Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu:
CZ.1.07/1.5.00/34.0996
Šablona/číslo materiálu:
III/2 VY_32_INOVACE_TVD540
Jméno autora:
Mgr. Lucie Křepelová
Třída/ročník
2. ročník
Datum vytvoření:
27.4.2014
Datum ověření:
30.4.2014
Vzdělávací oblast:
Člověk a zdraví
Tematická oblast:
Pohybová soustava
Předmět:
Tělesná výchova s didaktikou
Způsob využití:
Prezentace je určena k seznámení se s vlastnostmi a typy svalů.
Klíčová slova:
Svaly hladké, srdeční, příčně pruhované, svalové vlákno, šlachy, aktin, myozin, kontrakce izotonická/izometrická, myofibrila, sarkomera, kyslíkový dluh, kyselina mléčná, laktát.
Druh učebního materiálu:
Prezentace
POHYBOVÁ SOUSTAVA • Zajišťuje pohyb jednotlivých částí těla (hlavy, trupu, končetin) a pohyb celého těla (lokomoci). • Orgány svalové soustavy jsou svaly. • Podle mikroskopické stavby svalové tkáně a podle funkce se svaly dělí do tří druhů: svaly hladké svaly srdeční svaly příčně pruhované (kosterní)
SVALY HLADKÉ • Jsou ve stěnách vnitřních orgánů, zajišťují jejich činnost. • Jsou neovladatelné vůlí, neunavitelné.
SVALY SRDEČNÍ • Tvoří srdce, zajišťují jeho činnost. Srdeční sval má některé vlastnosti kosterního svalstva (příčné pruhování) a některé vlastnosti hladkého svalstva (automacie). • Jsou neovladatelné vůlí, neunavitelné.
SVALY PŘÍČNĚ PRUHOVANÉ (KOSTERNÍ) • Upínají se na kostru, ovladatelné vůlí, unavitelné. • Každý sval je cévně zásoben. Krev zajišťuje látkovou přeměnu ve svalech a přináší důležité látky pro práci svalu – kyslík a cukr (glukózu). • Tvary kosterních svalů jsou různorodé. Liší se od sebe morfologicky i funkčně. vřetenovité svaly – např. trojhlavé, dvojhlavé ploché svaly – např. prsní, zádové kruhovité svaly (svěrače) – oční, ústní
STAVBA KOSTERNÍHO SVALU svalová buňka – svalové vlákno – vazivový obal (povázka) – svalové bříško – šlachy, kterými se upínají ke kostem. Má schopnost se stahovat (kontrakce) a vytvářet napětí díky stažitelným bílkovinám – aktinu a myozinu.
Obr.1: Stavba kosterního svalu
STAVBA KOSTERNÍHO SVALU • Příčné pruhování svalu. • Jednotkou svalového vlákna – myofibrila, skládá se ze dvou druhů vláken – tzv. filament; silné filamenty (myozin) slabé filamenty (aktin) • Princip kontrakce: zasouvání aktin. vláken mezi myozinová
Obr.2: Myofibrily kosterního svalu
– SARKOMERA – úsek myofibrily zakončený na obou stranách
Obr.3: Sarkomera
SVALOVÁ KONTRAKCE • Velikost kontrakce závisí na velikosti a frekvenci podnětu, na teplotě a únavě. • Podle změn na svalu se rozlišují 2 druhy svalových kontrakcí: izometrická kontrakce – mění se napětí svalu, délka stejná izotonická kontrakce – mění se délka svalu, napětí stejné Při nadměrné zátěži pracují svaly za nedostatečného zásobení kyslíkem – tzv. KYSLÍKOVÝ DLUH. Hromadí se laktát (kyselina mléčná). V následné fázi odpočinku – spotřeba většího množství kyslíku. Důležitý strečink!
SVALOVÁ ÚNAVA • Při namáhavé a dlouhotrvající práci klesá výkonnost svalů, dostavuje se únava. • Příčinou únavy je vyčerpání zdrojů energie, nahromadění zplodin metabolismu. • Únava má pro organismus ochranný význam. Nastupuje dříve než se vyčerpají všechny zdroje energie. Chrání organismus před úplným vyčerpáním a poškozením. • Odstraňuje ji odpočinek (aktivní/pasivní).
PRÁCE SVALŮ • Některé svaly se při pohybu stahují a spolupracují, jiné se při tomtéž pohybu uvolňují: SYNERGISTÉ – svaly pracují současně, spolupráce např. biceps a ohybače předloktí ANTAGONISTÉ – svaly pracují proti sobě, opačná práce např. biceps a triceps FLEXOR – ohybač – např. pro ohybu paže biceps EXTENZOR – natahovač – při stejném pohybu paže triceps
POUŽITÉ ZDROJE • Obr.1 - 3 [cit. 2014-05-27]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://www.medicalook.com/systems_images/Skeletal_Muscle_Fibers.gif http://thesportsscienceundergrad.files.wordpress.com/2012/10/skeletal_muscle_s tructure.jpg?w=577&h=480 http://thesportsscienceundergrad.wordpress.com/2012/10/13/lecture-of-theweek-2-exercise-physiology-ii/ • MACHOVÁ, Jitka. Biologie člověka pro speciální pedagogy. 2. vydání. UK Praha: Nakladatelství Karolinum, 1994, 263 s. ISBN 80-7066-980-2. • JELÍNEK, Jan. ZICHÁNEK, Vladimír. Biologie pro gymnázia. 6. vydání. Nakladatelství Olomouc, 2003, 574 s. ISBN 80-7182-159-4. • NOVOTNÝ, Ivan. HRUŠKA, Michal. Biologie člověka pro gymnázia. Praha: Nakladatelství Fortuna, 1999, ISBN 80-7168-462-7.
