Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu:
CZ.1.07/1.5.00/34.0996
Šablona/číslo materiálu:
III/2 VY_32_INOVACE_TVD539
Jméno autora:
Mgr. Lucie Křepelová
Třída/ročník
2. ročník
Datum vytvoření:
21.4.2014
Datum ověření:
24.4.2014
Vzdělávací oblast:
Člověk a zdraví
Tematická oblast:
Opěrná soustava
Předmět:
Tělesná výchova
Způsob využití:
Prezentace je určena k seznámení se s vlastnostmi kostí, s kostrou.
Klíčová slova:
Pojivová tkáň, vazivo, chrupavka, kost, kostní hmota, okostice, kostní dřeň, osová kostra, kostra končetin.
Druh učebního materiálu:
Prezentace
VÝZNAM OPĚRNÉ SOUSTAVY • Základem opěrné soustavy je kostra, která tvoří oporu celému tělu a ve spojení se svaly zajišťuje pohyblivost. • Kostra je složena z kostí. Spojením kostí se vytvářejí ochranná pouzdra pro některé orgány: plíce, srdce, mozek a smyslové orgány, mícha. • V kostech ukládání a skladování minerálů – vápník a fosfor. • Tvorba krve – v kostní dřeni některých kostí se tvoří krevní tělíska.
POJIVOVÉ TKÁNĚ OPĚRNÉ SOUSTAVY • Ke kostře patří nejen kosti, ale také vazivo (vazy a šlachy) a chrupavky. Dohromady vytvářejí pevnou, pasivně pohyblivou oporu těla. • Ve tkáních je mezi buňkami mezibuněčná hmota a bílkovinná vlákna – kolagen a elastin, které dodávají kostře pevnost a pružnost. • Vazivo tvoří obaly orgánů, pokrývá svaly, kosti, tvoří svalové úpony (šlachy), vazy. • Chrupavka pokrývá styčné plochy kostí v kloubech, tvoří např. ušní boltec, úpony žeber, meziobratlové ploténky, výztuž dýchací trubice apod.
KOST • Všechny kosti vznikají z vaziva nebo z chrupavky – tzv. OSIFIKACE (zkostnatění). • Dělení kostí podle tvaru: DLOUHÉ – stehenní, pažní, loketní, lýtková KRÁTKÉ – záprstní, zánártní v kotníku PLOCHÉ – lopatka, pánevní, hrudní kost NEPRAVIDELNÉHO TVARU – dolní čelist • Z vaziva vznikají ploché kosti. Z chrupavky dlouhé, krátké a nepravidelného tvaru.
STAVBA KOSTI OKOSTICE – vazivová blána na povrchu kostí, s výjimkou kloubních konců, velmi citlivá, obsahuje nervy a cévy, které vyživují kost KOSTNÍ HMOTA – KOMPAKTNÍ (HUTNÁ) SPONGIÓZNÍ (HOUBOVITÁ) Hutná tvoří tělo dlouhých kostí, povrch kostí plochých a krátkých. Houbovitá vytváří hlavice dlouhých kostí a vnitřek plochých a krátkých.
KOSTNÍ DŘEŇ – uvnitř kosti, vytváří krevní tělíska, v dospělosti krvetvorná tkáň jen v plochých kostech.
SPOJENÍ KOSTI 1. V SOUVISLOSTI (pevné spojení) vazivem, chrupavkou, kostí 2. Spojení dvou a více kostí KLOUBEM – pohyblivé spojení Kloub má 2 styčné plochy, které do sebe zapadají – kloubní jamka, kloubní hlavice Tvar kloubních ploch je různý a určuje rozsah a velikost pohybu v kloubu. Kloubní pouzdro, kloubní maz – zmírňuje tření , kloubní chrupavka
KOSTRA • Lidská kostra se dá rozdělit na části: OSOVÁ KOSTRA – PÁTEŘ, – KOSTRA HRUDNÍKU, – KOSTRA HLAVY KOSTRA KONČETIN – KOSTRA HORNÍ A DOLNÍ KONČETINY
PÁTEŘ • Pružná opora celého těla, složená z obratlů • 7 krčních, 12 hrudních, 5 bederních, 5 křížových (srostlé v kost křížovou), 4 – 5 kostrčních (srostlé v kost kostrční) • Každý obratel je složen z těla, oblouku a výběžků • Jinou stavbu mají první dva krční obratle: nosič (atlas) – nemá vlastní tělo, kývání hlavy čepovec (axis) – otáčivý pohyb hlavy • Obratle tvoří páteřní kanál – uložena mícha.
PÁTEŘ • Obratle jsou spojeny ochrannými chrupavkami – meziobratlová ploténka. • Páteř je dvojesovitě zakřivena. • Obloukovité prohnutí směrem dopředu – krční a bederní lordóza. • Obloukovité prohnutí směrem dozadu – hrudní a křížová kyfóza. • Vadou páteře je skolióza (vybočení páteře do strany), hyperlordóza, hyperkyfóza.
KOSTRA HRUDNÍKU • Funkce: Ochranná kostěná schránka Úponová plocha pro svaly • Skládá se z hrudní kosti s mečovitým výběžkem, žeber (12 párů), hrudních obratlů (12). • Žebra: pravá žebra 1. až 7. pár, připojeny chrupavkou na kost hrudní nepravá žebra 8. až 10. pár, spojeny chrupavkou s prav.žebry volná žebra 11. až 12. pár, končí volně mezi svaly břišní dutiny
KOSTRA HLAVY • Pevná kostěná schránka (ochranné pouzdro) pro mozek a smyslové orgány (zrakový, čichový, sluchový). • Rozlišujeme na ní mozkovou a obličejovou část. • Lebka se skládá z většího počtu kostí, většina párových. Spojeny švy, jedině dolní čelist je připojena kloubně. • Dětská lebka se od dospělého liší. U dětí plošky z vaziva – fontanely, které postupně zanikají, mění se v kost.
MOZKOVÁ ČÁST • Skládá se z plochých kostí, v dospělosti spojeny pevnými švy (v dětství z vaziva). • Kost týlní, kost klínová, kost spánková, kost čichová, kost čelní, kost temenní.
OBLIČEJOVÁ ČÁST • Jsou v ní dvě dutiny pro uložení očních koulí a dutina nosní. • Horní čelist, kost patrová, dolní čelist, kost lícní, kost nosní, kost slzní, kost čichová, kot radličná, dolní skořepy nosní, jazylka.
KOSTRA HORNÍ KONČETINY • Je přizpůsobena k uchopování a k práci. • Její klouby umožňují značnou pohyblivost, proti trupu se může pohybovat všemi směry. • Skládá se z pletence a kostry volné končetiny. • Pletenec připojuje horní končetiny k trupu – tvoří ho klíční kost a lopatka. • Kostra volné končetiny je k pletenci připojena ramenním kloubem. • Kostra volné končetiny se skládá z kostry paže, z kostry předloktí, z kostry ruky.
KOSTRA VOLNÉ HORNÍ KONČETINY • Kost pažní, kost loketní (směřuje k malíku), kost vřetenní (směřuje k palci), kosti zápěstní (8), kosti záprstní (5), články prstů (14; palec má dva články prstů, ostatní prsty mají tři články).
KOSTRA DOLNÍ KONČETINY • Přizpůsobena k pohybu z místa na místo. • Nese hmotnost celého těla, kosti velmi silné. • Skládá se z pletence a kostry volné končetiny.
KOSTRA DOLNÍ KONČETINY • Pletenec připojuje dolní končetiny k trupu – tvoří ho pánevní kost – skládá se ze tří kostí: kyčelní, sedací a stydká. Mezi stydkými kostmi je stydká spona z chrupavky. • Kostra volné končetiny je k pletenci připojena kyčelním kloubem. • Kostra volné končetiny se skládá z kostry stehna, z kostry bérce, z kostry nohy. • Kost stehenní, kost holenní, čéška, kost lýtková, kosti zánártní (7), kosti nártní (5), články prstů.
KLENBA NOŽNÍ • Kosti zánártní, nártní a články prstů jsou méně pohyblivé. Jsou zesíleny vazy a šlachami svalů a spolu s nimi vytvářejí z kosti nohy pružný celek, který je příčně a podélně klenutý (příčná a podélná klenba). • Důležitá pro pružné odsunutí nohy od podložky při chůzi a chrání měkké části chodidla před stlačením. • Držení klenby podporují silné mezikostní vazy a svaly. • Snížení až vymizení klenby – plochá noha.
POUŽITÉ ZDROJE •
MACHOVÁ, Jitka. Biologie člověka pro speciální pedagogy. 2. vydání. UK Praha: Nakladatelství Karolinum, 1994, 263 s. ISBN 80-7066-980-2.
•
JELÍNEK, Jan. ZICHÁNEK, Vladimír. Biologie pro gymnázia. 6. vydání. Nakladatelství Olomouc, 2003, 574 s. ISBN 80-7182-159-4.
•
NOVOTNÝ, Ivan. HRUŠKA, Michal. Biologie člověka pro gymnázia. Praha: Nakladatelství Fortuna, 1999, ISBN 80-7168-462-7.
