Vytvoření protektorátu Böhmen und Mähren Oddělení Slovenska - Hitler podporuje separatismus HSĽS, slibuje Slovensku hospodářskou pomoc při odtržení Slovensku, vyhrožuje, že Slovensko podlehne Maďarsku a Německo mu nepomůže - „BUĎ SE ODTRHNETE, NEBO VÁS NECHÁME MAĎARŮM!“ - leden 1939 - ministr Slovenské vlády Vojtěch Tuka posílá Hitlerovi telegram: „Vkládám osud Mého národa do Vašich rukou, mein Führer. Můj národ čeká na Vaše osvobození.“ - únor 1939 . . - Tuka v čele Slovenské delegace přijat u Hitlera - 11.3.1939 . . - Československá vláda vyhlašuje na Slovensku výjimečný stav, snaží se zabránit . . . . . . . . . . . . odtržení Slovenska . . . . . . . . . .. - sesazena Tisova vláda (Tiso, kněz, odešel na svou faru v Bánovcích nad Bebravou) . . . . . . . . . .. - jmenována nová vláda v čele se Sidorem - snaha oddálit odtržení - 13.3.1939 . . - na pozvání Hitlera odjíždí Tiso do Berlína, kde dostává ultimatum . . . . . . . . . . . . (buď odtržení, nebo Maďaři) - 14.3.1939 . . - Slovenský sněm vyhlásil Slovenskou republiku (pod záštitou Německa) . . . . . . . . . .. - zbytek Podkarpatské Ukrajiny zabrali Maďaři Vytvoření Protektorátu Böhmen und Mähren . . . . . . . . . . .
noc z 14. na 15.3.1939 . . . . . . . - Hácha se na svou žádost setkal s Hitlerem v Berlíně, doprovázen Chalkovským . . . . . . . . (český velvyslanec v Německu) . . . . . . . - Hitler jim řekl, že dal rozkaz o připojení Čech k Říši . . . . . . . - pod psychickým nátlakem, Hácha záchvat (Hitler ho honil po místnosti s prohlášením, . . . . . . . . které měl Hácha podepsat) . . . . . . . => Hácha podepsal prohlášení Československé a Německé vlády . . . . . . . . . . . . . . . - Československá vláda souhlasí s okupací . . . . . . . . . . . . . . . - Čechy samy žádají, aby je Německo okupovalo 15.3.1939 Hácha telefonicky informuje vládu, žádá o nekladení odporu . . . . . . . - 4:00 - vláda prohlášení přijala . . . . . . . - ráno začíná okupace 16.3.1939 - vydán výnos o zřízení protektorátu Böhmen und Mähren . . . . . . . - postavení kolonie
Poslední měsíce míru - naplněny diplomatickou činností Británie, Francie a SSSR - výsledky jednání: červenec 1939 delegace Francie a Británie do Moskvy - jednání nepřineslo žádný výsledek - hlavním důvodem bylo, že záp. delegáti neměli žádné pravomoce - obě strany prováděly tajné sondace v Německu (není-li možná dohoda) - 21.srpna - jednání přerušena - 22.srpna do Moskvy přiletěl německý ministr zahraničí Ribentrop - 23.srpna společně s Motolovovem podepsal pakt o neútočení na příštích 10 let => způsobilo šok západu (zdálo se být nemožné) - SSSR - snaha oddálit útok, připravit se - Německo - jistota, že nebude válčit na dvou frontách - doplněn tajnými dodatky - obsahovaly tajnou dohodu o rozdělení sfér vlivu v Pobaltí, Finsku, Polsku, Rumunsku - 25.srpna po podepsání paktu o neútočení Británie a Francie podepsaly smlouvu s Polskem o vzájemné pomoci v případě napadení (domnívali se, že bude uzavřen „druhý Mnichov“) - trochu ustoupí, Německo se uklidní - Německo dávalo najevo, že neskončilo (anektovalo různá území, ...)
První fáze války (1939 - 1941) 1.9.1939, 4:45 Německo přepadlo Polsko po předchozím incidentu v Hlivicích (fingované) - začalo s Blitzkrieg - plán Fall Weiß 3.září 1939 Francie a Británie vypověděly Německu válku - obsazena Maginotova linie (100 francouzských + 10 britských divizí) - proti nim stálo 30 německých divizí - Francie a Británie však zahájily tzv. „podivnou válku“ - nic nedělali, neútočili - doufali v dohodu 17.září 1939 SSSR obsadil východní část Polska (podle tajných dodatků dohody) - až k Visle - - hranice na Clurzonově linii (vznikala od 1919) - později se Polská hranice ale v důsledku polské intervence posunula dále na východ - 27.září 1939 Polsko kapitulovalo
rozděleno na 3 části: - východní část se stala součástí SSSR - - západní část se stala součástí Říše, probíhala zde germanizace (příchod německých obyvatel, poněmčování) - střední část byla nazývána „generálním gouvermentem“, centrum se nacházelo v Krakowě bylo vnímáno jako kolonie, zdroj levné pracovní síly - 28.září 1939 byla podepsána další tajná smlouva smlouva mezi SSSR a Německem o přátelství a hranicích Politika SSSR - směřovala ke zlepšení mezinárodní situace k SSSR - připojeno území Besarábie, Severní Bukoviny (od Rumunska) 1940 - převraty v Estonsku, Lotyšsku (prosovětské převraty), vnější pomoc SSSR - - připojeny k Sovětskému svazu 30.listopadu 1939 - březen 1940 SOVĚTSKO - FINSKÁ VÁLKA („zimní válka“) - Finsko odmítlo požadavek SSSR na výměnu území u Leningradu za Karelskou šíji - Sovětský svaz chtěl poloostrov Hankö (snaha zřídit námořní vojenskou základnu) - zpočátku - SSSR bojoval proti Finské hranici (Manerhaimova linie) - => SSSR velké ztráty (Finsko dostalo finanční pomoc ze západu)
prosinec 1939 - Sovětský svaz vyloučen ze Společnosti Národů - válka skončila vítězstvím SSSR, dosažení původních požadavků - 1941 - SSSR uzavřel pakt o neútočení s Japonskem
Německý útok na Západ 9. 4. 1940 začalo Skandinávské tažení během prvního dne obsazeno Dánsko, okupováno Norsko (důležité přístavy pro vedení ponorkové války, pro chystaný útok proti - Británii) - v Norsku dosazena kolaborantská (profašistická) vláda v čele s Vidkunem Quislingem 20. 5. 1940 porušena neutralita Beneluxu - Němci obešli Maginotovu linii přes Ardeny (přes lesy - nepředpokládalo se) - - - rozštěpena Francouzská armáda - Němci obsadili přístav Dunkerque (evakuace Britů), drželi jej až do května 1945 22.6.1940 Francie kapitulovala v železničním vagóně v Compiégne (jako Německo v první světové válce) - většina území na severu a severozápadě okupována ve zbytku (hlavně v jižní Francii) vytvořena loutková vláda pod Německou patronací - centrum ve Vichy [Viši] „Vichystická vláda“ - - - v čele vlády maršál Petain [Petén] - likvidace parlamentarismu, demokracie, uplatňovány rasové (protižidovské) zákony
10.5.1940 závažná změna v Anglii: nový premiér Winston Churchill (místo Chamberlaina) - odmítá appeasement při prvním projevu: „Neslibuji Vám nic než krev, slzy a pot. Čeká nás nejtěžší zkouška, před námi jsou dlouhé měsíce bojů a utrpení.“ -
Hitler z pozice síly (po kapitulaci Francie mělo Německo téměř celý ekonomický i vojenský potenciál Evropy) nabízí Britům jednání. To je však pro Británii nepřijatelné (jako by už byla poražena), Churchill odmítá, a prohlašuje, že chce nacismus zničit.
podzim 1940 Hitler připravuje plán invaze (vylodění) v Británii („Seelöwe“ - v překladu „Lvoun“) - předpokládá ovládnutí letového prostoru Anglie - - letadla = nejúčinnější zbraně
- srpen - říjen 1940
letecká bitva o Anglii - Němci použili kobercová bombardování v Británii - zničeno město Coventry - hlavními cíly byly továrny, železniční spoje, města - důležitou roli sehrála radiolokační síť (nad celým anglickým vzdušným prostorem) - více o radaru - proti Němcům také Češi - RAF (310., 312. stíhací peruť; nejlepší letci: Frant. František, Frant. Fajtl) - první neúspěch Němců (zničeno 1700 německých letadel; asi 900 anglických) => nemohla být uskutečněna invaze - nálety pokračovaly až do konce května 1941
-
27.9.1940 Německo, Itálie a Japonsko podepsaly „Pakt tří“ (proti UK, USA) na podzim 1940 se k OSE přidalo i Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Slovensko, Finsko
duben 1941 Itálie za pomoci Němců dobyla Jugoslávii a Řecko - Srbsko okupováno (silný partyzánský odboj proti fašismu) v Chorvatsku vytvořen kolaborantský režim (s Německem) - - silná fašistická organizace Ustašovci (podnikli také atentát na Jugoslávského krále ve Francii) - v čele režimu: Pavelič
léto 1940 Itálie v Severní Africe (za pomoci něm. oddílů Afrikakorps) - vycvičené pro boj v poušti - - v čele: gen. Rommel („liška pouště“) - 1941 Italové ztratili Habeš (dobyta Brity)
USA - stále politika izolacionismu - materiálně podporovaly Británii a její spojence (na základě zákona z března 1941 „Lend and Lease Act“) => bezúročná půjčka - konvoje lodí z USA do Británie se stávaly častým cílem německých ponorek
Druhá fáze války (1941 - 1943) - spojena s útokem na východ 22. června 1941 - začíná uskutečňování plánu Barbarossa (útok proti SSSR) - „Drang nach Osten“ - útok začal bez vyhlášení války na frontě od Severního Ledového Oceánu až k Černému moři - na straně Němců také Maďaři, Italové, Slováci, Rumuni a Bulhaři - Německo začalo s Blitzkrieg - obsazena Ukrajina, Bělorusko, Pobaltí Stalin podcenil zprávy o chystaném útoku Německa (tvrdil,že jde o provokaci, aby válku začal on) - - důvěřoval v pakt o neútočení útok ukázal nedostatky v ruské armádě (výzbroj, oslabení politickými procesy 37 - 38) - - popravena asi třetina zkušených důstojníků
30. června 1941 vznikl státní výbor obrany (v čele se Stalinem) - měl nejvyšší pravomoc v zemi organizoval obranu na třech frontách (SZ, Z, JZ) - - SZ (Rokossovský), Z (Žukov), JZ (Jeremenko) - organizoval evakuaci obyvatel a zařízení průmyslových závodů - přechod průmyslové výroby na válečnou výrobu - organizoval partyzánský boj =>
velká vlastenecká válka (první vlastenecká válka - za Napoleona)
Němci vytvořili zvláštní ministerstvo pro východ (v čele stál Alfred Rosenberg) - - v dobytých oblastech uplatňovali rasové zákony - červenec 1941 - útok proti Leningradu - září 1941 - Leningrad obklíčen (900ti denní blokáda Leningradu) - bez zásobování (jen v zimě přes Ladošské jezero) (blokáda porušena a obnoveno železniční spojení až v lednu 1943)
do zajetí padly jednotky generála Vlasova (ten ze zajatců zorganizoval Ruskou osvobozeneckou armádu (POA), snažil se potlačit partyzánské hnutí v SSSR) = zrádci podzim 1941 - boje na Ukrajině, dobyt Kyjev boje na Krymu (proti Moskvě) - Moskva cílem nacistického útoku - Hitler prohlašoval: „příští vojenskou přehlídku na Rudém náměstí povedu já“ prosinec 1941 Němci se dostali 50 km od Moskvy, tam byl jejich postup zastaven - nebyli připraveni na zimu (nedostatek zimního oblečení), mnoho vojáků umrzlo - obtížný postup též za mokra (ruské silnice neměly zpevněný povrch, všude bláto - špatné pro těžkou techniku) -
první neúspěch Němců při východním tažení (mělo to morální význam) - - obrat i v mysli samotných Němců (v Německu se pořádaly sběry kabátů a teplého oblečení - pomoc vojákům na ruské frontě) Hitler hovořil o „tažení proti komunismu“ (aby získal velmoce na svou stranu) - - ale postoj velmocí byl jiný, než Hitler předpokládal
22. června 1941 Winston Churchill prohlásil Velkou Británii (dále jen UK) za spojence Sovětského svazu - slíbil společně s USA pomoc SSSR - začíná velká materiální pomoc Sovětskému Svazu protiHitlerovská koalice základem byla Atlantická charta (ze srpna 1941) - podepsali Churchill a Roosevelt - v osmi bodech formulovány válečné cíle - -
- - body: zničení fašismu, právo národů na sebeurčení, zlepšit poválečnou spolupráci - v září k Atlantické chartě přistoupil také SSSR, => základ pro vytvoření „velké trojky“ roku 1942 podepsalo dalších 26 států („Washingtonská deklarace“) - => vytvořil se tak základ pro OSN - USA dodaly do SSSR 500 tanků a 400 letadel (vztahovala se také půjčka „lend and lease act“)
1942 uzavřeny spojenecké smlouvy mezi SSSR, USA a UK - v okupovaných zemích působí na odboj (občanský i komunistický) - zároveň stále zůstává nedůvěra - otázka druhé fronty v Evropě (SSSR chce co nejdříve, západ oddaloval) - mocenské zájmy po válce => rozdílné - 1941 - vstup USA do války (válka o Tichomoří) 7. prosince 1941 Japonská letadla zaútočila na tichomořskou základnu USA v Pearl Harbouru (v Havajském souostroví na ostrově Oahu) - do druhého dne zničena většina Tichomořské flotily a letadel - konec politiky izolacionismu, vyhlášení války Japonsku (válku vyhlásili i Britové) - vzniklo tak jedno z nejrozsáhlejších bojišť ve druhé světové válce cílem Japonců: ovládnout Tichomoří, JV Asii - - - zpočátku úspěchy (Barma, Malajsie, Filipíny, Indonésie) - tam zpočátku vítáni jako osvoboditelé od Evropanů (Britové, Francouzi) - Japonci se ale jen snažili využít hospodářský potenciál okupovaného území
3. - 4. června 1942 - - zastaven postup japonské armády u Midway („bitva letadlových lodí“)
Třetí fáze války = přelom ve 2. sv. válce (1943) Východní fronta -
jaro 1942 - Němci připravovali útok na jih Ruska s cílem ovládnout Povolží, Kavkaz (naftová pole) - pronikli až na sever Kavkazu, nezdařilo se však dosáhnout cíle
- únor 1943, Stalingrad (Volgograd) - pro Němce to měl být velký úspěch, ale ve skutečnosti to byla katastrofa - maršál Pankus a 300 000 vojáků bylo obklíčeno, Hitler zakázal kapitulaci => konec - nepomohly ani „vzdušné mosty“ - 90 000 mužů padlo do zajetí, konec mýtů o neporazitelnosti Německa - poté SSSR organizoval odboj na celém svém území
léto 1943 odveta u Kurska, Orel - největší tanková bitva (3000 tanků) - - vítězství SSSR, ten dále postupuje
- do konce roku 1943 osvobozen Kyjev a část Ukrajiny
Afrika a Středomoří leden 1943 v Casablance (v Severní Africe) se setkal Churchill s Rooseveltem - jednali o druhé frontě - cílem: zabránit SSSR v pronikání do jihovýchodní Evropy a do Evropy vůbec - - předpokladem bylo ovládnutí JV Evropy a Středomoří (nejprve tedy ovládli severní Afriku) - spornou oblastí bylo Řecko
- 1942 - úspěch Afrikakorps podzim 1942 v Severní Africe se vylodila Anglo-Americká vojska - Angl. - Montgomery; Am. - Eisenhower - - bitvy v Tobruku, El Alameynu květen 1943 Montgomery a Eisenhower donutili Itálii a Německo ke kapitulaci - i zde bojovali Češi (gen. Klapálek), na blízkém východě (v Sýrii) si říkali „krysy pouště“ - - ovládli Severní Afriku (=> i Středomoří), Američané a Britové pokračovali dále
Itálie červenec 1943 - - spojenci se vylodili na Sicílii (pomáhala jim i mafie) září 1943 - vylodění v jižní Itálii - v Itálii převrat, Mussolini svržen (pozván na audienci k ital. králi, tam zajat, uvězněn) - nová vláda v čele s P. Badogliem uzavřela se spojenci příměří - - Hitler nechal obsadit Itálii, Italové odzbrojeni - v Itálii probíhaly do roku 1944 tvrdé boje (zničen i klášter Monte Casino) - Mussolini na příkaz Hitlera osvobozen, v severní Itálii vytvořil loutkový režim pod patronací Německa (Republika Salo) - v tomto roce narůstá také partyzánský odboj v SSSR, Jugoslávii, Polsku, Francii i v ČSR - přelom nastal také v Tichomoří (boj o ostrov Quadalcanal (neúspěch Jap.)) 28. listopadu - 1. prosince 1943 představitelé velké trojky se sešli na Teheránské konferenci - podepsána deklarace o spolupráci ve válce a o míru - dohodnuto otevření druhé fronty ve Francii v květnu 1944 - zároveň měl SSSR začít ofenzívu na východě cílem spojenců byla bezpodmínečná kapitulace Německa (a domluva, že za 6 měsíců po ukončení války v Evropě zahájí SSSR válku s Japonskem)
Čtvrtá fáze války (1944 - květen 1945) leden 1944 jaro 1944 léto 1944
- osvobozen Leningrad - osvobozena Ukrajina osvobozeno Finsko, Bělorusko, část Polska až k Visle = nejrychlejší postup sovětské armády
- v Itálii postoupila spojenecká vojska k městu Bologna 6.6.1944 (= Den D) začíná operace Overlord - vylodění v Normandii - v čele spojeneckých vojsk (2 miliony) Eisenhower, v čele německých vojsk maršál Rommel - budili dojem, že se vylodí v Calais - - předtím Angličané dělali průzkumné lety a bombardování Německa - technická příprava a organizační příprava (= lofistika)
- srpen 1944 - osvobozena Paříž (vytvořena prozatímní vláda v čele Ch. de Gaulle (byl v exilu) - hnutí odporu = svobodná Francie
10. prosince 1944 - - francouzská prozatímní vláda uzavřela spojeneckou smlouvu se SSSR na 20 let - spojenci se pak ještě vylodili na Riviéře - osvobozena Francie, Belgie září 1944 - spojenci se ocitli v Trevéru v Německu nastává totální mobilizace - stále silná propaganda (zprávy o tajné zbrani) - byly použity raketové střely V1 a V2 [fau ains, fau cvai] 20. července 1944 - - neúspěšný pokus o atentát na Hitlera, účastníci popraveni (Slauffenberg)
-
prosinec 1944 ofenzíva v Ardenách (pokus rozbít západní frontu) - - zpomalila postup spojenců o 6 týdnů, ale nezastavila, způsobila však obrovské ztráty - spojencům se pak podařilo prolomit Německé opevnění (Siegfriedova linie)
Postup Rudé armády (RA) - dostala se až k Visle 1. srpna 1944 - povstání ve Varšavě, vyvoláno nekomunistickým odbojem (bez dohody se sovětskou armádou) - - povstání se zúčastnila i Lidová armáda (povstání mělo vlastenecký charakter) - v pozadí moci boje byla snaha předat moc londýnské exilové vládě a vyřadit lublinskou komunistickou armádu postoj sovětské armády: - dán politickými záměry; odůvodňován vojensky - (sov. armáda je po postupu vyčerpána) - sovětská armáda neposkytla pomoc na Stalinův rozkaz („nesmyslné dobrodružství“) 17. září 1944 - dobyto historické centrum Varšavy Praga - povstání poraženo 2.10.1944 (zahynulo asi 200 000 lidí); Varšava rozbořena postoj sovětské armády zhoršil vzájemné vztahy mezi Ruskem a Polskem - 1944 objeveny masové hroby polských důstojníků (4000 - 15000) - KATYN - názor, že to byla ruská akce (NKVD - tajná organizace)
Jihovýchodní Evropa
-
srpen 1944 - Rudá armáda postoupila na Balkán - v Rumunsku a Bulharsku padly fašistické vlády (nové boje proti Německu)
29. května 1944 SNP (Slovenské národnie povstanie) - mělo být kombinováno s postupem Rudé armády 8. září začala karpatsko-dukelská operace (přes Duklu však Rusové přešli až 6. října) - - - - Rudá armáda + československý armádní sbor - povstání potlačeno (resp. ustoupilo do hor) podzim 1944 - - osvobozena Jugoslávie (velkou roli zde hráli partyzáni) jaro 1945 - osvobozena Albánie a s obtížemi Maďarsko, Rudá armáda se dostala až k Vídni v Řecku - složitá situace probíhal zde národně-osvobozenecký boj - levice (komunisté - ELAS) - pravice (vojenská skupina ELAM) - do bojů zde zasáhla britská armáda - potlačila komunistický proud a Řecko zůstalo v zájmové sféře Západu (vliv UK)
Jaltská konference (únor 1945) - další konference „Velké trojky“)
- probírána koordinace vojenských operací stanoveny demarkační linie v Čechách: Karlovy Vary - Plzeň - České Budějovice - dále směr Linec - rozdělení sfér vlivu zdůrazňována stále myšlenka poválečné spolupráce (smrtí Roosevelta v dubnu 1945 a nástupem Harryho Trumana však nastala změna - Truman na rozdíl od Roosevelta spolupráci neprosazoval) CÍL: - porazit Německo (domluveno, že Německo bude rozděleno na 3 + 1 okupační zónu) do té doby, než bude jistota, že se Německo nestane vojenským státem, bude nad ním stát spojenecká kontrolní rada v Berlíně (tvořili vrchní velitelé spojeneckých armád: Montgomery, Žukov, Eisenhower, Koenig) - - placení reparací - ve zboží, v pracovní síle (voj. vězni museli v SSSR pracovat), demontáž zařízení potrestání válečných zločinců - - 1945-46 - Norimberské procesy s válečnými zločinci -
24. dubna 1945, San Francisco podepsána Charta OSN (zakládací listina) - - podepsalo ji 51 států (i zástupci ČSR) otázka Polska - východní hranice: Curzonova linie - co SSSR obsadil v září 1939, to mu zůstalo - - - navrhována takto již po 1. světové válce (ale důsledkem polské invaze - změna) - západní hranice: Odra, Nisa vstup SSSR do války proti Japonsku - - za 3 měsíce po ukončení Evropské války (za to SSSR měl dostat Jižní Sachalin, Kurily)
Konec války v Evropě jaro 1945 spojenci překročili Rýn (nepoškozený most u Remagenu) - postup rychle do nitra Německa - 25. dubna se na Labi u města Torgan setkala Americká a Ruská armáda -
- padl fašistický stát v severní Itálii (Mussolini popraven partyzány - pověšen za nohy) - Rudá armáda postupuje po celé frontě (osvobozeno Polsko, ČSR, Balkán) - na území ČSR - armáda Mitte (Schörner) - Němci chtěli z Čech vytvořit svou pevnost Rudá armáda bojovala na dvou frontách - - † 144 000 sovětských vojáků (při osvobozování ČSR)
polovina dubna „Berlínská operace“ - Berlín byl silnou fašistickou pevností (Hitler, 600 000 vojáků), symbolický význam - - Berlín obklíčen 30. dubna 1945 - Hitler jmenoval svého zástupce adm. Dönitze (ten se snažil uzavřít separátní mír) Hitler spáchal se svou ženou Evou Braunovou (se kterou se dvě hodiny před svou smrtí oženil) sebevraždu - on se zastřelil, ona vypila jed květen 1945 - dobyt Berlín (2. května) (nad troskami Reichstagu - rudý prapor) povstání v Praze (1. května) (žádný hlavní velitel) - důležitá role: Česká národní rada (Albert Pražák, Josef Smrkovský (KS)) - v Praze různá vojenská velitelství (angažovali se bývalí důstojníci), např. velitelství Bartoš v Bartolomějské ulici
-
na volání Pražského rozhlasu přišli do Prahy Vlasovci (POA) (6./7. května) - účastí na Pražském povstání chtěli vykoupit svou vinu - snažili se podepsat smlouvu o tom, že nejsou zrádci, ale nevyšlo to - část skončila v Americkém zajetí, část v Ruském (†), Vlasov zemřel - mnozí z nich se dostali do Ameriky Němci se snažili dostat se přes Prahu na západ - strach z Rudé armády - - zničena část staroměstské radnice (dodnes znovu nepostavena)
- 7. května 1945 byla podepsána kapitulace v Remeši (za Německo Jodl) 8. - 9. května 1945 - kapitulační akt opakován v Karlshorstu (na žádost Sovětské strany - něm. Kaitl, rus. Žukov) - vstoupila v platnost o půlnoci z 8. na 9. května 1945 - 6. května 1945
Američané v Plzni nejprve chtěli jít do Alpské pevnosti - tam se údajně prováděly pokusy s jadernými zbraněmi; pak chtěli dobýt Prahu, ale - Eisenhower respektoval dohodu s Antonovem a přenechal Prahu Rusům (a tím i ČSR na dalších 44 let)) 9. května 1945 vrcholí pražská operace (začala 6. května) = přesun Ruské armády z Berlína přes Drážďany do Prahy - - ráno přijely Ruské tanky 11. - 12. května 1945 - - padly poslední výstřely v ČSR - u Příbrami (11.5. v Milíně a Slivicích; 12.5. Čimelice (Němci × Amer.))
Poslední fáze války (1945) 17. července - 2. srpna 1945 Postupimská konference (v Postupimi u Berlína) - sešli se zde zástupci velmocí (v místě Cecilienhoff) - poslední konference „Velké trojky“ - Stalin, Truman, Churchill (pozd. nahrazen labouristou Attleem) jednalo se zde o Německu (navazovalo se na Jaltská jednání) - Německo rozdělit na 3 +1 zónu, utvořit spojeneckou kontrolní radu, i Berlín rozdělit na 3+1 zónu) - plán úplného rozdělení Německa zamítnut - Německo má být obnoveno jako demokratický a mírumilovný stát - přijat program „čtyř D“ - denacifikace (+ potrestání válečných zločinců; SS a GESTAPO označeny za zločinecké organizace) - demilitarizace (omezení, odzbrojení) - demonopolizace (rozbití monopolů, které pomohly Hitlerovi k moci) - demokratizace - jednalo se o hranicích Německa, o odsunu Němců z ČSR a Polska (Beneš) -
vznikla rada ministrů zahraničních věcí, která měla připravit mírové smlouvy s poraženými zeměmi (podepsán v Paříži - s Itálií, Rumunskem, Bulharskem, Finskem a Maďarskem)
- USA - proběhl úspěšný pokus s atomovou zbraní (v Los Alamos v Novém Mexiku) - americký prezident se cítil silnější - na atomové zbrani se podílel Ital Ferni a Němec Oppenhainer - od 1949 měl atomovou zbraň i Sovětský svaz (50. léta = doba horečného zbrojení)
Porážka Japonska - 1943 - „skoky z ostrova na ostrov“ (USA zatlačovaly Japonsko) - 8. srpna 1945 - Sovětský svaz vyhlásil Japonsku válku, o den později operuje na území jižní Číny, v Koreji
-
6. srpna 1945 - útok atomovou zbraní na Hirošimu (bombardér B-29; bomba „Little Boy“) - zemřelo asi 200 000 lidí, následky až do konce padesátých let
9. srpna 1945 - svržena atomová bomba na Nagasaki (zemřelo 80 000 lidí) Japonsko i po těchto katastrofách odmítalo kapitulovat - - císař Hirohito vynutil na vojenském velení souhlas s kapitulací, spolu s tím se vzdal označení Bůh - 2. září 1945 - na americké lodi Missouri v Tokijském zálivu Japonci podepsali kapitulaci
Výsledky války -
účast čtyřiceti států, 110 000 000 vojáků zemřelo 50 miliónů lidí (dle střízlivějších odhadů 40 milionů) největší ztráty: SSSR (20 mil.), Jugoslávie (1,7 mil.), Polsko (4 mil.) ČSR - † cca 340 000 lidí válečné náhrady: 900 mld. US$, celkové škody 4 000 mld US$ válka měla totální charakter (zneužita věda a technika) rasově motivovaná, vyhlazovací válka („Holocaust“) celkem zemřelo 7 - 10 milionů Židů
Politické důsledky - vznikla bipolarita (o dění ve světě rozhodují dvě supervelmoci - SSSR, USA)
- disponovali atomovou bombou, vodíkovou bombou (1952 USA, 1953 SSSR) vznik dvou mocenských bloků (východ × západ) - odlišné společenské systémy - vývoj směřuje od myšlenky jednotného světa (Hitler) ke studené válce - - studená válka: konfrontace ve všech oblastech života, nedůvěra, nepřátelství - snaha vyhnout se „ostré“ válce (balancování až na okraji války) - v roce 1946 Churchill v americkém Fultonu poprvé použil slovo o železné oponě, která rozdělila Evropu
Vytvoření OSN Na základě Charty Organizace Spojených Národů podepsané v dubnu 1945 v San Francisku byla „mezinárodní organizace na ochranu míru, garantování sociálního pokroku a lidských práv, jakož i zvyšování blahobytu jednotlivých národů“ na svém prvním valném shromáždění dne 24. řijna 1945 oficiálně ratifikována. Pět hlavních vítězů druhé světové války (USA, Velká Británie, SSSR, Francie a Čína) mělo stálé místo v Radě OSN společně s právem veta.
