Projekty typu design build ve veřejných zakázkách Jakub Blaťák Unikátní přístup k realizacím projektů postupem Design-Build koordinuje činnost architektů, stavebních inženýrů a dodavatele stavby způsobem, který optimalizuje technické a prostorové řešení budov. Řízená spolupráce jednotlivých profesí již od samého počátku projektu je efektivní cestou k naplnění představ investora v daném čase a v rámci stanoveného rozpočtu. Přístupem Design-Build dodavatel přebírá celkovou odpovědnost za úspěšnou realizaci projektu od zpracování konceptu po obsazení budovy finálním uživatelem. Komunikace s klientem a rozhodování probíhá v reálném čase podle stanoveného protokolu. Klient je průběžně informován o variantách architektonických, technických a cenových řešení. Tento postup umožňuje výrazně zkrátit dobu realizace a docílit zajímavých úspor při stavbě i následném provozu budovy. Dodavatel je schopen garantovat cenu stavby již ve fázi zpracování studie. Tím vyloučit možnost, že je investorem vybrán návrh projektu, u kterého se teprve po vydání stavebního povolení zjistí, že jeho realizace je zcela mimo rámec zvažovaného rozpočtu.
Veřejné zakázky V současné době jsou veřejné zakázky v České republice realizovány především tradičním způsobem. Základem je přímý smluvní vztah mezi stavebníkem (veřejný zadavatel) a dodavatelem. Stavebník je zároveň objednatelem a majitelem projektové dokumentace. Tento vztah se dá popsat jednoduchým grafem:
Obr. 1: Schéma vztahů
Projektant a aut. dozor
Právní a pojistný dozor
Projektový manažer
Technický dozor
Stavebník
Nákladový dozor
Smlouva o dílo
Technický dozor
Generální dodavatel
Právní a pojistný dozor
Subdodávky
Zaměstnanci
Zdroj: vlastní příprava
Realizace projektu tedy probíhá následujícím postupem. Stavebník specifikuje svůj záměr a vypracuje zadání, resp. zadávací dokumentaci. Dále stavebník nechá zpracovat projektovou dokumentaci projektantem. Na projektanta musí být vypsáno samostatné výběrové řízení. Na základě hotové projektové dokumentace, která dostatečně dobře popisuje veřejnou zakázku, vypíše veřejný zadavatel veřejnou soutěž dle zákona č. 137/2006 sb., zákon o veřejných zakázkách, výběrové řízení, ze kterého vzejde vybraný stavební dodavatel. Tento výběr je relativně jednoduchý, jelikož nejčastěji se používá jednokriteriální hodnocení na základě nejnižší nabídkové ceny. Podle podrobné zadávací a projektové dokumentace zpracují stavební dodavatelé tyto jednoduše porovnatelné nabídky. V případě, že zadavatel obdrží více než jednu nabídku a nejlepší nabídka splňuje očekávání zadavatele, především co se týče celkové nabídkové ceny, je uzavřena smlouva o dílo na zhotovení stavby.
V tomto postupu je zadavatel zodpovědný za projektovou dokumentaci a tudíž nese i rizika z toho vyplívající. Těmi nejzávažnějšími riziky jsou: -
Chyba projektové dokumentace;
-
Výsledná cena – nejlepší nabídka nebude vyhovovat potřebám zadavatele;
-
Projektová dokumentace nesplní očekávání zadavatele => prodloužení doby trvání a zvýšení nákladů;
-
Zpoždění ve zhotovení projektové dokumentace;
-
Dokumentace nebude v souladu s právními předpisy a normami;
-
Dokumentace nesplní požadavky na výsledný provoz zařízení.
Řízení projektu Řízení každého projektu má svá pravidla a zákonitosti. Projektové řízení v prostředí veřejné správy má svá specifika. I tady je potřeba projekty plánovat, řídit i kontrolovat, ale bez znalosti principů fungování úřadu nebo organizace, končí projekty často neúspěchem a zadavateli se prodražují. Projektové řízení v prostředí úřadu nebo zřizované organizace, že se v omezeném čase, s danými financemi a určenými zdroji musí dosáhnout cíle projektu. Projektoví manažeři musí být připraveni zajistit plánování a koordinaci projektu, analyzovat a řídit projektová rizika i aktivně řídit projekt. Možností je i externí projektové řízení, které přináší výhody nového nezaujatého pohledu a rozsáhlých zkušeností specializovaných odborníků. Řízení projektů ve veřejné správě zahrnuje: •
Plánování a kontrola projektů
•
Analýza a řízení rizik
•
Zavádění a řízení změn
•
Multiprojektové řízení, meziprojektová synchronizace
•
Stabilizace projektů, sběr zpětné vazby a práce s uživateli
Příprava projektů Základním stavebním kamenem vedoucím k porozumění procesu přípravy projektů design-build jsou role zainteresovaných subjektů. Role a odpovědnosti jednotlivých institucí zahrnutých v procesu přípravy projektu, vychází jak z materiální potřeby jejich účasti, tak z legislativních požadavků. Nezastupitelným účastníkem celého procesu ve všech jeho částech je zadavatel. Zadavatel vždy zůstává garantem zakázky a to i v případě, že je tato zakázka zajišťována pomocí design-build soukromým subjektem. Jeho činnosti a role je zapotřebí krok po kroku popsat tak, aby zadavatel měl k dispozici „návod“ jak tyto projekty připravit. Prvotní činností zadavatele je identifikování vlastních potřeb, které vycházejí z jeho povinnosti zajistit veřejnou službu a jeho stanovené strategie. Všechny projekty by měly vznikat v kontextu dlouhodobých plánů zadavatelů, jejich strategií a priorit pro danou veřejnou službu, komplexního zabezpečení poskytování veřejné služby, a v rámci nejlepší dodané hodnoty. Jakmile zadavatel identifikuje potřeby pro zajištění nebo zlepšení veřejné služby na strategické úrovni, zvažuje konkrétní projekty a nejvhodnější způsoby jejich realizace (mezi které patří i projekty typu design-build).
Zadavatel by měl předem identifikovat své potřeby, formulovat cíle a výstupy, které by měl projekt naplňovat. Plánované výstupy by měly být jasně specifikovány, měly by být měřitelné a realistické. Na základě formulovaných cílů a výstupů pak následně zadavatel zvažuje možnosti, jak tyto cíle nejlépe zajistit – tzv. analyzuje možnosti řešení projektu a v rámci předběžné analýzy vytipuje preferované řešení projektu (např. investice do zcela nových kapacit oproti rekonstrukci stávajících). Následně zadavatel musí uvážit různé způsoby realizace této preferované varianty, mezi které může patřit i zajištění pomocí designbuild. Pokud zadavatel zvažuje zajištění projektu tímto způsobem, nejprve navrhne vhodnou strukturu projektu. Ta se bude odvíjet od výchozích podmínek projektu a požadovaných výstupů. V rámci struktury zadavatel musí zvážit zejména investiční náklady, rozdělení rizik, platební podmínky, harmonogram projektu atd. Výše uvedené myšlenkové schéma a analýzu je vhodné rozpracovat v dokumentu „Strategický záměr projektu“, který představuje analogii zahraničního „Strategic Business Case - SBC“. Pokročilou formu zpracování těchto informací a detailní posouzení ekonomické výhodnosti následně obsahuje studie proveditelnosti, která se vypracovává v následující etapě. SBC představuje určitý mezikrok mezi prostou identifikací potřeb a pokročilými formami analýz, obsažených ve studii proveditelnosti.
Rozdílné zasmluvnění Přenesení odpovědnosti za projektovou dokumentaci na zhotovitele je hlavním rysem zakázek typu design-build (dále označováno zkratkou D-B). Tato výhoda, jediného nositele odpovědnosti za projektovou dokumentaci i dílo, je však vyvážena jistým omezením možnosti objednatele řídit projektové práce a menší flexibilitou změnového řízení. Obr. 2: Schéma vztahů
Objednatel
Projektant
Objednatel
Zhotovitel
Zhotovitel
Projektant
Klasický model
Model Design-build Zdroj: vlastní příprava
Výhodou plynoucí z přímé vazby mezi zhotovitelem a projektantem je eliminace možných stížností na nekompletnost či neúplnost projektové dokumentace předávané objednatelem zhotoviteli při klasické smlouvě. V případě smlouvy D-B je plně na zhotoviteli, jakou
projektovou dokumentaci si pořídí, a jakou technologii provádění zvolí. Tato skutečnost by se měla pozitivně projevit v jeho cenové nabídce. Další nezanedbatelnou výhodou je možnost zkrátit celkovou dobu realizace díla využitím částečného překryvu fáze přípravy prováděcí dokumentace a fáze výstavby díla. Zatímco u klasické smlouvy je třeba mít nejprve připravenou kompletní projektovou dokumentaci, aby mohlo proběhnout výběrové řízení, zde lze vhodnou organizací eliminovat některé časové prostoje.
Výběr z pohledu objednatele Volba metodiky výběru zhotovitele závisí na podmínkách každého konkrétního projektu, míře známých informací, rozpracovanosti projektu a způsobu financování. Výběr je obvykle uskutečňován jednou z těchto metod: přímý výběr (na základě předchozí zkušenosti), soutěžní vyjednávání s několika vybranými uchazeči, výběrovým řízením s kriteriem tzv. „nejlepší hodnoty“ nebo ceny. Další část je připravena v kontextu tzv. „nejlepší hodnoty“, kterou se rozumí výběr dle kriteria cena vs. architektonicko-stavební řešení. Příprava výběrového řízení je poměrně náročná. Objednatel musí mít k dispozici zkušeného poradce, který identifikuje jeho potřeby a požadavky, a který připraví takové zadávací podklady, jež umožní kvalitní výběr dodavatele. Součástí zadání musí být, kromě pokynů pro zpracování nabídky a návrhu smluvních podmínek, také prostorové a technické požadavky objednatele, všeobecné podmínky provádění díla, požadavky na zajištění a organizaci výstavby vč. kontrolních mechanismů odsouhlasování projektových prací. Za jednu z nejdůležitějších technických částí zadání lze považovat specifikace požadavků objednatele a to zejména vzhledem k možným obtížím v pozdějších změnách. Specifikace bývají hlavně textové, doplněné různou formou skic a výkresů. Jejich podrobnost a zaměření se budou lišit podle toho, zda se jedná o průmyslový, administrativní či rezidenční projekt. V průběhu projektu je pak možno požadovat změny opět pouze formou změn těchto zadávacích specifikací a nikoli přeprojektováním dokumentace předložené zhotovitelem. Vzhledem k této skutečnosti jsou příprava a vlastní výběrové řízení pro objednatele klíčové, jelikož určují budoucí průběh projektu.
Výběr z pohledu zhotovitele V případě výběru na základě tzv. „nejlepší hodnoty“ se nejedná o pouhé prosté ocenění předloženého slepého výkazu výměr a hotového projektu, ale o vypracování ucelené a reprezentativní nabídky, která musí zaujmout. Součástí technické části nabídky je architektonická studie, jež obsahuje funkční i technické řešení projektu vč. výkresů, výkazů, perspektiv, řešení interiérů apod. Na jejím základě je pak zpracována cenová nabídka, jejíž podrobnost musí být dostatečná z pohledu eventuálních požadavků na změny (např. materiálů) již v průběhu výběrového řízení, ale i následně v průběhu vlastní realizace. Návrh harmonogramu a popis technologie provádění musí obsahovat veškeré nezbytné informace a kroky rozhodovacího procesu, které budou vyžadovat jakékoli pozdější vstupy ze strany objednatele. Zhotovitel není, v případě zakázek D-B, pouze dodavatelem díla, ale také jeho projektantem a zejména partnerem objednatele, a proto je jeho výběru věnována značná
pozornost. Vyžadovány jsou nejen obecné reference soutěžící společnosti, ale také pohovory s konkrétními účastníky výstavbového projektu a dále také náležitá prezentace nabídky. Textové dokumenty obsahují podrobný popis provádění díla od obecných požadavků na vedení a správu dokumentů až po např. předepsanou šířku spár obkladů. Mnohdy obsahuje odkazy na normy a předpisy (ne vždy odpovídá českému prostředí) a proto je vhodné věnovat mu dostatečnou pozornost.
Závěr Vzhledem k nastalé situaci na trhu veřejných zakázek lze očekávat, že bude ze strany státní správy kladen důraz na optimalizaci, efektivnost a zprůhlednění procesu zadávání veřejných zakázek. Jelikož projekty typu design-build jsou jednou z možností, jak těchto cílů dosáhnout, lze přepokládat, že budou i tyto postupy stále více uplatňovány. To potvrzuje i výše zmíněný příklad Ředitelství silnic a dálnic. Vzhledem k tomu, že státní správa tyto projekty v minulosti realizovala pouze okrajově, bude potřeba nejdříve zjistit, zdali je za stávajících právních a formálních podmínek možné tyto projekty realizovat či nikoli.
Literatura: [1] Michael C Loulakis, Sr.: Design-Build for the Public Sector/With 2004, Aspen Publishers Online, 2003 [2] 2. Keith R. Molenaar, Ph.D., Gerald Yakowenko, P. E.: Alternative Project Delivery, Procurement, and Contracting Methods for Highways, ASCE Publications, 2007 [3] 3. Royal Architectural Institute of Canada: Design-build Project Delivery: Practice Manual, National Practice Program Secretariat, Royal Architectural Institute of Canada, 1996 [4] 4. Asociace PPP: PPP versus Veřejná zakázka, 2008
