Využití e-learningu ve firemním prostředí

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra informatiky a kvantitativních metod

Využití e-learningu ve firemním prostředí Bakalářská práce

Autor:

Michal Pirkl, DiS. Informační technologie

Vedoucí práce:

Písek

Ing. Lukáš Herout

Leden, 2014

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

………………………………... V Písku, dne 28. 1. 2014

Michal Pirkl, DiS.

Poděkování „Děkuji panu Ing. Lukáši Heroutovi za poskytnutí cenných rad a vedení mé práce. Dále bych rád poděkoval zaměstnancům ČSSZ, zejména specialistům z IT oddělení za poskytnutí potřebných informací a svého času. Na závěr bych také rád poděkoval své rodině za cenné rady a podporu při psaní této práce.“

Anotace Bakalářská práce se zabývá vyuţitím e-learningu ve firemním prostředí. Je rozdělena na část teoretickou, která se zabývá problematikou samotného vzdělávání, komputerizace společnosti a popisuje moderní trendy ve vzdělávání. Druhá polovina teoretické části popisuje problematiku e-learningu. Praktická část je zaměřena na konkrétní podnik, ve kterém bylo zkoumáno vlastní e-learningové řešení. Obsahem práce je rovněţ dotazníkové šetření, které bylo navrţeno pro odhalení nedostatků z pohledu zaměstnanců. Závěrem práce byl tento průzkum vyhodnocen a byla navrţena opatření, která by měla vést k zefektivnění výuky v podniku. Klíčová slova: e-learning, vzdělávání dospělých, státní správa, podnikové vzdělávání

Annotation This bachelor thesis deals with the use of e-learning in the corporate environment. It is divided into a theoretical part, which deals with the issue of the training, computerization of society and describes the modern trends in education. The second half of the theoretical part describes the issue of e-learning. The practical part is focused on a specific company, which has tested its own e-learning solution. Part of the thesis is also a survey that was designed to reveal shortcomings from the perspective of employees. Finally, the survey was evaluated and outlined measures which should lead to more effective teaching in the company. Key words: e-learning, adult education, administration of state, business education

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 7 Zvolené metody zpracování ..................................................................................................... 8 1

2

Moderní trendy ve vzdělávání........................................................................................ 10 1.1

Historie vzdělávání .................................................................................................... 10

1.2

Definice učení a vzdělávání ....................................................................................... 11

1.3

Vzdělávání dospělých ................................................................................................ 12

1.4

Komputerizace společnosti ........................................................................................ 14

1.5

Počítačová gramotnost ............................................................................................... 15

1.6

Moderní trendy v elektronickém vzdělávání ............................................................. 16

1.6.1

Sociální sítě ........................................................................................................ 16

1.6.2

Podcasting........................................................................................................... 19

1.6.3

Connected learning ............................................................................................. 20

E-learning......................................................................................................................... 23 2.1

Historie e-learningu ................................................................................................... 23

2.2

Současné rozdělení..................................................................................................... 25

2.3

Definice e-learningu................................................................................................... 26

2.4

Formy e-learningu...................................................................................................... 27

2.4.1

Off-line ............................................................................................................... 27

2.4.2

On-line ................................................................................................................ 28

2.4.3

Blended learning ................................................................................................. 28

2.4.4

M-learning .......................................................................................................... 30

2.5

2.5.1

Výhody ............................................................................................................... 31

2.5.2

Nevýhody ........................................................................................................... 32

2.6 3

Výhody a nevýhody e-learningu ................................................................................ 31

Role v e-learningu ...................................................................................................... 33

Analýza e-learningového řešení vybrané společnosti................................................... 37 3.1

Představení společnosti .............................................................................................. 37

3.1.1

Organizační struktura ......................................................................................... 38

3.1.2

Vzdělávání zaměstnanců .................................................................................... 39

3.2

Identifikace e-learningu v ČSSZ................................................................................ 40

5

3.3

4

3.3.1

Technické zajištění projektu ............................................................................... 44

3.3.2

Organizační a personální zajištění projektu........................................................ 44

Dotazníkové šetření ......................................................................................................... 47 4.1

5

Projekt e - DV v ČSSZ .............................................................................................. 42

Dotazníkové šetření v rámci e-learningu ................................................................... 48

Vyhodnocení a návrh opatření ....................................................................................... 54

Závěr ........................................................................................................................................ 57 Seznam použité literatury ...................................................................................................... 59 Seznam obrázků...................................................................................................................... 63 Seznam tabulek ....................................................................................................................... 63 Seznam grafů .......................................................................................................................... 63

6

Úvod Vzdělávání je důleţitým a mocným nástrojem pro samotný vývoj člověka, neboť svět je stále sloţitější a vzdělání je jediným klíčem pro jeho snadnější pochopení. Jako kaţdá jiná činnost je vzdělávání vedeno snahou člověka uspokojit své vlastní potřeby. Moderní svět se snaţí o usnadnění cesty, vedoucí k uspokojení těchto potřeb. Moderní doba zaznamenala ve spojení s informačními technologiemi řadu inovací a změn, které mají za úkol usnadnit či zpříjemnit proces jakékoliv činnosti. Příkladem můţe být usnadnění procesu vzdělávání ve firemním prostředí, které je nezbytné pro zvýšení efektivity podniku. V konkurenci podniků uspěje totiţ takový, který získá i výhodu vzdělaných a neustále se zdokonalujících zaměstnanců, podnikové vzdělávání lze povaţovat v dnešní době za nutnost. Současné trendy ve vzdělávání zaměstnanců se přibliţují k podobě elektronického vzdělávání s vyuţitím moderních prvků, jako jsou různá multimédia, technologie či sociální sítě, ke kterým mají zejména mladí lidé kladný vztah. Tato práce je rozdělena na teoretickou část zaměřenou na problematiku vzdělávání obecně, na vzdělávání dospělých a moţnou hrozbu v podobě počítačové negramotnosti následkem komputerizované společnosti. Jsou uvedeny i některé moderní trendy ve vzdělávání, které kladou důraz na efektivnost a zábavnou formu výuky. K závěru teoretické části je popsána problematika e-learningu pro pochopení podstaty praktické části. Praktická část je zaměřena na vyuţívání e-learningu v konkrétním podniku, který klade na vzdělávání svých zaměstnanců velký důraz. Obsahem praktické části je představení společnosti ČSSZ, její způsob vzdělávání vlastních zaměstnanců a analýza samotného elearningového řešení. Závěrem této práce je vyhodnoceno dotazníkového šetření, které bylo určeno zaměstnancům České správy sociálního zabezpečení.

7

Zvolené metody zpracování Bakalářská práce se bude zabývat vyuţitím e-learningu ve firemním prostředí. Práce je rozdělena na teoretickou část, kde bude popsána podle nastudované literatury problematika vzdělávání, která je hlavním kořenem pro samotný vznik následně popisovaného e-learningu. V práci budou také uvedeny příklady moderních světových trendů ve vzdělávání. Jádrem práce je praktická část, která je zaměřena na analýzu a průzkum e-learningového řešení. Potřebné informace k vypracování praktické části budou získány z dostupných internetových a tištěných zdrojů zkoumané společnosti, rozhovorů se zaměstnanci a vypracovaného dotazníku, který bude pouţit pro případné odhalení nedostatků e-learningového řešení. Dotazníkové šetření bude určeno zaměstnancům zkoumané společnosti, konkrétně referentkám a vedoucím jednotlivých oddělení. Poslední část se bude zabývat navrţení změn k zefektivnění podnikového vzdělávání.

8

I. TEORETICKÁ ČÁST

9

1 Moderní trendy ve vzdělávání 1.1 Historie vzdělávání V kontextu českého vzdělávání s evropskými tradicemi dominují dva základní kořeny. Za jeden byl povaţován J.A. Komenský, který propagoval ideu celoţivotního vzdělávání. Cíl vzdělání byl v očích Komenského spatřován v utváření odpovědné osobnosti v duchu poznávání smyslu věcí i ţivota. Učením se dle této myšlenky člověk stává vyspělejším. Na odkaz J. A. Komenského navazuje i T. G. Masaryk. Důraznějším zdrojem byl druhý kořen – osvícenství a racionalismus. Z pohledu osvícenství je vzdělání chápáno jako hlavní faktor pokroku, přeměny světa, zlepšení sociálních poměrů a cesta k osvobození národa. Velký rozvoj vzdělávání proběhl zejména v poslední čtvrtině 19. století. Vznikla síť osvětových institucí, které se shodovaly v hlavní myšlence vzdělávání jako pomoci lidovým vrstvám. Byly zaloţeny knihovny a vydávaly se první publikace.1 Počátkem 60. let narůstá důraz kladený na vzdělání. Začalo se rozvíjet vzdělávání v podnikové sféře. Univerzity přizpůsobily svá pracoviště i pro studium a výzkum vzdělávání dospělých. Dříve se pouţíval pojem osvěta, ale v tomto období byl nahrazen termínem výchova a vzdělávání dospělých. Nástupem normalizace byla veškerá vzdělávací aktivita přidušena, centralizována a ideologizována, čímţ byla postiţena oblast zájmových činností, studia jazyků či zahraničních stáţí. Naopak se vedlo podnikovému vzdělávání, neboť bylo důleţité pro rozvoj ekonomiky. Po boku oficiálních struktur začala od 70. let fungovat vzdělávací aktivita ve spojení s Chartou 77 a s některými křesťanskými skupinami, která byla zaměřena na prohloubení všeobecného vzdělání. Tyto aktivity probíhaly v podobě bytových seminářů a samizdatových tisků.2 V sedmdesátých letech 20. století v rámci celosvětové recese v důsledku několikanásobného zvýšení cen ropy a ropných produktů dochází k zaměření pozornosti nejen na fyzický kapitál – zkvalitňování a rozvoj techniky, technologií, ale i na rozvoj lidského kapitálu. „Lidský kapitál můžeme charakterizovat jako souhrn vrozených a získaných schopností, vědomostí,

1

VYMAZAL, Jiří. České vzdělávání dospělých ve světle tradice a při pohledu do budoucnosti. In: BENEŠ, M. Idea vzdělávání v současné dospělosti. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2002. s. 95. ISBN 80-86432-40-8. 2 VYMAZAL, Jiří. České vzdělávání dospělých ve světle tradice a při pohledu do budoucnosti. In: BENEŠ, M. Idea vzdělávání v současné dospělosti. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2002. s. 96. ISBN 80-86432-40-8.

10

dovedností, zkušeností, návyků, motivace a energie, jimiž lidé disponují a které v průběhu určitého období mohou být využívány k výrobě produktů“3

1.2 Definice učení a vzdělávání Pojmem učení lze rozumět jakékoliv osvojování nových poznatků, které je součástí procesu vzdělávání. Vzdělávání lze označit jako proces organizovaného učení, tedy záměrného osvojování nového, obvykle spojeného s tematickými cíli a formálními pravidly. Výsledkem procesu vzdělávání je vzdělání, které lze označit jako systém nabytých vědomostí člověka, jenţ rozvíjí jeho poznávací a praktické činnosti.4 Učením i vzděláváním si lze rozšířit lidské zdroje, neboli zvýšit potenciál člověka. Lidské zdroje nejsou lidé, ale potenciál, který lidé mají a mohou jej vyuţívat k vykonávání práce a rovněţ lze konstatovat, ţe lidé jsou nejen nositeli, ale zároveň i správci vlastních zdrojů. Z toho vyplývá, ţe za určitých podmínek lze nabízet a poskytovat tyto zdroje svému okolí, například firmám. Lidské zdroje lze rozčlenit na osobní postoje, vlastnosti a schopnosti. Postoje jsou osvojovány v průběhu ţivota většinou nepřímým procesem. Postoje a jejich změny jsou v normálních podmínkách reversibilní, vratné, tedy oboustranně měnitelné. Obrázek 1: Typy lidských zdrojů psychické

motivy

VLASTNOSTI

POSTOJE

fyzické

názory

LIDSKÉ ZDROJE

SCHOPNOSTI dovednosti

znalosti

Zdroj: (Plamínek, 2010, s.19), vlastní úprava

3

KUCHAŘÍKOVÁ, Alţběta a Josef VODÁK. Efektivní vzdělávání zaměstnanců. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2007. s. 24. ISBN 978-80-247-1904-7. 4 PLAMÍNEK, Jiří. Vzdělávání dospělých. 1. vyd. Praha: Grada publishing, a.s, 2010. s. 18. ISBN 978-80-2473235-0.

11

Postoje ke vzdělání nejsou jednoznačně geneticky podmíněné, jsou osvojovány v průběhu ţivota většinou nevědomým procesem. Zahrnují dvě odlišné podskupiny – názory a motivy. Názory jsou subjektivním odrazem toho, co si lidé myslí, mohou být nebo bývají zaloţeny na pouhé víře bez důkazů a tímto se mohou dostávat do rozporu s objektivními fakty. Motivy jsou rovněţ subjektivním odrazem toho, co si lidé přejí, i kdyţ se jejich přání mohou dostat do rozporu s objektivními potřebami lidí, například působením manipulace.5 Vlastnosti jsou lidem přirozeně vlastní. Dědí se, a buď se nemění po celý ţivot, nebo se mění spontánně. Jejich podstatou je tedy prostá existence, se kterou je moţno do značné míry disponovat. Vlastnosti představují hluboce zakořeněné sloţky naší osobnosti, lze je rozlišit na dvě podskupiny - fyzické a psychické. Vlastnosti, zejména fyzické jsou celkem dobře měřitelné a jsou relativně velmi stálé.6 Schopnosti podobně jako postoje nejsou zděděné, jsou osvojené, lze ovšem dědit vlohy k určitým schopnostem. Pojem schopnost pro účely vzdělávání je pouţíván jako společný termín pro schopnosti teoretické – znalosti a schopnosti praktické – dovednosti, které lze získat nabytím teoretických znalostí a praktických dovedností. Znalosti mohou být získány během studia, které lze později transformovat do praktických dovedností. Dovednosti jsou v jistém smyslu pokračováním znalostí s vyuţitím do praxe.7 Za zásadní proces, který usnadňuje adaptaci na měnící se ţivotní podmínky, lze povaţovat učení, při kterém si jedinec osvojuje zejména komunikační a vztahové návyky, a to převáţně spontánním, nevědomým učením a dále znalosti a dovednosti, které jsou získávány učením vědomím z aktivního přístupu jedince.

1.3 Vzdělávání dospělých Obecně lze termín vzdělávání dospělých vnímat zejména v souvislosti s přibliţováním vzdělávacích aktivit co nejblíţe k praxi. Stáţe, exkurze a konkrétní práce mohou být vţdy vítanými aktivitami, stejně jako reflektování praktických poznatků a zkušeností účastníků. Mohou obohatit jak ostatní posluchače, tak i samotného učitele. U dospělých lidí by neměl lektor podcenit význam jejich průběţného pozitivního hodnocení, podobně jako u ţáků. Je 5

PLAMÍNEK, Jiří. Vzdělávání dospělých. 1. vyd. Praha: Grada publishing, a.s., 2010. s. 20. ISBN 978-80-2473235-0. 6 PLAMÍNEK, Jiří. Vzdělávání dospělých. 1. vyd. Praha: Grada publishing, a.s., 2010. s. 19. ISBN 978-80-2473235-0. 7 PLAMÍNEK, Jiří. Vedení lidí, týmů a firem – Praktický atlas managementu. 4. vyd. Praha: Grada publishing, a.s., 2011. s. 60. ISBN 978-80-247-3664-8.

12

dobré přistupovat k dospělým jako k rovnocenným partnerům. Mladí studenti jsou učitelem formovanými „nepopsanými listy“, kdeţto dospělí studenti jsou osobnostmi plnými zkušeností, které nelze opomíjet.8 Beneš ve své knize definuje vzdělávání dospělých jako „proces, ve kterém se dospělý člověk aktivně, systematicky a kontinuálně učí za účelem změny znalostí, názorů, hodnot, schopností a dovedností.“9 Vzdělávání dospělých lidí je podle Beneše součást celoţivotního vzdělávání, vyjadřující proces zvyšování stupně vzdělání, který můţe probíhat ve formálním systému i mimo něj a pojem vzdělávání dospělých v sobě zahrnuje učení systematické, cílevědomé a plánované. Proces vzdělávání lze zaměřit na dva základní cíle: rozvoj osobnosti (rovina individuální), participace občanů na vyváţeném sociálním, kulturním a ekonomickém rozvoji (rovina společenská).10 Vzdělávání dospělých lze rozdělit na další profesní vzdělávání, občanské a zájmové (sociokulturní). V rámci vzdělávacího systému plní další vzdělávání tyto funkce: humanizační (obecná humanizace jedince), integrační (socializace jedince a jeho začlenění do sociálních celků), kvalifikační (umoţňuje uplatnění na trhu práce – kariérový růst).11 V rámci vzdělávacího procesu nelze opominout význam motivačních faktorů vzdělávání. Vzdělávání zaměstnanců je důleţitým předpokladem zvyšování výkonnosti jednotlivců, týmů a celého podniku. Mezi motivační faktory vzdělávání lze uvést: zlepšení postavení v týmu, ve skupině, udrţení pracovního místa (funkce),

8

INFOGRAM. Specifika vzdělávání dospělých [online]. [2013-12-10]. Dostupné z: . 9 BENEŠ, Milan. Andragogika - teoretické základy. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003. s. 15. ISBN 8086432-23-8. 10 BENEŠ, Milan. Andragogika. 1. vyd. Praha: Grada publishing a.s., 2008. s. 75. ISBN 978-80-247-2580-2. 11 PRŮCHA, Jan a Jaroslav VETEŠKA. Andragogický slovník. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2012. s. 107. ISBN 978-80-247-3960-1.

13

pracovní postup, získání pracovního místa, získání kvalifikace (titulu), zvýšení pracovní výkonnosti a kvality práce, vyšší platové ohodnocení.12

1.4 Komputerizace společnosti Počátkem 90. let docházelo k rozvoji technologií, které později měly dopad na lidskou populaci. Důsledkem tohoto rozvoje dochází k zásadní změně společnosti a začíná se hovořit o novém pojmu – komputerizace společnosti. Pod pojmem komputerizace společnosti si lze představit proces, při kterém jsou lidé nuceni vlivem technologického vývoje vyuţívat výpočetní techniku v rámci své profese. Podle Saka se jedná o „vybavování populace a společnosti informačními technologiemi, osvojování si počítačové gramotnosti, převádění veřejnoprávních agend do počítačových databází, jejich zpřístupňování prostřednictvím internetu a využívání nových informačních a komunikačních technologií ve všech oblastech života společnosti, které přinese jednak efektivnější a rychlejší zabezpečení tradičních funkcí a aktivit a jednak aktivity nové, které jsou možné teprve s novou technikou“13 Vývoj komputerizace byl závislý na vybavenosti informačními prostředky. Z počátku nebyl počítač dostupný zcela všem, vlastnili ho především lidé s vyššími příjmy. Do styku s počítačem se mohl dostat i zaměstnanec firmy, která jiţ byla počítači vybavená. Postupem času, vlivem neustále sniţujících se cen výpočetní techniky a jejího rozšíření na trhu, lze současný stav počítačové vybavenosti české populace povaţovat za nasycený. Toto dokazuje i statistický údaj o četnosti jednotlivců vyuţívajících osobních počítačů v dané věkové skupině za posledních sedm let.14

12

KUCHAŘÍKOVÁ, Alţběta a Josef VODÁK. Efektivní vzdělávání zaměstnanců. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2007. s. 88. ISBN 978-80-247-1904-7. 13 SAK, Petr a kol. Člověk a vzdělávání v informační společnosti: Vzdělávání a život v komputerizovaném světě. 1. vyd. Praha: Portál, 2007. s. 37. ISBN 978-80-7367-230-0. 14 ČSÚ. Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci [online]. [cit. 2013-12-17]. Dostupné z: .

14

Graf 1: Uţivatelé osobního počítače (2006-2010) 75+

Věková skupina

65-74 55-64 2010

45-54

2008

35-44

2006

25-34 16-24 0

20

40

60

80

100

%

Zdroj: (http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/domacnosti_a_jednotlivci), vlastní úprava

Z grafu lze pozorovat velký nárůst počtu uţivatelů osobních počítačů v posledních letech, největší skok byl však zaznamenán u věkové skupiny (25-34 let), kde je celkový nárůst uţivatelů 22%. S komputerizací nesouvisí pouze nárůst pouţívání osobních počítačů, ale i jiných informačních technologií (chytré telefony, tablety, SMART TV) či nárůst počtu uţivatelů vyuţívajících internet.

1.5 Počítačová gramotnost Vybavenost populace technologiemi přináší i svá úskalí. Ne kaţdý uţivatel aktivně vyhledává informační technologie. Moderní doba si však ţádá schopnost vyuţívat tyto technologie i u té skupiny lidí, která přišla do styku s počítačem například v zaměstnání, v rámci zavádění ICT15 technologií. U těchto lidí se v rámci komputerizace hovoří o takzvané počítačové gramotnosti. Počítačovou gramotnost lze obecně chápat jako schopnost ovládání a vyuţívání osobního počítače. Sak vymezuje počítačovou gramotnost jako „kompetence, které umožní jedinci využívat nové technologie pro svůj profesní a osobní rozvoj v té míře, kdy se necítí

15

ICT je zkratka pro “Information and Communication Technologies“, respektive informační a komunikační technologie. ICT zahrnují veškeré informační technologie pouţívané pro komunikaci a práci s informacemi.

15

komputerově handicapován, nestojí za digitální přehradou a jeho osobní i profesní rozvoj prostřednictvím počítače je otázkou pouze jeho volby.“16 Počítačová gramotnost je podporována v mnoha zemích specializovanými organizacemi, jednou z nich je ECDL (European Computer Driving Licence), coţ v překladu znamená evropský řidičský průkaz na počítač. ECDL je neziskovou mezinárodní organizací, která provozuje testování počítačové gramotnosti populace téměř po celém světě. Program vznikl v západní Evropě jako reakce na problémy spojené s prudkým rozvojem ICT technologií. Nejprve bylo nutno stanovit, co to vlastně počítačová gramotnost je, a také určit objektivní minimum znalostí a dovedností, které člověk potřebuje, aby mohl výpočetní techniku a její programové vybavení úspěšně a efektivně vyuţívat především na trhu práce. ECDL je v mimoevropských zemích označován jako ICDL (International Computer Driving Licence).17 Přinos ECDL lze spatřovat v mezinárodně uznávané, standardizované, objektivní a nezávislé metodě pro ověření uţivatelských počítačových znalostí prostřednictvím teoretických i praktických testů. Úspěšní absolventi kurzu obdrţí osvědčení nebo certifikát podle obtíţnosti absolvovaného kurzu.

1.6 Moderní trendy v elektronickém vzdělávání S vývojem nových technologií přicházejí i nové moţnosti v oblasti vzdělávání. Vlivem neustále měnících se potřeb společnosti vznikají moderní trendy, mezi kterými lze uvést: sociální sítě, podcasting, connected learning.

1.6.1 Sociální sítě Sociální sítě mohou být povaţovány za vhodného adepta pro efektivní a zábavnou formu vzdělávání. Účelem těchto sítí je vytvoření komunity lidí se společnými zájmy. Lidé se takto mohou navzájem propojit, komunikovat spolu a sdílet mezi sebou i s ostatními jakékoliv informace. 16

SAK, Petr a kol. Člověk a vzdělávání v informační společnosti: Vzdělávání a život v komputerizovaném světě. 1. vyd. Praha: Portál, 2007. s. 46. ISBN 978-80-7367-230-0. 17 Koncept počítačové gramotnosti ECDL [online]. 2013 [cit. 2013-12-23]. Dostupné z: .

16

Za nejrozšířenější sociální síť současné doby lze povaţovat Facebook, který je oblíben zejména u mladých lidí. Facebook je systém slouţící ke komunikaci mezi uţivateli. Umoţňuje sdílet jakékoliv informace, fotografie, videa či navazovat nové mezilidské vztahy. Facebook byl zaloţen v roce 2004 americkým studentem, Markem Zuckerbergem a byl původně určen jen pro studenty Harvardské univerzity.18 Pokud se hovoří o Facebooku jako o nástroji, který má usnadnit vzdělávání, lze jeho výhody spatřovat především v jeho jednoduchosti a přehlednosti na ovládání. Mezi přínosy Facebooku ve vzdělávání lze potom uvést například: lepší informovanost, pocit vzájemného kontaktu s lektorem i kolegy, jednoduchá distribuce materiálů, moţnost vzájemného sdílení.19

Na UKF20 proběhl výzkum na téma vzdělávání prostřednictvím Facebooku, v jehoţ čele stál jeden z lektorů univerzity. V rámci průzkumu byla vytvořena uzamčená skupina, do které byli přidáni studenti. V této skupině mohl kaţdý účastník (student i pedagog) přidávat relevantní informace k danému předmětu výuky. Informace byly přidávány pomocí zpráv, obrázků, videozáznamů nebo komentářů. Prostřednictvím chatu si studenti vyměňovali získané informace a do skupiny je přidávali tak, aby ani jedna informace nebyla duplicitní. Tento výzkum univerzita povaţovala za velmi uţitečný a vykázal velmi dobré výsledky. Od akademického roku 2012/2013 byla podpora Facebooku ve vyučování zařazena do šesti vyučovacích předmětů. V následujících grafech je znázorněno dotazníkové šetření o vyuţitelnosti Facebooku ve vzdělávání.21

18

Co je to Facebook? [online]. [cit. 2014-25-1]. Dostupné z: . FIALA, Bohumír. Využití skupiny na sociální síti Facebook pro podporu účastníků kurzů vzdělávání dospělých [online]. 2012 [cit. 2014-1-24]. Dostupné z: . 20 UKF – Univerzita Konštantína Filozofa 21 ŠEBO, Miroslav. Súčasné trendy vo vdelávání. In: Trendy ve vzdělávání 2013: informační technologie a technické vzděláván [online]. Olomouc: Katedra technické a informační výchovy pedagogické fakulty UP v Olomouci, 2013, s. 337 [cit. 2013-12-24]. Dostupné z: . 19

17

Graf 2: Výzkum podpory Facebooku ve vzdělávání Vyhovovala Vám podpora vyučování prostřednictvím Facebooku? 19%

3% 0%

16%

Využili byste Facebook pro podporu vyučování i v jiných předmětech? 6%

Určitě ANO Spíše ANO

Určitě ANO

32%

31%

ANO i NE

62%

0%

Spíše ANO ANO i NE

31%

Spíše NE

Spíše NE

Určitě NE

Určitě NE

Na co jste využívali Facebook ve vzdělávání? Komunikace s pedagogem

24

Komunikace se spolužáky

32

Odevzdávání domácích úloh

28

Zhromažďování podkladů ke studiu - studentem

22

Zhromažďování podkladů ke studiu - pedagogem

9

Zhromažďování podkladů ke zkouškám

17

Vytváření podkladů ke státním zkouškám

16

Jiné

0 0

5

10

15

20

25

30

35

Zdroj: (http://www.kteiv.upol.cz/tvv_web/tvv13/tvv_2013_proceedings.pdf), vlastní úprava

Z výše uvedených čísel je patrné, ţe největší oblibu si studenti při asistenci sociální sítě Facebook našli ve vzájemné komunikaci mezi sebou a pedagogem. Největším přínosem se ukázalo odevzdávání domácích úloh a shromaţďování podkladů ke zkouškám. Celkově lze říci, ţe zavedení této sociální sítě můţe být povaţováno za úspěšné díky své jednoduchosti a oblibě mezi mladými lidmi. Sociální sítě mohou do jisté míry naopak i uškodit. V těchto sítích se prolínají osobní a pracovní sféry ţivota. Nejvíce můţe být na sociální síti ohroţeno soukromí uţivatelů. Profil si lze hlídat a nedávat na něj informace a fotografie, které by mohli způsobit osobní poškození,

18

osobní soukromí lze dokonce i ošetřit příslušnými filtry. I při takto hlídaném soukromí na svém osobním profilu můţe zveřejnit fotky či nevyţádané informace někdo jiný.22

1.6.2 Podcasting Pod pojmem podcasting si lze představit způsob šíření informací v podobě audio či video souborů, který vyuţívá technologii RSS23 (Really Simple Syndication). Pomocí kanálu RSS se lze přihlásit k automatickému odběru podcastů, které se stáhnou do zařízení, pomocí kterého si lze podcasty spustit. Nejčastěji bývá podcasting vyuţíván pro šíření mluveného slova, zejména internetovými rádii.24 Podcasting lze povaţovat za mocný nástroj, který můţe být pouţíván pro zábavnou a efektivní výuku jak ve školním, tak firemním prostředí. Podcasting pracuje s těmito médii: text (doc, rtf, odt, txt, pdf), audio (mp3, wav, wma, ogg), video (mov, mpeg, flv). Pro vytvoření podcastingu je nutné nejprve vytvořit jeden z výše uvedených souborů. Vytvořený soubor se přidá do RSS kanálu a následně se uţivatel přihlásí k odběru tohoto kanálu. Podcast se stáhne ať uţ do počítače či mobilu uţivatele automaticky. Z pohledu Macháta podcasting přináší tyto výhody: Komunikace Podcasting umoţňuje snadný a rychlý způsob komunikace mezi studenty. Učitelé mohou distribuovat informace prostřednictvím multimédií všem studentům. Zpětná vazba studentů je řešena prostřednictvím integrovaných komunikačních nástrojů, zejména komentářů. Asynchronní učení Podcasty lze pouţít jako asynchronní formu interakce s učebními materiály, kdy studenti mohou studovat dle svých potřeb kdykoliv a kdekoliv.

22

HALBRŠTÁT, Jiří. Národní pojištění – informační technologie. 2013, č.1, s. 35. ISSN 0323-2395. RSS je formát určený ke sledování novinek na webových stránkách. Technologie RSS umoţňuje odběr novinek z webu, který disponuje RSS zdrojem, takovýto zdroj se většinou vyskytuje na stránkách, kde se obsah aktualizuje častěji (zpravodajské servery, blogy, podcasting). 24 Podcasting [online]. [cit. 2014-1-23]. Dostupné z: . 23

19

Sdílení projektů Učitelé i studenti se mohou se svými projekty podělit s kýmkoliv a kdekoliv. Projektem lze nazvat například soubor nahraných a publikovaných zvukových stop, kde jedna zvuková stopa obsahuje přednášku na určité téma. Sdílení těchto projektů můţe být inspirativní zejména pro školy, které podcasting nevyuţívají. Integrace RSS na webové stránky Podcasty lze integrovat do webových stránek. Obsah lze automaticky aktualizovat tak, aby byl na stránkách reflektován nejnovější vývoj situace ve třídě. Učitelé mohou sdílet informace z různých zdrojů.25

1.6.3 Connected learning Proces vzdělávání je velmi zajímavé téma, díky kterému si lze představit a hlavně zlepšit různé postupy znalostního sebezdokonalování. Pro studenty můţe být velmi zajímavé sledovat novinky a aktuální trendy ve světě vzdělávání. Někteří lidé ve světě sociálních sítí by si mohli poloţit otázku, zdali budou tyto sítě podporou i ve vzdělávání. Tato zajímavá myšlenka se oficiálně promítla v roce 2012 na březnové konferenci DIGITAL MEDIA and LEARNING 2012 v americké Kalifornii. Byl představen nový vzdělávací model pod názvem „connected learning“ neboli propojené učení.26 Skupina výzkumníků z Connected Learning Research Network27, jejichţ zaměření na inovace v oboru vzdělávání, vyuţití digitálních technologií a tedy i sociálních sítí, vidí propojené učení jako model, který v budoucnu přispěje k překlenutí rostoucího nesouladu mezi vzděláváním formálním a neformálním.28 Díky této iniciativě by za vzdělávací proces neměly být zodpovědné jen školy, ale velká síť institucí. Ve zprostředkovávání vzájemného propojení všech okruhů zde hrají velkou roli moderní technologie.

25

MACHÁT, Zbyněk. Podcasting ve vzdělávání [online]. 2011 [cit. 2014-1-23]. Dostupné z: . 26 GERSTEIN, Jackie. Connected Learning: A New Research-Driven Initiative [online]. 3.2.2012 [cit. 2013-1224]. Dostupné z < http://usergeneratededucation.wordpress.com/2012/03/02/connect-learning-a-new-researchdriven-initiative/>. 27 Connected Learning Research Network je speciálně zaloţená skupina lidí pro výzkum propojeného učení, která je financována organizací MacArthur Foundation. 28 JACKSON, Sarah. Research Introduce a New Model of “Connected Learning“ [online]. 1.3.2012 [cit. 201312-25]. Dostupné z < http://spotlight.macfound.org/blog/entry/researchers-introduce-a-new-model-of-connectedlearning/>.

20

Jak uvádí SCIO, model propojeného učení odráţí zásadní změny, které probíhají ve vzdělávání na prahu 21. století: Posun od vzdělávání k učení: vzdělávají instituce, zatímco učení vychází ze zájmu osob. Učení je mobilní a kdykoliv a kdekoliv dostupné, posun od přijímání informací k aktivní účasti ve vytváření procesu učení se. Učení se soustředí na zájmy studentů, studenti informace vyuţívají i tvoří nové obsahy, posun od institucí k sítím. Učení probíhá napříč institucemi s vyuţitím všech moţností síťových propojení.29

Obrázek 2: Connected learning

CONNECTED LEARNING

INTERESTS

ACADEMICS

PURE CULTURE

Zdroj: (http://www.connectedlearning.tv), vlastní úprava

Vymezení termínu propojeného učení je definováno: Rozvojem učení a jeho kontextu s vlastním zájmem, podporou spolupráce přes sociální sítě, stavebními principy (tvorba, zkušenosti, dostupnost sítí v rámci sdílení), základními hodnotami (rovný přístup k učení, sociální propojení).30 Tvůrci tohoto modelu zdůrazňují, ţe účelem není zavrţení klasického vzdělávání, ale jeho obohacení a přenesení do jiného kontextu. Hlavní přínos propojeného učení lze spatřovat v

29

SMETÁNKOVÁ, Irena. Propojené učení („connected learning“) [online]. 2012 [cit. 2013-12-25]. Dostupné z < http://scio.cz/o-vzdelavani/trendy-ve-vzdelavani/propojene-uceni.asp>. 30 What is connected learning [online]. [cit. 2013-12-26]. Dostupné z: .

21

jeho zaměření na studenta, které vychází z jeho aktivit a potřeb. Zaměřuje se na rozšíření moţností přístupu k učení a nestaví do protikladu školního a neškolního vzdělávání.31

31

SMETÁNKOVÁ, Irena. Propojené učení („connected learning“) [online]. 2012 [cit. 2013-12-25]. Dostupné z < http://scio.cz/o-vzdelavani/trendy-ve-vzdelavani/propojene-uceni.asp>.

22

2 E-learning 2.1 Historie e-learningu Pojem e-learning je chápán jako čistě současný koncept, jeho počátky však spadají aţ do šedesátých let minulého století. Tato doba zaznamenala snahu lidí vyuţít co nejlépe technologie ve vyučování a učení. Vznikaly různé nápady či přístupy, které ve srovnání s dnešní dobou mohly počítat pouze s omezenými moţnostmi technologií, ale mohou být zajímavé z hlediska svých pedagogických aspektů, které nezastarávají tak rychle jako technologie samotné.32 TBL Za nejzajímavější přístup k výuce lze povaţovat vzdělávání prostřednictvím elektronických médií, které zahrnuje internet, intranet, extranet, audio-videokonference, CD-ROM, satelitní vysílání, diskusní fóra a webcasting33. Tento přístup výuky je označován jako (technologybased learning-TBL) a je chápán jako dodávka obsahu vzdělávání prostřednictvím jakýchkoliv elektronických médií. TBL podstatně měnila způsob a průběh učení a to díky okamţité dostupnosti výukových materiálů. Jedna z výhod byla spatřována v nákladovosti výukových kurzů, kde náklady nebyly závislé na počtu zúčastněných studentů. Výukové materiály se mohly v okamţiku jakékoliv úpravy ihned aktualizovat a přizpůsobit potřebám studenta.34 Klíčovým rysem TBL si lze tedy představit kontext způsobu výuky a výsledků jednotlivých studentů. Zajímavostí je, ţe Amerika chápe TBL jako nástroj vyuţívající síťové technologie k vytváření, distribuci, výběru, administraci a neustálé aktualizaci vzdělávacích materiálů. Evropský přístup k TBL je poněkud odlišný, je stavěn na technologiích, přístrojích, tedy nositelích dat.35 Způsob předávání dat skrze síť byl potom označován jako on-line learning nebo web-based learning.

32

ZOUNEK, Jiří. E-learning – jedna z podob učení v moderní společnosti. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009. s. 24. ISBN 978-80-210-5123-2. 33 Webcasting je technologie doručování informačního obsahu, který je zkomponován z obrazové a zvukové sloţky, a který je předáván za vyuţití přenosové technologie nazývané streaming umoţňující sledování nejrůznějších událostí v online podobě. 34 PEJSAR, Zdeněk. Elektronické vzdělávání. 1. vyd. Ústí nad Labem: UJEP, 2007. s. 18. ISBN 978-80-7044968-4. 35 PEJSAR, Zdeněk. Elektronické vzdělávání. 1. vyd. Ústí nad Labem: UJEP, 2007. s. 19. ISBN 978-80-7044968-4.

23

WBL Devadesátá léta byla dobou obrovského rozvoje internetu a jeho sluţeb, ve vzdělávání se odráţí další přístup nazvaný učení podporované webovými stránkami (web-based learningWBL), kdy studenti pouţívají internet k získávání vědomostí, zpětné vazby od lektora, nebo naopak zpracovávají úkoly na webových stránkách, které mohou být součástí rozsáhlejších výukových prostředí či programů. Webové stránky mohou pro účely vzdělávání sehrát tyto zásadní role: nositel výukového obsahu (publikace textu, animací, fotek, videa a audia), nástroj komunikace a spolupráce (podpora kooperativní formy výuky), zdroj informací, kreativní nástroj (prostředí vhodné pro prezentaci svých výsledků).36 IBL Badatelsky orientované učení (inquiry-based learning-IBL) popisuje přístupy k učení, které jsou zaloţeny na zkoumání otázek, scénářů nebo problémů – často pomocí zprostředkovatele. Badatelé vyhledávají a identifikují otázky k danému výzkumu, tím si rozvíjejí své znalosti a dovednosti při řešení úkolů. IBL zahrnuje i metodu výuky zaloţenou na principu samostatné práce studentů na řešení zadaných úkolů „problémů“, jeţ nese název (problem-based learning-PBL). Příkladem lze uvést situaci, kdy jsou studenti rozděleni do malých skupin a jsou vedeny tutorem, jehoţ úkolem není vedení výuky klasickou formou, kde učitel je ústředním zprostředkovatelem informací, ale naopak nechává studentům co největší volnost při řešení problémů.37 RBL Dalším inspirativním zástupcem přístupů je učení zaloţené na zdrojích (resource-based learning - RBL), které si klade za cíl podporovat studenta v masovém vzdělávání, a to kombinací speciálních výukových zdrojů či materiálů a interaktivních médií. Lektor jiţ není

36

ZOUNEK, Jiří. E-learning – jedna z podob učení v moderní společnosti. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009. s. 28. ISBN 978-80-210-5123-2. 37 STEPHENSON, Neil. Introduction to Inquiry Based Learning. [online]. [cit. 2014-1-8]. Dostupné z: .

24

centrálním bodem výuky, ale spíše průvodcem, zdrojem poznání jsou právě technologie. Pozornost je tedy směřována na studenta a jeho roli při dosahování cílů.38 Výše jsou popsány přístupy spojené s výukou a počítačem. Obecně lze říci, ţe některé z nich, více či méně, jsou z pedagogického hlediska neustále aktuální, a to i přesto, ţe současné ICT mají mnohem širší moţnosti.39

2.2 Současné rozdělení Další uvedená rozdělení technologických forem jsou aktuální, respektive vhodná pro samotnou realizaci e-learningového řešení. Důleţitým aspektem e-learningového projektu je zavádění. Pro správnou volbu výukového systému by si měl podnik zodpovědět základní otázku „Jak prezentovat své výukové zdroje online?“. Pro zodpovězení otázky je nutné zhodnotit potřeby podniku v rámci správy kurzů, sdílení výukových materiálů, komunikace a spolupráce. Tyto aspekty napomohou k vhodnému výběru a realizaci vzdělávacího systému. Vzdělávací systémy na školách a v podnicích se označují zkratkami VLE, CMS, LMS, popřípadě LCMS. Giroux tato označení jednotlivých systémů popisuje jako: Virtual Learning Environments VLE je označení SW systému navrţeného pro podporu lektorů v oblasti řízení vzdělávacích kurzů určených studentům. Systém je vyuţíván univerzitami a vysokými školami pro tvorbu webových kurzů s minimem technických dovedností. Usnadňuje komunikaci, hodnocení a sdílení dokumentů (například učebnic). Lidé mohou sdílet a vytvářet společný zdroj učebních materiálů pomocí blogu, wikipedie, RSS apod. VLE můţe být vhodnou volbou například pro nadšené lektory, kteří chtějí poslat studentům zajímavé video týkající se předmětu výuky. Content Management System CMS je označení pro systém, který se pouţívá pro správu obsahu webových stránek a provozování výukového kurzu. To umoţňuje vytváření a správu online obsahu určenými lidmi. Webové stránky jsou tvořeny podle poţadavků uţivatele. CMS zvládá úpravu a odstranění informačních zdrojů, které jsou uloţeny v databázi. Systém CMS můţe být vhodný

38

ZOUNEK, Jiří. E-learning – jedna z podob učení v moderní společnosti. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009. s. 28. ISBN 978-80-210-5123-2. 39 ZOUNEK, Jiří. E-learning – jedna z podob učení v moderní společnosti. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009. s. 29. ISBN 978-80-210-5123-2.

25

například pro podnik, který se zabývá vydáváním internetových článků a manaţery, kteří si chtějí dohledat, o čem psal daný redaktor ve svém posledním článku. Learning Management System LMS automatizuje správu vzdělávacích programů v rámci organizace, tím je umoţněno doručení, sledování a řízení výukových kurzů. LMS můţe být vhodný pro školy (podniky), které chtějí sledovat průběh výuky svých studentů (zaměstnanců) a automaticky jim zaslat email v případě, ţe nedokončili vzdělávací kurz. Learning Content Management System Tato SW aplikace (sada aplikací) je víceuţivatelské prostředí, kde vývojáři vzdělávacího systému mohou vytvářet, schvalovat, publikovat a spravovat obsah učení. LCMS má zároveň znaky LMS (na správu a řízení) a CMS (vytváření obsahu a individuálních sestav).40

2.3 Definice e-learningu Jak tedy aktuální stav této problematiky, se kterou se lidé setkávají na kaţdém kroku, charakterizovat? Dle některých zdrojů lze zjistit, ţe existuje široká a poměrně nepřehledná řada vymezení. Hlavním důvodem této nepřesnosti můţe být například dynamická proměna v čase, a to zejména díky vývoji moderních technologií, které zpětně nacházejí odraz v chápání e-learningu. Pokud se hovoří o e-learningu, je třeba znát a chápat jeho význam. Zounek ve své knize vymezil tento termín takto: „E-learning zahrnuje jak teorii a výzkum, tak i jakýkoliv reálný vzdělávací proces (s různým stupněm intencionality), v němž jsou v souladu s etickými principy používány informační a komunikační technologie pracující s daty v elektronické podobě. Způsob využívání prostředků ICT a dostupnost učebních materiálů jsou závislé především na vzdělávacích cílech a obsahu, charakteru vzdělávacího prostředí, potřebách a možnostech všech aktérů vzdělávacího procesu“.41 Sak shrnul ve své knize několik definicí e-learningu vyslovených odborníky, jedna z nich hovoří o e-learningu jako o „formě vzdělávání využívající elektronická média a multimediální technologie (bez přímé účasti učitele se synchronní a asynchronní formou komunikace). 40

GIROUX, Alexandra. VLE, CMS, LMS or CLMS? [online]. 2011 [cit. 2013-12-27]. Dostupné z . 41 ZOUNEK, Jiří. E-learning – jedna z podob učení v moderní společnosti. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009. s. 37-38. ISBN 978-80-210-5123-2.

26

Podstatu tvoří multimediální studijní materiály, zpětnovazební činnosti a funkce pro správu elearningu“.42 Při hledání definic ze zahraničních zdrojů se lze setkat spíše se stručnějšími vymezeními. Oxford University Press definuje e-learning jako „učení prostřednictvím elektronických médií, zejména internetu“.43 Vzhledem k tomu, ţe definice by měla být co nejvíce výstiţná a pochopitelná i laické společnosti, přikláním se k poslední výše uvedené definici. Vzdělávání prostřednictvím elektronických prvků má i své formy.

2.4 Formy e-learningu Rozdělení základních forem si lze představit podle obrázku č. 3. Obrázek 3: Formy e-learningu

asynchronní

off-line

On-line e-learning

synchronní

Zdroj: Kopecký (vlastní úprava)

2.4.1 Off-line Vzhledem k aktuální moderní době se tato forma elektronického vzdělávání nepouţívá v takovém měřítku, jako tomu bylo za dob, kdy připojení k internetu bylo téměř nedostupné. Samotná výše uvedená definice e-learningu popírá takovouto podobu jiţ z důvodu nutnosti internetového připojení. U této formy platil předpoklad, ţe počítač není připojený k síti, výukové materiály byly ve fyzické podobě (CD, DVD, FLASH, HDD a jiných přenosných médiích). Vyuţití lze nalézt většinou při domácím samostudiu. Takový výukový program je k dispozici například k zakoupené knize nebo učebnici pro efektivnější učení a testování

42

SAK, Petr a kol. Člověk a vzdělávání v informační společnosti: Vzdělávání a život v komputerizovaném světě. 1. vyd. Praha: Portál, 2007. s. 148. ISBN 978-80-7367-230-0. 43 OXFORD UNIVERSITY PRESS. Definition of e-learning in English [online]. 2013 [cit. 2013-12-27]. Dostupné z: .

27

nabytých znalostí. Často se vyuţívala kombinace off-line e-learningu a klasického samostudia.44

2.4.2 On-line Jedná se o proces vzdělávání, který se neobejde bez počítačové sítě (intranet, internet, mobilní telefonní síť). Distribuce výukových materiálů probíhá prostřednictvím síťových prostředků. Dále je lze rozčlenit na synchronní a asynchronní. On-line (synchronní) Tato forma vyţaduje stálé připojení k počítačové síti, kde komunikace mezi studenty a tutorem probíhá v reálném čase. Existuje několik komunikačních prostředků, které jsou pro tuto formu vyuţívány: video-konference, audio-konference, instant messaging (IM), sdílená plocha či aplikace. On-line (asynchronní) Účastníci této on-line komunikace spolu komunikují v rozdílném čase. Zprávy si předávají prostřednictvím e-mailů, messengerů či diskusních fór, není tedy zcela nutné stálé připojení k internetu. V praxi bývají často obě formy e-learningu v rámci jednoho kurzu propojovány.45

2.4.3 Blended learning Pojem blended learning zahrnuje mnoţství metod, kterými lze efektivně podpořit vzdělávací proces a také umoţňují vzdálenému uţivateli prezentovat vzdělávací obsahy (learning contents) prostřednictvím vhodného software. Tohoto termínu se často pouţívá k popisu vyučovacího procesu, který kombinuje mnoţství aktivit včetně výuky tváří v tvář v rámci

44

KOPECKÝ, Kamil. E-learning (nejen) pro pedagogy. 1. vyd. Olomouc: Hanex, 2006. s. 13. ISBN 80-8578350-9. 45 ZLÁMALOVÁ, Helena. Distanční vzdělávání a eLearning: učební text pro distanční studium. 1. vyd. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2008. s. 130. ISBN 978-80-86723-56-3.

28

jednotlivých tříd (face-to-face classrooms), ţivý e-learning (live e-learning) a individuální vzdělávání vlastní rychlostí (self-paced learning).46

Tabulka 1: Základní modely blended learningu CÍL

DOSAŢENÍ tvorba skupinového vzdělávání plánu, který podporuje individuální samostudium – to je vázané plánem/rozvrhem

MODEL I. (SKILL-DRIVEN LEARNING)

Rozvoj specifických znalostí a dovedností, které jsou pravidelně podporovány a verifikovány učitelem.

práce s edukačním materiálem pod vedením lektora demonstrační procesy poskytnutí emailové podpory studentů/zaměstnanců realizace dlouhodobých projektů synchronní internetové meetingy tvorba skupinových projektů

MODEL II. (ATTITUDELEARNING)

Rozvoj nových postojů/přístupů a chování v každodenním společenském kontaktu.

simulace chování v daných společenských rolích, simulovaná hra stanovení společenských problémů a tvorba vhodných řešení podporované ICT práce s instruktorem

MODEL III. (COMPETENCYDRIVEN LEARNING)

Ovládnutí a přenos znalostí (pracovníci jsou v kontaktu s experty na danou problematiku, učí se z jejich zkušeností).

rozvíjení znalostního depozitáře s podporou LCMS/LMS práce s online komunikačními nástroji (nejsou-li součástí LMS) pracovní workshopy pozorování mentorů/rádců

Zdroj: (Kopecký, 2004), vlastní úprava

46

KOPECKÝ, Kamil. Modely tzv. blended learningu (úvod do problematiky) [online]. 2004 [cit. 2013-12-16]. Dostupné z: .

29

2.4.4 M-learning Pod pojmem M-learning je známo vzdělávání zaloţené na podpoře mobilních aplikací a technologií. Je dobré si uvědomit jeden zásadní fakt, který s m-learningem tak trochu souvisí. Kdyţ se podíváme na to, jakým způsobem se v posledních několika letech změnil přístup a vyuţívání výpočetní techniky, je zřejmé, ţe dochází k zásadním posunům. Dříve počítač představoval digitální centrum domácnosti, ovšem aktuální situace je zcela jiná. Řadu těchto úloh přebírají SMART TV, chytré mobilní telefony, tablety a čtečky e-knih. Počítač v domácnosti se stále více stává pracovním nástrojem neţ centrem zábavy. U mladých lidí je toto prokazatelné především u počítačových her. Při pohledu přibliţně o 10 let do minulosti, kde vládlo vcelku velké dilema herních platforem, lze zjistit, ţe dnešní trend her je jednoznačný. Pro hry je aktuální herní konzole nikoliv počítač.47 Ten je v dnešní moderní době orientován především pro práci či vzdělávání. Pro některé z nás nemusí být vzdělávání na počítači zrovna tak zábavné jako například na novodobých platformách. Většina mladých lidí si jiţ dnes nekoupí pro vzdělávací účely notebook, ale raději zainvestují například do tabletu či chytrého telefonu, jelikoţ jsou tato zařízení nejen moderní, ale i vysoce funkční. M-learning je jedna z podob výukových přístupů, u kterých jsou vyuţívána výše zmíněná přenosná zařízení pro výuku a vzdělávání obecně. Nezáleţí na konkrétní platformě mobilního zařízení, existují různé typy, které mají v této oblasti potenciál, jsou to například: tablet (audio, video, text, internet, aplikace), čtečka elektronických knih (text), chytrý telefon (obdobně jako tablet), přenosné herní konzole či mp3 přehrávač, notebook48 M-learning lze tedy chápat jako jakési přizpůsobení vzdělávacího prostředí studentům prostřednictvím zařízení, která jsou jimi oblíbená. Mnozí lidé si při cestování vlakem či autobusem krátí chvíle mobilním telefonem, a místo poslouchání hudby nebo hraní her se mohou vzdělávat.

47

ČERNÝ, Michal. M-learning jako cesta k zábavnému vzdělávání? [online]. 2012 [cit. 2013-12-28]. Dostupné z: . 48 LORENZ, Michal. Kde nechala škola díru: m-learning aneb Vzdělávání pro záškoláky. [online]. 2011 [cit. 2013-12-28]. Dostupné z: < http://pro.inflow.cz/kde-nechala-skola-diru-m-learning-aneb-vzdelani-pro-zaskolaky >. ISSN 1804-2406.

30

2.5 Výhody a nevýhody e-learningu Kaţdá nová technologie, která má lidem usnadnit jakoukoliv činnost, přináší s sebou dobré stránky, ale i ty špatné. Toto platí i o e-learningu, který má za úkol zjednodušit a zkvalitnit vzdělávací proces pomocí počítačových sítí a internetu. Podmínkou však bývá jeho správné vyuţití, čemuţ tak vţdy není. V následujícím rozdělení budou popsány výhody a nevýhody při vyuţívání e-learningu.

2.5.1 Výhody Časová nezávislost výuky a vysoká kontrola nad vzděláváním E-learningové kurzy disponují 24 hodinovou dostupností 7 dní v týdnu. Účastník kurzu se můţe věnovat vzdělávání kdykoliv, podle osobních priorit a potřeb. Snížení nákladů Náklady se při klasické formě výuky (školení) v průběhu času nesniţují. Těmito náklady se myslí například platy vyučujících, pronájem školících prostředků nebo výroba školících materiálů. Úsporou lze označit čas a peníze, které jsou nezbytné pro cestování zaměstnanců v rámci školení a povinných přednášek. E-learning si vyţaduje náklady spíše v jeho samotném počátku, které mohou být značné (tvorba kurzu, inovace informačních technologií), ale později minimální. Neomezený přístup k informacím Neomezenost je zde chápána spíše ve smyslu času a místa. Účastník se nemusí nikomu podřizovat, sám si určí dobu, kdy mu vyhovuje se věnovat studiu. Můţe však nastat i situace, kdy nastane omezení například při problému s internetovým připojením nebo technikou. Individuální tempo Tato výhoda má souvislost s neomezeným přístupem k informacím. Účastník kurzu si nejen sám volí dobu, kdy se chce začít vzdělávat, ale můţe postupovat podle vlastních potřeb. Věnuje výuce tolik času, kolik sám potřebuje nebo jak je mu to příjemné, respektive si do jisté míry sám řídí proces vzdělávání v rámci kurzu.

31

Multimédia Kurzy lze vytvořit zábavnou formou s vyuţitím multimediálního obsahu (audio, video), popřípadě interaktivních modelů. Okamžitá kontrola znalostí Účastníci e-learningových kurzů mají moţnost si kdykoliv ověřit nabyté znalosti například pomocí automatických testů.49 Efektivita V průběhu klasické výuky není jednoduché určit, které části si účastník osvojil výborně, částečně nebo které vůbec nepochopil. Není moţné hodnotit celý kurz, dokud výuka teprve probíhá a musí se čekat, aţ účastník kurz absolvuje. E-learning poskytuje studujícím v rámci kurzu průběţné kontrolní testy. Odpovědi na otázky se evidují a získávají svou hodnotu obtíţnosti. Testy mohou být generovány ze statisticky nejnáročnějších otázek. Tím se dají získat informace o jednotlivých studentech – lze zpozorovat kolik bodů získal student v jednotlivých částech nebo v jakých částech trávil nejvíce času. Takto se dají odvodit části kurzu, které je potřeba přepracovat. Další výhody e-learningu: snadná aktualizace, neomezené mnoţství studujících účastníků, komunikační moţnosti a v některých případech můţe být výukový kurz poskytován zcela zdarma.

2.5.2 Nevýhody Závislost na HW a SW vybavení Kdo chce vyuţívat tuto formu vzdělávání, musí počítat se zajištěním potřebného hardwarového a softwarového vybavení. Tyto poţadavky mohou pro některé podniky představovat překáţku v podobě nedostatku finančních prostředků. Nedůvěra k PC Někteří lidé (především staršího věku) mají nedůvěru k počítači a moderním technologiím. Tato nedůvěra potom nepříznivě ovlivňuje jejich zkušenosti s e-learningem.50

49

YIANNAKOU, Georgis. E-learning [online]. [cit. 2013-12-28]. Dostupné z: .

32

Počítačová negramotnost S touto bariérou se setkávají lidé, kteří nejsou schopni vytvářet ani vyuţívat e-learningové kurzy bez cizí pomoci. „Počítačová negramotnost představuje neproduktivní používání systémů a programového vybavení. Může jít o osobu, která neví, jak používat počítač nebo programové prostředky ve své práci, nebo o osobu, která programové prostředky nebo počítač využívá jen z nepatrné části. Nemluví se o lidech, kteří odmítají používat počítač“51 Ztráta motivace Ztráta motivace souvisí s jednostrannou komunikací. Právě díky omezenému osobnímu kontaktu se student cítí izolován od lektora a ostatních účastníků a snadno tak ztratí motivaci. Ze strany studenta je nedostatečná motivace směřována ke špatné studijní morálce. Student přestane pracovat s kurzem a nakonec ho ani nedokončí. Z hlediska efektivity a rentability je e-learning pouţitelný jen tam, kde si pracovníci uvědomují nezbytnost neustálého vzdělávání a mají motivaci se vzdělávat. Část tohoto výčtu nevýhod lze při správném přístupu snadno odstranit. Pro počítačově negramotné lze uspořádat kurz základního obsluhování PC. Absenci osobního kontaktu studentů s vyučujícím lze odstranit občasnými přednáškami, kde bude vysvětleno to, co není jasné, popřípadě individuální konzultací.

2.6 Role v e-learningu Rozdělení uţivatelských rolí v e-learningu lze pojmout ve dvou základních rovinách. Na jedné straně jsou lidé, kteří se podílí na vzniku vzdělávacího projektu jako celku. Na straně druhé vystupují lidé, kteří pracují s jiţ existujícím a funkčním systémem. Ze strany vývoje elearningového projektu lze uvést následující uţivatelské role:

50

Jak na eLearning: tři výhody eLearningu,tři úskalí a tři kroky k úspěšnému studiu [online]. [cit. 2013-12-28]. Dostupné z: . 51 HALTUF, Miroslav. Informační technologie a informační systémy [online]. 1997 [cit. 2013-12-28]. Dostupné z: .

33

Tabulka 2: Uţivatelské role ze strany vývoje e-learningového projektu Administrátor Scénárista Tvůrce e-opor Tvůrce testů Pomocník Pozorovatel Uţivatel opor Uţivatel objektů Uţivatel testů

uživatel, který může provádět v projektu stejné operace jako správce projektu, tedy vše uživatele lze označit za metodického vůdce projektu, má přístup ke všem aplikacím s výjimkou drobností (úprava základních charakteristik projektu, připojení k vědeckovýzkumnému projektu, přiřazení pracovníků k projektu a jejich rolí a omezení funkčnosti administrativních aplikací projektu), které provádí administrativa projektu. uživatel, který má z e-learningových nástrojů přístupné aplikace pro tvorbu elektronických studijních materiálů a rovněž může přistupovat do e-knihovny uživatel, který má z e-learningových nástrojů přístupné aplikace pro tvorbu e-testů a rovněž může přistupovat do e-knihovny uživatel, který pomáhá s přípravami testů a e-opor, připravuje e-objekty využívané v testech a studijních materiálech, může jím být například student tuto roli získává automaticky každý pracovník vědecko-výzkumného projektu připojeného k e-projektu, těmto uživatelům slouží ke sledování výstupů projektů. Uživatelé nemají právo k tvorbě e-testů, e-objektů, ani e-opor uživatel má přístupné pouze e-learningové opory uživatel může používat pouze e-objekty uložené v projektové e-knihovně uživatel může používat pouze e-testy projektu

Zdroj: (http://isis.vse.cz/dok_server/slozka.pl?id=51;download=82), vlastní úprava

Pokud je vzdělávací projekt v podniku jiţ implementován a připraven k pouţití, lze hovořit o uţivatelských rolích, které jsou hlavními aktéry samotného provozu. Manažer Velmi důleţitá role, za kterou stojí osoba odpovídající za úspěch e-learningového projektu. Manaţer e-learningu by měl být schopný: aplikovat strategii tvorby studijních materiálů, formulovat otázky pro rozbor vzdělávacích potřeb, analyzovat studijní skupinu, navrhovat výukové cíle, aplikovat základní evaluační metody, kontrolovat kvalitu elektronického vzdělávání, vypočítat náklady na zavedení a provoz e-learningu, zhodnotit efektivitu e-learningu.52

52

Účastníci e-learningu [online]. [cit. 2013-12-28]. Dostupné z: .

34

Tutor Tutora lze označit za nejbliţšího spolupracovníka studujícího, který je vyškolený a pověřený vzdělávací institucí pro řízení studujících v určitém vzdělávacím systému. Tutor můţe, ale nemusí být tvůrcem obsahu kurzu. Jeho pracovní náplní je podpora v průběhu e-kurzů, pomáhá studujícím řešit moţné problémy při výuce, ale nevyučuje. Pavlíček popisuje tutora jako člověka, který „zajišťuje vzdělávací administrativu v systému, vytváří vhodné prostředí pro spolupráci. Motivuje žáky, je jim k dispozici, když potřebují zodpovědět některé otázky. Současně zajišťuje žákům technickou podporu.“53 Tutor je monitorován a hodnocen manaţerem kurzu, kterému indikuje případné nedostatky zjištěné v daném studijním systému na základě analýzy opakujících se problémů, které mají studenti při studiu daného systému.54 Student Studentem lze označit člověka, který zpracovává obsah e-kurzů, s jejichţ pomocí by měl získat potřebné vědomosti. Efektivnost e-learningu přímo závisí na odezvě studujících. Student je osobou, díky níţ lze náročnost e-kurzů sníţit, nebo naopak zvýšit, respektive přizpůsobit na úroveň studenta. Kurz by měl být přizpůsoben s ohledem na určitou skupinu studentů, kde jsou klíčovými atributy například: věk, dosavadní vzdělání, znalostní úroveň v oboru či počítačová gramotnost. Student si v rámci efektivního vzdělávání můţe klást nároky na prostředí, ve kterém se vzdělává (omezení rušivých vlivů z okolí a časového stresu).

53

PAVLÍČEK, Jiří. Základy e-didaktiky pro e-tutory. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita, 2003. s. 23. ISBN 80-7042-921-6. 54 Tutor [online] 2013. [cit. 2013-12-28]. Dostupné z: .

35

II. PRAKTICKÁ ČÁST

36

3 Analýza e-learningového řešení vybrané společnosti Moderní prvky elektronické komunikace a e-learningu zavedla i Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). V činnosti má e-podatelnu, která je vyuţívána v komunikaci na všech odděleních prostřednictvím elektronických formulářů nejrůznějších dat. U ČSSZ byla zahájena činnost digitalizace v roce 2001, a to převodem na elektronická data u veškerých standardizovaných tiskopisů v ústředním archivu. Digitalizace v ČSSZ pokračuje a je rozšiřována dále, zejména převodem evidenčních materiálů ze všech organizací ČSSZ do elektronické podoby. V současné době například zavedením e-neschopenek, provozovaných v rámci tzv. pilotního projektu na vybraných pracovištích.55 Vyuţití elektronizace si vyţaduje vyšší nároky na zaměstnance této organizace s nutností dalšího proškolování nejen zaměstnanců, ale i klientů (např. OSVČ56), dále i lékařů komunikujících s ČSSZ pro potřeby LPS57. Profesní znalosti zaměstnanců jsou rozšiřovány pomocí e-learningového řešení, respektive projektu s pouţitím synchronní online výuky v rámci podnikového intranetu.

3.1 Představení společnosti Česká správa sociálního zabezpečení jako orgán státní správy vykonává působnost v oblasti sociálního zabezpečení (důchodového pojištění a nemocenského pojištění) a lékařské posudkové sluţby. Česká správa sociálního zabezpečení je největší finančně správní institucí státní správy České republiky s celkovým ročním objemem příjmů a výdajů více neţ 550 miliard Kč. Snahou ČSSZ je vytvoření klientsky orientované instituce, která plně vyuţívá nejmodernější informační a komunikační technologie. ČSSZ toto definuje ve svém poslání: „ČSSZ je moderní úřad, nositel sociálního pojištění, jenž efektivně funguje způsobem, který odpovídá moderním technologiím informační společnosti třetího tisíciletí a je prodchnut výlučnou orientací na vytvoření maximální hodnoty pro klienta, a tím dosažení co nejvyššího splnění jeho očekávání a co nejvyšší míry jeho spokojenosti.“58

55

VÍCHA, Květoslav. Národní pojištění – informační technologie. 2004, č.5, s. 28. ISSN 0323-2395. OSVČ – osoby samostatně výdělečně činné vykonávající činnost. 57 LPS – lékařská posudková sluţba ČSSZ. 58 Profil organizace [online]. [cit. 2014-1-2]. Dostupné z: . 56

37

Zárukou poskytování kvalitních sluţeb klientům je proklientský přístup odborně vzdělaných, komunikativních a vstřícných zaměstnanců s empatickým přístupem. Z těchto důvodů management ČSSZ věnuje výběru zaměstnanců, jejich vzdělávání a profesnímu rozvoji zaměstnanců velkou pozornost. Počínaje rokem 2001 na ČSSZ dochází k implementaci elektronického distribuovaného vzdělávání (e-learningu) pro zvyšování kvalifikace zaměstnanců. ČSSZ tímto způsobem proškoluje většinu zaměstnanců, prioritně vedoucích jednotlivých oddělení a úseků v pravidelných harmonogramem stanovených termínech. Tímto umoţňuje e-learning realizaci povinného proškolování zaměstnanců státní správy, odborného vzdělávání v oblasti sociálního pojištění a rozvíjení počítačových dovedností. Projekt e-learningu v ČSSZ s ohledem na počet uţivatelů je největším ve státní správě, neboť ČSSZ disponuje více neţ 8 800 zaměstnanci. Obrázek 4: Logo ČSSZ

Zdroj: (cssz.cz)

3.1.1 Organizační struktura V čele organizačního uspořádání České správy sociálního zabezpečení stojí ústřední ředitel, který je pověřen vedením organizace. Ústředí ČSSZ sídlící v Praze tvoří celkem šest úseků a další organizační útvary přímo řízené ústředním ředitelem. ČSSZ dále řídí a kontroluje jednotlivá pracoviště okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ) a územní pracoviště Praţské správy sociálního zabezpečení (PSSZ). V Brně se lze setkat i s (MSSZ), coţ je městská správa sociálního zabezpečení. ČSSZ disponuje celkem 87 pracovišti po celé republice.

38

Obrázek 5: Organizační struktura ČSSZ Organizační útvary přímo řízené ústředním ředitelem Úsek ekonomicko-správní Ústředí ČSSZ

Úsek sociálního pojištění Úsek provádění důchodového pojištění

Ústřední ředitel ČSSZ

Úsek informačních a komunikačních technologií Úsek lékařské posudkové služby Úsek řízení a správy údajové základny Pracoviště ČSSZ

OSSZ

PSSZ

Územní pracoviště PSSZ

Zdroj: (Výroční zpráva ČSSZ, 2012), vlastní úprava

Mezi hlavní činnosti zajišťované ČSSZ patří výběr pojistného na sociálním zabezpečení, pohledávky na pojistném na sociálním zabezpečení, vymáhání a právní zajištění pohledávek na pojistném, kontroly plnění povinností v oblasti sociálního zabezpečení, důchodové pojištění, nemocenské pojištění a lékařská posudková činnost.

3.1.2 Vzdělávání zaměstnanců Plán vzdělávání zaměstnanců na ČSSZ je postaven na principu celoţivotního vzdělávání a je tvořen nejdůleţitějšími částmi personální strategie. Zabývá se formováním vzdělávacích cílů pro jednotlivé skupiny zaměstnanců a tvorbou organizačních předpokladů. Plán se zaměřuje na realizaci potřeby flexibilních zaměstnanců se širokou odborností a praktickými dovednostmi.59 Základem pro efektivní činnost v ČSSZ platí předpoklad kvalitních lidských zdrojů, proto je na místě kvalitu zaměstnanců certifikovat. Jedná se o doklad způsobilosti všech zaměstnanců k výkonu činnosti a pracovnímu místu, na kterém jsou zařazeni. Předpokladem pro udělování 59

HÁJKOVÁ, Miluše. Celoživotní učení zaměstnanců [online]. [cit. 2014-1-2]. Dostupné z: .

39

certifikací jsou vypracované popisy pracovních míst a nastavení kvalifikačních poţadavků. Rozdíl poţadavků a skutečné úrovně zaměstnance je východiskem pro definování nároků pro další profesní vzdělávání. Vzdělávání zaměstnanců na ČSSZ probíhá kombinací prezenční a e-learningové formy, respektive formou blended learningu.

3.2 Identifikace e-learningu v ČSSZ Na konferenci ISSS 2004 byl představen doposud největší e-learningový projekt v České republice, který byl určený pro více jak 8000 zaměstnanců ČSSZ.60 Výuka nadále probíhá formou prezenční (interně i externě), ale ve větším měřítku je vyuţívána e-learningová forma prostřednictvím LMS systému LearningSpace a dodávaných kurzů e-DV. Obsahem e-learningu na ČSSZ jsou vstupní, specializační a aktualizační kurzy. E-learning je distribuován v rámci podnikového intranetu formou synchronní (online) výuky. Existují zde kurzy z oblastí odborných, informačních technologií, nebo také kurzy manaţerské, jazykové a zaměřené na EU. Identifikační karta a login do vzdělávacího systému nejsou vzájemně závislé. Počet zaměstnanců, kteří vyuţívají při vzdělávání e-learningové řešení je téměř 90% z celkového počtu. Do systému LearningSpace lze vstoupit pouze pomocí identifikační čipové karty uţivatele, pro kterého je přístup umoţněn prostřednictvím přiděleného loginu. (viz. obr. č.6).

60

Elektronické vzdělávání ČSSZ [online]. [cit. 2014-1-2]. Dostupné z: .

40

Obrázek 6: Login do e-learningového systému Lotus LearningSpace V4

Zdroj: vlastní výzkum v ČSSZ

Systém LearningSpace LearningSpace je výukový systém pro individuální studium s podporou tutora. Studium probíhá prostřednictvím internetového prohlíţeče. Server LearningSpace zaznamenává průběh studia v jednotlivých kurzech. Kurzy jsou přiděleny k jednotlivým uţivatelům a jsou členěny do lekcí a témat. Součástí lekcí některých kurzů mohou být cvičení, příklady, návody či testy. Pro snadnější orientaci ve výukovém prostředí lze vyuţít pokyny uvedené v úvodních obrazovkách.61 V systému LearningSpace je implementován podsystém e-DV, který obsahuje vzdělávací kurzy určené přímo pro zaměstnance ČSSZ. LearningSpace je jakýmsi uţivatelským prostředím pro ovládání a manipulaci s kurzy.

61

ČSSZ - Student Help - Co je LearningSpace?

41

3.3 Projekt e - DV v ČSSZ Proč e-learning v podmínkách ČSSZ? nezbytnost proškolení velkého počtu zaměstnanců, vyuţití PC a intranetu, nedostatečné školicí kapacity (učebny, lektoři) + obecně známé výhody e-learningu (ušetření nákladů na cestovném, moţnost okamţitého zahájení studia, a snadné sdílení informací v podnikové síti), novelizace stávajících vyhlášek, platnost nově zavedených zákonů.62 Kritéria na zavedení e-learningu a jeho efektivního využití velká a rozsáhlá organizace s vysokým počtem zaměstnanců, pracoviště ve všech oblastech ČR, potřeba vyškolit velký počet zaměstnanců, vysoká fluktuace (12,3% stav ke dni 31. 12. 2011),63 počítačová gramotnost zaměstnanců (zejména LPS).64 Systém e-DV E-learning na ČSSZ je přístupný kaţdému zaměstnanci (který vyuţívá pro svou práci počítač) přímo na jeho pracovišti prostřednictvím podnikové intranetové sítě a přiděleného PC. Přihlášení do intranetu je zabezpečeno proti zneuţití čipovou kartou a přiděleným identifikačním kódem. Ke všem kurzům a jeho modulům přistupují zaměstnanci ČSSZ online. Toto je umoţněno systémem e-DV, který je implementován v podobě autonomního systému v intranetové síti ČSSZ. Převáţná většina e-kurzů zahrnuje autotesty pro prověřování získaných znalostí. Jednotlivé kurzy jsou ukončeny standardizovanými závěrečnými testy, které musí zaměstnanci ČSSZ úspěšně absolvovat, aby získali poţadované osvědčení. Po absolvování kurzu následuje jeho automatické vyhodnocení. „Správu elektronických kurzů mají na ČSSZ na starost administrátoři systému. Sledují studijní aktivity účastníků kurzů, spravují jejich uživatelské účty, přiřazují jim jednotlivé kurzy

62

JÁCHIM, Václav, Jiří Kruchina. E-learning v ČSSZ aneb co jsme se za rok naučili. In: konference – Fenomén e-learningu v současném vzdělávání [online]. 2003 [cit-2014-1-7]. Dostupné z: . 63 ČSSZ. Výroční zpráva 2011 [online]. 2011 [cit. 2014-1-2]. Dostupné z: . 64 SAKAČ, Michal. Administrátor počítačové sítě. Osobní interview. 8.1.2014. OSSZ.

42

podle plánů individuálního rozvoje zaměstnanců. Administrátoři se rovněž podílejí na tvorbě interních elektronických kurzů a implementaci novinek do jednotlivých projektů.“65 Celkový počet e-kurzů je proměnlivý, v závislosti na inovacích a případných změn. Na jednoho zaměstnance připadá přibliţně 10 aţ 15 kurzů. Pro manaţery ţádné speciální kurzy elearning ČSSZ nemá. Kurzy mohou být katalogové (umoţnění customizace těchto kurzů) nebo interní, kde jsou tvůrci samotní lektoři ČSSZ. Některé aktuální kurzy v systému e-DV Obrázek 7: Kurzy přiřazené určitému zaměstnanci

Zdroj: vlastní výzkum v ČSSZ

Elektronické kurzy pokrývají tyto oblasti: vstupní kurz pro nové zaměstnance ČSSZ a jejich průběţné povinné vzdělávání, odborné vzdělávání zaměstnanců (kurzy z oblasti nemocenského a sociálního pojištění), školení v rámci informačních technologií.

ČSSZ klade důraz na vstupní školení pro nové zaměstnance, které zahrnuje takzvaný Vstupní kurz, jehoţ nedílnou součástí je představení ČSSZ jako orgánu státní správy, pracovně právní

65

VÍCHA, Květoslav. Česká správa sociálního zabezpečení on-line [online]. 8. 6. 2004 [cit. 2014-1-2]. Dostupné z: .

43

problematiky a souhrnu nejvýznamnějších interních předpisů. Jednotlivé kurzy procházejí neustálou aktualizací, tak aby odpovídaly platným zákonům a vyhláškám.66

3.3.1 Technické zajištění projektu Elektronické distribuované vzdělávání systému e-DV pracuje na platformě operačního systému Windows 7. Jako nástroj aplikačního serveru je zaveden produkt dodavatelské firmy IBM LearningSpace, ve verzi 4. Vzhledem k objemům dat a počtu uţivatelů jsou veškerá data systému uloţena v databázi MS SQL Server 2008. Všechna data jsou předávána studujícím zaměstnancům v takové podobě, v jaké přerušili nebo ukončili konkrétní elektronický kurz. Tyto informace jsou k dispozici kdykoli, čímţ je umoţněn libovolný návrat k nedokončenému kurzu a jeho pokračování.67

3.3.2 Organizační a personální zajištění projektu IBM ČR IBM ČR je poskytovatelem sluţeb elektronického distribuovaného vzdělávání a má na starost provozování systému včetně sluţby uţivatelské a systémové podpory (LMS – Lotus LearningSpace V4). V kompetenci IBM ČR je rovněţ správa portfolia a tvorba vzdělávacích kurzů. ČSSZ ČSSZ jako referát distančního vzdělávání, koordinuje samotné vzdělávání a má na starost: metodické vedení projektu, organizaci studia zaměstnanců, správu uţivatelů, zajištění informovanosti, přípravu podkladů pro tvorbu interních kurzů (ve spolupráci s lektory ČSSZ), návrhy na customizaci katalogových kurzů, návrhy a poţadavky na customizaci LMS, spolupráci při řešení technických problémů.68

66

VÍCHA, Květoslav. Česká správa sociálního zabezpečení on-line [online]. 8. 6. 2004 [cit. 2014-1-2]. Dostupné z: . 67 SAKAČ, Michal. Administrátor počítačové sítě. Osobní interview. 8.1.2014. OSSZ. 68 JÁCHIM, Václav, Jiří Kruchina. E-learning v ČSSZ aneb co jsme se za rok naučili. In: konference – Fenomén e-learningu v současném vzdělávání [online]. 2003 [cit-2014-1-7]. Dostupné z: .

44

Podpora projektu Management Ostatní zaměstnanci o Osobní kontakt o E-kurz „Jak studovat v prostředí e-DV“ o Elektronická nástěnka69 Ověřování znalostí Průběţné auto-testy pro ověřování znalostí. Závěrečné testy, které musí příslušný uţivatel e-kurzu úspěšně absolvovat, aby získal patřičné osvědčení. Graf 3: Hodnocení systému e-DV podle dotazníku obsaţeném v e-DV vyhovuje

nevyhovuje

výhrady

nadšen

2% 4%

9%

85%

Zdroj: (Jáchim, 2003), vlastní úprava

Z grafu je patené, ţe většina zaměstnanců je s formou e-learningu spokojena. ČSSZ se opírá o data z hodnotících dotazníků, které jsou součástí výukového systému. Z ohlasů zaměstnanců je zřejmé, ţe tato forma vzdělávání je kladně přijímána. Z celkového počtu uţivatelů kurzů 87 % povaţuje tuto formu vzdělávání za vyhovující. Důvodem tohoto pozitivního přijetí je i to, ţe se ČSSZ snaţí, aby skladba elektronických kurzů kopírovala praktické potřeby zaměstnanců ČSSZ. Kurzy jsou pak doplněny mnohými prvky, které e-learning umoţňuje,

69

JÁCHIM, Václav, Jiří Kruchina. E-learning v ČSSZ aneb co jsme se za rok naučili. In: konference – Fenomén e-learningu v současném vzdělávání [online]. 2003 [cit-2014-1-7]. Dostupné z: .

45

jako jsou například multimedia, která obsahují animace, audio a videosekvence, rejstříky, praktická cvičení, včetně komunikace s lektorem prostřednictvím elektronické pošty.70 Efektivnost tohoto systému ve vzdělávání je problematické sledovat. Záleţí na tom, jakým způsobem zaměstnanci promítnou své nabyté znalosti do pracovních výkonů. Sledováním pokroku studia lze spatřit nárůst celkové úrovně znalostí aţ o 40 %. Dle zkušeností ČSSZ je potvrzeno, ţe finanční náklady na jednoho absolventa elektronického vzdělávání jsou oproti prezenčnímu školení výrazně niţší.71 Výhodu lze spatřovat především v okamţitém předávání informací všem zaměstnancům a v operativní aktualizaci jednotlivých kurzů, například při změně právních předpisů. Klíčovým zvratem pro úsporu financí bylo odstranění nákladů na pronájem školících prostor, nákladů na lektora, i výdajů na cestování zaměstnanců do školicích zařízení. Vše se odehrává online. Úspěchy e-learningu v ČSSZ O tom, ţe e-learning má v ČSSZ své místo a význam, svědčí mimo jiné fakt, ţe jeden z kurzů ČSSZ „Klient – zásady jednání“ získal v mezinárodní soutěţi E-learning v praxi – ICETA 2004 (International Conference on Emerging Telecommunication Technologies and Applications) 2. místo. Kurz, který nakonec porota ocenila jako druhý nejlepší, slouţí všem zaměstnancům ČSSZ, kteří jednají s klienty. Jeho cílem je naučit pracovníky správy profesionálně komunikovat v telefonu i při osobním kontaktu s veřejností či s kolegy z úřadu.72

70

JÁCHIM, Václav, Jiří Kruchina. E-learning v ČSSZ aneb co jsme se za rok naučili. In: konference – Fenomén e-learningu v současném vzdělávání [online]. 2003 [cit-2014-1-7]. Dostupné z: . 71 FULÍN, Pavel. Národní pojištění – informační technologie. 2009, č.11, s. 33. ISSN 0323-2395. 72 Elektronické vzdělávání ČSSZ slaví mezinárodní úspěchy [online]. 2004 [cit. 2014-1-4]. Dostupné z: .

46

4 Dotazníkové šetření V rámci průzkumu elektronického vzdělávání na ČSSZ, proběhlo i dotazníkové šetření, jehoţ účelem bylo porovnání e-learningu s klasickou formou výuky a identifikace slabých míst samotného elektronického vzdělávání. K porovnání e-learningu a klasické výuky se vycházelo ze základních potřeb zaměstnanců v rámci vzdělávacího procesu. Bylo vytvořeno celkem 12 zkoumaných oblastí, které byly hodnoceny škálou v rozsahu (1-5), kde 1 odpovídá nejlepšímu výsledku. Dotazník pro identifikaci slabých míst byl navrţen tak, aby se jednotlivé výsledky daly dále kategorizovat podle věkové skupiny či dosaţeného stupně dosavadního vzdělání, popřípadě doby, po kterou zaměstnanci v podniku pracují. Otázky byly navrţeny tak, aby byly na základě zpětné vazby respondentů odhaleny nedostatky elektronického vzdělávání a problémy, se kterými se lze během vzdělávacího procesu setkat. Nelze vyloučit ani 100% kladnou zpětnou vazbu. Otázky v dotazníku byly uspořádány logicky od průzkumu: sebehodnocení v rámci počítačové gramotnosti, četnosti vyuţívání e-learningu, samotného pohledu na e-learning, moţnosti vylepšení o některé prvky, identifikace (zařazení) respondenta.

Dotazníkové šetření proběhlo v ČSSZ na úrovni Okresní správy sociálního zabezpečení, kde byl dotazník respondentům distribuován v tištěné a elektronické formě prostřednictvím kontaktní osoby, kterou byl IT pracovník OSSZ. Z celkového počtu 54 oslovených zaměstnanců se navrátilo 32 anonymně vyplněných dotazníků. Jeden respondent z celkového počtu tedy představuje váhu o 3,125 %. Jelikoţ výsledky byly znázorněny v zaokrouhlených celých číslech, nejsou zcela přesné. Ovšem tato odchylka nemá ţádný vliv na výsledné hodnocení.

47

4.1 Dotazníkové šetření v rámci e-learningu Hodnocení přehlednosti uživatelského prostředí po prvním spuštění systému Tato otázka byla zvolena s úmyslem, ţe i na sebenepřehlednější systém se dá v rozmezí několika dnů zvyknout a poté by mohlo být hodnocení této oblasti spíše kladné. Vzdělávací systém by měl být přehledný nejen po vzájemné adaptaci s uţivatelem, ale i při jeho první prohlídce. Dle výsledků, kde se 75 % respondentů přiklonilo ke kladnému hodnocení, lze povaţovat vzdělávací systém za spíše přehledný. Tyto výsledky jsou kategorizované podle věkových skupin, jelikoţ se lze domnívat, ţe lidé staršího věku mohou mít s orientací v uţivatelském prostředí vzdělávacího systému problémy. Tudíţ jak je z grafu patrné, lepší orientace v uţivatelském prostředí systému je kladněji hodnocena mladší věkovou skupinou. Menšina (10 %) respondentů ve věkové kategorii nad 50 let se přiklonila k záporně hodnocené variantě, z jejich pohledu je systém nepřehledný. Graf 4: Orientace v uţivatelském prostředí při prvním spuštění

Velice nepřehledné

3%

Spíše nepřehledné

3%

12%

7%

Spíše přehledné

7%

10%

22%

27%

6% 3%

Velice přehledné 0%

10%

20%

30%

40%

50%

18-29

30-39

40-49

50-59

60-70

60%

70%

Zdroj: Dotazníkové šetření

Z grafu lze také uvést procentuální zastoupení věkových kategorií dotazovaných respondentů: 18-29 – 13 %

30-39 – 16 %

40-49 – 34 %

48

50-59 – 34 %

60-70 – 3 %

Hodnocení pokrytí obsahu kurzu množstvím informací potřebných pro výkon pracovní náplně Za velmi důleţitý aspekt lze povaţovat pohled respondentů na obsáhlost kurzů potřebnými informacemi, které by měly pokrýt nejlépe aţ 100 % jejich potřeb pro vzdělávání. Odpovědi jednotlivých respondentů byly kategorizovány dle jejich nejvyššího dosaţeného vzdělání. Lze totiţ předpokládat, ţe zaměstnanci s vyšším vzděláním mají kladnější vztah k výuce a dalšímu vzdělávání, tedy mohou vyţadovat či postrádat více informací, neţ zaměstnanci se vzděláním niţším. Dle výsledků dotazníkového šetření, lze tento aspekt povaţovat za stěţejní bod, u kterého by bylo dobré zváţit, zdali je vzdělávaným zaměstnancům poskytnuto dostatečné mnoţství informací v rámci elektronického vzdělávání. Menšina dotazovaných respondentů (28 %) se přiklonila k názoru, ţe pokrytí elektronických kurzů potřebnými informacemi je nedostačující, z nichţ 12 % má vzdělání vysokoškolské, 3 % vyšší odborné a 13 % vzdělání středoškolské. Graf 5: Obsahové pokrytí kurzů elektronického vzdělávání potřebnými informacemi

3%

Rozhodně ne

13%

Spíše ne

3%

9%

56%

Spíše ano

13%

Rozhodně ano 0%

3%

10%

20%

Středoškolské

30% Vyšší odborné

40%

50%

60%

Vysokoškolské

Zdroj: Dotazníkové šetření

Z grafu lze také uvést procentuální zastoupení respondentů dle dosaţeného stupně nejvyššího vzdělání: Středoškolské – 82 %

Vyšší odborné – 3 %

49

Vysokoškolské – 15 %

Aktuálnost informací v kurzech elektronického vzdělávání Další zkoumanou oblastí v tomto podniku byla obsáhlost aktuálních informací v elearningových vzdělávacích kurzech. Tento aspekt je velmi zajímavý a zároveň klíčový pro pouţívání e-learningu. Neustálou aktualizaci informací lze povaţovat za jednu z mnoha předností e-learningu před klasickou prezenční výukou. Výsledky dotazníkového šetření byly kategorizovány podle doby, po kterou zaměstnanci v podniku pracují. Lze totiţ předpokládat, ţe při dlouholeté zkušenosti s tímto systémem si mohou snáze uvědomit absenci aktuálních informací. Vzhledem k faktu, ţe e-learning je na ČSSZ v provozu teprve 13 let, lze ke kategorii “Více jak 20 let“ přikládat stejnou váhu jako ke kategorii “10 aţ 20 let“. Z grafu vyplývá, ţe s tvrzením o aktuálnosti informací souhlasí většina respondentů (71 %), z nichţ 9 % pracuje na OSSZ kratší dobu jak jeden rok, 25 % v rozmezí jednoho roku aţ pěti let a 6 % zaměstnanců pracujících od deseti let a výše. Naopak více aktuálních informací by uvítalo 29 % respondentů, kteří zde pracují spíše déle neţ deset let. Graf 6: Aktuální informace v rámci vzdělávacích kurzů

Rozhodně ne

Spíše ne

3%

Spíše ano

3%

10%

3%

16%

6%

25%

6%

Rozhodně ano 0%

5%

Méně než 1 rok

22%

10% 1 až 5 let

15%

3%

3%

20%

5 až 10 let

25%

30%

10 až 20 let

35%

40%

Více jak 20 let

Zdroj: Dotazníkové šetření

Z grafu lze také uvést procentuální zastoupení respondentů a doby jejich působení v podniku: 1 rok – 9 % 1 aţ 5 let – 25 % 5 aţ 10 let – 12 % 10 aţ 20 let – 35 % nad 20 let – 12 %

50

E-learning z domova Jelikoţ e-learning na ČSSZ je jen čistě interní záleţitost, respondenti zde měli prostor, aby se vyjádřili k moţnosti elektronického vzdělávání přístupného z domova. Převáţná většina (62,5 %) respondentů by tuto moţnost uvítala. Graf 7: Pohled respondentů na elektronické vzdělávání z domova

40% 20%

31%

31.25%

28.13%

9.37%

0% Rozhodně ano

Spíše ano

Spíše ne

Rozhodně ne

Dotazovaní respondenti Zdroj: Dotazníkové šetření

Zavedení multimediálních prvků (audio/video záznamů) Samotný vzdělávací systém e-DV obsahuje jak informace textové, tak i audiovizuální. Ty jsou ovšem obsaţeny pouze v kurzu pro seznámení se s vlastním vzdělávacím systémem a jeho uţivatelským prostředím. Respondenti byli dotázáni, zda by uvítali výuku prostřednictvím multimediálních prvků, respektive nahraných a přehledně seřazených audio/video záznamů. Ze všech odpovědí byla přesně polovina respondentů jednoznačně pro zavedení těchto prvků. Odmítavý postoj zaujalo téměř 13 % a zbývající respondenti zůstali v tomto ohledu skeptičtí. Graf 8: Pohled respondentů na zavedení multimediálních prvků

50% 50%

37.50% 12.50%

0% Ano

Ne

Nevím

Dotazovaní respondenti Zdroj: Dotazníkové šetření

51

Účastníci dotazníkového šetření měli moţnost ohodnotit své znalostí a dovedností v rámci práce s počítačem. Respondenti vybírali ze tří odpovědí, kde 47 % z nich uvádí svůj kladný přístup k ovládání většiny, i nových počítačových aplikací. Většina respondentů (53 %) ovládá bez problému pouze aplikace, s kterými pracují jiţ dlouhodobě. Velmi dobrým výsledkem u této otázky lze uvést fakt, ţe se nikdo z dotazovaných respondentů nedomnívá o tom, ţe by měl s ovládáním většiny počítačových aplikací potíţe. Tento výsledek mohl být očekáván, protoţe veškerá práce na ČSSZ probíhá s podporou počítačových specializovaných aplikací. Další otázkou bylo zjišťováno, zdali mají dotazovaní zaměstnanci vůbec zájem o vzdělávání v této společnosti. Otázka směřovala spíše ke zjištění, jestli je e-learning brán zaměstnanci jako pouhá nutnost nebo jako vzdělávací prostředek, který je vyuţíván z vlastní iniciativy. Výsledky jasně hovoří o velkém zájmu se v této společnosti vzdělávat. Polovina respondentů zvolila jednoznačný souhlas a dalších 47 % respondentů se spíše přiklonilo k moţnosti podnikového vzdělávání. Odmítavý postoj potom zaujala 3 % z celkového počtu dotazovaných respondentů. Jak je patrné, podnikové vzdělávání je zaměstnanci ţádané. Dále bylo zjišťováno, jak často zaměstnanci vyuţívají e-learning pro své potřeby. Většina respondentů (75 %) uvedla, ţe se vzdělávají prostřednictvím e-learningu pouze před samotnou atestací či certifikací a někteří respondenti (9 %) e-learning (vyjma vstupních kurzů) nevyuţívají vůbec. Častější vyuţití bylo zaznamenáno v niţší míře (16 %), kde 7 % respondentů vyuţívá e-learning přibliţně jednou za týden a 9 % jednou do měsíce. Dotazník zjišťoval i kolik kurzů jiţ bylo jednotlivými respondenty absolvováno. Odpovědi a jejich procentuální zastoupení: 1 vstupní kurz (16 %), 2 kurzy (9 %), 3 kurzy (9 %), 4 nebo více kurzů (66 %). Hodnotila se i srozumitelnost obsahu elektronických kurzů, která je hodnocena velmi kladně. Z celkového počtu respondentů se srozumitelností jednoznačně souhlasí 12 % a 78 % se jich přiklonilo k variantě, ţe jsou kurzy po obsahové stránce spíše přehledné. Čas na přípravu pro absolvování závěrečného testu je pro 84 % respondentů dostatečně dlouhý. V opačném případě je tato doba povaţována za nedostačující, avšak tyto testy lze v některých případech odloţit. 52

Dotazníkovým šetřením byla také zjišťována hierarchie obtíţnosti jednotlivých testů v rámci jednoho kurzu. Zde bylo očekáváno jednoznačné přiklonění pouze k jedné variantě. Výsledná čísla udávají, ţe 87 % respondentů vnímá testy v rámci jednoho kurzu bez tohoto logického uspořádání. Po řadě otázek s uvedenými moţnostmi měli respondenti prostor i pro vlastní vyjádření, kde měli moţnost uvést, co by podle jejich názoru mělo vést k samotnému vylepšení zkoumaného e-learningového řešení. Z celkového počtu respondentů odpovědělo jen necelých 10 %. Odpovědi respondentů: „Delší čas na prostudování.“ „Informace by měly být aktuální.“ „Včasnější aktualizace – v případě změn stávajících předpisů.“

53

5 Vyhodnocení a návrh opatření Pomocí dotazníkového šetření bylo zjištěno, ţe e-learning na ČSSZ je převáţně hodnocen dotazovanými respondenty velmi kladně (73%). Předpokladem pro samotnou práci se systémem elektronického vzdělávání můţe být povaţována schopnost ovládání a dobrá orientace

v oblasti

počítačových

aplikací.

Zaměstnanci

ČSSZ

potvrdili,

manipulací podnikových aplikací a systémů nemají ţádný sebemenší problém.

ţe

s

Avšak u

některých zaměstnanců byla zpozorována potíţ při prvním spuštění vzdělávacího systému eDV. Pro některé zaměstnance působil tento systém nepřehledně. Po konzultaci s IT administrátorem bylo navrţeno následující opatření: 1. Nakonfigurovat LMS systém tak, aby rozpoznal první spuštění systému a v první řadě seznámil studujícího se základními informacemi. Při prvním spuštění lze doporučit automatické spuštění kurzu „Jak studovat v prostředí e-DV“, kde bude studentovi podrobně vysvětlena struktura a navigace celého vzdělávacího systému a bude obohacen základními pokyny pro samotné ovládání. 2. Druhým řešením by bylo stanovení pevné hierarchie kurzů, které by byly přístupné vzestupně od nejlehčích po ty náročnější a první kurz, který by mohl uţivatel spustit, by byl opět seznamovací kurz se samotným prostředím e-DV. Dále bylo zjišťováno pokrytí obsahu kurzů mnoţstvím informací. Toto lze povaţovat spíše za čistě subjektivní pohled, ale i tak lze vyvodit případná vylepšení. Tento aspekt byl v rámci dotazníkového šetření hodnocen z pohledu dostačujících informací spíše kladně (72 %). Ovšem někteří studující (28 %) by v rámci vlastní potřeby vzdělávání rádi uvítali více studijních materiálů. Pro tuto skupinu vzdělávaných zaměstnanců lze navrhnout vylepšení v podobě: 1. Dodatečným přidáním odkazů (k jednotlivým kurzům) na internetové zdroje, kde je problematika probírána více do hloubky. 2. Moţností vlastního přispívání svých doplňujících poznámek, které by byly po schválení tutorem prezentované ostatním uţivatelům v podobě dodatečných komentářů.

54

Jednou z předností e-learningu před formou klasického prezenčního vzdělávání lze povaţovat aktuálnost obsaţených informací. Tento předpoklad platí hlavně tam, kde dochází k častým změnám ať uţ zákonů, vyhlášek nebo různých pracovních postupů. Z dotazníkového šetření je patrné, ţe někteří zaměstnanci aktuální informace ve vzdělávacích kurzech postrádají. Tento nedostatek by mohl být opatřen několika způsoby: 1. U kaţdého kurzu by mohl být formulář, který by slouţil jako zpětná vazba pro zadavatele dat jednotlivých kurzů či LMS administrátorů. V případě zjištění neaktuálních informací by takto studující mohl včas na tento nedostatek upozornit. 2. U kurzů kde se informační obsah mění častěji (vyhlášky, zákony apod.), by mohl být uveden odkaz na internetový zdroj, kde je aktuálnost informací zaručena. 3. Ze strany LMS administrátora by měla být zajištěna pravidelná kontrola aktuálních dat. E-learning je na ČSSZ přístupný pouze z místa pracoviště, tudíţ si jeho uţivatelé nemohou prostudovat dostupné materiály ve svém volném čase. Vzdělávání není záleţitostí, která probíhá pouze po nástupu do nového zaměstnání, ale i po celou dobu působení v podniku. Jak dokazuje dotazníkové šetření, někteří zaměstnanci by uvítali výuku mimo pracovní prostředí, kde na učení není vyhrazen aţ tak velký prostor. Většina respondentů uvedla se vzděláváním z pohodlí domova souhlas, lze tedy navrhnout tato rozšíření: 1. Umoţnit studujícím přenést potřebné materiály například na flash disk nebo jiné paměťové zařízení, aby si jej mohli stáhnout do svého počítače či sami doma vytisknout. 2. Zpřístupnění e-learningu a příslušných kurzů prostřednictvím internetových stránek a přiděleného loginu. Podobným způsobem bylo zjišťováno, zdali je v podniku zájem o vzdělávání prostřednictvím multimediálních prvků, respektive vzdělávání zaloţené na principu prezentování výukových materiálů v podobě nahraných audio či video záznamů. Téměř polovina respondentů by tuto moţnost uvítala. Proto by bylo dobré zváţit, zdali by nebylo vhodné opatřit podnikový elearning touto velmi zábavnou formou vzdělávání. Zavedení multimediálních prvků by mohlo být realizováno:

55

1. Přímo v systému intranetové sítě LearningSpace, prostřednictvím speciálně vytvořené sekce, například „audiovizuální vzdělávání“. Takto prezentované učební materiály by zahrnovali pouze informace, které není třeba často aktualizovat. Například kurz „jednání s klientem“ by mohl být touto formou demonstrován mnohem efektivněji, neţ formou psaného textu. 2. Podobně jako v předchozím bodě, ale místo přístupu by bylo dostupné i mimo intranetovou podnikovou sít. Opět například prostřednictvím přístupového loginu na speciálně vytvořených internetových stránkách.

56

Závěr Podnikové vzdělávání lze povaţovat za velmi mocný nástroj k dosaţení poţadované efektivity v podniku. Ovšem úspěch podniku není zaručen pouze samotným vzděláváním, ale i dalšími faktory, které ovlivňují jeho správný chod. Také není zaručeno, ţe důraz na způsob vzdělávání zaměstnanců v rámci podniku bude vést k výraznému zlepšení. E-learning je povaţován za nejefektivnější nástroj ve vzdělávání, ovšem jeho nesprávná aplikace můţe vést i k negativním dopadům. Pokud se elektronické vzdělávání bude zavádět tam, kde nebude vyuţíváno správným způsobem, bude e-learning spíše jen velmi drahou a zbytečnou záleţitostí. V případě České správy sociálního zabezpečení na úrovni OSSZ lze dle dotazníkového šetření předpokládat, ţe e-learning je zde vyuţíván nejen ve velké míře, ale i efektivně. V kombinaci s prezenční formou výuky se jedná o velmi dobře propracovaný koncept vzdělávání zaměstnanců. ČSSZ vyuţívá e-learning pouze tam, kde je potřeba a v některých situacích, kde se e-learning příliš nehodí je nadále vyuţíváno klasických školení. Toto je zřejmě dáno tím, ţe elektronické vzdělávání nenahradí osobní kontakt s lektory a neposkytuje moţnost projít si modelovými situacemi, které jsou pro určité oblasti ve vzdělávání nezbytné. Za velmi překvapivý úspěch lze potom povaţovat e-learning ČSSZ v rámci ocenění kurzu „Klient – zásady jednání“, který dosáhl v mezinárodní soutěţi ICETA druhého místa. Překvapivým proto, ţe tento kurz lze vnímat jako vhodnějšího adepta pro formu vzdělávání umoţňující procvičování modelových situací. V rámci dotazníkového šetření lze elektronické vzdělávání na Okresní správě sociálního zabezpečení hodnotit velmi kladně, přičemţ zjištěné nedostatky byly odhaleny spíše v niţší míře. Ke zjištěným nedostatkům byla navrţena opatření pro zefektivnění výuky zaměstnanců. Za zásadní problém elektronického vzdělávání společnosti lze povaţovat částečnou absenci aktuálních informací, která by měla být právě v rámci e-learningu naprosto eliminována. Tento pohled dotazovaných respondentů byl zjištěn nejen přímo zaměřenou otázkou na aktuálnost informací obsaţených v kurzech, ale i vlastním názorem na zlepšení podnikového e-learningu. Tomuto nedostatku lze reálně předejít především zajištěním pravidelné kontroly informací a to ze strany administrátorů LMS. Dalším částečným nedostatkem e-learningového systému byla uváděna přehlednost systému, která byla respondenty hodnocena úmyslně pouze při prvním spuštění e-learningového

57

systému, protoţe i s nepřehledným systémem se uţivatel dokáţe během několika dní velmi dobře adaptovat. S přehledností systému měla problém pouze menší skupina respondentů (25 %), pro kterou bylo doporučeno opatření v podobě konfigurace LMS systému, tak aby rozpoznal první spuštění systému a nejprve seznámil studujícího se základními informacemi a poté studentovi automaticky spustil kurz „Jak studovat v prostředí e-DV“, kde by mu bylo vysvětleno jak správně a efektivně se systémem pracovat. Posledním poznatkem vlastního šetření bylo zjištění, ţe někteří zaměstnanci by rádi uvítali více informací obsaţených ve vzdělávacích kurzech. Tito dotazovaní respondenti mají převáţně vyšší nebo vysokoškolské vzdělání a lze tedy předpokládat, ţe při výkonu své profese si uvědomují nutnost celoţivotního vzdělávání. Pro potřeby těchto zaměstnanců bylo navrţeno opatření v podobě přidaných odkazů na internetové zdroje, kde je problematika probírána z širšího pohledu nebo moţnosti vlastního doplňování obsahu formou komentářů, prezentovaných po schválení odpovědné osoby.

58

Seznam použité literatury Tištěné zdroje BENEŠ, Milan. Andragogika - teoretické základy. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003. s. 15. ISBN 80-86432-23-8. BENEŠ, Milan. Andragogika. 1. vyd. Praha: Grada publishing a.s., 2008. s. 75. ISBN 978-80247-2580-2. FULÍN, Pavel. Národní pojištění – informační technologie. 2009, č.11, s. 33. ISSN 03232395. HALBRŠTÁT, Jiří. Národní pojištění – informační technologie. 2013, č.1, s. 35. ISSN 03232395. KOPECKÝ, Kamil. E-learning (nejen) pro pedagogy. 1. vyd. Olomouc: Hanex, 2006. s. 13. ISBN 80-85783-50-9. KUCHAŘÍKOVÁ, Alţběta a Josef VODÁK. Efektivní vzdělávání zaměstnanců. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2007. s. 24, 88. ISBN 978-80-247-1904-7. PAVLÍČEK, Jiří. Základy e-didaktiky pro e-tutory. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita, 2003. s. 23. ISBN 80-7042-921-6. PEJSAR, Zdeněk. Elektronické vzdělávání. 1. vyd. Ústí nad Labem: UJEP, 2007. s. 19. ISBN 978-80-7044-968-4. PLAMÍNEK, Jiří. Vedení lidí, týmů a firem – Praktický atlas managementu. 4. vyd. Praha: Grada publishing, a.s., 2011. s. 60. ISBN 978-80-247-3664-8. PLAMÍNEK, Jiří. Vzdělávání dospělých. 1. vyd. Praha: Grada publishing, a.s, 2010. s. 18-20. ISBN 978-80-247-3235-0. PRŮCHA, Jan a Jaroslav VETEŠKA. Andragogický slovník. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2012. s. 107 ISBN 978-80-247-3960-1. SAK, Petr a kol. Člověk a vzdělávání v informační společnosti: Vzdělávání a život v komputerizovaném světě. 1. vyd. Praha: Portál, 2007. s. 37, 46, 148. ISBN 978-80-7367230-0. VYMAZAL, Jiří. České vzdělávání dospělých ve světle tradice a při pohledu do budoucnosti. In: BENEŠ, M. Idea vzdělávání v současné dospělosti. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2002. s. 95-96. ISBN 80-86432-40-8. ZLÁMALOVÁ, Helena. Distanční vzdělávání a eLearning: učební text pro distanční studium. 1. vyd. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2008. s. 130. ISBN 978-8086723-56-3. ZOUNEK, Jiří. E-learning – jedna z podob učení v moderní společnosti. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009. s. 24, 28-29, 37-38. ISBN 978-80-210-5123-2.

59

Elektronické zdroje Co je to Facebook? [online]. [cit. 2014-25-1]. Dostupné z: . Connected learning [online]. [cit. 2013-12-2]. Dostupné z: . ČERNÝ, Michal. M-learning jako cesta k zábavnému vzdělávání? [online]. 2012 [cit. 201312-28]. Dostupné z: . ČSSZ. Výroční zpráva 2011 [online]. 2011 [cit. 2014-1-2]. Dostupné z: . ČSSZ. Výroční zpráva 2012 [online]. 2011 [cit. 2014-1-2]. Dostupné z: . ČSÚ. Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci [online]. [cit. 2013-12-17]. Dostupné z: . Elektronické vzdělávání ČSSZ [online]. [cit. 2014-1-2]. Dostupné z: . Elektronické vzdělávání ČSSZ slaví mezinárodní úspěchy [online]. 2004 [cit. 2014-1-4]. Dostupné z: . FIALA, Bohumír. Využití skupiny na sociální síti Facebook pro podporu účastníků kurzů vzdělávání dospělých [online]. 2012 [cit. 2014-1-24]. Dostupné z: . GERSTEIN, Jackie. Connected Learning: A New Research-Driven Initiative [online]. 3.2.2012 [cit. 2013-12-24]. Dostupné z: . GIROUX, Alexandra. VLE, CMS, LMS or CLMS? [online]. 2011 [cit. 2013-12-27]. Dostupné z . HÁJKOVÁ, Miluše. Celoživotní učení zaměstnanců [online]. [cit. 2014-1-2]. Dostupné z: . HALTUF, Miroslav. Informační technologie a informační systémy [online]. 1997 [cit. 201312-28]. Dostupné z: . INFOGRAM. Specifika vzdělávání dospělých [online]. [2013-12-10]. Dostupné z: . Informační technologie v domácnostech a mezi jednotlivci [online]. [cit. 2013-12-29]. Dostupné z: .

60

JACKSON, Sarah. Research Introduce a New Model of “Connected Learning“ [online]. 1. 3. 2012 [cit. 2013-12-25]. Dostupné z . JÁCHIM, Václav, Jiří Kruchina. E-learning v ČSSZ aneb co jsme se za rok naučili. In: konference – Fenomén e-learningu v současném vzdělávání [online]. 2003 [cit-2014-1-7]. Dostupné z: . Jak na eLearning: tři výhody eLearningu,tři úskalí a tři kroky k úspěšnému studiu [online]. [cit. 2013-12-28]. Dostupné z: . Koncept počítačové gramotnosti ECDL [online]. 2013 [cit. 2013-12-23]. Dostupné z: . KOPECKÝ, Kamil. Modely tzv. blended learningu (úvod do problematiky) [online]. 2004 [cit. 2013-12-16]. Dostupné z: . LORENZ, Michal. Kde nechala škola díru: m-learning aneb Vzdělávání pro záškoláky. [online]. 2011 [cit. 2013-12-28]. Dostupné z: < http://pro.inflow.cz/kde-nechala-skola-diru-mlearning-aneb-vzdelani-pro-zaskolaky >. ISSN 1804-2406. MACHÁT, Zbyněk. Podcasting ve vzdělávání [online]. 2011 [cit. 2014-1-23]. Dostupné z: . OXFORD UNIVERSITY PRESS. Definition of e-learning in English [online]. 2013 [cit. 2013-12-27]. Dostupné z: . Podcasting [online]. [cit. 2014-1-23]. Dostupné z: . Profil organizace [online]. [cit. 2014-1-2]. Dostupné z: . SMETÁNKOVÁ, Irena. Propojené učení („connected learning“) [online]. 2012 [cit. 201312-25]. Dostupné z . STEPHENSON, Neil. Introduction to Inquiry Based Learning. [online]. [cit. 2014-1-8]. Dostupné z: . ŠEBO, Miroslav. Súčasné trendy vo vdelávání. In: Trendy ve vzdělávání 2013: informační technologie a technické vzděláván [online]. Olomouc: Katedra technické a informační výchovy pedagogické fakulty UP v Olomouci, 2013, s. 337 [cit. 2013-12-24]. Dostupné z: . ŠEDÁ, Jitka, Martin Tylich. Elearning – testování a zkoušení [online]. 19. 12. 2011 [cit. 2013-12-6]. Dostupné z: . Tutor [online] 2013. [cit. 2013-12-28]. Dostupné z: . Účastníci e-learningu [online]. [cit. 2013-12-28]. Dostupné z: .

61

VÍCHA, Květoslav. Česká správa sociálního zabezpečení on-line [online]. 8. 6. 2004 [cit. 2014-1-2]. Dostupné z: . VÍCHA, Květoslav. Národní pojištění – informační technologie. 2004, č.5, s. 28. ISSN 03232395. What is connected learning [online]. [cit. 2013-12-26]. Dostupné z: . YIANNAKOU, Georgis. E-learning [online]. [cit. 2013-12-28]. Dostupné z: .

62

Seznam obrázků Obrázek 1: Typy lidských zdrojů Obrázek 2: Connected learning Obrázek 3: Formy e-learningu Obrázek 4: Logo ČSSZ Obrázek 5: Organizační struktura ČSSZ Obrázek 6: Login do e-learningového systému Lotus LearningSpace V4 Obrázek 7: Kurzy přiřazené určitému zaměstnanci

Seznam tabulek Tabulka 1: Základní modely blended learningu Tabulka 2: Uţivatelské role ze strany vývoje e-learningového projektu

Seznam grafů Graf 1: Uţivatelé osobního počítače (2006-2010) Graf 2: Výzkum podpory Facebooku ve vzdělávání Graf 3: Hodnocení systému e-DV podle dotazníku obsaţeném v e-DV Graf 4: Orientace v uţivatelském prostředí při prvním spuštění Graf 5: Obsahové pokrytí kurzů elektronického vzdělávání potřebnými informacemi Graf 6: Aktuální informace v rámci vzdělávacích kurzů Graf 7: Pohled respondentů na elektronické vzdělávání z domova Graf 8: Pohled respondentů na zavedení multimediálních prvků

63

Příloha č. 1 Použitý dotazník k vlastnímu průzkumu 1)

Jak byste se ohodnotil(a) v rámci počítačových základních znalostí a dovedností? a) Nemám s ovládáním většiny, i nových počítačových aplikací problém b) Ovládám bez problému pouze aplikace, se kterými dlouhodobě pracuji c) Mívám potíţe s většinou počítačových aplikací

2)

Máte zájem se v této společnosti vzdělávat? a) Ano b) Spíše ano c) Spíše Ne d) Ne

3)

Jak často vyuţíváte e-learning? a) Denně b) 1x týdně c) 1x měsíčně d) Před atestací/certifikací e) E-learning nevyuţívám

4)

Kolik jste absolvoval(a) elektronických kurzů? a) 1 vstupní kurz b) 2 kurzy c) 3 kurzy d) 4 nebo více kurzů

5)

Při prvním spuštění e-learningového systému bych ohodnotil(a) uţivatelské prostředí jako: a) Velice přehledné b) Spíše přehledné c) Spíše nepřehledné d) Velice nepřeheldné

6)

Účel elektronických kurzů mi byl jasný: a) Rozhodně ano b) Spíše ano c) Spíše ne d) Rozhodně ne

7)

Pokrývá podle Vás obsah kurzů pro Vaši činnost dostatečně velké mnoţství informací? a) Rozhodně ano b) Spíše ano c) Spíše ne d) Rozhodně ne

8)

Je obsah kurzů dostatečně srozumitelný pro jeho úspěšné absolvování? a) Rozhodně ano b) Spíše ano c) Spíše ne d) Rozhodně ne

1

9)

Čas na přípravu pro absolvování závěrečného testu je: a) Dostatečně dlouhý b) Není dostatečně dlouhý, ale mohu si test odloţit c) Není dostatečně dlouhý

10) Jaká je hierarchie (uspořádání) testů v kurzu? a) Od nejlehčích po náročnější b) Není ţádná hierarchie 11) Obsahují kurzy aktuální informace? a) Rozhodně ano b) Spíše ano c) Spíše ne d) Rozhodně ne 12) Uvítali byste výuku prostřednictvím přednášek ve formě nahraných a přehledně seřazených audio/video záznamů? a) Ano b) Ne c) Nevím 13) Uvítali byste e-learning s přístupem z domova? a) Rozhodně ano b) Spíše ano c) Spíše ne d) Rozhodně ne 14) Mělo by se podle Vás na elektronických kurzech něco změnit? Pokud ano, co?

…………………………………………………………………………………………………………………………… 15) Zaškrtněte svou věkovou skupinu: a) 18-29 b) 30-39 c) 40-49 d) 50-59 e) 60-70 16) Uveďte Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání: a) Vyučen b) Středoškolské c) Vyšší odborné d) Vysokoškolské 17) Jak dlouho pracujete v této společnosti? a) Méně neţ 1 rok b) V rozmezí 1 aţ 5 let c) V rozmezí 5 aţ 10 let d) V rozmezí 10 aţ 20 let e) Více neţ 20 let

Děkuji za Vámi věnovaný čas. 

2