Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutí licence. V Jihlavě dne 29.4.2013.
Poděkování V této části bych rád poděkoval vedoucímu práce panu doktoru Františku Smrčkovi, který mi ochotně zapůjčil GPS přijímač a poskytl velmi cenné rady ke zvolenému tématu.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Obor: cestovní ruch
Využití moderních technologií v cestovním ruchu
bakalářská práce
Autor: Michael Straka Vedoucí práce: PaeDr. František Smrčka, Ph.D Jihlava 2013
Anotace STRAKA, M. (2013): Využití moderních technologií v cestovním ruchu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava, Katedra cestovního ruchu, 2013. 98 stran. Bakalářská práce se zabývá využitím moderních technologií v cestovním ruchu v současné době. V prvních kapitolách práce se řeší principy fungování dnešních technologií, které se v cestovním ruchu nejvíce využívají. V dalších částech jsou pak rozvedeny další možnosti, jak tyto technologie více upotřebit v cestovním ruchu. Část poslední se zabývá návrhem komplexního webového portálu s přidruženou mobilní aplikací, který by se měl stát výchozím bodem pro každého turistu či cestovatele a vytvořit tak jednotný ekosystém s osobním cloudem a možností sdílení zážitků. Klíčová slova: cestovní ruch, technologie, navigace, satelitní systémy, internet, GNSS, mobilní aplikace, turistické portály Vedoucí práce: PaeDr. František Smrčka, Ph.D.
Annotation STRAKA, M. (2013): Usage of Modern Technologies in Tourism. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava, Department of Tourism, 2013. 98 pages. This bachelor thesis deals with usage of modern technologies in tourism nowadays. In first chapters is described how these technologies and systems work. Another options how to use more of these technologies in tourism are mentioned further. In the last part is proposed a complex web portal with associated mobile app. This portal should be a start point for every tourist and create an integrated ecosystem and personal cloud for experiences sharing. Key words: tourism, technologies, navigation, satelite systems, internet, GNSS, mobile applications, the tourist portals Writers‘ supervisor: PaeDr. František Smrčka, Ph.D.
9
10
Obsah Úvod ............................................................................................................................... 15 A/ TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................. 17 1
Historie mapování ................................................................................................. 18 1.1
České země v mapách .................................................................................... 24
1.2
Vojenská mapování ........................................................................................ 25
2
Souřadnicové systémy ........................................................................................... 26
3
Určování polohy .................................................................................................... 32
Úvod Cestovní ruch je jedním z odvětví, který se v posledních dvou dekádách silně rozvíjí. Základní faktory rozvoje jsou otevřené hranice, více volného času a více peněz. Nesmíme zapomenout ani na větší informovanost veřejnosti. Počet informačních zdrojů a kanálů, kterými k nám informace tečou, je obrovský, a tak možnosti, jak si rozšířit obzory a znalosti jsou tak prakticky neomezené. Způsoby, jakým se dostávají informace až před nás, se v posledních dvaceti letech výrazně změnily a dovolím si předpovědět, že v budoucím desetiletí ještě výrazně změní. Vše pravděpodobně změnil masový nástup internetu do domácností. Internet se stal součástí našeho života a používáme jej každý den. Ať už jde o pracovní záležitosti, kontrolu soukromé emailové schránky či jen výběr z bankomatu. Mění se však i způsob, jakým informace přijímáme. Hovoříme-li o příjmu informací z internetu, myslíme příjem na osobním počítači (desktopu) nebo notebooku – tedy zařízení, které leží na stole. S nástupem chytrých mobilních telefonů či dnes tolik populárních tabletů se tento trend otáčí a informace jsou ve větší míře přijímány v terénu na zařízeních mobilních. Tedy takových, které máme stále u sebe v kapse. Člověk cítí potřebu mít neustále u sebe aktuální informace. Cílem této práce je nastínit možnosti, jakým směrem je možné tyto technologie využívat v rámci cestovního ruchu. Protože pokud se má něco rozvíjet, je potřeba s velkou dynamikou reagovat na nejnovější trendy a nasazovat nové technologie. Pokud se stane, že někdo „zaspí dobu“, bude nekompromisně trhem eliminován, neboť konkurence je v dnešní době vysoká. Je třeba nalézat taková řešení, které přinesou zákazníkovi kvalitní služby za rozumnou cenu také něco navíc. Možná si ani neuvědomujeme, jak máme ulehčenou práce, proto je v úvodní části lehce zahrnuta i historie vzniku map, které jsou v podstatě základem všeho cestování. V dalších oddílech práce jsou popsány principy fungování navigačních systémů. Popsány jsou i různé souřadné systémy.
15
Praktická část je věnována využití navigačních systémů v cestovním ruchu. V dnešní době jsou sice systémy využívány (respektive pouze jeden systém – GPS), ovšem stále existují možnosti rozvoje. Největší část práce je věnována návrhu unikátního webového portálu podpořeného mobilními aplikacemi.
16
A/ TEORETICKÁ ČÁST
17
1 Historie mapování Touha po objevování je jedna z hlavních vlastností, která člověka odlišuje od jiných forem. Člověk již od počátku věků hledá způsoby, jak si zpříjemnit a ulehčit život a taky vyvíjí a vynalézá různé nástroje, zlepšováky a metody, jak toho dosáhnout. Vraťme se doby před mnoha tisíci lety, zapomeňme na výdobytky moderní doby a vnesme se do doby, kdy člověk žil v jeskyních, kolem níž pobíhali mamuti. Možná si právě říkáte, že následující stať do zvoleného tématu práce vůbec nezapadá, ale opak je pravdou. Základem všeho je mapa. Krátkým pohledem do mapy ihned poznáme, kde se právě nacházíme a kterým směrem bychom se měli ubírat. V dnešní době, kdy jsou veškeré informace dostupné na jedno kliknutí na internetu, si musíme uvědomit, že nikdy nebylo jednoduché získat tyto informace. Člověk, jako lovec, se vydával na lov, aby přežil. Jít na lov znamenalo vzdálit se od své domovské jeskyně. A právě zde nastal problém. Když se v zápalu lovu vzdálí příliš od jeskyně, nenajde cestu zpět domů. Řešení bylo jednoduché – nakreslit si plánek okolí – mapu. Ano, tušíte správně. Primitivní formy nákresů, chcete-li mapy, vznikly dříve než samotné písmo a nacházejí se na stěnách v jeskyních, na velkých kostech či mamutích klech. Nejstarší mapová kresba dosud nalezená pochází dokonce z území dnešní České republiky. Jde o Pavlovskou mapu, které pochází z období 25 000 – 23 000 před naším letopočtem. Je vyrytá do mamutího klu a vyobrazuje meandry řeky Dyje, pomocí šrafování jsou vyznačeny svahy a kopce Pavlovských vrchů a také je ve středu mapy zakreslena osada lovců mamutů.
18
Obrázek 1: Mapa na mamutím klu. Zdroj: http://www.prodata.cz
Další nalezená mapa se nachází na stěnách jeskyní Lascaux ve Francii. Mapy pravděpodobně vznikly kolem roku 16 500 př. n. l. Nejedná se však o mapu zemského povrchu, ale o mapu vesmírné oblohy, kde ve formě teček jsou vyobrazeny hvězdy Plejády – Deneb, Vega a Altair. Další podobná kresba byla nalezena ve Španělsku datovaná o 4 000 let později. Můžeme tedy říci, právě v těchto letech byly položeny základy kartografie, i když se stále jedná o velmi primitivní výtvory. Posuneme-li se v historii směrem dopředu, narazíme na výtvory pocházející z Babylonu. Konkrétně na hliněnou destičku, na které je vyryto říční údolí s přilehlými kopci. Z Babylonu také pochází Babylonská mapa světa (500 před Kristem), která ve svém středu vyobrazuje město Babylon obklopené okolím – horami, řekami, mořem, božstvem, atd. Z mapy je patrné, že se nepoužívalo žádné přesné měření prostoru. Do mapy bylo také zaneseno i spojení s božstvem, takže lze předpokládat, že se mapa považovala za něco posvátného a rozdíl mezi realitou (skutečným prostorem) a abstrakcí (božstvem) nebyl brán ohled a na mapě nebyly tyto dva odlišné prostory odlišeny.
Mapy vznikaly po celém světě, vždy ale vyobrazovaly pouze daný kousek světa. Jsou známy mapy například z Číny (některé malované na hedvábí), z Mongolské říše, z Indie i z Arabského světa. Za zmínku stojí jistě Hůlková mapa z Marshallových ostrovů, která sloužilo pro navigaci na moři. Byla sestavena z tenkých hůlek nebo plátků palmových listů – ty zobrazovaly směr mořských vln a nejvýhodnější kurz plavby, dále z kamínků a malých mušlí, jež představovaly polohu ostrovů. Poměrně velký skok v kartografii se stal v roce 141 n. l., kdy řecký Ptolemaios vydal knihu Geógrafiké hyfégésis, která obsahuje popis konstrukce mapových sítí. Také začal využívat souřadný systém – šířku a délku). V knize rozdělené do osmi svazků lze nalézt celkem 26 map, kdy 10 zobrazuje Evropu, 4 Afriku a zbytek náleží Asii. Ptolemaiův text byl natolik komplexní, že po jeho znovuobjevení v 11. století byl mnohokrát přepsán a reprodukován. Kniha Geografie se stala předlohou pro Ptolemaiův atlas, který byl později obohacen o lichoběžníkovou mapu se sbíhajícími se poledníky a zakřivenými rovnoběžkami. S postupným přibýváním nově objevených oblastí se atlas doplňoval. Na obrázku je vidět jeho podoba v roce 1511, tedy již po objevení Ameriky. Ptolemaiovy upravené mapy, doplněné o objevy Portugalců, se staly předlohou pro první zemský globus. Globus s průměrem 50 cm vytvořil v roce 1492 Martin Beheim, který se narodil v Českém Krumlově, avšak působil ve službách lisabonského mořeplavectví.
21
Obrázek 4: První globus. Zdroj: http://www.wikipedia.org
Vedle Ptolemaiových map vnikla například i mapa od arabského geografa Muhammada al-Idrisiho, které věrně zobrazuje Evropu a Středomoří.
Tím, že Evropané dováželi zboží do Evropy po moři, začaly v Itálii vznikat portolánové mapy. Název portolánové pochází z italského porotolani, což v překladu znamená písemné námořní pokyny. V mapě byly zaneseny mořská pobřeží s přístavy, zátokami a dalšími důležitými body. Portolánové mapy z počátku postrádaly geografickou síť, ta byla časem dodána ve formě kompasových růžic (většinou se 16 vrcholy), ze kterých vycházely Obrázek 6: Kompasová z Katalánského atlasu. http://www.wikipedia.org
růžice paprsky. Zdroj:
Tyto
mapy
předpokládaly
použití
kompasu, říkalo se jim tedy kompasové mapy. Kompas samotný nebyl v té době nic neznámého,
neboť jej ve formě přírodního magnetu používali i Vikingové a Normani v 11. století. Později byl přírodní magnet nahrazen uměle zmagnetizovanou střelkou. Největšímu rozmachu kartografie se dostalo se středověku, v období velkých objevů, ve 14. století se velké oblibě těšily i globusy. S postupem času a přibývajícími objevy se mapy zdokonalovaly. Celý proces vyústil snahou vytvořit mapu celého světa. Tohoto úkolu se ujal Belgičan Philippe van der Maelen,
který
v roce
1827
vydal
šestisvazkový
Atlas
universel.
Ten obsahoval na 400 map. Co bylo výjimečné – všechny mapy byly nakresleny ve stejném měřítku 1:1 641 863. Dalším pokusem byla Mezinárodní mapa světa 1:1 000 000. Podmínky pro vznik této mapy byly definovány v roce 1913, kdy byl také vydán první mapový list Budapešti. Mapové listy byly logicky očíslovány (NA – NV pro severní šířky, SA – SV pro jižní šířky). V mapě byly také zobrazeny vrstevnice po 500 m, podle nadmořské výšky vybarvené plochy (od zelené po hnědou). V mapě také nechyběly hloubnice pro mořská dna. Zmapovat celý svět ale nemohlo být úkolem pro pár lidí. Musel se zapojit celý svět. A tak každý stát za jasně definovaných podmínek, prováděl mapování svého území a získané podklady poté odesílal. Mapování států, které neměly sílu zmapovat vlastní území, pomáhaly okolní země. Celé mapové dílo nebylo nikdy dokončeno, avšak stalo se podnětem pro další rozvoj kartografie.
23
1.1 České země v mapách České země se do map dostaly až v 15. století. Zpočátku pouze Morava, neboť Moravou procházela obchodní Jantarová cesta. Nejstarší česká známá mapa pochází právě ze začátku 15. století z kroniky Vavřince z Březové. Sice nejsou české země v mapě ohraničené, názvy však v mapě jsou. Od roku 1500 začaly vznikat první mapy Čech, například mapa Mikuláše Klaudiána, první mapy Moravy (Pavel Fabricius). Jan Amos Komenský se mimochodem také ujal mapování Moravy s cílem opravit nedostatky Fabriciovy mapy a poskytnout mapu poutníkům. V 16. století také vznikla první mapa Slezska. Po roce 1526 se mělo začít s výběrem daní z půdy. To nebylo vcelku nic nového, pozemkové daně se vybíraly už za Přemysla Otakara II. Avšak v této době docházelo k zatajování vlastního majetku, takže se na daních vybíralo méně. Proto bylo potřeba vytvořit pozemkovou mapu, kde by byly jasně zanesené hranice pozemků a jejich vlastníci. Navzdory třem královským rozkazům nebylo mapové dílo dokončeno ani v roce 1638. Začaly vnikat tzv. lánské rejstříky. Stále však neexistovaly přesné podklady pro jasné vyměření půdy. Během let 1715 – 1729 vznikal tzv. První Tereziánský katastr rustikální, ve kterém bylo mnoho nedostatků, byl tedy aktualizován Druhým Tereziánským katastrem. Oba však
nepočítaly s rovností panských
a sedláckých pozemků. Josef II. nechal během čtyř let vypracovat nový Josefský katastr, jeho nástupce jej zrušil. Základ dnešního katastru nechal vytvořit až František I. Pro mapování byly určené dva výchozí trigonometrické body – pro Čechy Gusterberg, pro Moravu Svatý Štěpán. Základní měřítko 1:2880 bylo zvolené tak, aby odpovídalo tehdejším rakouským jednotkám. Toto měřítko se používá i v dnešních katastrálních mapách.
24
1.2 Vojenská mapování Samozřejmě ani armáda se nemohla obejít bez mapových podkladů. Proto se samotná armáda významně podílela na vzniku mapových děl, která vynikala podrobností. V minulosti proběhlo několik mapování. První vojenské mapování – velmi nepřesné, důstojníci vojenské topografické služby od oka pozorovali terén a zakreslovali jej do map. Druhé vojenské mapování – bylo již přesnější, neboť vycházelo z přesně zaměřených triangulačních bodů. Podkladem pro byly právě katastrální mapy. Třetí vojenské mapování – proběhlo v letech 1876 – 1880 v měřítku 1:25000 a do poloviny 20. století byly jediným komplexním mapovým dílem na území českých zemí. Do mapy byly zanesené i informace o nově vybudovaných železnicích a silnicích – vše podle smluvených značek. Objevil se zde i výškopis, vrstevnice a barevné odlišení vodstva, půdy, lesů a ostatních ploch. Klub českých turistů obnovil ve spolupráci s Vojenským kartografickým ústavem vydávání turistických map, které také vycházejí z vojenských mapování.
Obrázek 7: Ukázka mapy Klubu českých turistů.
Problémem všech map bylo, pomineme-li nepřesné zakreslení, že každá mapa měla jiné měřítko, ale hlavně jiný souřadnicový systém.
25
2 Souřadnicové systémy Jak všichni víme, Země je kulatá a mapa je placatá. Ve skutečnosti však Země nemá tvar dokonalé koule, ale tzv. geoidu, což je matematicky popsaný skutečný tvar Země, který však na mnoha místech nekoresponduje s realitou a je třeba provádět korekce pro přesné zobrazení. Takže je nasnadě jednoduchá otázka: Jak překreslit kouli se třemi dimenzemi do dvou dimenzí? Způsobů je několik – existuje několik typů projekcí. V případě zobrazení malého území nedochází k velkému zkreslení mapy, chceme-li však promítnout mapu celého světa do jedné velké mapy, je potřeba poskládat všechny, stejným způsobem zmapované, kousky dohromady. Pro zmapování velmi malého území postačí rovina s bodem dotyku na mapovaném místě. Pro zobrazení větších území či podlouhlých území se používá válec.
Obrázek 8: Různé způsoby projekce povrchu země. Zdroj: http://oldgeogr.muni.cz/
26
Dříve poměrně často využívané zobrazení UTM (Universal Transverse Mercator), jež rozděluje zemský povrch do zón (podle mřížky), je postaveno na elipsoidu WGS-84. Tyto UTM zobrazení pokrývá povrch od 84° s. š. do 80° j. š. Ve větších šířkách docházelo k enormnímu zkreslení, proto se užívalo systému UPS (Universal Polar Stereographics). Česká republika leží v pruhu 33U a 34U. V roce 1922 navrhl český vědec Josef Křovák vlastní metodu zobrazování tehdejšího Československa – Křovákovo zobrazení postavené na Besselově elipsoidu Toto zobrazení vyhovovalo tehdejší podobě území Československa – tedy dlouhé úzké nudli, kdy bylo třeba co nejvíce eliminovat délkové zkreslení. Křovákovo zobrazení se stalo základem pro souřadnicový systém S-JTSK (Jednotná trigonometrická síť katastrální). V tomto souřadnicovém systému je vytvořena mapa pozemkových katastrů. Na Krassovkého elipsoidu je postaven souřadnicový systém S-1942 (též S-42), který se využíval v sovětských zemích pro vojenská mapování. Tento systém přebíraly i další země, mezi které patří i Československo. Právě z map pocházejících z vojenským mapování vychází mnoho dalších mapových produktů, neboť tyto mapy jsou velmi podrobné. Odvozené mapy samozřejmě přebírají i souřadnicový systém. Například turistické mapy Klubu českých turistů tento systém využívají. Základem systému je válcové zobrazení. Zobrazovaná plocha je rozdělena do poledníkových pásů po 6°. Území České republiky je zobrazeno na dvou pásech, jejichž středy prochází 15. a 21. poledník. Jedná se o kilometrickou pravoúhlou soustavu, která nekoresponduje se souřadnicemi v systému WGS-84. V případě využití mapy spolu s GPS přijímačem, je nutné souřadnice ručně přepočítávat, neboť přijímače neumožnují zobrazení souřadnic ve formátu S-42. Výhodou však je, že souřadnice či vzdálenosti se dají určit přímo z mapy za pomocí pravítka.
27
Obrázek 9: Rozdíl mezi souřadnicovou sítí (S-42 vs. WGS84). Zdroj: http://oldgeogr.muni.cz
Systém S-42 používala česká armáda do roku 2005, kdy došlo ke sloučení se světovým systémem WGS-84, užívaným i v rámci NATO. Systém WGS-84 (World Geodetic System) zavedlo americké ministerstvo obrany v souvislosti s uvedením do provozu prvních navigačních satelitů. Toto označení v sobě nese a definuje jak souřadnicový systém, tak i elipsoid. Systém byl několikrát zpřesněn, poslední úpravy proběhly v roce 1996. V některých případech se systém označuje WGS-84 EGM96, kde EGM96 je právě sada instrukcí pro zpřesnění.
28
Obrázek 10: Podmořská výška -14 metrů na souši v Naardenu.
Tento úlovek se mi podařilo ukořistit v nizozemském Naardenu. Všimněte si nadmořské výšky -14 m pod mořem. Zde by se dalo polemizovat o tom, zda se jedná o skutečnou výšku (což by v Nizozemsku nebylo ničím neobvyklým), nedokonalost matematického vyjádření elipsoidu WGS84 nebo jen nepřesnost GPS. Na popis povrchu země používáme souřadnice. V praxi se můžeme setkat s několika druhy zápisů. Základním typem jsou zeměpisné souřadnice. Souřadnice bodu získáme odečtem zeměpisné šířky a délky. Obě hodnoty se udávají ve stupních. Zeměpisná šířka se počítá od rovníku, kdy směrem k severnímu pólu určujeme šířku severní, směrem k jižnímu pólu šířku jižní. Šířka se pohybuje v rozsahu 0° (rovník) až 90° (póly). Zeměpisná délka se počítá od tzv. nultého poledníku, který prochází Greenwichskou hvězdárnou v Londýně. Tento poledním rozděluje zemi na dvě polokoule v podélném řezu – západní a východní. Od Greenwiche směrem na východ hovoříme o východní délce, směrem na západ o západní délce. Délka se pohybuje v rozmezí 0° (Greewichský poledník) až 180°. Tento systém popisu využívají i systémy GPS. Pro označení severní šířky se užívá písmeno N (angl.. north), jižní š. S (angl.. south), pro délky pak E (east – východní) a W (west – západní).
29
Zápis souřadnic tedy může vypadat takto: N 50°05'30.688" E 014°24'40.511 Ale i takto: N 50°05.51147' E 14°24.67518' Nebo takto: N 50.0918578 E 14.4112531 Všechny tři zápisy označují Strakovu akademii v Praze, jen se použilo jiného formátu zápisu. V prvním případě je použito zápisu hddd° mm‘ ss.s“, tedy zápis stupňů, minut, vteřin a desetin vteřin. V druhém případě pak hddd° mm.mmm‘, zápis stupňů, minut a desetin minut; ve třetí případě hddd.ddddd°, zápis stupňů a desetin stupňů. Při zadávání souřadnic do GPS přístroje je tedy dobré mít se na pozoru, v jakém formátu souřadnice zadáváme. Při zadání souřadnic v jiném formátu totiž může dojít k velkému zkreslení a chybě. Problémem tohoto systému je, že v případě znalosti souřadnic dvou bodů nelze spočítat jejich vzdálenost. K tomu je potřeba mít mapu s měřítkem nebo je třeba souřadnice převádět do jiných metrových systémů, ale za cenu určité chyby. Dalším druhem jsou souřadnice rovinné, které používají systémy S-42 a UTM. Tyto souřadnice jsou uváděny v metrech. K popisu se užívá dvou os (většinou X a Y) a číslo poledníkového pásu. S-42: X = 5551369.97 S-JTSK: X (jih) = 1042431.92 UTM: 33U X = 5549009.289
Y = 357993.498 Y (západ) = 743452.031 Y = 457886.802
Jak jsem napsal výše, GPS přístroje nativně neumí zobrazovat souřadnice v systému S-42. K tomu je nutné přístroj ručně nakonfigurovat. Přijímač však nabízí více možností zobrazení souřadnic v těch nejpoužívanějších systémech.
30
Zde je právě problém roztříštěnosti souřadných systémů. Ani v dnešní době nejsme schopni přesně definovat tvar země tak, aby stoprocentně odpovídat skutečnému tvaru Země a tomu přizpůsobit souřadný systém. V dnešní době většina digitálních map obsahuje mnoho vrstev, mezi kterými nechybí ani vrstva s GPS souřadnicemi, takže tento problém je víceméně odstraněn, na internetu jsou k dispozici různé webové aplikace, které na dvě kliknutí převedou souřadnice napříč celým spektrem a hlavně do systému WGS-84, se kterým se v praxi setkáme nejčastěji a pravděpodobně ještě dlouho setkávat budeme.
31
3 Určování polohy Metod pro určení přesné polohy na Zemi je mnoho. S touhou objevovat se zdokonalovaly a vznikaly nové postupy, jak určit zemskou polohu - zvláště v oblasti námořní navigace. V dávných dobách, za pomoci různých nástrojů jako sextant či astroláb, odečítaly úhly hvězd na obloze, které v kombinaci s údaji o času a rychlosti a po složitém matematickém výpočtu, bylo možné určit polohu. Veškerá měření však musela být velmi přesná, neboť sebemenší chyba při měření znamenala odchylku o několik set kilometrů. Ale i v 21. století najdou tradiční metody určování polohy své uplatnění. Vždyť i na těch nejmodernějších letadlových lodích amerického námořnictva se aktuální poloha určuje pomocí kurzu (azimutu), času a rychlosti a zakreslují se do mapy. Děje se tak samozřejmě za asistence družicových systémů, které však nemusí vždy fungovat. Je tedy dobré mít záložní alternativu.
3.1 Družicová navigace Historie družicových navigačních systémů začíná v 60. letech 20. století, kdy americké námořnictvo a letectvo budovaly své vlastní systémy odděleně. V 70. letech však došlo k rozhodnutí vybudovat jeden systém pro využití obou „armád“. Začal vznikat systém NAVSTAR GPS.
3.2 NAVSTAR GPS (Navigation Signal Timing and Ranging Global Positioning System) Z předchozího odstavce je jasné, že se jedná primárně o vojenský systém, který byl po celá desetiletí zapovězen pro civilní použití. Dnes je však systém do jisté míry otevřen světu a velké množství služeb z něj těží, avšak stoprocentně se na něj nelze spoléhat. O tomto systému bylo napsáno již mnoho řádek, myslím si však, že pro lepší pochopení systému, jeho výhod, nevýhod a omezení, je třeba širší znalosti principu funkce, proto následujících pár odstavců bude poněkud odbornějších.
32
Systém se skládá ze tří hlavních segmentů: •
Kosmický
•
Kontrolní
•
Uživatelský
3.2.1
Kosmický segment
V tomto segmentu se nachází to nejdůležitější, a to družice. Na oběžné dráze ve výšce asi 20 200 km obíhá celkem 27 družic + 4 záložní, které jsou v případě poruchy schopné přesunout se na pozici nefunkční družice. Těchto 27 družic obíhá po 6 kruhových drahách s periodou poloviny siderického dne (11h 58 min). Jedna družice tedy obkrouží Zemi dvakrát za den. Cílem této konstelace je, aby byl každý bod na planetě pokryt rádiovým signálem z minimálně 4 družic.
Obrázek 11: Konstelace satelitů systému NAVSTAR GPS na orbitu. http://www.gps.gov/multimedia/images/constellation.jpg
33
Z názvu sytému je patrné, že pracuje s časem. Čas v tomto případě hraje klíčovou roli. Existuje více metod výpočtu polohy přijímače, v praxi (respektive v uživatelské oblasti) se setkáme pouze s jednou metodou – dálkoměrné kódovým měřením. Každá družice nese na palubě dvoje atomové hodiny pro přesné určení času. Každá družice vysílá dva signály, které jsou na sobě závislé. První signál (L1) nese informace o přesných časech (čas družice, čas odeslání), navigační zprávu (informace o ostatních družicích) a dále šifrovaný kód použitelný pouze pro potřeby armády Spojených států. Druhý signál (L2) je taktéž zašifrovaný a je použitelný pouze se speciálními přístroji (např. pro geodézii). Veškeré informace, které družice vysílají, se dají zašifrovat takřka na jedno kliknutí v kontrolním segmentu. Tím se stane celý systém uzavřený pouze pro potřeby provozovatele a celý civilní segment se ocitne bez signálu. Do roku 2000 se dala poloha pomocí GPS určit na přesnost 100 metrů, což v civilním sektoru bylo nepoužitelné, navíc přijímače byly velmi drahé. 2. května 2000 však americké ministerstvo obrany přestalo šifrovat části signálů, takže dnes můžeme polohu určit s přesností jednotek metrů (5- 10). S uvolněním GPS pro civilní sektor přišel velký boom, se kterým se na trh dostaly levné přijímače a rozvoj možností využití systému. Mějme však stále na paměti, že systém lze kdykoliv ostavit či zvětšit chybu, takže se pro civilní sektor stane nepoužitelný. 3.2.2 Kontrolní segment Tento segment tvoří 16 monitorujících stanic, které nepřetržitě přijímají signály z družic a dále je distribuují do hlavního řídícího centra v Coloradu, který na základě vyhodnocení může upravit dráhy jednotlivých družic, zašifrovat systém nebo ostavit porouchanou družici a nahradit jí novou – funkční. 3.2.3
Uživatelský segment
Tento segment je tvořen samotnými přijímači signálů. Systém GPS je pasivní, tzn., že družice pouze vysílají a přijímače pouze přijímají. To je dobré řešení, neboť systém se nikdy nezhroutí náporem mnoha připojených uživatelů, na straně přijímače tkví výhoda pasivity systému v energetické náročnosti na přijímač, který nevysílá.
34
3.3 Další GNSS Americký systém NAVSTAR GPS však není jediný funkční GNSS 1 systém. Za funkční můžeme považovat i ruský systém GLONASS 2, jehož princip fungování je velmi podobný, jako u americké alternativy. Některé přijímače jsou dokonce vybavené takovým čipem, který dokáže přijímat signály z obou dvou systémů, což pro uživatele znamená vyšší přesnost. Dalším podobný systém plánuje vybudovat Čína. Jak již bývá u této velmoci zvykem, snaží se vždy být nezávislá na systémech jiných zemí – viz Google vs. Baidu 3. Systém se jmenuje COMPASS 4 a své omezené služby provozuje od roku 2010, od kterého je na oběžných drahách 10 družic z plánovaných 35.
3.4 Galileo Ani Evropa nechce zůstat pozadu a tak má v plánu nasadit do provozu svůj vlastní satelitní navigační systém. Plány má velkolepé, avšak realizace vázne. Evropská komise říká, že 6-7 % celoevropského HDP (přibližně 800 miliard eur) je závislých na satelitní navigaci. V současné době, kdy neexistuje jiná alternativa než americký systém GPS, jsou tyto prostředky v ohrožení, neboť americké ministerstvo obrany může kdykoliv tento vojenský systém znepřístupnit veřejnosti. Cílem projektu Galileo je vybudovat systém plně konkurenceschopný GPS a doplnit jej o další funkce. V mnohých podobně zaměřených materiálech jako je tato práce se lze dočíst, že by evropský navigační systém měl být v plném operačním provozu v roce 2010. Ani v roce 2013 však není Galileo v provozu schopném stavu. Informace, které lze z různých druhů akademických prací vyčíst (tedy alespoň z těch, co jsem měl k dispozici), jsou většinou typu: „Evropská unie chce mít svůj vlastní systém.“ Proto jsem se rozhodl věnovat tomuto systému trochu více času, aby bylo jasné, oč konkrétně jde, jak bude systém fungovat a tak dále. V následujících odstavcích se tedy dozvíte více podrobností o systému Galileo.
1
Globální družicový polohový systém (angl. Global Navigation Satellite System) ГЛОбальная НАвигационная Спутниковая Система - Globalnaja navigacionnaja sputnikovaja sistěma – Globální navigační satelitní systém 3 Baidu je internetový vyhledávač. Google má v Číně zakázáno působit. 4 Pro tento systém jsou známé i alternativní názvy – Bei-dou2 či Pej-Ťou. 2
35
Galileo – tak se má systém jmenovat. Na tomto projektu se podílí Evropská vesmírná agentura a Evropská unie. Předpokládané náklady na vybudování se pohybují na hranici 7 miliard eur (v přepočtu 130 miliard korun). Tato částka zahrnuje i náklady na výstavbu pozemních stanic. Roční náklady na provoz a údržbu by neměly přesáhnout 800 mil. eur, což je podobná částka jako v případě systému NAVSTAR GPS. První fáze programu měla za úkol ověřit fungování základních systémů jak družit, tak i provizorního řídícího střediska. V říjnu 2011 vynesla raketa Sojuz dvě experimentální družice, které byly dopraveny na své orbity. O rok později byly vypuštěny další dvě družice. Celkem jsou ve vesmíru 4 družice, které jsou plně funkční a lze z nich přijímat signál. Teprve nedávno (12. března 2013) dosáhli výzkumníci prvního zaměření pomocí těchto „sirotků“ na přesnost ± 10 metrů, což je vynikající výsledek. Dalších 14 družic by mělo být vyneseno na orbity do konce roku 2014, kdy by měl být systém dostupný pro uživatele. Do plného provozu (30 fungujících družic) by měl být systém uveden kolem roku 2020. 3.4.1
Jak bude Galileo fungovat
Základní princip funkce je stejný jako v případě Navstar GPS. Celkem 30 družic, z nichž 27 bude hlavních a po jedné v každé dráze záložní (ale také vysílající), bude umístěno ve třech oběžných drahách ve výšce 23 222 km nad zemí. Družice bude vysílat dva druhy signálů (stejně jako GPS), tedy signál L1 na stejné frekvenci jako GPS. Bude jej tedy možné zachytit na stávajících přístrojích. Na jednom přijímači budeme moci teoreticky přijímat signály ze tří systémů – GPS, GLONASS i Galileo, čímž bude dosažena vysoká přesnost. Samotné Galileo počítá s maximální přesností (při využití konvenčních přijímačů) až +-1 m! Hlavním úkolem systému tak bude koncovému uživateli poskytovat geolokační data s vysokou přesností. Dále bude poskytovat také komerční služby pomocí dvou zakódovaných signálů. Tyto služby bude možné si koupit a se speciálními přístroji využívat. To ocení především odborníci v oblasti geodézie. Další a neméně důležitou funkcí je tzv. Search and Rescue. Nové typy přijímačů, přizpůsobené pro Galileo, by měli obsahovat „červené tlačítko nouze“. Dojde-li například k dopravní nehodě či ztrátě lodě na moři, po stisknutí tlačítka odešle přijímač (teď už vlastně vysílač) nouzový signál ke družici. Ta jej doručí do centrály integrovaného záchranného systému, který 36
tak může rychle reagovat a koordinovat záchranné akce. Spolu s nouzovým signálem se samozřejmě odešlou i data o přesné poloze. Systém předpokládá i vybudování lokálních vysílačů na povrchu. Ty by měly za úkol šířit signál do míst, kam satelity „nevidí“. Tato síť vysílačů by měla být přístupná i místním úřadům, které by s pomocí této sítě mohly předávat různá varování. Další informace o dalších funkcích nejsou v současné k dispozici. 3.4.2
Přínos pro cestovní ruch
Tak v první řadě bezpečnost. Uživatel v nesnázích jednoduše stiskne tlačítko a automaticky si přivolá pomoc, která se k němu, díky znalosti přesné polohy, dostane rychle. Co když ale nebude uživatel schopen tlačítko stisknout? Například při automobilové nehodě? Tento problém by se dal jednoduše vyřešit. Do auta se zabuduje jednotka přijímající signály z družic. Tu ostatně nová auta s vyšší výbavou mají. V případě autonehody (po vyhodnocení na základě informací z řídící jednotky airbagů), odešle nouzový signál s polohou do střediska integrovaného záchranného systému. Zde musím poznamenat, že některá vozidla tuto funkci mají. Nouzové vysílání s polohou však odesílá pomocí GSM sítě. Neodpustím si ale poznámku o totální omezenosti a ignoranci výrobců aut, kteří tuto funkci, jež chrání životy, považují za nadstandartní výbavu a chtějí po zákaznících platit nehorázné sumy za systém, jehož výrobní cena se pohybuje v řádech stokorun. Doufám, že výrobci aut nebudou s nasazením této technologie zahálet. Jde přece o lidské životy! Dalším přínosem bude zajisté vyšší přesnost v kombinaci s příjmem dalších signálů a rozšíření signálů do oblastí, kde je příjem slabý či žádný. Díky systému včasné výstrahy bude možné včas varovat před různým nebezpečím – např. vlnou tsunami apod. Česká republika si v konkurenci 11 zemí vydobyla velmi prestižní pozici, alespoň co se tohoto projektu týče. Centrála tohoto navigačního systému bude mít sídlo v Praze. Začátkem dubna, při příležitosti návštěvy Prahy, předseda Evropské komise José Barroso oznámil, že Praha by se mohla stát centrem dalších vesmírných akcí, které hodlá Evropská kosmická agentura pořádat. Taková důležitá role by jistě přidala Praze velké dávku prestiže.
37
3.5 Průběh určení polohy Po zapnutí začne přijímač vyhledávat družice. Jakmile zachytí signál z jednoho satelitu, dojde v první řadě k synchronizaci času s družicí, neboť krystal v přijímači není schopen určit přesný čas. Poté přijme navigační zprávu, která obsahuje informace o polohách ostatních družic a začne přijímat kódy nesoucí časové značky – tedy čas odeslání, který porovná s časem přijetí v přijímači. Z rozdílu časů podle jednoduché rovnice vypočte vzdálenost přijímače od družice. To stejné udělá se signálem z druhé a třetí. Výsledkem budiž poloha na Zemi. Pro určení polohy je tedy zapotřebí minimálně tří družic. Pro určení nadmořské výšky je třeba mít signál ze čtvrté družice. Jednoduše řečeno – čím více družic, tím větší přesnost. Některé přijímače jsou schopné přijímat signály i ze systému GLONASS, čili přesnost bude ještě vyšší. Pokud nebyl přijímač dlouho zapnutý, nezná polohy družic na orbitu a může vyhledávat signál a stahovat informace o ostatních družicích velmi dlouho (přes 10 minut). Pro zrychlení této procedury slouží tzv. A-GPS, tedy Assisted GPS. Je-li k dispozici připojení k internetu (většinou u smartphonů), stáhnou se tyto informace ze sítě. Nalezení a zafixování družic je pak mnohem rychlejší. Pro ještě vyšší přesnost byla vybudování síť korekčních stanic umístěných na přesných souřadnicích. Ty porovnávají výsledky měření s jejich přesnou polohou a tyto rozdíly doručují koncovému přijímači. Hovoříme o diferenční GPS. Dalšími možnostmi korekcí a zpřesňování jsou systémy WAAS (USA), EGNOS (Evropa) a další. Tyto družice obíhají na geostacionárních drahách, tváří se jako GPS družice a také vysílají korekční signály. Používají se především v letectví a námořnictví. A jedna perlička na závěr: používání GPS v Číně je ilegální. Ani nápojový gigant Coca Cola nevyšel z obvinění proti špionáži, když používal GPS přijímače pro navigaci v kamionech. Jiný kraj,…
38
3.6 Typy přijímačů Pravděpodobně nejrozšířenějším typem přijímače bude automobilová navigace. Tyto navigace se těší velké oblibě a možnosti jejích využití a funkce jsou podrobněji rozepsány v další kapitole. Může se jednat o zařízení zabudované do palubních desek automobilů nebo přenosné přístroje. Výhody zabudovaných zařízení jsou na první pohled zcela jasné – lépe to vypadá a nikde netrčí žádné kabely. Avšak bývá problém s aktualizacemi map, které závisí na straně výrobce. Tyto aktualizace pro OEM navigace nejsou levnou záležitostí. Další problém je, že když vám někdo ukradne obyčejné autorádio, tak škoda nepřesáhne deset tisíc. Velký dotykový displej však funguje jako magnet na zloděje, který - pokud se rozhodne váš multimediální systém ukrást, bude vás oprava či náhrada stát mnohonásobně víc. Dalším kategorií jsou přístroje turistické, tedy menší přístroje, které padnou do ruky a mají některé funkce navíc a celkově jsou přizpůsobené pro pověšení na krk. Mají menší displeje, u některých typů chybí doteková vrstva, takže se ovládají pomocí tlačítek a joysticku. Obecně jsou také odolnější, většinou dokáží odolat vodě, respektive dešti. Dražší zařízení jsou pak dotyková, což pro někoho může znamenat plus. Výrobci však zapomínají, že se jedná o zařízení pro outdoorové použití, neboť citlivý a křehký displej z výroby nechrání žádnou speciální ochrannou vrstvou. Už i mobilní telefony vyšší střední třídy mívají tvrzené krycí sklo Gorilla Glass. Ty nejdražší typy spadající do této kategorie umí přehrávat WHEREIGO cartridge (viz dále), některé mají fotoaparát. Na trhu jsou pak k mání i samostatné GPS moduly. Pokud nějaké zařízení není vybaveno GPS přijímačem, lze jej o tuto technologii rozšířit, a to buď bezdrátově přes Bluetooth nebo USB kabelem. V dnešní době však tyto moduly postrádají smysl. GPS modul má i levný smartphone za 2 500 Kč a PDA byly smartphony zcela vytlačené. Jaká je budoucnost těchto zařízení, to nikdo nedokáže odpovědět, ale dovolím si malou predikci budoucnosti. Všechna výše popsaná zařízení budou do 10 let zcela nahrazená mobilními telefony. Respektive smartphony – tedy chytrými telefony. Každý prodávaný chytrý telefon obsahuje i čip a anténu pro příjem signálů z GPS, některá zachytí signál i ze satelitů ruského GLONASSu. Navíc variabilita těchto zařízení je ohromná. Záleží pouze na aplikaci, kterou si nainstalujete. Pokud pojedete autem, spustíte aplikaci 39
s klasickou autonavigací. Pokud půjde ven hledat kešky, zapnete si aplikace napsanou pro geocaching. Navíc telefon máte většinou stále u sebe, takže máte pořád k dispozici služby navigačního systémů. Telefony toho však dokáži (respektive by dokázaly) mnohem více, ale o tom až v praktické části práce. Další typy jsou pro profesionální použití. Existují speciální přístroje pro zeměměřiče, které pracují s odchylkou +- 2 cm a využívají fázových měření. Lodní kapitáni mají k dispozici také speciální přístroje pro použití na moři, kapitáni dopravních letadel pak mají zase svá zařízení. Ihned po zpřesnění se různé zájmové skupiny začaly zajímat o to, jak v podstatě „nové“ technologie využít. Jako dobrý příklad pro demonstraci použitelnosti GPS nám poslouží Geocaching.
40
4 Geocaching Geocaching je hra na celosvětové úrovni a vznikla takřka ihned poté, co americká vláda zpřesnila použití GPS pro civilní uživatele. (2.5.2000). Z důvodu velkého rozšíření a popularity hry (ale také i mnohých mýtů a nepřesností) se domnívám, že si tato hra zaslouží větší prostor a bližší popis.
4.1 Historie Dave Ulmer si chtěl pouze v praxi ověřit přesnost přijímačů. A tak jeden poté Dave umístil malou krabičku kdesi v lesích u Portlandu v Oregonu a zaznamenal si její souřadnice, které posléze umístil na zájmový web uživatelů GPS přijímačů. Svůj nápad nazval jako Great American GPS Stash Hunt. Na webu pak stanovil jednoduché pravidlo „Vezmi si něco, zanech něco“. Toto pravidlo je jedním ze stěžejních i v geocachingu. Každý hráč by měl ctít fair trade - vysvětlení dále. Ve schránce také zanechal malý bloček, obyčejnou tužku a nějaké drobnosti na výměnu. Na souřadnicích první keše (N 45° 17.460 W 122° 24.800) je dnes uložena plaketa – viz obrázek 12.
Obrázek 12: Pamětní plaketa první geocache. Obrázek s laskavým souhlasem poskytla autorka fotografie Donna Hoberecht.
41
Abych dokončil příběh… Po třech dnech na se na webu objevily zápisky od dvou čtenářů, kteří se keš vydali hledat. Další uživatelé, kterým se nápad zalíbil, začali zakládat své vlastní schránky, na web ukládali jejich souřadnice a tak se celý projekt rozjel. Asi o měsíc později se hra přejmenovala na Geocaching. GEO znamená země, cache znamená dočasné úložné místo. Začátkem záři bylo uloženo již 75 keší. S přibývajícím počtem přestalo býti diskuzní fórum vhodným místem pro ukládání souřadnic. Proto jeden z nadšenců této hry (původně softwarový programátor) začal pracovat na webu geocaching.com. U hru se začala se postupem času začala zajímat i věhlasná média (CNN, New York Times a další). Geocaching se tak dostával do podvědomí širším masám a keše se zakládaly po celém světě. Dne 28.2.2013 byla do databáze keš s pořadovým číslem 2 000 000!.
4.2 První keš v ČR První keš v České republice založil Američan s českým příjmením Kenneth Kovar z Texasu. Jeho pradědeček pocházel z Nového Hrozenkova a Kenneth sem vzal rodinu na dovolenou. „Říkali jsme si, že by bylo skvělé zde založit keš a nikdy jsme neměli ani tušení o tom, že bude první.“ Kenneth Kovar, interview pro poklady.com Keš byla založena 1. června 2001 a je stále přístupná! Nese název Tex-Czech, listing je velmi chudý (celkem 1 věta), avšak mezi kešery velmi vyhledávaná. Zaznamenáno je celkem přes 2 100 návštěv.
4.3 Princip a poslání hry Z předešlé části je jasné, že princip geocachingu je jednoduchý, avšak vyžaduje několik předpokladů. Tou první je vůbec chuť člověka vytáhnou paty z domu a jít někam do přírody nebo na nějaké zajímavé místo. Druhým předpokladem je vlastnictví GPS přijímače (pro upřesnění - vlastnit jej nemusíte, stačí zapůjčený). Může se zdát, že GPS přijímač by měl být na prvním místě. Zde by se dalo hodně dlouho polemizovat, osobně si myslím, že tyto předpoklady se dělí o první místo v důležitosti. Bez GPS se však dá hledat, jen je to o něco složitější a vyžaduje se dobrá znalost okolí místa uložení. 42
Poznámka bokem: v začátcích jsem hledal také bez GPS a většinou úspěšně, příprava však zabrala mnohem více času. Třetím předpokladem je přístup na internet. Z prvního předpokladu je vcelku patrný úmysl této hry. V dnešní přetechnizované a vystresované době je dobré na chvíli si oddechnout a vzdálit se od každodenních strastí života. Není nic jednoduššího, než se jít projít do přírody, navštívit nějaké zajímavé místo. A v tom nám pomáhá právě tato hra. Hráč, který zakládá schránku, by měl zvolit takové umístění, aby druhého hráče – nálezce, přivedl na nějaké zajímavé nebo něčím výjimečné místo. Může to být hrad, zámek, vyhlídka s krásným výhledem do okolní krajiny, technická památka, jeskyně a mnoho dalších míst. Hráč se po nalezení schránky s pokladem zapíše (zaloguje) do připraveného deníku. Ve většině případů se uvádí datum, čas a přezdívka nálezce na webu geocaching.com. To se děje pro ověření návštěvy. Může také připojit zážitek z cesty a podobně. To stejné provede hráč po příchodu z výletu na webu, kam může navíc připojit fotografie. Pro mnohé se staly keše cílem výletů, někteří oddaní hráči si podle umístění schránek dokonce plánují své dovolené, pro některé mají roli doplnění klasické turistické trasy o další zajímavosti.
4.4 Velikost a obsah keše Schránky pro uložení pokladů bývají různě velké a různě tvarované. Pro usnadnění lovu musí být hledač seznámen s velikostí schránky. Velikosti jsou rozděleny do několika kategorií: Microcache – do schránky velikosti micro se vejde zpravidla pouze logbook, tužka a případně malé ořezávátko. Small – do schránek této velikosti se již vejde kromě mandatorních předmětů i předměty na výměnu. Regular– pojmou mnoho předmětů. Do krabiček se vejde i CD, malý plyšák. Large – velké krabičky jsou co do velikosti neomezené a pojmou skutečně vše. Nanocache – může se jednat třeba o falešný šroub s dutinou, kde je smotaný logbook nebo o magnetickou nálepku, kde je na druhé straně po odlepení logbook.
43
Co se týká obsahu, tak každá keš musí být vybavena logovacím deníčkem, kam nálezci zapisují své návštěvy, dále pak pravidla hry a instrukce pro náhodné nálezce. Pokud je krabička dostatečně velká, nesmí chybět psací potřeba. Existují také předměty, které běžné výměně nepodléhají. Jedná se o putovní předměty. Do této kategorie spadají tzv. travel bugy a geocoiny. Tyto předměty nají jedinečné sledovací (trackovací) číslo. Majitel tomuto předmětu může stanovit určitý úkol (navštívit všechna hlavní města v Evropě) a vloží jej do keše. Další nálezce předmět vyzvedne, vloží jej do jiné keše a v „profilu“ předmětu napíše do které. Takto se celý proces opakuje a travel bug cestuje po světě. Na mapě lze sledovat jeho putování a také vzdálenost, kterou urazil. Některé předměty nacestovaly před 100 000 km a navštívily všechny světadíly. Dalšími předměty, které jsou u nás velmi oblíbené jsou tzv. CWG – Czech Wood Geocoin. Jedná se o dřevěná kolečka z větvových suků, na které jsou laserem (gravírováním) vypálené určité údaje jako přezdívka kešera na webu geocaching.com, nějaký jednoduchý obrázek a na lícové straně logo geocachingu a rok výroby
4.5 Typy keší 4.5.1
Tradiční keše
Tyto keše doporučuji začátečníkům. Ihned po rozbalení listingu jsou nám známé cílové souřadnice umístěné keše. To znamená, že ihned po prostudování listingu se můžeme vydat na cestu, na jejíž konci na nás čeká vysněná krabička s pokladem. 4.5.2
Multi keše
„Odlovit“ keš označenou jako multi je poněkud složitější, na konci cesty ve však také nachází krabička s pokladem. Po rozbalení listingu sice uvidíme souřadnice, ty však neukazují na místo uložení, nýbrž na místo začátku cesty. Cílem multi keše je provést výletníka (chcete-li hledače) po více místech. Takového keše jsou hojně zastoupeny ve městech, kde by nebylo vhodné skrýt jednu kešku ke kostelu, jednu ke kašně, jednu k památné lípě apod. Multikeše tedy vyžadují delší přípravu, neboť na cestě je třeba splnit několik úkolů.
44
4.5.3
Mystery keše
Podobně jako u multi-keše, cílové souřadnice v listingu nenajdete. Pro získání souřadnic je potřeba vyřešit nějaký úkol. Může se jednat například o test. Například u keše věnované plukovníku Švecovi je třeba správně odpovědět na 10 otázek z vojenského oboru nebo u keše věnované Kosteleckým uzeninám jsou otázky zaměřeny v oboru řeznictví a uzenářství. Vyřešit takový test se může zdát jednoduché, ale otázky bývají mnohdy velmi zapeklité a v případě, že ani „pan Google“ nezná odpovědi, je třeba se obrátit na mistry přímo z oboru. 4.5.4
(Mega) Event keše
Ikonku těchto keší na mapě také naleznete. Nejedná se však o fyzicky umístěné schránky. Ikonky označují místo setkání kešerů. Předponou MEGA se označují eventy, na kterých se plánuje účast větší než 500 lidí. 4.5.5
CITO (Cache In Trash Out) Event
Zde se opět nejedná o fyzicky uloženou schránku. Jedná se o speciální event spojený nejen s hledáním pokladů, ale i úklidem. Na počátku se definuje území, které se bude čistit od odpadků a dalších věcí, které do přírody nepatří, čištění odvodňovacích struh a jiné práce, které se snaží odstraňovat následky lidské ignorance a nepořádnosti. CITO však není jen o odpadcích. Odstraňují se také zarostlé neprostupné křoviska, spravují se cesty a v některých případech šli ještě dál a sází i nové stromky. Velmi zajímavá spolupráce funguje od roku 2009 mezi Pražany a Hamburčany. Jeden rok přijedou z Hamburku uklízet do Prahy, další rok na oplátku jedou z Prahy uklízet do Hamburku. Organizaci práce má vždy na starosti pořadatel eventu. Někteří pořadatelé jsou však v úzkém kontaktu s místními úřady, které na event poskytnou techniku, pracovní rukavice či pytle na odpad. Taková spolupráce funguje například s Prahou 8.
45
Obrázek 13: Část před a po eventu Velká skála volá mayday. Koláž s laskavým souhlasem poskytl autor Otto Šléger.
4.5.6
Earth keš
Další zajímavý typ keší. Na zadaných souřadnicích opět nenajdeme fyzickou krabičku. Earth keše mají za úkol poučit nálezce o planetě zemi. Pro upřesnění – earthekeše se týkají geologických poměrů dané oblasti, ve kterých se keš nachází. Příkladem mohou být Plitvická jezera v Chorvatsku, jež jsou svou geologickou stavbou a složením výjimečné. Pro uznání logu je třeba odpovědět na několik otázek, jejichž odpovědi jsou dostupné pouze v dané oblasti - třeba na informačních tabulích. 4.5.7
Letterbox hybrid
Jedná se o další speciální typ keší. Cílové souřadnice nejsou známé. Cílem hry dostat se za pomocí udaných indicií ke krabičce, ve které se nachází speciální razítko. Razítko se nálezce otiskne do svého speciálního sešitu, pokud má své vlastní razítko, otiskne jej do sešitu v keši. Indiciemi mohou být například fotografie, které musí mít hledač u sebe. 4.5.8
WhereIGo keš
WhereIGo cache jsou dalším speciální typem keší, ke kterým už budete potřebovat lepší vybavení. Podstatou těchto keší je odvyprávět kešerovi nějaký příběh až v terénu. V případě mystery cache lze informace a cílové souřadnice dohledat z pohodlí domova, ale v případě WhereIGo skládá dílky skládačky až v terénu. Právě z toho důvodu je potřeba speciálního (i když v dnešní době je slovo speciální irelevantní) vybavení. Existuje několik dalších typů keší, které jsou spíše speciální a jednoúčelové. Za zmínku stojí Groundspeak Headquarters Cache, které vás zavede přímo do sídla společnosti Groundspeak, které provozuje web geaocaching.com, udržuje hru v chodu a určuje 46
pravidla. Dříve se používaly i Webcam keše, kdy bylo úkolem hledače nechat se vyfotit na veřejné webkameře. Více informací o typech keší jsou k dispozici na oficiálním webu hry.
4.6 Waymarking Waymarking je speciální kategorií, která má s geocahingem málo společného. Nejedná se o žádné keše, ale o označení zajímavým míst geografickými souřadnicemi. Posláním waymarkingu je označení všech zajímavých míst souřadnicemi a následně je roztřídit do kategorií a slovně i fotografií je popsat. Cílový bod waymarku se souřadnicemi si mohou uživatelé stáhnout v několika formátech do svých zařízení a vydat se na cestu. Správcem webu waymarking.com je stejný jako v případě geocachingu, tedy společnost Grounspeak. Některé keše, které dohromady tvoří sérii, mohou obsahovat i speciální čísla nebo jiné údaje, které je potřeba pro získání souřadnic tzv. bonusových keší, které lze odlovit až po projití celé série.
4.7 Hodnocení náročnosti a terénu Aby byla dopředu jasná náročnost každé keše, dozvíte se z listingu i její náročnost a terén, jaký je nutné na cestě k pokladu překonat. Náročnost se týká také složitosti řešení u mystery keší. Jak náročnost, tak i terén jsou hodnocené na škále 1 až 5 hvězdiček. U terénu znamená 1 hvezdička přístupnost i pro vozíčkáře, keš by měla být ve výšce 60 - 100 cm, 3 hvězdičky značí terén bez cesty s překážkami jako strmý kopec, potok, houštiny, 5 hvězdiček znamená potřebu speciálního vybavení. Některé keše jsou umístěné v korunách stromů nebo na skalním výčnělku, takže je většinou potřeba horolezecké vybavení. Co se hodnocení náročnosti týče, 1 hvězdička značí skrýše, které uvidíme na první pohled, 3 hvězdičky znamenají keše s velmi kvalitním provedením, které není lehko najít. Bývají všemožně zamaskované, mají tvar falešné větvě nebo pařezu apod. Hodnocení náročnosti 5 hvězdičkami značí keše velmi náročné na nález.
47
B/ PRAKTICKÁ ČÁST
48
5 Využití GNSS v cestovním ruchu Využití satelitních navigačních systémů v cestovním ruchu je poměrně jasné. Pokud se vydáme do neznámých míst, je dobré mít při sobě nějaké zařízení, které nám přesně řekne, kde se nacházíme a kudy se máme vydat domů. Samotná informace v podobě souřadnic nám ale moc neřekne. V kombinaci s mapou se však jedná o velmi silný nástroj. Pravděpodobně největší využití mají tyto systémy v dopravě v podobě navigací.
5.1 Použité přístroje Na trhu existuje mnoho přístrojů, která dokáží řidiče na základě zabudovaných navigovat do cíle. V této práci budeme příklady demonstrovat na přístroji značky Garmin. Konktrétně se jedná o model Garmin nüvi 1490T. Produkty firmy Garmin patří v této oblasti mezi světovou špičku a lídra v inovacích. Pro zvýšení objektivity a porovnání možností více systému jsem kontaktoval několik dovozců, prodejců a oficiální zastoupení dalších značek, s nimiž jsem vyjednával o možnosti zapůjčení přístrojů pro potřeby této bakalářské práce. Žádná další strana však nebyla ochotna tato zařízení zapůjčit, proto jsem omezen pouze na přístroje značky Garmin. Zde bych chtěl ještě jednou poděkovat vedoucímu práce panu Smrčkovi, který mi ochotně zapůjčil turistickou navigaci.
5.2 Mapy Úspěch těchto navigací se však neskrývá v samotném přístroji, ale právě v mapách, které obsahuje. Mapy bychom mohli rozdělit do několika kategorií. Podle použité technologie tvorby: -
Mapy vektorové
-
Mapy rastrové
49
Podle druhu určení: -
Silniční
-
Topografické
-
Námořní
-
Vodácké
-
…
Mapy vektorové mají jednu nesmírnou výhodu, a to malou velikost a téměř neomezenou možnost přiblížení. Mapa se skládá z vektorů, tedy čar definovaných směrem a délkou a dalšími základními geometrickými útvary. Dále může být definována i barva a další parametry. Tyto mapy zpravidla automaticky obsahují funkci routování – tedy vytváření trasy, neboť jsou cesty již vymezeny vektory. Pro příklad výrazně nižší velikosti: vektorová mapa České republiky má velikosti kolem 250 MB.
Rastrová mapa se skládá z dlaždic. Tedy jednotlivých obrázků, které na sebe plynule navazují. Rastrové mapy se od vektorových liší v tom, že pro každý stupeň přiblížení je nutné mít další sadu obrázků. Tyto mapy bývají z vizuálního pohledu pestřejší, na bitmapovém obrázku si lze vyhrát se stínováním apod. Funkce routování samozřejmě chybí. Je tedy potřeba vytvořit další mapovou vrstvu s údaji o cestách, po kterých mohou trasy vést. Mapové podklady, které používají Mapy.cz společnosti Seznam pro turistiku, zabírají přibližně 37 TB (terabajtů) a skládají se z více jak 14 milionů dlaždic. 50
Silniční mapy jsou určeny především pro řidiče. Zpravidla se jedná o vektorové mapy, které obsahují podrobné informace o silničních komunikacích. Většinou neobsahují informace o nadmořských výškách. Topografické mapy jsou určeny, v případě osobního použití, pro turistiku. Obsahují velmi podrobné informace o všech cestách, včetně turistických tras, lesních cestách, vodních tocích a podobně. Jako každá správná turistická mapa musí také obsahovat mapovou vrstvu s výškopisem a vrstevnicemi. Tyto mapy se většinou tvoří vždy v konkrétním místě určení, tedy topografické mapy určené pro Českou republiku se vytváří v Česku s přispěním Klubu českých turistů, který dodává informace o turistických trasách, umístěním rozcestníků atp. Námořní mapy ocení především majitelé velkých lodí a námořní kapitáni. Mapy osahují informace o tvaru mořského dna a hloubkopis. Mapové produkty pro navigační zařízení jsou dostání v různých verzích. V případě topografických map pokrývá většinou jedna mapa území jednoho státu (pro Česko Topo Czech). V případě silničních dat je možné zakoupit mapy celé Evropy (City Navigator Europe) nebo pouze České republiky (Atlas Czech). Existuje i mapa vodních cest, což ocení zajisté vodáci, mapa Prahy s trasami městské hromadné dopravy, letecká mapa a další. Velké mapové soubory (City Navigator Europe) dostávají pravidelně (čtvrtletně) aktualizace. U jiných společností jsou aktualizace zpravidla roční. Taková digitalizovaná mapa není vůbec levná záležitost, City Navigator Europe s doživotní aktualizací zdarma stojí necelé 4000 Kč. 51
5.3 Mapové vrstvy Každá mapa se skládá z vrstev, které když položíme na sebe, uvidíme mapu se všemi podrobnostmi. Pro představu se jedná o něco podobného, jako průhledné fólie, které se používaly při promítání na meotarech. Jedna vrstva tedy nese informace o silniční síti, další obsahuje výškopis s vrstevnicemi, další třeba informace o bankomatech.
5.4 Práce s autonavigací Na příkladu si ukážeme, jak práce s autonavigací probíhá. Za předpokladu, že máme v přístroji nahraná správné mapy, usedneme do auta a zadáme cíl. V našem případě chceme jet do Chorvatska do města Primošten. Zapneme navigaci, ta se nás hned zeptá kam jet. Zadáme přesnou adresu, navigace místo vyhledá v mapě, stiskem tlačítka Jet! Vypočte trasu a začíná navigovat. Právě s výpočtem trasy souvisí největší problém, a to nastavením samotného přístroje. V přístroji totiž existují možnosti routování, o kterých mnoho lidí ani neví a potom si stěžují, že je to naviguje po polních cestách nebo je navádí někam úplně jinam, než původně chtěli. V navigaci je tedy třeba provést tato nastavení tak, aby co nejlépe vyhovovaly preferencím uživatele. Pokud nechceme využívat placených úseků, je třeba to v přístroji nastavit. A zde může
52
být další problém, že i přes toto nastavení budete naváděni na placenou dálnici. Zde je však na vině mapa, která neobsahuje informaci o placeném úseku. Zůstaňme však u naše příkladu jízdy do Chorvatska. První zádrhel nastává ve Vídni na složité dálniční křižovatce. Navigace sice ukazuje trasu, ale přes hustý a rychlý provoz nevíme, do kterého pruhu se mám zařadit a na kterém sjezdu mám odbočit. S tím nám pomůže asistent řazení do jízdních pruhů a realistické náhledy křižovatek. Informace o jízdních pruzích jsou zanesené přímo v mapě, realistické náhledy křižovatek jsou nahrané ve zvláštním doplňkovém souboru v rootu navigace. Tato funkce, dle mého názoru, velmi usnadňuje práci řidiče a pomáhá mu s orientací na neznámých místech. Také tuto funkci považuji za bezpečnostní, protože řidič ví, kam se zařadit, zbrkle nemanévruje a předchází tak nebezpečným situacím a ohrožení ostatních účastníků silničního provozu.
Obrázek 17: Screenshoty z navigace. Vlevo nahoře - možnosti nastavení, vpravo nahoře - náhled připravené trasy, vlevo dole zobrazení křižovatky, vpravo dole - stejná křižovatka v realistickém modelu.
5.4.1
RDS-TMC
Dalším prvkem, který může cestu zpříjemnit, je přijímač aktuálních dopravních informací. Ten se připojí k navigaci, umístí za čelní sklo vozidla a přijímá data o aktuálních problémech na silnicích. Tato funkce se jmenuje RDS-TMC (Radio Data System – Traffic Message Chanell). V České republice tuto službu poskytuje Národní dopravní informační centrum a společnost Teleasist a. s., které informace šíří v síti 53
Českého rozhlasu. V praxi funguje tak, že při výpočtu trasy nebo i při navigaci systém stahuje data. Vyskytne-li se na trase problém (například uzavírka kvůli pracím na silnici), navigace tento problém zpracuje a v případě správného nastavení upraví trasu tak, aby se řidič překážce vyhnul. Vysílaná data obsahují informace o místě omezení, popis důvodu omezení, dobu trvání a doporučení objížďky. Data o stavu dopravy dodává Národní dopravní informační centrum skrz Jednotný systém dopravních informací pro ČR, který sbírá data od všech možných orgánů, ale i od řidičů, vyhodnocuje je a dále distribuuje. Nutno podotknout, že fungování tohoto systému v České republice poněkud vázne. Například oprava, která byla dokončena předčasně, v systému zůstává a řidič zbytečně (aniž by to věděl) místo objíždí. Stejné je to i s monitorováním intenzity dopravy, kdy je podle dopravních informací D1 průjezdná bez zdržení, ale ve výsledku jedete v koloně. S tímto systémem mám osobní zkušenost i z Vídně, kde naopak musím pochválit tamější systém, neboť aktuálnost informací je mnohem lepší. Systém RDS-TMC by měl být dostupný v zelených lokalitách na obrázku 18. Bude zajímavé sledovat další budoucnost tohoto systému, protože nyní je šířen v FM pásmu jako analogové vysílání rádií. Toto vysílání bude ale postupně vytlačeno systémem DAB (Digital Audio Broadcast – obdoba digitálního pozemního vysílání TV DVB-T). Nyní se vrátíme opět k našemu příkladu jízdy do Chorvatska.
Trasu
jsme
plánovali
tím
nejjednodušším způsobem – přímo v navigaci, která vypočítala optimální nejrychlejší trasu. Tedy trasu po Obrázek 18: Pokrytí RDS-TMC v Evropě. Zdroj: http://www.dopravniinfo.cz
placených úsecích. Pokud jízdu po zpoplatněných silnicích zakážeme, nebude na ně při routování brán
zřetel. Jak budeme trasu plánovat v případě, že chceme v Rakousku dálniční síť využít, ale ve Slovinsku ne? S takovou možností již přístroj nepočítá. Je tedy třeba trasu plánovat ručně přidáváním průjezdních bodů. Tato procedura je poměrně složitá a plánovat takto trasu přímo v přijímači, který má malý rezistivní displej a zrovna
54
neohromuje rychlostí, je utrpení. Zvláště při plánování takto dlouhé trasy. Ovšem firma Garmin dodává ke svým mapovým produktům programy MapSource a BaseCamp.
5.5 Turistická GPS Tyto přístroje jsou navržené tak, aby uživateli pohodlně padly do ruky a daly se zavěsit na krk. Dnes již všechny mají displej, na kterém primárně zobrazují mapu doplněnou o různé informace o rychlosti, vzdálenosti do cíle, azimutu a mnoho dalších. Ovládání těchto přístrojů bývá intuitivní, v případě dotykových displejů velmi jednoduché. Displeje mají většinou velmi nízké rozlišení a rezistivní dotykovou vrstvu, což ovládání poněkud ztěžuje, avšak vynikají skvělou čitelností na přímém slunci. Také výdrž mají lepší než mobilní telefony, navíc většinou využívají k napájení standartní AA baterie, takže kapacitu lze jednoduše navýšit. Základem je pochopitelně mapa, v tomto případě se hodí topografická. Otázkou se budoucnost těchto zařízení, protože se jedná o „hloupá“ zařízení, která se spoléhají pouze na nahrané informace. Navíc jsou to jednoúčelová zařízení, která se cenově pohybují na úrovni smartphonů, které toho zvládnou mnohem více. Podle mého názory nebude po těchto zařízeních za 10 let ani vidu, ani slechu a jejich roli převezmou právě smartphony.
5.6 Software pro práci s GPS daty Jedná se o software, který zaručí přenos map do přístroje, export dat z přístroje a správu uživatelských dat. V těchto dvou programech lze efektivně plánovat trasy, prohlížet stopy a provádět různé převody mezi navigací a počítačem. 5.6.1
MapSource
Jedná o starší software, jehož vývoj byl již ukončen a postupně jej nahrazuje program BaseCamp, který je volně ke stažení na stránkách Garminu. 5.6.2
BaseCamp
Tento program obsahuje více funkcí než předchozí. S kvalitními mapovými podklady lze rychle a efektivně naplánovat trasu přesně tak, jak vyhovuje uživateli. Jedním kliknutím tak trasy lze přenést do zařízení, kde stačí zvolit navigování podle vlastní
55
trasy. Tento software také umožňuje jednoduchou správu všech uživatelských dat, přehledně seřazených do kategorií. Také obsahuje nástroj pro přepočet prošlé trasy (stopy) do trasy a sdílení těchto dat s jinými uživateli v systému Garmin Adventures. Po spuštění programu uvidíme stejnou mapu, jakou máme v navigačním přístroji. Pokud máme map více, lze mezi nimi jednoduše přepínat. Při plánování trasy je ještě vybrat jeden z předpřipravených profilů dopravy. K dispozici jsou např. profily pro jízdu autem, chůzi, jízdu na kole či pro jízdu kamionem. Výběr toho správného profilu je velmi důležité, neboť program při výpočtu trasy zohledňuje typy cest. V případě zvolení profilu pro jízdu autem, nebude program používat při routování lesní cesty apod. Jako výchozí bod zvolíme adresu domova, jako cíl adresu v Primoštenu. Aplikace sestaví nejrychlejší možnou trasu, tedy po placených úsecích v každé zemi. My však nechceme užít dálnice ve Slovinsku, musíme tedy ručně trasu upravit pomocí průjezdních bodů. Na mapě najdeme nejbližší sjezd z dálnice před Slovinskem a zadáme za něj průjezdní bod. Další průjezdní bod umístíme na nejbližší neplacený úsek za slovinskou dálnicí. Tyto body pak musíme přidat ve správném pořadí do původní trasy. Schéma trasy tedy bude vypadat: Domov » průj bod 1 » průj. bod 2 » cíl Stiskneme tlačítko přepočítat a novou trasu překontrolujeme, zda plně vyhovuje našim požadavkům. Pokud ano, do připojené navigace ji jednoduše odešleme. V případě, že pojede více aut stejnou trasu, je možné tuto trasu odeslat i do jiných zařízení. Výsledná trasa se dá exportovat v univerzálním formátu s příponou gpx – tedy GPS Exchange.
5.7 GPX Tento formát má standardizované XML schéma, tudíž by mu měly „rozumět“ všechny navigační přístroje a jiné programy. Praxi jsem se však setkal s určitou nekompatibilitou gpx souborů napříč různými přístroji. V tomto ohledu by měli být výrobci trošku svědomitější a dodržovat daný schémata souborů.
56
5.7.1
GPX schéma
Každý soubor začíná hlavičkou, ve které je uvedena verze použitého kódování a program, který soubor vytvořil. Dále může hlavička obsahovat informace o dalších doplňcích a rozšíření, které je možno v gpx souboru také používat. Další částí jsou metadata, ve kterých je uveden čas sestavení souboru a maximální užité souřadnice. Ty jsou důležité pro navigační zařízení, které mají menší paměť RAM a nakešují si dopředu pouze daný výřez mapy. Další částí jsou samotné informace o trase, stopě či bodech. Jedná-li se o gpx soubor s trasou, je tak definováno tagem (zkratka ang. route). Pod tímto tagem se definuje název trasy , rozšíření (například barva trasy , průjezdní body se souřadnicemi a dále samotné body. Celá trasa je totiž tvořena jednotlivými body , které spojují a vytváření tak finální trasu.
57
Příklad krátké gpx trasy: <metadata> Garmin InternationalJosefa Hory 80 až Josefa Hory <extensions> trueMagentaAutomotiveJosefa Hory 80Josefa Hory 80 589 01, Trest, Jihlava, CZE <desc>Josefa Hory 80 589 01, Trest, Jihlava, CZE <sym>Waypoint <extensions> FasterTimeStandard00001BDF0F01C98F130001800400BF10000006001BDF0F01C98F1300211600006E001100Josefa Hory <sym>Waypoint <extensions> FasterTimeStandard00001BDF0F013F2051050F230B00760CCE00
58
GPX soubor může také obsahovat informace o prošlé trase – stopě. V dnešní době již většina přijímačů je schopna zaznamenávat jisté hodnoty pro další využití. Většinou zaznamenávají přijímače údaje o aktuální pozici – tedy přesné souřadnice, údaje o nadmořské výšce a čas. Z těchto údaje lze dopočítat mnoho dalších, jako je rychlost, azimut, prošlá vzdálenost, čas pohybu, čas zastávek, maximální a průměrné rychlosti a další. Schéma stopy, kterou přijímač zaznamenal, vypadá takto (pro zjednodušení je vynechána hlavička, neboť ta je stejná jako v předchozím případě): ACTIVE LOG105038 <extensions> DarkGray <ele>676.48000000000002 <ele>634.85799999999995 <ele>640.74400000000003
Všimněte si jiného tagu charakterizujícího stopu , <ele> značí nadmořskou výšku. Prošlé trasy lze pohodlně zobrazovat na mapě a dále analyzovat informace z nich. Například já jsem až z prošlé trasy zjistil skutečnou vzdálenost, jakou jsem ve skutečnosti nachodil. Podle plánu a vypočítané trasy měl být výlet dlouhý 13,7 km. I přesto, že jsem se pohyboval přesně po dané trase, jsem nachodil více než 19 km! Pochybuji, že odchylku více jak 5 km způsobilo hledání kešek. Pro ověření správnosti jsem použil jiný software a ručně podle prošlé trasy sestavil trasu novou a výsledek se přibližoval délce stopy.
59
Ze schémat je jasné, že prošlou trasu nelze použít k navigaci. Je třeba ji určitým způsobem převést na trasu. Tato možnost nebyla dlouhou dobu dostupná, ale v dnešní době, kdy existují sociální sítě a všechno se sdílí, tweetuje a lajkuje, tato možnost přibyla i programu BaseCamp. Ani tento způsob však není zcela ideální, protože BaseCamp pouze převede zaznamenané body na průjezdní body. Ve výsledku vám bude navigace hlásit „Blížíte se k průjezdnímu bodu“ každou vteřinu, což není zrovna příjemné. Schéma takto vytvořené trasy vypadá takto: ACTIVE LOG083407ACTIVE LOG083407 <desc>ACTIVE LOG083407 <sym>Waypoint <extensions> 2012-06-03T06:42:27ZPT8M20SDirect000000000000FFFFFFFFFFFFFFFFFFFFFFFF
Sami si můžete porovnat rozdíly. Funkce převodu stopy do trasy se může hodit třeba v případě, kdy se známému chlubíte, kde jste všude byli. Známý řekne, že by se tam taky rád podíval a než složitě vysvětlovat kudy se tam dostat, je jednodušší poslat mu přímo trasu. Program BaseCamp však jistě využijete i v případě plánování trasy pro pěší. Umí totiž zobrazit mapu i v 3D pohledu. K tomu je samozřejmě mít mapu, které obsahuje informace o nadmořských výškách, což však obecně topografické mapy umí. Příkladem budiž česká mapa Topo Czech. Při plánování trasy tak lze i zobrazit její profil a tím tedy i náročnost. Samotný profil trasy však nemusí nic říkat, zde tedy pomůže 3D zobrazení. Na obrázku je jasně patrné převýšení.
60
Obrázek 19: 3D zobrazení Černého jezera a okolí i s výškovým profilem.
Existují i gpx soubory, které obsahují pouze body zájmu, tzv. POI (Points of Interest). Tyto body se dělí do různých kategorií (čerpací stanice, hrady, zámky, bankomaty, restaurace,…). Tyto body zájmu by měli pomoci se zorientovat v místech, která neznáte. Když přijede třeba do Plzně a chcete zajít na oběd, jednoduše klepnete na seznam bodů zájmu, vyberete restaurace a přístroj vám sdělí ty nejbližší.
Obrázek 20: Body zájmu v mapě centra Jihlavy.
61
Tyto body zájmu se používají i v nástrojích GIS, kde se jako vrstvy promítají na základní mapu.
5.8 Problémy při používání Navigační zařízení významným způsobem ulehčují řidičům život a dovolím si tvrdit, že přispívají větší bezpečnosti provozu. Tedy pouze v případě, že se řidič věnuje za jízdy více řízení a ne přístroji. Nemůžu sem však nenapsat příběh jedné starší dámy z Belgie. Tato 67 letá paní chtěla vyzvednout své přátele z nádraží ve 150 kilometrů vzdáleném Bruselu. Nastavila si navigaci a vyrazila na cestu. Měl bych spíše napsat cestu s velkým C, neboť paní Dorothy cestovala několik dní. Nakonec se ocitla v 900 kilometrů vzdáleném Záhřebu. Zda byla chyba na straně uživatele či přístroje se nikdo už nedozví. Je dobré stále používat selský rozum a slepě nenásledovat navigaci. Ostatně mohla dopadnout mnohem hůř. Jeden pán navigaci tak důvěřoval, že zajel s autem do jezera, kde následně zemřel. Problém však může způsobit i samotná mapa. Na podzim vydala společnost Apple aktualizaci pro své telefony. Tento update přinesl také novou navigační aplikaci s mapami přímo od Applu. Ihned se snesla velká vlna kritiky, neboť mapy nebyly vůbec přesné. V Austrálii stála nepřesnost v mapě málem lidský život, neboť jednoho motoristu zavedla navigace, na základě mapových podkladů, které se rozcházely se skutečností až o 70 kilometrů, hluboko do vyprahlé krajiny.
5.9 Možnosti dalšího rozvoje Dalo by se říci, že samotné přijímače jsou již na vrcholu. Tedy alespoň co se technického hlediska týče. Všechny funkce, které navigace nabízejí, zvládne mobilní telefon také. Ten toho umí totiž mnohem víc. Abychom byli přesnější, mobilním telefonem myslím smartphone – tedy telefon s dotykovým displejem, operačním systémem a možností připojení k internetu. Pokud bude tedy přístroj připojený k internetu, bude možné jednoduchým způsobem sledovat jeho polohu v reálném čase. To se může hodit při vysílání záchranných služeb k havarovanému vozidlu, jako elektronická kniha jízd nebo při stopování ukradeného vozidla.
62
Jak tady vylepšit autonavigace? Jednoduše – připojte je k internetu a dejte jim kameru! Ne, opravdu si nedělám legraci. Bez toho je zařízení zcela hloupé. Když se na věc podíváme hlouběji, zjistíme, že je to pravda. Co navigace dělá – zjistí polohu a ukáže jí na mapě. Při přiblížení k definovanému bodu pípne nebo něco zamumlá. Proč nenechat kameru snímat okolí a situaci před vozidlem a do tohoto obrazu promítat navigační zprávy? Pro řidiče to bude jistě přehlednější. V době psaní této práce nebylo na trhu žádné zařízení (v podobě GPS přijímače), které by mělo tuto funkci defaultně dostupnou. Myslím, že tyto funkce by jednodušeji obstaral smartphone. Ten jistě fotoaparát mít bude.
Obrázek 21: Ukázka možností dalšího rozvoje autonavigací – pouze vizualizace. Zdroj: http://www.realareal.com/
Velmi zajímavou aplikací je aplikace iON Road. Tato aplikace je dostupná pro smartphony s operačním systémem Andriod a iOS. Jedná se o aplikaci, která sice neumí řidiče navigovat, ale umí suplovat pasivní bezpečnostní prvky aut, které znáte jen z nejvyšších výbav. Systém pomocí kamery snímá okolí vozu a zobrazuje jej na displeji. Pomocí GPS určí rychlost a polohu vozidla. Aplikace je schopna rozeznat vozidla před vámi, dělicí čáry jednotlivých pruhů i dopravní značky. V případě, že se přiblížíte k vozidlu před vámi na nebezpečně malou vzdálenost, budete hlasitě upozorněni. Stejně je tomu při náhlém vyjetí z jízdního pruhu či při překročení maximální povolené rychlosti. Aplikace je také schopna fungovat jako černá skříňka, respektive jako,
63
v poslední době velmi oblíbené, autokamery. Dokáže zaznamenávat údaje o poloze, rychlosti a směru jízdy a natáčet k tomu video.
Obrázek 22: Ukázka z aplikace iON Road. Zdroj: Google Play -https://play.google.com
V případě, kdy se skutečná realita, sejmutá pomocí kamery, doplňuje o virtuální informace z jiných zdrojů (z internetu) a společně se na displeji překrývají, hovoříme o virtuální realitě. Podobnou vizi má i automobilka BMW, které pomocí HUD displeje předkládá řidiči navigační zprávy přímo na čelní sklo vozu.
Obrázek 23: Navigace pomocí HUD displeje - vizualizace. Zdroj: http://www.blog.bmw.de
64
5.10 Virtuální realita Pomocí virtuální reality tak uživatel získá přesnější obraz o situaci a místě, ve kterém se nachází. Virtuální realitu také využívá nová geolokační hra Ingress, která je pod patronací Googlu a je prozatím ve stádiu uzavřené bety. 5.10.1 Ingress Již jsem napsal, že se jedná o geolokační hru, která je dostupná na mobilních telefonech s operačním systémem Android. Po zapnutí aplikace se automaticky aktivuje GPS a zjistí se vaše přesná poloha, jež se zobrazí na klasické mapě. Při prvním startu se aplikace zeptá, za kterou stranu budeme hrát („Odpor“ či „Osvícení“). Hlavním cílem hry je zničit nepřátelské „portály“, které tvoří základ hry. Tyto virtuální portály jsou vytvořené na turisticky zajímavých místech – sochy, hrady, muzea atp. Dejme tomu, že na Václavském náměstí je u sochy Sv. Václava vytvořený portál hnutí Odporu. Portál má určitou energii, kterou do něj vložili jeho tvůrci. Tato energie leží všude kolem v podobě světlých bodů a lze ji sebrat pouhým přiblížením. Hráč za Osvícení musí získat tolik energie, aby nepřátelský portál zničil a mohl na místě začít budovat svůj. Posláním hry je tedy vytáhnout hráče a geeky od počítačů a ukázat jim zajímavá místa po okolí. Z principu hry je jasné, že je potřeba neustálé připojení k internetu. Hra má poměrně silnou základnu uživatelů a bude zajímavé sledovat, jak se bude rozšiřovat po uvolnění aplikace pro širokou veřejnost. Uživatelé dokonce plánují akce, kdy se hromadně sejdou u jednoho portálu a provádějí silný útok na protistranu (samozřejmě se jedná o útok virtuální). Další výhodou je, že sami hráči mohou navrhovat místa, na kterých bude portál umístěn. Stačí jim k tomu pouze fotoaparát v telefonu a zapnutá GPS. Fotka zajímavého místa s geotagem se poté odešle ke schválení. Někteří tvrdí (a já se tomu nebráním), že se jedná o moderní variantu geocachingu. Společné prvky obě hry zajisté mají…
65
Obrázek 24: Mapa centra Prahy.
5.10.2 Rozšířená realita ve městě Velmi zajímavé je promítnutí informací, resp. bodů zájmu v mapě na displeji a reality z kamery. Tohoto úkolu se dobře zhostila společnost Nokia, která aplikací City Lens jasně demonstruje, že to lze a že jde o efektní řešení. Ocitnete-li se v cizím městě na rušní třídě, kde je jeden podnik vedle druhého a chcete se dojít najíst. Podle mapy sice zjistím, kde je jaká restaurace, ale výsledky jsou tak zhuštěné, že je situace nepřehledná. Promítnutí bodů na konkrétní místa ve však situace maximálně přehledná.
Obrázek 25: Nokia City Lens BETA v Třešti.
66
5.11 Lokálně kontextové služby Pod tímto názvem se skrývá budoucnost distribuce informací. Český překlad je poněkud matoucí, anglický název Location Based Services se nechá přeložit jako služby nabídnuté na základě polohy. Ve zkratce řečeno funguje systém tak, že na základě zjištěné přesné polohy uživatele (pomocí GNSS), jsou mu po určitých komunikačních kanálech nabídnuty určité služby. Může se jednat o služby informační (tedy možnost vyhledání
hotelu,
restaurace,
předpovědi
počasí,
audioprůvodce),
navigační
(uplatnitelné v dopravě nebo turistice), sociální (připojení ke geosociálním sítím a sdílení zažitků – Foursqare), propagační (reklamy) a třeba monitorovací (sledování vozidel, elektronické jízdní knihy, vyhledávání odcizených vozidel). Pomocí této technologie lze doručit široké spektrum informací v různých formátech. Způsobů, jakým se tyto služby doručují až k uživatelům, je několik. V dnešní době rychlého mobilního připojení je právě internet tím hlavním distribučním kanálem. Není to však jediná možnost, v současné době jsou na několik hradech nainstalována zařízení, která pomocí technologie BlueTooth přenáší do mobilních telefonů návštěvníků audioprůvodce. Další alternativou je technologie NFC, která je však k dispozici pouze u high-endových telefonů. Díky chytrým mobilním zařízením (smartphony), které máme u sebe, tak lze získat informace přímo o místě, ve kterém se nacházíme. Vzhledem k neustálému rozšiřování chytrých telefonů s operačními systémy (tedy smartphonů) a mobilního internetu (jehož rychlost se dá srovnávat s pevným připojením) lze považovat tyto služby za v budoucnu velmi využívané. Zvláště v cestovním ruchu budou (respektive jsou) velkým přínosem. V podstatě celá část 7.6 je založená na doručování lokálně kontextových služeb.
67
6 Moderní technologie při přípravě zájezdu Jednoduše se zkusme vžít do role cestovní kanceláře, která chce zařadit do své nabídky nový zájezd v nové destinaci. Ovšem role nebude tak jednoduchá. Budeme se totiž muset obejít bez Internetu a dalších vymožeností moderní doby. Najednou zjišťuje, že to není tak úplně lehká záležitost.
6.1 Příprava „postaru“ Dejme tomu, že chceme sestavit poznávací zájezd do Londýna. Jak ale najít takové pamětihodnosti, které by stály za vidění? Nabízí se jedna možnost… Jak se lidově říká „obšlehnout“ katalog jiné cestovky, která nabízí podobný produkt. Buďme ale slušní a dodržujme jakousi obchodní etiku. Do Londýna tedy vyšleme zástupce kanceláře, který bude mít za úkol projít celý Londýn, navštívit turistické informační středisko, nastřádat co možná nejvíce propagačních materiálů a všemožných letáčků, vypsat si otevírací doby jednotlivých objektů a dohodnout ceny vstupného pro velké skupiny od cestovní kanceláře. Dále bude potřeba zajistit a zmapovat parkoviště, na kterých bude možné autobus odstavit nebo pro případné delší přesuny po městě zajistit jízdní řády městské hromadné dopravy. Dalším důležitým úkolem bude pořídit co možná nejhezčí fotografie, které v katalogu budou „prodávat“ zájezd. Po návratu zástupce domů může začít dlouhá cesta sestavování a kalkulování zájezdu, zacílení na potenciálního zákazníka, tisk katalogu, reklama a samotný prodej. Musíme si uvědomit, že v dobách, kdy neexistovaly žádné moderní technologie (a započtěme sem i telefon), tento postup musely cestovní kanceláře podstupovat. Pokud se na situaci podíváme z pohledu průvodce, který je v dané destinaci poprvé, tak je průvodce jako neplavec hozen do vody. Stojí s mapou na parkovišti a než se zorientuje, tak jsou dříve natěšení cestující značně otráveni. A co teprve, když se s nimi v ruchu velkoměsta ztratí? Budete se asi divit, ale i to se může stát a bohužel mám tuto osobní zkušenost. Průvodce stál uprostřed Piccadilly Circus a nevěděl kudy dál. To však nebyl jediný problém…Pár očividně zkušených a ostřílených řidičů autobusu pravděpodobně odmítal používat GPS navigace, protože v Londýně už byl „tisíckrát“. To bylo ale velké překvapení, když jejich oblíbená trasa nebyla z důvodu opravy průjezdná a objížďka pro autobusy nebyla 68
značená! Po třech hodinách kličkování a porušování zákazů vzejdu, se nakonec z centra města dostali, načež byli posádkou odměněni sarkastických potleskem.
6.2 Příprava dnes Dnes však s pomocí internetu jde všechno jednodušeji. Stačí si otevřít nějaký online mapový portál, v další záložce prohlížeče informace z turistického střediska, na dalších záložkách webové stránky pamětihodností a začít pracovat. Vše z tepla kanceláře. Fotografií s volnou licencí pro použití existuje mnoho, případně existují fotobanky, kde seženete kvalitní fotografie za dobré peníze. Poté vystavíte svůj zájezd na internetu, nakoupíte bannerovou reklamu, a prodáváte přes internet. Z pohledu náročnějšího zákazníka to může být málo. Ani mě neuspokojí čtyři modelové fotografie z prostředí hotelu a pár řádek oslavného textu. Mám-li v plánu utratit 40 000 Kč za 12 dní, vyžaduji více informací. Více fotografií přímo od návštěvníků, nějaká videa z různých akcí, recenze návštěvníků a tak dále. Dohledat další informace však může být občas složité, zvláště jedná-li se o méně žádané destinace. Taktéž zapojení do různých GDS systémů může přinést ovoce v podobě dalších zákazníků. Tedy do distribučních systému, kde se agreguje nabídka.
6.3 GOOGLE EARTH Zajímavý pohled na celou zeměkouli nám nabízí aplikace Google Earth. Jedná o aplikaci z laboratoří společnosti Google, která zobrazuje 3D model Země. Umí ale zobrazit i Mars, Měsíc i noční oblohu. Co je ale podstatnější – celý model je pokryt leteckými snímky. Rozhodnete-li se udělat si výlet do na Pražský hrad, můžete si Prahu zobrazit. Ba co více, komunita, která se může volně podílet na vývoji aplikace, vytváří také 3D modely budov. Ty se dají zobrazit zatrhnutím jednoho políčka v menu. Změnou úhlů pohledů tak můžete získat vcelku věrný obraz o tom, jak to v daném místě vypadá a na co se těšit. Pokud je vám 3D model málo, můžete se přepnout do Street View. Funkci Street View jistě zníte již z webových map od společnosti Google (http://maps.google.com). Třeba pomocí kurzorových šipek se tak můžete pohybovat po ulicích města. Google to s touto funkcí myslí opravdu vážně, protože funkci Street View chce co nejvíce rozšířit 69
a zmapovat takto co největší území. V praxi funguje fotografování tak, že je na autě umístěn stožár s několika fotoaparáty s vysokým rozlišením. A jak se auto pohybuje po silnicích, zachycují fotoaparáty okolní prostředí ve všech směrech. Google však neomezuje tuto službu pouze na pokrytí silnic, svá zařízení montuje na tříkolky, které se dostanou i do míst, kam má auto vjezd zakázán. Dokonce zmapovali i Grand Canyon v USA, protože dobrovolníkům připevnili fotoaparáty na záda místo baťůžku. Google se však nedrží při zemi - zmapoval i část Velkého korálového útesu. Tyto služby (jako např. Street View) jsou rozšířené jen v rozvinutých oblastech a hodně frekventovaných místech. Česká republika má v tomto ohledu poněkud zvláštní status. Český trh s internetovými vyhledávači je totiž poněkud specifický, neboť je jediný, na kterém dominuje tuzemská firma a ne samotný Google. Díky existenci Seznamu a jeho dalších produktů, především mapových, se snaží Google co nejrychleji nabízet jeho produkty na našem trhu. Česká republika tak byla přednostně pokryta snímky Street View. Úplným pokrytím se nemůže chlubit ani Německo či Velká Británie. Google Earth však umí mnohem více než zobrazovat 3D modely budov a letecké snímky. Ve spolupráci s portálem Panoramio umí zobrazovat fotografie na mapě. Přispět svou fotografií může každý. Jen je důležité znám přesně místo, kde byla fotografie pořízena. Podobnou funkci nabízí ve spolupráci s portálem 360Cities, kdy zobrazí vybrané místo nafocené ve 360° rozhledu. Aplikace také obsahuje mnoho dalších vrstev. Chová ve v podstatě jako user-friendly GIS nástroj. Kombinace všech nabízených služeb a vlastností nabízí tento program ucelený pohled na dané místo. Pro zatraktivnění nabízeného zájezdu by cestovní kanceláře mohly vytvářet virtuální prohlídky. Aplikace Earth to umožňuje. Při zobrazování prohlídky doporučuji mít k dispozici přístup k internetu s vysokou rychlostí, neboť program potřebuje nahrávat velká kvanta dat (především pro 3D modely). Pokud se vám 3D modely nezobrazují, je třeba je v levé nabídce zaškrtnout. V aplikaci Earth lze samozřejmě ukládat své vlastní body, trasy i různé obrazce. Pro uložení slouží formáty kml. Soubory typu kml (Keyhole Markup Language) jsou, stejně jako gpx, založené na struktuře xml.
70
Struktura kml: New York City <description>New York City -74.006393,40.714172,0
Z příkladu je jasné, že jsou si oba typy souborů velice podobné, kml však nabízí možnost zápisu více druhů specifických tagů. Převody mezi těmito dvěma typy souborů se sice dají provádět, ale s největší pravděpodobností se část dat vytratí. Výstupy z Google Earth lez ukládat i do souboru typu kmz, což je pouze komprimovaná varianta kml.
6.4 Flightradar24 Pro tuto webovou aplikaci jsem dlouho hledal způsob, jak ji rozumně využít, aby byla pro cestovní ruch přínosná. V době zadávání této práce se jednalo pouze o strohý portál s mapou a informacemi o letadlech. V poslední době však tvůrci tohoto webu, podpořeného dvěma verzemi mobilní aplikace, zapracovali. 6.4.1
Princip fungování
Celý systém je závislý na fungování ADS-B (Automatic Dependent SurveillanceBroadcast). Přiznám se, že si nevím rady s překladem. Jedná o nový systém, který byl zaveden Úřadem pro letectví až v roce 2005. Do té doby se poloha letadla určovala pomocí radarů a matematických výpočtů s přesností na 3 kilometry. Proto byla minimální bezpečná vzdálenost dvou letadel stanovena na necelých 5 km. Dnes se však pomocí toho systémů da zjistit mnohem více informací – identifikace letadla, přesná poloha z GPS, informace o směru, rychlosti, výšce, o startu a cíli a mnoho dalších. Co je ale nejdůležitější – tyto informace si letadla předávají i mezi sebou, takže „o sobě navzájem vědí“. Dříve byli piloti totiž odkázáni pouze na informace z kontrolní věže.
71
Tento web tedy pouze těží z příjmu těchto signálů, které lze v podstatě zachytit kdekoliv. Stačí mít ten správný přijímač. V minulosti nebyla tak široká základna nadšenců, kteří tato data sbírají, avšak s postupem času došlo k velkému rozšíření. Konečně jsou také dostupné informace o letech na území Spojených států a Kanady. 6.4.2
Přínos pro cestovní ruch
Může se zdát, že žádný, ale pouze na tomto místě má uživatel aktuální přehled o dopravní situaci a může kdykoliv sledovat, kde se nachází jeho letadlo a kolik má času pro dopravu na letiště. Navíc po kliknutí na ikonku letiště se zobrací celá informační tabule – tedy taková, jakou uvidíte na letištích. Máte zde k dispozici veškeré údaje o příletech, odletech i zpožděních. Autobus, který má vyzvednout cestující, tak nemusí platit horentní sumy za parkovací poplatky, ale jednoduše si počká, až letadlo dosedne na pevnou zemi a poté zaparkuje. Cestující už nemusí hledat všude možně informace o příletech a odletech. Všechny tyto informace jsou jim dostupné na jednom místě a samotné vyhledávání jim ušetří čas. A o to v dnešní uspěchané době jde.
Obrázek 26: Řazení letadel před letištěm Schiphol, Nizozemsko. Zdroj: www.flightradar24.com
72
6.5 Mapové portály Výše jsem již zmínil mapové portály. Ty se v současné době těší velké oblibě mezi uživateli a při plánování výletů se stávají výchozím bodem. Jak už bylo napsáno, Česká republika má díky velkému konkurenčnímu prostředí jistou výhody v aktuálnosti a dostupnosti služeb od více firem, z čehož nakonec těží vždy konečný uživatel. Mapový portál české společnosti Seznam – mapy.cz je pravděpodobně nejoblíbenější. Velmi podrobně zobrazuje mapy České republiky, a to hned v několika typech. -
obecná
-
turistická
-
letecká (ortofotomapa)
Donedávna byla k dispozici i mapa historická, ta však z nabídky z neznámých důvodů zmizela. Tyto mapy se těší velké oblibě právě i proto, že obsahují funkci plánovače trasy, který se obsluhuje velmi jednoduše. Velmi dobrým počinem tohoto portálu bylo uvedení nových turistických map, které dosahují vysoké podrobnosti a obsahují mnoho bodů zájmu. Nechybí turistické trasy KČT, cyklotrasy a dokonce byly na zimu přidány i lyžařské trasy. Společnost Seznam se snaží zaujmout co největší podíl na trhu a tak musí držet trendy v technologiích. Výsledkem jsou mobilní aplikace fungující na všech platformách, které plně suplují desktopovou plnohodnotnou variantu webu a obsahují i základní navigaci. Problémem však je, že fungují pouze on-line. Zařízení tedy musí být neustále připojené k internetu, aby mohlo zobrazovat mapu. Aby bylo možné používat zařízení offline, je nutné už zakoupit si mapové podklady pro aplikace SmartMaps, což je pouze obchodní značka společnosti Mapy.cz, s. r. o., která patří Seznamu. Při plánování trasy lze zobrazit její výškový profil, což možná ocení cyklisté či pěší. Trasu lze exportovat do několika formátů nebo poslat odkaz známému. Zobrazení při zobrazování map ve městech se hodí letecké snímky. V poslední době se obě firmy snaží o fotografie z ptačí perspektivy, kdy lze mapu navíc otáčet ve čtyřech různých směrech. Google má však navrch se svým Street View.
73
Pokud mohu, doporučím vám při plánování trasy, která nepřesáhne hranice České republiky, používat portály Mapy.cz. Mapy od Googlu, které naleznete na adrese maps.google.com, mají navrch všude mimo Českou republiku. Jejich databáze je ohromná. Navíc ve spojení se sociální sítí Google+ se na mapě zobrazují i recenze podniků (například restaurací), které jsou zařazeny v jejich
reklamním programu. Jejich aplikace
pro navigaci
je automaticky
předinstalována na všech zařízeních se systémem Android, navíc dokáže stáhnout mapy pro offline navigace, takže nevyžaduje další připojení k internetu. Ve velkých městech s městskou hromadnou dopravou obsahují mapy i informace o jednotlivých linkách. Kde se dostupné pokrytí, je možné zobrazit na mapě i intenzitu dopravy. Samozřejmě jsou dostupné i fotografie od uživatelů, tedy stejně jako v aplikaci Google Earth. Google však není jediný, který pracuje na fotorealistickém zobrazení mapy. Společnost Nokia, kdysi velmi významný výrobce mobilních telefonů, také proslula svými mapami na mobilních platformách. Nokia se i přes pokles tržeb na mapách stále pracuje. Nedávno spustila nový portál Here. Uživatelům v České republice sice nepřinese mnoho nového, ale v jiných oblastech světa nabízí zajímavé funkce, včetně zobrazení 3D modelů budov a také fotografie ulic – tedy něco na způsob Street View. Revolucí však je, že se 3D modely budov tvoří automaticky, pouze z leteckých snímků. Dalším portálem je openstreetmap.org. Již z názvu je patrné, že se jedná o svobodné mapy, které tvoří komunita nadšenců. Jedná se o mapy vektorové, do kterých může každý přispět svým dílem. V současné době pokrývají mapy většinu světa. Hustě obydlená místa jsou pokryta velmi detailně. Nutno podotknout, že všechny mapové portály nabízí určité možnosti, které samozřejmě přináší uživatelům ulehčení jejich přípravy na cesty či plánování samotné trasy. Jedna věc však je trasu si naplánovat, druhá věc je zpracování dat po návratu z cesty. A nejde pouze o uložení fotek na pevný disk počítače. Mám na mysli zpracování dat z GPS přijímačů – konkrétně nahrávání stop. Na internetu existuje několik portálů, kam lze stopu nahrát, ta se zobrazí na mapě, do přehledné tabulky se importují údaje o časech, vzdálenosti. Ale to je asi tak vše.
74
V dnešní době sociálních sítí, kdy se všechno sdílí a každý se snaží pochlubit se svým výsledkem, chybí na trhu, podle mého názoru, takový produkt, které by umožnil turistům, sportovců, ale celkově všem cestovatelům jednoduché sdílení těchto dat.
75
7 Webový portál Tento webový portál, který je mým osobním projektem, stojí ve fázi návrhu. Jeho realizace by vyžadovala velké investice, a to jak na samotné mapové podklady, tak i na kódování samotného webu. Nemalé prostředky také spolkne samotný provoz webu. Cílem tohoto projektu je vytvoření komplexního internetového portálu, který bude sloužit všem, kteří rádi cestují a dělí se o své zážitky s ostatními, ale i samotným podnikům v cestovním ruchu. Na českém internetu totiž neexistuje žádný turistický portál, který by na jedné adrese podával ucelené informace o památkách či kulturních akcích, informace o otevíracích dobách, možnosti zarezervovat si lístky, naplánovat trasu a tak dále. Na všech turistických webech, které bývají mnohdy nepřehledné, nenajdete kompletní informace v úhledném balení. Vše je potřeba ručně dohledávat a využívat dalších informačních kanálů. Tento web by měl obsahovat co nejširší databázi bodů zájmu. Ať už jde o hrady, zámky, či restaurace, nákupní centra, zajímavé skalní útvary, památné stromy nebo jiné přírodní zajímavosti, které v mapě nenajdete. Získání těchto dat by nemělo být nic složitého, tvůrci map takové databáze mít musí, neboť v mapách jsou značené, získat databázi jiných objektů, které v mapách nejsou, lze realizovat přes portál Geocachingu, na kterém je velké množství informací o těchto místech. Základními stavebními prvky jsou tedy mapa a uživatel.
7.1 Jednoduché přihlášení Hovořím-li o portálu, mám na mysli ucelený ekosystém, který se dělí na několik částí. Web by měl základní funkce obsáhnout i pro neregistrované uživatel, po registraci však uživatel získá jisté výhody. Jelikož já sám se nerad registruji na tisíce různých fór, protože si musím pamatovat různá hesla, považuji za nutnost dát uživatelům k dispozici propojení s jejich MojeID účtem, který spravuje CZ.NIC, tedy správce národní české TLD domény. Také by mělo být umožněno přihlášení přes facebookový účet a googlovský účet. V propojení s těmito sociálními sítěmi by měly později plynout další výhody.
76
7.2 Mapové podklady Budeme-li se bavit o mapě, tak ta by měla být dostupná v topografické verzi v nějakém rozumném maximálním měřítku (1:10 000). K dispozici by měl být engine pro plánování tras, a to jak pro jízdu autem, tak i pro pěší. Co za žádnou cenu nesmí chybět, je možnost exportu takto vytvořených tras ve formátech gpx, případně kml. V případě použití Garmin Communicator Pluginu by bylo možné vytvořené trasy přímo odesílat do připojených zařízení značky Garmin (stejně jako je tomu na webu geocaching.com). Při plánování trasy by měl být brán zřetel na dopravní informace. Ty lze jednoduše získat z Národního dopravního informačního centra. Vyskytl-li by se na trase nějaký problém – například uzavírka z důvodu opravy, měl by plánovač trasy nabídnout jinou trasu. Stejně tak by při turn-by-turn navigaci by měl sledovat tyto dopravní situace (ze systému RDS-TMC a z internetu) – dopravní nehody či zácpy – a trasu upravit. Mapu bychom měli vyřešenou. Tu velmi podstatnou část, která tento web odlišuje, jsou samotné tipy na výlety. Pokud se chystáte navštívit nějakou oblast, kde jste nikdy nebyli a nikdo z vašich přátel či známých také ne, nebo pokud vůbec netušíte, kam se vydat za poznáním či nějakou kulturní akcí, pomůže vám tento portál.
7.3 Tipy od uživatelů Zde by totiž měly být k dispozici informace o všech dostupných aktivitách a atraktivitách, které se v dané oblasti pořádají či nacházejí. Pokud tedy uživatel bude chtít navštívit Telč, vybere podle mapy odpovídající oblast, jejíž centrem je právě Telč. Okamžitě by měl uživatel spatřit seznam všech zajímavostí, co stojí za zhlédnutí. Například Státní zámek Telč. Po kliknutí na tuto položku se zobrazí stručná charakteristika zámku, několik prezentačních obrázků. Nechybí otevírací doba s možností rezervace lístků. K dispozici jsou také fotografie a videa, která samotní uživatelé vložili. Dalším velmi důležitým prvkem je hodnocení od návštěvníků, kteří píší své vlastní názory. Výpis možných míst by měl být řazen podle hodnocení uživatelů, tak i podle abecedy. Volby by měla zůstat na uživateli. Pod tímto popisem se nachází odkazy na možnosti ubytování, stravování a také možnosti parkování auta.
77
Co je však unikátní na tomto portálu je sekce Uživatelé doporučují. Do této sekce každý návštěvník nahrává svou prošlou trasu, kterou v dané lokalitě absolvoval. Jednoduchým algoritmem se tato stopa převede na trasu a je k dispozici pro ostatní uživatele. U každé trasy by měl být uvedený jednoduchý popis navštívených míst, časová náročnost, náročnost po fyzické stránce či doporučení, zda je trasa vhodná pro děti či seniory. Pro lepší orientaci nesmí chybět fotografie, které by se mohly zobrazovat přímo v mapě, aby měl uživatel jasný přehled o tom, kde byl daný obrázek pořízen. Jelikož z teoretické části víme, že GPS zařízení zaznamenává čas, a každý fotoaparát do EXIFu také zapisuje čas, není problém u fotoaparátů bez GPS přijímače, přiřadit geolokační data. Jen je zapotřebí, aby uživatel synchronizoval čas na fotoaparátu (či na telefonu) podle GPS. Ano, pouze hrstka chytrých telefonů, které jsou vybavené přijímačem družicových navigačních systémů, jež nesou přesný čas, neumí automaticky synchronizovat čas s těmito systémy. Podle mého by programátorům operačních systémů neupadly ruce po napsání pár řádek kódu navíc, jež by tuto funkci zpřístupnily. Pokud si tedy uživatel naplánuje trasu či výlet obecně a na nějakém místě je třeba zaplatit vstupné, proč si jej neobjednat s předstihem v klidu z domova… Zde bude potřeba dohody se samotnými provozovateli daných objektů či akcí. Myslím, že je čistě v jejich zájmu, aby se zákazník cítil co nejpříjemněji a aby nabízené služby byly co nesnadněji dosažitelné. Zůstaneme u příkladu zámku v Telči. Máme tedy zájem o prohlídku zámku v sobotu v 11 hodin. Podle plánu by mělo být volno, klikneme na zarezervovat lístek. Uživateli, který se přihlásil, odpadá nutnost vyplňování osobních dat, ta jsou již předvyplněna, stačí jen vybrat možnost platby, zaplatit a vytisknout vstupenku. Přece se nebudeme v 21. století zdržovat s takovým archaickým nástrojem jakým jsou fyzické peníze!
7.4 Platební metody Pokud chceme využívat moderní technologie v cestovním ruchu, budeme muset trošku pozměnit i platební zvyklosti a morálku. Je bohužel škoda, že většina společnosti žije s předsudky, že elektronické platby jsou něco nebezpečného, že existuje vysoké riziko zneužití a podvodu a tak dále. Když se chytnete madla v tramvaji, tak také podstupujete určité riziko nákazy žloutenkou. Navíc klasická platidla v podobě bankovek a mincí se dají mnohem snáze zneužít. Když vám někdo ukradne peněženku, tak má rovnou peníze 78
a může jít nakupovat. Pokud vám zloděj vezme platební kartu, tak si nekoupí nic, protože nezná PIN. Tedy v případě, pokud jej nemáte napsaný přímo na kartě. Samotné platební karty, ať debetní – svázané s účtem, tak kreditní, jsou ve své podstatě také velmi staré metody placení. Používají se v USA od 70. let. Ke každé vydané kartě nebo zřízenému účtu by měl automaticky dostat klient banky přístup do internetového bankovnictví, aby mohl veškeré transakce provádět v klidu z domova a mohl mít okamžitý přehled o pohybech na účtu. Také lze jednoduše podávat platební pokyny. To však obnáší správné opsání čísla účtu, variabilních a konstantních symbolů, částky a také potvrzovací kódy z SMS. Tento postup je vcelku složitý, nemyslíte? Další možnost platby je přímo kartou, kdy musíte opsat celé číslo z karty a validační kód na její zadní straně. To už tak složité není… Proč v dnešní době nepoužívat k placení mobilní chytré telefony? 7.4.1
QR platby
Velmi zajímavou platební metodou jsou tzv. QR platby. Využívají QR kódů. QR kód (Quick Response) je druh čárového kódu. Při pohledu na něj však zjistíte, že žádné čáry neobsahuje – je totiž složený z pixelů. QR kód má oproti klasickému čárovému (např. EAN-13) několik výhod. Dokáže pojmout velké množství informací a lze jej přečíst i přes velké porušení, protože obsahuje i korekční data. V praxi fungují tyto kódy tak, že je pomocí aplikace ve smartphonu vyfotíte, a podle toho, co QR kód obsahuje za informaci, provede akci. Ve většině případů nesou tyto kódy informaci o webové adrese nebo kontaktu, QR kód na Obrázek 27 vede na webovou adresu VŠPJ (http://www.vspj.cz/). QR platba tedy proběhne tak, že v aplikaci pro internetová bankovnictví vyfotíte takový QR kód, který nese informace o platbě. Automaticky se Vám tedy vyplní všechna požadovaná pole a vy jen transakci potvrdíte. Po zaplacení Vám přijdou na e-mail vstupenky. Nemusíte se tak zdržovat a stát frontu u pokladny. Nechápu, proč Obrázek 27: Ukázka QR někteří výstavci faktur, kteří stále posílají poštou své kódu.
faktury, neumisťují tyto kódy na faktury. Velmi se tím
79
zjednoduší všechny transakce a předchází tak chybám, které se při ručně vyplňovaných příkazech k úhradě mohou stát. 7.4.2
NFC A MOBITO
Celkově by se dalo říct, že se s platebními systémy roztrhl pytel, ale pro mobilní platby jsou k dispozici ještě NFC platby, které pracují na stejném principu jako bezkontaktní platební karty, jen je zapotřebí vlastnit mobilní telefon, který technologii NFC podporuje (jejich seznam se neustále rozrůstá) a také speciální SIM kartu, která se chová jako běžná kreditní či debetní karta. Telefon tak tedy funguje stejně jako platební karta, navíc je vše zastřešeno aplikací. Tento způsob platby je rychlý a komfortní. Dal by se využívat například na placených parkovištích, kdy by při vjezdu u závody zákazník „pípnul“, závora se otevře. Při odjezdu by opět „pípnul“ a podle rozdílů časů by byla rovnou odečtena částka za parkování. Další zajímavou možností mobilních plateb je služba Mobito. Mobito je možné používat buď jako elektronickou peněženku, kterou si předem nebijete penězi, nebo lze svázat s vlastním bankovním účtem. Potom se peníze strhávají přímo z účtu. Jediné, co je zapotřebí, je registrace na portálu mobito.cz a stáhnutí aplikace pro smartphony. Při placení stačí zadat telefonní číslo vašeho telefonu, na kterém se zobrazí výzva k zaplacení. Jedním klepnutím prstu tak platbu provedete bez větších rizik, protože jediné, co ťukáte do internetového prohlížeče, je telefonní číslo.
7.5 Uživatelská sekce Uživatelům je doporučeno zaregistrovat se na portálu. Plynou z toho totiž jisté výhody. Totiž pouze řádně zaregistrovaný a přihlášený uživatel může nahrávat své vlastní stopy a dávat je k dispozici ostatním uživatelům, může nahrávat fotografie a sbírat odznaky a známky. Nebojím se ani napsat, že klientská sekce by se měla stát pro uživatele osobním cloudem. Tedy místem, kde bude mít přehledně seřazené všechny své zážitky z cest. V klientské sekci by měla být přehledná statistika o navštívených místech, počet nachozených kilometrů a tak dále. Podle již navštívených míst budou uživatelům zobrazovány další tipy na výlety. To se bude dít podle tagů (klíčových slov) u daných tipů (hrady a zámky, koncerty, přírodní památky, atd…). 80
7.5.1
Fotogalerie
Dále bude mít uživatel k dispozici svou vlastní mapu, na které se budou zobrazovat jeho nahrané stopy a přiřazené fotografie z fotogalerie. Fotogalerie by měla umožnit nahrávat uživatelům jejich osobní fotografie v plném rozlišení, protože uložení na serverech portálu funguje jako záloha osobních fotografií. Fotografie takto uložené v cloudu je samozřejmě možné sdílet s dalšími uživateli, avšak pouze za předpokladu, že si to jejich majitel přeje. Zde právě přijde vhod propojení se dvěma největšími sociálními sítěmi. Nahraje-li uživatel své fotografie do úložiště a chce je sdílet s ostatními, tak může u jednotlivých obrázků zvolit, zda je zpřístupní pouze uživatelům portálu, těm, kteří mají odkaz nebo je zpřístupní úplně všem. Pokud bude aktivní poslední volba, automaticky se vytvoří příspěvek na sociálních sítích s odkazem na fotogalerii. Tím, že jsou fotografie v cloudu, je možné k nim přistupovat odkudkoli. Chcete-li se pochlubit u přátel svými zážitky z dovolené, připojíte na počítači, tabletu nebo mobilu ke svým fotkám. Neměla by chybět ani možnost nahrávání videí s exportem do videí na Youtube. Uživatel by měl mít možnost označit celé fotogalerie za soukromé či veřejné. Označí-li fotografie za veřejné, automaticky je budou moci zobrazovat i ostatní uživatelé. Ve spolupráci se společností, která nabízí tisk fotografií, by mohlo být uživatelům předloženo, zda chce dané fotografie vytisknout a nechat si je zaslat domů.
7.6 Mobilní aplikace „Internet už není to na stole, ale to v ruce.“ Michal Šrajer, Chief Happiness Officer, Inmite. Tento výrok jsem si vypůjčil z časopisu Computer (24/12), který s autorem výroku udělal interview. S tímto tvrzením nelze jinak, než souhlasit. Trh mobilních telefonů neustále roste a podíl, který zaujímají tzv. chytré telefony, tedy smartphony, se neustále zvětšuje. Nejedná se však pouze o chytré telefony, do mobilních zařízení musíme počítat i s tablety, jejichž prodeje raketově rostou. Tomu se není potřeba vůbec divit, malý tablet se dá koupit již za 2 000 Kč a pro běžného uživatele, který je pouhým konzumentem obsahu, je plně dostačující. Názory narážející na kvalitu takových zařízení jsou oprávnění, ale v dnešní době hledí většina na cenu. A když se tablet rozbije, tak si jednoduše koupí další, protože investice je to malá. Všechny tablety 81
bychom mohli zařadit do kategorie „chytré“, neboť jsou založeny na platformách Android, iOS (pouze iPad) nebo Windows. Nutno podotknout, že tablety s plnohodnotným Windows se řadí spíše do Enterprise sféry, tablety s ARMovou verzí Windows 8 – tedy Windows RT, na českém trhu v tuto chvíli nejsou. Všechny systémy jsou určené k uživatelskému přizpůsobení. Uživatel si tedy koupí zařízení, které umí základní věci. Pomocí aplikací, které si nakupuje či stahuje z obchodu (Google Play/Apple Store/Windows Store), si telefon přizpůsobuje svým potřebám. Napsal jsem „kupuje“. Ano, některé aplikace jsou samozřejmě placené, některé zdarma. Uživatelé se již naučili za aplikace platit. Existuje-li tedy nějaká užitečná aplikace, kterou uživatel často využívá, je ochoten za ní zaplatit. Na náš portál se sice dá dostat pomocí webového prohlížeče, ale prohlížet stránky, které jsou optimalizované pro desktopová rozlišení, na titěrných displejích je velmi nepohodlné, navíc nejsou některé funkce dostupné. Proto je nezbytné, aby i tento projekt měl svou vlastní mobilní aplikaci, a to napříč platformami. Měla by být dostupná jak pro systémy Android a iOS, tak i pro minoritní systémy jako Windows Phone 8 a Blackberry 10. Na Obrázek 28 je jasně vidět, že má smysl tyto platformy podporovat.
Obrázek 28: Podíl mobilních operačních systémů na trhu od dubna 2011 do dubna 2013. Zdroj: Statcounter
Nejlepším řešením se zdá být vytvoření dvou verzí aplikace. Jedné zdarma, druhé placené. To je v podstatě dnešní trend. V bezplatné verzi jsou některé funkce nedostupné a může se navíc zobrazovat reklama. V placené verzi by neměla být žádná 82
další omezení. Rozhodně by nebylo vhodné licencovat free aplikaci jako trial, neboť po uplynutí zkušební doby uživatel přestane naše služby využívat úplně. Aplikace musí být propojená s uživatelským účtem na webu. Na domovské obrazovce musí být uživateli předloženy základní funkce, které aplikace nabízí. Ihned po startu aplikace musí dojít k aktivaci polohových služeb, aby byla co nejrychleji zjištěna přesná poloha uživatele. Aplikace právě podle polohy předkládá možnosti.
7.6.1
Možnosti aplikace
Klepnutím na první položku se zobrazí mapa. Pod dalším zástupcem se skrývá tlačítko „Dostupné aktivity v mém okolí“. Po klepnutí na toto tlačítko vyběhne seznam věch možných příležitostí, které lze v okolí do 30 km podniknout. Uživatel má samozřejmě možnost filtrace podle kategorií (památky, koncerty, restaurace,…). Další položkou je „Chci se najíst“. Zde bude uživatelům předložen seznam restaurací seřazených podle vzdálenosti od místa, kde se právě nachází. Zde bych se inspiroval sociální sítí Foursqare, kde je do mapy zaneseno velké množství bodů zájmů, včetně restaurací. Každý, kdo se právě nachází v té dané restauraci či na jiném místě, se přihlásí, že tam byl – tzv. check in. Služba není v České republice moc populární, používá jej pouze hrstka uživatelů. Na druhou stranu v Americe tento systém funguje velmi dobře a mnoho lidí se rozhoduje, do které restaurace se najíst podle množství check-inů. Uživatelé, kteří jich mají nejvíce, pak od provozovatelů dostávají jisté výhody či slevy. Co je však na tomto systému velmi důležité – samotní uživatelé podnik mohou recenzovat, psát své názory, co bylo dobře, co ne, jaký je výběr z jídelního lístku, jestli je personál ochotný a tak dále. Samozřejmě, že se vše děje přes smartphone, kde je podmínka připojení k internetu. To však v dnešní době není problém. I když o tom by se dalo polemizovat, neboť podmínky, které tvoří oligopolní trojka operátorů, nejsou nijak příznivé, řekl bych v Evropě jedinečné. Každopádně možnost mobilního připojení existuje a neustále se rozrůstají možnosti i technologie připojení. Internet dostupný skrz mobilní sítě už není „ten pomalý“. Rychlosti dostupné přes mobilní BTS stanice jsou vyšší. Celkově by se dalo říci, že se v tomto segmentu skrývá velký potenciál a operátoři jsou si toho vědomi a investují nemalé částky do vývoje nových technologií pro ještě vyšší rychlosti a pokrytí. V současné době se pracuje na vybudování sítí 4. generace – tedy 4G/LTE. Dokonce Evropská unie uvolnila nemalé 83
prostředky na výzkum sítí 5. generace, jež by měly být dostupné v roce 2018. Proč o tom však píši. Tím, jak bude internet dostupný prakticky všude a výpočetní výkon v našich kapsách poroste, bude třeba veškeré současné služby přizpůsobit malým zařízením – včetně podpory na úrovni aplikace. Nově vznikající služby a produkty by měly být automaticky přizpůsobené pro mobilní zařízení. Tím, že je uživatel neustále připojen k internetu, může dostávat aktuální informace takřka o všem a v reálném čase. Může také provádět různé akce, jako je třeba nákup letenek či jízdenek do vlaku. Zde se přímo vybízí spolupráce s těmito podniky. V jejich zájmu je zviditelnit se a co nejlépe se prezentovat na veřejnosti, v zájmu zákazníka je dobře se najíst. Podniky budou do databáze zařazovány automaticky, musí být zadán stručný popis, kontakty a mapa s možností okamžité navigace. V případě hlubší spolupráce může restaurace pod svými vlastními přihlašovacími údaji přímo editovat informace, nebylo by na škodu zveřejnit jídelní lístek nebo přinejmenším prezentovat týdenní menu.
7.7 Spolupráce s ostatními portály Zde by bylo vhodné navázat spolupráci s portálem Czech Specials, který provozuje česká centrála cestovního ruchu – Czech Tourism. Tento web shromažďuje restaurace, které prošly přísným hodnocení a získaly certifikát Czech Specials. Možnost zobrazení pouze těchto restaurací by bylo vhodné řešit pomocí další mapové vrstvy. Stejně jako restaurace bych řešil i regionální produkty. Lidé z mého okolí vůbec netuší, že nějaké označení regionální produktů existuje a už vůbec neví, kde je zakoupit. Myslím, že idea takového označení je velice dobrá, jen by chtělo ji rozšířit mezi lidi a o daném produktu je informovat. Přidáním další mapové vrstvy by bylo možné na mapě zobrazovat nabídku regionálních produktů a jejich prodejních míst.
7.8 Možnosti financování projektu V těchto případech se také nachází možnost financování projektu. Tedy spíše než o financování by se dalo hovořit o finančním příspěvku do rozpočtu. A také odlišení placené verze aplikace o té zdarma. Systém by měl fungovat tak, že podnik – ať už restaurace či obchod chce nějakým způsobem na sebe více upozornit, zaplatí si reklamu. 84
Reklamu na našem portálu. Zobrazovaná reklamy se dá realizovat jak na webu pomocí bannerové reklamy, tak i v aplikacích (pomocí bannerů Google Adsense. Další reklama by měla být podmíněná, to znamená, že pokud se uživatel se zapnutou aplikací (třeba na pozadí) přiblíží v okruhu 1 km od místa zadavatele reklamy, vyskočí mu na displeji reklama s jeho prezentací. To je jedna možnost. Jako další možnost bych viděl reklamu podmíněnou časem. Tato volby platí spíše pro restaurace. S přiblížením času oběda (dejme tomu od 11. do 14. hodiny) se mohou uživatelům objevovat reklamy na restaurace v okolí. Pro některé uživatele to může mít pozitivní dopad. Připomenou si tak, že se blíží poledne a že jejich žaludek zeje prázdnotou. Rovnou tak zjistí, kam se má jít najíst. Uživatel se nají, restauratér dostane zaplaceno - stejně tak, jako my. Placená verze aplikace by měla tuto reklamu odstranit, respektive dát volbu uživatelům, kteří si v nastavení zvolí, zda chtějí být upozorňování touto formou inzerce. Reklamy ze systému Google Adsense zmizí úplně. Další možnosti zaplacení tohoto portálu jsou veřejné zdroje. Nabízí se prostředky z dotačních programů Evropské unie či Ministerstva pro místní rozvoj a dalších přidružených agentur. Vyloučit se nedá ani vstup soukromého investora, či kompletní odkoupení projektu jinou společností například společností Seznam, a. s., která již provozuje mapové portály a další internetové služby. Další možností jsou platby za kapacitu v osobním cloudu. S vyšším rozlišením fotoaparátů roste i datová náročnost fotografií. Uživatel by měl dostat zdarma určitý prostor (3 GB), za větší kapacitu si však musí připlatit. Dalším příjmem by mohly býti provize ze zprostředkování tisku fotografií či prodeje vstupenek.
7.9 QR místa a on-demand průvodce Aplikace by měla umět spolupracovat s fotoaparátem v telefonu/tabletu. Pořízené fotografie by se měly automaticky nahrávat na server, avšak vzhledem k datové náročnosti uploadu by měla tato operace probíhat pouze při připojení k WiFi síti. Jako nezbytná funkce nesmí chybět geotagging. Tedy označování fotografií informacemi o geografické poloze. Tu aplikace přece zná, neboť běh aplikace je závislý na datech ze satelitních systémů.
85
Pořizování a nahrávání fotografií však není jediná úloha fotoaparátu v této aplikaci. Pár stránek dozadu jsem psal o QR kódech, které ve velmi jednoduché podobě dokáží nést velmi mnoho informací. Pokud by byl u každé atraktivity malý QR kód, po jeho vyfocení by se uživateli dostalo maximum informací. Na Obrázek 29 je uveden příklad, jak by to mohlo v praxi fungovat. U každé zajímavosti bývá podobná plaketa nebo informační tabulka, kde jsou různé informace. Není problém nechat na takovou tabulku nechat natisknout nebo vygravírovat takový kód. Nasnadě je otázka, proč neudělat pouze tabulku s kódem? Protože bychom odřízli od informací starší generaci bez smartphonu. Kód o velikosti 10×10 cm se dá sejmout až ze vzdálenosti 2,5 metru. Navíc nemusí být celý zcela viditelný, až 15 % kódu může být zakryto či jinak nepřístupno a stále se nám dostane kompletní informace. Městská část Prahy 10 montuje plakety s těmito kódy také na své zajímavosti, odkazy však vedou pouze na Wikipedii.
Obrázek 29: Možná podoba plakety.
Kódy by však měly být i propojené s portálem. Pokud uživatel vyfotí kód mimo aplikaci portálu, otevře se webová adresa v prohlížeči internetu. Pokud však kód sejme skrz aplikaci, automaticky bude v aplikaci pokračovat, práce bude komfortnější a dostupné informace přehlednější. Navíc se automaticky zaznamená návštěva místa. V praxi bychom to mohli srovnat s logem v geocachingu. Uživatel pak bude mít jasný přehled o místech, které navštívil. Navíc může sbírat různé odznaky a známky. Tímto způsobem by se daly nahradit klasická dřevěná kolečka. Po přihlášení na portálu by byly 86
uživatelům k dispozici mapa s navštívenými místy a přehled všech dosažených hodnocení. Navštíví-li 5 hradů, obdrží virtuální známku „Návštěvník hradů BRONZE“, navštíví-li 10 hradů – SILVER a tak dále. V další kategorii obdobně. Dále by mohla mít každá památka vlastní číslo své turistické známky. Uživatel, který si zaloguje návštěvu, tak automaticky získá turistickou známku s motivem daného místa a postupně si shromažďuje a plní sbírku. V klidu domova pak uživatel nahraje fotografie, prošlou trasu v gpx, napíše komentář, ohodnotí restauraci, kde byl na obědě a celé nasdílí na Facebooku. Další využití kódů by mohlo být pro použití jako audioprůvodce. Pokud bude kód vyfocen pomocí aplikace a pro danou atraktivitu bude dostupný komentář, nabídne se uživateli možnost přehrání. Tak odpadá nutnost chodit do informačního centra a za nemalý poplatek si půjčovat audioprůvodce, který mnohdy ani nefunguje.
7.10 Příklady Následujících 5 příkladů jsou zaznamenané prošlé trasy, některé při jízdě autem, některé na kole a některé pešky. 7.10.1 Telečsko Přihlásíme se na portál, rozklikneme kategorii celodenní rodinné poznávací výlety, na mapě zvolíme oblast Telečska. K dispozici je několik výletů, které nahráli sami uživatelé. Nejvyšší hodnocení má okruh Telč » Dačice » Slavonice » Landštejn.
87
Obrázek 30: Trasa v mapě.
Trasa o délce 50 km (+cesta domů) zahrnuje prohlídku státního zámku v Telči, zámku v Dačicích, prohlídku Slavonic a prohlídku hradu Landštejn. Časová náročnost je přibližně 7 hodin, doporučuje se vyhradit na tento výlet celý den. Trasa je naplánovaná tak, aby vás zavedla na místa, kde lze bezpečně zaparkovat své vozidlo. V Telči trasa vede na hlavní placené parkoviště (10 Kč/hod), odkud je to na náměstí k zámku pouze několik stovek metrů. Navíc se na parkovišti nacházejí informační tabule. Cesta pokračuje po nábřeží Štěpnického rybníka (s možností zapůjčení lodičky – 30 min/20 Kč) až na náměstí Zachariáše z Hradce a dále k zámku, kde je možné absolvovat prohlídku po několika okruzích a v cenách pro dospělého od 65 do 110 Kč. Na webovém portálu by mohlo k této části k dispozici mnoho údajů. Jak o samotné historii zámku a města, tak informací od uživatelů, informace o dobrých restaurací, mnoho zajímavých fotografiích a v neposlední řadě další tipy na zajímavá místa v okolí trasy. K dispozici by měly být informace o aktuálních cenách a nejbližších akcích, které se v Telči budou konat.
88
Dále trasa pokračuje do Dačic, kde se nachází státní zámek, který je taktéž otevřen veřejnosti. Park přiléhající k zámku je dostupný zdarma, pohled do interiérů se vám však naskytne až po zaplacení vstupného ve výši 100 Kč pro dospělou osobu. Další zastávkou na trase je město Slavonice. To se pyšní velmi bohatou historií, kterou poznáme v městském muzeu, kde nám průvodce za 15 Kč pro dospělého sdělí mnoho zajímavých informací o městě. Za návštěvu jistě stojí i prohlídka městské věže, která dá starším jedincům trošku zabrat. Pro nádherný výhled do okolí je třeba pokořit 172 schodů. Milovníci tajemna jistě ocení i prohlídku slavonického podzemí. Ta je však možná pouze v červenci a srpnu. Posledním bodem je hrad Landštejn, ke kterému přiléhají dvě restaurace. Prohlídka hradu je možná za 70 Kč za dospělou osobu. Na hradě se po celý rok koná mnoho kulturních akcí, na portálu by tedy neměly chybět informace o těchto plánovaných akcích s možností zakoupení vstupenek. Před hradem je výletníkům nabídnuta možnost koupání v umělé nádrži pod hradem. Vodní plocha je dostupná pouze pro pěší, parkovat vozidlo je však možné 300 metrů od přehrady. Představte si, že by na každém parkovišti byl velký QR kód. Po jeho načtení pomocí aplikace dojde ke stažení několika tras prohlídky města, z nichž si každý vybere. V případě výběru trasy s prohlídkou zámku bude automaticky nabídnuto zakoupení lístků. U pokladny se pak prokážeme pouze elektronickou stvrzenkou. Dále vám aplikace umožní stažení audioprůvodce, který podle aktuální polohy začne povídat výklad. S příchodem času oběda vám aplikace automaticky doporučí, podle hodnocení uživatelů, restaurační zařízení. Za použití virtuální reality (tedy dosazení bodů zájmu na reálný obraz z kamery) získáte nejrychlejší přehled dostupných možností. 7.10.2 Čeřínek Jako další tip máme k dispozici náročnější trasu, vhodnou pro pěší i pro cyklisty trekaře. Jedná se o výlet vhodnější pro mladší a sportovnější typy, avšak ten, kdo je zvyklý více chodit a nevadí mu kopcovitý terén a místy chůze mimo cestu, bude spokojený. Výlet je spojený s návštěvou několika zajímavých míst. Trasa je dlouhá přibližně 12,1 km se závěrečným stoupáním, kdy na 1,5 kilometru vystoupíme o více jak 150 metrů, což pro slabší jedince může býti obtížné.
89
Obrázek 31: Trasa v topografické mapě.
Výchozím bodem pro tento okruh je turistická chata pod vrcholem Čeřínku. Zde je možné zanechat vozidlo a v přilehlé restauraci ukojit svou žízeň či zahnat hlad. První zastávkou je samotný vrchol Čeřínku, které se tyčí ve výšce 761 m. n. m. Tento výstup není nijak náročný, neboť parkoviště se nachází asi 20 metrů pod vrcholem. V místě před turistickou chatou se protínají všechny čtyři barvy turistického značení, dva kilometry dále se nachází naučná stezka Čeřínek, což je okruh o délce 10 km. Další zastávkou o pár kilometrů dále jsou Fialovy skály, které leží v lokalitě přírodní památky Na skalce. Jedná o skalní útvar, který se žádný podobný v okolí nenachází. Navigační šipka nás dále zavede na okraj národní přírodní památky Hojkovského rašeliniště. Platí zde přísný zákaz vstupu. Vyskytují se zde totiž chráněné druhy zástupců flory, ale i fauny. Navíc hrozí na některých místech proboření kvůli měkké rašelinné půdě. Z konce lesa se naskýtá nádherný pohled na vlnící se Vysočinu. Některé možná již značně vysílené dobrodruhy potěší návštěva dvou udržovaných studánek s pitnou vodou, jež poskytnou dokonalé osvěžení s možností pozorovat lesní zvěř, které se v této oblasti vyskytuje ve vysokých počtech. Doporučuji doplnit čutory až po hrdlo, další možnost již mít nebudete. Po 4 km chůze „nahoru dolů“ se dostaneme k Čertovu hrádku. Nemějte strach! Čert vás odtud neodnese do pekla. Tento skalní útvar může skutečně připomínat rozvalený hrádek. Tento útvar je vedený jako přírodní památka, přímo u něj se nachází lavička se stolem pro odpočinek. Po kamenité cestě sejdeme z hrádku dolů z kopce, což naznačuje, že nás čeká to nejtěžší – výstup na Čeřínek 90
k chatě. Nepřetržité dvoukilometrové stoupání jistě sebere zbytky sil i těch trénovaným. Trasu hodnotíme jako středně náročnou. 7.10.3 Cyklotrasa okolo Roštejna Další trasa je nejvhodnější pro silniční cyklisty. Jedná se o okruh s pouhou jednou zastávkou na hradě Roštejn, který leží hluboko v lesích Českomoravské vrchoviny. Na hradě je možné se občerstvit, objednat si prohlídku či vystoupat na věž a získat tak nádherný pohled na okolní lesy a vrch Javořice.
Obrázek 32: Trasa v topografické mapě.
Tato trasa dlouhá 20 kilometrů vede dále k rybníku Malý pařezitý, který v létě poskytuje svou teplou vodu pro příjemné přírodní koupání. Pokud si trasu o 4 km prodloužíte, můžete dojet až k Velkému pařezitému. Další příležitost ke koupání je v obci Řídelov, kde je zatopený lom. Voda v něm je křišťálově čistá, avšak v porovnání s ostatními vodními plochami poměrně studená. Trasa dále pokračuje po zpevněných silnicích s velmi nízkým provozem, můžeme tedy trasu doporučit i pro rodiny s malými dětmi na odpolední projížďku.
91
7.10.4 Velký okruh srdcem Vysočiny Další trasa označíme jako náročnou. Je určená pro zkušené cyklisty, avšak většinu času vede po zpevněných prašných cestách či silnicích.
Obrázek 33: Okruh srdcem Vysočiny.
Tato trasa je svou délkou před 52 km a výrazným převýšením vhodná pro celodenní výlet. Navíc vede skrz mnoho zajímavých míst, která jistě stojí za návštěvu a pozdržení. První zastávkou je hrad Roštejn, kde je možnost občerstvení se. Kolem hradu vede turistická naučná stezka, kterou trasa kopíruje. Část této stezky vede také Roštejnskou oborou, kam je zakázán vstup s koly a domácími mazlíčky. Před branou obory je možné zaparkovat své kola v připraveném stojanu. Po jednoduchém dvoukilometrovém sjezdu následuje zastávka u Malého pařezitého rybníku, kde je možnost koupání, kdo má dostatek sil, může pokračovat a o 2 km dále se vykoupat ve Velkém pařezitém, ve kterém bývá zpravidla teplejší voda. Kdo nemá zájem o koupání, pokračuje dále a zastaví se až u Míchova vrchu – skalního útvaru odkud je nádherný výhled na 92
Vysočinu. Ti nejzdatnější se nezastavují a pokračují pořád rovně až na samotný vrch Javořice. Ta je se svými 837 metry nejvyšším bodem Českomoravské vrchoviny. Na vrchu se tyčí majestátní vysílač, jehož špička kdysi sahala až do celkové výše 1000 metrů, s příchodem digitálního pozemního vysílání byla anténa zkrácena. Po půlkilometrovém sjezdu následuje zastávka u Studánky páně, kde je možné načerpat křišťálově čistou studenou vodu. Trasa nyní pokračuje po cestách, které v deštivých obdobích mohou býti výrazně bahnité. Je také dávat pozor na velmi ostré kameny. Abyste nevypustili duši! Další odpočinek nás čeká u zříceniny hradu Štamberk. Odtud pokračuje trasa přes Lhotku a Hostětice až do pohádkové Telče, kde možností využití volného času je velmi mnoho. Cesta zpět na start naší trasy vede z Telče přes Mysliboř a Sedlejov do Panenské Rozsíčky, před kterou je možné shlédnout rašelinné jezírko, kde se vyskytují vzácné druhy zástupců fauny i flóry. Za zmínku stojí například mloci či kvetoucí lekníny. Další zastávka nás zavede k pramenu řeky Dyje, kde je možné v klidu posedět a doplnit zásoby tekutin. Po této poslední zastávce nás čeká již jen sjezd zpět na start. 7.10.5 Cyklotrasa po vrších Vysočiny Tato poslední trasa je pravděpodobně nejnáročnější. Pro zdolání je třeba překonat velké převýšení a překonat vzdálenost přes 50 km. První velké stoupání nás čeká ihned na začátku trasy, která vede na Velký špičák. Majestátný vrch, který se tyčí nad Třeští má nadmořskou výšku 733,5 metru je zároveň i národní přírodní rezervací s výskytem vzácných a ohrožených květin. Berte na to prosím ohled a pohybujte se pouze po vyznačených trasách. Po takto náročném výstupu pochopitelně následuje sjezd dolů, zpočátku po lesních nezpevněných a postupně po zpevněných asfaltových cestách se dostaneme až do Kostelce, kde v případě zájmu je možné se zastavit u původně dřevěného kostela sv. Kunhuty nebo zajít na jedno do restaurace naproti. Trasa dále pokračuje po pevných cestách až na vrch Čeřínek, respektive k turistické chatě pod ním. Zde je v letních měsících možnost občerstvení. Na samotný vrchol trasa nevede, je však možné se na něj pěšky dostat. Původně plánovaná trasa vrch pouze obkrouží, přes obce Nový Hojkov, Hojkov, osadu Dolní Hutě se dostaneme až obce Rohozná, dále po polních cestách až do Batelova, kde je možné navštívit zámek. Trasa pokračuje na Vršek, kde má svou pamětní desku Karel Havlíček Borovský, který právě zde psal svou Dumku na batelovském vršku.
93
Obrázek 34: Trasa v mapě.
Obrázek 35: Výškový profil trasy.
94
95
Závěr Je vcelku patrné, že pro cestovní ruch je používání moderních technologií více než přínosné. Ať už ve formě satelitní navigace, která nás bez chyby dovede na předem určené místo nebo ve formě mobilní zařízení s rozšířenou realitou. Právě díky internetu si můžeme dovolit věci, které jsme dříve nemohli. Máme přístup k aktuálním informacím kdykoliv a kdekoliv. Kdykoliv, protože jsme neustále online, kdekoliv, protože máme v kapse mobilní telefon či tablet. Nejpřínosnější se zdá kombinace satelitních navigačních systémů, které dokáží s maximální přesností určit naši polohu a informacemi dostupnými na internetu. Podle toho je možné nabídnout každému to, co je pro něj v daný okamžik na daném místě vhodné. V zásadě lze říci, že je dobré mít všechny informace pěkně pohromadě. To na českém webu podle mého názoru chybí. Proto jsem vytvořil návrh na komplexní turistický portál, který budou tvořit samotní uživatelé. Tento portál usnadní výběr cíle cesty, výběr ubytování, výběr restaurace, kam se půjdete v poledne najíst. Portál, kam budou uživatelé nahrávat své fotografie, recenzovat hotely a penziony, hodnotit restaurace, kupovat vstupenky na kulturní akce, nahrávat prošlé trasy a dávat tak tipy na výlety ostatní. Portál, který se stane osobním cloudem pro každého majitele uživatelského účtu. V době chytrých telefonů musí existovat podpora takového projektu i na mobilních platformách v podobě aplikace. Aplikace, která se díky hardwaru chytrého telefonu a internetu stane osobním průvodcem po cizím místě či peněženkou. Existuje nepřeberné množství možností, kam se posunout dál. Není ani důležité kam, ale hlavně se posunout, neboť ten, který nebude kopírovat nové technologie a nebude se přizpůsobovat požadavkům trhu, bude tržně zničen a pohřben.
96
Zdroje A/ Tištěné HOJGR, Radek a Jan STANKOVIČ. GPS: praktická uživatelská příručka. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007, 221 s. ISBN 978-80-251-1734-7. KINGSLEY-HUGHES, Kathie. Hacking GPS. Indianapolis, Ind.: Wiley Pub., c2005, xxi, 337 p. ISBN 07-645-8424-3. RAPANT, Petr. Družicové polohové systémy. Vyd. 1. Ostrava: Vysoká škola báňská Technická univerzita, 2002, 197 s. ISBN 80-248-0124-8. STEINER, Ivo a Jiří ČERNÝ. GPS od a do z. 4., aktual. vyd. Praha: eNav, 2006, 264 s. ISBN 80-239-7516-1. WILSON, A. The first Galileo satellites: Galileo In-Orbit Validation Element (GIOVE). Noordwijk, The Netherlands: ESA Publications Division, ESTEC, c2005, 19 p. ESA BR, 251. ISBN 92-909-2497-7.
B/ Elektronické History of cartography. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):
Wikimedia
Foundation,
2001-2013
[cit.
2013-02-17].
Dostupné
z:
http://en.wikipedia.org/wiki/History_of_cartography Dějiny kartografie: Multimediální učebnice [online]. Brno: Přírodovědeecká fakulta MU,
neznámý
rok
vydání
[cit.
2013-02-19].
Dostupné
z:
http://oldgeogr.muni.cz/ucebnice Zrození prvních map. DRÁPELA, Milan a Zdeněk STACHOŇ. Historieweb [online]. Extra
Publishing,
2012
[cit.
2013-02-19].
Dostupné
z:
http://www.historieweb.cz/zrozeni-prvnich-map VEVERKA, B. Pavlovská mapa na mamutím klu. Geobusiness [online]. 2007 [cit. 2013-02-17]. Dostupné z: http://www.geobusiness.cz/index10.php?id=2582 97
PASTERNACK, Alex. If You're a Foreigner Using GPS in China, You Could Be a Spy. Vice [online]. 2013 [cit. 2013-03-07]. Dostupné z: http://motherboard.vice.com/blog/ifyoure-a-foreigner-in-china-it-is-illegal-to-use-gps China GPS rival Beidou starts offering navigation data. BBC News [online]. 2013 [cit. 2013-03-07]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/news/technology-16337648 China GNSS 101: Compass in the rearview mirror. Inside GNSS [online]. 2008, č. 2 [cit.
2013-03-19].
ISSN
1559-503x.
Dostupné
z:
http://www.insidegnss.com/auto/janfeb08-china.pdf Apple's iOS 6 Maps Leads Australian Motorists to Dangerous Areas. Dailytech [online]. 2012
[cit.
2013-04-01].
Dostupné
z:
http://www.dailytech.com/Apples+iOS+6+Maps+Leads+Australian+Motorists+to+Dan gerous+Areas/article29379.htm The History of Geocaching. Geocaching [online]. 2013 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://www.geocaching.com/about/history.aspx Za nejstarší keší v České Republice. Poklady.com [online]. 2007 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.poklady.com/za-nejstarsi-kesi-v-ceske-republice Jednotný systém dopravních informací pro ČR (JSDI). Dopravní info [online]. 2010 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.dopravniinfo.cz/jsdi Vstupné. Zámek Telč [online]. 2013 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://www.zamektelc.eu/vstupne/ Vstupné.
Zámek
Dačice
[online].
2013
[cit.
2013-04-17].
Dostupné
z:
http://www.zamek-dacice.eu/vstupne/ Cenový výměr platný pro rok 2013. Starý hrad Landštejn [online]. 2013 [cit. 2013-0417]. Dostupné z: http://www.hrad-landstejn.eu/vstupne/
