Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu:

CZ.1.07/1.5.00/34.0996

Šablona/číslo materiálu:

III/2 VY_32_INOVACE_TVD521

Jméno autora:

Bc. Miloš Novák

Třída/ročník

1. ročník

Datum vytvoření:

8.1.2014

Datum ověření:

26.2.2014

Vzdělávací oblast:

Člověk a zdraví

Tematická oblast:

Předpoklady dětí předškolního věku pro TV

Předmět:

Tělesná výchova s didaktikou

Způsob využití:

Seznámení s předpoklady dětí předškolního věku pro tělesnou výchovu, věkovými zvláštnostmi a omezeními tohoto věku .

Klíčová slova:

Předpoklady, předškolní, vývoj,

Druh učebního materiálu:

Prezentace

Předpoklady dětí předškolního věku pro TV TĚLESNÁ VÝCHOVA S DIDAKTIKOU

Předškolní věk (3-6 let) Základ pro práci s dětmi tvoří poznatky o tom, co je pro dítě v určitém období charakteristické.

Dětský organismus se vyznačuje řadou zvláštností a specifických vlastností, které je nutné při péči o děti respektovat (oblast somatickou, funkční, psychickou i sociální).

Věkové a individuální zvláštnosti dětí A. Anatomicko-fyziologický vývoj = jak se vyvíjí tělo

dítěte a. b. c.

Růst a vývoj Srdečně cévní a dýchací soustava Nervová soustava

B. Pedagogicko-psychologický vývoj

A.

Anatomicko-fyziologický vývoj

Růst a vývoj – Tělesné proporce  Dochází k výrazným proporcionálním změnám, které ovlivňují i funkce pohybového ústrojí (rychlý růst), (v průběhu 1. roku hmotnost dítěte vzroste průměrně 3x, zhruba na 10kg; do 6.roku pak ještě přibližně 2x, zhruba na 20-25kg)

 ještě

ve 3 letech proporcionalita,

je

pro

dítě

typická

batolecí

Krátké končetiny, kulovitý trup, vystouplé bříško (ještě nedokáže zatáhnout břišní stěnu), velká hlava v poměru k tělu.

 mezi 4.-6. rokem dochází k první vytáhlosti . Končetiny se prodlužují, trup ztrácí kulovitost, dítě dokáže zatáhnout bříško, hlava se zdá v poměru k tělu menší.

A.


Růst a vývoj – Kosti, klouby  Kosti rostou rovnoměrně, jsou pružné, ale nejsou ještě

úplně vyvinuté, především klouby,  kosti nejsou plně osifikovány (osifikace = zkostnatění, zvápenatění),  jsou měkké, není dokončen vývoj kloubů → to omezuje řadu činností, Nejsou dovoleny visy, podpory prosté, doskoky z vyšší podložky než je pas dítěte, prudké nárazy koleny na tvrdou podložku, rozštěpy, hluboké záklony, kotouly vzad (pro možné poranění krční páteře), zvedání těžkých břemen (břemen těžších než je 10% hmotnosti těla dítěte, cca 1,5 – 2 kg)

A.


Růst a vývoj – Kosti, klouby  nedostatečné vazivové a svalové zpevnění kloubů umožňuje zvyšování kloubní pohyblivosti (flexibilita – rozsah v kloubech), dokonce i přes fyziologickou mez, Bývá využíváno v nezodpovědně vedené ranné sportovní specializaci např. ve sportovní a moderní gymnastice, krasobruslení, tanci, baletu apod. – jedná se však o přetěžování organismu dítěte, jehož následky se mohou projevit až v pozdějším věku.

 rychlejším

růstem kostí do délky vzniká nesoulad s vývojem svalstva svalů a vazů,  intenzivněji se vyvíjejí větší svalové skupiny, které však nemají odpovídající schopnosti.

A.


Srdečně cévní a dýchací soustava  Neustálý vývoj – nejsou dostatečně stabilizovány,  jsou u dětí labilnější a reagují intenzivněji (výrazněji) na vnitřní i vnější změny, To může vyvolat častější točení hlavy, nevolnost, mdloby při dlouhodobějším stání v nevětrané místnosti, ve větším shluku dětí, při strachu, stresu apod.

 při pohyb. námaze rychle stoupá frekvence dechu i tepu, Z klidové hodnoty cca 100 tepů/1 min až na 220 tepů a z klidové dechové frekvence cca 20 dechů/1 min nejméně na dvojnásobek.

A.


Srdečně cévní a dýchací soustava  pracují méně ekonomicky → neekonomičnost soustav je důvodem dřívějšího nástupu únavy,  vyšší únavu, způsobenou i dalšími vlivy (nevyspáním doma, počínající nemocí apod.) signalizuje lhostejnost, ospalost a ztráta zájmu,  pro děti není vhodná maximální (vysoká) zátěž trvající krátkou dobu a dlouhodobá monotónní zátěž, Děti zvládají spíše dlouhodobější zátěž relativně vysoké intenzity než zátěže maximální.

A.


Srdečně cévní a dýchací soustava  po krátkém odpočinku obě soustavy rychle regenerují, děti mohou vzápětí podstoupit další námahu,  děti jsou schopné vykonat velké množství práce během delší doby, pokud mu umožníme dostatečný odpočinek, Tato schopnost je zřejmá při sledování spontánní činnosti dětí a je předpokladem i řízeného zatěžování dětského organismu v zájmu zvýšení jeho zdatnosti krátkodobými opakovanými činnostmi.)

 žádoucí změny v organismu dítěte nastupují až při určité

intenzitě – dítě by mělo zčervenat, zapotit se, zadýchat se,

A.


Srdečně cévní a dýchací soustava  frekvenci dýchání ovlivňují také menší dýchací dutiny a menší objem plic, proto je frekvence celkově vyšší, Zaměřená dechová cvičení i prohloubené dýchání při řadě pohybů vede k rozšiřování a formování hrudníku aktivizováním dýchacích svalů i ke zvýšení kapacity plic.

 jemná sliznice dýchacích cest i plic je velmi citlivá, proto je

více náchylná k onemocnění → pozor proto na cvičení v prašném prostředí,  s růstem a vývojem se ekonomičnost reakce celého organismu a především srdečně cévního systému zvyšuje.

A.


Nervová soustava  Dochází k výraznému vývoji v rychlosti reakce a rychlosti

v dané činnosti (např. běhu),  přibližně ve stejné době, kdy se mění postava, dozrává i mozek a myelinizují se nervová vlákna, což urychluje přenos vzruchů, Kolem 3 let dítě reaguje na pokyn či signál pomalu (pomalu běhá). Kolem 6 let již na signál reaguje relativně rychle (rychleji běhá).

A.


Nervová soustava  díky mozku a zvýšené kvalitě řízení pohybu se výrazně

rozvíjejí i rovnováha, rytmičnost a obratnost  optimální věk pro jejich rozvoj a pro učení se novým pohybovým dovednostem začíná tomto věku a pokračuje v mladším školním věku → proto je třeba dětem nabízet různé pohybové a sportovní činnosti

B.

Pedagogicko-psychologický vývoj

 Přirozená touha po pohybu, hravost, zvídavost, touha

poznávat nové věci, vyzkoušet nové činnosti a navazovat kontakty s ostatními dětmi, Neuspokojená potřeba pohybu vede ke kázeňským přestupkům.

 potřeba vhodné motivace (povzbuzování do činnosti) –

přitažlivé činnosti opakují mnohokrát a s radostí,  úkoly musí být přiměřené a srozumitelné, Proto dávat jasné a přesné pokyny a používat jednoduché výrazy a pojmy, které děti znají; nebo vysvětlit (např. řada, zástup, leh, sed apod.)

B.


 příliš složitá pravidla hry, kterým děti úplně nerozumí, je

snadno unaví a stresují,  v průběhu učení je třeba děti podněcovat a splnění úkolu kladně ohodnotit = ZPĚTNÁ VAZBA,  je rozdíl novou činnost vyzkoušet a naučit se – důležité opakování,  přibližně ve 3 letech se rozvíjí sebeuvědomění provázené sebeprosazováním, snahou po samostatnosti a také vzdorovitým chováním,

B.


 je schopno srovnávat své výkony s ostatními a hodnotit

tak svoji (ne) úspěšnost,  děti v tomto věku nemají schopnost reálného sebehodnocení,  projevují se již určité charakteristické rysy povahy,  je možno již velmi výrazně působit na návyky dítěte, vštěpovat mu správné postoje, usměrňovat negativní projevy,

B.


 v mladším období si dítě ještě hraje samo (i když je rádo

ve společnosti jiných dětí),  menší děti se učí přirozeně od starších, a to napodobováním a experimentováním,  postupem času jsou děti schopné navázat kontakty ve hře, domluvit se, rozdělit si role, podřídit se pravidlům a řešit konflikty,

B.


 Individualita, nebo-li různý přístup ke každému dítěti

(každé dítě jinak šikovné, k naučení nové činnosti potřebuje různý čas, jinou motivaci),  je třeba respektovat osobní předpoklady a podporovat individuální úroveň a zlepšování každého dítěte, Důležitý je průběh činnosti, nikoli její výsledek.

 nejsou vhodné soutěživé činnosti, hodnocení výkonu

jednotlivců.

Informační zdroje 1.

2.

3.

4.

DVOŘÁKOVÁ , Hana. Pohybové činnosti pro předškolní vzdělávání. aktualizované vydání. Praha: Dr. Josef Raabe, 2011. ISBN 978-80-8630788HÁJEK, Jeroným. Antropomotorika. 2., přeprac. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2012, 107 s. ISBN 978-80-7290-598-0. KOZLÍK, Jaroslav. Tělesná výchova pro vychovatele I,II: Učebnice pro pedagogické školy. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1974. DVOŘÁKOVÁ, Hana, Eva HELLEROVÁ, Ivana PANOCHOVÁ a Dana TRPIŠOVSKÁ. Tělesná výchova v mateřské škole. Praha: Naše vojsko, n. p., 1989.

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Recommend Documents