Využití arteterapie v logopedii u dospělých (v rámci zdravotnického zařízení) - kazuistika

VVAA - Vzdělávání v artefiletice a arteterapii Petra Slezáka 15/454, 186 00 Praha 8

Závěrečná práce

Využití arteterapie v logopedii u dospělých (v rámci zdravotnického zařízení) - kazuistika

Autor: Mgr. Lenka Hrůzová Rychtaříková, Dis. email:[email protected] Prosinec 2010

Využití arteterapie v logopedii u dospělých (v rámci zdravotnického zařízení)" – kazuistika Zpracovala Mgr. Lenka Hrůzová Rychtaříková -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Úvod „…nebo si představte, že se probudíte a nebudete schopni mluvit nebo že to, co řeknete, nebude to, co jste chtěli říct. nebo že vám slova, která uslyšíte, budou připadat, jako by byla v cizím jazyce…“ (Altmann, 2005 in Neubauer a kol., 2006, s.11) Během jediného okamžiku se člověku zhroutí celý svět díky cévním mozkovým onemocněním, nádorům mozku či degenerativním chorobám způsobující těžké poruchy schopnosti mluvit, rozumět a komunikovat s okolím. Následkem těchto aspektů pak bývají tito lidé vystavováni nepochopení svého okolí, které tyto poruchy velmi často považuje za projevy ztráty inteligenčních či osobnostních schopností. „Lidé s kombinací těžkého tělesného a komunikačního postižení velmi často poznávají, jakým způsobem vyřazuje člověka ze společnosti ztráta či závažné omezení schopnosti řečové komunikace. Podceňování či nepochopení jejich potřeb se opakovaně odráží i na způsobu vedení rehabilitační medicínské péče.“ (Neubauer a kol., 2006, s. 12) Stáří je v naší společnosti velmi často spojováno se zapomínáním a celkovou ztrátou (především duševních) schopností; je chápáno jako čekání na smrt, kdy mají lidé svou životní etapu již odžitou. A proto jim „není potřeba“ poskytovat logopedickou péči, dostanou-li se do výše uvedené situace. Řešením by jistě bylo zbavit se předsudků o stáří a zaměřit se na stálou logopedickou terapii v rámci komplexní péče, zejména na primární, ale také na sekundární i terciární prevenci v nejrůznějších typech zařízení bez ohledu na věk.

Teoretická část Komunikace Termín komunikace pochází z latinského pojmu communicatio, což v překladu znamená spojování, sdělování. Můžeme ho charakterizovat z mnoha pohledů, neboť se s ním setkáváme v mnoha vědních disciplínách jako ve speciálně-pedagogických, v psychologii, sociologii, lingvistice, biologii, antropologii a dalších. Sovák (1986) rozlišuje tři prostředí, na něž se váže život člověka. Jde o prostředí vnitřní, vnější a společenské, které bývá zahrnuto do vnějšího prostředí. V každém z těchto prostředí a i mezi nimi probíhají přenosy informací. Sovák a kol. autorů (2000) definuje komunikaci jako obecně lidskou schopnost užívat výrazových prostředků k vytváření, udržování a pěstování mezilidských vztahů. Uskutečňuje se sdělovacím procesem, jímž individuum vzhledem k jiným lidem projevuje své city (složka projevová), svou vůli (složka vybavovací), své myšlenky (složka dorozumívací). Význam komunikace Říčan (2004) vidí komunikaci jako zcela zásadní složku lidského bytí. Je podle autora základem lidského soužití, předpokladem pro duševní stabilitu. Komunikace slouží k uchování vlastního já. Sociální komunikace je důležitá z pedagogického hlediska. Jde o sdělování, dorozumívání a výměnu informací mezi lidmi, což ve svých publikacích uvádí řada autorů, např. Dvořák, Neubauer, Paulínová, Lejska. Navíc Dvořák (1998) dodává, že se tento druh komunikace realizuje ve třech formách: mluvené, psané, ukazované. Průchová, Walter a Marešová (2001) charakterizují následující strukturu sociální komunikace: mluvčí-záměr, sdělení-posluchač-interpretace obsahu a záměru mluvčího-reakce posluchače. Podle výše zmíněných autorů vytváří základní souvislosti mezi hlavními stránkami sociálního styku lidí. Navíc Sovák (In Baláž, 1988) zdůrazňuje, že vlastním orgánem procesu komunikace u člověka je centrální nervový systém, a to v části 2

Využití arteterapie v logopedii u dospělých (v rámci zdravotnického zařízení)" – kazuistika Zpracovala Mgr. Lenka Hrůzová Rychtaříková ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------impresivní, centrální a expresivní. Jedná se o aktivitu celého mozku s aktivací zpětných vazeb. Proces komunikace Dohalská-Zichová (1990) pojmenovává základní fenomény:  mluvčí (ten, kdo sděluje)  příjemce (ten, komu je sdělováno)  sdělení (to, co je sdělováno)  komunikační kanál (vlastní cesta sdělovaného od mluvčího k příjemci v určitém prostředí)  kód, který musí být společný mluvčímu i příjemci  zpětná vazba (feed-back), která zaručuje, že se jedná o komunikaci a ne o jednostrannou informaci V případě, že oba komunikanti ovládají dorozumívací kód, vzájemně znají problematiku, pak může nastat kvalitní přenos informace. Jak uvádí autorka, může se v mezilidské komunikaci objevit šum (hluk z ulice, přerušení spoje, nedostatečná znalost jazykového kódu) a také mnoho verbálních i neverbálních faktorů. Komunikace bývá obousměrná, což může být např. rozhovor mezi dvěma lidmi (oba však hovořit nemusí). Jiným případem komunikace je jednosměrná, typická pro masmédia (televize, rozhlas, tisk).

Schéma č.2 Komunikace ve vztahu ke společnému repertoáru (R) mluvčího (m) a příjemce (p) podle Mucchielliho

(Dohalská-Zichová, 1990, s. 118)

3

Využití arteterapie v logopedii u dospělých (v rámci zdravotnického zařízení)" – kazuistika Zpracovala Mgr. Lenka Hrůzová Rychtaříková ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Autorka konkrétně rozepisuje základní fenomény komunikace: 1. Proměnné ve vztahu k mluvčímu o Systém názorů, znalostí, norem, hodnot a zkušeností mluvčího o Postoje jak ve vztahu k příjemci sdělení, tak ke komunikační situaci (charakter, zkušenosti, stupeň sociability, povahové vlastnosti, sympatie, antipatie, stereotypy, předsudky) o Role: nepsaná pravidla komunikace, vliv sociálního statusu mluvčího i příjemce, vliv celkové bezprostřední komunikační situace, kde se komunikace odehrává 2. Proměnné ve vztahu k příjemci o Vliv předchozích informací, zkušeností a idejí příjemce o Vliv osobnosti mluvčího o Vliv toho, co příjemce se získanou informací zamýšlí o Způsob dekódování přijímané informace (schopnost porozumění obsahu, znalost kódu, celková inteligence aj.), reakce příjemce na sdělení, na vlastní osobu mluvčího – zpětnou vazbu 3. Proměnné ve vztahu ke sdělení o Kódy (technický jazyk, argot, šifrovaný kód aj.) o Forma sdělení 4. Proměnné ve vztahu k přenosovému kanálu o Vlastnosti kanálu o Ztráta významných a podřadných elementů Formy komunikace Komunikace verbální, slovní, řečová - termín je odvozen z latinského pojmu „verbum“, což znamená slovo. Rozlišujeme jednak orální (hlasitá či šeptaná, bezhlasá), jednak psaná (čtená). Klade důraz na slovní podobu styku, nemusí však jít o oboustranné, vzájemné sdělování. Průcha, Walterová, Mareš (2001) píší, že při verbální komunikaci se uplatňuje záměr mluvčího, jeho formulace sdělení (včetně volby jazykových prostředků, použitého slovníku), porozumění sdělovanému u příjemce, smysl sdělení u příjemce, účinek na příjemce. Mluvená verbální komunikace bývá podle výše uvedených autorů obvykle doprovázena neverbální komunikací. Podle Housarové (2003) je tento typ komunikace projevem lidské lingvistické kapacity, který má symbolickou povahu. Komunikace neverbální, nonverbální, neslovní, kde předpona non z latiny vyjadřuje zápor. Neverbální komunikace vyžaduje schopnost správně dešifrovat signály. Musí být vnímána v celém komplexu pohybů těla. Lepilová (1998) píše, že dešifrování signálů těla spolu s lidskou řečí se zpočátku učíme pozorováním chování lidí v různých situacích a pak i analýzou vlastního chování a jednání. Z neurobiologie Mozek (encephalon) dělíme na přední mozek (prosencephalon), střední mozek (mesencephalon) a zadní mozek (rhombencephalon). Přední mozek se člení na koncový, velký mozek (telencephalon) a mezimozek (diencephalon). 4

Využití arteterapie v logopedii u dospělých (v rámci zdravotnického zařízení)" – kazuistika Zpracovala Mgr. Lenka Hrůzová Rychtaříková ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Prodloužená mícha je důležitou průchodící a přepojovací stanicí dostředivých a odstředivých nervových drah. Jsou zde uložena jádra IX. až XII. hlavového nervu, které mají význam pro mluvení.

(Schreiber, Trojan, 2002, s.63) Ve 2. polovině 19. století byla objevena dvě řečová centra. Motorické Brocovo centrum (1861) se nachází v čelním laloku levé hemisféry a při jeho poškození dochází ke ztrátě schopnosti artikulovat. Jde o druh afázie, kdy osoba rozumí řeči, ale není schopna se vyjádřit. Tato záležitost je spojena s mozkovými příhodami, úrazy, krvácením do mozku. Wernickeho akustické centrum (1874) se týká obsahové stránky řeči a porozumění mluvené řeči. Při poruše se jedná o senzorickou afázii, kdy osoba slyší řeč, ale nerozumí ji. Má problém se zpracováním toho, co slyší. Funkce mozkových hemisfér jsou rozloženy. Pravá hemisféra je globální, prostorová hemisféra (přírodní zvuky a hluky, izolované hlásky, rytmus, prostorové vztahy, holistické – globální vnímání, poznávání obličeje, emocionální složka vjemů). Tato hemisféra se vyvíjí dříve než levá hemisféra. Levá hemisféra je nositelem řeči (slova, věty, slabiky, melodie, konfigurace písmen znamenající slovo), nositelem obsahu, významu, analyticko-syntetického poznání. Levohemisferální funkce se zpočátku vyvíjí pomaleji (jsou více náchylné na poškození). Poškozením mozku může dojít např. k poruše vyjadřování a chápání jazyka. Člověk není schopen přesně proměnit neslovní mentální reprezentace tvořící myšlení do symbolů a gramatického uspořádání jazyka a naopak – tvorba mentálních reprezentací myšlení ze slyšených nebo čtených vět je při některých druzích afázií postižena také. Jedná-li se o Brocovu afázii pravou, jejím základním znakem je agramatismus, neschopnost organizovat slova do vět podle gramatických pravidel čili poškozená syntax. U konduktivní afázie člověk mluví srozumitelně, mluvenou řeč dobře chápe, ale není schopen ji opakovat (záměny hlásek-fonémové parafrázie, porucha pojmenovávání-anomie). Transkortikální afázie se projevuje při korových poškozeních v okolí „klasických“ řečových korových oblastí Brocovy a Wernickeovy. Globální afázie je důsledkem rozsáhlého levostranného hemisferálního poškození, obvykle Brocovy i Wernickeovy oblasti, přilehlé bílé hmoty, inzuly a bazálních ganglií, capsula interna.

5

Využití arteterapie v logopedii u dospělých (v rámci zdravotnického zařízení)" – kazuistika Zpracovala Mgr. Lenka Hrůzová Rychtaříková ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Expresivní afázie Všeobecně řadíme afázii (Škodová, Jedlička, 2003) do souboru vyšších kortikálních poruch (sem patří také kognitivní funkce), kam také řadíme agnozie (neschopnost poznat a interpretovat smyslové vjemy, kdy vlastní smyslové ústrojí včetně příslušných nervů není poškozeno), apraxie (neschopnost vykonávat složitější a účelné pohyby, př. Odemknout dveře, vlastní hybnost končetiny není porušena), akalkulie (ztráta schopnosti provádět jednoduché početní úkony), agrafie (ztráta schopnosti psát při neporušené hybnosti ruky), alexie (ztráta schopnosti číst), poruchy pravo-levé orientace, poruchy orientace v prostoru atd. Jde o ztrátu exprese nebo rozumění řeči v důsledku ložiskového poškození mozku. Klasifikace afázií je různorodá. Budu vycházet z olomoucké klasifikace. Nejnápadnějším symptomem expresivní afázie je neschopnost větného vyjádření, tzv. parafrázie a těžkost utváření jednotlivých slov. Řečový projev je pomalý, neplynulý (nonfluentní). Člověk deformuje slova (parafázie), podle čehož pak posuzujeme stupeň postižení. Nápadná je těžkost utváření vět i slov. U nejtěžších forem expresivní afázie se vyskytují „slovní trosky“ v různých modulacích (např. na dotaz Jak se jmenujete? Zní odpověď osmýho). U tohoto typu bývá porušena grafie a lexie (zde bývá kromě samotného výkonu čtení také narušeno chápání obsahu větného celku). Rozumění mluvené řeči není porušeno, ale pro orientaci v rozhovoru je nutné hovořit jednotlivě.

Aplikace v praxi Kazuistika Pacientka Hedvika: narozena 1946 PA: vedoucí účtárny RA: bezdětná, sestra (2 děti) OA: - březen 2009 FNKV hospitalizace pro akutní ICHS CMP  těžká levostranná hemiparéza1  expresivní afázie  přijata na LDN květen 2009  logopedická péče zahájena 1.9. 2009 1.KONTAKT Paní Hedvika bydlela na dvoulůžkovém pokoji, kde zpočátku probíhaly jednotlivé logopedické terapie. Byla velmi plačtivá, ale motivovaná ke spolupráci. Personál paní Hedvice, při snaze ulehčit její situaci, situaci spíše zhoršoval slovy „Plakat nebudeme“. Paní Hedvika tedy neplakala a tak se její psychický stav zhoršoval. Nikdo z personálu se s ní nebyl schopen verbálně dorozumět a postupem času paní Hedvika rezignovala. Logopedickou terapii jsem zahájila 1. září 2009 a probíhala 1x týdně cca 45 min na lůžku. Situace byla ulehčena také tím, že paní Hedvika měla zachovanou oblast porozumění.

1

Pojem hemiparéza pochází z řeckého slova hémi (polo) a paresis (opomenutí, usnutí). Jedná se o částečné ochrnutí poloviny těla (pravé či levé) způsobené některými neurologickými nemocemi, krvácením do mozku, nádorem aj.

6

Využití arteterapie v logopedii u dospělých (v rámci zdravotnického zařízení)" – kazuistika Zpracovala Mgr. Lenka Hrůzová Rychtaříková ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Charakteristika verbálního projevu: spontánní řeč (konverzace těžce postižená až žádná; narativní schopnosti: neschopnost verbálně popsat obrazovou předlohu ani děj; automatické řady: dny v týdnu zvládá s dopomocí) opakování (opakování slov dobré s občasným fázováním (hláska – slabika – slovo); opakování vět pouze rozfázovaně (analýza – syntéza) pojmenovávání (konfrontační pojmenovávání nedostatečné, neschopnost vybavit přesný pojem dle obrazové předlohy) čtení hlásek (V, Ť, Ř, R, H, F, E) neschopna správného artikulačního postavení mluvidel; četba slov a vět nemožná opis hlásek jen některých; slov a vět nemožný; podpis a písemný projev nemožný porozumění zůstalo relativně zachováno Arteterapeutické možnosti v 1. dvou měsících Koláž (viz příloha č. 1) - příroda – postavy; koláž vznikla k příležitosti fixace slovní zásoby „tělo“ postup: paní Hedvice byly poskytnuty 2 různé krajiny a množství postav v různých pozicích; vystřižené postavy si klientka sama umisťovala do obou krajin (8 postav, 3 mužské a 5 ženských z toho 1 ženský pár) - paní Hedvika ještě nedokázala verbálně sdělit koho přesně by postavy mohly znázorňovat a ani zpětně nechtěla situaci komentovat postřehy:  jízda cyklisty na laně  postavy pohybující se nejistě (nebezpečí pádu)  využití prostoru obrázku vlevo (minulost), pouze 1 mužská postava zahalená v bundě stojí na rozhraní  celkově se jí koláž líbila, tvorbu si vystavovala ve svém pokoji Koláž (viz příloha č. 2) „Mám ráda x nemám ráda“ koláž vznikla na základě fixace slovní zásoby ovoce“ a nácviku jednoduchých vět (vyjádření svých přání a pocitů) postup:  volba 2 barevných ploch (žlutá – pozitivní; šedivá – negativní)  na žlutou plochu paní Hedvika pokládala z vystřihané nabídky ovoce to, které má ráda a na šedivou plochu pak to ovoce, které nemá ráda  nácvik vět „Mám ráda x nemám ráda“, „Chci x nechci“  konzultace s personálem ohledně non – verbální techniky postřehy: žlutá barva (Šicková-Fabrici, J.: Základy arteterapie) je jedna ze základních barev a barvou teplou; bývá nazývána barvou levé hemisféry, stimuluje ji a podporuje duševní kapacitu člověka; v psychoanalytickém kontextu je barvou otce; odporo ke žluté může symbolizovat strach nebo neschopnost vnitřního pohledu do sebe; šedá barva je nazývána „upírem“ barev; snižuje intenzitu barev vedle ní ležící, je barvou kompromisu mezi bílou a černou; používají jí ve své tvorbě lidé, kteří prožili trauma či depresivní klienti Malba (viz příloha č. 3) malba vznikla při trénování intenzity a síly výdechového proudu, nácviku břišního dýchání práce s tuší postup: 7

Využití arteterapie v logopedii u dospělých (v rámci zdravotnického zařízení)" – kazuistika Zpracovala Mgr. Lenka Hrůzová Rychtaříková ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ výběr barevné tuše – rozfoukávání tuše po ploše čtvrtky (paní Hedvika vybrala barvy v tomto pořadí: červená – modrá – žlutá – černá)  hledání tvarů (pohyb, postava, dívka, tančící dívka)  konečný název: „Tančící dívka“ postřehy: (Šicková-Fabrici, J.: Základy arteterapie) červená barva je barvou vitality, síly, života, revoluce, požáru; modrá barva patří k chladným barvám; je barvou konzervatismu a povinnosti, sebepozorování; je barvou matky – voda – plodová voda – symbol Madony v modrém plášti; v psychoanalytickém kontextu vyjadřuje vztah s matkou; modrá je zrcadlem našeho nitra; žlutá barva viz předchozí koláž; černá barva je barvou tajemna, smutku askeze Po dvou měsících Paní Hedvika se po dvou měsících výrazně zlepšila. Nebyla tak často plačtivá a spolupráce se přesunula na vyšetřovnu, kam byla paní Hedvika dovážena na invalidním vozíku zdravotním personálem. V průběhu těchto dvou měsíců jsme s klientkou pracovaly zejména na její psychické stránce a na způsobu komunikace personálu s klientkou. Charakteristika verbálního projevu: oromotorika (motorika jazyka mírně zlepšená, jen některé pohyby méně koordinované a nepřesné) spontánní řeč (konverzace stále těžce postižená; začala odpovídat jednoslovně; narativní schopnosti: neschopnost verbálně popsat obrazovou předlohu ani děj (pouze nacvičenou slovní zásobu; automatické řady: dny v týdnu, měsíce začíná zvládat samostatně) opakování (opakování slov dobré s občasným fázováním (hláska – slabika – slovo); opakování vět pouze rozfázovaně (analýza – syntéza) – formou nácviku s obrazovou předlohou pojmenovávání (konfrontační pojmenovávání nedostatečné, schopnost vybavit přesný pojem dle naučené obrazové předlohy) čtení hlásek schopna správného artikulačního postavení mluvidel; četba slov a vět již možná opis hlásek schopna; slov a vět zatím nemožný; podpis pouze opisem; písemný projev nemožný porozumění zůstalo relativně zachováno Koláž v kombinaci s malbou (viz příloha č. 4) „Mapa stresu“ postup: -čtvrtka rozdělena na dvě poloviny, na každé z nich předkreslená silueta postavy (vnitřní pozitivum a negativum – stres); okolí siluet – vnější pozitivum a negativum a)vnitřní – vnější negativum (stres) - levá strana čtvrtky - malba vnitřního stresu: hlava – oranžová barva, krk – žlutá barva, ramena a hruď – červená barva, břicho – černá barva, ostatní – fialová barva charakteristika barev: oranžová je kombinací životní energie a intelektu; pomáhá mobilizovat lidi, kteří upadli do letargie a depresí; jde o sociální barvu, barvu extrovertů  žlutá bývá nazývána barvou levé hemisféry, stimuluje ji a podporuje duševní kapacitu člověka; v psychoanalytickém kontextu je barvou otce; odporo ke žluté může symbolizovat strach nebo neschopnost vnitřního pohledu do sebe  červená je barvou vitality, síly, života, revoluce, požáru;  černá je barvou tajemna, smutku askeze  fialová je barva spirituality; barva smutku a utrpení - koláž vnějšího stresu: hlava: rozzuřenost a zoufalství, sladké, finance; tělo: župan, hodiny, maska, injekce, léky, vozík, zrcadlo (okno do duše); levá strana postavy – srdce 8

Využití arteterapie v logopedii u dospělých (v rámci zdravotnického zařízení)" – kazuistika Zpracovala Mgr. Lenka Hrůzová Rychtaříková ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------b) vnitřní – vnější pozitivum – pravá strana čtvrtky - malba vnitřního pozitiva: hlava – světle zelená, krk – šedivá, ramena a hruď – žlutá, břicho – oranžová, ostatní – červená charakteristika barev: světle zelená podporuje nervový systém; působí uklidňujícím dojmem; barva lidí se silným sociálním cítěním -šedá je nazývána „upírem“ barev; snižuje intenzitu barev vedle ní ležící, je barvou kompromisu mezi bílou a černou; používají jí ve své tvorbě lidé, kteří prožili trauma či depresivní klienti -žlutá bývá nazývána barvou levé hemisféry, stimuluje ji a podporuje duševní kapacitu člověka; v psychoanalytickém kontextu je barvou otce; odporo ke žluté může symbolizovat strach nebo neschopnost vnitřního pohledu do sebe -oranžová je kombinací životní energie a intelektu; pomáhá mobilizovat lidi, kteří upadli do letargie a depresí; jde o sociální barvu, barvu extrovertů -červená je barvou vitality, síly, života, revoluce, požáru; -- koláž vnějšího pozitiva: hlava – zámek, křeslo, anděl; levé rameno: sestra, neteř a synovec; tělo: LS – růže, papoušci; PS – plyšoví medvědi Akční akvarel (viz příloha č. 5) postup: -poslech relaxační hudby -nanášení jednotlivých barev na vlhký papír, vymývání (zajištěno logopedkou) -styl malby: krouživé pohyby vodorovným směrem, pravidelnost, přesnost, neschopnost změnit směr tahů, jednotlivé barvy překrývala -použité barvy: oranžová, zelená, žlutá, černá -hledání tvarů (vajíčka – prenatální život; mládě ptáka – kuře, lidské postavy, líbající se postavy) Nácvik písma, vlastního křestního jména postup: -verbalizace hlásky -opis -skládání z proužků dané hlásky (prostorová orientace, uvědomění si tvaru jednotlivých písmen) -samostatné psaní -syntéza písmen podpis Malba (viz příloha č. 6) postup: Téma: Cesta -fixace slovní zásoby (logopedický program Mentio – Petržílková tématicky zaměřený na tělo, potraviny, přírodu) -obrazová předloha z cyklu „Příroda“ : Cesta (popis, situační kontext...) -malba postřehy: klientka si vybrala opět oranžovou barvu a pravidelnými kruhovými pohyby malovala svou „cestu“ svislým směrem ; zaplnila pouze levou část, pravou nechala prázdnou -kruhovitý tvar: cyklický, stále se opakující, uzavřený tvar – pocit bezpečí -levá strana: vztah s matkou Malba (mandala) – (viz příloha č. 7) Protože se klientka cítila bezpečně při cyklickém tvaru, zvolila jsem při další tvorbě mandalu. Klientka tento tvar přivítala a pracovala s vekou chutí a odhodláním. 9

Využití arteterapie v logopedii u dospělých (v rámci zdravotnického zařízení)" – kazuistika Zpracovala Mgr. Lenka Hrůzová Rychtaříková ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Postup: -volná malba -klientka vybírala barvy v pořadí: oranžová, žlutá, červená -začala číslicemi (50, 44) ve střední čáře nahoře; postupovala směrem dolů a doplnila levou stranu Koláž analýza – syntéza lidského těla postup: -pojmenovávání svých jednotlivých částí těla, -kresba postavy, -skládání jednotlivých částí těla z časopisového materiálu na kresbu, -přiřazování slov k jednotlivým částem těla -popis jednotlivých částí tiskacím písmem -popis postavy -vlastní podpis Hmatové modelování (viz příloha č. 8) postup: -modelování jednotlivých částí těla (materiál modelína) -jejich syntéza -změna poloh postavy (leh – sed – stoj) – prostorová orientace Postřehy: Voodoo (válečky jako nohy a ruce mají opačnou tloušťku; význam: pevné objetí, nestojím pevně na svých nohou, závislost; silné ruce: obrana či schopnost unést více) Malba (viz příloha č. 9) postup: -poslech relaxační hudby (Zvuky přírody – Sluneční louka) -malba houbičkovou technikou na sololit -namotávání dekoračního provázku (nadřazené x podřazené pojmy s tématikou ošacení, tělo, ovoce) -hledání tvarů, pojmenovávání (Ryba) postřehy: -výběr barev: modrá (patří k chladným barvám; je barvou konzervatismu a povinnosti, sebepozorování; je barvou matky – voda – plodová voda – symbol Madony v modrém plášti; v psychoanalytickém kontextu vyjadřuje vztah s matkou; modrá je zrcadlem našeho nitra), zelená (podporuje nervový systém; působí uklidňujícím dojmem; barva lidí se silným sociálním cítěním), červená (barva vitality, síly, života, revoluce, požáru); žlutá ( barvou levé hemisféry, stimuluje ji a podporuje duševní kapacitu člověka; v psychoanalytickém kontextu je barvou otce) -klientka poprvé zaplnila celou plochu, míchala barvy -ryba – zakousnutá piraňa versus velryba - další asociace: pavučina; ryba v síti; pohled na oblohu protrženou plachtou; raněná ryba (místo zubů a ocasu krev); z tmavých nití přechod na stříbrnou a zlatou cestu; lichoběžníky a trojúhelníky – dojem kubistického obrazu Malba s koláží (viz příloha č. 10) „Můj svět“ postup: 10

Využití arteterapie v logopedii u dospělých (v rámci zdravotnického zařízení)" – kazuistika Zpracovala Mgr. Lenka Hrůzová Rychtaříková -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------opakování barev (verbalizace), nová slovní zásoba dle výstřižků z časopisu (výběr omezený) -malba na sololit (uprostřed kruh) – předem dané, temperovými barvami v kombinaci štětce a houbičkové metody Postřehy: nejprve klientka malovala do kruhu (mandala) štětcem; používala odlišné tahy směrem nahoru – dolů, doleva doprava -volba barev v kruhu (červená - barva vitality, síly, života, revoluce, požáru, žlutá - barvou levé hemisféry, stimuluje ji a podporuje duševní kapacitu člověka; v psychoanalytickém kontextu je barvou otce, oranžová - kombinace životní energie a intelektu; pomáhá mobilizovat lidi, kteří upadli do letargie a depresí; jde o sociální barvu, barvu extrovertů, hnědá - ) -pozadí houbičková metoda (tmavě modrá - patří k chladným barvám; je barvou konzervatismu a povinnosti, sebepozorování; je barvou matky – voda – plodová voda – symbol Madony v modrém plášti; v psychoanalytickém kontextu vyjadřuje vztah s matkou; modrá je zrcadlem našeho nitra), hvězdy štětcem (žlutá barva) -doplnění koláží (sova) uložená v pravé dolní části tvorby hranice pozadí a mandaly -motorické cvičení, asociace, verbalizace - asociace: Slunce s nebem a hvězdami; talíř na ubruse s ozdobami; krvavý měsíc, rozdělený noční život Malba na plátno (viz příloha č. 11) Nemluvně v zavinovačce postup: -volba jednotlivých barev, které klientka aplikovala pomocí štětce postřehy: -klientka přišla na terapii velmi rozrušena (plačtivá, avšak kooperující; velmi se ji ulevilo, když jsem bez zadání vyndala temperové barvy a štětec) -opět začala ulpívat v kruhových tvarech; malbu začala uprostřed plátna -volba barev: tmavě zelená, světle zelená, oranžová, žlutá, červená, tmavě modrá, hnědá, světle hnědá -klientka hledala na závěr tvary, tvorbu pojmenovala Nemluvně v zavinovačce (způsob jednání zdravotního personálu ke klientce) - asociace: závěs; tunel; slunce; gravitace; vír; žena; hlava zvířete; vejce ve vejci; jeskyně a pod ní voda; tmavé barvy: zloba, chaos, rozvrat, nepochopení; světlé uvnitř: bezpečí, ochrana, soudržnost Uhlová rezerva (viz příloha č. 12) Imaginární portrét (žena) postup: -fixace slovní zásoby (tělo) – popis jednotlivých částí těla -motorické cvičení (začerňování uhlem, čtvrtka velikosti A6; gumování jednotlivých částí obličeje) -seznamování se s proporcionalitou a uvědomování si jednotlivých částí obličeje) postřehy: -vzhledem k tělesnému postižení byl výrazný problém v zaplňování plochy (předem volen malý formát) -imaginární portrét byl ženského pohlaví - asociace: bezstarostnost, odevzdanost, důvěra, překvapení, zpívající tvář, radost, ústup; zdvořilý úsměv; „je mi vše jedno“; dokreslený otisk Ježíše

11

Využití arteterapie v logopedii u dospělých (v rámci zdravotnického zařízení)" – kazuistika Zpracovala Mgr. Lenka Hrůzová Rychtaříková ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Hmatové modelování (viz příloha č. 13) Imaginární maska postup: - fixace slovní zásoby (tělo) – popis jednotlivých částí obličeje - Tvorba jednoduchých vět Axmanova technika modelování: a) relaxační uvolňovací techniky s hlínou (zkoumání materiálu, seznamování s ním, plasticita, změna tvaru) b) motorické cvičení c) tvorba válečků (fyzicky velmi náročné pro klientku vzhledem k hemiparéze) d) prostorové skládání válečků na předem připravenou krabici od mléka obalenou novinami e) tvorba obličejové části masky (prostorová orientace, umisťování jednoltivých částí obličeje) f) závěrečná fáze: verbální komunikace o díle: závěr: žena Hedvika postřehy:  zlepšená jemná motorika, schopnost vyjádřit dané obličejové části a lepší prostorové uvědomění si Koláž Viz příloha č. 14) Hudba barev (skupinová práce) - druh hudby (vážná hudba, pop music, lidové písně), konkrétní příklady autorů a názvů písní, nejoblíbenější hudby - práce s textem lidové písně: a) četba věty b) doplnění zbytku textu c) recitace celého textu s vytleskáváním rytmu d) zpěv s kytarou - poslech vážné hudby (Smetana – Vltava atd.) ARTE: a) výběr barevného písku b) sypání na hudbu c) tanec v písku na hudbu (motorické cvičení) d) notová osnova, houslový klíč e) prostorové umisťování not (rozvoj a posílení prostorové orientace) Malba s koláží (viz příloha č. 15) postup: malba temperovými barvami na čtvrtku (dle nálady a pocitů pacientky); postřehy: pacientka využila širokou škálu barev (neměla k dispozici žlutou, modrou barvu), užila pruhů – malba zespoda nahoru, zleva doprava (světle zelená, tmavě zelená, hnědá, oranžová, bílá, červená, černá)  „Čára života“ – pomocí tvarů: negativní zážitek v minulosti: oranžové srdce obráceně nalepené, pozitivní zážitek z minulosti: růžová hvězda střední velikosti; pozitivní zážitky ze současnosti a vrchol života: 3 hvězdy barev zelené, žluté, oranžové  Asociace: semafor; slza či zklamání (otočené srdce)

12

Využití arteterapie v logopedii u dospělých (v rámci zdravotnického zařízení)" – kazuistika Zpracovala Mgr. Lenka Hrůzová Rychtaříková ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Koláž (kolektivní práce) - (viz příloha č. 16) postup: -četba textu „Ariadnina nit“, převyprávění textu - vyhledávání podstatných jmen a sloves - slabikování podstatných jmen (analýza slov) - břišní dýchání - fonační cvičení - motorické cvičení (odmotávání z klubka) na ruku, pokládání na plátno – spojování konců se sousedem - Sypání barevného písku na plátno natřené balakrylem Body – art = Pokládání jednotlivých nití z klubek  Asociace: bouře, moře, obloha+ hlava slona, kocour s velkou hlavou ležící na zádech; žlutá nit – torzo; fialová nit – obličej s brýlemi a lžící v ústech; bílá nit – želva (y); bíločerná nit – obličej nebo pytel; soudržnost – navázané nitě Kresba (viz příloha č. 17) Autoportrét postup: kresba: volba mezi akrylovými barvami a voskovkami, postřehy: volba voskovek; pacientka odmítala kreslit konkrétně, volila linii rozhodla jsem se linie rozrušit (rovné linie – kmen; vlnovky – kořeny; šneci – koruna stromu) – syntéza všech tří částí pacientka užila celou škálu barev, plocha na šíři papíru zleva doprava; rovná linie ze zhora dolů (občasné nedokončené, dvojité linie se silnou konturou); po dokončení jsme z tvorby vystřihly kmen stromu (rovné linie), pacientka dopracovávala kořeny stromu (vlnky zleva doprava, zpočátku velmi kontrolované, poté uvolněné s rozrušenou řadou), poslední nastavená a dopracovaná koruna stromu prostřednictvím klubíček (šneků), zleva doprava s přesnou linií řad a převahou fialové barvy -asociace: cesta (3 části cesty: 1) krkolomná až děsivá po tenkém ledě; hledání cesty na začátku života; 2) prostřední část života; vyrovnaná, plná, harmonická; 3) završení; oblázky, symbol kruhu jako uzavření, spirála jako extáze Kardiograf (1. Část pozitivní s přechody do jiných řádků, 2. Část došlo k chybě (píííííííp), 3. Část kardiograf naskočil, ale je uzavřen do sebe a pokračuje nezávisle na okolí (vyjmuté srdce z těla) Houba (spodní část jsou kořeny, noha a klobouček) Nýt, šroub, klíč Kresba (viz příloha č. 18) postup: - výběr pohádky (Otesánek) - Poslech čteného textu, doplňování slov a slovních spojení; výběr jedné scény, kresba pastely postřehy: - Scéna: matka na levé straně, Otesánek na pravé držící se matky, selka s trakařem trávy uprostřed pod matkou a Otesánkem - Matka modré barvy, nejdetailněji propracovaná, Otesánek oranžové, selka tmavě zelená - Na upozornění dodělaná hnědou barvou zem Závěr: poprvé kresba pastely figurálního typu, rozmanitěji barevná s uzemněním. Pacientka se 13

Využití arteterapie v logopedii u dospělých (v rámci zdravotnického zařízení)" – kazuistika Zpracovala Mgr. Lenka Hrůzová Rychtaříková ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------pasovala do role selky, která byla Otesánkem snědena, avšak opět vysvobozena stařenou spolu s ostatními. Asociace: 2 matky s dětmi na výletě; jedno z dětí (chlapec) ubližuje druhému (zelenému) – dívka; u matky vlevo, překážka přes kterou se nemůže dostat k dětem; chlapec má dívku na vodítku a ovládá ji; dívka nemá vidět tvář a nemá ruce, takže není možná obrana Kresba (viz příloha č. 19) Jeníček a Mařenka postup: - předem vybraná pohádka (Perníková chaloupka) - popis jednotlivé obrazové předlohy (6 obrázků) - seřazování obrazových předloh - posloupnost děje na základě poslechu čteného textu - tvorba rozvitých vět dle jednotlivých obrázků - výběr jedné sekvence (Jeníček a Mařenka přišli k perníkové chaloupce) ARTE: kresba pastely vybrané sekvence (použita pouze tmavě zelená barva, dobré prostorové umístění; kresba dle předlohy) Postřehy: Jeníček a Mařenka jsou v předloze zády ke čtenáři (potřeba kontaktu); Mařenka (vpravo) bez rukou, Jeníček (vlevo) náznak rukou (pokus o kontakt); zajíc má dominantní uši jinak bez obličeje a bez těla (nemožnost úniku); perníková chaloupka: nedokončené perníkové srdce; cesta: nedokončená, nekončí ve dveřích jako v předloze, Jeníček a Mařenka jdou mimo cestu a mají výraz strachu v obličeji; tmavě zelená barva: hluboký les Kresba (viz příloha č. 20) O veliké řepě postup: - popis nové obrazové předlohy (O veliké řepě) - posloupnost děje - slova – slovní spojení – jednoduché věty – celý příběh - ARTE: výběr jedné z pohádkových postav (vnučka), kresba olejovým pastelem Postřehy: problém s vybarvováním ploch; postava ve středové části čtvrtky (proporcionálně propracovanější); uzemnění trávou, nad postavou nebe (na instrukce); užití širší škály barev červená hlava jakoby pod elektrickým proudem; postava velikostí naznačující dospělou postavu, ale výrazem v obličeji zachycuje správnou generaci (vnučku); nedokončené části těla (organicita); příliš velká levá noha (LS hemiparéza), velké ruce (síla); obličej spíše v profilu; patrný pohyb postavy – tanec; tráva: kardiograf, zašifrované písmo Kresba (viz příloha č. 21) Frézie postup:  rozvoj zrakové percepce (geometrické tvary, překreslování dle tvaru a barev; syntéza tvarů (kresba konkrétností) asociace květin popis květiny ve váze motorické cvičení; kresba olejovými pastely dle předlohy (Frézie); -asociace: Květ: kříž, strašák do zelí, lampa, světlo, svatá Trojice; listy: ruce, objetí, tlamička ryby (němá), tupé nůžky; stonek: cesta, po níž se pohybuje plž (bez domu – bez ochrany); květina bez vázy – bez uzemnění; klíč, petrklíč, amplión, sloup elektrického vedení, kord, meč (bez listů) 14

Využití arteterapie v logopedii u dospělých (v rámci zdravotnického zařízení)" – kazuistika Zpracovala Mgr. Lenka Hrůzová Rychtaříková ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Kresba (viz příloha č. 22) Kohout postup:  fixace nové slovní zásoby (domácí zvířata + mláďata),  pravolevá orientace, směry nahoře, dole - rozvoj zrakové percepce - tvorba jednoduchých vět - otázky/odpovědi - ARTE: motorické cvičení; kresba olejovými pastely dle předlohy (výběr kohouta), dokreslení pozadí; barvy Postřehy: kohout milý a přátelský; směřuje vlevo, z profilu; pestrobarevnost (barevná budoucnost?); nepošlapaná tráva; květiny: pampelišky (užitečné pro med, po odkvětu velké množství semen, možnost letu, rozmnožování) Poslední vyšetření paní Hedviky: Po orofaciální stránce se paní Hedvika zlepšila: primární pohyblivost jazyka (protruze, retrakce, laterální pohyby, kroužení kolem rtů, dotknutí se horního a spodního rtu) koordinovanější, jazyk schopna vypláznout ve střední rovině; primární pohyblivost rtů (ústní závěr, špulení, roztažení, protruze, retrakce) bez potíží s občasnou poruchou porozumění Spontánní řeč: konverzace středně těžce postižená (paní Hedvika schopna odpovídat na otázky jednoslovně i jednoduchou větou: představení se, pozdravy); narativní schopnosti: není schopna popsat obrazovou předlohu ani děj větou bez nápovědy, slovem však ano; automatické řady (dny v týdnu, měsíce v roce, roční období a číselnou řadu 1 – 10) zvládá samostatně pojmenovávání: konfrontační pojmenovávání – paní Hedvika je schopna si téměř bezpečně vybavit pojem dle obrazové předlohy (zvládá abecedu, slovní zásobu: tělo, ošacení, ovoce, barvy); probíhá nácvik nové slovní zásoby: zvířata opakování slov: téměř bez potíží zejména těch nacvičených; schopna opakovat věty s občasným fázováním čtení: schopna četby slov zejména ze známých materiálů (občasné automatické doplnění na základě asociace při napovědění první slabiky); schopna četby jednoduchých vět doplněných obrazovou předlohou; probíhá nácvik analyticko – syntetického čtení (A, E) individuálně psaní: schopna opisu předepsaných slov, schopna podpisu s dopomocí (tiskacím písmem), stále ještě neschopna psát slova diktátem pouze samohlásku A po grafomotorické stránce je paní Hedvika schopnější, prostorově uvědomělejší (již schopna na požádání ukázat jednotlivé části obličeje nebo je prostorově správně umístit na papír či jiný materiál); schopna vlastního podpisu po arteterapeutické stránce byly rozrušené kruhové útvary oranžové barvy; pacientka nyní schopna užívat širokou škálu barev s dalšími tahy (nahoru, dolu, doleva, doprava); schopna napodobit tvary dle předlohy; postava je proporcionálně propracovanější, oděná; pozadí dokončováno (uzemnění trávou či zemí, nebe atd.) -při větší psychické zátěži stále pacientka komunikuje nonverbálně Závěr: Stáří je posledním ontogenetickým obdobím v životě člověka, které je provázenou celou řadou fyzických, psychických, sociálních, sociologických a ekonomických aspektů. Po fyzické stránce dochází k úbytku fyzických sil, zhoršování a poruchám zdraví. V důsledku toho dochází u seniorů 15

Využití arteterapie v logopedii u dospělých (v rámci zdravotnického zařízení)" – kazuistika Zpracovala Mgr. Lenka Hrůzová Rychtaříková ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ke snížení či ztrátě soběstačnosti. Ve stáří se objevují změny psychických kvalit, snižuje se koncentrace, zvyšuje je například trpělivost, psychomotorické tempo se naopak zpomaluje. Senioři se stávají rigidnějšími, více je zajímá minulost než přítomnost a jsou emotivně labilnější. Mezi náročné životní situace, se kterými se lidský jedinec musí umět vyrovnat, patří mimo jiné také úmrtí a ztráta životního partnera, vrstevníků a přátel, což vede k omezení sociálních kontaktů, osamělosti a sociální izolaci osob vyššího věku. V důsledku zranitelnosti a snížené soběstačnosti jsou senioři ohroženi věkovou diskriminací, ageismem. (Motlová, L.: Arteterapie při práci se seniory. 2009) Nepochopení a neporozumění ze strany personálu, spolubydlících i ze strany člověka stiženého neschopností komunikovat (např. po CMP) umístěného ve zdravotnickém či jiném zařízení, vyúsťuje v nejistotu, v pocit nebezpečí, nedůvěru, k agresi vůči okolí či sobě samému, později k izolaci, apatii, rezignaci. Paní Hedvika přišla na LDN v květnu 2009 a spolu jsme začaly pracovat v září 2009. Komunikace mezi ní a personálem prakticky neprobíhala. Paní Hedvika při pokusu verbálního vyjádření upadala do beznaděje, plakala a pomalu na komunikaci rezignovala. Začala se všemu a všem podřizovat. Společné logopedické terapie probíhaly jednou týdně cca 45 min. pouze na lůžku, kdy paní Hedvika byla polohována do sedu. Začátky byly obtížné a dlouho neměnné. Pomáhaly pouze doteky, držení rukou a možnost se vyplakat. Pak jsme začaly pracovat s koláží, později s malbou a emoce se postupně začaly uvolňovat. V malbě si vybírala vodové barvy, kde se cítila bezpečně. Využívala kruhových tvarů uspořádaných v pravidelném řádu a upřednostňovala téměř jen oranžovou barvu. Dlouhou dobu trvalo, než se podařilo tento cyklický tvar rozrušit a doplnit i jinými tvary a tahy. Vzhledem k nedostatečné prostorové orientaci jsem zvolila hmatové modelování. Kromě odlišné techniky tvorby, změny materiálu šlo zejména o změnu stylu práce a otevření se novým věcem, které vedly komplexně k pokroku v terapii. Později jsme malbu rozšířily o plátna a sololit, což vedlo k dalšímu obrovskému pozitivnímu posunu v terapii. Paní Hedvika dokázala své emoce vyjádřit jiným způsobem a dostat je ze svého nitra. Veškerá tvorba byla pro ni natolik důležitá, že jí byla ve svém „soukromí“ obklopena. Během těchto změn došlo k jedné velmi zásadní. Paní Hedvika začala být vysazována na invalidní vozík a terapie začaly probíhat v jiné místnosti, stále však individuálně. Po dalších terapiích jsem přistoupila k její vlastní volbě materiálu a prostředků. Paní Hedvika upustila od vodových barev a začala pracovat s voskovkami a pastely. Pracovaly jsme na konkrétních věcech a věnovaly se detailům. Ke konci našich setkávání paní Hedvika kreslila figury s propracovanějšími detaily a barevně pestrými prvky. Tak jak se psychicky paní Hedvika zlepšovala, tak se i zvyšovala kvalita verbálního projevu, naplňovala se slovní zásoba a samotná komunikace s okolím byla výrazně plnohodnotnější. Paní Hedvika začala pravidelně navštěvovat skupinové terapie (Komunikační skupinu a muzikoterapii) a to byl vrchol její resocializace. Kromě komunikačních schopností se u paní Hedviky zlepšila i jemná a hrubá motorika. Dokázala lépe disponovat s psacím náčiním (malba, kresba a nakonec i psaní a běžné uchopovací schopnosti tak důležité pro běžný život se zdokonalovaly) a již nebyla odkázaná na invalidní vozík. Díky každodennímu rehabilitačnímu cvičení se zvládala s dohledem fyzioterapeutek pohybovat s velkým chodítkem. Pobyt paní Hedviky byl na LDN náhle ukončen a tím i naše spolupráce. Byla přesunuta do sociálního zařízení. Během roční práce s paní Hedvikou jsem došla k mnoha zajímavým poznatkům, což mě utvrdilo, že i v logopedii je arteterapie velmi cenná a užitečná. .

16


Literatura: 1. DOHALEKÁ-ZICHOVÁ, M. Dynamika verbální komunikace. Praha : UK, 1990. ISSN 0567-8269. 2. DVOŘÁK, J. Logopedický slovník. Žďár nad Sázavou : Logopedické centrum, 1998. ISBN 80 – 902536 – 2 - 8. 3.

HRŮZOVÁ RYCHTAŘÍKOVÁ, L.,Komunikace,

řeč a jazyk u dítěte se symptomy ADHD

(případová studie). DP : UK PedF, lduben 2006 4. KOUKOLÍK, F. Lidský mozek. Praha : Portál, 2000. ISBN 80-7178-379-X. 5. KULIŠŤÁK, P. Afázie. Praha : Triton, 1997. ISBN 80-85875-38-1. 6. LEPILOVÁ, K. Řečová komunikace verbální a neverbální. Ostrava : 1998. ISBN 80-7042496-6. 7.

MOTLOVÁ, L., Arteterapie

při práci se seniory. Prosinec 2009.

8. NEUBAUER, K. Poruchy řečové komunikace u dospělých osob. Praha : AKL, 1997. 9. SOVÁK, M. Logopedie. Praha : SPN, 1978. + 1988. 10. SOVÁK, M. A KOL. Defektologický slovník. Jinočany : H & H, 2000. ISBN 80-86022-765. 11. SCHREIBER, M. A KOL. Funkční somatologie. Praha : H & H, 1998. ISBN 80-86022-28-5. 12. ŠKODOVÁ, E. Klinická logopedie. Praha : Portál, 2003. ISBN 80-7178-546-6. 13. TROJAN, S., SCHREIBER, M.: Atlas biologie člověka. Praha : Scientia, 2002. ISBN 807183-257-X.

17

Využití arteterapie v logopedii u dospělých (v rámci zdravotnického zařízení)" – kazuistika Zpracovala Mgr. Lenka Hrůzová Rychtaříková ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------PŘÍLOHY Příloha č.1 Koláž příroda Příloha č. 2 Koláž „Mám ráda, nemám ráda“ Příloha č. 3 Foukání tuše Příloha č. 4 Mapa stresu Příloha č. 5 Akční akvarel Příloha č. 6 Cesta Příloha č. 7 Mandala Příloha č. 8 Hmatové modelování Příloha č. 9 Ryba Příloha č. 10 Můj svět Příloha č. 11 Nemluvně v zavinovačce Příloha č. 12 Uhlová rezerva (imaginární portrét ženy) Příloha č. 13 Imaginární maska Příloha č. 14 Hudba barev Příloha č. 15 Čára života Příloha č. 16 Ariadnina nit Příloha č. 17 Kresba autoportrét Příloha č. 18 Kresba pohádky Otesánek Příloha č. 19 Jeníček a Mařenka Příloha č. 20 O veliké řepě Příloha č. 21 Kresba: Frézie Příloha č. 22 Kresba: Kohout

18


19


20


21


22


23


24


25


26


27


28


29


30


31


32


33


34


35


36


37

Využití arteterapie v logopedii u dospělých (v rámci zdravotnického zařízení) - kazuistika

Recommend Documents