Analýza vlivu světových cen kakaa na ceny a produkci kakaa v Ghaně

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Analýza vlivu světových cen kakaa na ceny a produkci kakaa v Ghaně Bakalářská práce

Autor: Veronika Schmidtová Vedoucí práce: Ing. Samuel Antwi Darkwah, Ph.D. Brno, 2014

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem práci „Analýza vlivu světových cen kakaa na ceny a produkci kakaa v Ghaně“ vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si žádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvěk na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.

V Brně dne:

Podpis ……………………………...

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Samuelovi Antwi Darkwahovi , Ph. D. za odborné vedení, konzultace, praktické rady a čas, který mi během zpracování této práce věnoval. Chtěla bych také poděkovat Ing. Barboře Dudové za konzultaci stylistické stránky práce. V neposlední řadě děkuji všem mým přátelům a rodině, kteří mě podporovali v průběhu celého studia.

ABSTRAKT SCHMIDTOVÁ V., Analýza vlivu světových cen kakaa na ceny a produkci kakaa v Ghaně. Bakalářská práce. Brno, 2014. Cílem této bakalářské práce je analyzovat vliv světových tržních cen kakaa na ceny a produkci kakaa v Ghaně. Teoretická část práce definuje zprvu mezinárodní obchod a jeho význam a vývoj ve světě. Dále je specifikován mezinárodní obchod s agrárními komoditami, zejména jeho podmínky a světová struktura. Následně je stručně popsán mezinárodní obchod s kakaem. Praktická část zpočátku charakterizuje Ghanu z pohledu agrárního sektoru, obchodu a politiky. Dále je popsána komoditní vertikála kakaa. Závěr práce je věnován samotné analýze vlivu světových cen kakaa na ceny kakaa v Ghaně a jeho produkci. Analýza a její výsledky jsou následně diskutovány spolu s návrhy a doporučeními. Klíčová slova: Mezinárodní obchod, komoditní vertikála, kakao, ceny kakaa, Ghana

ABSTRACT SCHMIDTOVÁ V., Analysis of the impact of international prices of cocoa on the prices and production of cocoa in Ghana. Bachelor thesis. Brno, 2014. The aim of this bachelor thesis is to analyse the impact of international cocoa market prices on prices and production of cocoa in Ghana. The theoretical part of the thesis at first defines international trade and its importace and evolution in the world. Subsequently the international commodity trade is specifik, especially its terms of trade and world structure. After that the cocoa international trade is briefly introduced. The practical part at firn characterize Ghana from the perspective of agrarian sector, trade and policy. Subsequently cocoa commodity chain is described. The last part of the thesis is the analysis of the impact of international prices of cocoa on prices of cocoa in Ghana and its production. The analysis and its results are then discussed together with further suggestions and recommendations. Key words: International trade, commodity chain, cocoa, prices od cocoa, Ghana

SEZNAM ZKRATEK ICCO

International Cocoa Organization Mezinárodní organizace pro kakao

LBCs

Licensed Buying Companies Licencované nákupní společnosti

FOB

Free on Board Vyplaceně na palubu lodi

CODAPEC

Cocoa Disease and Pest Control Project Projekt na kontrolu onemocnění a postřiků kakaa

UNCTAD

United Nations Conference on Trade and Development Konference OSN o obchodu a rozvoji

ADM

Archer Daniels Midland

PPRC

Producer Price Review Committee Výbor pro ohodnocení ceny pro pěstitele

HDP

Hrubý domácí produkt

EHS

Evropské hospodářské společenství

WTO

World Trade Organization Světová obchodní organizace

ESVO

Evropské společenství volného obchodu

OECD

Organisation for Economic Co-operation and Development Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

GATT

General Agreement on Tariffs and Trade Všeobecná dohoda o clech a obchodu

ERP

Economic Recovery Program Program ekonomické obnovy

SAP

Structural Adjustment Program Program strukturální obnovy

OBSAH 1 Úvod............................................................................................................................. 10 2 Literární rešerše ........................................................................................................... 11 2.1 Mezinárodní obchod a jeho význam ..................................................................... 11 2.2 Vývoj mezinárodního obchodu ............................................................................. 12 2.3 Mezinárodní dělba práce ....................................................................................... 15 2.4 Liberalizace obchodu a její dopad ........................................................................ 16 2.5 Podmínky obchodu ............................................................................................... 17 2.5.1 Celní sazby..................................................................................................... 17 2.6 Teritoriální struktura světového obchodu ............................................................. 20 2.7 Komoditní struktura světového obchodu .............................................................. 21 2.8 Mezinárodní obchod s agrárními komoditami ...................................................... 24 2.8.1 Vývoj obchodu s agrárními komoditami ....................................................... 26 2.8.2 Ceny agrárních komodit................................................................................. 27 2.9 Mezinárodní obchod s kakaem ............................................................................. 29 2.9.1 Podmínky mezinárodního obchodu s kakaem ............................................... 30 3 Cíl a metodika .............................................................................................................. 32 4 Vlastní práce ................................................................................................................ 33 4.1 Ghana: představení země ...................................................................................... 33 4.1.1 Socioekonomická struktura............................................................................ 33 4.1.2 Agrárně sociální struktura .............................................................................. 34 4.2 Agrární obchod Ghany.......................................................................................... 35 4.3 Vývoj obchodní politiky Ghany ........................................................................... 37 4.4 Kakao: představení komodity ............................................................................... 38 4.4.1 Původ a rozšíření ........................................................................................... 38

4.4.2 Hlavní produkční oblasti ................................................................................ 38 4.5 Mezinárodní obchod s kakaem ............................................................................. 39 4.6 Komoditní vertikála kakaa v Ghaně ..................................................................... 40 4.7 Mezinárodní obchod s kakaem v Ghaně ............................................................... 41 4.8 Tvorba cen kakaa v Ghaně.................................................................................... 44 4.9 Vzájemný vztah mezinárodních cen kakaa a cen kakaa v Ghaně......................... 46 4.9.1 Vývoj mezinárodních cen kakaa a faktory na tento vývoj působící .............. 46 4.9.2 Vývoj mezinárodních cen kakaa pro sledované období 2001 – 2011 ........... 47 4.9.3 Vývoj výkupních cen kakaa pro sledované období 2001 – 2011 .................. 48 4.9.4 Vliv světové ceny kakaa na cenu pro stát a pro pěstitele 2001 - 2011 .......... 51 4.10 Vzájemný vztah mezinárodních cen kakaa a produkce kakaa v Ghaně ............. 52 4.10.1 Vývoj produkce............................................................................................ 52 4.10.2 Vliv cen kakaa na produkci kakaa v Ghaně ................................................. 53 4.10.3 Vliv světové ceny kakaa a zisku pěstitele na produkci kakaa v Ghaně ve sledovaném období 2001 – 2011 ............................................................................ 54 5 Diskuse a doporučení ................................................................................................... 57 6 Závěr ............................................................................................................................ 59 7 Seznam literatury ......................................................................................................... 60 Knižní zdroje............................................................................................................... 60 Dokumenty a studie v elektronické podobě ................................................................ 61 Webové stránky .......................................................................................................... 64 8 Seznam Grafů, obrázků a tabulek ................................................................................ 65 Seznam grafů .............................................................................................................. 65 Seznam obrázků .......................................................................................................... 65 Seznam tabulek ........................................................................................................... 66

Přílohy............................................................................................................................. 67 Příloha č. 1: Produkční oblasti kakaa...................................................................... 67 Příloha č. 2: Výnosy hlavních zemí produkujících kakao v tisících tunách ........... 68 Příloha č. 3: Komoditní vertikála kakaa v Ghaně ................................................... 69 Příloha č. 4: Srovnání průměrných mezinárodních měsíčních cen kakaa s cenou pro státní podnik Cocobod a pro pěstitele v Ghaně ...................................................... 70 Příloha č. 5: Vliv světové ceny kakaa na produkci kakaa v Ghaně ........................ 70 Příloha č. 6: Vliv zisku pěstitele na produkci kakaa v Ghaně ................................ 71

1 ÚVOD Dnešní doba je výsledkem globalizace, která je charakteristická vzájemnou propojeností světa napříč všemi sférami globalizačních trendů a procesů. Ekonomická dimenze patří v tomto případě k jedné z rozhodujících. Ekonomická globalizace je především charakterizována vzájemnou závislostí jednotlivých zemí z globálního hlediska, založené na rostoucím toku mezinárodních transakcí zboží a služeb. K těmto transakcím neodmyslitelně patří mezinárodní obchod se základními agrárními komoditami. Tato práce pojednává o problematice mezinárodního kakaa z hlediska světových tržních cen a jejich vlivu na ceny a produkci kakaa v Ghaně. Teoretická část je literární rešerší hodnotící zejména vývoj a význam mezinárodního obchodu. Je zaměřena především na postupnou liberalizaci, která umožnila propojenost globálního Severu a Jihu. Určitá část je věnována charakteristice mezinárodního obchodu s agrárními komoditami. Z tohoto hlediska je nastíněn zejména význam třetích zemí, jakožto hlavních producentů primárních komodit. Praktická část této práce je věnována samotné analýze. Zprvu jsou nastíněny základní informace o Ghaně zejména z ekonomicko-agrárního hlediska. Je zde popisován význam agrárního sektoru pro ekonomiku země a jeho charakteristika. Značná část je zaměřena na význam obchodu s kakaem, a to zejména z hlediska jeho struktury, podmínek a hospodářského významu. Vlastní analýza zobrazuje souvislosti mezi tržní světovou cenou kakaa a cenou, která se dostává státu a samotným pěstitelům. Díky korelačnímu koeficientu je zobrazena závislost těchto cen a také jejich vliv na objem produkce. Práce poukazuje na význam kakaa jako agrární komodity pro hospodářství Ghany, ale také na značné nedostatky při přerozdělování zisku. V závěru práce jsou výsledky analýzy diskutovány a spolu s nimi navržena doporučení. Praktická část práce je doplněna o tabulky a grafy pro lepší přehlednost získaných dat a prezentaci výsledků.

10

2 LITERÁRNÍ REŠERŠE 2.1 Mezinárodní obchod a jeho význam Transakce a výměny jsou základním fenoménem lidské činnosti po celém světě už od počátku jeho existence. I v nejodlehlejších vesnicích zaostalých zemí se lidé pravidelně scházejí na trzích, aby směnili zboží ať už za účelem zisku finančního, nebo majetkového. V afrických vesnicích může být příkladem směny zemědělská plodina za látky nebo šperky (Todaro, Smith, 2011, s. 575). „Světová ekonomika vznikala v průběhu 16. – 19. století. Definitivně se dotvořila až na poměrně vysokém stupni rozvoje národních ekonomik, během poslední třetiny 19. století, kdy již existovaly výrobně uzavřené a ekonomicky samostatné státní útvary. Na konci 19. století byl ve většině zemí světa rozvinut kapitalistický (tržní) ekonomický systém a zároveň vrcholila koloniální dělba práce. Světová ekonomika se tedy zformovala

jako

ekonomika

kapitalistická,

založená

na

nerovných

vztazích

a neekvivalentní směně mezi jednotlivými zeměmi.“ (Peprný, Stejskal, 2011, s. 6). Mezinárodní obchod hraje nezaměnitelnou roli v rozvíjejícím se světě zejména s příchodem globalizace. V posledních letech je spousta pozornosti věnována otázkám obchodu a rozvoje v souvislosti s rozmachem exportu Východní Asie. Tchaj-wan, Jižní Korea a další Východoasijské ekonomiky propagovaly tuto strategii vývozu, která byla úspěšně následována jejich sousedem, Čínou. Zatímco asijské státy se rozvíjí, na druhé straně od nich stojí Afrika, Blízký Východ a Latinská Amerika, které tvoří HDP států primárně pouze z exportu základních nezpracovaných komodit. Těmi jsou obvykle káva, bavlna, kakao, cukr, palmový olej, bauxit a měď, vyjma zemí Perského zálivu, které čerpají hlavní příjmy z těžby a produkce ropy a ropných produktů, což těmto státům zajišťuje zhruba 70 % státních příjmů (Todaro, Smith, 201, s. 567). Závislost zemí na exportu primárních zemědělských komodit je problém nejvíce se týkající Subsaharské Afriky, kde trh i výkupní ceny jsou většinou nestabilní a státní hospodářství je tedy existenčně závislé na poptávce zvenčí. V Africe může být příkladem Nigérie, jejíž 95% zisk plyne z exportu ropy. Ostatním zemím plynou zhruba

11

dvě pětiny zisku z produkce základních agrárních komodit a státy jsou často orientovány na vývoz dvou nebo tří těchto komodit, protože pro ně představují největší státní zisk (Todaro, Smith, 2011, s. 567,568). Dle UNCTAD Secretariat, 1982 bylo roku 2006 z celkového počtu 141 rozvojových zemí 95 z nich je více než z 50% závislá na vývozu základních komodit. A ve většině zemí Subsaharské Afriky je to závislost až 80 % (Todaro, Smith, 2011, s. 568). Nejvíce užívaným termínem v kontextu rozvoje, obchodu a mezinárodní politické ekonomie je v dnešní době globalizace. Globalizace je proces, který sjednocuje světové ekonomiky,

vede

k tvorbě

globální

ekonomiky

a

politiky

prostřednictvím

mezinárodních institucí, jako je Světová obchodní organizace (WTO). Globalizace mimo jiné vede také k vytváření takzvané globální kultury, kdy lidé spotřebovávají stejné druhy zboží a služeb a používají stejný jazyk pro obchod, a to angličtinu. Tyto změny také iniciují ekonomickou integraci a vedou k její podpoře. Ve svém jádru ale ekonomická globalizace poukazuje na otevřený obchod a možnost integrace ekonomik, finančních toků a přímých zahraničních investic. Toto rostoucí propojení v rámci národních vlád a firem ovlivňuje každého celosvětově, největší dopad ale zatím můžeme pozorovat v rozvojovém světě (Todaro, Smith, 2011, s. 564 – 565). Potenciální nevýhoda globalizace se může projevit ve vztahu k rozvojovým zemím v případě, kdy přistoupí na podmínky trhu a uchýlí se k roli závislých zemí vůči zemím vyspělejšího globálního severu. Někteří kritici tvrdí, že právě díky globalizaci je pro rozvojové země obtížnější vymanit se z takzvaného kruhu chudoby (Todaro, Smith, 2011, s. 565). Na druhou stranu některé rozvojové země, jako Čína a Indie, berou globalizaci jako obrovskou příležitost, aby se prosadily a integrovaly do světového ekonomického systému a díky počtu jejich obyvatel tím i částečně snižují mezinárodní nerovnost (Todaro, Smith, 2011, s. 566).

2.2 Vývoj mezinárodního obchodu Obchod představuje stále hlavní formu mezinárodní ekonomické spolupráce a propojenosti. Světový obchod je v současnosti nejčastěji spojován s fenomény jako

12

internacionalizace a již zmiňovaná globalizace. Obojí se vyznačuje vzájemnou závislostí jednotlivých světových ekonomik a vzrůstající důležitostí mezinárodních ekonomických vztahů. Po konci druhé světové války se začíná integrovat většina světových ekonomik ještě více než kdykoli předtím. Tento integrační proces postupem času začíná vést k ustanovení specializací jednotlivých zemí a regionů postavených na světové dělbě práce, ovlivňuje jejich produkci a následně realizuje obchod s touto produkcí. Ve výsledku můžeme pozorovat zvyšující se podíl obchodu na hodnotě výsledné produkce, HDP (Svatoš a kol., 2009, s. 33). „Tempo růstu mezinárodního obchodu (exportu) dlouhodobě převyšuje tempo růstu světové produkce. V letech 1870 – 1913 průměrné meziroční tempo růstu světového exportu převyšovalo tempo růstu světové produkce o 1,3 %, v letech 1950 – 2005 pak tempo růstu exportu (v absolutním vyjádření) převýšilo tempo růstu produkce o přibližně 2,45 %. Index růstu světového vývozu dosáhl hodnoty 152,7 bodů v roce 2007 (základ 2004 = 100), ve stejné době dosáhl u průmyslově vyspělých zemí necelých 139 a u rozvojových zemí téměř 173 bodů.“ (Svatoš a kol., 2009, s. 33). Důležitým zlomem při tvorbě systému mezinárodního obchodu byla druhá světová válka. Nejenže se hospodářský systém rozdělil na dvě soustavy, a to tržní (kapitalistickou) a netržní – centrálně plánovanou (socialistickou), ale byly vymezeny také tři velké skupiny zemí: 1. Vyspělé ekonomiky – také označovány jako rozvinuté tržní ekonomiky 2. Rozvojové země 3. Centrálně plánované ekonomiky Tímto rozdělením se mezi zeměmi začíná vytvářet v prvé řadě ekonomická nerovnost, která dává počátek závislosti rozvojových zemí na vyspělých státech z hlediska obchodu s primárními komoditami (Svatoš a kol., 2009). Zatímco v období po druhé světové válce byl podíl světového exportu na světové produkci okolo 5,5 %, o 45 let později dosáhl hodnoty až 20 % (Svatoš a kol., 2009, s. 33).

13

Z následujícího grafu můžeme pozorovat rostoucí trend vývoje světového exportu, s čímž zároveň roste také hodnota HDP. Ze zobrazených dat můžeme usoudit, že rostoucí export znamená celkově rostoucí mezinárodní směnu a tím tedy i obchod.

Graf č. 1 Vývoj světového exportu a HDP v letech 1950 – 2005 Zdroj: WTO, International Trade Statistics Období od přelomu 19. a 20. století do konce první světové války bylo charakteristické zejména silným hospodářským rozvojem. Pozice jednotlivých zemí ve světové ekonomice se začaly přetvářet. Největší a nejvyspělejší ekonomikou se staly USA, ale světovému obchodu ještě nedominovaly. Tohle prvenství se jim dostalo až po skončení první světové války, kdy evropské země zaznamenaly útlum a potřebovaly hospodářskou rekonstrukci (Peprný, Stejskal, 2011, s. 6). Z poválečné krize se světová ekonomika začíná stabilizovat ve druhé polovině 20. století. Tento relativně úspěšný vývoj narušila velká hospodářská krize1 doprovázená bankovní a zejména agrární krizí (Peprný, Stejskal, 2011, s. 6). Tato krize je považována za nejvýznamnější propad 1

Velká hospodářská krize (1929 – 1933), začíná v USA po krachu na New Yorské burze v říjnu 1929

14

světové ekonomiky po druhé světové válce a někteří ekonomové ji nazývají Velkou depresí ze třicátých let 20. století (Kalínská, 2010, s. 14). Krize se velice rychle rozšířila do celého světa a jejími projevy byl hlavně prudký pokles hospodářské i zemědělské výroby, markantní nárůst nezaměstnanosti a přebytek výrobních kapacit (Peprný, Stejskal, 2011, s. 6).

2.3 Mezinárodní dělba práce Dnešní svět je svět vzájemné závislosti, ve kterém se vztahy a vazby vyvíjely v průběhu času a prostoru, a ve kterém právě toky finanční a komoditní tyto vazby posílily. Na druhou stranu je to ale také svět nerovnosti a mnozí by mohli argumentovat, že právě otázky obchodu, pomoci, půjček a dluhů vedou k prohlubování nerovnosti a vzájemné závislosti. Důležitým mezníkem, který poukazuje na světovou provázanost a vzájemné vztahy je takzvaná Brandtova komise, založena roku 1978, vedena Willimem Brandtem. Pravděpodobně nejvlivnějším článkem z této iniciativy je NorthSouth: A Programme for Survival, který upoutal zejména svojí první stranou zobrazující mapu světa rozdělenou černou čárou na bohatý sever a chudý jih (Potter et al., 2008, s. 346). Brandtova komise se zabývala řadou obchodních otázek, ta nejdůležitější se ale týkala mezinárodního měnového systému a transferu prostředků ze severu na jih a obchodních příležitostí zemí jihu (Potter, 2008, s. 346). Postupem času byla navržena iniciativa pomoci třiceti světově nejchudším zemím, a to prostřednictvím finančně technické asistence. Brandt uznal potřebu sociálních a ekonomických reforem a snížení nerovnosti v oblasti chudých zemí (Potter et al., 2008, s. 347). Brandt také poukazoval na to, aby země místo snižování omezení obchodu mezi sebou se více zaměřily na odstraňování bariér omezujících vývoz z chudších zemí. Byl vytvořen nový soubor obchodních pravidel a vyjednány nové dohody o obchodu s komoditami. Obě obchodující strany, tedy bohaté i chudé země, byly tímto urgovány k liberalizaci obchodních politik (Potter et al., 2008, s. 347).

15

2.4 Liberalizace obchodu a její dopad Během posledních dvaceti let jsme byli svědky značné liberalizace mezinárodního obchodu. Je známo, že pro rozvoj zejména nově rostoucích ekonomik to bylo značným přínosem. Tento rozvoj se týká především Číny, Indie nebo Thajska, což mělo blahý vliv také na snižování chudoby v těchto oblastech (Ackah, Aryeetey, 2012, s. 5). Liberalizací v kontextu světových ekonomik a obchodu se zpravidla rozumí odstraňování obchodních překážek tarifního i netarifního charakteru, otevírání sektorů vnitřního trhu zahraniční konkurenci a úplné odstraňování přímých i nepřímých podpor státu v ekonomických oblastech (Kalínská, 2010, s. 46). Světový obchod byl v minulosti ovládán zejména vyspělými zeměmi. Jak po druhé světové válce rostl podíl zpracovaného zboží a polotovarů na úkor obchodu se surovinami, který dominoval mezinárodní obchodní směně po velmi dlouhou dobu, a jak se podíl zpracovaných výrobků na světovém obchodu postupně zvětšoval, narůstal podíl vyspělých regionů na světovém obchodě, zatímco podíl rozvojových zemí postupně klesal. Tento vývoj byl typický pro směr světové ekonomiky až do přelomu osmdesátých a devadesátých let, kdy se charakter světové ekonomiky začínal velmi výrazně měnit. V důsledku postupné redukce ochrany jednotlivých trhů a přesunu značné části výrobních kapacit z vyspělých zemí do zemí rozvojových vzrostl objem realizovaných obchodních transakcí, což významně posílilo vzájemné obchodní vztahy řady států (Svatoš a kol., 2009, s. 35). Odstraňování obchodních bariér vede k nárůstu obchodu. Tento fakt zároveň vede ke globálnímu ekonomickému růstu, a to až do té doby, než jsou odstraněny všechny obchodní bariéry. V době, kdy zmizí všechny obchodní bariéry, se předpokládá, že neplynou žádné další zisky, ale do této doby by měl každý, alespoň teoreticky, čerpat výhody. Jestliže pak obchod každé země roste stejnou mírou jako obchod světový, předpokládá se, že i ekonomika dané země roste kontinuálně s ekonomikou světovou (George, 2010, s. 7).

16

2.5 Podmínky obchodu Je všeobecně známo, že trh je z velké míry ovlivňován různými druhy a podobami protekcionismu. Tarify a množstevní omezení, jakožto nástroje obchodní politiky, jsou obvykle doplňovány množstvím nástrojů obchodních praktik týkajících se importu a exportu zboží a komodit. Bylo kupříkladu zjištěno, že obsahují rozdělení trhů, stanovení cen, zákazy vývozu a dovozu jsou ustanoveny tak, aby se zachovaly stávající obchodní toky a bránilo vstupu nebo odrazovalo nové potencionální účastníky. Restriktivní praktiky na vnitrostátní úrovni mohou mít značný vliv na obchodní toky ve světě (UNCTAD Secretariat, 1982, s. 4). V dnešní době se předpokládá, že restriktivní obchodní praktiky se stanou tak významnými, jako jsou oficiální překážky obchodu. Zatímco tarify jsou veřejně dostupná ustanovení vlády, což znamená jejich přístup všem zainteresovaným stranám, detaily netarifních opatření jsou všeobecně méně dostupné a tudíž i jejich dopad je více nepředvídatelný (UNCTAD Secretariat, 1982, s. 4). Otázka změny relativních cen různých komodit nás přenáší do důležité dimenze problémů obchodu, s kterými se již od historie potýkaly rozvojové země. Výsledná hodnota příjmů z exportu závisí na objemu produkce k tomu určené, ale hlavně také na ceně, kterou za ni dostanou. Jestliže cena za export klesá, objem produkce musí být navýšen tak, aby byly zachovány neměnné příjmy. To samé platí pro import (Todaro, Smith, 2011, s. 573). 2.5.1 Celní sazby V období mezi lety 1947 a 1999 dochází k velké redukci celních tarifů, které výrazně ovlivňovaly podobu mezinárodního obchodu v tehdejší době. Tato redukce byla založena na jednání v rámci GATT (Svatoš a kol., 2009, s. 35). Dohoda GATT byla v říjnu 1947 podepsána 23 zeměmi a vstoupila v platnost na počátku roku 1948. Jejím hlavním obsahem v tehdejší době bylo snížení celních sazeb ve významné části světového obchodu. K roku 1988 byla dohoda podepsána 98 zeměmi světa, které tvořily zhruba 80 % světového obchodu (Kalínská, 2010, s. 103). Během osmi kol jednání, která v rámci GATT proběhla, byla značně redukována celková celní ochrana. Cla se

17

snížila především u transakcí s neagrárními komoditami. U agrárního obchodu došlo pouze k dílčí redukci obchodu omezujících opatření. Liberalizace obchodu neagrárních komodit byla tedy středem všech osmi kol probíhajících jednání, kdežto liberalizaci obchodu agrárních komodit se věnovalo pouze poslední, osmé jednací kolo. V roce 1953 činila průměrná celní zátěž 14 %, o padesát let později poklesla na 4 %, přičemž bereme v potaz existující diference mezi celními sazbami vyspělých a rozvojových zemí. Hlavním rozdílem mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi je jejich podíl na světovém obchodu (Svatoš a kol., 2009, s. 35). Tab. č. 1 Charakter jednacích kol v rámci jednání GATT/WTO

Zdroj: Vlastní návrh dle flatworldknowledge.com V tabulce můžeme mimo jiné pozorovat, že s rostoucím počtem signatářů se mimo záběr témat projednávaného kola zvyšuje i počet let nutných k úspěšnému ukončení negociací. Příkladem může být současné kolo jednání probíhající od roku 2001, přičemž počáteční diskuse bychom nalezli už na konferenci v Seattlu roku 1999. Zahájení

18

současného kola proběhlo na ministerské konferenci v Dohá. Od této doby proběhly i další konference. V rámci konference v Dohá byl vytvořen dosti ambiciózní plán zahrnující otázky liberalizace obchodu se zbožím a službami, otázky spojené s investicemi, vládními zakázkami, životním prostředím, hospodářskou soutěží apod. Tento plán se však postupně na dalších konferencích zužoval (Kalínská, 2010, s. 104). Dle údajů z roku 2006 pochází z vyspělých zemí méně než 60 % světového exportu a ze zemí rozvojových přes 40 % světového exportu. Od přelomu osmdesátých let však existuje zřetelný trend vývoje, kdy podíl vyspělých zemí klesá ve prospěch zemí rozvojových. Tento trend můžeme pozorovat v následující tabulce (Svatoš a kol., 2009, s. 36). Tab. č. 2 Vývoj hodnoty světového exportu a jeho podílu u jednotlivých regionů

Zdroj: WTO Jak je zřejmé z tabulky, podíl rozvojových zemí na světovém obchodě v posledních dvaceti letech stále roste. Jeho hodnota v roce 2006 činila kolem 37 %. Tento fakt je dán nejpravděpodobněji současným stavem světové ekonomiky, jehož charakter vypovídá o tom, že je pravděpodobně nejliberálnější v novodobé historii. Spolupráce na mezinárodní úrovni od počátku devadesátých let vzrostla více než kdy jindy a jsou také odstraňovány obchod omezující překážky. Tento trend je také znám využíváním novodobé dělby práce a mobility z celé řady výrobních faktorů (Svatoš a kol., 2009, s. 36). Během procesu určování celních sazeb pro importující země je důležité si uvědomit, že existuje celá řada dohod mezi různými zeměmi nebo skupinami zemí, které mohou uplatňovat pro obchodování se stejným výrobkem různá celní opatření. Výjimkou je devět zemí EHS (Evropského hospodářského společenství), u kterých existují speciální

19

celní preference uvedeny pro dovoz ze všech zemí ESVO (Evropské společenství volného obchodu). Detailní celní sazby se liší od země k zemi a od výrobku k výrobku (UNCTAD Secretariat, 1982, s. 5). Často bývá prohlašováno, že celní ochrana v rozvojových zemích je řádově vyšší oproti celní ochraně v zemích vyspělých. Aby mohla být tato tvrzení potvrzena, byly vypočteny průměrné nominální sazby celní ochrany u vybraných skupin rozvojových zemí. Výsledky ukazují, že tato celní ochrana zaujímá 46% celkového dovozu (UNCTAD Secretariat, 1982, s. 6). Pro každou importující zemi je rozdíl od průměru celních sazeb jinak veliký a závislý na následujících faktorech: 1. zda je dovážené zboží ošetřeno preferovaným sazebním zacházením, 2. záleží na typu dováženého zboží (různé druhy zboží čelí různým tarifním opatřením), 3. váha obchodovaného zboží v celkovém obchodním toku. V EHS jsou nejvyšší dovozní cla uvalena na zemědělská zvířata, obuv a pokrývky hlavy a optická a fotografická zařízení (UNCTAD Secretariat, 1982, s. 6).

2.6 Teritoriální struktura světového obchodu Světový obchod, nebo lépe řečeno export, je charakteristický velmi koncentrovanou teritoriální strukturou. Podíl 80 % zemí zapojených do světového obchodu se na celkové hodnotě realizovaných exportů v současné době pohybuje kolem 10 %, zatímco podíl zbývajících ekonomik, jako jsou zejména členské státy OECD, se na světovém exportu podílí většinově (Svatoš a kol., 2009, s. 36). V posledních letech se na světovém exportu nejvýznamněji podílí země Evropy a Asie. Evropa svého maximálního podílu na světovém exportu dosáhla v 70. letech 20. století. Od této doby její podíl zaznamenává klesající trend i navzdory zvyšujícím se hodnotám realizovaných obchodů. Asie naopak zaznamenává rapidní nárůst realizovaných vývozů spolu s nárůstem podílu exportů na celkovém exportu světa. Z hlediska mezinárodního obchodu se podíl Asie neustále zvyšuje, a to zejména na úkor Evropy a Severní

20

Ameriky. Na úkor Asie klesá také podíl exportu ze zemí Latinské Ameriky a Afriky (Svatoš a kol., 2009). Bezprostředně po konci druhé světové války nastupuje rozmach mezinárodního obchodu. Hlavním válkou postiženým regionem byla importující Evropa, která do té doby přijímala 45 % světového exportu. Během několika následujících desetiletí se situace zcela změnila a nejvýraznější nárůst importů je pak spojen s asijským regionem.

Podíl importu zde byl navýšen z původní hodnoty 14 % v roce 1948

na téměř 25 % objemu světových importů v roce 2006 (Svatoš a kol., 2009). Hodnota obchodu mezi světovými regiony během uplynulých více než padesáti let vzrostla hned několikanásobně (Svatoš a kol., 2009). „V rámci zahraničněobchodní směny převažují obchody uzavírané na regionální úrovni nad obchody meziregionálními. Na regionální úrovni je realizováno více než 55 % objemu světového obchodu se zbožím. Meziregionální obchod pak zahrnuje zbožové toky, jejichž podíl na hodnotě světového obchodu se pohybuje pod hranicí 45 %. Nejvýznamnější inter-regionální transfery zboží jsou realizovány mezi Asií a Severní Amerikou, Asií a Evropou, Severní Amerikou a Evropou.“ (Svatoš a kol., 2009, s. 38, 39).

2.7 Komoditní struktura světového obchodu Světový obchod se podle charakteru obchodních toků dělí zpravidla na obchod se zbožím a obchod s komerčními službami. Mezinárodní obchod se zbožím je dále členěn na obchod s primární produkcí, který zahrnuje obchod s produkty agrárního charakteru (včetně produktů z potravinářského průmyslu) a obchod s palivy a nerostnými surovinami a na obchod s produkty již zpracovanými, jako jsou zpracované nerostné suroviny, produkty chemického průmyslu, textilie a oděvy, průmyslové produkty, stroje a dopravní prostředky a polotovary (Svatoš a kol., 2009, s. 40). Tempo růstu hodnoty obchodovaného zboží převyšuje tempo růstu objemu obchodovaného zboží téměř dvojnásobně. Tento vývoj zásadně ovlivňují faktory, jako

21

je depreciace a inflace amerického dolaru, jehož prostřednictvím jsou běžně vyjadřovány hodnoty mezinárodního obchodu. Dále pak permanentně rostoucí podíl produktů s přidanou hodnotou, což má za následek růst jednotkových cen realizované mezinárodně obchodní směny. V neposlední řadě jsou to ceny základních surovin (paliva, nerostné suroviny a především zemědělské a potravinářské produkty). Prudký nárůst cen zemědělských a potravinářských produktů je způsoben zejména extrémním populačním růstem a tím pádem růstem kupní síly obyvatelstva především v rozvojových oblastech světa, co má za následek intenzivní nárůst spotřeby, který vytváří naopak tlak na růst produkce a cen (Svatoš a kol., 2009, s. 41). Tento vývoj je o to více umocněn energetickou krizí nynější společnosti 21. století, která vede ke stále většímu zájmu o alternativní zdroje energií a paliv. Jedním z těchto zdrojů může být právě agrární sektor, který generuje určité zdroje biomasy, kterou lze určitými způsoby přeměnit na paliva či tepelnou energii nebo se dá využít jako zdroj energie elektrické. Využití agrárního sektoru ale naráží na dva zásadní problémy. Prvním z nich je podřízení části produkčních zdrojů agrárního sektoru nikoli potřebám potravinářského průmyslu, ale energetického průmyslu, což povede k větší poptávce po agrární produkci, čímž v důsledku vzrostou ceny spousty agrárních komodit. Růst poptávky po agrárních produktech z hlediska energetického zdroje s sebou nese problém v tom, že růst cen potravin může velmi výrazně ohrozit životní úroveň velké části populace, zejména té v rozvojových a méně rozvinutých oblastech. Dále s rostoucí poptávkou po živočišných produktech může nastat nedostatek produktů rostlinné výroby na trhu, což se jeví jako významný problém hlavně v souvislosti s enormním růstem populace (Svatoš a kol., 2009, s. 41).

22

Graf č. 2 Komoditní struktura exportu zboží ve vybraných regionech světa Zdroj: World Trade Organization

Graf č. 3 Komoditní struktura importu zboží ve vybraných regionech světa Zdroj: World Trade Organization V grafech výše můžeme pozorovat, že komoditní struktura se v jednotlivých regionech výrazně liší. Komoditní struktura importů je až na výjimky ve všech regionech velice podobná. Ve všech zobrazených regionech mají hlavní podíl na importu zpracované

23

produkty (65 – 80 %), kdežto nejnižší je podíl agrární produkce (6 – 14 %) (Svatoš a kol., 2009, s. 42). Ve světě existují dva základní modely mezinárodního obchodu. První z nich je postaven na exportu zejména produktů prvovýroby, jako jsou paliva nebo nerostné bohatství, a je typický pro Afriku, Střední Východ, země SNS a Jižní a Střední Ameriku. Druhý model je postaven na exportu zpracované produkce a je typický pro Evropu, Severní Ameriku a Asii. V první skupině regionů exportujících zejména produkty prvovýroby export převyšuje 65 %. Naopak skupina regionů zaměřená na zpracované produkty se na exportu podílí pouze 20 procenty. Exporty jednotlivých regionů se od sebe liší zejména mírou přidané hodnoty (Svatoš a kol., 2009, s. 43).

2.8 Mezinárodní obchod s agrárními komoditami Obchod se zemědělskými komoditami hraje z historického hlediska velký podíl na celkovém obchodu a u spousty zemí hrál dominantní roli při určování zahraničních politik. Na konci devatenáctého století (pozdní 1980) 75 % exportu z celkového vývozu zemědělských produktů představovaly USA (Josling et al., 2010, s. 425). Po několik desetiletí bylo zemědělství charakterizováno jako politiku obsahující produkce nadbytků v industrializovaných zemích a v zemích rozvojových jako odvětví se stagnujícím růstem. V průběhu času ale politické reformy a světový hospodářský růst mění základy nabídky a poptávky a transformuje zemědělství na sektor řízený trhem, což poskytuje možnosti investovat. Předpokládá se, že v rozvojových zemích bude zaznamenán nárůst podílu na světové produkci a že tu bude zachycen největší růst v kontextu mezinárodního obchodu (OECD, 2013, s. 21). Již z tradičního pohledu hraje zemědělství a obchod se zemědělskými komoditami v hospodářském rozvoji pasivní a zároveň podpůrnou roli. Jeho základním úkolem bylo poskytovat levné ceny potravin a lidských zdrojů pro rozšiřující se průmyslové ekonomiky, které byly považovány za dynamický vedoucí sektor hospodářského rozvoje (Todaro, Smith, 2011, s. 417). V dnešní době se většina ekonomů zaměřených na rozvoj shoduj v tom, že zejména zemědělský sektor a hospodářství venkova

24

jsou nedílnou součástí v celkové strategii hospodářského pokroku, a to zejména v rozvojových zemích s nízkými příjmy (Todaro, Smith, 2011, s. 417). Obecně země s nízkou hladinou příjmů mají tendenci podílet se pracovní silou nejvíce právě v zemědělství. Podíl pracovní síly zde často sahá k 80 až 90 % (Todaro, Smith, 2011, s. 419). Vtah rozvojových zemí a rozvíjejících se ekonomik hraje na trhu se zemědělskými komoditami stále větší roli a očekává se, že bude měnit jeho základy (OECD, 2013, s. 40). Hlavním předpokladem je, že rozvinuté země budou primárním zdrojem nárůstu poptávky po zemědělských produktech následkem nárůstu jejich. Vyšší konzumace těchto produktů je poháněna nárůstem populace a taktéž nárůstem její koncentrace do velkých urbanizovaných center a takzvaných „mega měst“ (OECD, 2013, s. 41). Obchod se zemědělskými komoditami je také vnímám jako důležitý příspěvek a hnací síle v oblasti hospodářského růstu zejména zemí třetího světa, zmírňování chudoby a potravinové bezpečnosti (Moïsé, 2013). Využití této síly je často problémem pro rozvojové země, zejména pro ty nejméně rozvinuté, a to především z různých omezení na straně nabídky jako je nedostatečně rozvinutá infrastruktura a související obchodní překážky. Podle kvantitativních analýz je vývoz zemědělských komodit v rozvojových zemích nejvíce citlivý na kvalitu dopravy a infrastruktury. 10% zlepšení v oblasti infrastruktury zaměřené na přepravu komodit určených k obchodu by mohlo v zemích navýšit vývoz produktů až o 30 %. Další překážkou jsou tarify a vývozní cla. Dle výzkumů by snížení cel v průměru o 10 % mohlo navýšit zahraniční obchod dané komodity až o 3,7 %. Mnohé výzkumy jasně ukazují, že zkvalitnění infrastruktury a politická stabilita země by mohly rozvinout obchod s agrárními komoditami až na úroveň nejbohatších rozvojových zemí. Další hospodářské zisky z produkce agrárních komodit jsou ovlivněny dostupností vody, a to nejen pitné, ale i té k zavlažování (Moïsé, 2013). Kolaps zpracování komodit a zhoršující se podmínky obchodu spolu s rostoucími platebními a dluhovými službami a snižováním zahraničních investic zhoršovaly v mnoha rozvojových zemích možnosti přilákat země k nákupu komodit pro vývoz.

25

Tyto trendy vážně podkopaly strukturální programy sponzorované Světovou bankou a Mezinárodním měnovým fondem, které byly závislé na narůstajícím exportu (Potter et al., 2008, s. 348). Země třetího světa byly vybídnuty ke zvýšení produkce pro trhy, které mají pevně stanovenou úroveň poptávky. Příkladem může být zvýšení vývozu kakaa z Afriky, světově nejdůležitějšího producenta kakaa, což vedlo ke kolapsu světových cen.

Oxfam

navrhuje

jako

lepší

vyhlídku

pro

Afriku

založení

Afrického

diverzifikačního fondu, který by navýšil zpracování surového kakaa na lokální úrovni a redukoval protekcionistické bariéry vůči exportu produktů s přidanou hodnotou (Potter et al., 2008, s. 349). 2.8.1 Vývoj obchodu s agrárními komoditami Dekáda roku 1950 zaznamenává počátek závažného profesního zájmu o zemědělské komodity a obchod s nimi. D. Gale Johnson vydal knihu o nesouladu zahraničního obchodu USA a jejich obchodní politiky, kde jedna strana obhajovala otevřené trhy a druhá naopak hájila udržování ochranných bariér. Jeho dílo vyvolala po následujících dvacet let dopad na obchodní profesi, ne-li samotnou politiku. V té době začíná být objevována souvislost mezi obchodem s agrárními komoditami a růstem ekonomického rozvoje. V podstatě se nacházíme v období, kdy se začíná rozpadat koloniální systém a vyvíjet ekonomický rozvoj. Toto období dává také počátky politické ekonomie zemědělského obchodu (Josling et al., 2010, s. 426). Počátkem období roku 1960 se problematika obchodu s komoditami dostává do popředí mezinárodního zájmu. Můžeme pozorovat prudké navýšení ochrany zemědělského sektoru v rozvinutých zemích. Obchodní systém se potácel pod tíhou přebytků vytvořených na základě vysokých cenových podpor. Rozvojové země pozorovaly druhou stránku věci se svými žádostmi o přístup na trh (za zvýhodněných podmínek) odmítnutými silnými domácími politickými silami a jejich příjmy z vývozu potlačovanými nízkými cenami komodit na mezinárodních trzích. V tomto období došlo také k rozvoji regionálních hospodářských integrací, jako Evropská hospodářská spolupráce a Společná zemědělská politika. Obě teorie, obchodní i ekonomické, byly rychle rozvíjeny. Obchodní teorie byla stále více věnována pohybu kapitálu jakožto náhrady za obchodování se samotnými produkty (Josling et al., 2010, s. 426).

26

Období roku 1970 s sebou přináší řadu nových otázek týkajících se obchodu se zemědělskými komoditami, a to především prudký nárůst produkce ropy, který spolu s obdobími sucha v Indii, Africe a SSSR způsobil prudký nárůst komoditních trhů. Začíná se také virtuálně opouštět od Bretton-Woodského měnového systému a nestabilita komoditních trhů spolu s ostatními obchodními krizemi poukazuje na disfunkčnost domácích politik (Josling et al., 2010, s. 426, 427). Období roku 1980 je označováno jako období konfliktů napříč obchodu s komoditami a politických reforem. Začínají se ale také budovat a zdokonalovat jakési modely trhů a odhady chování vně trhů (Josling et al., 2010, 427). V tomto období dochází také k výraznému poklesu cen zemědělských komodit, mění se také role vlády v oblasti liberalizace trhu se zemědělskými komoditami (Gilbert, Varangis, 2004). Také období roku 1990 s sebou nese významné změny v rámci obchodu s komoditami. Mění se obchodní politiky, snižují se tarify na dovoz zboží s přidanou hodnotou a začínají klesat obchodní bariéry. Vrcholem tvorby tohoto mezinárodního trhu je vznik WTO, namísto původního GATT (Josling et al., 2010, s. 427). Mezitím se s vlnou globalizace mění také trh potravinářského průmyslu, což silně ovlivňuje obchod se zemědělskými produkty. Rychlý růst zpracovaných produktů a jejich vysoké hodnoty spolu s rozšiřováním maloobchodního prodeje, takzvaná druhá vlna globalizace moderní doby, vyústí ve stanovisko, kdy se již nedá hovořit o trhu farmářských produktů (Josling et al., 2010, s. 427). 2.8.2 Ceny agrárních komodit Chování cen komodit, především z hlediska trendu a volatility, zůstává předmětem značné kontroverze v akademických, politických i tržních kruzích (Spatafora, Tytell, 2009, s. 3). Jednou z nejvíce přetrvávajících otázek obchodu se zemědělskými komoditami zůstává, zda přetrvává nějaký konzistentní dlouhodobý trend v mezinárodních tržních cenách zemědělských komodit. Na jednu stranu omezení nabídky (omezená pěstební plocha) ve smyslu rostoucí poptávky (populace a příjem na obyvatele) by mohlo tlačit na navyšování cen zemědělských komodit. Na druhou stranu v případě, kdy populace

27

utrácí vysoký podíl rostoucích příjmů za zboží ne-potravinářského charakteru, ekonomický růst způsobí posun poptávky směrem od základních potravin. Důsledkem je klesající trend při vývoji cen (Josling et al., 2010, s. 428). Po několik dekád byly ceny komodit v podstatě na poklesu, a to až do přelomu 21. století. Od této doby následoval trvalý růst dosahující velmi vysoké úrovně v polovině roku 2008, i když poté opět rychle klesá a v poslední době se projevuje vysokou volatilitou (Spatafora, Tytell, 2009, s. 3). Variabilita cen v průběhu desetiletí se také dostala do popředí diskusí. Vysoké ceny zejména z období 1970 přivedl téma do popředí a nový prudký nárůst cen 2007 – 2008 obnovil obavy z ekonomických dopadů vycházejících z nestability trhu. Ceny primárních produktů na mezinárodních trzích jsou obecně více volatilní než ceny jiných produktů. Tato volatilita může být ovlivněna vlastnostmi trhu, jako jsou nabídkové šoky, výkyvy počasí nebo nemoci, anebo vládními intervencemi (Josling et al., 2010, s. 428).

Graf č. 4 Vývoj cen světových komodit Zdroj: Vlastní návrh dle Index Mundi

28

V období kolem roku 1960 se nejvíce diskutovalo, zda ekonomický systém generující zisky byl nastaven proti rozvojovým zemím. Autoři Prebish a Singer přišli nezávisle na sobě k závěru, že byl zaznamenán pokles cen zemědělských komodit v poměru k finálním výrobkům (Josling et al., 2010, s. 428). Pohyb světových cen komodit ovlivňuje různé země různě v závislosti na složení jak vývozu, tak dovozu. Mnohé země vyváží primárně pouze základní zemědělské komodity, ale naopak jsou velkými importéry energií. Boom v cenách komodit také automaticky nemusí znamenat zisky pro veškeré exportéry a újmy pro importéry té dané komodity. Abychom mohli zjistit specifika dané země v dimenzi globálních komoditních cen, musíme brát v úvahu následující kritéria: poměr vývozních cen komodity ve vztahu k dovozním cenám komodity, podíl příslušné komodity na celkovém HDP země a také její podíl na celkovém objemu obchodu země. Užití specifických podmínek obchodu dané komodity na národní úrovni nám napomáhá odhalit celý cyklus vývoje cen (Spatafora, Tytell, 2009, s. 4).

2.9 Mezinárodní obchod s kakaem Kakao

je

bráno

jako

jedna

z nejdůležitějších

zemědělských

plodin

světa,

co se mezinárodního obchodu týče. Důležitou roli hraje pro pěstitele z pohledu zisku, ale taktéž z pohledu dovozu pro zpracovatelské a konzumní země. Kakao v rámci své nabídkové vertikály protíná celé státy i kontinenty. Celý komplex produkčního procesu zahrnuje hned několik stran včetně zemědělců, nakupujících, přepravních organizací, zpracovatelů, čokoládoven a distributorů (viz kapitola 2.6.1 Komoditní vertikála kakaa). Pěstování kakaa na úrovni drobných farmářů je složitý proces vzhledem k náročnosti a náchylnosti plodiny vůči nejrůznějším aspektům včetně počasí, hmyzu a nákaz (The World Cocoa Foundation, 2012). Většina vypěstovaného kakaa stále, na rozdíl od velkých industrializovaných podniků, pochází z malých farem o rozměrech často ne větších než 2 hektary, kde jsou stále ještě používány zastaralé postupy zpracování, což značně omezuje celosvětovou poptávku (The World Cocoa Foundation, 2012).

29

Regionální ceny agrárních komodit jsou většinou určovány cenou na světové burze. V případě kakaa existují burzy dvě, New Yorská a Londýnská. Na burze v New Yorku jsou ceny určovány v amerických dolarech a od nich jsou pomocí adekvátního směnného kurzu určovány ceny v librách na burze v Londýně (The World Cocoa Foundation, 2012). Globálně je na pěstování kakaa závislých zhruba 40 – 50 milionů lidí, z toho okolo 14 milionů závisí na kakau existenčně. Tito drobní farmáři pěstují kakao z devadesáti procent na malých farmách v průměru o velikosti dvou hektarů. Světově se počet těchto farem odhaduje na 5,5 milionů. Paradoxem stále zůstává, že i přes objem produkce a obchodu této komodity stále spousta farmářů musí vyžít s prostředky rovnajícími se pouhým 2 dolarům na den, čímž se řadí do skupiny lidí žijících pod hranicí chudoby (Fairtrade Foundation, 2011). 2.9.1 Podmínky mezinárodního obchodu s kakaem Chceme-li hovořit o obchodu s kakaem jako zemědělskou komoditou, musíme jasně rozlišovat skutečné fyzické trhy a trhy budoucí, finální. Téměř veškeré kakao pocházející ze země původu je obchodováno na fyzických trzích. Fyzický trh obsahuje určitý typ obchodu, který většinu lidí napadne, když se mluví o obchodování s komoditami. Struktura a délka obchodních kanálů kakaa se liší region od regionu v rámci jedné producentské země, ale i napříč různými zeměmi (International Cocoa Organization, 2012). Na jedné straně síť obchodu zahrnuje mezi zemědělci pěstujícími kakao a vývozci ještě minimálně dva prostředníky, a to maloobchodníky a velkoobchodníky. V tomto případě maloobchodníci nakupují kakaové boby přímo od farmářů stylem, kdy jezdí od jednoho k druhému. V druhé fázi tito maloobchodníci prodávají boby velkoobchodníkům, kteří je dál prodávají již samotným vývozcům. Druhým případem obchodní sítě je situace, kdy jsou kakaové boby prodávány přímo exportérům ze zemědělských družstev, do kterých se farmáři sdružují, anebo jsou dokonce přímo vyváženy družstvem (International Cocoa Organization, 2012).

30

V odvětví produkce kakaa se můžeme setkat s takzvanými “cocoa futures contracts” což jsou smlouvy vytvářené do budoucna s cílem eliminovat rizika vzniklá následkem nepříznivých pohybů cen kakaa. Tyto smlouvy se zavazují k dodávce kakaa určitého množství a kvality na předem smluvené místo v předem smluveném čase v budoucnosti. Všechny smluvní podmínky jsou standardizovány a nastaveny předem (International Cocoa Organization, 2012). Pro kakao, jakožto jednu ze světově nejvíce obchodovatelných komodit, existují pouze dvě místa, kde mohou být nastavovány tyto obchodní smlouvy. Prvním místem je burza kakaa v Londýně: NYSE/LIFFE Futures and Options. Druhá burza, ICE Futures US, se nachází v New Yorku.

Tyto organizované burzy poskytují zázemí a obchodní

platformu, které napomáhají tvorbě vzájemných vztahů mezi exportéry a importéry. Navíc jsou tu nastavena pravidla takovým způsobem, který nabízí otevřené a konkurenční obchodní prostředí. Z toho důvodu jsou všechny nabídky prováděny prostřednictvím tzv. burzovního “Clearing House” (International Cocoa Organization, 2012). Pakliže chcete vstoupit do transakce skrze tento Clearing House, jako obchodník musíte vložit určité množství peněz, aby byl zaručen závazek vůči podmínkám smlouvy. Tento obnos je nazýván počáteční marže a představuje dvě až deset procent z celkové hodnoty vykonaného obchodu, zakázky. Jakmile je uzavřena smlouva, zakázka může vstoupit na trh. Jestliže budoucí odhady ukazují pokles na hodnotě (pokud jsou kupříkladu ceny na trhu dolů), množství peněz na účtu této marže bude také klesat odpovídajícím způsobem. Například, pokud cena kakaa poklesne o jeden dolar za tunu, je tato částka odečtena z účtů všech prodejců a přičtena na účty všech kupujících (International Cocoa Organization, 2012).

31

3 CÍL A METODIKA Cílem této bakalářské práce je analyzovat vliv světových tržních cen kakaa na ceny a produkci kakaa v Ghaně. V práci je analyzována vzájemná závislost burzovních cen kakaa a cen výkupních, které obdrží Ghana jako stát, a samotní pěstitelé. Dále je analyzován vliv světové tržní ceny a zisků pěstitelů na objem produkce kakaa v Ghaně. Práce je rozdělena do dvou částí. První je tvořena literární rešerší, která pojednává zejména o významu mezinárodního obchodu, jeho liberalizaci a vlivu na globální trh s agrárními komoditami. Literární rešerše je založena zejména na výběru a zpracování odborné literatury v kontextu s tématem závěrečné práce. Druhou částí je vlastní práce zaměřena na samotnou analýzu dané problematiky a interpretaci výsledků. Analýza dat spočívá v měření určitých statistických vlastností dat – jako je namátkou např. úroveň, variabilita, závislost, dynamika – prostřednictvím statistických charakteristik (Minařík, 2010). Vlastní analýza je aplikována na sledované období 2001 – 2011, a to zejména z důvodu dostupnosti dat. Analýza je založena na vlastním zpracování dat z oficiálních statistik dostupných zejména na ICCO, Index Mundi a Faostatu. Závislost mezinárodních tržních cen kakaa a cen a produkce kakaa v Ghaně je určena lineární regresí vyjádřenou korelačním koeficientem. Korelační koeficient měří intenzitu závislosti dvojice veličin a nabývá hodnot od -1 do +1. Hodnota -1 vykazuje pevnou negativní závislost, hodnota 0 nezávislost a hodnota +1 značí pevnou pozitivní závislost. Výsledky závislosti jsou prezentovány korelačními (též bodovými) diagramy (Minařík, 2010). Závěr práce je věnován diskusi obsahující názory autora na danou problematiku. Celkové shrnutí práce bylo provedenou syntézou. Syntéza je metoda, která jednotlivé části skládá do celku a popisuje hlavní organizační principy, jimiž se tento celek řídí v závislosti na jeho částech (Hendl, 2012).

32

4 VLASTNÍ PRÁCE 4.1 Ghana: představení země 4.1.1 Socioekonomická struktura Ghana byla první zemí v Subsaharské Africe, kam přišli Evropané kvůli obchodu. V prvé řadě kvůli zlatu, později se zájmem o otroky. Byl to také první stát v regionu, který roku 1957 dosáhl nezávislosti na Velké Británii. I přes to, že byla Ghana bohatá na nerostné suroviny, měla dobře vyvinutý vzdělávací systém a efektivní veřejné služby, propadla země korupci a špatnému hospodaření již brzy po dosažení nezávislosti (BBC Monitoring, 2014). Ghana je jednou z politicky nejstabilnějších zemí regionu západního pobřeží disponující mocí, která může řešit záležitosti v míru. Je také druhým světově největším producentem kakaa, hned po Pobřeží slonoviny, a druhým největším těžařem zlata, hned po Jihoafrické republice. Je to jedna z nejrychleji rostoucích ekonomik regionu a také nový producent ropy. Nález ropných ložisek byl ohlášen v roce 2007, ale samotná produkce začala až v roce 2010 s očekáváním velkého ekonomického boomu. (BBC Monitoring, 2014) Bohužel, tyto prostředky nejsou zdaleka tak využívány na snižování chudoby země a zvyšování životního standardu obyvatel, jak by se očekávalo, a to zejména kvůli zmiňované politické korupci (CIA, The World Factbook, 2014). Díky svým nerostným surovinám dosahuje země při současném počtu obyvatel 25 758 108 jedno z nejvyšších HDP na hlavu v africkém regionu, a to 3500 amerických dolarů. Pro srovnání DRC dosahuje pouze 400 amerických dolarů na obyvatele. Nejvyšší HDP na obyvatele v Africe má stát Gabon s 11 200 americkými dolary (CIA, The World Factbook, 2014). Ghana však i nadále zůstává poněkud závislá na mezinárodní finanční a technické pomoci. I přes těžbu nerostných surovin jako zlato, diamanty, železo, bauxit apod. země stále nejvíce exportuje kakao a subsistenční zemědělství tak představuje více než 35 % HDP a zaměstnává více než polovinu pracovní síly. Obecně růst HDP byl vysoký

33

především v době po dosažení nezávislosti, a to mezi lety 1950 – 1960. Značný pokles byl zaznamenán v roce 1964 důsledkem politické krize a roku 1983 byla ekonomika na pokraji kolapsu (Senadza, Laryea, 2012). Složení HDP dle sektorů je následující: 1. Služby: 49,8 % 2. Průmysl: 28,7 % 3. Zemědělství: 21,5 % Celková

pracovní

síla

činí

12,07

milionů

obyvatel

z celkového

počtu

25 758 108 obyvatel. Míra nezaměstnanosti činila v roce 2000 11 % a populace žijící pod hranicí chudoby byla v roce 2007 28,5 %, ovšem toto procento se daří snižovat (CIA, The World Factbook, 2013). Hlavní exportní komodity jsou historicky zlato a kakao, v dnešní době představuje velký potenciál obchod s ropou. Ostatní komodity jsou spíše těžařského rázu, a to například bauxit, železo, diamanty apod. Hlavními světovými partnery pro export jsou především země Evropské unie se zájmem o kakao, jako jsou Francie (13,6 %), Itálie (12,4 %), Nizozemsko (8,9 %) a Německo (4,3 %). Ze zemí mimo Evropu stojí za zmínku Čína se 7,4 % ghanského exportu (CIA, The World Factbook, 2014). Hlavní importní komodity byly kapitálová vybavení, rafinérské vybavení a produkty s přidanou hodnotou. Nejdůležitějším importním partnerem je Čína (25,6 %), dále pak Nigérie (11 %), USA (7 %), Nizozemsko (6,2 %), Singapur (4,5 %), Spojené království (4,1 %), Indie (4 %), údaje jsou platné k roku 2012 (CIA, The World Factbook, 2014). Je zřejmé, že import do země přesahovat roku 2013 export, tudíž můžeme tvrdit, že saldo mezinárodního obchodu bylo záporné. 4.1.2 Agrárně sociální struktura Agrární sektor Ghany je charakterizován farmáři a jejich rodinami hospodařícími z většiny na ploše o průměru dva hektary za pomoci tradičních hospodářských metod bez nákladných počátečních vstupů. Jedinou investicí jsou půda a lidský kapitál. Farmy mají všeobecně tendenci mít tyto malé rozměry kvůli používání zastaralých technologií

34

a z hlediska dědičnosti a systému půdních držav. Zemědělství tu tak nabývá vertikální formy, kdy jeden farmář vlastní několik pozemků na území vesnice nebo i státu (Bateman, 1990). Zemědělský sektor se na tvorbě HDP podílí 21,5 % (CIA, The World Factbook, 2013) ale paradoxně zaměstnává více než polovinu aktivní pracovní síly, a to 56 % (CIA, The World Factbook, 2005). Pokles zemědělského sektoru na tvorbě HDP země můžeme přisuzovat rozvoji země a postupnému přesunu k sektoru služeb. Ještě v roce 2000 se zemědělství na HDP podílelo 44%. Během následujících patnácti let, tj. k roku 2005 tento podíl klesl na 37 % (Ministry of Food and Agriculture, 2007). Hospodaření drobných farmářů představuje vcelku zhruba 80 % všech zemědělských výstupů země. Odhaduje se, že 2,74 milionů domácností vlastní farmu nebo hospodářství. Zemědělská produkce je zde obecně závislá na množství srážek (Ministry of Food and Agriculture, 2007).

4.2 Agrární obchod Ghany Ghanská ekonomika je do značné míry agrární, ostatně jako naprostá většina ekonomik rozvojových zemí. Zemědělské odvětví se podílelo na HDP země většinovým podílem až do nedávna, kdy tuto pozici převzal sektor služeb. Průběh změny v podílu hospodářských sektorů na HDP země můžeme pozorovat v grafu č. 5. Ekonomika je v dnešní době velmi otevřená obchodu orientovanému na vývoz, který představuje asi 20 % HDP, stále však nepřesahuje dovoz, který představuje asi 32 % HDP. V posledních deseti letech ale můžeme pozorovat pozitivní růst exportu, viz graf č. 6 (Senadza, Laryea, 2012).

35

Graf č. 5 Podíl hospodářských sektorů

Graf č. 6 Podíl exportu a importu na

na HDP země (%)

HDP země (%)

Zdroj: Vlastní návrh dle OECD Většina exportovaného zboží je určena pro evropský trh, přičemž největší podíl z exportu zaujímá Nizozemí. Vedoucí postavení získalo svým 11% podílem na celkovém exportu za období 2000 – 2010, což je zřejmé v grafu č. 7. Dominantní exportní komoditou je kakao, přičemž zisky z tohoto vývozu mají rostoucí tendenci, a to díky nárůstu cen a výstupů během několika posledních let. Trend růstu zisků z exportu kakaa můžeme pozorovat v grafu č. 8 (Senadza, Laryea, 2012).

Graf č. 7 Podíl exportních zemí (%)

Graf č. 8 Zisky z exportu komodit (%)

Zdroj: Vlastní návrh dle OECD

36

4.3 Vývoj obchodní politiky Ghany Předtím, než Ghana získala v roce 1957 politickou nezávislost, byl obchodní režim obecně liberální s výjimkou několika málo restrikcí. Nebyl tu žádný úmyslný tlak na podporu vývozu nebo na zásahy do obchodního procesu. To se ale změnilo po dosažení nezávislosti, kdy do čela státu vstoupil první prezident, Dr. Kwame Nkrumah, který přišel s ambiciózními plány na rychlejší tempo vývoje země (Senadza, Laryea, 2012). Nkrumah se ve svých politikách nechal inspirovat politikami bývalého Sovětského Svazu a ostatními socialistickými zeměmi, které vyžadují těžkou ruku vlády při budování hospodářského sektoru. Motivace prezidenta byla posílena myšlenkami standardních rozvojových ekonomik té doby, které věřily, že selhání trhu a ekonomiky země vyžaduje poměrně vysokou vládní intervenci do ekonomických aktivit. Vláda tedy vybudovala mnoho státních podniků v oblastech zemědělství, průmyslu a služeb. Byly vybudovány masivní projekty podporující infrastrukturu. Při této strategii ovšem tržní síla musela zůstat v povzdálí a do popředí se dostal spíše národní zájem než ekonomika celkově. Směnný kurz byl udržován nadhodnocen, aby byly možné vstupní investice do průmyslu. Zároveň ale vzrostla omezení na import finálních produktů s cílem omezit hospodářskou soutěž vzniklých odvětví. Kvůli špatně udržovanému směnnému kurzu byl export penalizován malými zisky po převedení na domácí měnu. To vedlo ke zmenšování realizovaného obchodu, na což vláda reagovala většími zásahy, omezeními a kontrolami. Roku 1966 byl prezident Nkrumah svržen, ale následky jeho politik za sebou nechávají katastrofální výsledky (Senadza, Laryea, 2012). Vzhledem k tomu, jak vypadala ekonomika země po roce 1980, byly nutné zavedení hospodářských reforem. Spolu s chudou ekonomikou zvyšovala tlak na potřebu reforem také rostoucí tlak globalizace. Ghana proto roku 1983 zahájila takzvané Economic Recovery and Structural Adjustment Programmes (ERP/SAP) pro obnovu hospodářské struktury za podpory Mezinárodního měnového fondu a Světové banky (Senadza, Laryea, 2012). Hlavním cílem těchto programů bylo více liberalizovat obchodní systém a vytvořit tržně orientovanou politiku (Ruf, 1996, s. 13). Konkrétní implementace spočívala v obnově pobídky vývozu, zlepšení vývozního směnného kurzu a alokaci

37

prioritních regionů. Díky těmto programům se podařilo snížit cla, odstranit omezení množstevních dovozů, liberalizovat domácí měnu apod. Tyto programy měly pozitivní vliv a od roku 1984 roste jak vývoz, tak dovoz (Senadza, Laryea, 2012). Tyto zásady byly dále posíleny roku 2005 s přijetím nové obchodní politiky. Ta byla nastavena v rámci Ghanské dlouhodobé strategie s vizí dosáhnout statusu středně příjmové země k roku 2012 a stát se tak vedoucí zemědělsko-průmyslovou zemí Afriky (Senadza, Laryea, 2012).

4.4 Kakao: představení komodity 4.4.1 Původ a rozšíření Kakaovník

je

důležitým

zdrojem

příjmů

pro

miliony

rodin

orientovaných

na zemědělství, zejména v rovníkové oblasti. Kakao pochází z údolí řek Amazonky a Orinoka v Jižní Americe. Jeho prvními objeviteli byli Mayové, kteří mu také dali název. Do Evropy se kakao dostalo až v 15. století, ale tím, že jeho dovoz byl silně zdaněn, si jeho konzumaci mohli dovolit pouze bohatší vrstvy obyvatel. Velké investice ze strany Velké Británie a Nizozemska spolu s výrobou první čokoládové tyčinky firmou Cadbury v roce 1842 vedly k nárůstu poptávky. Tento akt vedl také k postupnému rozšiřování pěstování kakaa, které se roku 1870 se dostává do Afriky. Dnes je Západní Afrika považována za největšího producenta kakaa se 70% podílem na globální produkci. Značná část produkce je však vykonávána za nepříznivých podmínek. Nejčastěji diskutované problémy spojené s produkcí kakaa jsou obchod s dětmi, dětská práce a financování konfliktů. Existuje ovšem mnoho dalších problémů, jako náročnost na pracovní sílu v období sklizně a odvětví výroby, špatná zdravotní a bezpečnostní opatření, nízké příjmy pro samotné zemědělce, nejasná vlastnická práva a nedostatečný přístup k úvěrům, které ovšem nejsou diskutovány s takovou vahou (Cappelle, 2009, s. 4). 4.4.2 Hlavní produkční oblasti V příloze č. 1 můžeme pozorovat světově nejvýznamnější producenty kakaa. Ačkoli tato

plodina

původem

pochází

z oblastí

Latinské

Ameriky,

v dnešní

době

je nejvýznamnějším producentem Západoafrické pobřeží. Země jako Kamerun, Pobřeží

38

slonoviny, Ghana nebo Etiopie ročně vyprodukují 2,8 milionu tun kakaových bobů, což je staví na první místo světových producentů s podílem 73 %. Ghana a Pobřeží slonoviny jsou světovými lídry v produkci kakaa. Sklizeň za období 2006/2007 činila 56% podíl světového obchodu (Cappelle, 2009).

4.5 Mezinárodní obchod s kakaem Kakao je obchodováno prostřednictvím místních a mezinárodních dodavatelských řetězců, a na trh je uváděno jako řada produktů v různých fázích zpracování. Kromě samotných bobů mohou být obchodovány polo-zpracované produkty (jako kakaový prášek, kakaové máslo, kakaová masa) nebo finální zpracované produkty, jako jsou čokoláda a ostatní cukrovinky (Cappelle, 2009). Ačkoli podíl zemí Západní Afriky, zejména Ghany a Pobřeží slonoviny, na celosvětovém obchodu s kakaem přesahuje 56 %, jejich spotřeba činí sotva 0,6 % ze spotřeby globální. Mnozí producenti kakaa nikdy čokoládu neochutnali, protože kakao, které pěstují, je primárně určeno pro export zejména na trhy Evropy, Asie a Severní Ameriky a tím, že celosvětová spotřeba čokolády zaznamenává stále rostoucí trend (Cappelle, 2009). Právě spotřebitelé určují směr trhu, který je v současné době orientován zejména na snižování cen finálních produktů. Čím dál větší tlak je vyvíjen také ze strany veřejnosti, a to v kontextu udržitelného hospodářství. To je z teoretického hlediska možné, protože v současné době dominuje světovému obchodu s kakaem několik nadnárodních společností, které mají tu moc, aby do svých obchodních aktivit zahrnuly problematiku ochrany životního prostředí, lidských práv a sociálních aspektů. To zejména

uzavíráním

smluv

s dodavateli,

kteří

nabízí

udržitelné

kakaové

a čokoládové výrobky na světový trh (Cappelle, 2009).

39

Obr. č. 1 Poptávkově orientovaný řetězec Zdroj: Bečvářová, Věra a Ivo Zdráhal, 2013 Množství celosvětové produkce v jednotlivých regionech můžeme pozorovat v příloze č. 2 na konci práce.

4.6 Komoditní vertikála kakaa v Ghaně Pěstování a produkce kakaa v Západní Africe je založeno na systému malých rodinných farem. Statistiky ukazují, že farmy svou velikostí dosahují v průměru 10 – 20 akrů. Na této ploše jsou zemědělci schopni sklidit 300 – 400 kilogramů kakaových bobů ročně, což je o 30 – 50 % méně, než ukazuje potencionální produktivita na hektar. Důvody pro tak nízkou produkci jsou různorodé. Hlavní překážkou jsou zastaralé tradiční techniky obhospodařování a nedostatkem technologií a finančních vstupů (Cappelle, 2009). Kakaový

průmysl

v Ghaně

zaměstnává

přibližně

800 000

rodin

zemědělců

rozprostřených v šesti regionech z celkových deseti (COCOBOD, 2014). Produkce kakaa generuje zisky až 2 biliony amerických dolarů ročně zahraničního obchodu a představuje hlavní příjem národního HDP (COCOBOD, 2014). Komoditní řetězec operuje na lokální i mezinárodní úrovni. Aktivity vykonávané na území produkujícího státu zahrnuje vše od samotného pěstování a produkce po export z přístavních měst. Jakmile se kakaové boby vyvezou ze země původu, přichází na řadu aktivity mezinárodního charakteru, které jsou charakterizovány hlavně zpracováním finálních produktů a jejich komerčním prodejem (Cappelle, 2009).

40

Domácí dodavatelský řetězec v Ghaně byl od roku 1947 držen pevně pod regulacemi legislativy (Cappelle, 2009).

Kakaový průmysl Ghany je tedy pevně regulován

ze strany státu, který má v tomto případě monopolní postavení (Ashitey, Rondon, 2012). Státní podnik Ghana Cocoa Board (zkráceně Cocobod) určuje cenu, prodává i nakupuje kakao, organizuje kvalitativní kontroly, reguluje celou dopravu a provádí výzkumy národního trhu s kakaem. Cocobod operuje pod Ministerstvem financí (Ashitey, Rondon, 2012). Naproti tomu v Pobřeží Slonoviny byl obchod s kakaem téměř plně liberalizován v roce 1999 a vláda tak nemá téměř žádnou kontrolu nad cenami komodity. Cílem této liberalizace bylo navýšit produkci a její efektivitu, ale také především příjmy pro zemědělce (Cappelle, 2009). Po sklizni, fermentaci a sušení jsou kakaové boby prodávány vládou schváleným překupníkům (Cappelle, 2009), anebo jedné z dvaceti šesti LBCs (licencovaných nákupních společností). Tito obchodníci platí majitelům farem minimální výkupní cenu stanovenou PPRC (výborem pro stanovování cen) (Cappelle, 2009). Dalším krokem v dodavatelském řetězci je kontrola kvality bobů zajišťovaná vládou. Překupníci poté transportují navážené zapečetěné pytle na takzvaná místa převzetí, kde je kakao prodáno státnímu Ghana Cocoa Board za cenu, kterou stanoví PPRC. Následně poté Cocobod prodává kakao vývozcům a zpracovatelům.

Grafické znázornění

komoditní vertikály kakaa je přístupné na konci práce v příloze č. 3.

4.7 Mezinárodní obchod s kakaem v Ghaně Před 25 lety byla Ghana lídrem světové produkce kakaa s podílem na trhu dosahujícím jedné poloviny. V dnešní době klesla úroveň ghanské produkce zhruba na polovinu produkce tehdejší a její podíl na trhu je pouze jedna desetina. Dnešní světovým lídrem je Pobřeží slonoviny, jehož podíl se postupem času ztrojnásobil. Důvodem, proč se tyto sousedící země takto prostřídaly, jsou jejich vládní politiky adaptovány právě na investice ve prospěch produkce kakaa a další politiky orientované na devizové zahraniční sazby, daně apod. (Bateman, 1990). I přes svůj relativní pokles je kakao stále hlavním zdrojem příjmů zahraničního obchodu, poskytující zisky přes 60 % z celkového exportu země (Bateman, 1990).

41

Celkem 75 % objemu množství kakaových bobů určených pro export je určeno do následujících osmi zemí, které jsou uvedeny podle velikosti objemu obchodované komodity: Nizozemsko, Malajsie, Velká Británie, Japonsko, Estonsko, Spojené Státy, Belgie a Turecko (Cappelle, 2009). Nástin procentuálního podílu vývozu kakaových bobů z Ghany můžeme pozorovat na následujícím výsečovém grafu, který jasně ukazuje vedoucí postavení Nizozemska.

Graf č. 9 Partnerské země pro import kakaových bobů z Ghany (%) Zdroj: Vlastní návrh dle Oxfam.org Vysoký podíl Nizozemska na importu ghanského kakaa je zapříčiněn zejména přítomností dvou velkých zpracovatelských firem v Amsterdamu, jimiž jsou Cargill a Archer Daniels Midland (ADM), obě dominující obchodu s kakaem a čokoládovými cukrovinkami (Cappelle, 2009). Pouze nepatrné množství kakaa je obchodováno na místním trhu a zůstává tedy k potřebě

místních

obyvatel

či

pro

výrobu

kakaových

polotovarů.

Odhad

zpracovávaného kakaa přímo v Ghaně se odhaduje na 180 000 tun (Cappelle, 2009). Objem kakaa určeného pro zpracování na místním trhu můžeme pozorovat v tabulce 3.

42

Tab. č. 3 Zásoba kakaových bobů pro zpracování v Ghaně Ghana Území Společnost Tema Tema Tema Tema

Barry Callebaut West African Mills Cocoa Processing Company Afro Tropic Cocoa Pressing

Sídlo společnosti Švýcarsko Ghana Ghana Ghana

Produkční kapacita (t) 60 000 75 000 30 000 15 000

Produkční kapacita po rozšíření (t) n/a n/a 65 000 45 000

Zdroj: Vlastní návrh dle Oxfam.org Produkty zpracovávané přímo v zemi mohou být různého charakteru. Mohou to být celé kakaové boby nebo již upražené, kakaový prášek, kakaová masa, kakaové máslo, kakaové slupky. Většina těchto výrobků je však opět určena k vývozu a jen minimální množství zůstává na místním trhu. Tento fakt je dán hlavně tím, že spotřeba čokolády v zemi je naprosto minimální, a to hlavně z důvodu cenové nedostupnosti (Cappelle, 2009). Tabulka č. 4 ukazuje, jaké množství těchto polo-zpracovaných produktů je vyváženo a do jakých zemí. V roce 2006 Ghana vyvezla 74 693 tun kakaové hmoty, kakaového prášku, kakaových slupek a kakaového másla, z čehož 75 % byla kakaová pasta. Pokud ovšem porovnáme celkový vývoz kakaových bobů s vývozem již částečně zpracovaných produktů, můžeme tvrdit, že toto množství je opravdu zanedbatelné v poměru celkového obchodovaného objemu (Cappelle, 2009).

43

Tab. č. 4 Export kakaa a zpracovaných produktů v roce 2006 Produkt

Množství (t)

Kakao celkově Kakaové boby, celé nebo vyloupané, surové nebo pražené Kakaový prášek, bez přidaného cukru a ostatních sladidel

760 192 685 482 239

Kakaová masa

56 668

Kakaové máslo, tuk a olej Kakaové slupky, skořápky a ostatní odpad

13 902 3 900

Hlavní importující země Nizozemsko (30,75 %), Malaysie (7,78 %), UK (6,49 %) Nizozemsko (32,09 %), Malaysie (8,61 %), UK (6,85 %) Španělsko (41,33 %), Nizozemsko (41,87 %) Španělsko (16,37 %), Německo (14,89 %), Nizozemsko (13,60 %) Nizozemsko (30,07 %), Francie (19,42 %), UK (17,01 %) Nizozemsko (45,28 %), Španělsko (32,93 %)

Zdroj: Vlastní návrh dle Oxfam.org

4.8 Tvorba cen kakaa v Ghaně Cena kakaa v Ghaně není liberalizována. Cílem vlády je, aby výkupní cena kakaa dosáhla vždy minimálně 70 % takzvané Free On Board (FOB) ceny2. Na začátku každé sezóny vláda oznamuje stávající produkční cenu kakaa, od níž se odvíjí produkce (Ashitey, Rondon, 2012). Existuje několik vnějších faktorů určujících skutečnou cenu, kterou vlastníci farem obdrží za tunu kakaových bobů. Dominantním faktorem je denní mezinárodní tržní cena kakaa. Tato cena je určována na dvou hlavních burzách, Londýnské a New Yorské. Obě burzy denně obchodují s množstvím 0,2 milionů tun kakaových bobů prostřednictvím smluv, které jsou vytvářeny do budoucna. Výzkumy také ukazují přímý vztah mezi cenami kakaa a přístupem k informacím, jako jsou například přebytky výroby, predikce vývoje cen, apod. Velký vliv na cenu, kterou zemědělci obdrží, má také vládní politika dané exportní země. Pro srovnání můžeme opět uvést příklad Ghany a Pobřeží

2

FOB je mezinárodní doložka Incoterms (International Commercial Terms) - soubor mezinárodních pravidel pro výklad nejvíce běžně používaných obchodních doložek v zahraničním obchodě, která stanovuje, že náklady a rizika přecházejí na nakupujícího v momentě, kdy zboží nalodí v ujednaném přístavu.

44

Slonoviny. V Pobřeží Slonoviny vláda uvalila vysoká cla na export kakaových bobů, což vedlo ke snížení výkupní ceny, a tudíž zde zemědělci dostávají pouze 40 % z tržní ceny obchodovaného kakaa (Cappelle, 2009). V tabulce č. 5 můžeme pozorovat, jak se vyvíjel podíl příjmu zemědělců v Ghaně vůči světové ceně kakaa a procentuelnímu podílu příjmu země. Data jasně ukazují značnou volatilitu cen a závislost tržní ceny světové a tržní ceny na místním trhu. Obecně lze ale říci, že ceny kakaa na světovém trhu mají rostoucí trend, a s tím i ceny na trhu v Ghaně. Tab. č. 5 Průměrná cena kakaa na trhu v Ghaně v poměru ke světovým cenám (US $/t)

Rok 1993/1994 1994/1995 1995/1996 1996/1997 1997/1998 1998/1999 1999/2000 2000/2001 2001/2002 2002/2003 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007

Mezinárodní tržní cena Ceny pro farmáře v Ghaně (US$) Procento pro Ghanu (US$) 968 34 329,12 954 48 457,92 983 43 422,69 1117 47 524,99 1269 47 596,43 944 73 689,12 685 72 493,2 775 51 395,25 1231 39 480,09 1369 54 739,26 1047 66 691,02 1049 63 660,87 1068 63 672,84 1854 54 1001,16

Zdroj: Vlastní návrh dle Oxfam.org Z tabulky můžeme vidět, že zvyšování mezinárodní tržní ceny kakaa skutečně přispívá příjmům zemědělců. To ovšem stále není zárukou udržitelného a dostačujícího příjmu. Tento fakt lze vysvětlit tím, že dodavatelský řetězec obsahuje mnoho článků, které chtějí z prodeje kakaových bobů profitovat. Nízký příjem zemědělců je zapříčiněn zejména místními a mezinárodními překupníky, ale také v souvislosti s vládou uvalenými cly na export kakaových bobů. Druhým důvodem nízkých příjmů může být také nízká produkce na zemědělce za jedno období sklizně, což je ovlivněno mnoha

45

faktory. Majitelé farem by mohli produkovat a tím pádem i vydělávat větší obnosy, ovšem nedisponují z většiny počátečními finančními vstupy, technologiemi a často nemají přístup k úvěrům (Cappelle, 2009).

4.9 Vzájemný vztah mezinárodních cen kakaa a cen kakaa v Ghaně 4.9.1 Vývoj mezinárodních cen kakaa a faktory na tento vývoj působící Obecný model obchodu s kakaem vypovídá o tom, že mezinárodní ceny kakaa jsou ovlivňovány nabídkou a poptávkou, která se v tomto odvětví vyznačuje rozsáhlými fluktuacemi (International Cocoa Organization, 2012). Tento jev je možné pozorovat na dlouhodobém vývoji mezinárodních cen kakaa již od roku 1984 až do současnosti. Vývoj mezinárodních cen kakaa v období 1984 - 2014 4000 3500 3000

Cena $/t

2500 2000 1500

Mezinárodní cena kakaa

1000 500

Apr 1984 Oct 1985 Apr 1987 Oct 1988 Apr 1990 Oct 1991 Apr 1993 Oct 1994 Apr 1996 Oct 1997 Apr 1999 Oct 2000 Apr 2002 Oct 2003 Apr 2005 Oct 2006 Apr 2008 Oct 2009 Apr 2011 Oct 2012

0

Roky

Graf č. 10 Vývoj průměrných měsíčních mezinárodních cen kakaa v období 1984 - 2014 Zdroj: Vlastní zpracování dle Index Mundi

46

Z dlouhodobého hlediska a z dostupnosti dat můžeme tvrdit, že ceny kakaa na světovém trhu zaznamenaly první boom v počátečním roce pozorovaného období, v roce 1984. Dále byl trend vývoje prudce klesající až do roku 1993. Poté se ukazuje, že přetrvává rostoucí trend až do současnosti. Pouhé dvě výjimky v rapidním propadu cen jsou období 2008/2009, kdy prudce klesala poptávka po kakau následkem světové ekonomické krize. Logicky tedy klesaly i ceny, aby byl vykázán alespoň minimální odbyt. Druhé období propadu cen bylo registrováno v nedávné období 2010/2011, kdy export kakaových bobů klesal v důsledku politické krize v Pobřeží slonoviny, světově největším vývozci kakaa (International Cocoa Organization, 2012). Vzhledem k jiným

zemědělským komoditám, které jsou častým

předmětem

mezinárodního obchodu, jako je káva nebo bavlna, můžeme o kakau tvrdit, že se vyznačuje největší volatilitou cen. To znamená, že ve vývoji cen zaznamenává největší výkyvy a nestabilitu. Naopak ceny jiných základních komodit se vyvíjí spíše konstantně. Ceny kakaa jsou mimo nabídku a poptávku ovlivňovány řadou dalších faktorů. V prvé řadě hraje důležitou roli objem produkce za dané období, popřípadě zásoby naskladněných kakaových bobů. V kontextu Západní Afriky je však velmi obtížné kakaové boby skladovat ve větší míře, a to zejména z nedostatečných technologií. Jakmile se jednou kakaové boby sklidí, mají tendenci se rychle kazit. Faktory ovlivňující objem produkce jsou zejména počasí a škůdci. Obecně, jestliže klesá objem produkce vlivem nežádoucích faktorů, jako jsou škůdci nebo dlouhotrvající období sucha, cena kakaových bobů roste, což jsou základní předpoklady vzájemného vlivu množství a ceny. 4.9.2 Vývoj mezinárodních cen kakaa pro sledované období 2001 – 2011 Na grafu v předchozí kapitole jsme sledovali volatilitu mezinárodních tržních cen kakaa, to znamená cen určovaných na světových burzách. Abychom mohli interpretovat samotný pohyb cen je ale nutné zmínit veškeré faktory, které přímo či nepřímo na změny cenového prostředí působí, a jejich dopady na ceny lokálních trhů či na samotnou produkci.

47

Tato práce má za úkol analyzovat vývoj cenového prostředí kakaa a jeho vliv na produkci kakaa v Ghaně na sledovaném období 2001 – 2011. Na grafu číslo 11 můžeme tedy detailněji pozorovat vývoj světových tržních cen kakaa pro zvolené období. Vývoj ceny se stále vykazuje velkou volatilitou, ale mohli bychom tvrdit, že se projevuje stále rostoucím trendem. Výjimkou je opět pouze období světové hospodářské krize, období 2008/2009. Společně s globalizací, s růstem objemu kapitálu a všeobecným růstem cen komodit roste i cena kakaa. Od tohoto faktu se odvíjí také růst ceny finálních produktů s přidanou hodnotou. Některé studie tvrdí, že výrobky z kakaa, a zejména čokoládové cukrovinky, dosáhnou brzy hodnotu luxusního statku. To znamená, že si jej budou moci dovolit pouze lidé s všeobecně vyššími příjmy. Půměrné měsíční mezinárodní ceny kakaa za sledované období 2001 - 2011 4000 3500 Cena ($/t)

3000 2500 2000 1500

Půměrná měsíční mezinárodní cena

1000 500 11.11

1.11

3.10

5.09

7.08

9.07

11.06

1.06

3.05

5.04

7.03

9.02

11.01

1.01

0

Roky

Graf č. 11 Průměrná měsíční mezinárodní cena kakaa ve sledovaném období 2001 2011 Zdroj: Vlastní zpracování dle Index Mundi 4.9.3 Vývoj výkupních cen kakaa pro sledované období 2001 – 2011 Také výkupní ceny, které se dostanou majitelům farem v rozvojových zemích, ukazují za sledované období velké fluktuace. Výkupní ceny zpravidla kopírují ceny

48

mezinárodní, ale jsou ovlivňovány i řadou jiných faktorů, jako jsou změny mezinárodní hodnoty domácí měny, specifika lokálních podmínek a tržních struktur, daně, konkurence, vzdálenost od přístavního města zajišťujícího export ze země či kvalita (International Cocoa Organization, 2012). Na následujícím grafu můžeme pozorovat srovnání zisků pěstitelů kakaa v Africe v porovnání se zisky pěstitelů z celosvětového hlediska. Dle zpracovaných dat je zřejmé, že Ghana, která je sledovanou zemí této bakalářské práce, se vykazuje nejnižšími zisky z produkce kakaa v kontextu zisků samotných pěstitelů. Největší zisky v měrných jednotkách amerických dolarů za tunu kakaových bobů bychom mohli nalézt v oblastech Latinské Ameriky. Tento fakt je dán zejména skutečností, že Latinská Amerika byla historicky první oblastí na světě, kde bylo kakao domestikováno. Znamená to, že tyto oblasti se vykazují ideálními podmínkami pro pěstování, čemuž odpovídá také kvalita a tím i výkupní cena. Zisky pěstitelů kakaa ve sledovaném období 2001 - 2011

Cena pro pěstitele ($/t)

3000 2500 2000 Svět

1500

Afrika

1000

Západní Afrika

500

Ghana

0 20012002 200320042005 2006200720082009 20102011 Roky

Graf č. 12 Srovnání zisků pěstitelů kakaa ve sledovaném období 2001 - 2011 Zdroj: Vlastní zpracování dle Faostat.fao.org I přes to, že mezinárodní ceny se v tomto období zvedly až o 26 %, nemusel se tento fakt zcela nutně odrazit i na cenách výkupních, což je připisováno výše zmiňovaným

49

faktorům, které jsou vždy specifické pro danou lokalitu nebo pro daný místní trh (International Cocoa Organization, 2012). Na případové studii Ghany můžeme navíc pozorovat rozdíly v cenách z exportu kakaových bobů, které obdrží státem vlastněný Cocobod a v cenách, které obdrží samotní pěstitelé. Nabídková vertikála v Ghaně je postavená takovým způsobem, že samotným pěstitelům se dostane jen nepatrná částka zisku. Většinová část zůstane v rukou státního podniku Cocobod a zbytek připadne výkupním licencovaným společnostem, které přímo nakupují kakaové boby od majitelů farem. Na nadcházejícím grafu můžeme pozorovat, jak státní zisk z exportu kakaových bobů kontinuálně kopíruje mezinárodní cenu kakaa na úrovni jejího 70% podílu. Zisky pro pěstitele zde představují zisky, které dostane vlastník farmy. Ten poté platí farmářům již zmiňovanou zanedbatelnou mzdu. Hodnoty reálných mezd zemědělců pracujících na farmách by bylo však jen velmi obtížné dohledat. Srovnání průměrných měsíčních mezinárodních cen kakaa s cenou kakaa v Ghaně za sledované období 2001 - 2011 3500

Cena ($/t)

3000 2500 2000 1500

Mezinárodní cena

1000

Cena pro Cocobod

500

Cena pro pěstitele

0

Roky

Graf č. 13 Srovnání průměrných měsíčních mezinárodních cen kakaa s cenou kakaa v Ghaně za sledované období 2001 - 2011 Zdroj: Vlastní zpracování dle ICCO a Index Mundi

50

4.9.4 Vliv světové ceny kakaa na cenu pro stát a pro pěstitele 2001 - 2011 Podíl FOB (viz výše) ceny, kterou obdrží pěstitelé kakaa, se zvyšoval téměř na 80 % poté, co se pohyboval okolo 20 % před zavedením ekonomických reforem na přelomu období 1983/1984. Počínaje obdobím 1987/1988 se reálná cena pro pěstitele zvýšila až třikrát v porovnání s předchozím obdobím. Vekou zásluhu na tom měly nové politické strategie Cocobodu zaměřené na vyšší ceny pro pěstitele. Dle studie (Kolavalli, Vigneri, 2010) podíl světové ceny kakaa, kterou obdrží zemědělci, neodpovídá ani zdaleka této globální ceně. Příkladem může být období krize (do roku 1983), kdy ceny pro pěstitele všude po světě rostly, ale podíly v Ghaně se snižovaly. Bylo to zejména důsledkem aktuální měnové nadhodnocenosti, která dále snižovala zisky pro pěstitele. Naopak v polovině roku 1990 se podíl pěstitelů v Ghaně zvyšoval, zatímco světové ceny klesaly (Kolavalli, Vigneri, 2010). Hlavními faktory ovlivňujícími cenu v Ghaně jsou tedy především specifické podmínky místního trhu. Z výsledků regresní analýzy bychom mohli interpretovat, že s rostoucí světovou cenou kakaa roste také cena, kterou obdrží Cocobod jakožto státní podnik. Koeficient korelace vykazuje v případě závislosti těchto dvou cen hodnotu jedna, což znamená silnou pozitivní závislost. Ovšem závislost mezi světovou cenou a cenou, kterou obdrží majitelé farem už je o něco nižší. Stále zde existuje pozitivní závislost, ale projevuje se větší vliv státu, který určuje výkupní cenu pro majitele farem a samotné pěstitele.

51

Cena pro stát a pro pěstitele ($/t)

Vliv světové ceny kakaa na cenu pro stát a pro pěstitele v období 2001 - 2011 2500

y = 0,7x + 0,0003 R² = 1 R=1

2000 1500 1000

y = 0,4627x + 133,01 R² = 0,7453 R = 0,863

500 0 0

500

1000

1500

2000

2500

3000

3500

Světová cena ($/t) Cena pro pěstitele v Ghaně

Cena pro Cocobod

Graf č. 14 Regresní analýza vlivu tržní světové ceny kakaa na cenu v Ghaně Zdroj: Vlastní návrh dle výpočtů z Faostat.fao.org

4.10 Vzájemný vztah mezinárodních cen kakaa a produkce kakaa v Ghaně 4.10.1 Vývoj produkce Od uvedení kakaa na mezinárodní trh v pozdním 19. století zaznamenala Ghana období expanze i útlumu. Ve vývoji tohoto sektoru mohou být identifikovány čtyři fáze. Od roku 1988 do roku 1937 to bylo zejména období počátků produkce a exponenciálního růstu. Období 1938 – 1964 po mírné stagnaci nastává rapidní růst až po období nezávislosti. Po uznání nezávislosti země, v období 1965 – 1982, se sektor pohyboval na okraji zhroucení (Kolavalli, Vigneri, 2010). V roce 1983 Ghana dokonce získala pouze 40% podíl z mezinárodní tržní ceny kakaa. Tento fakt ovšem nevedl ke snížené produkci, jak by se dalo očekávat. Skutečnost, že je sektor kakaové produkce obživou pro více jak 800 000 rodin měl za následek naopak vyšší objem produkce, aby se rodiny uživily. Od roku 1983 začíná období obnovy počínaje zavedením ERP programů (programy hospodářské obnovy). V rámci této obnovy byli zemědělci kompenzováni za výsadbu

52

nových kakaovníků, místo napadených stromů. Toto podpořilo rehabilitační program na výsadbu výnosnějších odrůd kakaovníků, což vedlo následně v období 1995/1996 k nárůstu produkce. Růst produkce v Ghaně se stává výraznější od roku 2001, a to zejména zásluhou kombinace nebývalého růstu světových cen a souborem intervencí Cocobodu. Tyto intervence jsou určeny v prvé řadě pro lepší zemědělské postupy, jako jsou plošné postřiky farem, high-tech dotační balíčky a častější aplikace hnojiv (Colavalli, Vigneri, 2010). 4.10.2 Vliv cen kakaa na produkci kakaa v Ghaně Díky prudkému nárůstu cen kakaa za období posledních zhruba deseti let se navyšovala taktéž produkce. Podíl Afriky na světové produkci kakaa tak za tohle období vzrostl z 69 % na 72 % v období 2010/2011. Toto období je označováno za rekordní období v kontextu objemu produkce. Podíl Afriky na světové produkci se posunul dokonce na 75 % z celosvětové produkce (International Cocoa Organization, 2012). Tradiční způsob obhospodařování zemědělské půdy je typickým znakem pro země subsaharské Afriky, výjimkou není ani Ghana. Produkce kakaa je zde ovlivňována zejména vnějšími faktory než cenou, kterou pěstitelé obdrží. Systém obchodu s kakaem v Ghaně je nastaven tak, že vlastní zemědělci, kteří zprostředkují tu hlavní a nejdůležitější pěstební činnost a sklizeň, dostanou paradoxně nejméně zaplaceno. V některých případech i navzdory snižujícím se mezinárodním cenám kakaa v některých případech objem produkce v pěstitelských zemích zaznamenává růst. Tento fakt pozorujeme především z důvodu, že pokud je kakao hnacím odvětvím ekonomiky dané země, a pokud jsou výkupní ceny pro pěstitele na úrovni, která dosahuje pokrytí pouze základních životních potřeb, produkce může naopak růst, protože se snaží udržet alespoň na tom nejnižším příjmu, což v případě nízkých cen vyžaduje nárůst pěstování. Hlavní faktory, které primárně ovlivňují produkci, jsou zejména faktory vycházející z životního prostředí: změny počasí, napadení škůdci, chybí přístup k pesticidům,

53

téměř žádný kapitál, nemožnost půjček, motivace. V následujících dvou kapitolách bude analyzován vztah mezi cenou kakaa a produkcí kakaa v Ghaně. V našem případě byla zkoumána závislost mezi mezinárodní cenou kakaa a produkcí kakaa v Ghaně v prvním případě a mezi cenou, kterou obdrží samotní pěstitelé a vlivem na jejich produkci. V obou případech můžeme pozorovat, že závislost mezi cenou a produkcí je jen velmi nízká. 4.10.3 Vliv světové ceny kakaa a zisku pěstitele na produkci kakaa v Ghaně ve sledovaném období 2001 – 2011 Dle výsledků regresní analýzy bylo potvrzeno, že rostoucí světová cena nemusí nezbytně navyšovat produkci kakaa v Ghaně, jak bylo zmíněno v předchozích kapitolách. Koeficient korelace vykazuje hodnotu 0,36, což svědčí o velmi slabé pozitivní závislosti.

Objem roční produkce (t)

Vliv světové ceny kakaa na produkci v Ghaně v období 2005 - 2011 800000 700000 600000 500000 400000 300000 200000 100000 0

y = 74,404x + 461244 R² = 0,1298 R = 0,3603

0

500

1000

1500

2000

2500

3000

3500

Světová cena ($/t) Produkce

Graf č. 15 Regresní analýza vlivu světové tržní ceny kakaa na produkci kakaa v Ghaně Zdroj: Vlastní návrh dle Faostat.fao.org a ICCO

54

Minimální výkupní cenu, kterou dostanou samotní pěstitelé kakaa za svoji produkci, stanovuje státní podnik Cocobod. Kakaové boby vykupují od farmářů již zmiňované LBCs, které je prodávají státu. Tyto společnosti musí respektovat minimální možnou výkupní cenu. Na druhou stranu mají volnou ruku v navyšování cen pro farmáře. Ve většině případů však platí pouze tu stanovenou (Kolavalli, Vigneri, 2010). LBCs většinou platí pěstitelům v hotovosti v průběhu celého období roku nebo sklizně. To je pro pěstitele nevýhodou. Farmářům je tak znemožněno vytvářet si jakýkoliv kapitál nebo spořit. Malé částky vyplácené po částech také znemožňují pořízení vstupů, které by mohly navýšit produkci, jako je kupříkladu nákup pesticidů, najmutí pracovní síly v průběhu sklizně apod. Na následující regresní analýze je možné pozorovat určitou závislost mezi zisky pěstitelů a růstem produkce. Korelační koeficient vykazuje hodnotu 0,52. Můžeme tedy tvrdit, že z dlouhodobějšího hlediska se na objemu produkce podílí zejména klimatické faktory, pracovní síla, přítomnost škůdců apod. Při zkoumání kratšího období, konkrétně období 2005 – 2011, vykazovala regresní analýza mnohem nižší závislost. Korelační koeficient zde vypovídal hodnotu 0,23, což prakticky napovídalo o nízké závislosti mezi příjmy pěstitelů a objemem jejich produkce.

Objem roční produkce (t)

Vliv zisku pěstitele na produkci kakaa v Ghaně v období 2001 - 2011 800000 600000 400000

y = 200,77x + 396080 R² = 0,2715 R = 0,5211

200000 0 0

500

1000

1500

2000

Světová cena ($/t) Produkce

Graf č. 16 Regresní analýza vlivu finančního zisku pěstitele na produkci kakaa v Ghaně Zdroj: Vlastní návrh dle Faostat.fao.org a ICCO

55

V roce 2001 byl založen CODAPEC, Národní výbor pro řízení nemocí a pesticidů v kakaovém průmyslu. Jeho úkolem je vyvíjet strategie na ochranu plantáží před škůdci a onemocněními například prostřednictvím programů celostátně koordinovaných postřiků. Cocobod se tímto zavazuje, že postřiky budou dotovány bez účasti pěstitelů. Důkazem pozitivního dopadu tohoto programu je vyšší produktivita v období 2003/2004 a 2005/2006. Tento program má také motivovat vlastníky farem nebo samotné pěstitele, aby investovali do ochrany svých plantáží (Kolavalli, Vigneri, 2010). Bez ohledu na technologické změny a programy podpory existuje stále velký rozdíl v reálné

produktivitě,

který

je

třeba

redukovat,

aby

mohla

být

Ghana

konkurenceschopná. Problémem je nedostatečná motivovanost pěstitelů investovat do hnojiv a hybridních rostlin. Důvodem je, že jim nikdo nezaručí, zda se výnosnost navýší nebo nikoli (Kolavalli, Vigneri, 2010).

56

5 DISKUSE A DOPORUČENÍ Ze zpracovaných dat je zjevné, že agrární sektor, a především tedy oblast produkce kakaa, je pro Ghanu a její hospodářství stěžejní. Rodiny statisíců zemědělců jsou přímo závislé na ziscích plynoucích z mezinárodního obchodu s kakaem. Paradoxem ovšem zůstává, že ačkoli tyto rodiny vykonávají tu nejtěžší, primární práci, dostanou z přerozdělených zisků pouze minimum pokrývající základní životní potřeby pro přežití. Tato situace je zapříčiněna především tím, že v podstatě celý obchod s kakaem je zde řízen státem. Cocobod je hlavní organizací, která realizuje prodejní proces napříč celým sektorem – od výkupu kakaových bobů od pěstitelů až po prodej nadnárodním překupníkům nebo přímo korporacím v přístavních městech. Cocobod tedy získává 70 % z mezinárodní tržní ceny. Určitá část této sumy putuje majitelům farem, kteří platí až následně zemědělcům obdělávajícím jejich plantáže. Samotná suma pro zemědělce je tedy ve výsledku zanedbatelná. Z výsledků analýzy tedy plyne, že mezinárodní cena má vliv pouze na cenu, kterou obdrží státní podnik Cocobod. To, jako cenu obdrží samotní pěstitelé, již ovlivňují licencované výkupní společnosti. V souvislosti s touto problematikou se dostáváme do styku s pašováním kakaových bobů do sousedního Pobřeží slonoviny. V Pobřeží slonoviny jsou výkupní ceny na relativně vyšší úrovni a tudíž je pro farmáře výhodnější prodat kakaové boby zde. Pochopitelně tato možnost připadá v úvahu spíše pro pěstitele blízko západních hranic. Hlavní problematika spojená s náplní této práce je dle mého názoru nerovnoměrné přerozdělení zisků. Finanční obraty, které plynou z mezinárodního obchodu kakaa (nebo například ropy), by mohly být spíše reinvestovány do rozvoje kakaového průmyslu a státu celkově. Dále navrhuji možná řešení. Státní vlastnictví a efektivnější přerozdělení zisků V ghanském zemědělském sektoru produkce kakaa přetrvává systém státního vlastnictví. Prakticky nad celým sektorem má dohled a kontrolu státní podnik Cocobod. Ten taktéž určuje cenu, kterou obdrží výkupní licencované společnosti za kakaové boby

57

odkoupené od farmářů. Tyto licencované společnosti mají fixně danou cenu, kterou musí farmám platit. Návrhem v tomto případě by bylo reformovat vlastnictví sektoru tak, aby byly výnosy přerozdělovány spravedlivě. Jedním z radikálnějších řešení by bylo zrušení Cocobodu, nebo alespoň jeho moci nad celým sektorem. Drobní farmáři by se mohli kupříkladu sdružovat do družstev, která by měla větší vyjednávací sílu v kontextu výkupních cen, a pěstitelé by dostávali adekvátní mzdu. Přístup k úvěrům Nedostatečný přístup k úvěrům je taktéž jednou z vážných překážek v zemědělské produkci. Důvodem je omezený finanční management a také to, že finanční instituce považují investice do zemědělského sektoru za velmi rizikové.

V případě

velkoplošného napadení farem škůdci stát finančně podporuje distribuci pesticidů a poskytování úvěrů k tomuto určených, ale jsou to spíše jen nárazové investice. Příkladem problematiky s úvěry může být program „Cocoa High-tech“, který Cocobod započal v období 2002/2003. Program spočíval v podpoře pěstitelů a v tom, aby užili při pěstování alespoň dva pytle s hnojivem na hektar půdy. Program se ovšem zhroutil, protože pesticidy byly poskytovány na úvěr a zemědělci nebyli schopni jej splácet (Kolavalli, Vigneri, 2010). V tomto konkrétním případě by měla být zavedena reforma finančního managementu sektoru. V případě, že by pěstitelé měli přístup k úvěrům a finančním půjčkám, mohli by si dovolit více investovat rozvoje farem a do zvýšení produkce. V případech, kdy jsou majitelům vypláceny částky v průběhu roku nebo období sklizně jednotlivě, je prakticky nemožné disponovat takovým kapitálem, aby mohlo k rozvoji docházet. Infrastruktura Pro Ghanu, stejně jako pro ostatní subsaharské státy je typická špatná úroveň infrastruktury. Tento fakt znamená vážnější překážky transportu kakaových bobů na exportní místa určení. Navrhovaným řešením jsou investice ze zisků právě do obnovy a rozvoje infrastruktury.

58

6 ZÁVĚR Cílem této bakalářské práce bylo analyzovat vliv světové tržní ceny kakaa na ceny a produkci kakaa v Ghaně ve sledovaném období 2001 – 2011. Pro zobrazení závislosti zmiňovaných ukazatelů byla použita regresní analýza. Ve výsledcích se ukázalo, že mezinárodní cena kakaa má vliv pouze na cenu, kterou obdrží za prodej kakaových bobů a polo-zpracovaných produktů státní podnik Cocobod. Cena, která připadne samotným pěstitelům, je určována právě tímto státním podnikem prostřednictvím výkupních licencovaných společností, které jsou prostředníkem mezi zemědělci a Cocobodem. Dále se ukázalo, že mezinárodní tržní cena kakaa nijak silně neovlivňuje objem produkce kakaa v Ghaně. Nejdůležitějším atributem, který se podílí na množství produkce, je počasí a jeho výkyvy. Dalšími indikátory vedoucími k omezení produkce jsou škůdci, pracovní kapitál, vstupní kapitál v podobě pesticidů a hnojiv a nedostatečné investice. Kdybychom postoupili dále v komoditním řetězci od sklizně ke zpracování a přepravě, problematická by se ukázala nedostatečná úroveň infrastruktury. Ghana se kvůli nedostatečným technologiím a vstupům stává nekonkurenceschopnou, co se týče zpracování kakaa na produkty s přidanou hodnotou Ze získaných dat je zjevné, že kakao a jeho produkce jsou hlavním hnacím motorem ghanského hospodářství. Stát by měl tedy ze zisků více investovat do rozvoje a udržitelnosti tohoto sektoru.

59

7 SEZNAM LITERATURY Knižní zdroje BEČVÁŘOVÁ, Věra a Ivo ZDRÁHAL. Zemědělská politika a obchod. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013, 126 s. ISBN 978-80-7375-761-8 GEORGE, Clive. The truth about trade: the real impact of liberalization. 1. vyd. London: Zed Books, 2010, 178 s. ISBN 978-1-84813-297-9 HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 3. vyd. Praha: Portál, 2012, 407 s. ISBN 978-80-262-0219-6 KALÍNSKÁ, Emílie. Mezinárodní obchod v 21. století. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 228 s. ISBN 978-80-247-3396-8 PEPRNÝ, Aleš a Ladislav STEJSKAL. Mezinárodní obchod. 1. vyd. v Brně: Mendelova univerzita, 2011, 148 s. ISBN 978-80-7375-541-6 POTTER, Robert B. Geographies of development: an introduction to development studies. 3rd ed. Harlow, Essex. England: Pearson Education Limited, 2008, 545 s. ISBN 978-0-13-222823-7. SVATOŠ, Miroslav. Zahraniční obchod: teorie a praxe. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 367 s. ISBN 978-80-247-2708-0 TODARO, P. Michael a Stephen C Smith. Economic Development. 11th ed. Harlow, Essex. England: Pearson Education Limited, 2011. 801 s. ISBN 978-1-4082-8447-6 UNCTAD SECRETARIAT. Protectionism and Structural Adjustment in the World Economy: Report by the UNCTAD Secretariat. 24th session. Geneva: UN, 1982, 38 s.

60

Dokumenty a studie v elektronické podobě ACKAH, Charles a Ernest ARYEETEY. Globalization, trade, and poverty in Ghana [online]. Accra, Ghana: Sub-Saharan Publishers, 2012, vi, 250 p. [cit. 2014-0501].

ISBN

99-886-4736-0.

Dostupné

z: http://books.google.cz/books?id=lBoeBRG4a9wC&source=gbs_navlinks_s ASHITEY,

Elmasoeur

In: Cocobod [online].

a

Marcela

Accra,

RONDON.

2012

Cocoa

[cit.

Report

2014-05-04].

Annual. Dostupné

z: http://www.cocobod.gh/download.php?fl=1_Cocoa%20Report%20Annual_Accra_G hana_3-15-2012.pdf CAPPELLE, Jan. Towards a Sustainable Cocoa Chain: Power and possibilities within the

cocoa

and

chocolate

Report [online].

sector.

2009

In:Oxfam:

[cit.

Oxfam

2014-05-05].

International Dostupné

Research z:

https://www.oxfam.org.nz/imgs/whatwedo/fairtrade/OI%20Sustainable%20Cocoa%20 Chain.pdf FAIRTRADE

FOUNDATION.

In: Fairtrade [online].

2011

Fairtrade

and

Cocoa:

[cit.

Commodity

2014-04-09].

Briefing. Dostupné

z:http://www.fairtrade.net/fileadmin/user_upload/content/2009/resources/2011_Fairtrad e_and_cocoa_briefing.pdf GILBERT, Christopher a Panos VARANGIS. Globalization and International Commodity Trade with Specific Reference to the West African Cocoa Producers. In: The National Bureau of Economic Research [online]. 2004 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://www.nber.org/chapters/c9536 ICCO. Growing cocoa: Origins Of Cocoa And

Its Spread

Around The

World. International Cocoa Organization [online]. 2013 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: http://www.icco.org/about-cocoa/growing-cocoa.html

61

ICCO. The World Cocoa Economy: Past and Present. In: International Cocoa Organization [online]. 2012 [cit. 2014-05-12]. Dostupné z: http://www.icco.org/aboutus/international-cocoa-agreements/doc_download/442-the-world-cocoa-economy-pastand-present-26-july-2012.html ICCO. Trading and Shipping. In: International Cocoa Organization [online]. 2012 [cit. 2014-05-01]. Dostupné z:http://www.icco.org/about-cocoa/trading-a-shipping.html INDEX MUNDI. Cocoa beans Monthly Price - US Dollars per Metric Ton. In: Index Mundi [online].

2014

[cit.

2014-05-13].

Dostupné

z: http://www.indexmundi.com/commodities/?commodity=cocoa-beans&months=360 JOSLING, Tim, Kym ANDERSON, Andrew SCHMITZ a Stefan TANGERMANN. UNDERSTANDING INTERNATIONALTRADE IN AGRICULTURAL PRODUCTS: ONE

HUNDRED

ECONOMISTS.

YEARS

OF

CONTRIBUTIONS

BY

AGRICULTURAL

In: Oxfordjournals [online]. 2010 [cit. 2014-04-18]. Dostupné

z: http://iis-db.stanford.edu/pubs/23478/Understanding_International_Trade.pdf KOLAVALLI, Shashi a Marcella VIGNERI. COCOA IN GHANA: SHAPING THE SUCCESS OF AN ECONOMY. In:Worldbank [online]. 2010 [cit. 2014-05-09]. Dostupné

z: http://siteresources.worldbank.org/AFRICAEXT/Resources/258643-

1271798012256/ghana_cocoa.pdf BATEMAN, MERRILL J. Ghana's Cocoa Pricing Policy [online]. World Bank Publications,

1990

[cit.

2014-04-18].

Dostupné

z: http://books.google.cz/books?id=LQWu5F2eGcIC&dq=Ghana%27s+Cocoa+Pricing +Policy&source=gbs_navlinks_s MINAŘÍK, Bohumil. STATISTIKA pro TZP: Modul 4: Závislost náhodných veličin a její měření v korelační a regresní úloze. Mendelova univerzita v Brně, 2009. Dostupné z: https://is.mendelu.cz/auth/eknihovna/opory/index.pl?opora=1468 MINISTRY OF FOOD AND AGRICULTURE. Food and Agriculture Sector Development Policy. In: Ministry of Food and Agriculture: Republic of Ghana [online]. 2007 [cit. 2014-05-01]. Dostupné z: http://mofa.gov.gh/site/?page_id=598

62

MOÏSÉ, Evdokia, Claire DELPEUCH, Silvia SORESCU, Novella BOTTINI a Arthur FOCH. Estimating the Constraints to Agricultural Trade of Developing Countries. In: OECD iLibrary [online]. 2013 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://www.oecdilibrary.org/docserver/download/5k4c9kwfdx8r.pdf?expires=1401090733&id=id&accn ame=guest&checksum=E744635CA257E5159EBB3A30C4345D29 OECD/FOOD AND AGRICULTURE ORGANIZATION OF THE UNITED NATIONS. OECD-FAO Agricultural Outlook 2013. In:OECD iLibrary [online]. 2013 [cit.

2014-04-07].

Dostupné

z: http://www.keepeek.com/Digital-Asset-

Management/oecd/agriculture-and-food/oecd-fao-agricultural-outlook2013_agr_outlook-2013-en#page21 RUF, Ed. by François. Cocoa cycles: the economics of cocoa supply [online]. Repr. Cambridge: Woodhead, 1996 [cit. 2014-05-03]. ISBN 978-185-5732-155. Dostupné z: http://books.google.cz/books?id=GUPk9DcmOQwC&source=gbs_navlinks_s SENADZA, Bernardin a A.D. Amarquaye LARYEA. Managing Aid For Trade And Development Results: Ghana Case Study. In: OECD [online]. 2012 [cit. 2014-04-14]. Dostupné z:http://www.oecd.org/dac/aft/Ghana_Case_Study.pdf SPATAFORA, Nikola a Irina TYTELL. Commodity Terms of Trade: The History of Booms and Busts. In: International Monetary Fund [online]. 2009 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.imf.org/external/pubs/ft/wp/2009/wp09205.pdf THE WORLD COCOA FOUNDATION. Cocoa Market Update. In: WCF [online]. 2012

[cit.

2014-04-09].

Dostupné

z:http://worldcocoafoundation.org/wp-

content/uploads/Cocoa-Market-Update-as-of-3.20.2012.pdf THE WORLD COCOA FOUNDATION. Committed to Cocoa-Growing Communities. In: World

Cocoa

Foundation [online].

2013

[cit.

2014-04-09].

Dostupné

z: http://worldcocoafoundation.org/wpcontent/files_mf/1383592757WCFBroulderJune2013.pdf

63

Webové stránky CENTRAL

INTELLIGENCE

Ghana. CIA [online].

2014

AGENCY.

The

[cit.

World

Factbook:

2014-04-13].

Africa:

Dostupné

z:

https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/gh.html COCOBOD. Ghana Cocoa Board [online]. 2014 [cit. 2014-05-11]. Dostupné z: https://www.cocobod.gh/home_section.php?sec=1 BBC

MONITORING.

Corporation [online].

News 2014

Africa:

Ghana [cit.

profile. British 2014-04-12].

Broadcasting Dostupné

z: http://www.bbc.com/news/world-africa-13433790

64

8 SEZNAM GRAFŮ, OBRÁZKŮ A TABULEK Seznam grafů Graf č. 1: Vývoj světového exportu a HDP v letech 1950 – 2005 Graf č. 2: Komoditní struktura exportu zboží ve vybraných regionech světa Graf č. 3: Komoditní struktura importu zboží ve vybraných regionech světa Graf č. 4: Vývoj světových cen komodit Graf č. 5: Podíl hospodářského sektoru na HDP země (%) Graf č. 6:Podíl exportu a importu na HDP země (%) Graf č. 7: Podíl exportních zemí Graf č. 8: Zisky z exportu zemědělských komodit (%) Graf č. 9: Partnerské země pro import kakaových bobů z Ghany Graf č. 10: Vývoj průměrných měsíčních mezinárodních cen kakaa Graf č. 11: Průměrná měsíční mezinárodní cena Graf č. 12: Srovnání zisků pěstitelů kakaa Graf č. 13: Srovnání průměrných měsíčních mezinárodních cen kakaa s cenou kakaa v Ghaně Graf č. 14: Regresní analýza vlivu tržní světové ceny kakaa na cenu kakaa v Ghaně Graf č. 15: Regresní analýza vlivu světové tržní ceny kakaa na produkci kakaa v Ghaně Graf č. 16: regresní analýza vlivu finančního zisku pěstitele na produkci kakaa v Ghaně

Seznam obrázků Obr. č. 1: Poptávkově orientovaný řetězec Obr. č. 2: Komoditní vertikála kakaa v Ghaně

65

Seznam tabulek Tab. č. 1: Charakter jednotlivých kol v rámci jednání GATT/WTO Tab. č. 2: Vývoj hodnoty světového exportu a jeho podílu u jednotlivých regionů Tab. č. 3: Zásoba kakaových bobů pro zpracování v Ghaně Tab. č. 4: Export kakaa a zpracovaných produktů v roce 2006 Tab. č. 5: Průměrná cena kakaa na trhu v Ghaně v poměru ke světovým cenám (US$/t)

66

PŘÍLOHY Příloha č. 1: Produkční oblasti kakaa

Zdroj: World Cocoa Foundation, 2013

67

Příloha č. 2: Výnosy hlavních zemí produkujících kakao v tisících tunách

Zdroj: Oxfam

68

Příloha č. 3: Komoditní vertikála kakaa v Ghaně

Zdroj: Vlastní návrh dle Oxfam

69

Příloha č. 4: Srovnání průměrných mezinárodních měsíčních cen kakaa s cenou pro státní podnik Cocobod a pro pěstitele v Ghaně Srovnání průměrných mezinárodních měsíčních cen kakaa s cenou v Ghaně 2001 - 2011 Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Mezinárodní cena/průměr 1088,375 1779,043 1753,073 1550,744 1538,08 1590,719 1998,467 2580,77 2888,743 3132,988 2980,047

Cena pro pěstitele v Ghaně 484,6 781,6 1012,9 999,6 992 997,9 981 1140,8 1165,7 1678,3 1815,2

Cena pro Cocobod 761,863 1245,33 1227,152 1085,521 1076,656 1113,503 1398,927 1806,539 2022,12 2193,092 2086,033

Zdroj: Vlastní zpracování dle Faostat.fao.org a Index Mundi Příloha č. 5: Vliv světové ceny kakaa na produkci kakaa v Ghaně Vliv světové ceny kakaa na produkci v Ghaně za sledované období 2001 - 2011 Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Mezinárodní cena/průměr 1088,375 1779,043 1753,073 1550,744 1538,08 1590,719 1998,467 2580,77 2888,743 3132,988 2980,047

Produkce 389591 340562 497000 737000 740000 734000 614500 680781 710638 632037 700020

Zdroj: Vlastní zpracování dle Faostat.fao.org a Index Mundi

70

Příloha č. 6: Vliv zisku pěstitele na produkci kakaa v Ghaně Vliv zisku pěstitele na produkci kakaa v Ghaně za sledované období 2001 - 2011 Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Cena pro pěstitele v Ghaně 484,6 781,6 1012,9 999,6 992 997,9 981 1140,8 1165,7 1678,3 1815,2

Produkce 389591 340562 497000 737000 740000 734000 614500 680781 710638 632037 700020

Zdroj: Vlastní zpracování dle Faostat.fao.org a Index Mundi

71