Využívání internetu ve vztahu k veřejné správě S rozvojem informačních technologií roste i jejich využívání veřejnou správou. Čeští občané i podniky mohou komunikovat se státní správou i místními samosprávami pomocí elektronické pošty, mohou si pročítat jejich webové stránky, kde mohou nacházet potřebné formuláře, stahovat je, nebo je přímo vyplňovat a elektronicky odesílat. Nedílnou součást styku s veřejnou správou představují také datové schránky. Ty mají všechny podniky a některé podnikající fyzické osoby zřízeny ze zákona. Ostatní fyzické osoby si mohou o jejich zřízení zažádat. Elektronická podání daňových přiznání se pak týkají především podniků. Data o využívání internetu ve vztahu k veřejné správě pocházejí ze tří zdrojů. V prvních dvou případech se jedná o výběrová šetření s roční periodicitou. Z výsledků Výběrového šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci1 (VŠIT) jsou přebírány výsledky o jednotlivcích využívajících ICT ve vztahu k veřejné správě. V rámci Šetření o využívání informačních a komunikačních technologií v podnikatelském sektoru2 (ICT 5-01) odpovídají podniky mimo jiné na otázku, jakým způsobem komunikují s veřejnou správou. Posledním, nicméně velice cenným informačním zdrojem, je databáze Eurostatu, která shromažďuje hodnoty ukazatelů zabývajících se využíváním ICT ve vztahu k veřejné správě ze všech států Evropské unie. Data získaná z databáze umožňují porovnat, jak si na tom čeští občané a podniky stojí v porovnání s obyvateli a podniky z jiných evropských zemí.
JEDNOTLIVCI Hlavním ukazatelem, který se sleduje u jednotlivců ve vztahu k veřejné zprávě, je Využívání internetu ve vztahu k veřejné správě. Jedná se o souhrnný ukazatel, který vznikl sloučením několika dílčích indikátorů. V rámci šetření3 byli jednotlivci dotazováni na několik tématických otázek: zda-li v posledních 12 měsících (i.) prohlíželi webové stránky úřadů, (ii.) komunikovali s úřady pomocí elektronické pošty, (iii.) stahovali formuláře ze stránek úřadů nebo (iv.) je vyplňovali a odesílali on-line. Vykonal-li jednotlivec alespoň jednu z dotazovaných aktivit, byl zařazen do výpočtu souhrnného indikátoru Využívání internetu ve vztahu k veřejné správě. Výsledný ukazatel je, stejně jako všechny čtyři dílčí indikátory, k dispozici v členění podle pohlaví, ekonomické aktivity, věkových a vzdělanostních skupin. Graf č. 1 zobrazuje souhrnný ukazatel Využívání internetu ve vztahu k veřejné správě. Na grafu č. 2 můžeme vidět hodnoty pro Komunikaci s veřejnou správou prostřednictvím elektronické pošty a Vyhledávání informací na stránkách úřadů. Graf č. 3 ukazuje, kolik procent jednotlivců daných kategorií stahovalo formuláře ze stránek úřadu a kolik jich vyplňovalo a odesílalo formuláře on-line. Dle výsledků šetření4 se muži a ženy ve využívání internetu ve vztahu k veřejné správě příliš neliší. O něco více používají internet za daným účelem muži. V roce 2014 jich vykonávalo alespoň jednu aktivitu spojenou s ICT a veřejnou správou 36 %, z řad žen to bylo 34 %. U dílčích ukazatelů jsou rozdíly mezi muži a ženami srovnatelné, např. informace si na webových stránkách úřadů vyhledávalo 34 % mužů a 32 % žen, formuláře si ze stránek úřadů stahovalo 16 % mužů a 14 % žen.
1
https://www.czso.cz/csu/czso/domacnosti_a_jednotlivci https://www.czso.cz/csu/czso/podnikatelsky_sektor 3 Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci 4 Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci 2
Na rozdíl od malých rozdílů mezi muži a ženami se využívání ICT ve vztahu k veřejné správě v rámci různých věkových skupin liší významně. Oproti jiným ukazatelům5 z oblasti ICT využívají jedinci z nejmladší věkové kategorie (16-24 let) internet ke komunikaci s veřejnou správou poměrně málo. Pouhých 31 % osob ze skupiny 16 a 24 let zakroužkovalo alespoň jednu z výše uvedených aktivit. Ve starší věkové skupině mezi 25 a 54 lety to bylo o něco více - 48 % dotázaných. U nejstarších věkových skupin nepřekvapí jejich nízké zapojení do aktivit spojených s využíváním výpočetních a komunikačních technologií. Z věkové skupiny 55-64 let použilo internet ve vztahu k veřejné správě 28 % občanů. U osob starších 65 let to bylo pouhých 11 %. Navazující grafická znázornění (grafy č. 2 a 3) zachycují dílčí indikátory týkající se využívání internetu ve vztahu k veřejné správě. Rozložení odpovědí napříč jednotlivými věkovými skupinami je relativně stejné jako u složeného indikátoru Využívání internetu ve vztahu k veřejné správě. Lidé v nejmladší věkové kategorii používají internet k výše zmíněnému účelu méně než lidé v kategorii 25-54 let. V nejstarších věkových kategoriích pak podíl jednotlivců vyhledávajících informace na stránkách úřadů, využívajících elektronické pošty pro komunikaci s veřejnou správou i stahování a on-line vyplňování formulářů klesá. Jednotlivci ve věkové kategorii 55-64 let se v těchto aktivitách přibližují nejmladší věkové kategorii. Ze skupiny osob starých 65 a více let jsou hodnoty ukazatelů opět nejnižší. Například prostřednictvím elektronické pošty komunikuje s úřady 5 % jedinců z dané skupiny, on-line vyplňují formuláře na stránkách úřadů 3 % jedinců starších 65 let. Výsledky popisující využívání ICT ve vztahu k veřejné správě napříč vzdělanostními skupinami jsou v souladu s očekáváními. Podíl osob využívajících ICT ve vztahu k veřejné správě roste společně se zvyšujícím se stupněm dosaženého vzdělání. Zatímco mezi osobami s terciárním vzděláním komunikovalo v roce 2014 s institucemi veřejné správy 68 % občanů, mezi lidmi se středoškolským vzděláním (s maturitou) 44 % občanů a mezi vyučenými (bez maturity) 21 % občanů, mezi osobami se základním vzděláním tak činilo pouhých 8 % dotázaných. Procentuelně můžeme pozorovat největší rozdíl mezi jednotlivci se základním vzděláním a vysokoškoláky u on-line vyplňování formulářů. V roce 2014 uvedlo 25 % vysokoškoláků, že vyplnilo on-line alespoň jeden formulář. Z řad lidí se základním vzděláním to bylo pouhé jedno procento. Kromě rozdílů mezi muži a ženami a v rámci věkových a vzdělanostních skupin existují také rozdíly ve využívání internetu ve vztahu k veřejné správě mezi skupinami obyvatel s různou ekonomickou aktivitou (viz graf č. 4). V realizovaném šetření6 byly sledovány matky na mateřské dovolené, zaměstnaní, nezaměstnaní, studenti a starobní důchodci. Největší zájem o vyhledávání informací na webových stránkách úřadů byl ze strany žen na mateřské dovolené (48 %). Formuláře pak nejvíce stahovali nebo vyplňovali on-line zaměstnaní (22 a 15 %). Menší zájem o elektronickou komunikaci s institucemi veřejné správy byl ze strany nezaměstnaných, studentů a starobních důchodců (viz graf č. 4). Navazující grafická znázornění (grafy č. 5 a 6) poskytují informace o mezinárodním srovnání pro všechny čtyři dílčí indikátory. Nutno uvést, že jsou srovnávány podíly jedinců, kteří použili internet v posledních 12 měsících, což je rozdíl oproti ukazatelům uvedeným výše, které se vztahují ke všem jedincům v dané socio-demografické skupině. Proto jsou hodnoty pro stejné ukazatele v mezinárodním srovnání vyšší.
5
Např. používání počítače, internetu, notebooku, tabletu, účast v sociálních sítích, telefonování přes internet, blogování. 6 Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci
V České republice využívá internet ve vztahu k veřejné správě 46 %7 jednotlivců. Srovnámeli danou hodnotu s ostatními státy EU, zjistíme, že není nijak vysoká. Průměr Evropské unie byl v roce 2014 59 %. Česká republika se tím řadí na 23. místo z 28. Nejvíce prostřednictvím internetu komunikují s veřejnou správou obyvatelé zemí severní Evropy, v nichž se podíl osob komunikujících s institucemi veřejné správy pohyboval v intervalu mezi 85 až 88 %. Ani další online služby nabízené institucemi veřejné správy nejsou mezi občany České republiky příliš využívané. Stahování a on-line vyplňování formulářů na stránkách úřadů bylo ve srovnání s ostatními evropskými státy využíváno ještě méně než elektronická komunikace. V roce 2014 stáhlo formulář z internetových stránek veřejných institucí 20 % dotazovaných osob, on-line odeslání formuláře využilo 14 %. Jak je patrné z grafu č. 6, Česká republika se s dosaženými hodnotami řadí na předposlední místo mezi členskými zeměmi EU, tzn. až za pobaltské státy, Polsko a Bulharsko.
PODNIKY Mezi podniky byly v rámci pravidelného Šetření o využívání ICT v podnikovém sektoru zjišťovány stejné ukazatele týkající se jejich komunikace s veřejnou správou jako mezi jednotlivci. Čtyři dílčí indikátory zjišťují stav a míru komunikace s veřejnou správou prostřednictvím e-mailu, vyhledávání informací na stránkách úřadů a stahování či on-line vyplňování formulářů. Uskutečnily-li podniky alespoň jednu z těchto aktivit, pak byl zařazeny do výpočtu souhrnného ukazatele Využívání internetu ve vztahu k veřejné správě. Vedle těchto indikátorů bylo v podnikatelském sektoru rovněž sledováno využívání datových schránek, úplná elektronická podání nebo použití internetu při veřejných výběrových řízeních. Všechny ukazatele jsou kategorizovány pro tři velikosti podniků – malé podniky (s 10 - 49 zaměstnanci), střední podniky (s 50 - 249 zaměstnanci) a velké podniky (s více než 250 zaměstnanci). Do grafu č. 7 byl zanesen souhrnný ukazatel Využívání internetu ve vztahu k veřejné správě a dílčí ukazatele sledující komunikaci podniků s veřejnou správou prostřednictvím e-mailu a vyhledávání informací na webových stránkách institucí veřejné správy. Dále jsou zde zobrazeny ukazatelé týkající se veřejných výběrových řízení. V grafu č. 8 lze vidět stahování a on-line vyplňování formulářů ze strany podniků. Rovněž je zde zachycen souhrnný ukazatel za elektronická podání. Údaje za elektronická podání pro jednotlivé orgány jsou pak zobrazeny v grafu č. 9. Graf č. 10 ukazuje, jak podniky komunikují s orgány veřejné správy pomocí datových schránek. Grafy č. 11 a 12 jsou pak věnovány mezinárodnímu srovnání ukazatelů Komunikace s úřady prostřednictvím internetu, Vyhledávání informací na stránkách úřadu, Stahování formulářů a Vyplňování formulářů on-line. Na rozdíl od českých občanů, kteří využívají internet ve vztahu k veřejné správě poměrně málo, využívají podniky sídlící na území České republiky internet k danému účelu téměř všechny (v roce 2013 šlo o 96 % z nich). Informace na webových stránkách úřadů vyhledávalo 94 % podniků. Stejné množství (94 %) s nimi vedlo e-mailovou komunikaci. Formuláře ze stránek úřadů stahovalo 92 % českých podniků. On-line vyplnilo a odeslalo formulář v roce 2013 86 % českých podniků. Úplného elektronického podání jich využilo 79 % (grafy č. 7 a 8). Nižší procentuelní hodnoty vycházejí u ukazatelů zjišťujících podání přihlášek do systému elektronických veřejných výběrových řízení (22 %) a přístup do dokumentace výběrového řízení (25 %), viz grafy č. 7 a 8. Nižší podíly jsou v těchto případech způsobeny mimo jiné tím, že ne všechny podniky prodávají zboží nebo služby orgánům veřejné správy. Vyšší vypovídací hodnotu by tedy pravděpodobně měl ukazatel vztažený pouze k počtu podniků, jež prodávají zboží a služby institucím veřejné správy. 7
% jednotlivců, kteří použili internet ke komunikaci s veřejnou správou alespoň jednou v posledních 12 měsících
Od roku 2003 mohou české podniky podávat přiznání úřadům elektronickou formou. V roce 2013 této možnosti využilo 79 % podniků (viz graf č. 8). Následující grafické znázornění (graf č. 9) pak zobrazuje informace o podílech elektronicky podaných přiznání podle typu řešené agendy. Podniky mohou podávat elektronická přiznání především Finanční správě, České správě sociálního zabezpečení, Celní správě ČR a zdravotním pojišťovnám. V roce 2013 české podniky nejvíce využily možnosti elektronického podání pro Českou správu sociálního zabezpečení (85 % podniků). Druhým nejčastějším elektronickým podáním bylo podání přiznání k DPH, které využilo 77 % podniků. V listopadu 2009 byl na základě zákona 300/2008 Sb. o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů a několika vyhlášek spuštěn Informační systém datových schránek. Datové schránky usnadňují komunikaci s veřejnou správou. Umožňují zasílání dokumentů a zpráv v elektronické formě nejrůznějším úřadům. Organizace veřejné správy mohou v opačném směru zasílat elektronické zprávy subjektům, které jsou vlastníky datových schránek. Datové schránky, jakožto nástroj formální komunikace, jsou za tímto účelem lépe zabezpečeny než klasický email a obdržení zpráv je pro subjekty právně zavazující. Všechny právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku (tedy podniky) mají datovou schránku zřízenou ze zákona. Stále ovšem mohou zasílat dokumenty veřejné správě i v listinné podobě. Graf č. 10 ukazuje, jaké procento podniků různých velikostí využilo pro zasílání dokumentů orgánům veřejné správy svou datovou schránku. V roce 2013 to bylo 71 % podniků. U všech výše zmíněných ukazatelů zároveň platí, že malé podniky (s 1 až 49 zaměstnanci) využívaly elektronické služby ve vztahu k veřejné správě nejméně, střední podniky (50-249 zaměstnanců) využívaly internet k těmto účelům více než malé podniky a nejvíce využívaly internet ve vztahu k veřejné správě velké podniky (s 250 a více zaměstnanci). Na grafech č. 11 a 12 jsou zobrazena mezinárodní srovnání ukazatelů Komunikace s úřady prostřednictvím internetu, Vyhledávání informací na stránkách úřadů, Stahování formulářů a Vyplňování formulářů on-line. Ukazatele jsou vypočítány jako podíly všech podniků s více než 10 zaměstnanci kromě podniků finančního sektoru. České podniky si na rozdíl od českých domácností vedou v mezinárodním srovnání relativně dobře. Ve vyplňování formulářů on-line na stránkách úřadů se s 81 % nachází přibližně uprostřed žebříčku zemí EU. Stejná hodnota byla dosažena ve Slovinsku, Chorvatsku, Maďarsku a Řecku. V elektronické komunikaci s úřady české podniky s 94 % figurují na 8. místě, ve stahování formulářů ze stránek veřejné správy s 90 % na 5. místě a ve vyhledávání informací na stránkách orgánů veřejné správy s 92 % na 3. místě hned za Finskem a Švédskem (viz grafy č. 11 a12).
49%
47%
11%
8%
11%
21%
28%
30%
39%
44%
45%
47%
31%
34%
36%
35%
51%
68%
Graf 1: Jednotlivci používající internet ve vztahu k veřejné správě, 2014
% z celkového počtu jednotlivců v dané socio-demografické skupině Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci, 2014 Graf 2: Jednotlivci používající internet ve vztahu k veřejné správě podle účelu použití; 2014 komunikace s veřejnou správou prostřednictvím elektronické pošty
% z celkového počtu jednotlivců v dané socio-demografické skupině Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci, 2014
22%
7% 20%
3%
8%
5% 11%
26%
41%
42%
43%
44% 21%
27%
24% 13%
12%
27%
32% 16%
18%
17%
33%
34%
48%
65%
vyhledávání informací na www stránkách úřadů
14%
4% 6%
2%
1%
4% 3%
7%
12%
20%
21% 15%
20% 14%
15%
12% 9%
14% 10%
16% 11%
15% 10%
25%
on-line vyplnění formulářů na www stránkách úřadu
24%
stáhnutí formuláře z www stránek úřadu
38%
Graf 3: Jednotlivci používající internet ve vztahu k veřejné správě podle účelu použití; 2014
% z celkového počtu jednotlivců v dané socio-demografické skupině Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci, 2014
Graf 4: Jednotlivci používající internet ve vztahu k veřejné správě podle ekonomické aktivity a účelu použití, 2014 ženy na RD
zaměstnaní
nezaměstnaní
starobní důchodci
studenti
49% 47%
používání internetu ve vztahu k veřejné správě
39% 30% 11% 48% 44%
vyhledávání informací na www stránkách úřadů
38% 27% 11% 21% 24%
komunikace s veřejnou správou prostřednictvím elektronické pošty
17% 11% 4% 21% 22%
stáhnutí formuláře z www stránek úřadu
11% 12% 4%
on-line vyplnění formulářů na www stránkách úřadu
14% 15% 8% 9% 2%
% z celkového počtu jednotlivců v dané socio-demografické skupině Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci, 2014
Island
% jednotlivců, kteří použili internet v posledních 12 měsících Zdroj: Eurostat, 2015
31%
Maďarsko
33%
Rumunsko
6% 8%
14%
25%
Česká republika
24%
21%
Polsko
Lotyšsko
13%
26%
18%
Itálie
Bulharsko
23% 20%
37% 34%
28%
24%
37% 37% 36%
29%
18%
38%
42% 40%
33%
Chorvatsko
38%
Řecko
42%
37%
43%
Estonsko
Belgie
20%
33%
44%
41%
55%
Stažení formuláře
Velká Británie
Slovensko
Portugalsko
EU28
18%
28%
Kypr
47% 44% 42%
57%
51% 47%
63% 61% 56% 52%
65% 65%
66%
62%
Rumunsko
Bulharsko 16%
17%
35%
36%
70% 69%
63% 62%
59%
59%
59%
54% 46%
70% 70%
63%
57%
78% 72%
64%
86% 86% 85%
74%
63%
56% 46% 39%
51%
55%
44%
33%
31%
Itálie
58%
56% 51% 43%
36% 30%
Polsko
Chorvatsko
Česká republika
Malta
Velká Británie
Litva
EU28
Kypr
Estonsko
59%
57% Německo
54%
Irsko
62%
Maďarsko Portugalsko
60%
88% 87%
80%
71%
60%
69%
59%
51%
46%
70%
70%
65%
56%
Španělsko
Belgie
Slovensko
Lotyšsko
Řecko
Lucembursko
Rakousko
Slovinsko
Francie
Švýcarsko
Nizozemí
78%
81%
Norsko
80%
Island
84%
Finsko
84%
Dánsko Švédsko
Komunikace s úřady prostřednictvím internetu
Německo
27%
Malta
43%
37%
Litva
56%
69%
54%
61%
58%
52%
Španělsko
68% 60%
48%
36%
29%
37%
Rakousko
Francie
Irsko
Dánsko
Slovinsko
Švýcarsko
Švédsko
Nizozemí
Lucembursko
Norsko
Finsko
Graf 5: Jednotlivci používající internet ve vztahu k veřejné správě podle účelu použití, 2014
Vyhledávání informací na webových stránkách úřadu
% jednotlivců, kteří použili internet v posledních 12 měsících Zdroj: Eurostat, 2015
Graf 6: Jednotlivci používající internet ve vztahu k veřejné správě podle účelu použití, 2014
Vyplnění formuláře on-line
Graf 7: Podniky používající internet ve vztahu k veřejné správě, 2013
25%
33%
31%
24%
22%
30%
28%
20% Ve vztahu k veřejné správě
celkem
94%
velké (250 +)
99%
93%
98%
střední (50-249)
94%
99%
98%
93%
96%
100%
96%
99%
malé (10-49)
K získávání informací z K podání přihlášek do pro přístup do webových stránek systému el. veřejných tenderové dokumentace veřejné správy výběrových řízení výběrového řízení
Ke komunikaci s veřejnou správou prostřednictrvím elektronické pošty
% podniků v dané velikostní skupině Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání informačních a komunikačních technologií v podnikatelském sektoru, 2014
Graf 8: Podniky používající internet ve vztahu k veřejné správě podle účelu použití, 2013
stahování formulářů
on-line vyplnění a odeslání formulářů
79%
95%
90%
celkem
75%
86%
velké (250+)
97%
94%
střední (50-249)
83%
92%
99%
97%
91%
malé (10-49)
úplné elektronické podání
% podniků v dané velikostní skupině Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání informačních a komunikačních technologií v podnikatelském sektoru, 2014
Graf 9: Podniky používající internet k úplnému elektronickému podání podle typu řešené agendy, 2013 celkem
50%
17%
46%
42%
71%
64%
65% 55% 38%
48% 12%
33%
47%
53%
65%
33%
30%
velké (250+)
85%
střední (50-249)
72%
77%
50%
43%
62%
76%
malé (10-49)
přiznání k dani z příjmů právnických osob
přiznání k dani z přidané hodnoty
služby České správy sociálního zabezpečení
celní řízení
služby zdravotních jiné úplné pojišťoven elektronické podání
% podniků v dané velikostní skupině Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání informačních a komunikačních technologií v podnikatelském sektoru, 2014
Graf 10: Podniky používající datové schránky pro zasílání dokumentů organizacím veřejné správy, 2013
celkem
71%
velké (250+)
92%
střední (50-249)
malé (10-49)
88%
67%
% podniků v dané velikostní skupině Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání informačních a komunikačních technologií v podnikatelském sektoru, 2014
Francie
85% 81%
Nizozemí
Maďarsko
% podniků s 10 a více zaměstnanci (není zahrnut finanční sektor) Zdroj: Eurostat, 2015 87%
81%
52%
Rumunsko
Řecko
61% 56%
Německo
Makedonie
61%
74%
Španělsko
Belgie
58%
74%
EU28
Itálie
79%
Lotyšsko
Bulharsko
88%
86%
Polsko
Velká Británie 58%
85%
Portugalsko
Malta
80%
57%
64%
66%
72%
72%
73%
77%
77%
79%
79%
80%
81%
81%
81%
82%
82%
83%
84%
84%
84%
85%
86%
86%
88%
89%
90%
91%
92%
92%
Stahování formulářů
Estonsko
47%
81%
99% 93%
Rumunsko
Makedonie
Španělsko
Německo
Bulharsko
Maďarsko
Řecko
Kypr
Itálie
Malta
49%
57%
60%
74%
73%
91%
92%
92%
92%
93%
93%
93%
94%
94%
95%
95%
95%
95%
96%
97%
85%
88%
88%
89%
90%
90%
90%
84%
82%
83%
83%
84%
77% 65%
84%
77%
84%
78%
84%
77% 75%
EU28
74%
83%
78%
85%
77%
Belgie
Nizozemí
Lucembursko
Polsko
Velká Británie
Portugalsko
81%
85%
Rakousko
85%
Lotyšsko
78%
88%
92%
79%
93%
81%
91%
79%
Slovensko
Chorvatsko
Slovinsko
Česká republika
Norsko
Švédsko
Irsko
Dánsko
Estonsko
99% 97%
85%
95%
Island 89%
93%
Francie
90%
Litva Finsko
Komunikace s úřady prostřednictvím internetu
Kypr
77%
Rakousko
65%
89%
81%
71%
95%
88%
Chorvatsko
Lucembursko
Norsko
Slovinsko
Slovensko
Irsko
Dánsko
81%
87% 87%
Švédsko
Česká republika
89%
Finsko
99% 87%
Litva
Island
Graf 11: Podniky používající internet ve vztahu k veřejné správě podle účelu použití, 2013
Vyhledávání informací na webových stránkách úřadu
% podniků s 10 a více zaměstnanci (není zahrnut finanční sektor) Zdroj: Eurostat, 2015
Graf 12: Podniky používající internet ve vztahu k veřejné správě podle účelu použití, 2013
Vyplňování formulářů on-line
