Krajina za školou MEZIPŘEDMĚTOVÁ PROJEKTOVÁ VÝUKA S VYUŽITÍM ONLINE ELEARNINGU Autor projektu a textu: Mgr. Petr Mikšíček Know–how: o.s. Antikomplex www.krajinazaskolou.cz Stručné představení projektu Cíle projektu Díky Krajině za školou mohou školy realizovat výuku odpovídající Rámcovému vzdělávacímu programu. Projekt Krajina za školou významně koresponduje s více vzdělávacími oblastmi RVP i s průřezovými tématy. Ve výsledku tento projekt pomáhá u žáků dosahovat stanovených klíčových kompetencí. Dalšími oblastmi zavádění RVP je podpora týmové práce, využívání moderních informačních technologií, vznik transgeneračních vztahů a výchova k aktivnímu občanství. Vzhledem k prioritám Evropské unie projekt podporuje místní iniciativy, přispívá k rovným příležitostem obyvatel měst i venkova, podporuje péči o kulturní a krajinné dědictví, zprostředkovává studentům práci s informačními technologiemi a v neposlední řadě přispívá k naplňování zásad trvale udržitelného rozvoje. Inspirace projektu Projekt navazuje na projekt Zmizelé Sudety, který obdobným způsobem zpracoval více než deset horských a podhorských oblastí v České republice. Autoři a spoluautoři výstavy, knihy a webových stránek připravili přes 1500 fotodvojic a popisků. Výstava již čtvrtým rokem putuje po ČR, Německu a také Polsku. Celá iniciativa se setkala s velkým zájmem veřejnosti. Knihy Zmizelé Sudety se prodalo více než 8000 ks. Webové stránky mají minimální návštěvnost 80 přístupů denně. Zatímco všechny aktivity v rámci projektu Zmizelé Sudety realizovali členové a externí spolupracovníci občanského sdružení Antikomplex, iniciativu v rámci Krajiny za školou přebírají školy, učitelé a hlavně studenti. Osvětový a vzdělávací charakter tohoto způsobu poznávání kulturního, přírodního a sociálního prostředí tak v tomto projektu hraje významnější roli než přínos pro poznání regionu a konkrétního místa. Pro projekt Krajina za školou je klíčové, že mladí lidé realizují všechny kroky vedoucí k úspěšné prezentaci výsledků před veřejností. Působení tohoto projektového vyučování na hodnotovou orientaci žáků je hlavním cílem projektu. Pokud se projekt bude uskutečňovat dobře, tedy za významné angažovanosti studentů, lze očekávat zvýšení zájmu mladých lidí o své okolí, historické souvislosti a o zapojení do dění v místě. Konkrétní objevy v terénu, zachycení proměn krajiny, architektury či kultury a vytvoření výukových materiálů jsou druhým cílem.
Zakotvení projektu do vzdělávacích oblastí RVP a průřezových témat Předmětově zapadá záměr projektu do předmětů ekologie, enviromentální výcho-va, zeměpis, dějepis, přírodopis, biologie, český jazyk, základy společenských věd a informatika. Základem tohoto mezipředmětového vyučování je aktivní činnost žáků v okolí školy, bydliště či města. Projekt Krajina za školou je obsahově situován do vzdělávacích oblastí RVP Člověk a příroda, Člověk a společnost, Informační a komunikační technologie, Jazyk a jazyková komunikace, Člověk a svět práce. Projekt specifickým způsobem propojuje uvedené vzdělávací oblasti, a naplňuje tak základní myšlenky projektového vyučování. Projekt pomáhá žákům orientovat se v následujících průřezových tématech: Enviromentální výchova, Osobnostní a sociální výchova, Mediální výchova a Výchova demokratického občana. Účastníci získávají v jednotlivých krocích projektu nové zážitky, dovednosti a vědomosti, tvoří si osobní postoje ke kulturním a společenským hodnotám. Tak dochází k naplňování klíčových kompetencí vymezených v RVP, zejména kompetencí k učení, kompetencí sociálních a personálních a kompetencí občanských. Aktivity v rámci projektu Žáci budou pomocí digitálního fotoaparátu pořizovat identické snímky podle starých dobových fotografií krajiny, architektury, veřejných prostranství, místních osobností či tradic. V rámci terénního výzkumu budou získávat historické fotografie od sběratelů, rodinných příslušníků či od různých institucí. Tyto snímky neskenují a s fotoaparátem se vydají zachycená místa hledat. Vznikne tak fotodvojice zachycující vývoj různých objektů v čase. Každou fotodvojici či zpracovaný objekt bude možné doprovodit popiskem. Informace mohou studenti čerpat z písemných materiálů, které si vyhledají, nebo z rozhovorů, které budou vést s pamětníky, sběrateli či s rodinnými příslušníky. Výsledky své práce budou moci nahrát na stránky projektu www.krajinazaskolou.cz a vytvořit z nich výukový materiál použitelný pro jednotlivé vzdělávací oblasti a průřezová témata. V jednom z typů zobrazení na stránkách projektu se obě fotografie prolnou do tzv. “morfingu”. Ke každé dvojici fotografií bude možné přidat popisek, zvukový či video soubor a komentář vedoucího projektu. Fotografie bude také možné prohlížet staticky (jako výstavu) a stereometricky (plasticky). Jednotlivé projekty škol bude možné vyhledat pomocí vyhledávače nebo hledáním na mapě. Výukové moduly, které vzniknou v rámci projektu Krajina za školou, budou moci pro výuku využít všechny školy v ČR. Jelikož společnost Centre for Modern Education (CZ), s.r.o., zakládá pobočky v dalších státech Evropy, vzniknou výukové moduly o vývoji krajiny, kultury a architektury také v jiných zemích. I tyto moduly bude možné pro výuku zdarma využít. Dalším výstupem bude výstava a kniha, která bude představovat veřejnosti to nejzajímavější ze školního výzkumu. Po dodání tiskových verzí vyrobí o.s. Antikomplex pro každou zaangažovanou školu výstavu s 22 fotodvojicemi, průvodním textem a mapkou. Výstava bude mobilní, lehká, odolná – zkrátka schopná putování a přemisťování, které zvládnou i žáci. Stejný výběr z materiálů bude použit pro tzv. „ročenku“, tedy knihu zahrnující průřezové prezentace školních projektů. Tyto knihy budou zdarma distribuovány do škol, kde budou sloužit jako podpora výuky a jako propagace školy. Školy samy mohou spojovat své výstavy do krajských či regionálních instalací. Po skončení projektu mohou školy dle jeho úspěšnosti stejné
aktivity zopakovat s mladšími dětmi. Přístup na web www.krajinazaskolou.cz lze zaplatit z dotací MŠMT na výukový software.
METODIKA PROJEKTU KRAJINA ZA ŠKOLOU Jaké jsou cíle jednotlivých kroků projektu? Pomoci zavádět ŠVP do výuky na základních školách Tento projekt je dostatečně široký a reprezentativní příklad projektového vyučování, které podporuje MŠMT jako nástroj dosažení klíčových kompetencí. Nabídnout odborné školení pro pedagogické pracovníky Na začátku spolupráce školy a poskytovatele projektu bude uspořádáno školení v technologiích a metodách projektu. Koordinátor projektu na škole a další pedagogičtí pracovníci by tak měli získat užitečné informace o realizaci projektového vyučování naplňujícího cíle RVP. Realizovat pro studenty zajímavý terénní výzkum zaměřený na vývoj krajiny, kultury, historie a architektury Terénní výzkum je aktivní činností pohybovou – až sportovní – mimo prostory školy. Koordinátor projektu se se studenty ve škole domluví na tématech, která budou žáci zpracovávat. V případě zpracování více témat je možné studenty rozdělit do více týmů. Další možností je rozdělit je podle typu činností – rozhovory, skenování, psaní, systematizace dat. Studenti budou pomocí historických snímků různých lokalit či objektů vyhledávat identická místa a sledovat jejich vývojové změny. Tento osobní zážitek z terénu zpracují za pomoci digitálního fotoaparátu a dalších technologií také pro výukový a prezentační materiál, ve kterém shrnou výsledky svého zkoumání. Umožnit práci s digitálními technologiemi V rámci projektu budou studenti používat počítače, fotoaparáty, videokamery, scannery, digitální diktafony, grafické programy, webová administrátorská rozhraní. Všechny tyto činnosti budou moci studenti realizovat a připravit se tak pro standardní činnost v rámci jakéhokoliv jiného projektu – jak školního, tak pracovního. Provozovat e-learningový server Krajina za školou pro potřeby mezipředmětové výuky Vytvořit databázi projektů škol, které se budou zabývat mapováním změn v kultu-ře ČR. Celé administrátorské prostředí bude připodobněno počítačové hře. Hlavní motivací přitom je vyvolat zájem studentů o tento typ prezentace. Všechny školy v ČR budou moci takto vzniklé učební materiály využít ve výuce a testovat je. Součástí projektu je zapojení škol do internetové Školy za školou. Široké spektrum vzdělávacích služeb tohoto serveru mohou školy využívat v průběhu projektu Krajina za školou. Důvodem je realizace kontinuální výuky pomocí Školy za školou s
využitím konkretizujících modulů z Krajiny za školou. Škola za školou je velmi rozsáhlá služba, která pokrývá látku většiny předmětů základní a střední školy pro všechny ročníky. Moduly, které Škola za školou obsahuje, jsou zaměřeny na procvičování a vštěpování učiva. Tento obecněji a na výuku zaměřený vzdělávací server bude vhodně doplněn projektovým serverem Krajina za školou, protože obsahuje doplňující typy vzdělávání vedoucí k dosažení klíčových kompetencí. Tyto moduly popíší jednotlivé oblasti tím, že pro potřeby výuky zkonkrétní a dokreslí život, proměny a problémy jednotlivých lokalit České republiky. Vytvořit pro každou školu propagační výstavu a knihu Tyto výstupy získá každá škola, studenti se tudíž mohou prezentovat svojí prací, což jim mimo jiné může pomoci ujasnit si své postoje. Součástí prezentace výsledků projektu bude i vlastivědná procházka a prezentace v místním tisku. Motivovat žáky k navázání užšího vztahu ke kulturní historii Cílem projektu je přimět žáky, aby zaujali postoj ke svému životnímu prostředí, aby si hodnotový žebříček tvořili aktivně. Projekt významně přesahuje do oblasti celoživotního vzdělávání – tématu se mohou věnovat i nadále ve svém volném čase. Prostřednictvím projektu Krajina za školou chceme žákům pomoci získat hlubší vztah ke svému okolí. Sběrem etnografického materiálu, komplexní digitalizací a archivací dat, realizací rozhovorů a terénním výzkumem studenti získají konkrétní znalosti o vývoji svého regionu, které jim pomohou lépe pochopit vývoj a problematiku života v místě. Zapojením široké veřejnosti do všech kroků v realizaci projektu zajistíme významné rozšíření záměru projektu mimo školu. Doufáme, že toto spojení s regionem pomůže získat mladé lidi k zvelebování oblasti. Krok 1 Získávání historických snímků a navazování transgeneračních vazeb Úvodním krokem studenta při realizaci projektu je získání dobových snímků. Důležitým prvkem zvolené metody projektu Krajina za školou je získání starých fotografií od rodičů, prarodičů, amatérských či profesionálních sběratelů, od pověřených institucí – nikoliv z vydaných knih (tuto možnost lze použít v krajním případě). Pro projekty realizované na ZŠ však doporučujeme celý proces získání dobových fotografií zjednodušit. Například aby žáci oslovili svoje příbuzné. Ostatní instituce mohou oslovit jejich rodiče nebo učitelé. Pro střední školy tak dále platí: pokud by se projekt realizoval ve větším městě, kde by dohledání sběratelů bylo složité, nebo by sběratel považoval spolupráci na projektu za komerční, navrhujeme další dva postupy: Zkontaktovat autory nějaké fotografické vzpomínkové knihy a domluvit s nimi spolupráci. Studenti se tak budou učit získávat pro svoje projekty partnery, což je pro budoucí aktivní činnost v „projektovém a grantovém světě“ zásadním úkolem. Jako druhý postup navrhujeme navštívit sběratelské burzy, které probíhají pravidelně ve větších městech. Zde se studenti zase mohou seznámit s lidmi, kteří ochraňují a rozšiřují předměty s jistou historickou či nostalgickou cenou. Během výběru vhodných fotografií je možné nahrávat vyprávění sběratele o jednotlivých snímcích, stavbách, obcích či zachycených lidech. Majitelé takových sbírek většinou schraňují i příběhy vážící se k zachyceným místům.Hlavním postupem při získávání dobových pohlednic však zůstává kontaktování rodičů a sběratelů. Studenti s nimi musí
navázat vřelý vztah, aby jim sběratelé fotografie poskytli. Při návštěvě sběratele by student již měl vědět, jaká témata chce zpracovávat. Významně mu to pomůže orientovat se v jistě nepřeberné záplavě fotografií. Tento první krok podporuje transgenerační vazby mladých lidí a zároveň jim poskytne vhled do sítě místních elit, resp. aktivních lidí, kteří se zajímají o život a kulturu v místě. Udržování této sítě vazeb je v dnešní atomizované společnosti nutným předpokladem udržení funkční pospolitosti. Zároveň urychluje předání zkušeností mladé generaci a umožňuje participaci na obecním dění. Hlavní přínos tohoto kroku Prosociální chování, navázání transgeneračních vazeb, sociální učení, zvýšení komunikačních kompetencí žáků. Souvislost se vzdělávacími oblastmi a průřezovými tématy RVP Ve vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace žáci posílí svoji schopnost zvládat běžná pravidla mezilidské komunikace. Žáci si ověří, že jazykové dovednosti a přiměřená komunikační strategie souvisí se schopností prezentace sebe samého, a tím i prezentace projektu. Ve vzdělávací oblasti Člověk a společnost budou rozvíjeny sociální transgenerační vazby, žáci se seznámí s novými osobnostmi a jejich životními zkušenostmi. Tyto aktivity pomohou účastníkům poznat názory lidí starších generací, v některých případech také pomohou odbourávat možné oboustranné předsudky. Tento krok projektu koresponduje s průřezovým tématem RVP. Osobnostní a sociální výchova. Patří sem posílení schopnosti přiměřené komunikace, utváření dobrých mezilidských vztahů, základní dovednosti pro spolupráci. V oblasti hodnot a postojů si žáci budou moci uvědomit například hodnotu různosti lidí a generací. Důležité detaily a možné problémy při realizaci (zkušenosti autorů projektu Zmizelé Sudety) Ostych a strach z neúspěchu v tomto kroku může být překážkou v zahájení projektu. Avšak při prvním kontaktu se sběrateli se většinou ukáže, že své poklady rádi poskytnou. Obecně platí, že Homo Sběratel je člověkem nadšeným svým koníčkem a sběratelstvím a velmi rád si o svých exponátech povídá, zjišťuje novinky a také shání kontakty na další sběratele. Všichni tak mají mezi sebou funkční informační síť, které lze využít k získání vhodných materiálů. Když fotografie v pořádku vrátíte, sběratele natrvalo získáte pro své snažení. Může se vám později stát, že vám sami zašlou další materiál a budou vás informovat o dění v obci či městě. Čeho se vyvarovat? Učitel (či koordinátor projektu na škole) by neměl v rámci svého zdravého nadšení pro projekt za studenty udělat všechnu práci. Spíše by měl děti rozdělit do skupin a rozdat jim úkoly. Skupina, která bude komunikovat s partnery projektu, by měla být složena ze starších, spolehlivých a dobře působících studentů. Oni sami by měli navázat kontakt se sběrateli, institucemi jako muzeum či archiv a dojednat
spolupráci. Jedině tak se naučí komunikovat a získávat klíčové kompetence. V rámci školy je možné zorganizovat den sběru historických snímků, kdy občané přinesou do školy své snímky a děti je naskenují, zatímco jiní členové projektového týmu s nimi budou rozmlouvat o historii místa, obce, města, stavby či postav z literární či regionální historie. Celou tuto akci je možné propagovat v místním tisku či rozhlase. U starších lidí by měl proběhnout sběr přímo v místě bydliště. Pokud chce škola zpracovávat vzdálenější oblasti, lze využít kontakty sběratelů nebo institucí. Krok 2 Autorská práva sběratelů a fotografů Úkolem, na který byste možná zapomněli, je smluvní úprava vztahů s poskytovali sbírek historických snímků a s fotografy. Nezapomeňte, že na každou fotografii, kterou dostanete do ruky a je mladší 70 let, se může vztahovat autorská ochrana. Proto je zpravidla potřeba před použitím těchto fotografií podepsat se sběratelem smlouvu o užití souborného díla a s fotografy o užití autorského díla nebo alespoň informovat autora či sběratele o všech využitích jeho sbírky.
1. První smlouvu byste měli podepsat se sběratelem: Sběratel nemá autorská práva na snímky, které nepořizoval, ale pouze je zakoupil. Jeho autorské právo se však může vztahovat k dílu soubornému, které vám poskytuje a které vzniklo jeho tvůrčím uspořádáním. Proto je nutné se sběratelem podepsat smlouvu, ve které tento souhlasí s užitím konkrétně označené sbírky historických fotografií pro všechny aktivity vyplývající z projektu Krajina za školou. (označená obálka s fyzickými fotografiemi nebo CD-ROM s označenými soubory). Smlouva se sběratelem musí ošetřovat zejména následující: –
souhlas s využitím autorského díla – sbírky pro:
a) prolínání (morfing) souborného díla nebo jeho části v rámci www.krajinazaskolou.cz (prolínání jednoho autorského díla v druhé – morfing staré fotografie do nové – významným způsobem mění podstatu autorského díla nebo jeho části – fotografie (což bude upraveno smlouvou pod bodem 2 tohoto dokumentu), ale mění i část autorského díla – sbírky. Autorský zákon naopak podstatu díla chrání. Abychom tedy mohli prolínat dvě autorská díla do sebe, čímž vznikne třetí autorské dílo, potřebujeme mj. i výslovné svolení sběratele k tomuto zásahu do jejich díla.) b) zveřejnění v závěrečném knižním sborníku projektu Krajina za školou (většina nákladů bude rozdána na školách, které projekt realizovaly, zbytek bude v prodeji jako katalog k výstavě) c) využití souborného díla nebo jeho části pro školní výstavy (ze skenu poskytnutých materiálů budou vytištěny fotografie ve formátu A4 nebo A3 a adjustovány na výstavní panely z Cartonplastu. Výstava bude putovní a instalována bude v různých místech regionu nebo v rámci ČR)
d) zařazení souborného díla nebo jeho části do vzdělávacího e-learningového portálu Škola za školou (výukové materiály Krajina za školou, ve kterých budou obsaženy i historické snímky fotografů, budou ve formě internetových odkazů a hry pexeso (tvořeným fotodvojicí historické a současné fotografie) vloženy do vzdělávací služby Škola za školou. Tuto službu si školy pořizují pro potřeby ICT výuky. Škola za školou obsahuje vzdělávací materiály ze všech předmětů základní školy a všeobecně vzdělávací základ středních škol. Pomocí Školy za školou bude moci využít výukových materiálů z projektu Krajina za školou ve výuce mnohem více škol – minimálně 300. Široké uplatnění těchto modulů v běžné výuce je hlavním cílem projektu Krajina za školou.) Všechny výše uvedené způsoby užití souborného díla nebo jeho části budou ošetřeny udělením licence ke všem známým způsobům užití souborného díla nebo jeho části škole, která projekt Krajina za školou realizuje a udělením sublicence společnosti Centre for Modern Education (CZ), s.r.o., která technologicky propojí oba výukové systémy. Smlouvu je třeba podepsat se sběratelem (nebo jeho zástupcem) po vybrání konkrétních souborných děl (sbírek). Tyto sbírky je potřeba v dodatku smlouvy konkrétně označit (zpravidla názvem sbírky, popř. i s uvedením seznamu děl a jiných částí této sbírky). Je možné, že sběratel bude vyžadovat finanční odměnu za poskytnutí licence k soubornému dílu. Pokud tento požadavek vysloví, můžete mu navrhnout následující způsob vyrovnání: – jednorázová finanční kompenzace ve výši [10,-] Kč za jednu celou sbírku max. do výše [2 000,-] Kč – hmotná kompenzace formou daru závěrečného knižního sborníku projektu Krajina za školou v počtu 3 kusů Tyto ceny jsou doporučené, které případně můžete měnit. Pamatujte ale, že není nutné sběratelům tuto kompenzaci poskytovat dopředu. 2. Další smlouvu byste měli podepsat s fotografem: Fotograf má autorská práva na snímky, protože je pořizoval. Jeho práva se vztahují ke každé fotografii, kterou vám poskytne. Jsou-li snímky starší 70 let, autorská práva se na ně nevztahují. S fotografem je nutné podepsat smlouvu, ve které souhlasí s využitím konkrétně označených děl – fotografií – pro všechny aktivity vyplývající z projektu Krajina za školou. Smlouva se sběratelem musí ošetřovat zejména následující: –
souhlas s využitím autorského díla – sbírky pro:
a) prolínání (morfing) souborného díla nebo jeho části v rámci www.krajinazaskolou.cz (prolínání jednoho autorského díla v druhé – morfing staré fotografie do nové – významným způsobem mění podstatu autorského díla nebo jeho části – fotografie (což bude upraveno smlouvou pod bodem 2 tohoto dokumentu), ale mění i část autorského díla – sbírky. Autorský zákon naopak podstatu díla chrání. Abychom tedy mohli prolínat dvě autorská díla do sebe, čímž vznikne třetí autorské dílo, potřebujeme mj. i výslovné svolení sběratele k tomuto zásahu do jejich díla.)
b) zveřejnění v závěrečném knižním sborníku projektu Krajina za školou (většina nákladů bude rozdána na školách, které projekt realizovaly, zbytek bude v prodeji jako katalog k výstavě) c) využití souborného díla nebo jeho části pro školní výstavy (ze skenu poskytnutých materiálů budou vytištěny fotografie ve formátu A4 nebo A3 a adjustovány na výstavní panely z Cartonplastu. Výstava bude putovní a instalována bude v různých místech regionu nebo v rámci ČR) d) zařazení souborného díla nebo jeho části do vzdělávacího e-learningového portálu Škola za školou (výukové materiály Krajina za školou, ve kterých budou obsaženy i historické snímky fotografů, budou ve formě internetových odkazů a hry pexeso (tvořeným fotodvojicí historické a současné fotografie) vloženy do vzdělávací služby Škola za školou. Tuto službu si školy pořizují pro potřeby ICT výuky. Škola za školou obsahuje vzdělávací materiály ze všech předmětů základní školy a všeobecně vzdělávací základ středních škol. Pomocí Školy za školou bude moci využít výukových materiálů z projektu Krajina za školou ve výuce mnohem více škol – minimálně 300. Široké uplatnění těchto modulů v běžné výuce je hlavním cílem projektu Krajina za školou.) Všechny výše uvedené způsoby užití souborného díla nebo jeho části budou ošetřeny udělením licence ke všem známým způsobům užití souborného díla nebo jeho části škole, která projekt Krajina za školou realizuje a udělením sublicence společnosti Centre for Modern Education (CZ), s.r.o., která technologicky propojí oba výukové systémy. Smlouvu je třeba podepsat s autorem – fotografem (nebo jeho zástupcem) po vybrání konkrétních fotografií. Tyto sbírky je potřeba v dodatku smlouvy konkrétně označit (zpravidla názvem sbírky, popř. i s uvedením seznamu děl a jiných částí této sbírky). Je možné, že autor bude vyžadovat finanční odměnu za poskytnutí licence k soubornému dílu. Pokud tento požadavek vysloví, můžete mu navrhnout následující způsob vyrovnání: – jednorázová finanční kompenzace ve výši [10,-] Kč za jednu celou sbírku max. do výše [2 000,-] Kč – hmotná kompenzace formou daru závěrečného knižního sborníku projektu Krajina za školou v počtu 3 kusů Tyto ceny jsou doporučené, které případně můžete měnit. Pamatujte ale, že není nutné sběratelům tuto kompenzaci poskytovat dopředu. Krok 3 Digitalizace materiálů Po obdržení starých fotografií následuje jejich digitalizace. Nejen z důvodu ochrany originálů, ale také pro lepší práci s podklady. Student tedy musí použít počítačovou technologii – scanner, grafický program Zoner Photo Studio 8 – a vytvořit kvalitní kopii originálu. Pro potřeby budoucího tisku do výstavního souboru je potřeba zvolit rozlišení skenu minimálně 600 DPI. Pokud máte barevné podklady, skenujte je plnobarevně. Trvá to sice déle a soubor je potom mnohem větší, ale nikdy nevíte,
kdy se vám bude barevná informace hodit. Je potřeba si také dát pozor na rastr a typ reprodukce. Pokud se jedná o fotografii či originál pohlednice, nemusíte nastavovat žádný typ redukce rastru. Pokud skenujete snímek z novin, knihy či časopisu, je nutné tento kompenzační filtr použít. Také je nutné ohlídat, aby takto použité kopie nebyly komerčně používány či rozmnožovány pro jiné účely, než je projekt Krajina za školou. O tomto projektu musí dárce podkladů vědět a musí s použitím materiálů souhlasit. Hlavní přínos tohoto kroku V tomto kroku je zřejmý důraz na práci s počítačovými technologiemi, které musí v dnešní době každý mladý člověk v praxi zvládnout. Klíčovou kompetencí v tomto kroku je zvládnutí a praxe s digitálními technologiemi a grafickými programy. Shoduje se se záměry MŠMT, které podporuje počítačovou gramotnost studentů i učitelů. Souvislost se vzdělávacími oblastmi a průřezovými tématy RVP Digitalizace materiálů výrazně přispívá k rozvoji schopností účastníků projektu ve vzdělávací oblasti RVP Informační a komunikační technologie. Žáci jsou vedeni k využívání informačních a digitálních technologií při zpracování materiálů z jiných vzdělávacích oblastí. Žáci se učí tvořivě a samostatně používat moderní technologie jako prostředek sběru, zpracování a třídění informací. Velmi významným didaktickým prvkem je použití počítačové techniky v projektu, který je zaměřen na historické, environmentální a přírodopisné aspekty. Vzdělávací oblasti RVP Člověk a svět práce se tento krok dotýká především v nutnosti přesně dodržet popsanou technologii. Žáci se učí pečlivé práci, která vede k dosažení očekávaného výsledného produktu – digitálně zpracovaných archivních materiálů. Tyto návyky a dovednosti jsou základem pro úspěšné uplatnění žáků v budoucím zaměstnání. Důležité detaily a možné problémy při realizaci Do rukou se nám dostaly stovky pohlednic a fotografií ze soukromých archivů. Většinou jsme si museli pro tyto materiály zajet do regionů a na velmi krátký čas jsme je měli půjčené domů na oskenování. Může se stát, že si studenti budou muset vzít s sebou ke sběrateli scanner a kopie pořídit přímo u něj. Tato varianta by ale neměla být častá. Nejdůležitější je zapůsobit důvěryhodně – vše potom jde samo. Každá fotografie vám zabere cca 15 minut času i s grafickými úpravami. Čeho se vyvarovat? Opět platí, že fotografie by měly skenovat hlavně děti. Je to sice zdlouhavá práce, ale student získá cvik, který se mu bude vždy hodit. Pokud vám některý sběratel nabídne své skeny, je potřeba prověřit jejich kvalitu. Často se stává, že jsou absolutně nevyhovující. Projevit se to může až při přípravě tiskových předloh. Pokud máte možnost tyto snímky znovu naskenovat, učiňte tak.
Krok 4 Témata fotodvojic Tento výčet představuje návrh nám známých témat. Koordinátoři projektu a studenti mohou tento seznam rozšířit. a) Volná krajina – nezastavěné oblasti na okraji obcí a měst, které volně přecházejí do kulturní krajiny. b) Pohledy na obce či města z extravilánu obcí či měst – zde je zásadní tvář pozemků, které se bezprostředně dotýkají hranic zastavěných ploch. Na těchto místech se zřetelně projevuje vývoj vlastnických vztahů v místě a efektivita soukromého a státního hospodaření. Zde je také nejzřetelněji vidět (ne)existence péče o krajinu. Hlavními indikátory jsou náletové zeleně, přerostlé aleje, sukcesní houštiny v místech bývalých parků, hřišť či koupališť. Významným podtématem je stav a okolí drobných i větších církevních památek. Tyto stavby a komunikační trasy v minulosti v největší míře „kooperovaly“ s krajinou a vytvářely velkolepá krajinná díla. c) Zaniklé obce – velmi silným tématem jsou katastry zaniklých sídel, která byla nedostatečně osídlena po roce 1946. Zde lze velmi přesvědčivě pomocí fotografií promluvit o vývoji krajiny, když člověk „vypřáhne z opratí“. d) Drobné památky v krajině – místa, kde se staly nějaké historické události. Tedy pomníky, sochy, technická díla – zde je možné popsat, jak se k tomuto symbolu vztahovaly minulé generace a jak je vnímáme dnes.) Intravilány obcí či měst – veřejné prostory. Tato místa doznávají největších změn a podléhají dobovým a politickým stereotypům. Nutno si všímat náměstí, návsí, koupališť, promenád, tržnic, podloubí, parků atd. Zvláště v oblasti česko-německého pohraničí jsou tyto prostory nejvíce zdevastované, a proto velmi vhodné pro zpracování a interpretaci. e) Detaily a bohatost architektonických staveb – toto téma vyžaduje zvýšené úsilí a námahu. Pokud se v dobových snímcích takový záběr nalezne, je třeba jej přesně dohledat a zajistit i odborný komentář majitele domu či památkáře. Toto srovnání může ukázat zájem majitelů domů, tedy i města či státu, o tradici či historicitu daného místa. f) Vývojová epocha měst, obcí či krajiny – např. tradiční krajina vs. kolektivizace, socializace venkova, přibližování venkova městu, jak vznikaly střediskové obce, panelová sídliště, satelitní městečka kolem velkých měst atd. g) Lidová shromáždění – pokud se na starých fotografiích dochová záběr lidových shromáždění či příležitostí pro srocení davu, je potřeba k němu získat informace a snažit se o zachycení podobně masové události v místě dnes. Je zřejmé, že tato dvojice nebude identická geograficky, ale sociálně. Nabídne velmi přínosný pohled na současné chování obyvatel, který přispívá k vytváření jasnějšího postoje autora fotodvojice a popisku, (ne)souhlasu či zájmu. h) Všeobecně kulturně významné místo – např. hora Říp. Lze zkoumat její místo v české kultuře – z pohledu historie, architektury, pověstí a kulturních akcí – např. poutí lidu.
i) Detail oblečení či jiného kulturního artefaktu – důležité pro poznání standardu doby je také typické oblečení. Zachová-li se taková fotografie, můžeme vytipovat dnešní nejstandardnější oblečení generací. j) Tradice, zvyky, zvláštnosti – tématem jsou místně specifické typy kultury. I zde platí složitější dohledávání původu a významu události, místa či předmětu. Kouzelnou odměnou nám ale bude vyhledání současných ekvivalentů takového fenoménu. Opět tak získáme vhled do zálib současných lidí. k) Pověsti – vážící se ke kraji, místu, lokalitě. Lze realizovat v rámci předmětu český jazyk. l) Proměny v kvalitě životního prostředí – Prostředí, v němž dnes žijeme, zpravidla příliš nevnímáme, bereme jej jako samozřejmost. Srovnání umožňuje uvědomit si rozdíly v kvalitě našeho života, která je, ať už chceme nebo nechceme, také ovlivňována množstvím dopravních a průmyslových staveb, množstvím aut, zeleně... Srovnání fotografií tak může pomoci probouzet cit pro zdravější životní prostředí. Vyfotografovat tak lze dvě místa ve stejném biotopu, která doznávají zcela odlišných podob. Pokud nějaké téma, které Vás napadá, není v souboru obsaženo, může se pracovní skupina pokusit získat potřebné podklady a zrealizovat ho. Důležité detaily a možné problémy při realizaci Tento návrh témat vychází ze zkušenosti z použitím metody. Neznamená to, že je to maximální počet všech objevů, které lze pomocí této metody nalézt. Školy by měly při výběru témat využít místních specifik a problémů. Těmi může být stav životního prostředí, nadměrná doprava ve městě, průmyslové zóny, zarůstání výhledů, rozhleden nebo úpadek hospodářské kapacity místa. Pokud se podaří ve vašem okolí nalézt zchátralou stavbu či problematický objekt, lze jednoduchým srovnáním „otevřít oči“ místním lidem, kteří by se měli o obnovu takovéto stavby zasadit. Např. kaplička v Suché u Nejdku v Krušných horách. Náš objektiv ji zachytil ve zbědovaném stavu, zarostlou do houští a na břehu zarostlého rybníka používaného jako smetiště. Dvojici jsme použili do knihy i pro výstavu a „do roka a do dne“ byla kaplička vystříhána z náletové zeleně. V budoucnu bude snad i opravena. Až takovou moc srovnání má. Čeho se vyvarovat? Pro každé zpracovávané téma je dobré mít speciální skupinku "výzkumníků".Tato témata mohou zpracovávat buď žáci z jedné školy, nebo je lze rozdělit mezi více škol v rámci regionu. Pokud budou všechna témata zpracovávat žáci jedné školy, bylo by dobré tato témata rozdělit pro jednotlivé skupinky žáků. Tím se zajistí jistá specializace fotografů a hlavně sběračů informací k těmto tématům. Bude se to hodit zejména při vytváření popisků. Každé téma bude mít určené odborníky. Témata zahrnující bližší objekty mohou dostat na starosti mladší děti.
Krok 5 Terénní práce: vyhledávání identických míst, příprava projektu Cesta za předky Vyhledávání míst Po grafickém zpracování fotografií si student fotografii vytiskne na černobílé tiskárně ve větším formátu, ideální je A4. Všechna místa, která se pracovní tým školy rozhodne zmapovat, si vytištěná založí do průhledných desek nebo sešije do jakýchsi „tazatelských desek“. Skupinka studentů vyrazí do vybraného terénu, rozdělí se a pokusí se najít přesně to samé místo, odkud byly objekt či krajina vyfotografovány v minulosti. Při fotografování samotném by si měli všímat, na jakém místě stojí. Mohou tak objevit staré či zaniklé cesty, staré základy domů, neexistující ulice, zastavěné plochy, opravené domy, stromořadí či další objekty. Z bývalých záhumenků mohla vzniknout průmyslová zóna či periferie. Výrazně se změnilo okolí vodních toků a tzv. „občina“. To byla území obce, která přímo sousedila se soukromými pozemky, ale byla ve společném – obecním – vlastnictví. Každý obyvatel mohl využít místních zásob dřeva, kamene, používat cesty. Zato ale musel přispívat k udržování občin. Tato území v době komunismu a socialismu ztratila svou funkci a zcela zarostla. Zážitek ze srovnávání Zároveň by studenti měli vnímat, co se dnes změnilo v porovnání s minulostí. Tento vhled do změn tváře míst je pro projekt klíčový. Zde vzniká pocit fascinace nad srovnáním minulosti a současnosti. Hledání místa a srovnávání minulosti a současnosti je velmi zábavné, dobrodružné a studenty bude nepochybně bavit. Vyhledávání míst je také častokrát spojeno s hledáním, které si nic nezadá se trekkem v horách. Lze říci, že zvláště v horském prostředí je pořizování snímků hlavně sportovní námahou. Honba za záběry nám ale může s překonáváním této námahy pomoci. Klíčové je kvalitní nasnímání současného stavu místa. Nejzákladnějším bodem je nalezení přesného místa, porovnání úhlů stěn, výšky střech, horizontů, reliéfů staré fotografie a reality. Teprve potom bude „prolínačka“ perfektní. Zde přesně platí: „Třikrát měř, jednou foť“. Fotografie by měla být pořízena na nejvyšší možné rozlišení fotoaparátu. Proto by účastník projektu měl ovládat práci s digitálním fotoaparátem. Po ruce by měl mít dostatečně velikou paměťovou kartu. Pokud škola či studenti nedisponují digitálním fotoaparátem, je možné použít klasický filmový fotoaparát a vyvolané fotografie naskenovat. Po nasnímání všech vybraných snímků by měla následovat kontrola přesnosti fotodvojic a nafotografování dalších objektů. Projekt Cesta za předky Součástí Krajiny za školou je i spolupráce s občanským sdružením Tereza, které se věnuje environmentální výchově. Jedním z jeho osvědčených výukových programů je Cesta za předky. Studenti v rámci tohoto výzkumu budou zjišťovat doplňující informace vážící se k regionu. Jednotlivá témata, otázky a metody Cesty za předky vycházejí z materiálů o.s. Tereza.
Hlavní přínos tohoto kroku Účastníci získávají v tomto kroku osobní, nezprostředkovaný zážitek s hledáním identických míst a vyvoláváním paměti míst. Tento krok je nejzajímavější a pro studenta na celém projektu nejdůležitější. Dobrodružnost této činnosti a objevy s ní spojené jsou významnou odměnou za vynaložené úsilí. Samotný zrakový vjem při porovnávání je nejdůležitějším okamžikem pro nastartování řetězové reakce zájmu o své bezprostřední okolí. Porovnáním vytištěné fotografie s realitou vzniká vhled do vývoje krajiny, osídlení, architektury a kultury místa, který většinou nezůstává bez odezvy a podněcuje další hledání a poznávání. Pořízení přesného současného snímku je již zálohováním dojmů, zážitků a informací, které si člověk při percepci reality v kontrastu s minulostí vyvolává. Student si pomocí silných emocionálních, fyzických i kognitivních zážitků připravuje zárodek dlouhodobého zájmu o dané téma. Samozřejmě není možné takto dlouhodobě oslovit každého účastníka „terapie krajinou“, ale doufáme, že při závěrečném testování výsledků projektu dosáhneme alespoň hodnoty 30 %. Souvislost se vzdělávacími oblastmi a průřezovými tématy RVP Vyhledávání a dokumentace identických míst posiluje schopnosti žáků v rámci vzdělávacích oblastí Člověk a společnost a Člověk a příroda. Žáci se bezprostředně setkávají s dějinnými, historickými a společenskými aspekty proměny krajiny. Velmi významné je místní a regionální zakotvení projektových aktivit. Žáci poznávají, že historické proměny nejsou abstraktními fakty, ale dotýkají se jejich bezprostředního životního prostoru. Účastníci projektu spontánně získávají představu o vlivu různých historických a společenských epoch na kvalitu krajiny, životního prostředí a společenského života. Mohou tak lépe porozumět důsledkům činnosti člověka na přírodní a životní prostředí. V tomto kroku se naplňují zejména cíle průřezového tématu RVP Environmentální výchova. Projektové aktivity samy o sobě navozují otázky týkající se odpovědnosti člověka za udržitelný rozvoj společnosti. Jsou názorně ukázány modelové situace pozitivního i negativního vlivu člověka na prostředí, ve kterém žije a ve kterém budou žít i další generace. Důležité detaily a možné problémy při realizaci a) Díváme-li se na vesnici nebo město a máme-li po ruce starou fotografii, získáme nečekaně přesné vodítko k pochopení místních dějin. Před očima se nám objeví domy, které již dávno nestojí, na jejich místě je dnes tržiště nebo autobusové nádraží. Pochopíme, jak se nakládalo s prostory v obcích, kde byly domy zbourány. Dnes je tu často „překážková dráha”: dům, kopřivy, dům, skládka, dům, tržíčko, dům, dřevěná kůlna, dům… Teprve pak oceníme dávnou šarmantnost a styl tradiční zástavby jednolitého městečka či obce. Poznáte, jestli zanikly spíše domy honosné, či chudé. Jakým způsobem probíhaly rekonstrukce domů. Srovnávat dnešní a historické pohledy na krajinu je způsob, jak zábavnou formou přiblížit dospělým i dětem působení času na lidská sídla.
b) Použitá metoda má však jedno úskalí, které je ale zároveň i výhodou. Ten, kdo nahlédl do historie, už není schopen vnímat současnost jako plnohodnotnou realitu, která nepotřebuje k pochopení žádné srovnávání. Dnešní podoba sídel tak ztrácí svoji nedotknutelnost. Člověk si při pohledu na vývoj (leckdy smutný) lokálních kultur uvědomí, kudy cesta vede a kudy ne. Pokud jde o získání vhledu do genia loci minulosti, tak je tato metoda zřejmě nejlepší. Pomáhá také jeho obnově. c) Hlavním úkolem při fotografování je zachovat kompozici starého snímku (poměr plochy nebe, půdy a staveb). Snímek je potřeba si v duchu rozdělit na čtvrtiny, zachovat střed snímku na obou fotografiích stejný. Zkontrolovat, aby zůstaly zachovány objekty v rozích snímku. d) Pokud nejde pořídit dnešní pohled kvůli nové stavbě či zarostlému terénu, je vhodné pořídit „pseudosnímek“ neboli pohled z nejbližšího možného místa. e) Zachovat denní dobu snímkování – tedy nefotografovat proti slunci. f) Nevíte-li, kde se místo nachází, nebo potřebujete-li stihnout více dvojic, klidně se zeptejte místních lidí. Významně to ušetří čas. g) Držte se cest. Nelezte do terénu divočinou. 95 % všech snímků extravilánů je pořízeno ze starých cest. Po trnité cestě takřka vždy dojdete na cestu, která by vás na místo dovedla pohodlněji. h) Ať každé místo hledá jenom jeden fotograf. Více lidí na jednom místě pouze zdržuje. Stačí jeden průzkumník, který pořídí více verzí fotografií – světlejší, tmavší, širší a užší. Čeho se vyvarovat? Nedbalosti – občas se místo pro snímání hledá dlouho. Někdy je třeba i vícekrát přehodnotit správný úhel pohledu. Je to spojeno s pohybem, námahou. Toto úsilí se vám ale vrátí v přesnosti prolínání dvojic fotografií. Zde opět platí důraz na kvalitu, nikoliv na kvantitu. Na fotografování budete mít v projektu mnoho času. Na některá místa je možné se i vrátit. Krásným dárkem pro studenty bude pocit, že navštívili tolik míst, kterých by si jinak ani nevšimli. Získají tak velmi důležitou znalost míst a jejich proměn. Krok 6 Příprava textů, popisků, zvukových a video záznamů k fotografiím Po dokončení fotografických prací by se pracovní tým měl domluvit na zpracování textů k dvojicím, které by měly do slov přesněji zachytit zatím pouze viditelné poznatky. Na fotografiích bude možné pozorovat procesy rozpadu, zániku, sukcese, výstavby, rekonstrukce, zachování či zániku tradic. Tyto obecné kategorie je nutno doplnit o konkrétní informace od pamětníků či od odborníků na dané téma. Použít mohou záznamy na diktafonech. Studenti by také měli napsat úvodní text o lokalitě, kterou se ve svém projektu zabývají, a zároveň vyslovit ke zkoumaným skutečnostem svůj názor. Text by měl obsahovat představení místa, kde žáci žijí, a ukázat, jak vnímají své okolí. Zdali jsou spokojeni se stavem životního prostředí či
nikoliv. Pokud studenti pořídili také zvukové záznamy rozhovorů, slavnosti, vyprávění či jiných zvuků, mohou je ve formátu .mp3 nahrát do výukového modulu Krajina za školou. Tento zvuk může doprovázet samotné prolínání fotografií. Vznikne tak zvukový komentář. Popisky mohou žáci také namluvit a takto připojit k dvojicím. Obdobně se dá použít i videozáznam shromáždění, kulturní akce, vzpomínek pamětníka v terénu. I tyto informace je možné vložit do výukového modulu. Hlavní přínos tohoto kroku Faktické vědecké, emoční a srovnávací uchopení konkrétní lokality. Autor je nucen vyslovit závěr, názor a připravit si argumenty pro toto tvrzení. Zároveň autor musí vyhledat odborníka či pamětníka, který mu podá základní informace k fenoménu zachycenému na fotografiích. Opět zde posiluje transgenerační vazby a orientaci v místních kulturních elitách. Důležité detaily a možné problémy při realizaci Místní lidé většinou berou jako danost a samozřejmost. Právě spojením fakticky správných údajů a nadhledu člověka „odjinud“ vzniká správný směr inovativních postřehů o vývoji a situaci kulturní krajiny, veřejných prostorů, architektury, kultury apod. Souvislost se vzdělávacími oblastmi a průřezovými tématy RVP S psaním popisků a úvodních textů vám místní znalci velmi pomohou. Leckdy jsme neměli ani základní znalosti o kulturních reáliích. Tento nedostatek faktů nám právě místní znalci pomohli překonat. Významně se tím zainteresovali na vzniku projektu a pomohli mu i s propagací. Přesto je pohled zvenčí – někdy i málo informovaný – důležitý, protože můžete na lokalitu nahlédnout „jako poprvé“ a vidět problematické momenty soužití místní lokální kultury s jejím prostředím. Při vytváření popisků a komentářů budou účastníci projektu naplňovat cíle vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, zejména výstupy v komunikační a slohové výchově. Žáci budou vyjadřovat svoje názory při hodnocení stavu a proměn zkoumané lokality. Opětovně budou komunikovat s lidmi ze starších generací, a tak budou rozvíjet poznatky ve vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Příprava komentářů k fotografiím souvisí s průřezovým tématem RVP Osobnostní a sociální výchova. Patří sem schopnost vyjadřování vlastních názorů na získaná fakta, komunikace a spolupráce s dalšími partnery. Žáci procvičí svoje individuální a sociální schopnosti potřebné pro oblast kooperace i vzájemného poměřování s ostatními. Krok 7 Vytvoření výukového a prezentačního modulu „Krajina za školou“ Po nasnímání fotografií a vytvoření textů následuje opět práce s počítačovými technologiemi. Nejprve je nutné surová data uspořádat podle témat. Potom je třeba vytvořit fotodvojice spojením staré a nové fotografie. Společně s popiskem by měly být uloženy v jednotlivých složkách. Po roztřídění musí dojít ke grafické úpravě snímků – k přípravě pro vytvoření tzv. „prolínačky – morfingu“. Morfing umožňuje
pohlédnout na změny objektu v čase. Stará fotografie postupně přechází v novou a zpět do minulosti. Příprava prolínaček pomocí programu Zoner Photo Studio 8 Fotografie je třeba vyvážit, aby byl záběr dobře zřetelný, a také přesně oříznout, aby „lícovaly“. Teprve potom je „prolínačka“ perfektní. Pro tyto účely mají školy k dispozici speciálně upravenou editaci programu Zoner Photo Studio 8 s funkčními prvky pro přípravu prolínání. Registrace na web www.krajinazaskolou.cz a upload materiálů Ve chvíli, kdy budou všechny fotodvojice určené pro web takto upraveny, je možné začít uploadovat materiály na internet. Na webových stránkách Krajiny za školou se zúčastněná škola zaregistruje a získá přístup do administrátorského prostředí. Zde je možné nahrát neomezený počet dvojic, popisků a komentářů, případně webových odkazů, zvuků a videosouborů. Autoři zde mohou také využít komunikačního kanálu, skrz který mohou diskutovat se zájemci o téma či s dalšími autory z jiných škol. Spojení Krajiny za školou a Školy za školou Samotný projekt školy bude také vložen do Školy za školou. Spojíme tím kreativní využití digitálních technologií, projektového vyučování s plnohodnotnou e-learningovou výukou. Moduly Krajina za školou budou dostupné i v běžném obsahu Školy za školou formou odkazů. Najít je bude možné jak v učebnicích všech souvisejících předmětů, tak i mimo položky učebnic. Učitel si je bude moci zařadit i do vlastní učebnice, kterou si podle vzdělávacích oblastí RVP bude moci sám vytvořit. Zobrazí se tak všem zájemcům o předmět, ať používají jakoukoliv učebnici. Mezioborová povaha zabývání se krajinou, architekturou a obecně lidských sídel si přímo říká o projekt na mezipředmětové vyučování. Hlavní přínos tohoto kroku Praktická činnost s PC programy, příprava pro budoucí zaměstnání či koníčky Souvislost se vzdělávacími oblastmi a průřezovými tématy RVP Vytvářením výukového a prezentačního modulu Krajina za školou žáci naplňují cíle vzdělávací oblasti RVP Informační a komunikační technologie. Praktická činnost na PC, použití specifických softwarových nástrojů, práce s moduly na www stránkách – pomocí všech těchto aktivit žáci zlepšují organizaci svojí činnosti, osvojují si používání softwarových a hardwarových prostředků při prezentaci výsledků své práce. Kromě samotného zdokonalení žáků v používání informačních technologií je důležitou součástí tohoto kroku podpora racionálního postoje k používání výpočetní techniky v dalším pracovním i osobním životě každého účastníka. Stejně jako v předchozích aktivitách se žáci učí pečlivě a spolehlivě pracovat. Zjišťují také svůj přínos pro žákovský tým řešitelů, nesou zodpovědnost za úspěšné dosažení vytyčených cílů. Rozvíjejí svoje dovednosti a postoje v rámci vzdělávací oblasti Člověk a svět práce.
Krok 8 Prezentace projektu Prezentační výstupy z projektu jsou dva. Prvním je realizace vlastivědné vycházky na poznávaná místa s ostatními studenty, pamětníky, odborníky a zájemci z řad veřejnosti. Studenti si vytisknou historické snímky a popisky, pomocí kterých budou vést výklad. Důležité je, aby se o realizaci tohoto výstupu veřejnost nebo i média dozvěděla. Tuto informovanost by měli mít na starosti členové výzkumného týmu. Prací koordinátora je kontinuálně informovat veřejnost o stavu realizace projektu. Druhou formou prezentace je promítání získaného materiálu přímo v prostorách školy. Pozvat sem můžete místní i regionální elitu a představit výsledky svého bádání. Jako podklady pro prezentaci mohou sloužit samotné stránky www.krajinazaskolou.cz nebo offline verze, která bude součástí webu. Toto setkání může být spojeno s diskuzí či tiskovou konferencí na místní úrovni. Všechny akce by měli organizovat studenti s pomocí učitelů. Hlavní přínos tohoto kroku Zde dochází k samotnému ztotožnění se s metodou, tématem a místem. Pomocí více či méně spontánního výkladu se autor dostává do situace úspěšného realizátora projektu, což je pro budoucí výkon povolání velmi důležité. Zároveň je „nucen“ zformulovat a vyslovit postoje a názory před širším kruhem posluchačů, což pomůže při formování jeho hodnotového žebříčku. Zjednodušeně řečeno: získá si respekt tím, že je schopen postavit se za určité hodnoty. To jej bude provázet v budoucím životě a on bude mít příležitost tuto iniciativu nadále rozšiřovat. Jako inspirace mu může sloužit cesta projektu Zmizelé Sudety od objíždění České republiky a fotografování až k jednomu z nejúspěšnějších projektů v oblasti obnovy paměti kulturní krajiny s významnou mediální podporou a zájem ze strany veřejnosti. Souvislost se vzdělávacími oblastmi a průřezovými tématy RVP Prezentace projektu je příkladem aplikace průřezového tématu RVP Mediální výchova. V tomto případě se jedná o aktivní prezentaci před okruhem posluchačů, což napomáhá procvičení komunikačních a jazykových dovedností. Žáci dostávají možnost ocitnout se v roli nikoliv pouze toho, kdo poslouchá a přijímá sdělení, nýbrž i toho, kdo prezentuje svoje poznatky a vyměňuje si s druhými lidmi názory a zkušenosti. Tato aktivita má těsnou vazbu na vzdělávací oblast RVP Člověk a společnost, zejména v podobě diskuze nad významem historických událostí pro současnost a budoucnost. Propojení se vzdělávací oblastí RVP Jazyk a jazyková komunikace se děje především v uplatňování dialogu a argumentace a v používání jazyka jako základního nástroje komunikace.
Důležité detaily a možné problémy při realizaci Pořizováním nových dvojic, rozhovorům s pamětníky se autoři projektu Zmizelé Sudety věnují i nadále. Staré pohlednice nám poskytují sběratelé a další anonymní dárci. Zájem o zprostředkování zážitku ze života kulturní krajiny cítíme i nadále, takže se stále rozrůstá sbírka párů na našem webu. Stejně tak vznikají nové texty, navazujeme kontakty a přichází také přednášková činnost. Obdobně se tento zájem může vyvinout u libovolného počtu studentů. Důležité je dopřát studentům možnost o svém projektu hovořit a prezentovat se jím. Krok 9 Instalace výstavních souborů a jejich putování Pokud autorský tým úspěšně došel až na konec prací s metodou, vyrobí pro něho občanské sdružení Antikomplex dva samostojné, mobilní a na údržbu nenáročné panely, které bude možno, nebo spíše nutno prezentovat ve formě výstavy v místě realizace. Tato výstava by se měla stát hlavním výstupem z projektu. Samotná výstava bude vytvořena podle jednotného architektonického i grafického vzoru a bude uzpůsobena potenciálnímu budoucímu spojení více místních výstav v jeden velký řetězec výstupů z projektu z mnoha regionů. Úspěch spojený s realizací tohoto výstupu je podstatný jak pro jedince samotného, tak i pro obec, protože podporuje zájem a péči o zdejší krajinu, architekturu a kulturu. Výstava může zároveň upozornit na obec více návštěvníků. Aby byly naplněny všechny možnosti tohoto projektu, je nutné o výstavě informovat místní novináře, zastupitele i občany. Tato akce by se v místě mohla stát svého druhu kulturní událostí. Výstavní soubor je při vlídném zacházení schopen minimálně dva roky putovat po vybraných místech regionu a informovat další studenty a občany o projektu a jeho záměrech. Pokud se dohodne více škol z kraje či jiného regionu na společném putování výstav, je to jenom dobře. Považujeme tento typ výstupu za inovativní a funkční příklad šíření výsledků projektu. Konkrétní zkušenosti týmu autorů projektu Zmizelé Sudety Zvolený druh adjustace výstavního souboru je velmi vhodný. Dva panely z Cartonplastu jsou lehké, omyvatelné, skladné a ve spojení s kotvícími latěmi stabilní a elegantní. Výstava Zmizelé Sudety takto putuje již tři roky bez výraznějších rekonstrukcí. Absolvovala přes 30 zastavení v ČR a SRN. Autoři zmíněné výstavy mohou potvrdit velký zájem o tento typ srovnání. Ve většině míst, kam výstava zavítala, se stala úspěšným kulturním počinem. Např. v Nejdku v Krušných horách, v Poběžovicích v Českém lese a v Broumově. Krok 10 DIssemination (Sociologické šetření výsledků projektu, společná výstava všech projektů, průřezová kniha projektů, pexeso, místní iniciativy) Sociologické šetření Na konci projektu proběhne šetření, ve kterém se pracovníci předkladatele budou formou dotazníků ptát na spokojenost s přípravou, realizací a dopadem projektu na zájmovou orientaci studentů. Pokud tento projekt studenty opravdu zaujme, je docela
dobře možné, že se z něj vyvine nějaká občanská iniciativa. Analýza vycházející z těchto šetření se stane součástí programu závěrečného semináře a také součástí obsahu průřezové knihy o školních projektech. Společná výstava projektů a seminář Vyvrcholením projektu bude společná výstava všech projektů s vernisáží a seminářem. Semináře se zúčastní zástupci všech škol, které projekt realizovaly. Vystoupit by měl vždy jeden student a vedoucí projektu. Průřezová kniha Krajina za školou Na konci projektu, až budou uzavřeny veškeré práce s daty, připravíme k tisku a vydání průřezovou knihu Krajina za školou I, která bude sumarizovat a představovat nejzajímavější témata a fotodvojice všech zúčastněných škol. Její součástí budou i průvodní texty k oblastem, tématům a problémům koexistence člověka a přírody. Pexeso V rámci webu Krajina za školou bude možné vytvořit i interaktivní hru, kterou budou moci hrát všichni návštěvníci – pexeso. Z jednotlivých vhodných fotodvojic se vytvoří pexeso, jehož inovativnost a vtip spočívá ve faktu, že oba snímky nejsou identické, ale zachycují totéž místo v různém časovém období. Hráči pomůže název lokality a také číselné označení. Tento nový modul bude také součástí Školy za školou.
PŘÍLOHY METODIKY PROJEKTU KRAJINA ZA ŠKOLOU Příloha 1 Zařazení jednotlivých témat a celého projektu do oblastí RVP Zde přehledně znázorníme souvislost projektu Krajina za školou s Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. Projekt rozvíjí dovednosti a vědomosti účastníků ve vzdělávacích oblastech RVP: · Jazyk a jazyková komunikace V první fázi projektu žáci sbírají archivní materiály, je nutné navázat kontakt s vlastníky historických fotografií a překonat komunikační bariéry. Vzhledem k tomu, že projekt je týmovou aktivitou, je předpokladem úspěšného řešení efektivní komunikace mezi žáky navzájem a také mezi žáky a učiteli. Komunikační a jazykové schopnosti se uplatní a rozvinou také při závěrečné prezentaci projektu. · Informační a komunikační technologie Projekt je postaven na využití informačních a digitálních technologií při zpracování materiálů z dalších vzdělávacích oblastí, které na první pohled s oblastí IT nesouvisejí. Účastníci se učí používat nové technologie a využít je ke zpracování a prezentaci výsledků svojí práce. Obecně tak získávají dovednosti pro sběr, zpracování a třídění informací. · Člověk a společnost V rámci vzdělávací oblasti Člověk a společnost projekt rozvíjí sociální transgenerační vazby, žáci se seznámí s novými osobnosti a s jejich životními zkušenostmi. Účastníci projektu se bezprostředně setkávají s dějinnými, historickými a společenskými aspekty proměny krajiny. Velmi významné je místní a regionální zakotvení projektových aktivit. Žáci poznávají, že historické proměny nejsou abstraktními fakty, ale dotýkají se jejich bezprostředního životního prostoru. Získávají také představu o vlivu různých historických a společenských epoch na kvalitu krajiny, životního prostředí a společenského života. · Člověk a příroda Projekt Krajina za školou přispívá k porozumění žáků stavu kulturní a přírodní krajiny v blízkosti místa, kde žijí. Posiluje jejich postoje k šetrnému zacházení s přírodním bohatstvím a k jejich ochraně. Klade účastníkům otázky týkající se působení člověka na jeho bezprostřední životní prostředí. · Člověk a svět práce Vzdělávací oblasti Člověk a svět práce se projekt dotýká především v přesném dodržování používaných technologií. Žáci se učí pečlivé práci, která vede k dosažení očekávaného výsledného produktu. Tyto návyky a dovednosti jsou základem pro jejich úspěšné uplatnění v budoucím zaměstnání.
Průřezová témata RVP jsou v projektu zastoupena následujícím způsobem: · Osobnostní a sociální výchova Patří sem posílení schopnosti přiměřené komunikace, utváření dobrých mezilid-ských vztahů, základní dovednosti pro spolupráci. V oblasti hodnot a postojů si žáci budou moci uvědomit hodnotu různosti lidí a generací. · Environmentální výchova Projektové aktivity samy o sobě navozují otázky týkající se odpovědnosti člověka za udržitelný rozvoj společnosti. Jsou názorně ukázány modelové situace pozitivního i negativního vlivu člověka na prostředí, ve kterém žije a ve kterém budou žít i další generace. · Mediální výchova V závěru budou žáci projekt aktivně prezentovat před okruhem posluchačů. Žáci dostávají možnost ocitnout se nikoli pouze v roli toho, kdo poslouchá a přijímá sdělení, nýbrž i toho, kdo prezentuje svoje poznatky a vyměňuje si s druhými lidmi názory a zkušenosti. Projekt vede k naplňování klíčových kompetencí vymezených v RVP, zejména kompetencí k učení, kompetencí sociálních a personálních a kompetencí občanských. Příloha 2 Potenciální problémy projektu 1) Jak udržet motivaci a pozornost studentů v průběhu celého projektu? 2) Jak zamezit tomu, aby více tvůrců projektu pracujících s administrátorským prostředím Krajiny za školou, výsledný výukový modul nezničilo? 3) Jak udržet na uzdě „nadšené učitele“, aby do projektu také pustili studenty? 4) Jak správně rozdělit kompetence mezi všechny členy týmu? 5) Jak ohlídat obsahovou, jazykovou správnost výukových modulů a ohlídat, aby pubertální výstřelky nemohly znehodnotit výsledky projektu? 6) Jak pro projekt získat veřejnost, místní správu a případně média? Na tyto a podobné otázky se pokusíme spolu s Vámi dát odpovědi při úvodních školeních.
