Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3040 Šablona: Třída / ročník Datum vytvoření Předmět
Téma Očekávaný výstup Klíčová slova Anotace / druh
III/2
Sada:
VY_32_INOVACE_53 9.AB / IX. 18.12.2011 Dějepis
Druhá světová válka – Stalingrad Orientuje se v zásadních událostech 2SV. Druhá světová válka, Stalingrad, přelom e válce
Prezentace na podporu výkladu
učebního materiálu Autor
M. Dubský
Stalingrad Přelom ve válce v Evropě
Ofenzíva Německa v r. 1942 • Po neúspěchu v bitvě o Moskvu se až do zlepšení počasí na jaře 42 stáhla do defenzívy. V létě pak zahájili novou mohutnou ofenzívu. • Nicméně kvůli vysokým ztrátám v roce 41 už Wehrmacht nemohl vést útoky ve všech směrech. Generálové s Hitlerem tedy rozhodli, že hlavní směr bude jižní – až ke Kaspickému moři kvůli obsazení ropných polí. • Zpočátku se rozvíjel úspěšně.
Proč Stalingrad? • Stalingrad (dnešní Volgograd, předtím Carycin) byl a je hlavní dopravní křižovatka jižního Ruska. • Představuje bránu Ruska na Kavkaz a zároveň spojnici Ukrajiny a Sibiře. • Pokud chtěli Němci uspět, museli ho dobýt. Naopak pokud chtěli Rusové svou zemi ubránit, museli ho udržet. • Rusové město opevňovali několik měsíců a čekali na nevyhnutelný příchod Němců. • Vrchním velitelem města se stal gen. Čujkov, přezdívaný Řezník.
Peklo začíná • Němci se k vnější obranné linii dostali 8. srpna 1942 a na sever i na jih od města dosáhly Volhy. • Následně začíná soustředěný útok na město, který nakonec trval 3 měsíce. • Celé město bylo proměněné v ruiny. • Civilní obyvatelstvo nesmělo odejít a mělo bojovat na straně Rusů… ale bez zásobování.
Jak to probíhalo? Jednalo se o brutální boj pěchoty na blízko. Pobořený městský terén poskytoval dostatek úkrytů pro pěchotu a neumožňoval využít technologickou převahu tanků, letectva atp. Čujkov posílal své vojsko „na hod granátem“ od Němců, takže ti nemohli využít děl a bombardování. Rusové takové ohledy na vlastní nebrali. Častokrát se boj odehrával v jednotlivých patrech, sklepech a pokojích domů nebo v kanálech, kdy vojáci obou stran drželi zcela propletené pozice.
Němci
Sověti
• Ztrácí všechny své výhody oproti Rusům • Hitlerovy rozkazy
• Pěchota stejně kvalitní jako ta německá • „Nesměli“ prohrát
Klíč k vítězství? •
• •
•
Boje o město trvaly několik měsíců. Postupně Němci dokázali ovládnout většinu města. V listopadu už drželi Rusové pouze pár posledních domů na břehu Volhy. Obě strany byly absolutně vyčerpané. Se zhoršením počasí se stávaly boje zcela nesnesitelné. Na levém břehu Volhy zatím Sověti soustřeďovali svou zatím největší armádu v dosavadním průběhu války. Hitler i přes varovné zprávy špiónů odmítal uvěřit v její existenci. Naopak oslabil pozice na sever a jih do města, kde je bránily podřadné Rumunské jednotky. Sověti čekali, až Volha dostatečně zamrzne…
Operace Uran • • •
•
19. listopadu začíná mocná sovětská ofenzíva. Rusům se podařilo prorazit linie Osy mimo město a následně rychle německou 6. armádu ve městě obklíčili. Vytváří se tak tzv. stalingradský kotel, ve kterém zůstalo uvězněno na 300000 německých vojáků Zásobování bylo možné pouze ze vzduchu, což se i přes Goringovy sliby nikdy nepodařilo dostatečně zajistit. Když ještě bylo možné obklíčenou armádu osvobodit, Hitler ústup zakázal. Tím své vojsko odsoudil k smrti
Výsledky? • Celkové ztráty Sovětů byly zhruba o 300 000 lidí vyšší než německé, ale to Stalinovi nevadilo… • Podařilo se totiž zcela zničit 6. armádu, 90 000 přeživších se nakonec 2. února 43 vzalo (10 000 nejfanatičtějších přežívalo v kanálech až do úplného vybití v březnu). • Německé jednotky definitivně přišly o iniciativu a v následujících 2 letech války už se pouze bránily. • Sověti tak nakročili na cestu, která je dovedla až do Berlína.
Zdroje: • www.wikipedia.cz • Učebnice Dějiny 20. století (Mandelová)
