Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta Katedra tělesné výchovy a sportu
Využití lyží typu snowblade ve výuce lyžování Bakalářská práce
Autor:
Petr Novotný
Studijní program:
Specializace v pedagogice: P-TVB, P-ONB
Studijní obor:
Tělovýchovné a sportovní aktivity se zaměřením na vzdělávání, Společenské vědy se zaměřením na vzdělávání
Vedoucí práce:
Mgr. Jana Mílová
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a uvedl jsem veškeré použité prameny a literaturu.
V Hradci Králové dne 19. 12. 2016
Petr Novotný
Poděkování: Rád bych poděkoval své vedoucí práce Mgr. Janě Mílové za pomoc a rady při zpracování bakalářské práce. Poděkování patří také Mgr. Radanu Černému, Mgr. Petru Novotnému a žákům ZŠ Podharť Dvůr Králové nad Labem za umožnění vytvořit a zdokumentovat zásobník cviků pro tuto bakalářskou práci na lyžařském kurzu. Děkuji také KTVS UHK za zapůjčení potřebného materiálního vybavení.
Anotace NOVOTNÝ, Petr. Využití lyží typu snowblade ve výuce lyžování, Hradec Králové: Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové, 2016. 59 s. Bakalářská práce. Hlavním cílem této bakalářské práce je zdokumentovat a vytvořit zásobník cviků vhodných při výuce lyžování na lyžích typu snowblade. Teoretická část práce se zabývá vývojem lyžování od jeho počátků až do moderní doby, kdy dochází ke vzniku a rozmachu lyží snowblade. V praktické části je zdokumentováno provádění cviků vybranými jedinci. Klíčová slova: Supershorties, carving, zásobník cviků, zimní sporty.
Annotation NOVOTNÝ, Petr. Using of snowblades in ski teaching, Hradec Králové: Faculty of Education, University Hradec Králové, 2016. 59 p. Bachelor Degree Thesis. Main theme of this bachelor thesis is to document and create list of excercises suitable for ski teaching on snowblades. Theoretical part of this thesis follows up historical evolution of skying from its beginning till modern age, which is age of invention and expansion of snowblades. Performing of exercises by choosen individuals is documented in practical part.
Key words: Supershorties, carving, list of excercises, winter sports.
Obsah Úvod............................................................................................................................. 9 1 TEORETICKÁ VÝCHODISKA ............................................................................ 11 1.1 Historie a vývoj lyžování ..................................................................................... 11 1.1.1 Předsportovní využití lyží ............................................................................. 11 1.1.2 Sportovní využití lyží .................................................................................... 11 1.1.3 Vývoj techniky lyžování podle škol .............................................................. 12 1.1.4 Počátky trikového lyžování ........................................................................... 14 1.1.5 První kroky na lyžích v Čechách .................................................................. 14 1.1.6 Carving .......................................................................................................... 14 1.2 Materiální vybavení ............................................................................................. 15 1.2.1 Lyže a jejich klíčové parametry. ................................................................... 16 1.2.2 Kategorizace lyží ........................................................................................... 17 1.2.3 Lyžařská obuv ............................................................................................... 19 1.2.4 Vázání a podložky ......................................................................................... 19 1.3 Snowblade ............................................................................................................ 20 1.4 Základní metodika výuky sjezdového lyžování................................................... 22 1.4.1 Struktura výuky lyžování .............................................................................. 23 1.4.2 Nejčastěji využívané metody výuky ............................................................. 24 2. CÍL A ÚKOLY PRÁCE ........................................................................................ 25 2.1 Cíl práce ........................................................................................................... 25 2.2 Úkoly práce ...................................................................................................... 25 3 METODIKA ........................................................................................................... 26 4 PRAKTICKÁ ČÁST: SNOWBLADE – ZÁSOBNÍK CVIKŮ ............................. 28 4.1 Cvičení na místě................................................................................................... 28 4.2 Carvingová průprava............................................................................................ 31 4.3 Cvičení ve dvojicích a více lidech ....................................................................... 41
4.4 Hravá cvičení ....................................................................................................... 46 5 DISKUZE ............................................................................................................... 55 6 ZÁVĚR ................................................................................................................... 56 7 REFERENČNÍ SEZNAM ...................................................................................... 57 8 SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................ 58
Úvod Bakalářská práce je věnována lyžování, zimnímu sportu s dlouholetou tradicí nejen v České republice. Lyže jsou prostředkem sportovních a rekreačních aktivit, především v zimním období. Někteří lidé se s lyžováním setkávají už jako velmi mladí, další jsou s lyžemi seznamováni v rámci lyžařských kurzů na základních, středních či vysokých školách. Tak či onak, většina lidí s lyžemi přišla, nebo přijde do styku. Každý zájemce o lyžování by však v první řadě měl dbát na odpovídající lyžařské vybavení a správné vedení. Vedení většinou zajišťují rodiče, sourozenci, pedagogové či instruktoři, vybavení je možné zakoupit či zapůjčit. Tato bakalářská práce se věnuje problematice výuky lyžování pomocí lyží typu snowblade. Jde o specifické lyžařské vybavení, které je charakteristické svojí krátkostí oproti standardním lyžím a výrazným vykrojením. Ve výuce lyžování přinášejí především alternativní cestu, která je zábavná a může zpestřit jízdu na sněhu nejen začátečníkům, ale i pokročilým lyžařům. Téma pro bakalářskou práci jsem si zvolil po diskusi s vedoucí práce, jelikož tématika zimních sportů a jejich výuky je mi velmi blízká. S otcem již od útlého věku pravidelně jezdím na lyžařské kurzy se základní školou, v posledních letech i v roli instruktora lyžování a snowboardingu. V roce 2013 jsem působil jako instruktor v soukromé lyžařské škole Yellow Point. S lyžemi typu snowblade jsem se poprvé setkal až na vysoké škole v rámci lyžařského kurzu v prvním ročníku. Jízda na nich mě nadchla, proto jsem při návrhu tématu neváhal. V této práci je uveden historický vývoj lyžování a jeho techniky, potřebné materiálové vybavení, připomenuto je správné chování na sjezdovkách a popsány jsou i o základy metodiky při výuce lyžování.
9
V Praktické části práce je vytvořen zásobník cviků na lyžích snowblade, průběh provádění cviků z tohoto zásobníku je doložen fotografiemi v kapitole praktická část: snowblade – zásobník cviků.
10
1 TEORETICKÁ VÝCHODISKA
1.1 Historie a vývoj lyžování První kapitola je věnována historii a vývoji lyžování od předsportovních počátků přes první zmínky o využití lyží ke sportovním účelům, techniky lyžařských škol až po rozvoj carvingu a jeho diferenciaci. Pro přehlednost je rozdělena do kratších podkapitol podle významných mezníků v historii a vývoji lyžování. 1.1.1 Předsportovní využití lyží První známky využívání lyží (případně sněžnic) jsou staré tisíce let. Nálezy předmětů podobných lyžím jsou datovány do roku 4500 př. n. l., nalezeny byly také jeskynní malby z roku 2500 př. n. l., které tehdejší používání lyží zobrazují. Všechny tyto nálezy pocházejí z oblasti Ruska a Skandinávie (Reichert & Musil, 2007, 12). Ve středověku pak můžeme nalézt další zmínky o lyžích v severských bájích, eposech a dílech historiků. Např. dánský historik Saxo Gramaticus se ve svém díle Historie Dánska zmiňuje o tzv. Skridfinech (lyžující Laponci), kteří za pomoci neobvyklých dopravních prostředků zdolávali jinak nepřístupné vrchy a v hadovitých stopách se dostávali, kam chtěli. Na lyžích byl údajně zachráněn i budoucí král Haakon-Haakonson, který byl unesen jako dvouletý chlapec. Další z příběhů, jež dal základ Vasovu běhu ve Švédsku, se týká útěku krále Vasy před Dány. On sám sice používal sněžnice, ale jeho poslové běželi na lyžích. Kromě severských zemí jsou zmínky o lyžování známy ještě z oblasti dnešního Slovinska, kde byly lyže využívány pro přepravu či práci. V ostatních oblastech Evropy se o rozvoj lyžování pokoušeli A. Veith a J. Ch. F. Guts-Muths, kteří působili na přelomu 18. a 19. století v Německu (Reichert & Musil, 2007, 12). 1.1.2 Sportovní využití lyží S prvními náznaky sjezdu se můžeme setkat v Norsku. Tamější techniky vycházely především z možností tehdejšího technického vybavení, které bylo uzpůsobeno 11
především pro pohyb v terénu. Lyže měly žlábek, byly dlouhé až 2,50 metru a měly volnou patu. Ke sjezdu se používaly dvě techniky, první z nich je telemark, druhá kristiánie. Poprvé je předvedl v roce 1868 Aversen Sondre Norheim (považován za zakladatele norského lyžování). Telemark je oblouk v hlubokém sněhu, kde v hlubokém nákleku zatěžujeme vnitřní hranu předsunuté vnější lyže, kristiánie je snožný smyk ke svahu s ohledem na vázání s volnou patou (Štumbauer & Vobr, 2005, 12). 1.1.3 Vývoj techniky lyžování podle škol Lilienfordská škola Za zakladatele alpského lyžování je považován moravský rodák Mathias Zdarsky (1856–1940), propagátor tzv. Lilienfordské školy. Při vývoji techniky lyžování vycházel ze svého technického vzdělání, které získal v Curychu. Z bezpečnostních důvodů Zdarsky doporučoval kratší lyže o délce 190–220 cm bez žlábku, zlepšil funkci vázání, aby zabránil vypadávání paty mimo lyže. Základy jeho techniky sjezdu spočívají v předsunutí budoucí vnitřní lyže, horizontálním pohybu těžiště těla do středu oblouku a zatížení proti vnější lyži. Zavedl také techniku oblouků v pluhu. Jediným jeho krokem zpátky bylo použití jen jedné dlouhé hole (Štumbauer & Vobr, 2005, 13). Bilgeriho škola V období 1. světové války zdokonalil výbavu i techniku G. Bilgeri. Věnoval se přívratným obloukům a mnoha variantám kristiánií. Zvýšil rychlost i dynamičnost provedení oblouků. Především však zavedl používání čtyř základních vosků, které byly uzpůsobené pro skluz či odraz. Začal také s využíváním tzv. tuleních pásů pro vysokohorskou turistiku (Štumbauer & Vobr, 2005, 13). Albergská škola Na vývoj techniky Zdarskyho a Bilgeriho pak navazuje technika Albergská, jejímž hlavním tvůrcem byl lyžařský závodník Hannes Schneider. Byla charakteristická nižším postojem, širší stopou a různými variantami přívratných oblouků a kristiánií. Její vývoj byl ovlivněn snahou o zdolávání prudších svahů.
12
V letech 1925–1935 došlo k velkému rozmachu alpského lyžování a přineslo to s sebou i rozvoj technického vybavení, šlo hlavně o první pevné vázání, tzv. kandahár, k lyžím byly připevněny hrany, skluznice se napouštěly různými laky a pokroku se dosáhlo i při používání a výrobě vosků (Štumbauer & Vobr, 2005, 13). Francouzská škola – rotační Ve druhé polovině 30. let kročnou techniku nahrazovala technika založená na snožném vedení lyží, čímž mohlo být dosaženo vyšších rychlostí. Zahájení oblouku se pojilo s výrazným vertikálním pohybem a předklonem, což vedlo k odlehčení patek lyží, rotační pohyb těla pak vedl lyže do výrazného smyku (mnohdy až nekontrolovaného). Spojení této techniky s novým ještě pevnějším vázáním však vedlo k častým úrazům dolních končetin. Hlavním představitelem těchto rotačních technik je tzv. Francouzská škola (Štumbauer & Vobr, 2005, 14). Rakouská škola – protirotační S opačným přístupem k rotaci těla při lyžování přišla škola Rakouská, která začala výrazně působit až v 50.–60. letech. Technika této školy spočívala ve výrazném vertikálním pohybu, při kterém docházelo k odlehčení těžiště, následovalo zapíchnutí hole a smýkaný oblouk s vysunutím vnitřního boku vpřed. Při průběhu oblouku docházelo k protinatočení těla a odklonu trupu. S touto technikou se pojila i výuková metodická řada, s některými jejími prvky se setkáváme při výuce lyžování dodnes (Štumbauer & Vobr, 2005, 14). Kročná technika Dalším vývojovým bodem u techniky lyžování byl konec 60. let, kdy byla při výuce lyžování začleněna i závodní technika a snaha o co nejefektivnější projetí oblouku, tedy s co nejmenším podílem smyku. Tato technika se vyznačovala širší stopou, plynulejším pohybem těžiště a rozdílnou prací dolních končetin. V 60. letech také československý rodák Bohuslav Čepelák zakládá tzv. kročnou techniku. Na jejím zdokonalení pracoval např. Miloš Příbramský a dodnes je využívána v metodice lyžování. Mezi prvky jejího provedení patří pohyb těžiště po zahájení oblouku shora dolů, pohyb vnějšího kolene vpřed, dolů a dovnitř tvořeného oblouku a výrazné odlehčení a předsunutí vnitřní lyže (Štancl & Strobl, 2004, 15). 13
1.1.4 Počátky trikového lyžování V rámci této práce by bylo vhodné zmínit dr. Fritze Ruela, který pojal lyžování velmi netradičně. Spojil totiž lyžování s některými prvky z krasobruslení, a dal tedy základ trikovému lyžování (Štancl & Strobl, 2004, 15). S některými jeho prvky, jako je holubička či oblouk na vnitřní lyži, se ještě setkáme v jiné části práce. Trikové lyžování podstatně přispělo při vzniku a rozvoji lyžování na snowbladech. 1.1.5 První kroky na lyžích v Čechách Počátky lyžování u nás spadají do druhé poloviny 19. stol. Vůbec první historicky ověřené kroky na lyžích na našem území byly provedeny na dvoře J. RössleraOřovského a následně na Václavském náměstí. K lyžím se Ořovský dostal při objednávce bruslí, kdy mu bylo nabídnuto vyzkoušet i lyže, vzhledem ke svému vztahu ke sportu a nadšení neváhal a dva páry lyží objednal. Mezi další průkopníky lyžování u nás patří Miroslav Tyrš a Jiří Guth-Jarkovský (Reichert & Musil, 2007, 13). 1.1.6 Carving Specifickou kapitolou v historii a vývoji lyžování je carvingové lyžování, v této kapitole je psáno o tom, co bylo hlavní příčinou pro jeho vznik a rozvoj, z čeho se vzal jeho název a především slouží k orientaci mezi jednotlivými druhy carvingu. Pro tuto práci je důležité uvědomit si, že s rozvojem carvingu přímo souvisí jeho diferenciace, a tedy i počátek lyží snowblade. Vznik carvingu Z hlediska času a historického vývoje nejde dost dobře najít přesný bod, kdy carving vznikl. Jednalo se o postupný evoluční vývoj jak z hlediska techniky jízdy, tak i z hlediska výroby lyží. Právě výroba carvingových lyží koncem 90. let nabrala obrovskou dynamiku a prakticky vyřadila rovné lyže z nabídky výrobců. Tento reklamou podporovaný marketingový tah do značné míry pomohl rozvoji carvingu v poli veřejném (Štumbauer & Vobr, 2005). Smutnou realitou však zůstává, že procento carvingových lyží silně neodpovídá procentu carvingově sjíždějících lyžařů.
14
Vymezení carvingu a jeho druhy Slovo carving vychází z anglického carve = krájet. Proto se někdy carvingovému oblouku říká česky oblouk řezaný. Jde o vyjetí oblouku po vnitřních hranách lyží s minimálním podílem smyku. Není však carving jako carving a jeho variant je opravdu mnoho. V závislosti na jeho druhu se liší i požadavky na vybavení. Ačkoliv je carvingový styl jízdy svým způsobem jednoduchý, protože lyže v podstatě po naklonění zatáčejí samy, fyzická náročnost je u některých druhů carvingu vysoká. Abychom se v druzích carvingového lyžování vyznali, je zde uvedeno rozdělení podle Štumbauera a Vobra (2005). race slalom – Závodní jízda, slalom. race gs – Závodní jízda, obří slalom. race carving – Napodobování závodní jízdy v obřím slalomu na upravených volně dostupných sjezdovkách. allround carving – Jakýsi základní carving se vkloněním celého těla do oblouku, umírněná jízda po hranách. easy carving – Jde o carving pro začátečníky, kdy je kombinován carving (především při zahájení oblouku) se smýkaným obloukem. cross carving – Kombinace carvingu s jízdou ve volném terénu. fun carving – Jízda bez hůlek s maximálním náklonem do oblouku, vychází z něho i snow carving, body carving a kreativní carving. carving na super shorties – Jde o carving na velmi krátkých lyžích s výrazným bočním vykrojením. (Štumbauer & Vobr, 2005).
1.2 Materiální vybavení V souvislosti s vymezením carvingu je zřejmé, že na každý způsob lyžování potřebujeme i specifické vybavení. V této kapitole je psáno o základním vybavení,
15
které je nezbytné pro lyžařskou aktivitu. Uvedeny jsou klíčové parametry lyží a jejich rozdělení, zmíněna je také potřebná lyžařská obuv a vázání. K pravděpodobně nejzásadnějšímu vývoji technického vybavení došlo v období lyžařské krize, bylo to koncem 20. stol, kdy bylo lyžování výrazně vytlačováno snowboardingem. Částečně i reakcí na to byl právě vývoj carvingových lyží, které představily v roce 1991 firmy Kneissl a Elan. Kneissl tou dobou také představuje lyže zvané BIG-FOOT, které byly předchůdcem lyží snowblade. Tato reakce na snowboarding, zvýšení požitku z lyžování na carvingových lyžích a také požadavky závodníků, pro které se vykrojené lyže ukázaly jako mnohem výhodnější, má za následek velký rozvoj ve výrobě carvingových lyží a v roce 1997 je u světových výrobců produkce carvingových lyží přibližně 98 % (Štancl & Strobl, 2004, 20). Vývoj materiálu potřebného ke sjezdu jde stále kupředu a rozvíjí se společně s technikou jízdy, která je jím velmi značně ovlivněna. Existuje velké množství lyží s naprosto odlišným chováním na sněhu, je tedy velmi důležité uvědomit si, pro jaký účel chceme lyže využívat, a až poté správně vybrat a koupit. Tato kapitola tedy slouží i ke stručnému shrnutí možností, které máme při výběru lyží a ostatního materiálního vybavení potřebného k lyžování. 1.2.1 Lyže a jejich klíčové parametry. V této podkapitole jsou uvedeny klíčové parametry lyží a jejich charakteristika. Délka Délka lyží je jedním z parametrů, na které je třeba brát ohled při výběru. Nelze obecně říci, že např. pro carving jsou vhodné lyže dlouhé 160 cm, ale je třeba brát ohled na výšku lyžaře a v závislosti na ní pak zvolit správnou délku. Zároveň je nutné si předem určit, na jaký typ jízdy budeme lyže využívat. Rádius Rádius, neboli boční vykrojení lyží, se výrazně podílí na charakteru jízdy z hlediska délky oblouků. Platí zde přímá úměra, kdy menší rádius znamená kratší oblouk. Souvisí také s délkou lyží. Pokud máme dvě lyže vykrojené do stejné hloubky, avšak o jiné délce, změní se tím i jejich rádius (Delší lyže má rádius větší). 16
Geometrie lyže Geometrie lyže je dána šířkou lyže ve špičce, středu a na konci a vzájemnými poměry těchto rozměrů. Platí, že čím je lyže širší, tím lépe se na ní jede v hlubokém sněhu. Širší špička a konec lyže budou více vyhovovat agresivnější jízdě po hranách, užší naopak budou podporovat případné zakončení oblouku smykem. Tvrdost lyže ve flexi Tvrdost lyže ve flexi je parametr určující, jak obtížné bude lyži prohnout. Čím je lyže tvrdší, tím je obtížnější její prohnutí, a vyžaduje tedy větší množství síly na zatížení při jízdě, odměnou je pak větší stabilita, a to především na tvrdém povrchu. Měkčí lyže bude méně stabilní, ale zejména pro začátečníky bude snadné ji prohnout, a bude tedy dobře fungovat hlavně na měkčím povrchu, kde by začátečník tvrdou lyži nemusel zvládnout. Samozřejmě je při výběru lyží potřeba zohlednit i hmotnost lyžaře. Tuhost lyže v torzi Tuhost lyže v torzi udává, jak je obtížné lyži zdeformovat zkroucením. Jinými slovy uvést části lyže (špička, střed, pata) mimo jednu rovinu. V ideálním případě by k tomuto zkrutu nemělo docházet u žádných lyží. Výška boty nad sněhem Výška boty nad sněhem není tak úplně parametrem týkajícím se lyže samostatně, jde o složení rozměrů výšky lyže, podložky a vázání. Dostatečná výška boty nad sněhem nám umožňuje snazší přehranění, omezení styku boty se sněhem v náklonu a podložka se podílí na tlumení nežádoucích vibrací při jízdě (Částka et al., 2005, 10–11).
1.2.2 Kategorizace lyží Obřačka Obřačka je lyže určená pro dlouhé oblouky ve vysoké rychlosti a na upravené sjezdovce, je určena pro závodníky, dlouhá přibližně 175– 190 cm s rádiem nad 20 m.
17
Racecarver Lyže z této kategorie ocení velmi dobří lyžaři se sklonem pro dlouhé a střední oblouky ve vyšší rychlosti a na upravených sjezdovkách. Bývají dlouhé 165–180 cm s rádiem mezi 15 a 20 m. Slalomcarver Jsou to lyže, jejichž rozměry se pohybují mezi 155–165 cm s rádiem 11–13 m. Často bývají děleny ještě na dvě skupiny. První z nich je skupina TOP, určená velmi dobrým lyžařům, jsou vhodné pro agresivní jízdu krátkými oblouky, použitelné i pro funcarving. Druhá skupina je označována jako PERFORMANCE, jde o odladěnou měkčí verzi TOP modelů. Jsou určené především lyžařům začínajícím s carvingem a vhodné jsou i pro funcarving. Allroundcarver Tyto lyže jsou jakousi univerzální možností pro širokou veřejnost, jsou vhodné i na méně upravené sjezdovky, případně i do hlubokého sněhu. Opět je dělíme na kategorie TOP a PERFORMANCE (případně sem patří i tzv. ladycarver). Jejich délka se pohybuje mezi 160–170 cm s rádiem mezi 13 a 15 m. Skiercross Lyže z této kategorie byly určeny především pro závody ve skicrossu. Jsou použitelné v různých sněhových podmínkách. Jejich délka se pohybuje mezi 165–175 cm a mají rádius 15–17 m. Allmountain Jsou to ve svém středu širší lyže určené především pro jízdu v obtížnějších sněhových podmínkách, jako je měkký či hluboký sníh. Jejich délka se pohybuje mezi 160–180 cm a mají celkem širokou možnost při výběru rádia, který se pohybuje mezi 13 a 20 m.
18
Freeride Již z názvu vyplývá, že jde o lyže patřící mimo sjezdovky, a jsou tedy určeny pro jízdu v hlubokém a problematickém sněhu. Jsou velmi široké a jejich rádius je nevýrazný. Zásadní je i jejich délka, která často převažuje délku lyžaře. Freestyle Freestylové lyže jsou určeny především pro využití ve snowparcích, ale jsou použitelné i pro jízdu v hlubokém sněhu. Charakteristické jsou i svými zvednutými patkami, které umožňují jízdu pozadu. Rádius se pohybuje kolem 18 metrů a bývají dlouhé 165–180 cm. Shortcarver Jde o lyže využívané při výuce carvingu, jejich délka je 100–140 cm a rádius se pohybuje mezi 7 a 9 m. Supershorties / snow-blades Lyže této kategorie se také označují jako snow-blades. Jsou to nejlepší lyže pro začátky s carvingem. Často jsou však využívány i technicky vyspělými lyžaři, kteří je používají k tréninku či zábavnému zpestření na svazích. Jejich délka se pohybuje mezi 60 a 100 cm s rádiem 4,5–7 m (Částka et al., 2005, 11–13). 1.2.3 Lyžařská obuv Pro lyžování je také potřeba charakteristická obuv. V dnešní době se setkáváme s tuhou botou s přezkami a horním (předním) nástupem (snad jen u dětských bot někdy bývá použit nástup zadní). Rozdílnosti při výběru lyžařské obuvi se týkají především tuhosti a kvality materiálu, ze kterého je vyroben skelet a vnitřní botička. Dalším parametrem, který by nás měl zajímat, je tuhost flexe, umožňující snížený dynamický postoj a přenos síly na lyže. Index flexe se však u jednotlivých výrobců liší, a není tedy zárukou jistoty (Reichert & Musil, 2007, 12). 1.2.4 Vázání a podložky Vázání slouží k pevnému upevnění boty k lyži. Pevnost tohoto spoje je důležitá pro přesný přenos pohybů lyžaře. Vázání však musí být i do jisté míry elastické, aby 19
nedocházelo k nechtěnému vypnutí lyže při jízdě. Naopak však musí plnit bezpečností funkci a lyži vypnout v případě nebezpečného pádu. Vázání se proto dá nastavit na různou velikost vypínací síly, kterou určujeme na základě váhy, věku a dovedností lyžaře. Vázání je často také upraveno tak, aby se s ním dalo snadno manipulovat v závislosti na velikosti boty a také v předozadním umístění na lyži. Na lyže typu snowblade se však ve většině případů používá pevné vázání s řemínkem kolem nohy, který brání ztrátě lyže v případě jejího "vypnutí". Podložka je součástí setu lyže-deska-vázání, může být součástí lyže, vázání, nebo samostatnou doplňkovou deskou, slouží ke zvýšení polohy lyžařské boty nad sněhem (Částka et al., 2005, 16–17). Výhody této zvýšené polohy již byly zmíněny mezi klíčovými parametry lyží. Naopak však oslabuje pocit sněhu při jízdě, ovlivní váhu lyže, zhorší jízdní vlastnosti lyže v boulích a v přímé jízdě, v malých rychlostech sníží točivost lyže a při vyšších rychlostech se může podílet na zvýšení rizika ortopedických poškození či zranění dolních končetin (Štumbauer & Vobr, 2005, 45).
1.3 Snowblade Tato kapitola je věnována lyžím snowblade, především tomu, z čeho se vyvinuly a jaké je jejich využití a výhody, v závěru kapitoly je připomenuta bezpečnost jízdy spojená s využíváním těchto krátkých lyží. Původ a vznik lyží snowblade Lyže snowblade jsou moderním lyžařským vybavením, které se ve světě zimních sportů objevilo až na přelomu nového tisíciletí. Jejich zárodek můžeme pozorovat už v trendu zkracování lyží určených pro akrobatické lyžování. Zejména pak disciplína zvaná balet na lyžích kratší lyže využívala a právě zde můžeme najít předchůdce lyží skiboard a snowblade. V druhé polovině 80. let pak můžeme pozorovat další využívání kratších lyží ve sportu, tentokrát jde o lyže z kategorie shorties. Jejich přínos byl znatelný při výuce akrobatického lyžování, metoda této výuky byla založena na rakouské
20
protirotační technice. Lyže shorties byly kratší a točivější a používaly se především v disciplínách AcroSki a Akrobatický sjezd. Dalším trendem, který pomohl při rozvoji supershorties, byl mimo zmiňovaný AcroSki a Akrobatický sjezd také tzv. Newstyle, pojící se se skupinou mladých lidí, jejichž životním stylem bylo odmítání zásad, pravidel a omezování. Vychází z freestyle skiiing. Budování snowparků, kde se právě na krátkých lyžích dá dobře vyžít, také sehrálo svou roli. První z modelů supershorties byl skiboard, který svou kariéru odstartoval v lednu r. 1998 v USA na zimních hrách ESPN – X-Games, kde byl skiboarding uveden jakožto nové sportovní odvětví. V Evropě skiboard představil Hermann Reitberger v listopadu r. 1998. Skiboardy v rámci akce Media Opening poskytl k vyzkoušení na sjezdovce i ve snowparku. Na témže místě se v květnu následujícího roku konal celoevropský závod ve skiboardingu. Tyto nové lyže však byly veřejností vnímány jako speciální nářadí se speciálním zaměřením a jejich využití bylo pro specifickou sportovní činnost. Je to jeden z důvodů, proč se lyže nezačaly používat běžně na sjezdovkách jako prostředek pro nové možnosti v lyžování. S nástupem carvingu však přišla i myšlenka na upravení krátkých lyží pro tyto účely, vznikla tak krátká lyže s malým rádiem, která umožňovala "řezání" kratších a bezpečnějších oblouků v nižších rychlostech, byla snadno ovladatelná, skladná a prakticky využitelná všemi generacemi. To byl způsob, jakým vznikly lyže snowblade. (Vopalecký, n. d.) Možnosti využití lyží snowblade Lyže snowblade jsou prostředkem k lyžování, který mohou využívat rekreační, ale i sportovní lyžaři. Jejich možnost univerzálního a komplexního využití v mnohém překonávají klasické lyže. Někteří z uživatelů je používají jako doplněk ke klasickým lyžím, někteří je však využívají jako jediné základní lyžařské vybavení. Snad jediné větší omezení vyplývající z dálky lyží je, že nejsou vhodné pro jízdu ve velkých rychlostech. (Vopalecký, n. d.) 21
Níže je ve zkratce uvedeno několik výhod a možností využití: - Jsou vhodné pro výuku a nácvik základních lyžařských dovedností. - Hodí se pro nácvik carvingu, a to nejen základního. - Jsou využitelné pro triky ve snowparku i na sjezdovce (případně v letním období na skoky do vody). - Hodí se na jízdu v boulích. - Na lyžích snowblade se dají nacvičovat i jezdit závody klasického typu. - V upravené formě lyží se dají využít i pro jízdu telemarkským stylem. - Z praktických výhod jsou to jejich nízké pořizovací náklady (vhodné i pro školy), skladnost, malá hmotnost a všestranné použití (Vopalecký, 2008). Bezpečnost jízdy na lyžích snowblade Stejně jako při lyžování na klasických lyžích, i při používání lyží snowblade je třeba dbát bezpečnosti své i ostatních. Vzhledem k nízkému rádiu lyží, a tudíž nevelké předvídatelnosti další trajektorie je nutné udržovat bezpečnou vzdálenost od okolních lyžařů. Krátkost lyže navíc nedovoluje jízdu ve velkých rychlostech, respektive je tato jízda velmi nebezpečná. Točivost a manévrovatelnost na malém prostoru by mohla vybízet k zastavování na nevhodných místech, proto bychom se měli držet zásady zastavování na okraji sjezdovky, v případě pádu je vhodné rychle vstát a odjet na bezpečnější místo. Neměli bychom ani zapomenout na obecné zásady, jako je rozhlédnutí se před rozjezdem, předjíždění v bezpečné vzdálenosti a dodržování ostatních výstrah na sjezdovce.
1.4 Základní metodika výuky sjezdového lyžování Tato kapitola je věnována základní metodice sjezdového lyžování, její struktuře a nejčastěji využívaným metodám výuky lyžování.
22
1.4.1 Struktura výuky lyžování Strukturu výuky lyžování lze nejlépe vyjádřit schématem. Tohoto schématu se držíme i při výuce na lyžích snowblade.
Obrázek 1. Struktura výuky lyžování
23
1.4.2 Nejčastěji využívané metody výuky Metoda slovní instrukce Tato metoda má největší význam v počáteční fázi nácviku. Je důležité, aby výklad byl srozumitelný a neobsahoval příliš nových informací najednou. Do této metody patří nejen úvodní instruktáž, ale i vstupy do aktuálně probíhajícího cvičení. Po provedení cviku následuje jeho rozbor a opravení chyb. Správnou volbou je odstraňovat chyby po jedné. Metoda zrakové instrukce Při metodě zrakové instrukce jde o předvedení ukázky správného pohybu cvičitelem, případně jedním ze cvičenců. Účinnost ukázky se zvyšuje jejím častým opakováním. Při předvádění cviku je vhodné trochu přehánět ukazované prvky. Mezi ukázkou a provedením cviku by neměla být velká časová mezera. Úkolová metoda Tato metoda spočívá v zadání úkolu cvičenci/cvičencům, kteří jej mají vlastním úsilím splnit. Patří sem například úkol typu "Při sjezdu si opakovaně sáhni oběma rukama na sníh a vyhoď jej vždy vysoko do vzduchu". (Anonymous, 2010, 46). Do metody úkolové (problémové) patří i volná jízda. Soutěžní metoda Největší uplatnění soutěžní metody je znatelné u skupiny žáků ve věkové kategorii 11–14 let. Děti této věkové kategorie mají zájem o svůj výkon v porovnání s ostatními. Je dobré zařadit i soutěže družstev, ve kterých se mohou prosadit i slabší jedinci. Herní metoda Metoda herní má fantazijní a dobrodružný charakter a odvádí cvičence od skutečného didaktického záměru a je prostoupena větší mírou zábavy (Anonymous, 2010, 46).
24
2. CÍL A ÚKOLY PRÁCE 2.1 Cíl práce Cílem této bakalářské práce je vytvořit zásobník cviků, který je použitelný při výuce lyžování na lyžích typu snowblade. Tento vytvořený zásobník pak v praxi vyzkoušet a fotograficky zaznamenat průběh provádění jednotlivých cviků. 2.2 Úkoly práce 1. Prostudovat dostupnou literaturu a shromáždit informace pro teoretickou část. 2. Sepsat seznam cviků. 3. Fotograficky zdokumentovat provádění cviků. 4. Utřídit a vybrat vhodné fotografie. 5. Vytvořit zásobník cviků.
25
3 METODIKA Praktickou částí práce je vytvoření zásobníku cviků pro výuku lyžování za použití lyží snowblade. Cviky do tohoto zásobníku byly vybrány na základě doporučení vedoucí práce, inspiraci jsem čerpal i z publikací od Kutáče a Navrátíkové (2005, 2006) a vlastních zkušeností. Provádění jednotlivých cviků bylo zdokumentováno pomocí fotoaparátu Olympus E-520 na sjezdovce Aldrov ve dnech 4. 3. – 6. 3. 2014 v rámci lyžařského kurzu probíhajícího v termínu 2. 3. – 7. 3. 2014. Na snímcích se vyskytují žáci 7. ročníku ZŠ Podharť Dvůr Králové nad Labem ve věku 13 let. Tito vybraní jedinci prováděli cviky dobrovolně a s ústním souhlasem jejich rodičů a vedoucího kurzu. Na snímcích se vyskytuji i já a Mgr. Radan Černý při předvádění cviků žákům. Vzhledem k nedostatečné kvalitě některých fotografií bylo nutné některé cviky zopakovat a pořídit nové snímky. Toto druhé focení, tentokrát chlapce ve věku 12 let, probíhalo v rakouském lyžařském středisku Mölltaler Gletscherdne dne 18. 3. 2014. Průběh focení v jednotlivých dnech byl následující: 4. 3. 2014 Odpolední výuka: Nazouvání lyží, Předozadní rovnováha, Přeskoky z jedné nohy na druhou, Honička, Obraty přes špičku/patku lyže, Výskok s otočkou o 180°, Tahač, Vystřelování, Odšlapování, Podjíždění, Mašinka, Rybičky, Krab. 5. 3. 2014 Dopolední výuka: Letadlo, Balíky, Boxer, Hůlky ven z oblouku, Ruka v bok, Ruka na vnitřní koleno, Ruce mezi koleny, Signalizace, Partneři, Kamarádi, Siamská dvojčata, Milenci, Hodiny, Hodiny ve dvojici, Čardáš, Kotoul. 6. 3. 2014 Dopolední výuka: Váha za jízdy, Výskok na konci oblouku, Hokejová obrátka, Rybičky pozadu, Jízda oblouku pozadu, Sestavy, Jízda po vnější lyži, Jízda po vnitřní lyži, Podvlékání. Odpolední výuka: Jízda ve váze, Překládání za jízdy, Moonwalk, Obrat přes špičky, Obrat obloukem, Živý slalom, Sestavy, Rychlobruslař, Pocit sněhu.
26
18. 3. 2014 Předozadní rovnováha, Přeskoky z jedné nohy na druhou, Letadlo, Rychlobruslař, Ruka v bok, Jízda ve váze, Měsíc.
27
4 PRAKTICKÁ ČÁST: SNOWBLADE – ZÁSOBNÍK CVIKŮ Tuto kapitolu tvoří zásobník cviků na lyžích snowblade, vhodných jako průpravná cvičení při výuce lyžování. Zásobník je rozdělen na část cviků na místě, carvingovou průpravu, cvičení ve dvojicích a hravých cvičení. Některé z kategorií se prolínají, a cviky by tedy šlo zařadit do více z nich.
4.1 Cvičení na místě Nazouvání lyží Při začátcích práce se snowblady je vzhledem k jejich odlišnému vázání od normálních lyží potřeba natrénovat jejich rychlé a s jistotou provedené nazouvání. Někomu vyhovuje lyže postavit na sníh, uchopit řemínek, který je součástí vázání, a pouze vložit patu do přizvednutého úchopu a poté upevnit i předek boty do vázání. Zejména pro nezkušené a začínající lyžaře na snowbladech je však vhodnější lyži nejprve upevnit opřením její patky kolmo o druhou nohu a až poté provádět zmíněný postup.
Předozadní rovnováha Cvičení na předozadní rovnováhu spočívá v naklánění lyžařova těla vpřed a vzad až do okamžiku, kdy se obě lyže dostávají do postavení pouze na špičky nebo patky. Cvičení slouží k uvědomění si hranic pohybu a možností předklonu a záklonu na lyžích.
28
Obrázek 2. Předozadní rovnováha - přední
Obrázek 3. Předozadní rovnováha - zadní
Přeskoky z jedné nohy na druhou Lyžař stojí na místě a přeskakuje z jedné nohy na druhou. V průběhu cvičení měníme frekvenci přeskoků a dobu stání na jedné lyži.
29
Obrázek 4. Přeskoky z jedné nohy na druhou
Obraty přes patku/špičku lyže Obraty provádíme přednožením a postavením jedné lyže na patku. Pohybem zvednuté lyže do strany pak dostaneme lyže do paralelního postavení, avšak každá směřuje jiným směrem. Následuje přenos váhy na obrácenou lyži, zvednutí a připojení nadlehčené lyže do základního postavení. Provádíme na oba směry, případně lze vyzkoušet i stejný obrat přes špičku lyže.
Obrázek 5. Obrat přes patku lyže 30
Výskok s otočkou o 180° Další možností, jak se s lyžemi otočit, je pomocí přikrčení a následného odrazu s výskokem a otočením se o 180°.
Obrázek 6. Výskok s otočkou o 180°
4.2 Carvingová průprava V části cvičení nazvaných carvingová průprava je několik cviků, které slouží k nácviku carvingu na krátkých lyžích. Jejich správné provedení vede ke zlepšení carvingového stylu lyžování.
Odšlapování Z jízdy šikmo začneme odšlapovat odrazem z vnitřní hrany vnější lyže do středu nového oblouku až do zastavení. Po zvládnutí této fáze můžeme odšlapováním oblouky navazovat.
31
Obrázek 7. Odšlapování
Letadlo V tomto cvičení vyjedeme carvingový oblouk s upaženými pažemi (křídly), náklon trupu může být dovnitř oblouku (pro nácvik fun carvingu), nebo ven z oblouku (pro nácvik race carvingu).
Obrázek 8. Letadlo – náklon trupu ven z oblouku
32
Balíky Při obloucích pohybem paží simulujeme přenášení „balíku“ z jedné strany na druhou. Pohyb paží probíhá v meziobloukové fázi nad hlavou, při oblouku samotném držíme paže směrem ven z oblouku, zvýrazníme tak vklonění pánve ke svahu.
Obrázek 9. Balíky
Boxer Boxer je cvičení, ve kterém simulujeme přímý úder boxera jednou z jeho paží. Pokud při oblouku „udeříme“ rukou, která je uvnitř oblouku, jde o nácvik race carvingu, pokud „udeříme“ rukou, která je ven z oblouku, jde o nácvik fun carvingu.
33
Obrázek 10. Boxer
Rychlobruslař Při pohledu na jedince, který provádí cvičení, lze pozorovat podobné pohyby jako u rychlobruslaře. Jde o jízdu, při které vysokou frekvencí střídáme otevřené krátké oblouky, přičemž se obě paže švihnutím dostávají na opačnou stranu než nohy s lyžemi. Cvičení je prováděno ve sníženém postoji, dynamicky a v dostatečném náklonu. Velmi důležitá je také rytmizace celého cviku.
34
Obrázek 11. Rychlobruslař 35
Podvlékání Podobně jako u „rychlobruslaře“ je cvičení prováděno vysokou frekvencí, z pohledu zespoda se trup cvičence v podstatě nehýbe. Jde o rychlé střídání velmi krátkých otevřených oblouků, přičemž znatelný pohyb je vykonáván jen ve spodní části těla. Toho je dosaženo výrazným pokrčením nohou v meziobloukové fázi a jejich následným dynamickým natažením do oblouku.
Hůlky ven z oblouku Při oblouku ke svahu směřujeme obě paže s holemi, které se dotýkají sněhu, ven z oblouku. Dojde k výraznějšímu vklonění pánve ke svahu.
Obrázek 12. Hůlky ven z oblouku
36
Jízda po vnitřní lyži Z jízdy přímo přeneseme váhu na vnitřní lyži zamýšleného oblouku, vnější nohu nadzvedneme a vyjedeme oblouk do zastavení pouze po vnitřní hraně vnitřní lyže.
Obrázek 13. Jízda po vnitřní lyži
Jízda po vnější lyži Při oblouku ke svahu přeneseme váhu pouze na spodní lyži zamýšleného oblouku, horní lyži nadzvedneme a vyjedeme oblouk do zastavení po vnitřní hraně vnější lyže.
37
Obrázek 14. Jízda po vnější lyži
Ruka v bok Při oblouku zatlačením ruky na vnější bok zvýrazní lyžař vklonění pánve do oblouku, čímž dojde k výraznějšímu postavení lyží na hrany.
Obrázek 15. Ruka v bok 38
Ruka na vnitřní koleno Při oblouku ke svahu lyžař zatlačí jednou nebo oběma rukama na vnitřní koleno směrem do středu oblouku a zvýrazní tak postavení vnitřní lyže na hranu.
Obrázek 16. Ruka na vnitřní koleno
Signalizace Při oblouku vnitřní paži vzpažíme, vnější paži připažíme, hůlka vnitřní paže směřuje vzhůru, hůlka vnější paže se dotýká sněhu, čímž dochází ke vklonění pánve ke svahu a výraznějšímu postavení lyží na hrany.
39
Obrázek 17. Signalizace
Ruce mezi koleny Při jízdě v navazovaných obloucích si dá lyžař obě ruce mezi kolena, aby tak udržel dostatečně širokou stopu. Oblouky se pokouší vyjíždět na hranách lyží.
Obrázek 18. Ruce mezi koleny
40
4.3 Cvičení ve dvojicích a více lidech Tahač Cvičení se provádí na rovině. Jeden z dvojice bruslí vpřed, přičemž za hůlku táhne druhého z dvojice, který se pouze drží a stojí v základním postavení. V případě větší skupiny lze uspořádat závody „tahačů“ vhodných i jako úvodní cvičení na rozcvičení.
Obrázek 19. Tahač
Partneři Cvičení ve dvojici, kdy se cvičenci chytnou za ruce a vyjíždí paralelní oblouky. V dynamickém provedení může vnitřní lyžař spodního tahat dovnitř oblouku, ten je nucen výrazněji postavit lyže na hrany.
41
Obrázek 20. Partneři
Kamarádi Cvičení ve dvojici, kdy se cvičenci drží kolem ramen a jezdí navazované oblouky. Při cvičení carvingu se snaží vyjíždět oblouky po hranách lyží.
Obrázek 21. Kamarádi
Siamská dvojčata Jde o cvičení ve dvojici, kdy je jeden z dvojice vpředu, druhý se ho zezadu chytí kolem pasu a vsune jednu svou lyži mezi lyže druhého cvičence. V tomto držení 42
jezdí navazované oblouky, v případě procvičování carvingu se snaží oblouky vyjíždět po hranách lyží.
Obrázek 22. Siamská dvojčata
Milenci Cvičení probíhá podobně jako u „siamských dvojčat“, ale přední z dvojice jede pozadu. Těsnost držení je závislá na dovednostech cvičenců.
Obrázek 23. Milenci
43
Vystřelování Jde o cvičení ve dvou a více lidech, kteří se drží za ruce a výrazným pohybem paží se střídavě „vystřelují“ vpřed.
Obrázek 24. Vystřelování
Hodiny ve dvojici Dvojice lyžařů v libovolném držení čelem k sobě se střídavě rozjíždí a brzdí. Oba jezdí velmi krátké smýkané oblouky na stejnou stranu a vzájemně si pomáhají brzdit a rozjíždět se. Stále se točí kolem pomyslného středu, který se nachází mezi nimi.
Obrázek 25. Hodiny ve dvojici
Čardáš Cvičení probíhá podobně jako „hodiny ve dvojici“ s rozdílným držením, které připomíná tanec čardáš.
44
Obrázek 26. Čardáš
Mašinka Dvojice lyžařů se drží pomocí holí. Přední lyžař provlékne hole v podpaží a podá je tak zadnímu, ten je uchopí a střídavým pohybem paží vpřed a vzad za jízdy simuluje „mašinku“.
Obrázek 27. Mašinka
Podjíždění Jeden z lyžařů provede široký stoj rozkročný, druhý ho za jízdy v hlubokém dřepu podjede.
45
Obrázek 28. Podjíždění
Kolotoč Kolotoč je cvičení podobné jako „hodiny ve dvojici“, ale provádí jej větší skupina. Živý slalom Cvičení větší skupiny lidí, kdy se z jednoho místa postupně rozjíždějí cvičenci jeden za druhým a postupně se v řadě dolů zastavují. Lyžař, který právě zastavil, se stává pomyslnou „tyčí slalomu“. Když všichni dojedou, vrchní lyžař se rozjíždí, projede slalomem a zastavuje se na posledním místě.
Sestavy Cvičení ve větší skupině, kdy se cvičenci uspořádají do předem určené formace a reagují na pohyby předních jezdců. Můžou jet synchronně za sebou, paralelně vedle sebe, nebo jet oblouky střídavě za sebou (když první jede vpravo, druhý pojede vlevo, třetí vpravo atd.).
4.4 Hravá cvičení Hravá cvičení slouží především ke zpestření výuky lyžování zábavnou formou. Zároveň jsou výborná na zlepšení stability a jsou i průpravou pro standardní lyžování.
46
Honička Klasická „honička" na lyžích snowblade může být jedním z hravých cvičení vhodných pro zahřátí a rozcvičení. Samozřejmě jsou možné různé modifikace. Hodiny Hodiny jsou cvičením, při kterém se cvičenec kontrolovaným jednostranným smykem za jízdy stále otáčí na jednu stranu kolem vlastní osy a pohybuje se kupředu. Lze je provádět na obou i na jedné noze.
Obrázek 29. Hodiny na obou nohách
Obrázek 30. Hodiny na jedné noze
Jízda s oblouky pozadu Při jízdě pozadu je nejlepší začít pomalou jízdou šikmo svahem, teprve potom navázat pomalými a plynulými oblouky. Pohledem přes rameno stále kontrolujeme sjezdovku pod sebou a dbáme na zvláštní opatrnost vůči ostatním lyžařům. 47
Obrázek 31. Jízda s oblouky pozadu
Rybičky popředu, pozadu Při jízdě přímo ve sníženém postavení naklápíme střídavě obě lyže na vnitřní či vnější hrany. Kolena se přibližují k sobě a následně oddalují od sebe. Stopa lyží tvoří pomyslné "rybičky" nebo "buřtíky".
Obrázek 32. Rybičky
48
Kotoul Kotoul na lyžích snowblade je cvičení, které se provádí z místa. Lyžař se postaví tak, aby špičky jeho lyží byly u sebe a patky výrazně od sebe. Z tohoto postavení provede kotoul vpřed.
Obrázek 33. Kotoul 49
Jízda ve váze Podobně jako při cvičení „váha na místě“, tentokrát však váhu předklonmo provádíme za jízdy šikmo svahem, případně za jízdy navazovanými oblouky. V jízdě ve váze řezaným obloukem je možné v meziobloukové fázi střídat váhu na jedné a na druhé noze a navazovat oblouky na sebe.
Obrázek 34. Jízda ve váze
Překládání Překládání probíhá stejným způsobem jako při jízdě na bruslích. Lyžař na místě nebo za jízdy šikmo svahem překládá jednu nohu přes druhou.
Obrázek 35. Překládání za jízdy 50
Hokejová obrátka V mírné rychlosti při oblouku ke svahu výrazně předsuneme vnitřní lyži. Následným intenzivním přisunutím vnější lyže a pohybem spojených paží do oblouku v jeho mrtvém bodě provedeme obrátku o 180°.
Obrázek 36. Hokejová obrátka
Výskok na konci oblouku Na konci uzavřeného oblouku (v mrtvém bodě) odrazem a výskokem provedeme obrátku o 180° a navážeme dalším obloukem. U tohoto cvičení je možná modifikace, kdy na konci oblouku výskokem provedeme obrat o 360° a navazujeme jízdou vzad.
Obrázek 37. Výskok na konci oblouku 51
Moonwalk V mírné rychlosti při jízdě pozadu střídavě zvedáme patky lyží a simulujeme tak slavný „moonwalk“ Michaela Jacksona.
Obrázek 38. Moonwalk
Pocit sněhu V oblouku ke svahu provedeme výrazné vklonění pánve do oblouku s dotykem hýždí o sníh. Pro toto cvičení je vhodnější prudší svah.
Obrázek 39. Pocit sněhu
Obrat přes špičky Ve střední části oblouku výrazně přeneseme váhu na špičky lyží a provedeme obrat o 180°, pokračujeme jízdou pozadu.
52
Obrázek 40. Obrat přes špičky
Obrat obloukem Při jízdě šikmo svahem přeneseme váhu na spodní lyži, přičemž horní lyži vytočíme tak, abychom dostali patky lyží k sobě. Následně přeneseme váhu na lyži jedoucí patkou napřed a druhou přisuneme. Dostáváme tak lyže do paralelního postavení při jízdě pozadu.
Obrázek 41. Obrat obloukem
Měsíc Cvičení zahajujeme jízdou vpřed na jedné noze, přičemž váha spočívá na vnitřní hraně vnější lyže zamýšleného oblouku. Při zahájení oblouku přiložíme druhou lyži patkou napřed tak, aby lyže byly v jedné ose a svíraly úhel 180°. V této pozici vyjíždíme dlouhý uzavřený oblouk, který svým tvarem připomíná srpek měsíce, až do zastavení. Tělo je při tomto cviku nakloněno směrem dovnitř oblouku.
53
Obrázek 42. Měsíc
Krab Lyžař se postaví čelem proti svahu, opře se o ruce a postaví lyže na špičky. Při tomto cvičení je nutné zpevnit celé tělo. Rychlost jízdy se dá regulovat jen výběrem vhodného svahu.
Obrázek 43. Krab
54
5 DISKUZE Postupováním dle zadaných úkolů této práce jsem nejprve vybral a nastudoval zdroje, které se zabývají problematikou lyžování a lyží snowblade. Využitím těchto zdrojů jsem zpracoval teoretickou část práce a část informací z nich jsem využil i při tvorbě zásobníku cviků. Zbylou část cviků jsem přidal na základě doporučení vedoucí práce a vlastních zkušeností. Po předchozí dohodě s vedením jsem se pak se ZŠ Podharť Dvůr Králové nad Labem vydal na lyžařský kurz v roli instruktora a cviky s vybranými žáky provedl a zdokumentoval jejich průběh. Zjistil jsem, že v tištěných zdrojích bylo informací o lyžích snowblade vhodných do teoretické části práce méně, než jsem očekával. V rámci publikací týkajících se širšího tématu byly zmíněny jen v několika odstavcích a publikace více zaměřené na lyže snowblade byly dle mého názoru krátké a zaměřovaly se spíše na jednotlivé cviky na lyžích. Byl jsem tedy nucen využít zdrojů internetových, kde se dalo najít informací více, ačkoliv způsob jejich vyjádření nebyl vždy zcela odborný. Průběh provádění cviků a jejich dokumentaci částečně znesnadňovaly nepříliš vhodné klimatické podmínky a amatérské fotografování. Důsledkem toho se bohužel nepodařilo pořídit použitelné snímky u všech prováděných cviků. Přes všechny tyto nesnáze se však podařilo zamýšlené cviky se žáky provést a většinu z nich zdokumentovat v dostatečné kvalitě pro účely této práce. Při cvičení a pořizování snímků jsem byl příjemně překvapen postupným pozorovatelným zlepšováním žáků. Jejich velmi pozitivní zpětná vazba z provádění cviků z tohoto zásobníku na lyžích snowblade navíc vedla k tomu, že ZŠ Podharť zakoupila několik párů těchto lyží pro potřeby školy.
55
6 ZÁVĚR Cílem této bakalářské práce bylo vytvořit zásobník cviků na lyžích snowblade, který by byl vhodnou pomůckou při výuce lyžování, provádění jednotlivých cviků z tohoto zásobníku zaznamenat a fotograficky doložit. I přes špatné klimatické podmínky panující v průběhu provádění a dokumentování jednotlivých cviků se podařilo tento zásobník vytvořit. Zásobník obsahuje více než 45 cviků, které jsou popsány, a u většiny z nich je přiložena fotografie dokumentující jejich provedení. Praktická využitelnost této práce byla potvrzena již v průběhu lyžařského výcviku. Při provádění cviků z vytvořeného zásobníku se žáci ve svých lyžařských dovednostech viditelně zdokonalovali a jízda na lyžích snowblade pro ně byla zábavná. Na základě těchto zjištění se ZŠ Podharť rozhodla zakoupit několik párů těchto lyží pro vlastní potřeby. Při tvorbě této práce se lyže snowblade, v kombinaci s cviky z vytvořeného zásobníku, ukázaly jako vhodný prostředek k výuce lyžování. Proto bych doporučoval zařazení těchto lyží do běžné praxe.
56
7 REFERENČNÍ SEZNAM ČÁSTKA, Kryštof; VOTÍK, Jaromír; KOLOVSKÁ, Ilona. Jak dokonale zvládnout carving. V Praze: Grada, 2005. 112 s. ISBN 80-247-1358-6. DYGRÍN, Jiří; DRAHOŇOVSKÝ, Radek. Carvingová průprava na krátkých lyžích. V Liberci: Technická univerzita v Liberci, 2006. 22 s. ISBN 80-7372-084-1. KUTÁČ, Petr; NAVRÁTÍKOVÁ, Taťána. Cvičíme a hrajeme si na lyžích. V Olomouci: Hanex, 2006. 81 s. ISBN 80-85783-59-2. KUTÁČ, Petr; NAVRÁTÍKOVÁ, Taťána. Lyžujeme na kraťasech: (metodika výuky a zásobník cvičení - nácvik carvingu). V Olomouci: Hanex, 2005. 36 s. ISBN 8085783-45-2. REICHERT, Jiří; MUSIL, Dalibor. Lyžování: od začátku k dokonalosti. V Praze: Grada, 2007. 188 s. ISBN 978-80-247-1724-1. ŠTANCL, Pavel; STROBL, Karel. Lyžování s úsměvem. V Olomouci: Nakladatelství Olomouc, 2004. 111 s. ISBN 80-7182-183-7. ŠTUMBAUER, Jan; VOBR, Radek. Moderní lyžování. V Českých Budějovicích: Kopp, 2005. 125 s. ISBN 80-7232-266-4. VOPALECKÝ, Václav. Co jsou to SUPERSHORTIES [online].ski-akro.com. (n. d.) [cit.
20.1.2015].
Dostupné
z:
http://www.ski-akro.com/o-lyzich/snowblade-a-
shorties/lyze-snowblade.html VOPALECKÝ, Václav. Lyže supershorties - budoucnost v lyžování [online]. snowblade-academy.banda.cz.
2008
[cit.
21.
1.
2015].
Dostupné
z: http://www.snowblade-academy.banda.cz/clanek/7164/lyze-supershortiesbudoucnost-v-lyzovani/ Anonymous. Pedagogika (didaktika+metodika) [online]. www.ceskaskolalyzovani.cz. © 2010 [cit. 21. 1. 2015]. Dokument ve formátu pdf. Dostupné z : http://www.ceskaskolalyzovani.cz/cs/pedagogika-didaktika-metodika32
57
8 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1. Struktura výuky lyžování [cit. 21. 1. 2015]. Dostupné z: http://is.muni.cz/elportal/estud/fsps/ps08/sjezd_lyze/web/pages/01_struktura.html Obrázek 2. Předozadní rovnováha – přední Obrázek 3. Předozadní rovnováha – zadní Obrázek 4. Přeskoky z jedné nohy na druhou Obrázek 5. Obrat přes patku lyže Obrázek 6. Výskok s otočkou o 180° Obrázek 7. Odšlapování Obrázek 8. Letadlo Obrázek 9. Balíky Obrázek 10. Boxer Obrázek 11. Rychlobruslař Obrázek 12. Hůlky ven z oblouku Obrázek 13. Jízda po vnitřní lyži Obrázek 14. Jízda po vnější lyži Obrázek 15. Ruka v bok Obrázek 16. Ruka na vnitřní koleno Obrázek 17. Signalizace Obrázek 18. Ruce mezi koleny Obrázek 19. Tahač Obrázek 20. Partneři Obrázek 21. Kamarádi Obrázek 22. Siamská dvojčata Obrázek 23. Milenci Obrázek 24. Vystřelování Obrázek 25. Hodiny ve dvojici Obrázek 26. Čardáš Obrázek 27. Mašinka Obrázek 28. Podjíždění Obrázek 29. Hodiny na obou nohách Obrázek 30. Hodiny na jedné noze Obrázek 31. Jízda s oblouky pozadu 58
Obrázek 32. Rybičky Obrázek 33. Kotoul Obrázek 34. Jízda ve váze Obrázek 35. Překládání za jízdy Obrázek 36. Hokejová obrátka Obrázek 37. Výskok na konci oblouku Obrázek 38. Moonwalk Obrázek 39. Pocit sněhu Obrázek 40. Obrat přes špičky Obrázek 41. Obrat obloukem Obrázek 42. Měsíc Obrázek 43. Krab
Obrázky 2 - 43 pocházejí z archivu autora.
59