VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA katedra Ekonomie a managementu
Využití ekonomických údajů ze zdrojové databáze Albertina pro finanční analýzu firem Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Petr Jiříček Autor: Nikola Janíčková Jihlava 2016
Anotace Tato bakalářská práce je zaměřena na provedení finanční analýzy dvou firem s využitím informací z databáze Albertina. Její podstatou je zjištění stavů podniků Auto Janíček a Auto-F-Rozkoš pomocí finanční analýzy. Práce je rozdělena do tří částí. Část teoretická, která se podrobně věnuje teoretické stránce finanční analýzy, část databáze Albertina, která popisuje firmu, která ji vytvořila, samotnou databázi, její využití, výhody a možnosti jednotlivých produktů. Poslední je část praktická, která obsahuje charakteristiku podniků a podrobný propočet ukazatele Altmanova Z-skóre, uvedeného v teoretické části. Závěrem bakalářské práce budou zjištěny výhody a nevýhody databáze Albertina a srovnání výsledků obou podniků.
Klíčová slova Finanční analýza, databáze Albertina, ekonomické ukazatele, zdroje informací, rozvaha, výkaz zisků a ztrát, účetní závěrka, Altmanův Z-skóre model
Annotation This thesis is focused on financial analysis of the two companies with using information from the database Albertina. The principle of this thesis is to determine the status of the companies Auto Janíček and Auto-F-Rozkoš through the financial analysis. This thesis is divided into three parts. The theoretical part, which examines closely the theoretical aspect of financial analysis, the part of the database Albertina, which describes the company it was created by, the database itself, its uses, advantages and possibilities of individual products. The last part is the practical one. It contains the characteristic of the companies and detailed calculations of Altman Z-score, mentioned in the theoretical part. In conclusion of the thesis the condition of enterprise situation in Auto Janíček and AutoF-Rozkoš will be compared and advantages and disadvantages of database Albertina will be found.
Key terms Financial analysis, database Albertina, economic indicators, resources of information, balance-sheet, Profit and Loss, financial statement, Altman Z-score model
2
Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu bakalářské práce Ing. Petru Jiříčkovi, Ph.D., za odborné vedení práce a za podporu a trpělivost při jejím vytváření. Děkuji také mému otci, Jaroslavu Janíčkovi a celému pracovnímu týmu, za poskytnutí všech potřebných materiálů i informací, možnost konzultací a osobních setkání za účelem podpory a podání pomocné ruky při každém problému. Ráda bych poděkovala také zbytku své rodiny a všem blízkým, kteří mě při vytváření této práce podpořili, a bez jejich pomoci by nebylo možné práci dokončit. 3
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím využitím k výuce nebo k vlastní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne
………………… ………………… … Podpis
4
Obsah 1 Úvod a cíl práce ............................................................................................................. 7 2 Teoretická část ............................................................................................................... 9 2.1 Finanční analýza ..................................................................................................... 9 2.1.1 Historie vzniku ................................................................................................. 9 2.1.2 Externí a interní finanční analýza .................................................................... 9 2.1.3 Pojetí a cíle finanční analýzy ........................................................................... 9 2.1.4 Zdroje informací pro finanční analýzu .......................................................... 12 2.1.5 Spolehlivost účetních výkazů ........................................................................ 14 2.1.6 Uživatelé finanční analýzy............................................................................. 14 2.1.7 Metody finanční analýzy ............................................................................... 15 2.1.8 Další praktické využití finanční analýzy ....................................................... 23 3 Databáze Albertina ...................................................................................................... 24 3.1 Bisnode Česká republika, a.s. ............................................................................... 24 3.2 Základní informace o databázi Albertina.............................................................. 24 3.3 Uživatelé databáze ................................................................................................ 25 3.4 Využití databáze ................................................................................................... 25 3.5 Produkty a služby databáze................................................................................... 25 3.6 Výhody a nevýhody databáze ............................................................................... 26 4 Praktická část ............................................................................................................... 27 4.1 Jaroslav Janíček - Auto Janíček ............................................................................ 27 4.1.1 Historie a právní struktura firmy ................................................................... 27 4.1.2 Základní údaje................................................................................................ 28 4.2 Auto – F – Rozkoš, s.r.o. ...................................................................................... 29 4.2.1 Historie a právní struktura firmy ................................................................... 29 4.2.2 Základní údaje................................................................................................ 30 4.3 Výpočet Altmanova Z-skóre ................................................................................. 31 5
4.3.1 Auto Janíček .................................................................................................. 31 4.3.2 Auto - F - Rozkoš........................................................................................... 33 4.3.3 Srovnání výsledků Altmanova Z-skóre obou firem ....................................... 34 5 Závěr ............................................................................................................................ 35 6 Seznam použité literatury ............................................................................................ 38 7 Seznam příloh .............................................................................................................. 39
6
1 Úvod a cíl práce V dnešní době, kdy existuje na trhu mnoho firem a stále vznikají další, začíná být problémem se v tomto obrovském množství informací zorientovat a vybrat ty nejvhodnější kandidáty na případnou spolupráci. Proto začaly vznikat různé databáze, které informace o firmách shromažďují a snaží se tím ulehčit a zjednodušit práci s výběrem. Hlavním tématem této práce je databáze Albertina, její využití a srovnání dvou firem stejného odvětví na základě Altmanova Z-skóre. Záměrem práce je zjistit, zda je tato databáze využitelná a spolehlivá. V této práci bude prakticky vyzkoušeno a podrobně zjišťováno, zda jsou údaje v databázi spolehlivé, jaké jsou její výhody a nevýhody a zda se firmám vyplatí do databáze investovat a využívat ji. Cílem je srovnání dvou firem ze stejného odvětví, které tato databáze obsahuje. Srovnání proběhne za uplynulé roky 2013 a 2014 na základě bankrotního modelu Altmanova Z-skóre. Bakalářská práce je rozdělena na tři části, teoretickou, část analyzující databázi Albertina a praktickou. Všechny části jsou dále rozděleny na dílčí kapitoly. První část se věnuje finanční analýze a je rozdělena na 8 podkapitol: historii, externí a interní analýzu, její pojetí a cíle, zdroje informací, spolehlivost účetních výkazů a její uživatele. Podkapitola 7 je rozsáhlejší a podrobně rozebírá jednotlivé metody finanční analýzy od těch elementárních až po komplexní ukazatele a bankrotní a bonitní modely. Poslední kapitola se věnuje využití finanční analýzy v praxi. Část druhá je rozdělena na 6 podkapitol a jejím tématem je databáze Albertina, která je nejkomplexnější databází firem v České republice. Podkapitola 1 se věnuje obecnému seznámení s firmou, která databázi vytvořila. Další podkapitoly seznamují s jejími produkty, rozsahem, cenou a nakonec i výhodami a nevýhodami. Výhody a nevýhody databáze budou podrobněji prozkoumány autorkou a popsány v závěru práce. Třetí, a zároveň i poslední část se věnuje dvěma vybraným firmám a jejich srovnání finančního zdraví na základě bankrotního modelu Altmanova Z-skóre. Obě firmy jsou ze stejného oboru, mají srovnatelnou velikost a vykazují i podobné roční obraty. Ovšem
7
záměrně jsou vybrány různé právní formy. První je firma Auto Janíček se sídlem v Novém Městě na Moravě, která je vedena v obchodním rejstříku jako živnostenská osoba na jméno Jaroslav Janíček. Druhá je společnost Auto - F - Rozkoš, sídlící v Humpolci a funguje jako klasická společnost s ručením omezeným s jedním jednatelem a tichým společníkem. Obě firmy se zabývají prodejem automobilů a jejich servisem. Třetí část nejdříve seznámí s historií i právní strukturou obou firem a následně bude vypočítán ukazatel Altmanova Z-skóre. Na obou firmách bude uplatňován vzorec Altmanova Z-skóre pro firmy, které neobchodují se svými akciemi na burze. Srovnání bude probíhat v letech 2013 a 2014 a zdroje informací budou účetní závěrky firem (rozvaha, výkaz zisků a ztrát). Zdroje informací v praktické části jsou získávány právě z databáze Albertina a ty, které databáze neobsahuje, jsou získány z vlastních zdrojů.
8
2 Teoretická část V této části bude podrobně popsána celá teorie finanční analýzy.
2.1 Finanční analýza Hlavním tématem teoretické části je právě finanční analýza. Začneme historií, vysvětlíme si, co vlastně finanční analýza je, koho všeho se týká a jaké jsou její metody.
2.1.1 Historie vzniku Počátky finanční analýzy se datují až k počátkům vzniku peněz. Samozřejmě nelze srovnávat středověké finanční analýzy se současností. Prošla dlouhým vývojem a její dnešní pojetí se od toho původního velice liší. Moderní metody finanční analýzy vznikly ve Spojených státech, kde se také napsalo mnoho teoretických prací a nejdál zde došla i praktická aplikace metod. Samotný pojem "finanční analýza" pochází z anglického jazyka (Financial Analysis), zatímco v kontinentální Evropě a zejména v německy mluvících zemích se setkáme spíše s termínem "bilanční analýza či kritika" (Bilanzanalyse, Bilanzkritik). Za dob první republiky se v některých hospodářských časopisech zveřejňovaly bilanční analýzy účetních závěrek některých firem. Původní chápání finanční analýzy zobrazovalo hlavně rozdíly v účetních výkazech v absolutních, zejména peněžních hodnotách. Poté bylo zavedeno zkoumání účetních výkazů pro zjišťování úvěruschopnosti firem. V letech hospodářské světové krize vyvstaly na povrch otázky likvidity a přežití na trhu. Nakonec se obrátila pozornost i k rentabilitě a hospodárnosti. (Mrkvička a Kolář, 2006)
2.1.2 Externí a interní finanční analýza Toto je hlavní rozdělení:
externí analýza = vychází z veřejně dostupných informací, zejména účetních
interní analýza = k dispozici jsou všechny údaje z informačního systému firmy
2.1.3 Pojetí a cíle finanční analýzy Pro pojem finanční analýza existuje nespočet definic a vysvětlení, proto si my uvedeme pouze vybrané z nich.
9
"Finanční analýza je rozbor údajů, jejichž prvotním a zpravidla hlavním zdrojem je finanční účetnictví."(Černá, 1997). Definice se také liší z hlediska obsahového, časového, uživatelského a objektu analýzy. Objektem je podnik. Z časového hlediska se zaměřujeme na:
zkoumání současné situace
zkoumání současnosti a minulosti (analýza ex post)
zkoumání současnosti, minulosti a odhad budoucnosti
Z uživatelského hlediska se můžeme zaměřit na různé skupiny uživatelů. Nejdůležitější jsou manažeři, vlastníci a věřitelé. Výstupy analýz se orientují podle jejich potřeb. Hledisko obsahové závisí na šířce pojetí. Nejužším pojetím je rozbor údajů z účetnictví (analýza finančních výkazů). Širší pojetí zahrnuje i hodnotící proces a slouží převážně k finančnímu rozhodování. V nejširším pojetí se čerpá i z nefinančních a jiných informačních zdrojů. (Sůvová, 2000) "Hlavním smyslem finanční analýzy je dospět k určitým závěrům o celkové hospodářské a finanční situaci podniku a připravit podklady pro rozhodování." (Černá, 1997) Tohoto se dosahuje ve třech etapách, kde v první se rozkládají dílčí prvky výkazů a zjišťuje se jejich vliv na výsledky, v druhé se pomocí různých technik a metod tyto faktory kombinují a vyhodnocuje se jejich působení ve vzájemných souvislostech. Druhá fáze se též nazývá syntetickou prací. Třetí fáze, a tedy i poslední, spočívá ve formulaci závěrů. "Finanční analýza jako nástroj hodnocení (oceňování) podniku je nezbytnou součástí procesu rozhodování o podniku (především finančního rozhodování) bez ohledu na to, zda subjekt rozhodování stojí uvnitř nebo vně firmy." (Černá, 1997) Nejdůležitějšími ukazateli v podniku je jeho likvidita a solventnost (platební schopnost), rentabilita (výnosnost) a hospodářská a finanční stabilita.
10
A. Užší pojetí finanční analýzy V úzkém pojetí se finanční analýza ukazuje jako účelově vybraná podmnožina ukazatelů s technickými nástroji, proto se nazývá analýzou technickou, či kvantitativní. Poté jsou potřeba, při kvalitativním hodnocení, další poznatky získané mimo účetnictví a nazýváme ji fundamentální analýzou, která se opírá i o kvalitativní informace, znalosti vzájemných souvislostí mezi ekonomickými i mimoekonomickými jevy, o zkušenosti odborníků a schopnost subjektivních odhadů. Užší vymezení finanční analýzy spočívá v pěti krocích:
výpočet ukazatelů zkoumaného podniku
porovnání hodnot ukazatelů
analýza časových řad
hodnocení vzájemných vztahů ukazatelů pomocí pyramidové soustavy
návrh na opatření ve finančním plánování a řízení
Výhody:
srovnatelné standardní výsledky s vypovídací schopností
snadné a rychlé vyškolení analytika
snižují vliv neformálních organizačních struktur
Nevýhody:
postrádá komplexní přístup
povrchní interpretace výsledků
volba nevhodné soustavy ukazatelů vzhledem ke kritickým oblastem firmy
(Černá, 1997)
B. Širší pojetí finanční analýzy V širším pojetí je finanční analýza podniku jako analýza jeho finančního systému. Využívá analytických metod a nástrojů, které přesahují rámec finančních informací, napomáhá řešit různé rozhodovací úlohy a ukazuje, že výsledný směr a intenzita působení finančních toků v podobě tokových i stavových finančních veličin jsou konečným kritériem míry úspěšnosti podnikání. (Černá, 1997)
11
2.1.4 Zdroje informací pro finanční analýzu Hlavním zdrojem jsou výkazy finančního účetnictví a výkazy vnitropodnikového účetnictví. Dobré informace jsou základem pro získání kvalitních a spolehlivých výsledků. Zdroje můžeme rozdělit: 1. dle původu a. interní = informace, které se týkají podniku, vznikají na základě jeho podnikatelských aktivit a jsou v podniku evidovány. Tyto informace jsou buď oficiální (zveřejňované - účetní výkazy, výroční zprávy) nebo ostatní (soukromé - podnikové statistiky, úsek práce a mezd, vnitřní směrnice atd.) b. externí = informace, které pocházejí z vnějšího prostředí a mohou se týkat nejen tohoto okolí podniku, ale i podniku samotného. Rovněž se dělí na oficiální (informace z oficiální či státní statistiky) a ostatní (burzovní informace,
analytické
zprávy).
Ostatní
se
dělí
na
odvětvové,
makroekonomické a hospodářskopolitické (opatření vlády) 2. dle typu a. finanční = vyjádřeny v peněžních jednotkách, pocházejí z účetnictví, poskytují ucelený soubor hodnotových informací o aktivech a pasivech, hospodářském výsledku, nákladech a výnosech atd. b. nefinanční = jsou evidovány mimo systém účetnictví a mohou být vyjádřeny v naturálních jednotkách (počty zaměstnanců, produktivita práce, spotřeba energie atd.) Zdroje se dělí na účetní a ostatní. Nyní si podrobněji probereme obě tyto skupiny. (Černá, 1997) 1. Účetní výkazy Zachycují pohyb podnikových financí ve všech jejich podobách a ve všech fázích podnikové činnosti. Tyto výkazy musí věrně odrážet skutečnou situaci v podniku. V České republice je struktura účetních výkazů upravena vyhláškou Ministerstva financí ČR, která vychází ze zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Podle účelu je dále můžeme rozdělit na výkazy finančního účetnictví a výkazy vnitropodnikového účetnictví.
12
Pouze první zmíněné jsou veřejně dostupnými informacemi. Mrkvička a Kolář ve své knize uvedli, že je to tedy účetní závěrka, která se skládá ze tří částí:
Rozvaha (bilance) = poskytuje informace o finanční situaci podniku, které jsou nezbytné pro řízení. Vypovídá o skutečném stavu složení majetku a zdrojů (vlastní kapitál a dluhy). Umožňuje zhodnotit majetkovou a kapitálovou strukturu podniku. Můžeme ji definovat jako utřídění přehled aktiv a pasiv v určitém ocenění k určitému okamžiku. Nejdůležitější je roční výkaz, sestavený vždy k 31. 12. daného roku. Vždy zde musí platit tzv. bilanční rovnice, která znamená, že celková hodnota aktiv se musí rovnat celkové hodnotě aktiv. Aktiva se dělí na stálá (dlouhodobý majetek), oběžná a ostatní (časové rozlišení). Pasiva můžeme rozlišit na vlastní kapitál, dluhy a ostatní (časové rozlišení). Údaje jsou uváděny za běžné i minulé období. Za běžné období jsou vyjádřeny ve třech stavech. Brutto (ocenění dle zákona), korekce (oprávky a opravné položky) a netto (stav po korekci).
Výkaz zisků a ztrát = zobrazuje přehled o nákladech, výnosech a výsledku hospodaření za určité období. Výnosy jsou uspořádány dle jednotlivých zdrojů a náklady dle druhového a účelového členění. Související druhy nákladů a výnosů jsou svázány. Výsledek hospodaření se vykazuje třemi způsoby. Provozní, finanční a mimořádný. Jejich výsledkem může být buď zisk, nebo ztráta. Z tohoto výkazu lze ihned částečně odhadnout odvětvový charakter společnosti. V České republice však není povinnost jej tvořit.
Výkaz cash-flow = je využíván spíše ke hlubší finanční analýze. Je sestavován z důvodu zjištění, zda má podnik dostatek peněžních prostředků ke své hospodářské činnosti. Nejčastějším účelem je vyjádřit finanční potenciál podniku. Vnitřně se člení na provozní, investiční a finanční činnost. Sestavuje se metodou přímou a nepřímou. (Jiříček a Morávková, 2008)
Pro úplné doplnění si ještě musíme objasnit, co je výroční zpráva podniku. Slouží jak k informování vlastníků podniku, tak ostatních externích uživatelů účetních informací o finanční pozici a výsledcích finančního hospodaření podniku. Může sloužit jako významný propagační prostředek. Všechny podniky, které ji sestavují, mají povinnosti ji zveřejnit do sbírky listin obchodního rejstříku. Musí obsahovat účetní závěrku ověřenou auditorem. Zčásti se zabývá i budoucí perspektivou podniku.
13
2.1.5 Spolehlivost účetních výkazů Nejdůležitější je, aby měl analytik přístup k původním datům, protože ostatní mají individuální charakter a jejich souhrny jsou zasaženy subjektivním zásahem, a proto nikdy nemohou původní data nahradit. Každá finanční analýza by měla obsahovat údaj o spolehlivosti dat. Aby jakákoliv analýza měla smysl, musí zde být zajištěna srovnatelnost dat jak časová, tak i jednotlivých subjektů. Špatná data by vedly k nepřesné interpretaci výsledků, chybným závěrům a v nejhorším případě i k chybným rozhodnutím vedení podniku. (Sůvová, 2000) Slabé stránky:
rozvaha o statický charakter (je pouze k určitému okamžiku) o přesně nevyjadřuje současnou hodnotu aktiv a pasiv o nezachycuje všechny položky (např. majetek, pořízený na leasing)
výkaz zisků a ztrát o nákladové a výnosové položky se neopírají o skutečné příjmy a výdaje o dosažené výnosy a náklady spojené s jejich vytvořením nemusí být vynaloženy ve stejném období (Jiříček a Morávková, 2008)
2.1.6 Uživatelé finanční analýzy
Management podniku = je hlavním uživatelem.
Vlastníci (akcionáři, společníci) podniku = nejdůležitější pro ně jsou informace o uložení prostředků, zájem o rentabilitu, stabilitu, likviditu a perspektivu podniku. Mají přímý přístup ke všem informacím, ale ne vždy (pokud je vlastnictví podniku oddělené od bezprostředního vedení). Využívají informace pro oceňování podniku.
Věřitelé = jejich požadavky je třeba uspokojit. Krátkodobými věřiteli jsou dodavatelé, stát či banky a potřebují především informace, ze kterých mohou posoudit, zda je podnik schopen splácet své závazky. Na druhou stranu, dlouhodobé věřitele zajímá zejména, zda je podnik dlouhodobě likvidní.
Zaměstnanci = pro zaměstnance je podnik zdrojem finančních prostředků, tedy i klíčem k jejich existenci. Chtějí mít jistotu, že je podnik stabilní a oni se nemusejí bát o svoji práci. 14
Zákazníci = pokud jde o dlouhodobé odběratele, ti chtějí mít stabilního a spolehlivého dodavatele. Při jednorázových nákupech zákazníka tolik nezajímají informace o podniku, ale spíše kvalita jeho služeb a výrobků, záruky či reklamace.
Státní orgány = podnik musí těmto orgánům poskytnout veškeré informace, které potřebují a jednat v rámci všech zákonů (daňová kontrola apod.).
Konkurence = zájem o srovnání výsledků, informace o obchodech a cenných papírech. (Jiříček a Morávková, 2008, Sůvová, 2000)
Nyní jsme se dozvěděli, že subjektů, které potřebují a vyžadují podnikové informace, je opravdu mnoho a pro podnik může být velice těžké poskytnout všechny informace a uspokojit všechny jejich požadavky a potřeby.
2.1.7 Metody finanční analýzy Elementární metody Označujeme je tak z důvodu, že k výpočtům nám postačí pouze základní aritmetické operace. Jsou nejužívanější v běžné praxi. Pracují s ukazateli, které jsou přímo položkou účetních výkazů nebo čísla z nich odvozená. Ukazatele jsou buď extenzivní (představují kvantitu - jedná se o peněžní jednotky) nebo intenzivní (charakterizují míru, v jaké jsou využívány extenzivní ukazatele a jak rychle a silně se v podniku mění). V těchto metodách používáme čtyři základní analýzy: Analýza absolutních ukazatelů = při tomto rozboru používáme analýzu trendů a procentní rozbor. Už při takto jednoduchých analýzách nám účetní výkazy napoví mnohé o ekonomice firmy. Analýza trendů je založena na porovnávání jednotlivých položek účetních výkazů za určitá období v nějaké časové řadě. Porovnává se po řádcích rozvahy a její součástí je řetězový (porovnává údaje sledovaného roku k roku předcházejícímu) a bazický index (porovnává údaje sledovaného roku k roku základnímu). Absolutní změna= ukazatel ve sledovaném roce - ukazatel v porovnávacím roce
Procentní změna =
𝑎𝑏𝑠𝑜𝑙𝑢𝑡𝑛í 𝑧𝑚ě𝑛𝑎∗100 𝑢𝑘𝑎𝑧𝑎𝑡𝑒𝑙 𝑣 𝑝𝑜𝑟𝑜𝑣𝑛á𝑣𝑎𝑛é𝑚 𝑟𝑜𝑐𝑒
15
Procentní rozbor spočívá v převedení položek výkazů v absolutních hodnotách na jejich relativní procentní vyjádření, kdy jednotlivé položky představují procentuální podíly zvolené základny, která je vždy 100 %. V rozvaze základnu představují aktiva a pasiva, ve výkazu zisku a ztrát jsou to obvykle buď celkové náklady, nebo výnosy. Nevýhodou je, že pouze konstatuje skutečnost, ale nezjistíme příčiny vývoje. Výhodou je její nezávislost na meziroční inflaci a z toho vyplívající srovnatelnost výsledků z různých let. (Jiříček a Morávková, 2008) Analýza rozdílových ukazatelů = označujeme je jako peněžní fondy (ty označují ukazatele, které vypočítáme jako rozdíly mezi určitými položkami aktiv a pasiv). V této analýze počítáme tři základní ukazatele. Čistý pracovní kapitál je nejčastěji používaný a vypočítáme ho jako rozdíl mezi krátkodobými aktivy a krátkodobými pasivy. Jsou to tedy oběžná aktiva očištěná od dluhů. Čím vyšší je hodnota ČPK, tím větší je likvidní schopnost podniku hradit své dluhy. Čistý peněžní majetek vylučuje z krátkodobých aktiv zásoby. Jsou to tedy krátkodobá aktiva očištěná od dluhů a zásob. Čisté pohotové prostředky jsou relativně nejpřesnější, zachycují pouze nejlikvidnější část aktiv. Jde tedy pouze o peníze v pokladně a na účtech. ČPP = krátkodobá aktiva - zásoby - krátkodobé pohledávky - splatná kd pasiva Analýza poměrových ukazatelů = v současné době je nejběžnější používanou metodou v podnikové praxi. Umožňuje získat rychlý přehled o základních charakteristikách firmy za více období. Pomocí poměrů představují ukazatele vzájemný vztah dvou položek účetních výkazů. Aby byla interpretace smysluplná, musí být mezi položkami vzájemná souvislost. Ukazatele se dělí do čtyř základních skupin. Ukazatele likvidity jsou nejpoužívanější pro vyjádření schopnosti podniku hradit své krátkodobé závazky. Zde máme tři důležité pojmy, které je třeba si vysvětlit. Solventnost, což je obecná schopnost podniku získávat prostředky na úhradu svých závazků a připravenost hradit své dluhy. Likvidita je podmínkou solventnosti, což je okamžitá schopnost podniku splácet své krátkodobé dluhy a likvidnost, která představuje, jak rychle se dokáže majetek přeměnit na peníze. Ukazatel hotovostní likvidity je nejpřesnější a měří schopnost podniku hradit právě splatné dluhy. 𝑓𝑖𝑛𝑎𝑛č𝑛í 𝑚𝑎𝑗𝑒𝑡𝑒𝑘
Hotovostní likvidita = 𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏á 𝑝𝑎𝑠𝑖𝑣𝑎 16
Ukazatel pohotové likvidity je širším kritériem, protože obsahuje i méně likvidní aktiva a tím jsou pohledávky. Dlouhodobé pohledávky bývají většinou ze vzorce vyloučeny. Hodnota ukazatele by se měla pohybovat mezi 1,0 - 1,5. Pokud je v rozmezí, podnik je schopen vyrovnat se svými závazky a nemusí prodávat své zásoby. Pohotová likvidita =
𝑓𝑖𝑛𝑎𝑛č𝑛í 𝑚𝑎𝑗𝑒𝑡𝑒𝑘 + 𝑝𝑜ℎ𝑙𝑒𝑑á𝑣𝑘𝑦 𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏á 𝑝𝑎𝑠𝑖𝑣𝑎
Ukazatel běžné (celkové) likvidity vyjadřuje, kolikrát je podnik schopen uspokojit své věřitele, pokud přemění všechna svá oběžná aktiva na hotovost. Ukazatel má významnou hodnotu pro dodavatele a je považován za klíčový. Ovšem má své nevýhody. Hodnota ukazatele je zkreslená, pokud v něm jsou zahrnuta celá oběžná aktiva, také měří likviditu k určitému datu, avšak ta vychází z reálného ovlivnění peněžními toky, takže mezi zůstatky je časový posun. Hodnota ukazatele by měla být mezi 2,0 - 2,5. Čím je hodnota vyšší, tím má podnik vyšší platební schopnost. Ukazatele rentability = spočívají v poměřování celkového zisku se zdroji, které pro něj byly použity. Pojem rentabilita je měřítko schopnosti podniku vytvářet nové zdroje a dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu. K hodnocení rentability se nejvíce používají následující ukazatele. Ukazatel ROA (return of assets) což znamená rentabilita aktiv a je považován za klíčové měřítko. Poměřuje zisk s celkovými aktivy investovanými do podnikání a vyjadřuje celkový vložený kapitál bez ohledu na to, zda byl financován z vlastních či cizích zdrojů. ROA =
𝑧𝑖𝑠𝑘 𝑝ř𝑒𝑑 ú𝑟𝑜𝑘𝑦 𝑎 𝑧𝑑𝑎𝑛ě𝑛í𝑚 (𝐸𝐵𝐼𝑇) 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎
Ukazatel rentability vlastního kapitálu ROE (return of equity) je klíčový pro vlastníky a akcionáře při úspěšnosti jejich investic. Investor požaduje, aby zhodnocení vloženého kapitálu bylo vyšší než zhodnocení tohoto kapitálu při alternativní formě investice. ROE =
č𝑖𝑠𝑡ý 𝑧𝑖𝑠𝑘 (𝐸𝐴𝑇) 𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙
17
Za zmínku stojí také ukazatel rentability celkového investovaného kapitálu ROCE (return of capital employed), který poskytuje informace o výnosnosti dlouhodobých zdrojů podniku. ROCE =
𝑧𝑖𝑠𝑘 𝑝𝑜 𝑧𝑑𝑎𝑛ě𝑛í + 𝑛á𝑘𝑙𝑎𝑑𝑜𝑣é ú𝑟𝑜𝑘𝑦∗ (1−𝑠𝑎𝑧𝑏𝑎 𝑑𝑎𝑛ě 𝑧 𝑝ř𝑗í𝑚𝑢) 𝑑𝑙.𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦+𝑑𝑙.𝑏𝑎𝑛𝑘𝑜𝑣𝑛í ú𝑣ě𝑟𝑦+𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙
∗ 100
Posledním nejdůležitějším ukazatelem je rentabilita tržeb ROS (return of sales). Tržby jsou tržním ohodnocením výkonů podniku. Informuje o tom, jak je podnik ziskový, kolik korun zisku mu vyplyne z jedné koruny tržeb, měří tedy ziskovost tržeb. (Mrkvička a Kolář, 2006) ROS =
č𝑖𝑠𝑡ý 𝑧𝑖𝑠𝑘 (𝐸𝐴𝑇) 𝑡𝑟ž𝑏𝑦
Ukazatele aktivity jsou dalšími důležitými poměrovými ukazateli. Měří schopnosti podniku využívat vložených prostředků. Informují nás o tom, jak efektivně podnik hospodaří se svými aktivy, jak využívá kapitál. Pokud má podnik více aktiv, než je schopen využít, zvyšují se náklady na skladování a při nedostatku se musí omezovat výroba a podnik tím pádem přichází o část svých tržeb, kterých by mohl dosáhnout vyšším objemem aktiv. Než přejdeme k nejdůležitějším vzorcům, musíme si vysvětlit dva základní pojmy. Rychlost obratu, která vyjadřuje, kolikrát se obrátí určitý druh majetku za dané období a doba obratu, která zobrazuje dobu, po kterou je majetek v určité formě vázán, tedy za jak dlouho uskuteční svoji přeměnu do peněžní formy. Ukazatel rychlosti obratu celkových aktiv je nejkomplexnější a informuje, jak rychle dokáže podnik otáčet vložený kapitál. 𝑡𝑟ž𝑏𝑦
Obrat celkových aktiv = 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 Dalším je ukazatel rychlosti obratu stálých aktiv, která vyjadřuje efektivnost a intenzitu využívání stálých aktiv, zejména dlouhodobého hmotného majetku, s cílem dosažení tržeb. Hodnotu je třeba posuzovat s odstupem, protože investice do zařízení jsou prováděny s předstihem, proto klesající nebo nízká hodnota může znamenat pouze právě probíhající investici, která zatím nepřináší požadovaný budoucí efekt. 𝑡𝑟ž𝑏𝑦
Obrat stálých aktiv =𝑠𝑡á𝑙á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 18
Ukazatel rychlosti obratu zásob nás informuje o tom, kolikrát se zásoby ve sledovaném období přemění na jiné formy oběžných aktiv až po prodej výrobků a další nákup zásob. Místo statické veličiny v rozvaze je dobré používat průměrný stav zásob za určité období. Související je ukazatel doby obratu zásob, který udává, kolik dnů jsou aktiva vázána ve formě zásob, tedy dobu potřebnou pro přeměnu do peněžní formy. 𝑡𝑟ž𝑏𝑦
Obrat zásob = 𝑧á𝑠𝑜𝑏𝑦
𝑧á𝑠𝑜𝑏𝑦
Doba obratu zásob = 𝑝𝑟ů𝑚ě𝑟𝑛é 𝑑𝑒𝑛𝑛í 𝑡𝑟ž𝑏𝑦
Poslední důležité ukazatele se týkají pohledávek. Ukazatel rychlosti obratu pohledávek udává, jak rychle jsou pohledávky firmy přeměněny na hotovost. Platí, že čím je rychlejší, tím je to lepší, protože podnik má rychleji své peníze k dispozici. Poslední je ukazatel doby splatnosti (obratu) pohledávek vyjadřuje, kolik dní se majetek podniku vyskytuje ve formě pohledávek, tedy za jak dlouho ji odběratel uhradí. 𝑡𝑟ž𝑏𝑦
Obrat pohledávek = 𝑝𝑜ℎ𝑙𝑒𝑑á𝑣𝑘𝑦
𝑝𝑜ℎ𝑙𝑒𝑑á𝑣𝑘𝑦
Doba obratu pohledávek = 𝑝𝑟ů𝑚ě𝑟𝑛é 𝑑𝑒𝑛𝑛í 𝑡𝑟ž𝑏𝑦 Ukazatele zadluženosti jsou posledním, ale také velmi důležitým poměrovým ukazatelem. Jsou založeny na poměru mezi cizími a vlastními zdroji a hodnotí finanční strukturu podniku z dlouhodobého hlediska. Zadluženost je skutečnost, že podnik k financování svých aktiv používá i cizí zdroje. Musí se však zvolit vhodný poměr mezi cizím a vlastním kapitálem, aby toto financování bylo výhodné. Obecně platí, že vlastní kapitál je dražší než cizí, takže ani 100 % financování vlastním kapitálem není vhodnou volbou. Počítáme zde se čtyřmi základními ukazateli. Ukazatel věřitelského rizika (celkové zadluženosti) dokazuje, že čím je ukazatel vyšší, tím více je firma zadlužená a tedy méně atraktivní pro její potenciální věřitele. 𝑐𝑖𝑧í 𝑧𝑑𝑟𝑜𝑗𝑒
Celková zadluženost = 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 ∗ 100
19
Ukazatel
dlouhodobé
zadluženosti
představuje
součet
rozvahových
položek,
dlouhodobých závazků a dlouhodobých bankovních úvěrů. Hodnota by se měla pohybovat pod hranicí 25%. Dlouhodobá zadluženost =
𝑑𝑙𝑜𝑢ℎ𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑑𝑙𝑢ℎ𝑦 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎
Velice důležitý je koeficient samofinancování, který vyjadřuje, z kolika procent jsou celková aktiva financována z vlastních zdrojů podniku. Jeho převrácená hodnota se označuje jako ukazatel finanční páky, ukazatel je tím větší, čím vyšší je podíl cizích zdrojů na celkovém financování. Koeficient samofinancování =
𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎
∗ 100
Posledním je ukazatel úrokového krytí, který vyjadřuje, kolikrát pokrývá vytvořený zisk nákladové úroky. Je důležitý pro banky, věřitele a akcionáře, protože je informuje o tom, zda je podnik schopen splácet své závazky z úroků. (Jiříček a Morávková, 2008) Ukazatel úrokového krytí =
𝑧𝑖𝑠𝑘 𝑝ř𝑒𝑑 ú𝑟𝑜𝑘𝑦 𝑎 𝑧𝑑𝑎𝑛ě𝑛í𝑚 (𝐸𝐵𝐼𝑇) 𝑛á𝑘𝑙𝑎𝑑𝑜𝑣é ú𝑟𝑜𝑘𝑦
Analýza soustav ukazatelů Mezi poměrovými ukazateli existují vzájemné závislosti. Tím vyjadřujeme posloupnost rozkladů a graficky jej jde vyjádřit ve tvaru pyramidy. Du Pont rozklad je pyramidovým rozkladem rentability, kde v prvním stupni je ukazatel rentability celkového vloženého kapitálu (ROE), který je vrcholem pyramidy a je rozhodujícím. Dále se rozkládá do dvou ukazatelů, ukazatele rentability tržeb na levé straně a ukazatele doby obratu celkových aktiv na straně pravé. Součin se nazývá Du pont rovnice. (Jiříček a Morávková, 2008)
ROE =
č𝑖𝑠𝑡ý 𝑧𝑖𝑠𝑘 𝑡𝑟ž𝑏𝑦
𝑡𝑟ž𝑏𝑦
𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎
*𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 *𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙
20
Komplexní ukazatele finanční analýzy Zahrnují i předpověď budoucího vývoje. Ta je velice důležitá, protože nám ukáže, zda má podnik šanci přežít či nikoliv. Dělí se na dvě základní skupiny. Modely bankrotní, které předpovídají, zda podnik do určité doby zbankrotuje a modely bonitní, které odpovídají na otázku, zda je podnik dobrý nebo špatný. Bankrotní modely Nejdůležitějším ukazatelem je Altmanovo Z-skóre. Profesor E. I. Altman použil přímou statistickou metodu, pomocí které odhadl váhy v lineární kombinaci jednotlivých poměrových ukazatelů, které zahrnul do svého modelu jako proměnné veličiny. Vycházel z údajů podniků, které ve sledovaném období prosperovaly nebo později zbankrotovaly. Čím větší je hodnota, tím je podnik finančně zdravější. Obvykle platí, že pokud je hodnota větší než 2,99 je podnik finančně stabilní bez finančních potíží a pokud je menší než 1,81, jedná se o podniky, u kterých dojde v brzké době k bankrotu. Vzorec, který zde uvádím je pro firmy, které neobchodují se svými akciemi na burze. Tedy většinou pro společnosti s ručením omezeným. Pro akciové společnosti, které obchodují na burze existuje vzorec upravený. Altmanovo Z-skóre = 1,2*x1 + 1,4*x2 + 3,3*x3 + 0,6*x4 + 1,0*x5
kde: x1 = čistý pracovní kapitál/ celková aktiva x2 = zadržené výdělky/ celková aktiva x3 = zisk před úroky a zdaněním / celková aktiva x4 = tržní hodnota vlastního kapitálu / cizí zdroje x5 = tržby / aktiva celkem Bonitní modely Kralickův Quicktest přiděluje stanovený počet bodů za dosaženou výši určitého ukazatele. Je velice podobný Tamariho modelu. Dalším je Argentiho model, který se zařazením vymyká. Pouze zčásti se opírá o kvantifikované finanční informace, model hodnotí nedostatky podniku, jeho chyby a příznaky a přiděluje body.
21
Dalšími modely, které stojí za zmínku, jsou modely ratingové. Jedná se o systém multikriteriální analýzy, který představuje její nejvyšší a nejdokonalejší formu. Používají je speciální ratingové agentury a banky, které jsou schopny vyvíjet finančně i odborně nároční software, podložený matematickými a statistickými metodami. Rating je orientován odvětvově a představuje syntézu zejména absolutních a poměrových ukazatelů finanční analýzy, používá i ostatní ukazatele jako Altmanovo Z-skóre nebo Du Pont diagram a v určité míře i kvalitativních ukazatelů, transformovaných do číselné hodnoty. Metoda EVA (Economic Value Added) vyjadřuje míru zhodnocení investovaného kapitálu. Pomocí této metody analyzujeme rentabilitu investic na základě ocenění použití vlastního či cizího kapitálu. EVA = NOPAT - C * WACC NOPAT = upravený provozní výsledek hospodaření po zdanění bez úroků C = investovaný kapitál WACC = U * i * (1-d) + W * p + E * r kde: U = úvěry / obligace i = úrok z dlouhodobých úvěrů / obligací d = koeficient sazby daně W = prioritní akcie p = rentabilita dividendy prioritních akcií E = základní kapitál - zisk r = rentabilita dividendy kmenových akcií (Jiříček a Morávková, 2008)
22
2.1.8 Další praktické využití finanční analýzy Používáme odvětvové analýzy, které se zabývají investičními aktivitami na kapitálových trzích. Stanovení odvětví nejvhodnějšího pro investice je krokem předcházejícím výběru nejlepšího podniku pro uložení peněžních prostředků do jeho akcií. Analytici zkoumají zejména charakteristické znaky jednotlivých odvětví a zaměřují se na prognózu jejich vývoje v budoucnu. Dalším důležitým využitím je ověřování úvěrové způsobilosti, které provádějí banky, aby zjistili, zda je bezpečné poskytnout firmě úvěr. Také pro činnost auditorů je finanční analýza velice důležitá, zahrnuje trendovou a poměrovou analýzu, pomocí nichž se auditor může seznámit s podnikovou ekonomikou. Případné podstatnější chyby a nepravidelnosti se většinou promítnou i do ukazatelů finanční analýzy, může si tím způsobem auditor udělat představu o tom, které dodatečné informace si má od podnikového vedení ještě obstarat. Využíváme ji i pro předpovědi finanční tísně podniku nebo nebezpečí převzetí, kdy pro podnik může být nebezpečná i situace přebytku peněžních toků z provozní činnosti a nedostatek vhodných investičních příležitostí. Takové podniky se stávají cílovými objekty pro převzetí, buď formou fúze, nebo skoupením kontrolního balíku akcií na kapitálovém trhu. (Mrkvička a Kolář, 2006)
23
3 Databáze Albertina 3.1 Bisnode Česká republika, a.s. Bisnode je vyvíjející firmou této databáze, proto je vhodné si aspoň stručně přiblížit základní informace o této firmě. Bisnode je vedoucí evropský poskytovatel ekonomických informací o společnostech a podnikatelích. Prostřednictvím svých databází pomáhá firmám zvyšovat své tržby, vyhledávat potenciální zákazníky, minimalizovat rizika a pomáhat jim při důležitých obchodních rozhodnutích. V České a Slovenské republice funguje od roku 1990 a také je od té doby partnerem v oblasti B2B (business to business) řešení. Působí v 17 evropských zemích a poskytuje informace z více než 190 zemí světa. Její databáze zahrnují informace o více než 235 milionech firem. A právě jedním z produktů této zaběhlé firmy je databáze Albertina. (www.bisnode.cz)
3.2 Základní informace o databázi Albertina Albertina je průběžně aktualizovaná databáze, která mapuje všechny podnikatelské subjekty, které mají vlastní IČO (identifikační číslo organizace) v České republice. Obsahuje více než 2 700 000 registračních záznamů. Jsou zde vloženy a aktualizovány účetní závěrky, kontakty na statutární zástupce a manažery. Dokáže dohledat všechny platící firmy v České republice, podle vašich požadavků, s využitím více než 200 výběrových kritérií. (www.bisnode.cz) Získáte kompletní informace o konkrétním subjektu, které obsahují základní registrační a kontaktní údaje, skóringové hodnocení, přehled vazeb, důležité informace o platebním chování, dluzích, vlastnictvích nemovitostí nebo údajů z účetní závěrky. Data je poté možné vyexportovat do mnoha různých datových formátů a využít je ve vlastním informačním systému firmy. Rozsah a styl informací, které jsou o firmách dostupné, jsou k nahlédnutí v příloze této bakalářské práce. (www.vse.cz) 24
3.3 Uživatelé databáze Tato databáze má opravdu široké spektrum uživatelů a myslím, že dříve či později se bude hodit každému z nás. Ovšem hlavními zákazníky, na které je databáze zaměřena, jsou velké, střední i malé firmy a živnostenské osoby, a také orgány státní správy a samosprávy. Uživatelské rozhraní databáze se pro cílové zákazníky liší, a to formou různých balíčků, o kterých si povíme později. Každý klient má možnost si vybrat, co mu bude nejvíce vyhovovat a to databázi činí velice atraktivním produktem. (www.napadynapodnikani.cz)
3.4 Využití databáze Databáze pomáhá velkým a středním firmám s analýzou obchodního prostředí, minimalizuje rizika při transakcích (pokud s nějakou firmou chce začít obchodovat a nezná ji, v databázi je možné vyhledat platební schopnost a hodnocení dané firmy, včetně tabulek a grafů), pomáhá firmě vytipovávat nové klienty, prověřuje potenciální partnery, jejich dluhy, monitoruje i nespolehlivé plátce DPH a neposlední řadě také zjišťuje údaje z finanční závěrky nebo o vlastnictví nemovitostí. (www.cesky-prumysl.cz) Živnostníky a malé společnosti přivádí k novým zákazníkům a poskytuje jim údaje o konkurenci. (www.fininvest.cz)
3.5 Produkty a služby databáze Firma Bisnode nabízí poměrně široký výběr různých balíčků této databáze. Zakoupit si můžete její plnou verzi, která obsahuje všechny firmy ze všech odvětví a to ve dvou provedeních. Albertina CZ / Silver edition = měsíční aktualizace, informace o základních firemních kontaktech, majitelích, statutárech, managementu, počtech zaměstnanců a ročních obratech. Albertina CZ / Gold Edition = navíc obsahuje údaje z finančních závěrek a informace o platební morálce.
25
Poté existují databáze specializované, které obsahují pouze část údajů z databáze původní. Firmy si je vybírají na základě svých požadavků a otázek na webových stránkách Albertiny, které jim pomáhají vybrat si vhodnou část s nejužitečnějším obsahem. Pokud si ani ve specializovaných databázích firma nevybere, má třetí možnost. Může si nechat sestavit databázi přímo sobě na míru, která bude vytvořena po bezplatné konzultaci. (www.albertina.cz)
3.6 Výhody a nevýhody databáze výhody:
pomáhá uspořit značné finanční prostředky
je přehledná a pravidelně aktualizovaná
má výjimečný uživatelský komfort
snadný přístup ke kontaktům
lze ji zakoupit přes e-shop
možnost pořízení databáze jen ze zvolené oblasti
možnost sestavení databáze na míru
nevýhody:
pořízení plné verze je velice nákladné (až několik desítek tisíc Kč)
náklady na zaškolení osoby, která bude s databází pracovat
není zaručené, že používání databáze bude ve firmě oblíbené a opravdu nápomocné
počáteční chyby a obtížná orientace v databázi
(www.investnet.cz)
26
4 Praktická část 4.1 Jaroslav Janíček - Auto Janíček Tato firma funguje jako právní subjekt od roku 1995, jejím sídlem je Nové Město na Moravě a je jedním z mnoha dealerů automobilových značek Fiat a Kia. Funguje jménem živnostenské osoby Jaroslava Janíčka. (www.fiat.cz, www.kia.com)
4.1.1 Historie a právní struktura firmy V roce 1995 byl postaven první objekt, který se skládal ze show-room a dílny. Firma se v té době zaměřovala pouze na prodej osobních a užitkových vozů značky Fiat a jejich servisem. Tehdy začíná vznikat její tradice a i přes to, že se nachází v poměrně malém městě, si brzy vybuduje oblíbenost lidí z blízkého i vzdálenějšího okolí a celkem slušné objemy prodeje. V roce 2004 se však mění obchodní podmínky pro provozování značky Fiat a firma stojí před rozhodnutím, zda si značku ponechat a přejít pod malý sub-objekt, přestavět prostory nebo se vzdát značky úplně. Nakonec přichází úplně nová možnost a firma začíná budovat druhé a větší prostory, které vyhovují podmínkám pro dealerství této značky. Do starého objektu nastupuje zcela nová značka Kia, jejímž podmínkám prostory vyhovují a do nového se stěhuje už zaběhnutá značka Fiat, která má kromě jiného i větší skladovací prostory. Jedinou větší krizí prošla firma na konci roku 2015, kdy Kia navrhla zásadně upravit pravidla a snažila se donutit dealery (způsobem nedodávání objednaných aut, zákazem objednávání náhradních dílů apod.), aby každý dealer založil společenství s ručením omezeným. Kia se setkala s velkým odporem na straně svých dealerů, a proto byly tyto podmínky nakonec zrušeny a krize zažehnána. O celý podnik se stará pouze 5 zaměstnanců, z toho 4 zde pracují už od jejího vzniku, což poukazuje na tvrdou dřinu a velké sebeobětování pro tento podnik. Firma má jednoho majitele, dva prodejce a dva automechaniky. Je to víceméně rodinný podnik, a na jeho udržování a vývoji se podílí i ostatní členové rodiny. Jako každé tržní odvětví, i tento podnik pocítil dopady celosvětové krize v roce 2009, avšak podnik jí prošel s minimálními ztrátami a bez zbytečného zadlužování. (zdroj vlastní)
27
4.1.2 Základní údaje IČ:
606 75128
DIČ:
CZ480204440
Název firmy:
Jaroslav Janíček – Auto Janíček
Sídlo:
Jánská 222 592 31, Nové Město na Moravě
Právní forma:
Podnikající fyzická osoba tuzemská
Datum vzniku:
15. 6. 1995
Klasifikace ekonomických činností – CZ-NACE 66000 - Pomocné činnosti související s peněžnictvím a pojišťovnictvím 46100 - Zprostředkování velkoobchodu 77200 - Pronájem a leasing výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost 45200 - Opravy a údržba motorových vozidel, kromě motocyklů
Obraty: 2010 – 32 mil. Kč 2011 –39 mil. Kč 2012 – 41 mil. Kč 2013 – 27 mil. Kč 2014 – 36 mil. Kč (databáze Albertina)
28
4.2 Auto – F – Rozkoš, s.r.o. Tato firma funguje jako právní subjekt od roku 2000, jejím sídlem je město Humpolec a zabývá se prodejem nových i ojetých automobilů značky Fiat a užitkových automobilů Fiat Professional a jejich servisem. Právní formou je společnost s ručením omezeným s jedním jednatelem, který ji zastupuje samostatně a společníkem WOOD FOREST GROUP se sídlem v Ledči nad Sázavou. (www.kurzy.cz, www.autofiat.cz)
4.2.1 Historie a právní struktura firmy Firma byla založena v roce 2000, složením vkladu 200 000 Kč, kdy 20% kapitálu vkládá Aleš Svoboda, který vystupuje jako jediný jednatel firmy a zbylých 180 000 Kč přidává společnost WOOD FOREST GROUP a.s., která má sídlo v Ledči nad Sázavou a po celou dobu působení této firmy funguje jako její tzv. tichý společník. Firma působí pouze v jednom větším objektu, který se skládá ze show-roomu a dílen. K němu jsou přidružené pouze pozemky, sloužící ke skladování bazarových i nových vozidel. Pro srovnání jsem tuto firmu vybrala z důvodu společného typu i oboru podnikání a také pro její porovnatelnou velikost. Firma zaměstnává pouze 6 zaměstnanců. Jsou zde dva prodejci, z nichž jeden je výše zmíněný společník Aleš Svoboda. Prodejci se starají nejen o prodej nových a bazarových vozů, ale i o nákup dílů potřebných k opravám. Další 3 zaměstnanci jsou automechanici a zaměstnancem posledním je přijímací technik na servis a opravy vozidel. V roce 2012 firma musela překonat velkou krizi, kdy její obrat spadl o několik milionů korun, ale do konce dalšího roku se vše srovnalo a nyní její obraty stabilně stoupají. Ve srovnání s firmou první má tato firma nižší hodnotu dlouhodobého majetku, ale vyšší obraty a výsledky hospodaření. (zdroj vlastní + údaje z databáze Albertina)
29
4.2.2 Základní údaje IČ:
260 266 27
DIČ:
CZ26026627
Název firmy:
Auto – F – Rozkoš, s.r.o.
Sídlo:
Rozkoš 145 396 01, Humpolec
Právní forma:
společnost s ručením omezeným
Datum vzniku:
25. 11. 2015
Klasifikace ekonomických činností – CZ–NACE 45200 – Opravy a údržba motorových vozidel, kromě motocyklů 64929 – Ostatní poskytování úvěrů 68200 – Pronájem a správa vlastních nebo pronajatých nemovitostí 77110 – Pronájem a leasing automobilů a jiných lehkých motorových vozidel, kromě motocyklů 47780 – Ostatní maloobchod s novým zbožím ve specializovaných prodejnách
Obraty: 2010 – 34 mil. Kč 2011 – 35 mil. Kč 2012 – 29 mil. Kč 2013 – 38 mil. Kč 2014 – 40 mil. Kč (databáze Albertina)
30
4.3 Výpočet Altmanova Z-skóre Altmanův Z-skóre model vypočítáme pro obě firmy. Je to model bankrotní, který vcelku přesně ukáže finanční zdraví obou firem a následně, dle tohoto ukazatele, budou výsledky obou společností porovnány. Všechny informace budou získávány z výkazů účetních závěrek za rok 2013 a 2014 a jsou součástí přílohy této bakalářské práce.
4.3.1 Auto Janíček Vypočítáme hodnotu Altmanova Z-skóre pro rok 2013 a 2014 podle výše uvedeného vzorce pro firmy, které neobchodují se svými akciemi na burze. 1. Rok 2013 Nejdříve zjistíme potřebné hodnoty s výkazu zisku a ztrát a rozvahy firmy. celková aktiva = 14 079 tis. Kč cizí zdroje = 1 053 tis. Kč tržby = 18 278 tis. Kč tržní hodnota vlastního kapitálu = 12 874 tis. Kč zisk před úroky a zdaněním = 280 tis. Kč zadržené výdělky (pohledávky) = 872 tis. Kč krátkodobá aktiva = 3 578 tis. Kč krátkodobá pasiva = 1 053 tis. Kč čistý pracovní kapitál = krátkodobá aktiva - krátkodobá pasiva Nejdříve vypočítáme hodnotu čistého pracovního kapitálu podle vzorce uvedeného výše. 31
čistý pracovní kapitál = 3 578 - 1 053 čistý pracovní kapitál = 2 525 2 525
872
280
Altmanovo Z-skóre = 1,2 * 14 079 + 1,4 * 14 079 + 3,3 * 14 079 + 0,6 *
12 874 1 053
18 278
+ 1,0 * 14 079
Altmanovo Z-skóre = 0,21521412 + 0,086710708 + 0,0656296612 + 7,335612 + 1,298245614 Altmanovo Z-skóre = 9,0014121032 2. Rok 2014 Postupujeme stejně jako u roku předchozího. celková aktiva = 14 966 tis. Kč cizí zdroje = 3 396 tis. Kč tržby = 23 218 tis. Kč tržní hodnota vlastního kapitálu = 11 544 tis. Kč zisk před úroky a zdaněním = 129 tis. Kč zadržené výdělky (pohledávky) = 956 tis. Kč krátkodobá aktiva = 4 952 tis. Kč krátkodobá pasiva = 3 396 tis. Kč čistý pracovní kapitál = 4 952 - 3 396 čistý pracovní kapitál = 1 556 1 556
956
129
Altmanovo Z-skóre = 1,2 * 14 966 + 1,4 * 14 966 + 3,3 * 14 966 + 0,6 *
11 544 3 396
23 218
+ 1,0 * 14 966
Altmanovo Z-skóre = 0,1247628 + 0,089429369 + 0,0284444754 + 2,0395758 + 1,551383 Altmanovo Z-skóre = 3,8335954444
32
4.3.2 Auto - F - Rozkoš Nyní vypočítáme Altmanovo Z-skóre i pro tuto firmu, stejným postupem jako u firmy předchozí. 1. Rok 2013 celková aktiva = 13 171 tis. Kč cizí zdroje = 2 365 tis. Kč tržby = 22 168 tis. Kč tržní hodnota vlastního kapitálu = 10 766 tis. Kč zisk před úroky a zdaněním = 1 998 tis. Kč zadržené výdělky (pohledávky) = 6 678 tis. Kč krátkodobá aktiva =11 135 tis. Kč krátkodobá pasiva = 2 365 tis. Kč čistý pracovní kapitál = 11 135 - 2 365 čistý pracovní kapitál = 8 770 8 770
6 678
1 998
Altmanovo Z-skóre = 1,2 * 13 171 + 1,4 * 13 171 + 3,3 * 13 171 + 0,6 *
10 766 2 365
22 168
+ 1,0* 13 171
Altmanovo Z-skóre = 0,79902816 + 0,7098322 + 0,500599803 + 2,73133192389 + 1,683092 Altmanovo Z-skóre = 6,42388408689
2. Rok 2014 celková aktiva = 12 199 tis. Kč cizí zdroje = 958 tis. Kč tržby = 26 582 tis. Kč tržní hodnota vlastního kapitálu = 11 185 tis. Kč zisk před úroky a zdaněním = 1 508 tis. Kč zadržené výdělky (pohledávky) = 6 006 tis. Kč krátkodobá aktiva = 9 376 tis. Kč krátkodobá pasiva = 958 tis. Kč čistý pracovní kapitál = 9 376 - 958 čistý pracovní kapitál = 8 418 33
8 418
6 006
1 508
Altmanovo Z-skóre = 1,2 * 12 199 + 1,4 * 12 199 + 3,3 * 12 199 + 0,6 *
11 185 958
26 582
+ 1,0 * 12 199
Almanovo Z-skóre = 0,8280678744 + 0,68926956 + 0,407935077 + 7,005222 + 2,17903106812 Altmanovo Z-skóre = 11,10953
4.3.3 Srovnání výsledků Altmanova Z-skóre obou firem Tabulka 1: Výsledky Altmanova Z-skóre Auto Janíček
Auto - F - Rozkoš
2013
9,001
6,424
2014
3,834
11,110
(zdroj: vlastní výpočty) U společnosti Auto Janíček pozorujeme značný pokles hodnoty Altmanova Z-skóre v roce 2014. Tento výkyv je způsoben zejména navýšením úvěru na opravy a rekonstrukci starší budovy a snížením zisku z důvodu vyšších skladovacích zásob (firma má na skladě více aut, která jsou již zaplacena leasingové společnosti, ale ještě nejsou prodána zákazníkům, což znamená, že má firma momentálně vyšší náklady a to je důvodem nižšího zisku). U společnosti Auto - F - Rozkoš je to naopak. V roce 2014 se setkáváme s prudkým nárůstem této hodnoty a to zejména z důvodu, že byla splacena velká část úvěru. U obou firem lze jednoznačně říci, že jsou finančně zcela zdravé a stabilní. Hodnoty za oba sledované roky jsou vysoko nad hranicí 2,99, což nasvědčuje tomu, že se ani jedna z firem v budoucnosti nemusí bát velkých finančních potíží.
34
5 Závěr Cílem bakalářské práce bylo využít ekonomické údaje z databáze Albertina a zjistit, do jaké míry je tato databáze využitelná, jaké jsou její výhody a nevýhody a dále vypočítat komplexní ukazatel Altmanova Z-skóre a na jeho základě porovnat finanční zdraví dvou vybraných podniků s rozdílnou právní formou. V praktické části byly uvedeny základní informace o této databázi a také o obou vybraných firmách, včetně jejich historie a také byl vypočítán komplexní ukazatel pro rok 2013 a 2014 u obou firem. Zdroje informací poskytla databáze Albertina. Práce s touto databází nevyžaduje žádné speciální znalosti, její používání je vcelku jednoduché, ale nějaký čas trvá se v ní zorientovat. Nejjednodušší variantou hledání konkrétní firmy přímo podle IČO, protože při zadání názvu se zobrazí mnoho firem, a když potom chceme údaje o vybrané firmě exportovat do formátu pdf, velice často se exportuje firma podobná, nikoli ale ta, kterou chceme. Výhodou však je, že v této databázi jsou obsaženy všechny firmy na území České republiky. Je tedy velice komplexní a může se hodit v případě hledání potenciálních dodavatelů, zákazníků či partnerů, protože lze hledat všechny firmy v určitém odvětví nebo např. dle převažující ekonomické činnosti NACE. Možností, jak vybrat vyhovující vzorek firem je zde opravdu mnoho. Tato rozmanitá škála nabízí třeba i výběr dle okresu nebo kraje, počtu zaměstnanců, zaměření apod. Pro firmy, které vyhledávají své partnery či dodavatele tímto způsobem je databáze velice užitečná a vyplatí se jim vynaložit náklady na její pořízení. Na druhé straně však databáze není zcela aktuální. Pokud firma nedávno změnila své obchodní jméno nebo jiný důležitý aspekt, je velice pravděpodobné, že databáze ještě nebude tuto změnu obsahovat a my tedy budeme mít zkreslené údaje. V tomto případě je lepší variantou výpis z obchodního rejstříku firmy, který je aktuální a je zde jistota, že všechny zjištěné údaje jsou pravdivé. Další nevýhodou databáze je, že pokud daná firma nemá zákonnou povinnost zveřejňovat své údaje a účetní závěrky, tak tyto údaje nebudou obsažené ani v databázi. Třetí nevýhodou je zobrazování platebního indexu, který se počítá na základě sledovaných faktur a jejich placení (před, v, nebo dokonce až po jejich splatnosti). Sledované faktury jsou pouze ty, které poskytnou partneři, zákazníci či dodavatelé firmy, což znamená, že zdaleka nejsou všechny a index je tedy naprosto nepřesný. Navíc firma ani neví, že jsou její faktury sledovány, což narušuje její soukromí, a tím spíš, když partneři, které její faktury poskytují, dostávají finanční odměnu. Poslední 35
nevýhodou je nákladnost pořízení. Plná verze databáze stojí kolem 40 000 Kč ročně a každý rok musí být aktualizována. To si zdaleka ne každá firma může dovolit a zdaleka ne každé, se pořízení vyplatí. Proto je velice důležité zvážit možnosti využití a návratnost nákladů. Při výpočtu Altmanova Z-skóre byly exportovány údaje o dvou firmách z této databáze. Firma Auto Janíček, která je zapsaná jako OSVČ, nemá zveřejňovací povinnost a databáze tedy obsahuje pouze základní údaje o firmě, její předmět podnikání a kontakty. Žádná další data přístupná nejsou, proto musely být účetní závěrky a údaje potřebné k výpočtu komplexního ukazatele získány přímo při jednání s danou firmou. Firma Auto F - Rozkoš je společností s ručením omezeným a má zveřejňovací povinnost, takže při exportu firemních údajů z databáze máme přístup ke všem účetním závěrkám a podrobným údajům za celou dobu jejího působení na trhu. Altmanovo Z-skóre vypočteme za rok 2013 a 2014 pro obě vybrané firmy. Mezní hodnota, která zobrazuje finančně stabilní firmu, je 2,99. Všechny hodnoty, které jsou vypočteny, jsou vysoko nad hodnotou hraniční, tedy obě firmy jsou finančně zdravé a nehrozí jim v budoucnosti žádné větší finanční potíže. Výkyvy hodnot jsou zapříčiněny splácením či navyšováním úvěrů a také hodně závisí na skladovacích zásobách. Auta, která firma vlastní, musí být do 14 dnů zaplacena leasingové společnosti a poté většinou ještě nějaký čas trvá, než je auto prodáno zákazníkovi. Což tedy ukazuje zvýšení nákladů na nákup a skladování vozidel, ale nižší tržby, proto je hodnota Altmanova Z-skóre pohyblivá. Podle mého názoru tato databáze není nezbytně nutná pro většinu firem, které na trhu existují. Mnoho údajů lze vyčíst z obchodního rejstříku, i když zde jsou možnosti vyhledávání značně omezené. Myslím, že databáze se vyplatí pouze velkým společnostem, které mají prostor pro expanzi a pronikání do jiných sektorů, mají mnoho dodavatelů a velké odběry i nákupy. Zde by vyhledávání potenciálních "spojenců" pomocí databáze Albertina mohlo mít význam a náklady a úsilí spojené s jejím pořízením a používáním by měly být plně návratné. V tomto případě by pořízení databáze mohlo zvýšit tržby i celkový zisk firmy. Vzhledem k výsledkům Altmanova Z-skóre nebudou navržena žádná opatření. Obě firmy jsou finančně zdravé a s majetkem, peněžními i jinými zdroji zacházejí velice opatrně a s rozmyslem. Na to lze pouze říci, jen tak dál.
36
Cíl bakalářské práce byl splněn a věřím, že tato práce zvýší podvědomí lidí i firem o databázi Albertina a pomůže firmám při jejich rozhodování o pořízení či používání této databáze.
37
6 Seznam použité literatury 1. ČERNÁ, Alena, Jiří DOSTÁL, Helena SŮVOVÁ, Edvard ŠPAČEK a Karel HUBÁLEK. Finanční analýza. 1.vydání. Praha: Bankovní institut, a.s., 1997. 2. JIŘÍČEK, Petr a Magda MORÁVKOVÁ. Finanční analýza. 1. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2008. ISBN 978-80-87035-14-6. 3. MRKVIČKA, Josef a Pavel KOLÁŘ. Finanční analýza. 2. přepracované vydání. Praha: ASPI, a.s., 2006. ISBN 80-7357-219-2. 4. SŮVOVÁ, Helena. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 2000. Bankovnictví. ISBN 80-726-5027-0. 5. Albertina [online]. Praha: Bisnode Česká republika, 2015, 07.11.2015 [cit. 201603-11]. Dostupné z: http://www.albertina.cz/ 6. Auto - F - Rozkoš, s.r.o [online]. Humpolec, 2012 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://www.autofiat.cz/ 7. Auto Janíček [online]. Nové Město na Moravě, 2010 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://fiat.autojanicek.cz/ 8. Bisnode [online]. Praha: Bisnode Česká republika, 01.03.2016 [cit. 2016-03-11]. Dostupné z: www.bisnode.cz 9. Bisnode Albertina [online]. Praha: Bisnode Česká republika, 2015, 01.05.2015 [cit. 2016-03-11]. Dostupné z: http://www.bisnode.cz/produkt/albertina/ 10. CIKS [online]. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2015, 28.04.2015 [cit. 201603-11]. Dostupné z: https://www.vse.cz/letaky/albertina_a_report.pdf 11. Český průmysl [online]. Neveklov: K-media production, 2015, 21.10.2015 [cit. 2016-03-11]. Dostupné z: http://www.cesky-prumysl.cz/databaze-albertinaprivadi-nove-klienty-setri-finance-2/ 12. FinInvest.cz [online]. Plzeň: ProSEO, 2014, 13.12.2014 [cit. 2016-03-11]. Dostupné z: http://www.fininvest.cz/aktuality/firemni-databaze-albertinadulezity-nastroj-k-rozhodovani-v-obdobi-po-krizi.html 13. Investnet.cz [online]. Plzeň: ProSEO, 2014, 13.12.2014 [cit. 2016-03-11]. Dostupné z: http://www.investnet.cz/aktuality/7-hlavnich-duvodu-proc-vsaditna-firemni-databaze-albertina.html 14. Kia [online]. Nové Město na Moravě, 2015 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://autojanicek.kia.com/ 15. Kurzycz [online]. Praha, 2016 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://rejstrikfirem.kurzy.cz/26026627/auto-f-rozkos-sro/ 16. NápadyNaPodnikání [online]. Praha, 2015, 24.06.2015 [cit. 2016-03-11]. Dostupné z: http://www.napadynapodnikani.cz/databaze-albertina-ve-2praktickych-prikladech/
38
7 Seznam příloh Ukázky informací, které databáze obsahuje pro firmu Auto - F - Rozkoš Výpis s databáze Albertina pro firmu Auto Janíček Výpis z databáze Albertina pro firmu Auto - F - Rozkoš Rozvaha za roky 2013 a 2014 pro firmu Auto Janíček Výkaz zisků a ztrát za roky 2013 a 2014 pro firmu Auto Janíček Účetní závěrka za roky 2013 a 2014 pro firmu Auto - F - Rozkoš
39
40
