Využití Couchsurfingu u osob s handicapem a poznání cizích kultur bez možnosti cestování

Využití Couchsurfingu u osob s handicapem a poznání cizích kultur bez možnosti cestování

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užití své bakalářské práce či poskytnout licenci k jinému využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla čí poskytnutí licence. V Jihlavě dne 3. 12. 2014

……………………………………. Podpis

Poděkování Ráda bych poděkovala především Mgr. Martině Černé, Ph.D. za odborné vedení bakalářské práce, za cenné rady a připomínky, za trpělivost, vstřícnost a ochotu. Dále bych ráda poděkovala respondentům, za vyplnění mého dotazníkového šetření a především Lubošovi M., který byl ochotný odpovědět na mé otázky a za jeho bohaté vyprávění. V neposlední řadě děkuji své rodině a přátelům za podporu.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Využití Couchsurfingu u osob s handicapem a poznání cizích kultur bez možnosti cestování Bakalářská práce

Autor: Andrea Číhalová Vedoucí práce: Mgr. Martina Černá, Ph.D. Jihlava 2014

Copyright © Andrea Číhalová

Abstrakt ČÍHALOVÁ, Andrea: Využití Couchsurfingu u osob s handicapem a poznání cizích kultur bez možnosti cestování. Bakalářská práce. Vysoká škola Polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Mgr. Martina Černá, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. Cílem bakalářské práce je 1) analyzovat povědomí osob s handicapem o sociální síti Couchsurfing, která spojuje miliony lidí na celém světě a umožňuje jim nízkonákladově cestovat a poznávat kultury celého světa. 2) rozbor prospěšnosti Couchsurfingu pro osoby s handicapem. 3) identifikace míry užívaní Couchsurfingu osobami s různými typy handicapu.

Klíčová slova Couchsurfing, cestování, cizí kultury, handicap, Internet, komunikace, poznání

Abstrakt ČÍHALOVÁ, Andrea. Utilizing Couchsurfing to people with a handicap and getting to know foreign cultures without the possibility to travel. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Supervisor: Mgr. Martina Černá, Ph.D. Grade of qualification: Bachelor. Jihlava 2014. The aim of the bachelor is: 1) To analyze the knowledge of the handicapped people about the couchsurfing net, which joins millions of the people all over the world, and enables them to do low cost travelling, and also to compare the wolrd cultures. 2) Analysis of the benefits of the couchsurfing for the peple with some handicap. 3) Identification of the measure of the usage of the couchsurfing by the people with different kinds of handicap

Key words Couchsurfing, communication, foreign cultures, handicap, Internet, knowledge, travelling 7

Obsah Úvod..........................................................................................................................................10 1. Cestovní ruch ........................................................................................................................14 1.1 Sociální cestovní ruch ....................................................................................................14 1.2 Sociální a kulturní funkce cestovního ruchu ..................................................................15 1.3 Zdravotně a tělesně postižení ......................................................................................... 15 1.4 Turistika: i handicapovaní lidé chtějí cestovat ............................................................... 16 1.5 Globální etický kodex cestovního ruchu ........................................................................17 1.6 Národní program podpory cestovního ruchu (2010-1015) ............................................18 1.7 Rok 2014 – Podprogram cestování dostupné všem .......................................................18 2. Komunikace online ...............................................................................................................18 2.1 Svět Internetu .................................................................................................................18 2.2 Komunikace ve virtuálním světě ....................................................................................19 2.3 Dělení online komunikace.............................................................................................. 19 2.4 Specifika textové on-line komunikace ...........................................................................20 2.5 Internet a handicapovaní lidé ......................................................................................... 21 3. Couchsurfing ......................................................................................................................... 23 3.1 Základní údaje CouchSurfingu ......................................................................................23 3.2 Příběh zakladatele Casey Fentona ..................................................................................25 3.3 Fungování CouchSurfingu ............................................................................................. 26 3.4 Jak se stát Couchsurferem? ............................................................................................ 27 3.5 Kdo to je typický Couchsurfer .......................................................................................28 3.6 Výhody Couchsurfingu ..................................................................................................28 3.7 Bezpečnost .....................................................................................................................29 3.7.1 Kroky k bezpečnosti .................................................................................................29 3.7.2 Přátelé (Contact list) .................................................................................................30 3.7.3 Reference ..................................................................................................................30 3.7.4 Vouching ...................................................................................................................30 3.7.5 Verifikace ..................................................................................................................31 3.8 Organizace a financování ............................................................................................... 31 3.9 Hodnoty .......................................................................................................................... 32 3.10 Couchsurfing v číslech .................................................................................................32 3.11 Desatero dobrého Couchsurfera ...................................................................................34 3.12 Aplikace do mobilu ......................................................................................................35 8

4. Pohostinské výměnné organizace ......................................................................................... 35 4.1 Alternativy Couchsurfingu ............................................................................................. 36 4.1.1 Hospitality Club........................................................................................................36 4.1.2 The Warm Showers Community ..............................................................................36 4.1.3 Servas .......................................................................................................................36 4.1.4 GlobalFreeloaders.com ............................................................................................. 37 5. Klasifikace handicapů ...........................................................................................................37 5.1 Klasifikace dle stupně ....................................................................................................37 5.2 Klasifikace dle doby vzniku ........................................................................................... 37 5.3 Klasifikace dle druhu .....................................................................................................38 5.4 Příklady handicapů respondentů ....................................................................................38 6. Analýza povědomosti a informovanosti o službě Couchsurfing mezi lidmi s handicapem............................................................................................................................. 39 6.1 Charakteristika respondentů ........................................................................................... 40 6.2 Sběr dat .......................................................................................................................... 40 6.3 Rozhovor ........................................................................................................................40 6.4 Analýza dotazníkového šetření ......................................................................................41 6.5 Vyhodnocení dotazníků ..................................................................................................60 6.6 Analýza rozhovoru .........................................................................................................60 Závěr .........................................................................................................................................62 Seznam tištěných zdrojů ...........................................................................................................64 Seznam elektronických zdrojů ..................................................................................................64 Seznam ilustrací ........................................................................................................................68 Seznam příloh ........................................................................................................................... 69 Přílohy.......................................................................................................................................70

9

Úvod „Dopisy nezahrnují osobní kontakt od té doby, co vznikla abeceda. Cyberprostor však textový kontakt díky své každodennosti zjednodušil a zefektivnil“ J. Sukler, 1998 Couchsurfing se stal v posledních letech celosvětovým fenoménem v cestovním ruchu. Ve své komunitě má stále více příznivců, kteří čím dál častěji využívají služby, které Couchsurfing nabízí. V cestovním ruchu, v jednom z nejdynamičtěji se rozvíjejícím odvětví národního hospodářství, nesmíme opomíjet potřeby handicapovaných lidí. Tito lidé májí již mnoho možností, jak navštívit a poznat krásy celého světa ale i rodného kraje. V dnešní době existuje spoustu cestovních kanceláří orientujících se na potřeby těchto spoluobčanů. Hlavním cílem bakalářské práce je zmapovat cílovou skupinu lidí s handicapem a zanalyzovat jejich informovanost o formě cestování, kterou CS nabízí. V teoretické části popíši Couchsurfing jako takový, základní informace o něm, jak se stát couchsurferem, fungování, bezpečnost a uvedu zde aktuální statistické údaje. Také zde popíši internet jako takový, komunikace prostřednictvím internetu a komunikace handicapovaných osob pomocí internetu. Uvedeme zde některé alternativy Couchsurfingu, které fungují na podobném principu. A v samotném konci teoretické části si vymezíme stručnou klasifikaci handicapů dle stupně, doby vzniku a druhu. V analytické části věnuji pozornost handicapovaným lidem a konkrétně zjistím, jak jsou tito lidé informováni o této sociální síti a jejích možnostech poznání rozmanitých kultur světa. Zda o této formě cestování vědí, jestli ji využili nebo popřípadě v budoucnu chtěli využít. Co jim to přineslo v případě, že už mají zkušenosti, nebo z jakého důvodu by do této komunity rádi vstoupili. Součástí analytické části bude taktéž rozhovor s jedním mladým studentem, který je několik let handicapovaný a již několikrát tuto službu využil.

10

Vzhledem k tomu, že k danému tématu nejsou vydány žádné tištěné zdroje, bude čerpat především z online informací. Bylo napsáno několik bakalářských a diplomových prací, z kterých některé informace také čerpat mohu a následně je řádně ocituji. Finální podoba bakalářské práce může pomoci osobám s handicapem a organizacím orientující se na handicapované osoby a podat jim veškeré informace o této sociální sítí a lepší orientaci na ní.

11

Rešerše dané problematiky v dostupné literatuře V několika případech čerpám informace ke své bakalářské práci z již napsaných a obhájených bakalářských či diplomových prací, které se zabývají stejnou problematikou. V ostatních případem čerpám informace z internetových zdrojů, které jsou volně přístupné.  DANKO, Miroslav. Využití sociální sítě Couchsurfing studenty CR VŠPJ [online]. 2014 [cit. 2014-11-01]. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí práce Martina Černá. Dostupné z: .  KOLIŠOVÁ, Anna. Sociální, ekonomické a sociokulturní aspekty fenoménu Couchsurfing [online]. 2011 [cit. 2014-11-01]. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Irena Tyslová. Dostupné z: .  JEŘÁBKOVÁ, Erika. Nové trendy cestovního ruchu – Couchsurfing a sexuální turistika [online]. 2014 [cit. 2014-11-01]. Bakalářská práce. Univerzita Jana Amose Komenského Praha. Vedoucí práce Jana Pernicová. Dostupné z: .  NĚMCOVÁ, Lenka. Couchsurfing jako nový způsob objevování světa individuálním cestovatelem [online]. 2012 [cit. 2014-11-01]. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí práce Iva Navrkalová. Dostupné z: .  CHLÁDKOVÁ, Veronika. Rozdílnost názorů na Couchsurfing ve vybraných zemích [online]. 2012 [cit. 2014-11-01]. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2012. Vedoucí práce Iva Navrkalová. Dostupné z: .  ZIFČÁKOVÁ, Jana. Couchsurfing - přes hranice kultur [online]. 2012 [cit. 2014-11-01]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Martina Vodičková. Dostupné z: .  KONVALINKA, Michal. Couchsurfing - nová forma cestování [online]. 2009 [cit. 2014-11-01]. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Liběna Jarolímková. Dostupné z: . 12

 HÖRLOVÁ, Kateřina. Základní principy CouchSurfingu a důvěra jako jeho nezbytná součást [online]. 2012 [cit. 2014-11-01]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Denisa Denglerová. Dostupné z: .  MALÝ, Jan. Les formes spécifiques de tourisme - Couchsurfing [online]. 2012 [cit. 2014-11-01]. Bakalářská práce. UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jaromír Kadlec. Dostupné z: .  ŠINDELÁŘOVÁ, Zuzana. Through Hospitality towards Global Community: CouchSurfing jako turistická alternativa v postmoderním světě [online]. 2012 [cit. 2014-11-01]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Adéla Souralová. Dostupné z: . Velkým přínosem jsou pro mne výsledky dotazníkové šetření a především osobní rozhovor se studentem, který Couchsurfing plnohodnotně využívá již několik let i přes jeho handicap.

13

Teoretická část 1. Cestovní ruch Cestovní ruch představuje v současné době důležitou oblast národního hospodářství a je významnou součástí obyvatelstva. [1] Cestovní ruch představuje souhrn aktivit účastníků cestovního ruchu a současně i aktivit podniků a organizací poskytujících služby pro zajištění pobytu účastníků cestovního ruchu mimo místo jejich trvalého bydliště. [1]

1.1 Sociální cestovní ruch Sociální cestovní ruch vychází z obecného práva na cestování, podle něhož má každý občan, bez ohledu na své bydliště, sociální postavení či finanční situaci, právo na volný čas a svobodný způsob jeho využití. To znamená umožnit cestování co největšímu počtu lidí, zejména různým znevýhodněným skupinám, a zároveň tak obohatit jejich znalosti, podpořit jejich začlenění do společnosti a celkový osobní rozvoj. Sociální cestovní ruch může také výrazně přispět k poznávání cizích kultur a toleranci mezi národy a společenskými vrstvami. Mezi hlavní cílové skupiny sociálního cestovního ruchu se řadí děti a mládež, rodiny s dětmi, jednotlivci s nízkými příjmy, handicapované osoby a jiné osoby sociálně vyloučené. Základním principem sociálního cestovního ruchu je solidarita, na které se podílejí orgány státní správy, charitativní a odborové organizace, podnikatelské subjekty a sdružení podniků cestovního ruchu. Poskytují finanční podporu na cestování, snaží se o větší dostupnost destinací a služeb cestovního ruchu a zajišťují výstavbu potřebné infrastruktury. Podpora sociálního cestovního ruchu patří také k prioritám Evropské unie. V roce 2009 byl zahájen projekt CALYPSO, jehož cílem je podnítit spolupráci veřejného a soukromého sektoru na rozvoji sociálního cestovního ruchu v členských státech EU a zmírnit sezonnost evropských destinací. Za tři roky trvání byl projekt dotován částkou 3,5 milionu eur. V České republice realizuje Ministerstvo pro místní rozvoj od roku 2011 dotační program Cestování dostupné všem. Mezi podporované aktivity patří např. budování turistických odpočívadel, center služeb pro turisty a hygienického zázemí pro pěší, cyklisty a vozíčkáře, zajišťování

14

ekologických forem dopravy, zpřístupnění atraktivit pro handicapované turisty a zajištění jejich lepší orientace po atraktivitách. [2]

1.2 Sociální a kulturní funkce cestovního ruchu Cestovní ruch má několik funkcí. Kromě ekonomických přínosů má cestovní ruch i mimoekonomický přínos a plní několik sociálních a kulturních funkcí. [Linderová, 2013 s. 99] Významná je zdravotně-preventivní funkce cestovního ruchu, která se rozvíjí úměrně s účastí obyvatelstva na cestovním ruchu. Zdravotně-preventivní účinek se dosahuje změnou každodenních stereotypů a pobytem člověka v přírodním prostředí. Zajišťuje se tak obnova organismu, upevňuje se tělesné zdraví jednotlivce, ale i národní zdraví. Využívají se přitom preventivní, relaxační a rekondiční pobyty, různé aktivity zdravotního, sportovního a rekreačního cestovního ruchu, které působí na pokles nemocnosti a zlepšení zdravotního stavu. [Gúčik, 2000, s 107] Kulturně poznávací funkce, která souvisí s poznáváním historie, tradic, umění, přírody a společnosti. Má bezprostřední vliv na kultivaci duševních hodnot člověka a obohacuje jeho vnitřní život. Pomáhá utvářet kulturní zájmy, resp. Napomáhá jejich realizaci, učí rozpoznávat a vážit si kulturní dědictví vlastního národa a jiných národů. [Gúčik, 2000, s. 107] Cestovní ruch předpokládá pro svůj rozvoj mír a zároveň ho trvale posiluje. Přispívá k světovému míru a porozumění mezi národy, k poznání jejich života, národních tradic a kultur. Návštěvníci cestovního ruchu přitom musí nést odpovědnost za taktní a vhodné chování vůči místnímu obyvatelstvu za ochranu přírodního prostředí a kulturního dědictví. V této souvislosti můžeme konstatovat, že cestovní ruch je iniciátorem mezinárodních, kulturních a hospodářských styků. [Gúčik, 2000, s. 107-108]

1.3 Zdravotně a tělesně postižení Podobně jako senioři představují zdravotně postižení vysoce flexibilní segment, který není při cestování časově omezen. Na druhou stranu ovšem vyžadují mnohem vyšší investice do vnitřních i vnějších úprav hotelu. Nově budované hotely musí respektovat vyhlášku Ministerstva pro místní rozvoj č. 398/2009 Sb., o obecných technických 15

požadavcích zajišťujících bezbariérové užívání staveb. Osoby upoutané na invalidní vozík však potřebují, aby byl jejich potřebám přizpůsoben nejen hotel, ale celá destinace. Na odstraňování bariér by se přitom měli podílet všichni aktéři - samospráva, vzdělávací instituce, dopravci, podnikatelé v cestovním ruchu a další. V povědomí hoteliérů zatím není tato problematika příliš rozšířena, přestože je okruh potenciálních zákazníků poměrně široký (jen v ČR se počet postižených osob včetně jejich rodinných příslušníků odhaduje na 600 tisíc). Teprve v posledních letech se u nás začínají subjekty cestovního ruchu touto problematikou vážně zabývat. Například cestovní kancelář ATIS přišla v roce 2009 s produktem "Dovolená s vozíkem - bezbariérové pobyty pro každého", kde nabízí ubytování v českých i zahraničních hotelech přizpůsobených pro zákazníky s pohybovou indispozicí. Databáze bezbariérových ubytovacích zařízení funguje také na turistickém portálu Moravskoslezského kraje. [2]

1.4 Turistika: i handicapovaní lidé chtějí cestovat Jak oživit turistiku? Zpřístupnit ji lidem se zdravotním handicapem. „Právě to patří k nejnaléhavějším úkolům tohoto odvětví,“ prohlásil Zoltan Somogyi ze Světové turistické organizace. Podle něj jde o vynikající obchodní příležitost pro poskytovatele turistických služeb vzhledem k celkovém stárnutí světové populace. [3] Handicapovaní tvoří 19,64 procent obyvatelstva zeměkoule, což představuje výrazný potenciál v oblasti klientely. To však platí za předpokladu, že se jim služby v turistickém průmyslu dostatečně přizpůsobí. Pomohlo by například více ramp či prostorných toalet pro vozíčkáře a větší množství informací v Braillově písmu pro nevidomé. [3] V Evropě žije 40 procent lidí, kteří jsou v různé míře v kontaktu s handicapovanými a mohou s nimi cestovat. To znamená, že pokud například vybraný hotel není pro handicapované vhodný, zařízení nepřijde o jednoho, ale třeba i o tři až čtyři klienty. Odhaduje se, že ročně na cestování vynaloží různou měrou handicapovaní občané USA 13,6 miliardy dolarů (přes 266 miliard korun), Němci 2,5 miliardy eur (63,5 miliardy korun) a Britové dvě miliardy liber (58,5 miliardy korun). Přitom nedávný průzkum v Německu ukázal, že 37 procent handicapovaných osob nikam v posledních letech necestovalo právě pro nedostatek služeb či prostor, které by byly pro ně přizpůsobeny. A 48 procent by jich cestovalo víc, kdyby podmínky pro pobyt byly v tomto ohledu pro 16

ně vstřícnější. Také 60 procent by bylo navíc ochotno si za to připlatit. V oblasti turistického ruchu patří k nejvstřícnějším zemím k handicapovaným osobám Británie a Nizozemsko. Naopak Německo má údajně ještě co dohánět už jen z toho důvodu, že v jeho spolkových zemích není vytvořen jednotný systém pro speciální označování prostor přizpůsobených handicapovaným. [3] Zdravotně postižení se setkávají nejčastěji s bariérami jejich účasti na cestovním ruchu v následujících oblastech: 

v ubytovacích zařízeních



ve stravovacích zařízeních



v dopravě



v kulturních zařízeních a historických objektech

Podpora účasti zdravotně postižených na cestovním ruchu neobsahuje tedy pouze finanční podporu ze strany různých subjektů, ale především 

zajištění přístupnosti (dostupnosti) do zařízení a objektů cestovního ruchu.



Zajištění informovanosti o přístupnosti jednotlivých zařízení cestovního ruchu a objektů pro zdravotně postižené. [1]

1.5 Globální etický kodex cestovního ruchu Etický kodex cestovního ruchu shrnuje zásady chování a činnosti nejen pro podnikatele v cestovním ruchu, ale i návštěvníky. Tento Kodex nastavuje rámec pro zodpovědný a udržitelný rozvoj cestovního ruchu. Cílem tohoto dokumentu je snaha o minimalizaci negativních dopadů cestovního ruchu na životní prostředí a kulturní dědictví v budoucnosti a maximalizaci přínosů pro obyvatele destinací. Dokument je postaven na deseti principech (článcích) – devět z nich jsou pravidla pro účastníky cestovního ruchu a desátý se zabývá implementací pravidel do praxe. Světový výbor pro etiku v cestovním ruchu UNWTO (založený v roce 2004) má za cíl propagaci Kodexu a hodnocení jeho realizace v praxi. [4] Článek 2: Aktivity cestovního ruchu by měly respektovat rovnost mužů a žen; měly by podporovat lidská práva, zvláště individuální práva nejzranitelnějších skupin, tj. dětí, starších osob, zdravotně postižených osob, etnických menšin a domorodých národů. [5] 17

Článek 7: Měla by být podporována a umožňována rodinná turistika, turistika pro studenty a seniory a turistika pro zdravotně postižené osoby. [6]

1.6 Národní program podpory cestovního ruchu (2010-1015) Hlavním cílem Národního programu podpory cestovního ruchu je vytvořit nástroj, který efektivním způsobem přispěje k podpoře sociálního cestovního ruchu. Jedná se o systémovou dotaci ze státního rozpočtu poskytovanou podnikatelským subjektům na vymezené aktivity podporující sociální cestovní ruch. [7] Rozhodnutím ministryně pro místní rozvoj č. 61/2014 ze dne 23. 4. 2014 byl schválen seznam navržených akcí k poskytnutí dotace z Národního programu podpory cestovního ruchu, podprogramu Cestování dostupné všem. [7]

1.7 Rok 2014 – Podprogram cestování dostupné všem Podporováno bude: rekonstrukce/vybudování odpočívadel, center služeb pro turisty a hygienického zázemí pro pěší, cyklisty a handicapované turisty podél tras, zpřístupnění atraktivit cestovního ruchu a zavedení /zlepšení/ vytvoření navigačních a informačních systémů pro sluchově a zrakově postižené účastníky cestovního ruchu, to vše včetně marketingu zrealizovaných výstupů akcí. [8]

2. Komunikace online 2.1 Svět Internetu Není to tak dlouho, co pro většinu z nás byl Internet a celkově virtuální prostor velkou neznámou. Internet začal svůj život v roce 1969 ve vojenské laboratoři USA pod jménem ARPANet a byl pojmenován podle sponzora Pentagon´s Advanced Research Projects Agency. Vymyslel jej a navrhl Larry Roberts už v roce 1963. Cílem bylo umožnit počítačovým inženýrům a vědcům, pracujícím na vojenských zakázkách po celé Americe, sdílet drahou techniku a další zdroje. [Divínová, 2005, s. 11] V dnešní době si většina z nás už život bez internetu nedovede ani představit. Internet nám podává aktuální informace z celého světa, je náš velký pomocník při studiu či 18

práci, nalezneme zde všechny potřebné informace nebo jsme díky němu v kontaktu s lidmi, kteří jsou od nás pár metrů či tisíce kilometrů.

2.2 Komunikace ve virtuálním světě Internetem umožňovaná a urychlovaná komunikace pomocí e-mailů, chatů, ICQ, virtuálních diskusních skupin, vytváření zájmových komunit, zapojování se do diskusí nebo rozšíření blogů – to vše má zjevný psychologický dopad na každého. Kdo těchto možností využívá. Kdo si zvykl využívat internet ke komunikaci, jen těžko si umí představit, že by se ho dobrovolně vzdal. [Vybíral, 2009, s. 271-272]

2.3 Dělení online komunikace Základní dělení komunikace online je možné utvořit na základě toho, prostřednictvím čeho jsou informace předávány. [Šmahel, 2003 s. 101] Text - momentálně pravděpodobně většina komunikace online, „e-mailové konference“, chaty, MUDy atd. [Šmahel, 2003 s. 101] Obraz - Posílání obrázků, web. [Šmahel, 2003 s. 101] Zvuk- zasílání zvukových nahrávek, různé programy pro přenos hlasu. [Šmahel, 2003 s. 101] Multimédia - kombinace textu, obrazu a zvuku – web, „videokonference“. [Šmahel, 2003 s. 101] Toto dělení podává vlastně informaci o tom, které smysly jsou prostřednictvím virtuální komunikace „zasaženy“ nebo využívány. [Šmahel, 2003 s. 102] Synchronní komunikace. Komunikující strany musí být připojeny k internetu ve stejný okamžik – tedy komunikují, či „mluví spolu ve stejnou dobu. Zpráva, kterou sděluje jedna strana druhé, se okamžitě objevuje na obrazovce protější strany. V tomto případě říkáme, že komunikujeme v reálném čase nebo také „on-line“. Příkladem tohoto typu komunikace jsou chaty, MUDy, diskusní skupiny apod. [Šmahel, 2003 s. 102] Asynchronní komunikace. Není vyžadována současná přítomnost u počítače, to znamená, že si komunikující strany obvykle „vyzvednou“ zprávu až potom, co se 19

připojí k internetu. Příkladem takové komunikace je e-mail, e-mailové konference, webové nástěnky apod. [Šmahel, 2003 s. 102] Toto dělení však není striktní, ve většině případů je možné příslušný nástroj komunikace zařadit do obou typů. Především novější nástroje komunikace jsou totiž značně univerzální a umožňují používat všechny typy komunikace. [Šmahel, 2003 s. 103]

2.4 Specifika textové on-line komunikace On-line komunikace založená pouze na textu je i v současnosti, kdy se cyberprostor stává multimediálně stále bohatší, nadále převládající. Proto v následujícím textu budu používat označení „textová“ komunikace jako synonymum k on-line komunikace. Online, textová komunikace má svá specifika a omezení. Podrobně se o nich rozepisuje Suler (1998) ve svých hypotézách, které třídí do kategorií. [Divínová, 2005, s. 45]  Subjektivní zážitek z textové komunikace  Tvorba zprávy  Čas a tempo v on-line komunikace (asynchronní/synchronní faktory)  Ukládání zpráv  Chybění neverbálních klíčů a stimulací Subjektivní zážitek z textové komunikace. Lidé se liší ve schopnosti vyjadřovat se prostřednictvím textu. I když se dá naučit, některým lidem je vrozená. Zážitek z textové komunikace může být poznamenán tím, že se člověk necítí jistý při psaní „slohu“. Takoví lidé pak dávají přednost chatu před e-mailem. Někteří lidé lépe odhalují významy a nálady skryté „mezi řádky“ textové komunikace. Považujeme to za speciální druh lidské empatie. Někteří lidé mohou prožívat textovou komunikaci jako určité „splynutí“ s člověkem, který je na druhém konci. On-line komunikace paradoxně umožňuje lidem být upřímní a cítit se blízcí, zatímco si udržují svůj odstup. Textová komunikace upravuje způsob, jakým lidé přemýšlejí o svých vztazích. [Divínová, 2005, s. 45-46]

20

Tvorba zprávy. On-line textová komunikace není totožná s tradičním psaním dopisů. Styl psaní a vizuální podoba textové zprávy (frekvence off-line pauz. Velikost písma, vkládání citací atd.) vypovídá o osobnosti člověka a jeho náladě. Změny ve stylu a formátu mohou odrážet změny v náladě a myšlení. Podle toho, co se děje v probíhajícím vztahu, mění se také styl psaní. Uspořádání zpráv se může stát běžnější, detailnější a/nebo expresivnější. [Divínová, 2005, s. 46-47] Čas a tempo v on-line komunikace (asynchronní/synchronní faktory). Možnost prodlevy v odpovědi u e-mailů může posilovat sebekontrolu, sebereflexi a přizpůsobení zážitků ve vztazích. V asynchronní textové komunikaci lidé při emociálních okamžicích někdy nevyužívají času, který mají k dispozici, a odpoví okamžitě. Na druhou stranu zpožděná textová komunikace může lidem znemožnit říci to, co přesně chtěli. [Divínová, 2005, s. 47-48] Ukládání zpráv. Lidé se velmi liší v tom, kolik zpráv a které se zálohují. To odráží jejich přístup a způsob bytí ve vztahu. Uložená zpráva může být podkladem pro znovuoživení a přehodnocení vztahu. Umožňuje kontinuitu vztahu. Stejný text, čtený v jinou dobu, bude interpretován rozdílně, v závislosti na změnách stavu mysli člověka a celkovém psychologickém kontextu. [Divínová, 2005, s. 48-49] Chybění neverbálních klíčů. On-line komunikaci chybí neverbální složka. Tím může být omezená, nejasná, dvojznačná, může docházet k nedorozuměním a projekcím. Informace o pocitech je zabudována v intonaci. Humor a především sarkasmus se v textu špatně vyjadřuje. [Divínová, 2005, s. 49]

2.5 Internet a handicapovaní lidé V dnešní době již může Internet využívat opravdu každý. Nezáleží na tom, zda má vadu zraku, sluchu, tělesné nebo mentální postižení, či je pouze krátkodobě upoután na lůžko se zasádrovanými končetinami. Prakticky vždy totiž existuje způsob, jak jeho specifickým potřebám vyhovět. Dnes je již standardem, že se při stavbě nové budovy pamatuje na bezbariérový přístup. A podobně se stále častěji přistupuje i k navrhování webů. Je to logické - pokud od webu očekáváme, že jej budou moci navštívit skutečně všichni, pak by se měl 21

v maximální možné míře držet pravidel přístupnosti. Díky nim jsou stránky navrženy tak, aby je mohl využívat nejvyšší možný počet uživatelů bez ohledu na typ postižení či softwarovou a hardwarovou vybavenost. Skupina handicapovaných je velmi různorodá a právě tento fakt je při tvorbě přístupných webů zásadní. Zmíněná pravidla, která vycházejí ze spolupráce týmů expertů a samotných handicapovaných uživatelů, jsou mimochodem součástí zákonem dané normy pro přístupnost webů veřejné správy definované v tzv. vyhlášce o přístupnosti. Na mezinárodní úrovni pak podmínky pro přístupnost webů definuje konsorcium W3C v sadě doporučení WCAG (Web Content Accessibility Guidelines - směrnice pro přístupnost webového obsahu). [9] Vyhláška č. 64/2008 Sb., o formě uveřejňování informací souvisejících s výkonem veřejné správy prostřednictvím webových stránek pro osoby se zdravotním postižením (vyhláška o přístupnosti). [9] Dne 28. 2. 2008 byla ve Sbírce zákonů, částce 20 zveřejněna vyhláška č. 64/2008 Sb., o

formě

uveřejňování

informací

souvisejících

s

výkonem

veřejné

správy

prostřednictvím webových stránek pro osoby se zdravotním postižením (vyhláška o přístupnosti). Zákon č. 81/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony zavádí povinnost orgánů veřejné správy, aby při uveřejňování informací způsobem umožňujícím dálkový přístup (na webových stránkách), postupovaly tak, aby byly informace související s výkonem veřejné správy uveřejňovány ve formě, která umožňuje, aby se s těmito informacemi v nezbytném rozsahu mohly seznámit i osoby se zdravotním postižením. [10] Směrnice WCAG 2.0 obsahují celou řadu doporučení, jak učinit webový obsah přístupnější. Uplatňováním těchto směrnic lze dosáhnout větší přístupnosti webového obsahu pro uživatele s nejrůznějšími typy postižení, jako jsou postižení zraku, sluchu, poruchy učení, kognitivní poruchy, pohybová omezení, poruchy řeči a citlivost na světlo, případně s jejich kombinacemi. Uplatňování těchto směrnic může také často přispět k tomu, že váš webový obsah bude použitelnější obecně pro všechny uživatele. [11]

22

3. Couchsurfing 3.1 Základní údaje CouchSurfingu „Svět je menší, než si myslíš“ CouchSurfing Slovo CouchSurfing je složeno ze slov couch (gauč, pohovka a křeslo) a surfing (surfování). CouchSurfing je v současné době největší internetová služba bezplatného ubytování. Projekt započal svou činnost v roce 2003 a formálně byl spuštěn 1. ledna 2004. V září 2010 má přes 2 170 000 členů ve 232 zemích z toho více než 1 100 000 v Evropě. Podle statistik, které server publikoval, nabízí ubytování cestovatelům zhruba 40 % členů (dalších zhruba 20 % má v nabídce ubytování nastaveno „možná“ a další členové v daný moment cestují). [12] V roce 2003 byla založena organizace CouchSurfing International jako plně nezisková. Sídlo firmy se nacházelo v srdci západního pobřeží Spojených států amerických, v San Franciscu. Fyzické sídlo bylo v průběhu let zrušeno a to z důvodu snižování nákladů, jež byly tímto krokem eliminovány. [32] CouchSurfing je globální komunita 9 milionů lidí ve více než 120 tisících městech, kteří sdílejí svůj život, svůj svět, svou cestu. CouchSurfing spojuje lidi, kteří jsou ochotni podílet se na hlubokém a smysluplném způsobu, takže se cestování stává skutečně sociální záležitostí [13] S prvotním nápadem CouchSurfing přišel Casey Fenton, ten však na realizaci projektu nebyl sám, s celou věcí mu pomohli Daniel Hoffer, Sebastian Le Tuan a Leonarda da Bassani Silveira. [13] Tito čtyři muži stojí za zrozením CouchSurfingu, který v současné době spojuje miliony lidí po celém světě. V podstatě se jedná o sociální síť, na které každý zájemce musí projít registrací, aby těchto služeb mohl využívat. Pro věrohodnost je dobré odpovědět na všechny otázky (jazykové znalosti, záliby, popis ubytování) a vložit si na profil nějaké fotky, či fotku místa, které budete nabízet případným zájemcům o váš gauč. V případě že tak uživatel 23

neučiní a bude žádat o gauč, může se mu dostát negativní odpovědi. Členové projektu si domlouvají ubytování a setkávají se skrze webové stránky. Veškerá komunikace je kvůli bezpečnosti archivována. Systém umožňuje mezi členy vytvořit přátelství, však tuto žádost musí potvrdit obě strany. Pokud se jeden člen setká nebo ubytuje u jiného člena, vyplní vzájemně o pobytu zprávu (pozitivní, neutrální či negativní) a podrobnější informace. Tato reference je pak zobrazena u profilu obou členů: tyto reference jsou důležité, protože dle nich lze poznat, jestli se ve skutečnosti jedná o důvěryhodného člena.

Členové se mohou nechat ověřit pomocí zaslání příspěvku platební kartou

(jméno musí souhlasit se jménem na platební kartě). Dalším stupněm ověření je nechat si zaslat dopis na udávanou adresu. Tento dopis obsahuje kód, který člen zadá na webových stránkách projektu. Členové mohou později zadávat důvěru (vouching) pro určité osoby. [12] Dříve CouchSurfing fungoval na principu neziskové organizace, která převážně fungovala na principu dobrovolníků a darů. V dnešní době se vyznačuje statusem B corporation. A co to vlastně ta B corporation znamená? B corporation je způsob podnikání, které by se dalo přirovnat k Fair Trade orientující se na kvalitní kávu, nebo USDA Organic certification zaměřující se na kvalitu mléka. B corporation jsou certifikované neziskové organizace, které musí splňovat přísné standardy sociální a environmentální výkonnosti, odpovědnosti a transparentnosti. Dnes má tato rostoucí komunita pod sebou více než 1 000 certifikovaných korporací z 33 zemí a více než 60 průmyslových odvětví, které společně pracují na jednom cíli: znovu definovat úspěch podnikání. [14] Právě díky svým vyšším standardům se odlišuje na přeplněném trhu tím, že nabízí pozitivní vizi toho, jak lépe dělat obchod. [15] Oficiální sídlo společnosti se nachází v Californii v San Franciscu. Toto místo je velice zvláštní, není to vůbec to typické místo, kde je většina z nás zvyklá pracovat. Žádné neosobní kanceláře ani prostředí, naopak. Ve skutečnosti má každý prostor svůj vlastní styl a zároveň přispívá k celkovému vzhledu. Vše je projektováno do dřevěného stylu a každý kout podtrhuje základní myšlenku, a tou je gauč. [16] V tomto prostoru na vás dýchne duch volnomyšlenkářství a chuť po souladu s přírodou.

24

Obrázek č. 1 Sídlo Couchsurfingu

Adresa společnosti: Couchsurfing International, Po Box 7775, San Francisco, California, 94120-7775, United States [12] Na stránkách CouchSurfingu také můžete najít blog, na kterém se dozvíte všechny aktuální informace týkající se CouchSurfingu a jejich uživatelů. Dozvíte se, kdo ze zaměstnanců je zrovna na cestách a kde, jaké akce a kde se pořádají, či vývojáři nevyvinuli další aplikaci, které usnadní užívaní této sociální sítě.

Máte zde také

možnost pro sdílení vašich cest s ostatními, je tu prostor pro napsání příběhu a vkládání fotek.

3.2 Příběh zakladatele Casey Fentona Casey Fenton vyrůstal v malém městečku Maine, a již v mládí měl pocit, že jeho pohled, zkušenosti a možnosti jsou značně omezeny. Uvědomoval si, že k těm nejlepším rozhodnutím v životě potřebuje více možností, z kterých by mohl čerpat, a tak si užíval život, jak nejvíce mohl. Začal cestovat po celém světě a hledal to, co by mu pomohlo rozšířit své obzory. [17] Projekt CouchSurfing je postaven na prostém nápadu Casey Fentona, který v roce 1999 měl zaplacenou letenku z Bostonu na Island. Fenton rozeslal náhodně 1 500 e-mailů studentům University of Island s dotazem, zda by ho některý z nich neubytoval po dobu jeho pobytu. Fenton nakonec získal více jak 50 nabídek. Při zpáteční cestě začal rozvíjet nápady, které se staly základem pro projekt CouchSurfing. [12]

25

CouchSurfing se stal největší světovou komunitou cestování, která umožňuje milionům lidem objevovat svět a dozvědět se o něm více. V loňském roce Casey Fenton založil společnost Sovolve, která se zabývá vytvářením nástrojům, které urychlují sociální vývoj. [17] V loňském roce jsem založil Sovolve, společnost zabývající se vytváření nástrojů, které urychlují sociální vývoj. [17]

Obrázek č. 2 Zakladatel Casey Fenton

3.3 Fungování CouchSurfingu Není nic jednoduššího, než se zaregistrovat na daný server, kde vyplníte základní informace, pokud chcete, přidáte nějaké zajímavé fotky a můžete začít. Kvůli vaší věrohodnosti, je dobré mít na profilu umístěny vaše fotky, pokud je tam mít nebudete, můžete na ostatní uživatele působit negativním dojmem.

Obrázek č. 3 Registrace

26

CouchSurfing vytváří databázi svých členů. CouchSurfing působí i na jiných sociálních sítích jako je www.facebook.com a www.twitter.com, zde se můžete dozvědět o novinkách, o připravovaných akcích či o zážitcích ostatních couchsurferů. CouchSurfing vám otevírá dveře za poznáním cizích kultur, kde si můžete čichnout až ke kořenům dané země a nebudete uzavřeni v resortu, kde s místní kulturou, zvyky a obyčeji nepřijdete takřka do styku. Couchsurfer vás vezme na nejlepší jídlo ve městě, ukáže vám tu nejkrásnější kavárničku, představí vám undergroundové kultury a subkultury daného místa a ukáže vám typickou příchuť dané země. Zajímá vás dobrá muzika? Díky ChouchSurfingu můžete poznat muziku navštíveného místa. Je toho spoustu, co prostřednictvím CouchSurfingu můžete poznat, protože se dostáváte k samotnému základu země a tím jsou tamní obyvatelé, kteří o jejich zemi vědí nejvíce.

3.4 Jak se stát Couchsurferem? Krok jedna: Vyplnění svého profilu: Profil je vašim odrazovým můstkem. Udáváte zde váš životní styl, zájmy, vaše poslání a to co je pro vás důležité. Pokud je váš profil kompletní, je to ten nejlepší způsob, jak se spojit s ostatními lidmi. Zde můžete informovat ostatní uživatele, zda jste zrovna někde na cestách, nebo chcete od někoho hostit či chcete vy někoho pohostit. Je dobré mít na svém profilu fotku, pokud zde nemáte žádné fotky, může to na ostatní couchsurfery působit poněkud nevěrohodně. [18] Krok dvě: Prozkoumej své město: Pokud chcete s CouchSurfingem začít, je dobré prozkoumat, kdo z vašeho okolí tuto službu také využívá a získat od něj cenné zkušenosti a rady. Většina měst má týdenní události v nějakém baru či kavárně, kde se všichni pravidelně scházejí. [18] Krok tři: Surfujte po světě: Tento krok učiňte, pokud jste připraveni na dobrodružství. Vyhledejte si uživatele z města, kam byste rádi zavítali, pečlivě si pročtěte jeho profil a recenze. Pokud najdete několik zajímavých respondentů, tak jim pošlete Couchrequest. Doporučuje se poslat minimálně pět žádostí. Poté informujte svého hostitele o vašem záměru, a proč se chcete setkat. [18]

27

Krok čtyři: Váš gauč: Je dobré si uvědomit, kam byste případného zájemce o váš gauč ubytoval a této představy se držet, zda to bude u vás v pokoji na gauči či v jiné místnosti. Poté je dobré informovat ostatní, jestli váš gauč je momentálně k dispozici. Jestli je k dispozici, tak aby ostatní věděli, zda vás mohou kontaktovat v případě zájmu o lokalitu, ve které se nacházíte. [18]

3.5 Kdo to je typický Couchsurfer Průměrný věk couchsurfera je 28 let (v Čechách je průměr 26 let). Je to člověk, který nesdílí postoje a názory mainstreamu. Chce poznávat nové věci a učit se, seberozvoj je na předních příčkách životních hodnot. Má rád jiné kultury, je tolerantní a nenáročný, myslí pozitivně, je vnímavý, přemýšlivý a bere ohled na druhé. Je dobrodružný a věří lidem. Velká část je zainteresována do různých společenských problémů a nebojí se v nich angažovat. Většinou cestuje i ubytovává, pracuje, často ještě studuje či stíhá obojí. [19]

3.6 Výhody Couchsurfingu Základním motivem pro využívání této služby je snížení nákladů na cestování, u delších cest (2 – 4 týdny) lze tímto způsobem náklady snížit až na polovinu. Kromě toho, že je tato forma cestování v souladu s principy udržitelného rozvoje cestovního ruchu a ekoturistiky, přispívá také k lepšímu poznání lokálních komunit a kultur. Cestovatelé mají možnost navázat nové vztahy a získat nová přátelství. Prostřednictvím svých hostitelů mohou prožít autentické okamžiky v cizí, ba dokonce exotické zemi. [20] Couchsurfer má oproti běžnému turistovi řadu výhod. Dostane se do prostředí místních lidí, využívá aktivně cizí jazyk a odveze si více zážitků než normální turista. Když to jednou okusíte, je skoro stoprocentní, že to budete chtít absolvovat znova. Nejzásadnější a největší krok je ten první, odhodlat se a začít, a jakmile se stanete členem této komunity, nebudete litovat. CouchSurfing přináší svým členům tolik výhod a nezapomenutelných zážitků, že to stojí za to.

28

3.7 Bezpečnost Určitě vás už napadla otázka bezpečnosti. Říkáte si, co budu dělat, když narazím na člověka, který by chtěl CouchSurfing zneužít ke zlým účelům a já pojedu k němu a budu ubytován/a u něj na gauči? Jak se můžu spoléhat na to, že člověk, který mi nabídne ubytování, je věrohodný? V těchto případech musíte spoléhat především na svůj instinkt. Bezpečnost uživatelů je pro vývojáře CouchSurfingu jednou z prvotním a nejdůležitějších záležitostí vůbec. Na webu můžete nalézt několik pravidel, dle kterých byste se měli řídit, než se někam vydáte, nebo u sebe někoho ubytujete. Dbejte především na svojí stoprocentní bezpečnost, ta je ve všech případech nejdůležitější, ale určitě se nenechte odradit od užívání a cestování pomocí CouchSurfingu, který vám přinese nezapomenutelné zážitky a cenné zkušenosti.

3.7.1 Kroky k bezpečnosti Věř svému instinktu. Je-li osoba, profil nebo situace z nějakého důvodu nebezpečná, radši vyhledejte někoho jiného, kdo působí věrohodněji. Nebojte se být v některých situacích hrubý. Komunikujte jasně s ostatními a starejte se především o svoji bezpečnost. [21] Buďte informováni o kultuře, do které se chystáte cestovat. Udělejte si svůj domácí úkol, a ujistěte se, že jste si vědomi kulturní citlivost, zvyků a obecných bezpečnostních doporučení pro každé místo, do kterého se chystáte cestovat. [21] Komunikujte skrz CouchSurfing. Neuvádějte své telefonní číslo a e-mailovou adresu. Komunikujte pouze přes CouchSurfing. [21] Řádně projděte recenze a profil. Udělejte si čas na pečlivé přezkoumání profilu člena. Přečtěte si, co říkají členové o dané osobě a o tom. Dopřejte si čas na důkladné prozkoumání všech dostupných informací. [21] Mějte záložní plán. Pokud něco nefunguje u vašeho hostitele, ujistěte se, že máte alternativní místo k pobytu. [21] Dejte zpětnou vazbu. Informujte ostatní uživatele o vašich zkušenostech a zážitcích. Především buďte upřímní. Je dobré dát nějaké objektivní hodnocení. [21] 29

Nahlášení

porušení

pravidel

nebo

negativní

zkušenosti.

Bezpečnostní

tým

Couchsurfingu je zde od toho, aby uživatele vyvaroval negativních zkušeností či nebezpečných situací. Pokud se vám něco negativního stane, pošlete ihned zprávu do Help centra. [21]

3.7.2 Přátelé (Contact list) Přátelství musí být oboustranně stvrzeno, což vyžaduje také zveřejnění informací o tom, kdy a při jaké příležitosti se couchsurfeři setkali. Pokud vás jen zaujal něčí profil, nebo vás někdo zprávou oslovil a o „spřátelení“ vás žádá, přidávání do seznamu přátel se nehodí. Pro uchovávání takových kontaktů slouží Contact list, do kterého si můžete přidat kohokoli, aniž by to musel potvrzovat a aniž by se tato informace stala veřejnou. [22]

3.7.3 Reference Reference aneb zpráva, kterou na profil couchsurfera umístil jiný člen komunity, aby v ní popsal svou zkušenost ze setkání s dotyčným. Píší se jen v případě osobního kontaktu, nikoli internetového. Hodnocený nemůže tento příspěvek smazat ani jakkoli upravit, pouze na něj reagovat. Reference může být pozitivní, neutrální, nebo negativní. O pozitivní zkušenosti se jedná ve více než 99 procentech případů! [22]

3.7.4 Vouching Vždy je důležité být opatrný, v případě vašeho hostování nebo například surfování. Vouching je systém navržený tak, aby podporoval a prosazoval bezpečnost sítě. Nicméně, nesmíme zapomenout na náš zdravý rozum a přímou komunikaci s potenciálními hostiteli či surfaři. Vždy je potřeba se ujistit, zda uživatel vybral dobrého hostitele nebo hosta a řádně si pročíst jeho profil a reference, které o něm napsali ostatní uživatelé. Vouching je užitečný nástroj k rozpoznání důvěryhodných nebo naopak nedůvěryhodných couchsurferů, ale stejně jako v jiných situacích v běžném životě, každý je zodpovědný sám za své rozhodnutí, která činí. [23]

30

3.7.5 Verifikace Znamená to, že je ověřena jejich identita pomocí verifikační pohlednice s kódem, odeslané na jejich adresu. Tento proces už není bezplatný, vyžaduje finanční příspěvek, jenž se však může bohatě vyplatit, protože jasně zvyšuje vaši důvěryhodnost. Vaší existenci na vámi uváděné adrese potvrdíte vyplněním kódu z pohlednice dle obdržených instrukcí. Vaše adresa se tímto nestává věcí veřejnou, znají ji pouze zprostředkovatelé služby a o jejím zveřejňování si nadále rozhodujete sami. Z pochopitelných bezpečnostních důvodů se uvádění adresy v profilu nedoporučuje [22]

3.8 Organizace a financování V dnešní době není nikde publikována organizační struktura CouchSurfingu. Osobně jsem kontaktovala zakladatele Casey Fentona, zda by mě nemohl odkázat na nějaký server, nebo podat mi informace o současné organizační struktuře CouchSurfingu. Bylo mi řečeno, že v současné době nejsou nikde zveřejněny žádné informace a že se na organizační struktuře zrovna pracuje. Dříve reprezentovali CouchSurfing a stáli ve vedení hlavně zakladatelé celého projektu a velkou část organizační struktury tvořili dobrovolníci. Bylo vytvořeno několik týmu, které se zaměřovaly na rozdílná odvětví. Support team se vyznačovat aktivnějšími uživateli, kteří organizovali společné akce, meetingy a sezení. PR team se staral především o publikaci CouchSurfingu na webu a jiných sociálních sítích jako je třeba Facebook nebo Twitter. Bohužel, jak už jsem informovala, o současné organizační struktuře nemohu podat více informací. [32] Vize CouchSurfingu je poměrně jednoduchá, cestovat a poznat svět za málo peněz, Couchsurfing dříve nesl status neziskové organizace a dnes se vyznačuje tzv. B corporation (viz základní údaje Couchsurfingu). Na domovském serveru neuvidíte žádné mainstreamové reklamy či odkazy, Couchsurfing se pevně drží toho, s čím na tuto scénu přišel. Nechce se stát komerční záležitostí dnešního konzumního světa. Když je couchsurfer ubytován u hostitele, neočekávají se od něj finanční záležitosti týkající se ubytování. Je milé, když host obdaruje svého hostitele pozorným dárkem,

31

nebo pomůže s domácími pracemi, ale v žádném případě to od něj host nesmí požadovat. (Němcová, 2012, s. 25)

3.9 Hodnoty Sdílej svůj život. CouchSurfing je o sdílení svého života, svých zkušeností, svých cest a svých domovů. Věříme, že duch velkorysosti, když platí liberálně, má moc hluboce změnit svět. [24] Vytvoř si kontakty. Pokud se připojíme, činí nás to šťastnější. Spojení se s cizími lidmi posiluje víru v sebe a pomáhá nám, stát se lepšími lidmi. [24] Nabídka laskavosti. Tolerance, respekt a uznání jsou vyjádřeny v laskavosti. [24] Zůstaň zvědavý. Sdílíme touhu dozvědět se o sobě, o světě a o tom, jak růst jako lidé a v globále se stát lepšími občany v souvislosti s cestováním. [24] Zanech to po sobě lepší, než si to našel. To se vztahuje na svět, na vztahy nebo na hostitele. Jsme tu proto, aby byl svět lepší a zlepšil se vzájemný život. [24]

3.10 Couchsurfing v číslech Pro představu, jak je tato komunita ve světě rozšířena, si zde uvedeme několik statistik z roku 2013. Země, která sdružuje nejvíce uživatelů, je USA. Například když si spočteme couchsurfery v New Yorku a Los Angeles, dostaneme se něco málo přes 60 000 uživatelů a hostitelů. Na druhém místě se umístilo Německo, dále Francie a za ní Kanada. Velkým překvapením je pro mě desáté místo, na kterém se umístila Čína, při počtu obyvatel této země, bych si dovolila tipovat, že se umístí na předních příčkách. V roce 2010 se Česká republika umístila na 33 místě s více jak 10 000 couchsurfery.

32

Obrázek č. 4 Počet uživatelů jednotlivých zemí

Procento rozdílu mezi pohlavím uživatelů, není příliš markantní. Muži mají nad ženami převahu, ale není to nějak závratné procento. Na obrázku můžete vidět, že celkový podíl mužů tvoří 53% a žen 47%.

Obrázek č. 4 Statistické údaje 1

Uživatele lze také rozdělit dle věkových kategorií. Nalezneme zde uživatele každého věku, však průměrný věk se pohybuje okolo 28 let. Nejsilnější skupinu dle věku tvoří osoby mezi 25 a 20 lety. Těsně za touto věkovou kategorií stojí lidé od 18 do 24 let. Třetí nejpočetnější skupinu tvoří uživatelé mezi 30 a 34 lety. Však osoby užívající službu Couchsurfing jsou i v pokročilejším věku, a to například 60 a více let, však tato skupina nemá žádné radikální zastoupení, ale je skvělé, že i lidé v tomto věku májí chuť

33

a odvahu tuto službu využívat. Je to dobrý příklad pro to, že tato služba je otevřená a dostupná opravdu všem.

Obrázek č. 5 Statistické údaje 2

Jak již bylo řečeno, některá města každý týden pořádají srazy couchsurferů. Na těchto společenských událostech se lze dozvědět o zkušenostech ostatních lidí. Těchto měst je více jak 300. Například v San Franciscu se lidé scházejí každý čtvrtek v tamní thajské restauraci, v Paříži jazykový škola Polyglot pořádá týdně výměnou party nebo v Tokyu se lidé pravidelně střetávají na salsa taneční párty. Zmínila jsem se také o tom, že na vašem profilu, si zadáváte status, zda zrovna cestujete, nebo jste ochotni poskytnout gauč, či rádi druhého provedete po městě nebo s ním zajdete na kávu. Když bychom se na tuto skutečnost měli podívat statisticky, došli bychom k těmto hodnotám. Ti, kteří jsou v současné době ochotni poskytnout svůj gauč, dosahují 46%. Lidé svolní s vámi zajít na kávu, provést vás po městě, či společně prožít jinou aktivitu je 69% a v neposlední řadě je nutno uvést procento cestujících, kteří v současné době zrovna cestují, a těch je 21%. Couchsurfing se stal v dnešní době takovým fenoménem, že ho užívají i lidé z nezvyklých zemí světa. Pokud vás už země, které jsou prakticky běžně dostupné, můžete vyžít pohostinství lidí ze zemí jako je Nový Zeland, Ekvádor, Mongolsko či Čile.

3.11 Desatero dobrého Couchsurfera 1. Předem a jasně informujte hostitele o svém příjezdu a délce pobytu. 2. Přineste si vlastní stravu. Pokud je vám jídlo nabídnuto, pokuste se si jej zasloužit (pomozte

s přípravou,

mytím

nádobí,

nakupte

část

surovin

atd.)

3. Buďte přizpůsobivý. Hostitel může mít jiný životní styl a vy jej musíte respektovat. 4. Prokažte vděčnost, drobný dárek jako poděkování neuškodí. Inspiraci najdete na 34

profilu hostitele, vezměte ovšem na vědomí i danou kulturu (muslima lahev vína příliš nepotěší). 5. Udržujte pořádek. Pokuste se zabírat co nejméně místa a uklízejte po sobě. 6. Mějte dostatek financí. Hostitel není povinován poskytnout víc než střechu nad hlavou. Pokud dojde na společné výdaje (např. benzin či jízdné) nabídněte kompenzaci. 7.

Nevoďte

si

hosty.

8. Snažte se být nápomocní. Pokud si od hostitele něco půjčíte, pokuste se o navrácení v 9.

lepším

stavu

Nepoužívejte

(např.

přifoukněte

telefon

ani

kolo počítač

nebo bez

dotankujte

nádrž

předchozí

auta).

domluvy.

10. PODĚKUJTE! Osobně při odjezdu, případně ještě dalšími způsoby po něm. Pohlednice či e-mail vždy potěší. [25]

3.12 Aplikace do mobilu V dnešní době chytrých mobilů, není nic jednoduššího než si stáhnout aplikaci Couchsurfing do mobilu a být v neustálém kontaktu a ostatními uživateli. Aplikace funguje na stejném principu jako webové stránky, všechno je zde naprosto přehledné a účelně využité.

Obrázek 6 Mobilní aplikace

4. Pohostinské výměnné organizace Tyto organizace fungují většinou na stejném principu, člověk se zaregistruje a komunikuje prostřednictví Internetu s ostatními uživateli a nabízí jim ubytování nebo o případné ubytování žádá. Organizace ve většině případů přicházejí s podobnou myšlenkou a tou je podpoření světového míru, poznání mezikulturních rozdílů, sdílení skvělých zážitků a poznání lidí bez ohledu na rasu či náboženství. Popularita těchto 35

organizací záleží hlavně na počtu dobrovolníků a počtu zájemců právě o danou organizaci. Nejvíce populární mezi lidmi na celém světě je právě Couchsurfing a je otázkou, jestli je to z důvodu bezpečnosti, kterou Couchsurfing nabízí, nebo z důvodu oblíbenosti této stránky mladými lidmi, kteří myšlenku Couchsurfingu šíří do celého světa, ale nesmím opomenout konkurenty Couchsurfingu.

4.1 Alternativy Couchsurfingu 4.1.1 Hospitality Club Cílem Hospitality Klubu je sbližování lidí – hostitelů i hostů, cestovatelů a místních. Členové Hospitality klubu na celém světě si navzájem pomáhají při cestování, ať už je to poskytnutím střechy na jednu noc nebo provedením po městě. Členové mohou navštěvovat profily ostatních, posílat jim zprávy, nebo psát na stránkách o svých zkušenostech. Klub funguje na bázi dobrovolníků, kteří věří jedné společné myšlence, a to je hlubší spojení cestovatelů s místními a zároveň umožnění "domorodcům" setkat se s lidmi jiných kultur. Tímto způsobem chtějí zvyšovat mezikulturní porozumění a podpořit světoví mír. [26]

4.1.2 The Warm Showers Community Toto společenství poskytuje zdarma výměnné pohostinství pro cestující na kole. Lidé, kteří jsou ochotní hostit, se zaregistrují a poskytnou zde své kontaktní údaje. Lidé se zájmem o pohostinství mohou posléze kontaktovat hostitele. V rámci pohostinství lze nalézt někoho, s kým můžete sdílet skvělé příběhy a například místní kuchyni. Společenství má momentálně více jak 32 000 aktivních hostů a více jak 52 000 registrovaných členů. [27]

4.1.3 Servas Heslo Servas zní, je to jiný způsob, jak prozkoumat svět. Servas je mezinárodní síť pro navazování kontaktů s lidmi z celého světa, která byla zřízena před více než 60 lety. Hlavní myšlenkou je, aby se lidé setkávali a mluvili s ostatními, a tím podporovali světový mír a porozumění mezi národy. Jako Servas cestovatel máte možnost zůstat 36

s lidmi ve více než stovce zemí a sdílet s nimi své myšlenky. Servas hostí lidi bez ohledu na jejich kulturu, rasu a náboženství. [28]

4.1.4 GlobalFreeloaders.com GlobalFreeloaders.com je online komunita, která spojuje lidi dohromady a nabízí ubytování zdarma po celém světě. Ušetříte peníze, najdete nové přátele a uvidíte svět z místního pohledu, takto zní heslo GlobalFreeloaders.com. [29]

5. Klasifikace handicapů Slovník cizích slov definuje slovo handicap jako nepříznivou situaci pro daného jedince, vyplývající z poruchy nebo z disaptibility, která omezuje nebo znemožňuje plnění úloh, které jsou pro tuto osobu normální. [30]

5.1 Klasifikace dle stupně Lehké handicapy: Zahrnují vady a znevýhodnění, které jsou identifikovatelné jak u osob vyžadující zvláštní péči, tak u příslušníků „běžné“ populace. [31] Handicapy a poruchy středního stupně: Druhy sociálního, psychického nebo tělesného znevýhodnění, které vyžadují speciální přístup. [31] Těžké poruchy a handicapy: Znamenají zásadní narušení integrity osobnosti a jejích sociálních vztahů. [31]

5.2 Klasifikace dle doby vzniku Poruchy prenatální: Vznikají v období před narozením. Jsou důsledkem chyby vázané na dědičnost nebo důsledkem nepříznivých podmínek během těhotenství. [31] Poruchy perinatální: Důsledkem náročného, nešetrného či dlouhotrvajícího porodu či jiných okolností v době porodu. [31] Poruchy a handicapy postnatální: Výsledkem nepříznivých okolností během života. Úrazy, těžká nebo špatně či pozdě diagnostikovaná onemocnění, nevhodná péče, špatné, až extrémní podmínky pro život. [31]

37

5.3 Klasifikace dle druhu Poruchy chování: Dělí se na dílčí či hluboké. Zásadní odchylky od společensky uznávaných a vyžadovaných norem pro chování člověka. [31] Poruchy mentální: Různé projevy a druhy omezení duševních schopností člověka. [31] Poruchy tělesného vývoje: Vznikají v důsledku onemocnění, úrazů či ztráty hybnosti. Projevy jsou velmi variabilní. [31] Poruchy komunikace: Omezují nebo i znemožňují normální průběh komunikace. [31] Poruchy kombinované: Spojení dvou nebo více obtíží. Jsou nesnadno identifikovatelné. [31]

5.4 Příklady handicapů respondentů Jelikož bylo mé dotazníkové šetření anonymní, neměla jsem možnost setkat se všemi respondenty osobně. Některé z oslovených lidí jsem však osobně poznala a dozvěděla se více o jejich handicapu. Své dotazníky jsem donesla do několika organizací, které se zaměřují na různé druhy handicapu. Také se dotazníkového šetření účastnili jednotlivci, na které jsem byla odkázána přes známé nebo příbuzné. Například to byli lidé na vozíčku, sluchově indisponované osoby, lidé se ztrátou zraku nebo trpící šeroslepostí, vyžadující asistenci druhého člověka při vyplnění dotazníků. Dále mi velice pomohla nadace neslyšících a nedoslýchavých v Jihlavě. Do této nadace jsem osobně donesla své dotazníky a po vyplnění těchto dotazníků jsem byla oslovena, zda bych mohla dne 6. 11.2014 uspořádat přednášku a pomocí prezentace představit službu Couchsurfing. O této přednášce informuji více v analytické části práce. Rovněž jsem své dotazníky měla v Lize vozíčkářů Jihlava. Vozíčkáři jsou specifická skupina, je zde spousta příčin, co jim tento handicap způsobily. Jsou to lidé, kteří se již narodili s poruchou pohybového aparátu, a vozíček je jejich partnerem již od narození. Dále jsou to lidé, které potkala nějaká nehoda nebo nemoc, která je na vozíček upoutala. Během výzkumu bylo osloveno několik organizací, které kvůli vysoké míře postižení klientů, musely žádost odmítnout. Tito lidé nebyli natolik svéprávní, aby mohli samostatně dotazník vyplnit. 38

Oslovené organizace: Liga vozíčkářů Jihlava, Asociace neslyšících a nedoslýchavých, Tyflo servis, Denní a týdenní stacionář Jihlava, Národní institut pro integraci osob s omezenou schopností pohybu a Svaz tělesně postižených. Obsahem výzkumu bude také rozhovor s mladíkem, který trpí fyzickým postižením. Jeho rozhovor je pro můj výzkum a celou bakalářskou práci přínosný z důvodu obohacení o vlastní zkušenosti.

6.

Analýza

povědomosti

a

informovanosti

o

službě

Couchsurfing mezi lidmi s handicapem Couchsurfing se od doby svého vzniku stal opravdovým fenoménem. Využívá ho více jak 9 milionů lidí po celém světě a tito lidé díky tomu sdílejí své životy, kultury a příběhy. V dnešní době existují cestovní kanceláře, které pořádají zájezdy pro handicapované a různé poznávací programy. Mým cílem je analyzovat, jak moc rozšířená je tato služba mezi lidmi s handicapem, zda ji znají, zda by ji chtěli poznat a v budoucnu popřípadě využít, i kdyby jim jejich handicap nedovolil tuto službu využívat aktivně. V případě jejich zájmu o tuto službu jim ji představit a uspořádat přednášku na toto téma s pomocí vizuální prezentace. Druhou částí analýzy bude rozhovor s mladým mužem, který je již několik let handicapovaný a touto formou aktivně cestuje. Zjistit od něj, co mu tato služba přinesla a jestli ji i přes jeho handicap plnohodnotně využívá. V teoretické části jsou použita knižní i internetová data a informace z jiných bakalářských prací, které jsou všechny řádně ocitovány. V analytické části je použito dotazníkové šetření o 21 otázkách. Otázky jsou ve většině případů uzavřené. Svým výzkumem bych ráda docílila toho, aby lidé s handicapem poznali tento projekt a věděli, že tady vůbec nějaká taková služba existuje a v případě, že ji nemohou aktivně vyžívat, zkusili s ostatními uživateli sdílet své myšlenky, životy a názory pomocí internetu. Také bych ráda práci, po jejím napsání, nabídla organizacím, orientujícím se na tuto cílovou skupinu, jako podklad k tomu, jak nejúčinněji Couchsurfing využívat. Nejlépe k tomu bude sloužit rozhovor, který mi poskytne již zmiňovaný mladík.

39

6.1 Charakteristika respondentů Respondenti byli vybíráni tak, aby se od sebe co nejvíce lišili jak věkem, tak i druhem jejich postižení. Často to bylo velice náročné, protože organizace jsou zaměřeny většinou na jeden druh handicapu, který se vyskytuje v různých formách, takže jsem se snažila odlišit aspoň respondenty, na které jsem byla odkázána přes známé. Dostala jsem kontakt na studentku Masarykovy univerzity oboru Speciální pedagogika, se kterou jsem byla v kontaktu, a která odeslala můj dotazník několika lidem, kteří odpovídali mé cílové skupině. Vzhledem k ochraně osobních informací nebyla možnost s těmito lidmi komunikovat osobně. Tito lidé na mě dostali kontakt a po vyplnění dotazníků mě mohli kontaktovat sami.

6.2 Sběr dat Když jsem jednotlivě oslovovala organizace, zda by mi nepomohli s mým výzkumem, často jsem se setkala s odmítnutím, nebo mi nepřišla vůbec zpětná vazba. Dotazníky bylo možno vyplnit online nebo ve vytisknuté podobě. Celkem bylo vyplněno 110 dotazníků. V organizacích, které byly ochotny zúčastnit se šetření, bylo vyplněno 45 dotazníků a zbytek byl vyplněn online. Vytisknutých dotazníků bylo rozneseno do organizací celkem 150. Vyplněno jich bylo pouze 45, kvůli neschopnosti osob s handicapem vyplnit dotazníky samostatně. Pomoc druhé osoby bylo často velmi časově náročné například u osob sluchově postižených. Naštěstí i tak jsem dala dohromady dostatek dotazníků, ze kterých mohu čerpat informace pro mou práci. Sběr informací probíhal od září do konce listopadu tohoto roku. Po vyplnění dotazníků jsem zaznamenala velký zájem vozíčkářů, kteří mě začali postupně kontaktovat a zajímat se o to, co Couchsurfing ve skutečnosti znamená. Zájem se vyskytl ve většině případů oslovených osob.

6.3 Rozhovor Rozhovor byl proveden přímou konverzací s Lubošem M. Na rozhovor jsem si připravila několik otázek, které se na základě odpovědí, rozvíjely. Tento rozhovor byl pro mě velice cenný, protože obsahoval vlastní zkušenosti z cest a užívání

40

Couchsurfingu. Luboš je velice milý mladík, takže na všechny mé otázky odpovídal otevřeně.

6.4 Analýza dotazníkového šetření Jak již bylo zmíněno, sběr dat probíhal od září do listopadu a byl zaměřen na osoby s handicapem. Cílem bylo zjistit, zda tato cílová skupina zná projekt Couchsurfing či jestli ho již využívá. Předpověď byla taková, že tito lidé nemají povědomí o projektu Couchsurfing. Tato hypotéza se potvrdila. Na základě toho byla uspořádána přednáška a osobní rozhovory zvyšující povědomí o Couchsurfingu. O tuto přednášku projevila zájem asociace neslyšících a nedoslýchavých a osobní rozhovory byly vedeny převážně s vozíčkáři. Přednáška v asociaci neslyšících a nedoslýchavých proběhla dne 6. 11. 2014. Znaková řeč je mateřským jazykem neslyšících. Z tohoto důvodu komunikace probíhala skrze prostředníka stejně jako vyplnění dotazníků. Přednáška byla doplněna o vizuální prezentaci pro lepší představu zúčastněných. Byly použity informace, které jsou k dispozici online, nebo z jiných bakalářských prací, které na konce prezentaci byly ocitovány dle směrnic. Prvotní reakce těchto lidí byly spíše negativní. Během přednášky, která trvala půl hodiny, měli zúčastněné osoby několik otázek. Jak takový projekt může fungovat? Jak je to s bezpečností? Do jakých zemí se dá cestovat? Je registrace náročná? Musím cestovat sám? Cílem přednášky bylo představení Couchsurfingu a vysvětlení jeho podstaty a smyslu. Tohoto cíle bylo dosaženo a na základě přednášky byl vzbuzen zájem o aktivní využití služby Couchsurfing. Celkové hodnocení přednášky je dle mého názoru pozitivní. Na základě vyplnění dotazníků byly reakce zprvu negativní, po absolvování přednášky se situace otočila a Couchsurfing byl přijat kladně. Couchsurfing je neznámou službou a v případě pouze základních informací na něj lidé nereagují příliš příznivě.

41

Otázka č. 1: Jak často cestujete do zahraničí? Na výběr bylo ze čtyř možností. Tato otázka sloužila k tomu, abychom zjistili, zda lidé s handicapem vůbec cestují do zahraničí a jestli by v budoucnu třeba mohli Couchsurfing využít k tomu, aby poznali jinou kulturu a zemi. Ze všech respondentů nejvíce zaškrtlo odpověď, že cestují jednou za rok. Další nejčastější otázkou bylo, že cestují dvakrát ročně, následně že necestují a nejméně byla označována otázka, že cestují třikrát a více za rok. Celých 75 % respondentů zaškrtlo, že cestují jednou ročně, což je většina všech tázaných.

Graf 1: vlastní zpracování - otázka č. 1

42

Otázka č. 2: Kolik jste ročně ochotni investovat za Vaše cestování? Tato otázka informuje o tom, kolik jsou respondenti ochotni investovat za jejich cesty. V ceně, kterou lidé zaškrtli, je započítáno i ubytování, které by na jejich cestách museli zaplatit. Couchsurfing nám poskytuje bezplatné ubytování. Takže ti, kteří jsou ochotni investovat více za jejich cesty, se mohou podívat třeba do USA, kde utratí v podstatě stejnou částku, ve které není započítáno ubytování, které si člověk nehradí. A když by chtěli cestovat za stejnou částku, ale ne přes službu Couchsurfing, ale třeba přes cestovní kancelář, která jim poskytuje i ubytování, tak by mohli zůstat jenom zde v Evropě, protože na vzdálenější cestu jim nestačí jejich rozpočet. V případě, když se budeme koukat na lidi, kteří mají na cestování pět tisíc, tak se díky Couchsurfingu také mohou podívat dále, než by jim mohla dovolit cesta přes cestovní kancelář. Z dotazníkového šetření vyšlo, že lidé jsou nejvíce ochotni za cestování utratit 10 000 – 15 000 Kč, což je celých 49 % všech dotazovaných. Dále byla nejvíce zaškrtávána odpověď 5 000 – 10 000 Kč (24%), 15 000 – 20 000 Kč (13%), 0 – 5 000 Kč (11%) a v poslední řadě 20 000 Kč – a více (3%).


43

Otázka č. 3: Za jakým účelem cestujete? V této otázce byla možnost více odpovědí. Uvedla jsem tuto otázku z důvodů, abych zjistila, zda by pro osoby s handicapem vůbec byl Couchsurfing vhodný, jestli necestují z jiných důvodů, než kvůli kterým Couchsurfing vznikl. Například: kdyby lidé hodně cestovali ze zdravotních důvodů, tak by pro ně tato služba nebyla úplně nejvhodnější. Výsledky této otázky dopadly tak, že vzhledem k důvodům, které byly uvedeny, by pro tuto cílovou skupinu byl Couchsurfing vhodný, protože by jim z velké části poskytnul to, co od jejich cestování očekávají. Lidé nejvíce odpovídali, že cestují kvůli odpočinku, a to celých 35% ze všech odpovědí. O jedno procento méně získala odpověď poznání cizích kultur (34%), dále bylo odpovídáno takto, sport (12%), zdravotní důvody (9%), wellnes (6%), práce (3%) a poslední otázka bylo jiné, kde byla možnost vlastní odpovědi. Tuto otázku zaškrtlo 1 % všech respondentů, ale už nevyplnilo, za jakým jiným účelem.


44

Otázka č. 4: Slyšeli jste již o službě Couchsurfing? Tato otázka byla jako první zaměřena na Couchsurfing. Je to informativní otázka, zda je v povědomí osob s handicapem, že takovýto projekt existuje. Dopadlo to dle očekávání. Celých 91 % lidí, ze všech dotazovaných odpovědělo, že tuto službu neznají a 9 % lidí se s ním již setkalo. Právě na základě těchto odpovědí jsem uspořádala informativní přednášku a absolvovala rozhovory s lidmi, kteří se o Couchsurfingu chtěli dozvědět více a třeba ho v budoucnu začít využívat.

9%

ano ne

91%


45

Otázka č. 5: Odkud jste se o Couchsurfingu dozvěděli? Tato otázka byla jenom pro osoby, které na předchozí otázku odpověděli ANO. Takže na ní odpovídalo pouhých 9 % lidí. Měli na výběr z několika odpovědí, ve kterých byla možnost opět několika odpovědí a jedné otevřené otázky. S Couchsurfingem může být těžké se setkat. Je to projekt, který nemá nikde žádné reklamy, neobrací se na komerci, takže na odkaz na tento projet jenom tak někde nenarazíte. Zde byla nejvíce zaškrtnuta odpověď, že se lidé dozvěděli o Couchsurfingu od přítele či přítelkyně (55%), dále se stejným počtem odpovědí shodly odpovědi web a ostatní (18%). V odpovědi ostatní byla možnost otevřené odpovědi, kde se nejvíce objevovaly odpovědi, že se o Couchsurfingu dozvěděli na sociálních sítích typu Facebook nebo Twitter, S nejméně procenty byla označena odpověď, že se lidé dozvěděli o Couchsurfingu z médií (9%).


46

Otázka č. 6: Využili jste v minulosti služby, které Couchsurfing poskytuje? Na tuto otázku opět odpovídali jenom ti, kteří již v minulosti o Couchsurfingu slyšeli. Zde mohu říct, že jenom jeden člověk odpověděl Ano. Byl to mladík, se kterým uvedu rozhovor o jeho užívání Couchsurfingu. Jinak všichni z odpovídajících na tuto otázku odpověděli otázkou ne. Odpovědi byly poněkud předvídatelné, nedalo se očekávat, že lidé, kteří Couchsurfing znají, by ho aktivně využívali. Po rozhovoru s některými z nich jsem zjistila, že to není kvůli tomu, že by ho nechtěli využívat, ale spíše ze strachu z toho, že by lidé, kteří by je mohli hostit, mohli mít předsudky kvůli jejich postižení a nepřijali by je do jejich společnosti. V podstatě jde o ten první krok, který by chtěli překonat, ale jejich strach a obavy jim to nedovolují. Můj názor je takový, že Couchsurfing většinou využívají lidé bez předsudků, takže je to jenom o domluvě a určitě to chce hostitele upozornit na handicap, už kvůli trapné situaci, která by mohla nastat. Přesně k tomuto názoru jsme došli po rozhovoru o jejich strachu a obavách.

9% ano ne

91%


Otázka č. 7: Uvažujete, že v budoucnu Couchsurfing využijete? Otázka č. 7 už byla mířena na všechny tázané osoby. Vím, že na tuto otázku nemohli, odpověděl jednoznačně, zda ano nebo ne, protože většina z nich ještě neznala podstatu Couchsurfingu. V úvodu každého dotazníku bylo stručně napsáno, co Vám Couchsurfing může poskytnout. Tak mě zajímalo, zda jim tato informace stačila k tomu, aby mohli na tuto otázku jednoznačně odpovědět. Většina tázaných odpověděla 47

neutrální odpovědí, která jim tato otázka nabízela.

Po vyplnění mě se zájmem

kontaktovali a chtěli se o této službě dozvědět více. Takže na tuto otázku více než polovina osob odpověděli neutrální odpovědí, a to odpovědí nevím (51%). Dále už zbyly odpovědi, ano uvažuji, ne neuvažuji. Většina zbývajících odpověděla ano (35%) zbytek ne (14%).

35%

ano ne

51%

možná

14%


Otázka č. 8: Z jakého důvodu jste využili (popřípadě v budoucnu využijete) službu Couchsurfing? U této otázky, lidé opět mohli zaškrtnout více odpovědí. Byla tam také jedna otevřená otázka, kde mohli napsat vlastní odpověď. Tuto možnost využili pouze dva lidé, kteří odpověděli, že by Couchsurfing využili z důvodu k poznání nových věcí. Nejčastěji zaškrtnutou odpovědí byla odpověď, že by respondenti Couchsurfing využili z důvodu ubytování zdarma (34%). Druhá nejčastější odpovědí bylo, že by byl Couchsurfing využit k poznání cizích kultur (34%). Dále bylo zaškrtnuto, že by byl prospěšný k vytvoření nových kontaktů (20%), nebo nevyužil jsem/nevyužiji (10%), na doporučení (6%) a v posledním případě již zmiňovaná odpověď jiné (1%)

48

ubytování zdarma poznání cizích kultur

10%1% 6%

34%

vytvoření nových kontaktů

20%

na doporučení

29%

nevyužil jsem/nevyužiji jiné


Otázka č. 9: Jakým druhem handicapu trpíte? Tato otázka slouží k tomu, abychom se dozvěděli, jakým druhem handicapu jsou respondenti postiženi a abychom v závěru mohli posoudit, zda lidé s handicapem mohou službu využívat a jestli je rozdíl v tom, zda je Couchsurfing vhodnější pro nějaký určitý typ handicapu. Fyzickým handicapem trpí v nejvíce procentech lidé, kteří se dotazníkového šetření zúčastnili. Více než 51 % respondentů trpí fyzickým postižením. U odpovědi jiné byla možnost vyplnit vlastní odpověď, tuto možnost nejvíce využívali lidé sluchově postižení. Takto odpovědělo 39% osob. Zbývajících 10% se rozdělilo přesně na půl mezi osoby s mentálním a kombinovaným postižení.

fyzickým

39%

mentálním

51%

kombinovaným jiné

5% 5%


49

Otázka č. 10: Brání Vám váš handicap samostatně cestovat? Tato otázka byla pro naši informovanost o tom, zda osoby s handicapem mohou samostatně cestovat a dovolil by jim jejich handicap využívat Couchsurfing, aniž by museli být závislí na někom druhém, který by musel cestovat s ním. Výsledek u této otázky je poněkud zajímavý, protože vyšel úplně bez rozdílů na obě strany. Přesně půlka, tedy 50 % respondentů, odpovědělo, že samostatně cestovat mohou, aniž by je jejich handicap nějak více omezoval. Druhá půlka samostatně cestovat nemůže, takže by při zájmu Couchsurfing využívat, musel cestovat někdo s nimi, kdo by byl schopný všechno zařídit a obstarat.


Otázka č. 11: Pokud ano, využili byste Couchsurfing bez možnosti cestování? Tzn. snažit se poznat cizí kulturu pouze pomocí online konverzace, vytvoření si profilu na CS a dopisování si s ostatními uživateli? Na tuto otázku odpovídali pouze ti lidé, kteří na předchozí otázku odpověděli ano. Je to tedy celých 50 % všech respondentů. Informuje nás o tom, jestli by lidé využili Couchsurfing i bez možnosti cestování, teda jestli by byli ochotni si vytvořit ten vlastní profil a komunikovat s lidmi ze zemí, o které mají zájem, ale jejich handicap jim nedovoluje tuto kulturu osobně poznat. Couchsurfing jim v tomto případě nemůže pomoci. Někdo si může říct, že to jde i přes jiné sociální sítě nebo jiným způsobem. Ano, jde to, ale sociální sítě typu Facebook k tomuto případu nejsou uzpůsobeny a lidé 50

nemusí být ochotní, vám tyto informace poskytnout. Naopak Couchsurfing a couchsurfeři jsou těmto případům otevření. Lidé odpovídající na tuto otázku ve většině případů odpovídali pozitivně, tedy že by službu Couchsurfing využili i bez možnosti cestování. Tedy více jak polovina všech odpovídajících zaškrtla políčko ano (56%). Dále zde byla neutrální odpověď, aby měli na výběr i lidé, kteří si neumí úplně přesně představit, co jim Couchsurfing může nabídnout. Tuto odpověď zaškrtlo celých 26 % všech tázaných. Zbývajících 18 % osob odpověděli, že by Couchsurfing nevyužívali bez možnosti cestování. Osobně si troufám říct, že po rozhovoru s některými a objasnění jim, co jim Couchsurfing může nabídnout, by se výsledky této otázky změnily.


Otázka č. 12: Myslíte si, že i bez možnosti cestování, by pro Vás tato služba byla přínosná? Na otázku č. 12 již odpovídali všichni z respondentů. Jde v podstatě o rozšíření předchozí otázky, která byla informativní, zda by službu využili i bez možnosti cestování a tato otázka nás informuje o to, zda by to pro ně vůbec bylo přínosné. Měli zde na výběr opět ze tří možností. Mohli odpovídat ano, ne a nevím. Neutrální otázka je tam z důvodu, když si lidé po přečtení úvodu nedokáží úplně přesně představit, co Couchsurfing poskytuje. Pozitivní odpověď se objevila v nejvíce případech (46%), negativní v nejméně (30%) a neutrální byla někde mezi (30%).

51


Otázka č. 13: Pokud ano, co by pro Vás bylo největším přínosem? Tato otázka byla jenom pro osoby, které na předchozí otázku odpověděli ANO. U této otázky bylo možnosti více odpovědí a opět jedna, kde byla možnost vlastní odpovědi. Otázka nás má nás informovat o tom, jaká by byla největší zkušenost, kterou by získali, kdyby Couchsurfing využívali bez možnosti cestování. Měli na výběr z odpovědí jako poznání cizích kultur, vytvoření nových kontaktů, komunikace v cizím jazyce a otevřená otázka jiné. Nejčastěji se vyskytovala odpověď, že by bylo největším přínosem pro osoby s handicapem poznání cizích kultur (44%), dále komunikace v cizím jazyce (34%), vytvoření nových kontaktů (21%) a v poslední řadě byla zaškrtnuta odpověď ostatní, kde se objevila odpověď, získání nových zkušeností.

52


Otázka č. 14: Byli byste ochotni nabídnout ostatním couchsurferům ubytování na Vašem gauči? Představa, že u sebe ubytujete někoho cizího, koho jste nikdy neviděli, nemusí být příliš atraktivní. Na tuto otázku je těžké odpovědět v případě, že člověk o Couchsurfingu zatím nemá žádné ponětí a jenom si v hlavě představuje, jak by to vlastně mohlo asi fungovat. Z tohoto důvodu jsem zde uvedla opět neutrální odpověď, která nenutí si radikálně vybrat. I přesto, že osoby odpovídající na tuto otázku, většinou nevěděli co jim Couchsurfing poskytuje a měli zatím vytvořenou jenom nějakou představu, odpověděli většinou pozitivně. Pozitivní odpověď se objevila skoro v polovině případů, tedy celých 47 % osob zatrhlo odpověď ano, byli bychom ochotni poskytnout ubytování na našem gauči. Odpověď ne, se objevila v 34 % a neutrální odpověď nevím v 19 %.

53


Otázka č. 15: Bránil by Vám váš handicap v poskytnutí ubytování případným zájemcům? Když jsem procházela jednotlivé dotazníky, u některých bylo vyplněno, že by byli ochotní poskytnout ubytování ostatním couchsurferům, ale že jim v tom brání jejich handicap. Tento případ se však nevyskytnul u všech odpovědí. U většiny případů vyšla pozitivní odpověď, celých 69 % všech tázaných odpovědělo, že by jim jejich handicap nebránil v poskytnutí ubytování a 31 % osobám v tom jejich handicap brání.

31% ano ne

69%


54

Otázka č. 16: Couchsurfing pořádá pravidelně pro své členy společenské akce, byli byste ochotni se těchto akcí zúčastnit a vyměnit si s ostatními získané zkušenosti? Pod pojmem společenská akce si každý může představit naprosto odlišnou věc. Pro někoho to znamená posezení u sklenky vína či piva, pro někoho třeba společenská akce, kde je povinný dress code. V případě Couchsurfingu jsou to neoficiální posezení u té sklenky vína, kde si ostatní vyměňují své zkušenosti z cest a popisují své zážitky. Na tuto otázku bylo odpovídáno převážně kladně. Celých 49 % osob by se těchto akcí zúčastnilo, 26 % by se nezúčastnilo, ale nebylo to z důvodu, že by nechtěli, ale protože jim v tom může bránit jejich handicap. Více se o tomto dozvíme v následující otázce. Na neutrální otázku nevím, odpovědělo 25 % lidí. Neutrální otázka tam byla opět z důvodu, když si lidé přesně nedokáží představit princip těchto společenských akcí.


55

Otázka č. 17: Dovolil by Vám váš handicap se těchto akcí zúčastnit? Zde je odpověď na otázku, na kterou jsme narazili v otázce předchozí. Několik lidí, kteří zaškrtli otázku ne, by se těchto akcí i chtěli zúčastnit, ale jejich handicapem jim to nedovoluje. Tedy kvůli handicapu by se nemohlo zúčastnit 28 % respondentů a lidem, kterým by jejich handicap nebránil v účasti je celých 72 % osob. Zde se pro představu dá upozornit na lidi osoby sluchově postižené, kterým jejich postižení brání využívat Couchsurfing jednotlivě. Kvůli potížím s konverzací potřebují prostředníka, který jim je schopný pomoci s konverzací.

28% ano ne

72%


56

Otázka č. 18: V případě, že jste se již měl/a možnost s Couchsurfingem setkat, doporučil/a bysto ho ostatním zájemcům. Zde se daly předpokládat odpovědi typu, neznám nemohu doporučit, nebo radikální ne. Naopak nejčastější odpověď byla ano, doporučila bych ostatním i přes to, že se lidé nikdy dříve nesetkali s Couchsurfingem. Odpověď ano byla zaškrtnuta více jak v polovině případů a to v celých 59 %. Odpověď neznám, nemohu doporučit, dosáhla 36% a odpověď ne byla v pouhých 5 % všech případů.


Otázka č. 19: Z jakého důvodu byste ho doporučil/a či nedoporučil/a ostatním zájemcům? Tato otázka byla otevřená. Respondenti zde mohli psát svoje názory. Občas se tam objevovali názory jako, je to skvělý nápad, moc rád/a bych začal/a využívat, skvělý způsob jak se seznámit s novými lidmi, kvůli ušetření peněz, které v dané destinaci můžeme využít k jiným věcem nebo třeba, mohu poznat jiné země, které bych třeba z finančních důvodů nikdy nepoznal/a. Negativní názory se zde příliš neobjevily, jenom odpovědi typu, že nemohou doporučit, protože tuto službu neznají, ale chtěli by ji třeba poznat více. V odpovědích velký rozdíl nebyl, většina lidí by ho doporučila kvůli ubytování zdarma a levnějšímu cestování vůbec, nebo poznání cizích kultur a vytvoření nových kontaktů. Tyto odpovědi se zde objevovaly nejčastěji. Ubytování zdarma

57

a vytvoření nových kontaktů dosáhlo 28 %, o pouhé 4 % méně mělo poznání cizích kultur (24%), levnější cestování (12%) a jiné odpovědi, které byly již zmíněny (8%).


Otázka č. 20: Pohlaví Poslední dvě otázky jsou pouze informativní. V podstatě jejich výsledek nijak neovlivní závěr mé bakalářské práce, ale zajímalo mě, zda se mého výzkumu zúčastnili více ženy nebo muži. Ve finále to bylo tak, že z celých 62 % se mého výzkumu zúčastnily ženy a z 38 % muži.


58

Otázka č. 21: Kolik je Vám let? Toto je poslední otázka, která je pouze informativní. Osob starších 50 let, bylo celých 17 % ze všech dotazovaných. Při postupné analýze dotazníků vyšlo, že tato věková skupina by Couchsurfing ráda vyzkoušela, či poskytla ubytování ostatním uživatelů. Tento výsledek je překvapující vzhledem k věku respondentů. Lidé ve věku 20-25 let tvoří celých 27 % ze všech osob, kteří mi dotazník vyplnili. Druhou nejpočetnější skupinou byla věková skupina od 25-35 let (21%). Již zmíněná skupina 50 let a více dosáhla 17 %, lidé ve věku 41-45 let se pohybují na 13 %, 36-40 let (10%), skupiny 31-35 let a 46-50 let (5%) a pouhé 2 % osob bylo ve věkové skupině 0-19 let.


59

6.5 Vyhodnocení dotazníků Celkově lze výzkum vyhodnotit tak, že mezi lidmi s handicapem není tato forma cestování příliš známá. Nevědí, že mohou nízkonákladově cestovat a zároveň poznávat cizí kultury, poskytnout ubytování ostatním couchsurferům a pravidelně se zúčastnit setkání pořádané právě Couchsurfingem. Po vyplnění lidé reagovali rozdílně, někdo pozitivně, a jiní mi začali oponovat, že něco takového nemůže fungovat. Pozitivní reakce však převyšovaly ty negativní. Největším přínosem byla přednáška či osobní konverzace, kde bylo fungování a celková kultura Couchsurfingu vysvětlena. Po tomto vysvětlení podstaty se názory ve většině případů změnily. Tyto změny byly kladného rázu. Díky celkovému zakončení přednáškami a rozhovory s těmito lidmi, dostal výsledek výzkumu jiný rozměr. Došlo k vytvoření několika profilů a plánovanému aktivnímu využití.

6.6 Analýza rozhovoru Rozhovor byl proveden s mladíkem, o kterém jsem se již několikrát zmínila. Celý rozhovor byl spíše nestrukturovaného charakteru. Otázky byly předpřipravené a v průběhu se postupně měnily na základě předchozích odpovědí. Cílem rozhovoru byla analýza míry užitečnosti Couchsurfingu v případě fyzického handicapu. Zda handicap přináší nějaká omezení v souvislosti s Couchsurfingem. Cílem bylo také získat doporučení pro případné zájemce trpící handicapem, kteří na základě tohoto rozhovoru mohou začít Couchsurfing využívat. Důležité je zmínit, že respondent trpí fyzickým handicapem, takže jeho odpovědi nelze brát v globálu na všechny typy handicapů, ale pouze na jemu podobné. Z rozhovoru vyplynulo, že osoby trpící fyzickým handicapem, mohou plnohodnotně službu Couchsurfing využívat. Pokud osoba trpící handicapem potřebuje pomoc druhé osoby, je lepší cestovat touto formou s ní. Záleží ale na formě handicapu a na samostatnosti dané osoby. Na základě rozhovoru bych doporučila hledat hostitele jednotlivce. V případě ubytování u rodin, hrozí podobná situace, jaká byla popsána v rozhovoru. Rodina o svého hosta nemusí projevovat takový zájem jako samostatný hostitel, takže host je ochuzen o zkušenost, která je jednou z podstat Couchsurfingu. Lepší je jezdit k jednotlivcům, kde je větší možnost zdokonalit se v cizím jazyce, a kteří jsou ochotnější ukázat zákoutí 60

a zajímavosti města. Nemusí to tak být ve všech případech, ale na základě rozhovoru bych doporučila spíše jednotlivce. Z rozhovoru také vyplynulo, že je nutné být velice opatrný ve výběru hostitele, hlavně v případě pokud je cestovatel žena. Ve většině případů se nemůže nic stát, ale otázka bezpečnosti se nesmí opomenout. U Luboše pozitivní zkušenosti zdaleka převyšují ty negativní, takže bych osobám s handicapem opravdu Couchsurfing doporučila, jestli o něj mají zájem. Každému to poskytne poznání světa úplně v jiném světle, a vytvoří si nové vztahy a přátelství, které mohou být do budoucna cennou záležitostí. Souhlas, pro přepis rozhovoru, jsem od respondenta dostala. Celý si ho lze přečíst v přílohách práce.

61

Závěr Couchsurfing se od doby jeho vzniku stal velice oblíbeným, jeho popularita je na vzestupu hlavně u mladých lidí. Využívá ho však každá věkové kategorie. Slouží hlavně k poznání cizích kultur, sdílení svých myšlenek a názorů, a to aniž by si osoba se zájmem o tuto službu musela platit za ubytování v daném místě, kam chce právě jet. Osoba užívající Couchsurfing má nespočet možností ve výběru hostitelů, z důvodu milionů uživatelů po celém světě. Couchsurfing nenabízí jenom cestování, ale také pořádá společenské akce po celém světě, kterých se lze zúčastnit, aniž by člověk byl aktivním uživatelem. V cestovním ruchu, v jednom z nejdynamičtěji se rozvíjejícím odvětví národního hospodářství, nelze opomíjet potřeby handicapovaných lidí. Tito lidé májí již mnoho možností, jak navštívit a poznat krásy celého světa ale i rodného kraje. V dnešní době existuje spoustu cestovních kanceláří orientujících se na potřeby těchto spoluobčanů. Je nutné zdůraznit, že Couchsurfing není jenom pro osoby zdravé a plně soběstačné. Osoby s handicapem byly cílovou skupinou práce. Cílem bylo zjistit, zda znají, nebo využívají služeb, které Couchsurfing poskytuje. Na základě dotazníkové šetření bylo stanoveného cíle dosaženo. V analytické části byl k výzkumu použit dotazník o 21 otázkách a osobní rozhovor s mladíkem, který patří do cílové skupiny a cestoval přes Couchsurfing již několikrát. Mým cílem nebylo vyplnit jenom dotazníky a následně je vyhodnotit, neboť výsledek lze předpokládat. Hypotéza těchto výsledků byla potvrzena, převážná část osob z cílové skupiny Couchsurfing neznala. Na základě toho byla uspořádána přednáška v asociaci nedoslýchavých a neslyšících, kde byla představena podstata Couchsurfingu. Jak začít, na co si dát pozor a možnosti využití. Po skončení přednášky to vzbudilo velký ohlas a otázky na internetový odkaz, kde by bylo možno Couchsurfing najít. Začali se o tuto službu zajímat i lidé na vozíku, kteří mě žádali o informace na sociálních sítích. Mají zájem o její aktivní využití. Zde může ovšem nastat problém s hledáním vhodného hostitele, protože profily neobsahují informaci o bezbariérovém přístupu, který je nutný pro tento typ handicapu. Mým cílem bylo to, aby se lidé s handicapem dozvěděli, že tyto možnosti tady jsou a mohou poznávat svět naprosto jednoduše a za minimum peněz. Toho bylo dle mého názoru dosaženo. 62

Za úspěch považuji již konkrétní cestu jedné osoby z asociace neslyšících a nedoslýchavých. Je to cesta do Paříže, která se uskuteční na Silvestra. Tato mise splnila i další z vytyčených cílů a to, představit Couchsurfing skupině těch osob, které o něm nic neví a je to pro ně možnost využít tento způsob cestování bez ohledu na svůj handicap. Je však nutné přihlédnout k tomu, že bude časově náročnější najít vhodného hostitele s ohledem na nezbytný bezbariérový přístup pro osoby na vozíku. Za další úspěch považuji i nárůst osobních profilů v síti Couchsurfingu. Ze všech osob, jež se zúčastnily tohoto výzkumu, jsou to převážně mladí lidé, které Couchsurfing oslovil a chtějí ho začít aktivně využívat. Výsledky mého výzkumu naznačují, že pokud by zúčastněné osoby dostaly dotazník až po absolvování přednášky, výsledky by dopadly zcela jinak. Rozhodně by se změnily odpovědi na využití Couchsurfingu a problematiky ubytování. Po pochopení podstaty Couchsurfingu jsou reakce pozitivní. Naprosto zásadní pro mě byla příležitost těmto lidem Couchsurfing osobně představit. Z takto zpracované bakalářské práce mohou čerpat organizace, zaměřující se na osoby s handicapem, aby dále rozšiřovaly povědomí o Couchsurfingu a o jeho možnostech využití mezi svými klienty.

63

Seznam tištěných zdrojů DIVÍNOVÁ, Radana. Cybersex forma Internetové komunikace. Praha: TRITON, s.r.o., 2005, 167 s. ISBN 80-7254-636-8. GÚČIK, Marian. Základy cestovného ruchu. Bánská Bystrica, 2000, 152 s. ISBN 808055-355-6. LINDEROVÁ, Ivica. Cestovní ruch základy a právní úprava. Jihlava, 2013. 265 s. ISBN 978-80-87035-82-5. ŠMAHEL, David. Psychologie a internet. Praha: TRITON s.r.o., 2003, 158 s. ISBN 807254-360-1. VYBÍRAL, Zbyněk. Psychologie komunikace. Praha: Portál, s.r.o., 2009, 319 s. ISBN 978-80-7367-387-1.

Seznam elektronických zdrojů 1. KOLEKTIV AUTORŮ Katedry Cestovního ruchu VŠE v Praze. Cestovní ruch pro všechny. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008, 90 s. ISBN 978-80-7399-40705. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/4fa1846e-ee0c-40d7-ae2ea43007314a2e/GetFile14_1.pdf 2. Sociální Cestovní ruch: Hospodářské noviny. [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://ihned.cz/c3-54607020-000000_d-54607020-000000_d-54607020-socialnicestovni-ruch 3. I60: Turistika [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://www.i60.cz/clanek_3678_turistika-i-handicapovani-lide-chtejicestovat.html#.VFT-zbnhaP4. Globální etický kodex cestovního ruchu: UNWTO. [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://www.socr.cz/clanek/clanek-5025/ 5. Globální etický kodex cestovního ruchu: článek 2. [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/ceb8919b-6634-4702-8c06b7f49d38c0c1/Globalni-eticky-kodex-cestovniho-ruchu-UNWTO.pdf 6. Globální etický kodex cestovního ruchu: článek 7. [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/ceb8919b-6634-4702-8c0664

b7f49d38c0c1/Globalni-eticky-kodex-cestovniho-ruchu-UNWTO.pdf 7. MMR: Národní program podpory CR. [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Cestovni-ruch/ProgramyDotace/Narodni-program-podpory-cestovniho-ruchu-(2010-201 8. MMR: Podprogram cestování dostupné všem. [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Cestovni-ruch/ProgramyDotace/Narodni-program-podpory-cestovniho-ruchu-(2010-201/Rok-2014Podprogram-Cestovani-dostupne-vse 9. Jak na internet: internet a handicapovaní [online]. [cit. 2014-10-20]. Dostupné z: http://www.jaknainternet.cz/page/1653/internet-a-handicapovani/ 10. Vyhláška č. 64/2008 Sb.: o formě uveřejňování informací souvisejících s výkonem veřejné správy prostřednictvím webových stránek pro osoby se zdravotním postižením [online]. [cit. 2014-10-20]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/vyhlaska-c-64-2008sb-o-forme-uverejnovani-informaci-souvisejicich-s-vykonem-verejne-spravyprostrednictvim-webovych-stranek-pro-osoby-se-zdravotnim-postizenim-vyhlaska-opristupnosti-10.aspx 11. Směrnice o přístupnosti webového obsahu: WCAG (Resumé) [online]. [cit. 2014-1020]. Dostupné z: http://www.blindfriendly.cz/wcag20-unofficial/Overview.html 12. Wikipedia: Couchsurfing [online]. [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/CouchSurfing 13. Couchsurfing: About [online]. [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.couchsurfing.org/n/about 14. B Corporation: What are B corps [online]. [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.bcorporation.net/what-are-b-corps 15. B corporation: Why B Corps matter [online]. [cit. 2014-10-19]. Dostupné z: http://www.bcorporation.net/what-are-b-corps/why-b-corps-matter 16. CS: design [online]. [cit. 2014-10-20]. Dostupné z: http://www.lifehacker.com.au/2012/06/around-the-world-in-one-workspace-the-officesof-couchsurfing/ 17. Casey Fenton: About Casey [online]. [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://caseyfenton.com/about-casey.html 18. Couchsurfing: How it works [online]. [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.couchsurfing.org/n/how-it-works 65

19. Couchsurfing: Kdo je typický couchsurfer [online]. [cit. 2014-10-20]. Dostupné z: http://www.internetprovsechny.cz/couchsurfing-cestujte-a-spojte-svet-diky-internetu/ 20. Couchsurfing: Výhody [online]. [cit. 2014-10-20]. Dostupné z: http://www.cestovatel.cz/clanky/couchsurfing-bezplatne-ubytovani-cestovatelu/ 21. Couchsurfing: Safety [online]. [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.couchsurfing.org/n/safety 22. CS: bezpečnost [online]. [cit. 2014-10-20]. Dostupné z: http://www.studentpoint.cz/10-cestovani/1718-couchsurfing-vse-co-potrebujete-vedetnez-zacnete/#.VEVfW7lIuP8 23. CS: vouching [online]. [cit. 2014-10-20]. Dostupné z: https://www.couchsurfing.org/vouch.html 24. Couchsurfing: Values [online]. [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.couchsurfing.org/n/values 25. CS - globální revoluce v cestování: desatero dobrého couchsurfera [online]. [cit. 2014-10-20]. Dostupné z: http://cestovani.idnes.cz/couchsurfing-globalni-revoluce-vcestovani-fzc-/kolem-sveta.aspx?c=A100222_172615_igsvet_hig 26. Hospitality club: Co je Hospitality club? [online]. [cit. 2014-10-20]. Dostupné z: http://cesky.hospitalityclub.org/indexces.htm 27. Warm Showers: Co je Warm Showers? [online]. [cit. 2014-10-20]. Dostupné z: https://www.warmshowers.org/ 28. Servas: Co je Servas? [online]. [cit. 2014-10-20]. Dostupné z: http://www.servasbritain.org/what-is-servas 29. Global free loaders: Co je GFL? [online]. [cit. 2014-10-20]. Dostupné z: http://www.globalfreeloaders.com/ 30. Slovník cizích slov: handicap [online]. [cit. 2014-10-20]. Dostupné z: http://www.slovnik-cizich-slov.cz/handicap.html 31. Handicap: klasifikace [online]. [cit. 2014-10-20]. Dostupné z: http://hejnic.webnode.cz/products/a07-priciny-poruch-a-handicapu-klasifikacespecialne-pedagogickych-disciplin/

66

32. NĚMCOVÁ, Lenka. Couchsurfing jako nový způsob objevování světa individuálním cestovatelem [online]. 2012 [cit. 2014-11-01]. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí práce Iva Navrkalová. Dostupné z: .

67

Seznam ilustrací Obrázky Obrázek č. 1: Sídlo Couchsurfingu [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://www.lifehacker.com.au/2012/06/around-the-world-in-one-workspace-the-officesof-couchsurfing/ Obrázek č. 2: Zakladatel Casey Fenton [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://usa.ashoka.org/fellow/casey-fenton Obrázek č. 3: Registrace [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: https://www.couchsurfing.org/ Obrázek č. 4: Počet uživatelů jednotlivých zemí [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: https://www.couchsurfing.org/statistics Obrázek č. 5: Statistické údaje 1 [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: https://www.couchsurfing.org/statistics Obrázek č. 6: Statistické údaje 2 [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: https://www.couchsurfing.org/statistics

Grafy Graf 1: vlastní zpracování – otázka č. 1 Graf 2: vlastní zpracování – otázka č. 2 Graf 3: vlastní zpracování – otázka č. 3 Graf 4: vlastní zpracování – otázka č. 4 Graf 5: vlastní zpracování – otázka č. 5 Graf 6: vlastní zpracování – otázka č. 6 Graf 7: vlastní zpracování – otázka č. 7 Graf 8: vlastní zpracování – otázka č. 8 Graf 9: vlastní zpracování – otázka č. 9 Graf 10: vlastní zpracování – otázka č. 10 Graf 11: vlastní zpracování – otázka č. 11 Graf 12: vlastní zpracování – otázka č. 12 Graf 13: vlastní zpracování – otázka č. 13 Graf 14: vlastní zpracování – otázka č. 14 68

Graf 15: vlastní zpracování – otázka č. 15 Graf 16: vlastní zpracování – otázka č. 16 Graf 17: vlastní zpracování – otázka č. 17 Graf 18: vlastní zpracování – otázka č. 18 Graf 19: vlastní zpracování – otázka č. 19 Graf 20: vlastní zpracování – otázka č. 20 Graf 21: vlastní zpracování – otázka č. 21

Seznam příloh Příloha 1: Dotazník Příloha 2: Rozhovor

69

Přílohy Příloha 1: Dotazník Dobrý den, v posledních letech se rozrostl fenomén zvaný Couchsurfing. A co to vlastně je? Couchsurfing je sociální síť, která má pod svou záštitou miliony uživatelů a umožňuje lidem cestovat, aniž by si museli platit za ubytování v navštívené zemi. Díky této síti, poznáte danou zemi jako takovou a nejste v uzavřené lokalitě, kde se prakticky nesetkáte s místní kulturou, lidmi či jejich zvyky. Vstupem do této komunity se Vám otevírají dveře k poznání cizích kultur. Tímto průzkumem bych ráda zjistila, zda je Couchsurfing v povědomí lidí s handicapem. Zda by v budoucnosti využili těchto služeb, či již cestovali touto formou. Dotazník bude sloužit jako podklad k mé bakalářské práci a jeho anonymní vyplnění Vám nezabere déle než 5 minut. U zaškrtávacích otázek je možnost více odpovědí. Předem Vám děkuji za ochotu a přeji hezký den. Číhalová Andrea Otázka č. 1 Jak často cestujete do zahraničí? 1x ročně 2x ročně 3x a více Necestuji Otázka č. 2 Kolik jste ročně ochotni investovat za Vaše cestování? 0 - 5 000 Kč 5 000 - 10 000 Kč 10 000 - 15 000 Kč 15 000 Kč - 20 000 Kč 70

20 000 Kč a více Otázka č. 3 Za jakým účelem cestujete? odpočinek práce zdravotních důvodů sport wellnes poznání cizích kultur Jiné: Otázka č. 4 Slyšeli jste již o službě Couchsurfing? ano ne (pokud ne, pokračujte otázkou č. 7) Otázka č. 5 Odkud jste se o Couchsurfingu dozvěděli? web přítel/přítelkyně média Jiné: Otázka č. 6 Využili jste v minulosti služby, které Couchsurfing poskytuje? ano ne Otázka č. 7 Uvažujete, že v budoucnu Cousurfing využijete? 71

ano ne možná Otázka č. 8 Z jakého důvodu jste využili (v budoucnu využijete) službu Couchsurfing? ubytování zdarma poznání cizích kultur vytvoření nových kontaktů na doporučení nevyužil jsem/nevyužiji Jiné: Otázka č. 9 Jakým druhem handicapu trpíte? fyzická porucha mentální porucha kombinovaná porucha Jiné: Otázka č. 10 Brání Vám váš handicap samostatně cestovat? ano ne (pokud ne, pokračujte otázkou č. 12) Otázka č. 11 Pokud ano, využili byste Couchsurfing bez možnosti cestování? Tzn. snažit se poznat cizí kulturu pouze pomocí online konverzace, vytvoření si profilu na CS a dopisování si s ostatními uživateli? ano ne 72

nevím Otázka č. 12 Myslíte si, že i bez možnosti cestování, by pro Vás tato služba byla přínosná? ano ne (pokud ne, pokračujte otázkou č. 14) nevím Otázka č. 13 Pokud ano, co by pro Vás bylo největším přínosem? poznání cizích kultur vytvoření nových kontaktů komunikace v cizím jazyce Jiné: Otázka č. 14 Byli byste ochotni nabídnout ostatním couchsurferům ubytování na Vašem gauči? ano ne nevím Otázka č. 15 Bránil by Vám váš handicap v poskytnutí ubytování případným zájemcům? ano ne Otázka č. 16 Couchsurfing pořádá pravidelně pro své členy společenské akce, byli byste ochotni se těchto akcí zúčastnit a vyměnit si s ostatními získané zkušenosti? ano ne

73

nevím Otázka č. 17 Dovolil by Vám váš handicap se těchto akcí zúčastnit? ano ne Otázka č. 18 V případě, že jste se již měl/a možnost s Couchsurfingem setkat, doporučil/a bysto ho ostatním zájemcům. ano ne neznám, nemohu doporučit Otázka č. 19 Z jakého důvodu byste ho doporučil/a či nedoporučil/a ostatním zájemcům?

Otázka č. 20 Pohlaví muž žena Otázka č. 21 Kolik je Vám let 0-19 20-25 26-30 31-35 74

36-40 41-45 46-50 50 a více

Příloha 2: Rozhovor 1. Jak ses dozvěděl o Couchsurfingu? Hodně jsem cestoval po kempech, po hostelech a bavil se s hodně cizinci a postupně sbíral zkušenosti o couchsurfingu a drtivá většina z nich mi to doporučovala, tak jsem se zaregistroval a poté ho začal používat. Zhruba před 2 lety. 2. Jaká byla tvá první reakce? Moje první reakce nebyla zrovna pozitivní. Byl jsem u jedné rodiny, která mě přijala na dva dny, dostal jsem pokoj, ale jinak se mnou vůbec nekomunikovali a nakonec i chtěli pár drobných za užívání vody. Byla to portugalská rodina, která neuměla skoro vůbec anglicky, a já neuměl portugalsky, v tom byl ten největší problém asi. 3. Neodradila tě tato první ne příliš pozitivní zkušenost? Určitě ne, akorát mě to utvrdilo v tom, že mám hledat jiný typ hostitelů. Já nejsem člověk, co by po první negativní zkušenosti něco vzdal, akorát jsem si musel najít jinou alternativu, která by mi vyhovovala 4. Z jakého důvodu a proč si tuto službu využil? Respektive co tě nejvíce zaujalo? Důvody byly hlavně finančního rázu, hostely ve velkých městech jsou již poměrně drahé. Jako druhotné bylo také poznání kultury a je skvělé, když Tě někdo místní provede po městě a ukáže Ti místní zákoutí, o kterých by ses normálně nedozvěděl. 5. Jaká byla tvá první očekávání či obavy? Když jsem tuto službu využil poprvé, tak jsem byl lehce nervózní. Prvně jsem měl strach, aby mě někdo vůbec přijal, ale bylo to docela v pohodě. Vždy jsem rozeslal více nabídek a minimálně jedna rodina (jedna osoba) se ozvala. Měl jsem hlavně strach ze svého handicapu, aby na mě lidé nekoukali skrz prsty. Musím říct, že z toho občas byli lehce rozhození, ale nikdy jsem se nesetkal s žádnou negativní reakcí. Vždycky to prostě vzali úplně v pohodě a nikdy v tom nebyl problém. 75

6. Upozornil si je na to předem? Ne. Protože dle mého názoru, bych nedostal tolik pozvání, jako jsem třeba dostal. Ale já se nechci svým handicapem nechat nějak omezovat, dříve jsem to měl hodně v hlavě, že jsem najednou jiný a život už mi nemůže přinést to, co ostatním lidem. Ale tak to vůbec není, občas mám problémy, ale není to tak hrozný, aby mě to tolik omezovalo. Já jsem se s tím naučil žít a tak to prostě lidem neříkám. 7. Vyplnily se tvé obavy? Tady bych v podstatě mohl odpovědět stejně jako na otázku č. 2. A co se týče mého handicapu, už jsem na to taky v podstatě odpověděl, vždycky to ti lidé přijali v pohodě a nebyl to nikdy problém. 8. Dělalo ti problém si vytvořit vlastní profil či celková orientace na webových stránkách? To bylo naprosto bez problému. Bylo to cca před 2 lety (květen 2012). Orientace je velice jednoduchá a internetové stránky jdou po různých updatech ovládat i v češtině. Tehdy se platil nějaký poplatek za registraci, nevím jak je to aktuálně. 9. Jakou zemi si prostřednictvím Couchsurfingu navštívil? Převážně Portugalsko, Španělsko a pak ostrovy, které patří Španělsku (Kanárské ostrovy) a Portugalsku (Madeira). 10. Co tě k tomu vedlo, že si jel zrovna sem? Chtěl jsem jet za sluníčkem a slyšel jsem, že místní lidi jsou skvělí a život je celkově pomalejší a lidé si ho více užívají. 11. Jak na tebe reagovali tvoji hostitelé? Až na první zkušenost, viz otázka č.2, moje zkušenosti byly perfektní. Milí hosti. Často jsem také couchsurfingoval po lidech, které mi doporučil osobně někdo jiný, kterého jsem potkal na hostelu. Dbal jsem také na pozitivní reference na internetu, které má ovšem většina lidí. 12. Máš nějakou negativní zkušenost? Já osobně negativní zkušenost přímo nemám, ale dvě moji kamarádky měly v Albánii hodně negativní zkušenost, kdy zjistili, že je nad jejich postelí kamera a že jsou kamery i ve sprchách schované, tak radši rychle z toho domu utekly.

76

13. Jak tuto situaci řešily? No lepší je mít v záloze nějaké alternativy. Ony nic takového neměly, tak musely jít do hotelu a jejich výlet je tedy vyšel nakonec na daleko dráž, než počítaly. 14. A co otázka bezpečnosti? Neměl si z toho strach? Přece jenom nevíš, u koho budeš ubytován? Já osobně jsem strach nikdy nepociťoval. Vždy jsem dal na první pohled a vždy mi byl hostitel velice sympatický, tak jsem se cítil vítán a nepociťoval žádný strach. Ale pár ženských, které cestují sami a vyhledávají couchsurfing a se kterými jsem se bavil, se necítili vždy úplně bezpečně. Většinou je dotyčný snažil balit nebo podobně. Ale vždy to nakonec dopadlo dobře. 15. Z toho by někdo mohl pociťovat, že se jedná o sexuální turistiku. Určitě to tak může vypadat, ale nikdy jsem se nesetkal s případem, že by se opravdu stalo něco zlého. Je vždy lepší, když holka cestuje sama, tak aby si hledala ubytování třeba u jiných holek, protože co si budeme podívat, ke mně domů kdyby přijela hezká holka, tak bych to asi taky zkusil, ale nikdy bych určitě nepodniknul nic, proti její vůli. Ale určitě bych Couchsurfing neoznačil jako sexuální turistiku, to není jeho podstatou, ale může to být pro někoho příjemným bonusem. Ale rozhodně bych to nedoporučoval. 16. Když to porovnáš s klasickým pobytem někde v hotelu, myslíš, že si více poznal tamní kulturu a celkově tu zemi? Rozhodně jsem to okolí, kde jsem bydel, poznal rychleji a nemusel trávit dlouhým vyhledáváním na internetu, kde co je. Poradili mi i s místní dopravou a to je asi největší výhoda. Hostitelé Ti řeknou, jaký typ jízdenky si koupit a podobně. 17. Co považuješ za nejcennější zkušenost, kterou ti Couchsurfing přinesl? Ač to bude znít divně a není to vlastně ani zkušenost, ale couchserver mi dal absolutní volnost. Díky Couchsurfingu nemusíte pracně zamlouvat hostely a hotely a podobně. Přestal jsem vnímat čas a bylo mi jedno, jak dlouho zůstanu v zahraničí, protože ten pobyt v zahraničí pak vychází hodně levně. 18. Měl si u sebe doma nějakého Couchsurfera? Bohužel neměl. Ale mnoho kamarádů mě navštívilo, se kterými jsem se potkal během cestování, ale bylo to už na kamarádské úrovni a ne na úrovni Couchsurfingu.

77

19. Dle čeho si vybíráš hosty nebo hostitele? Na doporučení ostatních, na preference a preferuji jednotlivce než celé rodiny. 20. Jsou nějaké národnosti nebo etniky, kterým kvůli nějakým předsudkům nedůvěřuješ? A proč? Ano, bohužel nedůvěřuji muslimům a podobným vyznavačům islámu. I když věřím, vlastně vím, že těch extremistů muslimů je jen zanedbatelná špetka, ale přesto si radši vyberu evropskou, severo – jihoamerickou rodinu. 21. Setkal si se něčím zvláštním ohledně Couchsurfingu? Jednou jsme v jedné rodině byly ubytování 4 couchsurfaři. Bylo to zajímavé. 22. To jako jeden hostitel k sobě pozval 4 různé couchsurfery, aniž by se nějak znali? Ano. Prvně jsem nikdo nechápal, co se vlastně děje, ale ve finále to bylo fajn, sice jsme se tam trošku mačkali, ale najednou se tam setkali různé národnosti a to bylo super. 23. Když seš jako host někde v zahraničí, přijdeš si tam spíše jako na návštěvě nebo se k tobě chovají, jako by si tam byl doma? Záleží, jak kde. Někdy jsem se cítil vítaný, ale bylo vidět, že mě berou jako hosta, co tam jen přespává. Řekli mi, že nechtějí, abych jim bral nic z ledničky a podobně. Jindy jsem zase dostal klíče, měl připravenou tramvajenku na městskou dopravu a místní ovoce. Záleží na typy rodiny. 24. Co tě Couchsurfing naučil? Respektive jak ovlivnil tvůj celkový život? Naučil mě cestovat. A naučil mě jazyky a celkovou komunikaci s neznámými lidmi. Ovlivnil můj život v tom, že vím, že cestování je ta nejlepší věc a dá se cestovat i za pár peněz. 25. Z jakého důvodu by si ho doporučil/nedoporučil ostatním? Rozhodně to doporučuji klukům, kteří cestují sami, je to skvělý a lidi jsou často hodně cool. Nedoporučil bych holkám, kteří cestují sami, aby bydleli u chlapů, kteří bydlí sami. Často jsem slyšel, že je dotyčný balil nebo podobně. 26. Účastníš se srazů, které pravidelně Couchsurfing pořádá? NE 27. Proč ne? Českých kamarádů mám dost. Používám Couchsurfing, abych mohl cestovat a seznámit se s lidmi z jiných zemí. 78

28. Cestuješ sám nebo je vás více? Zásadně sám. Tak se člověk může seznamovat s ostatními cestujícími. Když cestuje v partě, tak ho to nedonutí se bavit s ostatními lidmi. 29. Co byl první důvod, že si Couchsurfing začal využívat? Byly to peníze? Jednoznačně peníze. 30. Řekneš mi, co pro tebe znamená Couchsurfing? Je to určitě spojení lidí z různých zemí. Díky Couchsurfingu můžeš poznat svět jako takový a do života ti do dává hodně zkušeností, které by si z pobytů v resortech určitě nezískal. 31. Poslední otázka. Co by si řekl lidem, kteří také trpí nějakým handicapem a chtěli by začít Couchsurfing využívat? Ať se rozhodně nebojí, jestli jim to jejich handicap dovoluje a oni o to mají zájem, tak ať to rozhodně zkusí. Jde jenom o ten první krok začít, pak si to určitě tak zamilujete, že nebudete chtít přestat.

79

Využití Couchsurfingu u osob s handicapem a poznání cizích kultur bez možnosti cestování

Recommend Documents