Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649 Šablona:
III/2
Jméno autora:
č. materiálu:
VY_32_INOVACE_53 Anna Škodová
Třída/ročník:
II.
Datum vytvoření:
1. 3. 2013
Vzdělávací oblast:
Sociální vztahy a dovednosti
Tematická oblast:
Psychologie obecná a osobnosti
Předmět: Výstižný popis způsobu využití nebo metodické pokyny:
Psychologie učitel využije zápis jako osnovu výkladu ve vyučování
učitel na procvičení učiva může využít testy a úkoly
žák si v hodině nebo za DÚ napíše zápis probíraného tématu
během výkladu žák využije rychlé vyhledání na webových stránkách
žák doplní zajímavosti z učebnice nebo z internetu
Myšlení Mgr. Anna Škodová
Obrázek 1
Definice myšlení • Je to psychický proces, kterým zprostředkovaně poznáváme obecné a podstatné vlastnosti předmětů a jevů a vztahy mezi nimi. • Proces myšlení probíhá v pojmech, ve slovech. • Důležitým podkladem myšlení jsou konkrétní vjemy a fantazijní představy. • Myšlení se rozvíjí od dětství: • při hře, • styku s dospělými, • prostředím, které je obklopuje.
Obrázek 2
Pojem • Je základní forma myšlení. • Je to obecná představa, jejíž obsah je určen souhrnem podstatných znaků daných osob, věcí, dějů a jevů. • Představa je názorná, pojem je nenázorný. • Vyjadřuje se slovem, nebo skupinou slov. • Např.: Střední zdravotnická škola, Česká republika. • Slovní označení vyvolává názornou představu a zároveň označuje pojem (např. loď, bota, dům, atd.).
Obrázek 3
Dělení pojmů • Pojmy jedinečné(naše auto) • Pojmy obecné(auto) • Abychom vytvořili pojem, potřebujeme: • něco vnímat, • srovnávat, • představovat si.
Vztahy mezi pojmy • Je nutné znát a uvědomit si vztahy mezi pojmy – musíme umět pojmy třídit, řadit a uvědomit si jejich: • Nadřazenost - najděte nadřazený pojem pojmům: • strom, sněženka, jezevčík.
• Podřazenost - najděte podřazené pojmy pojmu: • objektivní příznaky nemoci.
• Souřadnost - najděte souřadné pojmy k pojmům: • knírač, ohař, čivava, • smrk, modřín, jedle, • jabloň, hrušeň, švestka.
Obrázek 4
Formy myšlení • Soud • vyjadřuje vztah mezi dvěma pojmy, • soud něco tvrdí nebo popírá, • citron je kyselý – tvrzení, • kočka není pes- popření.
• Úsudek • vyjádření vztahu mezi dvěma a více soudy, • výchozí soudy se nazývají premisy , • kapr žije ve vodě, štika žije ve vodě – ryby žijí ve vodě,
• vyvozený soud je závěr.
Druhy myšlení • Konkrétně názorné myšlení – pomocí názorných představ (plánujeme trasu na výlet). • Abstraktní myšlení – uvažování v abstraktních pojmech (stanovování a ověřování hypotéz např. výzkum kvality života lidí důchodového věku). • Konvergentní myšlení – proces myšlení se ubírá jedním směrem (matematická úloha). • Divergentní myšlení – probíhá v situacích, které mohou mít několik řešení (co si oblékneme na oběd s přáteli).
Vlastnosti myšlení • Jsou individuální zvláštnosti myšlení, kterými se člověk odlišuje od ostatních. • K nejdůležitějším patří: • • • • • •
hloubka, šířka, přesnost, pružnost, kritičnost, rychlost.
Obrázek 5
Vlastnosti myšlení • Hloubka myšlení – je to schopnost postřehnout podstatné souvislosti a vztahy („přijít věci na kloub“). • Šířka (obsažnost myšlení) – hodnotit všechny souvislosti, které mohou ovlivnit řešení. • Přesnost – logičnost myšlení – schopnost jasně formulovat problémy a dodržovat logické postupy při řešení.
Vlastnosti myšlení • Pružnost myšlení – hledání nových postupů při řešení problému. • Kritičnost myšlení – schopnost podrobovat vlastní i cizí názory nezávislé kritice. • Rychlost myšlení – rychlý sled myšlenek, kladný význam má, pokud je spojen s kritičností, přesností a hloubkou myšlení.
Myšlenkové operace • Probíhají rozmanitě podle povahy řešeného problému: • 1. analýza
Obrázek 6
• Myšlenkové rozčleňování celku na části,oddělování jedné vlastnosti od jiných (velikost, barva, atd.).
• 2. syntéza • Myšlenkové sjednocování částí na celek (kořeny,kmen a koruna tvoří strom).
• 3. srovnávání • Zjištění podobnosti nebo rozdílnosti dvou nebo více předmětů nebo jevů (dvě odrůdy jablek).
Myšlenkové operace • 4. abstrakce
Obrázek 7
• Vyčlenění podstatných a obecných vlastností předmětů (pozvání několika osob na oběd, nepodstatná jsou jejich jména, podstatou je, kolik bude osob).
• 5. konkretizace • Aplikace podstatných a společných vlastností předmětů a jevů určité třídy na konkrétní předmět (Vesmír - planeta Země – Evropa - severní Čechy Rumburk - Fr. Nohy - škola, atd.).
• 6. zobecňování • Zjišťování a spojování společných vlastností jednotlivých předmětů a jevů určité skupiny a určování jejich společných zákonitostí (hodiny měří čas, ptáci mají křídla).
Myšlenkové operace • 7. analogie
Obrázek 8
• Vyvozování poznatku o předmětu nebo jevu na základě podobnosti s jinými jevy nebo předměty.
• 8. indukce • Vyvozování obecného tvrzení z jednotlivých případů (šelmy se živí masem, měď vede elektřinu).
• 9. dedukce • Aplikace obecného poznatku na konkrétní příklad je opakem indukce (šelmy se živí masem, proto vlk se živí masem).
Řešení problému • Řešíme pomocí myšlenkových operací. • S využitím: • • • • •
vnímání, paměti, fantazijních představ, vědomostí, schopností a dovedností.
Obrázek 9
Obrázek 10
Postup při řešení problému • Počáteční orientace v problému, získání informací. • Příprava, způsoby, prostředky, určování postupu řešení problému, atd. • Vlastní proces řešení, vylučování nesprávných hypotéz. • Nalezení řešení, odstranění napětí, uvolnění. • Konečná kontrola.
Obrázek 11
Myšlení a řešení problému • Pokus a chyba (omyl) – zkoušíme různé způsoby řešení – využíváme v situaci, kdy jsme mimořádně rozrušeni, nejsme na ni připraveni (spěcháme do školy, nemůžeme najít klíče). • Využití předchozí zkušenosti – situaci řešíme naučeným způsobem (praní prádla). • Podrobný rozbor – analýza – požíváme i jiné myšlenkové operace (při řešení slovních úloh).
Faktory ovlivňující řešení problému • Zkušenosti řešitele. • Zaměřenost řešení (snažit se na problém podívat ze všech stran). • Psychický a fyzický stav řešitele (únava,věk, vliv citů…). • Kreativita (schopnost řešit situaci novým způsobem). • Funkční fixace (např. každý předmět má svou funkci, nepřipouští se jiné možnosti využití).
Tvůrčí myšlení Obrázek 12
• Každý člověk má nějaké předpoklady pro tvůrčí činnost. • Tvořivost a tvůrčí nápady se objevují již u dětí. • Rozvíjí se: • výchovou, vyučováním a cvičením.
• Tlumí se: • nevhodnou výchovou ve škole, i v rodině(posměch, ironizování dětských nápadů).
• Tvůrčí nápady může uplatnit při své práci i zdravotnický asistent.
Poruchy myšlení • Týkají se rychlosti myšlení a obsahové náplně. 1. Poruchy rychlosti myšlení - dynamiky • Zpomalené (vyskytuje se při demenci, vyčerpání, depresi, projevuje se zpomalenou řečí, chudým obsahem). • Zrychlené – myšlenkový trysk (překotná řeč, nesouvislé vyjadřování, projevuje se u duševně nemocných, v alkoholovém opojení). • Myšlenkový záraz tzv. OKNO (uprostřed řeči se zarazí, tato porucha bývá součástí duševního onemocnění).
Obrázek 13
Poruchy myšlení 2. Poruchy obsahové náplně, kvality myšlení • vztahovačné • jedinec připisuje nesprávný význam směrem ke své osobě – sledují mě kamerou, atd.
• vtíravé (obsedantní) • myšlenky, které se vtírají se nedají zapudit (může se projevit i u člověka duševně zdravého v tíživé situaci).
Myšlenkové bludy • Jsou nesprávné úsudky, • mylná přesvědčení. • Jedinec je přesvědčen o jejich pravdivosti, podle toho jedná. • Příklady bludů: • Velikášský blud
• mylné přesvědčení o vlastní důležitosti, velkém významu své osobnosti. • Sebeobviňovací blud
• přesvědčení jedince, že je viníkem neštěstí, • chování provinilého člověka.
Myšlenkové bludy • Blud žárlivosti • Chorobná žárlivost. • Hypochondrický blud • Mylné přesvědčení jedince, že trpí nevyléčitelnou chorobou. • Indukovaný blud • Vzniká u zdravého člověka z důvodu citové závislosti, při společném soužití s osobou trpící duševní poruchou s bludy.
Jak cvičit myšlení 1. Učíme se vydržet u problému, který řešíme • vhodná je krátká přestávka, • co nejméně rušivých vlivů (např. hudba), • na stole mít jen to, s čím právě pracujeme.
Obrázek 14
Jak cvičit myšlení 2. Osvojujeme si nástroje myšlení • měli bychom se zajímat o přesný význam slov, • při četbě nepřeskakujeme neznámá slova , snažíme se o přesné vyjadřování, • tréninkem může být studium např. gramatiky, matematiky, řešení hádanek, rébusů.
Jak cvičit myšlení 3. Opíráme se o myšlení při zvládání školního učiva • při mechanickém učení trénujeme pouze paměť, ale neučíme se myslet, • mechanická paměť je méně trvalá než paměť logická, • důležité je probíranou látku pochopit.
Obrázek 15
Jak cvičit myšlení 4. Důležité je navyknout si hrát si s nápady • nápady se vynořují v mysli, • nepotlačujeme je, • můžeme se dostat k originálnímu řešení problému (brainstorming), • nejdůležitějším pravidlem brainstormingu je říkat všechny nápady, i když můžou být směšné a nepraktické.
Obrázek 16
Použité zdroje • Čáp, J.: Psychologie výchovy a vyučování I. Karolinum, Praha 1993. • Čáp J., Čechová V., Rozsypalová, M.: Psychologie I. SPN, Praha 1992. • Nakonečný, M.: Lexikon psychologie. Vodnář, Praha 1995. • Nakonečný, M.: Psychologie téměř pro každého. Academia, Praha 2004. • Plháková, A.: Učebnice obecné psychologie. Academia, Praha 2004.
Seznam obrázků • Obrázek 1 - 5, 7 - 16 • [cit. 2012-09-30]. Dostupný pod licencí Microsoft Office 2010 (viz http://explore.live.com/microsoft-service-agreement?mkt=cscz&CTT=114) na WWW:
.
• Obrázek 6 • AUTOR NEUVEDEN. Barvyživota.cz [online]. [cit. 2.5.2013]. Dostupný na WWW: http://www.barvyzivota.cz/drupal/?q= asociacni-souvztaznost-telesne-organovych-systemu-se-slovemskutecnost .
