Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649 Šablona:
III/2
Jméno autora:
č. materiálu:
VY_32_INOVACE_428 Ing. Jaroslav Melichar
Třída/ročník: Datum vytvoření:
I., II. 1. 9. 2012
Vzdělávací oblast:
Vyuč. předmět DEJ
Tematická oblast:
Vybrané kapitoly z regionálních dějin Šluknovska
Předmět:
Dějepis
Výstižný popis způsobu
Metodický a obrazový materiál pro
využití nebo metodické
vhodné doplnění tématu „Šlechta,
pokyny:
rytířský stav“ o konkrétní dějinné události a rody v kontextu regionální historie Šluknovského výběžku s využitím videodataprojektoru.
VY_32_INOVACE_428
Manské rody – rytířský stav na území Šluknovského výběžku
Drobnější území spravovali panským rodům jejich vazalové, tzv. rody manské, jejichž příslušníci většinou sloužívali jako purkrabí a úředníci, v době války jako rytíři pána v jeho vojsku. Významným regionálním manským rodem byl ve středověku rod rytířů z Varnsdorfu, vazalů panského rodu Ronovců, konkrétně jejich větve pánů z Lipé. Např. už Flaschner uvádí (opíraje se ale zřejmě pouze o pověsti) ve své Žitavské kronice (Tagebuch von Zittau, 1799) tento rod jako jeden z nejstarších v Lužici a ve Slezsku, který byl v rozkvětu prý už ve 12. století. Dále připomíná 24 členů tohoto rodu (dle jiné verze pouze 1), kteří za císaře Fridricha I. Rudovouse táhli do „války proti Saracénům“ (3. křižácká výprava) a pak po návratu v roce 1190 byli za svou statečnost povýšeni do rytířského stavu a vyznamenáni erbovním štítem a přilbou (znovu připomínáme, že tyto informace musíme hodnotit pouze na úrovni pověstí). Jisté však je, že znakem Velflů z Varnsdorfu se stal stříbrný půlměsíc a nad ním hvězda (šestihrotá) v modrém poli (obr. 13) (souvislost se Svatou zemí tu tedy v každém případě musela být), později s drobnými úpravami znak samotného Varnsdorfu. Tento rod měl své statky ve zhořeleckém a žitavském kraji. Písemně je doložen až např. Petr z Varnsdorfu na Hainewalde r. 1377. Rytíři z Varnsdorfu dále vlastnili např. Grosschönau, Hennersdorf, Wichtendorf, Reibersdorf, Gersdorf (rod pánů z Gersdorfu, velmi mocný např. v 16. století v Lužici, prý pochází z rodu rytířů z Varnsdorfu), Scheibe a Waltersdorf. Nejznámějším příslušníkem tohotomanského rodu byl komtur johanitské komendy v Žitavě, rytíř Jindřich z Varnsdorfu (komturem přibližně 1310 - 1347), který by snad mohl být tolik hledaným autorem Dalimilovy kroniky (viz EDEL, T.: Příběh johanitského komtura řečeného Dalimil. Praha: ISV nakladatelství, 2000). Rytíři z Varnsdorfu Varnsdorf opouštějí koncem 14. století a ten se stává součástí tolštejnského panství. (Na území českých zemí jsou pak Velflové doloženi ve východních Čechách a na severní Moravě. Nejznámější např. královský hejtman trutnovského panství Hanuš Velfl z Varnsdorfu a na Trutnově na hradech Trutnov, Žacléř a Skály a na tvrzích Mladé Buky a Staré Buky.) Dalším manským rodem s přídomkem z Varnsdorfu pak byli v 15. století Knoblochové /Knobelouchové/ z Varnsdorfu (obr. 14), vlastnící např. i tvrze v Království (Königswalde), Mikulášovicích a Šenově (později známější spíše na severní Moravě). Počátky Varnsdorfu se sice opírají pouze o pověsti, ale veškeré indicie spolu se známými skutečnostmi napovídají, že by zdemohlo být spolu se Šluknovem, Rumburkem a Chřibskou jedno z nejstarších sídelních center našeho regionu. Jistě není bez zajímavosti, že bezejmenný skalní hrádek zvaný „Brtnický“ může mít s rodem z Varnsdofu určitou souvislost. Na jednom z listů (č. 177 b) rukopisné mapy Saska od M. Oedera z let 1586 – 1599 (ulož. v drážďanském zemském archivu) je nedaleko tohoto hrádku (hrádek samotný ale na mapě vyznačen není) poloha označená jako „an Herrn Wölfers Thanne“ (obr). Podobná paralela existuje i mezi nedalekým bezejmenným tzv. Vlčím hrádkem a rytíři Knoblochy. Severně u Vlčího hrádku je totiž tzv. Knoblochův důl (na prvorepublikových „německých“ mapách Knoblauch Grund, Knobloch Horn, Knoblauchswiese; na starší mapě polesí zvaného Stecken z r. 1737, na které je první známé topografické zakreslení Vlčího hrádku, je ale „Gnobloch Grundt“ zakreslen východně od hrádku (obr.). Velitele hrádků jistě musíme hledat výhradně mezi vazaly pána (to by i zde souhlasilo), ale v žádných listinách spojitost těchto hrádků s Velfly či Knoblochy potvrzena není. Dalšími manskými rody ve 13. a 14. století byli u nás např. Marešové z Krásné Lípy (obr. 15), Nasticové a Hermsdorfové v Rumburku, Luticové (Luttitzi) v Rumburku a v Jiříkově aj., vesměs vazalové pánů z Lipé. Poměrně časté jsou z té doby i zmínky o lužických rytířích „z Kyaw“ (? z Kyjova), jejichž původ by mohl být v bezejmenné lokalitě u Kyjova zvané „Kyjovský hrad“. Jsou to však pouze domněnky, doklady nejsou jednoznačné. Své many měli tehdy prakticky všechny větší obce (např. rejstřík tolštejnsko-šluknovského panství z roku 1471 uvádí zpětně pro výše uvedenou dobu kromě uvedených ještě i Lobendavu, Velký Šenov, Ehrenberg (Křečany), Mikulášovice, Poustevnu, Schneckendorf (Hlemýždí), Tolštejn /Rozhled/ aj.). Manové sídlili ve dvorcích (tvrzích). V Rumburku bylo manské sídlo zřejmě nejprve v lokalitě zvané Alt-Ronneburck
(jižně od levobřežního města), později bylo přeloženo na protější břeh do místa dnešního zámku Rumburk. Ve Varnsdorfu bylo rytířských sídel též více. Uvažuje se o dnešní dominantě města vrchu Hrádek (Burgsberg; případné stopy však zahladila výstavba vyhlídkové restaurace, otevřeno v roce 1904), další dvě tvrze přímo v obci jsou doloženy. Z jedné z nich se stal později varnsdorfský zámek Gryntál, který byl po roce 1740 zbourán.
V
VY_32_INOVACE_428
VY_32_INOVACE_428
List mapy Saska od M. Oedera z let 1586 – 1599. Nedaleko Brtnického hrádku je poloha označená jako „an Herrn Wölfers Thanne“.
Použité zdroje: MELICHAR, J. et al. Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost. Šluknov: Sdružení pro rozvoj Šluknovska, 2008 MELICHAR, J., HÁS, J. Rytíři z Varnsdorfu. In Heraldika a genealogie č.3 – 4/2002, vyd. Klub pro českou heralduku a genealogii v Praze KLOS, R. Přehled dějin města Krásná Lípa s okolím do konce třicetileté války. Město Krásná Lípa, 1997 EDEL, T.: Příběh johanitského komtura řečeného Dalimil. Praha: ISV nakladatelství, 2000 SIEBMACHER, J. New Wappenbuch des H. Röm. Reichs etc., Teil I. Nürnberg: 1605 FLASCHNER, Tagebuch von Zittau. Zittau: 1799 PALME, A. Warnsdorf mit seinen historischen Denkwürdigkeiten von dessen Gründung an bis zum Jahre 1850.
