MASARYKOVA UNIVERZITA Pedagogická fakulta Katedra fyziky, chemie a odborného vzdělání
Výuková pomůcka k předmětu Praktické vyučování oboru Ekonomika a podnikaní v bankovnictví a pojišťovnictví
Bakalářská práce
Brno 2015
Vedoucí bakalářské práce Ing. Pavla Stejskalová
Vypracovala Nikola Mihályová
Bibliografický záznam MIHÁLYOVÁ, Nikola. Výuková pomůcka k předmětu Praktické vyučování oboru Ekonomika a podnikání v bankovnictví a pojišťovnictví: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra fyziky, chemie a odborného vzdělávání, 2015. 60 l. Vedoucí bakalářské práce Ing. Pavla Stejskalová.
Anotace Bakalářská práce podává ucelený výukový text, použitelný při výuce Praktického vyučování tohoto oboru. Zabývá se didaktikou, vyučovacími metodami, jejich charakteristikou a uplatněním ve výuce odborného výcviku. Dále Rámcovými a Školními vzdělávacími programy. Bakalářská práce obsahuje jednotlivé tematické celky praktického vyučování, vyučovací metody, podle kterých se žákům problematika daného učiva bude předávat a na závěr každého tematického celku zkoušení a hodnocení žáků.
Annotation Bachelor’s thesis deals with a comprehensive text of education, which we can use in teaching Practical training. Thesis deals with didactics, teaching methods, characteristic teaching methods and their use in teaching vocational training and Framework education programme, School education programme. This work contains thematic units of Practical training, teaching methods by which teacher will learn, testing and assessment of students.
Klíčová slova Didaktika, vyučovací metody, učitel, profil absolventa, tematický celek, hodnocení
Keywords Didactics, teaching methods, teacher, graduate profile, thematic unit, assessment
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně s využitím pouze uvedených zdrojů. Souhlasím, aby byla práce uveřejněna v knihovně Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně dne
………………… Podpis
Poděkování Na tomto místě bych chtěla velmi poděkovat vedoucí práce Ing. Pavle Stejskalové za odborné vedení mé bakalářské práce, cenné rady a připomínky.
Obsah Úvod……………………………………………………………………………………….... .6 1
Didaktika .............................................................................................................................7 1.1
Vyučovací metody .......................................................................................................7
1.2
Nejčastěji užívané metody v odborném výcviku .........................................................9
1.2.1
Práce s odbornou dokumentací .............................................................................9
1.2.2
Instruktáž ..............................................................................................................9
1.2.3
Úvodní instruktáž ................................................................................................10
1.2.4
Průběžná instruktáž .............................................................................................10
1.2.5
Závěrečná instruktáž ...........................................................................................11
1.2.6
Simulační metody ...............................................................................................11
1.2.7
Problémové metody ............................................................................................11
1.2.8
Inscenační metody ..............................................................................................12
1.2.9
Cvičení ................................................................................................................12
1.2.10
Exkurze ...............................................................................................................13
2
Rámcový vzdělávací program ...........................................................................................14
3
Školní vzdělávací program ................................................................................................15
4
Návrh úpravy učební osnovy vyučovacího předmětu .......................................................24 4.1
Zřizování, vedení a disponování s účty u peněžních ústavů ......................................32
4.1.1
Druhy účtů ..........................................................................................................32
4.1.2
Zakládání účtů.....................................................................................................33
4.1.3
Vedení účtů .........................................................................................................35
4.1.4
Úročení účtů ........................................................................................................35
4.1.5
Operace na účtech ...............................................................................................36
4.2
Bankovní produkty – šeky, platební karty, vkladové účty .........................................47
4.2.1
Šeky ....................................................................................................................47
4.2.2
Platební karty ......................................................................................................47
4.2.3
Vkladní knížka ....................................................................................................49
4.2.4
Spořicí účty .........................................................................................................50
4.2.5
Termínované vklady ...........................................................................................51
4.2.6
Kontokorent ........................................................................................................51
4.3
Úvěry ..........................................................................................................................61
4.3.1
Druhy úvěrů: .......................................................................................................61
4.3.2
Způsoby splácení úvěru ......................................................................................63
4.3.3
Úvěrová smlouva ................................................................................................64
4.3.4
Poskytování úvěru...............................................................................................65
4.3.5
Sepsání úvěru ......................................................................................................65
4.3.6
Správa úvěru .......................................................................................................65
4.3.7
Úroková sazba.....................................................................................................66
4.3.8
Způsoby zajištění úvěru ......................................................................................66
Závěr………………………………………………………………………………………….76 Zdroje…………………………………………………………………………………………77
Úvod Učebnice jsou nejstaršími didaktickými prostředky. Prezentují soubor informací a ovlivňují učitele a řídí žáka. Slouží, jako pomůcka učiteli pro výklad učiva a žákům slouží k opakování a procvičování daného učiva. Učebnice a výukové opory či pomůcky jsou v různých předmětech, pro různé učitele a žáky více či méně důležité. K většině předmětů je učebnice vytvořena a každý učitel s ní pracuje jinak. Někteří učitelé nepoužívají učebnice vůbec, někteří je používají jen občas například k praktickým příkladům a jiní zase učebnici nepustí z ruky. Pro mě, ať už jako pro žáka, studenta či učitele, jsou učebnice nebo výukové texty důležité. Cílem mé práce je vytvoření výukové pomůcky, která může pomoci při výuce, učiteli Praktického vyučování oboru Ekonomika a podnikání v bankovnictví a pojišťovnictví a také žákům, studujícím tento obor. Téma své bakalářské práce jsem zvolila také proto, že neexistuje sjednocený materiál pro výuku tohoto předmětu. Obor Ekonomika a podnikání v bankovnictví a pojišťovnictví jsem absolvovala a pro svoji práci jsem si vybrala osnovu druhého ročníku, první pololetí a to z toho důvodu, že v prvním ročníku byl odborný výcvik zaměřen spíše na teorii, než praxi. V každé kapitole se zaměřím nejdříve na vysvětlení daného učiva, následovat bude aplikace vhodných výukových metod, na závěr hodnocení žáků. První kapitola se zabývá vymezením pojmů didaktika, didaktika odborných předmětů, vyučovací metody, nejčastěji využívané metody ve výuce odborných předmětů a charakteristikou těchto metod. Ve druhé kapitole je charakterizován Rámcový vzdělávací program a odborné kompetence uvedené v Rámcovém vzdělávacím programu pro obor Ekonomika a podnikání. Třetí
kapitola
se
zabývá
Školním
vzdělávacím
programem,
jeho
obecnou
charakteristikou, je zde uveden Školní vzdělávací program praktického vyučování oboru Ekonomika a podnikání v bankovnictví a pojišťovnictví. Čtvrtá kapitola obsahuje návrh úpravy učební osnovy vyučovacího předmětu, kde je uveden mnou vytvořený Školní vzdělávací program, který vychází z Rámcového vzdělávacího programu oboru Ekonomika a podnikání v bankovnictví a pojišťovnictví. Dále se zabývá jednotlivými tematickými celky, jejich vysvětlení žákům, jak teoreticky, tak prakticky a hodnocením žáků, opět v části teoretické i praktické. 6
Praxe je velmi důležitá, proto jsem se rozhodla upravit vzdělávací program a Praktickému vyučování přidat hodiny. Přidala jsem i některé tematické celky, které byly podle mě důležité a ve vzdělávacím programu školy Čichnova chyběly.
1
Didaktika “Pedagogická disciplína, teorie vyučování. Autor první systematické didaktiky byl J. A. Komenský. V jeho pojetí zahrnovala didaktika celou teorii vzdělávání, tedy nejen systém vyučování na jednotlivých věkových stupních, obsah vzdělávání a soustavu vyučovacích předmětů, metody a zásady vyučování, ale také problémy výchovné, zvl. mravní výchovu. V dalším vývoji se pojem didaktika zúžil na teorii vyučování. Jejím předmětem se staly cíle, obsah, metody a organizační formy ve vyučování. Jejich obecnými řešeními se zabývá obecná didaktika, problémy jednotlivých stupňů a typu vzdělávání se zabývají odpovídající didaktiky, např. didaktika mateřské školy, didaktika základní školy, didaktika odborných škol.“ (Průcha, Walterová, Mareš 1998, s. 50) „Didaktika
odborných
předmětů
objevuje
a
objasňuje
zákonitosti
výchovně
vzdělávacího procesu ve výuce těmto předmětům a zkoumá, za jakých podmínek, tj. s jakým výchovně – vzdělávacím obsahem a kterými prostředky výuky lze co nejefektivněji dosahovat stanovených obecných i specifických cílů, které odpovídají individuálním i společenským potřebám a zájmům vyučovaného odborného předmětu.“ (Zdroj: Drahovzal, Kilián, Kohoutek 1997, s. 13)
1.1 Vyučovací metody „Vyučovací metody patří do nemateriálních didaktických prostředků.“ (Pavla Stejskalová 2013, s. 46) „Vyučovací metodu lze definovat, jako souhrn postupů s racionálním využitím materiálních prostředků, které tvoří činnost zaměřenou na dosažení vytčeného cíle. Metodami odborného výcviku tedy rozumíme systém cílevědomého jednání učitele, který organizuje způsoby poznávací a praktické činnosti žáků.“ (Pavla Stejskalová 2013, s. 46)
7
„Podstatou vyučovací metody je takové řízení aktivní součinnosti žáků s učitelem, které vede k efektivnímu osvojení učiva zajišťujícího splnění výchovně – vzdělávacích cílů.“ (Zdroj: Drahovzal, Kilián, Kohoutek 1997, s. 77) Členění vyučovacích metod dle různých hledisek a) Metody z hlediska pramene poznání (pramenem je slovo, názor nebo práce) Metody slovní (výklad, vysvětlování, vyprávění, přednáška, práce s textem). Metody názorně demonstrační (předvádění a pozorování, práce s obrazem, demonstrace, instruktáž).
Metody praktické (práce v dílnách, laboratoři, školním pozemku, cvičné kuchyni, grafické a výtvarné činnosti).
b) Metody z hlediska aktivity a samostatnosti žáků - aspekt psychologický Metody sdělovací. Metody samostatné práce žáků. Metody badatelské, výzkumné, problémové.
c) Charakteristika metod z hlediska myšlenkových operací - aspekt logický Postup srovnávací. Postup induktivní. Postup deduktivní. Postup analyticko-syntetický.
d) Varianty metod z hlediska fází výukového procesu - aspekt procesuální Metody motivační. Metody expoziční. Metody fixační. Metody diagnostické. Metody aplikační. 8
e) Varianty metod z hlediska výukových forem a prostředků - aspekt organizační Kombinace metod s vyučovacími formami. Kombinace metod s vyučovacími pomůckami.
f) Aktivizující metody - aspekt interaktivní
Diskusní metody.
Situační metody.
Inscenační metody.
Didaktické metody.
Specifické metody.
(Zdroj: Pavel, Pecina, 2012, s. 41 – 43)
1.2
Nejčastěji užívané metody v odborném výcviku
1.2.1 Práce s odbornou dokumentací
– v odborném výcviku používáme takovou odbornou dokumentaci, která je obvyklá v provozních podmínkách např. materiálové listy, mzdové listy, účetní kniha. Učitel vede žáky k tomu, aby samostatně při práci používali odbornou dokumentaci svého oboru, využívá pro řízení výuky nejprve jednoduché postupy doplněné výkladem algoritmu pracovní činnosti. Součástí této metody je i samostatné vypracování základní dokumentace a vedení účetní evidence. 1.2.2 Instruktáž
– je to v odborném výcviku nejčastěji používaná metoda při výuce senzomotorických dovedností. Je označována jako komplexní metoda. V instruktáži se používá několik klasických vyučovacích metod. Z hlediska zdroje poznání jsou to metody slovní, metody 9
pozorování, metody pracovní. Při instruktáži dochází k předávání obsahu učiva žákům a současně k počátečnímu osvojování učiva. Měla by být obsahově přiměřená vyspělosti žáků a v délce maximálně 30 minut. 1.2.3
Úvodní instruktáž
– je metodicky nejnáročnější a zařazuje se na začátek nového tematického celku nebo vyučovacího dne. Zde učitel využívá výklad, besedu, ukázky prací, ukázky hotových výrobků. Před instruktáží náročného tematického celku se využívá také exkurze, instruktážní film, videozáznam. V počátku učitel ověří teoretické znalosti žáků potřebné k nové pracovní činnosti, pokud žáci tyto znalosti nemají, musí s nimi teorii probrat. Poté následuje předvedení nové pracovní činnosti. Podle toho jak názorně, přesvědčivě a přesně učitel práci ukáže,
tak
žáci
vědomě
a
přesně
pochopí,
jak
správně
činnost
provádět.
Pro předvádění je třeba zvolit vhodné místo, jak pro sebe, tak pro žáky. Žáci musí dobře vidět na
předváděnou
činnost,
je
důležité,
aby
viděli
správně
to,
co
vidět
mají.
Předvádění je doplněno výkladem, učitel zdůrazňuje hlavní, typické a charakteristické prvky úkonů. V rámci přípravy, je třeba si danou operaci znovu projít, aby byla žákům předvedena přesně, správně a efektivně. Při předvádění složitější činnosti, je třeba demonstrovat nejprve celou činnost v normálním pracovním tempu. Poté ji rozložit na části prováděné zpomaleně. Na závěr je opět vhodné předvést činnost jako celek. Při předvádění jakéhokoliv úkonu je třeba žáky upozornit na chyby a nepřesnosti, které se mohou vyskytnout a také na specifika. Je dobré, pokud jeden nebo dva žáci operaci zopakují. Opakování by mělo být uvědomělé a co nejpřesnější napodobení práce učitele. Učitel, žáky při opakování opravuje. Úvodní instruktáž zakončíme kontrolními otázkami. 1.2.4 Průběžná instruktáž
– zařazuje se v průběhu učebního dne, podle potřeby. Jejím úkolem je odstranit chyby, které se vyskytují u více žáků, upřesnit a sjednotit pracovní činnosti žáků. Pokud se vyskytne drobnější chyba ojediněle u jednoho nebo několika málo žáků, provedeme individuální instruktáž na pracovišti. 10
1.2.5 Závěrečná instruktáž
– obsahuje souhrnné opakování ucelené části učiva. Zařazuje se po probrání tématu nebo po nácviku složitější operace na konci učebního dne. V první části, žáci zopakují pracovní postup. Ve druhé části učitel zhodnotí dosažené výsledky celé učební skupiny a jednotlivých žáků, provede rozbor jejich práce, vyzvedne klady a upozorní na nedostatky. 1.2.6 Simulační metody
– osvojování senzomotorických dovedností na základě prvků v pracovním procesu, které imitují skutečné pracovní prostředí, předmět, pracovní prostředek nebo jeho část. Charakteristickým znakem je, že se k nácviku nových dovedností používají zvláštní vyučovací prostředky, jako simulátory, trenažery nebo simulované prostředí. Dalším charakteristickým prvkem je to, že výsledkem pracovní činnosti není užitná hodnota, výrobek nebo se neuskutečňuje služba. Skutečné prvky simulujeme ve výuce pouze ve zdůvodněných případech např. z důvodu provozních, bezpečnostních, metodických či ekonomických. 1.2.7 Problémové metody
– Problémové učení v odborném výcviku vede k rozvoji aktivní tvořivé práce, soustředění při pozorování, zvyšuje zájem o obor a vede žáky k samostatnosti. Předností problémové metody je, že umožňuje na základě již osvojených vědomostí a dovedností samostatně získávat další poznatky o práci v oboru. Základní podmínkou i cílem úspěchu problémového učení v odborném výcviku je samostatná tvůrčí práce. Problémové metody jsou pro učitele didakticky náročné, musí vybrat vhodné části učiva odborného výcviku, připravit problémová cvičení tak, aby odpovídala vyspělosti žáků a tvořila modely typické pro řešení skutečných pracovních činností. Učitel musí žákům poskytovat nezbytnou pomoc a žák si sám ověří správnost řešení – řešenou práci provede. Tyto metody se využívají na takových pracovních činnostech, které lze při řešení různě obměňovat, a které se vyskytují v povoláních vyžadujících samostatné řešení a rozhodování. Řešení problému ve vyučování by mělo být rozděleno na tři etapy: Vysvětlení problému učitelem a pochopením žáků. Vlastní řešení problému, při kterém žáci pracují samostatně. Ověření správnosti řešení a zhodnocení výsledků. 11
1.2.8 Inscenační metody
– podstatou je řízený slovní dialog. Uplatňuje se především při přípravě žáků v obchodě, pohostinství, službách a železničářů. V odborném výcviku můžeme využít strukturní inscenaci, při níž je zadán úkol a situace, což se řeší podle předem připraveného scénáře a nestrukturní inscenaci, která má improvizovaný charakter. Pomocí těchto metod si žáci osvojují základní způsoby chování a jednání se zákazníkem, rozvíjejí jejich vyjadřovací schopnosti a aktivizují myšlení žáků. 1.2.9 Cvičení
– po instruktáži bezprostředně následuje hlavní část učebního dne v odborném výcviku, část pracovní, kde nejčastěji uplatňujeme metodu cvičení. Cvičení je záměrně časově rozvržené opakování úkonů a operací, jehož cílem je osvojení dovedností a zvyšování výkonů. Cvičení žáků má různou náplň podle toho, ve které fázi učení je realizováno a jaký učební cíl plní. V první fázi učení, tedy po instruktáži, spočívá cvičení v přesném napodobování činnosti předvedené učitelem. Ve druhé fázi, kdy již žáci pochopili, co je úkolem, následuje nacvičování pracovních úkonů nebo operací. Je nutné cvičení správně časově rozvrhnout, dlouhá cvičení žáky unavují, proto je třeba zařadit během cvičení několik přestávek. Doba cvičení a přestávek je různá podle obtížnosti, druhu a složitosti nacvičované činnosti. Ve třetí fázi učení jsou obsahem souborné práce, které sestávají i z několika pracovních úkonů. Předmětem cvičení jsou výukové práce: Práce cvičná – slouží výhradně výukovým cílům, užívá se pouze v nezbytně nutné míře v počátcích cvičení a při kontrolních pracích. (balení zboží) Práce užitková – její výběr se co nejvíce podřizuje výukovým cílům, mohou se i vhodně upravit, mají užitnou hodnotu pro učiliště nebo pro žáky. (výroba dekoračních předmětů) Práce produktivní – je to práce na výrobku školy nebo příslušné organizace případně skutečná služba zákazníkovi. Produktivní práce je efektivnější, více motivuje a vede k lepším vyučovacím výsledkům. (výroba baget, vaření obědů)
12
1.2.10 Exkurze
– význam exkurze v odborném výcviku spočívá v seznámení žáků s technologickým procesem, způsoby práce, organizací práce, výrobním zařízením, nářadím. Exkurze se organizuje k motivaci žáků nebo k upevnění učiva. Exkurze má tři části: Přípravná část – učitel stanoví cíl exkurze, dobu trvání, její organizaci, úlohy pro žáky. Realizační část – žáci během exkurze pozorují a vnímají technologické a pracovní procesy, dělají si poznámky o podstatných jevech, případně schémata a náčrtky. Vlastní exkurze by neměla trvat déle než dvě hodiny, což je doba, po kterou jsou žáci schopni vnímat jevy bez projevu únavy. Závěrečná část – učitel provede shrnutí, odpoví na dotazy a poznatky jsou využívány v odborném výcviku.
(Zdroj: Pavla, Stejskalová, 2013, s. 47 – 54)
.
13
2
Rámcový vzdělávací program Rámcový vzdělávací program (dále jen RVP) stanoví konkrétní cíle, formy, délku a
povinný obsah vzdělávání, dále jeho organizační uspořádání, profesní profil, podmínky průběhu a ukončování vzdělávání, podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví. RVP vydává Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT) po projednání s příslušnými ministerstvy a mají celostátní působnost. V závažných případech lze RVP změnit a to s platností nejdříve od následujícího školního roku. RVP jako základní dokumenty vydávané na národní úrovni pro jednotlivé obory a stupně vzdělání, vychází z nového pojetí vzdělávání, kde již není kladen důraz na pamětní osvojování velkého množství poznatků, ale cílem je vybavit žáky souborem klíčových kompetencí (vědomostí, dovedností, schopností, postojů…), které mají žáci dosáhnout z jejich využití pro praktickou činnost, osobní rozvoj a zapojení se do společnosti s dalším rozvíjením celoživotního vzdělávání. (Zdroj: Pavla, Stejskalová, 2013, s. 39)
Profil absolventa uvedený v RVP pro obor vzdělání Ekonomika a podnikání: - absolvent se uplatní na trhu práce především jako ekonom, finanční referent, referent marketingu, asistent, sekretář, obchodní zástupce, referent ve státní správě, bankovní a pojišťovací pracovník a v dalších ekonomicko-administrativních funkcích a pozicích, a to zejména ve výrobní a obchodní činnosti příslušného odborného zaměření, které škola nabízí ve svém školním vzdělávacím programu. - absolvent připravovaný na základě tohoto RVP bude schopen posoudit výhody a nevýhody investice nebo obchodního kontraktu, vést obchodní jednání a prezentovat výrobek nebo službu odběratelům. Mezi jeho dovednosti patří i vedení účetnictví a zajišťování personální a administrativní agendy malé i velké organizace. Ve styku se zákazníkem bude jednat profesionálně a bude schopen používat dvou cizích jazyků. RVP vytváří také předpoklady pro to, aby absolvent byl připraven rozvíjet vlastní podnikatelské aktivity.
14
Odborné kompetence uvedené v RVP pro obor vzdělání Ekonomika a podnikání: -
Zajišťovat typické podnikové činnosti
-
Efektivně hospodařit s finančními prostředky
-
Zajišťovat obchodní činnost podniku
-
Dbát na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci
-
Usilovat o nejvyšší kvalitu své práce, výrobků nebo služeb
-
Jednat ekonomicky a v souladu se strategií udržitelného rozvoje
(Zdroj: http://www.msmt.cz/vzdelavani/stredni-vzdelavani/ramcove-vzdelavaci-programyzaslani-do-vnejsiho-pripominkoveho-rizeni?highlightWords=rámcové+vzdělávací+programy)
3
Školní vzdělávací program Školní vzdělávací program (dále jen ŠVP) musí být v souladu s vydaným rámcovým
vzdělávacím programem. Obsah vzdělávání může být v ŠVP uspořádán do předmětů nebo jiných ucelených částí učiva. ŠVP vydává ředitel školy a zveřejní jej na přístupném místě ve škole. Střední odborné školy již nemají jednotné osnovy a je plně v jejich kompetenci vytvořit vlastní ŠVP k realizaci RVP. Školy mohou pružně reagovat na změny ovlivňující poskytování vzdělávání včetně změn na trhu práce.
ŠVP obsahuje tyto části: -
Úvodní identifikační údaje školy
-
Profil absolventa
-
Charakteristiku vzdělávacího programu
-
Učební plán
-
Přehled rozpracování obsahu vzdělávání RVP do ŠVP
-
Učební osnovy nebo vzdělávací moduly
-
Popis materiálního a personálního zajištění výuky v daném ŠVP
-
Charakteristiku spolupráce se sociálními partnery
(Zdroj: Pavla, Stejskalová, 2013, s. 39 - 40) 15
Níže je uveden školní vzdělávací program praktického vyučování oboru Ekonomika a podnikání v bankovnictví a pojišťovnictví, který mi poskytla SŠ informatiky a spojů, Brno, Čichnova, jenž tento obor, nabízí absolventům základních škol.
Učební osnova vyučovacího předmětu
PRAKTICKÉ VYUČOVÁNÍ Obor vzdělání: 63 – 41 – M/01 Ekonomika a podnikání bankovnictví a pojišťovnictví Celková hodinová dotace předmětu za dobu studia je 705 hodin Učební osnova je platná od 1. 9. 2009 počínaje prvním ročníkem
1. Pojetí vyučovacího předmětu
Obecný cíl V předmětu Praktické vyučování si žáci ověří, potvrdí a rozšíří odborné kompetence v návaznosti na dosud osvojené kompetence z výuky bankovnictví a pojišťovnictví, ekonomika, právní nauka, účetnictví, marketingové komunikace, informační a komunikační technologie. Při výuce předmětu praxe jsou žáci vychováváni a vzděláváni tak, aby se stali lidmi s dobrou orientací ve světě, kteří jsou schopni vlastního zdokonalování a úspěšného vyrovnávání se soukromými i profesionálními problémy. Praktická část vzdělávání výrazně působí na vytváření a formování klíčových dovedností a zajišťuje odbornou přípravu pro povolání. Absolventi budou schopni adaptace na měnící se podmínky trhu práce, tzn. snadno rekvalifikovatelní. Praxe pomáhá vytvářet vztahy mezi pracovníky a formuje vztah k povolání.
Charakteristika učiva Při výuce praxe se uplatňuje výchova k tvořivé práci, pěstování smyslu pro pořádek, uvědomělou kázeň 16
a pocit zodpovědnosti za vykonanou práci. Je kladen důraz na dobrý vztah ke kolektivu spolužáků a organizační schopnosti žáků. Žáci získávají manuální dovednosti v učebnách praxe, na cvičných a provozních pracovištích v souladu s tematickými plány a učebními osnovami. Důležitou složkou praxe je problematika bezpečnosti práce a požární ochrana, hygiena práce a ochrana životního prostředí.
Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí Výuka vede žáky k: - adaptabilitě, flexibilním a kreativním postojům, - zodpovědnému a kvalitnímu vztahu k týmové i samostatné práci, - aktivnímu a tvořivému postoji k problémům, - aktivnímu přístupu k pracovnímu životu a profesní kariéře, - zodpovědnému přístupu k plnění povinností a respektování pravidel, - chápání pracovních činností jako příležitosti k seberealizaci, - utváření adekvátního sebevědomí a aspirací, - rozvoji komunikativních dovedností, - utváření kultivovaného vystupování, - dodržování zásad a předpisů BOZP, - dodržování pracovní doby, - hospodárnosti s materiálními hodnotami, - respektu k vykonané práci jiných lidí.
Pojetí výuky Pro výuku se žáci dělí na skupiny v souladu s platnými předpisy. Praxe se organizuje v učebnách praxe a na cvičných a provozních pracovištích firem při zachování nejdůležitějších pedagogických zásad. Ve výuce se uplatňují tyto metody: - slovního projevu (výklad a instruktáž), - názorné (předvádění pracovních činností), - pracovní (nácvik úkonů, pracovních operací), - aktivizační (počítačové programy), 17
- prověřovací a hodnotící (ústní, písemné a praktické). Aktivita žáků je podněcována zadáváním samostatných prací. Hodnocení výsledků Žák je hodnocen: -
dle školního klasifikačního řádu.
-
po každém bloku (kombinací testu a praktického provedení).
V průběhu klasifikačního období se prospěch předmětu praxe posuzuje podle těchto hledisek: - využívání získaných teoretických vědomostí, - osvojení odborných dovedností, - úroveň organizace práce na pracovišti, - samostatný a aktivní přístup k práci, - dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Doporučenými způsoby hodnocení jsou: -
klasifikace,
-
pochvala,
-
prezentace vlastní práce.
Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Občan v demokratické společnosti: - v předmětu praxe se žáci naučí jednat s lidmi a být tolerantní. Člověk a svět práce: - vyučující napomáhá žákům zorientovat se ve světě práce, motivuje je k aktivnímu pracovnímu životu a k úspěšné kariéře. Člověk a životní prostředí: - učební praxe pomáhá vytvářet úctu k živé a neživé přírodě, dbát na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci. Informační a komunikační technologie: - efektivně používat tyto prostředky, při zpracování ročníkových prací lze využít internet. 18
2. Rozpis učiva a výsledků vzdělávání v poznatkové nebo výcvikové oblasti
Tematický celek 1. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, hygiena práce, požární prevence 2. Péče o zdraví 3. Práce s penězi 4. Pokladní služba 5. Marketing 6. Exkurze do peněžních ústavů 7. Bankovní produkty 8. Směnárenská činnost 9. Práce s bankovním programem 10. Vymezení účetních dokladů 11. Služby komerčních bank 12. Pojišťovnictví 13. Finanční trh 14. Nové bankovní služby 15. Opakování k praktické maturitní zkoušce Celkem (Zdroj: ŠVP – SŠ informatiky a spojů Brno Čichnova)
19
Počet hodin 2 1 30 30 30 6 99 45 4,5 9 130,5 9 72 48 60 576
Výsledky vzdělávání I. ROČNÍK
Učivo I. ROČNÍK
Žák: - vysvětlí základní úkoly a povinnosti organizace při zajišťování BOZP; - zdůvodní úlohu státního odborného dozoru nad bezpečností práce; - dodržuje ustanovení týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence; - uvede základní bezpečnostní požadavky při práci na počítači a dbá na jejich dodržování; - uvede příklady bezpečnostních rizik, eventuálně nejčastější příčiny úrazů a jejich prevenci; - poskytne první pomoc při úrazu na pracovišti; - uvede povinnosti pracovníka i zaměstnavatele v případě pracovního úrazu; - prokáže dovednosti poskytnutí první pomoci sobě a jiným; - respektuje předepsané postupy; - rozlišuje ochranné prvky; - dodržuje hygienu při práci; - odlišuje padělky; - manipuluje s penězi; - popisuje význam bankovního tajemství; - vysvětluje oblast rozsahu Dohody o odpovědnosti; - dodržuje technologii práce v pokladně; - vede doklady dle provozních předpisů; - dodržuje pokladní kázeň a pokladní systémy; - objasňuje podstatu marketingové strategie - vymezuje u konkrétních produktů fázi jejich životního cyklu; - vytipuje vhodná prodejní místa; - porovná výši poplatků u jednotlivých produktů; - volí vhodný reklamní prostředek pro určitý produkt; - vysvětluje na příkladu péči o zákazníka;
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, hygiena práce, požární prevence
1
2 -
3
Péče o zdraví první pomoc Práce s penězi česká měna ochranné prvky zásady pro práci s penězi peníze oběhem opotřebované padělky manipulace s penězi
30
Pokladní služba bankovní tajemství - dohoda o odpovědnosti - organizace práce v pokladní službě - vedení a opravy dokladů - pokladny, trezory, bankomaty
30
3 4
Počet hodin
-
5 6
20
Marketing marketingový plán bankovní produkty distribuční místa cena bankovních produktů podpora prodeje zásady jednání s klientem
30
Exkurze do peněžních ústavů 6
II. ROČNÍK
II. ROČNÍK
Žák: - doporučuje klientovi vhodný účet v národní 7 Bankovní produkty nebo zahraniční měně; - druhy účtů - dodržuje technologii práce na přepážce; - založení účtů - vede doklady dle provozních předpisů; - vedení účtů - používá nejběžnější platební nástroje; - operace na účtech - ověřuje náležitosti platebních dokladů; - platební příkazy - rozlišuje jednotlivé druhy platebních - platební karty karet; - šeky z šekové knížky - vyplňuje a ověřuje šeky z šekové knížky; - termínované vklady a - doporučuje případný podúčet; spořicí účty uplatňuje ostatní bankovní služby; - povolené přečerpání - používá nejběžnější platební nástroje, - e-commerce, e-banking smění peníze podle kurzovního lístku; - ostatní bankovní produkty - orientuje se v kurzovním lístku; - aplikuje poznatky o měně; 8 Směnárenská činnost - dodržuje technologii práce na přepážce; - EU – měna - používá bankovní program; - devizový kurz - orientuje se v běžném systému; - prodej a nákup devizových prostředků - organizace práce korunové a valutové pokladny 9
21
Práce s bankovním programem - Banka 5.01 - F Bank
99
45
4,5
III. ROČNÍK
III. ROČNÍK
Žák: 9 - ověřuje náležitosti účetních dokladů; 10 Vymezení účetních - využívá oprav při běžném účtování; dokladů: - používá nejběžnější služby komerčních - účetní doklady bank; - opravy účetních zápisů - doporučuje klientovi vhodný bankovní produkt; 130,5 11 Služby komerčních bank: - dodržuje technologii práce při příjmu na vkladní knížky přepážce; - postžirový účet - vede doklady dle provozních předpisů; - postkonto - pracuje s příslušnými předpisy a sazebníky; - poštovní termínovaný vklad - eviduje přijaté doklady; - eurokonto - projednává reklamace; - červené konto - orientuje se v organizaci pojišťoven; - další služby - používá nejběžnější pojištění; - reklamace - vede doklady; - eviduje přijaté doklady; - vysvětluje na příkladu likvidaci pojistné 9 12 Pojišťovnictví: události; - organizace pojišťoven - druhy pojištění - podmínky a uzavírání pojistných smluv - způsoby úhrad - likvidace pojistných událostí - zánik pojištění a odbytné
22
IV. ROČNÍK
IV. ROČNÍK
Žák: - porovná stavební spoření jednotlivých stavebních spořitelen; - na příkladu posoudí výhody penzijního připojištění; - vyplňuje a přijímá směnky a šeky; - volí vhodný typ úvěru; - rozlišuje cenné papíry; - správně interpretuje a aplikuje získané informace o nových bankovních službách; - vhodně uplatňuje prostředky verbální a neverbální komunikace; - uplatňuje profesní etiku a bezpředsudkový přístup ke klientům; - reaguje na různé způsoby chování klientů; - důsledně kontroluje přijaté operace; - dodržuje technologii práce na přepážkách
13 Finanční trh - stavební spoření - penzijní připojištění - směnky - šeky - úvěry - druhy cenných papírů 14 Nové bankovní služby 15 Opakování k praktické maturitní zkoušce
(Zdroj: ŠVP – SŠ informatiky a spojů Brno Čichnova)
23
72
48
60
4
Návrh úpravy učební osnovy vyučovacího předmětu Pojetí vyučovacího předmětu a) obecné cíle vyučovaného předmětu -
připravuje žáky pro oblast bankovnictví, pojišťovnictví, obchodování s cennými papíry a v oblasti ekonomicko-administrativních prací
-
vykonávat kvalifikované činnosti, které souvisejí s agendami bankovních a pojišťovacích produktů, jejich technologií a evidencí, obchodování s cennými papíry a zpracováním ekonomických informací
b) charakteristika učiva -
charakteristika bankovních produktů
-
jejich zřizování, změna nebo zrušení
-
potřebné doklady, podpisy a dokumenty
-
druhy účtů jednotlivých bank, úvěry, platební karty
c) pojetí výuky -
podle tematických celků vhodně zvolit metody výuky a vzájemně je kombinovat
-
formovat výklad tak, aby vedl k získání určitého obsahu znalostí a vzdělání
-
použití znalostí v praxi ve fiktivní bance
-
ve výuce se uplatňují tyto metody: o metoda slovní (výklad, instruktáž) o metody názorně demonstrační (předvádění a pozorování) o metody samostatné práce žáků o metody aktivizující (diskusní, počítačové programy) o práce s odbornou dokumentací o simulační metody (fiktivní banka) o problémové metody (fiktivní banka) o cvičení o exkurze
24
d) organizace výuky -
první a čtvrtý ročník – 7,5 hodiny jedenkrát za 14 dní
-
druhý a třetí ročník – 7,5 hodiny jedenkrát týdně
e) hodnocení žáků -
odborné znalosti a vědomosti hodnocené jak za ústní tak i písemný projev
-
praktické znalosti (fiktivní banka)
-
hodnocení bude prováděno dle platných pravidel hodnocení, která jsou součástí školního řádu
f) přinos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí -
rozvíjí aktivní přístup k práci a profesi a učí schopnosti přizpůsobit se změnám na trhu práce
-
zodpovědné plnění povinností a respektování pravidel
-
učí žáka komunikování mluveným i psaným projevem
-
informuje žáka o možnostech svého dalšího vzdělávání v oboru a povolání
-
způsoby vhodné pro splnění zadaného problému
-
učí dosáhnout jazykové způsobilosti pro základní komunikaci (základní odborné termíny) v cizojazyčném prostředí
-
rychle se orientovat v bankovních produktech a jejich změnách
-
výběr správných dokumentů v dané situaci
g) profil absolventa -
vychází z RVP
-
absolvent je schopen pracovat v oblasti bankovnictví, pojišťovnictví, obchodování s cennými papíry
25
Celkový rozpis učiva Tematický celek 1. Bezpečnost a ochrana při zdraví, hygiena práce, požární prevence 2. Vývoj bankovnictví, Česká národní banka 3. Práce s penězi 4. Pokladní služba 5. Marketing 6. Práce s bankovním programem 7. Exkurze do peněžních ústavů 8. Zřizování, vedení a disponování s účty u peněžních ústavů 9. Bankovní produkty 10. Úvěry bank 11. Směnárenská činnost 12. Zpracování příkazů jednotlivými bankami 13. Účetnictví 14. Provozní pracoviště (opakování) 15. Služby komerčních bank 16. Pojišťovnictví – vývoj, druhy pojištění 17. Nové bankovní služby 18. Finanční trh 19. Obchodování s cennými papíry 20. Finanční poradenství 21. Opakování k praktické maturitní zkoušce Celkem Bloková praxe
Počet hodin 3 11 35 30 30 7,5 7,5 60 45 25 50 20 25 22,5 130,5 30 52 35 20 14 90 743 70
V mém pojetí rozpisu učiva, mám více hodin, oproti ŠVP školy Čichnova. Zastávám názor, že praxe je jeden z nejdůležitějších předmětů žáka. Žák se musí naučit teoretické učivo aplikovat v praxi. Přidala jsem tedy některé více či méně důležité tematické celky. Například témata Vývoj bankovnictví a Česká národní banka jsou pro praxi méně důležitá, určitě by však o nich měli žáci tohoto oboru mít alespoň obecné znalosti. Dalším přidaným tematickým celkem je bloková praxe. Jako žák tohoto oboru, jsem neabsolvovala žádnou praxi v bance, tedy mám ponětí o práci v bance, pouze z banky fiktivní. Tato praxe určitě žákům prospěje, protože uvidí zaměstnání, na které se připravují, reálně. Dále jsem přidala u některých tematických celků počet hodin. Týká se to konkrétně tématu Pojišťovnictví, kde je dle mého názoru devět hodin, uvedených v ŠVP školy Čichnova, nepostačujících. Původní počet hodin je dostačující na teorii, ale žáci by měli také umět vyplnit tiskopisy a uzavírat smlouvy. Přidání témat a hodin si vyžádalo také více hodin v tematickém celku Opakování k praktické maturitní zkoušce. 26
Rozpis učiva a výsledků vzdělávání I. Ročník Výsledky vzdělávání Žák:
I. Ročník Učivo
vysvětlí základní úkoly a povinnosti organizace při zajišťování BOZP
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, hygiena práce, požární prevence
zdůvodní úlohu státního odborného dozoru nad bezpečností práce dodržuje ustanovení týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence uvede základní bezpečnostní požadavky při práci na počítači a dbá na jejich dodržování uvede příklady bezpečnostních rizik, eventuálně nejčastější příčiny úrazů na pracovišti poskytne první pomoc při úrazu uvede povinnosti pracovníka i zaměstnavatele v případě pracovního úrazu popisuje vývoj bankovnictví ve světě popisuje vývoj bankovnictví v České republice objasňuje podstatu a působení České národní banky uvádí a popisuje úkoly České národní banky respektuje předepsané postupy práce s penězi vyjmenuje české bankovky a osobnosti na nich rozlišuje ochranné prvky dodržuje hygienu při práci odlišuje padělky uvádí, jak se banky brání proti praní "špinavých" peněz manipuluje s penězi popisuje význam bankovního tajemství vysvětluje rozsah Dohody o hmotné odpovědnosti dodržuje pokladní kázeň a pokladní systémy dodržuje technologii práce v pokladně vede doklady dle provozních předpisů opravuje doklady dle účetních předpisů
Vývoj bankovnictví, Česká národní banka
Práce s penězi česká měna ochranné prvky zásady pro práci s penězi peníze oběhem opotřebované padělky praní „špinavých peněz manipulace s penězi
Pokladní služba bankovní tajemství dohoda o odpovědnosti organizace práce v pokladní službě vedení a opravy dokladů
27
objasňuje marketingový plán vymezuje u konkrétních produktů fázi jejich životního cyklu vytipuje vhodná prodejní místa
Marketing marketingový plán bankovní produkty distribuční místa ceny bankovních produktů podpora prodeje zásady jednání s klientem
orientuje se v bankovním programu, umí jej používat
Práce s bankovním programem
pozná reálné pracovní prostředí
Exkurze do peněžních ústavů
II. Ročník
II. Ročník
Žák: je schopen zřizovat účty – základní bankovní účet, běžný účet, spořicí účet dodržuje profesionální chování na přepážce rozlišuje jednotlivé druhy účtů popisuje platební příkazy, správně vyplňuje jednotlivé tiskopisy doporučuje klientovi vhodný bankovní produkt vyplňuje a ověřuje šeky z šekové knížky vyjmenuje druhy platebních karet, vkladních knížek zakládá vkladní knížky zřizuje spořicí účty, termínované vklady, kontokorent správně vyplňuje a opravuje tiskopisy
Zřizování, vedení a disponování s účty u peněžních ústavů úročení účtů operace na účtech platební příkazy Bankovní produkty šeky platební karty vkladní knížka spořicí účty termínované vklady kontokorent
doporučuje klientovi vhodný úvěr přijímá žádosti o poskytnutí úvěru zná náležitosti úvěrové smlouvy
Úvěry bank druhy úvěrů úvěrová smlouva splácení úvěru objasňuje cíle mezinárodního měnového Směnárenská činnost fondu mezinárodní měnový fond vysvětlí pojem valuta a deviza devizový kurz smění peníze podle kurzovního lístku orientace v kurzovním lístku objasňuje pojem devizový kurz a bezpečně prodej a nákup valut a deviz směňuje devizy organizace práce korunové a valutové zvládá techniku práce na valutové a korunové pokladny pokladně dodržuje správný pracovní postup zná práva a povinnosti klienta a banky Zpracování příkazů jednotlivými bankami 28
ověří náležitosti a provede likvidaci účetních dokladů při běžném účtování vyhotoví příjemku, výdejku účtuje náklady ve finančním účetnictví uzavře rozvahové a výsledkové účty vypočítá výsledek hospodaření, sestaví a uzavře účet zisků a ztrát
Účetnictví účetní doklady účtování faktur náklady a výnosy uzávěrkové operace účetní závěrka výsledek hospodaření
používá bankovní program dodržuje technologii práce na přepážce dodržuje bezpečnost a hygienu při práci na přepážce ověřuje, vyplňuje a opravuje tiskopisy dodržuje pravidla styku se zákazníkem III. Ročník Žák:
Provozní pracoviště (opakování)
III. Ročník Služby komerčních bank postžirový účet postkonto poštovní termínovaný vklad eurokonto červené konto reklamace
doporučuje klientovi vhodný bankovní produkt vede doklady dle provozních předpisů eviduje přijaté doklady vyřizuje reklamace
orientuje se v organizaci pojišťoven orientuje se v jednotlivých druzích pojištění doporučuje klientovi vhodné pojištění zná náležitosti pojistné smlouvy eviduje přijaté doklady
Pojišťovnictví vývoj pojišťovnictví organizace pojišťoven druhy pojištění pojistné smlouvy způsoby úhrad likvidace pojistných událostí zánik pojištění a odbytné Nové bankovní služby aktuálně nové služby poskytované bankami Finanční trh stavební spoření penzijní připojištění cenné papíry
správně interpretuje a aplikuje získané informace o nových bankovních službách porovná stavební spoření jednotlivých spořitelen posoudí výhody penzijního připojištění rozliší složky finančního trhu
29
IV. Ročník
IV. Ročník
Žák: Obchodování s cennými papíry burza cenných papírů
rozlišuje druhy cenných papírů rozlišuje krátkodobé a dlouhodobé cenné papíry vysvětlí pohyb kurzů cenných papírů rozlišuje finanční poradenství - pro klientovy potřeby a pro prodej produktů používá bankovní program dodržuje technologii práce na přepážce dodržuje bezpečnost a hygienu při práci na přepážce vhodně uplatňuje prostředky verbální a neverbální komunikace uplatňuje profesní etiku reaguje na různé způsoby chování klientů důsledně kontroluje přijaté operace
Finanční poradenství Opakování k praktické maturitní zkoušce
30
Pro zpracování výukové pomůcky, jsem si vybrala učivo druhého ročníku, protože první ročník se zabývá spíše teoretickou částí, jako například téma Vývoj bankovnictví nebo Marketing. Praxe se uplatňuje například u témat Práce s penězi, kde se naučíme ochranné prvky bankovek, ale také, jak peníze počítat, a Pokladní služby, kde už si žáci zkoušejí roli pracovníka, učí se profesionálnímu chování, stále se ale nedostaneme do fiktivní banky.
Rozpis učiva 2. ročníku Počet hodin v ročníku – 247,5 1. Zřizování, vedení a disponování s účty u peněžních ústavů 2. Bankovní produkty 3. Úvěry bank 4. Směnárenská činnost 5. Zpracování příkazů jednotlivými bankami 6. Účetnictví I. 7. Provozní pracoviště
Tematický celek Zřizování, vedení a disponování s účty u peněžních ústavů
Hodinová dotace 60
Bankovní produkty
45
Úvěry bank Směnárenská činnost Zpracování příkazů jednotlivými bankami Účetnictví Provozní pracoviště (opakování) Celkem
25 50 20 25 22,5 247,5
31
4.1 Zřizování, vedení a disponování s účty u peněžních ústavů 4.1.1 Druhy účtů
A) Základní bankovní účet – klient může na účet vkládat peníze, vybírat hotovost a platit pravidelné účty. Konto nelze přečerpat. B) Běžný účet – nejrozšířenější typ účtu. Má stejné vlastnosti, jako účet základní, ale navíc umožňuje majiteli používat k platbám v obchodech platební kartu. (Zdroj: http://www.banky.cz/zalozeni-osobniho-bankovniho-uctu) Běžný účet je základním nástrojem pro provádění platebního styku, zúčtování, ukládání a výběr peněžních prostředků. Na existenci běžného účtu je vázáno otevírání dalších účtů, například vkladových (spořicích) a také poskytování některých bankovních služeb (např. půjčky). Na běžných účtech jsou vedeny netermínované vklady právnických a fyzických osob. Běžný účet umožňuje majiteli shromažďovat peněžní prostředky, čerpat hotovost a provádět platby ve prospěch jiných osob. (Zdroj: vlastní) C) Spořicí účet – u spořicích účtů banka platí klientovi vyšší úrok, produkt je tvořen proto, aby pomohl naspořit větší hotovost. Z tohoto účtu lze pouze vybírat hotovost. (Zdroj: http://www.banky.cz/zalozeni-osobniho-bankovniho-uctu) Účty mohou být zakládány pro občany ČR i pro cizince, pro fyzické osoby i právnické osoby a jsou vedeny v souladu s mezinárodními smlouvami a platnými právními normami ČR. Banky neotvírají anonymní účty, většina bank, neotvírá účty společné pro několik osob, jsou jen tři výjimky. Citibank, spolumajitelé musí být manželé nebo registrovaní partneři, UniCredit Bank, spolumajitelé nemusí být příbuzní a počet není omezen a mBank, kde je počet spolumajitelů omezen na dva, ale opět nemusí být příbuzní. Název účtu tvoří u právnických osob obchodní jméno a sídlo společnosti podle obchodního rejstříku nebo jméno žadatele stanoveného dokumentu, dokládajícího vznik právnické osoby. U fyzické osoby je to jméno, příjmení a adresa trvalého bydliště. Účty jsou otvírány na dobu neurčitou, pokud není stanoveno jinak. 32
K účtům mohou banky vydat šekové knížky a platební karty. (Zdroj: vlastní) Doporučené vyučovací metody: -
Výklad
-
Rozhovor
Při výuce této kapitoly bude převládat metoda slovní, konkrétně výklad. Nejprve, před každým novým tématem, pedagog žákům rozdá pracovní listy s vytištěným textem dané kapitoly, do nich si případně mohou dělat poznámky. Z těchto listů se budou učit na testy a zkoušení. Při použití metod cvičení a simulace budou použity oficiální předtisky. Učitel vysvětlí pojmy běžné účty, základní účty, spořicí účty, pro koho jsou účty otvírány, co tvoří název bankovního účtu apod. Dále může použít metodu rozhovoru, kdy se s žáky pobaví o tom, zda mají otevřen svůj bankovní účet, výhody a nevýhody bank, které znají. Zde by měl pedagoga zajímat názor žáků, aby zjistil, zda si žáci uvědomují, kolik zaplatí za poplatky, zda účet využívají, pokud ho mají, celkové jejich povědomí o bankách a účtech. V této kapitole, protože je to první kapitola v ročníku, si žáci zopakují, jak by se jako bankovní pracovníci měli chovat a s čím se mohou v tomto povolání setkat, jak reagovat na rozčíleného klienta apod. S tímto tématem se setkali, již v prvním ročníku v tematickém celku Pokladní služba. Na závěr formou rozhovoru pedagog zjistí, zda žáci kapitole porozuměli a co si zapamatovali. 4.1.2 Zakládání účtů
Účty banky zřizují a vedou na základě písemné smlouvy mezi bankou a majitelem účtu. Osoby, které žádají o založení účtu, musí být starší osmnácti let a právně způsobilé. Pro nezletilou osobu může otevřít účet zákonný zástupce. Bankovní pracovník seznámí klienta se základní charakteristikou požadovaného účtu a platebním sazebníkem. Při žádosti o otevření účtu, musí žadatel předložit průkaz totožnosti. Některé banky žádají dva doklady totožnosti, u tuzemců občanský průkaz a rodný list nebo 33
občanský průkaz a cestovní pas, u cizince to může být cestovní pas a řidičský průkaz nebo cestovní pas a povolení k pobytu. Pokud je žadatelem fyzická osoba podnikající nebo právnická osoba, musí, kromě průkazu totožnosti, předložit doklad o právní subjektivitě (výpis z obchodního rejstříku, koncesní listina, živnostenský list). Smlouva musí být podepsána oběma smluvními stranami. Vyhotovuje se ve dvou stejnopisech. Jeden zůstává bance a jeden je pro klienta. Jakákoliv změna podmínek smlouvy musí být sjednána formou dodatku ke smlouvě. Klient musí předat bance svůj podpisový vzor, ten musí být na formuláři banky. Při otevření účtu musí klient vložit na nový účet peníze ve výši bankou stanoveného minimálního vkladu. Ve smlouvě mohou být uvedeni disponenti – osoby, které mají dispoziční právo nakládat s účtem. O tom zda s účtem bude nebo nebude někdo disponovat, rozhoduje klient. Disponent nemusí být zletilý, ale musí mít průkaz totožnosti. Pokud se klient rozhodne uvést disponenty, musí
být
také
uvedeni
na
podpisovém
vzoru
a
podepsáni.
V případě účtů sloužících k podnikání, může být v podpisovém vzoru i razítko. Text razítka musí odpovídat přesnému obchodnímu názvu a adrese organizace. Majitel podnikatelského účtu si může zvolit způsob podepisování a to podpis, podpis a razítko, dva podpisy a razítko. Podpisové vzory jsou platné při předložení bance. Chce-li majitel provést změnu, musí předložit nový podpisový vzor. (Zdroj: vlastní) Doporučené vyučovací metody: -
Výklad
-
Práce s odbornou dokumentací
-
Instruktáž
-
Metody simulační
Nejdříve bude využita metoda výkladu, kdy kapitolu zakládání účtů, učitel žákům teoreticky vysvětlí. Žáci dostanou kapitolu vytištěnou a mohou si k ní dělat poznámky. Využije se zde také metoda práce s odbornou dokumentací, kdy žáci nahlédnou do sazebníku fiktivní banky, dle kterého určí minimální vklad na nový účet. Potom přijde na řadu metoda předvádění a pozorování. Žákům pedagog promítne na projektoru smlouvu o zřízení a vedení běžného účtu, kde jsou vyplněny veškeré potřebné náležitosti smlouvy včetně podpisového 34
vzoru, ty samozřejmě i slovně popíše. Potom rozdá žákům tiskopisy (smlouvu) a každý si samostatně zkusí smlouvu a podpisový vzor vyplnit. Tyto tiskopisy si žák založí, jako vzor. Dále pedagog využije počítač, kde se všichni v bankovním programu, který je ve fiktivní bance, naučí založit nový bankovní účet. Nejdříve pomocí instruktáže předvede, jak se v programu účet zakládá, následovat budou dotazy – čemu žáci neporozuměli, poté si každý žák zkusí účet založit. Pokud všichni žáci pochopili, jak založit bankovní účet v programu, jaké jsou náležitosti a jaké doklady potřebují, následující výuka tohoto tématu bude probíhat ve fiktivní bance. Zde použijeme metodu simulační. Polovina žáků, budou bankovní pracovníci na přepážkách a druhá polovina budou klienti. Klient si přijde založit nový účet do banky, pracovník (žák) bude schopen vyžádat požadované doklady, seznámit klienta se smluvními podmínkami, minimálním vkladem a účet založit. Po zvládnutí založení účtu, si žáci role vymění. Vyučující po celou dobu žáky kontroluje, případně pomáhá a radí. 4.1.3 Vedení účtů
Klient je povinen mít na účtu dostatečné množství peněžních prostředků ke krytí jeho závazků vůči bance. Transakce se provádějí v měně, ve které je účet veden. Banka zachovává důvěrnost a informace o klientovi a to i po ukončení smluvního vztahu (bankovní tajemství). Banka je oprávněná poskytovat informace pouze v případech, uvedených v příslušných právních předpisech. Poskytuje také informace na základě výslovného souhlasu ve smluvním ujednání, ve kterém dal klient bance souhlas. Banka neodpovídá za škodu vzniklou v důsledku jednání českých nebo zahraničních správních úřadů a soudů. Dále neodpovídá za chybnou platbu provedenou na základě instrukcí klienta. (Zdroj: vlastní) 4.1.4 Úročení účtů
Úrok je cena peněz, za kterou je vlastník poskytuje dlužníkovi. Tuto cenu je dlužník povinen, podle právního předpisu nebo podle dohody, zaplatit. Velikost úroků je závislá na tzv. jistině, tedy velikosti vkladu, dále na době, na níž jsou peníze poskytnuty a na úrokové míře. 35
Provádí se řada propočtů úroků, rozhodující jsou dvě hlediska. Úrok lze počítat k začátku příslušného období, častější je ovšem propočet ke konci příslušného období. Dále rozlišujeme úrokování jednoduché a složené. Při jednoduchém úrokování se úrok vypočtený za určité časové období už dále neúročí. To znamená, že konečná suma úroků je prostým násobkem počtu jednotlivých období, při složeném úrokování se úroky přičítají k jistině a v dalším období se úročí celá suma. Banka úročí zůstatek na účtu klienta v souladu se smlouvou o zřízení účtu. Při úročení běžného účtu se počítá úrok za 365 dní. Úrokové sazby jsou v peněžních ústavech vždy zveřejňovány na viditelných a pro veřejnost přístupných místech. Výše úroku závisí na typu účtu. (běžný účet, spořicí účet apod.) (Zdroj: vlastní) Doporučené vyučovací metody: -
Výklad
-
Rozhovor
V Kapitole Vedení účtů a Úročení účtů využiji převážně metodu výkladu. Žáci si dělají k textu poznámky. Nakonec přistoupíme k rozhovoru, abych se ujistila, že žáci tématům rozumí. 4.1.5 Operace na účtech
Ukládání peněz – vkládat hotově peníze na účet lze na přepážce banky nebo na některých bankovních automatech. Ukládat peníze na účet mohou i osoby, které nemají oprávnění disponovat s účtem (poplatek dle sazebníku banky). Banky jsou povinny požadovat předložení průkazu totožnosti při vkladu nad 1000 EUR. Při vkládání peněz na účet, pracovník provede dvojí vyhotovení příjmového dokladu, který podepíše klient i pracovník a přidá razítko banky. Pokud je vše v pořádku, peníze jsou nepoškozené a pracovníkem přepočítané, připíše peněžní prostředky na klientův účet a poté hotovost uschová. Hotovostní výplaty – vybírat peníze v hotovosti je možné na bankovní přepážce nebo z bankovního automatu pomocí platební karty. Vybírat peníze z účtu, na přepážce může majitel účtu a disponenti. Pracovník zkontroluje totožnost žadatele o výplatu, dostatek 36
prostředků na účtu, vytiskne dvojmo výplatní lístek, který musí klient podepsat. Na základě správnosti podpisu (dle podpisového vzoru) pracovník vyplatí peníze. Bezhotovostní vklady – na účet je možné přijímat bezhotovostní platby, to znamená, že banka provádí převod peněz z jiných účtů na základě dokladů o došlých platbách. (Zdroj: vlastní) Příkaz k inkasu – příjemce dává příkaz k provedení platby své bance, ta pak prostřednictvím banky plátce zinkasuje peníze na vrub účtu osoby, která má platit. S inkasní platbou musí plátce souhlasit, provádí se tedy na základě uzavřené dohody mezi plátcem, příjemcem a bankou plátce. Příkaz k inkasu lze podat písemně i elektronicky. Provedení inkasa je také možné v případě, že je dohodnuto smluvně mezi bankou a plátcem (bankovní poplatky), vyplývá z pravomocného rozhodnutí soudu nebo jiného státního orgánu nebo je jeho použití stanoveno právními předpisy. Banky po klientech požadují, aby stanovili maximální výši inkasa. Hromadný příkaz k inkasu – plátce prostřednictvím jednoho formuláře podává více příkazů k inkasu najednou, na různé částky, na různé účty. Trvalý příkaz k inkasu – je určen k pravidelným platbám (SIPO), plátce dá souhlas k inkasu a to je prováděno v pravidelných intervalech do doby, než jej plátce zruší. Příkaz k úhradě – plátce dává příkaz své bance, aby na vrub jeho účtu převedla peněžní prostředky ve prospěch účtu příjemce. Hromadný příkaz k úhradě – plátce prostřednictvím jednoho formuláře podává více příkazů k úhradě najednou. Trvalý příkaz k úhradě – je určen k pravidelným platbám stejné částky (Stanislav, Polouček, 2006, s.144-145) U veškerých příkazů k úhradě nebo k inkasu lze vyplnit, k lepší identifikaci platby, konstantní symbol, variabilní symbol a specifický symbol. Konstantní symbol je maximálně deseti místní znak, který se člení na šesti místní znak, pro rezervace, blokace peněžních prostředků a čtyř místní znak, který vymezuje ekonomický charakter platby a způsob placení nebo zúčtování, například 0008 je bezhotovostní platba za zboží, 0408 je bezhotovostní platba za přepravné. 37
Variabilní symbol je maximálně deseti místný znak, který představuje identifikaci platby pro účastníky platebního styku, například číslo faktury, rodné číslo. Specifický symbol je používán, dohodne-li se na tom klient s bankou nebo pojišťovnou, například číslo pojistné smlouvy. Na písemných příkazech musí být uveden podpis dle podpisového vzoru. Pokud na běžném účtu není dostatek peněžních prostředků, banka příkaz neprovede. Může jej v tomto případě provést tehdy, pokud je mezi bankou a klientem uzavřena dohoda. Tyto příkazy pak banka eviduje až do doby jejich zaplacení v tzv. kartotéce pozastavených příkazů. Za tuto službu banka od klienta vybírá poplatek. (Zdroj: vlastní) Doporučené vyučovací metody -
Výklad
-
Instruktáž
-
Cvičení
-
Problémové metody
-
Simulační metody
Pedagog žákům objasní kapitolu Operace na účtech formou výkladu. Seznámí je s dokumenty pro příkazy bance (příkaz k úhradě, inkasu atd.), jak se vypisují, jaké jsou náležitosti. Každý žák si jednotlivé dokumenty správně vyplní, založí si je jako vzor. Následuje fiktivní banka, kde se žáci naučí formou instruktáže přijímat hotovostní vklady a dělat hotovostní výplaty finančních prostředků z účtu klienta, zadávat jednotlivé příkazy. Každý žák si toto vyzkouší, učitel mu pomáhá a kontroluje. Poté přijde na řadu metoda cvičení, kdy žáci sami vykonávají to, co učitel vysvětlil a ukázal. Pokud toto žáci již zvládají, opět přichází simulace, kde si žáci rozdělí role na pracovníky a klienty. Zde zařadíme také metody problémové (například nespokojený klient, klient předá pracovníkovi špatně vyplněný tiskopis, klient si nepřipraví průkaz totožnosti při vkladu nad 1000 EUR). Klienti žádají pracovníky o výplaty z účtů, vkládají peníze na účet nebo zakládají nové účty (opakování), předávají pracovníkovi tiskopisy s jednotlivými příkazy. Pracovníci všechny náležitosti kontrolují, tiskopisy musí být správně vyplněné, provádějí příkazy. Následně se role vymění, aby si roli pracovníků „zahráli“ všichni žáci. Učitel žáky po celou dobu kontroluje, případně pomáhá a radí. 38
Hodnocení výsledků vzdělávání Zkoušení má dvě části a to část teoretickou a praktickou, která se bude realizovat ve fiktivní bance. Ověření výsledků vzdělávání tematického celku. První část bude probíhat formou testu, který se skládá z deseti otevřených otázek: 1. Vysvětli pojem běžný účet. 2. Pro koho jsou otvírány účty a na jak dlouho? 3. Co může tvořit název účtu? 4. Smlouva o zřízení a vedení běžného účtu (náležitosti, vyhotovení, podpisy…) 5. Co je to minimální vklad? 6. Co rozumíme pod pojmem bankovní tajemství? 7. Co je to úrok? 8. Ukládání peněz na účet (kdo může peníze ukládat, jak lze ukládat) 9. Hotovostní výplaty 10. Vyjmenuj příkazy bance, stručně každý charakterizuj.
Řešení testu: 1. Běžný účet je základním nástrojem pro provádění platebního styku, zúčtování, ukládání a výběr peněžních prostředků. 2. Běžné účty jsou otvírány pro občany ČR i pro cizince, pro fyzické osoby i právnické osoby. Jsou otvírány na dobu neurčitou, pokud není stanoveno jinak. 3. Název účtu tvoří u právnických osob obchodní jméno a sídlo společnosti nebo jméno žadatele stanoveného dokumentu, dokládajícího vznik právnické osoby. U fyzické osoby je to jméno, příjmení, adresa.
39
4. Smlouva musí být podepsána oběma smluvními stranami (banka, klient). Vyhotovuje se ve dvou stejnopisech, kdy jeden zůstává bance a jeden je pro klienta. Klient musí předat bance svůj podpisový vzor, ten musí být na formuláři banky. 5. Minimální vklad je vklad, který klient musí vložit na nový účet. Jeho výše je stanovena bankou. 6. Banka zachovává důvěrnost a informace o klientovi a to i po ukončení smluvního vztahu. 7.
Úrok je cena peněz, za kterou je vlastník poskytuje dlužníkovi.
8. Vkládat peníze na účet je možno hotově na přepážce banky nebo na některých bankomatech. Ukládat peníze na účet může majitel účtu, disponenti, ale i osoby, které nemají oprávnění s účtem disponovat – zaplatí poplatek dle sazebníku banky. 9. Vybírat peníze v hotovosti je možné na bankovní přepážce nebo z bankovního automatu pomocí platební karty. Vybírat peníze z účtu, na přepážce může majitel účtu a disponenti. Pracovník zkontroluje totožnost žadatele o výplatu, dostatek prostředků na účtu, vytiskne dvojmo výplatní lístek, který musí klient podepsat. Na základě správnosti podpisu pracovník vyplatí peníze. 10. Příkaz k inkasu – příjemce dává příkaz k provedení platby své bance, ta prostřednictvím banky plátce zinkasuje peníze na vrub účtu osoby, která má platit. Hromadný příkaz k inkasu – plátce prostřednictvím jednoho formuláře podává více příkazů k inkasu najednou. Trvalý příkaz k inkasu – je určen k pravidelným platbám, inkaso je prováděno pravidelně, dokud jej plátce nezruší Příkaz k úhradě - plátce dává příkaz své bance, aby na vrub jeho účtu převedla peněžní prostředky ve prospěch účtu příjemce. Hromadný příkaz k úhradě - plátce prostřednictvím jednoho formuláře podává více příkazů k úhradě najednou. Trvalý příkaz k úhradě – je určen k pravidelným platbám stejné částky.
40
Druhá část ověření výsledků vzdělávání bude probíhat ve fiktivní bance. Zvláštní důraz bude kladen na přepisování tiskopisů a početní chyby. Pracovník banky si nemůže
dovolit
špatně
opravit
tiskopis
nebo
špatně
vyplatit
peníze.
Každý žák dostane čtyři praktické úkoly, které předem připraví pedagog: 1. Založení běžného účtu 2. Hotovostní výplata majiteli nebo disponentovi účtu. 3. Hotovostní vklad na účet – majitel účtu, disponent nebo třetí osoba, vklad do 1000 EUR nebo nad 1000 EUR. 4. Příkaz k inkasu nebo k úhradě, jednorázový, trvalý nebo hromadný.
41
Řešení: 1. Založení běžného účtu. Žák nejdříve seznámí klienta se smluvními podmínkami (minimální vklad, minimální zůstatek), pak si vyžádá od klienta průkaz totožnosti, správně vyplní tiskopis Smlouva o běžném účtu (Smlouva o osobním účtu) a požádá klienta o jeho podpisový vzor, kdy ho upozorní, že poté na všech následujících tiskopisech musí být totožný podpis. Dále od klienta vybere minimální vklad. Poté v bankovním programu vytvoří nový účet, na smlouvu napíše vygenerované číslo účtu a kopii smlouvy, s razítkem banky a podpisem pracovníka, předá klientovi. Minimální vklad uloží na nový účet a klientovi předá potvrzení o jeho vkladu, opět s razítkem banky a podpisem.
(Zdroj: Česká spořitelna) 42
(Zdroj: http://www.csob.cz/cz/csob/Formulare-akalkulacky/Stranky/Formulare.aspx#hotovost)
2. Hotovostní výplata finančních prostředků majiteli účtu. Žák si, jako pracovník banky, vyžádá od majitele účtu průkaz totožnosti, aby zkontroloval, že mu skutečně účet patří. Dále zkontroluje, zda je na účtu dostatek finančních prostředků, pro provedení výplaty. Vybere od klienta poplatek, dle sazebníku banky, za výplatu na přepážce. Vytiskne potvrzení o výplatě a nechá jej majitelem podepsat dle podpisového vzoru. Nakonec žák předá klientovi hotovost a kopii potvrzení o hotovostní výplatě i poplatku opatřenou razítkem banky a podpisem pracovníka.
(Zdroj: vlastní) 43
3. Hotovostní vklad na účet třetí osobou. Žák přijme od vkladatele hotovost, přepočítá ji a vytiskne potvrzení o přijetí vkladu, které vkladatel podepíše. Dále vybere poplatek, dle sazebníku banky, za vklad třetí osobou. Vkladateli předá potvrzení o vkladu i poplatku opatřené razítkem banky a podpisem.
(Zdroj:http://www.csob.cz/cz/csob/Formulare-akalkulacky/Stranky/Formulare.aspx#hotovost)
44
4. Jednorázový příkaz k úhradě. Žák zkontroluje správně vyplněný tiskopis, požaduje po klientovi průkaz totožnosti, aby měl kontrolu, že účet skutečně patří žadateli, dále zkontroluje podpis na tiskopisu dle podpisového vzoru. Pokud je vše v pořádku, žák, jako pracovník banky podepíše tiskopis a přidá razítko banky. Nakonec zadá příkaz k úhradě do bankovního programu a klientovi předá kopii vyplněného tiskopisu s razítkem banky a podpisem pracovníka.
(Zdroj: Česká spořitelna)
45
Hodnocení zkoušení výsledků vzdělávání Každá část je hodnocena samostatně. Test: Žák odpověděl na všech deset otázek zcela správně – výborný Žák odpověděl alespoň na osm otázek zcela správně – chvalitebný Žák odpověděl alespoň na šest otázek zcela správně nebo je deset odpovědí neúplných – dobrý Žák odpověděl zcela správně na čtyři otázky – dostatečný Žák odpověděl zcela správně na méně než čtyři otázky nebo na žádnou - nedostatečný Praktická část: Žák správně vyplnil či opravil veškeré tiskopisy, vyžádal si od klienta všechny potřebné doklady, správně provedl všechny zadané úkoly – výborný Žák provedl alespoň tři zadané úkoly zcela správně a jeden s drobnou chybou (např. chybí razítko banky nebo podpis pracovníka na tiskopise, chybí kopie pro klienta) – chvalitebný Žák provedl tři úkoly zcela správně a jeden zcela špatně – dobrý Žák provedl zcela správně dva úkoly a alespoň jeden neúplně – dostatečný Žák provedl zcela správně dva úkoly a dva zcela špatně, žák provedl početní chybu – klientovi vyplatil špatnou částku, žák nedodržel zásady pro vyplňování tiskopisů nedostatečný Při hodnocení bude brán zřetel na chování žáka, jako pracovníka banky a čistotu a pořádek na pracovišti.
46
4.2 Bankovní produkty – šeky, platební karty, vkladové účty 4.2.1 Šeky – šek je převoditelný cenný papír, jehož náležitosti jsou upraveny zákonem. Majitel účtu může banku požádat o vydání šekové knížky, která obsahuje jednotlivé šeky. Výstavce dává příkaz bance, aby zaplatila osobě uvedené na šeku nebo doručiteli šeku, příslušnou částku. Výstavce může opatřit šek doložkou „jen k zúčtování“ banka tento šek nemůže vyplatit v hotovosti. Šek je možné využít k vybrání hotovosti z účtu, ke kterému byl vydán, tento šek nazýváme pokladní šek. Dále je možno takto platit za nakoupené zboží a služby. Kupující uhradí šekem svoji útratu. Pokladní převezme vyplněný šek, obal šekové knížky a průkaz totožnosti, dále zkontroluje vyplnění šeku dle obalu a doplní údaje na zadní straně šeku. Obchodník předloží šek bance k proplacení. Banka odepíše z účtu plátce vyznačenou částku a tu připíše ve prospěch účtu prodávajícího nebo mu vyplatí hotovost. (Zdroj: vlastní) 4.2.2 Platební karty – první předchůdce platební karty pochází z roku 1914, vydávala ji americká telefonní a telegrafní společnost Western Union Telegraph Company, tato karta umožňovala zasílat telegramy a telefonovat z poboček této společnosti bez okamžité úhrady. Platební karta je prostředek, jehož fyzikální charakteristika musí být v souladu s mezinárodními normami. Musí obsahovat tyto náležitosti: 1. označení vydavatele platební karty 2. jméno držitele karty 3. číslo platební karty 4. platnost platební karty 5. záznam dat (čipový, magnetický proužek) Data na kartách jsou zaznamenány pomocí reliéfního písma, magnetickým záznamem nebo plochým tiskem. Za konečnou úpravu karty a údaje o držiteli odpovídá banka, která 47
kartu vydala. K jednomu účtu může být vydáno několik platebních karet – pro majitele účtu a pro osoby, které jsou oprávněny s účtem disponovat. Banka předem dohodne s klientem podmínky vydávání a používání platební karty. Zejména rozsah a způsob platebních operací, dobu jejich splatnosti, limitní částku popř. další nezbytné podmínky. Banka, která platební kartu vydává, váže používání platební karty na zadání správného identifikačního kódu (PIN). Osobní identifikační kód musí být zabezpečen před prozrazením a zneužitím. (Zdroj: vlastní)
Druhy platebních karet 1. Členění podle způsobu zúčtování transakcí: - debetní karty – jsou vydávány k běžnému účtu, banka neposkytuje držiteli úvěr - kreditní karty – banka poskytuje klientovi čerpání spotřebitelského úvěru, klient si může od banky půjčovat a splácet až do výše úvěrového limitu - charge karta – jejím principem je odložené placení 2. Členění podle záznamu dat - embosované karty – mají plasticky vytvarované údaje, lze s ní platit i tam, kde mají elektronickou čtečku a zároveň také tam, kde je pouze čtečka mechanická
(Zdroj: http://www.cestovani-po-usa.cz/pages-cz/platebni-karta-kreditni-usa-ameriky.html)
48
- karty s magnetickým záznamem
(Zdroj: http://pandatron.cz/?535&karty_s_magnetickym_pruhem) - čipové karty
(Zdroj: http://www.daficard.cz/druhy-plast-karet/) - karty s laserovým záznamem – data jsou zaznamenána do podkladové vrstvy laserovou technologií (jako u CD) 3. Členění podle teritoria - domácí, národní, tuzemské karty - mezinárodní karty (Zdroj: vlastní)
.
4.2.3 Vkladní knížka – je tradiční způsob spoření, který je vázaný se jménem spořitele. Jde o vkladový produkt, kde si klient volí výpovědní lhůtu, na které závisí výnos. Úrok se na vkladní knížku připisuje jednou ročně, úroková sazba je pevně daná.
49
Vkladní knížka bez výpovědní lhůty – majitelem je fyzická osoba nepodnikající bez ohledu na věk. Za osobu nezletilou, disponuje se vkladem zákonný zástupce. Klient má ke svým penězům neustálý přístup. Tyto knížky mají nižší úrok než knížky s výpovědní lhůtou. Vkladní knížka s výpovědní lhůtou – klient si stanoví výpovědní lhůtu, která může být 15 dní až dva roky. Během této doby by neměl z knížky vybírat, aby dosáhl stanovené úrokové sazby, vkládat může. Pokud chce klient vybírat, musí podat výpověď vkladu a počkat na platnost výpovědi. Pokud klient nepodá výpověď vkladu nebo chce vybrat dříve, než výpověď nabyde platnosti, banka peníze vyplatí a zaúčtuje si náhradu za nedodržení smluvních podmínek. Dětské vkladní knížky – jsou vedeny pro osoby od narození do 18 let, zakládá je zákonný zástupce. Ukládat na vkladní knížku lze neomezeně. Výběry má každá banka omezeny jinak. U každého výběru z vkladní knížky je povinností klienta se prokázat průkazem totožnosti, protože vybírat smí pouze majitel, zákonný zástupce, osoba pověřená plnou mocí nebo pověřena soudem. Výherní vkladní knížky – vklad s právem na účast ve slosování o finanční výhry či prémie. Tyto vkladní knížky nejsou úročeny a zájem o ně upadá. (Zdroj: vlastní) 4.2.4 Spořicí účty – jsou otevírány a vedeny bezplatně k běžnému účtu. Je výhodné na ně převádět prostředky z běžného účtu, protože jsou lépe úročeny. Jsou zakládány na dobu neurčitou. Při vybírání ze spořicích účtů je nutné počítat s výpovědní lhůtou, která může trvat několik týdnů. Pokud klient potřebuje peníze okamžitě, banka si účtuje poplatek. Spořicí účty jsou pro případ úpadku banky ze zákona pojištěny do výše 100 procent hodnoty vkladu, maximálně ale do částky 50 000 EUR. (Zdroj: http://www.penize.cz/15916-sporici-a-terminove-vklady)
50
4.2.5 Termínované vklady – klient může své dočasně volné finanční prostředky uložit do banky – tzv. vklad na pevný termín. Termínované vklady jsou zakládány na dobu určitou. Po tuto dobu klient nemůže peníze vybírat, pokud finanční prostředky nutně potřebuje, může přijít o veškeré úroky, které z vkladu vyplynuly nebo i o část vkladu. K tomuto produktu je možno si zřídit obnovu, tj. po uplynutí termínu si klient nemusí částku vybrat, ale celý cyklus se opakuje, tak dlouho
dokud
klient
obnovu
nezruší.
Po
uplynutí
stanoveného
termínu
banka
klientovi vyplatí vloženou částku i úroky. (Zdroj: vlastní) Stejně jako u spořicích účtů, jsou termínované vklady pojištěny do výše 100 procent hodnoty vkladu, maximálně však do 50 000 EUR. ( http://www.penize.cz/15916-sporici-a-terminove-vklady) 4.2.6 Kontokorent – umožňuje klientovi pokračovat v placení účtů nebo provádění výběrů z účtu, i když už nemá na účtu dostatek finančních prostředků k jejich krytí. Je to forma úvěru, která na sebe váže úrokové sazby po celou dobu přečerpání. Některé banky nabízejí tuto službu, na omezenou dobu nebo částku, bez poplatku. Povolené přečerpání – banka souhlasí s tím, že klient může mít kontokorent, který poskytuje výhodu čerpání peněz nad rámec účtu, kdykoliv během sjednané doby a až do výše sjednané částky. Pokud je kontokorent povolen, ale nevyužívá se, pak nestojí klienta nic. Nepovolené přečerpání – klient účet přečerpá, aniž by měl od banky svolení, tedy nemá kontokorent, nebo překročí limit nastavený pro povolené přečerpání. Za nepovolené přečerpání banka účtuje pokutu. Banka není povinna kontokorent klientovi poskytnout. Obecné pravidlo je takové, že pokud klient nemá ke svému účtu kontokorent, pak jakékoliv částky, které povedou k čerpání účtu nad disponibilní částku, budou „vráceny“, tzn. klientovi účty (např. trvalé příkazy) nebudou proplaceny. (Zdroj: http://www.banky.cz/jak-porozumet-kontokorentu-povolenemu-debetu)
51
Doporučené vyučovací metody: -
Výklad
-
Diskuse
-
Instruktáž
-
Metody problémové
-
Metody simulační
-
Cvičení
V tematickém celku bankovní produkty, vyučující využije metodu slovní – výklad. Nejdříve vyjmenuje pojmy této kapitoly (šek, platební karta, kontokorent…) a použije diskusi k tomu, aby zjistil, jakou mají žáci představu o těchto pojmech, které znají a které ne. Dále jednotlivé produkty vysvětlí. Výklad bude pedagog kombinovat s pozorováním, kdy se žáci seznámí s tiskopisy k produktům nebo přímo se samotným produktem (platební karta, vkladní knížka). Dále přejdeme k instruktáži, žáci se naučí, jak tiskopisy správně vyplnit. Po instruktáži následuje cvičení, kdy si žáci zkouší a opakují vyplňování tiskopisů dle instruktáže. Žáky kontroluji a pomáhám s vyplňováním. Ve chvíli, kdy zvládnou vyplnit tiskopis správně, uschovají si jej pro pozdější potřeby učení. Po objasnění bankovních produktů žákům teoreticky, po seznámení s tiskopisy a jejich vyplňováním, přechází vyučující s žáky do fiktivní banky. Zde využije nejdříve metodu instruktáže a následují metody simulační, cvičení a metody problémové. Při instruktáži se žáci seznámí s žádostmi o kontokorent, vkladní knížku, vydání platební karty atd., jejich zavedením do systému banky. Každý žák si samozřejmě sám zkusí s žádostmi v programu pracovat. Pokud žáci zvládli a pochopili vše dle instruktáže, můžeme přejít k simulaci. Kdy si žáci, jak jsou již zvyklí, „hrají“ na pracovníky banky a klienty s žádostmi o zřízení bankovních produktů. Každý žák se dostane k roli pracovníka banky. Cvičením si žáci v roli pracovníka banky opakují úkony potřebné k vyřízení všech žádostí a také profesionální chování. Problémové metody je možné zařadit, až žáci opravdu vše během simulací zvládnou sami nebo s menší pomocí učitele a úkony budou mít zautomatizované. Budou spočívat například ve špatně vyplněné žádosti, v neklidném chování klienta. Po ověření, že žáci vše zvládají bez výraznější pomoci, zařadí pedagog opět cvičení. Během této metody si žáci opakují úkony související s žádostmi o bankovní produkty, ale také opakují předchozí tematický celek. V úkolech, které jako pracovníci banky dostávají, se 52
tedy prolínají oba již probrané tematické celky (Zřizování, vedení a disponování s účty u peněžních ústavů a Bankovní produkty)
Hodnocení výsledků vzdělávání Zkoušení má dvě části a to část teoretickou a praktickou, která se bude realizovat ve fiktivní bance. Jak do testu, tak i do praktického zkoušení bude zařazena vždy jedna otázka z prvního tematického celku. K ujištění se, že žáci kapitolu nezapomněli a stále si ji opakují. Na toto budou žáci před zkoušením upozorněni. Ověření výsledků vzdělávání tematického celku. Test se skládá z deseti otevřených otázek: 1. Co je to šek? 2. Historie platební karty. 3. Které náležitosti musí obsahovat platební karta? 4. Vyjmenuj členění a druhy platebních karet. 5. Co je to vkladní knížka? 6. Druhy vkladních knížek (pouze vyjmenovat). 7. Spořicí účty. 8. Na jakou dobu jsou zakládány termínované vklady? 9. Co je to kontokorent? 10. Vysvětli pojem variabilní symbol.
53
Řešení: 1. Šek je převoditelný cenný papír. 2. První předchůdce platební karty je z roku 1914, vydávala ji americká telefonní a telegrafní společnost. Tato karta umožňovala zasílat telegramy a telefonovat z poboček této společnosti, bez okamžité úhrady. 3. Označení vydavatele platební karty, jméno držitele karty, číslo platební karty, platnost karty, záznam dat 4. Členění podle způsobu zúčtování transakcí – kreditní, debetní, charge karty Členění podle záznamu dat – embosované karty, karty s magnetickým záznamem, čipové karty, karty s laserovým záznamem Členění podle teritoria – domácí, národní, tuzemské, mezinárodní 5. Vkladní knížka je vkladový produkt, kde si klient volí výpovědní lhůtu, na které závisí výnos. 6. Vkladní knížka bez výpovědní lhůty, vkladní knížka s výpovědní lhůtou, dětská vkladní knížka, výherní vkladní knížka 7. Spořicí účty jsou otvírány a vedeny bezplatně k běžnému účtu. Jsou lépe úročeny než běžný účet. Zakládány jsou na dobu neurčitou. Při vybírání musí brát klient na zřetel výpovědní lhůtu, pokud potřebuje finanční prostředky okamžitě, banka si zaúčtuje poplatek. Spořicí vklady jsou pojištěny do výše 100 procent hodnoty vkladu, maximálně však do částky 50 000 EUR. 8. Termínované vklady jsou zakládány na dobu určitou. 9. Kontokorent je povolené přečerpání, Je to forma úvěru, která na sebe váže úrokové sazby po celou dobu přečerpání. 10. Variabilní symbol je maximálně deseti místný znak, který představuje identifikaci platby pro účastníky platebního styku, například číslo faktury, rodné číslo.
54
Druhá část ověření výsledků vzdělávání se skládá z pěti praktických úkolů: 1. Žádost o vydání šekové knížky. 2. Žádost o vydání platební karty. 3. Žádost o založení Vkladní knížky. 4. Žádost o kontokorent. 5. Opakování z prvního tematického celku – hotovostní výplata, platební příkaz nebo založení běžného účtu.
55
Řešení: 1. Žádost o vydání šekové knížky Žák si od klienta vyžádá průkaz totožnosti a převezme vyplněnou žádost o vydání šekové knížky (popřípadě ji vypíše). Všechny údaje na tiskopise zkontroluje, zkontroluje totožnost klienta (musí to být majitel účtu nebo disponent), předá žádost klientovi k podpisu a sám žádost opatří podpisem a razítkem banky. Zadá požadavek do programu banky a klientovi předá šekovou knížku, na kterou vypíše klientovi údaje.
(Zdroj: http://www.gbhbank.com/documents/cz/gbh_014.pdf)
56
2. Žádost o vydání platební karty Žák si vyžádá průkaz totožnosti a ověří, že se jedná o majitele účtu, ke kterému se žádost vztahuje, nebo disponenta. Vypíše tiskopis Žádost o vydání platební karty v programu banky, tiskopis vytiskne a dá jej klientovi k podepsání, poté připojí svůj podpis a razítko banky. Klientovi předá k uschování kopii žádosti, také s razítkem banky a podpisem pracovníka.
(Zdroj: Česká spořitelna, pobočka Kuřim)
57
3. Žádost o založení Vkladní knížky Žák převezme od klienta vyplněnou Žádost o založení Vkladní knížky, zkontroluje, zda je tiskopis správně vyplněný, vyžádá od klienta průkaz totožnosti a zkontroluje údaje vyplněné žadatelem, pak vybere minimální vklad dle sazebníku banky. Klient před pracovníkem banky musí žádost podepsat. Žák zadá žádost do bankovního programu a klientovi vydá Vkladní knížku a potvrzení o jeho prvním vkladu. Žádost podepíše a uschová.
(Zdroj: vlastní) 58
4. Žádost o kontokorent Žák od žadatele o kontokorentní úvěr převezme Žádost o poskytnutí kontokorentního úvěru a průkaz totožnosti. Zkontroluje, že jsou údaje na žádosti správné. Po ověření podepíše klient před pracovníkem žádost a pracovník sám připojí podpis a razítko banky. Nakonec vše zadá do programu banky.
(Zdroj: http://www.fio.cz/docs/cz/KTK_zadost_FO.pdf)
59
5. Hromadný příkaz k úhradě Žák zkontroluje správně vyplněný tiskopis, požaduje po klientovi průkaz totožnosti, aby měl kontrolu, že účet skutečně patří žadateli, dále zkontroluje podpis na tiskopisu dle podpisového vzoru. Pokud je vše v pořádku, žák, jako pracovník banky podepíše tiskopis a přidá razítko banky. Nakonec zadá hromadný příkaz k úhradě do bankovního programu a klientovi předá kopii vyplněného tiskopisu s razítkem banky a podpisem pracovníka.
(Zdroj: Česká spořitelna, pobočka Kuřim)
Hodnocení: Kritéria pro hodnocení žáků v teoretické i praktické části se neliší od kritérií hodnocení žáků v prvním tematickém celku.
60
4.3 Úvěry Poskytování úvěrů je důležitou činností bank. Největším zdrojem výnosů bank jsou právě přijaté úroky z poskytnutých úvěrů. Každá banka má svoji úvěrovou politiku, tj. soubor zásad a metod, které by bankovní pracovníci měli uplatňovat při poskytování úvěrů zákazníkům. Základní principy poskytnutí úvěru bankami jsou návratnost úvěru a výnosnost úvěru. Návratnost úvěru je spojena se schopností dlužníka splatit úvěr ve sjednané lhůtě. Výnosnost úvěru je spojena s výší úrokového výnosu z poskytnutého úvěru. Pokud banka poskytne svému zákazníkovi úvěr, půjčí mu na určitou dobu peněžní prostředky za úrok.
4.3.1 Druhy úvěrů:
a) Podle doby splatnosti: -
Krátkodobé úvěry do jednoho roku
-
Střednědobé úvěry od jednoho do čtyř let
-
Dlouhodobé úvěry nad čtyři roky
b) Z hlediska zajištění -
Úvěry kryté – majetkem, ručitelem
-
Úvěry nekryté – bez záruky, banka je poskytuje pouze prvotřídním klientům
(Zdroj: vlastní) c) Z hlediska účelu -
Úvěry účelové – jsou poskytovány za určitým účelem (spotřební zboží, koupě automobilu apod.)
-
Úvěry bezúčelové – jsou poskytovány bez předem stanoveného účelu, záleží na klientovi, na co poskytnutý úvěr použije, cenou za nesdělení účelu je vyšší úroková sazba
(Zdroj: http://www.finance.cz/uvery-a-pujcky/hotovostni-pujcky/abeceda-hotovostnichuveru/druhy-uveru/)
61
d) Z hlediska měny -
Korunové úvěry – jsou poskytnuty v českých korunách
-
Devizové úvěry – jsou poskytnuty v cizí měně
(Zdroj: vlastní) e) Podle typu výplaty -
Hotovostní úvěry – finanční prostředky jsou poskytnuty v hotovosti
-
Bezhotovostní úvěry – finanční prostředky jsou zaslány klientovi na účet
(Zdroj: http://www.finance.cz/uvery-a-pujcky/hotovostni-pujcky/abeceda-hotovostnichuveru/druhy-uveru/) f) Z hlediska příjemce -
Mezibankovní úvěry – jsou to úvěry Centrální emisní banky ostatním bankám nebo si banky poskytují úvěry vzájemně. Banky je používají ke krátkodobému překlenutí nedostatku finančních prostředků nebo na investiční operace. Trh s penězi se řídí nabídkou a poptávkou a Centrální emisní banka stanovuje výši úroků.
-
Komunální úvěry – úvěry, které banky poskytují městům a obcím, mohou být krátkodobé, střednědobé i dlouhodobé.
-
Průmyslové a zemědělské úvěry – zpravidla se jedná o střednědobé a dlouhodobé úvěry na modernizaci výroby. Výjimečně se poskytují i úvěry krátkodobé např. při neschopnosti vyplatit mzdy.
-
Úvěry pro střední stav – jsou poskytovány malým a středním podnikům, na zařízení, rozšíření nebo obnovu podnikatelské činnosti.
-
Úvěry pro fyzické osoby – jsou poskytovány nepodnikajícím občanům. Jsou to úvěry hotovostní (banka nezjišťuje účel), spotřební (na zboží – vybavení domácnosti), na výstavbu (na zakoupení nebo obnovu bydlení) Často se můžeme setkat také s těmito druhy úvěrů:
a) Kontokorentní úvěr – na kreditní straně účtu má podnik zapsané vklady (depozita), ze kterých mu banka vyplácí úroky. Podnik může z účtu čerpat více peněz, než má uloženo – zůstatek účtu tedy může být i na debetní straně. Pokud podnik takto čerpá úvěr, musí bance platit úroky. V úvěrové smlouvě je stanoven úvěrový rámec (limit, do kterého si může podnik peníze vypůjčit) (Zdroj: vlastní) 62
b) Eskontní úvěr – banka může od zákazníka odkoupit (eskontovat) krátkodobé cenné papíry, před dnem jejich splatnosti (obvykle směnky). Banka si vyškrtne z hodnoty, na kterou směnka zní, úrok a eskontní odměny a zbylou částku proplatí. Banka se tak stává věřitelem. Úvěruje směnečného dlužníka. V den splatnosti směnky, ji předloží dlužníkovi k proplacení. V případě platební neschopnosti dlužníka, banka předloží směnku k proplacení poslednímu majiteli, tj. žadatel o eskont. c) Lombardní úvěr – krátkodobý úvěr krytý movitou zástavou (cennými papíry, zbožím, pohledávkami apod.) d) Hypoteční úvěr – jedná se o dlouhodobý, účelový úvěr, určený výhradně k financování bytových potřeb (investicí do nemovitostí). Jsou poskytovány zejména na koupi nemovitosti, výstavbu, rekonstrukci, modernizaci či opravu nemovitosti. Tento úvěr je zajištěn zástavním právem k nemovitosti a je sjednáván pouze na část její tržní ceny. Hypoteční úvěry jsou dlouhodobými úvěry. (Zdroj: vlastní) 4.3.2 Způsoby splácení úvěrů Způsob splácení úvěru je sjednán v úvěrové smlouvě: -
Úvěr splatný najednou v době splatnosti – pevně sjednaný termín splatnosti a celá částka je splacena najednou. Úroky jsou splatné na konci sjednaných period.
-
Úvěr splatný najednou po uplynutí výpovědní lhůty – je poskytnut na předem nesjednanou dobu, ale výpovědní lhůta pro vypovězení je dohodnuta předem. Úroky jsou splatné na konci sjednaných period.
-
Úvěr splácený v pravidelných splátkách – úvěr je umořován v pravidelných splátkách, je předem stanovená pevná částka, jako výše ročního úmoru. Zároveň se splátkami jsou splatné úroky.
-
Úvěr splácený konstantními anuitami – splácení probíhá v pravidelných splátkách (anuitách – obsahuje složku úrokovou i úmorovou), které jsou po celou dobu splácení ve stejné výši, mění se pouze struktura úmoru a úroku.
(Zdroj: http://www.ceed.cz/bankovnictvi/745zpusoby_splaceni_uveru.htm)
63
Úvěr může být splácen srážkami ze mzdy, složenkami nebo poštovními poukázkami, převodem z účtu, v hotovosti na pokladně banky. (Zdroj: vlastní) 4.3.3 Úvěrová smlouva Podepsání úvěrové smlouvy předchází ústní jednání o úvěru. Klient předběžně sdělí bance účel úvěru, požadovanou částku, předpokládanou splatnost, nabídne záruky a bankovní pracovník sdělí klientovi, na základě ústního jednání, zda je jeho požadavek reálný, vydá mu potřebné tiskopisy, které si klient musí nechat potvrdit a seznam dalších dokumentů potřebných k poskytnutí úvěru. Jakmile klient obstará veškeré dokumenty, pracovník s ním sepíše žádost, která obsahuje: -
Údaje o klientovi
-
Požadovaný druh úvěru
-
Částku a měnu
-
Datum splatnosti
-
Způsob splácení
-
Podnikatelský záměr (pokud se jedná o úvěr na podnikání)
-
Údaje o finanční situaci klienta
-
Údaje o čerpaných úvěrech a vazbách na jiné banky
Na základě písemné žádosti banka prozkoumá, zda je klient úvěru schopný. Zjišťuje také dostatečnost zajištění úvěru, výhodnost a soudní vymahatelnost zástav. Úvěrová smlouva se vyplňuje na základě provedených analýz a musí obsahovat: -
Jméno a adresu klienta (název a sídlo)
-
Název banky
-
Účel úvěru
-
Výši úvěru
-
Výši úrokové sazby
-
Způsob čerpání
-
Termíny a částky čerpání
-
Termíny a částky splácení včetně úroků
-
Konečnou splatnost úvěru
-
Způsob zajištění 64
-
Sankční podmínky při neplnění smlouvy
-
Práva a povinnosti klienta a banky
-
Datum uzavření smlouvy
-
Razítka a podpisy klienta, ručitelů a banky
(Zdroj: vlastní) 4.3.4 Poskytování úvěrů Úvěrový proces má několik částí: -
Úvodní schůzka se zákazníkem, získání potřebných informací
-
Úvěrová analýza
-
Uzavření úvěrové smlouvy
-
Kontrola a dodržování úvěrových podmínek smlouvy
4.3.5 Sepsání úvěrů
Zakládá se po sepsání úvěrové smlouvy a založení úvěrového účtu. Musí obsahovat: -
Číslo účtu
-
Smlouvu o úvěru
-
Dohodu o srážkách ze mzdy
-
Dohodu o realizaci – splácení
-
Zástavní smlouvu
-
Veškeré požadované dokumenty (originál nebo kopie)
-
Veškerou korespondenci týkající se úvěru
-
Záznamy o jakémkoliv dodatečném (i ústním) jednání
(Zdroj: vlastní) 4.3.6 Správa úvěrů
Banky provádějí kontroly úvěrů jedenkrát měsíčně. V případě, že zjistí, že na účet nepřišla splátka úvěru, přistoupí k upomínání. Banky vedou seznam nedoplatků, který se vyhotovuje měsíčně a podle něj zasílá upomínky všem dlužníkům. Dlužník obdrží od banky poštovní poukázku na dlužnou částku. V upomínce je uveden termín, do kterého musí být 65
dlužná částka uhrazena. Pokud dlužník nezaplatí dlužnou částku v termínu, zasílá již banka žalobní upomínku, dlužník je upozorněn, že banka předává záležitost k soudnímu vymáhání. Současně se žalobou, je klientovi zaslán ještě před žalobní dopis. Je-li podána soudní žaloba, banka si účtuje úroky z prodlení, sankční úroky – poplatky a navíc soudní cestou žádá o doplacení celé dlužné částky včetně úroků. (Zdroj: vlastní) 4.3.7 Úroková sazba
Pro banku musí být poskytnutí úvěru výnosné, proto stanoví úrokovou sazbu, za kterou bude úvěr klientovi poskytnut. a) Pevná úroková sazba – je po celou dobu splácení úvěru neměnná, je stanovena pevnou roční sazbou v procentech. b) Pohyblivá úroková sazba – vyskytuje se častěji, než pevná. Centrální emisní banka ji stanoví odchylkou od základní sazby. Výše úrokových sazeb závisí především na úvěrové politice Centrální emisní banky. Během splácení úvěru se výše úrokové sazby mění. (Zdroj: vlastní) 4.3.8 Způsoby zajištění úvěrů
Banka zkoumá všechny podstatné okolnosti týkající se žádosti o úvěr – provádí úvěrovou analýzu, při které hodnotí bonitu klienta. Bonita klienta – schopnost klienta dostát svým platebním závazkům a tedy i schopnost přijímat úvěry. a) Ručení třetí osobou – třetí osoba ručí za případné nesplácení úvěru svým platem, musí to být osoba starší osmnácti let, musí mít trvalé bydliště na území České republiky, musí mít pracovní smlouvu a musí být způsobilá právním úkonům. Podle výše úvěru, může banka požadovat více ručitelů. b) Ručení nemovitým majetkem – obytné prostory, průmyslové budovy, stavby, pozemky, rybníky. Při zajištění úvěru nemovitostí, požaduje banka od klienta výpis z katastru nemovitosti, doklad o vlastnictví nemovitosti, kupní smlouvu, doklad o dědictví, v případě 66
spoluvlastnictví banka požaduje souhlas ostatních spoluvlastníků, dále soudní odhad, doklad o pojištění nemovitosti ve prospěch banky. Banka sepíše s klientem zástavní smlouvu, která bude zaregistrována u katastrálního úřadu. c) Ručení movitým majetkem – cenné papíry, zlato, drahokamy apod. Banka požaduje odhad provedený znalcem. S klientem sepisuje smlouvu o zřízení zástavního práva (zástavní smlouva). d) Ručení jinou bankou – je to nejkvalitnější druh úvěru. Jiná banka se zavazuje, že nesplacený úvěr uhradí ve sjednané výši a ve sjednaném termínu. Sepisuje se smlouva o poskytnutí bankovní záruky. Některé banky se přímo specializují na určitý druh záruk (Českomoravská záruční a rozvojová banka). e) Zajištění úvěru postoupením pohledávek – toto zajištění se týká podnikatelů průmyslových a zemědělských podniků. Postoupením pohledávky postupuje původní věřitel (postupitel) pohledávku třetí osobě – novému věřiteli, toto může být uskutečněno bez souhlasu dlužníka. Dlužníka musí postupitel neprodleně informovat. f) Vinkulace vkladů – omezení dispozičního práva. Banka sama rozhodne, jakým způsobem pozastaví disponování s prostředky u peněžního ústavu (vklady na vkladní knížce, termínovaný účet, spořicí účet, atd.). (Zdroj: vlastní) Doporučené vyučovací metody: -
Výklad
-
Rozhovor
-
Instruktáž
-
Cvičení
-
Simulační metody
-
Problémové metody
67
Při výuce tematického celku Úvěry použije vyučující nejdříve metodu výkladu. Žákům objasní problematiku úvěrů – druhy úvěrů, úrokové sazby, zajištění úvěru atd. Dále metodu rozhovoru, aby zjistil, zda žáci kapitole porozuměli a jejich dosavadní znalosti úvěrů. Poté přijde na řadu metoda instruktáže. Pedagog žákům rozdá tiskopisy Žádost o úvěr a nejdříve jim předvede správné vyplnění tiskopisu. Poté budou žáci sami tiskopis vyplňovat. Bezchybně vyplněný tiskopis si žáci uschovají. Když žáci kapitolu Úvěry ovládají teoreticky, přejdou s učitelem do fiktivní banky, kde pedagog využije metodu instruktáže, cvičení, simulační metody, a na závěr problémové metody. Instruktáž – předvádí žákům jednání o úvěru s klientem, jak nakládat dále s žádostí o úvěr, co vše pracovník banky kontroluje, jak pracuje s bankovním programem. Všechny úkony předvádí pomalu, komentuje je a odpovídá na dotazy žáků. Poté si každý žák roli pracovníka banky a vyřízení úvěru vyzkouší sám. Cvičení – po provedené instruktáži následuje cvičení, kdy žáci napodobují činnosti, které učitel při instruktáži vysvětloval a předváděl. Po osvojení potřebných dovedností přijdou na řadu metody simulační. Simulační metody – následují po cvičení, když žáci pochopili praktickou část kapitoly Úvěry. Polovina žáků si „hraje“ na klienty, kteří si přišli do banky vyřídit některý druh úvěru, druhá polovina žáků jsou bankovní pracovníci, kteří požadavky klientů vyřizují. Po celou dobu simulace, pedagog žáky kontroluje, opravuje a pomáhá s nastalými problémy. Problémové metody – mohou se zařadit ve chvíli, kdy již všichni žáci nebo alespoň většina žáků problematiku úvěrů zvládá samostatně. Patří sem například problémový klient, špatně vyplněná žádost, apod.
68
Hodnocení výsledků vzdělávání Zkoušení má dvě části a to část teoretickou a praktickou, která se bude realizovat ve fiktivní bance. V každé části bude, pro zopakování, právě jedna otázka z tematického celku Zakládání, vedení a disponování s účty u peněžních ústavů a jedna otázka z celku Bankovní produkty. Ověření výsledků vzdělávání tematického celku.
Test se skládá z deseti otevřených otázek: 1. Základní principy poskytnutí úvěru bankami? 2. Vyjmenuj druhy úrokové sazby. 3. Vyjmenuj druhy úvěrů podle doby splatnosti. 4. Co je to eskontní úvěr? 5. Vysvětli pojem úvěr spláceny konstantními anuitami. 6. Co předchází podepsání úvěrové smlouvy? 7. Vyjmenuj části úvěrového procesu. 8. Jak lze zajistit úvěr? 9. Které banky zakládají účty pro více osob? 10. Kdo vydával první platební karty?
69
Řešení: 1. Návratnost a výnosnost úvěru 2. Pevná a pohyblivá úroková sazba. 3. Krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé úvěry. 4. Banka od zákazníka odkoupí krátkodobé cenné papíry, před dnem jejich splatnosti. 5. Splácení probíhá v pravidelných splátkách, které jsou po celou dobu splácení ve stejné výši. 6. Podepsání úvěrové smlouvy předchází ústní jednání o úvěru. 7. Úvodní schůzka se zákazníkem, úvěrová analýza, uzavření úvěrové smlouvy, kontrola a dodržování úvěrových podmínek smlouvy. 8. Ručení třetí osobou, nemovitým majetkem, movitým majetkem, jinou bankou, zajištění postoupením pohledávek, vinkulace vkladů. 9. Citibank, UniCredit Bank, mBank 10. První platební karty vydávala americká telefonní a telegrafní společnost Western Union Telegraph Company.
Praktická část ověření výsledků vzdělávání se skládá z pěti praktických úkolů, dva z nich jsou opakováním předchozích tematických celků: 1. Jednání o úvěru 2. Žádost o poskytnutí úvěru 3. Úvěrová smlouva 4. Zrušení běžného účtu 5. Založení spořicího účtu
70
Řešení: 1. Jednání o úvěru Žák, jako bankovní pracovník vede jednání s žadatelem o úvěr. Dozví se od klienta o jaký úvěr má zájem, v jaké výši. Vyžádá od klienta průkaz totožnosti a na jeho běžném účtu zkontroluje pravidelné příchozí platby. U žadatelova zaměstnavatele zjistí, zda tam opravdu pracuje. A to tak, že klient přinese potvrzení ze zaměstnání o příjmech nebo tuto skutečnost pracovník ověří telefonicky.
(Zdroj: vlastní)
71
2. Žádost o poskytnutí úvěru Po ústním projednání žák vyplní s klientem tiskopis Žádost o poskytnutí úvěru. A toto zadá správně do bankovního programu. Žádost klient i pracovník podepíší a připojí razítko banky.
(Zdroj: vlastní)
72
3. Úvěrová smlouva Žák od klienta vyžádá průkaz totožnosti a sepíše úvěrovou smlouvu. Vše zadá do bankovního programu. Úvěrovou smlouvu podepíše klient a pracovník, který přidá razítko banky. Smlouva se vystavuje ve dvou stejnopisech, kdy jeden dostane klient a druhý pracovník založí.
(Zdroj: Česká spořitelna)
73
4. Zrušení běžného účtu Žák si od klienta vyžádá průkaz totožnosti a vyplní tiskopis „Výpověď smlouvy“. Klient výpověď podepíše, pracovník taktéž a připojí razítko banky. Kopii dostane klient a originál pracovník založí. Vybere od klienta poplatek za zrušení účtu dle sazebníku banky. Zkontroluje zůstatek na účtu, pokud je záporný, musí klient rozdíl doplatit, pokud má klient na účtu peněžní prostředky, vyplatí je pracovník klientovi hotově nebo ho převede na jiný účet, na žádost klienta.
(Zdroj: Česká spořitelna)
74
5. Založení spořicího účtu Spořicí účet se zakládá k již fungujícímu běžnému účtu. Žák, jako pracovník banky s klientem probere podmínky spořicího účtu (jakou částku bude klient měsíčně posílat, k jakému datu, jak se ke svým penězům dostane, jaké jsou poplatky za vedení či vybírání ze spořicího účtu). Vyžádá si od klienta průkaz totožnosti a v bankovním programu tento účet založí, vyplní smlouvu o spořicím účtu, klient ji podepíše, pracovník také a připojí razítko banky. Originál založí a kopii dá klientovi.
(Zdroj: Česká spořitelna, pobočka Brno, Křídlovická)
Hodnocení: Kritéria pro hodnocení žáků v teoretické i praktické části se neliší od kritérií hodnocení žáků v prvním a druhém tematickém celku. 75
Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo vytvořit výukovou pomůcku pro předmět Praktické vyučování oboru Ekonomika a podnikání v bankovnictví a pojišťovnictví. Tento text by měl pomoci učitel Praktického vyučování, zejména začínajícímu, při výuce, při výběru metod, jak v částech teoretických, tak praktických. Záleží samozřejmě na každém pedagogovi, jak tuto výukovou pomůcku využije, každý učitel si ji svým vlastním kreativním způsobem upraví. Každý, do zpracování přípravy na výuku tohoto předmětu, vloží svůj pedagogický takt a um. Jednotlivé tematické celky, kromě vyučovacích metod obsahují také hodnocení výsledků vzdělávání, kde jsou vytvořeny testy, jejich řešení a hodnocení. I toto může pedagog použít při vytváření vlastního zkoušení. Dále bakalářská práce přináší ucelený text, části učiva oboru Ekonomika a podnikání v bankovnictví a pojišťovnictví, což bylo také cílem. Práce by měla sloužit také žákům daného oboru. Její teoretické části mohou použít, jako učební text k přípravě na zkoušení. Bakalářská práce obsahuje Rámcové a Školní vzdělávací programy. Školní vzdělávací program předmětu Praktické vyučování oboru Ekonomika a podnikání v bankovnictví a pojišťovnictví školy Čichnova. Návrh úpravy učební osnovy a mnou vytvořený Školní vzdělávací program. Dále obsahuje jednotlivé tematické celky druhého ročníku, první pololetí. Každý tematický celek je popsán a obsahuje doporučené vyučovací metody a hodnocení výsledků vzdělávání.
76
Použitá literatura DRAHOVZAL, Jan; KOHOUTEK, Rudolf; KILIÁN, Oldřich. Didaktika odborných předmětů. Brno: Paido, 1997, 156 s. ISBN 80-85931-35-4. PECINA, Pavel. Didaktika odborných předmětů – výuková opora. Brno: Masarykova univerzita, 2012, 200 s. POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví. Praha: C. H. Beck, 2006, 716 s. ISBN 80-7179-462-7. PRŮCHA, Jan; MAREŠ, Jiří; WALTEROVÁ, Eliška. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 1998, 328 s. ISBN 80-7178-252-1. STEJSKALOVÁ, Pavla. Didaktika praktického vyučování obchodu a služeb. Brno: Masarykova univerzita, 2013, 120 s. ISBN 978-80-210-6456-0.
Internetové zdroje Rámcové vzdělávací programy [online]. (cit. 18. 1. 2015) Dostupné na http://www.msmt.cz/vzdelavani/stredni-vzdelavani/ramcove-vzdelavaci-programy-zaslani-dovnejsiho-pripominkoveho-rizeni?highlightWords=rámcové+vzdělávací+programy Druhy účtů [online]. (cit. 19. 1. 2015) Dostupné na http://www.banky.cz/zalozeni-osobnihobankovniho-uctu Bankovní tiskopisy [online]. (cit. 19. 1. 2015) Dostupné na http://www.csob.cz/cz/Csob/Formulare-a-kalkulacky/Stranky/Formulare.aspx Embosovaná karta [online]. (cit. 16. 3. 2015) Dostupné na http://www.cestovani-pousa.cz/pages-cz/platebni-karta-kreditni-usa-ameriky.html Karta s magnetickým proužkem [online]. (cit. 16. 3. 2015) Dostupné na http://pandatron.cz/?535&karty_s_magnetickym_pruhem Čipová karta [online]. (cit. 16. 3. 2015) Dostupné na - http://www.daficard.cz/druhy-plastkaret/ Spořicí vklady [online]. (cit. 24. 1. 2015) Dostupné na - http://www.penize.cz/15916-sporicia-terminove-vklady Co je to kontokorent? [online]. (cit. 4. 2. 2015) Dostupné na http://www.banky.cz/jakporozumet-kontokorentu-povolenemu-debetu Žádost o vydání šekové knížky [online]. (cit. 19. 3. 2015) Dostupné na http://www.gbhbank.com/documents/cz/gbh_014.pdf Žádost o kotnokorent [online]. (cit. 19. 3. 2015) Dostupné na http://www.fio.cz/docs/cz/KTK_zadost_FO.pdf 77
Druhy úvěrů [online]. (cit. 5. 3. 2015) Dostupné na http://www.finance.cz/uvery-apujcky/hotovostni-pujcky/abeceda-hotovostnich-uveru/druhy-uveru/) Způsoby splácení úvěrů [online]. (cit. 5. 3. 2015) Dostupné na http://www.ceed.cz/bankovnictvi/745zpusoby_splaceni_uveru.htm
Další použité zdroje Střední škola informatiky a spojů, Brno, Čichnova 23 – Školní vzdělávací program Česká spořitelna, pobočka Kuřim, Legionářská 1265 – tiskopisy – Smlouva o osobním účtu, Příkaz k úhradě, Žádost o vydání karty, Hromadný příkaz k úhradě, Smlouva o úvěru Česká spořitelna, pobočka Brno, Křídlovická 890/2 – tiskopis – Smlouva o účtu Spoření
78
