Využití nástrojů platebního styku v praxi výrobního podniku

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančních obchodů

Využití nástrojů platebního styku v praxi výrobního podniku Bakalářská práce

Autor:

Eva Havranová, DiS. Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Martin Kohel

Červen, 2010

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.

V Hošťce dne 15. 6. 2010

Eva Havranová

Poděkování: Děkuji panu Ing. Martinovi Kohelovi za odbornou pomoc a praktické rady, které přispěly k zlepšení kvality této práce.

Anotace: Cílem této bakalářské práce je představit platební styk jako součást každodenního života. Práce se dělí na tři kapitoly. První kapitola nastiňuje základní charakteristiku platebního styku, členění platebního styku dle hledisek, legislativní úpravu platnou v rámci České republiky a nástroje platebního styku rozdělené na hotovostní a bezhotovostní. Druhá kapitola je zaměřená na konkrétní výrobní podnik. Jedná se o GRAMMER CZ, s. r. o., kde jsou popsány základní údaje o této společnosti, její historie a něco o její výrobní činnosti. Dále nastiňuje platební styk ve společnosti a nástroje platebního styku, které společnost v praxi běžně používá. Třetí kapitola se už konkrétně zabývá postupem a průběhem placení. Zde je popsáno, jak konkrétně firma postupuje a jaké programy využívá k tomu, aby mohla uskutečnit platby prostřednictvím běžného účtu.

Annotation: The main goal of this pursuit is to present system of payment as the part of daily life. The thesis is devided to three chapters. First chapter defines the basic characteristic, classification, legislation valid for Czech republic and instruments of payment system splitted to noncash and cash payment system. The second chapter, which is concentrated to specific production plant GRAMMER CZ, s.r.o. is related to basic data, history and production processes of this company. Definition of payment system and used instruments in GRAMMER CZ, s. r. o. are represented as well. Factual procedures and practical process of payment system in production plant are given in the third parf of the thesis.

Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 7 1

Seznámení s platebním stykem................................................................................... 9 1.1

Členění platebního styku .................................................................................... 10

1.2

Hotovostní platební styk...................................................................................... 12

1.2.1

Ochranné prvky bankovek............................................................................... 13

1.2.2

Nástroje hotovostního platebního styku .......................................................... 14

1.2.3

Omezení hotovostních plateb .......................................................................... 17

1.3

Bezhotovostní platební styk ................................................................................ 17

1.3.1

Mezibankovní platební styk a zúčtování ......................................................... 19

1.3.2

Nástroje bezhotovostního platebního styku..................................................... 20

1.4

Rizika bezhotovostního a hotovostního platebního styku ................................... 33

1.4.1

Rizika hotovostního platebního styku ............................................................. 33

1.4.2

Rizika bezhotovostního platebního styku........................................................ 33

1.5

Elektronické bankovnictví................................................................................... 34

1.5.1 2

Služby elektronického bankovnictví ............................................................... 35

Stručné seznámení s firmou a jejími platebními prostředky ................................ 37 2.1

Historie závodu Tachov....................................................................................... 41

2.2

Výrobky............................................................................................................... 43

2.3

Objednání zboží, přes dodání až k zaúčtování faktury........................................ 45

2.3.1

Výběrové řízení ............................................................................................... 45

2.3.2

Vystavení objednávky ..................................................................................... 45

2.3.3

Obdržení dodávky a zprostředkování úhrady.................................................. 47

2.3.4

Fakturace a prodej výrobků společností .......................................................... 48

2.4

Bezhotovostní platební styk ................................................................................ 48

2.4.1

Běžný účet ....................................................................................................... 48

2.4.2

Měna ve společnosti ........................................................................................ 51

2.4.3

Jak probíhal bezhotovostní platební styk před centralizací účtárny ............... 51

2.4.4

Výhody a nevýhody placení před a po centralizaci účtárny............................ 52

2.5

Hotovostní platební styk...................................................................................... 53

2.5.1

Pokladna .......................................................................................................... 53

2.5.1.1

Vedení pokladny .................................................................................... 54 5

2.5.1.2

Limity ..................................................................................................... 55

2.5.1.3

Hmotná odpovědnost a kontrola pokladny............................................. 55

2.5.1.4

Výběry z pokladny ................................................................................. 56

2.5.1.5

Šeky v hotovosti, cizí měna a soukromé prostředky.............................. 56

2.6 3

Shrnutí údajů o platebním styku ve společnosti .................................................. 57

Postup a průběh placení ve firmě............................................................................. 58 3.1

Vytvoření ostrého platebního návrhu .................................................................. 58

3.2

Realizace úhrady v systému SAP ........................................................................ 60

3.2.1

Příprava pro odeslání plateb ............................................................................ 62

3.2.2

Vytváření platebního souboru ......................................................................... 62

3.3

Zhodnocení stávající situace v oblasti platebního styku ve společnosti.............. 63

Závěr.................................................................................................................................... 64 Seznam použité literatury: ................................................................................................... 66 Seznam použitých zkratek:.................................................................................................. 67 Seznam pojmů: .................................................................................................................... 68 Seznam obrázků................................................................................................................... 69 Seznam tabulek.................................................................................................................... 69 Seznam příloh ...................................................................................................................... 70

6

Úvod Ve společnosti je platební styk každodenní záležitostí. Každý člověk má řadu potřeb, které je zapotřebí uspokojit. V prvopočátku musí být vyrobeny určité výrobky nebo poskytnuty služby, aby vůbec mohly být potřeby uspokojeny. Malí a velcí podnikatelé se snaží vyrábět produkty podle přání zákazníků. Na tyto výrobky však potřebují prostředky nebo-li materiál, který si musí obstarat od dodavatelů. Nyní vynakládá výrobce své peněžní prostředky dodavateli. Když je výrobek hotov, může být určen buď velkoobchodním či maloobchodním prodejnám, nebo rovnou konečnému spotřebiteli. V tomto okamžiku je naopak placeno výrobci od zákazníka. Zde je možné vidět dva pohledy. Jeden ze strany výrobce či poskytovatele služeb a druhý ze strany zákazníka. Co je všechny spojuje? Platební styk. Každý musí neustále za něco platit a vynakládat své peněžní prostředky, aby byl spokojen. Proto lidé denně navštěvují řadu nákupních center, drobné či velké podnikatele, aby tyto potřeby uspokojili a zároveň utratili své úspory nebo-li peněžní prostředky. Platební systém tedy prolíná veškeré procesy, jak výrobní, spotřebitelské ale i bankovní, kde si můžeme své finanční prostředky uložit. Cílem mé práce je poznat problematiku platebního styku v podniku GRAMMER CZ, s r.o. Nejprve obecně popisuji platební styk a jeho nástroji. Dále je už práce zaměřena na konkrétní podnik, kde je úkolem zjistit, jaké platební nástroje výrobní podnik využívá, co musí splnit za předpoklady, aby mohl uskutečnit platby dodavatelům a proč jsou vůbec nastaveny nějaké limity či podmínky omezující vydání platebních prostředků prostřednictvím platebních nástrojů. V první kapitole charakterizuji co je vůbec platební styk, jak se člení a legislativní úpravu platnou v rámci podmínek České republiky. Blíže se zaměřuji na hotovostní a bezhotovostní platební styk. Hotovostní platební styk je tvořen bankovkami a mincemi, které mají ochranné prvky proti padělání. Zde popisuji i nástroje využívané v tomto platebním styku. Bezhotovostní platební styk je dnes často využívaný, a proto se zaměřuji na jeho nástroje, se kterými je možné se setkat v praxi. V poslední části této kapitoly popisuji elektronické bankovnictví, které je dnes u lidí velmi oblíbené a žádoucí. 7

Druhá kapitola je už zaměřena na konkrétní firmu. Jedná se o společnosti GRAMMER CZ, s. r. o. . Tuto společnost charakterizuji z hlediska historie, základních dat a z hlediska produktů, které vyrábí. Dále se zde zaměřuji na tok zboží a služeb od pořízení materiálu až po expedici výrobku. Další částí této kapitoly jsou dva platební nástroje společnosti. Jedná se o bezhotovostní platební styk prostřednictvím běžného účtu, kde porovnávám platby přes tento účet před a po centralizaci finanční účtárny. A druhým platebním nástrojem je pokladna, která patří do hotovostních plateb. Poslední třetí kapitola je zaměřena na postup a průběh placení ve společnosti prostřednictvím bankovního účtu. Tento průběh je vysvětlen od vytvoření platebního návrhu v programu SAP, po jeho schválení, zkontrolování všech údajů až po autorizaci platby.

8

1 Seznámení s platebním stykem Platební styk představuje vztah mezi plátcem a příjemcem, který může probíhat buď přímo mezi nimi a nebo prostřednictvím peněžního ústavu. Peněžními ústavy jsou banky a finanční instituce, které umožňují hotovostní a bezhotovostní finanční přesuny mezi těmito subjekty, tedy fyzickými a právnickými osobami. Platební styk můžeme definovat i jako vzájemné vyrovnání závazků a pohledávek mezi podnikateli.

Základní právní normou platnou v rámci podmínek v ČR pro oblast platebního styku a zúčtování jak tuzemského, tak přeshraničního je Zákon č. 284/2009 Sb. o platebním styku. Tento zákon zapracovává příslušně předpisy Evropských společenství a zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropských společenství (Směrnice Evropského parlamentu a Rady).1 Zákon upravuje 3 okruhy problematiky:
Provádění převodů peněžních prostředků
Vydávání a užívání elektronických platebních prostředků
Vznik a provozování platebních systémů Další právní předpisy upravující platební styk:
Zákon o bankách
Obchodní zákoník
Zákon směnečný a šekový
Zákon o finančním arbitrovi
Vyhlášky ČNB
Všeobecné obchodní podmínky ČNB
Zákon o omezení plateb v hotovosti

1

Zákon č. 284/2009 Sb., o platební styku, § 1.

9

1.1 Členění platebního styku 2 Existuje řada způsobů, jak může probíhat platební styk a proto ho lze rozčlenit podle různých kritérií:


Podle způsobu placení -

hotovostní platební styk – mezi plátcem a příjemcem dochází k přesunu peněz v hotovosti, banka zde sehrává jen omezenou roli při výdeji peněz z účtu a následně při jejich složení na účet

-

bezhotovostní platební styk – při něm dochází k úhradě nebo k inkasu pouze bezhotovostním převodem na účtech plátců a příjemců u bank, tj. bez použití hotovostních peněz


Podle teritoria -

tuzemský platební styk – probíhá mezi subjekty uvnitř národní ekonomiky, zpravidla v tuzemské měně

-

zahraniční platební styk – odehrává se mezi tuzemskými a zahraničními subjekty, představuje platby do a ze zahraničí

-

přeshraniční platební styk – odehrává se mezi tuzemskými subjekty ve vazbě na zahraniční subjekty ze zemí Evropského hospodářského prostoru nebo subjekty Evropské unie až do výše protihodnoty

50 000 EUR.

Protihodnota se přepočte podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Evropskou centrální bankou ke dni účinnosti příkazu k převodu.3 K provádění nebo zprostředkování přeshraničních převodů se uděluje devizová licence podle devizového zákona.4
Podle náležitostí průvodních dokumentů -

hladké platby – platba nemá vazbu na průvodní dokumenty, jedná se o nejrozšířenější formu platebního styku

2

MÁČE, M. Platební styk - klasický a elektronický. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2006 Zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech, § 2/odst.2 (zákon o platebním styku - část II.) 4 Zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech, § 2a/odst. 2 (zákon o platebním styku - část II.) 3

10

-

dokumentární platby – mají bezprostřední vazbu na průvodní dokumenty a případně obsahují také bankovní závazek


Podle lhůty k provedení platby -

přednostní (expresní) platby – zajišťují přednostní nebo okamžité odeslání peněžních prostředků z účtu klienta oproti běžným standardům stanovených v obchodních podmínkách

-

standardní platby – forma platebního styku, která zajišťuje provedení příkazu klienta podle standardních předem dohodnutých podmínek


Podle toho, zda-li banka vstupuje do závazku či nikoliv -

závazkový platební styk – banka vstupuje vedle klienta nebo namísto něj do závazku při realizaci daného platebního instrumentu (dok. akreditiv)

-

bezzávazkový platební styk – banka zde vystupuje pouze jako prostředník a nemá k platbě žádný závazkový právní vztah (hladká platba)


Podle povahy platby -

ekvivalentní – subjekt za platbu dostává protihodnotu ve zboží nebo službách

-

finanční – subjekt protihodnotu nedostává, např. placení daní

Obsahem platebního styku jenž, je zprostředkován bankami, je provádění takových operací, při nichž banka uskutečňuje na příkaz svých klientů peněžní úhrady na vrub nebo ve prospěch jejich bankovních účtů nebo umožňuje inkasa peněžních.plateb. Jde především o záležitost příkazce a příjemce. Banka je pouhým zprostředkovatelem příkazů klientů v případě, pokud do tohoto vztahu vstupuje.

11

1.2 Hotovostní platební styk Hotovostní platební styk se řídí v ČR zákonem č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti. Tento zákon stanovuje, že veškeré platby, kromě jasně specifikovaných plateb jako např. platba daní a poplatků, mzdy, jejichž výše překročí částku 15 000 EUR, musí být provedeny bezhotovostní platbou.5 Jde především o každodenní úhrady zpravidla nízkých částek prováděné občany. Většina hotovostní plateb probíhá mimo bankovní sféru. Hotovostní platební styk je jednou z forem platebního styku, je charakterizován jako všechny hotovostní platby, které jsou uskutečňovány bankami, jinými PO či FO, jak pro svou potřebu, tak pro potřebu klientů. Z ekonomického hlediska však banky dávají přednost bezhotovostnímu platebnímu styku. Nezbytnou podmínkou pro realizaci hotovostního platebního styku je existence fyzických peněz. Peníze představují jakékoliv aktivum, které je všeobecně přijímáno při placení za zboží a služby nebo při úhradě dluhu. Zpravidla se jedná o: 1) Výběr peněz z banky do pokladny podniku 2) Skládání peněz z pokladny podniku do banky (pro pokladnu je stanoven pokladní limit, pokud jsou peníze nadlimitní, tak se odvádějí) 3) Platba v hotovosti za dodávky zboží, výrobků, služby, mzdy ČNB spravuje zásoby bankovek a mincí, organizuje dodávky od výrobců v souladu s požadavky peněžního oběhu, sjednává tisk bankovek a ražbu mincí, dozírá na ochranu a bezpečnost do oběhu nevydaných bankovek a mincí, na úschovu a ničení tiskových desek, razidel a neplatných a vyřazených bankovek. ČNB je od roku 2004 součástí Evropského systému centrálních bank. 5

Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, § 4/odst. 1 (Část I.)

12

Bankovky a mince v ČR: 1) Mince – razí Bižuterie česká mincovna a. s. v Jablonci nad Nisou - existují: 1 Kč, 2 Kč, 5 Kč, 10 Kč, 20 Kč, 50 Kč 2) Bankovky – vydává Státní tiskárna cenin -

existují: 50 Kč, 100 Kč, 200 Kč, 500 Kč, 1000 Kč, 2000 Kč, 5000 Kč

1.2.1 Ochranné prvky bankovek Úkolem ochranných prvků bankovek je rozeznání padělků od originálů a znesnadnění tak práce případným padělatelům. Tři druhy bankovek:
pravé
pozměněné – jde o roztržené bankovky, které jsou zpět slepené do původního stavu
necelé – takové bankovky, kterým chybí část (utržený kus) Ochranné prvky: 1) Bankovní papír – vyrábí se speciální technologií z vláken rostlinného původu, je odolný proti roztržení, překládání. 2) Vodoznak – koresponduje s portrétem na bankovce, tento prvek vzniká při výrobě papíru a je viditelný proti světlu. 3) Okénkový proužek (pokovený) – na proužku je uvedena nominální hodnota bankovky, v určitých intervalech vystupuje na povrch bankovky a prohlíží se opět proti světlu. 4) Soutisková značka (průhledka) – jde o simultánní tisk přední a zadní strany bankovky v průhledu, vzniká tak, že se obě strany bankovky tisknou současně a proti světlu to tvoří ČR (CS). 5) Skrytý obrazec – v rameni portrétu je při vodorovném sklopení hodnota bankovky. 6) Speciální pyramidové číslování – jde o horizontální číslo na bankovce, nikdy se neopakuje. 7) Značky pro nevidomé – nachází se v pravém rohu bankovky. 8) Iridiscentní pruh – nachází se na 1 000,- , při běžném pohledu se jeví jako průhledný a při sklopení bankovky má slabý barevný nádech. 9) Ochranná vlákna – viditelná pouhým okem. 13

10) Mikrotext – na českých bankovkách se nachází vždy na lícní straně v pruhu základní barvy u pravého okraje bankovky. 11) Opticky proměnlivé barvy – při sklopení bankovky se barvy mění purpurová, zlatá, zelená, nachází se na 1 000,- lipový list, 2 000,- struny liry, 5 000,- hlava lva.

1.2.2 Nástroje hotovostního platebního styku Nástrojem platebního styku rozumíme druh instrumentu, na základě kterého banky a jiné instituce provádějí platební operace. 1) Pokladní složenka Pokladní složenka se používá při vkladu peněz na účet. Její náležitosti jsou: •

měna účtu v hotovosti

•

číslo účtu

•

částka

•

jméno, příjmení a adresa složitele

•

variabilní symbol (specifikuje platbu nebo plátce)

•

konstantní symbol (jde o ekonomický charakter platby)

•

podpisy složitele

Součástí pokladní složenky je i výčetka hodnot. 2) Výběrní lístek Výběrní lístek slouží k výběru hotovosti z účtu. Výběr hotovosti může provést jen majitel účtu nebo osoby s dispozičním právem. Náležitosti výběrního lístku jsou: •

měna účtu v hotovosti

•

číslo účtu

•

jméno a příjmení příjemce

•

částka

•

variabilní symbol

•

konstantní symbol

•

podpis příkazce

Součástí výběrního lístku je výčetka hodnot.

14

3) Příjmový pokladní doklad (PPD) Příjmový pokladní doklady využívají zejména účetní při operacích, které souvisejí s příchozí platbou v hotovosti, tedy do pokladny. Druhou částí tohoto dokladu je stvrzenka, která je dokladem pro plátce a dokazuje skutečnou úhradu peněz. Náležitosti PPD: •

číslo dokladu

•

označení dokladu PPD

•

text nebo-li skutečný důvod příjmu peněz

•

částka

•

podpis osoby přijímající peněžní částku (pokladní)

•

podpis osoby vkládající částku

Příjmový pokladní doklad a stvrzenka jsou neplatné, pokud nejsou podepsané oprávněnými osobami. 4) Výdajový pokladní doklad (VPD) Tento doklad využívají zejména účetní při operacích, které souvisejí s odchozí platbou v hotovosti, tedy z pokladny. Náležitosti VPD jsou: •

číslo dokladu

•

označení dokladu VPD

•

text nebo-li skutečný důvod výdeje peněz

•

částka

•

jméno osoby, komu je vyplaceno

•

podpis osoby přebírající peněžní částku

•

podpis osoby vyplácející peněžní částku (pokladní)

Výdajový pokladní doklad není platný, pokud není podepsaný oprávněnými osobami. 5) Zjednodušený daňový doklad Lidově se tento doklad nazývá „Paragon“. Jedná se o prodejní doklad pro přímý prodej zboží za hotové.

15

Náležitosti zjednodušeného daňového dokladu jsou: •

dodavatel, IČO

•

evidenční číslo daňového dokladu

•

předmět zdanitelného plnění

•

datum uskutečnění zdanitelného plnění nebo datum přijetí platby (to datum, které nastane dříve)

•

částka celkem

•

sazba daně (základní nebo snížená sazba)

6) Pokladní šek Pokladní šek využívají PO při výběru hotovosti z účtu. Je to CP, kterým výstavce šeku dává příkaz své bance, aby vyplatila danou částku osobě uvedené na šeku. Náležitosti šeku jsou: •

označení že jde o šek

•

kdo a komu má být placeno

•

částka

•

místo výplaty

•

datum vystavení

•

podpis výstavce

7) Poštovní poukázka Poštovní poukázce se lidově říká „Složenka“. Prostřednictvím tohoto dokladu se platí za výrobky či služby. Poukázek existuje 5 typů: A, B, C, D a G. Typy poukázek: •

typ A - s touto poukázkou se setkává nejčastěji při placení za zboží či služby

•

typ B - používají větší firmy

•

typ C - prostřednictvím tohoto typu obdrží druhá strana peníze přibližně do šesti pracovních dnů

•

typ D - jde o expresní platbu, která bude doručena do druhého pracovního dne

•

typ G - se použije v případě, když jsme s platbou pozadu, jedná se o stejný typ jako typ poštovní poukázky A s tím rozdílem, že u tohoto typu je dodání peněz druhé straně garantováno do dvou pracovních dnů od té doby, co se zaplatí. 16

Nevýhodou pokladních poukázek je to, že se z nich platí poplatky dle výše posílané částky. Tyto poplatky platí vždy pouze ten, kdo peníze posílá, nikdy příjemce platby. Příjemnějšími složenkami jsou ty, prostřednictvím kterých obdržujeme platbu, zde jako příjemce nehradíme ani korunu.

1.2.3 Omezení hotovostních plateb Z důvodu páchání trestné činnosti s hotovostními prostředky se snaží stát manipulaci s hotovostí co nejvíce omezit. Trestnou činností se myslí zejména padělání peněz, praní špinavých peněz, legalizace výnosů, krádeže. Na úkor zneužívání hotovosti byla zřízena právní norma a to Zákon č. 254/2004 Sb. o omezení plateb v hotovosti. Tento zákon stanovuje podmínky, za kterých jsou osoby povinny provádět bezhotovostní platby prostřednictvím peněžního ústavu, tedy banky. Povinnost provést platbu bezhotovostně se vztahuje na platby prováděné:6
navzájem mezi osobami s místem trvalého pobytu, místem pobytu nebo sídlem na území České republiky, pobočkami nebo organizačními složkami zahraničních osob zřízenými na území České republiky, nebo
osobami s místem trvalého pobytu, místem pobytu nebo sídlem na území České republiky, pobočkami nebo organizačními složkami zahraničních osob zřízenými na území České republiky ve prospěch osob s místem pobytu nebo sídlem v zahraničí; přesahuje-li výše těchto plateb částku stanovenou tímto zákonem.

1.3 Bezhotovostní platební styk Základní podmínkou pro bezhotovostní platební styk je existence účtu u banky. Banka zde vystupuje jako zprostředkovatel. Bezhotovostní platební styk může probíhat buď v rámci jedné banky, pak hovoříme o vnitrobankovním platebním styku, nebo mezi bankami navzájem, pak hovoříme o mezibankovním platebním styku. Může být dále členěn na

6

Zákon č. 254/2004 Sb., o mezení plateb v hotovosti, § 3/odst. 1.

17

nedokumentární (běžné platby, příkazy bez doložení dalších dokumentů) nebo dokumentární (musí být předloženy další dokumenty). Předávání příkazů ohledně prostředků na účtech může být:
Písemně – tradiční, základní způsob, příkazy se předkládají ve lhůtách určených bankou.
Pomocí dálkového přenosu dat – prostřednictvím internetu (homebanking, officebanking, internetové bankovnictví).
Na magnetických médiích – používají klienti, kteří realizují tak velké počty plateb, že zadávání plateb prostřednictvím písemné formy by bylo neefektivní pro obě strany. Aby byly příkazy k platbám proveditelné, musí na nich být vyplněny všechny podstatné náležitosti, jako jsou bankovní spojení plátce a příjemce, částka a měna, variabilní symbol, podpis oprávněné osoby a datum splatnosti. Platební příkazy bez podstatných náležitostí banka vrací jako neproveditelné. Neproveditelné příkazy jsou i příkazy bez dostatečného krytí. Pokud klient dodržel všechny lhůty a postupy, je banka právně i hmotně zodpovědná za včasné a řádné provedení platby. Další služby bezhotovostního platebního styku:
Rezervování prostředků – klient potřebuje v přesně stanovený den ze svého účtu uhradit jistou sumu, ale prozatím ji na svém účtu nemá, ale očekává nabíhání prostředků na svém účtu.
Blokování prostředků – účelové vázání prostředků na účtu ve prospěch jiného klienta na základě zvoleného blokačního znaku.
Expresní převody – souvisí se schopností banky pořizovat příkazy k úhradě nebo inkasu v tzv. on-line režimu, kdy je zúčtování prováděno v reálném čase.
Částečné úhrady – klient nemá na účtu dostatek peněz, avšak předložené příkazy byly pořízeny již do elektronického zúčtovacího systému banky → platba je rozdělena dle nabíhajících kreditů.

18


Přednostní platby – provádí se na základě zvláštního označení, které žádá klient uhradit přednostně.
Vedení kartotéky plateb – před lhůtou nebo po lhůtě splatnosti.

1.3.1 Mezibankovní platební styk a zúčtování Bezhotovostní platební styk může probíhat v ČR v rámci jedné banky, mezi dvěma různými bankami nebo mezi tuzemskou a zahraniční bankou. Podle tohoto se člení zúčtovaní na: 1) Vnitrobankovní zúčtování
plátce a příjemce jsou klienty stejné banky
banka zatíží účet plátce a peníze převede přímo ve prospěch účtu příjemce
zúčtování proběhne ve stejný okamžik 2 ) Mezibankovní zúčtování
plátce a příjemce jsou klienty různých bank
zúčtování nemůže proběhnout přímo mezi účty klientů, je nutné zúčtování mezi bankami se zapojením ČNB
provádí se prostřednictvím clearingového centra
u tohoto centra má každá banka svůj účet, na kterém musí banky udržovat dostatek peněz
banky předloží na počátku účetního dne data s platbami a clearingové centrum je kontroluje z hlediska formální správnosti a úplnosti a z hlediska krytí (dostatek peněz na účtu)
v současné době jediným platebním systémem, který aktivně funguje na území ČR, je systém CERTIS (Czech Express Real Time Interbank Systém)
platební systém CERTIS neprovádí zúčtování v jiné než české měně, zpracovává tedy transakce v českých korunách
ČNB na základě smlouvy zřizuje každé bance nostro účet u ČNB v českých korunách, prostřednictvím kterého se provádějí operace platebního styku a zúčtování v rámci mezibankovního zúčtování a lze realizovat mezibankovní obchody na bázi dealerských operací

19

3) Mezinárodní zúčtování
využívá se systém SWIFT
pod zkratkou SWIFT vystupuje Společnost pro celosvětovou mezibankovní finanční

telekomunikaci,

která

provozuje

mezinárodní

počítači

řízenou

telekomunikační síť, která spojuje účastnické banky i další finanční instituce a umožňuje jim rychlý, spolehlivý a hlavně bezpečný přenos dat týkající se platebních a finančních transakcí a dalších souvisejících informací
největší předností je široký mezinárodní rozsah
přínosy SWIFTU: - snížení rizika při přenosu zpráv - zvýšení produktivity zpracování finančních informací díky automatizaci - snížení nákladů na přenos - přímý přístup k finančním institucím na celém světě
swiftová síť se skládá ze 2 operačních středisek (Evropa a Amerika)
jako vůbec první banka v ČR, která se stala členem, byla ČSOB (1983), poté Živnostenská banka (1989) a v roce 1991 Státní banka Československá, KB, Investiční banka
přenos dat je realizován formou swiftové zprávy
základem vzájemné komunikace je společný mezinárodní jazyk (angličtina) a vysoký stupeň standardizace formy i obsahu těchto zpráv
každá zpráva se označuje písmeny MT a 3 numerickými znaky (x, y, z), které značí kategorii, skupinu a typ zprávy

1.3.2 Nástroje bezhotovostního platebního styku Bezhotovostní platební styk se v praxi využívá velmi často. K využívání tohoto platebního styku je zapotřebí platebních nástrojů, kterými jsou: 1) Příkaz k úhradě Příkaz k úhradě dává majitel účtu své bance a požaduje po ní, aby provedla určitou platbu z jeho účtu ve prospěch účtu třetí osoby (=příjemce platby).

20

Příkaz k úhradě existuje jako jednotlivý (jedna platba), hromadný (všechny převody za jeden den různým příjemcům), trvalý (jde o opakující se platby stejnému příjemci – např. platby pojistného). Platební příkaz předkládá plátce na bankou stanoveném formuláři. Předností těchto plateb je jejich rychlost, jednoduchost a jsou i levné. Příkaz k úhradě musí vždy obsahovat: •

označení, že se jedná o příkaz k úhradě

•

bankovní spojení plátce i příjemce

•

částka v české měně

•

podpis

•

konstantní symbol (charakter platby)

Další náležitosti: •

datum splatnosti

•

variabilní symbol

•

specifický symbol

•

textové pole

•

datum vystavení

Příkazy k úhradě využívá i mezinárodní platební styk, kde se tyto platby označují jako hladké platy. 2) Příkaz k inkasu Technické provedení platby se v podstatě neliší od příkazu k úhradě. Však rozdílem mezi těmito formami je to, že v případě inkasa podnět k platbě zadává příjemce platby. Majitel účtu musí tuto inkasní formu platby povolit (majitel účtu musí dát své bance písemné povolení, kdo z jeho účtu smí inkaso provádět). Opět zde existuje jednotlivý, hromadný a trvalý příkaz k inkasu. Tato inkasní forma placení se méně využívá. Zákazník inkaso použije obvykle tam, kde nemůže vznášet námitky proti ceně, množství dodané služby a kvalitě (např. elektřina, plyn, vodné a stočné apod.)

21

Úhrada a inkaso se využívá v tuzemském platebním styku. V současné době se inkaso vyskytuje při tzv. SIPO. 3) Hladký plat Hladký plat se využívá v zahraničním platebním styku. Neobsahuje závazek banky a neváže se ani na předložení dokumentů. V ČR neexistuje obecně závazný předpis o způsobu provádění hladkých platů. Základní podmínky pro jejich provádění vyplývají z devizového zákona, který vstoupil v platnost 1. 10. 1995 a z opatření ČNB, která na tento zákon navazují. Hladký plat se člení:
obchodní – za zboží, za poskytnuté služby, dopravu
neobchodní – za alimenty, stipendia, penze 4) Šeky Šeky jsou nástrojem platebního styku. Využívají se jak při hotovostních, tak i bezhotovostních platbách. V ČR je používání šeků upraveno zákonem č.191/1950 Sb., směnečný a šekový. Šek – je cenný papír, kterým jeho výstavce přikazuje bance u které má účet (šekovníkovi), aby z tohoto účtu vyplatila nebo převedla na jiný účet určitou peněžní částku osobě na šeku uvedené nebo doručiteli šeku.7 Podle zákona musí mít šek určité náležitosti:

7

•

šek musí být sepsán v jednom jazyce

•

písemná forma

•

označení, že jde o šek

•

bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou šekovou částku

•

jméno toho, kdo má platit

•

údaj místa, kde má být placeno

•

datum a místo vystavení šeku

•

podpis výstavce (musí být v souladu s podpisovým vzorem BÚ)

Zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový.

22

Pokud některá z těchto uvedených náležitostí chybí, šek jako listina není platný. Naše banky dále vyžadují, aby na šeku bylo ještě uvedeno: •

číslo šeku

•

bankovní spojení plátce

•

konstantní symbol

Druhy šeků
Podle výstavce: 1) bankovní šeky – jde o velice kvalitní druh šeku. Tyto šeky vystavuje banka na žádost svého klienta, krytí šeku je opatřeno zablokováním peněz na BÚ klienta 2) soukromé šeky – výstavcem šeku může být FO nebo PO. Kvalita šeku v tomto případě závisí na bonitě klienta.
Podle způsobu převoditelnosti: 1) šek na řad – šek se vystavuje na určitou osobu a převádět ho lze indosamentem (rubopisem) 2) šek na jméno (rektašek) – tento šek nelze převádět indosamentem a je vystaven na konkrétní jméno oprávněné osoby 3) šek na majitele – není zde uveden žádný konkrétní majitel. Osoba oprávněná k tomuto šeku je ta, která má momentálně šek ve vlastních rukou. Pro převod tohoto šeku na nového majitele stačí jeho fyzické předání.
Podle způsobu použití: 1) šek pokladní – tento šek slouží k výběrům hotovosti z banky 2) šek k zúčtování – v tomto případě nelze proplatit šek hotově, šekovník ho může vyrovnat pouze bezhotovostně, tedy převodem z účtu na účet Splatnost:
pokud je šek vydaný a splatný v jednom státě – lhůta splatnosti 8 dní
pokud je šek vydaný v jednom státě a splatný v jiném v rámci jednoho kontinentu – lhůta splatnosti 20 dní
pokud je šek vydaný v zemi jednoho světadílu a splatný v zemi jiného světadílu – lhůta splatnosti 70 dní 23

5) Směnka Směnka je převoditelný cenný papír, ze kterého vyplývá písemný dlužnický závazek, který poskytuje majiteli směnky právo požadovat ve stanovenou dobu zaplacení částky na směnce uvedené. Směnka je upravena Zákonem směnečným a šekovým 191/1950 Sb. Směnka musí obsahovat podstatné náležitosti, které jsou dané směnečným zákonem. Její forma však není předepsaná. Druhy směnek: a) Směnka vlastní – obsahuje slib výstavce, že zaplatí v určeném čase majiteli směnky určitou částku peněz. Náležitosti: • označení, že jde o směnku •

slib zaplatit určitou peněžní částku

• údaj splatnosti • údaj místa, kde má být placeno • označení toho, komu nebo na jehož řad má být placeno • datum a místo vystavení směnky • podpis výstavce b) Směnka cizí –obsahuje příkaz výstavce směnky třetí osobě, aby místo něho zaplatila majiteli směnky v určeném čase určitou částku peněz. Náležitosti: • označení, že jde o směnku • příkaz zaplatit určitou peněžní částku • označení toho, kdo má platit • údaj splatnosti • údaj místa, kde má být placeno • označení toho komu a nebo na jehož řad má být placeno • datum a místo vystavení směnky • podpis výstavce

24

6) Platební karty Platební karta je plastiková karta, která odpovídá mezinárodním normám. Prostřednictvím této karty může její majitel provádět bezhotovostní platby a výběry hotovosti ze svého běžného účtu. Platební karta musí obsahovat určité náležitosti: • označení, kdo kartu vydal • jméno držitele platební karty, popř. jinou formu identifikace (rodné číslo, podpis…) • číslo platební karty • platnost karty • záznam dat, který je proveden ve formě magnetického proužku, mikročipu, laserového záznamu V současné době se nejvíce užívají karty s magnetickým proužkem. Výhodou těchto karet je jejich jednoduchost a nízké náklady na výrobu. Nevýhodou je však jejich omezená kapacita magnetického proužku a z toho vyplývá i nedostatečná ochrana proti zneužití karty. Z tohoto důvodu se připravuje přechod na čipové karty (označované Smart Cards – chytré karty), které mají všechny potřebné údaje uložené v mikročipu. Pokud by šlo o karty s laserovým záznamem, tak ty se pro vysokou cenu prozatím v peněžnictví nevyužívají. 8) Dokumentární inkaso Dokumentární inkaso je dokumentární platební nástroj zcela bez závazků, kdy vydání dokumentů a tedy i zboží je podmíněno zaplacením nebo akceptací směnky či splněním dalších podmínek. Inkaso je vhodné tam, kde není možné nebo vhodné požadovat vystavení dokumentárního akreditivu, ale je zde vyžadována vyšší jistota placení, než kterou poskytuje přímá úhrada. Prodávající má jistotu, že zboží nebude předáno dříve, než bude zaplaceno a kupující má jistotu, že po zaplacení zboží obdrží. Jediné riziko pro prodávajícího je to, že kupující zboží nepřevezme. Právní náležitosti při zpracování dokumentárního inkasa se řídí v ČR zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, zákon č. 21/1992 Sb.,o bankách a zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový. Dalším právním základem jsou Jednotná pravidla pro inkasa platná od 1. 1. 1996. 25

Dokumentární inkaso se provádí na základě inkasní smlouvy. Průběh dokumentárního inkasa Průběh D/A lze shrnout do 3 základních kroků. Prvním krokem je stanovení inkasních podmínek D/A. Dodavatel a odběratel stanoví dokumentární inkaso jako platební podmínku kontraktu. Dále se dohodnou na platebních podmínkách. Dalším, druhým krokem je samotný inkasní příkaz a samotné odeslání dokumentů. Po podepsání kontraktu odešle dodavatel zboží a shromáždí potřebné dokumenty (fakturu, pojistku, osvědčení o původu zboží, dopravní doklad apod.). Tyto dokumenty předá své bance (vysílající bance) společně s inkasním příkazem na příslušnou výši peněžních prostředků od banky dovozce. Vysílající banka odešle dokumenty společně s potřebnými instrukcemi zahraniční inkasní bance. Inkasní příkaz je platební doklad vyhotovený příjemcem pro bezhotovostní převod z účtu plátce ve prospěch účtu příjemce. Instrukce v příkazu k provedení D/A musí být přesné, úplně a jednoznačné, nesmějí připouštět více výkladů. Posledním krokem je předložení dokumentů a následná úhrada. Inkasní banka informuje odběratele o příchodu dokumentů a sděluje mu podmínky jejich vydání. Odběratel zaplatí (akceptuje směnku) a obdrží dokumenty. Inkasní banka poukáže inkasovanou částku vysílající bance, která ji připíše na účet dodavatele.

26

Odběratel 1

3c

2

4

5

Banka odběratele (inkasní banka)

Dodavatel

7

3a Banka dodavatele (vysílající banka)

3b 6

Legenda: 1 kupní smlouva na jejímž základě prodávající odesílá zboží 2 dodávka zboží 3a smlouva a obstarání dokumentárního nebo směnečného inkasa s předložením dohodnutých dokumentů 3b žádost o obstarání inkasa a předání dokumentů bankou dodavatele 3c avizování dokumentů bankou odběratele s výzvou ke splnění všech inkasních podmínek 4 splnění inkasních podmínek, zaplacení inkasní částky odběratelem nebo akceptace směnky 5 vydání inkasních dokumentů bankou kupujícího 6 úhrada inkasní částky bankou odběratele 7 převod inkasní částky na účet dodavatele Obrázek č. 1: Schéma dokumentárního inkasa

Existuje i směnečné inkaso nebo také nazývané jako hladké inkaso, kdy jde o zprostředkování inkasa směnky. Dodací podmínky Dodací podmínky jsou upraveny zákonem č. 513/1191 Sb., obchodní zákoník, na základě smlouvy o přepravě věci.8 Tyto podmínky specifikují povinnosti dodavatele a odběratele, tedy upravují způsoby a náležitosti dodávky zboží. Mimo jiné určují jaké náklady spojené s dodávkou zboží a jeho pojištění (pokud existuje) hradí odběratel a jaké dodavatel.

8

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, Část III., Hlava 2, Díl 14 Smlouva o přepravě věci

27

Mezinárodní komora v Paříži aktualizovala v roce 1999 mezinárodní pravidla pro interpretaci dodacích doložek, které vydala pod názvem INCOTERMS 2000. Účelem Incoterms

je

poskytnout

obchodním

partnerům

dobrovolné

použití

jednotných

mezinárodních pravidel. Tato pravidla jsou závazná pro dodavatele a odběratele pouze v případě, že se na Incoterms odvolávají přímo v textu kontraktu. Incoterms 2000 jasně upravují:
jaké náklady spojené s dodávkou zboží a jeho pojištěním hradí odběratel a jaké dodavatel
kdo hradí náklady u vývozních a dovozních licencí a celních formalit
jasně definují místo, kde dochází k převodu vlastnictví zboží
jasně definují místo, kde dochází k přechodu rizika zboží
povinnost dodavatele zaplatit náklady takových kontrolních operací (jako je kontrola jakosti, míry, hmotnosti…), které jsou potřebné pro dodání zboží
povinnost dodavatele opatřit na vlastní náklady balení, které je nutné pro přepravu zboží
povinnost odběratele zaplatit náklady spojené s kontrolou zboží před naložením, s výjimkou kontroly předepsané úřady vývozní země Výhody D/A
neváže finanční prostředky odběratele až do okamžiku úhrady
použití D/A je vhodné v případech, kdy dodavatel není ochoten dodat zboží proti úhradě hladkou platbou, ale nemá potřebu zajišťujícího instrumentu, jakým je dokumentární akreditiv
dodavatel má vždy kontrolu nad dokumenty, D/A představuje větší jistotu než přímá úhrada, protože odběratel se nedostane ke zboží dříve než zaplatí nebo akceptuje směnku
vzhledem k tomu, že zpracování inkasa v bance není moc pracné, tak jsou zde poplatky podstatně nižší než u dokumentárního akreditivu

28

Nevýhody D/A
dokumentární inkaso není vhodné použít do zemí, kde jsou nestabilní hospodářské a politické poměry
D/A nezabezpečuje dodavateli jistotu, že bude odběratelem zaplacena inkasní částka nebo zboží převzato, v tomto případě vznikají dodavateli potíže a musí najít náhradního kupujícího či dopravit zboží zpět
D/A je také nefunkční při nevhodně nastaveném dopravním schématu mezi zbožím a dokumenty. Je funkční pouze v situacích, kdy dokumenty, které obdrží odběratel proti úhradě slouží k převzetí zboží od dopravce nebo případně, aby jej mohl používat. 7) Dokumentární akreditiv Jde o platební nástroj, který vznikl a rozšířil se díky vysokým rizikům spojených s platbami do zahraničí. Prostřednictvím tohoto akreditivu lze riziko eliminovat. Dnes se používá nejen v mezinárodním platebním styku, ale i v tuzemském. Akreditiv obecně představuje příkaz banky druhé bance, aby po předložení určitých dokladů vyplatila dané osobě (prodávajícímu) určitou peněžní částku nebo akceptovala směnku. Právní náležitosti při zpracování dokumentárního inkasa se řídí v ČR zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, zákon č. 21/1992 Sb.,o bankách a zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový. Mezinárodní obchodní komora v Paříži zpracovala a vydala Jednotné zvyklosti a pravidla pro dokumentární akreditivy. Vztahují se na všechny dokumentární akreditivy, které obsahují příslušnou doložku o jejich uplatnění, a to podle revize platné ke dni otevření akreditivu. V současné době jde o UCP 500.9 Mezinárodní obchodní komora v Paříži také zpracovala a vydala Jednotná pravidla pro mezinárodní úhrady dokumentárního akreditivu (publikace MOK č. 525 URR).10

9 10

MÁČE, M. Platební styk - klasický a elektronický. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2006 MÁČE, M. Platební styk - klasický a elektronický. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2006

29

Dokumentární akreditiv se provádí na základě smlouvy o akreditivu. Zúčastněnými subjekty jsou:
příkazce (kupující), který dává příkaz k otevření akreditivu
banka, která otevírá akreditiv (obvykle je to banka příkazce)
avizující, nebo-li potvrzující banka (potvrzuje prodávajícímu otevření akreditivu)
oprávněný subjekt (prodávající, který se tímto způsobem zajišťuje proti riziku nezaplacení kupujícím) Průběh dokumentárního akreditivu Nejprve si musí dodavatel s odběratelem sjednat podmínky akreditivu, které budou uvedeny v kupní smlouvě a poté dojde k podepsání kontraktu. V druhém kroku žádá odběratel svoji banku o otevření akreditivu ve prospěch dodavatele. Banka žádost prověří, kde se zaměřuje na úplnost údajů a na bonitu žadatele. Po otevření tohoto akreditivu banka odběratele informuje o této skutečnosti banku dodavatele a tato banka potvrdí akreditiv samotnému dodavateli. Následně ve třetím kroku bude odesláno zboží odběrateli a potřebné dokumenty avizující bance. Banka tyto dokumenty prověří, zda odpovídají akreditivním podmínkám a předá je dále bance odběratele. Banka odběratele také ověřuje dokumenty zda odpovídají daným podmínkám. Pokud je vše v pořádku, banka odběratele předá tyto dokumenty samotnému odběrateli a převede peníze na účet dodavatele.

30

Odběratel 1 3 Dodavatel

5

5

2a 4c

Banka odběratele

2c

4a

4b

2b

Avizující banka

5

Legenda: 1 uzavření kontraktu mezi odběratelem a dodavatelem 2a žádost o otevření dokumentárního akreditivu 2b potvrzení o otevření akreditivu bance dodavatele 2c potvrzení akreditivu dodavateli 3 dodávka zboží odběrateli 4a předání dokumentů avizující bance 4b předání dokumentů bance příkazce 4c po kontrole předání dokumentů kupujícímu 5 převod peněz na účet dodavatele

Obrázek č. 2: Schéma dokumentárního akreditivu

Výhody L/C pro dodavatele
dodavatel má vždy pohledávku za bankou místo za odběratelem a má zajištěnou úhradu pro splnění akreditivních podmínek
L/C může použít i jako ručení vůči svým dodavatelům a může je i prodat Výhody L/C pro odběratele
s ohledem na velmi kvalitní platební zajištění může požadovat výhodnější cenové podmínky a dodavatel je v zájmu získání akreditivní částky donucen splnit všechny akreditivní podmínky Nevýhody L/C
zpracování L/C je náročné a složité
změny je možné provádět jen se souhlasem všech stran

31


bankovní poplatky jsou zde dost vysoké a díky těmto vysokým nákladům se vystavují relativně na krátkou dobu obvykle v řádu několika málo měsíců, tzn. že nejsou zcela vhodné pro kontrakty s delším termínem dodávky
banka prověřuje klienta, za kterého je ochotna L/C vystavit (je to obdobné jako u úvěrů) Základní druhy akreditivů jsou:
Podle stupně závaznosti pro banku: 1) odvolatelný akreditiv – otevírající banka může tento akreditiv kdykoliv změnit, případně ho odvolat a z tohoto důvodu je méně využíván 2) neodvolatelný akreditiv – jedná se o neodvolatelný závazek otevírající banky, která musí poskytnout stanovené plnění v případě, když prodávající splní ve stanovené době sjednané podmínky. Tento akreditiv lze změnit případně zrušit, ale pouze se souhlasem všech zúčastněných stran.
Z hlediska právní závaznosti rozlišujeme: 1) potvrzený akreditiv – na základě žádosti vystavující banky může banka prodávajícího (beneficenta) potvrdit akreditiv a tím sama převzít závazek ve vztahu k příjemci.Výhodou tohoto akreditivu je, že příjemci se zvyšuje jistota zaplacení. 2) avizovaný akreditiv – banka, která oznamuje prodávajícímu otevření akreditivu, je pouze odpovědná za správnost tohoto oznámení a správnost a úplnost akreditivních dokumentů, které přebírá. V tomto případě jí nevzniká závazek z akreditivu.

32

1.4 Rizika bezhotovostního a hotovostního platebního styku 1.4.1 Rizika hotovostního platebního styku Rizika spojená s manipulací s hotovostí jsou obzvlášť velká, protože vzniklé újmy často znamenají definitivní ztrátu majetku. Hlavní příčinou škod bývají ztráty, krádeže, loupeže, zpronevěry, padělané peníze či početní chyby. Velké nebezpečí hrozí z loupežných přepadeních přímo v bankách či při přepravě peněz, přičemž mohou být ohroženy materiální hodnoty i životy lidí. Tato rizika vedla banky k přísným bezpečnostním předpisům a nákladným technickoorganizačním opatřením při manipulaci s hotovostí.

1.4.2 Rizika bezhotovostního platebního styku Největší riziko představuje zneužití platebních nástrojů. V šekovém platebním styku k nim patří vystavení nekrytých šeků, převody spojené se ztrátou šekových formulářů a šekové karty. Jinými riziky jsou možnosti zneužití nedostatečné ochrany počítačových systémů, nelegální převody. Tato rizika nutí banky ke zdokonalování ochrany těchto systémů. Jisté riziko představují rovněž technické poruchy zúčtovacích systémů. Banky se proti tomuto riziku brání budováním záložních systémů. Všechna opatření proti hrozícím rizikům zvyšují náklady na provozování platebního styku. Rizikem nejsou pouze kriminální činy, ale mohou vzniknout v důsledku provozních nedostatků a chyb. V tomto případě hovoříme o operačním riziku. Jedná se o riziko vyplývající z nedostatků či selhání interních procesů, lidského faktoru či systémů, nebo z vnějších událostí , včetně právního rizika.
Riziko procesu - jedná se o neúmyslné či nedbalostní chyby z důvodů profesních nedostatků.
Riziko lidského faktoru - jde o lidské selhání, např. záměrné obejití zákona nebo vnitřního předpisu, ale i toto riziko je způsobeno nedbalostí zaměstnance a z jeho nedostatečné kontroly. 33


Riziko systémů - může dojít k přerušení obchodování v důsledku nedostatků či poruch technologických systémů.
Riziko vnější události - zde je na mysli přírodní katastrofa, extrémní sociální událost jako povstání nebo terorismus.
Riziko právní - jedná se o riziko ztráty banky, která porušila nebo nenaplnila zákonné normy. Rizikem se rozumí snížení příjmů nebo zvýšení nákladů. S tímto rizikem souvisí i BASEL II. Jedná se o druhou z Basilejských smluv jejímiž pilíři jsou kapitálová přiměřenost, bankovní dohled a zveřejňování informací bankami. Cílem této smlouvy je podpořit bezpečnost ve finančním sektoru, zvýšit dohled nad bankami a trhem, zlepšit konkurenceschopnost či zohlednit veškerá rizika a další.

1.5 Elektronické bankovnictví Elektronické bankovnictví se označuje jako direct nebo-li přímé bankovnictví. Když se klient rozhodne využívat elektronické bankovnictví pro vyřizování svých bankovních operací, vůbec nepřijde do osobního kontaktu s bankou a jejími pracovníky. Tyto operace provádí buď ze svého terminálu nebo jiného technického zařízení, které je klientovi veřejně dostupné. Charakteristické rysy služeb elektronického bankovnictví jsou:
k poskytování služeb dochází prostřednictvím elektronického kanálu
na jedné straně vystupuje klient s daným technickým vybavením a na druhé straně je buď přímo automatický systém banky nebo pracovník obsluhující tento systém
při elektronické komunikaci musí být klient vždy jednoznačně identifikovatelný a jeho právo provést požadovanou operaci je vždy ověřeno určitým autorizačním mechanismem
nejčastěji zde jde o operace typu tuzemský platební příkaz a stav peněz na účtu

34

Výhody a nevýhody pro klienta Výhodou pro klienta je, že ušetří čas a s bankou může komunikovat z různých míst. Pro banku je výhoda taková, že ušetří na transakčních nákladech. Nevýhodou pro klienta je, že musí mít příslušné technické vybavení a také ho musí umět ovládat. Banka se v prvních fázích při zavádění příslušných systémů setkává s vysokými finančními náklady, dalším problémem je jednoznačně identifikovat klienta bez osobního kontaktu a také jsou zde vysoké nároky na bezpečnost při komunikaci.

1.5.1 Služby elektronického bankovnictví Elektronické bankovnictví existuje v různých formách a je obsažené v celé řadě bankovních produktů. Základní systematika služeb je tedy následující:
Platební karty
Elektronické peněženky –by měly být novým platebním nástrojem, který ještě více omezí manipulaci s hotovostí. Jedná se o čipovou kartu, která obsahuje určitou finanční částku a držitel jí může použít.
Telebanking (homebanking, officebanking) – podstatou jsou speciální aplikace typu klient – server. Tyto aplikace pracují v off-line režimu ve vztahu k centrálnímu informačnímu systému banky. Klient s bankou navazuje spojení prostřednictvím modemu a samozřejmě musí mít příslušné hardwarové a softwarové vybavení. Výhodou telebankingu je efektivnost a vysoká bezpečnost. Nevýhodou pro klienta je však finanční náročnost na pořízení tohoto vybavení.
Internetové bankovnictví – opět je zde nutné, aby klient měl potřebné vybavení (technické a programové vybavení, připojení na internet). Výhodou Internet Bankingu je nepřetržitý provoz a jeho dostupnost z libovolného místa na světě. Internet Banking patří dnes k nejrychlejším, nejmodernějším a provozně nejlevnějším komunikačním kanálům.
Telefonní bankovnictví – slouží k přenosu datových zpráv přes telefonní síť. Existuje zpravidla ve dvou formách: -

telefon s operátorskou obsluhou – (CALL centrum) nebo-li telefonní bankéř

-

telefon s automatickou obsluhou nebo-li automatický telefonní bankéř 35


GSM-SMS banking – jde o službu patřící mezi novinky Electronic Banking. Jedná se o zasílání krátkých textových zpráv na mobilní telefon klienta. Většinou jsou tímto způsobem zasílány aktuální informace klientovi, jako je např. stav konta.
Automatizovaná přepážka – jedná se o samoobslužné terminály, zpravidla osobní počítače umístěné v bance, které slouží k zadávání bankovních operací a také jako zdroj informací. Většinou na nich běží aplikace Internet Bankingu. Může být použito i interaktivní televizní spojení zákazníka s pracovníkem banky v případě, kdy si zákazník neví rady a je potřebné vysvětlení postupu.

36

2 Stručné seznámení s firmou a jejími platebními prostředky Konkrétně bych se chtěla zaměřit na firmu GRAMMER. V České republice se nachází dceřiná společnost, jejíž mateřskou společností je GRAMMER AG v Ambergu v Německu. V různých zemích světa se nachází řada dalších společností, které mají v názvu GRAMMER. Jedná se o sesterské společnosti ve vztahu k českému GRAMMERU. V ČR má tato firma obchodní název GRAMMER CZ, s. r. o. . Jedná se o právnickou společnost jejíž právní forma společnosti je „Společnost s ručením omezeným“ se sídlem v Mostě. Předmětem podnikání společnosti je koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a výroba a prodej opěrek hlavy a dalšího vnitřního vybavení osobních automobilů včetně sedadlových systémů. Společnost je zapsána v obchodním rejstříku v Ústí nad Labem. Firma má statutární orgán, v jejímž čele jsou dva jednatelé, a prokuru. Základní kapitál společnosti činí 140 524 000 Kč. Společnost má dva společníky a to GRAMMER AG jejíž obchodní podíl je ve výši 74,79 % a GRAMMER Automotive GmbH

s obchodním

podílem 25,21 %. Tabulka č. 1: Vlastní kapitál společnosti

Zůstatek k 31.12.2009 Základní kapitál

140 524 000 Kč

Ostatní kapitálové fondy

24 254 000 Kč

Zákonný rezervní fond

14 052 000 Kč

Ostatní fondy Součet

63 000 Kč 178 893 000 Kč

Zdroj:http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/getFile?listina.@slCis=500214568&listina.@rozliseni=pdf&list ina.@klic=86addf29cf912289bad4dde019c6a793

37

GRAMMER CZ, s. r. o. se skládá ze tří závodů. Tyto závody se nacházejí v Mostě, v Dolních Kralovicích a v Tachově. V blízké minulosti existoval ještě čtvrtý závod a to v Horažďovicích, však se záměrem vnitřní restrukturalizace společnost soustředila výrobu pouze do tří závodů a závod v Horažďovicích zanikl k 31. 12. 2009. Klíčovými zákazníky společnosti jsou Audi, BMW, Daimler Chrysler, Fiat, Ford, Land-Rover, Seat, Škoda Auto a Volkswagen. Závod Tachov neprodává své výrobky přímo zákazníkovi, ale veškerý tento prodej se uskutečňuje prostřednictvím mateřské společnosti GRAMMER AG a sesterské společnosti GRAMMER Systém. Proto marže u těchto prodejů nejsou tak velké, když jde o prodeje v rámci Intercompany. Však ostatní závody své výrobky prodávají rovnou svým zákazníkům. U těchto prodejů je samozřejmě marže na výrobcích vyšší než v závodě Tachov. Dodavatelů má společnost mnoho cca 419. Všichni tito dodavatelé jsou certifikovaní dle ISO 16949 a každý rok probíhá recertifikace. Jedná se jak o dodavatele tuzemské, tak přeshraniční z EU, ale i ze třetích zemí jako je Afrika, Mexiko nebo Čína. Tito dodavatelé dodávají jak výrobní materiál, tak i drobné kancelářské potřeby a poskytují různé služby. Z tohoto hlediska se dělí faktury na 3 části: •

faktury dopravní

•

faktury materiálové

•

faktury režijní

Společnost GRAMMER CZ, s. r. o. běžně dle uzavřených smluv prodává výrobky propojeným osobám. V roce 2009 objem z tohoto prodeje dosáhl 2 566 846 tis. Kč.

38

Tabulka č. 2: Krátkodobé pohledávky u spřízněných osob k 31. 12. 2009 dosahovaly (v tis. Kč):

Spřízněná osoba

Lhůty splatnosti (dny) 2009

GRAMMER AG

30

7 250

GRAMMER Wackersdorf

30

39 123

Grammer Systém

30

10 441

Grammer Slovenija

30

237

GRAMMER Automotive Puebla

30

1 281

Grammer Automotive Langenfeld

30

1 398

GRAMMER AD

30

50

Grammer Mexicana

30

-

Grammer Polska

30

27

Grammer Automotive Espagnola

30

5 564

Celkem

65 371

Zdroj:http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/getFile?listina.@slCis=500214568&listina.@rozliseni=pdf&list ina.@klic=86addf29cf912289bad4dde019c6a793

Dále společnost také nakupuje výrobky a využívá služeb spřízněných osob jako běžnou součást obchodní činnosti podniku. V roce 2009 nákupy činily 1 360 814 ti. Kč. Tabulka č. 3: Krátkodobé závazky vůči spřízněným osobám k 31.12.2009 dosahovaly (v tis. Kč):

Spřízněná osoba

Lhůty splatnosti (dny) 2009

GRAMMER AG

30

70 256

Grammer Systém

30

70 100

GRAMMER Wackersdorf

30

72

GRAMMER AG -pooling

30

3 667

GRAMMER Slovenija

30

5 678

Grammer Automotive Langenfeld

30

6 559

Grammer Automotiv Metall

30

40 984

Grammer Polska

30

104

GRAMMER Automotive Puebla

30

-

Celkem

197 520

Zdroj:http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/getFile?listina.@slCis=500214568&listina.@rozliseni=pdf&list ina.@klic=86addf29cf912289bad4dde019c6a793

39

Společnost GRAMMER CZ, s. r. o. čerpá od své mateřské společnosti GRAMMER AG půjčku ve formě cash-poolingu. Maximální výše této půjčky činí 529 300 tis. Kč (20 000 tis. EUR). Úroky z této půjčky za rok 2009 byly ve výši 8 987 tis. Kč. Všechny závody GRAMMER využívají program SAP, ve kterém jsou zřízené moduly pro každé oddělení. Např. model účetní, logistický, kvalitářský atd. Tento program už využívá i většina dodavatelů a zákazníků společnosti, a tím je i jednodušší spolupráce mezi nimi. Každý závod je tedy něčím specifický. Buď svou rozlohou, svými výrobky, ale i dodavateli a odběrateli, kulturou a svými zvyky. Z tohoto důvodu není možné se zde zabývat všemi závody, a proto se dále zaměřuji pouze na závod v Tachově.

MOST

TACHOV

DOLNÍ KRALOVICE

Obrázek č. 3: Aktuální umístění závodů v ČR

40

2.1 Historie závodu Tachov Dne 1. 12. 1998 došlo k otevření závodu v Tachově. Firma se nazývala GRAMMER dceřiná společnost GRAMMER AG Amberg a zaměstnávala 16 zaměstnanců, z toho 12 švadlen, které šily opěrky do osobních automobilů značky BMW 5 a BMW 7. V roce 1999 nastoupil do pozice ředitele Martin Kořínek, který působí na tomto místě dodnes. Došlo k velkému nárůstu zaměstnanců, firma zaměstnávala k 31. 12. 165 zaměstnanců. V roce 2000 nastaly ve firmě značné změny. Zejména došlo ke změně názvu firmy na GrammTex s. r. o. jako samostatný závod. Dále svou činnost firma přestěhovala do jiné budovy v Tachově a zakoupila budovu Rybeny Tachov. Byly zrekonstruovány a vybaveny haly. Účtovat se začíná v programu SAP. K 1. 1. 2002 došlo ke sloučení českých závodů, mají stejný název GRAMMER CZ, s. r. o. a byla založena holdingová společnost se sídlem v Mostě. Dne 1. 3. 2002 se slavnostně otevřela nová budova a došlo k přestěhování výroby a skladu do nových prostor (Rybeny Tachov). Svým již 262 zaměstnancům firma poskytuje výhody příspěvků penzijního pojištění a pracovní smlouvy na dobu neurčitou. Zajímavostí tohoto roku je návštěva zakladatele společnosti p. Georga Grammera.

Obrázek č. 4: Budova firmy GRAMMER CZ s. r. o. v Tachově

41

V roce 2006 firma zaměstnává 328 zaměstnanců. Na podzim se uskutečnilo v Tachově jednání dozorčí a správní rady GRAMMERu a rozvinula se spolupráce s místním DDM Mraveniště. V roce 2007 počet zaměstnanců firmy vzrostl na 384, což je dosavadním rekordem. V roce 2008 je počet zaměstnanců 351 a dochází ve firmě k zavedení „štíhlé“ výroby. Zajímavostí tohoto roku je, že firma se podílela na nákupu sociálního vozu pro středisko Víteček v Černošíně. Jde o zařízení poskytující sociální péči dětem a mladým lidem s postižením zhruba do věku 15-ti let.

Obrázek č. 5: Sociální automobil pro středisko Víteček

V roce 2009 zasáhla firmu finanční krize, jako řadu firem na světě. V tomto roce však nastaly obrovské změny v rámci celého GRAMMERU CZ, s. r. o. Neradostnou událostí bylo uzavření jednoho z českých závodů a to konkrétně v Horažďovicích. Druhá změna nastala v centralizaci účtárny. Centrála v Německu se rozhodla zrušit jednotlivé účtárny ve 3 zbývajících závodech a zřídit pouze jednu centrální účtárnu pro celý GRAMMER CZ, s. r. o. Dlouho se čekalo na rozhodnutí, který závod bude mít to štěstí. Nakonec se vedení na centrále usneslo, že centrální účtárna vznikne v Tachově. Hodně k tomuto rozhodnutí přispělo bezproblémové fungování závodu a jeho dobré umístění u německým hranic.

42

V letošním roce 2010 se chystá v Tachově velká investice. Na podzim by měla vedle stávající budovy firmy vyrůst nová hala a tím vzniknou nová pracovní místa, čímž firma přispěje ke snížení nezaměstnanosti na Tachovsku. Půjde tedy o rozsáhlou investici, kde by se mělo dávat pozor zejména na kvalitu provedené práce. Osoba odpovědná za tento projekt by měla kontrolovat veškeré práce a na základě předávacích protokolů, že je výstavka prováděna v souladu se smlouvou, může být faktura následně proplacena. Jestliže se tyto kontroly nebudou provádět, mohlo by se stát, že firma bude platit za nekvalitní práci a mít následně se stavbou problémy.

2.2 Výrobky Od roku 2010 se závod Tachov člení do dvou výrobních oblastí a to Automotive a Seating Systems. Oblast Automotive, je základní oblastí, která existuje už od založení firmy. Vyrábí se zde opěrky do osobních automobilů značky BMW a Audi. Konkrétně jde o hlavové opěrky, loketní opěrky a středové konsole. BMW

Obrázek č. 6: Hlavové opěrky

Obrázek č. 7: Hlavové opěrky CAK

Obrázek č. 8: Loketní opěrka

Obrázek č. 9: Středová konsole

43

Firma vyrábí i opěrky, které se označují jako CAK. Jde o opěrky, které jsou určeny do luxusnějších automobilů BMW a rozdíl od ostatních je v tom, že při nárazu automobilu opěrka tlumí zpětný náraz hlavy do opěrky. Audi hlavové

Obrázek č. 10: Hlavové opěrky

Oblast Seating Systems, je zcela novou oblastí od roku 2010. Konkrétně se zde vyrábí sedačky do nákladních automobilů, vlaků a autobusů. Zatím je tato výroba v prvopočátku, ale sériová výroba by se měla rozběhnout od roku 2011.

Maximo Evolution Active

Maximo Dynamic

Obrázek č. 11: Sedačky do nákladních automobilů

44

2.3 Objednání zboží, přes dodání až k zaúčtování faktury 2.3.1 Výběrové řízení Aby mohly být vyrobeny takovéto luxusní výrobky, musí mít firma i kvalitní dodavatele. Kvalitním dodavatelem se myslí, že bude dodávat kvalitní materiál a včas dle smluveného termínu. Než tedy bude daný dodavatel se společností v obchodním vztahu, musí být nejprve zahájeno výběrové řízení. Probíhají 3 výběrová řízení, která jsou publikována na volně přístupných internetových adresách. Do výběrového řízení se mohou přihlásit všichni dodavatelé, kteří mají o tento obchod zájem a předloží své nabídky. Výběrová komise dodavatele a jeho nabídky řádně prověří, stanoví si pro a proti u každého zájemce a po konzultaci vybere toho nejvhodnějšího pro společnost. Údaje, které jsou rozhodující pro vybrání je cena a termín pro splnění požadavků firmy. Nejlepší dodavatel není ten, který se jeví firmě jako nejlevnější! Hodnotí se kvalita, spolehlivost, bonita dodavatele, jeho umístění, požadované podmínky a další. Důležité je, jak je výše zmíněno, hned první krok, vybrat vhodného dodavatele, kterému se bude platit za kvalitní služby a materiál. V opačném případě, by docházelo ke ztrátě času s reklamacemi či případně s vrácením peněžních prostředků z důvodu nespokojenosti společnosti a nesplnění požadavků dodavatelem.

2.3.2 Vystavení objednávky Podle požadavků zákazníků na dané výrobky se objednává určité množství materiálu. Prvním krokem při pořizování materiálu je vystavení objednávky na příslušného dodavatele. Materiál objednává ve společnosti pouze nákupčí materiálu. Tyto objednávky se vystavují v SAP. Vždy je s dodavatelem sjednaný určitý dodací plán, který může být platný 1, 2, 3, roky. Dále na základě odvolávek zákazníka program SAP zhodnotí stav materiálu na skladě a v případě nedostatku automaticky odešle požadavek na dodání určitého druhu materiálu na dodavatele. Tyto objednávky začínají číslem 55….. a na dodavatele se zasílají prostřednictvím faxu. Pokud nastane situace, že nemůže být z určitého důvodu tato objednávka vystavena, musí být vyhotovena alespoň ruční objednávka podepsaná odpovědnými osobami. Tato objednávka se pozná podle začínajícího číselného označení 45….. 45

Ve společnosti existuje ještě jedna osoba, která se stará o nákup. Nejedná se však o nákup materiálu, ale o takové výrobky či služby, kdy podnět k objednání nedává zákazník, ale firma GRAMMER CZ, s. r. o., tedy jde o interní požadavky firmy. Výrobky či službami je myšleno např. ochranné pomůcky, oděvy, kancelářské potřeby, kurzy apod. Samozřejmě i na tyto požadavky musí být vytvořena objednávku. U těchto objednávek je postup trochu odlišný. Každý z daného oddělení si zvolí zástupce, který bude za příslušné středisko objednávat. Objednávku každý vytváří přes SRM systém, který je propojený s SAP. Objednávka musí projít schvalovacím procesem, kdy jde od žadatele k nákupu, dále k vedoucímu příslušného oddělení, přes ředitele závodu až na centrálu v Německu. Objednávka může být zamítnuta, nebo v lepším případě schválena. Po schválení obdrží číslo začínající 30000……. Poté bude opět zaslán požadavek faxem o dodání zboží dodavateli. Objednávka musí být tedy vždy vystavena na veškeré nákupy a řádně schválena. Poté je dodáno zboží či materiál, který se přebírá v dovozním skladu. Ve skladu se dodávka zkontroluje, potvrdí dodací list a oprávněný logistik-skladník zaznamená přírůstek materiálu do systému SAP. Tento systém se jeví jako výhodný, protože hned od začátku se mohou podchytit nedostatky a dodavateli neprovést platbu, pokud nebudou splněny požadavky firmy a veškeré podmínky, které jsou stanoveny ve smlouvě mezi dodavatelem a společností. Kancelářské potřeby, nebo jiné drobnosti které přicházejí do společnosti poštou či PPL službou, nechává doručitel na recepci a zde si dodávku převezme objednávající oddělení. S tímto zbožím je většinou zasílána faktura, na které je uvedeno objednávkové číslo. Oddělení si překontroluje dodávku a pokud je vše v pořádku, zajistí příjem objednávky v dovozním skladu a fakturu předá do finanční účtárny. Výhodou těchto objednávek je také to, že každá objednávající osoba si přebírá svou objednanou zásilku a ručí za její správnost. Pokud se v budoucnu naskytnou nesrovnalosti, odpovědná osoba musí např. závadu odstranit nebo uhradit.

46

2.3.3 Obdržení dodávky a zprostředkování úhrady Pokud tedy firma obdrží zboží, je povinna provést peněžní úhradu. Dodavateli se platí za zboží či provedenou službu na základě faktury, kterou firma obdrží od dodavatele poštou, e-mailem či faxem. Účtárna zaúčtuje fakturu a může se zaplatit dodavateli. Program SAP je velice kvalitní účetní program. Na základě udělaného příjmu se zaúčtuje faktura. V tomto kroku existuje obrovská výhoda v tom, že je vidět, zda dodavatel fakturuje přesně to, co bylo s ním dohodnuto. Nemůže se tedy stát, aby si vyfakturoval zboží za vyšší ceny. Nebo-li stát se to může, ale v tomto případě bude účetní programem upozorněna a dodavateli se nezaplatí. Platba bude pozastavena na daného dodavatele. Pokud nastane tato situace, často jde o problém, který se řeší až několik následujících týdnů. Myslím si, že toto je první větší negativum ohledně platebního styku, protože se musí kontaktovat centrální nákup v Německu a on musí prověřit, zda ceny v systému SAP jsou nastaveny dobře a sdělí, že dodavatel fakturuje správně nebo za špatné ceny. Často však v praxi dochází, že centrální nákup nereaguje, nebo se nemohou dohodnout s dodavatelem, nebo sdělí, ať se za dodávku zaplatí, ale v budoucnu se situace opakuje, protože špatná data s cenami neupraví na správná. Je zapotřebí zlepšit komunikaci s nákupním oddělením, zkvalitnit jejich práci a tím by došlo i k rychlejšímu vyřešení problému a dodavatel by se nemusel neustále domáhat své platby. Od roku 2009 byla zavedena archivace dokladů přes čárové kódy. Tzn., že se naskenuje zaúčtovaná faktura a ta bude následně v programu přiřazena k zaúčtování. Fyzicky se už tento doklad nepotřebuje. Ale co je nyní důležitější, že tímto naskenováním se odesílají problémové faktury s cenovými nesrovnalostmi na centrální nákup do Německa automaticky. Šetří to čas pracovníkům v účtárně, ale i rychleji se dovídá centrální nákup o problému. Však reakce na něj je už druhá věc, jak je výše uvedeno. Tímto jsou shrnuty materiálové a režijní faktury, ale velký objem faktur je za jednu konkrétní službu a to za dopravu. Doprava může být dovozní, vývozní, nebo i zvláštní jízdy, které se jezdí např. v případě, že do druhého dne musí být dodán daný materiál, jinak dojde k zastavení výroby.

47

2.3.4 Fakturace a prodej výrobků společností Z druhé strany tedy z pozice společnosti po zpracování materiálu vznikne hotový výrobek, který se uskladní ve vývozním skladu, kde je připraven k expedici. Pravidelně k dodání výrobků k zákazníkovi dochází v úterý a ve čtvrtek. Samozřejmě dodávky probíhají i v ostatních dnech, ale tyto dva dny jsou hlavní, kdy probíhá expedice. Může nastat i mimořádná situace, kdy se jede zvláštní jízda s výrobky např., když musí být do druhého dne dodáno několik opěrek, aby u zákazníka nestála výroba, z důvodu nedostatku komponentů. S expedicí je současně vystavena faktura, kde je uvedeno číslo objednávky zákazníka, na základě které si objednal tuto dodávku a bude mu odeslána, aby provedl úhradu ve prospěch společnosti. Tímto je tok zboží či materiálu ve společnosti u konce. Jde vidět, že firma využívá moderní a celkem bezpečné postupy, aby nedocházelo k podvodům nebo k neoprávněným platbám dodavatelům. V čem je nyní největší problém je komunikace s centrálním nákupem v Německu, protože jestli se tato situace nebude řešit, firma si udělá špatné jméno ohledně platební schopnosti. Nyní často platí za dodávky po lhůtě splatnosti.

2.4 Bezhotovostní platební styk 2.4.1 Běžný účet Jelikož společnost má centrální finanční účtárnu, tak veškeré platby za 3 české závody se uskutečňují v Tachově. Platby probíhají jednou týdně a to konkrétně ve středu. Důvodem centralizace byla úspora pracovních míst v období finanční krize, sjednocení procesů v účetnictví a omezení plateb. Jelikož každý závod dodavatelům platil sám, byly vyšší náklady na bankovních poplatcích jak za vedení účtů, tak při transakčních převodech. Souhrnným placením z jednoho závodu vznikly úspory na těchto poplatcích a centrála v Německu má větší přehled o platbách, když odcházejí z jednoho místa a z jednoho bankovního účtu.

48

Pokud jde o jednotýdenní platební interval, tak ten se mi jeví jako menší nevýhoda. Je zde omezení platební schopnosti, stále musí být přehled o dodavatelích, kteří mají dostat k určitému datu zaplaceno a aby se tak ve středu stalo. Pokud se na nějakého dodavatele zapomene, týden pro další platby je celkem dlouhá doba, tak buď se musí vytvořit zvláštní platby a nebo se s dodavatelem domluvit, zda mu nebude vadit pozdější úhrada. Společnosti GRAMMER CZ, s. r. o. využívá dva běžné účty a to: •

Běžný účet u Komerční banky

•

Běžný účet u UniCredit Bank

Běžný účet u Komerční banky se využívá zejména k dotacím pokladen a také se z něj strhávají CCS. Přes druhý účet u UniCredit Bank se provádí veškeré dodavatelské a odběratelské platby. Tím je myšleno, že všechny faktury za zboží, materiál či služby se hradí bezhotovostně nikoliv z pokladny. Z pokladny tyto úhrady mohou být pouze za zvláštních událostí. Každý čtvrtek odpovědná účetní vytváří předběžný platební návrh v SAP, aby se zjistila přibližně částka, která bude příští týden placena. Vytvořený platební návrh se zasílá na centrálu do Německa, u které si tímto způsobem GRAMMER CZ, s. r. o. objednává peněžní prostředky. Český závod sám nedisponuje se svými peněžními prostředky, proto musí probíhat schvalování od mateřské společnosti. Tento návrh slouží pouze k informativnímu účelu a poté se vymaže. Objednané peněžní prostředky má společnost k dispozici na účtu UniCredit Bank pouze ve středu, pokud po provedení plateb zůstane na účtu zůstatek peněz, přes noc ze středy na čtvrtek se účet vynuluje. Tím, že český závod nemá k dispozice své peněžní prostředky vidím nevýhodu v tom, že není schopen rychle reagovat na vzniklé problémy např. se zastavením dodávek, nebo když potřebuje něco naléhavě zaplatit. Vždy se musí volat na centrálu do Německa a žádat o schválení a schvalování často trvá delší dobu. V úterý, den před samotným placením si účetní vytvoří nový „ostrý“ platební návrh v SAP, který odešle na hlavního účetního. Hlavní účetní tento návrh zpracuje, doplní případné 49

údaje jako např. zvláštní platby, které se z důvodu pozdního zaúčtování nedostaly do platebního návrhu a musejí být zaplaceny, a odešle k odsouhlasení na centrálu v Německu. Centrála zpětně zareaguje čímž platby odsouhlasí, omezí nebo celé zamítne. V případě, že centrála platby schválí, následně ve středu dojde k placení. Vytvořený platební návrh z úterý se stáhne do programu MultiCash, kde se provedou potřebné změny a dojde k elektronické autorizaci plateb a odeslání příkazu bance. Ve firmě se tedy posílají platby dodavatelům pouze jeden den v týdnu. Však může nastat zvláštní situace, kdy dodavatel hrozí zastavením dodávek materiálu, když nedostane do druhého dne zaplaceno. V tomto okamžiku se musí kontaktovat centrála v Německu, která platbu schválí a dá příkaz bance UniCredit Bank, aby poskytla firmě určitou částku pro tuto naléhavou platbu. Následně účetní vytvoří zvláštní platební návrh na konkrétního dodavatele a odešle platbu. Zde je přesně vidět, kolik úsilí je zapotřebí vynaložit kvůli zprostředkování jedné jediné platby. Naopak výhoda v tom ovšem také je a to přehled nad finančními prostředky společnosti, žádné platební prostředky neodejdou ze společnosti, aniž by o tom nevěděla odpovědná osoba. Pokud by se výhružka dodavatele ohledně zastavení dodávek neřešila, dodavatel by uskutečnil to co slíbil a tedy zastavil dodávky materiálu. Následně by došlo ke zastavení výroby ve společnosti, které je velmi nákladné, a proto se všichni snaží této situaci předejít. Účetní se snaží zaúčtovat faktury včas, pokud je nějaký problém, snaží se ho ihned řešit. Stává se však, že faktura zaslaná od dodavatele do účtárny z nějakého důvodu nedorazí. Tento případ se snaží účtárna řešit tím, že si bude každý měsíc s dodavatelem odsouhlasovat otevřené položky (tedy vzájemné závazky a pohledávky) a nebo má ještě možnost si najít veškeré příjmy materiálu daného dodavatele a tam je vidět, které ještě nejsou proúčtované s fakturou a dodavatel za tyto dodávky nedostal zaplaceno. Na základě tohoto impulzu požádá dodavatele o zaslání kopie faktury. Naopak o řádné placení zákazníků společnosti se starají účetní označované ve společnosti jako Debitoři. Vystavují faktury zákazníkům a kontrolují, zda bylo do lhůty splatnosti zaplaceno. Pokud nebylo zaplaceno, zákazníky upomínají o platbu prostřednictvím zaslaných upomínek. Po přijetí platby od zákazníka spárují fakturu s platbou, a tento proces je dotažený až do konce.

50

Když se shrnou platební prostředky společnosti, tak jejími příchozími nebo-li výnosovými platbami jsou tržby z prodeje výrobků a služeb. Naopak vynakládá peněžní prostředky hlavně na nákup materiálu a za přijaté služby, za mzdy pro své zaměstnance, také nákup investic jako jsou stroje a v budoucnu tedy i výstavba budovy, ale i za bankovní poplatky. Tabulka č. 4: Výnosy společnosti z prodeje vlastních výrobků a služeb (v tis. Kč):

2009

2009

Domácí Zahraniční Výnosy z prodeje automobilových dílů 210 034 Výnosy z prodeje služeb

3 331

3 897 781 92

Zdroj:http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/getFile?listina.@slCis=500214568&listina.@rozliseni=pdf&list ina.@klic=86addf29cf912289bad4dde019c6a793

2.4.2 Měna ve společnosti Důležité je si také říci několik informací k měně. Převážná část dodávek je vyfakturována v měně EURO, menší část v tuzemské měně CZK od tuzemských dodavatelů. Však často i tuzemský dodavatel požaduje platbu v EUR, což znamená, že neplatí zde žádné pravidlo. Minimum dodávek je fakturováno v USD. S jinou měnou se společnost nesetkává. Přesto, že je fakturováno v USD, tato měna se v konečné fázi přepočítává na měnu EURO. Zde je vidět, že firma zaplatí velké poplatky při provedení plateb do zemí Evropské unie a do zahraničí. Pro firmu představují tyto poplatky velké náklady, které by chtěla vhodným způsobem snížit.

2.4.3 Jak probíhal bezhotovostní platební styk před centralizací účtárny Každý závod měl svou finanční účtárnu. V této době byly ještě závody 4 a každý měl 4 bankovní účty. V Komerční bance existoval účet v CZK a v EUR a v UniCredit Bank to samé, jeden účet v CZK a druhý v EUR. Tzn. že společnost GRAMMER CZ, s. r. o. měla dohromady 16 bankovních účtů.

51

Už zde je vidět, že byly velké náklady jen na provoz bankovních účtů, 16x se musely platit poplatky za vedení účtu. Závody měly i některé dodavatele stejné a během jednoho týdne mu bylo placeno 4x od jedné společnosti, tzn., že se zbytečně platily vyšší poplatky za zprostředkování platby, když mohla být platba shrnuta pouze do jedné částky. Ve čtvrtek musela účetní z každého závodu obstarat objednání peněžních prostředků pro platby na následující týden. Tedy každý závod si obstarával platby sám a objednávky opět procházely schvalováním přes centrálu v Německu. Pokud měla být odeslána zvláštní platba, nejprve se musela nahlásit opět na centrálu, protože jinak docházelo k tomu, že se vyčerpaly peněžní prostředky jinému závodu. Pokud jde o stanovení částky, která bude zapotřebí následující týden, účetní si procházela jednotlivé dodavatele a otevřené závazky, a nasčítávala si položky na kalkulačce. Souhrnná částka se pak odeslala ke schválení. Platby se tedy vůbec negenerovali přes program SAP. Platby probíhaly 2x do týdne a to konkrétně ve dnech úterý a čtvrtek. Odpovědná účetní vytvářela platební návrh, však ne přes program SAP. Shromažďovala si faktury s košilkami, na kterých byla uvedena splatnost, aby věděla, zda už je zapotřebí tyto faktury proplatit a ručně tyto platby jednu po druhé zadávala do programu MultiCash nebo Gemini. Programy pro placení nebyly v jednotlivých závodech jednotné, však využívali buď MultiCash nebo Gemini. Autorizace plateb probíhala pouze na jednom PC, tzn., že se musely obvolávat oprávněné osoby, aby přišly do účtárny a autorizovaly platbu. Po provedení plateb musela účetní ještě rozeslat avíza o zaplacení každému dodavateli, který měl 2 a více plateb. Tyto avíza účetní vyhotovovala ručně v programu Microsoft Excel.

2.4.4 Výhody a nevýhody placení před a po centralizaci účtárny Výhody Obrovskou výhodou je, že se platební návrh generuje z programu SAP. Dnes účetní už nemusí shromažďovat faktury, procházet otevřené závazky, aby zjistila potřebnou částku pro objednání peněžní prostředků. Nyní tuto částku zjistí během 5 minut.

52

Všechna data o platbách se přetahují z SAP rovnou do MultiCasha, což znamená, že účetní už ručně nezadává platby do tohoto programu. Představa je děsivá, že by toto po centralizaci nefungovalo, při takovém velkém objemu dodavatelů. Dříve to bylo možné, když měl závod jen 1/3 z dosavadních dodavatelů. Oprávněná osoba k autorizaci platby provede autorizování ze svého PC a už nemusí chodit k jednomu PC do účtárny. Další výhodou jsou platební avíza. Po označení v programu SAP, aby se avíza vytiskla, vyjedou za každého dodavatele na tiskárnu. Účetní už nevytváří nic v programu Microsoft Excel. Finanční úspora vznikla na bankovních poplatcích a z převodů peněžních prostředků. Omezil se počet bankovních účtů a platí se souhrnně za všechny závody, vždy jedna platba dodavateli za týden. Vidíme, že po centralizaci došlo k obrovské úspoře času, nákladu a ke zjednodušení celého procesu ohledně plateb. Nevýhody Nevýhoda snad existuje pouze jedna. Po vytištění platebních avíz, musí účetní každé avízo naskenovat a odeslat ho e-mailem nebo faxem na příslušného dodavatele. Toto by se však mělo v budoucnu též odbourat a program SAP by měl sám tyto avíza odesílat, tzn. že už nebude je zapotřebí ani tisknout.

2.5 Hotovostní platební styk 2.5.1 Pokladna Ve společnosti je ještě jeden platební nástroj a tím je pokladna. Pokladna je jediná, která na jednotlivých závodech z účtáren zůstala. Jelikož není možné, aby byla pokladna centrální, tudíž její vedení převzali pracovníci personálního oddělení nebo recepční.

53

Místo uschování pokladny a oprávněný přístup je jasně stanoven. Klíč od pokladny má jedna osoba, která je odpovědná za její vedení. Existuje ještě druhý klíč, který je zapečetěný v obálce buďto u hlavní účetní nebo u vedoucího závodu. 2.5.1.1 Vedení pokladny Vedení pokladny je ošetřeno vnitropodnikovou směrnicí společnosti. Pokladny musí být vedeny řádné a aktuálně. Výplaty z pokladny a platby do pokladny jsou dovoleny pouze pro podnikové účely a to na základě odpovídajících dokladů. Pro každou výplatu z pokladny je nutné schválení výdajů nadřízeným pracovníkem, který je odpovědný za příslušné nákladové středisko a výdej musí být uskutečněn na základě vystavení výdajového pokladního dokladu.Výdej hotovosti musí být na dokladu potvrzen podpisem přejímajícího. Naopak na každý příjem hotovosti do pokladny musí být vystaven příjmový pokladní doklad a podepsaný pokladní. Poté kopii dokladu obdrží vkladatel částky. Samozřejmě pokladní doklady musí mít řádně vyplněné všechny náležitosti a musejí být zadány do pokladní knihy ve stejný den, ve který byly vystaveny. Pokladní kniha je vedena v programu SAP - transakce FBCJ. Každý pokladní zadává doklady do pokladní knihy, které následně předává do finanční účtárny. Ve finanční účtárně odpovědná účetní jednotlivé příjmy a výdaje v pokladně propustí do účetnictví a správně přiřadí příslušné nákladové a výnosové účty. Pokud by chtěl pracovník vyplatit z pokladny soukromou zálohu nebo půjčku, pokladní tyto peněžní prostředky nesmí vydat, neboť to dle směrnice není povoleno. Platby z pokladny za faktury dodavatelů jsou možné pouze v nutných a v odůvodněných výjimečných případech. Jinak dodávky zboží nesmí být placeny z pokladny a nákup nesmí dodavatelům v tomto smyslu takové platby slibovat. Stav hotovosti v pokladně musí být udržován na minimální úrovni, tzn. na úrovní běžných plateb z pokladny. Mimořádné výplaty z pokladny mohou být provedeny, pokud si to vyžádá aktuální situace.

54

2.5.1.2 Limity Interní směrnice společnosti stanovuje limity pro výběry v hotovosti a to z toho důvodu, aby nebyl ve společnosti velký obnos peněžních prostředků a v případě krádeže, či živelné pohromy byly škody co nejnižší. Velký obnos v pokladně také svádí zaměstnance k proplácení více požadavků hotovostně. Tomuto se chce zamezit a proto jsou stanoveny pro výběry v hotovosti z banky k doplnění stavu pokladny limity ve výši: •

5 000,- EUR

•

150 000,- CZK

Výběr musí být vždy schválen ředitelem závodu a oznámen týden předem osobě odpovědné za bankovní transakce a převody. Pokladny se dotují z účtu Komerční banky, na který se tyto peněžní prostředky posílají při provádění plateb. Účetní si prověří výši stavu peněz na účtu a případně na tento účet při placení zašle určitý obnos. Dříve se stávala situace, že jeden závod vybral peníze z účtu, aniž by to někomu nahlásil a poté nastal problém v jiném závodě, když potřebovali vyjímečně vybrat jen např. 10 000,- . V bance u přepážky oprávněné osobě bylo sděleno, že takový obnos už na účtu není. Proto jsou stanoveny podmínky o oznámení výběru, aby tato situace už nenastávala. Pokud jde o maximální limit hotovosti v pokladně, tak ten je stanoven ve výši: •

5 000,- EUR

•

150 000,- CZK

2.5.1.3 Hmotná odpovědnost a kontrola pokladny Osoba, která je odpovědná za vedení pokladny musí mít hmotnou odpovědnost za stav hotovosti v pokladně. Tato odpovědnost je velmi důležitá, protože kdyby nebyla uzavřena, za stav v pokladně by odpovídal ředitel závodu a osoba, která pokladnu obstarává by nebyla nucena k opatrnosti se zacházením s peněžními prostředky. V případě manka v pokladně musí osoba odpovědná za pokladnu na základě hmotné odpovědnosti rozdíl sama doplatit.

55

Kontrola pokladny musí být prováděna odpovědnými osobami a být dokumentována samostatným dokladem - protokolem. Tento protokol musí být podepsán zúčastněnými osobami a řádné uschován. Kontrola a inventura pokladny může být provedena namátkově hlavním účetním. Kromě toho musí být jednou ročně provedena kontrola pokladny přednostně regionálním vedoucím nebo alternativně v rámci předauditu auditorem, který audituje účetní závěrku. Na konci účetního období je nutné provést inventuru pokladny a porovnání účetního a fyzického stavu. Opět tato inventura musí být zdokumentována protokolem a podepsána zúčastněnými osobami. 2.5.1.4 Výběry z pokladny Hranice pro výplatu z pokladny je stanovena ve výši: •

200,- EUR

•

5 000,- CZK

Pro výplatu částek nad tento limit je nutné mít písemné schválení ředitele závodu. Výběry z pokladny jsou omezeny principiálně pro nízké částky nebo pro náhrady. Nízké částky jako jsou doklady za parkování, tankování, květiny a podobně mohou být proplaceny, pokud nejsou součástí vyúčtování pracovní cesty. Nejčastěji se však vyplácí z pokladny zálohy na pracovní cesty do zahraničí. Důvodem vyplácení nízkých částek je omezení obratu v pokladně. Dříve si zaměstnanci nechávali z pokladny proplácet různé nákupy a i faktury, aby je už k tomuto nic nesvádělo a nemysleli si, že se jim cokoliv proplatí, byly stanoveny tyto limity, kdy u vyšších částek má přehled i ředitel závodu o tom, co se z pokladny hradí a má ve své moci úhradu povolit či zamítnout. 2.5.1.5 Šeky v hotovosti, cizí měna a soukromé prostředky Soukromé finanční prostředky nesmějí být ukládány do pokladny. Také tzv. pokladny na kávu nepatří do firemních financí a jsou zakázány ukládat v pokladně a přes pokladnu být vypláceny. Jsou považovány za soukromé a nejsou součástí firemních prostředků. Cizí měny musí být vedeny v samostatné pokladně a odděleně ukládány od české měny.

56

S hotovostními šeky nebo cestovními šeky musí být zacházeno se zvýšenou opatrností a nesmí se stát běžnou součástí pokladních dokladů. Používají se jen ve výjimečných případech.

2.6 Shrnutí údajů o platebním styku ve společnosti Ve firmě GRAMMER CZ, s. r. o. převládají standardní platby podle dohodnutých podmínek mezi dodavatelem a společností. Převážná část platebního styku probíhá bezhotovostními převody a to vede k omezení manipulaci s hotovostními peněžními prostředky. Platby nejsou vázány na žádné průvodní dokumenty, což znamená, že firma provádí hladké platby. Celá firma používá pouze dva běžné účty, skrz které uskutečňuje platební styk. Platby dodavatelům za dodávky se posílají pouze jedenkrát týdně a nejčastěji probíhají v měně EURO. Celá firma používá program SAP, který se jeví jako velice výhodný, moderní a bezpečný. Ohledně rizikovosti vypadá, že společnost nenechává nic náhodě a používá řadu opatřeních, aby měla platební styk řádně pod kontrolu a jeho zneužití bylo minimální.

57

3 Postup a průběh placení ve firmě Dodávky materiálu a poskytnuté služby společnosti se hradí dodavateli prostřednictvím běžného účtu, tedy bezhotovostně. Tato část nastiňuje, co všechno potřebuje program SAP za informace a naopak jaké umožňuje kontroly, než bude platba odeslána bance, aby následně provedla převod peněžních prostředků dodavateli.

3.1 Vytvoření ostrého platebního návrhu Ostrý platební návrh a i předběžný se vytvářejí v SAP v transakci F110. Po otevřemí této transakce se musí zadat potřebné údaje pro vytvoření platebního návrhu, kde se nejprve vyplňují data jako datum a identifikace.

Obrázek č. 12: Ukázka masky v programu SAP při tvorbě platebního návrhu

Kdy „Tag der Ausführung“ je datum, ke kterému proběhnou platby a „Identifikation“ je informace pro firmu, aby účetní návrh našla. Např. C1019 znamená C = Česká republika, 10 = rok 2010 a 19 = týden v roce. Dále se postupně musí projít záložka po záložce a doplnit potřebné údaje. Jde například o další datumy, které jsou potřebné proto, aby se do placení natáhly ty faktury, které už mají

58

splatnost. Jeden z těchto údajů považuji za důležitý a to je označení LUI. Jde o označení, zda se budou platit pouze tuzemské nebo zahraniční dodavatelé (L = zahraniční platby, U = tuzemské platby a I = intercompany). Pokud se mají platit všechny faktury ve splatnosti, musí být vypsána všechna tři písmenka. Pokud jsou všechna data vyplněná, zadá se vytvořit platební návrh a ten je poté hotový. Následně musí být ještě platební návrh vyvolán a zkontrolován, jestli SAP nehlásí nějakou chybu, proč by platba neprošla. Většinou jsou platby zadržovány kvůli cenovému rozdílu, kdy se musí tento problém vykomunikovat s centrálním nákupem a s dodavatelem. Ale nejčastěji se účetní zaměřuje na chybně zadaný účet, např. v bankovním spojení je o 0 méně a tím je číslo kratší. V tomto případě musí účetní bankovní účet překontrolovat a opravit chybu, kdyby tak neučinila, platba by neodešla dodavateli a dodavatel by se dožadoval, proč mu nebylo zaplaceno, když má fakturu v pořádku. Co je dále důležité je to, že často dodavatel fakturuje jak v korunách, tak v eurech a pro tyto platby má samozřejmě dva účty, korunový a eurový. V tomto případě příslušná účetní, která účtuje fakturu si musí dát pozor a přiřadit daným kódem správný účet, na který má odejít platba. Však co se stává a z praxe to znám, že se na tento úkon třeba zapomene. V tomto okamžiku by se stalo to, že např. eurová faktura se zaplatí na korunový účet. Nebo může mít dodavatel jen faktury v eurech, ale více eurových účtů a chce aby mu český GRAMMER platil na tento účet, německý na druhý účet atd. V tomto případě se musí zadat platební kód a u účtu, který je platný pro ČR by mělo být 4000. Tento kód se doplní do příslušného okénka a je zde jistota, že platba odejde správně. Když se na tento úkon zapomene, může na to přijít účetní, která kontroluje platební návrh. Jedním krokem při kontrole je i tabulka s dodavateli a u každého svítí semafor dané barvy. Červený znamená že je platba zablokovaná a nebude se platit, zelený se naopak platí. Pokud je jeden dodavatel na dvou účtech se zeleným semaforem, je něco špatně. Účetní tento údaj prověří, a zadá pouze jeden účet, kam platba odejde jednou částkou. Vyjímka je pouze ta, že dodavatel má jak eurový tak korunový účet, v tomto případě je vše v pořádku a dodavatel zůstane na dvou účtech.

59

Obrázek č. 13: Maska v programu SAP se zablokovanými a propuštěnými platbami

Dále se ještě musí provést kontrola, zda u všech přeshraničních plateb je zadán IBAN. U plateb do třetích zemí se nezadává. IBAN představuje určitý formát čísla bankovního účtu, který má kontrolní mechanismus umožňující předběžnou kontrolu bankovního spojení před odesláním platby a tím snižuje riziko u přeshraničních převodů. Obsahuje dva znaky označující zemi (DE pro Německo), dvě kontrolní číslice a může mít dohromady max. 30 znaků. Pokud je vše zkontrolované, tento platební návrh se exportuje do Excelu a pošle hlavnímu účetnímu. Hlavní účetní návrh případně upraví a ručně k němu dopíše zvláštní platby a odešle platební návrh ke schválení na centrálu v Německu. Posledním krokem při vytváření platebního návrhu je disketa, na kterou musíme kliknout, aby se platební návrh uložil.

3.2 Realizace úhrady v systému SAP Jak již bylo výše řečeno, platby ve společnosti probíhají každý týden ve středu. V tento den se čeká na odpověď z centrály, zda platby schvalují nebo ne. Někdy odpoví už v úterý po odeslání platebního návrhu, ale většinou se ozývají až v den platby. Je nutné, aby informaci poskytli do 12:00, protože zahraniční platby musí být odeslány do této hodiny, 60

aby byly ještě tento den zpracovány. U tuzemských plateb toto neplatí, ty se mohou odeslat kdykoliv během dne, však nejpozději do 17:00. Pokud centrála platby schválí, může se přejít k samotnému kroku placení. Ještě se musí účetní vrátit do transakce F110, vyhledat si platební návrh který chce platit podle identifikace a spustit na tiskárnu platební avíza. Tyto avíza po zaplacení rozešle e-mailem nebo faxem na dodavatele, aby si mohl správně přiřadit platby.

Obrázek č. 14: Maska v programu SAP, kde se musí zaškrtnout okénko pro vytištění platebních avíz

Placení probíhá v programu MultiCash. Před nakládáním s tímto programem je zapotřebí ještě použít transakci v SAP SA38, kde se platební návrh připraví ke stažení do MultiCasha. Program MultiCash má nainstalovaný na svém PC pouze účetní, která provádí platební úkony. Zde ve společnosti, mají přístup k tomuto programu dvě osoby, aby byla zachována zastupitelnost. Nyní už lze zahájit závěrečné úkony pro platby. Nejprve se stáhne platební návrh a to buď zahraniční nebo tuzemský, podle toho jaký se má platit. Zpravidla se nejprve proplácí zahraniční platby, aby se stihly odeslat do banky ke zpracování do 12:00 a poté se platí tuzemské platby. Co se zde upravuje je datum splatnosti, u všech dodavatelů se musí opravit toto datum na den, kdy dochází k placení. Kdyby se tak neučinilo, platby by v bance čekaly, než nastane 61

dané datum, a pak by se až zaplatily. To však společnost nechce, protože peněžní prostředky má k dispozici na běžném účtu pouze ve středu, v jiný den by nebylo z čeho zaplatit.

3.2.1 Příprava pro odeslání plateb Pokud je vše zkontrolované může se dát platební návrh ověřit, kde se zkontroluje celková částka, která má být zaplacená, zda souhlasí.

3.2.2 Vytváření platebního souboru V tomto okamžiku účetní vytvoří platební soubor a zadá své komunikační heslo. Nyní je soubor připravený k podpisu. Podepsat tento soubor nemůže účetní, která návrh vytváří! Oprávnění k podepisování mají ve společnosti jiné určené osoby, kterým účetní sdělí, že je soubor připraven k podepsání a že ho mohou podepsat. Vždy pro podpis jednoho souboru je zapotřebí dvou podpisů různých osob! Výhodou je, že každá oprávněná osoba podepíše platební soubor ze svého počítače a účetní vidí v MultiCashi kdo už soubor podepsal.

Obrázek č. 15: Autorizace plateb v programu MuliCash

62

Podepsaný soubor se odešle a čeká se na potvrzení, zda byl úspěšně odeslán.

Obrázek č. 16: Potvrzení o odeslání plateb v programu MultiCash

3.3 Zhodnocení stávající situace v oblasti platebního styku ve společnosti Společnost GRAMMER CZ, s. r. o. se neustále snaží zlepšovat a modernizovat procesy. Během jednoho roku došla k obrovskému pokroku ohledně platebního styku. Díky velice kvalitnímu účetnímu programu SAP si rozšířila možnost pro manipulaci s platbami v tomto programu a tím ušetřila a zjednodušila práci svým zaměstnancům. A celkově je proces placení přehlednější. Vždy než dojde k samotnému úkonu zaplacení, musí se projít tolika kroky, které případně signalizují chybu, že celý běh plateb se jeví jako dosti bezpečný. Nikdy se nemůže stát, aby ze společnosti byly vydány peněžní prostředky, aniž by o tom někdo nevěděl. Také prostřednictvím dat, která jsou u každého dodavatele zanesena, je jistota, že se zaplatí skutečně tomu dodavateli, který do společnosti dodává materiál nebo poskytuje služby. Ve společnosti převažují pozitiva. GRAMMER CZ, s. r. o. je moderní firma, která se snaží ve všech směrech, aby nic nezanedbala. Stará se nejen o spokojenost firmy jako takové, ale i o své zaměstnance a zákazníky. Tento přístup je pro společnosti přínosem i do budoucnosti. Negativum, které společnost má, jsou vysoké poplatky z transakčních přeshraničních převodů. Na poplatcích by společnost mohla hodně ušetřit, ale zatím není žádné řešení, však věří, že do budoucna se firma vypořádá i s tímto problémem.

63

Závěr Tato bakalářská práce je věnována platebnímu styku a jeho využití v konkrétním výrobním podniku GRAMMER CZ, s.r.o. Platební styk je součástí každého člověka a je zapotřebí si o něm rozšiřovat vědomosti. Den ode dne se vyvíjí technologie, elektronika, která umožňuje bezpečněji a jednodušeji provádět úhrady plateb. Naopak lidé, kteří chtějí platební styk určitým způsobem zneužít, vynalézají nové způsoby, jak to učinit. Proto je nutné mít potřebné informace a být stále ve střehu. O platebním styku jako takovém si myslím, že se prostřednictvím této práce dovíte základní údaje a ty nejdůležitější informace, které by měl každý znát. Sama jsem se více seznámila s právní úpravou v ČR, která se k této problematice vztahuje. V práci jsem uvedla charakteristiky všech nástrojů platebního styku, se kterými se můžeme v praxi setkat. V praktické části jsem se zaměřila na konkrétní výrobní podnik a ukázala, které platební nástroje se v něm vyskytují. Dále jsem se snažila Vás seznámit s platebním stykem ve společnosti GRAMMER CZ, s. r. o., což nebylo vůbec lehké shrnout takové množství informací do daného celku. Však si myslím, že se mi to povedlo a vy získáte základní představu o tom, jak platební styk probíhá ve společnosti. Snažila jsem se shrnout údaje od požadavku na nákup až po konečnou úhradu dodávky, aby bylo vidět, že platební styk prolíná celý tento proces. Dále jsem chtěla poukázat na vývoj platebního styku ve firmě, kdy jsem rozebrala placení dnes a co bylo dříve, tedy před centralizací. Pro mě jsou tyto poznatky velkým přínosem, protože jsem si rozšířila vědomosti v tom, jak se jednotlivé procesy ve společnosti prolínají a určitě je využiji v praxi. Společnost využívá velice kvalitní, moderní ale i dosti nákladný účetní program, který se jeví i jako bezpečný proti kriminalitě. Jak jsme si mohli všimnout, převažují ve firmě výhody než nějaká negativa nebo-li nevýhody, což znamená, že firma se snaží stále modernizovat procesy a být ve všem nejlepší. 64

Co by však firma uvítala, je snížit transakční náklady z převodů platebních prostředků. Myslím si, že pro tuto firmu by byl výhodný vstup ČR do Eurozóny a tím zavedení jednotné měny EURO, jelikož většina plateb je uskutečňována v měně EURO. Platby by probíhaly v rámci EU v jedné měně a firma by dosáhla velké úspory na bankovních poplatcích z těchto převodů. Jelikož však víme, že vstup do Eurozóny se stále oddaluje, společnost by mohla toto obejít tím, že by si zřídila bankovní účet v Německu. Má zde mateřskou společnost , tak si myslím, že by v tomto nebyl žádný problém a i ona sama by určitě uvítala takovéto řešení. Tzn., že by tuzemské platby byly prováděny z tuzemského bankovního účtu a zahraniční platby by se uskutečňovaly prostřednictvím německého bankovního účtu, což by z tohoto pohledu byly platby v rámci Eurozóny a firma by výrazně snížila své náklady na tyto bankovní poplatky z převodů peněžních prostředků.

65

Seznam použité literatury: Literatura: 1) MÁČE, M. Platební styk - klasický a elektronický. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2006. ISBN 80-247-1725-5, 220s. 2) NOVOTNÝ, Z., DYNTAROVÁ, V., KAFKOVÁ, R. Podniková Ekonomika 2. Břeclav: Moraviapress, a.s., 2002. ISBN 80-86181-62-6, 227s. 3) PAVELKA, F. ,BARDOVÁ, D., OPLOTOVÁ, R. Úvěrové obchody. Praha: BIVŠ, 2008. ISBN 978-80-7265-140-5, 4) ŠVARCOVÁ, J. Ekonomie - stručný přehled, 2002/2003. Zlín, CEED, 2002. ISBN 80902552-6-4 Internetové adresy: www.business.center.cz www.ekonomika-snadno.estranky.cz www.fincentrum.idnes.cz www.formstudio.cz www.janska.estranky.cz www.justice.cz www.lbbw.cz www.mesec.cz www.referaty-seminarky.cz www.studentka.sms.cz www.virginmedia.com Uvedené právní normy České republiky: 1) Zákon č. 284/2009 Sb. o platebním styku 2) Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti 3) Zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový 4) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník 5) Zákon č. 21/1992 Sb., zákon o bankách

66

Seznam použitých zkratek: D/A - documenst against - dokumentární inkaso FO - fyzická osoba L/C – letter of credit - dokumentární akreditiv PO - právnická osoba SIPO = Soustředěné inkaso plateb obyvatelstva - jedná se o hromadný způsob placení poštovních poukázek nebo-li měsíční inkaso pravidelně se opakujících plateb. Např. jde o platby elektřiny, plynu, poplatky za rozhlasové a televizní vysílání. Výhodou u tohoto způsobu platby je, že neplatíme poplatky jako u poštovních poukázek.

67

Seznam pojmů: Převádějící instituce jsou banky, pobočky zahraničních bank a jiné osoby, které provádějí nebo zprostředkovávají převody peněžních prostředků jako podnikání, jestliže tyto činnosti provádějí na území ČR. Příkazce je FO a PO, která dává přímo převádějící instituci příkaz k převodu. Příjemce je FO a PO, která je konečným příjemcem částky převodu. Převod je operace prováděná na základě příkazu, který dal příkazce své převádějící instituci za účelem převedení peněžních prostředků ve prospěch příjemce. Přeshraniční převod je převod peněžních prostředků z jednoho členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího evropský hospodářský prostor do jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor v domácí měně kteréhokoliv členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor až do výše protihodnoty 50 000 EUR. Rozdíly mezi zahraničním a mezinárodním platebním stykem je: -

překročení hranic měnové oblasti

-

realizace platebních operací minimálně ve 2 měnách

-

chybějící clearingové centrum pro zúčtování plateb

V tomto případě musí banka v ČR pracovat s bankou v zahraničí. Tyto zahraniční banky se označují jako korespondenční banky. S převážnou částí korespondenčních bank je vytvořeno účetní spojení, jehož prostřednictvím je možné zúčtovat platby v mezinárodním platebním styku. Účty, které se při tomto platebním styku užívají jsou: -

nostro účty - banky tak označují své účty u jiných bank

-

loro účty - banky u sebe vedou účty jiných bank

Příkaz k převodu je bezpodmínečný pokyn příkazce daný převádějící instituci k provedení převodu nebo pokyn příkazce daný převádějící institucí k provedení převodu, jehož všechny podmínky stanovené příkazcem byly splněny. Den účinnosti příkazu k převodu je den, kdy příkazce splnil všechny smluvní podmínky požadované k uskutečnění převodu převádějící institucí, jejímž je klientem, podmínky jsou stanovené Zákonem o platebním styku. Informační povinnosti převádějící instituce znamená, že banka informuje veřejnost jasně a srozumitelně písemnou formou ve svých provozních prostorách o obecných podmínkách provádění převodů. 68

Seznam obrázků Obrázek č. 1: Schéma dokumentárního inkasa Obrázek č. 2: Schéma dokumentárního akreditivu Obrázek č. 3: Aktuální umístění závodů v ČR Obrázek č. 4: Budova firmy GRAMMER CZ. s. r. o. v Tachově Obrázek č. 5: Sociální automobil pro středisko Víteček Obrázek č. 6: Hlavové opěrky Obrázek č. 7: Hlavové opěrky CAK Obrázek č. 8: Loketní opěrka Obrázek č. 9: Středová konsole Obrázek č. 10: Hlavové opěrky Obrázek č. 11: Sedačky do nákladních automobilů Obrázek č. 12: Ukázka masky v programu SAP při tvorbě platebního návrhu Obrázek č. 13: Maska v programu SAP se zablokovanými a propuštěnými platbami Obrázek č. 14: Maska v programu SAP, kde se musí zatrhnout okénko pro vytištění platebních avíz Obrázek č. 15: Autorizace plateb v programu MultiCash Obrázek č. 16: Potvrzení o odeslání plateb v programu MultiCash

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Vlastní kapitál společnosti Tabulka č. 2: Krátkodobé pohledávky u spřízněných osob k 31. 12. 2009 Tabulka č. 3: Krátkodobé závazky vůči spřízněným osobám k 31.12.2009 Tabulka č. 4: Výnosy společnosti z prodeje vlastních výrobků a služeb

69

Seznam příloh Příloha č. 1: Pokladní složenka Příloha č. 2: Výběrní lístek Příloha č. 3: Příjmový pokladní doklad Příloha č. 4: Výdajový pokladní doklad Příloha č. 5: Příkaz k úhradě Příloha č. 6: Hromadný příkaz k úhradě Příloha č. 7: Trvalý příkaz k úhradě Příloha č. 8: Příkaz k inkasu Příloha č. 9: Příkaz k inkasu SIPO Příloha č. 10: Dokumentární inkaso Příloha č. 11: Dokumentární akreditiv Příloha č. 12: Výpis z obchodního rejstříku společnosti GRAMMER CZ, s. r. o. Příloha č. 13: Struktura závodu GRAMMER CZ, s. r. o. Příloha č. 14: Mapa s výrobními závody a odbytovými a rozvojovými místy společnosti Příloha č. 15: Rozvaha v plném rozsahu Příloha č. 16: Výkaz zisků a ztrát v plném rozsahu Příloha č. 17: Přehled o peněžních tocích

70

Příloha č. 1

Příloha č. 2

Příloha č. 3

Příloha č. 4

Příloha č. 5

Příloha č. 6

Příloha č. 7

Příloha č. 8

Příloha č. 9

Příloha č. 10

Příloha č. 11

Příloha č. 12

Příloha č. 13

Struktura závodu Werkleiter Ředitel závodu

QMB

UMB,ASB

Vedoucí kvality

Vedoucí ŽP, bezpečnosti

Launch manager

Assistentin der WL Asistentka ředitele

Manažer

AV Technologie výroby

Controlling Kontrola

HR Personální oddělení

Logistik Logistika

Produktion Výroba

Buchhaltun g Finanční účetnictví

QS Kvalita

IT Výpočetní technika

Arbeitssicherhei tstechniker Bezpečnost

20 Keys 20 klíčů

Příloha č. 14 Výrobní závody Odbytová a rozvojová místa

Amerika USA • Greenville ● Detroit ● Hudson Mexiko ● Queretaro ● Tetla ● Puebla

Asien

Europa Brasilien ● Atibaia ● Sao Paulo

Deutschland ● Amberg ● Emden ● Langenfeld ● Wackersdorf ● Zwickau ● Rüsselsheim ● Sindelfingen ● Wolfsburg ● München Polen ● Bielsko-Biala

Tschechien ● Most ● Dolni Kralovice ● Tachov Frankreich ● Lyon Spanien ● Olérdola ● Barcelona

Slovenien ● Slovenji Gradec

Türkei ● Bursa

Serbien ● Aleksinac

Indien ● Hosur-Tamilnadu

Bulgarien ● Trudovetz

China ● Changchun ● Tianjin ● Shanghai

Russland ● Kaliningrad

Japan ●Tokyo

Příloha č. 15

Příloha č. 16

Příloha č. 17