouze 180 miliard barelů může být ziskově těženo. Problémem je, že většina zásob je nekonvenční ropa neboli těžce vytěžitelná ropa, jako jsou ropné (asfaltové) písky. Kdyby se našel způsob, jak z asfaltových písků dostat levně ropu, byla by Kanada na špici ropného průmyslu a my bychom se mohli těšit na levnou ropu.106 V následující tabulce č. 5, jsou ověřené zásoby ropy (jedná se o vybraná data ze Statistic review společnosti BP z června 2010). Pro přehlednost byla vybrána data od roku 1980 v pětiletých intervalech (výjimkou je rok 1988, ve kterém země OPECu navýšily své zásoby) a ponechány byly pouze země s podílem na světových zásobách alespoň 2 %. Tabulka č. 5: Ověřené zásoby ropy v miliardách barelů Země
1980
1985
1988
1990
1995
2000
2005
2009
USA Kanada Severní Amerika
36,5 8,7 92,5
36,4 10,0 102,0
35,1 11,9 100,0
33,8 11,2 96,3
29,8 10,5 89,0
30,4 18,3 68,9
29,9 17,1 60,7
28,4 33,2 73,3
Podíl v 2009 2,1% 2,5% 5,5%
1980 Venezuela 19,5 Jižní a Střední 26,7 Amerika 1980 Kazachstán n/a Rusko n/a Evropa a 98,6 Euroasie 1980 Irán 58,3 Irák 30,0
1985 54,5 62,9
1988 58,5 69,2
1990 60,1 71,5
1995 66,3 83,7
2000 76,8 97,9
2005 80,0 103,4
2009 172,3 198,9
12,9% 14,9%
1985 n/a n/a 79,0
1988 n/a n/a 78,2
1990 n/a n/a 80,8
1995 n/a n/a 81,7
2000 25,0 59,6 108,5
2005 39,8 76,6 142,8
2009 39,8 74,2 136,9
3,0% 5,6% 10,3%
1985 59,0 65,0
1988 92,9 100,0
1990 92,9 100,0
1995 93,7 100,0
2000 99,5 112,5
2005 137,5 115,0
2009 137,6 115,0
10,3% 8,6%
105 106
ROGERS, Jim. Žhavé komodity : Jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. str. 133-134 ROGERS, Jim. Žhavé komodity : Jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. str. 136-137
42
Kuvajt Katar Saúdská Arábie SAE Blízký Východ
67,9 92,5 3,6 4,5 168,0 171,5 30,4 33,0 362,4 431,7 1980 1985 Libye 20,3 21,3 Nigérie 16,7 16,6 Afrika 53,4 57,0 1980 1985 Asie 33,9 38,7 1980 1985 Svět 667,5 771,3 Z toho: EU 11,8 9,6 OECD 109,6 119,0 OPEC 425,4 529,8 Non-OPEC £ 160,2 178,8 Bývalý SSSR 82,0 62,7 Kanadské ropné písky Ověřené zásoby a ropné písky
94,5 4,5 255,0 98,1 653,0 1988 22,8 16,0 59,0 1988 39,6 1988 999,0 8,3 118,9 755,0 183,1 60,9 n/a n/a
97,0 3,0 260,3 98,1 659,6 1990 22,8 17,1 58,7 1990 36,3 1990 1003,2 8,1 115,2 763,4 176,5 63,3 n/a n/a
96,5 3,7 261,5 98,1 663,3 1995 29,5 20,8 72,0 1995 39,2 1995 1029,0 8,2 111,2 786,6 180,3 62,1 n/a n/a
96,5 16,9 262,8 97,8 696,7 2000 36,0 29,0 93,4 2000 40,1 2000 1105,5 8,8 93,3 849,7 168,2 87,7 163,3 1268,8
101,5 27,9 264,2 97,8 755,5 2005 41,5 36,2 117,0 2005 40,7 2005 1220,2 7,3 81,3 927,8 167,2 125,2 163,5 1383,7
101,5 26,8 264,6 97,8 754,2 2009 44,3 37,2 127,7 2009 42,2 2009 1333,1 6,3 90,8 1029,4 180,9 122,9 143,3 1476,4
7,6% 2,0% 19,8% 7,3% 56,6% 3,3% 2,8% 9,6% 3,2% 100,0% 0,5% 6,8% 77,2% 13,6% 9,2%
Pramen: Statistical Review BP 6/10
Jak je z tabulky patrné, země OPECu (především pak Saúdská Arábie, Venezuela a Irák) drží ve své moci většinu světových zásob. Což je patrné i z obrázku č. 2, zde je vidět, že OPEC vlastnil v roce 2009 79,6 % světových zásob ropy. Modré číslice v tabulce pod koláčovými grafy jsou zásoby ropy v miliardách barelů, tyto hodnoty se shodují s údaji z tabulky č. 5, červené číslice jsou procentuální vyjádření jednotlivých států na zásobách OPECu (tedy 79,6 % světových zásob), proto se s hodnotami z předcházející tabulky liší.
43
Obrázek č. 2: Zásoby ropy vlastněné OPECem v roce 2009
Pramen: OPEC [online]. 2011 [cit. 2010-10-28]. OPEC Share of World Crude Oil Reserves. Dostupné z WWW: .
2.2.2 Naleziště Ložiska ropy jsou vázána na některé typy sedimentárních pánví. Pro vznik ložiska nestačí jen přítomnost vhodných nádržních hornin, ale jsou zapotřebí i ropomatečné horniny.107 Ropomatečné horniny se vyskytují v neobvykle široké škále prostředí – v porézních horninách (vrstvy pískovců, slepenců nebo vápenců), v rozpraskaných vyvřelých či metamorfovaných horninách, ve vrstvách pod mořským dnem, pod sibiřskou věčně zmrzlou půdou, pod solí, v pohřbených korálových ostrovech, v krasových dutinách nebo i v písčitých výplních starých jeskyní.108 Celosvětové zásoby ropy vznikly ve dvou krátkých časových úsecích za extrémního globálního oteplení před 90 a 150 miliony let.109 Ložiska vznikala v sedimentárních pánvích v místech poklesu zemské kúry. Ropa, jež vznikala ve starším období (prvohor a druhohor) se, v důsledku tektonických pohybů, které porušovaly
Petroleum.cz [online]. 12.10.2010 [cit. 2010-10-12]. Výskyt ropy v současnosti. Dostupné z WWW: . 108 Petroleum.cz [online]. 31.10.2010 [cit. 2010-10-31]. Původ, vznik, vyhledávání a těžba ropy. Dostupné z WWW: . 109 McCORMACK, Ray. Až dojde ropa – drsné varování. Colin Campbell 3:25 107
44
hermetičnost pastí, dostala na povrch většinou již v dávné historii a nezachovala se. Z tohoto důvodu většina dnes existujících ložisek vznikala až v třetihorách.110 Přesto, že byla ropa nalezena na několika místech na světě téměř současně, tak první ropné horečky vypukly Severní Americe. Byla objevena naleziště v Pennsylvánii, Texasu i Kalifornii. I když jsou Spojené státy za ropným vrcholem, tak je produkce Severní Ameriky nezanedbatelná. Ropa se stále těží na Aljašce i v Mexickém zálivu kolem Floridy.111 Na Středním východě docházelo k objevování ropných ložisek od počátku 20. století. V současné době ložiska této oblasti obsahují největší zásoby na světě, těžba je naplánovaná ještě více jak na 70 let. Ropa z těchto ložisek, hlubokých až 3 km, je z druhohorních a především pak třetihorních sedimentů. Velká ložiska jsou samozřejmě i v Rusku. Významná ložiska byla nalezena také v Egyptě, Libyi, Nigérii, Venezuele, Brazílii, Mexiku, Číně, Indii, Indonésii a v Austrálii. Velká Británie společně s Norskem a Dánskem těží v Severním moři, což je nejvýznamnější oblast okolo Evropy.112 Tabulka č. 6: Nejvýznamnější světová naleziště podle stavu zásob Naleziště
Oblast
Zásoby
Burgan Field
Kuvajt
450 mld. m3
Ghawar
Saúdská Arábie
450 mld. m3
Kashagan Field
Kazachstán
190 mld. m3
Rumaila Field
Irák
190 mld. m3
Samotlorské ložisko
Rusko – Timan-Pečorská pánev
125 mld. m3
Kirkuk Field
Irák
100 mld. m3
Majnoon Field
Irák
100 mld. m3
Severní moře
Severní moře
100 mld. m3
Aghajari Field
Irán
100 mld. m3
Ahwaz Field
Irán
100 mld. m3
Marun Field
Irán
100 mld. m3
Romaskinské ložisko
Rusko – oblast Volha-Ural
100 mld. m3
Shaybah Field
Saúdská Arábie
95 mld. m3
Petroleum.cz [online]. 12.10.2010 [cit. 2010-10-12]. Výskyt ropy v současnosti. Dostupné z WWW: . 111 Petroleum.cz [online]. 12.10.2010 [cit. 2010-10-12]. Výskyt ropy v současnosti. Dostupné z WWW: . 112 Petroleum.cz [online]. 12.10.2010 [cit. 2010-10-12]. Výskyt ropy v současnosti. Dostupné z WWW: . 110
45
Gachsaran Field
Irán
90 mld. m3
Priobskoje ložisko
Rusko – Timan-Pečorská pánev
80 mld. m3
Ljantorske
Rusko – Zauralská západosibiřská pánev přes 80 mld. m3
Fjodorovskoje
Rusko – Zauralská západosibiřská pánev 80 mld. m3
Prudhoe Bay
Aljaška – North Slope
80 mld. m3
Darkhan Field
Kazachstán
60 mld. m3
Tengiz Field
Kazachstán
50 mld. m3
Ložisko Kurmangaz
Rusko – Černomořská a kaspická oblast
přes 40 mld. m3
East Texas Oil Field
Texas
přes 37 mld. m3
Azeri-Chirag-Guneshli Ázerbájdžán
30 mld. m3
Ayash
Rusko – okolí Sachalinu
Okolo 30 mld. m3
Midway-Sunset Field
Kalifornie
Více jak 20 mld. m3
Athabasca Oil Sands
Kanada
přes 10 000 mld. m3
Pramen: Petroleum.cz [online]. 12.10.2010 [cit. 2010-10-12]. Výskyt ropy v současnosti. Dostupné z WWW: .
Jak je z výše uvedené tabulky zřejmé, největší potvrzené zásoby obsahuje Burgan Field a Ghawar. Burgan Field byl objeven v roce 1938, ale první ropa se dostala na trh až v roce 1946. Produkce jednoho milionu barelů denně dosáhlo toto ložisko v roce 1955 a 2 miliony barelů denně se získávaly v roce 1968. Nicméně je toto naleziště za svým vrcholem, který byl dosažen v roce 1972 s 2,41 milion barelů denně. V období 19491972 překonával produkci Ghawaru, a tudíž byl Burgan Field nejdůležitějším ložiskem na Středním východu.113 Ghawar byl objeven 1948 a začátek produkce je datován k roku 1951. I tento gigant dosáhl již svého vrcholu, kterého bylo dosaženo v roce 1981 s 5,7 miliony barely denně (největší produkce ze všech nalezišť v historii). Produkce Ghawaru byla snížena z tržních důvodů114, ale i tak zůstal z produkčního hlediska nejdůležitějším nalezištěm na světě.115 Následující obrázek č. 3 rozděluje Ghawar do 7 částí a data ze seizmického výzkumu znázorňují rozlohu a hloubku největšího ropného pole v dějinách.
Greg Croft Inc. [online]. 13.10.2010 [cit. 2010-10-13]. Geology of the burgan field of kuwait. Dostupné z WWW: . 114 Produkce byla snížena, aby se nesnížila cena ropy po opětovném uvedení íránské a irácké ropy na trh, a také aby měla Saúdská Arábie možnost v případě potřeby zvýšit produkci a tím ovlivnit cenu ropy 115 Greg Croft Inc. [online]. 13.10.2010 [cit. 2010-10-13]. Ghawar Field, Saudi Arabia. Dostupné z WWW: . 113
46
Obrázek č. 3: Ghawar
Pramen: Greg Croft Inc. [online]. 13.10.2010 [cit. 2010-10-13]. Ghawar Field, Saudi Arabia. Dostupné z WWW: .
47
Kashagan Field (jak bylo uvedeno i dříve v části 2.2.1 Rezervy) je největší objev za posledních 30 let. První vrty proběhly v roce 1999. Očekává se, že denní produkce by mohla vyšplhat až na 1,5 milionů barelů. 116 Nicméně v současnosti ještě není v provozu. Největší zprovozněné naleziště, které není v oblasti „arabského světa“, je ruské Samotlorské ložisko, které bylo objeveno v roce 1965. Ropu toto ložisko začalo produkovat v roce 1969, vrchol těžby byl však dosažen i zde v roce 1980.117 Severní moře je největší naleziště ropy pro západní Evropu, první významnější rezervy byly nalezeny již v 60. letech 20. století. Nicméně těžba v této oblasti nebyla zajímavá do 80. a 90. let., jelikož se těžba odehrává v nehostinném klimatu a velkých hloubkách, na což jsou potřeba sofistikované technologie. Přestože bude i nadále Severní moře značným ropným producentem, výstup Velké Británie a Norska (největší producenti ropy ze Severního moře) bude v dlouhém období klesat.118 V roce 2005 pět zemí těžících ropu v Severním moři drželo prokázané zásoby v hodnotě 14,8 mld. barelů ropy (Norsko 57 %, Velká Británie 30 %, dále Dánsko, Nizozemsko a Německo). Vrcholu bylo dosaženo v roce 1999 s produkcí 5,9 milionů barelů denně.119 Ropné naleziště Prudhoe Bay na Aljašce bylo objeveno v roce 1968. Od začátku těžby v roce 1977 bylo vytěženo přes 12,8 mld. barelů ropy z 19 polí North Slope (Severní svah).120 Prudhoe Bay je největší naleziště v Severní Americe a osmnácté největší naleziště světa. Vrcholu dosáhlo koncem osmdesátých let (1988), přesto toto naleziště dodává více jak 20 % národní produkce USA.121 Athabasca Oil Sands je naleziště s největšími zásobami ropy na světě. Jediným problémem je, že jsou to nekonvenční zásoby ropy v podobě ropných písků. Poslední velké ropné pole, které již bylo zprovozněno, bylo nalezeno více než před 35 lety. Ta největší, tzv. „giganti“ či „sloni“, v jejichž rezervoárech bylo na počátku CEE Bankwatch Network [online]. 13.10.2010 [cit. 2010-10-13]. Kashagan oil project, Kazakhstan. Dostupné z WWW: . 117 LYNCH, Michael. GLG News [online]. 13.4.2009 [cit. 2010-10-13]. TNK-BP planning to produce Samotlor for another 90 years. Dostupné z WWW: . 118 OilGasArticles [online]. 25.3.2006 [cit. 2011-03-08]. North Sea Oil and Gas. Dostupné z WWW: . 119 OilGasArticles [online]. 25.3.2006 [cit. 2011-03-08]. Oil in the North Sea. Dostupné z WWW: . 120 Inforain: Arctic National Wildlife Refuge [online]. 2011 [cit. 2011-03-08]. Oil Development in America's Arctic, Prudhoe Bay. Dostupné z WWW: . 121 CUTLER, Cleveland. Encyclopedia of Earth [online]. 9.10.2006 [cit. 2011-03-08]. Prudhoe Bay, Alaska. Dostupné z WWW: . 116
48
těžby několik miliard barelů ropy, jsou stará již 50 až 70 let. Spojené státy jsou za ropným vrcholem, který nastal začátkem 70. let 20. století. Vrchol těžby ropy nepostihl jen USA, ale v roce 1999 i západní Evropu, jež těží ropu převážně v Severním moři. Někteří analytici a geologové předpokládají, že se v brzké době připojí nebo dokonce už se k nim připojila i Saúdská Arábie, aktuální světová jednička v produkci ropy.122 Dodatečné náklady spojené s hledáním nových nalezišť a s technologiemi, které umožní udržet krok těžby s poptávkou, budou větší a větší. T. Boone Pickens prohlásil: „Už nikdy nebudeme znovu zavaleni ropou.“ Především tím myslel „levnou“ ropou.123 Z éry levné a všeobecně snadno dostupné energie totiž vstupujeme do éry drahé, velmi obtížně dostupné energie.124
2.2.3 Peak oil – ropný zlom (vrchol těžby) Ukázalo se, že v prosinci roku 1970 dosáhly Spojené státy vrcholné produkce 10,2 milionu barelů denně. Během deseti let poklesla produkce z 10,2 milionu barelů na 6,9 milionu barelů denně.125 Tento vrchol byl předpovězen Marion King Hubbertem již v roce 1956. Hubbert předpovídal vrchol produkce 48 amerických států mezi lety 19661971.126 Spousta analytiků předpovídá blízký světový vrchol těžby, ať už se jedná o přívržence Hubberta či jsou to analytici jako Matthew Simmons, Colin Campbell, Douglas-Westwood, Ken Deffeyes, Henry Groppe, PFC Energy a další. 127 Felix Zulauf (zakládající člen Zulauf Asset Management a člen kulatého stolu Barron´s) prohlásil v roce 2004, že pokud nezahrnujeme OPEC, je prý světová produkce na vrcholu, pakliže započítáme i OPEC, tak se světový vrchol posune o pět let. Dále také dodal, že do konce desetiletí bude ropa na 60 dolarech (v roce 2009 se to naplnilo, v roce 2010 jsme už na 80 dolarech za barel a v roce 2011 dokonce na 105). Tato extrémní předpověď se shoduje s odhadem Colina Campbella (geologa na penzi, jenž v letech 1957-1990 působil pro společnosti Texaco, BP, Amoco), který odhaduje vrchol těžby
ROGERS, Jim. Žhavé komodity : Jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. str. 28 ROGERS, Jim. Žhavé komodity : Jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. str. 128 124 McCORMACK, Ray. Až dojde ropa – drsné varování. Terry Lynn Karlová 1:35 125 McCORMACK, Ray. Až dojde ropa – drsné varování. Matt Simmons 30:42 126 DOHERTY, Jacqueline. SmartMoney.com [online]. 15.3.2004 [cit. 2010-10-17]. Crude Calculations . Dostupné z WWW: . 127 ROGERS, Jim. Žhavé komodity : Jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. str. 125 122 123
49
okolo roku 2010. Bruce Lanni si myslí, že nejsme na ropném vrcholu, ale jen kousek před ním, očekává ho mezi lety 2010 – 2020.128 Matthew Simmons vypracoval důkladnou zprávu dokládající, že saúdská ropná pole mají už svůj vrchol za sebou. Hlavní Simmonsovy argumenty pro tvrzení, že jsou ropná pole Saúdské Arábie za vrcholem129:
1. kdyby Saúdové nečerpali do vrtů vodu, byla by už jejich těžba na pěti obrovských královských polích tvořících 90 % saúdské ropy za vrcholem 2. saúdský Ghawar (zdroj 55-60 % saúdské ropy), největší ropné pole světa, je z 90 % vyčerpán 3. poslední nezávislé odhady byly pro Ghawar udělány v roce 1975 4. vysoké náklady spojené s těžbou na nových saúdských polích spojené s rizikovým výsledkem z důvodu písků, rostoucího podílu vody, nízkého tlaku a dalších překážek
Proti Simmonsovi stojí spousta jiných názorů, především pak ředitelé Aramca (Saúdská ropná společnost vlastněná vládou), již Simmonsovu zprávu veřejně kritizují a samozřejmě budou kritizovat i nadále, toto jim potvrzují i nezávislé agentury. Jedním z odborníků stojících na straně Saúdú je i Dr. Daniel Yergin, historik ropného průmyslu a předseda Cambridge Energy Research Associates (CERA)130. Dr. Yergin podle Barron´s uvedl, že studie CERA o nových těžebních technologiích odporuje prohlášení Simmonse a dalších, že tyto metody vyčerpají existující ropu rychleji. Podle Yergina „digitální ropná pole budoucnosti“ budou schopna získat 125 miliard barelů ropy z nalezišť, která teď nejsou ekonomicky lukrativní.131 Americké agentury U.S. Geological Survey (USGS) a U.S. Energy Information Administration (EIA), připravující čísla pro Department of Energy (DE), vydaly prohlášení ukazující spokojenost s čísly OPECu a Saúdské Arábie. Možnost růstu těžby ropy současným tempem po další desetiletí je podle USGS i EIA přijatelná. EIA na základě dat USGS deklarují, že nabídka nevyvrcholí dříve než roku 2037 a možná
DOHERTY, Jacqueline. SmartMoney.com [online]. 15.3.2004 [cit. 2010-10-17]. Crude Calculations . Dostupné z WWW: . 129 ROGERS, Jim. Žhavé komodity : Jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. str. 125-126 130 ROGERS, Jim. Žhavé komodity : Jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. str. 127 131 DOHERTY, Jacqueline. SmartMoney.com [online]. 15.3.2004 [cit. 2010-10-17]. Crude Calculations . Dostupné z WWW: . 128
50
dokonce až v roce 2047. Saúdská Arábie dle předpovědí EIA a IEA v průběhu 15-20 let zdvojnásobí svoji těžbu.132133 Simmons s těmito údaji samozřejmě nesouhlasí a poukazuje na „mizernou“ úspěšnost v předpovědích EIA i International Energy Agency (IEA). Profesionálové, kteří řídili Aramco v 70. letech 20. století, kdy byla ropná pole naposledy prozkoumána spolehlivými metodami, odhadují zásoby Ghawaru na 61 miliard barelů a celkové množství ropy ve všech polích na 108 miliard barelů. Jestliže jsou tato čísla pravdivá, tak podle Simmonse „je konec na dohled“.134 Podle údajů, které jsem při hledání materiálů k této části dohledal, bych se přikláněl k Simmonsově názoru o světovém ropném vrcholu, a to ze dvou důvodů. Prvním je ten, že i M. K. Hubbert předpovídal světový vrchol těžby kolem roku 2000, ten byl však oddálen o zhruba 5 až 10 let v důsledku ropných šoků a válek na Blízkém Východě. Druhým důvodem je, že podle více zdrojů je za vrcholem produkce i Saúdská Arábie, která je v současnosti největším producentem. Osobně neočekávám, že by se mělo nalézt a v blízké budoucnosti zprovoznit další obrovské ložisko, jež by posunulo ropný vrchol o dalších 20-30 let.
2.3 VOJENSKÉ KONFLIKTY, OMEZENÍ VLÁD A ROPNÉ ŠOKY V následujícím textu si ukážeme v současné době asi nejvýznamnější faktory, jež ovlivňují cenu ropy. Jedná se o válečné konflikty, různá omezení vlád či organizací ovládajících světovou produkci. Tyto dva faktory vyústily v největší ropnou krizi v historii, jež bude rozebrána v části 2.3.3 Ropné šoky.
2.3.1 Vojenské konflikty Vojenské konflikty, ať už se jedná o války či jen menší nepokoje, mohou ovlivnit cenu ropy. Záleží však na oblasti, kde se tyto nepokoje odehrávají. Během první i druhé světové války byl nárůst cen ropy, ale z dnešního pohledu nebyl tento nárůst v absolutních číslech dramatický. V letech 1914-1920 se roční průměrná cena americké ropy pohybovala v rozmezí 0,64-3,07 USD a v letech 1939-1948 v rozmezí 1,02-1,99 USD. Oproti tomu válečný konflikt známý jako Jomkippurská válka (rozebraná dále v kapitole 2.3.3 Ropné šoky) měl výraznější dopad na absolutní pohyb (růst) ceny ropy. ROGERS, Jim. Žhavé komodity : Jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. str. 127 DOHERTY, Jacqueline. SmartMoney.com [online]. 15.3.2004 [cit. 2010-10-17]. Crude Calculations . Dostupné z WWW: . 134 ROGERS, Jim. Žhavé komodity : Jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích.str. 127 132 133
51
V letech 1973-1978 byl nárůst průměrné ceny ropy z 3,29 USD na 14,02 USD. Z absolutního hlediska je jistě závažnější Jomkippurská válka, nicméně z procentuálního hlediska byl nárůst cen v první světové válce 479 %, ve druhé světové válce 195 % a v Jomkippurské válce 426 %. I přes procentuální vyjádření považuji ropný šok z roku 1973 za nejhorší, jelikož bylo na ropě závislé mnohem více lidí než za první světové války. První válku, kterou lze považovat ryze za ropnou, byla invaze Iráku do Kuvajtu, kde nešlo o nic jiného než o obsazení ropných nalezišť.135 Tato válka je známá jako válka v Perském zálivu. Nezáleží tudíž ani tak na rozsahu vojenského konfliktu či nepokojů, ale na oblasti. Ukázkovým příkladem by mohly být nepokoje v Paříži z listopadu 2005, které se na ceně ropy neprojevily nebo projevily jen bezvýznamně. Konflikty v severní Africe, konkrétně v Egyptě a Libyi, však hýbou nejen cenou ropy, ale i celým světem. Přestože Egypt nepatří mezi nejvýznamnější producenty ropy, tak protivládní protesty vyvolaly obavy z možnosti narušení přepravních tras ropy přes Suezský průplav, stejně tak i narušení paralelního ropovodu na pobřeží Středozemního moře. Následně se vynořily obavy z rozšíření nepokojů na území ropných velmocí. Zmírnění těchto obav a následný pokles světových cen ropy nastalo po odstoupení egyptského prezidenta Mubáraka (11. 2. 2011) po osmnáctidenních masových protivládních protestech. Americká ropa WTI poklesla na desetitýdenní minimum na 85 USD za barel.136 Dvanáct dní po odstoupení Mubáraka se ropa WTI přehoupla přes hranici 100 USD, a to v důsledku nepokojů v Libyi. V důsledku těchto nepokojů bylo, podle výpočtů Reuters, až 25 % libyjské produkce pozastaveno. Jelikož je Libye třetím největším producentem v Africe s denní těžbou kolem 1,6 milionu barelů, znamená to velké výpadky v zásobování světového trhu.137 Chádí El-Moussawi, analytik Fio banky,
McCORMACK, Ray. Až dojde ropa – drsné varování. Terry Lynn Kralová 19:35 ČTK. FinWeb.iHNed.cz [online]. 14.2.2011 [cit. 2011-03-03]. Ceny ropy díky Mubárakovu odstoupení výrazně oslabily. Dostupné z WWW: . 137 ČTK. IDNES.cz [online]. 23.2.2011 [cit. 2011-03-03]. Americká ropa poprvé za dva roky prolomila hranici 100 dolarů za barel. Dostupné z WWW: . 135 136
52
v informacích z burzy udává, že cena ropy poklesla o 1 % na 96,90 USD za barel v reakci na prohlášení Saudské Arábie, že dokáže nahradit libyjské dodávky. 138 Z výše zmíněného je zřejmé, že i konflikt národního významu může výrazně ovlivnit cenovou hladinu ropy. Osobně si myslím, že bychom se měli snažit zajistit si jiný zdroj energie, abychom nebyli tak moc závislí, na tak málo stabilních systémech.
2.3.2 Omezení vládou Embargo uvalené americkou vládou na dovoz ropy do Spojených států trvalo od roku 1957 do roku 1971. V tomto rozmezí nebylo možné dovézt ani kapku ropy do USA, proto musely i americké ropné společnosti prodávat veškerou vytěženou ropu ze Středního východu, mimo USA především pak v Evropě. Těžba i rafinérie byly vlastněny několika společnostmi, které de facto ovládaly celý ropný průmysl. Obchodníci a spekulanti v tomto období neměli velký prostor, jelikož ropné společnosti obchodovaly s ropou pouze v rozsahu prodeje či koupě dočasných přebytků či nedostatků. Zisk společností tvořilo zvyšování produkce ropy.139
2.3.3 Ropné šoky Prvním a prozatím největším, tudíž i nejznámějším ropným šokem (ropnou krizí) je ten z roku 1973, zapříčiněný mimo jiné i Organizací států vyvážející ropu (OPEC). Jednou z příčin byl válečný konflikt na Blízkém východě. V roce 1967 dobyl Izrael, v bleskové šestidenní válce, Sinajský poloostrov. Po té, co Izrael odmítnul nabídku na smír, zaútočil 5. října 1973 Egypt se Sýrií na Izrael, čímž se rozpoutala Jomkippurská válka. Na stranu Izraele se postavily Spojené státy140. Během pár týdnů se izraelské vojenské složky, podporované Spojenými státy a západními mocnostmi, vzpamatovaly a pronikly na území Egypta a Sýrie. Arabské státy využily své členství v OPECu, v němž měly hlavní slovo, a kontroly nad velkou částí ropného trhu k politickému a ekonomickému nátlaku.141
EL-MOUSSAWI, Chádí. Fio banka [online]. 28.2.2011 [cit. 2011-03-03]. Zámořské akcie posilovaly. Dostupné z WWW: . 139 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. str. 319 140 KREJČÍ, Oskar. Britské listy [online]. 11.7.2009 [cit. 2011-03-03]. Geopolitika a energetická bezpečnost USA. Dostupné z WWW: . 141 Peníze.cz [online]. 2011 [cit. 2010-06-15]. Ropná krize v roce 1973. Dostupné z WWW: . 138
53
17. října 1973 snížil OPEC nabídku ropy asi o 5 % proti zářijové úrovni (5 milionů barelů denně), aby mohla její cenu ovlivňovat ve svůj prospěch. Jiné země vyvážející ropu zvýšily produkci o 1 milion barelů ropy denně, ale i tak se stále jednalo o ztrátu 4 miliony barelů denně. Tato čistá 4 milionová denní ztráta na produkci ropy během března 1974 představovala 7 % světové produkce142. Arabští vývozci prohlásili, že výrazně utáhnou své ropné kohoutky na tak dlouho, dokud Izrael nevyklidí zabraná území a nebudou obnovena „práva palestinského lidu“. Tímto také vyhlásili embargo na vývoz ropy do zemí, které podporovaly Izrael během Jomkippurské války, především pak na USA a Nizozemsko. Cílem této akce bylo, aby Západ přestal podporovat Izrael. 143 Ještě před zahájením ropného embarga Irák zestátnil ropná zařízení Exxon Mobilu v Basře.144 Během ropného embarga bylo jasně ukázáno, že schopnost ovládat cenu ropy má ve své moci OPEC nikoli USA, jak tomu bylo dříve.145 Tomuto vývoji předcházela počínající ekonomická stagnace v USA. Stagnaci také ovlivňoval fakt, že americká produkce ropy (doposud dominující) dosáhla v roce 1971 svého vrcholu a od té doby klesá. Tuto stagnaci se Američané snažili zastavit pokusem odpoutat dolar od zlatého standardu, což mělo za následek snížení hodnoty dolaru. Díky snížené hodnotě USD začali vývozci ropy dostávat méně, jelikož cena ropy byla a stále je určována v amerických dolarech. Tyto faktory, tedy vojenský konflikt a následující tzv. utažení kohoutků se snížením hodnoty dolaru, vyvolaly razantní nárůst ceny ropy. Již 16. října 1973 vzrostla cena americké ropy (druh Crude Light) o 70 % (ze tří dolarů za barel na více než pět) a 23. prosince 1973 o dalších 128 % (na 12 dolarů za barel). Za necelý rok se cena ropy zvedla čtyřnásobně. Většina ropy proudila do světa z Blízkého východu a světové hospodářství bylo na ropě závislé více než dnes. OPEC postupně začal rušit prodejní omezení a embargo bylo odvoláno v březnu 1974 po vyjednávání ve Washingtonu a po žádosti ministrů zahraničí Evropského společenství (z 5. listopadu 1973), v prosinci se k této žádosti připojilo také Japonsko, aby Izrael vyklidil území obsazená roku 1967. Přesto, že byla veškerá omezení zrušena, WILLIAMS, James L. WTRG Economics [online]. 2007 [cit. 2010-09-20]. History and Analysis -Crude Oil Prices. Dostupné z WWW: . 143 Peníze.cz [online]. 2011 [cit. 2010-06-15]. Ropná krize v roce 1973. Dostupné z WWW: . 144 KREJČÍ, Oskar. Britské listy [online]. 11.7.2009 [cit. 2011-03-03]. Geopolitika a energetická bezpečnost USA. Dostupné z WWW: . 145 WILLIAMS, James L. WTRG Economics [online]. 2007 [cit. 2010-09-20]. History and Analysis -Crude Oil Prices. Dostupné z WWW: . 142
54
zůstala cena ropy na vyšší úrovni. V letech 1974-1978 se nominální cena ropy pohybovala v relativně klidné hladině 12,21-15,55 USD za barel146. V průběhu roku 1973 byla cena za barel pouhých 2,83 dolaru (nárůst asi o 1277 %). Zvýšení cen přineslo ročně organizaci OPEC o 80 miliard dolarů vyšší zisky. Od 80. let začal ekonomický a politický vliv arabských vývozců klesat, a to v důsledku vnitřních rozporů v organizaci OPEC, zvyšování ropné nabídky nearabských států a zvýšení podílu jiných druhů energie.147 Graf č. 10: Vývoj ceny ropy 1973-1981
Pramen: WILLIAMS, James L. WTRG Economics [online]. 2007 [cit. 2010-09-20]. crudeoilprice7381. Dostupné z WWW: .
Důsledky prvního ropného šoku byly růst ceny ropy, světová hospodářská recese, snahy o úsporu energií, objevování nových ropných nalezišť, restriktivnější monetární politika a přechod Západní Evropy a Japonska z pro-izraelských na pro-arabská stanoviska. V USA zakomponovali energetickou bezpečnost do představ o národní WILLIAMS, James L. WTRG Economics [online]. 2007 [cit. 2010-09-20]. History and Analysis -Crude Oil Prices. Dostupné z WWW: . 147 Peníze.cz [online]. 2011 [cit. 2010-06-15]. Ropná krize v roce 1973. Dostupné z WWW: . 146
55
bezpečnosti. Zisků během první ropné krize dosahovali vývozci ropy, především pak země OPECu. Na druhé straně ztrátu utrpěli dovozci.148 Druhý ropný šok nastal v letech 1979 a 1980 v důsledku událostí v Iráku a Íránu. Íránská revoluce proběhala v letech 1978-1979, kdy se po hromadných protestech vyměnila „světská“ vláda za vládu „duchovní“.149 Nový islámský režim začal vyvážet méně ropy než dříve, což vyústilo ke snížení denní produkce o 2-2,5 miliony barelů ropy mezi listopadem 1978 a červnem 1979. V jednu chvíli se produkce Íránu téměř zastavila. Íránská revoluce byla bezprostřední příčinou nejvyšší ceny ropy v poválečné historii.150 Bylo to vinou rozsáhlé paniky, kdy se ceny ropy zvýšily mnohem více, než odpovídalo vážnosti situace. Cena ropy se zvedla přes hranici 95 dolarů za barel (v cenách června 2010).151 Nicméně dopad na ceny by byl omezený (krátce po revoluci byla produkce až na 4 milionech barelech za den) a měl by poměrně krátké trvání, pakliže by neproběhla další událost. V září 1980 napadl Irák revolucí oslabený Irán a zahájil tak válku, jež trvala s občasnými přerušeními do srpna 1988.152 Na počátku bojů se snažil Irák i Irán o zničení ropných zařízení protivníka. To zapříčinilo, že v listopadu byla společná produkce 1 milion barelů denně, což bylo o 6,5 milionů méně než před rokem. V důsledku toho byla celosvětová produkce ropy nižší o 10 % než v roce 1979. Kombinace těchto dvou událostí (Íránské revoluce a Irácko-íránské války) způsobila nárůst ceny více než na dvojnásobek ze 14 USD v roce 1978 na 35 USD za barel v roce 1981.153 Ropné šoky nebyly jedinými výpadky ve světové produkci ropy v dějinách. V příloze C jsou největší výpadky v dodávkách ropy od roku 1951.
StudentF [online]. 26.7.2010 [cit. 2011-04-01]. Ropné krize a jejich důsledky. Dostupné z WWW: . 149 KRIEGER, Joel. Oxfordský slovník světové politiky. str. 285 150 WILLIAMS, James L. WTRG Economics [online]. 2007 [cit. 2010-09-20]. History and Analysis -Crude Oil Prices. Dostupné z WWW: . 151 InflationData.com [online]. 1.3.2011 [cit. 2010-06-15]. Historical Crude Oil Prices Table. Dostupné z WWW: . 152 KRIEGER, Joel. Oxfordský slovník světové politiky. str. 286 153 WILLIAMS, James L. WTRG Economics [online]. 2007 [cit. 2010-09-20]. History and Analysis -Crude Oil Prices. Dostupné z WWW: . 148
56
2.4 EKOLOGICKÉ HAVÁRIE Ekologické havárie mají nepřímý vliv na cenu ropy. Vždy je za každou havárii někdo zodpovědný (nese za to vinu) a převážně jsou jako viníci označeny ropné společnosti. Tudíž jsou pokutovány a akcie těchto společností mohou začít klesat154. Bohužel se dost často stává, že tanker převážející ropu havaruje a ropa vyteče do moře. Za největší ekologickou katastrofu zapříčiněnou člověkem a týkající se ropy, je považována havárie tankeru Exxon Valdez. Tento tanker patřící americké společnosti Exxon Mobile, jak je z názvu patrné, havaroval v roce 1989 nedaleko přístavu Valdez u Aljašky.155 Do moře vyteklo více jak 40 milionů litrů (přibližně 252 tisíc barelů) ropy. Ropa poškodila 2 000 km pobřeží a zahubila miliony mořských ptáků. Exxon Mobilu bylo federálním soudem na Aljašce nařízeno zaplatit 5 mld. USD, tato částka byla postupně snížena na 500 mil. USD v roce 2008. Nicméně Exxon Mobile na odstranění škod vynaložil 2,5 mld. dolarů a rybářům poskytl náhrady ve výši 300 mil. dolarů.156 I zatím poslední obrovskou havárii má na svědomí jedna ze „sester“. Dne 20. dubna 2010 vybuchla v Mexickém zálivu těžební plošina Deepwater Horizon společnosti British Petroleum. Plošina Deepwater Horizon se následně zhroutila do moře a z podmořského vrtu začala unikat ropa. Podle odborníků uniklo do moře přes 4,9 mld. barelů a podařilo se zachytit jen 800 milionů litrů ropy. Únik se podařilo zastavit až 19. září 2010.157 Pokuta pro společnost BP se bude počítat na základě zákona Clean Water Act. Za každý uniklý barel ropy by společnost měla zaplatit 1 100 dolarů, pokud by se však prokázala chabá reakce na havárii, mohla by pokuta činit i 4 300 dolarů za barel. Minimálně zaplatí British Petroleum na pokutě přes 4 mld. USD.158 Samotné
Jak si uvedeme v části 3 Investování do ropy, změna cen akcií ropných společností je také možné brát jako změna ceny ropy 155 BENEŠOVÁ, Veronika. Bio Klub [online]. 17.5.2010 [cit. 2011-03-06]. Velké ekologické katastrofy. Dostupné z WWW: . 156 ČTK. IDNES.cz [online]. 24.3.2009 [cit. 2011-03-06]. Před 20 lety havaroval tanker Exxon Valdez. Podívejte se, co napáchal. Dostupné z WWW: . 157 ŠLAJCHRTOVÁ, Leona. IDNES.cz [online]. 19.9.2010 [cit. 2011-03-06]. Konečně! Test potvrdil definitivní ucpání vrtu v Mexickém zálivu. Dostupné z WWW: . 158 ŠTEFAN, Petr. IDNES.cz [online]. 3.8.2010 [cit. 2011-03-06]. Únik z vrtu v Mexickém zálivu je druhou největší ropnou zkázou dějin. Dostupné z WWW: . 154
57
náklady na odstranění škod dosáhly minimálně 40 mld. USD, i přesto ve třetím čtvrtletí 2010 již byla společnost v čistém zisku.159 Největší ropné katastrofy historie jsou podle agentury Reuters graficky zobrazeny v příloze D.
ŠLAJCHRTOVÁ, Leona. IDNES.cz [online]. 2.11.2010 [cit. 2011-03-06]. BP se po katastrofě v Mexickém zálivu vrátila k zisku. Škody se ale prodraží. Dostupné z WWW: . 159
58
3 INVESTOVÁNÍ DO ROPY Třetí část této práce se bude zabývat investováním do ropy. Rozebereme si místa, kde je možné obchod uzavřít. Když někdo prohlásí: „Investuji do ropy,“ dalo by se říci, že je velice jasné, co měl dotyčný na mysli. Nicméně není to tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. V následujícím textu se dozvíte, jaké obchody je možné považovat za investice do ropy. Rozdělíme si investory podle velikosti a typu investice. V závěru této části si ukážeme názorný příklad investice do ropy.
3.1 TYPY INVESTIC V prvé řadě si musíme vysvětlit, jakými způsoby lze do ropy vůbec investovat. Existuje mnoho způsobů jak investovat, my si nyní přiblížíme čtyři základní způsoby. Jedná se o přímou investici, využití derivátů, investice prostřednictvím ETF/ETC či investováním do akcií.
3.1.1 Přímá investice do ropy Žádnému investorovi, který chce fyzicky vlastnit ropu a má na to finanční prostředky, nic nebrání, aby se domluvil přímo s nějakým těžařem či šejkem, zda by s ním neuzavřel kontrakt na dodávky ropy. Jedná se tudíž o individuální kontrakty, kde si protistrany dohodnou množství, termín dodání a cenu, za kterou se kontrakt uskuteční. Tato cena se však bude odvíjet v nějakém rozpětí od aktuální ceny na trhu. Nicméně nemůžeme tento způsob považovat za obvyklý a upřímně, i pro drobné či střední investory nebude zajisté finančně výhodný. Tento způsob využívají velké společnosti, které ropu dále zpracovávají a nutně ji potřebují pro svoji existenci. Těmto společnostem se pak určitě vyplatí zajistit si dodávky ropy přímo od zdroje. Přestože je nevyužívají drobní investoři, je i tento způsob považován za investice do ropy v užším slova smyslu. Tyto přímé investice jsou vždy individuální záležitostí, z čehož vyplývá, že se s nimi neobchoduje na burze. Na spotovém burzovním trhu se obchoduje s nákladními loděmi s ropou Brent, které již byly naloženy či podléhají třídennímu nakládacímu terminálu Sullom Voe na Shetlandských ostrovech. Obchodování probíhá až 15 dní před datem naložení a pokračuje během nakládání a během dopravy. V průměru se naloží 45 až 50 lodí během měsíce, tj. asi 750 000 až 800 000 barelů denně. Asi 75 % ropy z terminálu 59
Sullom Voe směřuje mimo Velkou Británii, zejména do severní Evropy a USA. Patnáctidenní trh s ropou Brent vznikl na konci 70. let 20. století. Spoléhá na seberegulaci. Jeho objem může i několikanásobně převyšovat fyzickou produkci. Asi 50 až 70 % kontraktů se vypořádá dohodami mezi účastníky. Tento postup se nazývá „book-out“ a je podobný započtení na měnovém a dluhovém trhu. Účastníkům, kteří své kontrakty takto nevypořádají, se přiřadí určitý náklad v terminálu Sullom Voe. Ti jej přijmou či postoupí na další osobu v řetězci. Tento patnáctidenní trh rychle rostl v polovině 80. let. V roce 1987 představoval třetinu veškerých obchodů s ropou.160
3.1.2 Deriváty ropy S ropnými deriváty se obchoduje na NYMEX, kde se obchoduje s lehkou ropou (light sweet crude oil), IPE uvedla první futures na ropu Brent (brent crude oil) v roce 1988. Nyní se na něm denně obchoduje s 40 až 50 mil. barely ropy, což představuje asi padesátinásobek produkce. Obchoduje se až na 12 měsíců dopředu. 161 Nejrozšířenějším derivátem jsou futures kontrakty, nicméně existují ještě swapy, opce, certifikáty, mimoburzovní forwardy a další. Komoditní futures na ropu je futures162, kdy se dohodly dvě strany na výměně pevné částky hotovosti za komoditní nástroj (ropu) k určitému datu v budoucnosti. Primárně si tak každá zúčastněná strana zajišťuje kurz, jelikož se obávají cenových výkyvů ropy. Prodávající má strach z poklesu, naopak kupující z růstu, ale investoři mohou spekulovat na pokles ceny.163 Komoditní forward na ropu je mimoburzovní derivát na výměnu pevné částky hotovosti za ropu k určitému datu v budoucnosti. Protistrany si tento kontrakt mohou sjednat dle vlastních parametrů. 164 Komoditní swap na ropu je swap165 na výměnu pevných či dosud neznámých částek hotovosti za ropu k určitým datům v budoucnosti. 166 Komoditní opce na ropu jsou opce167, kdy podkladovým aktivem je ropa. U opcí záleží, jestli se bude jednat o koupenou (prodanou) kupní (prodejní) opci. Majitel JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. str. 319 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. str. 318-320 162Futures je standardizovaný forward obchodovaný na derivátové burze (jílek 241) 163 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. str.311 164 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. str. 234 165 Swap je mimoburzovní derivát s vypořádáním podkladových nástrojů ve více okamžicích v budoucnosti (jílek 321) 166 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. str.424 160 161
60
koupené kupní opce doufá v růst ceny ropy, zatím co majitel prodané kupní opce v její pokles. Kupující prodejní opce spekuluje na pokles a prodávající prodejní opce na růst ceny ropy.168 Certifikáty jsou investiční instrumenty, které se svou formou podobají dlužním úpisům. Jedná se tedy o zvláštní typ dlužních úpisů, které investor kupuje od emitenta s tím, že mu je v pozdějším termínu prodá zpět. Podkladovým aktivem mohou být burzovní indexy, akcie, měny, komodity atd.169 Komoditní deriváty je možné využít jak na nákup samotné komodity (v našem případě ropy), tak i na spekulace ve vývoji ceny této komodity (ropy). I když budeme držet derivát do doby splatnosti, tak nemusíme ropu opravdu dostat. Účastníci se mohou rozhodnout pro finanční vypořádání či fyzické vypořádání, které se provádí prostřednictvím EFP mechanismu (exchange for physicals – představuje soukromě dohodnuté fyzické vypořádání dlouhých a krátkých pozic futures držených dvěma partnery). Hotovostní vypořádání je převážně v USD na základě indexu, který burza denně publikuje. Index je založen na cenách patnáctidenních kontraktů.170 Nicméně u individuálních kontraktů typu forward se mohou účastníci domluvit i na něčem jiném. Finanční vypořádání zaručuje, že investor z daného kontraktu neuvidí ani kapku ropy. Vše se bude točit pouze ve finanční rovině. Toto je nejvhodnější vypořádání pro zapomnětlivé spekulanty, kteří drží kontrakt až do splatnosti. Jestliže je vypořádání fyzické, tak to neznamená, že tyto kontrakty můžou využívat pouze investoři, jež mají skutečný zájem ropu vlastnit. Ostatní investoři a spekulanti si však musí dávat pozor na to, aby včas uzavřeli své pozice, jinak by museli ropu převzít (v případě dlouhé pozice) či dodat (v případě krátké pozice). S tímto typem vypořádání jsou spojené i další náklady. Jedná se o náklady transakční a skladovací, které převážně hradí nakupující. Jak jsme si již dříve vysvětlili, tak deriváty jsou termínované kontrakty, to znamená, že si teoreticky dnes můžeme koupit ropu
Opce je mimoburzovní nebo burzovní derivát s právem kupujícího a povinností prodávajícího na vypořádání v jednom okamžiku v budoucnosti (evropská opce) nebo během určitého období v budoucnosti (americká opce). (437) 168 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. str.492 169 Burza cenných papírů Praha [online]. 2011 [cit. 2011-04-25]. Investiční certifikáty. Dostupné z WWW: . 170 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. str.320 167
61
s vypořádáním za 3 roky. Pak bychom hradili skladovací náklady za 3 roky, což by byla značná částka.
3.1.3 ETF/ETC Exchange traded commodity (ETC) jsou investiční nástroj, který se podílí na vývoji podkladové komodity nebo koše komodit. ETC jsou určitou variací známých Exhange traded funds (ETF), fondy obchodované na burze (také nazývané iShare, SPDR či indexové akcie).171 ETF jsou fondy, které jsou nakupovány a prodávány na akciových burzách úplně stejně jako jednotlivé akcie. Výhodou těchto fondů je, že jednotlivé ETF jsou vázány na vývoj indexu, několika akcií z jednoho odvětví nebo geografické oblasti. Nákupem jednoho ETF získáte koš akcií v určitém váhovém poměru. 172 ETC fungují na stejném principu jako ETF, jedinou změnou je podkladové aktivum, na místo akcie je postavena komodita. Rozlišuje se „single commodity ETCs“ většinou sledují kurz jedné podkladové komodity nebo „index-tracking ETCs“, které sledují pohyb vybrané skupiny komodit. Většinou se spojují komodity stejného typu či vlastností jako energetické komodity, plodiny nebo dobytek.173 ETF byly poprvé obchodovány v roce 1993 ve Spojených státech, v roce 2000 ve Velké Británii, kde bylo v roce 2007 zahájeno obchodování i s ETC.174 Naše rozhodnutí, do kterého ETF/ETC budeme investovat, vždy ovlivní podkladové aktivum, to je to, do čeho opravdu chceme investovat. Přes ETF/ETC je možné investovat třemi způsoby. My si tyto způsoby vysvětlíme na zlatu, jelikož první způsob se u ropy téměř nevyskytuje: 1) Podkladem je fyzické zlato a. v nějakém prostoru/skladu se skutečně drží „hromada“ zlata b. příkladem jsou GLD, CEF
BARCLAYS Stockbrokers [online]. 2011 [cit. 2011-03-16]. Exchange Traded Commodities. Dostupné z WWW: . 172 77finance [online]. 2008 [cit. 2011-03-16]. Exchange Traded Commodities Guide. Dostupné z WWW: . 173 77finance [online]. 2008 [cit. 2011-03-16]. Exchange Traded Commodities Guide. Dostupné z WWW: . 174 77finance [online]. 2008 [cit. 2011-03-16]. Exchange Traded Commodities Guide. Dostupné z WWW: . 171
62
c. nejpřesněji kopírují cenu podkladového aktiva (vývoj podkladového aktiva a ETF je velice podobný 2) Deriváty (futures) a. z velké části jsou drženy futures kontrakty na zlato s rozdílnou dobou splatnosti, b. příkladem je UGL c. může kopírovat vývoj podkladového aktiva, záleží však na rozložení futures kontraktů 3) Koš akcií a. zde se jedná o akcie společností, které mají se zlatem co dočinění (těžaři, hledači zlata atd.) b. příkladem je GDX c. nemusí vůbec kopírovat vývoj podkladového aktiva (zlata), jelikož akcie společností jsou závislé na mnoha dalších okolnostech U zlata se vyskytují tyto tři způsoby, nicméně u ropy se první způsob téměř nevyskytuje, jelikož je ropa hůře skladovatelná. Proto je nejčastějším způsobem obchodování s ETF na ropu způsob č. 2, jako příklad si můžeme uvést USO a USL. Jako příklad ETF využívajících akcií ropných společností můžeme uvést ENY. U ETF také záleží, jestli jsou to „short“ či „long“ ETF. „Long ETF“ není nijak odlišný od klasické akcie. S růstem ceny podkladového aktiva roste i cena ETF. „Short ETF“ znamená, že samotný fond již spekuluje na pokles podkladového aktiva, což samo o sobě může být pro některé investory matoucí. Jestliže koupíme „short ETF“, tak spekulujeme na pokles ceny podkladového aktiva. Když tato situace opravdu nastane sníží se cena podkladového aktiva a vzroste kurz „short ETF“ a obráceně. ETF je ve světě velké množství a na internetu lze nalézt několikero seznamů. Mezi ETF, kde se jako podkladové aktivum vyskytuje ropa, patří např. USL, USO, DBO a BNO jako long ETF, UCO jako pákové, long ETF, DNO jako shortové ETF, SCO jako pákové, shortové ETF a DBE a USCI jako indexové komoditní ETF.175
175
Data z internetové aplikace e-broker Fio banky, a.s.
63
3.1.4 Akcie Poslední možností, kterou si uvedeme,176 jak investovat do ropy je pomocí investic do akcií ropných společností. Nicméně vývoj ceny těchto akcií nemusí nijak reflektovat samotný vývoj ceny ropy. Může se stát, že navzdory rostoucí ceně ropy budou akcie oslabovat. Tyto situace nastávají, a to proto, že akcie nejsou závislé jen na ceně ropy, ale na velkém počtu dalších faktorů. Ropné společnosti můžeme rozdělit na tři typy: 1) Těžařské společnosti a. vyhovuje jim drahá ropa, protože za draho můžou prodávat b. British Petroleum (BP), Shell (RDSA), Exxon Mobile (XOM; BAAEXMOC) 2) Rafinérské společnosti a. zpracovatelé ropy b. potřebují ropu ke svému podnikání (existenci), proto ji budou nakupovat neustále, zaleží však, v jakém objemu (vyšší cena a nižší objem nebo nižší cena a vyšší objem) c. když nakoupí drahou ropu (=drahé vstupy), bude to mít za následek zvýšení cen produktů (=dražší výstupy), tyto společnosti si však hlídají své marže a svou konkurenci d. Unipetrol (BAAUNIPE), Valero (VLO) 3) Průzkumníci a. exploreři b. náklady na průzkum jsou takřka konstantní i. v případě dostatku ropy se jim nevyplácí ropu hledat, jelikož je levná a měli by nízké zisky ii. v případě nedostatku ropy se oplácí hledat ropu, poněvadž je drahá a přináší to vyšší výnosy
3.2 MÍSTO OBCHODU Za místo obchodu můžeme považovat místo, odkud obchod provedeme nebo kde se obchod uskuteční. Rozdíl je podstatný. Místem odkud obchod provedeme se myslí, způsob jakým je obchod uzavřen. Kde se obchod uskuteční znamená, na jakém trhu (popř. s jakým šejkem) se kontrakt uzavírá.
176
Mohou se vyskytnout i jiné způsoby jak investovat do ropy, ale ty nebývají tak obvyklé
64
3.2.1 Způsob obchodu Nejstarším způsobem uzavření obchodu je osobní dohoda. Tento způsob však již není tak častý, jak býval před nástupem moderní technologie. Osobní uzavření obchodu se děje na parketu burzy nebo dohodou se společností těžící (dodávající) ropu. Tento způsob je také nejnákladnější, a proto jej využívají velcí investoři. Většina drobných, ale i velkých investorů využívá k uzavření obchodu elektronických platforem svých brokerů, kteří jim umožňují přístup na trh. Brokerů je po celém světě mnoho a každý investor může využívat kteréhokoliv. Mezi české obchodníky s cennými papíry, přes které je možno obchodovat s komoditami, akciemi ropných společností či ETF/ETC můžeme zařadit Fio banku s aplikací e-broker, Patrii, Colosseum a další obchodníky s cennými papíry v ČR. Samozřejmě i český investor může využít zahraničních brokerů. Mezi jedny z největších amerických brokerů patří Interactive Brokers či Ameritrade, někteří brokeři umožňují fyzické vypořádání (např. Interactive Brokers), jiní poskytují pouze finanční vypořádání (např. Fio banka).
3.2.2 Trh Jak jsme si v předcházející části 3.1 Typy investic uvedli, je možné do ropy investovat různými způsoby. Akcie, ETF/ETC a deriváty se převážně obchodují na burzách, zatímco přímé investice se převážně řeší mimoburzovně. Burzy je možné rozdělit na komoditní a akciové. Na komoditních burzách, někdy nazývaných zbožové burzy se obchoduje s komoditami (reálné zboží, jež mívá zpravidla hmotnou podobu). Obchoduje se zde se standardizovanými, přepravitelnými a uchovatelnými surovinami, nerosty a zemědělskými plodinami. Jako příklad můžeme uvést neželezné kovy, zemní plyn, kávu, kakao, vlnu, pšenici, kukuřici a pro nás nejdůležitější ropu. Lze zde uzavírat jak promptní, tak termínové obchody.177 Ropa se řadí mezi energetické komodity. Do této skupiny také patří topné oleje, zemní plyn, bezolovnatý benzin, propan atd. S těmito komoditami nebo spíše s jejich deriváty se obchoduje na burzách. Mezi hlavní burzy tohoto typu patří:
177
-
New York Mercantile Exchange (NYMEX)
-
International Petroleum Exchange (IPE)
VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. str. 54
65
-
Singapore International Monetary Exchange (SIMEX) 178 Moderním trendem burz je slučování (fúzování). Tomuto trendu podlehl
i NYMEX, který se spojil v roce 2008 s CBOT (Chicago Board of Trade) a CME (Chicago Mercantile Exchange), které se spojily v roce 2007. Jednotlivé trhy existují, ale navenek vystupují pod CME Group.179 IPE v červnu 2001 přešla pod InterContinental Exchange (ICE), v tuto chvíli se prostřednictvím ICE obchoduje více jak polovina futures kontraktů na surovou a rafinovanou ropu.180 Zatímco s komoditními deriváty či méně častými přímými investicemi do ropy se uzavírají obchody na komoditních burzách, tak nejvíce se obchoduje s akciemi na burzách akciových. Na těchto burzách se obchoduje také s ETF/ETC. V České republice máme dvě akciové burzy – Burza cenných papírů Praha (BCPP) a RM-Systém, česká burza cenných papírů (RM-S). I na těchto burzách můžeme nalézt akcie ropných společností, Unipetrol kótovaný na BCPP i RM-S a akcie americké společnosti Exxon Mobil Corp., jež se obchodují na RM-S. Na českém trhu (SPAD) je možné obchodovat i s certifikáty na ropy, nicméně tyto tituly nejsou moc obchodované a tudíž nemají moc velikou likviditu. Nejvýznamnějším akciovým trhem, kde je kótována i většina ropných společností jako British Petroleum, Exxon Mobil Corp., Royal Dutch Shell apod. je americká burza New York Stock Exchange (NYSE). Na NYSE jje obchodována i většina ETF/ETC, např. USO, DNO. Dále jsme si uvedli, že investovat lze i na mimoburzovních trzích, což znamená, že veškeré kontrakty jsou domlouvány individuálně. S ropou je možné obchodovat i pomocí OTC (over-the-counter), mezi tyto trhy můžeme zařadit ICE OTC a CME OTC. Na mimoburzovních trzích se dojednává většina přímých investic a obchoduje se zde s deriváty typu forward.
JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. str. 318 CME Group [online]. 2011 [cit. 2011-03-06]. Current Market Regulation Advisory Notices (MRANs). Dostupné z WWW: . 180 ICE [online]. 2011 [cit. 2011-03-06]. About ICE. Dostupné z WWW: . 178 179
66
3.3 TYPY INVESTORŮ 3.3.1 Podle velikosti investic Ve Spojených státech dohlíží na komoditní trh zabývající se futures kontrakty „U.S. Commodity Futures Trading Commission“ (CFTC). Tato komise byla vytvořena Kongresem v roce 1974 a je nezávislou agenturou, která má mandát na regulaci komoditních futures a opcí na americkém trhu. 181 CFTC vydává „the commitments of traders“ (COT – závazky obchodníků), jsou to zprávy z každého úterý, kde se uvádí otevřené pozice, na nichž 20 nebo více obchodníků drží pozice stejné nebo lepší, než je hodnota, kterou stanoví CFTC.182 Podle COT183 bychom mohli rozdělit hráče na trhu do 2 skupin: 1) Reportable – jedná se o účastníky trhu, jež jsou CFTC blíže identifikovaní a. Commercials i. Všichni, kteří využívají futures k zajištění podle pravidel komise ii. Obecně by se dalo říci, že jsou to ti, kteří s ropou pracují, fyzicky ji potřebují ji ke své činnosti (mají a chtějí prodat/nemají a potřebují koupit) iii. Největší část trhu iv. „smart money“ vědí o trhu a ceně nejvíce b. Non-commercials i. Ti, kteří nebyli zařazeni do commercials ii. Nejčastěji komoditní fondy iii. Využívají pouze situace na trhu, přestože mají na cenu vliv 2) Nonreportable a. Drobní investoři, kteří jsou anonymní b. Snaží se na situaci vytěžit co nejvíce Následující graf č. 11 je sestaven z dat COT na ropu typu Light sweet na trhu NYMEX, pro přehlednost byla data nonreportable pozic vynásobena 10x. Z grafu je U.S. Commodity Futures Trading Commission [online]. 2011 [cit. 2011-03-03]. Mission & Responsibilities . Dostupné z WWW: . 182 U.S. Commodity Futures Trading Commission [online]. 2011 [cit. 2011-03-03]. Commitments of Traders. Dostupné z WWW: . 183 U.S. Commodity Futures Trading Commission [online]. 2011 [cit. 2011-03-03]. Explanatory Notes. Dostupné z WWW: . 181
67
patrné, že největší hráči na trhu jsou v krátkých pozicích, z toho by se dalo usuzovat, že předpokládají pokles cen. Data z COT bychom mohli považovat za důležitá pro budoucí vývoj ceny, jelikož vidíme složení trhu. Commercials, jež jsou největší hráči na trhu a nejvíce ovlivňují trh, by měli být ti nejzasvěcenější. Proto bychom mohli COT považovat za indikátor trhu, který vývoj na trhu předbíhá. Graf č. 11: Otevřené pozice na ropu na trhu NYMEX 9. 5. 2006-15. 3. 2011
Pramen: data z Commitments of Traders 2006-2011
68
Reportables (smart money) a nonreportables (spekulanti) dále odlišuje i to, že spekulantům je v podstatě jedno, jestli je podkladovým aktivem ropa typu brent, WTI, Dubai či jiný druh, zatímco smart money si na to dávají veliký pozor.
3.3.2 Podle typu investic K základním charakteristikám člověka patří, zda je ochoten riskovat či se riziku snaží vyvarovat. Stejným způsobem lze rozdělit i investory na agresivní a konzervativní. Čistě agresivního či čistě konzervativního investora bychom asi těžko hledali. Každý investor je kombinací obou typů, jen záleží, který typ a v jakém ohledu převažuje. Agresivní investor neváhá podstupovat velké riziko, ale to neznamená, že se do investic pouští bezhlavě a bez rozmyslu. Dalo by se říci, že agresivní investoři dost často studují trhy a snaží se využít dočasného nesouladu aktuální ceny a podle nich správné ceny (jako každý investor). U konzervativního investora převyšuje averze k riziku nad hráčským duchem, a proto se snaží spíše investovat do podle něj jistých investic, jež mu přinesou zaručený výnos ve formě dividend či kapitálového výnosu. I tito investoři se snaží vyzrát nad trhem, ale snaží se riskovat co nejméně. Investování do ropy prostřednictvím derivátů využívají spíše agresivnější investoři, jelikož jsou deriváty více volatilní a mohou obsahovat pákový efekt, který znásobuje i riziko. Konzervativní investor se více uchyluje k méně rizikovým investicím do akcií a případně do ETF/ETC. Samozřejmě oba typy mohou využívat všech dostupných možností. Přímé investice využívají spíše větší investoři, kteří ropu skutečně potřebují. U těchto investic nerozlišujeme, zda se jedná o konzervativního či agresivního investora, ale spíše jestli ropu potřebuje či ne.
3.4 PŘÍKLAD INVESTOVÁNÍ Na tomto příkladu si ukážeme, jakým způsobem je možné v České republice investovat do ropy (podkladové aktivum je ropa) prostřednictvím futurem kontraktu. Využijeme internetovou aplikaci e-broker Fio banky, která je dostupná i v demoverzi a jejíž ovládání považuji za jednoduché.184
184
Samotný postup jak nakoupit je uveden v příloze E
69
Pro samotný nákup potřebujeme určité finanční prostředky jako zálohu, tzv. margin (marže), díky kterému dosahujeme pákového efektu bez nutnosti úvěru. Fio banka nabízí investice do tříměsíčních futures kontraktů185 a pak je potřeba své pozice nejpozději v den splatnosti uzavřít. Vypořádání těchto kontraktů je pouze finanční, fyzické vypořádání Fio banka neumožňuje. Při investování do derivátů (futures) se můžeme setkat s pojmy počáteční marže a udržovací marže, a to 5 362,5 USD na full kontrakt ropy nebo 3 003 USD na mini kontrakt ropy. Full kontrakt obsahuje 1 000 barelů ropy, zatímco mini kontrakt pouze 500 barelů. Počáteční marže je částka, kterou investor musí na svém kontě disponovat, aby mohl kontrakt nakoupit. Udržovací marže je částka, kterou musí investor na svém kontě skutečně vlastnit po celou dobu otevřené pozice. Pokud je stav na účtu vyšší jak udržovací marže, tak je vše v pořádku. V případě, že by tomu tak nebylo, a udržovací marže by byla nižší než stav finančních prostředků na kontě, přistoupilo by se k tzv. margin call (investor by byl vyzván k doplnění finančních prostředků na svůj účet). Každý den po uzavření burzy probíhá denní vypořádání zisků a ztrát (mark to market). Ocení se všechny otevřené pozice a vyčíslí výše zisku a ztráty pro jednotlivé pozice vyplývající z rozdílu kurzu při otevření pozice a denní ceny vypořádání. Investor v dlouhé pozici (long) dosahuje při vzestupu kurzu futures kontraktu zisk, naproti tomu investor v krátké pozici (short) zaznamenává při tomto vývoji kurzu kontraktu ztrátu. Dosažený zisk (ztráta) je současně na konci každého dne zúčtován ve prospěch (na vrub) maržového účtu každého investora. Každý následující den se situace opakuje, opět jsou oceněny všechny kontrakty denní cenou vypořádání, vyčísleny zisky a ztráty, v tomto případě již jako rozdíl mezi cenou vypořádání v daném dni a cenou vypořádání předchozího dne Dalšími pojmy, se kterými se můžeme setkat, jsou First notice day (FNT) a Last trading day (LTD). FNT je den, kdy je investorovi oznámeno, že má otevřenou pozici na kontraktu, který za 7 pracovních dní expiruje. LTD je den, kdy naposledy může s kontraktem obchodovat. Ve Fio bance je LTD den splatnosti futures kontraktu v 12:00 pražského času. Pokud si investor pozice neuzavře, tak mu jsou tyto pozice podle obchodních podmínek uzavřeny automaticky.
Futures kontrakty nabízí Fio banka pouze tříměsíční, nabízí však také možnost investic do akcií, ETF/ETC a certifikátů 185
70
Pro náš příklad jsme si vybrali dubnový full kontrakt na ropu s označením CLK1, z důvodu dostupnosti dat. Podle specifikace kontraktu se jedná o Light sweet crude oil označovanou jako Crude. S tímto futures kontraktem se obchoduje na CME (Chicago Mercantile Exchange) skrze elektronickou platformu CME Globex a vypořádání provádí NYMEX. Obchoduje se téměř 24 hodin denně (0:30-23:15 pražského času). Datum splatnosti je 19. 4. 2011 a hodnota bodu je 1 000. Hodnota bodu (multiplikátor) znamená, o kolik se zvýší náš zisk či ztráta, jestliže se změní kurz ropy o 1 USD. Cena je kótována v USD a minimální pohyb je 0,01 USD (10 USD/kontrakt). Tabulka č. 7: Vývoj 2 long full kontraktů 15. 3. 2011-18. 3. 2011 Stav účtu: 15 000 USD Nákup 2 x CLK1 za kurz 102 USD 15. 3. 2011
Udržovací marže: 10 725 USD Závěrečný kurz: 98 USD Denní ztráta: (98-102) x 1 000 x 2 = - 4 000 USD Stav účtu: 11 000 USD
16. 3. 2011
Udržovací marže: 10 725 USD Závěrečný kurz: 99 USD Denní zisk: (99-98) x 1 000 x 2 = 1 000 USD Stav účtu: 12 000 USD
17. 3. 2011
Udržovací marže: 10 725 USD Závěrečný kurz: 104 USD Denní zisk: (104-99) x 1 000 x 2 = 5 000 USD Stav účtu: 17 000 USD Udržovací marže: 10 725 USD
18. 3. 2011
Prodej x CLK1 za kurz 103 USD Udržovací marže: 0 USD (před prodejem: 10 725 USD) Denní ztráta: (103-104) x 1 000 x 2 = - 1 000 USD
Konečný stav účtu 18 000 USD Pramen: výsledky obchodování vypracoval Martin Jakubek
71
4 SHRNUTÍ A DOPORUČENÍ Tato část textu bude věnována hodnocení silných a slabých stránek ropy (komodity), potažmo investování do ropy. Pokusíme se také identifikovat příležitosti a hrozby spojené s těmito investicemi a podle vlastního názoru se pokusíme investorovi poradit s budoucím vývojem ceny a možností investic.
4.1 SILNÉ STRÁNKY Ropa je dlouhodobě nejvyužívanější, nejvýkonnější a nejefektivnější zdroj relativně levné a stabilní energie. V současnosti bychom mohli považovat za lepší zdroj dle mého názoru jen energii atomovou (jadernou), ale s tou je spojeno mnoho rizik. Dokud se nenalezne výhodnější zdroj energie, tak se nemusíme o budoucnost investování do ropy obávat. Z ropy se nezískává pouze energie, ale bez produktů majících co dočinění s ropou si neumíme představit každodenní život. I z tohoto důvodu se nemusíme o budoucnost ropy bát. Investování do ropy v současné době zaznamenává vysoké zisky. V dlouhodobém horizontu (od počátku moderní těžby) je výnosnost ohromující. Z 10 centů za barel v roce 1861 jsme se dostali až na 113 USD za barel v roce 2011. Za posledních 40 let je výnosnost přes 250 % a za poslední 2 měsíce se pohybujeme okolo 20 % výnosnosti, pokud bereme výnosnost pouze podle vývoje ceny ropy u long pozice. Dlouhodobější výnosnost termínovaných kontraktů se získává obtížně, jelikož se kontrakty se uzavírají na období 3 měsíců. Nicméně dubnový full kontrakt (CLK1) má tříměsíční výnosnost 10,76 %. U jednotlivých ETF, jako je například USO, je výnosnost za posledních 9 měsíců 26,41 %, v dvouletém horizontu 47,17 %, ale v horizontu 5 let je výnosnost v záporných číslech (-36,20 %). Kdybychom vzali ETF s tickerem OIL, je vývoj dat obdobný. Devítiměsíční výnosnost je 34,59 %, dvouletá je 72,02 %, ale v pětiletém období je již ztráta 1,31 %. Tyto ztráty jsou způsobeny finanční krizí z roku 2008, jež postihla celý finanční sektor. Z přílohy F je patrný podobný vývoj grafu (ceny) full kontraktu ropy CLK1, ETF (OIL a USO) a akcie společnosti BP. Vývoj je podobný, přestože se jednotlivé grafy
72
pohybují v různých cenových hladinách. Je to zapříčiněno silnou provázaností všech těchto titulů na jedno podkladové aktivum (ropu). Nejvíce se s komoditami obchoduje na burzách s deriváty (futures kontrakty), díky velkému počtu obchodů a vysoké nabídce a poptávce je zajištěna vysoká likvidita. Likvidita je samozřejmě zajištěna i u ETF/ETC a akcií ropných společností. Určitě za silnou stránku bych považoval možnost drobného investora investovat do ropy. Ten má na výběr z akcií ropných společností (ceny se pohybují v rozmezí 40-90 USD za akcii), ETF/ETC cena se odvíjí od podkladového aktiva (OIL cca 100 USD, USO cca 45 USD za akcii), pomocí futures kontraktů (zde pak záleží na brokerovi, u kterého investor obchoduje). Dále může investor využít certifikátů na ropu, které však nebývají tak zajímavé, jako ostatní investice, přímé investice pak využívají především větší investoři. U ropy, stejně jako u akcií a dalších komodit, je možné spekulovat jak na růst ceny ropy, tak i na její pokles. Spekulovat na pokles lze buď přímo pomocí short sellu, nebo přes různé tituly, jež mají přímo v povaze spekulaci na pokles ceny např. ETF DNO. Zda je přímá varianta short sell klientovi nabídnuta, záleží však na brokerovi. Určitě by se našla další kritéria, podle kterých bychom nalezli další silné stránky, dle mého názoru jsou nejdůležitějšími stránkami možný zisk, možnost investice i pro drobného investora a velkou škálu produktů vyrábějících z ropy.
4.2 SLABÉ STRÁNKY Ropa vznikala miliony let a v současné době zásoby této komodity pomalu docházejí. Není tedy předpoklad, že by někde vznikla další ropa v horizontu následujících pár let. Přestože bylo v Barentsově moři objeveno nové ložisko s předpokládanými zásobami 150 až 250 miliony barely vytěžitelné ropy, kde není pravděpodobný začátek těžby dříve, jak za 5 až 10 let. Osobně se domnívám, že tenčící se zásoby ropy budou v blízké budoucnosti ovlivňovat negativně cenu ropy: méně zásob, dražší ropa. Za největší slabinu považuji riziko možné ztráty, ale toto riziko musí podstupovat každý investor. Jak velké riziko bude investor podstupovat, záleží jen a jen na něm. Konzervativnější investor bude spíše využívat méně rizikové akcie ropných společností či ETF/ETC, zatím co agresivnější se bude zaměřovat na spekulativnější deriváty.
73
Na burze se investor snaží dosáhnout zisku pomocí investičních nástrojů, které bychom mohli seřadit podle rizikovosti od nejméně rizikových takto: akcie, ETF/ETC a deriváty. Komodity považuji za nejrizikovější možnost investic i díky tomu, že se povětšinou obchodují přes futures kontrakty obsahující páku. Tato páka zvyšuje eventuální zisk i ztrátu, proto investoři i obchodníci využívají inteligentní pokyny jako stoploss. Stoploss omezuje maximální ztrátu, kterou je investor ochoten akceptovat. U derivátů se tento inteligentní pokyn nastavuje téměř vždy z důvodu vysoké volatility. Volatilita kurzu může být v rámci jednoho dne i přes 2 USD (viz graf č. 12), což není nic dramatického, ale s pákovým efektem to může znamenat pro drobného investora zisk či ztrátu 2 000 USD, jak by bylo v tomto případě, ale výše zisku a ztráty může být mnohonásobně vyšší. Graf č. 12: Volatilita CLK1
Pramen: aplikace e-broker
Volatilita u futures kontraktů bývá vysoká, jelikož se s danými tituly obchoduje téměř nepřetržitě po celém světě. Rizikovost těchto titulů je zvýšena i dříve zmíněnou pákou. U akcií či ETF bývá volatilita většinou nižší, může se však vyskytnout i volatilnější akcie. Volatilita hraje důležitou roli v rozhodování při výběru titulů, do nichž budeme investovat. Čím větší je volatilita, tím větší je riziko i případný zisk/ztráta. 74
Nicméně ani investice do ropných společností nemůžeme považovat za bezrizikové. Velké ropné společnosti, jako je třeba BP, se tváří téměř nezničitelně. O tom jsme se přesvědčili v roce 2010, kdy se zhroutila těžební plošina Deepwater Horizon do moře a následně začala z vrtu unikat ropa. Takovéto katastrofy velké ropné společnosti nijak zvlášť neohrožují, přestože jsou chvíli v nelibosti veřejného mínění. Pro tyto velké společnosti je největším rizikem ztráta ropných zásob, ať už se jedná o různá politická rozhodnutí, válečné konflikty či vytěžení ropných polí. Za nejslabší stránku ropy považuji tenčící se zásoby a riziko ztráty, které je však u investic všudypřítomné.
4.3 PŘÍLEŽITOSTI Za příležitosti investovat do ropy můžeme považovat dvě situace. První je možnost investovat a duhou je období, kdy investovat. Možností investovat se rozumí možnost nakoupit či prodat ropu (jak jsme si dříve uvedli, za investice do ropy je možné považovat akcie ropných společností, ETF/ETC na ropu, deriváty na ropu a přímé investice) V České republice, ale i na celém světě, má investor, drobný či velký, možnost nakupovat či prodávat ropu pouze přes obchodníka k tomu zplnomocněného (v ČR přes licencovaného obchodníka s cennými papíry) nebo pomocí přímých investic. Český investor může obchodovat i přes zahraniční obchodníky, stejně tak i zahraniční investor přes české obchodníky. U českých obchodníků s cennými papíry, kteří umožňují obchodovat na burze je potřeba uzavřít komisionářkou smlouvu, která dává investorovi možnost začít přes daného obchodníka investovat. Následně je zapotřebí už jen vložit finanční prostředky, které chcete investovat. Příležitosti, kdy správně investovat objevíme vždy až s odstupem času. Proto říci zcela jasně a pokud možno bez rizika, kdy je správná příležitost pro investice je velice komplikované. V poslední době bylo pár situací na ropném trhu, které byly pro některé investory i předvídatelné. Jednalo se o začátek nepokojů v Egyptě, to byla příležitost pro vstup do dlouhé pozice. Jak se situace v Egyptě vyvíjela, zvyšovala se i cena ropy, před/s odstupem prezidenta Mubáraka nastala příležitost k uzavření dlouhých pozic popř. otevření krátkých pozic. Po uklidnění nepokojů v Egyptě klesla cena ropy na 85 USD za barel, což byla příležitost pro uzavření krátkých pozic a otevření dlouhých pozic. V době, kdy ještě není vyřešen libyjský konflikt, je těžké zaujímat stanovisko, zda cena
75
ropy bude stále růst, nebo začne klesat. Příležitost investovat do ropy je vždy, záleží však na investory jestli věří v růst či pokles ceny ropy.
4.4 HROZBY Mezi největšího nepřítele investora snažícího se dosáhnout zisku na vývoji ceny ropy je válka v oblasti bohaté na ropu. Příkladem jsou i současné střety rebelů s vládními složkami v Libyi, kdy po vypuknutí nepokojů vzrostla cena ropy během dvou měsíců z 85 USD na 111 USD za barel. Dalším významnou hrozbou jsou politická rozhodnutí či rozhodnutí organizací ovládající ropných trh. Především se jedná o různá omezení, regulace apod. Vždy je větší změna (horší změna) při regulaci než při uvolnění. Když se sníží nabídka (produkce) ropy a poptávka bude stejná, vyvolá to růst cenové hladiny. Pokud tomu bude obráceně a vládním rozhodnutím se povolí větší těžba, ropné společnosti zvýší produkci jenom nepatrně, aby si zajistily dosavadní zisky. Ropné havárie mají vliv spíše na veřejné mínění a na cenu akcií jednotlivých ropných společností než na světové ceny ropy. Tuto hrozbu zmiňujeme právě proto, že za investice do ropy považujeme i investování do akcií ropných společností či ETF. Nicméně vždy se hovoří o dopadu na cenu ropy, zde se jedná o pohyb ceny v rozmezí 1-2 USD, což je v porovnání s nárůstem o 23 USD v důsledku libyjské krize příjemná korekce. Podle mého názoru bychom do této části měli zahrnout i hrozbu ropného vrcholu. V současné době jsme nejspíše už na vrcholu, což znamená, že nás nyní čeká cesta dolů. Bohužel v tuto chvíli není jasné, jestli se bude jednat o sestup pozvolný či přímo volný pád. Charakter sestupu bychom mohli zjistit, pokud by se ověřily skutečné 186 světové rezervy. Ropný vrchol je hrozbou především pro koncového spotřebitele a investory snažící se dosáhnout zisku na poklesu ropy. Je totiž předpoklad, že s tenčícími se zásobami ropy poroste cena ropy a ropných produktů.
4.5 DOPORUČENÍ Snažit se radit zkušeným investorům, kteří se pohybují na trhu s ropou delší dobu, by z mé strany nebylo moudré. Nicméně se mohu pokusit poradit drobným či začínajícím investorům jak na to. V prvé řadě by se do investování neměl pouštět nikdo, kdo žádá 100% návratnost investic, ten ať si pořídí spořící účet či termínovaný vklad.
186
Slovem skutečné v této chvíli myslíme: reálné, opravdové, ověřené, pravdivé, atd.
76
Z důvodu větší rizikovosti investic do komodit, by se do těchto investic měli pouštět pouze zkušení investoři. Nezkušený investor by se měl nejdříve seznámit s akciovým trhem, aby získal základní návyky. Po nějaké době (u každého investora je tato doba jiná), až se dostatečně seznámil s akciemi a aplikací, přes kterou obchoduje, by se teprve měl odvážit pomyslet na investice do komodit. Po akciových investicích by měly následovat investice do ETF/ETC, kde si investor vyzkouší investice do komodit, a teprve po zvládnutí těchto základů by měl investor pokoušet štěstí s deriváty. Jak jsme již dříve vysvětlovali, deriváty většinou využívají pákový efekt a jsou dosti volatilní (rizikové), což na druhou stranu může znamenat vysoký zisk. Deriváty nejsou, z důvodu vysoké volatility a využití pákového efektu, určeny na strategii „kup a drž“, jež se může využívat u akcií či ETF, ale pro investory obchodující denně či spíše intradenně. Proto bych volil typ investice i podle času, který mám na sledování trhů. Je samozřejmě možné ráno otevřít pozici a během pár minut ji uzavřít se ziskem, nicméně nemůžeme si to malovat tak růžově. Kdybych chtěl v tuto chvíli187 investovat do ropy a měl dostatek finančních prostředků, rozhodl bych se pro „short“ na ETF/ETC. Vycházím z COT na ropu, kde tento názor zastávají „smart money“. Investice do derivátu (našeho CLK1) bych doporučil jen na velmi krátké období (jen několik hodin, max. 1 den) a spíše asi dlouhou pozici. Akcie ropné společnosti BP považuji dlouhodobě za podhodnocené, proto bych doporučil nákup na delší období. Royal Dutch Shell a Exxon Mobil zaznamenaly za poslední rok velký nárůst, ale i přes to by mohly tyto společnosti dále růst. Jak dlouho bude ještě cena ropy růst, závisí na libyjském konfliktu a především na jeho výsledku. Dokud bude tento konflikt pokračovat, dovoluji si tvrdit, že cena stále poroste. Jakmile se však libyjská ropa opět dostane na světový trh, předpokládám rapidní pokles ceny ropy na hladinu kolem 90 USD za barel. Jen doufám, že libyjský konflikt je na dlouhou dobu posledním vojenským či politickým problémem v zemích s velkými ropnými zásobami. Ropa je, dovoluji si tvrdit, dosud nejdůležitější energetickou surovinou v dějinách lidstva, která se tvořila miliony let. Lidstvo tuto surovinu z velké části vyčerpalo během 150 let, předpokládám, že i dalších 100-200 let budeme ještě ropu využívat, záleží však
187
Období okolo 5.-10. 4. 2011
77
v jakém objemu. S tenčícími se zásobami předpokládám růst ceny ropy a ropných produktů. Z dlouhodobého hlediska cena ropy určitě bude růst. Osobně bych doporučil tři způsoby, jak je možné udržet cenu ropy na rozumné úrovni. První, zaměřit se na snižování spotřeby ropy, tzn. zbytečně neplýtvat. Není zapotřebí vlastnit automobil se spotřebou 14 litrů na 100 km, když jsme schopni pořídit si automobil se spotřebou 7-8 litrů na 100 km. Dokud si však toto neuvědomí obyvatelé Spojených států, tak se ostatní lidé nemusí ani snažit. Druhým způsobem je zjistit, jak z ropných polí vyčerpat větší objem ropy. Myslím tím více ropy, nikoli rychleji. I v tuto chvíli vyčerpaná naleziště obsahují určité množství nevytěžitelné ropy. Třetí způsob je podle mého názoru ten nejlepší. Vymyslet alternativní zdroj levné, efektivní, a pokud možno obnovitelné energie.
78
ZÁVĚR Tato diplomová práce byla zaměřena na ropu, především pak na její cenu a možnosti investic. Cílem bylo analyzovat vývoj ceny ropy a možnosti investování do ní, identifikovat slabé a silné stránky, příležitosti a hrozby. Důležitou součástí bylo také formulovat doporučení investorům, aby maximálně využili přednosti a příležitosti a omezili nedostatky a hrozby. V první části jsme se věnovali analýze vývoje ceny ropy. Nejdříve jsme si rozebrali základní vlastnosti ropy. Ropa je tekutá směs pevných, tekutých a plynných uhlovodíků přirozeného původu, jako měrnou jednotku využíváme barel. Uvedli jsme si různé druhy ropy podle hustoty, zda je sladká či kyselá, a ropné standardy (mezi nejznámější patří WTI, Brent a Dubai). Také jsme k základním vlastnostem ropy přiřadili energetické vlastnosti této suroviny. Abychom mohli analyzovat vývoj ceny ropy, nejdříve jsme si museli popsat základní údaje z historie využívání ropy, především pak z moderní těžby. Samotný vývoj ceny jsme rozdělili na vývoj americké ropy a světové ropy, která sloužila společnosti British Petroleum k vydání jejich Statistical Review. Dozvěděli jsme se, že cena ropy se pohybovala do 70. let 20. století do 2-3 USD za barel. Pak se začala cena ropy zvyšovat až k současným 113 USD za barel.188 V druhé části jsme si vysvětlili, co má vliv na cenu ropy. Důležitým faktorem jsou organizace, které ovládají ropný trh. Od počátku moderní těžby ovládal tento trh John D. Rockefeller, jenž se svým Standard Oilem ovládal téměř 90 % americké produkce. Po rozpuštění Rockefellerova monopolu převzalo trh Sedm sester. Období nadvlády Standard Oilu a Sedmi sester bylo v duchu cenových válek a různých ujednání, které držely ceny ropy na velice přijatelné nízké úrovni. Sedm sester vystřídal OPEC, který využíval i největších světových zásob ropy k růstu její ceny. Od této doby začala cena ropy růst a už se nikdy nedostala na tak nízkou cenovou hladinu jako před rokem 1973. Dalším faktorem jsou světové zásoby, které jsou spjaty s nalezišti a ropným vrcholem, který se nezadržitelně blíží. V textu jsme si ukázali zásoby a naleziště jednotlivých zemí, které v blízké budoucnosti budou hrát dle mého názoru důležitou roli ve vývoji ceny ropy. Na cenu mají samozřejmě vliv různé válečné konflikty a omezení vlád či producentů ropy, tyto faktory byly příčinou ropných šoků, které jsme si také 188
data k 9. 4. 2011
79
rozebrali. Ekologické havárie nemají tak zásadní vliv na cenu ropy jako spíše na cenu jednotlivých ropných společností a na veřejné mínění. Třetí část byla věnována investicím do ropy. Popsali jsme si, co lze považovat za místo a způsob obchodu, také jsme si ukázali, na jakých trzích je možné do ropy investovat. Vysvětlili jsme si, že za investice do ropy nepovažujeme jen přímé investice, kdy nakoupíme skutečné barely ropy. Tento způsob je také možný, ale více se využívá investice pomocí různých derivátů jako forvardy, futures, certifikáty, opce a swapy. Z těchto se pak nejvíce obchoduje s futures kontrakty na ropu. Dalšími způsoby, jak investovat do ropy, jsou investice pomocí ETF (Exchange traded funds) či ETC (Exchange traded comodity) a akcie ropných společností. S deriváty se obchoduje na komoditních burzách, zatímco s ETF/ETC a akciemi ropných společností se obchoduje na akciových burzách. Rozdělili jsme si investory podle velikosti investic, jak je rozděluje americká agentura „U.S. Commodity Futures Trading Commission“ a podle typu investic na konzervativní a agresivní. Na příkladu jsme si ukázali, jak je možné vydělávat na ropě prostřednictvím futures kontraktů. Závěrečné shrnutí a doporučení bylo věnováno identifikaci silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. Bylo zde také formulováno doporučení autora začínajícím investorům, jakým způsobem postupovat, aby začali s nejméně rizikovými instrumenty a teprve až se získanými zkušenostmi se odhodlávali k rizikovějším investicím. Také byl vysloven názor na aktuální světové dění a jaký bude mít dopad na investice. Bylo také poukázáno na budoucí význam ropných zásob. Byly formulovány 3 způsoby, kterými by mohla být zajištěna nízká cena ropy v budoucnu: snižování spotřeby, efektivnější těžba a vývoj alternativní zdroje energie. Lidstvo dokázalo vždy v době krize vymyslet způsob jak se z krize dostat ven. Věřím, že lidská vynalézavost nás nezklame a zachrání nás před úpadkem současné civilizace spojené s nedostatkem světové ropy.
80
BIBLIOGRAFIE MONOGRAFIE 1) CÍLEK, Václav; KAŠÍK, Martin. Nejistý plamen : Průvodce ropným světem. První vydání. Praha : Dokořán s.r.o., 2007. 191 s. ISBN 978-80-7363-122-2. 2) CHERNOW, Ron. Titan : The Life of John D. Rockefeller, Sr.. 1. vydání. New York : Random House, 1998. 774 s. ISBN 1-4000-7730-3. 3) JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. První vydání. Praha : GRADA Publishing a.s., 2005. 632 s. ISBN 80-247-1099-4. 4) KRIEGER, Joel. Oxfordský slovník světové politiky. 1.vydání. Praha : OTTOVO nakladatelství, 2000. 1090 s. ISBN 80-7181-463-6. 5) ROGERS, Jim. Žhavé komodity : Jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. První vydání. Praha : GRADA Publishing a.s., 2008. 240 s. ISBN 978-80-247-2342-6. 6) SAMPSON, Anthony. Sedm sester : Velké naftové společnosti a svět, který vytvořily. 1.vydání. Praha : Svoboda, 1980. 335 s. ISBN 73/510-21-8.5. 7) VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 1.vydání. Praha : ASPI, 2007. 703 s. ISBN 978-80-7357-297.
ELEKTRONICKÉ KNIHY 8) RIVERA, David. Final Warning : A History of the New World Order [online]. Oakland, California : CONSPIRACY BOOKS, 1994 [cit. 2011-04-01]. The Seven sistrers, s. 536 . Dostupné z WWW: .
INTERNETOVÉ ZDROJE 9) 77finance [online]. 2008 [cit. 2011-03-16]. Exchange Traded Commodities Guide. Dostupné z WWW: . 10)BARCLAYS Stockbrokers [online]. 2011 [cit. 2011-03-16]. Exchange Traded Commodities. Dostupné z WWW: . 11)BENEŠOVÁ, Veronika. Bio Klub [online]. 17.5.2010 [cit. 2011-03-06]. Velké ekologické katastrofy. Dostupné z WWW: . 12)BLAIR, John M. Mtholyoke [online]. 2011 [cit. 2011-04-01]. The Red Line Agreement. Dostupné z WWW: .
13)BP [online]. 2011 [cit. 2011-04-01]. First oil | History of BP | BP. Dostupné z WWW: 81
. 14)Burza cenných papírů Praha [online]. 2011 [cit. 2011-04-25]. Investiční certifikáty. Dostupné z WWW: .
15)CEE Bankwatch Network [online]. 13.10.2010 [cit. 2010-10-13]. Kashagan oil project, Kazakhstan. Dostupné z WWW: . 16)CME Group [online]. 2011 [cit. 2011-03-06]. Current Market Regulation Advisory Notices (MRANs). Dostupné z WWW: . 17)CUTLER, Cleveland. Encyclopedia of Earth [online]. 9.10.2006 [cit. 2011-03-08]. Prudhoe Bay, Alaska. Dostupné z WWW: . 18)ČTK. IDNES.cz [online]. 23.2.2011 [cit. 2011-03-03]. Americká ropa poprvé za dva roky prolomila hranici 100 dolarů za barel. Dostupné z WWW: . 19)ČTK. FinWeb.iHNed.cz [online]. 14.2.2011 [cit. 2011-03-03]. Ceny ropy díky Mubárakovu odstoupení výrazně oslabily. Dostupné z WWW: . 20)ČTK. IDNES.cz [online]. 24.3.2009 [cit. 2011-03-06]. Před 20 lety havaroval tanker Exxon Valdez. Podívejte se, co napáchal. Dostupné z WWW: . 21)DOHERTY, Jacqueline. SmartMoney.com [online]. 15.3.2004 [cit. 2010-10-17]. Crude Calculations . Dostupné z WWW: . 22)EL-MOUSSAWI, Chádí. Fio banka [online]. 28.2.2011 [cit. 2011-03-03]. Zámořské akcie posilovaly. Dostupné z WWW: . 23)Energy Intelligence [online]. 2007 [cit. 2010-04-29]. The Crude Oils and their Key Characteristics. Dostupné z WWW: . 24)Greg Croft Inc. [online]. 13.10.2010 [cit. 2010-10-13]. Geology of the burgan field of kuwait. Dostupné z WWW: . 25)Greg Croft Inc. [online]. 13.10.2010 [cit. 2010-10-13]. Ghawar Field, Saudi Arabia. Dostupné z WWW: . 26)Gulf Oil [online]. 2011 [cit. 2011-04-01]. Gulf Oil History. Dostupné z WWW: . 82
27)HRABÁLEK, Martin. Financnici.cz [online]. 2010 [cit. 2011-03-28]. John D. Rockefeller. Dostupné z WWW: . 28)ICE [online]. 2011 [cit. 2011-03-06]. About ICE. Dostupné z WWW: . 29)InflationData.com [online]. 1.3.2011 [cit. 2010-06-15]. Historical Crude Oil Prices Table. Dostupné z WWW: . 30)Inforain: Arctic National Wildlife Refuge [online]. 2011 [cit. 2011-03-08]. Oil Development in America's Arctic, Prudhoe Bay. Dostupné z WWW: . 31)KONYROVA, Kulpash. New Europe [online]. 19.8.2010 [cit. 2010-10-16]. Kashagan oil delayed again. Dostupné z WWW: . 32)KREJČÍ, Oskar. Britské listy [online]. 11.7.2009 [cit. 2011-03-03]. Geopolitika a energetická bezpečnost USA. Dostupné z WWW: . 33)LYNCH, Michael. GLG News [online]. 13.4.2009 [cit. 2010-10-13]. TNK-BP planning to produce Samotlor for another 90 years. Dostupné z WWW: . 34)OilGasArticles [online]. 25.3.2006 [cit. 2011-03-08]. North Sea Oil and Gas. Dostupné z WWW: . 35)OilGasArticles [online]. 25.3.2006 [cit. 2011-03-08]. Oil in the North Sea. Dostupné z WWW: . 36)OPEC [online]. 2011 [cit. 2010-10-28]. OPEC : Brief History. Dostupné z WWW: . 37)OPEC [online]. 2011 [cit. 2010-10-28]. OPEC : Brief History. Dostupné z WWW: . 38)OPEC [online]. 2011 [cit. 2010-10-28]. OPEC Share of World Crude Oil Reserves. Dostupné z WWW: . 39)Peníze.cz [online]. 2011 [cit. 2010-06-15]. Ropná krize v roce 1973. Dostupné z WWW: . 40)Petroleum.cz [online]. 31.10.2010 [cit. 2011-10-31]. Organický původ ropy. Dostupné z WWW: . 41)Petroleum.cz [online]. 31.10.2010 [cit. 2011-10-31]. Počátky novodobé těžby ropy. Dostupné z WWW: . 42)Petroleum.cz [online]. 31.10.2010 [cit. 2010-10-31]. Původ, vznik, vyhledávání a těžba ropy. Dostupné z WWW: .
83
43) Petroleum.cz [online]. 12.10.2010 [cit. 2010-10-12]. Výskyt ropy v současnosti. Dostupné z WWW:. 44)Seven Sisters Environmental [online]. 2011 [cit. 2011-04-09]. Seven Sisters Environmental, Inc. Dostupné z WWW: . 45)Shell [online]. 2011 [cit. 2011-04-01]. The Shell history - the beginnings - About Shell. Dostupné z WWW: . 46)StudentF [online]. 26.7.2010 [cit. 2011-04-01]. Ropné krize a jejich důsledky. Dostupné z WWW: . 47)ŠLAJCHRTOVÁ, Leona. IDNES.cz [online]. 2.11.2010 [cit. 2011-03-06]. BP se po katastrofě v Mexickém zálivu vrátila k zisku. Škody se ale prodraží. Dostupné z WWW: . 48)ŠLAJCHRTOVÁ, Leona. IDNES.cz [online]. 19.9.2010 [cit. 2011-03-06]. Konečně! Test potvrdil definitivní ucpání vrtu v Mexickém zálivu. Dostupné z WWW: . 49)ŠMAJER, Vojtěch. Dreamlife.cz [online]. 14.6.2008 [cit. 2011-03-28]. John D. Rockefeller: Nejbohatší muž historie!. Dostupné z WWW: . 50)ŠTEFAN, Petr. IDNES.cz [online]. 3.8.2010 [cit. 2011-03-06]. Únik z vrtu v Mexickém zálivu je druhou největší ropnou zkázou dějin. Dostupné z WWW: . 51)Texaco [online]. 2011 [cit. 2011-04-01]. Chevron Czech Republic s.r.o. Dostupné z WWW: . 52)U.S. Commodity Futures Trading Commission [online]. 2011 [cit. 2011-03-03]. Mission & Responsibilities . Dostupné z WWW: . 53)U.S. Commodity Futures Trading Commission [online]. 2011 [cit. 2011-03-03]. Commitments of Traders. Dostupné z WWW: . 54)U.S. Commodity Futures Trading Commission [online]. 2011 [cit. 2011-03-03]. Explanatory Notes. Dostupné z WWW: . 55)U.S. Energy Information Administration [online]. 2011 [cit. 2011-03-03]. EIA Countries - Saudi Arabia - Analysis. Dostupné z WWW: . 56)WILLIAMS, James L. WTRG Economics [online]. 2007 [cit. 2010-09-20]. Crudeoilprice4774opec. Dostupné z WWW: 84
. 57)WILLIAMS, James L. WTRG Economics [online]. 2007 [cit. 2010-09-20]. crudeoilprice7381. Dostupné z WWW: . 58)WILLIAMS, James L. WTRG Economics [online]. 2007 [cit. 2010-09-20]. History and Analysis -Crude Oil Prices. Dostupné z WWW: . 59)WILLIAMS, James L. WTRG Economics [online]. 2007 [cit. 2010-09-20]. Oilprice1869. Dostupné z WWW: . 60)WILLIAMS, James L. WTRG Economics [online]. 2007 [cit. 2010-09-20]. Oilprice1947. Dostupné z WWW: .
DOKUMENTÁRNÍ FILMY 61)McCORMACK, Ray. Až dojde ropa – drsné varování. LAVA Productions AG, 2006
DATOVÉ SOUBORY 62) Statistical Review BP 6/10
85
SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1 : Ropa podle stupnice API ................................................................................................ 12 Tabulka č. 2 : Rozdělení ropy podle obsahu síry .............................................................................. 13 Tabulka č. 3 : Vybrané ropné standardy .............................................................................................. 14 Tabulka č. 4 : Energetická návratnost je pro různé druhy surovin následující .................... 15 Tabulka č. 5: Ověřené zásoby ropy v miliardách barelů................................................................ 42 Tabulka č. 6: Nejvýznamnější světová naleziště podle stavu zásob .......................................... 45 Tabulka č. 7: Vývoj 2 long full kontraktů 15. 3. 2011-18. 3. 2011 ............................................. 71
86
SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Vývoj ceny ropy 1861-2009 .................................................................................................. 18 Graf č. 2: Vývoj průměrné ceny ropy 1869-2009............................................................................. 20 Graf č. 3: Vývoj ceny ropy 1947 - 2009 ................................................................................................ 21 Graf č. 4: Vývoj ceny ropy s vlivem Blízkého východu 1947-1973 ........................................... 22 Graf č. 5: Týdenní uzavírací kurzy WTI, Arabic Light a Brent 1989-2011 ............................. 24 Graf č. 6: Týdenní uzavírací kurzy WTI, Arabic Light a Brent 17. 9. 2010-18. 3. 2011 ..... 25 Graf č. 7: Průměrná cena americké ropy 1861-1911 ..................................................................... 29 Graf č. 8: Vývoj průměrné ceny ropy 1911-1972............................................................................. 36 Graf č. 9 : Vývoj ceny ropy 1970 - 2000 ............................................................................................... 38 Graf č. 10: Vývoj ceny ropy 1973-1981 ............................................................................................... 55 Graf č. 11: Otevřené pozice na ropu na trhu NYMEX 9. 5. 2006-15. 3. 2011 ......................... 68 Graf č. 12: Volatilita CLK1 ......................................................................................................................... 74
87
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1: Oblast červené linie .......................................................................................................... 34 Obrázek č. 2: Zásoby ropy vlastněné OPECem v roce 2009 ......................................................... 44 Obrázek č. 3: Ghawar ................................................................................................................................... 47
88
SEZNAM PŘÍLOH Příloha A: Ropné standardy Příloha B: Těžařské společnosti Blízkého Východu Příloha C: Největší výpadky dodávek ropy od roku 1951 Příloha D: Největší ropné katastrofy Příloha E: Nákup ropy Příloha F: Porovnání vývoje Futures, ETF a akcií
89
PŘÍLOHY Příloha A: Ropné standardy Země Abu Dhabí
Alžírsko
Angola
Argentína Austrálie/ Východní Timor Austrálie
Ázerbájdžán
Brazílie Brunej Čad Čína
Dánsko
Dubaj Egypt
Ekvádor
Název standardu Abu Bukhoosh Zakum Murban Umm Shaif Upper Zakum Algerian Condensate Saharan Blend Zarzaitine Cabinda Dalia Girassol Hungo Kissanje Blend Kuito Nemba Palanca Blend Xikomba Medanito Bayu Undan
°API 31.5
Hmot. % síry 1.90
Množství 1 000 b/d 30
40.2 39.6 36.5 32.9 63.3
1.01 0.73 1.39 1.78 0.01
250 1,200 300 550 445
Das Island Jebel Dhanna Das Island Das Island Arzew
45.7
0.10
1,350
Arzew; Bejaia; Skikda
42.8 32.5 22.6 30.8 27.8 30.5
0.06 0.13 0.49 0.34 0.65 0.38
30 270 250 250 250 250
La Skhirra, Tunisia Cabinda Dalia FPSO Girassol FPSO Kizomba FPSO Kizomba "B" FPSO
19.0 39.9 37.0
0.68 0.20 0.21
57 140 125
Kuito FPSO Malongo Terminal Palanca Terminal
34.4 34.9 55.9
0.41 0.48 0.07
70 260 56
Xikomba FPSO Puerto Rosales Liberdade FSO
Cossack Enfield Gippsland
47.7 21.7 48.7
0.05 0.13 0.91
107 40 80
Cossack Pioneer FPSO Nganhurra FPSO Westernport
Northwest Shelf Condensate Azeri (BTC) Azeri Light Shah Deniz Condensate Marlim Champion Seria Light Doba Daqing Liuhua Nanhai Light Panyu Peng Lai Shengli Siri DUC South Arne Dubai Belayim Blend Suez Blend
61.2
0.01
82
Withnell Bay
34.8 34.9 47
0.15 0.15 0.03
400 200 40
Ceyhan Supsa, Batumi Ceyhan
19.6 28.7 36.2 21.1 32.2 22.7 40.1 28-32 21.8 24.2 38.1 33.6 37.71 30.4 27.5
0.67 0.13 0.08 0.10 0.11 0.20 0.06 <0.25 0.29 0.84 0.22 0.26 0.21 2.13 2.40
460 110 80 185 900 256 100 50 27 535 20 300 41 90 150
Marlim FPSO Seria Seria Kome Kribi 1 FSO Dairen (Dalian) Nanhai Sheng Li FPSO Nan Hai Fa Xian FPSO Panyu FPSO Peng Lai FPSO Qingdao (T'sing Tao) Siri Fredericia South Arne Fateh Wadi Feiran
30.8
1.49
324
Ras Shukheir
19 23.8
2 1.40
158 331
Esmeraldas Balao Terminal (Esmeraldas)
Napo Oriente
Nákladní přístav Abu al-Bukhoosh
Další názvy ABK, Abu alBukhoosh Lower Zakum Abu Dhabi
Arzew, Hassi Messaoud. El Borma Malongo, Takula
Kizomba A Kizomba B
Rio Negro
Wanaea-Cossack Bass Strait, Gippsland Blend NWS Condensate
SLEB Taching
Fateh El Morgan, Gulf of Suez
Gabon Indonésie
Írán
Irák Jemen Kamerun Kanada
Katar
Kazachstán
Mandji Rabi Light Ardjuna Belanak Cepu Cinta
29.5 36.8 38 47.8 32 31.1
1.10 0.12 0.09 0.02 0.15 0.09
60 90 27 20 40 40
Cape Lopez Cape Lopez Ardjuna Belanak FPSO Cepu FSO Cinta
Duri Handil Minas
20.8 43.9 35.3
0.20 0.05 0.09
199 60 284
Dumai Senipah Dumai
Senipah West Seno Widuri Doroud Foroozan Blend
51.9 38 33.2 34 29.7
0.03 0.12 0.07 2.5 2.34
35 25 45 140 500
Senipah Santan Widuri Kharg Island Kharg Island
Iran Heavy Iran Light
30.2 33.1
1.77 1.50
Lavan Blend
34.2
1.93
98
Lavan Island
Nowruz/Soro ush Sirri Basrah Blend Kirkuk Marib Masila Kole Albian Heavy (Athabasca) Bow River Cold Lake Hibernia Premium Albian (Athabasca) Syncrude Sweet Blend
18-19
3.4-3.5
190
Kharg Island
33.4 34.4 35.8 48.4 31.4 32.1 19.6
1.81 2.10 2.06 0.08 0.54 0.33 2.10
101 1,400 400 75 175 55 120
24.7 21.2 35.8 35.5
2.10 3.70 0.40 0.04
600 157 152 30
30.533.6
0.070.13
223
33.2 20.3
0.48 3.43
77 243
Alberta Oil Sands Pipeline; Enbridge Pipeline; Trans Mountain Pipeline Whiffen Head Hardisty
29.8 26.51 41.1 57.95
0.32 2.49 1.22 0.23
100 110 300 50
SeaRose FPSO Al Shaheen Platform Umm Said Ras Laffan
35.8 41.6 43.3 44.7
1.47 0.73 0.59 0.81
340 120 650 200
Halul Island Novorossiysk Yuzhnaya Ozereevka Novorossiysk, Odessa
42-48 41.2 29.2 43.8 27.36
0.80 0.11 0.50 0.11 0.27
75 200 62 126 150
Ceyhan Yuzhnaya Ozereevka, Batumi Covenas Colombian Blend Covenas Cusiana Light Djeno Emeraude
Terra Nova Western Canada Select White Rose Al Shaheen Dukhan NFC II Qatar Marine Aktobe CPC Blend Karachaganak
Kolumbie Kongo (Brazzaville)
Condensate Kashagan Kumkol Cano Limon Cusiana Djeno
1,500 1,000
Kharg Island Kharg Island
Arjuna
Cinta Blend, Intan-Cinta
SLC, Sumatran Light, Sumatran Light Export Blend
Widuri Blend Cyrus, Darius, Fereidun, Forouzan Gachsaran Agha Jari, Iranian Light Rostam, Salman, Sassan
Sirri Island Sirri Heavy Basrah Oil Terminal Ceyhan/Botas, Turkey Ras Isa Alif Ash Shihr Kole Corridor Pipeline; Enbridge Pipeline, Express Pipeline; Trans Mountain Pipeline Enbridge Pipeline Westridge Terminal Whiffen Head Corridor Pipeline; Enbridge Pipeline, Express Pipeline; Trans Mountain Pipeline SSB
Qatar Land North Field Condensate II
Kuwait Libya
Malajsie
Mauritánie Mexiko
Neutrální Zóna Nigérie
Norsko
Omán Papua Nová Guinea Pobřeží Slonoviny Rovníková Guinea
N'Kossa Kuwait Al-Jurf Amna Bouri Brega El Sharara Es Sider Sarir Sirtica Zueitina Bintulu Condensate Dulang Kikeh Labuan Miri Tapis Chinguetti Isthmus Maya Olmeca Khafji Wafra Amenam Blend Antan Blend Bonga Bonny Light Brass River EA Erha Escravos
41.0 30.5 30.0 36 26.3 39.8 43.1 36.3 37.6 42.2 41.5 69.3
0.04 2.55 1.90 0.17 1.91 0.20 0.07 0.44 0.16 0.40 0.31 0.03
130 2,370 40 30 60 120 298 529 300 105 80 92
N'Kossa Mina al-Ahmadi Farwah FPSO Ras Lanuf Bouri Marsa El Brega Zawia terminal Es Sider Marsa El Hariga Marsa El Brega Zueitina Bintulu
37.6 34.9 32.0 32.3 45.2 28.3 33.4 21.8 39.3 28.5 24.5 39.7
0.05 0.11 0.09 0.08 0.03 0.49 1.25 3.33 0.79 2.85 3.80 0.81
20 120 100 75 300 41 802 2,390 235 300 240 189
26.4 29.1 33.61 34.6 35.1 31.8 34.4
0.27 0.26 0.14 0.22 0.08 0.21 0.15
63 200 495 198 116 150 306
Forcados
30.4
0.18
406
Oso Condensate Pennington Qua Iboe Yoho Asgard Balder Draugen Ekofisk Grane Gullfaks
47.4
0.05
63
Dulang FSO Kikeh FPSO Labuan Miri Miri Light Tapis Pulai, Tapis Blend Berge Helene FPSO Dos Bocas, Salina Cruz Cayo Arcas, Salina Cruz Dos Bocas Ras al-Khafji Mina Saud Ratawi Unity FSO/Odudu Terminal Knock Taggart FPSO/Antan Terminal Bonga FPSO Bonny Nigerian Light Brass River Terminal Brass Blend Sea Eagle FPSO Erha FPSO Escravos Nigerian Light Gulf, Escravos Light Forcados Nigerian Export Blend Qua Iboe
35 35.2 39.4 48.9 30.1 40.8 37.7 19 36.4
0.08 0.12 0.07 0.08 0.48 0.14 0.21 0.85 0.27
51 383 150 180 137 83 536 221 249
Heidrun Norne Oseberg Sleipner Condensate Statfjord
25 30.8 37.8 60.39
0.52 0.22 0.26 0.02
140 128 246 56
39.7
0.24
289
Troll Oman Kutubu
31.14 33.34 46.6
0.21 1.04 0.04
272 700 45
Mongstad, Statfjord Platform Mongstad Mina Al Fahal Kumul
Baobab
23
0.390.46 0.02
48
Baobab FPSO
70
Punta Europa
Alba
53.0
Pennington Terminal Qua Iboe Falcon FPSO Asgard Platform Balder FPSO Draugen Terminal Tees River, Teesside, UK Sture Gullfaks Terminal, Mongstad Mongstad Norne FPSO, Mongstad Sture Karsto
Amal
Libyan Light
Pennington Light Qua Iboe Light
Oseberg Blend
Iagifu, Kutubu Light
Rusko
Saúdská Arábie
Súdán
Sýrie
Turkmenistán USA
Velká Británie
Ceiba New Zafiro Blend Siberian Light Sokol Urals
0.57 0.26
40 245
Sendje Ceiba FPSO Serpentina FPSO
35.1
0.57
100
Tuapse
37.9 31-32
40 8,500 33 1,400
DeKastri Primorsk, Novorossiysk, Odessa Molikpaq-Prigorodnoye Ras Tanura
Vityaz Arab Extra Light Arab Heavy
34.6 38.4
0.23 0.81.8 0.22 1.16
27.5
2.92
1,200
Juaymah, Ras Tanura
Arab Light
32.7
1.80
5,000
Arab Medium Arab Super Light
31.8 50.6
2.45 0.04
1,200 250
Juaymah, King Fahd, Ras Tanura Juaymah, Ras Tanura King Fahd
Dar Blend Nile Blend
26.42 33.9
0.12 0.06
75 460
Al-Khayr Port Sudan
Souedieh
24.1
3.90
170
Banias, Tartous
Syrian Light
37.7
0.74
200
Banias, Tartous
Turkmen Blend Alaska North Slope Heavy Louisiana Sweet Light Louisiana Sweet Mars Blend Southern Green Canyon West Texas Intermediate West Texas Sour Alba Beryl Brent Blend Captain Clair Flotta Foinaven Forties Harding
33.0
168
Aladzha, Okarem
31.9
0.150.29 0.93
822
Alaska Marine Terminal
ANS
32.6
0.37
500
Empire, Louisiana and Fourchon, Louisiana
HLS
36.4
0.13
300
St. James, Louisiana
LLS
30.5 30.4
1.81 2.24
400 155
Clovelly, Loop Port Arthur and Texas City, Texas
38.7
0.45
340
Cushing, Midland
WTI
31.7
1.28
700
Midland, Texas
WTS
19.7 37.5 37.9 19.2 23.7 35.4 26.8 44.1 20.7 45 25.5 37.5 26
1.15 0.42 0.45 0.70 0.44 1.22 0.37 0.19 0.59 0.21 0.47 0.32 1.55
59 49 236 50 23 69 57 564 30 29 83 41 180
Cromarty Firth Beryl Sullom Voe Captain FPSO Sullom Voe Flotta Flotta West Hound Point Cromarty Firth Liverpool Bay Platform Sullom Voe Triton FPSO TAEJ-Jose Platform
16.5 10.1 16 30 19-25
2.53 5.70 3.34 0.88 2.90
500 116 105 450 104
La Salina Bajo Grande TAEJ-Jose Platform Puerto La Cruz TAEJ-Jose Platform
Liverpool Bay
Venezuela
29.9 29.5
Schiehallion Triton Ameriven -Hamaca BCF-17 Boscan Cerro Negro Mesa-30 Petrozuata
Sakhalin I Sakhalin II Berri, Shaybah Blend. Arabian Heavy, Safaniyah Arabian Light Arabian Medium Arabian Super Light, Arabian Ultra Light Sudan Blend, Sudanese Blend, Unity Souedieh Blend, Suwaidiyah Syrian Export Blend
Ninian
Loyal
Furrial-30
Vietnam
Sincor Tia Juana Light Bach Ho Rang Dong Su Tu Den
30-32 31.9
0.13 1.18
150 240
TAEJ-Jose Platform La Salina
Tia Juana Livano
33.8 37.7 36
0.08 0.05 0.04
220 55 50
Bach Ho Platform Rang Dong FPSO Su Tu Den Terminal
White Tiger Dawn Black Lion
Pramen: Energy Intelligence [online]. 2007 [cit. 2010-04-29]. The Crude Oils and their Key Characteristics Dostupné z WWW: .
Druhý pramen: MeGlobalOil [online]. 2010 [cit. 2010-04-29]. IMO 13 H MARPOL Regulation. Dostupné z WWW: .
Příloha B: Těžařské společnosti Blízkého Východu Společnost
Vlastníci
Podíl
Aramco Saudi Arabia
Exxon
30 %
Mobil
10 %
Chevron (Socal)
30 %
Texaco
30 %
British Petroleum
50 %
Gulf
50 %
British Petroleum
23.75 %
Shell
23.75 %
Compagnie Francaise des Petroles
23.75 %
Exxon
11.875 %
Mobil
11.875 %
ostatní
5%
British Petroleum
40 %
Shell
14 %
Gulf
7%
Exxon
7%
Texaco
7%
Chevron
7%
Mobil
7%
Compagnie Francaise des Petroles
6%
Ostatní
5%
British Petroleum
23.75 %
Shell
23.75 %
Compagnie Francaise des Petroles
23.75 %
Exxon
11.875%
Mobil
11.875%
ostatní
5%
British Petroleum
66 %
Compagnie Francaise de Petroles
33 %
Chevron
50 %
Texaco
50 %
Kuwait Oil Co.
Iraq Petroleum
Iran Consortium
Abu Dhabi Petroleum Co.
Abu Dhabi Marine Areas
Bahrain Petroleum Co.
Pramen: RIVERA, David. Final Warning : A History of the New World Order [online]. Oakland, California : CONSPIRACY BOOKS, 1994 [cit. 2011-04-01]. The Seven sistrers, s. 536 . Dostupné z WWW: .
Příloha C: Největší výpadky dodávek ropy od roku 1951 datum
počet měsíců
- 4
průměrné snížení důvod hrubých dodávek milióny barelů za den 0,7 Znárodnění íránských naftových polí 1. května, následovaly nepokoje a stávky. 2,0 Suezská krize.
- 3
0,7
Spory o platby za tranzit přes Sýrii.
- 2
2,0
Šestidenní válka.
- 9
1,3
- 5
0,6
- 2
0,5
- 6
2,6
- 2
0,3
1
0,7
Libyjské spory o cenu; poškození transarabského ropovodu. Spory o znárodnění francouzských ropných majetků v Alžírsku. Nepokoje v Libanonu; poškození tranzitních zařízení. Říjnová Jomkipurská válka; arabské ropné embargo. Občanská válka v Libanonu; přerušování iráckého exportu. Poškození ropných polí v Saudské Arábii
- 6
3,5
Íránská revoluce.
- 3
3,3
Propuknutí irácko-íránské války.
- 3
2,1
Stávky a nepokoje ve Venezuele.
– 6
0,3
Nepokoje v Nigerii.
- 19
1,0
Intervence v Iráku a následné nepokoje.
březen 1951 říjen 1954 listopad 1956 březen 1957 prosinec 1966 březen 1967 červen 1967 srpen 1967 květen 1970 leden 1971 duben 1971 srpen 1971 březen 1973 květen 1973 říjen 1973 březen 1974 duben 1976 květen 1976 květen 1977
- 44
listopad 1978 duben 1979 říjen 1980 prosinec 1980 prosinec 2002 únor 2003 březen 2003 srpen 2003 březen 2003 září 2004
Pramen: KREJČÍ, Oskar. Britské listy [online]. 11.7.2009 [cit. 2011-03-03]. Geopolitika a energetická bezpečnost USA. Dostupné z WWW: .
Příloha D: Největší ropné katastrofy
Pramen: ŠTEFAN, Petr. IDNES.cz [online]. 3.8.2010 [cit. 2011-03-06]. Únik z vrtu v Mexickém zálivu je druhou největší ropnou zkázou dějin. Dostupné z WWW: .
Příloha E: Nákup ropy
Pramen: aplikace e-broker
Pramen: aplikace e-broker
Příloha F: Porovnání vývoje Futures, ETF a akcií
Pramen: data z programu thinkorswim
