Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu:
CZ.1.07/1.5.00/34.0996
Šablona/číslo materiálu:
III/2 VY_32_INOVACE_TVD524
Jméno autora:
Bc. Miloš Novák
Třída/ročník
2. ročník
Datum vytvoření:
28.1.2014
Datum ověření:
12.3.2014
Vzdělávací oblast:
Člověk a zdraví
Tematická oblast:
Pohybové dovednosti - manipulační
Předmět:
Tělesná výchova s didaktikou
Způsob využití:
Seznámení s dělením pohybových dovedností v MŠ, a dále se základními manipulačními dovednostmi včetně příkladů a her na jejich rozvoj.
Klíčová slova:
Pohyb, dovednosti, lokomoční, nelokomoční, manipulační, pohybové dovednosti
Druh učebního materiálu:
Prezentace
Pohybové
dovednosti
pohybových
jsou
schopností,
vnějším které
jsou
zastoupeny. Rozlišujeme základní pohyb. dovednosti:
Lokomoční
Nelokomoční
Manipulační
projevem v
nich
Základní pohybové dovednosti
Nelokomoční
Manipulační Lokomoční
Prostřednictvím pohyb. dovedností rozvíjíme:
vnímání vlastního těla
uvědomování si intenzity pohybu
orientaci v prostoru
srdečně cévní a dýchací soustavu
vztahy
Manipulační dovednosti jsou dovednosti, při nichž děti manipulují s předměty (různé tvary, velikosti,
povrchy) pomocí různých částí lidského těla. Např. : Házení, chytání, kopání
S předměty můžeme manipulovat prostřednictvím rukou, nohou, hlavy aj.
Úchop v dlani (nejistý)
Dochází k výraznému rozvoji jemné motoriky.
Při
manipulaci
nohama
úchop prsty
je
důležité
dobré
ovládání dolních končetin a také rovnováha.
Více rozvíjíme manipulaci rukou, ale je důležité rozvíjet i manipulaci dalšími částmi lidského těla
(hlava, koleno, dlaně)
Pro děti je přirozené objevovat nové věci, seznamovat se s jejich vlastnostmi a hrát si s nimi.
Zpočátku je vhodné nechat si děti volně s předměty hrát a teprve záhy zařadit řízenou
činnost
zkoumání
nových
předmětů
brání dětem v soustředění na řízenou činnost.
Házení
se
děti
učí
komplexně
(celý
pohyb
najednou) nápodobou.
Pro osvojení správné techniky hodu je vhodné postupně měnit velikost míče.
Děti
odhodový
postoj
zaujímají
spontánně,
postupně zapojují celé tělo.
Do správného postoje můžeme děti nastavit.
Jednoruč vrchním obloukem, obouruč spodním obloukem, obouruč nápřahem za hlavou.
Hod jednoruč ze strany,
pozdní vypuštění míče při odhodu,
při odhodu není zapojeno zápěstí a prsty,
při odhodu pokrčená paže,
špatný úchop míče (přitažené prsty),
špatný odhodový postoj (postavení nohou).
Úchop - Prsty jsou roztažené a obepínají míč, za míčem ve směru hodu. Postavení nohou – stoj rozkročný, jedna noha
nakročena vpřed (opačná než odhodová paže). Nápřah - Do zapažení pokrčmo, loket směřuje vpřed.
Odhod - švihem paže do natažení směrem šikmo v před.
Odhodu jednou rukou docílíme malými míčky, papírovými koulemi apod.
Pro zapojení celého těla je vhodný doprovodný
pohyb druhé paže – ukazuje na cíl.
Zapojení zápěstí podpoříme vhazováním do jiných
předmětů (koš, obruč).
Odhod
přes
vyšší
odhodový úhel.
překážku
podporuje
lepší
Kutálení míčky mezi dlaněmi, na zemi, k nějakému cíli nebo ke kamarádovi. Házení na cíl různé velikosti a v různé vzdálenosti, přes překážku různé výšky (natažený provaz), na pohyblivý terč (hra na jelena). Vhazování míčků do košíku v různých výškách (hra na veverky a kuny – vhazování do hnízda). Srážení předmětů míčkem (kuželky, kostky, kelímky).
Chytat se děti učí obdobně jako u házení komplexně nápodobou
Děti chytají míč spontánně, avšak zpočátku nemusí být technika správná .
Chytání do košíku (do náruče),
špatné postavení paží při chytání míče (zavřené dlaně, pokrčené paže, lokty u těla, ruce daleko od sebe),
strach z míče.
Míč chytáme do připravených prstů a dlaní (prsty jsou roztažené),
paže jsou téměř natažené ve směru přilétajícího míče, vzdáleny od sebe podle velikosti míče,
nohy jsou mírně pokrčené, rozkročené,
míč chytáme nejprve do prstů a dlaní, po
chycení se paže stahují (krčí) téměř až k hrudníku.
Jako
průpravu
můžeme
využít
uchopování
různých předmětů (míče, balónky, papírové koule).
Nejprve učíme děti chytat míče větší velikosti a podávané, kutálející nebo padající.
Vhodné chytání míče po odrazu od země, zdi.
Využívání
míčů
s
pomalejším
pohybem
(nafukovací bal.) umožní dětem se včas připravit.
Podávání míčů různých velikostí – hra „Obr a paleček“. Chytání míčů po kutálení ve dvojici nebo v kruhovém uspořádání. Chytání míče po odrazu o zem – pustím míč na zem a po odrazu ho chytím. Házení a chytání na balančních plochách (rozvoj rovnováhy). Hra na tresty – po upuštění míče je nutné dále v chytání pokračovat ve ztížené poloze (zkřížené nohy, v kleku, na jedné noze apod.) Hra na jelena – děti v kruhu si nahrávají a snaží se vybít jelena, který se
zachrání chycením míče. Házení a chytání mezi sebou.
Ovládání
nebo
manipulování
míče
(jiného
předmětu) prostřednictvím nohou.
Důležitá je dobrá koordinace a rovnováha dětí.
Pro zvládnutí kopání děti musí dobře ovládat dolní končetiny.
Kromě kopání můžeme zařadit také vedení míče pomocí nohou.
Nezvládnutá rovnováha na jedné noze,
do kopu není zapojeno celé tělo, je proveden
bez nápřahu,
špatné postavení stojné nohy,
Kop probíhá špatnou částí nohy.
Kop provádíme vnitřním nártem (nikoli špičkou) nohy (vnitřní strana nohy) tzv. placírkou,
stojná noha se při kopu nachází vedle míče.
Před kopem je proveden nápřah do zanožení,
poté švihem vpřed zasáhneme míč.
Práci paží se děti spontánně naučí sami (paže
pracují v opačném gardu).
Začínáme nejprve uvedením míče do pohybu pomocí chodidla nohou v různých polohách (stoj, sed).
Nahrávání míče ve stoji rozkročném střídavě pravou a levou nohou.
Vedení míče pomocí vnitřního nártu nohy.
Převalování míče pomocí vnitřního nártu nohy.
Zastavení přilétajícího míče vnitřní stranou nohy.
Posouvání míče vnitřním nártem po různých trasách (vpřed, stranou, slalom). Kopání míče na cíl (do branky, shazování předmětů). Nahrávání s kamarádem ve dvojici. Kopání na branku ve dvojici (střelec, brankář).
V mnoha sportovních hrách ovládáme míč (jiný předmět) prostřednictvím dalšího předmětu.
tenis – raketa, hokej – hokejka, ping-pong – pálka
Tyto dovednosti děti později využijí nejen ve sportu,
ale také v běžném životě.
Pro děti jsou tyto činnosti složité, musí se je proto učit postupně.
Učíme nejprve přenášet předmět (míček) na lžíci, poté na pálce.
Postrkujeme míček vařečkou, poté tyčí a hokejkou.
Poté můžeme děti učit také údery.
Forhend – hráč stojí k přilétajícímu míči bokem, ve stoje rozkročném (pálka v pravé ruce – levým
bokem a naopak), paže je v nápřahu po pravém boku, míček je odehrán švihem mírně před tělem,
Bekhend – hráč stojí k přilétajícímu míčku stejným bokem, jako drží pálku (pálka v pravé – pravým bokem), nápřah po levém boku, odehrání probíhá švihem na úrovni pravého ramene.
Kelímky a míčky – posouvání míčku pomocí přiklopeného kelímku. Tyč a ringo - konec tyče je uprostřed ringa a tak je taženo po zemi po dané trase nebo mohou tímto způsobem hrát děti obdobu hokeje (pozor na vhodný povrch). Na rybáře – na tyči na provázku uvázaný magnet, s jehož pomocí lovíme kovové předměty z rybníčku (kruh ze švihadel). Posouvání kuličky – provázek uvázán v pase a na jeho konci je přivázána lžíce, pohyby těla posouváme vpřed papírovou kouli.
MANIPULAČNÍ DOVEDNOSTI
Házení
Chytání
Kopání
Ovládání předmětu jiným předmětem
1.
DVOŘÁKOVÁ , Hana. Pohybové činnosti pro předškolní vzdělávání. aktualizované vydání. Praha: Dr. Josef Raabe, 2011. ISBN 978-80-86307-88-6.
