Ostravská univerzita Pedagogická fakulta
Optimalizace výuky cizích jazyků prostřednictvím eLearningu Optimization of Foreign Language Teaching by Means of eLearning Autoreferát k disertační práci 2015 Studijní program:
Obor:
Disertant:
Školitel:
Specializace v pedagogice P 7507
Informační a komunikační technologie ve vzdělávání 7507V066 Mgr. Radka Juříčková Ostravská univerzita, Pedagogická fakulta katedra informačních a komunikačních technologií Fráni Šrámka 3, 709 00 Ostrava-Mariánské Hory doc. PhDr. Eva Höflerová, Ph.D. Ostravská univerzita, Pedagogická fakulta katedra českého jazyka a literatury s didaktikou Mlýnská 5, 701 03 Ostrava
Obhajoba disertační práce se uskuteční v pondělí 9. února 2015 v 10 hodin v zasedací místnosti SA 407 Ostravská univerzita, Pedagogická fakulta katedra informačních a komunikačních technologií Fráni Šrámka 3, 709 00 Ostrava-Mariánské Hory Oponenti: doc. PhDr. Ivana Šimonová, Ph.D., UHK doc. Ing. Kateřina Kostolányová, Ph.D., OU Komise pro obhajobu disertační práce: Předseda: prof. PhDr. Martin Bílek, Ph.D., UHK Členové: prof. Dr. Ing. Miroslav Pokorný, VŠB-TU prof. RNDr. PhDr. Antonín Slabý, CSc., UHK doc. Ing. Kateřina Kostolányová, Ph.D., OU doc. PhDr. Eva Höflerová, Ph.D. doc. PhDr. Ivana Šimonová, Ph.D., UHK doc. PhDr. Jitka Šimíčková-Čížková, CSc., OU doc. RNDr. Jana Kapounová, CSc., OU doc. RNDr. Jana Šarmanová, CSc., OU
Autoreferát byl rozeslán dne 12. 1. 2015. S disertací se lze seznámit na katedře informačních a komunikačních technologií Pedagogické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě Fráni Šrámka 3, 709 00 Ostrava-Mariánské Hory od 12. 1. 2015. Bibliografická identifikace Jméno a příjmení autora: Mgr. Radka Juříčková Název disertační práce: Optimalizace výuky cizích jazyků prostřednictvím eLearningu Název disertační práce anglicky: Optimization of Foreign Language Teaching by Means of eLearning Školitel: doc. PhDr. Eva Höflerová, Ph.D. Školitel specialista/konzultant: Mgr. Marta Šigutová, M. A. Rok obhajoby: 2015
Abstrakt Hledání odpovědi na otázku, jak se efektivně učit cizí jazyk, je proces dlouhý a poměrně složitý. V dnešní době, kdy používáme výrazy jako informační společnost nebo gramotnost je důraz kladen na implementaci informačních a komunikačních technologií do všech oblastí našeho života a oblast vzdělávání zde hraje jednu z klíčových rolí. Jednou z oblastí ve fázi vzdělávání pak je učení se cizím jazykům se snahou o co možná nejrychlejší a nejefektivnější způsob. Proto nezbývá, než celý proces studia cizího jazyka optimalizovat, a to nejen s ohledem na možnosti informačních a komunikačních technologií, ale také s ohledem na studenta a jeho vrozený styl učení a zejména strategie učení, které student při studiu cizího jazyka používá nebo by používat měl. V předkládané práci se pokusíme navrhnout takový model výuky, který výše zmíněné faktory respektuje a staví studenta do centra zájmu. V naší práce se tedy budeme zabývat problematikou optimalizace výuky cizích jazyků prostřednictvím eLearningových forem výuky z pohledu individualizace výuky. V úvodu se zabýváme zasazením problému do kontextu terciálního vzdělávání v oblasti cizího jazyka pro odbornou sféru zejména na vysokých školách technického zaměření. V teoretické části se postupně snažíme vytýčit základní terminologii a teoretická východiska, následuje postupné představování hlavních variabilních proměnných, které hrají důležitou roli v procesu učení. Dále je představen cíl dizertační práce a jednotlivé dílčí kroky vedoucí k jeho realizaci. Popsány jsou také zvolené metody práce i praktická část výzkumu. Hlavním nástrojem celého výzkumu byl pedagogický experiment paralelních skupin s prvky kvalitativních i kvantitativních metod analýzy dat.
Klíčová slova Optimalizace, eLearning, SERR, ESP, učební styly studentů, strategie učení při studiu cizího jazyka, percepční preference, individualizace učení, pedagogický experiment
Abstract Searching for an answer to the question of how to learn a foreign language in the most efficient way is a long and complex process. Nowadays, when we use terms such as computer literacy or information society, the emphasis is on the implementation of information and communication technologies in all areas of our lives where education plays the key role. One of the areas in the phase of learning is then learning a foreign language in the most effective and possibly the fastest way. Therefore the need of optimizing the whole process of learning a foreign language is increasing, not only with regard to the possibilities of ICT, but also with regard to the students and their individual learning styles, especially learning strategies that students use or should use while studying a foreign language in electronic environment. In the presented work we attempt to propose an optimized model of language education respecting the above mentioned factors and placing the student to the center of interest. The presented work therefore concerns with the optimization process of teaching foreign languages via eLearning forms of education from the perspective of individualization. In the beginning we put the problem into the context of tertiary education in which foreign language for professional sphere in particular technical field is being taught. In the theoretical part we introduce the fundamental terminology and theoretical background, followed by a gradual introduction of the main variables that play an important role in the learning process. Furthermore the aim of the thesis and the individual sub-steps for its implementation are presented, followed by the description of the selected research methods and the research practical part. The main research tool was a pedagogical experiment with parallel-groups including both qualitative and quantitative methods of data analysis.
Key words Optimizing, eLearning, CEFR, ESP, learning styles, learning strategies for ESL, perceptual preferences, individualization of learning, pedagogical experiment
Abstrakt Die Suche nach der Antwort auf die Frage, welche Methode bei dem Fremdsprachenlernen effektiv ist, ist ein langer und ziemlich komplizierter Prozess. In der heutigen Zeit, für die solche Begriffe wie Informationsgesellschaft oder Kompetenz typisch sind, wird der besondere Nachdruck auf die Einbeziehung von Informations- und Kommunikationstechnologien in alle Gebiete unseres Lebens gelegt, dabei spielt der Bereich der Ausbildung eine der wichtigsten Rollen. Einen Teilbereich im Rahmen der Ausbildung stellt dann das Fremdsprachenlernen mit Hilfe einer möglichst schnellen und effektiven Methode dar. Es ist deshalb unerlässlich, den ganzen Prozess des Fremdsprachenlernens zu optimalisieren, und das nicht nur unter Berücksichtigung aller Möglichkeiten der Informationsund Kommunikationstechnologien, sondern auch mit Rücksicht auf den Studierenden und seinen gebürtigen Lernstil und vor allem die Lernstrategien, die der Studierende bei dem Aneignen einer Fremdsprache verwendet oder verwenden sollte. In der vorliegenden Arbeit versuchen wir solches Model des Unterrichts vorzuschlagen, das die oben erwähnten Faktoren respektiert und den Studierenden in den Mittelpunkt des Interesses stellt. In unserer Arbeit widmen wir uns also der Optimierung des Fremdsprachenunterrichts mit Hilfe von Formen des E-learning-Unterrichts aus der Sicht der Unterrichtsindividualisierung. In der Einleitung beschäftigen wir uns mit der Einreihung der Problematik in den Kontext der terziären Ausbildung im Bereich der Fachfremdsprachen insbesondere an den technischen Hochschulen. In dem theoretischen Teil legen wir Grundterminologie und theoretische Ausgangspunkte fest, dann folgt allmähliche Darlegung von variablen Veränderlichen, die im Prozess des Lernens eine wichtige Rolle spielen. Folglich werden das Ziel der Arbeit und die einzelnen zu seiner Realisierung führenden Schritte vorgestellt. Die ausgewählten Methoden der Arbeit sowie der praktische Teil der Forschung werden beschrieben. Das Hauptinstrument der ganzen Forschung stellte der pädagogische Experiment von Parallelgruppen mit Elementen der qualitativen sowie quantitativen Methoden der Datenanalyse dar.
Schüsselwörter Optimierung, E-learning, GeR, ESP, Lernstile der Studierenden, Strategie des Fremdsprachenlernens, Perzeptionspräferenz, Induvidualisierung des Lernens, pädagogischer Experiment
OBSAH 1
2
3
4
ÚVOD .................................................................................................... 8 1.1
Výzkumný problém ....................................................................... 9
1.2
Cíl práce ........................................................................................ 9
1.3
Metody práce ............................................................................. 10
Teoretická východiska ........................................................................ 12 2.1
Společný evropský referenční rámec ......................................... 12
2.2
Učební styly studentů ................................................................. 13
2.3
Percepční preference.................................................................. 14
2.4
Strategie učení v cizím jazyce ..................................................... 15
Praktická část ...................................................................................... 18 3.1
Měření úrovně znalosti obecné angličtiny ................................. 21
3.2
Měření percepčních preferencí při učení se cizímu jazyku ........ 22
3.3
Optimalizované eLearningové prostředí .................................... 23
3.3.1
Návrh struktury optimalizovaného eLearningového kurzu 23
3.3.2
Návrh struktury optimalizované eLekce ............................. 25
Shrnutí výsledků ................................................................................. 28 4.1
Způsob zpracování dat ................................................................ 28
4.2
Řešení výzkumných otázek ......................................................... 28
5
Závěr ................................................................................................... 30
6
Použitá literatura ................................................................................ 32
7
Publikační aktivity ............................................................................... 38
8
Profesní životopis................................................................................ 40
1 ÚVOD Individualizace, adaptivita i optimalizace v procesu učení je v současné době velmi diskutované téma a není tomu jinak ani na Ostravské univerzitě v Ostravě nebo Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava. V předkládaném autoreferátu k disertační práci se zabýváme možnostmi optimalizace výuky cizích jazyků prostřednictvím eLearningu s ohledem na řadu důležitých aspektů učení. Zabýváme se problematikou optimalizace výuky cizích jazyků prostřednictvím eLearningu v terciárním stupni vzdělávání. V teoretické části práce zasazujeme problematiku do kontextu výuky cizích jazyků na vysoké škole technického směru, kde se pohybujeme převážně v úrovni odborného jazyka, tzv. English for Specific Purposes (ESP), a uvádíme základní terminologií v oblasti realizovaného výzkumu. Představujeme hlavní cíl dizertační práce a způsob analýzy dat získaných z realizovaného výzkumu, která přinesla souhrn významných faktů. Podmínky realizace navržené optimalizace vycházejí jak ze znalostí o možnostech moderních informačních a komunikačních technologií, tak ze znalostí o studijních potřebách a možnostech cílové skupiny – studentů technické vysoké školy. V závěru představujeme fakta plynoucí z realizovaného výzkumu na základě analýzy dat, ze které následně stanovujeme vědecké závěry a některé možné strategie vývoje, které by mohly vést k optimalizaci výuky cizích jazyků s využitím moderních informačních a komunikačních technologií tak, aby se výuka maximálně přiblížila potřebám studentů pro jejich pokud možno hladký přechod do praxe. Závěry naší práce jsou využitelné jak při zdokonalování procesu aplikace moderních informačních a komunikačních technologií ve výuce, tak pro pedagogické aspekty výuky jazyků.
1.1
Výzkumný problém
Na začátku celého procesu jsme si položili několik základních otázek z oblasti zkoumaného jevu, na které jsme se v práci pokusili odpovědět a ke kterým jsme volili vhodné metody výzkumu. 1. Lze vytvořit takové eLearningové prostředí, které by respektovalo uvažované variabilní proměnné vstupující do učebního procesu? 2. Může takové prostředí podpořit studenty v odborném jazykovém vzdělávání (s pozitivním dopadem)? 3. Za jakých podmínek? 4. Lze definovat nové pojmy eStyl a eStrategie?
1.2
Cíl práce
Hlavním cílem disertační práce je optimalizovat možnosti výuky cizích jazyků v terciárním vzdělávání v rovině odborné angličtiny, a to s ohledem na percepční preference učebních stylů studentů a strategie učení uplatnitelné v elektronickém prostředí ve formě eLearningu vedoucí k rozvoji klíčových jazykových kompetencí. Z hlavního cíle dizertační práce plynuly následující dílčí cíle. 1. Analýza stavu procesu výuky anglického jazyka na VŠB-TUO. 2. Srovnání procesu výuky a výstupů v oblasti cizího odborného jazyka s využitím ICT a eLearningu na podobných vzdělávacích institucích (VŠ podobného technického zaměření). 3. Vytvořit základní eLearningové moduly dle současné metodiky výuky CJ v prostředí LMS Moodle pro jednotlivé fakulty VŠBTUO se zaměřením na jejich odbornost vhodné pro kontrolní skupinu pedagogického experimentu. 4. Diagnostikovat stav jazykových kompetencí u vybrané skupiny studentů, vytvořit spárové skupiny. 5. Učinit výběr záměrného vzorku pro zamýšlený pedagogický experiment paralelních skupin, následně rozdělit vzorek na experimentální a kontrolní skupinu.
6. Diagnostikovat preferované učební styly v oblasti senzorického vnímání u experimentální skupiny. 7. Navrhnout tři základní varianty průchodu optimalizovaným prostředím s ohledem na VAK styly, navrhnout vhodné strategie pro daný typ studenta. 8. Navrhnout učební materiál s ohledem na rozvoj všech klíčových jazykových dovedností dle SERR a reálné možnosti LMS Moodle. 9. Navrhnout strategie vedoucí k rozvoji klíčových jazykových kompetencí. 10. Realizovat didaktický test před zahájením výuky (pre-test). 11. Navržený způsob výuky otestovat na obou skupinách formou didaktického testu (post-test). 12. Poznatky z analýzy a komparace výsledků obou sledovaných skupin vyhodnotit a učinit závěry. 13. Definovat vhodné strategie učení realizovatelné v elektronickém prostředí. 14. Definovat a zavést nové pojmy eStyl a eStrategie.
1.3
Metody práce
Jako základní metodu výzkumu pro zodpovězení položených otázek jsme zvolili metodu kvalitativního výzkumu formou pedagogického experimentu paralelních (spárových) skupin (experimentální vs. kontrolní) v kombinaci s metodami kvantitativními. Kauzální výzkumné problémy zjišťují příčinné vztahy a zjišťují příčinu, která vedla k určitému důsledku. Tato metoda srovnává dvě skupiny (nebo i více skupin) subjektů, které se některým jevem od sebe liší. Při srovnání dvou souborů dat se používají statistické metody vyjadřující významnost rozdílu mezi údaji v závislosti na vědeckých hypotézách a velikosti zkoumaného vzorku. Následovala verifikace navrženého modelu formou pedagogického experimentu na půdě Vysoké školy báňské -Technické univerzity
Ostrava (VŠB-TUO). Cílovou skupinou našeho experimentu byli studenti prvního ročníku prezenčního studia, kteří měli během jednoho semestru 1x týdně 90 min. výuky prezenční formou. V době experimentu absolvovali prezenční výuku v kombinaci s eLearningovou formou výuky, podpořenou úvodním a závěrečným tutoriálem v rozsahu celkem 3 samostatných lekcí se zaměřením na „English for Specific Purposes“ (angličtina pro odbornou sféru) zacílené na tématiku vybrané fakulty a zároveň navazující na obsah výuky prezenční. eLearningové kurzy proběhly v prostředí LMS Moodle a byly zakončeny didaktickým testem Final Progress Test (post-test) a evaluačním dotazníkem. Při úvodním tutoriálu absolvovali studenti obou skupin Warm-up Test (pre-test). Následně byly formulovány hlavní hypotézy: H0: Studenti odborného cizího jazyka studující v optimalizovaném eLearningovém prostředí nedosahují (ve vybraných položkách) lepších studijních výsledků než studenti studující ve standartním eLearningovém prostředí. H1: Studenti odborného cizího jazyka studující v optimalizovaném eLearningovém prostředí dosahují (ve vybraných položkách) lepších studijních výsledků než studenti studující ve standartním eLearningovém prostředí.
Abychom mohli vyvrátit (falsifikovat) nebo potvrdit (verifikovat) hlavní formulovanou hypotézu, testovali jsme v rámci pedagogického experimentu několik okolností, které s ní úzce souvisejí, ty vzhledem k rozsahu autoreferátu neuvádíme a odkazujeme na disertační práci autorky.
2 TEORETICKÁ VÝCHODISKA Faktory, které výrazně ovlivňují problematiku výuky ESP na vysoké škole, znázorňuje následující Obrázek 1.
2.1
Společný evropský referenční rámec
Proč je znalost úrovně jazyka v kontextu SERR pro studenty VŠ důležitá? Celý proces učení se cizího jazyka pro odbornou sféru by měl začínat u diagnostiky jazykové úrovně. Pokud studenti znají svou aktuální úroveň cizího jazyka, mohou celý svůj učební proces lépe monitorovat, vědí, kde stojí, kam směřují a kam eventuálně chtějí, potřebují nebo musejí dojít. V případě vysokých škol
technického směru je u studentů vyžadován minimální rozsah znalostí cizího jazyka na úrovni A2. V průběhu bakalářského studijního programu je žádoucí posun z úrovně A2 na B1. V průběhu magisterského studijního programu je žádoucí posun z úrovně B1 na B2 a v případě doktorských studijních programů již samotná odbornost studované specializace vyžaduje úroveň C1 až C2.
2.2
Učební styly studentů
Proč je znalost vlastního učebního stylu při učení se cizímu jazyku důležitá? Můžeme respektovat učební styly studentů i v elektronickém prostředí? Každý z nás má svůj osobitý učební styl, aniž by o tom často věděl. Pokud mají studenti své individuální učební styly při standardní výuce, proč by tomu mělo být jinak v případě elektronického prostředí v podobě eLearningu? Oblast výuky cizího jazyka za pomoci některé z forem eLearningu je zatím jen velmi málo probádaná oblast. Je však intenzivně diskutována na mezinárodních konferencích a následně publikována formou dílčích příspěvků ve sbornících nebo elektronických žurnálech. Naproti tomu problematikou výzkumu učebních stylů se zabývají odborníci již více než 60 let. Mezi nejvýznamnější publikace patří díla autorů Dunn a Dunn (1979), Honey a Mumford (1986), Kolb (1984), Gardner (2006), Oxford (2003), Cohen a Weaver (1998) a v České republice zejména autoři Mareš (1998), Lojová a Vlčková (2011) a v neposlední řadě výzkumný tým pracující na Ostravské univerzitě pod vedením K. Kostolányové (2012). Z výčtu uvedených významných autorů se v naší práci budeme opírat především o autory, kteří se blíže zaměřují na oblast učení se cizímu jazyku. V odborné literatuře zaměřené na ELT (English Language Teaching) a zejména zaměřené na EFL/ESL (English as a Foreign Language/English as a Second Language) jsou učební styly studentů a jejich percepční preference zkoumány a popsány jako
nejvýznamnější ukazatele a faktory ovlivňující proces přijímání nového učiva. Podle Oxford (2003) jsou styly učení popsány jako obecné přístupy, které studenti využívají při získávání nových znalostí (např. globální či analytický) a poukazuje na dominantní roli právě percepčních preferencí při vnímání nového učiva, kdy rozlišuje studenty dle typu preference na vizuální-auditivní-kinestetický typ (VAK). Práce autorů Ehrman, Leaver a Oxford (2003) vedla k podobným závěrům a opět potvrzuje dominanci senzorického vnímání v procesu učení se cizímu jazyku. U nás se problematikou učebních stylů zabývá zejména J. Mareš (1998), který charakterizuje učební styly jako postupy při učení, které jedinec používá v určitém období života ve většině situací pedagogického typu. Jsou do jisté míry nezávislé na obsahu učení. Vznikají na vrozeném základě kognitivního vnímání a rozvíjejí se spolupůsobením vnějších i vnitřních vlivů. Z teorie, kterou autor podrobně rozpracoval, následně vycházejí autoři zabývající se různými oblastmi vzdělávání. Jak již bylo zmíněno dříve, budeme vycházet z prací autorů z oblasti jazykového vzdělávání. Autorky Lojová, Vlčková (2011) se ve své práci věnují užší problematice výuky cizího jazyka a svou práci zaměřily na dvě oblasti: učební styly studentů a učební strategie. I zde nás studie přivádí na klasifikaci učebních stylů v cizím jazyce podle preference vnímání. Velmi často se můžeme setkat s kombinací dvou nebo více stylů, nicméně pro naprostou většinu studentů je jeden styl učení více či méně preferován.
2.3
Percepční preference
Při učení se cizím jazykům si student podvědomě vybírá z množství různých podnětů právě ty, které nejvíce vyhovují jeho percepční preferenci. Nutno také podotknout, že v žádné ze zmíněných publikací nebyla pojata problematika výuky cizího jazyka s využitím
ICT. Údaje, které lze ze současné literatury získat, neodpovídaly na všechny otázky, které přináší realita eLearningu v souvislosti s výukou cizího jazyka do takové míry, abychom mohli říct, jaká jsou přesná kritéria pro optimální průběh procesu učení, a to i přesto, že studované publikace vycházejí ze současného stavu. I tento fakt nás vedl k motivaci se problémem začít zabývat. Z dosavadních výzkumů a studia odborné literatury zabývající se styly učení v cizím jazyce jsme učinili některé důležité závěry. Je vědecky doloženo a ověřeno, že při studiu cizího jazyka existují rozdílné preference přístupu k učivu a nejlepších výsledků dosahují ti studenti, kde byl proces učení přizpůsoben individuálním potřebám studenta. Vizuální typ (ICT + zrak): nejlépe se učí pomocí vizuálních pomůcek – textové materiály obohaceny o různá schémata, diagramy, grafy, obrázky, videa a další verbální zdroje, upřednostňuje čtení Auditivní typ (ICT + sluch): preferuje poslech, mluvené slovo, nahrávání sama sebe, čtení nahlas, aktivit typu přečti, poslouchej, popiš, dále diktáty, dialogy, diskuse s kolegy apod. Kinestetický typ (ICT + pohyb): těží z jakékoliv možnosti pohybu, použije myš, dotekový displej, klávesnici pro přesouvání objektů, práce na projektech, spolupráce s ostatními studenty, komunikační nástroje v LMS, mluvení nahlas, dělá si poznámky v textu, kreslí vlastní obrázky, schémata, mapy apod.
Jsou tyto závěry aplikovatelné v elektronickém prostředí? Lze výuku za pomoci ICT optimalizovat a dále individualizovat?
2.4
Strategie učení v cizím jazyce
Je důležité znát a používat vhodné strategie při učení se cizímu jazyku? Můžeme vytvořit vhodné podmínky pro užívání strategie při učení se v elektronickém prostředí? Oxford (2011) spojuje záměrné a individualizované aplikování strategií s úspěšným učením se cizímu
jazyku a zdokonalování se v něm. Strategie učení jsou chápány jako specifické jednání, které mají učinit učení snazším, rychlejším, zábavnějším, efektivnějším a transformovatelnější na nové situace. Strategie učení jsou na rozdíl od učebních stylů často vědomé a záměrné postupy, které používáme, abychom si usnadnili získávání, zapamatování, zpracování, vybavení a aplikaci různých informací, např. jazykových poznatků. (Lojová, Vlčková, 2011). Strategie učení jsou základní složkou strategické kompetence, která představuje jednu z částí komunikační kompetence. Ta je hlavním cílem učení se cizímu jazyku.
Obrázek 2 Schéma vztahu strategie a styly učení (převzato z Lojová, Vlčková 2011)
Potřeba znalostí z oblasti strategií učení se v odborné literatuře objevuje již od šedesátých let minulého století. V současné době zájem o danou problematiku narůstá také v souvislosti nástupem informačních technologií do všech odvětví vzdělávání, a především s nárůstem dostupnosti informací. Ve výuce cizích jazyků můžeme pozorovat příklon ke kognitivnímu způsobu učení s prvky konstruktivismu, autoregulace či autonomie v učení. Ve všech těchto oblastech jsou strategie učení velmi důležitým faktorem. Strategiím učení je nadřazený kognitivní styl a styl učení a naopak podřízeny jsou techniky či taktiky učení, které vedou k výsledku. Strategie učení mohou být také závislé na vnějších faktorech, jakými jsou charakter učiva, obtížnost, požadavky na studenta, a tudíž jsou ovlivnitelné např. učitelem, v našem případě tutorem nebo samotným eLearningovým prostředím, které je v jednotlivých krocích tutorem
řízeno. Vzhledem k Oxford (2003) a Cohen, Weaver (2005) můžeme strategie učení klasifikovat podle funkce v procesu zpracování a rozdělit je na dvě hlavní skupiny a šest podskupin. Uvedení autoři rozlišují strategie učení na přímé (paměťové, kognitivní a kompenzační) a na nepřímé (metakognitivní, afektivní a sociální) a přiklánějí se k názoru, že kognitivní strategie se vztahují ke zpracování jazyka v mozku a metakognitivní strategie k hodnocení těchto procesů, přičemž přímé strategie zahrnují mentální procesy a mají přímý dopad na učení se cizímu jazyku. Z uvedené literatury a již aplikovaných výzkumů dále vyplývá, že strategie jsou diagnostikovatelné, ovlivnitelné a naučitelné (Švec in Lojová, Vlčková, 2011) a můžeme je přiřadit k souboru jazykových kompetencí, které jsou cílem celého procesu učení.
Tabulka 1 Klasifikace strategií podle jazykové oblasti a dovedností (zpracováno dle Cohen, Weaver, 2005)
Cohen a Weaver (2005) rozlišují strategie podporující poslech, čtení, mluvení a psaní, které následně dělí na receptivní (poslech, čtení) a produktivní (mluvení, psaní), a neopomíjejí ani kompetence, které jdou napříč celým spektrem jazykových kompetencí (rozvoj slovní zásoby a překlad). Jedním z dílčích cílů bylo vybrat ty strategie u jednotlivých jazykových kompetencí, které jsou realizovatelné a aplikovatelné v elektronickém prostředí. Přehled základních aplikovatelných strategií je uveden v Příloze 7 v DP.
3 PRAKTICKÁ ČÁST 1. Byly vybrány dvě skupiny dle rozvrhu pro výuku cizích jazyků na fakultě FEI (celkem 48 studentů). 2. Studenti byli otestováni pomocí QPT a rozděleni do dvou paralelních skupin dle dosažených výsledků (dvě homogenní skupiny s přibližně stejným zastoupením různých úrovní dle SERR: od A2 po B2) 3. FEI-CON: skupina kontrolní (zahájilo 24 studentů) FEI-VAK: skupina experimentální (zahájilo 24 studentů) Studenti v obou skupinách nebyli informování o způsobu a důvodu rozdělení. Studenti obou skupin absolvovali Warm-up Test (pretest), jehož účelem bylo stanovit počáteční stav znalostí z vybrané problematiky. 4. Experimentální skupina FEI-VAK absolvovala diagnostický test zjišťující percepční preference při učení se cizím jazykům (30 otázek) za účelem zjistit dominantní senzor vnímání. Studenti experimentální skupiny byli seznámeni s výsledkem testu a byl jim doporučen optimální průchod kurzem, následně byli zařazeni do jednotlivých skupin V A K. 5. Skupině FEI-VAK byly v průběhu studia a průchodu lekcí doporučovány strategie učení jak si látku osvojit a jak zároveň rozvíjet požadované jazykové kompetence.
6. Kontrolní skupina FEI-CON neabsolvovala diagnostický test percepčních preferencí. Studenti nebyli seznamováni se svými osobními preferencemi při učení, absolvovali kurz „standardní“, kde se objevovaly výukové objekty vhodné pro všechny typy studentů a nebyly jim doporučovány žádné strategie učení. Kurz byl sestaven dle současné metodologie výuky cizího jazyka s ohledem na možnosti elektronického prostředí a zakončen didaktickým testem ověřující nabyté znalosti. 7. Obě skupiny FEI-VAK i FEI-CON absolvovaly stejný výstupní didaktický test „Final Progress Test“ (post-test). 8. Obě skupiny FEI-VAK i FEI-CON absolvovaly evaluační dotazník zjišťující subjektivní názory a postoje studentů k celému průběhu eLearningového kurzu.
Z časového hlediska byl eLearningový kurz navržen tak, aby byl součástí druhé poloviny semestru do pěti po sobě následujících týdnů výuky (8. - 12. týden). Jako nejvhodnější formu výuky jsme vybrali blended learning chápaný jako kombinaci prezenční a distanční formy vzdělávání. Od prvního týdne pracovaly skupiny FEI-CON a FEI-VAK zcela odděleně a ve svém vlastním režimu. Na úvodním prezenčním tutoriálu byli studenti obou skupin informování o průběhu celého „svého“ eLearningového kurzu. Studenti obou skupin absolvovali stejný Warm-up test (pre-test). Následně se studenti skupiny FEI-CON pustili do studia první lekce, kdežto studenti skupiny FEI-VAK absolvovali ještě diagnostický dotazník percepčních preferencí SSBI (Styles and Strategies Based Instruction), detekující dominantní senzor (zrak, sluch, hmat). Studenti skupiny FEI-CON absolvovali v rámci úvodního tutoriálu celou první lekci v PC učebně, kdežto studenti skupiny FEI-VAK ji absolvovali distančně. Ve druhém a třetím týdnu pracovaly obě skupiny distančně. V řádných prezenčních hodinách podle rozvrhu jsme jednak probírali učivo z učebnice a jednak se věnovali některým kritickým místům v jednotlivých eLekcích.
Obrázek 3 Schéma realizovaného pedagogického experiment dvou paralelních (spárových) skupin
Ve čtvrtém týdnu jsme se opět sešli v PC učebně a postupně prošli všechny tři eLekce. V rámci revize zjišťující, zda studenti splnili všechny úkoly, jsme se věnovali i kritickým místům. U některých aktivit (např. Fórum: Speaking Task), kde Moodle neumožňuje automatické vyhodnocení činnosti, jsme museli udělat kontrolu ruční. V pátém týdnu eKurzu se obě skupiny věnovaly Final Progress Testu (post-test) a obě skupiny odpovídaly na otázky v evaluačním dotazníku.
Tabulka 2 Časový harmonogram eLearningového kurzu
Očekávali jsme, že optimalizovaný eLearningový kurz sestavený s ohledem na preferované učební styly v oblasti senzorického vnímání při studiu cizího jazyka a podpořený doporučenými strategiemi pro rozvoj jednotlivých jazykových kompetencí bude mít pozitivní dopad na výsledek. Dále jsme očekávali, že studenti experimentální skupiny zvládnou kurz s lepšími výsledky a že také dokončí kurz ve větším počtu.
3.1
Měření úrovně znalosti obecné angličtiny
Pro zjišťování vstupní úrovně znalosti obecné angličtiny, jsme zvolili Quick Placement Test (QPT) vydán mezinárodní organizací pro testování jazykových znalostí ALTE (The Association of Language Testers in Europe by Oxford Univerzity Press and University of Cambridge) v rozsahu šedesáti otázek s výběrem odpovědí (bod za správnou odpověď). Celkem bylo otestováno 48 studentů. Studenti byli testování v druhém týdnu semestru v učebně pro prezenční výuku standardní formou „pen and paper“. Pro úspěšné zvládnutí výuky angličtiny pro odbornou sféru je požadována znalost obecné angličtiny minimálně na úrovni A2 a lépe.
Tabulka 3 Výsledky měření úrovně znalostí obecné angličtiny
Celkem 5 studentů dosáhlo dokonce úrovně C1 nebo C2. Tito studenti shodně požádali o předtermín v rámci povinného předmětu Cizí jazyk a následně eLearningové kurzy neabsolvovali. Celkem tři studenti nedosáhli požadované úroveň (A2). V tuto chvíli se počet studentů, kteří byli do eKurzu zapsáni, snížil na 40. Tito studenti byli rozděleni do paralelních (spárových) skupin. Největší počet studentů dosahoval úrovně A2 (22 studentů), úrovně B1 dosáhlo celkem 11 studentů, úrovně B2 celkem 7.
3.2 Měření percepčních preferencí při učení se cizímu jazyku Studenti experimentální skupiny byli před zahájením měření vyzváni, aby si přečetli dokument umístěný v jejich ESP kurzu pod názvem „What should I know“ (resp. Why is it important to know my leaning style?). Pro zjištění percepčních preferencí přijímání nového učiva při učení se cizímu jazyku u experimentální skupiny studentů (FEI-VAK) jsme použili dotazník SSBI autorů Andrew D. Cohen a Susan J. Weaver z institutu CARLA (Center for Advanced Research on Language Acquisition, University of Minnesota. Dotazník SSBI (Styles and Strategies Based Instruction) byl sestaven cíleně pro studenty a učitele cizího jazyka, chápaného jako druhý nebo také cizí jazyk (L2: second language). Pro naše účely byl převeden do
elektronické podoby (LMS Moodle) se všemi náležitostmi a bez jakéhokoliv zásahu do struktury, obsahu nebo způsobu vyhodnocení.
3.3
Optimalizované eLearningové prostředí
3.3.1 Návrh struktury optimalizovaného eLearningového kurzu Při navrhování struktury optimalizovaného eLearningového kurzu jsme vycházeli z kognitivní, konstruktivistické a konektivistické teorie učení a ze znalostí o možnostech ICT využitelných k podpoře procesu učení. Konstruktivismus je i v naší práci chápán jako podněcování k interaktivitě, sociální komunikaci a ke kritickému posuzování informací. Při konstrukci optimalizovaného eLearningového kurzu a současně respektování zásad „Learing by doing“ (Temmen; Walther, 2013) jsme dospěli k následující struktuře s možnými průchody individualizovaným eLearningovým prostředím (Obrázek 4). Studentům byl nabídnut optimální průchod eKurzem s tím, že se v budoucnu budou moci kdykoliv vrátit a zkusit si i jinou variantu průchodu. Obrázek 4 znázorňuje navrženou strukturu optimalizovaného eLearningového prostředí pro výuku cizího jazyka. Jednotlivé průchody optimalizovaným prostředím byly adaptovány na tři základní typy studentů (VAK), s důrazem na správné strategie přijímání nového učiva dle preferovaného percepčního vnímání. Navrhovaný optimalizovaný eKurz si mimo jiné klade za cíl rozvíjet klíčové jazykové kompetence dle SERR, proto byli studentům postupně předkládány a doporučovány strategie a techniky pro jejich rozvoj v závislosti na vybrané jazykové kompetenci, která má být rozvíjena (poslech, čtení, mluvení, psaní). Obě skupiny FEI-CON i FEI-VAK absolvovali stejný „Final Progress Test“ (post-test).
Obrázek 4 Návrh optimalizovaného eLearningového prostředí
3.3.2 Návrh struktury optimalizované eLekce Při konstruování optimálního průchodu eLekcí pro jednotlivé typy studentů (V/A/K) jsme měli na paměti práci psychologa Roberta M. Gagneho, který ve svém díle „The Conditions of Learning“ (1975) vypracoval mimo jiné teorii devíti událostí, které by měly nastat nebo proběhnout v každé výukové jednotce. Na základě výše uvedených zásad jsme vypracovali vývojový diagram (Obrázek 5) samostatné eLekce, při které jsme se pokusili dodržet také fáze výuky známé v českém prostředí jako motivační, expoziční, fixační, diagnostickou a aplikační. Ve fázi diverzifikace učiva pro jednotlivé typy studentů jsme největší pozornost věnovali fází procvičování, jež nejúčinněji rozvíjí jednotlivé jazykové kompetence (Obrázek 6). Obrázek 6 znázorňuje pohled na procvičovací a fixační část lekce, kde byl kladen největší důraz na typ cvičení dle preferovaného stylu a jazykovou kompetenci, která má být v daném cvičení (úkolu) rozvíjena, a k ní přiřazeny vhodné strategie jejího rozvoje. Bylo zapotřebí nejdříve vytvořit didakticky vhodný výukový materiál ve třech variantách (V/A/K) dle navržených typů aktivit a k jednotlivým cvičením doplnit vhodné strategie učení v návaznosti na procvičovanou (rozvíjenou) jazykovou kompetenci. Vybrané strategie učení vhodné pro připravené optimalizované průchody lekcemi jsme umístili vždy za jednotlivá cvičení dle typu jazykové kompetence, která má být ve cvičení rozvíjena. Studenti následně po absolvování cvičení označovali, které z doporučených strategií použili. Všechny takto selektivně vybrané a použité strategie jsme pro potřeby pozdější analýzy a zpracování výsledku kódovali způsobem uvedeným v DP (kap. 4.2.3).
Obrázek 5 Schéma optimalizované eLekce
Obrázek 6 Aplikace stylů a strategií učení v eLekci
4 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ 4.1
Způsob zpracování dat
Pro přesnost zpracování a analýzu dat jsme nejprve výsledky práce studentů exportovali do programu SPSS (Statistical Package for the Social Sciences) od společnosti IBM. Jedná se o specializovaný softwarový balíček statistických metod. Volba metod a testů v prostředí SPSS: 1. Studentův dvouvýběrový T-test 2. Shapirův-Wilkův test normality 3. Neparametrické testy střední hodnoty: Mannův-Whitneyův dvouvýběrový test Wilcoxonův párový test Kruskalův-Wallisův test (neparametrická ANOVA) 4. Neparametrický test korelace (korelační koeficient – Kendallovo tau)
4.2
Řešení výzkumných otázek Na stanovené výzkumné otázky odpovídáme následujícím způsobem:
1. Lze vytvořit takové eLearningové prostředí, které by respektovalo uvažované variabilní proměnné vstupující do učebního procesu? Ano, lze. Skutečnost vyplývá ze zjištěných výsledků měření interpretovaných v kapitole 5 (DP). 2. Může takové prostředí podpořit studenty v odborném jazykovém vzdělávání (s pozitivním dopadem)? Ano, může. Skutečnost rovněž vyplývá ze zjištěných výsledků měření interpretovaných v kapitole 5 (DP). 3. Za jakých podmínek? Podmínky realizace efektivní v optimalizovaném prostředí byly
výuky cizích definovány na
jazyků začátku
pedagogického výzkumu, v průběhu výzkumu precizovány a podrobně popsány v dizertační práci, zejména v kapitole 4 (DP). 4. Lze definovat nové pojmy eStyl a eStrategie?
eStyl je takový postup při učení se v elektronickém prostředí, který vzniká na vrozeném základu zejména smyslových preferencí a jejich průniku. Vlastnosti průniku závisí na dominantní smyslové preferenci studenta, způsobu vedení lekce (učitel a didaktika výuky cizího jazyka) a obsahu učiva.
Obrázek 8 eStyl: průnik stylů v eLearningovém prostředí
eStrategie lze chápat jako soubor vybraných postupů aplikovatelných v elektronickém prostředí umožňující studentům získat nové kompetence nebo stávající rozvinout. V oblasti cizích jazyků hovoříme o rozvoji kompetencí v oblasti receptivní (čtení, poslech) a v oblasti produktivní (psaní, mluvení). S ohledem na rozvoj informačních a komunikačních technologií a jejich aplikaci na oblast vzdělávání nelze tento soubor považovat za uzavřený s ohledem na očekávaný nárůst interaktivity a adaptivity elektronického prostředí.
5 ZÁVĚR V předloženém autoreferátu k dizertační práci jsme představili celkový koncept problematiky výuky cizích jazyků prostřednictvím eLearningu a jeho optimalizaci. Pozornost byla věnována vlastnostem procesu učení při uplatnění ICT technologií a důležitým faktorům, které do procesu učení vstupují. Důležitými faktory rozumíme vlastní motivaci a sebedisciplinu studentů, jazykové kompetence a jejich rozvoj dle SERR, styly a strategie učení, zejména oblast percepčního vnímání, elektronické prostředí a metodiku výuky v eLearningu, a v neposlední řadě obsah výuky, kterým je cizí jazyk pro odbornou sféru (ESP) studovaný na vysoké škole technického směru. V úvodu jsme se věnovali otázkám výzkumu, stanovili cíl práce a zvolili vhodné metody a postupy práce. V teoretické části jsme zasadili problém do kontextu terciárního vzdělávání a vymezili jsme teoretické základy, pojmy a výchozí aspekty naší práce s odkazem na naší i zahraniční literaturu a zdroje. V praktické části jsme blíže popsali realizaci pedagogického experimentu. Pozornost jsme věnovali nejprve měření úrovně znalosti obecné angličtiny a diagnostice percepčních preferencí při učení se cizímu jazyku. Následně jsme navrhli optimalizované eLearningové prostředí, a to postupně – od návrhu struktury eLearningového kurzu, k návrhu jednotlivých lekcí. Optimalizaci výuky cizích jazyků prostřednictvím eLearningu spatřujeme převážně v aplikaci teorie učebních stylů, zde zejména v aplikaci teorie percepčního vnímání v návaznosti na rozvíjenou jazykovou kompetenci a strategie jejího rozvoje. Ve čtvrté kapitole jsme se věnovali analýze a interpretaci dat získaných měřením v rámci pedagogického experimentu. Byly použity metody kvantitativního výzkumu zejména pomocí statistického softwaru SPSS IBM. Zvolenými statistickými metodami byly získány nové poznatky, které ověřovaly specifikovaná teoretická východiska a které poskytly nové podněty pro další výzkum ve sledované oblasti.
Výsledky měření odpověděly na otázku, zda je optimalizované prostředí pro studenty přínosné a přiměly nás uvažovat i nad dalšími faktory vstupující do procesu učení, a to nejen nad individualizací studentů, ale také nad diverzifikací učebního materiálu tak, aby se otevřel prostor ke zlepšení pro schopné studenty. Ukázalo se totiž, že studenti dosahující výborných výsledků budou potřebovat více prostoru ke zlepšení. Za významný přínos naší práce považujeme zejména zjištění, že variabilita výsledků studentů experimentální skupiny absolvující optimalizovanou výuku se výrazně snížila, a sice tak, že studenti této skupiny dosáhli v průměru velmi dobrých výsledků, což v praxi znamená, že testovaný model výuky výrazně pomohl slabším studentům. V oblasti měření používání doporučených strategií učení (v eLearningovém prostředí) bylo zjištěno, že doporučené strategie v průběhu optimalizovaného eLearningového kurzu používali shodně auditivní a vizuální typy studentů, následováni kinestetickými typy. Zejména v této oblasti spatřujeme východisko pro další řešení tématu v budoucí vědecké činnosti, kdy učitel svými pokyny a řízením procesu učení může výrazně ovlivnit uplatnění strategií. Ze zjištěných skutečností a výsledků měření vyplývá, že v oblasti výuky cizího jazyka za účasti ICT respektujících studentovy preferované styly učení, realizaci vhodných strategií učení a rozvoj všech klíčových jazykových kompetencí lze zavést a definovat nové pojmy pro tuto oblast a sice eStyl a eStrategie, které byly blíže specifikovány v disertační práci autorky. Na základě komplexního pohledu na řešenou problematiku se přikláníme k názoru, že eLearningové formy vzdělávání můžeme považovat za významný přínos v oblasti řízené individualizace učení. Bylo prokázáno, že prostřednictvím ICT lze výuku optimalizovat a závěry výzkumu jsou využitelné jak pro zdokonalování procesu implementace moderních informačních a komunikačních technologií do výuky, tak pro pedagogické a lingvodidaktické aspekty výuky cizích jazyků.
6 POUŽITÁ LITERATURA AUSTERMUHL, Frank a Daniel APOLLON. Humanities education nad the challenge of e-learning. University of Bergen, Norway, 2000. ISBN 827283-103-1. BAREŠOVÁ, Andrea. E-learning ve vzdělávání dospělých. Praha: Vox, 2011, 197 s. ISBN 978-808-7480-007. COHEN, Andrew D. a Susan J. WEAVER. Styles and strategies-based instruction: a teachers guide. 1st ed. Minneapolis: University of Minnesota, c2006, 193 s. ISBN 09-722-5454-4. COHEN, Andrew D. Strategies in learning and using a second language. New York: Longman, 1998, xi, 295 s. Applied linguistics and language study. ISBN 05-823-0588-8. COUNCIL OF EUROPE, 2001. Council for Cultural Co-operation. Common European framework of reference for languages learning, teaching, assessment. Reprinted. Cambridge, U. K: Press Syndicate of the University of Cambridge. ISBN 05-218-0313-6. CYRUS R. Mehta a Nitin R. PATEL. IBM SPSS Exact Tests. IBM Corporation. Armonk, NY 10504-1785. USA. 2013. ČÁP, Jan a Jiří MAREŠ. Psychologie pro učitele. Vyd. 2. Praha: Portál, 2007, 655 s. ISBN 978-807-3672-737. ČMEJRKOVÁ, Světla, František DANEŠ a Jindra SVĚTLÁ. Jak napsat odborný text. Vyd. 1. Praha: Leda, 1999, 255 s. ISBN 80-859-2769-1. DRLÍK, Martin. Moodle: kompletní průvodce tvorbou a správou elektronických kurzů. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2013, 344 s. ISBN 978-80-251-3759-8. DUNN, Rita S. a Kenneth J. DUNN. Learning Styles/Teaching Styles: Should They…Can They... Be Matched? In: Educational Leadership. (digital edition). Association for Supervision and Curriculum Development. ASCD, 1979. pp. 238-244.
EHRMAN, Madeline E., Betty L. LEAVER a Rebecca L. OXFORD. A brief history of individual differences in second language learning. System 31: Elsevier Ltd. 2003. GAGNÉ, Robert M. Podmínky učení. 1. vyd. Praha: SPN, 1975, 287 s. GARDNER, H., 2006. Multiple intelligences: new horizons. Completely rev. and updated. New York: BasicBooks, ix, 300 p. ISBN 978-046-5047680. GARRISON, Randy D. E-learning in the 21st Century. New York: Routledge, 2011. GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výzkumu. ISBN 978-80-7315185-0. HARMER, Jeremy. The practice of English language teaching. 3rd ed. London: Longman, c2001, xii, 370 s. Longman handbooks for language teachers. ISBN 05-824-0385-5. HOBBS, Sue. Academic Skills. Oxford, UK: OUP, 2011. ISBN 978-0-19474167-5. HÖFLEROVÁ, Eva a Alena HRAZDILOVÁ. Informační kompetence. Ostrava: PF OU, 2003. ISBN 80-7042-274-2. HÖFLEROVÁ, Eva. Elektronický učební text. Ostrava: VŠB-TUO, 2011. HORKY, E., 2013. Style Stretching in Adaptive E-language Learning. In: Efficiency and Responsibility in Education 2013: Proceedings of the 10th international conference. Praha: Czech University of Life Sciences Prague, s. 189 – 196. ISBN 978-80-213-2378-0. HORKÝ, Emil. Autonomní učení cizích jazyků v eLearningu. Ostrava, 2014. disertační práce (Ph.D.). OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ. Pedagogická fakulta. HRADECKÝ, Pavel a Václav FRIEDRICH. Statisticka B (pro kombinované studium). Ostrava: VŠB-TUO Ostrava, 2012. (dostupné online lms.vsb.cz).
http://europass.cedefop.europa.eu/en/resources/european-language-levelscefr http://www.andromedia.cz/andragogicky-slovnik/individualizace-uceni HUBACKOVA, Sarka, Ilona SEMRADOVA a Blanka Frydrychova KLIMOVA. Blended Learning In A Foreign Language Teaching. Procedia - Social and Behavioral Sciences. 2011, vol. 28 s. 281285.DOI:10.1016/j.sbspro.2011.11.054. CHODĚRA, Radomír a Lumír RIES. Výuka cizích jazyků na prahu nového století. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita, 1999, 163 s. ISBN 80-7042157-6. CHODĚRA, Radomír. Didaktika cizích jazyků: úvod do vědního oboru. Vyd. 2. Praha: Academia, 2013, 209 s. ISBN 978-80-200-2274-5. CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. Vydání 1. Praha: Grada Publishing, 2007, 265 s. ISBN 978-80-247-1369-4. JANÍKOVÁ, Věra. Výuka cizích jazyků. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, 200 s. Pedagogika (Grada). ISBN 978-802-4735-122. JURICKOVA, Radka. The Issue of Optimizing Foreign Language Teaching by Means of E-learning. In: Proceedings of the 13th European Conference on e-Learning. ECEL 2014 Aalborg University, Copenhagen, 2014. ISBN 978‐1‐910309‐69‐8. JUŘÍČKOVÁ, Radka. Optimizing the Teaching of a Foreign Language in Regards to Student Learning Styles and E-Learning. In: Efficiency and Responsibility in Education (ERIE 2012) 9th International Conference Proceedings, Praha, 2012, s. 203-212. KLIMEŠ, Cyril. Informační systémy a jejich projektování. Ostrava: OU, 2010. KLIMOVA, Blanka Frydrychova a Ilona SEMRADOVA. The teaching of foreign languages and ICT: An Integrated Approach to Teaching Foreign Languages in Secondary Schools. Procedia Technology. 2012, vol. 1, s. 8993. DOI: 10.4324/9780203809396. Dostupné z: www.sciencedirect.com
KOLB, David A. Experiential learning: experience as the source of learning and development. Englewood Cliffs, N. J.: Prentice-Hall, c1984, xiii, 256 p. ISBN 01-329-5261-0. KOPECKÝ, Kamil. E-learning (nejen) pro pedagogy. 1. vyd. Olomouc: HANEX, 2006, 125 s. ISBN 80-857-8350-9. KOSTOLÁNYOVÁ, Kateřina, Jana ŠARMANOVÁ a Ondřej TAKÁCS. Adaptation of teaching process based on a students individual learning needs. In: Jouranal on Efficiency and Responsibility in Education and Science (online). 2011, sv. 1, s. 3-17. KOSTOLÁNYOVÁ, Kateřina, Jana ŠARMANOVÁ a Ondřej TAKÁCS. Classification of Learning Styles for Adaptive Education. In: New Educational Review (online). 2011, vol. 23, no. 1, p. 199-212. KOSTOLÁNYOVÁ, Kateřina. Teorie adaptivního e-learningu. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2012, 118 s. ISBN 978-80-7464014-8. KRAUS, Jiří. Akademický slovník cizích slov: [A-Ž]. Vyd. 1. Praha: Academia, 834 s. 2000. ISBN 80-200-0982-5. KUPKA, Ivan. Jak úspěšně studovat cizí jazyky. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Překlad Dagmar Krtičková. Praha: Grada, 2012, 169 s. ISBN 978-80-2474387-5. LAPP, Diane, James FLOOD a Nancy FARNAN. Content Area Reading and Learning: Instructional Strategies. 3rd. New York, USA: Taylor and Francis group, LLC, 2008. ISBN 978-0-8058-5205-9. LOJOVÁ, Gabriela. Styly a strategie ve výuce cizích jazyků. Vyd. 1. Praha: Portál, 2011, 231 s. ISBN 978-80-7367-876-0. MAREŠ, Jiří. Styly učení žáků a studentů. 1.vyd. Praha: Portál, 1998, 239 s. ISBN 80-717-8246-7. MUMFORD, Alan a Peter HONEY. Learning Styles. Leeds Beckett University, UK. [online]. [cit. 2013-01-07]. Dostupné z: http://repository-
intralibrary.leedsmet.ac.uk/open_virtual_file_path/i391n604179t/LearningS tylesSrc/7.Learning+styles/LS-introduction.html NISHINO, Kazumori et al. Predicting e-Learning Course Adaptability and Changes in Learning Preferences after Taking e-Learning Courses. In: Lecture Notes in Computer Science (including subseries Lecture Notes in Artificial Intelligence and Lecture Notes in Bioinformatics) (online). 2010, 6277 LNAI (PART 2), p. 143-152. OXFORD, Rebecca. L. Language Learning Styles and Strategies: an Overview. Oxford: Gala, 2003. OXFORD, Rebecca. L. Teaching and Researching Language Learning Strategies. Harlow, UK: Longman/Pearson Education, 2011. PAVLÍČEK, Jiří. Základy e-didaktiky pro e-tutory. Ostrava: OU, 2003. POULOVÁ, Petra, Miloslava ČERNÁ a Ivana ŠIMONOVÁ. E-Learning Reflecting Individual Learning Styles. In: International Conference on Information Society 2010. London, England. [Piscataway, N.J: IEEE], 2010. ISBN 978-095-6426-338. PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 6., rozš. aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2009. ISBN 9788073676476. PRŮCHA, Jan. Moderní pedagogika. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Portál, 2009, 481 s. ISBN 978-80-7367-503-5. ROHLÍKOVÁ, Lucie a Jana VEJVODOVÁ. Vyučovací metody na vysoké škole: praktický průvodce výukou v prezenční i distanční formě studia. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 281 s. ISBN 978-80-247-4152-9. ROSENBERG, Marc Jeffrey. E-learning: strategies for delivering knowledge in the digital age. New York: McGraw-Hill, c2001, xxiv, 344 p. ISBN 00-713-6268-1. SLAVÍK, Milan. Vysokoškolská pedagogika. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 253 s. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-4054-6. Společný evropský referenční rámec pro jazyky: jak se učíme jazykům, jak je vyučujeme a jak v jazycích hodnotíme. 2. české vyd. Překlad Jaroslava
Ivanová. Olomouc: Univerzita Palackého, 2006, xviii, 267 s. ISBN 80-2441425-2. SVOBODA, Libor a Petr HEBÁK. Statistika v SPSS. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1994, 139 s. ISBN 80-707-9233-7. ŠIMONOVÁ, Ivana. Styly učení v aplikacích elearningu. 2010. ISBN 97880-86771-44-1. ŠIROKÝ, Jan a Petr HEBÁK. Tvoříme a publikujeme odborné texty. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 208 s. ISBN 978-80-251-3510-5. ŠKODA, Jiří a Pavel DOULÍK. Psychodidaktika: metody efektivního a smysluplného učení a vyučování. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, 206 s. Pedagogika (Grada). ISBN 978-802-4733-418. ŠUBRT, Tomáš a Roman ZUZÁK. Mastering knowledge. 1st ed. Praha: Alfa Nakladatelství, 2010, 318 s. Management studium (Alfa Nakladatelství). ISBN 978-80-87197-37-0. TELNAROVÁ, Zdeňka. E-learning (Distanční výuková opora). Ostrava: OU, 2003. TEMMEN, Katrin a Thomas WALTHER. Learning by doing. Pederborn, Germany. University of Pederborn: IEEE, 2013. ISBN 978-1-4673-61101/13. UNIVERSITY OF CAMBRIDGE, Local Examinations Syndicate. Quick placement test: paper and pen test: user manual. Paper and pen test. Oxford [etc.]: Oxford University Press, 2004. ISBN 978-019-4535-885. VLČKOVÁ, Kateřina. Strategie učení cizímu jazyku: výsledky výzkumu používání strategií a jejich efektivity na gymnáziích. Brno: Paido, 2007, 217 s. Pedagogický výzkum v teorii a praxi. ISBN 978-807-3151-553. VLČKOVÁ, Kateřina. Strategie učení cizímu jazyku: výsledky výzkumu používání strategií a jejich efektivity na gymnáziích. Brno: Paido, 2007, 217 s. Pedagogický výzkum v teorii a praxi. ISBN 978-807-3151-553. WEIR, Cyril a Jon ROBERTS. Evaluation in ELT. Cambridge, Mass., USA: Blackwell, 1994, xii, 338 p. ISBN 06-311-6572-X.
7 PUBLIKAČNÍ AKTIVITY JURICKOVA, Radka. Recognizing Personal Learning Styles and Using Learning Strategies while Learning English in an Electronic Environment. In: Journal on Efficiency and Responsibility in Education and Science. (online). 2013, Vol. 6, No. 2, pp. 71-83, ISSN 1803-1617. JURICKOVA, Radka. The Issue of Optimizing Foreign Language Teaching by Means of E-learning. In: Proceedings of the 13th European Conference on e-Learning. ECEL 2014 Aalborg University, Copenhagen, 2014. ISBN 978‐1‐910309‐69‐8. JUŘÍČKOVÁ, Radka. (rec.) EL-HMOUDOVA D., MILKOVA E. Computer-Based Testing in the Field of Testing Foreign Languages. In: Efficiency and Responsibility in Education (ERIE 2012) 9th International Conference Proceedings. Prague, 2012. ISBN 978-80-213-2289-9. JUŘÍČKOVÁ, Radka. (rec.) KOTEKOVÁ, D. Confidence Mastery as the Fundamental Task in Learning a Foreign Language. In: Journal on Efficiency and Responsibility in Education and Science. 2013, Vol. 6, No. 2, pp. 84-104, ISSN 1803-1617. JUŘÍČKOVÁ, Radka. Angličtina pro KS. (odborný oponent) In: Personalizace výuky prostřednictvím e-learningu (online). Ostrava: VŠBTUO, 2010. CZ.1.07/2.2.00/07.0339 JUŘÍČKOVÁ, Radka. eLearningové kurzy odborné angličtiny. (vedoucí kolektivu autorů) In: Rozvoj jazykových kompetencí pracovníků VŠB-TU Ostrava (online). Ostrava: VŠB-TUO, 2013. CZ.1.07/2.2.00/15.0132 JUŘÍČKOVÁ, Radka. K problematice rozvoje jazykových kompetencí akademické obce VŠB-TUO e-learningovou formou s ohledem na individuální učební styly při studiu cizích jazyků. In: Konference elearningu v Jihlavě, Tvorba e-learningových opor na VŠ. Jihlava: VŠPJ, 2012. ISBN 978-80-87035-54-2. JUŘÍČKOVÁ, Radka. K problematice výuky profesního jazyka na VŠBTUO. In: Kompetence v cizích jazycích jako důležitá součást profilu
absolventa vysoké školy IV. Brno: Univerzita obrany Brno, 2014. ISBN 978-80-7231-982-4. JUŘÍČKOVÁ, Radka. Optimalizace výuky cizích jazyků prostřednictvím e-learningu. In: NÝDL, V., J. KOREŠ a M. ŠERÝ, editoři. Sborník konference ICTE – Junior, Č. Budějovice 25. -26. června 2011 [CD], Č. Budějovice: Pedagogická fakulta JU, 2011. ISBN 978-80-7394-323-3. JUŘÍČKOVÁ, Radka. Optimalizace výuky cizích jazyků prostřednictvím e-learningu. In: DITECH ´12 Hradec Králové, Mezinárodní studentská vědecká konference. Hradec Králové: UHK, 2012. ISBN 978-80-7435-1785. JUŘÍČKOVÁ, Radka. Optimalizace výuky cizích jazyků prostřednictvím e-learningu. In: Information and Communication Technologies in Education ICTE 2013. Rožnov pod Radhoštěm: OSU, 2013. ISBN 978-807464-325-5. JUŘÍČKOVÁ, Radka. Optimizing the Teaching of a Foreign Language in Regards to Student Learning Styles and E-Learning. In: Efficiency and Responsibility in Education (ERIE 2012) 9th International Conference Proceedings, Praha, 2012, s. 203-212. ISBN 978-80-213-2289-9. JUŘÍČKOVÁ, Radka. Realizace tvorby e-learningových kurzů odborné angličtiny v prostředí LMS Moodle v rámci projektu InterDV na VŠBTUO. In: Moodlemoot 2011 Mezinárodní konference v Ostravě. Ostrava: VŠB-TUO, 2011. ISBN 978-80-248-2496-3.
JUŘÍČKOVÁ, Radka. Role motivace při optimalizaci výuky cizích jazyků prostřednictvím e-learningových forem výuky. In: Moodlemoot 2014 Mezinárodní konference v Praze. Praha: ČZU, 2014. ISBN 978-80-263-0717-4.
8 PROFESNÍ ŽIVOTOPIS Mgr. Radka Juříčková Datum narození:
9. 7. 1975
Adresa:
Výškovická 155, Ostrava-Výškovice, 700 30
Telefon:
737 770 203
E-mail:
[email protected]
Vzdělání 9/2010 – dosud
doktorské studium Ostravská Univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra informačních a komunikačních technologií Téma dizertační práce: Optimalizace výuky anglického jazyka prostřednictvím e-learningu
1996 – 2005
Ostravská Univerzita, Pedagogická fakulta Anglický jazyk, Tělesná výchova, Výtvarná výchova
Studium v zahraničí 1993 – 1994
Linn Marr High School, Marion, Iowa, USA zahraniční student, středoškolský diplom
Pracovní zkušenosti 9/2005 – dosud
VŠB-TU Ostrava Katedra jazyků, odborný asistent vedoucí kombinovaného studia
Účast na projektech
1/2014 – 12/2014
Studentská grantová soutěž OU
12/2011 – 11/2013
EDUMEC: E-learning Education and Innovative Remote Laboratory for Mechatronics (mezinárodní výzkumný projekt: ČR, Turecko, Francie, Slovinsko)
1/2011 – 2/2013
Rozvoj jazykových kompetencí pracovníků VŠB-TUO Vedoucí klíčové aktivity 02 hl. řešitel: prof. Ing. Petr Noskievič, CSc.
3/2011 – 12/2011
Podpora a individuální rozvoj mladých akademických pracovníků v rámci studia doktorského studijního programu Lektor odborné angličtiny hl. řešitel: prof. Ing. Bohumír Strnadel, DrSc.
9/2010 – 10/2010
Personalizace výuky prostřednictvím elearningu Odborný oponent hl. řešitel: Doc. RNDr. Jana Šarmanová, CSc.
Pracovní zkušenosti v zahraničí 12/2012 – 12/2012
ERASMUS: University of Applied Sciences, Frankfurt am Main, Germany
8/2002 – 2/2002
Work Experience Programme USA Christmas Island Resort, Laconia, New Hampshire, USA
10/2001 – 6/2001
Work Experience Programme USA Christmas Island Resort, Laconia, New Hampshire, USA
1999 a 1995
Summer Camp USA, New Hampshire, USA
