HEBEFRENNÍ SCHIZOFRENIE V OBRAZE KAZUISTIKA

HEBEFRENNÍ SCHIZOFRENIE V OBRAZE 18 FDG PET A QEEG KAZUISTIKA 18

FDG PET AND QEEG IMAGING OF HEBEPHRENIC SCHIZOPHRENIA A CASE STUDY Barbora Tišlerová1, Jiří Horáček1,2,3 Martin Brunovský1,2,3, Milan Kopeček1,2,3 1

Psychiatrické centrum Praha

2

Centrum neuropsychiatrických studií 3

3. lékařská fakulta UK Praha

SOUHRN Hebefrenní (desorganizovaná) schizofrenie je vzácnější formou schizofrenie chrakterizovanou především klinickým obrazem a průběhem. Patofyziologie a charakteristické změny metabolizmu mozku u tohoto podtypu nejsou dosud prozkoumané. V kazuistickém sdělení jsou prezentovány výsledky

vyšetření

pomocí

18

FDG

(18F-deoxuglukóza)

PET

a qEEG

(kvantitativní

elektroencefalografie) osmnáctiletého pacienta s první epizodou hebefrenní schizofrenie. Metodika: Mozkový metabolizmus byl vyšetřen pomocí 18FDG PET v klidovém stavu. Pomocí jednovýběrového t-testu (SPM99) byl porovnán metabolizmus s kontrolní skupinou zdravých jedinců. 3D intracerebrální rozložení mozkové elektrické aktivity (proudová hustota) bylo získáno z povrchového EEG za použití metody Low Resolution Brain Electromagnetic Tomography (LORETA). Výsledky: Nalezli jsme zvýšení vychytávání 18FDG v uncu, středním a horním temporálním gyru a dolním a středním frontálním gyru a precuneu na pravé straně, v levém dolním parietálním lobulu, horním temporálním gyru a oboustranně pak v claustru a okcipitálních oblastech a okcipitálně bilaterálně. Snížení metabolizmu bylo nalezeno pouze v pravém precentrálním gyru (p = 0,001). Ve srovnání se zdravými kontrolami jsme nalezli signifikantní zvýšení proudové hustoty v delta pásmu na pravé straně v dolním a středním frontálním gyru, dolním temporálním a středním okcipitálním gyru, cuneu a také v limbických strukturách: v uncu, zadním cingulu a inzule. Vlevo

bylo zvýšení proudových hustot patrné v horním frontálním gyru, středním temporálním gyru, cingulu a precuneu. V theta pásmu jsme identifikovali zvýšení proudové hustoty v dolním a horním frontálním gyru, dolní části gyrus precentralis a horním temporálním gyru. V beta3 pásmu jsme nalezli signifikantně nižší proudovou hustotu v parietální oblasti precuneu (p = 0,001). Ve frekvenčních pásmech alfa1, alfa2, beta1 a beta2 jsme signifikantní rozdíly nenalezli. Shrnutí: Naše data poukazují na dominantní nárůst mozkového metabolizmu a změnu elektrické aktivity v pravých fronto-temporo-limbických a parietálních strukturách jako podklad neurobiologické dysfunkce u hebefrenní schizofrenie. Výsledky kvantitativní analýzy EEG s použitím metody LORETA jsou v souladu s publikovanými nálezy metabolických i neurofyziologických změn u pacientů se schizofrenií.

Klíčová slova: hebefrenní schizofrenie, metabolizmus mozku, 18FDG PET, qEEG, LORETA

SUMMARY Hebephrenic (disorganized) schizophrenia is an uncommon type characterized by clinical course and symptoms. The pathophysiology and metabolic brain changes (regional brain metabolizm) of this type are not well established. In our case study we present results of 18FDG PET (18F-deoxyglucose Positron Emission Tomography) and qEEG (quantitative EEG analysis) investigation of an 18-years old man with the first episode of disorganized schizophrenia. Methods: The regional brain metabolizm was investigated by the use of 18FDG PET in the resting state. The one-sample t-test (SPM99) was used to determine the differences between the hebephrenic patient and the control group of healthy people. The 3D intracerebral distribution of neuronal electrical activity (current density) from the scalp-recorded potential distribution was assessed with Low Resolution Brain Electromagnetic Tomography (LORETA) qEEG. Results: We found increased metabolism in the uncus, middle and superior temporal gyrus, inferior and middle frontal gyrus and precuneus on the right side, in the left inferior parietal lobulus and superior temporal gyrus and in the occipital regions bilaterally. The lower metabolism (18FDG uptake) was found only in the right precentral gyrus (p = 0.001). In comparison with healthy controls, we found a significantly higher current density in the delta band on the right side particularly in the inferior and middle frontal gyrus, inferior temporal and middle occipital gyrus, cuneus and also in limbic structures: in the uncus, posterior cingulum, and insula. On the left side, the current density was higher in superior frontal gyrus, middle temporal gyrus, cingulum and precuneus. In the theta band, we identified higher current density in inferior and superior frontal gyrus, inferior part of gyrus praecentralis and superior temporal gyrus. In the beta3 band, we found a significant decrease of current density in the precuneus (p = 0.001). In the frequency bends alfa1, alfa2, beta1 and beta2, we did not found any significant changes in current density. Conclusions: Our data indicate the increase of brain metabolism in the right fronto-temporo-limbic and parietal structures as the substrate for the characteristic neurobiological dysfunction in the hebephrenic schizophrenia. The results of quantitative analysis of EEG (LORETA) are in accordance with previous studies focused on metabolic and neurophysiologic changes in schizophrenia.

Key words: hebephrenic schizophrenia, brain metabolism,

18

FDG PET, qEEG, LORETA

Tišlerová B, Horáček J, Brunovský M, Kopeček M. Hebefrenní schizofrenie v obraze 18FDG PET a qEEG. Kazuistika. Psychiatrie 2005; 9(2):144–149

Úvod Hebefrenní schizofrenie patří mezi méně časté formy schizofrenie a je charakterizována časnějším nástupem, horší prognózou (Fenton et al., 1991) a vyšším familiárním výskytem (Winokur 1975). V popředí hebefrenní schizofrenie bývají emotivní změny, proměnlivé, nesystemizované bludy a halucinace, nevhodné a nepředvídatelné chování nebo manýrování. Nálada je oploštělá a nepřiměřená, myšlení narušené především ve své formě (dezorganizace) a řeč může být inkoherentní. Je zřejmá tendence k sociální izolaci. Svými projevy hebefrenní schizofrenie karikuje a akcentuje známky pubertálního vývojového období a jeho krize. Charakteristickými projevy je tedy nepřiléhavost chování i emocí a celková dezorganizace duševního života. Objevují se projevy regrese k nezralým a dětinským způsobům zvládání životních situací. Symptomatika onemocnění pak sahá od pseudofilozofování, povrchního mudrování a myšlenkové odtrženosti od skutečnosti po inkoherenci a emoční tupost. Výrazná je nepřiléhavost a proměnlivost emočních projevů a také formální poruchy myšlení. Ekvivalentem DSM-IV pro hebefrenní schizofrenii je ,,dezorganizovaný“ typ schizofrenie (Flaum et al., 1991). Doposud nebyly zveřejněny studie detekující charakteristický vzorec metabolizmu nebo prefúze mozku, který by odlišoval hebefrenní schizofrenii od ostatních, především však od paranoidních forem schizofrenie, a který by umožnil vysvětlit klinický obraz. V této práci předkládáme kazuistické pozorování osmnáctiletého pacienta s první epizodou schizofrenie s hebefrenním obrazem, u kterého bylo provedeno vyšetření pomocí 18FDG (18F-deoxuglukóza) PET a kvantifikovaného EEG (qEEG). PET hodnotící vychytávání 18FDG za klidového stavu odráží regionální metabolizmus mozku resp. obrat glutamátu na synaptické úrovni. Míra vychytávání koreluje s relativní synaptickou denzitou v dané oblasti (Rocher et al., 2003; Shulman, 2001). qEEG bylo hodnoceno pomocí metody LORETA (Low Resolution Electromagnetic Tomography). LORETA představuje moderní funkční zobrazovací metodu, která je založena na několika předem definovaných elektrofyziologických a neuroanatomických podmínkách řešení tzv. inverzního problému. Inverzní problém je snaha o neinvazivní lokalizaci neuronálních generátorů odpovědných za vznik EEG fenoménu. LORETA umožňuje vypočítat distribuci elektrické aktivity (proudovou hustotu = current density) v mozku a získat tak okamžitou, přímou a skutečnou 3D mozkovou tomografii. Metoda je schopna z povrchového EEG signálu eliminovat vliv reference a vyřešit zpětný problém tak, že v Talairachovém prostoru (zahrnujíc pouze šedou hmotu mozku) nachází optimální distribuci elektrické neuronální aktivity, která má maximální podobnost z pohledu orientace a síly mezi sousedními neuronálními populacemi (reprezentovanými přilehlými voxely). LORETA počítá proudovou hustotu v každém kortikálním voxelu jako lineární, vážený součet skalpových elektrických potenciálů (Pascual-Marqui et al., 1994). Výsledkem je tedy stanovení proudových hustot pro celkově 2394 voxelů mozkové kůry, což představuje zhruba 7 mm rozlišení.

Vlastní kazuistika Osmnáctiletý student SŠ byl v PCP léčen pro první epizodu psychotického onemocnění. V rodině klienta nebyla zjištěna žádná hereditární zátěž. Porod i perinatální průběh proběhl bez komplikací, vývoj byl bez nápadností, somaticky nikdy vážněji nestonal, alergií netrpí. Alkohol pil pouze zřídka, v 15 letech 2× vyzkoušel marihuanu (bez zvláštních prožitků), jiné drogy nezkoušel, cigarety nekouří. Vyrůstal v úplné a harmonické rodině, na základní škole byl přátelský, bez kázeňských či prospěchových problémů. Během 3. ročníku na střední škole začalo postupně docházet ke ztrátě zájmů a postupné sociální izolaci, zhoršil se v prospěchu, zvláště ve stěžejních předmětech účetnictví a matematiky. Doma se zhoršila komunikace s rodiči, blíže komunikoval pouze se sestrou. Tyto změny, stejně jako pseudofilozofování a klackovité chování, přikládali rodiče těžkému průběhu puberty. Na konci roku propadl z matematiky a začal opakovat ročník na jiné škole. Následně se klient ještě více uzavřel do sebe a došlo k výraznému zhoršení v chování, komunikace s ním byla téměř nemožná, rozvíjel pseudofilozofické úvahy a objevilo se symbolické myšlení (např. že si sežene náušnici, kterou když si dá do ucha, bude mít peníze), pro své neobvyklé úvahy neměl vysvětlení. Pro zhoršení a neúnosnost stavu, zcela bizarní chování a neadekvátní emotivitu byl vyšetřen ambulantním psychiatrem a následovala hospitalizace. Při přijetí dominovala porucha myšlení a řeči s formálními poruchami, odpovídal neadekvátně, myšlení bylo s četnými povrchovými asociacemi, paralogiemi a přecházelo do úplné dezorganizace s verbální inkoherencí (slovní salát). V projevu byla nápadná ambivalence, mimika neadekvátní, emotivita nepřiléhavá a nestabilní se stavy emoční inkontinence (pláč, nepřiměřený smích). V pozadí se intermitentně vyskytovaly prchavé, proměnlivé, neostře formované sluchové a v.s. i zrakové halucinace, které však ani subjektivně nejsou v popředí potíží klienta. Pacient je zcela anosognostický. Po přijetí byl nasazen olanzapin, 20mg/d. Během 8 týdnů pobytu došlo k postupnému zlepšování potíží. Vyšetření PET a qEEG byla provedena v 5. týdnu hospitalizace, kdy floridní symptomatika sice přetrvávala, ale stav pacienta již umožňoval obě vyšetření. V této době byl pacient bez halucinací, rozvolnění asociací a dezorganizace myšlení však přetrvávaly. V dalších dnech pacient pozvolna získával náhled, přechodně se zhoršovalo kolísání nálad a emoční nestabilita. Při propuštění byl klient již kritický k prodělanému stavu, bez floridní psychotické produkce, intermitentní epizody rozvolněného myšlení a neadekvátních reakcí přetrvávají.

Metodika PET vyšetření bylo provedeno za použití 18FDG v dávce 3 MBq/kg za snímání PET skenerem ECAT EXACT 922 (CTI/Siemens). Výsledek byl hodnocen vizuálně a k detekci změny metabolizmu byla data dále zpracována pomocí Statistického parametrického mapování (SPM99). PET data byla normalizována a transformována do standardního stereotaktického prostoru a byl proveden smoothing za použití Gaussovského filtru (12 mm). Pomocí SPM99 byl porovnán metabolizmus

nemocného s regionálním vychytáváním 18FDG u kontrolní skupiny psychicky zdravých osob (N = 8, 4M/4Ž, průměrný věk = 24.5, s.d. = 4.7). K testování rozdílů mezi vychytáváním 18FDG u pacienta a střední hodnotou vychytávání v kontrolním souboru byl použit jednovýběrový t-test. Pro oblasti, které překročily práh T-hodnoty (height threshold) 4,79 odpovídající p ≤ 0,001 (bez použití korekce), byla identifikována anatomická lokalizace x, y, z koordinát standardizovaného prostoru včetně Brodmannových areií (BA). EEG a qEEG vyšetření bylo hodnoceno z 10minutového klidového záznamu vícekanálového EEG (19 elektrod ve standardním rozložení), kde bylo vizuálně selektováno 20 dvouvteřinových epoch (celkem tedy 40 s záznamu) bez kontaminace biologickými a technickými artefakty. Následně byla provedena rychlá Fourierova transformace s určením kvantitativních proměnných spektrální analýzy, tedy odhad zastoupení různých frekvencí v pásmech delta, theta, alfa1, alfa2, beta1, beta2 a beta3 (s hranicemi 1,5 – 6,0 – 8,0 – 10,0 – 12,0 – 18,0 – 21,0 – 30,0 Hz). Pomocí software LORETA (Pascual-Marqui et al., 1994; 1999) byly vypočteny hodnoty proudové hustoty v každém pásmu pro 2394 voxelů mozkové kůry s dosaženým rozlišením 0,343 cm3. Statistická analýza LORETA dat byla provedena srovnáním s kontrolní skupinou odpovídajícího věku (N = 20) za pomocí nepárových t-testů log-transformovaných LORETA výkonových spekter. Výsledky byly podrobeny korekci pro mnohočetná srovnání za použití tzv. nonparametrického single-treshold testu, vytvořeného na základě teorie randomizace a permutace (Holmes et al., 1996). Nulová hypotéza (žádná aktivace) byla zamítnuta, pokud alespoň jedna hodnota t (voxel, tMAX) překračovala kritický práh (tCRIT) pro p = 0,05, přičemž hodnota tCRIT byla stanovena po provedení 5000 randomizací. Voxely s nejvýznamnějším rozdílem proudových hustot v jednotlivých frekvenčních pásmech (ve srovnání s kontrolami) pak byly charakterizovány x, y, z koordinátami v Talairachově prostoru a jejich lokalizace (hemisféra, lalok, gyrus, Brodmanova area) srovnány s nálezy z PET vyšetření.

Výsledky 18

FDG PET: Při srovnání s kontrolní skupinou jsme nalezli signifikantní zvýšení metabolizmu na pravé straně v oblasti uncu (BA 20), středního a horního temporálního gyru (BA 38, 39, 21), dolního a středního frontálního gyru (BA 47), parietálo-okcipitálně v precuneu a cuneu (7, 19). Vlevo pak v dolním parietálním lobulu (BA 40), horním temporálním gyru (BA 38) a oboustranně pak v claustru a okcipitálních oblastech (BA 18, 19) (obr. 1, 2). Snížení metabolizmu jsme zaznamenali v dolní oblasti pravého precentrálního gyru (obr. 2).

Obrázek 1: Zvýšené vychytávání 18FGD PET nemocného s hebefrenní schizofrenií ve srovnání s kontrolami Signifikantní zvýšení metabolizmu je patrné na pravé straně v oblasti uncu, středního a horního temporálního gyru, precuneu, dolního a středního frontálního gyru, vlevo v dolním parietálním lobulu a horním temporálním gyru (BA 38) a oboustranně v okcipitálních oblastech (vpravo dole jsou výsledky nanesené na normalizovaný řez mozkem, SPM99; p = 0,001).

Obrázek 2: Výsledky srovnání vychytávání 18FDG u nemocného s hebefrenní schizofrenií ve srovnání s kontrolami nanesené na 3D model mozku Oblasti zvýšení metabolismu (červeně) odpovídají obr. 1. Snížení metabolizmu bylo nalezeno v dolní oblasti pravého precentrálního gyru (zeleně, označeno šipkou; SPM99, p = 0,001).

LORETA qEEG: Ve frekvenčním pásmu delta (1,5–6 Hz) bylo nalezeno zvýšení proudové hustoty v pravém dolním a středním frontálním gyru (BA 46, 47, 8), v dolním temporálním a středním okcipitálním gyru (BA 37, 19), cuneu (BA 18) a v limbických strukturách uncu (BA 36), zadního cingula (BA 30) a v inzule (BA 13). Na levé straně bylo nalezeno zvýšení v oblastech horního frontálního gyru (BA 9, 10), středního temporálního gyru (BA 21), v cingulu (BA 31) a v parietální oblasti precuneu (BA 19) (obr. 3).

Obrázek 3: Výsledek qEEG LORETA pro delta pásmo (0,5–3,5 Hz) Na řezech je patrné zvýšení proudové hustoty v orbitální části pravého dolního frontálního gyru (p = 0,001). Další signifikantní změny v tomto pásmu jsou uvedeny ve Výsledcích.

V pásmu theta (6–8 Hz) byly identifikovány změny ve smyslu zvýšení fronto-temporálně inferolaterálně oboustranně, více vlevo, v oblastech dolního frontálního gyru (BA 47), horního frontálního gyru (BA 9), v dolních částech precentrálního gyru (BA 4) a v horním temporálním gyru (BA 38) (obr. 4).

Obrázek 4: Výsledek qEEG LORETA pro theta pásmo (4,0–7,5Hz) Na řezech je patrné zvýšení proudové denzity v oblastech dolního frontálního gyru bilat. a levého horního temporálního gyru (p = 0,001). Další signifikantní změny v tomto pásmu jsou uvedeny ve Výsledcích.

Ve frekvenčním pásmu beta3 (21–30 Hz) jsme nalezli signifikantní snížení pouze parietálně v oblasti precuneu (BA 7, obr. 5). V pásmech alfa 1,2 a beta 1,2 nebyly nalezeny signifikantní odchylky ve srovnání s kontrolní skupinou.

Obrázek 5: Výsledek qEEG LORETA pro beta3 pásmo Na řezech je patrné snížení proudové denzity bilaterálně parietálně v precuneu (p = 0,001).

Diskuze Funkčně zobrazovací nálezy u schizofrenních nemocných prokazují především změny aktivity (v obou směrech) ve frontálním, temporálním a temporo-limbickém systému (Frith 1997; Liddle 1997). Hebefrenní (dezorganizovaná) schizofrenie je doposud charakterizovaná především klinickým obrazem a průběhem a neurobiologické charakteristiky tohoto podtypu schizofrenie nejsou příliš známé. Vzorec regionálního metabolizmu a qEEG u našeho pacienta je tedy možné srovnávat především s nálezy schizofrenních nemocných, kteří byli rozděleni podle převažující klinické symptomatologie, nikoliv podle diagnostických podtypů. Liddle s kol. (1992) rozdělili podle symptomatických skupin schizofrenii na tři syndromy: 1. syndrom zkreslení (distorze) reality (bludy, halucinace), 2. psychomotorický útlum (negativní příznaky), 3. syndrom dezorganizace. U našeho nemocného byly pomocí PET vyšetření nalezeny některé shody s předchozími nálezy u syndromu zkreslení reality. Jedná se především o zvýšení metabolizmu v infero-laterálním frontálním kortexu a v mediotemporální oblasti, což odpovídá syndromu distorze reality v práci Liddla a kol. (1992) a šířeji také pozitivním symptomům u dalších autorů (McGuire et al., 1993; Schroder et al., 1995; Schroder et al., 1996; Silbersweig et al., 1995). Zajímavá zjištění přineslo srovnání našich nálezů s výsledky hodnocení funkčního zobrazení u nemocných se syndromem dezorganizace. Právě tento syndrom by měl být nejblíže obrazu hebefrenní schizofrenie. Změny, které jsou dle Liddla (1992) i Schrödra (1995) spojeny se syndromem dezorganizace, tedy zvýšení metabolizmu v parietálním kortexu, mediálním frontálním

kortexu a motorické kůře a hypometabolizmus v corpus callosum, jsme replikovali pouze pro parietální oblast precuneu. Možným vysvětlením je, že tyto studie byly prováděny povětšinou u chronických pacientů, ale v případě našeho klienta se jednalo o akutní symptomatiku první epizody. Náš nález se naopak shoduje s podobně koncipovanou studií Ebmeiera a kol. (1993), ve které byl syndrom dezorganizace spojen se zvýšením perfúze temporálně. Nález je srovnatelný se studií domácích autorů (Horáček et al., 2004), kteří porovnávali vychytávání 18

FDG PET ve skupině 67 relativně mladých a nedeteriorovaných nemocných schizofrenií s kontrolní skupinou. Naše kazuistika přináší analogické nálezy pro oblasti pravého uncu, středního temporálního a středního frontálního gyru. Nezopakovali jsme jejich nález dysfunkce v oblasti mozečku. Při analýze qEEG (LORETA) jsme nalezli ve srovnání s kontrolní skupinou signifikantní zvýšení proudové hustoty v pásmech delta a theta, snížení pak v beta3. Pásmo delta je obecně považováno za inhibiční pásmo a navýšení v tomto pásmu lze tedy interpretovat jako inhibici (včetně inhibice inhibičních interneuronů) v dané oblasti, snížení naopak jako aktivaci. Theta pásmo je doposud nejednotně interpretované, dle některých autorů je theta aktivita spojená s modulací pozornosti a emočním stavem individua, odráží také úroveň bdělosti a anxiety (Ishii et al. 1999; Pascual-Marqui et al., 1994; 1999 a jiní), beta3 pak představuje excitační frekvenční pásmo. Zmnožení pomalých aktivit delta a theta u schizofrenních pacientů bylo opakovaně prokázáno (Mientus et al., 2002; Miyauchi et al., 1993; Veiga et al., 2003). Veigha et al. (2003) porovnávali 25 medikovaných pacientů se 40 kontrolami a nalezli signifikantní zvýšení v pásmech theta a delta v pravém středním frontálním gyru a dolním frontálním gyru. Tyto nálezy jsme v obou pásmech potvrdili, stejně jako zvýšení v theta pásmu v oblasti pravé insuly. V delta pásmu jsme navíc identifikovali navýšení v temporo-okcipitální oblasti. Tento náš nález by mohl být vysvětlen na základě studie, ve které bylo prokázáno, že terapie atypickým antipsychotikem olanzapinem způsobuje navýšení inhibiční aktivity delta nad zadními oblastmi. Posun mozkové aktivity směrem frontálním by potom mohl být mechanizmem, kterým olanzapin příznivě ovlivňuje negativní symptomatiku (Yamada et al., 2004). Veigha (2003) dále popisuje zmnožení delta a theta u schizofrenie v předním cingulu, což identifikoval v delta pásmu též Mientus s kol. (2002), který ještě navíc popisuje zmnožení delty v temporálních oblastech. My jsme identifikovali zmnožení delta v zadním cingulu oboustranně, v dolním temporálním gyru vpravo a středním temporálním vlevo. V theta pásmu jsme nalezli signifikantní navýšení v horním temporálním gyru. Zkoumáním vztahu metabolických (PET) a neuroelektrických (qEEG) pochodů v mozku byla prokázána vzájemná souvislost. Byl porovnán regionální průtok krve mozkem hodnocený pomocí 15

O PET a elektrické aktivity mozku analyzované pomocí metody LORETA. Byla zjištěna významná

pozitivní korelace mezi průtokem mozku a jeho elektrickou aktivitou v celém frekvenčním spektru (Gamma et al., 2004). V našem případě jsme nalezli korelaci metabolických a elektrických změn v oblastech fronto-temporálních, přesněji ve středním temporálním a středním frontálním gyru ve smyslu navýšení vychytávání 18FDG a delta frekvence. Tento nález lze spekulativně interpretovat jako navýšení metabolizmu (PET) v důsledku útlumu aktivity inhibičních interneuronů. Též se může jednat o důsledek výrazného rozdílu v časovém rozlišení obou metod- EEG odráží přímo probíhající neuronální děje (řádově v milisekundách), zatímco vyšetření 18FDG PET odráží metabolické změny

v rozsahu přibližně třicet minut.V theta pásmu jsme současně se změnou metabolizmu identifikovali změny v dolním frontálním a horním temporálním gyru ve smyslu zvýšení obou parametrů. Třetí spojitost byla nalezena v infero-laterální části gyrus precentralis, kde došlo k navýšení v theta pásmu a snížení vychytávání 18FDG. Změny proudové hustoty v beta a delta pásmech v oblasti parietálního precuneu by potvrzovaly výše popisované nálezy změn průtoku v parietálních oblastech u syndromu dezorganizace.

Závěr Hodnocení mozkového metabolizmu a qEEG našeho nemocného ve srovnání se zdravými kontrolami poukazuje na významné rozdíly metabolizmu a elektrické aktivity mozku, především v dolních frontotemporálních, limbických a parietálních oblastech s pravostrannou převahou. Tyto nálezy mohou odrážet neuronální procesy, které jsou podkladem neurobiologické dysfunkce u hebefrenní schizofrenie. Nálezy qEEG (LORETA) korespondují s dosavadními nálezy u schizofrenie (i s výsledky hodnocení metabolizmu) a znamenají další argument pro nevyhnutelnou integraci neurofyziologických metod do výzkumu duševních nemocí.

Tato práce vznikla za podpory grantu IGA MZČR č. NF/7578-3 a projektu MŠMT ČR č. 1M0002375201.

MUDr. Barbora Tišlerová Psychiatrické centrum Praha, Ústavní 91, 181 03 Praha 8 e-mail: [email protected]

LITERATURA Ebmeier KP, Blackwood DH, Murray C, Souza V, Walker M, Dougall N, Moffoot AP, O’Carroll RE, Goodwin GM: Single-photon emission computed tomography with 99mTc-exametazime in unmedicated schizophrenic patients. Biol Psychiatry 1993; 33:487–495. Fenton WS, McGlashan TH: Natural history of schizophrenia subtypes. I. Longitudinal

study

of

paranoid,

hebephrenic,

and

undifferentiated

schizophrenia. Arch Gen Psychiatry 1991; 48:969–977. Flaum M, Andreasen NC: Diagnostic criteria for schizophrenia and related disorders: options for DSM-IV. Schizophr Bull 1991; 17:133–156. Frith CD: Functional brain imaging and the neuropathology of schizophrenia. Schizophr Bull 1997; 23:525–527.

Gamma A, Lehmann D, Frei E, Iwata K, Pascual-Marqui RD, Vollenweider FX: Comparison of simultaneously recorded [H2(15)O]-PET and LORETA during cognitive and pharmacological activation. Hum Brain Mapp 2004; 22:83–96. Holmes AP, Blair RC, Watson JDG, Ford I: Nonparametric analysis of statistic images from functional mapping experiments. J Cereb Blood Flow Metab 1996; 16:7–22. Horáček J, Kopeček M, Španiel F, Mohr P, Dockery C, Seifertová D, Bělohlávek O, Höschl C: Resting regional brain metabolizm in patients with schizophrenia. 18FDG PET study. Psychiatrie 2004; 8:43–50. Ishii R, Shinosaki K, Ukai S, Inouye T, Ishihara T, Yoshimine T, Hirabuki N, Asada H, Kihara T, Robinson SE, Takeda M: Medial prefrontal cortex generates frontal midline theta rhythm. Neuroreport 1999; 10:675–679. Liddle PF: Dynamic neuroimaging with PET, SPECT or fMRI. International Review of Psychiatry 1997; 9:331–337. Liddle PF, Friston KJ, Frith CD, Frackowiak RS: Cerebral blood flow and mental processes in schizophrenia. J R Soc Med 1992; 85:224–227. McGuire PK, Shah GM, Murray RM: Increased blood flow in Broca’s area during auditory hallucinations in schizophrenia. Lancet 1993; 342:703–706. Mientus S, Gallinat J, Wuebben Y, Pascual-Marqui RD, Mulert C, Frick K, Dorn H, Herrmann WM, Winterer G: Cortical hypoactivation during resting EEG in schizophrenics but not in depressives and schizotypal subjects as revealed by low resolution electromagnetic Psychiatry Res 2002; 116:95–111.

tomography

(LORETA).

Miyauchi T, Kishimoto H, Hagimoto H, Fujita H, Tanaka K: Computerized EEG and brain imaging studies in untreated schizophrenic patients: a report of seven cases. Jpn J Psychiatry Neurol 1993; 47:869–880. Pascual-Marqui RD: Review of methods for solving the EEG inverse problem. Int J Bioelectromagn 1999; 1:75–86. Pascual-Marqui RD, Michel CM, Lehmann D: Low resolution electromagnetic tomography: a new method for localizing electrical activity in the brain. Int J Psychophysiol 1994; 18:49–65. Rocher AB, Chapon F, Blaizot X, Baron JC, Chavoix C: Resting-state brain glucose utilization as measured by PET is directly related to regional synaptophysin levels: a study in baboons. Neuroimage 2003; 20:1894–1898. Schroder J, Buchsbaum MS, Siegel BV, Geider FJ, Lohr J, Tang C, Wu J,

Potkin SG: Cerebral metabolic activity correlates of subsyndromes in chronic schizophrenia. Schizophr Res 1996; 19:41–53. Schroder J, Buchsbaum MS, Siegel BV, Geider FJ, Niethammer R: Structural and functional correlates of subsyndromes in chronic schizophrenia. Psychopathology 1995; 28:38–45. Shulman RG: Functional imaging studies: linking mind and basic neuroscience. Am J Psychiatry 2001; 158:11–20. Silbersweig DA, Stern E, Frith C, Cahill C, Holmes A, Grootoonk S, Seaward J, McKenna P, Chua SE, Schnorr L: A functional neuroanatomy of hallucinations in schizophrenia. Nature 1995; 378:176–179. Veiga H, Deslandes A, Cagy M, Fiszman A, Piedade RA, Ribeiro P: Neurocortical electrical activity tomography in chronic schizophrenics. Arq Neuropsiquiatr 2003; 61:712–717. Winokur G: Paranoid vs hebephrenic schizophrenia: clinical and familial (genetic) heterogeneity. Psychopharmacol Commun 1975; 1:567–577. Yamada K, Isotani T, Irisawa S, Yoshimura M, Tajika A, Yagyu T, Saito A, Kinoshita T: EEG Global Field Power spectrum changes after a single dose of atypical antipsychotics in healthy volunteers. Brain Topogr 2004; 16:281–285.