Vývoj a analýza pojistného trhu s cestovním pojištěním v období let

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Vývoj a analýza pojistného trhu s cestovním pojištěním v období let 2000-2010 Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Michaela Jurová

Jana Šerháková

Brno 2012

Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Michaele Jurové za odborné vedení, cenné připomínky a konzultace v oblasti dané problematiky, které mi pomohly bakalářskou práci vypracovat. Dále bych chtěla poděkovat Ing. Idě Vajčnerové, PhD. za konzultaci dotazníku.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Vývoj a analýza pojistného trhu s cestovním pojištěním v období let 2000 – 2010“ vypracovala samostatně za použití pramenů, které uvádím v seznamu literatury. V Brně dne 16. května 2012

_______________________

Abstract Šerháková, J. The development and analysis of the travel insurance market during the years 2000 – 2010. Bachelor thesis. Brno: Mendel University, 2012. In the bachelor thesis I dealt with the development of the travel insurance market and the using of the travel insurance at present. The aim of my work was to describe the development of the travel insurance and then, by means of questionnaires, learn the present situation in the travel insurance market and recommend travel agencies ways to increase sales of the travel insurance for foreign tours. Keywords Travel insurance, insurance, insurance sector, insurance market, risk, travel agency.

Abstrakt Šerháková, J. Vývoj a analýza pojistného trhu s cestovním pojištěním v období let 2000-2010. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita, 2012. V bakalářské práci jsem se zabývala vývojem pojistného trhu s cestovním pojištěním a využívání pojištění v současné době. Cílem mé práce bylo vyhodnotit vývoj pojistného trhu a pomocí dotazníkového šetření zjistit současnou situaci na trhu s cestovním pojištěním a doporučit cestovním kancelářím, jakými způsoby zvýšit prodej cestovního pojištění k jejich zahraničním zájezdům. Klíčová slova Cestovní pojištění, pojištění, pojišťovnictví, pojistný trh, riziko, cestovní kancelář

Obsah

9

Obsah 1

2

3

4

5

Úvod, cíl a metodika práce

12

1.1

Úvod ................................................................................................................ 12

1.2

Cíl práce .......................................................................................................... 12

1.3

Metodika práce............................................................................................... 13

Riziko

15

2.1

Definice rizika ................................................................................................ 15

2.2

Členění rizika ................................................................................................. 15

2.3

Pojistné riziko ................................................................................................. 16

2.4

Vztah k riziku ................................................................................................. 16

2.5

Zabránění realizace rizika a eliminace jeho důsledků ............................. 17

Pojištění a pojišťovnictví

18

3.1

Pojišťovnictví.................................................................................................. 18

3.2

Pojištění a pojmy vyplývající z pojistné smlouvy..................................... 19

3.3

Členění pojištění ............................................................................................ 21

Cestovní pojištění

23

4.1

Definice cestovního pojištění ....................................................................... 23

4.2

Porovnání s Evropským průkazem pojištěnce.......................................... 24

4.3

Porovnání s pojištěním na embosovaných platebních kartách............... 25

4.4

Klasifikace cestovního pojištění v České republice .................................. 25

4.5

Všeobecné ustanovení cestovního pojištění............................................... 27

4.6

Prodejní kanály cestovního pojištění .......................................................... 29

Pojistné produkty cestovního pojištění

32

Pojištění léčebných výloh ................................................................................... 32 Pojištění úrazu...................................................................................................... 32 Pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví nebo věci třetí osoby ............... 33 Pojištění cestovních zavazadel........................................................................... 33

10

Obsah

Asistenční služba .................................................................................................. 33 Pojištění zimních sportů...................................................................................... 34 Pojištění nebezpečných sportů ........................................................................... 34 Pojištění nákladů veterinární léčby ................................................................... 35 Pojištění domácnosti během cesty ..................................................................... 35 Pojištění právní pomoci....................................................................................... 35 Pojištění stornovacích poplatků ......................................................................... 35 Pojištění náhrady nevyužité dovolené.............................................................. 36 Pojištění přerušení cesty...................................................................................... 36 Pojištění zpoždění letu ........................................................................................ 36 Pojištění zpoždění zavazadel.............................................................................. 36 Pojištění proti únosu letadla ............................................................................... 37 Pojištění zachraňovacích nákladů...................................................................... 37 Pojištění zásahu horské služby........................................................................... 37 6

Pojistný trh

38

6.1

Segmentace pojistného trhu.......................................................................... 39

6.2

Faktory ovlivňující pojistný trh.................................................................... 40

6.3

Ukazatele úrovně pojistného trhu ............................................................... 41

7

Vývoj pojistného trhu s cestovním pojištěním

43

8

Vyhodnocení dotazníkového šetření

52

9

Doporučení pro cestovní kanceláře

63

10

Diskuze

69

11

Závěr

71

12

Literatura

74

13

Seznam použitých zkratek

77

14

Seznam grafů

78

Obsah

11

15

79

Seznam tabulek

Dotazník

Chyba! Záložka není definována.

12


1 Úvod, cíl a metodika práce 1.1

Úvod

V dnešní době je cestování běžnou součástí našeho života. Důvodem k podniknutí zahraniční cesty může být cokoliv. Někteří lidé cestují z pracovních důvodů, jiní cestují, aby se naučili jazyky a získali nové zkušenosti a někteří podnikají své zahraniční cesty, protože si chtějí odpočinout od každodenní reality. Většina lidí, kteří jedou do zahraničí na dovolenou, se na ni těší celý rok. A i přes to, že mají vše dokonale naplánované, mohou se na své cestě setkat s nepříjemnostmi. Stejně tak jako v běžném životě lidé čelí různým rizikům, tak ani na dovolené se jim nemusí vyhnout. Riziko na cestovatele číhá na každém kroku jejich vysněné dovolené. Může se realizovat v podobě úrazu, krádeže zavazadla nebo ztráty cestovních dokladů. Pro tyto případy by si lidé měli před cestou uzavírat pojistnou ochranu v podobě cestovního pojištění. Cestovatel má na výběr ze širokého spektra cestovních pojištění od jednotlivých pojišťoven. Dále si může vybrat, jaká rizika bude chtít pojistit – jaké druhy pojistných produktů využije. Tím výběr ovšem ještě nekončí. Důležitým kritériem u cestovního pojištění je i výše pojistných limitů. V dnešní době šetření bohužel většina lidí cestovní pojištění podceňuje a sjednává si jen nízké limity plnění a jen základní rizika. Nezřídka se také stává, že lidé do zahraničí vycestují naprosto bez uzavření pojistné ochrany. Cestovní pojištění jak již jsem zmínila, bývá občas podceňováno. Lidé si myslí, že právě jim se nemůže nic stát. Ovšem toto chování je velmi riskantní a paradoxní. Pojistné je oproti ceně za ošetření v cizí zemi naprosto nepatrnou částkou. Cena za pojištění léčebných výloh v zahraničí se pro běžnou turistickou cestu pohybuje kolem 17 Kč na den. Běžně člověk sedmnáct korun utratí ani nemrkne okem, a proto by se neměl vůbec rozmýšlet nad tím, zda si cestovní pojištění koupí nebo ne. Cestovní pojištění by mělo být součástí zavazadla každého cestovatele stejně jako doklady, fotoaparát nebo peníze.

1.2

Cíl práce

Bakalářská práce na téma „Vývoj a analýza pojistného trhu s cestovním pojištěním v období let 2000 – 2010“ popisuje vývoj ukazatelů úrovně pojistného trhu s cestovním pojištěním a využívání cestovního pojištění v současnosti. Záměrem práce je na základě ukazatelů pojistného trhu a dotazníkového šetření zmapovat využívání cestovního pojištění při zahraničních cestách. Dílčím cílem práce je seznámení se základními pojmy z oblasti cestovního pojištění


13

a porovnání s pojištěním na embosovaných platebních kartách a Evropským průkazem pojištěnce. V tomto porovnání se budu snažit vyzdvihnout důležitost uzavírání cestovního pojištění při zahraničních cestách. Druhým dílčím cílem práce bude zmapovat a popsat vývoj pojistného trhu s cestovním pojištěním pomocí ukazatelů úrovně pojistného trhu. Jako třetí a nejdůležitější cíl bakalářské práce jsem si stanovila na základě dotazníkového šetření vyhodnotit uzavírání cestovního pojištění a na základě odpovědí respondentů doporučit cestovním kancelářím a agenturám, jak by mohly zvýšit prodej cestovního pojištění k jejich zájezdům. Práce je rozdělena do několika částí. V první části literárních rešerší bude čtenář seznámen s definicí rizika, jak přistupují lidé k riziku a jak je možné riziku přecházet a eliminovat jeho negativní dopady. Dále bude popsáno pojištění a oblast pojišťovnictví. V další části se čtenář seznámí s pojmy cestovního pojištění a na základě porovnání cestovního pojištění s Evropským průkazem pojištěnce a pojištěním na embosované platební kartě bude vyzdvihnuta nutnost k uzavírání cestovního pojištění. V rámci cestovního pojištění budou čtenáři představeny pojistné produkty, které si může k základnímu pojištění léčebných výloh sjednat. V neposlední řadě se bude čtenář moci seznámit se způsoby uzavření cestovního pojištění. V praktické části se zaměřím na vývoj pojistného trhu s cestovním pojištěním a tento vývoj popíšu pomocí ukazatelů úrovně pojistného trhu. V praktické části bude také vyhodnocen provedený dotazníkový průzkum. Z jeho výsledků určíme současné vyžívání cestovního pojištění mezi respondenty a také se seznámíme s jejich motivací k uzavírání nebo neuzavírání cestovního pojištění. Z odpovědí budu také čerpat při vypracování doporučení pro cestovní kanceláře a agentury, které bude uvedeno na závěr práce.

1.3

Metodika práce

Pro zpracování části literárních rešerší bylo především čerpáno z literárních zdrojů, které jsou uvedeny v seznamu použité literatury na konci práce. Při vypracování kapitoly o cestovním pojištění a pojistných produktech, které jsou na trhu nabízeny, bylo čerpáno především z internetových zdrojů a všeobecných pojistných podmínek pojišťovny UNIQA a. s. a České pojišťovny a. s.. Tyto dvě pojišťovny jsem si pro vypracování vybrala z následujících důvodů. Česká pojišťovna a. s. je největší pojišťovnou na českém pojistném trhu a je velmi dobře vnímaná širokou veřejností. UNIQA pojišťovna a. s. patří sice mezi méně známé a levnější pojišťovny, ale nabízí velmi kvalitní cestovní pojištění s vysokými pojistnými limity za velmi příjemné ceny. Já a moje rodina osobně vždy při

14


zahraničních cestách využíváme cestovní pojištění pojišťovny UNIQA a. s. U ostatních pojišťoven bývají pojistné produkty i pojistné podmínky obdobné. Je ale vždy důležité seznámit se právě s pojistným produktem té pojišťovny, u které jsme si cestovní pojištění uzavřeli. Toto seznámení by měl klient provést vždy před zahájením zahraniční cesty. Internetové zdroje a všeobecné pojistné podmínky, ze kterých jsem v této části práce čerpala, jsou rovněž uvedeny v seznamu literatury. V praktické části byla data pro přehlednost zpracovávána v grafech a tabulkách. Data týkající se ukazatelů pojistného trhu jsem čerpala z výročních zpráv České asociace pojišťoven, které jsou vystaveny na jejich internetových stránkách. Pro přesnost dat jsem čerpala z nejaktuálnějších výročních zpráv. Využila jsem tedy jen výroční zprávy za roky 2002 – 2010. Vývoj spotřeby výjezdového cestovního ruchu jsem čerpala ze stránek Českého statistického úřadu. Data potřebná pro druhou část praktické části jsem čerpala z dotazníkového šetření, které jsem provedla. Dotazník jsem zveřejnila na internetu na webu Vyplňto.cz a pro jeho vyhodnocení jsem využila popisnou statistiku. Stejně jako při hodnocení vývoje pojistného trhu i zde jsem pro přehlednost a lepší prezentaci výsledků použila grafy a tabulky.

Riziko

15

2 Riziko 2.1

Definice rizika

Riziko je definováno v zákoně o pojistné smlouvě (Zákon č. 37/2004, 19. 3. 2012, [on-line]) jako míra pravděpodobnosti vzniku pojistné události vyvolané pojistným nebezpečím. Riziko se dá také chápat jako možnost vzniku události, která má odchylný výsledek od cíle a navíc má určitou objektivní pravděpodobnost. Z definice rizika je nezbytné vycházet při následném definování pojištění a pojišťovnictví, protože právě pojištění vzniklo jako nástroj, který má eliminovat negativní dopady spojené s realizací rizika. (Ducháčková, 2009, s. 15) Většinou je riziko chápáno jako určitý druh nejistoty. Mezi těmito pojmy je však velký rozdíl. Riziko se od nejistoty liší tím, že je ho možné popsat pomocí určité pravděpodobnosti. Z toho tedy vyplývá, že riziko je nejistota, která je kvalifikovaná pomocí pravděpodobnosti. „Statisticky lze riziko charakterizovat jako stupeň nejistoty daný mírou variability sledovaného jevu.“(Vávrová, 2001, s. 18) Mezi pravděpodobností a rizikem platí nepřímá úměra – což znamená, že s klesající pravděpodobností určité situace roste riziko.

2.2

Členění rizika

V závislosti na dané situaci mohou při realizaci konkrétního rizika vzniknout výhradně negativní odchylky od cíle – šlo by o čisté riziko, nebo mohou vzniknout pozitivní i negativní odchylky od cíle – v tomto případě by šlo o spekulativní riziko. Spekulativní riziko vzniká v případě hazardních her, sázení a jiných spekulací. A spekulativní riziko nemůže být nikdy předmětem pojištění. (Ducháčková, 2009, s. 15) U čistého rizika můžeme sledovat jeho dvě stránky. Jedná se o stránku subjektivní a stránku objektivní. Subjektivní stránka neboli riziko subjektivní je takové riziko, které je spojeno s činností člověka – jsou to například rizika, která jsou spojena s neopatrností lidí a jejich charakterovými vlastnostmi. Součástí subjektivního rizika je také morální riziko, které má za následek pojistný podvod a protiprávní obohacování pojištěného. Morální riziko je charakterizováno tím, že se změní pravděpodobnost realizace rizika v důsledku změny v chování pojištěného po uzavření pojištění. Na rozdíl od subjektivních rizik jsou rizika objektivní nezávislá na lidské činnosti a vznikají na základě objektivně daných skutečností. Příkladem objektivního rizika může být přírodní katastrofa. (Vávrová, 2001, s. 19)

16

Riziko

Čistá rizika můžeme také členit na rizika s relativní pravděpodobností a rizika s absolutní nahodilostí. Rizikem s relativní pravděpodobností je smrt pojištěného, protože určitě víme, že tento stav nastane, ale nevíme, kdy přesně k němu dojde. U rizik s absolutní nahodilostí může k pojistné události dojít, nebo také nemusí nikdy nastat. Dalším rozdělení rizik by bylo rozdělení na rizika pojistitelná a rizika nepojistitelná. „Pojistitelné riziko je z hlediska komerční pojišťovny takové, na které může komerční pojišťovna sjednat pojistnou smlouvu, a to na základě pojistně-technických podmínek.“ (Martinovičová, 2003, s. 9) Pojišťovna může uzavřít pojištění pouze na čisté riziko, které má náhodný charakter. Pojistitelné riziko je takové, které splňuje kritéria pojistitelnosti podle Martinovičové (2003, s. 9): 1. Kritérium identifikovatelnosti – riziko musí být jednoznačně určeno 2. Kritérium vyčíslitelnosti – škoda způsobena realizací rizika musí být vyčíslitelná 3. Kritérium ekonomické přijatelnosti rizika- pojišťovna příjme do pojištění jen rizika ekonomicky vyrovnaná 4. Kritérium nahodilosti projevu rizika – vznik události musí mít nahodilý charakter, který je nepředvídatelný, neočekávaný a nezamýšlený

2.3

Pojistné riziko

Pojistné riziko můžeme definovat jako možnost vzniku pojistné události, při níž pojišťovna na základě sjednané pojistné smlouvy vyplácí pojistné plnění. Pojistné riziko musí být vymezeno obsahově, časově a místně. (Vávrová, 2001, s. 19) Rozlišujeme různé typy pojistných rizik. Podle Vávrové (2001, s. 20) existují následující kategorie pojistných rizik: • Rizika živelná • Rizika sociálně politická • Rizika obchodně finanční • Rizika ostatní - osobní, dopravní, riziko odcizení a vandalství, somážní, strojní, odpovědnostní, moderní rizika – moderní riziko je například atomové riziko nebo riziko poškození životního prostředí v důsledku ekologické havárie

2.4

Vztah k riziku

Rizika je možné také členit podle ochoty jedince dané riziko podstoupit. Existují tři možné přístupy k riziku. Prvním z nich je averze k riziku, kdy se jednotlivec

Riziko

17

snaží riziku vyhnout. V rámci cestovního ruchu by si jednotlivec uzavřel vždy cestovní pojištění při své zahraniční cestě, aby důsledky rizika co nejvíce omezil. Jedná se o nejčastější přístup k riziku. Druhým možným přístupem k riziku je vyhledávání rizika. Vyhledávání rizika je typické pro jedince, kteří se nebojí riskovat. Na příkladu z cestovního ruchu by šlo o jedince, který do zahraničí vycestuje bez cestovního pojištění a spoléhá na to, že se mu žádná nehoda během cesty nestane. Možnou výhodou v případě neuzavření pojištění by bylo ušetření nákladů za pojistné. Pokud se ovšem během cesty stane nehoda, pak veškeré náklady hradí jednotlivec sám a tyto náklady mnohonásobně převýší pojistné. Třetí možný postoj k riziku je neutrální vztah. (Martinovičová, 2003, s. 11-12)

2.5

Zabránění realizace rizika a eliminace jeho důsledků

Ekonomický subjekt se snaží riziku vyhnout nebo alespoň jeho realizaci omezit pomocí různých preventivních opatření. Těmito preventivními opatřenimi mohou být například alarmy, protipožární hlásiče nebo ochranná opatření proti úrazu. Za preventivní opatření ale také můžeme považovat finanční krytí, které slouží k eliminaci důsledků realizace rizika. Existují dvě možnosti finančního krytí. První možností je, že si ekonomický subjekt vytvoří individuální rezervu a důsledky realizace rizika bude financovat pomocí tzv. samopojištění. I přes nižší náklady než v případě pojištění je zde velká nevýhoda toho, že vytvořená rezerva nemusí být dostatečná při vzniku velké škody, nebo může být vyčerpána v důsledku několika škod po sobě. Druhou možností finančního krytí je uzavření pojištění a tím přenesení rizika na třetí subjekt. (Ducháčková, 2009; Vávrová, 2001)

18


3 Pojištění a pojišťovnictví 3.1

Pojišťovnictví

„Pojišťovnictví je specifické odvětví ekonomiky, které zabezpečuje finanční eliminaci rizik ovlivňující činnost lidí.“ (Ducháčková, 2009, s. 170). V podmínkách České republiky je pojem pojišťovnictví chápán jako specifické odvětví ekonomiky zabývající se pojišťovací, zajišťovací a zprostředkovatelskou činností v oblasti komerčního pojištění. Dalšími institucemi, které se podílejí na fungování v oblasti pojišťovnictví, jsou instituce provádějící dozor nad oblastí pojišťovnictví, asociace pojišťoven, asociace a svazy zprostředkovatelů pojištění, samostatní likvidátoři pojistných událostí a ostatní subjekty. (Ducháčková, 2009, s. 170) Orgánem, který vykonává dohled nad institucemi činnými v oblasti pojišťovnictví je v České republice Česká národní banka. Oblast pojišťovnictví a všechny její subjekty jsou povinny řídit se zákonem o pojišťovnictví. (Zákon č. 277/2009, 19. 3. 2012, [on-line]) Pojišťovnictví se dá také definovat jako odvětví národního hospodářství, které se zabývá poskytováním pojistné ochrany a úhradou škod, které vznikly na základě nahodilých událostí. Pojišťovnictví plní roli stabilizátoru ekonomické úrovně podniků a životní úrovně obyvatel. (Čejková, 2003, s. 100) Oblast pojišťovnictví se rozlišuje na dva odlišné pojišťovací systémy. První z nich je systém státního sociálního zabezpečení, který je regulovaný státem a patří sem sociální pojištění, zdravotní pojištění a nemocenské pojištění. Státní sociální zabezpečení je povinné pro všechny občany České republiky. Druhým systémem pojišťovnictví je pojišťovnictví komerční neboli soukromé, kde působí komerční pojišťovny za účelem dosažení zisku. Komerční pojišťovnu můžeme definovat jako finanční instituci, která přebírá od svých klientů pojistná rizika a zaručuje jim pojistnou ochranu za poskytnuté pojistné. Podle zákona o pojišťovnictví (Zákon č. 277/2009, 19. 3. 2012, [on-line]) jsou pojišťovnami tuzemské pojišťovny, pojišťovny z jiného členského státu a také pojišťovny ze třetí země. Komerční pojišťovny můžeme rozčlenit podle šíře zaměření jejich činností na pojišťovny univerzální a specializované (např. pojišťovny poskytující pouze cestovní pojištění jako jsou: Evropská cestovní pojišťovna a. s. nebo ADRIA Way družstvo), životní a neživotní (cestovní pojištění spadá do činnosti neživotních pojišťoven). (Ducháčková, 2009, s. 170171)


3.2

19

Pojištění a pojmy vyplývající z pojistné smlouvy

„Pojištění je nástroj finanční eliminace negativních důsledků nahodilosti.“ (Ducháčková, 2009, s. 31) Pomocí pojištění je tedy možné nahradit ztráty, ke kterým došlo v důsledku nahodilosti. Pojištění můžeme tedy chápat jako určitý druh finanční služby, jejímž předmětem je poskytování pojistné ochrany. Pojištění funguje na principu vytváření tzv. kolektivní rezervy, na jejíž tvorbě se podílejí všichni zúčastnění na pojištění. Tato rezerva se později rozděluje mezi členy kolektivu, u kterých došlo k realizaci čistého rizika. Výše příspěvků jednotlivých členů pojištění jsou rozlišeny podle pravděpodobnosti realizace rizika a pravděpodobné velikosti škody. Tyto příspěvky jsou nazývány pojistným. Pojistné je tedy cena za poskytnutou pojistnou ochranu. Pojistné rozlišujeme na pojistné jednorázové a pojistné běžné. Rozdíl mezi nimi je v tom, že jednorázové pojistné je pojistné stanovené na celou dobu, na kterou bylo pojištění sjednané a běžné pojistné je stanovené za jedno pojistné období, většinou na rok. (Ducháčková, 2009, s. 32) Základním právním dokumentem, který završuje dvoustrannou dohodu mezi pojistníkem (pojištěným) a pojistitelem o uzavření pojištění, je pojistná smlouva. V zákoně o pojistné smlouvě a změně souvisejících zákonů (Zákon č. 37/2004, 19. 3. 2012, [on-line]) je pojistná smlouva definována jako smlouva o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Pojistná smlouva musí vždy podle zákona č. 37/2004 Sb. obsahovat: • určení pojistitele a pojistníka, • určení oprávněné osoby, • určení, zda se jedná o pojištění škodové nebo obnosové, • vymezení pojistného nebezpečí a pojistné události, • výši pojistného, jeho splatnost a údaj o tom, zda se jedná o pojistné běžné nebo jednorázové, • vymezení pojistné doby a doby, na kterou byla pojistná smlouva uzavřena. Pojistná smlouva musí mít písemnou podobu. Pojistitel po uzavření pojistné smlouvy vydá pojistníkovi jako potvrzení o uzavření smlouvy pojistku. (Zákon č. 37/2004, 19. 3. 2012, [on-line]) Pojištění vzniká prvním dnem po uzavření pojistné smlouvy nebo datem, které bylo v pojistné smlouvě dohodnuto jako počátek pojištění. Zákon o pojistné smlouvě definuje několik možných způsobů zániku pojištění:

20


• Uplynutí pojistné doby – v případě, že bylo pojištění sjednané na dobu určitou. Pojištění může tímto způsobem zaniknout, pokud pojistník nebo pojistitel uvědomí nejméně 6 týdnů před uplynutím pojistné doby druhou stranu o zájmu ukončit toto pojištění. Pokud pojištění nezanikne, pak pokračuje za stejných podmínek dále. • Nezaplacením pojistného – pojištění zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty sjednané pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, která byla pojistníkovi doručena. • Dohodou – pojištění zaniká vzájemnou dohodou mezi pojistitelem a pojistníkem. V dohodě je určen okamžik zániku pojištění a způsob vzájemného vyrovnání závazků. • Výpovědí – výpověď může podat pojistitel i pojistník. o Pojištění zaniká ke konci pojistného období, pokud byla doručena písemná výpověď alespoň 6 týdnů před uplynutím pojistného období. o Pojištění může být vypovězeno za strany pojistitele nebo pojistníka do 2 měsíc ode dne uzavření pojistné smlouvy. Dnem doručení výpovědi začíná běžet osmidenní výpovědní lhůta, jejímž uplynutím pojištění zaniká. o Pojistník nebo pojistitel mohou pojištění vypovědět do 3 měsíců ode dne doručení oznámení o vzniku pojistné události. Dnem doručení výpovědi začíná běžet měsíční výpovědní lhůta, jejímž uplynutím pojištění zaniká. o Pojistník může vypovědět pojištění do 1 měsíce ode dne doručení sdělení o převodu pojistného kmene nebo jeho části nebo do 1 měsíce

ode

dne

zveřejnění

oznámení

o odnětí

povolení

k provozování pojišťovací činnosti pojistitele. Životní pojištění je možné vypovědět pouze posledním jmenovaným způsobem. • Odstoupením – pojistník nebo pojistitel mají možnost odstoupit od pojistné smlouvy do 2 měsíců ode dne, kdy zjistil, že při uzavírání smlouvy nebyly poskytnuty všechny potřebné informace pro uzavření nebo byly poskytnuté informace nepravdivé. Odstoupením od pojistné smlouvy se smlouva ruší od počátku. Pojistitel má povinnost do 30 dnů vrátit zapla-


21

cené pojistné, od kterého se odečte, co již z pojištění plnil. V případě, že od smlouvy odstoupil pojistitel, tak se od zaplaceného pojistného odečítají i náklady spojené se vznikem a správou pojištění. Pojistník nebo pojištěný je povinen pojistiteli vrátit pojistné plnění v případě, že mu bylo z pojištění vyplaceno a přesahuje výši zaplaceného pojistného. Pojistník má právo od pojistné smlouvy odstoupit do 14 dní bez udání důvodu, pokud bylo pojištění sjednáno na dálku. V případě životního pojištění je tato lhůta prodloužena na 30 dní. Tento způsob odstoupení od smlouvy neplatí v případě uzavření cestovního pojištění, pokud bylo toto cestovní pojištění uzavřeno na dobu kratší než jeden měsíc. • Odmítnutím vyplacení pojistného plnění – pojištění zaniká dnem doručení oznámení o odmítnutí pojistného plnění. • Jiným důvodem – pojištění může zaniknout také dnem, kdy zaniklo pojistné riziko nebo pojištěná věc nebo dnem, kdy došlo ke smrti pojištěné fyzické osoby nebo zániku pojištěné právnické osoby bez právního nástupce. (Zákon č. 37/2004, 19. 3. 2012, [on-line])

3.3

Členění pojištění

Pojištění můžeme členit ze čtyř hledisek – dle formy pojištění, na pojistná odvětví, pojistné druhy a pojistné typy. Klasifikace pojištění dle jeho formy rozlišuje pojištění smluvní a zákonné. Smluvní pojištění vzniká na základě pojistné smlouvy. Mezi smluvní pojištění patří pojištění dobrovolné, které vyjadřuje subjektivní pojistný zájem jednotlivce a dále sem patří pojištění povinně smluvní. Příkladem povinně smluvního pojištění by v oblasti cestovního ruchu bylo pojištění cestovní kanceláře proti úpadku, protože bez uzavření tohoto pojištění by cestovní kancelář nemohla prodávat své zájezdy. A jako příklad dobrovolného smluvního pojištění můžeme uvést cestovní pojištění, protože subjekt se sám rozhodne, zda si pojištění uzavře či nikoli. Pojištění povinně smluvní a dobrovolné patří do oblasti komerčního pojištění. Zákonné pojištění naopak vyjadřuje objektivní pojistný zájem. Do zákonného pojištění patří Zákonné pojištění odpovědnosti organizace za pracovní úrazy a nemoci z povolání a zvláštností je, že se toto pojištění neuzavírá na základě pojistné smlouvy, ale vzniká na základě existence skutečnosti stanovené v právním předpise. (Vávrová, 2001, s. 56; Ducháčková, 2009, s. 33) Dále členíme pojištění na pojistná odvětví - na pojištění životní a neživotní. Předmětem životního pojištění je riziko smrti a riziko dožití pojiš-

22


těné osoby a toto pojištění ve většině případů obsahuje spořící složku. Neživotní pojištění slouží ke krytí rizik, jako jsou rizika vztahující se k osobám – úraz, nemoc nebo invalidita, dále rizika majetková, rizika související s finančními ztrátami a pojistná nebezpečí spojená s odpovědností za škodu. Podle pojistného druhu se pojištění člení na pojištění majetku, pojištění osob a pojištění odpovědnosti za škodu. Tato klasifikace pojištění vychází z občanského zákoníku. Pojištění majetku se vztahuje na poškození, zničení, odcizení nebo jiné škody na majetku pojištěného. Pojištění osob je pojištění fyzických osob pro případ úrazu, smrti nebo dožití sjednané doby konce pojištění. A pojištění odpovědnosti za škodu se týká škod na zdraví a majetku třetích osob, které pojištěný způsobil. (Vávrová, 2001, s. 60-61) Pojištění podle pojistného typu člení pojistné druhy na konkrétní typy pojištění. Například v případě pojištění majetkového by byly pojistnými typy pojištění zavazadel, pojištění nemovitosti, pojištění domácnosti atd. Pojištění můžeme dále členit podle délky trvání na pojištění krátkodobé, které se sjednává na dobu kratší než jeden rok a pojištění dlouhodobé. V neposlední řadě členíme pojištění podle způsobu zajištění budoucích závazků na pojištění rezervotvorné (obnosové) a pojištění rizikové (škodové). Během rezervotvorného pojištění je vytvářena rezerva, která je vyplacena až na výjimky vždy, a je vyplacena v případě dožití sjednaného věku nebo v případě smrti pojištěného. Kdežto u pojištění rizikového dojde k výplatě pojistného plnění, pouze pokud nastane pojistná událost. U rizikového neboli škodového pojištění nemůže být nikdy vyplaceno vyšší pojistné plnění, než je výše vzniklé škody.(Ducháčková, 2009, s. 39)


23

4 Cestovní pojištění 4.1

Definice cestovního pojištění

„Cestovní pojištění je pojištění pomoci osobám v nouzi během cestování nebo pobytu mimo místa svého trvalého bydliště včetně pojištění finančních ztrát bezprostředně souvisejících s cestováním.“(Victoria, 2008, [on-line]) Cestovní pojištění je dobrovolným pojištěním, které si může klient sjednat pro zahraniční cestu, ať už jede za prací nebo za rekreací. Toto pojištění mu v případě vzniku nečekané události může pomoci ze vzniklých nesnází. Cestovní pojištění se řadí mezi neživotní pojištění škodové. Z toho vyplývá, že klient nemůže nikdy dostat pojistné plnění vyšší než je vzniklá škoda. Výjimku ovšem tvoří pojištění úrazu, které si může klient sjednat jako připojištění, protože pojištění úrazu je obnosovým pojištěním. To znamená, že v případě smrti nebo vzniku trvalých následků z důvodu úrazu je pojištěnému vyplacena pevně sjednaná částka v pojistné smlouvě. Mezi obnosová pojištění patří další pojistné produkty, jako je pojištění zpoždění letu, pojištění zpoždění zavazadel, pojištění nevyužité dovolené a pojištění únosu letadla. Primárně má cestovní pojištění sloužit k úhradě nezbytných léčebných výloh, které vzniknou klientovi v důsledku úrazu nebo onemocnění v zahraničí. K hrazení léčebných výloh v České republice má každý občan svojí zdravotní pojišťovnu, ovšem v zahraničí je tato služba limitovaná a na většinu zákroků ani nemusí často stačit. Podle serveru měšec. cz (Cestovní pojištění, 1998-2012, [on-line]) se může banální zlomenina nohy, kdy byl pacient 2 dny hospitalizován a byla provedena drobná operace vyšplhat až na 400 000 Kč. Dále si ale klient může k základnímu cestovnímu pojištění, tedy k pojištění léčebných výloh v zahraničí připojistit ještě další rizika. Zpravidla je připojištěno ještě úrazové pojištění, které se vztahuje na poskytnutí náhrad v případě vzniku trvalých následků v důsledku úrazu a pro případ smrti v důsledku úrazu. V úrazovém připojištění není zahrnuté bolestné. Dalšími riziky, která si může klient připojistit, je odpovědnost za škodu na zdraví a věci třetí osoby, může si také připojistit zavazadla nebo storno poplatky. Cestovní pojištění si může klient sjednat jako základní pojištění léčebných výloh, jako pojištění léčebných výloh a vybraných druhů připojištění nebo si jej může sjednat jako komplexní balíček pojistných produktů. V dnešní době se profilují nejrůznější nabídky komplexních balíčků, které jsou určeny pro konkrétní skupiny osob – například pojištění pro seniory obsahuje jiné pojistné

24


produkty než cestovní pojištění pro rodiny či sportovce. (Krytí rizik cestovním pojištěním bez uvedení roku, [on-line])

4.2

Porovnání s Evropským průkazem pojištěnce

Evropský průkaz pojištěnce (EHIC) zaručuje občanu České republiky zdravotní ošetření v České republice, ve všech zemích Evropské unie, zemích Evropského hospodářského prostoru a ve Švýcarsku. V rámci České republiky je pojištěnci poskytována komplexní neboli plná zdravotní péče. V rámci zemí EU, EHP a ve Švýcarsku je pojištěnci hrazena z průkazu nezbytná zdravotní péče, tedy ošetření v důsledku vzniku úrazu nebo onemocnění, které zajistí, aby pojištěný nemusel ukončit předčasně návštěvu dané země. Tato péče je však spojena se zaplacením spoluúčasti. A v zemích, se kterými má Česká republika uzavřenou smlouvu, je pojištěnci poskytnuta pouze nutná a neodkladná zdravotní péče. Tuto smlouvu má Česká republika uzavřenou například s Chorvatskem. (Daněk, 2009, [on-line]) Evropský průkaz pojištěnce vydává občanu České republiky jeho zdravotní pojišťovna, jako potvrzení, že se pojištěnec účastní na systému veřejného zdravotního pojištění, které je povinné pro všechny občany České republiky. Je zde ovšem celá řada omezení a možných problémů při náhradě léčebných výloh v zahraničí, proto odborná veřejnost nedoporučuje při zahraničních cestách spoléhat pouze na průkaz zdravotní pojišťovny. Jak již bylo zmíněno, náklady v cizích zemích mohou mnohonásobně převýšit náklady na ošetření, které by pacient hradil v České republice. Náhrada ošetření je následně vyplacena pacientovi podle tarifů za ošetření platných v České republice. V zahraničí také většinou platí jiná pravidla zdravotní péče než u nás. Dalším problémem je, že v zahraničí by klient české zdravotní pojišťovny musel platit za ošetření vysokou spoluúčast, která nebude klientovi ze zdravotního pojištění proplacena. Také si pro své ošetření pacient nemůžete vybrat ošetření v soukromém zdravotním zařízení, protože z Evropského průkazu pojištěnce je hrazena jen péče poskytnutá ve státním zdravotnickém zařízení. A navíc při zahraniční cestě hrozí i další rizika, na která se v žádném případě Evropský průkaz pojištěnce nevztahuje – jako například pojištění zavazadel. Evropský průkaz pojištěnce neobsahuje ani nonstop asistenční službu v českém jazyce, což například pro turisty, kteří neovládají cizí jazyk, může být při vzniku nehody přímo děsivou představou. (Cestovní pojištění, 1998-2012, [on-line])


4.3

25

Porovnání s pojištěním na embosovaných platebních kartách

Ve většině případů embosované platební1 karty obsahují buď zdarma, nebo za určitý poplatek cestovní pojištění. Rozsah tohoto pojištění je ale u různých bank jiný a také se liší výší pojistných limitů. Většinou platí, že cestovní pojištění, které je k embosované kartě zdarma, má jen základní redukovaný rozsah pojištěných rizik s nízkými limity, které nemusí ve většině případů stačit. A ve většině případů toto cestovní pojištění zahrnuje pouze pojištění léčebných výloh. (Chvátal, 2008, [on-line]) Před odjezdem by se měl klient banky seznámit s pojistnými podmínkami, informovat se o rozsahu pojištění a výši pojistných limitů. Klient by si měl také ověřit, jaká je u pojištění stanovena maximální délka nepřetržitého pobytu v zahraničí, jaká je spoluúčast a jaké jsou výluky z pojištění (může být například pojištěna jen rekreační turistika, kam nespadá vysokohorská turistika, oblíbené vodní sporty v Chorvatsku ani zimní sporty). „Tato pojištění mohou být omezena místem, kde se klient pohybuje, výší pojistného plnění nebo mírou rizika prováděných aktivit.“ (Ondrová, 2008, [on-line]) Klient banky si může k základnímu pojištění, které je buď zdarma, nebo za nízký poplatek připojistit další rizika, jako např. pojištění zavazadel, storno poplatků nebo odpovědnost za škodu. Například v rámci embosované karty od Komerční banky je bezplatně zahrnuto základní cestovní pojištění, kde limit pojistného plnění je až jeden milion korun a cestovní pojištění obsahuje pojištění léčebných výloh, náklady na repatriaci, náklady na ambulantní ošetření a právní pomoc. Toto cestovní pojištění také obsahuje pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví do výše jednoho milionu korun a pojištění odpovědnosti za škodu na věci do výše půl milionu korun. Zvláštností pojištění je, že je pojištěna držitelka (či držitel) karty a také jedno její dítě. V rámci tohoto pojištění funguje asistenční služba, na kterou se klient banky může v případě problémů obrátit. (Embosovaná karta, 2011, [on-line])

4.4

Klasifikace cestovního pojištění v České republice

Cestovní pojištění můžeme rozlišovat podle účelu cesty, délky cesty, typu pojištění, věku pojištěného, místa pobytu atd. Při klasifikaci budu vycházet ze všeobecných pojistných podmínek k cestovnímu pojištění UNIQA pojišťovny a. s. a všeobecných pojistných podmínek k cestovnímu pojištění České pojišťovny a. s..

1

Kreditní i debetní

26


• Cestovní pojištění podle místa pobytu (UNIQA pojišťovna a. s.): o Zahraniční cesta – cesta, při které jsou překonány hranice České republiky, většinou je pojištění rozlišeno na více geografických zón. Například UNIQA rozlišuje 2 geografické zóny – Evropa (+ Egypt, Izrael, Maroko, Tunisko, Turecko) a celý svět. Jiné pojišťovny používají 3 zóny – Evropa, svět bez USA, celý svět. o Tuzemská cesta – cesta v rámci území České republiky, základní pojištění léčebných výloh nemá při tuzemské cestě význam, protože každý občan České republiky má svoji zdravotní pojišťovnu. Tuzemské cestovní pojištění se většinou sjednává jako úrazové pojištění, pojištění zavazadel a pojištění odpovědnosti za škodu na majetku a na zdraví třetí osoby. • Cestovní pojištění podle délky cesty (Česká pojišťovna a. s.): o Pojištění krátkodobé – cestovní pojištění sjednané na dobu 1 – 90 dní. o Pojištění dlouhodobé – cestovní pojištění sjednané na dobu delší než 91 dní. Pojistným obdobím je v tomto případě jeden rok. o Pojištění opakovaných výjezdů - počet výjezdů do zahraničí není omezen, ale jeden pobyt v zahraničí nesmí přesáhnout 30 kalendářních dnů. • Cestovní pojištění dle počtu pojištěných osob (UNIQA pojišťovna a. s): o Pojištění individuální – pojištění pro jednu nebo více osob, které nelze dále definovat do rodinného pojištění. o Pojištění rodinné – pojištění, kde je pojištěn manžel a manželka (druh a družka) a jejich děti (v rámci rodinného pojištění mohou být pojištěny až čtyři děti do věku 18 let). Je zde zvýhodněné pojistné oproti pojištění individuálnímu. o Pojištění skupinové – pojištění pro skupinu osob, které cestují společně (může jít o zaměstnance jednoho podniku, žáky jedné školy nebo děti z letního tábora a podobně). • Podle vzniku pojistného vztahu dělíme pojištění na: o Přímé individuální – kdy zákazník podepsal pojistnou smlouvu přímo s pojišťovnou. o Zprostředkovatelské – pojištění zprostředkovala cestovní kancelář a toto pojištění fakturovala jako součást zájezdu (cena pojištění je již zakalkulovaná v ceně zájezdu). • Cestovní pojištění podle věku pojištěného (Česká pojišťovna a. s.): o Pojištěný do věku 6 let. o Pojištěný ve věku 7 – 18 let.


27

o Pojištěný ve věku 19 – 69 let. o Pojištěný ve věku 70 a více let. • Cestovní pojištění podle účelu cesty (Česká pojišťovna a. s.): o Turistická cesta – cesta a pobyt za účelem běžné rekreace, poznávacích cest a pobytů, oddechového a necíleného provozování rekreačních činností a cesty za účelem studijního pobytu. o Pracovní cesta – cesta a pobyt za účelem výkonu práce zaměstnance nebo podnikatele. Dále sem řadíme cesty spojené s charitativní a dobrovolnou činností, au-pair a stáže.

4.5

Všeobecné ustanovení cestovního pojištění

Cestovní pojištění se řídí právním řádem České republiky, zákonem o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (Zákon č. 37/2004, 19. 3. 2012, [online]) v platném znění, zákonem o pojišťovnictví (Zákon č. 277/2009, 19. 3. 2012, [on-line])v platném znění, příslušnými ustanoveními občanského zákoníku, všeobecnými a zvláštními pojistnými podmínkami a smluveným ujednáním mezi pojistníkem a pojistitelem v pojistné smlouvě. (VPP UNIQA pojišťovna a. s., 2010)

Vznik, průběh a konec cestovního pojištění Cestovní pojištění se sjednává před zahájením cesty. Všechny druhy cestovního pojištění, kromě pojištění stornovacích poplatků, vznikají podle VPP UNIQA pojišťovny a. s. od 0.00 hodin dne sjednaného v pojistné smlouvě jako počátek pojištění, nejdříve však od data a času sjednání pojištění uvedeného v pojistné smlouvě. Pokud se pojištěný z důvodu zásahu vyšší moci, jako je například živelná pohroma, nemůže vrátit ve sjednaném termínu návratu, cestovní pojištění se automaticky a bezplatně prodlužuje. Toto prodloužení může nastat také z důvodu odkladu letu nebo při hospitalizaci pojištěného v nemocnici z důvodu úrazu nebo akutního onemocnění. Prodloužení pojištění je ve stejném rozsahu jako pojištění sjednané mezi klientem a pojistitelem. Cestovní pojištění není možné ukončit během trvání pojištěné cesty, nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Pokud by cestovní pojištění zaniklo v průběhu pojištěné cesty, pak by pojišťovna zadržela veškeré zaplacené pojistné. (VPP UNIQA pojišťovna a. s., 2010) Cestovní pojištění zaniká ve 24.00 hodin dne sjednaného v pojistné smlouvě jako konec pojištění. Cestovní pojištění dále může zaniknout odstoupením pojistníka, pojistitele od pojistné smlouvy nebo úmrtím pojištěného. Po-

28


jištění také může zaniknout výpovědí, kterou podá pojistník či pojištěný před počátkem pojištění nebo v den počátku pojištění. (VPP UNIQA pojišťovna a. s., 2010) Zvláštností pojistného produktu pojištění stornovacích poplatků je, že toto pojištění nabývá účinnosti dnem následujícím po dni zaplacení pojistného. Pojištění storno poplatků zaniká okamžikem nástupu cesty nejpozději ve 24.00 hodin dne, který předchází dni uvedenému v pojistné smlouvě jako počátek pojištění. (VPP Česká pojišťovna a. s., 2011, [on-line])

Pojistné a pojistné plnění Za pojistnou ochranu platí pojištěný pojistné. Pojistné je jednorázovým pojistným, které je uvedeno v pojistné smlouvě. Výše pojistného se určuje na základě sazeb stanovených pojišťovnou pro jednotlivé druhy pojistných produktů zvlášť. Výše pojistného se odvíjí od místa pobytu či cesty, délky pobytu, závisí také na velikosti rizika, účelu cesty a věku pojištěného. Pojistné se většinou platí jednorázově, tedy na celou dobu cesty, a musí být zaplaceno před zahájením cesty. V případě nezaplacení pojistného před začátkem cesty by bylo cestovní pojištění neplatné. (VPP UNIQA pojišťovna a. s., 2010) Pojistné plnění je v případě vzniku pojistné události vyplaceno ve výši skutečně vynaložených nákladů, maximálně však do výše sjednaných limitů v pojistné smlouvě. Pojištěný v případě vzniku události musí oznámit asistenční službě tuto skutečnost. Po návratu má pojištěný povinnost neprodleně nahlásit škodní událost pojistiteli. Pojistitel má 3 měsíční lhůtu na její šetření. Po uzavření šetření se pojistné plnění vyplácí do 15 dnů. (VPP Česká pojišťovna a. s., 2011, [on-line]) Pojistitel může pojistné plnění snížit o náhradu škody, která byla poskytnuta pojištěnému třetí osobou. Pojistitel může pojistné plnění krátit také v případě, že pojištěný nedodržel smluvně sjednané povinnosti, například když pojištěný nahlásí událost pozdě nebo neposkytne veškeré potřebné informace k prošetření. Pokud došlo k pojistné události během prodloužení cestovního pojištění, pak pojistitel vyplatí pojistné plnění snížené o dlužné pojistné za tuto dobu prodloužení. (VPP UNIQA pojišťovna a. s., 2010; VPP Česká pojišťovna a. s., 2011,[on-line])

Obecné výluky z pojištění Pojistitel podle VPP České pojišťovny a. s. (2011, [on-line]) nemá povinnost poskytnout pojištěnému pojistné plnění v případě, kdy vznikla škoda v důsledku: • úmyslného konání nebo úmyslného opomenutí ze strany pojištěného • konání trestného činu nebo výtržnosti ze stany pojištěného


29

• události, která mohla být předvídatelná nebo byla známá při vzniku pojištění • nastoupení cesty poté, co Ministerstvo zahraničních věcí ČR nebo Světová zdravotnická organizace nedoporučila cestovat do dané oblasti • požití alkoholu, narkotik a jiných omamných látek nebo zneužití léků • sexuálně přenosných onemocnění nebo AIDS, onemocnění v důsledku epidemií • užití, uvolnění nebo úniku látek, které způsobují jadernou reakci, jaderné záření či radioaktivní kontaminaci • v souvislosti s válečnou událostí, vzpourou, povstáním nebo jiným hromadným násilným nepokojem, na nichž se pojištěný jakýmkoliv způsobem podílel • v souvislosti se stávkou, živelnou událostí, mezinárodní mírovou misí, zásahem státní nebo úřední moci a teroristickým aktem • účasti pojištěného na pokusech či výzkumných procedurách o dosažení extrémních výkonů • účastí na provozování extrémních sportů nebo činností, které nejsou pojistitelné • výkonu činností s vysokým rizikem, jako je např. záchranné a havarijní práce, práce s výbušninami, práce s vysokým rizikem popálenin nebo práce pod vodou, při níž jsou nezbytné potápěčské přístroje apod. Kromě obecných výluk z pojištění, které jsou obdobné u všech pojišťoven nabízející cestovní pojištění, existují také zvláštní výluky z pojištění u konkrétních pojistných rizik.

4.6

Prodejní kanály cestovního pojištění

Cestovní pojištění je možné sjednat následujícími způsoby: • Přímý prodej na pobočce pojišťovny – tímto způsobem může klient uzavřít cestovní pojištění se všemi pojišťovnami nabízející tento produkt. Jedná se o základní způsob uzavření pojištění, který využívají hlavně starší lidé. Nevýhodou tohoto způsobu je jednak časová náročnost, nutnost navštívit pobočku osobně a nabídka pouze jedné konkrétní pojišťovny. Výjimku naposledy jmenované nevýhody tvoří makléři a nevýhradní pojišťovací zprostředkovatelé, kteří klientovi provedou srovnání pojištění od více pojišťoven a pomohou mu vybrat optimální produkty pro jeho cestu. Přímý prodej využívají tedy i zprostředkovatelé pojištění.

30


• Sjednání pojištění v cestovní kanceláři nebo agentuře – v případě nákupu dovolené u cestovní kanceláře nebo cestovní agentury je klientovi nabídnuto sjednání cestovního pojištění. Výhodou je, že se klient dále o uzavření cestovního pojištění nemusí starat. Nevýhodou naopak je, že cestovní kancelář má sjednanou rámcovou smlouvu pouze s jednou pojišťovací společností, a proto klientovi nabídne jen jedno konkrétní pojištění od její smluvní pojišťovny. Klient zde tedy nemá možnost výběru z více variant. • Prodej přes internet – uzavření pojištění tímto způsobem je v současné době velmi populární a rozšířené. Největší výhodou je, že klient nemusí nikam chodit a sjednání pojištění je opravdu rychlé. Pro uzavření pojištění jsou dostupné různé programy, které klientovi srovnají nabídky pojišťoven a doporučí klientovi určitý typ pojištění. Problémem ovšem je, že toto pojištění nemusí být optimální, protože srovnávací programy fungují na bázi nejnižší ceny. Klient nemusí mít pokryta veškerá potřebná rizika, protože neví o nutnosti připojištění. Pojištění může ale také klient uzavřít přímo na webové stránce každé pojišťovny, která cestovní pojištění nabízí. Při on-line sjednání pojišťovna většinou poskytuje slevu 5-10 %. • Sjednání pojištění telefonicky – většina pojišťoven má na svých webových stránkách odkaz pro sjednání cestovního pojištění přes telefon. Klient má možnost zavolat do pojišťovny přímo nebo může na webových stránkách zadat své kontaktní údaje a počkat až se mu pracovník pojišťovny ozve. Pracovník pojišťovny nebo zprostředkovatelského servisu pomůže klientovi vybrat a následně uzavřít vhodný pojistný produkt pro jeho cestu. • Prodej prostřednictvím sms – tento způsob sjednání cestovního pojištění ocení klient v případě cesty na poslední chvíli, nebo když si pojištění zapomene uzavřít. Klient jednoduše odešle na číslo pojišťovny požadavek o uzavření cestovního pojištění a v odpovědi mu přijde číslo pojistné smlouvy, výše pojistného a bankovní spojení k úhradě. Pojištění přes sms je uzavřeno v okamžiku zaplacení pojistného. Tento způsob pojištění má například Česká podnikatelská pojišťovna a. s., Generali pojišťovna a. s., UNIQA pojišťovna a. s.. • Sjednání pojištění přes bankomat – pojištění je možné sjednat na všech bankomatech Poštovní spořitelny a. s. a ČSOB pojišťovny a. s.. Uzavření pojištěné je rychlé a vztahuje se na majitele účtu a až na 4 další osoby. Pojistné si bankomat strhne z účtu klienta a klient od bankomatu obdrží stvrzenku o uzavření pojištění, na které je uvedeno číslo pojistné smlou-


31

vy. Pojištění z bankomatu je možné sjednat pro nejčastěji navštěvované destinace. (Hrušová, 2010, [on-line])

32


5 Pojistné produkty cestovního pojištění Jak již bylo zmíněno, existuje mnoho druhů rizik při zahraniční cestě, a proto také existuje mnoho druhů pojistných produktů. V dnešní době si může klient pojišťovny vybrat opravdu ze široké nabídky jednotlivých pojišťoven a z nabízených pojistných produktů si může vybrat pojištění přesně odpovídající jeho požadavkům. Klient pojišťovny si může vybrat z následujících produktů.2

Pojištění léčebných výloh Pojištění léčebných výloh jak již bylo zmíněno, se považuje za základní cestovní pojištění, které je v rámci cestovního pojištění sjednáváno vždy. „Předmětem pojištění jsou nutné a prokazatelné náklady, které vznikly pojištěnému v rámci nezbytného lékařského ošetření v důsledku úrazu nebo náhlého vzniklého onemocnění pojištěného.“(VPP UNIQA pojišťovna a. s., 2010) Z pojištění léčebných výloh jsou hrazeny náklady na urgentní ambulantní ošetření včetně poskytnutých medikamentů a náklady na dobu nezbytně nutné hospitalizace ve standardním pokoji. Pojištění léčebných výloh se také vztahuje na náklady na ošetření zubním lékařem, které bylo nutné v důsledku úrazu nebo náhlého vzniku problému. Většinou jsou však hrazeny pouze nezbytné a neodkladné náklady, které byly vynaloženy za účelem utišení bolesti. Toto pojištění ovšem také poskytuje náhradu za převoz pacienta do jeho země a náklady na repatriaci. V rámci pojištění léčebných výloh jsou pojištěny rekreační sporty. Podle VPP pojišťovny UNIQA a. s. (2010) mezi rekreační sporty patří ty sporty, které nejsou považovány za zimní sporty a za nebezpečné sporty. Výjimku tvoří krátkodobé adrenalinové aktivity provozované na plážích místními provozovateli v přímořských letoviscích, které byly přímo na pláži zakoupeny – patří sem například jízda na banánu, jízda na vodním skútru, parasailing, vodní lyžování, potápění s instruktorem a podobně.

Pojištění úrazu Předmětem úrazového pojištění v cestovním pojištění je smrt pojištěného následkem úrazu nebo trvalé následky úrazu pojištěného, přičemž k tomuto úrazu došlo během pojištěné cesty. Předmětem pojištění úrazu jsou i náklady na hospitalizaci pojištěného v nemocnici v důsledku úrazu. „Úrazem se rozumí neo-

2

Pro vypracování pojistných produktů jsem čerpala z pojistných podmínek UNIQA pojišťovna a. s., Česká pojišťovna a. s. a z internetových stránek Ušijte si pojištění na míru, Orbion.cz.


33

čekávané a náhlé působení zevních sil nebo vlastní tělesné síly nezávisle na vůli pojištěného, ke kterému došlo během trvání pojištění a kterým bylo pojištěnému způsobeno poškození zdraví nebo smrt.“ (VPP UNIQA pojišťovna a. s., 2010) Za úraz se považuje zlomenina, vykloubení kosti, natržení svalů, vazů, šlach a pouzder. Za úraz se také podle všeobecných pojistných podmínek pojišťovny UNIQA a. s. (2010) považují události, které jsou nezávislé na vůli pojištěného, jako je smrt utonutím, poranění způsobené popálením, opařením, po úderu bleskem či elektrickým proudem, a za úraz je také považována nákaza tetanem nebo vzteklinou.

Pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví nebo věci třetí osoby Předmětem pojištění jsou škody, které pojištěný způsobil během pojištěné cesty třetí osobě na jeho věcech či zdraví a je za tyto škody právně odpovědný podle občanskoprávních předpisů daného státu, na jehož území ke škodě došlo. Škoda se považuje za pojistnou událost, pokud k ní došlo v běžném občanském životě při provozování běžných turistických činností jako je například rekreace, zábava nebo rekreační sport. Pojistné plnění nemůže být vyplaceno, pokud škoda vznikla v důsledku protiprávního jednání.

Pojištění cestovních zavazadel Předmětem pojištění cestovních zavazadel jsou věci osobní potřeby, u kterých můžeme prokázat, že jsou ve vlastnictví pojištěného a jsou obvyklé pro účel, charakter i délku jeho cesty. Dále jsou pojištěny také věci, které si pojištěný pořídil během cesty. K pojistné události dojde v okamžiku odcizení zavazadla nebo v případě poškození či zničení zavazadla a jeho obsahu. Podmínkou při odcizení zavadla je, že zavazadlo musí být odcizeno ze zabezpečeného místa např. z uzamčeného hotelového pokoje a ne z volného prostranství před hotelem.

Asistenční služba Základní podoba asistenční služby je vždy obsažena v pojištění léčebných výloh. Asistenční služba je služba, která je klientovi k dispozici 24 hodin denně a pomáhá mu řešit rychle a efektivně naléhavé události, které klienta během jeho cesty nepříjemně překvapily. Poskytuje mu informace a rady v českém jazyce. Pokud dojde během cesty k události, například ke ztrátě zavazadel, cestovních dokumentů nebo nehodě, je klientovou povinností obrátit se na asistenční službu své pojišťovny, která mu problém pomůže vyřešit. V případě že tak klient neučiní, mohlo by mu být odmítnuto pojistné plnění v rozsahu jím požadovaným.

34


Asistenční služba například zajišťuje překladatelské služby, komunikuje s místními úřady jako je místní policie nebo konzulát při vzniku problému, dále zajistí v případě ztráty dokladů vystavení náhradních, nebo zajistí předčasný návrat z dovolené v případě vzniku vážné rodinné události. Na asistenční službu se klient může také obrátit v případě potřeby informací. Asistenční služba mu poskytne lékařské informace – například o nejbližší nemocnici. Různá úroveň rozsahu asistenční služby je dána výší pojistných limitů.

Pojištění zimních sportů Jak již název napovídá, toto pojištění si sjednává klient v případě provozování zimních sportů během své zimní dovolené. Klient si ale musí zjistit, zda aktivita, kterou chce na dovolené provozovat, nespadá do kategorie nebezpečných sportů. Mezi zimní sporty jsou podle všeobecných pojistných podmínek pojišťovny UNIQA a. s. (2010) řazeny zimní aktivity provozované na prostoru, který je k tomuto sportu určen. Jedná se o sjezdové lyžování a snowboarding na vyznačených trasách a sjezdovkách, dále běh na lyžích, bruslení, rychlobruslení, krasobruslení, jízda na bobech, skibobech a sportovních saních.

Pojištění nebezpečných sportů Prostřednictvím pojištění nebezpečných sportů si může klient pojišťovny připojistit rizikové a adrenalinové aktivity, které chce na své zahraniční cestě provádět. Nebezpečné sporty jsou definovány v pojistných podmínkách a každá pojišťovna je má vymezené podle svého uvážení. Mezi nebezpečné sporty jsou podle VPP pojišťovny UNIQA a. s. (2010) řazeny následující aktivity: rafting a jiné sjíždění divokých řek od 3. stupně obtížnosti, parasailing, parašutismus, závěsné létání, paragliding, plachtění a létání všech druhů, motoristické a letecké sporty všech druhů, létání balónem, vysokohorská turistika od 3000 m n. m do 5000 m n. m, speleologie, přístrojové potápění, bojové a kontaktní sporty, skateboarding, akrobacie a skoky na lyžích , motorové sporty na sněhu, ledě nebo vodě. Dále sem patří také veřejně organizované sportovní soutěže, zápasy nebo závody v jakémkoliv druhu sportu a profesionálně provozovaný jakýkoliv druh sportu. Je ovšem problém, že každá pojišťovna může mít tyto nebezpečné sporty vymezeny jinak, a proto je vždy důležité seznámit se s pojistnými podmínkami a zjistit, zda nebude při zahraniční cestě potřeba nebezpečné sporty připojistit. Pokud by totiž došlo k úrazu během některé z výše vyjmenovaných činností a klient by neměl nebezpečné sporty pojištěny, odmítla by pojišťovna poskytnout pojistné plnění a klient by nesl veškeré náklady sám.


35

Pojištění nákladů veterinární léčby Toto pojištění je možné uzavřít pouze na psa nebo kočku pojistitele. Pojištění se vztahuje na náklady na nezbytnou a neodkladnou veterinární léčbu zvířete zapříčiněnou náhlým vypuknutím nemoci nebo v důsledku úrazu. Někdy se toto pojištění může vztahovat i na škodu, kterou zvíře v cizině způsobí. Nutnou podmínkou pro uzavření pojištění je, že pes či kočka musejí mít vyřízený cestovní pas neboli pas zvířete v zájmovém chovu a toto zvíře musí být v době uzavření cestovního pojištění zdravé. Další podmínkou je, že zvíře musí být očkované proti vzteklině a některým dalším chorobám, pokud to daný stát vyžaduje. Do zahraničí je možné vycestovat pouze se psem nebo kočkou, kteří jsou trvale označeni mikročipem. Pojistitelnost zvířete je také omezena jeho věkem, je možné pojistit psa či kočku ve věku od 3 měsíců do 10 let.

Pojištění domácnosti během cesty Pojištění domácnosti během cesty nahrazuje komplexní pojištění domácnosti v době nepřítomnosti pojištěného. Pojištění se doporučuje těm, kteří nemají sjednané pojištění domácnosti celoročně. Podmínkou pro výplatu pojistného plnění je zabezpečení domácnosti před cestou. Například pokud opouštíme domácnost v zimě a domácnost nebude vytápěna, měli bychom ji zabezpečit před zamrznutím vody v potrubí a topení.

Pojištění právní pomoci Předmětem pojištění je ochrana právních zájmů pojištěného. Pojistitel na základě pojistné smlouvy hradí náklady pojištěného spojené s uplatněním jeho práva ve vymezeném rozsahu a poskytuje mu služby přímo spojené s uplatňováním práva pojištěného. Pojištění pomáhá řešit pojištěnému naléhavé situace a poskytuje mu právní rady a pomoc.

Pojištění stornovacích poplatků Z pojištění stornovacích poplatků jsou hrazeny nevratné náklady v podobě stornovacích poplatků, které pojištěnému vyúčtovala cestovní společnost při zrušení zakoupeného zájezdu ze strany pojištěného. Podmínkou je, že pojištěný před cestou uhradil cenu za zájezd cestovní kanceláři, cestovní agentuře nebo dopravní společnosti na území České republiky, ale kvůli závažné události se zájezdu nemůže účastnit. Pojistné plnění je vyplaceno ve výši stornovacích poplatků maximálně do výše sjednaného limitu pojištění po splnění základních podmínek. Zájezd pojištěný musí zrušit písemně a v řádné formě ze závažných důvodů. Těmito důvody mohou být: ztráta zaměstnání těsně před odjezdem,

36


vážné akutní onemocnění pojištěného, smrt pojištěného, úmrtí v rodině, v případě závažného násilného trestného činu proti pojištěnému, při vzniku živelné události, která poškodila majetek pojištěného a v případě, že pojištěná má komplikace v důsledku těhotenství do 26. týdne.

Pojištění náhrady nevyužité dovolené Z pojištění náhrady dovolené jsou hrazeny nevratné náklady, které pojištěný zaplatil za služby cestovní kanceláři či agentuře, dopravní společnosti nebo ubytovací společnosti, a tyto služby nemohl plně vyčerpat. Dále jsou z pojištění náhrady dovolené hrazeny také náklady na nevyužitou permanentu a skipas. Podmínkou vyplacení pojistného plnění je, že tyto náklady na nevyužité služby nebyly nijak pojištěnému refundovány. Další podmínkou je, že pojištěný nemohl služby, které si objednal a zaplatil vyčerpat kvůli závažnému důvodu, například kvůli úmrtí v rodině. „Jedná se zpravidla o návrat více než 24 hodin před plánovaným návratem.“ (Cestovní pojištění: Pojištění hlavních rizik, 2007-2012, [on-line])

Pojištění přerušení cesty Pojištění přerušení cesty poskytuje pojištěnému náhradu nákladů spojených s přesunem do České republiky, pokud byl pojištěný nucen předčasně ukončit cestu kvůli nenadálé události v místě trvalého bydliště pojištěného. Touto událostí může být vážné onemocnění nebo smrt blízkého příbuzného, dále živelná pohroma nebo požár, který vypukl v místě trvalého bydliště.

Pojištění zpoždění letu Pojištění, při kterém je vyplaceno pojištěnému pojistné plnění v případě, že dojde ke zpoždění jeho letu. Toto zpoždění musí přesáhnout určitý počet hodin, který si pojišťovna stanovila v pojistných podmínkách. Pojištění se nevztahuje na zpoždění charterového letu. Pojistné plnění nahrazuje náklady na ubytování a stavování po dobu zpoždění. Pojištěný musí doložit pojišťovně potvrzení o zpoždění jeho letu.

Pojištění zpoždění zavazadel Pojištění, které pojištěnému poskytne pojistné plnění v případě zpoždění jeho zavazadel. Aby mohlo dojít k výplatě pojistného plnění, musí zavazadla pojištěného být zaregistrovaná a doba zpoždění musí přesáhnout určitý počet hodin, který se u jednotlivých pojišťoven liší. Další podmínkou je písemné potvrzení dopravce, že ke zpoždění došlo. Pojišťovna v pojistném plnění uhradí náklady,


37

které pojištěný prokazatelně vynaložil k nákupu nezbytně nutných věcí pro osobní potřebu.

Pojištění proti únosu letadla Pojištění proti únosu letadla se vztahuje na únos letadla a také na únos veřejného hromadného dopravního prostředku. Dojde-li během pojištěné cesty k únosu letadla, v němž pojištěný cestoval, je mu za každou započatou hodinu přiznaná určitá předem sjednaná část plnění. V pojistné smlouvě se sjednaná maximální částka, která může být vyplacena.

Pojištění zachraňovacích nákladů Zachraňovací náklady jsou podle zákona o pojistné smlouvě a změně souvisejících zákonů (Zákon č. 37/2004, 19. 3. 2012, [on-line]) náklady účelně vynaložené na odvrácení vzniku bezprostředně hrozící pojistné události, náklady na zmírnění následků již nastalé pojistné události a náklady, které byl pojištěný povinen vynaložit z hygienických, ekologických či bezpečnostních důvodů při odklízení poškozeného pojištěného majetku nebo jeho zbytků. Výše náhrady může být omezena v pojistné smlouvě určitým limitem. Pojištěný by se měl ale dříve, než udělá nějaké opatření proti škodě, informovat, zda mu toto opatření pojišťovna uzná jako zachraňovací náklad a proplatí ho. Měl by proto nejdříve zavolat asistenční službu, protože ne každé opatření, které pojištěný provede, bude považováno za nezbytné.

Pojištění zásahu horské služby Pojištění zásahu horské služby by si měl klient sjednat při cestě do slovenských horských oblastí. Podle zákona o horské záchranné službě (Zákon č. 567/2005, 19. 3. 2012, [on-line]) se za zásah horské služby platí. Pojištění se vztahuje na náklady spojené se záchrannou akcí, ale i na náklady vynaložené v souvislosti s pátráním. Pojistné plnění bude pojištěnému vyplaceno, pokud dodržoval pokyny vydané horskou službou, nesmí se například pohybovat v oblasti, kde bylo vyhlášeno lavinové nebezpečí.

38

Pojistný trh

6 Pojistný trh Pojistný trh je místo, na kterém se střetává nabídka a poptávka po pojistné ochraně. Předmětem obchodů na pojistném trhu je pojištění a zajištění. (Vávrová, 2001, s. 76) Na straně nabídky stojí pojišťovny a zajišťovny a na straně poptávky můžeme najít klienty pojišťoven, kteří si chtějí pojistit určitá rizika. Nabídka pojistných produktů značně převyšuje poptávku. Proto na straně nabídky vstupují v některých případech mezi klienta a pojišťovnu tzv. zprostředkovatelé pojištění. Zprostředkovatelé pojištění jsou nazýváni pojistní brokeři. „Zprostředkovatelé se člení na agenty, kteří prodávají pojistné produkty pojistitelů, a na makléře, kteří na základě plné moci zájemce o pojištění hledají pro něj na pojistném trhu co nejoptimálnější pojistné krytí.“ (Daňhel, Ducháčková, 2010, s. 43) Z toho tedy vyplývá, že pojišťovací makléř provede srovnání pojistných produktů od více pojišťoven a klient si vybere pro něj ten nejvhodnější, kdežto pojišťovací agent klientu nabídne pouze pojištění od té pojišťovny, se kterou má uzavřenou smlouvu. V zákoně o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí (Zákon č. 38/2004 Sb., 19. 3. 2012, [on-line]) je uvedeno šest typů pojišťovacích zprostředkovatelů, kteří mohou působit na Českém pojistném trhu. a) vázaný pojišťovací zprostředkovatel může mít uzavřenou smlouvu s jednou nebo více pojišťovenami, ale nabízené produkty pojištění si nesmí navzájem konkurovat. Za činnost vázaného pojišťovacího zprostředkovatele odpovídá pojišťovna; b) podřízený pojišťovací zprostředkovatel spolupracuje s pojišťovacím agentem nebo výhradním pojišťovacím agentem jako jeho podřízený; c) výhradní pojišťovací agent má uzavřenou smlouvu pouze s jednou pojišťovnou a může proto nabízet jen produkty této pojišťovny; d) pojišťovací agent může mít uzavřenou smlouvu s více pojišťovnami, kdy si jednotlivé pojistné produkty mohou navzájem konkurovat; e) pojišťovací makléř; f) pojišťovací zprostředkovatel z jiného členského státu. Významnými subjekty pojistného trhu jsou také organizace vykonávající dohled nad pojišťovnictvím. Tento orgán dohlíží na dodržování pravidel stanovených legislativou pro oblast pojišťovnictví. V České republice tento dohled vykonává Česká národní banka. Dalším významnými orgány jsou asociace po-

Pojistný trh

39

jišťoven a asociace zprostředkovatelů. Asociace pojišťoven sdružuje pojišťovny, hájí jejich zájmy a napomáhá jejich spolupráci. Ve vyspělých zemích existují také orgány na ochranu pojištěných, kromě již zmíněné organizace státního dohledu. Jedním z těchto orgánů je ombudsman a dále existují komise na ochranu pojištěných, které vznikají v rámci dobrovolných asociací. (Daňhel, Ducháčková, 2010, s. 46) V ČR působí Česká asociace pojišťoven, která sdružuje pojišťovny působící na českém pojistném trhu. Celkový počet členů je 33, z toho je 30 řádných členů a 3 členové mají zvláštní postavení. Řádní členové jsou pojišťovny působící na českém trhu a členové se zvláštním postavením jsou odborovými asociacemi. Celkový podíl ČAP na pojistném je 98 %. (Česká asociace pojišťoven, 2010, [on-line])

6.1

Segmentace pojistného trhu

Pojistný trh můžeme členit podle různých kritérií. Základním členěním je členění podle předmětu činnosti pojistitele, kdy můžeme pojistný trh členit na dva relativně samostatné segmenty, kterými jsou (Čejková, 2003, s. 120): a) nabídka a poptávka po pojištění a zajištění (tzv. věcný trh); b) investování dočasně volných peněžních prostředků (tzv. investiční pojistný trh). Pojišťovny tedy kromě prodeje pojištění provozují i druhou podnikatelskou činnost v podobě investování dočasně volných peněžních prostředků, které spravují. Tímto způsobem mohou investovat technické rezervy, které mají podobu pojistného od jednotlivých klientů, ale vedle toho mohou také investovat část základního kapitálu. Investiční činnost je využívána především v oblasti životního pojištění, kde je dopředu známá doba výplaty pojistného plnění a proto mohou být vložené finanční prostředky zhodnocovány na finančním trhu. Pojišťovny se ale při investování musí řídit zákonem č.277/2009 Sb. o pojišťovnictví, který stanovuje, do jakých finančních instrumentů smí pojišťovna investovat. Pojišťovna smí investovat pouze do bezpečných finančních instrumentů, které jsou rentabilní. Pojišťovna by neměla investovat pouze do jednoho instrumentu, ale měla by svoje investiční portfolio diverzifikovat. Dále platí, že pojišťovna by měla investovat část peněžních prostředků do krátkodobých instrumentů a část do střednědobých až dlouhodobých, aby nedošlo k ohrožení její solventnosti. Většinou pojišťovny investují do dluhopisů, které vydává stát nebo centrální banka, dále investují do pokladničních poukázek, nemovitostí a uměleckých děl.

40

Pojistný trh

Věcný pojistný trh můžeme dále členit: a) podle předmětu pojištění a zajištění na životní pojištění a neživotní pojištění; b) podle subjektů ovlivňující pojistný trh (komerční pojišťovny, pojištění a pojistníci, zajistitelé, zprostředkovatelé, dozor nad pojišťovnictvím, stát, asociace, ostatní subjekty).

6.2

Faktory ovlivňující pojistný trh

Pojistný trh je ovlivňován mnoha faktory, které můžeme podle Čejkové (2002, s. 22 – 23) členit na faktory vnitřní a vnější. Mezi faktory vnější patří: • vývoj a objem hrubého domácího produktu; • vývoj inflace; • vývoj nezaměstnanosti; • počet obyvatel a s tím související věková struktura obyvatel a střední délka života; • peněžní příjmy obyvatelstva (příp. průměrná mzda); • objem a struktura výdajů domácností; • situace u ostatních segmentů finančního trhu; • a další faktory. Vnější faktory, jak je z názvu patrné, ovlivňují pojistný trh zvenčí. Nejvýznamnějšími vnějšími faktory jsou první tři jmenované – tedy vývoj a objem HDP, vývoj inflace a vývoj nezaměstnanosti. Tyto faktory mají do značné míry vliv na chování subjektů na pojistném trhu. Například větší ochota uzavírat pojištění bude v době, kdy bude nízká nezaměstnanost a domácnosti budou mít vyšší příjmy. Vnitřní faktory: • pojišťovací a zajišťovací činnost a jiné související činnosti ze strany komerčních pojišťoven a zajišťoven; • zájem o pojištění ze strany pojistníků, resp. pojištěných; • chápání významu pojištění ze strany pojistníků, resp. pojištěných; • regulace pojistného trhu dozorem nad pojišťovnictvím; • zprostředkovatelská činnost zprostředkovatelů pojištění;

Pojistný trh

41

• činnost asociace pojišťoven • a další faktory. Vnitřní faktory na rozdíl od vnějších faktorů ovlivňují pojistný trh zevnitř. Nejvýznamnějším vnitřním faktorem jsou státní zásahy prostřednictvím regulace a dozoru nad pojistným trhem. Stát může například v rámci legislativy zakotvit nové zákonné pojištění, které si bude muset daný subjekt uzavřít.

6.3

Ukazatele úrovně pojistného trhu

Ukazatele úrovně pojistného trhu slouží k popsání a posouzení vývoje pojistného trhu. Na základě těchto údajů můžeme ale také porovnávat český pojistný trh s pojistnými trhy jiných zemí. Obecně ukazatele úrovně trhu hodnotí účinnost použití zdrojů a vynaložených prostředků. (Čejková, 2003, s. 122) Mezi základní ukazatele úrovně pojistného trhu patří: • předepsané pojistné • pojistné plnění • škodovost • pojištěnost • koncentrace pojistného trhu Dále můžeme pojistný trh popisovat pomocí doplňkových ukazatelů úrovně: • počet komerčních pojišťoven • počet zaměstnanců v pojišťovnictví • počet uzavřených pojistných smluv • průměrné pojistné na jednu pojistnou smlouvu • počet vyřízených pojistných událostí • průměrné pojistné plnění na jednu pojistnou smlouvu

Předepsané pojistné „Ukazatel objemu předepsaného pojistného představuje a kvantifikuje velikost pojistného odpovídajícího platným pojistným smlouvám za celý pojistný trh ve sledovaném roce.“ (Daňhel a kol., 2005, s. 242) Velikost předepsaného pojistného je ovlivněna dvěma faktory – především předepsané pojistné ovlivňuje počet uzavřených pojistných smluv a dále je ovlivněno velikostí pojistného, které bylo

42

Pojistný trh

v jednotlivých smlouvách sjednané. Tento ukazatel můžeme počítat pro celý pojistný trh, pro pojistné odvětví, pro jednotlivé druhy pojištění, ale i pro jednotlivé pojišťovny. Podle tohoto ukazatele je následně možné sestavit pořadí komerčních pojišťoven a určit jejich podíly na pojistném trhu. Ukazatelem předepsaného pojistného se hodnotí výkonnost jednotlivých pojišťoven. Z ukazatele předepsaného pojistného můžeme odvodit ukazatel ročního růstu předepsaného pojistného. Tento ukazatel vyčísluje změnu ve velikosti předepsaného pojistného mezi dvěma následujícími roky a z dlouhodobého pohledu ukazuje vývojové tendence předepsaného pojistného na pojistném trhu. (Daňhel a kol., 2005, s. 242)

Pojistné plnění Pojistné plnění je částka, která je klientovi vyplacena pojišťovnou v případě vzniku pojistné události. Pojistné plnění můžeme opět určit pro celý pojistný trh, pro pojistné odvětví, pro jednotlivé druhy pojištění a pro jednotlivé pojišťovny. Pokud mezi sebou podělíme dva po sobě jdoucí roky, pak dostaneme ukazatel ročního růstu pojistného plnění.

Škodovost „Škodovost, je ukazatel, který vyjadřuje poměr mezi výší poskytnutých pojistných plnění a výší přijatého pojistného nebo kmenového pojistného.“ (Čejková, 2003, s. 125) Pro pojišťovnu je žádoucí, aby byla škodovost co nejnižší, aby pojistné plnění nepřesahovalo předepsané pojistné. Škodovost je udávána v procentech.

Pojištěnost Pojištěnost je vyjádřena jako poměr předepsaného pojistného k hrubému domácímu produktu v běžných cenách. Pojištěnost vyjadřuje kapacitu pojistného trhu a je udávána v procentech. Pomocí ukazatele pojištěnosti jsou srovnávány pojistné trhy jednotlivých zemí.

Koncentrace pojistného trhu Ukazatel koncentrace pojistného trhu vyjadřuje, jaký je podíl pěti největších komerčních pojišťoven na předepsaném pojistném. Někdy je ukazatel také stanoven pro 10 nebo 15 největších pojišťoven.


43

7 Vývoj pojistného trhu s cestovním pojištěním Podle údajů České asociace pojišťoven na českém pojistném trhu ke konci roku 2010 působilo 35 tuzemských pojišťoven a 17 zahraničních poboček. Přitom klient si mohl cestovní pojištění uzavřít v 19 pojišťovnách. Při analýze vývoje pojistného trhu s cestovním pojištěním budu vycházet z dat získaných od České asociace pojišťoven. Bude se tedy jednat o výsledky členů ČAP, což představuje 98 % pojistného trhu. Pojistný trh budu popisovat pomocí ukazatelů úrovně pojistného trhu, kterým jsem se věnovala v předchozí kapitole. Graf 1 Vývoj předepsaného pojistného a pojistného připadající na pojištění léčebných výloh v zahraničí v období 2000 – 2010 v tisících Kč

Zdroj: Výroční zprávy ČAP (2002 – 2010)

V grafu 1, který zobrazuje vývoj předepsaného pojistného cestovního pojištění v jednotlivých letech, je možné pozorovat rostoucí tendenci předepsaného pojistného. Znamenalo by to tedy, že každoročně přibývá počet uzavřených pojistných smluv cestovního pojištění. Rostoucí tendenci předepsaného pojistného můžeme ale také vysvětlit tím, že se zvyšuje pojistné, které jsou občané České republiky ochotní za cestovní pojištění zaplatit. Z grafu vývoje předepsaného pojistného a pojistného připadající na pojištění léčebných výloh v zahraničí je také patrné, že největší objem předepsaného

44


pojistného v cestovním pojištění zaujímá právě pojištění léčebných výloh v zahraničí. Toto pojištění je základním druhem cestovního pojištění, které musí být ve smlouvě sjednáno vždy. Pak už jen záleží na klientovi, zda si bude chtít pojistit některá z dalších možných rizik. Ve většině případů hraje pojištění léčebných výloh dominantní roli a ostatní pojistné produkty klient nepožaduje vůbec nebo jen v malém rozsahu. V následující tabulce je vyjádřený procentní podíl pojištění léčebných výloh v zahraničí na celkovém předepsaném pojistném. Tab. 1 Procentní podíl pojištění léčebných výloh v zahraničí na předepsaném pojistném v jednotlivých letech 2000

2001

2002

2003

2004

2005

PP (tis Kč)

805 548

896 692

893 126

1 037 212

1 054 204

1 094 998

- z toho LV (tis Kč)

637 784

677 302

626 141

741 786

738 529

695 525

79,2%

75,5%

70,1%

71,5%

70,1%

63,5%

2006

2007

2008

2009

2010

1 425 068

1 580 063

1 793 984

1 728 234

1 740 629

603 805

967 181

1 263 557

1 291 564

1 274 292

42,4% podíl LV na PP Zdroj: Výroční zprávy ČAP (2002 – 2010)

61,2%

70,4%

74,7%

73,2%

podíl LV na PP

PP (tis Kč) - z toho LV (tis Kč)

Graf 2 Podíl léčebných výloh v zahraničí na předepsaném pojistném


Průměrný podíl pojištění léčebných výloh v zahraničí v letech 2000 – 2010 byl 75,18 %. Největší podíl pojištění léčebných výloh na předepsaném pojistném


45

byl v roce 2000. Z tohoto zjištění můžeme usuzovat, že v roce 2000 neměli klienti velký zájem o další druhy připojištění. Od roku 2000 má procentní podíl pojištění léčebných výloh v zahraničí na celkovém předepsaném pojistném klesající charakter a v roce 2006 dosahuje svého minima. V tomto roce procentní podíl léčebných výloh nedosahoval ani poloviny předepsaného pojistného. Tento klesající trend od roku 2000 do roku 2006 můžeme vysvětlit například tím, že klienti měli větší zájem o uzavření kompletní pojistné ochrany pro jejich cestu a také mohli v této době disponovat větším množstvím volných finančních prostředků, a proto jim nevadilo za cestovní pojištění utratit více peněz. V roce 2007 a 2008 můžeme zaznamenat růst objemu pojištění léčebných výloh na úkor ostatních druhů připojištění. V roce 2009 je tento rozdíl ještě značnější. V tomto roce poklesl celkový objem předepsaného pojistného cestovního pojištění, ale zároveň s tím vzrostl objem pojištění léčebných výloh v zahraničí na úkor ostatních pojistných produktů. Tento propad předepsaného pojistného byl způsoben ekonomickou krizí z roku 2008. Lidé neměli dostatek volných finančních prostředků, a proto se na pojistném za cestovní pojištění snažili ušetřit – tím pádem si častěji sjednávali pouze pojištění léčebných výloh a další připojištění požadovali spíše ve výjimečných případech. Celkový pokles předepsaného pojistného cestovního pojištění v roce 2009 můžeme vysvětlit tím, že tento rok pravděpodobně do zahraničí na dovolenou cestovalo méně lidí, a proto ani nebylo potřeba cestovní pojištění uzavírat. Pokud se podíváme na předepsané pojistné v kontextu s výdaji, které čeští turisté utratili v letech 2003 – 2010 v zahraničí při svých rekreačních a poznávacích cestách, můžeme pozorovat rostoucí tendenci. Z toho vyplývá, že mezi výjezdovým cestovním ruchem (cesty rezidentů do zahraničí) a předepsaným pojistným cestovního pojištění existuje přímá úměra. Platí tedy, že čím více Čechů pojede do zahraničí, tím bude větší objem uzavřených cestovních pojištění. Vztah mezi předepsaným pojistným a spotřebou výjezdového cestovního ruchu zobrazuje graf 3. Opět je zde znatelný výrazný pokles, který nastal v roce 2009, tento pokles může mít dva důvody. Prvním důvodem by mohl být fakt, že do zahraničí cestovalo méně rezidentů České republiky. A druhým důvodem může být to, že Češi při svých zahraničních cestách byli více šetřiví než v předchozích letech. Pokles výdajů v zahraničí českých občanů pokračuje i v roce 2010. Na rozdíl od roku 2009 v tomto roce vzrostl objem předepsaného pojistného. Z toho tedy můžeme vyvodit, že do zahraničí pravděpodobně cestovalo více Čechů, protože bylo uzavřeno více pojistných smluv. Ale zároveň v tomto roce se čeští turisté v zahraničí snažili více ušetřit, a proto nebyly jejich výdaje v zahraničí tak vysoké.

46


Graf 3 Vývoj předepsaného pojistného a spotřeby výjezdového cestovního ruchu 2003 – 2010 v tisících Kč

Zdroj: Výroční zprávy ČAP (2002 – 2010), Spotřeba výjezdového CR 2003 – 2010 ČSU

Teď se opět vrátíme jen k předepsanému pojistnému za cestovní pojištění. Z předepsaného pojistného můžeme odvodit ukazatel meziročního růstu předepsaného pojistného tak, že daný rok podělíme rokem předcházejícím. Díky meziročnímu růstu předepsaného pojistného se můžeme podívat na trend vývoje objemu předepsaného pojistného. Z grafu 4 jsou patrné dva poklesy v růstu předepsaného pojistného. Ke snížení tempa růstu došlo v roce 2002 a v roce 2009. Rok 2002 můžeme spojit s povodněmi, které začátkem tohoto roku zasáhly celé Čechy, a ovlivnily letní sezónu zahraničních dovolených. Tyto povodně zatížily rodinné rozpočty. Rodiny musely své volné finanční prostředky přesunout na opravy poškozeného majetku, a proto neměly dostatek financí pro cestování. Protože v roce 2002 Češi méně cestovali, uzavřelo se i méně pojistných smluv cestovního pojištění. Druhý a ještě znatelnější propad v rostoucím trendu nastal v roce 2009. Tento pokles můžeme spojit, jak už jsem naznačila, s ekonomickou krizí, která vypukla v roce 2008 ve Spojených státech amerických, a u nás se projevila se zpožděním. Kvůli ekonomické krizi muselo mnoho podniků propouštět své zaměstnance. To se na rodinném rozpočtu projevilo tak, že tato rodina musela začít šetřit a nakupovat pouze běžné spotřební věci. Rodiny neměly dostatek volných prostředků, aby mohly cestovat do zahraničí. Tím pádem se ani neuzavřelo tolik smluv cestovního pojištění.


47

Graf 4 Meziroční růst předepsaného pojistného cestovního pojištění v jednotlivých letech


Pojistný trh cestovního pojištění můžeme popsat také pomocí pojistného plnění a s tím související počet pojistných událostí, které v jednotlivých letech nastaly. Z grafu 5, který zobrazuje počet nahlášených pojistných událostí v jednotlivých letech, můžeme vyčíst, kolik pojistných událostí nastalo. Graf rozděluje pojistné události na vyřízené – to jsou ty, které pojišťovna uznala a vyplatila za ně pojistné plnění, a pojistné události nevyřízené – ty za které nebylo vyplacené pojistné plnění. Největší počet nahlášených pojistných událostí zaznamenala ČAP v roce 2007, kdy celkový počet pojistných událostí dosahoval 53 144 událostí. Přitom průměr nahlášených pojistných událostí za období 2000 – 2010 pohybuje kolem 41 638 nahlášených pojistných událostí. V roce 2007 nastalo o 11 506 pojistných událostí více, než je průměr.

48


Graf 5 Počet pojistných událostí v jednotlivých letech


S nahlášenými pojistnými událostmi souvisí následující graf 6, který zobrazuje výši vyplaceného pojistného plnění v jednotlivých letech. Průměrné vyplacené pojistné za celé desetiletí je 397 939 364 Kč. I přes to, že nejvíce pojistných událostí bylo nahlášeno v roce 2007, největší objem vyplaceného pojistného pojišťovny vyplatily v roce 2010. V roce 2007 se tedy mohlo jednat o velký počet drobných nehod a škod, kdežto v roce 2010 nastalo škod méně s větším rozsahem. Proto také v roce 2010 bylo vyplaceno víc peněz z pojišťoven.


49

Graf 6 Výše vyplaceného pojistného plnění v jednotlivých letech v tisících Kč


Z ukazatele vyplacené pojistné plnění můžeme stejně jako u předepsaného pojistného odvodit meziroční růst pojistného plnění. Meziroční růst pojistného plnění získáme tak, že daný rok vydělíme rokem předcházejícím. Vývoj meziročního růstu pojistného plnění zobrazuje graf 7. Největší meziroční růst můžeme pozorovat mezi roky 2006 a 2007, kdy vyplacené pojistné vzrostlo o 68 225 000 Kč. Graf 7 Meziroční růst pojistného plnění


50


Pomocí ukazatelů předepsané pojistné a vyplacené pojistné plnění můžeme vypočítat škodovost v jednotlivých letech. Škodovost nám tedy ukáže, jaký byl poměr v jednotlivých letech mezi vyplaceným pojistným plněním a celkovým předepsaným pojistným. Průměrná škodovost v období let 2000 – 2010 je 33,11 %. Nejmenší škodovost byla v roce 2006, kdy dosahovala pouze 22,75 %. Tento fakt můžeme potvrdit, pokud se podíváme na graf 5, protože v tomto roce bylo vyplaceno méně na pojistném plnění než v ostatních letech, aniž by klesl objem předepsaného pojistného v grafu 1. Tab. 2 Škodovost v jednotlivých letech 2000

2001

2002

2003

2004

2005

Předepsané pojistné (tis Kč)

805 548

896 692

893 126

1 037 212

1 054 204

1 094 998

Pojistné plnění (tis Kč)

301 057

337 570

343 778

375 527

377 918

374 843

Škodovost v %

37,37%

37,65%

38,49%

36,21%

35,85%

34,23%

2006

2007

2008

2009

2010

1 425 068

1 580 063

1 793 984

1 728 234

1 740 629

324 222

475 488

462 837

484 085

520 008

22,75% Škodovost v % Zdroj: Výroční zprávy ČAP (2002 – 2010)

30,09%

25,80%

28,01%

29,87%

Předepsané pojistné (tis Kč) Pojistné plnění (tis Kč)

Škodovost v jednotlivých letech můžeme pozorovat i v grafu 8. Stejně jako z předchozí tabulky (tab. 2), i zde si můžeme všimnout, že nejmenší škodovost – tedy poměr mezi vyplaceným pojistným plněním a předepsaným pojistným – byl v roce 2006. Naopak nejvyšší škodovost v cestovním pojištění byla zaznamenána v roce 2002. Tento výsledek je zvláštní v tom, že v roce 2002 došlo k poklesu předepsaného pojistného cestovního pojištění oproti předchozímu roku. Zároveň však v tomto roce došlo k nárůstu vyplaceného pojistného plnění. Ve vzorci pro výpočet škodovosti se tedy snížil jmenovatel, a proto je výsledná škodovost vyšší.

Vývoj pojistného trhu s cestovním pojištěním Graf 8 Škodovost v jednotlivých letech


51

52


8 Vyhodnocení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření bylo prováděno elektronicky pomocí serveru Vyplňto. cz. Dotazník zodpovědělo 300 respondentů, což by mělo zajistit kvalitu provedeného výzkumu. V dotazníkovém šetření uvedlo 30 respondentů, že do zahraničí nikdy necestovalo, a proto byly z vyhodnocení eliminovány jejich odpovědi. Budeme tedy vycházet z celkového počtu sníženého o těchto 30 respondentů – tedy z 270. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 168 žen a 102 mužů – tedy 62 % žen a 38 % mužů. Pokud se blíže podíváme na věkové rozložení (graf 9), zjistíme, že dotazníku se zúčastňovali nejčastěji lidé ve věku 18 – 29 let (66 %). Tento výsledek je pravděpodobně ovlivněn tím, že dotazník byl vystaven pouze v elektronické podobě na internetu a respondenti byli získáváni pomocí sociálních sítí. Z hlediska sociálního postavení (graf 11) byla nejpočetnější skupinou dotazovaných skupina studentů vysokých škol (45 %). Druhou nejčastější odpovědí na otázku sociálního postavení, byla odpověď, že respondent je v zaměstnaneckém poměru. Zaměstnanců bylo 36 % z celkového počtu dotazovaných. Právě z věkového složení respondentů je patrné, že největší zastoupení mají studenti, kteří se připravují na svoje budoucí povolání na vysokých školách. Z toho také můžeme odvodit fakt, že nejčastější odpovědí na otázku o nejvyšším dokončeném školním vzdělání byla odpověď, že respondent má střední školu s maturitou (graf 10). Tuto odpověď vyplnilo celkem 60 % dotázaných. Právě velký počet respondentů, kteří studují na vysokých školách, souvisí s vysokým počtem maturantů mezi respondenty, protože vysokou školu smí studovat pouze ten, kdo má ukončené středoškolské vzdělání s maturitou. Graf 9 Věkové složení respondentů

Zdroj: zpracováno autorkou


53

Graf 10 Dosažené vzdělání respondentů

Zdroj: zpracováno autorkou Graf 11 Sociální postavení respondentů


Na otázku, zda si respondent uzavírá při své zahraniční cestě cestovní pojištění, odpovědělo 79 %, že si cestovní pojištění uzavírá vždy, 17 % dotazovaných si cestovní pojištění uzavírá občas a jen 4 % dotázaných si cestovní pojištění nesjednávají nikdy. Tento výsledek mě překvapil v tom, že pouze 12 dotázaných z 270 respondentů uvedlo, že si cestovní pojištění nesjednává. Znamená to, že i přes nízký věk respondentů, si cestovní pojištění sjednává 96 % dotázaných. Tito respondenti jsou lidé s averzí k riziku, a proto si cestovní pojištění při svých zahraničních cestách uzavírají. Nejčastějším důvodem, proč si respondenti uzavírají cestovní pojištění, je jejich obava před možným vznikem nehody či škody (graf 12). K cestovnímu pojištění motivuje respondenty také ten fakt, že cena za pojištění, tedy pojistné, není příliš vysoká v porovnání s možnou škodou, která by mohla při jejich cestě

54


nastat. Podle dotazovaných se cestovní pojištění vyplatí mít uzavřené vždy. Třetím nejčastěji uváděným důvodem k uzavírání cestovního pojištění je pocit bezpečí, které respondent alespoň částečně uzavřením pojištění získá. Díky pojištění mohou být při své cestě klidnější, protože v případě vzniku nepříjemných událostí se mohou obrátit na asistenční službu, která jim vše pomůže vyřešit. Častým problémem je také neznalost místního či mezinárodního jazyka, kterou asistenční služba pomůže klientovi vyřešit. Cestovní pojištění si respondenti uzavírají také proto, že jim toto pojištění nabídla přímo cestovní kancelář nebo cestovní agentura, kde si zahraniční zájezd zakoupili. Dva respondenty motivovala k uzavření cestovního pojištění nehoda, která se stala jejich blízkým v zahraničí. Ve většině případů se respondenti rozhodli uzavřít cestovní pojištění z vlastní vůle a jen v devíti případech je někdo z rodiny či blízkých přátel přemluvil pojištění uzavřít. Graf 12 Proč si cestovní pojištění sjednáváte?


Dvanáct respondentů uvedlo, že si cestovní pojištění nesjednávají. Nejčastějším důvodem, proč si cestovní pojištění před cestou neuzavírají, je ten, že je pro ně příliš drahé a pokud nevznikne pojistná událost, pak se podle dotázaných nevyplatí (graf 13). Toto tvrzení je pravdivé pouze částečně. Protože pokud během cesty žádná událost nenastane, doopravdy pojistné zaplatili podle nich zbytečně. Ale pokud během cesty dojde ke vzniku škody a tito lidé nebudou mít sjednané cestovní pojištění, tak možná za pojistné ušetřili 17 Kč denně, ale za ošetření v cizí zemi zaplatí mnohem více peněz z vlastní kapsy. Tím pádem neušetřili nic a ještě díky jejich lehkovážnosti prodělali spoustu peněz. Cestovní pojištění se turistovi vyplatí i z následujícího důvodu. Pokud by český turista například v Alpách srazil rakouského lyžaře a neměl by uzavřené cestovní pojištění s připojištěním odpovědnosti za škodu na zdraví a majetku třetí


55

osoby, mohl by se na něm rakouský lyžař dopustit spekulace a požadovat od něj více peněz, než na které by měl nárok, například zdlouhavou nepotřebnou léčbou. Pokud by měl český turista cestovní pojištění s pojištěním odpovědnosti sjednané, pak by rakouský lyžař nárokoval náhradu od jeho pojišťovny, která by všechny požadované položky nejprve prozkoumala a až poté by je plnila. Tím by si mohl český turista ušetřit nemalé peníze. V posledních letech se navíc začal projevovat fenomén, před kterým každoročně pojišťovny české lyžaře cestující do zahraničí varují. Pokud se na svahu srazí např. Rakušan s Čechem a srážku zavinil Rakušan, může této situace využít ve svůj prospěch tak, že dá Čechovi po nehodě k podpisu jistý dokument. Češi většinou textu nerozumí a ze strachu dokument podepíší. Tím ale na sebe přebírají odpovědnost za vzniklou škodu i přes to, že byli právě oni poškozenými a musí hradit škodu způsobenou na zdraví a majetku třetí osoby. Před podpisem tohoto dokumentu by je mohla ochránit asistenční služba jejich pojišťovny, pokud by cestovní pojištění měli uzavřené a po nehodě by si zavolali asistenční službě o radu. Tři respondenti uvedli, že cestovní pojištění neuzavírají, protože ho nepotřebují. To, že cestovní pojištění nepotřebují, zdůvodnili tak, že jsou během cesty opatrní a nic se jim nestane. Zdůvodnění typu „jsem opatrný, nic se mi nestane“ nepovažuji za dostatečné, protože i těm nejopatrnějším se může shodou nešťastných okolností přihodit nějaká nepříjemná událost. Posledním důvodem, proč dotazovaní neuzavírají cestovní pojištění, je fakt, že spoléhají na pojištění na kreditní kartě (celkem ve 3 případech) a na Evropský průkaz pojištěnce (celkem ve 2 případech). Pojištění na kreditní kartě by se dalo považovat za dostatečné, ale zjistil si respondent před jeho využitím rozsah pojistných rizik a výši limitů? Poskytuje mu kreditní karta v zahraničí dostatečnou ochranu? A jak to laik turista vůbec pozná? Pokud turista ví, že má na kreditní kartě srovnatelné pojištění, jako nabízejí komerční pojišťovny, pak k jeho využívání nemám námitky. Horší variantou je podle mého názoru spoléhat se na Evropský průkaz pojištěnce, protože v zemích Evropské unie máme sice nárok na lékařské ošetření, ale bude nám poskytnuta jen nezbytná lékařská péče a za tuto péči v zahraničí si turista připlatí vysokou spoluúčast. Ještě horší situací pro turistu bez cestovního pojištění, který spoléhá na Evropský průkaz pojištěnce, může být ošetření u soukromého lékaře. Pokud v širokém okolí žádný jiný lékař není, nemá nemocný nebo zraněný turista na výběr a ošetření u soukromého lékaře využít musí. Nesmí ale potom spoléhat na to, že by mu jeho zdravotní pojišťovna zákrok u soukromého lékaře proplatila. Zdravotní pojišťovna totiž hradí jen zákroky provedené ve veřejném zdravotnickém zařízení. Turista sice bude soukromým lékařem ošetřen, ale veškeré náklady za ošetření ponese sám.

56


Graf 13 Proč si cestovní pojištění neuzavíráte?


Cestovní pojištění si dotazovaní nejčastěji uzavírají u České pojišťovny a. s., viz tab. 3. Druhou nejčastěji využívanou pojišťovnou je mezi respondenty jejich zdravotní pojišťovna, která jim cestovní pojištění nabídla. Často využívaná je také pojišťovna Generalli pojišťovna a. s., Allianz pojišťovna a. s., Kooperativa pojišťovna a. s. a Uniqa pojišťovna a. s.. Můžeme pozorovat souvislost mezi věkem dotazovaného a jejich preferovanou pojišťovnou. Téměř všichni ve věkové kategorii od 18 do 29 let uvedli, že si cestovní pojištění uzavírají u České pojišťovny a. s.. Česká pojišťovna a. s. je velkým hráčem na trhu s cestovním pojištěním a je také dobře vnímána většinou obyvatel v České republice. Pokud si klient jednou uzavře cestovní pojištění u České pojišťovny a. s. a je s ním spokojený, je zde vysoká pravděpodobnost, že příště bude požadovat cestovní pojištění opět od České pojišťovny. Pokud bude chtít konkrétní cestovní pojištění od konkrétní pojišťovny, půjde si ho sjednat přímo na pobočku dané pojišťovny.


57

Tab. 3 U jaké pojišťovny si cestovní pojištění uzavíráte?

Pojišťovna Česká pojišťovna a. s. Zdravotní pojišťovna respondenta Nevím, nevzpomínám si Generali pojišťovna a. s. Allianz pojišťovna a. s. Kooperativa pojišťovna a. s. Uniqa pojišťovna a. s. ČSOB pojišťovna a. s. Komerční banka Direct pojišťovna a. s. to co mi nabídla CK - nevím Vitalitas pojišťovna a. s. Česká podnikatelská pojišťovna Alpenverein Axa pojišťovna a. s. Raiffeisen pojišťovna a. s. Slavia pojišťovna a. s.

Počet 59 38 36 30 24 24 23 13 8 3 3 3 2 1 1 1 1


Téměř v 60 % případů si respondenti sjednávají nejčastěji cestovní pojištění přímo na pobočkách pojišťovny. Důvodem, proč využívají tuto možnost uzavření cestovního pojištění, může být pocit jistoty, který při sjednání na pobočce klient má. Na pobočku, jak již jsem zmínila, půjde pravděpodobně ten, kdo bude chtít konkrétní cestovní pojištění od jeho preferované pojišťovny a žádné další varianty cestovního pojištění nabízené ostatními pojišťovnami ho nebudou zajímat. Pokud si klient nesjedná cestovní pojištění přímo na pobočce, pak si ho sjednává u cestovní kanceláře k zakoupenému zájezdu (23 %) anebo u zprostředkovatele pojištění (22 %). Internet k uzavření využívá 20 % dotázaných a možnost sjednání cestovního pojištění přes bankomat využili pouze 2 z dotázaných. Nejméně často, a to pouze v jednom případě, si dotázaný uzavřel cestovní pojištění přes sms. Uzavírání pojištění přes bankomat a sms je poměrně novou záležitostí, z toho tedy usuzuji, že většina lidí o tomto způsobu sjednávání moc neví. Dalším důvodem může být obava, že by si tímto způsobem cestovní pojištění uzavřeli chybně a bylo by neplatné. Přeci jen je pro respondenty přijatelnější uzavírání cestovního pojištění přímo nebo zprostředkovaně, tedy prostřednictvím cestovní kanceláře či agentury nebo u pojišťovacího zprostředkovatele. Výhodou sjednání pojištění u pojišťovacího zprostředkovatele nebo makléře je možné porovnání dostupných druhů cestovního pojištění. Kli-

58


ent si může vybrat na základě porovnání, s jakou pojišťovnou cestovní pojištění uzavře. Ale i u zprostředkovatele pojištění si může klient uzavřít pojištění s jeho preferovanou pojišťovnou, pokud s ní má pojišťovací zprostředkovatel uzavřenou smlouvu o zprostředkování pojištění. Většina dotázaných se při výběru vhodného cestovního pojištění rozhoduje podle rozsahu pojistných rizik, které jim dané pojištění nabízí, viz graf 14. Při sjednávání cestovního pojištění si chtějí pojistit více rizik než jen pojištění léčebných výloh v zahraničí. Tento trend vypovídá o tom, že lidé při svých zahraničních cestách nechtějí spoléhat na náhodu a chtějí kvalitní cestovní pojištění. Tuto domněnku můžeme také potvrdit další odpovědí respondentů, protože v pořadí čtvrtým nejčastěji uvažovaných faktorem, jaké cestovní pojištění mají uzavřít, je výše pojistných limitů. Dotazovaní dávají přednost vyšším pojistným limitům před nižšími. Druhým nejčastějším faktorem pro výběr vhodného cestovního pojištění, který dotazované ovlivňuje, je cena za toto pojištění. Z toho tedy vyplývá, že respondenti požadují kvalitní cestovní pojištění, které bude obsahovat více pojistných rizik s vyššími pojistnými limity za příznivou cenu. Cena je jistě důležitý faktor, který klienty ovlivňuje, protože mají omezené finanční prostředky. Překvapivé však je, že důležitějším faktorem než cena za pojištění je pro respondenty rozsah pojistných rizik. Mohli bychom z toho vyvodit, že podle respondentů není vhodné na cestovním pojištění šetřit. Dále se také respondenti často při svém výběru vhodného cestovního pojištění řídí doporučením známých a příbuzných. Nechávají se také ovlivnit prestiží a známostí pojišťovny a předchozí vlastní zkušeností.


59

Graf 14 Podle čeho se rozhodujete při sjednání cestovního pojištění?


Na otázku jaké další druhy nabízených připojištění, kromě pojištění léčebných výloh v zahraničí, dotazovaný zná, odpovědělo 120 dotázaných, že žádné další připojištění nezná nebo si nevzpomíná. Problémem také bylo, že 7 z dotazovaných nevěděli, co připojištění znamená. Místo připojištění ve svých odpovědích uváděli názvy pojistných produktů pojišťoven (např. Kolombus) anebo jména pojišťoven. Nejznámějším připojištěním, jak vyplývá z tab. 4, je pojištění zavazadel. Druhým nejčastěji zmiňovaným připojištěním bylo pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví a věci třetí osoby. Tyto dvě pojištění bývají také nejčastěji využívaná v praxi. Známé je také úrazové připojištění a pojištění nebezpečných (rizikových) sportů. Pojištění adrenalinových sportů zná celkem 37 respondentů. Vyšší známost právě tohoto pojištění je spíše u mladých lidí, kteří jezdí do zahraničí za aktivní turistikou. Posledním často zmiňovaným druhem připojištění je pojištění storno poplatků. Toto pojištění nabízejí hlavně cestovní kanceláře a agentury. Pojištění storno poplatků nabízejí většinou v rámci balíčku cestovního pojištění, které obsahuje základní a nejčastěji využívané pojistné produkty. Naprosto opomíjenými druhy připojištění bylo pojištění nákladů veterinární léčby, pojištění zpoždění letadla a zavazadel, pojištění domácnosti během cesty, pojištění nevyužité dovolené, pojištění přerušení cesty a pojištění proti únosu letadla. Respondenti je neznají nejspíše z toho důvodu, že nepatří mezi

60


často využívané druhy připojištění. Respondenti také ani jednou neuvedli pojištění zásahu horské služby. To můžeme vysvětlit tím, že je toto pojištění vhodné mít pouze při návštěvě hor na Slovensku a není tolik známé. Tab. 4 Jaké znáte druhy připojištění kromě pojištění léčebných výloh v zahraničí?

Jaké znáte připojištění? Nezná, neví Pojištění zavazadel Pojištění odpovědnosti Úrazové připojištění Nebezpečné sporty Pojištění storno poplatků Nepochopil/a otázku Pojištění zachraňovacích nákladů Pojištění právní pomoci Pojištění zimních sportů Nadstandardní asistenční služby

Počet 120 90 80 46 37 15 7 6 5 5 4


V dalších dvou otázkách jsem chtěla zjistit, zda dříve cestovní pojištění respondenti využívali méně než v současnosti a zda mají zájem při jejich budoucí cestě do zahraničí cestovní pojištění uzavřít. Pokud srovnáme výsledek současného uzavírání cestovního pojištění s uzavíráním v minulosti (graf 15), všimneme si, že v současnosti si cestovní pojištění uzavírá více respondentů, než tomu bylo dříve. Graf 15 Sjednávání cestovního pojištění v minulosti a v přítomnosti



61

Na otázku zda si cestovní pojištění respondent uzavře v budoucnu, pokud bude do zahraničí cestovat, odpovědělo 96 %, že si cestovní pojištění uzavře. Zajímavostí je, že cestovní pojištění si v budoucnu chce uzavřít stejný počet dotazovaných, kteří na první otázku odpověděli, že si cestovní pojištění sjednávají. To znamená, že 12 respondentů, kteří si cestovní pojištění v současnosti neuzavírají, si ho nechtějí uzavírat ani v budoucnu. Jejich názor na uzavírání cestovního pojištění změní pravděpodobně až okamžik, kdy se jim nebo jejich známým v zahraničí stane nějaká nehoda a budou cestovní pojištění potřebovat. Respondenti, kteří cestovní pojištění neuzavírají ani si ho nechtějí uzavřít v budoucnosti, jsou lidé se sklonem k riziku, tzn. nebojí se riskovat a spoléhají na štěstí, že právě jim se nic stát nemůže. Poslední otázka v dotazníku zjišťovala motivaci k uzavření cestovního pojištění přímo v cestovní kanceláři nebo agentuře (graf 16). Na základě této otázky můžeme vyvodit doporučení pro cestovní kanceláře a agentury, jak by mohly přimět jejich zákazníky ke sjednání cestovního pojištění přímo od nich. Výhodou pro cestovní kanceláře by byla vyšší provize, kterou pojišťovna za zprostředkování cestovního pojištění cestovním kancelářím a agenturám vyplácí na základě uzavřené smlouvy. Graf 16 Co by Vás motivovalo ke sjednání cestovního pojištění přímo u CK nebo CA při zakoupení zájezdu?


Nejčastějším motivem k uzavření cestovního pojištění přímo u cestovní kanceláře nebo agentury je pohodlí respondentů. Tím, že si cestovní pojištění

62


sjednají přímo v cestovní kanceláři, kde zájezd zakoupili, nemusejí pak dodatečně navštívit pojišťovnu. Další výhodou pro ně je, že uzavření v cestovní kanceláři jim ušetří čas a další starosti s vyřizováním. Tato možnost motivuje 33 % dotázaných. Z toho vyplývá, že cestovní kancelář by nemusela měnit nic, aby si tito respondenti u ní cestovní pojištění byli ochotni uzavřít. Ve 27 % případů by respondenty motivovalo k uzavření cestovního pojištění v cestovní kanceláři nebo agentuře provedení porovnání dostupného cestovního pojištění. Toto porovnání by fungovalo na stejném principu, jako to dělá pojišťovací zprostředkovatel nebo makléř. Zákazníkovi by cestovní kancelář předložila vypočítanou nabídku od více pojišťoven a zákazník by si mohl sám vybrat, jaké pojištění mu bude vyhovovat. Pokud by cestovní kancelář chtěla tuto možnost svým klientům nabídnout, musela by si primárně uzavřít smlouvy o zprostředkování pojištění s více pojišťovnami. Dále by musela proškolit své zaměstnance, aby byli schopni nabídnout více druhů pojištění a rozdíly mezi nimi klientovi vysvětlit. Třetím nejčastějším motivem proč si cestovní pojištění sjednat přímo u prodejce zájezdu je pro dotazované nabídka komplexního pojištění za výhodnou cenu. V rámci tohoto pojištění by cestovní kancelář klientovi nabídla za zvýhodněnou cenu komplexní balíček rizik, které by pro daný typ zájezdu potřeboval. Pokud klient jede například do Egypta, je pravděpodobné, že bude chtít využít možnosti potápění u korálových útesů. Běžný člověk nemusí vědět, že v rámci pojištění léčebných výloh v zahraničí tento sport pojištěn není a měl by si pojistit adrenalinové sporty. Podobným příkladem může být také zájezd do Vysokých Tater na Slovensko za vysokohorskou turistikou. Zde turista potřebuje připojistit nebezpečné sporty a pojištění zásahu horské služby, což ovšem nemusí opět vědět. Z těchto důvodů by cestovní kancelář měla předpokládat, jaké druhy turistiky bude klient provádět v rámci prodaného zájezdu a tyto možnosti mu nabídnout v připraveném balíčku, který by měla pro každou destinaci. Pak by už záleželo na klientovi, zda daný balíček bude chtít koupit, nebo si od cestovní kanceláře sjedná jen základní pojištění. Tato možnost by motivovala 20 % dotázaných. Ve 13 % by zákazníka cestovní kanceláře nalákala k uzavření cestovního pojištění přímo u prodejce sleva na pojistném. A 6 % dotázaných by si v cestovní kanceláři nebo agentuře uzavřeli cestovní pojištění, pokud by za jeho uzavření dostali malý dárek v podobě průvodce s typy na výlety do okolí, frisbee nebo opalovacího krému. Tři respondenti odpověděli, že k uzavírání cestovního pojištění u prodejce zájezdu nepotřebují dodatečnou motivaci, protože si tímto způsobem cestovní pojištění uzavírají běžně a vyhovuje jim to.


63

9 Doporučení pro cestovní kanceláře Hlavním cílem práce bylo na základě odpovědí respondentů doporučit cestovním kancelářím a cestovním agenturám způsoby, jak by mohly zvýšit prodej cestovního pojištění k jejich zájezdům. Motivací pro zvýšení prodeje by pro ně mohla být provize, kterou cestovní kanceláře a cestovní agentury za zprostředkování pojištění od pojišťovny inkasují. Čím více cestovního pojištění prodají, tím více jim pojišťovna vyplatí na provizích. Cestovní kanceláře a agentury v současné době nabízejí pouze cestovní pojištění od jedné smluvní pojišťovny. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že většina respondentů je se současným stavem spokojena a CK a CA by nemusely dělat nic navíc, aby si u nich tito respondenti cestovní pojištění uzavřeli. Tyto respondenty motivovalo pohodlí, které díky sjednání cestovního pojištění přímo u prodejce zájezdu získají. Z celkového počtu 270 dotázaných odpovědělo 88 respondentů, že je motivuje ušetřený čas, který by museli strávit návštěvou pojišťovny. Tento výsledek může být pro cestovní kanceláře a cestovní agentury uspokojující. Díky možnosti uzavření cestovního pojištění na pobočce CK nebo CA nabízejí klientovi něco navíc, co klient oceňuje. Tuto možnost ovšem využívají všechny cestovní kanceláře a agentury na českém trhu. Konkurenční výhodou by bylo pro cestovní kancelář nebo agenturu nabídnout zákazníkovi něco navíc z oblasti pojištění. Tím, že by CK nebo CA nabízela zákazníkovi rozšířené služby v oblasti nabídky cestovního pojištění, mohla by si přilákat více zákazníků a tím si zvýšit svůj zisk z prodeje zájezdů i provizi vyplácenou od pojišťovny. Prvním doporučením, jak by se mohla cestovní kancelář nebo cestovní agentura odlišit od konkurence, by bylo provádění porovnání cestovního pojištění více pojišťoven na stejném principu, jako to dělají pojišťovací zprostředkovatelé nebo makléři. Právě možnost porovnání cestovního pojištění od více pojišťoven bylo druhým nejčastěji zmiňovaným faktorem při rozhodování respondentů. Pokud by zákazníkovi cestovní kancelář či agentura nejprve provedla porovnání dostupného cestovního pojištění a poté by mu pomohla s výběrem, měl by zákazník lepší pocit z dobře uzavřeného cestovního pojištění. V praxi by to mohlo vypadat následovně. Cestovní kancelář nebo agentura by spolupracovala se třemi vybranými pojišťovnami. Měla by si vybrat 3 nejvíce preferované pojišťovny – doporučila bych Českou pojišťovnu a. s. kvůli všeobecné oblíbenosti mezi lidmi, pojišťovnu Allianz a. s., protože se řadí mezi relativně dražší pojišťovny a u pojištění léčebných výloh v zahraničí nemá stanovený pojistný limit a jako poslední pojišťovnu bych doporučila pojišťovnu UNIQA a. s., protože patří mezi levnější pojišťovny, které nabízí dostatečně

64


kvalitní pojistnou ochranu. Výběr pojišťoven by ovšem zcela závisel na cestovních kancelářích a agenturách a odvíjel by se od výhod, které by jim pojišťovny nabídly (například ve formě různých benefitů nebo vyšší provize). Spolupráci s více než třemi pojišťovnami bych nedoporučila cestovním kancelářím z toho důvodu, že nabízené pojistné produkty pojišťoven jsou většinou velmi podobné a navíc by mohli mít prodejci na pobočkách problém tyto nepatrné rozdíly zákazníkovi správně objasnit. Tím by mohlo docházet ke špatné interpretaci nabízeného pojištění a klient by si nemohl správně vybrat vhodné pojištění. Pro cestovní kanceláře a agentury by tato možnost ovšem znamenala jisté komplikace. Po výběru vhodných smluvních partnerů by museli nejprve proškolit prodejní personál, aby byl vůbec schopný cestovní pojištění zákazníkovi správně nabídnout. Pracovník cestovní kanceláře by měl být schopný zákazníkovi poradit, jaké cestovní pojištění se pro jeho cestu hodí a toto tvrzení doložit na základě vyzdvihnutí pojistného produktu vybrané pojišťovny oproti zbylým pojišťovnám. První problém by mohl ovšem nastat už při školení personálu. U velkých cestovních kanceláří, které mají velký počet poboček, by bylo jejich proškolení prodejního personálu jednak náročné časově, ale i finančně. Dále nesmíme ani opomenout lidský faktor. Někteří prodejci nemusejí cestovní pojištění zákazníkovi dostatečně vysvětlit a zákazník tedy stejně nebude vědět, co a jak si má pojistit. Aby tomu cestovní kanceláře a cestovní agentury zabránily, musely by provádět kontroly a také průběžné proškolování jejich prodejců. Tato možnost by tedy byla přínosem pro zákazníky cestovní kanceláře nebo cestovní agentury. Zákazníkovi by byly předloženy návrhy pojistné ochrany a on sám by si mohl na základě doporučení cestovní kanceláře nebo agentury vybrat, jaké pojištění mu vyhovuje. Pro zákazníky je zde tedy rozhodně provedení porovnání cestovního pojištění výhodné, ale pro cestovní kanceláře a agentury tato možnost až tak výhodná být nemusí. Při sjednání hromadného zájezdu sjednávat pro každého účastníka jiný typ pojištění je časově náročné i neekonomické. Navíc cestovní kancelář spolupracuje právě s tou pojišťovnou, která jí nabídla nejlepší podmínky - vyšší provizi nebo další benefity. Proč by si tedy měla cestovní kancelář nebo agentura uzavírat smlouvu o zprostředkování cestovního pojištění s dalšími pojišťovnami, když nemají tak výhodné podmínky? A dále by cestovní kancelář nebo agentura musela vynaložit nemalé náklady na proškolení jejího prodejního personálu (přesun personálu na centrální školení), připravit a realizovat reklamu a další propagační akce. Další možností, jak by se cestovní kancelář či cestovní agentura mohla odlišit od své konkurence, je prodej cestovního pojištění v uceleném balíčku k různým typům zájezdů. Tento balíček by obsahoval pojistná rizika potřebná pro daný typ cesty a navíc by byl zákazníkovi nabídnut za zvýhodněnou cenu.


65

Cestovní kancelář by nadále mohla v této variantě spolupracovat pouze s jednou vybranou pojišťovnou – což by ušetřilo náklady spojené s rozšířením prodeje cestovního pojištění od dalších pojišťoven. Navíc by tyto navržené balíčky k různým typům cest vypracovala jejich pojišťovna a prodejní personál by už pouze tuto možnost zákazníkovi nabídl. Tato možnost prodeje cestovního pojištění by tedy byla i jednoduší na prezentaci pro zákazníka. Pokud by zákazník o využití balíčku nestál, sjednal by mu prodejce zájezdu cestovní pojištění tak, jako ho dělá v současné době. Tyto předpřipravené balíčky by se profilovaly podle typu zákazníka a typu jeho cesty. Cestovní kancelář by nabízela 6 balíčků (tab. 5). Každý balíček by obsahoval základní rizika: pojištění léčebných výloh, pojištění úrazu, pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví a majetku třetí osoby, pojištění cestovních zavazadel a pojištění storno poplatků. Navíc by každý balíček obsahoval speciální druhy připojištění potřebné pro daný druh cesty a nabízel by zákazníkovi další druhy výhod, především slevu na pojistném. První balíček s názvem „Jazykový zahraniční pobyt“ by byl určen pro studenty do 26 let. Toto pojištění by nabízely cestovní kanceláře a agentury, u kterých je možné zakoupit jazykový zahraniční pobyt (například Student Agency). Balíček pro jazykový zahraniční pobyt by kromě základních druhů pojištění obsahoval pojištění právní pomoci a pojištění nebezpečných sportů. Zdarma by zákazník v rámci tohoto balíčku obdržel pojištění nadstandardní asistenční služby. Balíček „Aktivní dovolená“ by byl vhodný pro mladé lidi a lidi, kteří chtějí na své zahraniční cestě provozovat aktivní turistiku. Pokud například pojedeme k Rudému moři, je pravděpodobné, že budeme chtít vyzkoušet šnorchlování či potápění u tamních korálových útesů. Stejně tak nás mohou nalákat v Chorvatsku plážové adrenalinové sporty. Pro mladé cestovatele bych doporučila balíček pro aktivní dovolenou, protože pokud budou na dovolené chtít vyzkoušet nějakou z místních radovánek nebo se jen projet na vodním skútru, nemusí se obávat, že nejsou pro daný druh aktivity pojištěni. Pojištění aktivní dovolené by kromě základních rizik obsahovalo pojištění nebezpečných sportů a pojištění zachraňovacích nákladů. Navíc by zákazník obdržel k balíčku zdarma připojištění nadstandardní asistenční služby. Pokud by CK nebo Ca nabízela aktivní dovolenou na horách na Slovensku, bylo by vhodné vytvořit ještě jeden balíček „aktivní dovolená na Slovensku“, který by byl obdobou balíčku „aktivní dovolená“. Z názvu balíčku „Rekreace s rodinou“ je již patrné, pro koho je balíček určen. Mohou ho využít rodiny s jedním či dvěma dětmi do věku 18 let. K základním rizikům by měla rodina připojištěnou právní pomoc

66


a nadstandardní asistenční službu. Pojištění pro děti do 15 let by bylo se slevou 50 % a pojištění pro děti do 6 let by bylo v rámci balíčku zcela zdarma. Následující dva balíčky „Hurá na lyže“ a „Hurá na lyže na Slovensko“ jsou určeny pro lyžaře a snowboardisty, kteří vyrážejí do zahraničí za zimními sporty. Balíček by mimo základní rizika obsahoval pojištění zimních sportů a zachraňovacích nákladů. Oba balíčky by měly zdarma pojištění nadstandardní asistenční služby. Balíček „Hurá na lyže na Slovensko“ by navíc obsahoval pojištění zásahu Horské služby. Poslední balíček „Senior“ by byl určený pro lidi starší 65 let. Balíček by obsahoval pouze základní rizika – tedy pojištění léčebných výloh, pojištění úrazu, pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví a majetku třetí osoby, pojištění cestovních zavazadel a pojištění storno poplatků. Zákazník navíc od cestovní kanceláře nebo agentury obdrží zdarma brožurku se zajímavostmi o zemi, kam je zájezd pořádán. Pro seniory nemůžeme poskytnout jiný benefit, například slevu z pojistného procentem, protože jsou velmi rizikovou skupinou. Pokud by si tento balíček uzavřelo více zákazníků cestovní kanceláře či cestovní agentury, pak by mohla pojišťovna díky hromadně sjednanému pojištění nabídnout cestovní kanceláři či agentuře zvýhodněné sazby na pojistné oproti sazbám základním. Tím pádem by na pojistném ušetřil každý zákazník cestovní kanceláře či agentury, který si tento balíček uzavřel. V tab. 5 je uvedeno šest základních balíčků profilovaných podle zákazníka a typu zájezdu, který se chystá uskutečnit. Tyto balíčky by byly klientům nabízeny v případě cest po Evropě. Pokud by zákazník cestoval mimo Evropu, měla by mu cestovní kancelář či agentura nabídnout alternativní balíčky. Tyto balíčky pro cesty mimo Evropu by byly obdobné jako pro cesty po Evropě, pouze s tím rozdílem, že by měly nastaveny nejvyšší pojistné limity nebo by některá rizika byla dokonce bez limitů. Toto navýšení pojistných limitů je důležité proto, že například v USA je cena za ošetření mnohonásobně vyšší než cena za stejné ošetření v Evropě. Balíčky pro cesty mimo Evropu by byly samozřejmě kvůli vyšším pojistným limitům dražší.


67

Tab. 5 Varianty balíčků cestovního pojištění

Další připojištění obsažené v balíčku

Další výhody

Pro koho je balíček určený

právní pomoc, pojištění neJazykový zahraniční pobyt bezpečných sportů

připojištění nadstandardní asistence zdarma

student do 26 let

připojištění cestovatelé na pojištění nenadstandardní aktivní dovoAktivní dovobezpečných asistence lené (sportovní lená sportů, zachrazdarma aktivity) ňovací náklady

Aktivní dovolená na Slovensku

Rekreace s rodinou

Hurá na lyže

Hurá na lyže na Slovensko

Senior

pojištění nepřipojištění bezpečných sportů, zachra- nadstandardní ňovací náklaasistence zdarma dy, pojištění zásahu HS děti do 18 let právní pomoc, 50 % sleva na asistenční pojistném, děti služba do 6 let zdarma připojištění připojištění zimních spor- nadstandardní tů, zachraňoasistence vací náklady zdarma připojištění zimních sporpřipojištění tů, zachraňo- nadstandardní asistence vací náklady, pojištění zásazdarma hu HS

-


zdarma brožurka se zajímavostmi o dané zemi

Hromadná sleva

Díky hromadně uzavřené pojistné cestovatelé na smlouvě (např. aktivní dovo- balíček si ujedlené na Sloven- ná celý autobus sku cestujících) se s pojišťovnou čtyřčlenná roujedná nižší dina (2 rodiče základní poa 2 děti do 18 jistné na den. let) V důsledku cestovatelé, toho získá kteří jedou za každý klient zimními sporty nižší denní do zahraničí pojistné a tím pádem ušetří i na celkovém cestovatelé, pojistném. kteří jedou za zimními sporty na Slovensko lidé ve věku 65 a více let, kteří jedou za rekreací a poznáváním

68


Tuto možnost považuji za nejlepší řešení, jak by mohla cestovní kancelář či agentura přimět zákazníka uzavřít si cestovní pojištění právě u ní. Profilování pojištění podle zákazníků a typu cesty používají pojišťovny běžně, proč na něj tedy nenalákat více zákazníků? Navíc v dotazníku 13 % respondentů uvedlo, že by je k uzavření cestovního pojištění u cestovní kanceláře nebo cestovní agentury motivovala sleva na pojistném, což balíčky také poskytují prostřednictvím snížených denních sazeb. V balíčcích je zahrnut i poslední motiv respondentů – a to ve formě brožurky zdarma pro seniory. Za uzavření pojištění by tedy senior od cestovní kanceláře nebo agentury kromě výhodnější ceny za pojistné obdržel i dárek zdarma. Ve variantě s používáním předdefinovaných balíčků se také ale může vyskytnout problém v realizaci. Pokud pojišťovna nebude mít zájem tyto balíčky sjednávat, nenabídne je ani cestovním kancelářím a agenturám. Zde se totiž největší část nákladů na zavedení přesouvá z cestovní kanceláře a agentury na pojišťovnu, která musí balíčky sestavit. V cestovní kanceláři či agentuře by byl následně systém balíčků představen prodejnímu personálu. Mě osobně by více zaujala nabídka nachytaných balíčků pro jednotlivé typy cest. Když jsem cestovala do zahraničí s cestovní kanceláří, která mi i sjednala cestovní pojištění, zjistila jsem až na místě, že nejsem pojištěná pro aktivity nabízené cestovní kanceláří přímo v místě pobytu (potápění, výlet na čtyřkolkách do pouště, jízda na velbloudovi).

Diskuze

69

10 Diskuze Jedním z dílčích cílů práce bylo určit motivaci k uzavírání či neuzavírání cestovního pojištění a zjistit, co by respondenty motivovalo ke sjednání cestovního pojištění přímo na pobočce cestovní kanceláře, kde si zájezd zakoupili. Na základě této motivace jsem následně sestavila doporučení pro cestovní kanceláře, jakými prostředky by mohli zvýšit prodej cestovního pojištění. Zvýšení prodeje cestovního pojištění by bylo pro cestovní kanceláře zajímavé z toho důvodu, že za zprostředkování pojištění dostanou od pojišťovny provizi. K dosažení tohoto cíle jsem využila kvantitativní průzkum na základě dotazníkového šetření. Před zveřejněním dotazníkového šetření jsem provedla pilotní výzkum, ve kterém jsem pokládala pouze otázky, na které měli dotázaní odpovídat vlastními slovy. Na základě pilotního výzkumu jsem sestavila dotazník s názvem Využívání cestovního pojištění a motivace k jeho uzavírání. Tohoto šetření se zúčastnilo celkem 300 respondentů, z čehož bylo použitelných 270 vyplněných dotazníků. Podle Radima Bačuvčíka se pro marketingové výzkumy veřejného mínění občanů České republiky používá vzorek o velikosti 1000 – 1200 respondentů. A tento vzorek musí odpovídat základním demografickým kritériím, tedy pohlaví, věku, vzdělání apod. Ovšem pro kvalitní dotazníkové šetření v bakalářské práci podle Radima Bačuvčíka stačí vzorek o velikosti 300 respondentů. V práci jsem pracovala se vzorkem 270 respondentů, protože jsem 30 dotazníků musela vyloučit. Důvodem vyloučení bylo, že 30 dotazovaných odpovědělo, že do zahraničí necestují ani cestovat nebudou. (Bačuvčík, 2010, [on-line]) Další problém, který se při realizaci dotazníkového šetření projevil, byl ten, že vzorek respondentů nebyl reprezentativní. Podle předběžných výsledků sčítání lidu, domů a bytů, které se uskutečnilo v roce 2011, žije v České republice celkem 10 562 214 obyvatel, z čehož je 49 % mužů a 51 % žen. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 38 % mužů a 62 % žen. Tento poměr zastoupení v dotazníku můžeme považovat za dostatečné, protože procentní rozložení pohlaví respondentů přibližně odpovídá procentnímu rozložení pohlaví ve skutečnosti. Větší problém se vyskytl u věkového složení respondentů. Z celkového počtu všech dotázaných bylo 66 % ve věku 18 – 29 let a pouze 6 % ve věku 42 a více let, což rozhodně neodpovídá věkovému rozložení obyvatelstva České republiky. Tento problém byl nejspíše způsoben tím, že dotazník byl vystaven v elektronické podobě na internetu a starší lidé ho neuměli nebo neměli možnost vyplnit. Ze špatného věkového rozložení respondentů vyplývá i nevhodné zastoupení podle dosaženého vzdělání a sociálního postavení. Z celkového po-

70

Diskuze

čtu respondentů má 60 % nejvyšší dosažené vzdělání s maturitou a 26 % vysokoškolské vzdělání. Podle Radima Bačuvčíka je v České republice pouze 13 % vysokoškolsky vzdělaných. S tímto faktem ani nesouhlasí sociální složení respondentů, protože 45 % dotázaných uvedlo, že jsou studenty vysokých škol a jen 55 % respondentů je ekonomicky činných. Pouze 1 % dotázaných jsou lidé v důchodu. (Bačuvčík, 2010, [on-line]) I přes velké zastoupení mladých lidí, kteří se připravují na své budoucí povolání, můžeme výsledky dotazníkového šetření pro účely bakalářské práce pouvažovat za směrodatné. Pokud bych chtěla zkvalitnit výsledky dotazníkového šetření, musela bych poskytnout dotazník i v písemné formě lidem starších 40 let. Toto rozšíření dotazníkového šetření by bylo ovšem pro rozsah bakalářské práce velmi náročné, ale mohlo by být námětem pro diplomovou práci. Druhým dílčím cílem bakalářské práce bylo zachytit a popsat vývoj na trhu s cestovním pojištěním. Tuto analýzu jsem prováděla na základě dat od České asociace pojišťoven, nebyly tedy zachyceny všechny pojišťovny, které cestovní pojištění nabízejí. Tuto drobnou nesrovnalost můžeme opomenout, protože ČAP sdružuje největší a nejvýznamnější pojišťovny na českém trhu. ČAP má 98% podíl na předepsaném pojistném. V praktické části jsem popisovala vývoj pojistného trhu s cestovním pojištěním v období let 2000 – 2010. Vývoj předepsaného pojistného jsem chtěla porovnat s výjezdovým cestovním ruchem, konkrétně s objemem peněz, které Češi na svých zahraničních turistických cestách utratí. Toto srovnání jsem však mohla provést jen pro roky 2003 – 2010. Dřívější data o spotřebě výjezdového cestovního ruchu za roky 2000 – 2002 nejsou k dispozici z toho důvodu, že se tyto statistiky sledují až od roku 2003. V roce 2003 vznikl satelitní účet cestovního ruchu České republiky, který každoročně tyto data shromažďuje. Bakalářská práce je přínosná svým propojením poznatků z oblasti pojišťovnictví a cestovního ruchu. Moje práce oproti jiným pracím sleduje vývoj pojistného trhu s cestovním pojištěním více z úhlu cestovního ruchu. Navíc práce se jako jediná zabývá doporučením pro cestovní kanceláře a agentury, jak zvýšit prodej cestovního pojištění k jejich zájezdům.

Závěr

71

11 Závěr Cestovní pojištění by mělo být důležitou součástí zavazadla při našich zahraničních cestách, protože se na naší dovolené můžeme setkat s celou řadou možných rizik. Nikdo se nemůže spoléhat na náhodu, že právě jemu se nic nestane. Jen lehkovážný člověk chce ušetřit pár korun za pojistné. Někdy se stává, že se člověk při své zahraniční cestě spoléhá na pojištění, které má k embosované platební kartě nebo dokonce na Evropský průkaz pojištěnce. Mylně si většinou lidé myslí, že jim v rámci Evropské unie bude z průkazu jejich zdravotní pojišťovny kryta stejná péče, na jakou mají nárok doma. Je pravda, že v rámci Evropské unie bude občanovi ČR poskytnuta zdravotní péče, ale pouze v nutném rozsahu a za tuto péči si bude muset připlatit nemalou spoluúčast. Lepší variantou je spoléhat se na pojištění na embosované kartě. Ale ani tato varianta není tou nejlepší možnou. Většinou se totiž klient banky s cestovním pojištěním vůbec před cestou do zahraničí neseznámí a to, že má velmi nízké pojistné limity nebo má jen základní pojištění léčebných výloh v zahraničí bez dalších připojištění rizik, zjistí až ve chvíli nehody. V tuto chvíli si už může jen tlouct do hlavy, proč si cestovní pojištění před cestou nezkontroloval. Nejlepší variantou je tedy sjednat si cestovní pojištění přímo s pojišťovnou. Cestovní pojištění si můžeme sjednat u 19 pojišťoven. Můžeme si také vybrat, jaká rizika budeme chtít v rámci pojistné smlouvy sjednat. Základním druhem je pojištění léčebných výloh v zahraničí. Pojištění léčebných výloh v zahraničí musí být obsaženo v každém cestovním pojištění. Dále si můžeme připojistit například naše zavazadla, storno poplatky pokud cestujeme v rámci organizovaného zájezdu, úraz nebo odpovědnost za škody na zdraví a věci třetí osoby. Kromě těchto nejčastěji využívaných a nejznámějších druhů pojištění existují další druhy připojištění. Celkem máme na výběr ze 17 možných připojištění k pojištění léčebných výloh v zahraničí. Měli bychom si ale před uzavřením cestovního pojištění dobře promyslet, jaké druhy připojištění jsou pro nás vhodná. Například je pro nás zbytečné sjednávat si pojištění zásahu horské služby, když pojedeme do Chorvatska. Stejně zbytečným druhem připojištění by bylo sjednání pojištění nebezpečných sportů pro turisty, kteří jedou za odpočinkem a nemají v plánu provozovat žádné sportovní aktivity, natož ty rizikové. Kromě výběru pojišťovny, u které si cestovní pojištění uzavřeme a rozsahu pojistných rizik si také musíme vybrat výši pojistných limitů, na které se chceme pojistit. Výše pojistným limitů by se měla odvíjet od druhu naší cesty a také podle místa pobytu.

72

Závěr

V bakalářské práci jsem si vytyčila dva nejdůležitější cíle. Prvním cílem bylo zhodnotit vývoj pojistného trhu s cestovním pojištěním za období 2000 - 2010 pomocí ukazatelů úrovně pojistného trhu. Pojistný trh cestovního pojištění jsem nejdříve popisovala pomocí předepsaného pojistného. Od roku 2000 má předepsané pojistné rostoucí charakter. Během tohoto desetiletí došlo jen ke dvěma významným poklesům v objemu předepsaného pojistného a to v roce 2002 a v roce 2009. Pokles v roce 2002 má souvislost s povodněmi, které zasáhly celé Čechy a ovlivnily letní sezónu dovolených a pokles v roce 2009 měla na svědomí světová krize, která propukla v roce 2008 v USA. Proč má celkově vývoj předepsaného pojistného rostoucí tendenci, můžeme vysvětlit pomocí srovnání s výjezdovým cestovním ruchem. Platí, že když do zahraničí vycestuje více obyvatel České republiky, bude uzavřeno více cestovních pojištění. Zajímavým zjištěním bylo také to, že největší objem na předepsaném pojistném zaujímá pojistné připadající na pojištění léčebných výloh v zahraničí. Dále jsem pojistný trh s cestovním pojištěním popisovala pomocí vyplaceného pojistného. Pomocí ukazatelů předepsaného pojistného a pojistného plnění jsem vypočítala průměrnou škodovost, která za období 2000 – 2010 33,11 %. Druhým cílem práce bylo doporučit cestovním kancelářím a agenturám, jak by mohly zvýšit prodej cestovního pojištění k jejich zájezdům. Tohoto cíle jsem dosahovala pomocí dotazníkového šetření, ve kterém jsem zjistila motivaci respondentů k uzavírání cestovního pojištění přímo na pobočkách CK a CA. Překvapivým zjištěním bylo, že nejvíce respondentů k uzavření cestovního pojištění přímo u cestovní kanceláře nebo agentury motivuje pouze fakt, že nemusejí nic dále vyřizovat a nemusí ztrácet čas návštěvou pojišťovny. Pro tuto možnost bylo z celkového počtu 270 dotázaných 88 respondentů. Celkem 73 z dotázaných by motivovalo k uzavření cestovního pojištění v cestovní kanceláři nebo agentuře, pokud by CK nebo CA provedla porovnání nabízeného cestovního pojištění od více pojišťoven. A právě na základě porovnání nabízeného pojištění by cestovní kancelář či agentura pomohla klientovi vybrat nejoptimálnější pojištění pro jeho cestu. Jako třetí nejvíce zajímavá alternativa by byla pro dotazované možnost zakoupení cestovního pojištění v rámci balíčku služeb za výhodnou cenu. Jako nejlepší možnou alternativu pro zvýšení prodeje cestovního pojištění k zájezdům CK a CA bych zvolila prodej cestovního pojištění na základě šesti profilovaných balíčků. Balíčky by se profilovaly podle typu zákazníka a typu jeho cesty. Cestovní kanceláře a agentury by nabízely pojištění pro jazykový zahraniční pobyt, aktivní dovolenou, aktivní dovolenou na Slovensku, rekreaci s rodinou, hurá na lyže, hurá na lyže na Slovensko a pojištění pro seniory. Balíčky by vždy obsahovaly základní druhy pojištění jako jsou: pojištění léčebných výloh v zahraničí, pojištění úrazu, pojištění odpovědnosti za

Závěr

73

škodu na zdraví a majetku třetí osoby, pojištění cestovních zavazadel a pojištění storno poplatků. Navíc by každý speciální balíček obsahoval další potřebná připojištění a nabízel by klientovi další výhody, například v připojištění nadstandardní asistenční služby u vybraných balíčků. Pouze balíček pro seniory by obsahoval jen základní pojištění, ale senioři by zdarma dostali dárek a slevu na denním pojistném. Sleva na pojistném by byla poskytována pro všechny balíčky v podobě hromadné slevy na denní sazbě od pojišťovny. Tyto balíčky se mi zdají být výhodné jak pro zákazníky, kteří dostanou kvalitní pojistnou ochranu šitou na míru jejich cestě za lepší cenu, tak i pro cestovní kancelář či agenturu, protože se zavedením balíčků nebude mít vysoké náklady a navíc získá dobrou konkurenční výhodu oproti jiným CK a CA, které tyto profilované balíčky nabízet nebudou. Náklady na vytvoření balíčků se z cestovních kanceláří a agentur přenesou na jejich smluvní pojišťovnu. V dotazníkovém šetření jsem také chtěla zjistit, jak je využíváno cestovní pojištění mezi 300 respondenty a jaká je jejich motivace k uzavírání či neuzavírání. Celkem 96 % uvedlo, že si cestovní pojištění sjednává. Nejčastěji si respondenti sjednávají cestovní pojištění u České pojišťovny a kromě pojištění léčebných výloh v zahraničí požadují také pojištění zavazadel, odpovědnosti za škodu na zdraví či věci třetí osoby, připojištění úrazu a pojištění nebezpečných sportů. Nejčastěji si respondenti uzavírají cestovní pojištění z obavy, že by se jim mohla během cesty přihodit nějaká nepříjemná situace a cestovní pojištění si uzavírají na základě vlastní vůle. Celkem 12 respondentů, tedy 4 % z dotázaných, uvedli, že si cestovní pojištění neuzavírají. Cestovní pojištění je pro ně příliš drahé a podle těchto respondentů se nevyplatí cestovní pojištění sjednávat. Tito lidé si myslí, že když budou opatrní, tak se jim nic nestane, a pokud by se jim něco během cesty přihodilo, domnívají se, že by si zvládli pomoct sami. Toto chování je velmi riskantní a odsouzení hodné. Co se budoucnosti týká, tak z dotazníku vyplynulo, že si cestovní pojištění hodlá uzavřít 96 % dotázaných, tedy přesně stejný počet lidí, kteří si cestovní pojištění sjednávají již v současnosti. Respondenti, kteří si cestovní pojištění nesjednávají, ani nemají zájem sjednávat si ho v budoucnu, nejspíše přesvědčí až okamžik, kdy budou cestovní pojištění při nehodě nutně potřebovat.

74

Literatura

12 Literatura Knižní zdroje: ČEJKOVÁ, V.; MARTINOVIČOVÁ, D. Pojišťovnictví. Vyd. 1. Brno : Zdeněk Novotný, 2003.133 s. ISBN 80-214-2404-4. ČEJKOVÁ, V. Pojistný trh. Vyd. 1. Praha : Grada Publishing, 2002. 119 s. ISBN 80-247-0137-5. DAŇHEL, J. Pojistná teorie. Vyd. 1. Praha : Professional Publishing, 2005. 332 s. ISBN 80-864-1984-3. DUCHÁČKOVÁ, E.; DAŇHEL, J. Teorie pojistných trhů. Vyd. 1. Praha : Kamil Mařík - Professional Publishing, 2010. 216 s. ISBN 978-80-7431-015-7. DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. Vyd. 3 přepracované. Praha : Ekopress, s. r. o., 2009. 224 s. ISBN 978-80-86929-51-4. VÁVROVÁ, E.; DOLOŽÍLKOVÁ, M.; STUCHLÍK, R. Pojišťovnictví: vybrané kapitoly pro základní kurs. Vyd. 1. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2001. 84 s. ISBN 978-80-7157-487-3. Zákony: Zákon č. 37/2004 Sb.: O pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů. [online]. [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://business. center. cz/business/ pravo/zakony/pojistna_smlouva/ Zákon č. 38/2004 Sb.: O pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona. [on-line]. [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www. usfcr. cz/zakony/zakon_38_2004. Pdf Zákon č. 277/2009 Sb.: O pojišťovnictví. [on-line]. [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://business. center. cz/business/pravo/zakony/pojistovnictvi/ Zákon č. 567/2005 Sb.: O Horskej záchrannej službe. [on-line]. [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.zbierka.sk/zz/predpisy/default.aspx?PredpisID=19021 &FileName=05-z567&Rocnik=2005

Literatura

75

Internetové zdroje: BAČUVČÍK, R. Jak na marketingový průzkum. [online]. 2010 [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www. bacuvcik. com/news/jak-na-marketingove-pruzkumy/ Česká asociace pojišťoven. Česká asociace pojišťoven [online]. 2010 [cit. 2012-0319]. Dostupné z: http://www. cap. cz/Folder. aspx?folder=Lists%2fMenu %2fO+n%c3%a1s%2f%c4%8clenov%c3%a9 Česká asociace pojišťoven. Výroční zprávy ČAP [online]. 2010 [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www. cap. cz/ItemF. aspx?list=DOKUMENTY_01&view =pro+web+V%c3%bdro%c4%8dn%c3%ad+zpr%c3%a1vy Česká pojišťovna. Všeobecné pojistné podmínky pro cestovná pojištění: VPPCP11. 2011. Dostupné z: http://www. ceskapojistovna. cz/documents/10262/50007/ vppcp-cestovni-pojisteni-4-tisk. pdf Český statistický úřad. Předběžné výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2011. [online]. [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www. czso. cz/csu/2012edicniplan. nsf/kapitola/03000-12-n_2012-00 Český statistický úřad. Spotřeba výjezdového cestovního ruchu v ČR v letech 2003 2010 [online]. 2012 [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www. czso. cz/csu/redakce. nsf/i/tsa_t3_spotreba_vyjezdoveho_cestovniho_ruchu_v_cr DANĚK, A. Evropské průkazy zdravotního pojištění v praxi. Měšec. cz [online]. 2009[cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www. mesec. cz/clanky/evropskeprukazy-zdravotniho-pojisteni-v-praxi/ Finance. cz. Krytí rizik cestovním pojištěním. [online]. Bez uvedení roku [cit. 201203-19]. Dostupné z: http://www. finance. cz/pojisteni/osoby/cestovnipojisteni/rizika/ HRUŠOVÁ, M. Cestovní pojištění nově sjednáte i přes bankomat. IDNES. cz: Finance [online]. 2010[cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://finance. idnes. cz/cestovnipojisteni-nove-sjednate-i-pres-bankomat-fb6-/poj.aspx?c=A100602_122806_poj _hru CHVÁTAL, D. Z. Téma: Cestovní pojištění k platební kartě. Měšec. cz [online]. 2008[cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www. mesec. cz/clanky/tema-cestovnipojisteni-k-platebni-karte/

76

Literatura

Komerční banka. Embosovaná karta. [online]. 2011 [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www. kb. cz/cs/lide/obcane/ucty-a-platby/platebni-karty/embosovanakarta-mastercard-visa. Shol Měšec. cz. Cestovní pojištění. [online]. 1998-2012 [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www. mesec. cz/pojisteni/cestovni-pojisteni/pruvodce/ ONDROVÁ, E. Postačí cestovní pojištění v kartě?. Styl. finance. cz [online]. 2008[cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://styl. finance. cz/zpravy/finance/176241postaci-cestovni-pojisteni-v-karte-/ Orbion. cz. Cestovní pojištění: Pojištění hlavních rizik. [online]. 2007-2012 [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://cestovni-pojisteni. orbion. cz/pojisteni-hlavnichrizik/ Victoria Volksbanken pojišťovna, a. s. Cestovní pojištění. [online]. 2008 [cit. 201203-19]. Dostupné z: https://online. victoria. cz/Info1. htm Usit-pojisteni-na-miru. Ušijte si pojištění na míru. [online]. 2008 [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://usitpojisteninamiru. cz/

Další zdroje: UNIQA. Všeobecné pojistné podmínky pro cestovná pojištění: UCZ/Ces/10. 2010.

Seznam použitých zkratek

13 Seznam použitých zkratek CA CK ČR EU EHP EHIC HDP HS LV PP VPP

Cestovní agentura Cestovní kancelář Česká republika Evropská unie Evropský hospodářský prostor Evropský průkaz pojištěnce Hrubý domácí produkt Horská služba Léčebné výlohy Předepsané pojistné Všeobecné pojistné podmínky

77

78

Seznam grafů

14 Seznam grafů Graf 1 Vývoj předepsaného pojistného a pojistného připadající na pojištění léčebných výloh v zahraničí v období 2000 – 2010 v tisících Kč 43 Graf 2 Podíl léčebných výloh v zahraničí na předepsaném pojistném

44

Graf 3 Vývoj předepsaného pojistného a spotřeby výjezdového cestovního ruchu 2003 – 2010 v ticích Kč 46 Graf 4 Meziroční růst v jednotlivých letech

předepsaného

pojistného

cestovního

pojištění 47

Graf 5 Počet pojistných událostí v jednotlivých letech

48

Graf 6 Výše vyplaceného pojistného plnění v jednotlivých letech v tis. Kč

49

Graf 7 Meziroční růst pojistného plnění

49

Graf 8 Škodovost v jednotlivých letech

51

Graf 9 Věkové složení respondentů

52

Graf 10 Dosažené vzdělání respondentů

53

Graf 11 Sociální postavení respondentů

53

Graf 12 Proč si cestovní pojištění sjednáváte?

54

Graf 13 Proč si cestovní pojištění neuzavíráte?

56

Graf 14 Podle čeho se rozhodujete při sjednání cestovního pojištění?

59

Graf 15 Sjednávání cestovního pojištění v minulosti a v přítomnosti

60

Graf 16 Co by Vás motivovalo ke sjednání cestovního pojištění přímo u CK nebo CA při zakoupení zájezdu? 61

Seznam tabulek

79

15 Seznam tabulek Tab. 1 Procentní podíl pojištění léčebných výloh v zahraničí na předepsaném pojistném v jednotlivých letech 44 Tab. 2 Škodovost v jednotlivých letech

50

Tab. 3 U jaké pojišťovny si cestovní pojištění uzavíráte?

57

Tab. 4 Jaké znáte druhy připojištění kromě pojištění léčebných výloh v zahraničí? 60 Tab. 5 Varianty balíčků cestovního pojištění

67

80

Vývoj a analýza pojistného trhu s cestovním pojištěním v období let

Recommend Documents