Využitelnost P a požadavky prasat. Pig Nutr., 12/2
Využitelnost fosforu a požadavky prasat Fosfor je klíčovým prvkem v těle zvířete. Je druhým nejrozšířenějším prvkem v organizmu s podílem cca 1 %. Z tohoto podílu je 85-90 % fosforu uloženo v kostech jako fosforečnan vápenatý, sodný a draselný a 10-15 % je uloženo v měkkých tkáních, tělních tekutinách jako organická forma v podobě fosfatidy, nukleoproteinů a fosfoproteidů. Kromě své zásadní účasti na rozvoji a udržování kostních tkání, hraje důležitou roli v mnoha jiných metabolických procesech. Fosfor je nezbytný pro tvorbu kostí, metabolizmus bílkovin, tuků, cukrů, tvorbu vitamínů skupiny B, K, přenos energie. Nedostatek fosforu může být způsoben přebytkem Ca v krmné dávce, zvýšenou potřebou u prasnic v průběhu březosti a laktaci. Deficit fosforu vede k opožďování pohlavního dospívání, poruchám ovariálního cyklu, zvýšení embryonální mortality, snížení žravosti, hubnutí, zvýšenému vylučování Ca (moč), odvápňování kostí. V KD by měly být minerální prvky dostatečně zastoupeny, a to nejen v dostatečném množství, ale i v určitém poměru, neboť existují antagonostické a synergické vztahy mezi těmito prvky. Znamená to, že nedostatek, nebo přebytek některého prvku vyvolá deficit prvku jiného. V metabolismu fosfor úzce navazuje na vápník - Poměr Ca : P Oba prvky mají základní úlohu při vývinu a zachování skeletálního systému prasat a zúčastňují se řady fyziologických funkcí. Fosfor a vápník jsou nezbytné pro růst a mineralizaci kostí. Vhodný poměr Ca : P je důležitý pro optimální využití každého prvku. Při širokém poměru se snižuje absorpce fosforu, redukuje se růst a kalcifikace kostí, zvláště je-li fosfor na hranici minimální potřeby. Je uváděn poměr 1 : 1 a 1,5 : 1.
Přirozenými zdroji fosforu jsou generativní části rostlin, zrniny, otruby, extrahované šroty nebo výlisky, krmiva živočišného původu, sladový květ, krmné kvasnice. Chudé na fosfor jsou okopaniny. V rostlinných krmivech je jedna část fosforu obsažena ve vegetativních částech rostlin v rozpustné formě a pro trávení prasaty v dostupné formě. Druhá část (30 – 85 %) fosforu, nejčastěji obsažená v semenech, tvoří tzv. „fytátový fosfor“.
Fytátový fosfor je v zažívacím traktu prasat tráven jen v omezené míře. Selata fytátový fosfor prakticky vůbec netráví a starší zvířata jej tráví jen velmi nepatrně. K rozštěpení je třeba aktivní enzym fytáza a ten prasata sama nesyntezují a v krmných dávkách je obsažen minimálně. Fytáza v trávicím traktu pochází buď: •
z komponentů (např. z pšeničných otrub)
•
z mikroorganismů vyskytujících se v trávicím traktu
•
z aditiv (vyráběných mikrobiální nebo chemickou cestou) Zastoupení stravitelného fosforu v krmivech: Obsah fytátového
Obsah fytátového fosforu v krmivech:
Komponent
fosforu (%)
z
Zrniny
z
Mlýnské odpady
z
Odpady olejářského průmyslu
z
Luskoviny
53 – 78 % 42 – 87 % 42 – 73 % 48 – 80 %
Kukuřice
66
Ječmen
56
Pšenice
67
Oves
56
Čirok
68
Sójový extr. šrot
61
Sezamový extr. šrot
81
Pšeničné otruby
70
U krmiv živočišného původu byly prováděny studie, kdy jako základní strava byla použita kukuřice. Ta byla doplňována různými živočišnými produkty (při konstantním obsahu Ca 6,0 g / kg krmiva). Pozorovaný poměr Ca : P byl 2:1 pro masovou moučku a kostní moučku. Pro rybí moučky a sušené odstředěné mléko se hodnoty pohybovaly v rozmezí 1,2 : 1 až 1,3 : 1. Stravitelnost fosforu v rozmezí od 68 do 91%. Stravitelnost fosforu v krmivech živočišného původu, je vysoká a pohybuje se od 70 do 90%. Zastoupení stravitelného fosforu v krmivech:
Komponent
Stravitelný fosfor (%)
Masové moučky
80
Kostní moučky
68
Rybí moučky
86
Sušené odstředěné mléko
91
Asi 90 % požadavků prasat na přívod ML je kryto obsahem těchto živin v KD (obiloviny, živočišné moučky, šrot, luskoviny…), zbývající část musí být doplněna z jiných zdrojů – minerální krmné přísady. Stravitelný fosfor je jednou z relativně nejdražších živin, které se do krmných dávek pro prasata musí doplňovat. Obecně je pro prasata možné doplňovat P ve formě sodných nebo popřípadě vápenatých fosfátů. Sodné fosfáty jsou obvykle lépe využitelné (avšak dražší) než fosfáty vápenaté.
Z vápenatých fosfátů jsou nejlépe využitelnými zdroji fosforu: z
Dihydrogenfosforečnan vápenatý Ca (H2PO4)2 . H2O
z
Hydrogen fosforečnan vápenatý
CaHPO4 . 2 H2O
Jako hlavní kritérium potřeby byl zvolen stravitelný fosfor. Vycházelo se z předpokladu, že kvalitu P v krmivech lze objektivně stanovit v bilančních pokusech a současně lze i objektivně stanovit účinnost fytáz. V krmivech a krmných dávkách pro prasata je třeba uvádět stravitelný fosfor. Obsah celkového fosforu v KD je nutné považovat pouze za ORIENTAČNÍ s tím, že hladina celkového fosforu bude v budoucnu určovat maximální hladinu P v dávce. Obvyklé zastoupení makroprvků v KKS prasat:
Prvek Vápník Celkový fosfor Stravitelný fosfor Sodík Chlór Hořčík
Rozpětí v g/kg směsi 6,0 - 9,0 4,5 - 7,0 2,9 - 5,0 1,5 - 2,2 1,0 - 1,7 0,4 - 0,6
Využitelnost fosforu se zjišťuje srovnávací metodou, tj. porovnáváním účinnosti standardního zdroje (dihydrogenfosforečnan sodný monohydrát = 100 % využitelnost) a zkoumaného zdroje. Výsledky výzkumu potřeby P u prasat v posledních letech ukázaly, že hladiny fosforu, které byly dostatečné před dvaceti lety, v dnešní době již nestačí. Příčinou je •
selekce na rychlejší růst,
•
snížená spotřeba krmiva,
•
zvýšený podíl libové tkáně (hlavních masitých částí).
Také bílá plemena prasat (BU, L), především vysoce mléčné prasnice, mají vyšší požadavky na přívod fosforu v KD než plemena barevná (Du, Ha, Pc). Požadavky fosforu pro prasata: Požadavek fosforu pro růst: Požadavek fosforu na růst lze nejlépe odhadnout na základě údajů získaných pomocí porážkovou techniky. Pokusy se došlo k závěru, a to formou alometrické funkce, že požadavek na růst je v průměru 5,1 g P / kg živé váhy. Požadavky fosforu pro růst prasat: živá hmotnost (%) 10
30
50
60
70
90
110
Normální
5,1
4,94
4,87
4,8
4,7
4,6
Velmi hubené 5,45
5,35
5,19
5,12
5,05
4,95
4,85
Požadavek na fosfor pro růst plodu a gravidní prasnici: V prvních 2 měsíců gravidity je požadavek fosforu nízký. V tomto období se fosfor používá hlavně pro obnovení tělesných rezerv ztracených během posledního kojení. Požadavek na fosfor pro kojící prasnice: Produkce mléka je hlavním faktorem potřeby fosforu pro kojící prasnice. Požadavky fosforu byly odvozeny z množství mléka vyprodukovaného. Koncentrace fosforu v mléce v rozmezí od 1,2 do 1,7 g / kg
Odhadované požadavky P pro gravidní a kojící prasnice: Obsah fosforu (g/d) Den 0
2,6
Den 90
4,6
Den 120
7
Den 115
7,8
Kojící p.
19,1
Nestrávený fosfor je z těla vylučován ve výkalech, odtud se dostává do půdy a tam je velmi rychle štěpen a uvolněný fosfor se dostává do svrchní vrstvy půdy. Odtud je P při deštích splaven do povrchových vod a později se stává jednou z důležitých živin pro řasy a sinice, které způsobují nepříjemné zarůstání vodních nádrží. Z těchto důvodů se některé státy ve světě rozhodly omezit v KD obsah fosforu na nezbytnou hladinu. Např. v Holandsku je zákonem přímo určeno, kolik P může obsahovat kejda prasat. Jeho obsah vlastně určuje jakou koncentraci P a tím i prasat smí farmář mít na 1 ha půdy. Jsou tři cesty jak zabezpečit potřebu fosforu a přitom současně snížit jeho vylučování ve výkalech a moči: 1.
Zpřesnit potřebu P pro danou kategorii prasat, jejich hmotnost a užitkovost
2.
Použitím enzymů štěpících fytátový fosfor a tím potřebu zvířat krýt z přirozeného zdroje a teprve zbytek krýt z minerálního zdroje
3.
Použití lépe stravitelných či biovyužitelných forem do krmných dávek doplňovaných fosforečných sloučenin
