Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649 Šablona:
III/2
č. materiálu:
Jméno autora:
VY_32_INOVACE_160 Alena Švarcová
Třída/ročník:
II. A
Datum vytvoření:
2. 6. 2013
Vzdělávací oblast:
Zeměpis
Tematická oblast:
Evropa
Předmět:
Hospodářský zeměpis
Výstižný popis způsobu
Česko
využití nebo metodické
- zápis
pokyny:
- historie, přírodní poměry, hospodářství
ČESKO Česká republika – hlavní město Praha Rozloha: 78 867 km2 Počet obyvatel: 10 501 197 (září 2009) Státní zřízení: parlamentní republika Vznik: 1. ledna 1993 Státní symboly: velký a malý státní znak, státní vlajka, standarta prezidenta, státní barvy a státní hymna. Historie: - druhá polovina 9. století – počátky přemyslovského státu - rok 1212 - Zlatá bula sicilská Prvním českým králem se stal - r. 1085 první český král Vratislav II. - r. 1310 nastupuje na český trůn Jan Lucemburský, otec Karla IV. - za vlády Karla IV. dosáhlo království svého mocenského vrcholu - v roce 1526 nastoupila na český trůn dynastie Habsburků a České země se staly součástí habsburské monarchie - samostatnost obnovena 28. října 1918 vyhlášením Československé republiky Historie názvu 1918 – 1938 Československá republika 1938 – 1939 Česko-Slovenská republika 1939 – 1945 Protektorát Čechy a Morava 1945 – 1960 Československá republika 1960 – 1990 Československá socialistická republika 1969 federalizace Československé socialistické republiky 1990 – 1992 Česká a Slovenská Federativní Republika 1993 Česká republika 12. 3. 1999 přijetí do NATO 1. 5. 2004 vstup do EU
Poloha - vnitrozemský stát - státní hranice s Německem, Polskem, Slovenskem, Rakouskem - střední Evropa - hraniční body: S Lobendava J Vyšší Brod Z Krásná V Hrčava Povrch - leží na rozhraní dvou horských soustav: Česká vysočina (většina území), Západní Karpaty (V část státu) - nejvýše položené místo: Sněžka 1 602 m n. m. - nejníže položené místo: údolí Labe v Hřensku 115 m n. m. Česká vysočina: Hranice mezi Karpatami a Českou vysočinou je tvořena tzv. Vněkarpatskými sníženinami (Dyjskosvratecký úval, Vyškovská brána, Hornomoravský úval, Moravská brána, Ostravská pánev) Vznikla na přelomu prvohor a druhohor, hercynské vrásnění. Pražská plošina Středočeská pahorkatina
Českobudějovická a Třeboňská pánev Plzeňská pahorkatina Doupovské hory Sokolovská a Mostecká pánev České středohoří Česká křídová tabule Český kras a Brdy Českomoravská vrchovina Železné hory Žďárské vrchy Šumava Novohradské hory Český les Smrčiny Krušné hory Děčínská vrchovina Šluknovská pahorkatina Lužické hory Ještědsko-kozákovský hřbet Jizerské hory Krkonoše Broumovská vrchovina Orlické hory Hrubý a Nízký Jeseník Kralický Sněžník Rychlebské hory Drahanská vrchovina Oderské vrchy Karpaty Pavlovské vrchy Žďánické vrchy Bílé Karpaty Javorníky Moravskoslezské Beskydy Vněkarpatské sníženiny Dolnomoravský úval, Dyjskosvratecký úval, Hornomoravský úval Vodstvo Labe Levobřežní přítoky Úpa Metuje Orlice Chrudimka Doubrava Vltava Ohře Bílina
Vltava Pravobřežní přítoky Malše
Pravobřežní přítoky Cidlina Jizera Ploučnice
Levobřežní přítoky Otava
Lužnice Nežárka Sázava Blanice Želivka Morava Pravobřežní přítoky Haná Dyje Jihlava Svitava Svratka
Berounka Mže Radbuza Úhlava Úslava Levobřežní přítoky Bečva
Odra Olše Opava Přehradní nádrže Jesenice Skalka Nechranice Švihov Hracholusky Seč Malešice
Mohelno Vranov Nové Mlýny Lipno Slapy Kamýk Orlík
Přírodní zdroje: - dostačující jsou pouze zásoby uhlí, stavebních a sklářských surovin a minerálních vod - černé uhlí – omezování těžby, hlubinná těžba, Karvinsko - hnědé uhlí – Mostecko, Sokolovsko, negativní dopad na životní prostředí, povrchová těžba, rekultivace - ropa, zemní plyn – Hodonínsko, Břeclavsko - uran – počátky těžby – Jáchymov, později Příbram, Českolipsko, dnes útlumový program - kaolin – Karlovarsko, Plzeňsko - vápenec – Moravský a Český kras, Moravská brána - sklářské písky – českolipsko, Český ráj, Chebsko - minerální vody – tři typy: chladné (20-25 °C), teplé (25-50 °C), horké neboli termální (nad 50 °C), západní, severní a východní Čechy, Karlovy Vary (Vřídlo 73 °C), Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Teplice v Čechách, Luhačovice, Jáchymov
Průmysl: Tradiční byl potravinářský, textilní a strojírenský průmysl (Škoda, Tatra, Praga). Po roce 1989 prochází průmysl velkými změnami – vlastnické poměry, nové specializace, změny v územní struktuře. Vznikají průmyslové zóny. -
energetika - ¾ výroby v tepelných elektrárnách (Podkrušnohoří, Polabí, Ostravsko), vodní elektrárny na Vltavě, jaderné elektrárny Dukovany a Temelín
-
-
-
-
hutnictví – redukce výroby, Ostrava, Třinec, Bohumín, Frýdek-Místek strojírenství – snížení počtu zaměstnanců, koncentrace výroby, výroba dopravních prostředků (Mladá Boleslav, Vysoké Mýto, Libchavy, Vodochody, Kunovice, Kolín, Studénka, Kopřivnice, Nošovice), obráběcí stroje (Zlín, Vsetín), výroba zbraní (Brno, Uherský Brod) elektrotechnický průmysl – rozvíjí se, závislý na zahraničních investicích, Hlinsko, Plzeň, Rožnov pod Radhostěm, Frenštát pod Radhoštěm chemický průmysl – Unipetrol, Spolchemie, Kralupy nad Vltavou, Ústí nad Labem, Kolín, Neratovice, Pardubice, Semtín, Lovosice, Ostravsko, Sokolov, Litvínov, Brno, Napajedla, Břeclav, Opava (léky), Otrokovice (pneumatiky Barum), Valašské Meziříčí potravinářství – hlavně mlékárenství, masný průmysl, výroba lihovin (Plzeň, Karlovy Vary, Vizovice, Ústí nad Labem), pivo (Plzeň, České Budějovice, Praha, Nošovice) textilní a oděvní průmysl – velké problémy s levnou konkurencí z Asie, stagnace, Náchod, Dvůr Králové nad Labem, Nový Jičín, Písek, Havlíčkův Brod dřevozpracující průmysl – výroba nábytku (Soběslav, Bučovice, Rousínov, Bystřice pod Hostýnem, Koryčany), výroba tužek (České Budějovice), Hradec Králové (Petrof), Krnov (varhany), Luby u Chebu (strunné nástroje), papírny (Štětí, Paskov, Olšany, Sušice, Větřní) výroba skla, keramiky a porcelánu – Karlovy Vary, Stará Role, Teplice v Čechách, Horní Bříza, Rakovník, Bechyně, Znojmo, Nový Bor, Kamenický Šenov, Kyjov, Sázava výroba stavebních hmot – cement, vápno, cihly, panely, pórobeton
Použité zdroje: Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Alena Švarcová. www.wikipedie.cz Anděl, J., Mareš, R.: Evropa, Nakladatelství Olomouc, 1997 Baar, V.: Regionální aspekty světového hospodářství, Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., Praha 2002
