Eva Fraňková (
[email protected]) Humanitní environmentalistika, 3. ročník Katedra environmentálních studií Fakulta sociálních studií Masarykova univerzita v Brně
únor 2007
Výstup kurzu HEN 567
Badatelské projekty studentů na téma
Fair Trade v praxi Případová studie producentů kávy zapojených do Fair Trade v Kolumbii
Výzkumná zpráva z projektu
ABSTRAKT Během pětitýdenního pobytu v Kolumbii v říjnu – listopadu 2006 autorka navštívila 6 Fair Trade družstev, která produkují kávu. Cílem výzkumu bylo porovnat teorii a praxi fungování systému Fair Trade a zjistit, zda účast v systému Fair Trade přináší drobným pěstitelům kávy v Kolumbii předpokládané výhody. Byly pořízeny rozhovory se zástupci vedení jednotlivých družstev a ve většině případů se podařilo navštívit i jednotlivé malé farmy. Bylo zjištěno, že většina dotazovaných považuje minimální garantovanou Fair Trade cenu kávy za nízkou a v některých případech je pro družstva výhodnější prodat kávu přes konvenční trh. Zároveň ale vzhledem k nestabilitě světových cen považují pěstitelé existenci garantované ceny za jednu z největších výhod celého systému. Za další přínos je pak považován tzv. social premium, tedy příplatek, ze kterého družstva hradí společné projekty. Předmětem diskuse byl také proces certifikace, zavádění organické produkce a podpora samozásobitelství. KLÍČOVÁ SLOVA: Fair Trade, Kolumbie, káva
ABSTRACT 6 Fair Trade cooperatives of coffee producers were visited during a five-week stay in Colombia in October and November 2006. The aim of this investigation was to compare theory and practice of Fair Trade system and find out whether it brings supposed advantages to small-scale coffee producers in Colombia. Interviews with members of administration of the cooperatives were made and in most cases also some farms were visited. It appeared that most of the producers consider the minimum guaranteed Fair Trade price of coffee to be too low. In some cases it is more profitable for them to sell their coffee via conventional market. At the same time, however, due to very unstable prices on world marketplace they regard the existence of guaranteed price as one of the biggest advantages of the Fair Trade system. So called social premium, which serves for financing common cooperative projects is seen as a great contribution as well. Process of certification, introduction of organic production or support of aliment selfsufficiency were among another subjects of discussion. KEY WORDS: Fair Trade, Colombia, coffee
PODĚKOVÁNÍ Děkuji všem kolumbijských pěstitelům kávy, kteří nás nechali nakouknout do svých životů a na chvíli s námi sdíleli svoje radosti i strasti. Obdivuji jejich otevřenost a schopnost přátelsky přijmout naprosté cizince. Svým rodičům děkuji za bezvýhradnou podporu a Vilíkovi pak za to, že jsem díky němu a s ním tohle všechno mohla prožít. 2
OBSAH 1
2
3
ÚVOD...................................................................................................................................................... 4 1.1
Pár slov o autorce, osobní motivace .............................................................................................. 4
1.2
Zdůvodnění výzkumu .................................................................................................................... 4
1.3
Cíle práce, určení výzkumné otázky.............................................................................................. 4
1.4
Přehled dosavadních poznatků....................................................................................................... 5
1.5
Kolumbijské reálie ......................................................................................................................... 6
1.6
Situace na světovém trhu s kávou.................................................................................................. 7
1.7
Kontext Fair Trade......................................................................................................................... 7
METODY ................................................................................................................................................ 8 2.1
Účastníci výzkumu......................................................................................................................... 8
2.2
Pracovní postup.............................................................................................................................. 8
2.3
Popis výzkumných strategií a procedur v terénu ........................................................................... 9
2.4
Zpracování dat ............................................................................................................................. 11
2.5
Způsoby výběru ........................................................................................................................... 12
2.6
Diskuse metodiky......................................................................................................................... 12
VÝSLEDKY ........................................................................................................................................... 14 3.1
Charakteristiky navštívených družstev ........................................................................................ 14
3.2
Zjištěná fakta a názory ................................................................................................................. 17
3.2.1
FT cena kávy........................................................................................................................ 17
3.2.2
Social premium .................................................................................................................... 19
3.2.3
FLO certifikace .................................................................................................................... 20
3.2.4
Přechod na organickou produkci, samozásobitelství ........................................................... 21
3.2.5
Postřehy, pocity a dojmy – to nejdůležitější ........................................................................ 23
3.3 4
Shrnutí.......................................................................................................................................... 24
DISKUSE ............................................................................................................................................... 25 4.1
Komentář a diskuse k výsledkům ................................................................................................ 25
4.1.1
FT cena kávy........................................................................................................................ 25
4.1.2
FLO certifikace .................................................................................................................... 27
4.1.3
Postřehy, pocity a dojmy...................................................................................................... 27
4.2
Obecná diskuse o hodnověrnosti a přenositelnosti výsledků....................................................... 28
4.3
Možnosti dalšího výzkumu, otevření nových otázek................................................................... 29
5
ZÁVĚR .................................................................................................................................................. 30
6
LITERATURA A INFORMAČNÍ ZDROJE ................................................................................................. 31
7
PŘÍLOHY .............................................................................................................................................. 32
3
1 ÚVOD 1.1 Pár slov o autorce, osobní motivace Zajímám se o Fair Trade již více než dva roky. Do nedávné doby jsem pracovala jako koordinátorka specializovaného Fair Trade obchůdku NaZemi Brno, účastním se různých besed, pomáhám při organizaci informačních a prodejních stánků. Při všech těchto aktivitách přicházím do styku s lidmi, kterým vysvětlujeme principy Fair Trade. Teoreticky není těžké pochopit, jak systém spravedlivého obchodu funguje, a jelikož je pro něj typická snaha o transparentnost, není problém dostat se ke spoustě zprostředkovaných informací. Velmi často se však setkávám s otázkou, kterou jsem si samozřejmě i sama prakticky od začátku kladla: Je to všechno pravda? Funguje všechno tak, jak se píše v informačních brožurkách a na etiketách zboží? Přináší Fair Trade producentům v rozvojových zemích všechny ty výhody, které slibuje? Sama jsem si na tyto otázky nedokázala dost dobře odpovědět, a tak mi právě konfrontace teoretických principů, které Fair Trade hlásá, s realitou konkrétních projektů v některé z rozvojových zemí, připadá velice zajímavá.
1.2 Zdůvodnění výzkumu Kolumbie se ve světové produkci kávy pohybuje na 2. nebo 3. místě, v naprosté většině ji zde pěstují drobní zemědělci. Situace v době kávové krize (viz kap. 1.6), kdy výkupní ceny kávy na konvenčním trhu nepokrývaly ani její výrobní náklady, zde vedla v mnoha oblastech k přechodu na pěstování drog – koky a máku (viz kap. 1.5). Pro chudé vesničany v mnoha případech neexistovala jiná možnost, jak vydělat peníze na uspokojení základních potřeb. Pěstování certifikované Fair Trade, případně organické kávy tak nabízí velmi důležitou alternativu, která sice nenahrazuje plně výdělky z prodeje drog, ale umožňuje drobným rolníkům důstojné živobytí. Pokud vycházím ze své vlastní zkušenosti, mohu říci, že informovanost o této situaci v České republice je mizivá. Málokdo si globální souvislosti nízké ceny kávy a situace drobných pěstitelů v rozvojových zemích uvědomuje a ještě méně lidí je ochotno tuto znalost promítnout do svých nákupních zvyklostí. Obecně také mezi občany ČR panuje překvapivě velká nedůvěra k certifikaci ekologicky či sociálně šetrných výrobků. Vlastní zkušenost a dokumentace z konkrétních projektů mohou mít v tomto směru myslím velký vliv jak na možnost informovat o situaci v rozvojových zemích, tak na schopnost přesvědčit lidi o důvěryhodnosti značky Fair Trade.
1.3 Cíle práce, určení výzkumné otázky Mým základním cílem je zjistit, jak Fair Trade projekty v praxi fungují. Jak žijí lidé, kteří pěstují kávu, kterou my pak prodáváme a pijeme, a jestli je jejich situace díky zapojení do Fair Trade oproti ostatním pěstitelům alespoň v některých aspektech lepší. Chci konfrontovat vyčtená teoretická tvrzení 4
s životní realitou v Kolumbii a zodpovědět sobě i ostatním důležité otázky týkající se míry a vůbec možnosti Fair Trade pozitivně ovlivnit situaci malých producentů v rozvojových zemích. Kromě toho myslím, že i z pohledu zemědělců v družstvech, která se mi podařilo navštívit, má moje návštěva smysl. Součástí problematiky, o které se v rámci Společnosti pro Fair Trade a rozvojové vzdělávání snažíme informovat, je i ztráta identity a hrdosti místních lidí na svoji původní kulturu, zemědělské praktiky a vůbec způsob života. Zájem ze strany rozvinutých zemí, ať už se jedná o organizace nebo i jednotlivce, kteří vyjádří podporu jejich způsobu života, může přispět k obnovení sebevědomí a osobní hrdosti drobných pěstitelů. V neposlední ředě je pak cílem mého snažení využít získané poznatky v osvětě české veřejnosti. Vzhledem k výše uvedenému tedy moje základní výzkumná otázka zní: Porovnáme-li teorii a praxi fungování systému Fair Trade, přináší účast v systému Fair Trade drobným pěstitelům kávy v Kolumbii předpokládané výhody?
1.4 Přehled dosavadních poznatků O problematice Fair Trade existuje velké množství textů, které by se daly označit za „aktivistické“.1 Nejsou nutně zaujaté či snad přímo manipulativní, ale je třeba si přiznat, že pokud se v nich rozebírá, jaké dopady má účast v systému Fair Trade na komunity producentů, logicky se soustředí spíše na přínosy a výhody, méně už rozebírají případná negativa či problémy. Zpravidla se zaměřují buď na obecné informace o principech fungování systému Fair Trade, nebo naopak popisují naprosto konkrétní příběh jednoho družstva či přímo jednotlivce. Chybí tak jakýsi mezistupeň, výzkum, který by se snažil stanovit nějaká kriteria, porovnat více případů a závěry pokud možno zobecnit. Přesněji řečeno, nechybí úplně. Objevila jsem skupinu, která se jmenuje „Fair Trade Research Group“ a působí od roku 1999 při Colorado State University. Na základě jejích aktivit zde vniklo tzv. „Center for Fair and Alternative Trade Studies“ (CFATS), které se zabývá sociologicky a ekonomicky orientovaným výzkumem v této oblasti.2 Členové zmíněné skupiny publikovali článek One Cup at a Time: Poverty alleviation and Fair Trade Coffe in Latin America3. Pro obecnější orientaci v problematice Fair Trade lze doporučit například knihy Business Unusual: Successes and Challenges of Fair Trade4 nebo Fair Trade For All5. 1
Relevantní internetové odkazy viz Elektronické zdroje uvedené v kapitole 6. Za všechny snad zdůrazněme např. sekci „Výrobci zapojení do Fair Trade“ na českých stránkách www.fairtrade.cz. Do této skupiny spadají i veškeré tištěné osvětové a propagační materiály. 2 Mezi jejich současné projekty patří například: výzkum rozšíření a prohloubení dopadů systému Fair Trade, uvědomělé spotřebitelství či globalizace a trhy Severu: Fair Trade v USA. Úryvek z mise CFATS: „The Center is a multidisciplinary program to study the pursuit of social justice and environmental sustainability through fair and alternative trade initiatives. The Center is not engaged in advocacy. Instead, we believe the critical assessment of this emerging global phenomenon will provide scholars, practitioners, conscious consumers and progressive producers with much needed insights into the options and potential for market based initiatives for social change.“ [http://www.colostate.edu/Depts/Sociology/cfats/index.html] 3 MURRAY, D., RAYNOLDS, L. T. & TAYLOR, P.L.: One Cup at a Time: Poverty alleviation and Fair Trade Coffe in Latin America. Colorado State University, 2003. 4 OSTERHAUS, A.[ed.]: Business Unusual: Successes and Challenges of Fair Trade. Fair Trade Advocacy Office, Brusel, 2006 5 STIGLITZ, J. E., CHARLTON, A.: Fair Trade For All. How Trade can Promote Development. Oxford University Press, 2005
5
1.5 Kolumbijské reálie Kolumbie je ukázkovým příkladem rozvojové země, ve které se neoddělitelně kloubí politické, sociální a environmentální problémy a je zjevné, že jedny bez druhých nelze dost dobře vyřešit. Oficiálním státním zřízením je v Kolumbii (stejně jako v České republice) parlamentní demokracie, každodenní realita se ale od té naší dost podstatným způsobem liší. V zemi operují ozbrojené složky, které jsou z velké části mimo státní kontrolu a ovládají jednotlivá menší území. V mnoha případech vykořisťují místní obyvatelstvo, které jim musí platit výpalné či je jimi prostě okrádáno6. Na druhou stranu poskytují tyto polovojenské organizace vesničanům často jediný možný způsob obživy – vykupují od nich produkci marihuany, máku a zejména koky. Obchod s drogami je pro Kolumbii opravdu vážným problémem a na jeho potírání jsou věnovány nemalé částky. Asi největším projektem boje s drogami je tzv. Plan Colombia, který iniciuje a z části platí USA. Do června 2002 bylo v rámci něj utraceno přes 2,5 miliardy dolarů ze strany USA a téměř 4,9 miliardy dolarů ze státních zdrojů Kolumbie7. Podle oficiální hodnotící zprávy je projekt úspěšný, neboť se v rámci něj podařilo zničit více než 65 tisíc hektarů kokových plantáží8 a v postižených oblastech je podporován alternativní rozvoj. Z neoficiálních míst je zásah USA naopak tvrdě kritizován za to, že vůči místním obyvatelům postupuje mírně řečeno necitlivě. Koková pole jsou herbicidována z vrtulníků, čímž je zničena úrodnost půdy na mnoho let dopředu, a celý projekt spočívá daleko spíše ve vojenských operacích9, než v podpoře rozvoje veřejných institucí, revitalizaci ekonomiky a vyjednávání mírových podmínek, jak je oficiálně deklarováno. Káva je jednou z mála plodin, které mohou příjmy z pěstování koky alespoň řádově nahradit. Pokud je produkována káva vysoce kvalitní a organická10, může výtěžek z jejího prodeje představovat zhruba pětinu potenciálních zisků z koky. Je však zřejmé, že cena není v tomto případě hlavní výhodou. Cílem je spíše prevence násilí a sociální nejistoty obyvatel. Stát v rámci rozvojových programů podporuje zakládání a obnovu kávových plantáží, stejně jako pěstování dalších obchodovatelných plodin (kakao, cukrová třtina, palma olejná, různé druhy tropického ovoce). Zároveň se snaží zmírnit závislost farmářů na peněžních příjmech a v rámci programů potravinové bezpečnosti je nabádá k produkci potravin pro vlastní spotřebu. Fair Trade může v této situaci pomoci tím, že usnadňuje komercializaci zmíněných produktů a zároveň podporuje vzdělávání zemědělců, jejich nezávislost a schopnost se samostatně uživit. V Kolumbii je certifikováno přes dvacet Fair Trade družstev, která kromě všech výše zmíněných komodit produkují ještě květiny a řemeslné výrobky. 6
V některých případech guerilla naopak úspěšně supluje roli státu, plní funkci ochrany, poskytuje vzdělání, introdukuje technologie a částečně dokonce nahrazuje sociální systém. 7 V Kolumbii byla dokonce zavedena speciální daň (tzv. „wealth-tax“), ze které je podporován boj proti teroristickým organizacím. 8 Zapříčinili hlavně to, že velké a snadno zaměřitelné plantáže nahradila drobná políčka rozesetá po úbočích hor nebo hluboko v amazonském pralese. 9 V rámci Plan Colombia bylo v Kolumbii nasazeno 14 vrtulníků typu Black Hawk, 45 transportních helikoptér a 2700 vojáků ze speciálně vycvičených protidrogových jednotek. 10 Veškerá kolumbijská produkce kávy je navíc odrůdy Arabica. Ta má na trhu vyšší cenu než druhá odrůda, Robusta.
6
1.6 Situace na světovém trhu s kávou V mezinárodním obchodu s kávou se zhruba od roku 1989 hovoří o krizi, neboť v té době přestaly platit Mezinárodní dohody o kávě, které určovaly vývozní kvóty jednotlivých zemí a omezovaly tak nadprodukci kávy. Během několika dnů po zrušení dohody klesly ceny na trhu více než o čtvrtinu a pohybovaly se kolem 0,6 $/libru.11 Udávané výrobní náklady se přitom pohybují kolem 0,75 – 0,89 $/libru, velké plantáže jsou schopné cenu stlačit až na 0,5 $/libru, ale jedině na úkor extrémně nízkých mezd svých dělníků. Odhaduje se, že výše popsanými událostmi bylo negativně ovlivněno přibližně 125 milionů drobných pěstitelů ze zemí latinské Ameriky a Afriky.12
1.7 Kontext Fair Trade Mezi hlavní zásady Fair Trade, které veřejně deklaruje a které svým zákazníkům v rámci certifikace zaručuje, patří zejména: •
garantovaná výkupní cena produktů, která má stanoveno své minimum (které pokrývá výrobní náklady) a je vždy vyšší, než cena na světových trzích
•
společný fond družstva producentů, ze kterého se podporují komunitní projekty a o kterém mohou sami pěstitelé rozhodovat
•
důraz na demokratickou organizaci družstva
•
omezení používání chemických vstupů a podpora přechodu na ekologické zemědělství
•
producenti sdružení v družstvu musí být drobní pěstitelé 13 Stanovování a dodržování konkrétních pravidel provádí celosvětová asociace pro Fair Trade
značení FLO International14 a její dceřinná organizace FLO-Cert, které spravují registrovanou ochrannou známku FAIRTRADE (viz Obrázek 1) a zastřešují jednotlivé národní certifikační iniciativy.
Formálně existují jednak tzv. obecné
standardy, definované pro organizace malých producentů a pro obchodníky, a pak specifické standardy pro jednotlivé produkty (káva, čaj, banány, sušené ovoce, med, rýže atd.). Z těchto specifických standardů pro kávu kromě jiného vyplývá, že minimální výkupní cena Fair Trade kávy Arabica v Jižní Americe je stanovena na
Obr. 1: Ochranná známka Fair Trade
1,19 $/libru pro neorganickou (tzv. „sociální“) kávu a na 1,34 $/libru pro organickou kávu. K této minimální ceně je vždy připočtena ještě tzv. sociální prémie (social premium) ve výši 0,05 $/libru, která jde do společného fondu družstva. Jak uvidíme později, výše garantované minimální ceny je jedním z velmi podstatných údajů.15 11
1 libra = 0,453 kg Viz ASOCIACE PRO FAIRTRADE: Fair Trade. Spravedlivý obchod v České republice. Praha, 2004. s. 10 – 11. Pro mnohem podrobnější popis příčin a následků kávové krize vřele doporučuji text FAIRTRADE FOUNDATION: Hořký obchod s kávou. 13 Viz například leták „Fair Trade“, který vydala Společnost pro Fair Trade a rozvojové vzdělávání, v elektronické podobě dostupný na www.fairtrade.cz. 14 FLO = Fairtrade Labelling Organisations 15 Aktuální verze všech zmíněných dokumentů (standardů) jsou dostupné na www.fairtrade.net. 12
7
2 METODY 2.1 Účastníci výzkumu Kromě mojí osoby a všech respondentů byl nedílnou součástí celého procesu můj přítel Vilém Řiháček, který strávil v Kolumbii o 3 měsíce víc než já a mluví plynně španělsky. Pomáhal mi shánět kontakty, domlouvat schůzky, zařizovat návštěvy jednotlivých družstev a tlumočil všechny rozhovory, neboť moje znalost španělštiny je velmi malá a převážně pasivní (viz též kap. 2.5). Po celou dobu mi byl neocenitelným partnerem a pomocníkem. Pokud se dále v textu vyskytuje zájmeno my, zahrnuje zpravidla nás dva, neboť můj výzkum se chtě nechtě stal i jeho výzkumem.
2.2 Pracovní postup První fáze výzkumu probíhala v září a říjnu 2006, tedy ještě před odletem do Kolumbie. Spočívala ve shromažďování informací jednak o celkové bezpečnostní, politické, ekonomické a sociální situaci v Kolumbii, jednak o tamních Fair Trade organizacích. Nutno říci, že pokusy sehnat z České republiky přímé kontakty na konkrétní družstva v Kolumbii nebyly nijak úspěšné. Podařilo se mi získat pouze popis několika organizací s uvedením regionu nebo města, ve kterém se nachází jejich sídlo. Klíčovou se ukázala účast na konferenci o Fair Trade v Bogotě16, kde jsme se přímo setkali se zástupci dvou družstev, která jsme později navštívili, a seznámili jsme se s koordinátorkou FLO-Cert pro Kolumbii. Ta nám vyhledala potřebné kontakty, pomohla zprostředkovat schůzky se zbývajícími družstvy a poskytla několik neformálních rozhovorů, které byly dost podstatné pro pochopení souvislostí a některých nejasností ohledně certifikační praxe v Kolumbii. V Bogotě jsme dále absolvovali schůzky se zaměstnancem Kanceláře Spojených národů pro drogy a zločin17 a s pracovníky Acción Social18, kteří mají na starosti program zjednodušeně nazývaný též „káva místo koky“. Do této druhé přípravné fáze lze zahrnout i exkurzi na konveční kávovou farmu v oblasti zvané Zona Cafetera19. Hlavní fázi celého výzkumu tvořily návštěvy 6 Fair Trade družstev, která sdružují drobné producenty kávy. Šlo o organizace OCCCA (region Chocó), ACOC (region Valle de Cauca), COSURCA, ASPROSI, ASPROVEGA a Nuevo Futuro (všechny region Cauca). Ve všech těchto družstvech byly pořízeny rozhovory se zástupci jejich vedení. Kromě toho jsme ve třech družstvech (OCCCA, ACOC a ASPROVEGA) navštívili zároveň i jednotlivé malé farmy a měli možnost mluvit s jejich majiteli. 16
Konference pod názvem „Foro y muestra regional de Comercio Justo“ se konala 1. – 2. listopadu 2006. Šlo o historicky první konferenci na téma Fair Trade v Kolumbii. 17 Více o jejich programech viz webové stránky www.undoc.org/colombia a publikace vydané UNITED NATIONS, OFFICE ON DRUGS AND CRIME v seznamu literatury. 18 Acción Social je kolumbijská vládní agentura pro sociální aktivity a mezinárodní spolupráci. Jedním z jejích hlavních programů je tzv. PCI = Program Against Illicit Crops, tedy Program proti ilegálním plodinám. Jeho součástí jsou 1) tzv. Productive Projects (plodné projekty), které podporují nahrazování pěstování drog jinými komercializovatelnými plodinami (káva, kakao, palma olejná atd.), a 2) tzv. Social Projects (společenské projekty), které podporují vzdělávání a rozvoj sociálního kapitálu místních komunit. Více viz webové stránky www.accionsocial.gov.co a publikace ACCIÓN SOCIAL: Presidencial Program against Illicit Crops – PCI. Project Portfolio. Bogotá D.C., Colombia. 19 Jde údajně o oblast s největším objemem produkce kávy na hektar na světě. Absolvovali jsme zde výklad o konvenčních technikách pěstování a zpracování kávy.
8
V ACOCu jsme navíc byli přítomni pracovní schůzce vedení družstva, absolvovali jsme větší část dvoudenního školení o ekologickém pěstování kávy a technologických novinkách v jejím zpracování a navštívili jsme malou fabričku na zpracování kávy. Délka návštěvy jednotlivých organizací se pohybovala v rozmezí několika hodin (ASPROSI, ASPROVEGA, Nuevo Futuro) až několika dní (OCCCA, ACOC, COSURCA). Závěrečná fáze pak spočívala ve zpracování získaných informací v průběhu prosince 2006 a ledna 2007, sepsání této výzkumné zprávy v únoru 2007 a průběžném zveřejňování dílčích výsledků. Do dneška (9.2.2007) se podařilo publikovat článek „Fair Trade v Kolumbii“ v 18. zvláštním vydání časopisu Veronica20 a vytisknout výstavu 28 fotek s popisky pod stejným názvem.21 Předběžně domluvená je publikace článku v časopise Sedmá generace.
2.3 Popis výzkumných strategií a procedur v terénu Během výzkumu byla použita kombinace několika metod. V průběhu celého výzkumu byly studovány dokumenty a fyzická data. V prvních fázích šlo především o dokumenty dostupné na internetu týkající se obecných pravidel Fair Trade a konkrétních kolumbijských reálií.22 Během pobytu v Kolumbii šlo pak zejména o úřední dokumenty a archivní data jednotlivých družstev (seznamy členů, doklady o uzavřených obchodních kontraktech, projektová dokumentace atd.) a další materiály (tištěné letáky a brožurky, prezentace v PowerPointu atd.). Samozřejmě jsme také poctivě shromažďovali vzorky všech typů káv v různých stadiích zpracování23. Nejdůležitější použitou metodou, která tvoří základ výzkumu, jsou pak rozhovory. Jde o typ rozhovorů pomocí návodu, které ve většině případů plynule přecházely v neformální rozhovory24. To znamená, že jsem předem vytvořila dotazník (jeho plné znění viz příloha 1), který obsahuje celkem 73 otázek rozdělených do 11 sekcí. Je podle mého názoru prakticky vyčerpávající, co se týče témat a podtémat relevantních v našem výzkumu. Během výzkumu doznal nepatrných změn, a to ve smyslu změny formulace a doplnění několika málo otázek, ke kterým se respondenti samovolně vyjadřovali, přestože v původní verzi nebyly obsaženy. Dotazník sloužil jako návod pro mě jako osobu, která rozhovor vede, otázky jsme pokládali více otevřené a pouze zhruba tematicky orientované a v žádném případě jsme všechny sepsané otázky nekladli jedné osobě během jednoho rozhovoru naráz. Všem dotazovaným byl stručně vysvětlen účel našeho výzkumu a byli seznámeni s faktem, že z rozhovoru bude pořizován zápis.
20
Viz ZO ČSOP Veronica: Nekup to! Environmentálně šetrné nakupování. Veronica, časopis pro ochranu přírody a krajiny, XX. ročník 2006, 18. zvláštní vydání. Brno, 2006 21 Realizaci hradila Společnost pro Fair Trade a rozvojové vzdělávání, výstava by měla být po domluvě k dispozici v knihovně v kanceláři Společnosti, Rumiště 6, Brno. 22 Relevantní internetové odkazy viz prakticky všechny Elektronické zdroje uvedené v kapitole 6. 23 Nepřeháním, budu-li tvrdit, že jsme do ČR přivezli nejméně 15 kg výborné kvalitní převážně organické kolumbijské kávy. Jelikož jsme ji však rozdali mezi množství přátel a známých, neexistuje nikdo, kdo by ochutnal všechny vzorky a byl schopen obohatit tento výzkum o jejich fundované srovnání. 24 Podrobný popis těchto dvou metod viz HENDL, J.: Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Portál, Praha, 2005. s. 174 – 175
9
Jednoduše řečeno, kompletně vyplněný dotazník představuje jakýsi ideál množství informací, které by bylo bývalo dobré v každém z družstev získat, přičemž nebylo možné předpokládat, že by se to v některém podařilo. Ve většině družstev jsme nakonec absolvovali jednak skupinové rozhovory se členy vedení (ACOC, ASPROSI, ASPROVEGA a Nuevo Futuro), někde jsme mluvili samostatně s ředitelem družstva (OCCCA, ACOC, COSURCA), případně jednotlivě s dalšími zaměstnanci (ACOC a zejména COSURCA). Navíc jsme většinou měli možnost v průběhu návštěvy komunikovat s dalšími členy družstva, v některých (již výše vyjmenovaných) případech během prohlídky jejich vlastní farmy. Vyplňovali jsme tedy vždy jeden dotazník pro každé družstvo a informace v něm obsažené jsou jakousi kombinací informací z více zdrojů, koláží názorů více osob z daného družstva. Ze všech rozhovorů byl v jejich průběhu pořizován zápis, někdy přímo do vytištěného dotazníku, většinou však spíš do terénního deníku. Zapisovala jsem prakticky všechny sdělené informace a Vilém kladl otázky a případně překládal odpovědi, pokud jsem něčemu nerozuměla. Následně jsme spolu ještě procházeli zápisky co nejdříve po skončení rozhovoru a doplňovali nejasnosti. K rozhovorům je ještě třeba říci, že Kolumbijci jsou obecně velmi srdeční a není těžké si s nimi začít povídat. Ani jednou jsme nebyli v situaci, kdy bychom museli s dotazovaným dlouho navazovat kontakt, protože by s námi nechtěl komunikovat. Naopak jsme se setkali s velkou otevřeností a ochotou vyprávět, takže jsme spíš měli problém udržet téma rozhovoru a hlavně udržet po čtyřech i více hodinách vlastní pozornost. Nebylo výjimkou, že jsme absolvovali tříhodinovou schůzi vedení, společenský oběd a následně rozhovor s nějakým farmářem – prakticky jeden kontinuální sedmihodinový rozhovor ve španělštině. Stávalo se pak, že jsem se po deseti minutách omluvila Vilíkovi, že jsem nedávala pozor, a zjistili jsme, že jsme chudáka dotazovaného neposlouchali ani jeden. Některá důležitá fakta tak zřejmě zůstávají i přes naši vyčerpávající snahu nadále utajena …
Obr. 2: Kancelář družstva ASPROSI - členové vedení nám během rozhovoru ukazují časopis, který družstvo vydává pro své členy.
Obr. 3: Neformální rozhovor s majitelkami dvou sousedních farem, družstvo ACOC.
10
Doplňkovou metodou výzkumu bylo ještě zúčastněné pozorování. Naše pozice by se dala charakterizovat jako „pozorovatel - účastník“, neboť ostatní si byli vědomi našeho výzkumu, my jsme se účastnili dění, ale zasahovali jsme do něj minimálně, většinou jen doplňujícími otázkami. Jak již bylo uvedeno výše, byli jsme přítomni na schůzi vedení družstva (ACOC), na školení pro farmáře (ACOC) a krom jiného také na neformálním posezení následujícím po sjezdu všech členů družstva (OCCCA).
Obr. 5: Neformální setkání farmářů z družstva OCCCA. Další příklad zúčastněného pozorování. (Pozn.: Jihoamerická piva mívají obsah pouze 0,3l.) Obr. 4: Výkup kávy v družstvu OCCCA. Příklad zúčastněného pozorování.
Všechny fáze našeho výzkumu jsme průběžně fotograficky dokumentovali.
2.4 Zpracování dat Zápisky z terénního deníku byly přepsány do elektronické podoby, tematicky utříděny a doplněny do struktury dotazníku. Tím se výrazně usnadnilo vzájemné porovnání jednotlivých družstev. V první řadě jsou z takto získaných informací sestaveny profily družstev uvedené v kapitole 3.1. Jednotlivé sekce dotazníku vlastně představují již určitý kategoriální systém, byť se během sepisování výsledků ukázalo, že se některé informace překrývají a z různých sekcí přesahují. V další fázi zpracování dat se tedy vyprofilovala určitá nosná témata, která se nakonec promítla do členění podkapitoly 3.2 Zjištěné názory. V diskusi jsem se pokusila uvést zjištěné skutečnosti do širšího kontextu a porovnat je s údaji v literatuře. Z tohoto procesu vznikla jakási předběžná vysvětlení jednotlivých aspektů celé problematiky. V závěru se pak snažím tyto aspekty logicky propojit a pokud možno bez ztráty vzájemných souvislostí jednotlivých témat zodpovědět počáteční otázku, zda účast v systému Fair Trade přináší drobným pěstitelům kávy v Kolumbii předpokládané výhody.
11
2.5 Způsoby výběru Ke konečnému počtu i struktuře navštívených družstev jsme dospěli postupně během procesu výzkumu. V Kolumbii je kolem dvaceti certifikovaných družstev, početně jsme tedy navštívili asi jednu třetinu. Omezení byla dána naší schopností získat na ně kontakty a domluvit si schůzky25 a hlavně našimi časovými a finančními možnostmi26. Z praktických důvodů se všechna navštívená družstva nachází ve středozápadní části Kolumbie (viz mapa v příloze 2). Zkoumaná družstva představují několik typů organizací, které mohou být do Fair Trade zapojené. Zahrnují plynulou škálu přechodů od menších družstev, jejichž vedení tvoří samotní farmáři (OCCCA, ASPROSI), po (polo)profesionální organizace, které mají několik stálých zaměstnanců (ACOC, COSURCA). Vzhledem ke stanovené výzkumné otázce se vyprofilovalo několik charakteristických postojů, 27
které se opakovaly téměř ve všech případech (typicky názor na FT
cenu kávy). Naopak některé
okolnosti (např. zaměření projektů financovaných ze social premium) se v jednotlivých družstvech překvapivě lišily. Na základě získané zkušenosti si myslím, že návštěva zmíněných 6 družstev poskytuje na jedné straně velmi zajímavý a pestrý, na druhé straně celkem reprezentativní vzorek kolumbijských Fair Trade producentů kávy. Výběr konkrétních osob, se kterými jsme dělali rozhovory, byl pak na nás do velké míry nezávislý. Přizpůsobovali jsme se pokud možno časovým a prostorovým možnostem členů družstva, ale náš čas byl velmi omezený, takže jsme téměř doslova vzali zavděk každým, kdo byl zrovna k dispozici. Nutno říci, že se nám všichni snažili vyjít maximálně vstříc a často se speciálně kvůli nám sešlo na několik hodin 5 – 6 lidí, kteří se nám plně věnovali. Pestrost vzorku lidí, se kterými jsme se setkali, je myslím jednoznačným kladem celého výzkumu. Jde o prevenci omezenosti získaných informací dané např. hierarchickým zařazením ve struktuře družstva (některé názory mohou být typické pro lidi z vedení, ale nezastává je nikdo z těch „obyčejných“). Jedná se o příklad tzv. datové triangulace, kdy získáváme obdobná data od různých osob, čímž se validita těchto dat zvyšuje.
2.6 Diskuse metodiky Některé aspekty použité metodiky jsem rozebírala již v příslušných podkapitolách. Pokud mohu celkově soudit, metoda získávání informací od většího počtu lidí v každém družstvu a průběžného doplňování odpovědí na jednu sadu otázek se v praxi osvědčila. Vyžaduje sice od člověka, který vede
25
Domluva s Kolumbijci je někdy poněkud složitá. Jednak mají jiné pracovní rytmy a vnímání času (zpoždění o dvě hodiny je drobnost, kterou vyřeší krátká formální omluva, nikdo se na vás většinou nezlobí), jednak někdy slibují věci, o kterých nepředpokládají, že by je v budoucnu museli plnit. Podle mého názoru je pro cizince těžké poznat, co myslí aspoň trochu vážně, případně na co je možné se spolehnout. I my jsme byli na cestách závislí na mnoha těžce odhadnutelných faktorech – určitá nespolehlivost byla tedy bohužel oboustranná. Na druhou stranu jsou Kolumbijci při osobním jednání ohromně vstřícní a mnoho věcí, které se ani napotřetí nepodařilo domluvit přes telefon, se prostě vyřešilo naprosto ideálním způsobem na místě. 26 Jen pro zajímavost – Kolumbie má rozlohu 1 141 568 km2 a státem se od jihu k severu táhnou tři hřebeny And vysoké přes 4 000 m.n.m. Cestovat 10 hodin autobusem je naprosto normální. Výzkum trval čistého času zhruba tři týdny, naše společné náklady na cestovné a ubytování za tu dobu byly asi 15 000 Kč. 27 FT je běžně používaná zkratka pro Fair Trade.
12
rozhovor, aby uzpůsoboval otázky obsahem i formou osobě, se kterou právě komunikuje (logicky jinak jednáte s farmářem a jinak s profesionální ekonomkou, od obou také očekáváte jiný druh informací). Rozhovor tak vyžaduje více koncentrace než prosté čtení konkrétních dotazů. Na druhou stranu umožňuje tento přístup získat mnohem plastičtější obrázek o realitě a navázat osobnější kontakt s dotazovaným. Poněkud problematická se může jevit moje malá znalost španělštiny. Přiznávám, že osobně mě tato skutečnost velmi omezovala, protože jsem se nemohla sama vyjádřit a v průběhu rozhovoru plynule argumentovat. Pro náš výzkum to ale myslím neznamenalo zásadní překážku, neboť Vilém mluví naprosto plynně a byl po celou dobu schopen plnit roli překladatele velmi citlivě a spolehlivě.
13
3 VÝSLEDKY 3.1 Charakteristiky navštívených družstev OCCCA (Organización Campesina Y Caficultora de El Carmen de Atrato) je družstvo producentů kávy v regionu Chocó. V oblasti jsou vynikající půdy a vhodné klima, nicméně není to region s dlouhou tradicí produkce kávy. Z toho plynou problémy při prosazování na trhu. Družstvo bylo založeno v roce 1997, dnes sdružuje 120 rodin produkujících kávu, kakao a cukrovou třtinu. Motivací k založení družstva bylo řešení dvou hlavních problémů, které spočívají v nárůstu násilí tzv. paramilitaros a odchodu mladých lidí do měst. Kromě snahy o stabilizaci lokální hospodářské situace OCCCA suplovala funkci sociálních organizací, když poskytovala potravinovou pomoc nejchudším lidem. Tato pomoc byla částečně financována ze zisků z prodeje FT kávy. V počátcích byla pro družstvo významná pomoc OSN, ale také vládních struktur. V současnosti spolupráce s nimi ustává. Z kolumbijských organizací je OCCCA členem La Red (sítě pěstitelů šetrných k životnímu prostředí) a Federace kolumbijských producentů kávy. V rozvinutých zemích je OCCCA v kontaktu s americkými firmami OKO a UEFI, kterým prodávají surovou kávu. V Evropě byla v minulosti významná spolupráce s holandskou firmou Max
Havelaar, v současnosti je v jednání
spolupráce se španělskou firmou.
Obr. 7: Pohled z Rolandovy verandy, okolí Carmen de Atrato, region Chocó. Obr. 6: Rolando Carvadal, člen a sekretář družstva OCCCA, během rozhovoru.
ACOC (Asociación de Caficultores Orgánicos de Colombia) je zemědělskou organizací druhého řádu, která sdružuje pět organizací družstevního charakteru. Sídlo (hlavní kancelář, obchod a sklad) mají v městečku Rio Frío v regionu Valle de Cauca. Organizace byla založena v roce 1988, od roku 1993 je ACOC držitelem certifikátu Fair Trade. Od počátku se soustředí na produkci organické kávy vysoké 14
kvality určené pro export do Spojených států amerických. Mimo kávy pěstují ananasy, kakaovníky, cukrovou třtinu a další plodiny. V organizaci je v současnosti 115 rodin a jejich počet roste. Podmínkou pro přijetí do družstva je organická produkce (nebo ochota na ni přejít) a velikost produkce (u kávy nesmí přesáhnout 20 tisíc keřů). Organizace je tedy cílená na drobné pěstitele. Na organickou produkci přešli pěstitelé v regionu v době kávové krize (viz kap. 1.6), neboť jim umožnila prodávat s větší přidanou hodnotou. První skupinka se zorganizovala v Rio Frío v roce 1998, kde začalo pět rodin ekologicky pěstovat eukalypty a ananas, postupně se družstva formovala i v dalších správních obvodech v regionu. V roce 1992 exportovali první kávu, ještě bez FT certifikace. Od roku 1993 mají FT certifikaci, první FT kávu exportovali v roce 1994. Hlavní motivací přechodu na Fair Trade produkci bylo zlepšení sociální situace farmářů.
Obr. 8: Obchůdek, který provozuje organizace ACOC v Rio Fríu.
Obr. 9: René Ausecha, ředitel organizace COSURCA, v laboratoři, kde se určuje kvalita vykupované kávy.
COSURCA (Empresa Cooperativa del Sur del Cauca) je organizací druhého řádu, sdružuje 13 samostatných družstev drobných producentů v regionu Cauca. Kancelář má ve městě Popayán. Úkolem COSURKY je efektivně koordinovat zemědělskou činnost v oblasti, poskytovat jistotu odbytu producentům, odpovídající cenu za jejich produkty, atd. Obecným cílem je zrušit závislost regionu na dotacích a postavit na nohy lokální ekonomiku. Prostředkem je hlavně export excelentní kávy do rozvinutých zemí, které jsou schopny a ochotny platit za kvalitu. Organizace vznikla v roce 1993 již s cílem využít systém Fair Trade, certifikace dosáhla v roce 2000. Díky Fair Trade introdukovala systém fondů na sociální účely, systém vzdělávání farmářů, potravinovou soběstačnost atd., jejichž prostřednictvím se snaží řešit nejpalčivější problémy regionu – ilegální plodiny a chudobu. Export COSURKY je směřován do USA a do Evropy, ve Spojených státech spolupracují s firmou Ecologic a v Evropě hlavně s CordAid (Holandsko), kteří COSURCE pomohli také financovat některé 15
aktivity. V rámci Kolumbie je jejím hlavním partnerem ExpoCOSURCA, která zajišťuje export kávy mimo jinak téměř monopolní státní exportní firmu ExpoCafé. ASPROSI (Asociación de Productores Orgánicos de la Sierra) je družstvem pěstitelů kávy ve správní oblasti La Sierra, region Cauca. Celá oblast je tradičně pod silným vlivem guerilly, pěstování kávy zde bylo zavedeno „shora“ jako součást vládního programu substituce nelegálních plodin (hlavně koky). Družstvo bylo založeno v roce 1998 a dnes sdružuje 120 rodin. Sídlí v městečku La Sierra v oblasti zvané Macizo Colombiano (kolumbijský masív). ASPROSI je členem COSURKY, velkého konsorcia organizací produkujících Fair Trade kávu. Ta jim poskytuje jistotu odbytu a pomáhala jim i v době, kdy přecházeli na organickou produkci. ASPROVEGA (Asociación de Productores de la Vega) je také členem organizace COSURCA. Sídlí ve vesnici La Vega v regionu Cauca. Podmínky i historie vzniku družstva ASPROVEGA jsou velmi podobné s ASPROSI. Dnes má družstvo asi 200 rodin, jejich počet je víceméně stabilní. Nejmenší jednotkou družstva je tzv. vereda - tvoří ji několik málo rodin, které jsou spolu v užším kontaktu. Vedení družstva zajišťuje 5 lidí. Důležitou osobou je zejména tzv. promotor, který pracuje v terénu s jednotlivými zemědělci. Konzultuje s nimi, radí s procesem pěstování i zpracování kávy a také kontroluje její kvalitu. Družstvo produkuje jak organickou, tak necertifikovanou kávu. Kromě kávy pěstují i banány, juku, pomeranče, ananasy a cukrovou třtinu.
Obr. 10: Drobní pěstitelé z družstva ASPROVEGA. Obr. 11: Členové vedení družstva ASPROSI před kanceláří a výkupnou kávy.
Nuevo Futuro je velkým družstevním zemědělským podnikem sdružujícím cca 130 rodin z devíti správních celků (velkých asi jako české okresy). Družstvo vzniklo v roce 1996 a od roku 1998 vlastní Fair Trade certifikát. Kancelář má v městě Popayán v regionu Cauca. Zpočátku byl vznik družstva 16
podporován vládními nebo mezinárodními dotacemi, které ale záhy ustaly a přechod na Fair Trade byl ekonomicky nejvýhodnější variantou. V roce 1997 začali spolupracovat s německou neziskovou organizací GTZ (Deutsche Gesellschaft für Technische Zusammenarbeit), která jim poskytuje hlavně odborné informace o organických metodách pěstování kávy. Německá organizace El Puente je pak hlavním obchodním partnerem v Evropě. Pro export využívají služeb státní firmy ExpoCafé.
3.2 Zjištěná fakta a názory V následující kapitole se budu věnovat nejdůležitějším tématům, která byla vlastním předmětem výzkumu, tedy výhodám a nevýhodám účasti malých producentů v systému Fair Trade. Záměrně se ovšem prozatím pokusím vyhnout hodnotící kategorizaci, neboť jak vyplyne vzápětí, škatulky pozitivní/negativní aspekt nejsou až tak jednoznačné, jak by se na první pohled mohlo zdát. 3.2.1
FT cena kávy Jedním z prvních a naprosto zásadních argumentů, které při jakékoli prezentaci konceptu Fair
Trade uslyšíte, je, že Fair Trade garantuje minimální výkupní cenu produktů, která nejenže pokrývá výrobní náklady příslušné komodity, ale umožňuje navíc producentům důstojné živobytí (tedy alespoň nějaký zisk) a je vždy vyšší než cena na konvenčním trhu28. Je důležité si uvědomit, že tato informace zahrnuje minimálně dva různé aspekty. Prvním je samotná výše výkupní ceny (aktuální FT „ceník“ viz Tabulka 1), druhým je pak fakt, že minimální cena je garantovaná, tedy dopředu známá a jistá. Tab. 1: Garantované minimální výkupní ceny kávy v rámci systému Fair Trade pro jednotlivé regiony dle platného standardu FLO. Pod “conventional“ je v tomto případě myšlena neorganická FT káva, „Fairtrade Premium“ je to samé, co mnou používaný termín „social premium“. Pro Kolumbii jsou aktuální ceny v prvním řádku tabulky, tedy „Washed Arabica“.
28
Měla by být oproti konvenční ceně vyšší vždy alespoň o sociální příplatek (social premium) 0,05 $/libru a v případě organické kávy i o organický příplatek (organic premium) 0,15 $/libru. Nikde samozřejmě není dáno, že by cena nemohla být ještě o něco vyšší, pokud se tak obchodní partneři domluví.
17
Jak již bylo řečeno, výše výkupní ceny bývá tradičně považována za jednu z hlavních výhod systému Fair Trade. Proto nás poněkud překvapilo, když jsme hned v prvním družstvu (OCCCA) při prvním rozhovoru uslyšeli výrok vedoucího družstva FROILÁNA ZAPATY: „Fair Trade je iluze. Cena, kterou dostáváme za svojí Fair Trade kávu, není férová.“ FROILÁN tvrdil, že pokud prodají svou kávu na konvenčním trhu, jsou za ni schopni dostat lepší cenu, než pokud ji prodají v rámci systému Fair Trade. Navíc prý garantovaná cena a ovšem ani případná vyšší cena na konvenčním trhu29, nepokývá plně jejich náklady na pěstování. Kdyby ale chtěli víc, kávu jednoduše neprodají – je to obchod, ve kterém si oni nemohou diktovat podmínky. Tato situace ztěžuje fungování družstva a narušuje jeho soudržnost, protože cena je pro většinu farmářů pochopitelně naprosto zásadní. Co bylo ještě překvapivější, s tímto názorem jsme se v různých modifikacích setkávali i v dalších družstvech. V ACOCu například uváděli, že v letech 2003 a 2004 žádnou férovou cenu prostě nedostali30 a v roce 2005 prodali svoji organickou FT kávu za minimální garantovanou cenu, tedy za 1,39 $/libru. V letošním roce (2006) uzavřeli kontrakt s americkou firmou, která není certifikovaná31, ale chce prodávat jejich kávu a platí jim cenu 2 $/libru. „To je více než jsme dostali kdy dřív,“ říká prezident ACOCu RIGOBERTO, „přesto po odečtení všech nákladů spojených s transportem a nutnou administrativou vychází cena pro jednotlivé malé farmáře zhruba na 1 $/libru“. Zde je nutné podotknout fakt, který si mnoho lidí (včetně mě) na první pohled neuvědomí – podle standardu FLO je garantovaná cena, kterou dostane družstvo při prodeji v přístavu. Veškeré náklady spojené se skladováním, transportem a případným částečným zpracováním kávy tedy do té doby nese družstvo. Cena, kterou dostávají jednotliví malí pěstitelé, de facto nikde garantovaná není. Je samozřejmě v zájmu družstva, aby tato cena byla co nejvyšší, protože družstvo vedou sami farmáři. Kdyby sobě i ostatním platili málo, družstvo by se prostě rozpadlo. Přesto je myslím důležité si tento fakt uvědomit. I v družstvech, kde se k výši výkupní ceny FT kávy vyjadřovali poněkud shovívavěji, převládal názor, že současná minimální garantovaná cena je příliš nízká. „Rozdíl mezi garantovanou FT cenou a cenou na konvenčním trhu je minimální a nestačí na pokrytí zvýšených nákladů spojených se složitou administrativou, kterou vyžaduje FLO. Navíc nám velké ztráty způsobuje kolísání kurzu dolaru vůči pesos.“, vysvětluje technik COSURKY LUPERCIUS. A SILVIO ERAZO, účetní družstva Nuevo Futuro, celou záležitost shrnuje: „Dřív, když se konvenční cena pohybovala okolo 0,60 $/libru, byla minimální FT cena opravdu dobrá. Teď výrazný cenový rozdíl prakticky neexistuje.“ Přitom právě Nuevo Futuro je jedním z mála družstev, kde jsou se svojí cenou v zásadě spokojeni. Mají dlouhodobý kontrakt přímo s evropskou organizací El Puente, která jim platí 1,41 $/libru. Takový typ smlouvy je snem každého družstva. Přesto se prakticky všichni dotazovaní shodovali, že tato garantovaná cena je jednou z hlavních výhod systému Fair Trade. Všichni si pamatují začátek kávové krize (viz kap. 1.6), kdy náhlý pokles ceny
29
Aktuálně jim prý překupník v okresním městě nabízel cenu 1,30 $/libru, oproti minimální FT ceně 1,24 (1,19+0,05) $/libru. V tomto případě to ovšem znamená, že neprodali kávu přes systém Fair Trade a tedy nedostali příplatek social premium. Jinak cena, kterou dostali na konvenčním trhu, byla dobrá. 31 O výhodách a nevýhodách certifikace viz kapitola 3.2.3 a diskuse v kapitole 4.1.2. 30
18
přivedl doslova na pokraj smrti hladem desetitisíce drobných pěstitelů. Přestože tedy s výší této ceny nejsou příliš spokojeni, jistota, kterou jim její existence zaručuje, pro ně představuje opravdovou hodnotu. I na začátku citovaný FROILÁN ZAPATA přiznává: „Zpočátku nám Fair Trade opravdu hodně pomohl. Jistota výdělku je i teď jednou z jeho hlavních předností.“
3.2.2
Social premium Jak již bylo řečeno, všichni producenti kávy zapojení do Fair Trade dostávají tzv. sociální prémie,
které činí 0,05 $/libru. Tyto peníze jdou povinně do společného fondu družstva a sami farmáři rozhodují, co se z nich bude platit. Typicky jde např. o příspěvek na školní docházku dětí, zlepšování zdravotní péče, investice do bydlení nebo do technického vybavení farem. „Dáváme ty peníze do fondu, ze kterého se platí infrastruktura, zlepšování vybavení farem a obnova plantáží. A samozřejmě vzdělávání farmářů (tzv. capacitacion).“, říká již citovaný účetní družstva Nuevo Futuro. Podobně v družstvu ASPROSI: „Pořídili jsme si počítač a malý mlýnek (tzv. trilladora) na zjišťování kvality kávy. Pro lidi je hlavní výhodou vzdělávání a to, že jejich farmy se renovují a jsou lépe vybavené.“ I v družstvu ASPROVEGA tvrdí, že mají z těchto peněz užitek: „Sociální prémie jsou zdrojem peněz na vzdělání a zlepšení životních podmínek. Zaplatili jsme z nich vybavení kanceláře, ve které právě sedíte. Pořádáme kurzy pro dospělé – snažíme se s nimi pracovat prakticky a učit je to, co opravdu potřebují, tedy hlavně zemědělské techniky potřebné při organickém pěstování.“ Asi nejpropracovanější systém má organizace COSURCA, která zastřešuje 13 FT družstev. „Každý jednotlivý producent si dělá rozvahu, za co chce peníze utratit. Podepíše o tom dokument a po čase se s každým kontroluje, kolik za co opravdu utratil. Každý region má svoje problémy, které zná nejlíp – COSURCA do rozhodování nezasahuje, jen pozoruje a kontroluje plnění.“, říká technik LUPERCIUS, který má tuto agendu na starosti. Producenti jsou tedy zavedeným systémem vlastně nuceni si plánovat, do čeho investují, a s penězi pak náležitě nakládat. Plány se dělají na 3 roky dopředu, přičemž se každý rok kontroluje jejich plnění a je možné je přehodnocovat. Pro všechny producenty ze všech družstev to samozřejmě představuje obrovský objem papírování. Velký společný projekt se podařilo realizovat v ACOCu, kde použili peníze ze social premium na spolufinancování stavby a vybavení malé pražírny kávy. Toto zařízení je velmi důležité – pokud je družstvo schopno kávu zpracovat až do podoby finálního produktu (v tomto případě pražená mletá káva Madremonte), může ji prodávat s mnohem větší přidanou hodnotou než v případě nezpracovaných zelených bobů. Kromě toho letos platí z příslušného fondu například slavnost pro rodiny členů družstva, která má (kromě samozřejmé zábavy, tancování, zpěvu, jídla a pití) sloužit k seznámení lidí z různých částí regionu. K tomuto tématu je asi třeba dodat, že zdaleka ne vždy se družstvům podaří prodat všechnu kávu v rámci systému Fair Trade, a tak zajistit svým členům sociální prémie. To se farmářům samozřejmě těžko vysvětluje, a tak většina družstev podotýkala, že někdy doplácí na projekty původně financované ze social 19
premium z jiných zdrojů. Zejména pokud se jedná o dlouhodobější aktivity (např. obnova kávových plantáží, která je naprosto nutná), a nedaří se na ně sehnat finanční prostředky jinde, může to být pro družstvo opravdu problém. To je třeba případ na začátku zmiňované OCCCy. 3.2.3
FLO certifikace Základní připomínka k FT certifikaci, se kterou jsme se setkali opravdu ve všech družstvech, byla
jednoznačná: certifikace je velice drahá a její placení představuje pro všechny velkou finanční zátěž. Údaje o její ceně se mírně lišily32, řádově se však roční náklady na zaplacení povinné kontroly a poplatků za používání ochranné známky pohybují v přepočtu v rozmezí 50 – 100 000 Kč. Kontrola družstev probíhá 1x ročně a trvá zpravidla několik dní. Je třeba si uvědomit, že drtivá většina družstev má zároveň certifikaci BIO, za kterou platí další nemalé částky. Výše zmíněné ceny nutí většinu družstev k vážným úvahám o smyslu certifikace. „Náklady spojené se samotným dodržováním pravidel Fair Trade jsou velmi vysoké. Připočteme-li k tomu ještě poplatky za certifikaci … Ještě pořád se nám to vyplatí, ale všechno závisí na ceně, kterou dostáváme za naši kávu.“, říká HUMBERTO URIBE, prezident družstva Nuevo Futuro. Podobné názory měla i většina ostatních. Pouze v jednom případě jsme se setkali s naprosto jednoznačně kladným postojem k certifikaci: „Certifikace je pro nás zásadní. Umožňuje nám dostat lepší cenu, než mají ostatní producenti kávy. Určuje rámec našeho rozvoje a náš obraz před zákazníky.“, prohlašuje velmi přesvědčivě RENÉ AUSECHA, ředitel COSURKY. Většina družstev shodně navrhovala, aby FLO neprovádělo kontroly každý rok, ale pouze jednou za 2-3 roky. Výrazně by to snížilo jejich náklady. Někteří zároveň podotýkali, že i z praktického hlediska by bylo vhodnější období mezi kontrolami prodloužit: „ Rok je na vyhodnocení probíhajících projektů příliš krátká doba. Ale FLO to každý rok vyžaduje“, říká LUPERCIUS z COSURKY. Připomínky se ale týkají obecných pravidel certifikace, na jednotlivé pracovníky FLO si nikdo výrazně nestěžoval, většina byla se spoluprací spokojená. LUPERCIUS k tomu dodává: „Víme, že nemáme všechno perfektní. Respektujeme případnou kritiku a pracujeme na vyřešení problémů.“ Situace v Kolumbii je specifická tím, že na národní úrovni nemá FT známka prakticky žádný komerční význam. Mnohem důležitější je pro zlepšení prodeje známka BIO. FT certifikace je tedy pro družstva důležitá pouze pokud exportují většinu kávy do Evropy, případně USA. Několikrát jsme slyšeli, že se družstvo chce orientovat i na místní (regionální či národní) trh, ale že v tom případě se jim poplatky za používání FT známky na obalech kávy naprosto nevyplatí. Vše je zřejmě otázkou osvěty, která je v případě Fair Trade v Kolumbii zatím prakticky nulová.
32
Což odráží reálnou situaci – podle pravidel FLO se výše poplatku odvíjí od velikosti organizace a složitosti kontroly, tedy také podle množství problémů a nejasností, které je třeba řešit.
20
3.2.4
Přechod na organickou produkci, samozásobitelství V rámci Fair Trade není povinné splňovat podmínky organické produkce, ale farmáři by měli být
podporování v tom, aby postupy šetrné k životnímu prostředí zaváděli. V případě družstev, která jsme navštívili, tvoří certifikovaná BIO produkce naprostou převahu. Některá družstva deklarují organičnost přímo ve svém názvu (viz Kap. 3.1), ta ostatní mají většinou určitý podíl neorganické (tzv. sociální) kávy. Většina si nicméně jasně uvědomuje skutečnost, že BIO certifikace dodává jejich kávě mnohem větší hodnotu na trhu (i v rámci FT je toto kritérium zohledněno, viz příplatek 0,15 $/libru v Tab. 1) a jak bylo řečeno v předchozí kapitole, zajišťuje lepší odbyt. Kromě této, řekněme, tržní motivace byl mezi farmáři překvapivě silný ještě jeden aspekt organické produkce – uvědomovali si, jak je důležité neznečišťovat půdu a vodu chemickými přípravky a byli hrdí na fakt, že jejich káva je díky organickému způsobu produkce zdravější. „Snažíme se chránit životní prostředí - farmáři kompostují, chrání půdu a pěstují smíšené kultury.“, shrnuje důležité aspekty organického pěstování kávy ředitel COSURKY RENÉ AUSECHA. „Organická produkce je rozhodně výhodou. Nejenže snáze prodáme svoji kávu za lepší cenu, ale máme díky ní i dobré potraviny pro sebe.“, říká dále LUIS IJAJI, promotor družstva ASPROVEGA. A GUSTAVO, promotor ACOCu, k tomu dodává: „Chemickým hnojením jsou stromky stresované, hnané do produkce. Bez chemie není produkce nižší, spíše naopak – půda i rostliny se mají líp.“ Je asi nutné podotknout, že v tomto názoru je přece jen osamocen, většinou nám bylo řečeno, že výnosy organické produkce jsou nižší: „Organická produkce je extenzivnější, výnos na hektar dosahuje zhruba 30% chemické produkce.“, tvrdí již zmíněný LUIS IJAJI.
Obr. 12: Smíšená kultura na plantáži farmáře z družstva ASPROVEGA. Vpravo je cukrová třtina, v popředí banánovníky, uprostřed pod nimi pak kávové keře.
Obr. 13: Jednou z podmínek organické produkce kávy je její pěstování ve smíšené kultuře a v zástinu stromů.Vilík a pěstitelka z družstva ACOC.
Ohledně nákladů spojených s organickým pěstováním nepanovala mezi pěstiteli shoda. Někteří tvrdili, že nepoužívání chemických prostředků náklady snižuje, jiní naopak, že všechny procedury jsou 21
pracnější a výnos menší, a celkově jsou tedy náklady vyšší. Všichni se ovšem shodují na tom, že nepříjemným faktem jsou opět velmi vysoké náklady na certifikaci. Například družstvo Nuevo Futuro, které má 100% produkce BIO, uvádí výši ročních poplatků v řádu 80-90 000 Kč. Pozitivní okolností je aspoň to, že organických certifikátorů je v Kolumbii více, takže existuje jistá konkurence a je možné si vybírat. Poslední perličkou je výrok, který se vyskytoval také celkem často, v tomto případě zaznívá z úst již citovaného GUSTAVA: „Tady pěstovala spousta lidí organicky odjakživa, na chemii prostě nikdy neměli dost peněz.“ Co se týče samozásobitelství, je mu věnována z mého pohledu naprosto neočekávaná pozornost. Spíše než zásluhou systému Fair Trade je to ale dáno historickou zkušeností drobných pěstitelů kávy, kteří byli ve velké většině specializovaní na export a v prvních letech kávové krize někteří doslova umírali hlady, protože neměli žádnou možnost výdělku a pěstovali pouze monokultury kávy. Družstva tedy cíleně podporují diverzifikaci produkce (farmáři pěstují kromě kávy cukrovou třtinu, kukuřici, juku, různé druhy ovoce, zeleninu, chovají drobné domácí zvířectvo – jedí se např. morčata ☺), podporují alespoň částečnou orientaci na místní trh a seriózně řeší strategii potravinové bezpečnosti svých členů. Asi nejdále jsou v tomto směru v družstvu ASPROVEGA, kde mají projekt na záchranu starých odrůd zemědělských plodin (fazolí, kukuřice, kávy i ovoce). Družstvo vede farmáře k tomu, aby byli sami schopni vytvořit si semennou banku pro příští sezónu a zbavili se tak nutnosti nakupovat osivo na trhu. Zároveň v rámci vzdělávání učí místní lidi tyto tradiční plodiny a odrůdy znovu používat v kuchyni, dělají si například i vlastní rostlinné maso. Lidé si navzájem předávají zkušenosti a podle slov vedení družstva dosáhli stavu, kdy jsou potravinově soběstačné prakticky jednotlivé farmy.
Obr. 14: Ukázková ukázka diverzifikace produkce a samozásobitelského snažení v družstvu ASPROVEGA. Obr. 15: Je libo čerstvé mango přímo ze stromu? Ovocná zahrádka u domku jednoho farmáře z vedení družstva ASPROSI .
22
3.2.5
Postřehy, pocity a dojmy – to nejdůležitější V předchozích podkapitolách jsem se snažila zprostředkovat názory kolumbijských pěstitelů na
jednotlivé aspekty systému Fair Trade. Přesto mám pocit, že něco důležitého se do takto tematizovaného uspořádání nevešlo. Pokud uvažujeme o významu a zároveň i udržitelnosti Fair Trade, pokládám za zásadní celkový pocit, který mají jednotliví členové družstev, základní postoje či východiska, která motivují jejich jednání a se kterými se pouští do každodenních činností. Pokusím se zprostředkovat poněkud víc do hloubky dva dost protichůdné přístupy, které jsme zaznamenali. Prvním v jistém smyslu extrémem je družstvo OCCCA. Již v kapitole 3.2.1 jsem citovala výrok jeho prezidenta FROILÁNA ZAPATY: „Fair Trade je iluze.“ FROILÁN družstvo v roce 1996 založil a po celou dobu jeho existence vede. Zmíněné tvrzení neznamená, že by chtěl všechno v nejbližších dnech vzdát, na druhou stranu opravdu vyjadřuje jisté zklamání ze současného vývoje a není jen okamžitým výkřikem. Problémy spojené s komercializací kávy a minimální FT cenou jsme už rozebírali. Kromě toho má FROILÁN ještě jednu zásadní připomínku: „Naše postavení v rámci systému Fair Trade je podřízené. Jsou nám diktovány podmínky zvenčí, máme hrozně moc předpisů a povinností, které musíme plnit, a nezbývá nám vlastní prostor. Pravidla vymýšlí evropské organizace, nás se pak maximálně někdo ptá, co se nám nelíbí, ale ty pravidla stejně plnit musíme. Celá myšlenka Fair Trade je hezká, ale konkrétní nastavení těch pravidel neodpovídá našim potřebám.“ Připomínka se týká několika předpisů určujících proceduru zpracování kávy a zejména požadavků na složitou administrativu, která rozhodně není v kolumbijských podmínkách standardem. Ve FROILÁNOVĚ podání byl tento názor formulován nejostřeji, nicméně setkali jsme se s ním i na dalších místech. Každoroční kontroly FLO a požadavky na dokumentaci jsou považovány za přehnané a dost často jsme se setkali s kritikou faktu, že dialog mezi jednotlivými články FT řetězce je nedostatečný. Standardy FLO jsou pak vnímány jako diktát zvenčí a ne výsledek oboustranně výhodné dohody. Dost rozdílný postoj naproti tomu formuloval RENÉ AUSECHA, ředitel COSURKY33. „Ve vztahu Severu a Jihu je možná solidarita nebo spolupráce. Naše cesta je spolupráce. Fair Trade pro nás neznamená čekání na peníze od někoho zvenčí. Fair Trade je jen facilitátor našeho vlastního rozvoje. Teď jsme závislí na exportu, ale pomocí různých fondů si sami hospodaříme s penězi. Postupně se vztah SeverJih snažíme měnit na vztah Jih-Jih. Fair Trade je hodně těžká cesta, jak tvořit zodpovědnost, demokracii a změnu, ale je to dobrá cesta.“ A LUPECIUS, technik COSURKY, dodává k tématu povinné administrativy: „Pro technika to znamená hodně práce. Ale družstva to berou jako nutnost, jako závazek vůči zákazníkovi, který platí víc. Je nutné mít zdokumentované jasné výsledky.“ Ostatní družstva představovala v tomto směru plynulý přechod. Spíše jsem ale měla dojem, že případné problémy vnímají jako součást určitého procesu a snaží se najít vlastí způsob, jak svoji situaci zlepšovat. Do značné míry chápou a respektují nastavená pravidla a předmětem případné kritiky jsou jen konkrétní dílčí aspekty, nikoli celý systém spravedlivého obchodu. 33
Připomínám, že COSURCA je relativně velká organizace, která zastřešuje 13 samostatných FT družstev a má 11 profesionálních zaměstnanců. Více o ní viz kapitola 3.1.
23
3.3 Shrnutí Pokusím se shrnout naše nejdůležitější poznatky o přínosech a nevýhodách systému Fair Trade. Jako podklad slouží v tomto případě odpovědi na dvě otevřené otázky z dotazníku: Které jsou podle vás hlavní výhody participace v systému Fair Trade? a na druhou stranu: Jaké problémy související s účastí v FT vás trápí? Jako výhoda byla jednoznačně nejčastěji uváděna jistota garantované výkupní ceny. Jako další důležité pak byly zmiňovány existence social premium a související možnost financovat ze společného fondu vlastní projekty, vzdělávání farmářů týkající se zejména organických technik pěstování kávy a organizace v družstvu, která umožňuje společnou komercializaci kávy a podporuje spolupráci. V některých případech byla výslovně zdůrazněna demokratická organizace družstva a možnost říkat svůj názor, ovlivnit rozhodování. Farmáři často vyjadřovali hrdost na to, že pěstují kvalitní organickou kávu. Mezi hlavními problémy byla prakticky ve všech případech zmiňovaná nízká minimální garantovaná výkupní cena FT kávy a několikrát se opakovalo tvrzení, že tato cena vlastně není vůbec férová. Dalším velkým problémem je pak vysoká cena certifikace. Negativně jsou vnímány také požadavky na obsáhlou a komplikovanou administrativu, která v důsledku produkci FT kávy výrazně prodražuje.
24
4 DISKUSE 4.1 Komentář a diskuse k výsledkům Pokud jste až do dnešního dne byli zarytými příznivci Fair Trade, možná jste po přečtení předchozí kapitoly upadli do lehké deprese. V následující části se pokusím ukázat, že nic není tak černé, jak by se na první čtení mohlo zdát, a že pokud náhodou máte doma Fair Trade kávu z Kolumbie, nemusíte ji honem splachovat do záchodu. Hodlám uvést předchozí tvrzení do širšího kontextu, navrhnu některá vysvětlení a pokusím se více zprostředkovat nejen to, co naši dotazovaní přímo říkali, ale i to, co jsme viděli my jako pozorovatelé zvenčí. Předmětem diskuse budou tři podle mého názoru nejvíce problematické body, na které jsme narazili, tedy FT cena kávy, FLO certifikace a celkový přínos systému Fair Trade pro drobné pěstitele. 4.1.1
FT cena kávy Základním „problémem“ kolumbijské Fair Trade kávy je podle mého názoru fakt, že je příliš
kvalitní. Garantované minimální výkupní ceny FT kávy jsou totiž stanoveny paušálně a v různých částech světa se liší jen naprosto minimálně (viz tabulka 1). Jejich výše je odvozena od zjištěných nákladů na produkci a měla by představovat alespoň tzv. minimum pro pokrytí základních potřeb. Do tohoto minima jsou započítány kromě vlastních nákladů na pěstování kávy také výdaje na ošacení, zdravotní péči, vzdělání a dopravu34. Tato garantovaná cena však neodráží rozdíly v kvalitě a tržní hodnotě kávy z různých regionů světa. Jak je vidět v tabulce 2 v příloze 335, kolumbijská káva typu Mild má stabilně vyšší hodnotu jak oproti ostatním kávám stejného typu, tak oproti Brazilskému typu kávy Natural. Jak říká například PAVEL CHMELAŘ ze Společnosti pro Fair Trade a rozvojové vzdělávání: „Fair Trade u kávy tuto nadstandardní kvalitu nedokáže ocenit.“36 Tento problém by samozřejmě mělo řešit další pravidlo, které říká, že producenti by za certifikovanou FT kávu měli dostat vždy víc, než je cena na konvenčním trhu. Možná překvapivě je ovšem těžké říci, kolik to vlastně je, a to zejména ze dvou důvodů: 1) cena je na různých místech světa různá - dá se určit buď její průměr, nebo podle nějakého pravidla určit, která z nich je směrodatná. Podle vyjádření SYLVIE CALFAT, koordinátorky FLO pro Kolumbii37, se v praxi považuje za cenu na konvenčním trhu aktuální cena v nejbližším větším městě, kde se káva vykupuje. A hlavně 2) konvenční tržní cena se mění prakticky ze dne na den, což je hezky vidět z tabulky 2 v příloze 3. Kolumbijští pěstitelé uváděli v době našeho výzkumu (listopad 2006) konvenční výkupní cenu pohybující se v rozmezí
34
Viz ASOCIACE PRO FAIRTRADE: Fair Trade. Spravedlivý obchod v České republice. Praha, 2004. str. 11 Zdrojem těchto údajů je ICO (International Coffee Organisation), tedy Mezinárodní organizace kávy. Pro všemožné další statistiky a vůbec údaje o kávě vřele doporučuji jejich internetové stránky www.ico.org . 36 Osobní sdělení. 37 Se Sylvií jsme absolvovali několik neformálních rozhovorů, v tomto i ve všech následujících případech jde o ústní sdělení. Pokud není uvedeno jinak, informace v této i následující kapitole týkající se certifikace pochází od ní. 35
25
1,20 – 1,30 $/libru, což cenám na světových burzách zhruba odpovídá.38 Oproti těmto výkyvům jsou v rámci systému Fair Trade kontrakty včetně výkupní ceny smlouvány třeba rok dopředu (jistota odbytu je vnímána jako výhoda). Pokud je ovšem rozdíl mezi garantovanou FT cenou a konvenční cenou malý, v době prodeje kávy se může stát, že poměr mezi nimi je opačný než v době uzavření kontraktu. I tato situace by měla být ošetřena formou doplatků, tzv. reliquidación, které by měly vyrovnávat právě dodatečně vzniklý rozdíl mezi konvenční a FT cenou. Ty ale podle námi získaných informací fungují jen u jedné organizace (COSURCA). Ostatní družstva mají buď dobrou FT cenu, kterou konvenční cena nepřesáhne (stabilně to je však případ pouze družstva Nuevo Futuro), nebo jsou prostě vázáni sjednaným kontraktem a v případě nižší aktuální FT ceny oproti konvenčnímu trhu na kontraktu vlastně tratí. S tím souvisí také již zmiňovaný problém pohyblivého kurzu dolaru, neboť exportní ceny jsou smlouvány v dolarech, kdežto družstvo samozřejmě platí všechny své náklady v kolumbijských pesos. Pokud tedy v období mezi uzavřením smlouvy a platbou dolar vůči pesos posílí, družstvo dostane v přepočtu na kolumbijskou měnu méně. Zdá se, že tato skutečnost je vlastně proti pravidlům Fair Trade. Na otázku, kdo je za takový stav zodpovědný, SYLVIE odpovídá: „Je to chyba obou stran. Pokud družstvo uzavře smlouvu, podle které dostane FT cenu nižší, než je cena na konvenčním trhu, a tedy je pro něj tato smlouva vlastně nevýhodná, je to jeho problém. Producenti by měli vyžadovat vyšší cenu, na kterou mají nárok, a nevýhodnou smlouvu neuzavírat. Na druhou stranu exportní firma, která od nich kávu vykupuje, by každopádně měla platit férovou cenu. Pokud to nedělá, může to být důvod její decertifikace. Realita je ale taková, že certifikovaných exportních firem je v Kolumbii doslova pár, takže případné problémy se snažíme řešit dohodou či napomenutím. Decertifikace a další omezení exportních možností v rámci Fair Trade nikomu ze zúčastněných stran nepomůže.“ Důležitým aspektem celé problematiky je fakt, že minimální garantovaná FT cena byla stanovena před více než 10 lety. Zatímco náklady producentů i ceny na světových trzích v posledních letech rostou39, garantovaná cena se nemění. Výsledkem je pak zmiňovaný malý rozdíl mezi konvenční a minimální FT cenou. Podle informací ŠÁRKY ŠPAČKOVÉ ze Společnosti pro Fair Trade a rozvojové vzdělávání se v současné době jedná na mezinárodní úrovni o přehodnocení a navýšení minimálních výkupních cen. V tomto směru tedy nezbývá než věřit, že se situace v dohledné době díky změně pravidel zlepší. Z pohledu kolumbijských producentů by se tím myslím vyřešil největší problém, který je v současné době v souvislosti s účastí v systému Fair Trade trápí.
38
Stačí se ovšem v tabulce podívat o jeden řádek výš - celkem drastická změna ceny (byť se v tomto případě jedná o její zvýšení) mezi říjnem a listopadem 2006 je myslím ukázková. Na New Yorské burze to bylo v případě kávy typu Colombian Mild ze 113,73 $/libru v říjnu na 126,23 $/libru v listopadu. 39 Zatímco evropský trh s kávou v posledních letech spíše stagnuje, americký trh roste. Zejména v USA je v současné době velká poptávka právě po kvalitní a organické kávě.
26
4.1.2
FLO certifikace Vysoká cena certifikace, na kterou si prakticky všichni pěstitelé stěžovali, je samozřejmě daná
zejména vysokými náklady, které jsou s procesem kontroly spojené. Kontrolorů není moc, takže mají na starosti velké území a musejí hodně cestovat. Hledá se vždy kompromis mezi náklady na cestovné a na zaplacení času certifikátorů (letecká doprava je drahá, ale velmi rychlá, naopak autobusem se do odlehlých oblastí jede sice levněji, ale mnohdy i několik dní). Kromě cestovného a platu kontrolorů se z poplatků samozřejmě musí hradit provozní náklady kanceláře, administrativa organizace atd. Cena je také ovlivněná strukturou organizace FLO, která ji zajišťuje. Před několika lety došlo k jejímu rozdělení na dvě nezávislé jednotky - mateřská FLO formálně spravuje FT známku, stanovuje mezinárodní standardy a vede například politická jednání. Dceřinná FLO-Cert pak provádí v praxi příslušné kontroly jednotlivých certifikovaných organizací a dohlíží na značení výrobků. A zatímco FLO může být (a je) spolufinancována z různých grantů, fondů či sponzorských darů, FLO-Cert má z důvodů transparentnosti a nestrannosti pouze jeden zdroj peněz, a to právě poplatky z prováděných kontrol a používání FT známky. Celý systém je tak formálně správnější a průhlednější, nicméně má za následek vysoké náklady producentů. SYLVIE CALFAT z FLO k tomu poznamenává: „Víme, že poplatky za certifikaci jsou vysoké. Snažíme se producentům co nejvíc vyjít vstříc – nemusejí platit poplatky jednorázově, mnoho jich má splátkový kalendář a částku splácí postupně v průběhu roku. Kromě toho máme fond, ze kterého může být pokryto až 75% ceny inspekce, a každá skupina může o tuto podporu žádat až třikrát. Zadarmo ale svoji práci dělat prostě nemůžeme.“ SYLVIE dále tvrdí, že možnost, aby se kontroly neprováděly každý rok, již existuje: „Pokud má skupina 2 roky po sobě dobré výsledky inspekcí, třetí rok může změnit režim a kontroly jsou pak prováděny jen jednou za tři roky.“ Realita je ovšem taková, že nějaké problémy se zřejmě vyskytnou prakticky vždy. My jsme se aspoň nesetkali s případem, že by někdo tento pozměněný režim měl. Musím každopádně říci, že ze setkání se Sylvií jsem měla velice dobrý pocit. Kromě toho, že mi byla osobně velmi sympatická, bylo naprosto zjevné, že má zkušenosti z terénu (pracovala několik let jako inspektorka FLO v Brazílii) a hlavně že jí záleží na lidech, se kterými skrze Fair Trade pracuje. Nehledě na nedostatky, které zavedený systém certifikace má, věřím, že se pravidla vyvíjí a že pokud jejich uskutečňování závisí na lidech jako je ona, budou se věci měnit k lepšímu. 4.1.3
Postřehy, pocity a dojmy Hlavní námitka, která zazněla v tomto směru v kapitole 3.2.5, se týkala podřízeného postavení
producentů v rámci systému Fair Trade. Jak ovšem také bylo řečeno, tento pocit zdaleka neměli všichni, se kterými jsme se setkali. Mnoho lidí naopak vyjadřovalo hrdost na svou práci i na fakt, že se jejich postavení a možnost rozhodovat o vlastních záležitostech účastí v družstvu zlepšily. Přesto je rozšíření dialogu mezi jednotlivými články FT řetězce asi jednou z největších výzev. Větší účast lidí z rozvojových 27
zemí při samotném procesu vytváření pravidel, a nejen v procesu jejich vyžadování, by jistě přispěla k oboustranné spokojenosti. Všichni myslím známe z vlastní zkušenosti, že pokud člověk plní nařízení shora, snáší všechny těžkosti mnohem hůř, než když má pocit, že sleduje vlastní cíl, smysl daných pravidel chápe a zároveň má možnost tato pravidla ovlivnit. Nevím přesně, jak by formálně mělo toto širší zapojení producentů probíhat, každopádně věřím, že by nebylo na škodu, kdyby iniciativa vyšla v tomto případě ze strany rozvinutých zemí.
4.2 Obecná diskuse o hodnověrnosti a přenositelnosti výsledků Co se týče fungování systému Fair Trade, považuji výsledky tohoto výzkumu v rámci Kolumbie za reprezentativní. Přestože jsme nenavštívili všechna certifikovaná FT družstva, troufám si tvrdit, že jsme získali základní orientaci v problematice a rozhovory strávili celkem dost času, takže se nám podařilo nahlédnout i některé širší souvislosti. Jak bylo zmíněno v metodice, nenavštívili jsme jen 6 FT organizací, ale viděli jsme i konvenční farmu, absolvovali v Bogotě konferenci o Fair Trade a v neposlední řadě se prostě bavili se spoustou dalších lidí, kteří měli na věc nějaký názor. Z tohoto pohledu mají tedy myslím naše výsledky dobrý základ. Nicméně možnost jejich širší extrapolace je, řekla bych, omezená. Podle mého názoru je situace v Kolumbii z důvodů historických, politických, kulturních i sociálních v mnoha ohledech specifická. Naše závěry tedy nejde jednoduše aplikovat na libovolné další producenty FT kávy kdekoli na světě. Z rozhovorů s lidmi na zmíněné konferenci o Fair Trade vyplývá, že situace i jen v rámci ostatních států Jižní Ameriky se dost liší. Jen namátkou – výrazný vliv má například legislativa určující exportní pravidla pro kávu, kurs domácí měny vůči dolaru, historicky daná orientace zahraniční politiky a obchodu na určité rozvinuté státy či postavení původních indiánských kmenů vůči státní moci. Předpokládám tedy, že rozdíly oproti situaci třeba v Tanzánii mohou být v některých směrech dost zásadní. Jak jsem již psala, moc srovnatelných výzkumů v jiných oblastech světa neznám. Pro zájemce o porovnání se situací ve Středí Americe mohu vřele doporučit již zmiňovanou publikaci MURRAY, D., RAYNOLDS, L. T. & TAYLOR, P.L.: One Cup at a Time: Poverty alleviation and Fair Trade Coffe in Latin America, případně samostatné dílčí zprávy z výzkumů v jednotlivých družstvech (např. MARTINEZ, M.E.: Poverty Alleviation Through Participation in Fair Trade Coffee Networks: The Case Study of the Tzotzilic Tzobolotic Coffee Coop Chiapaz, Mexico). Všechny tyto texty jsou dostupné elektronicky na internetové adrese: www.colostate.edu/Depts/Sociology/FairTradeResearchGroup. Oficiálně publikovaný, poněkud recentnější článek s podobným obsahem je pak např. MURRAY, D., RAYNOLDS, L. T. & TAYLOR, P.L.: The future od Fair Trade coffee: dilemmas facing latin America´s small-scale producers.
28
4.3 Možnosti dalšího výzkumu, otevření nových otázek Jak už možná vyplynulo z předchozího textu, za zásadní otázky a možné náměty dalšího výzkumu nadále považuji: 1) přínosy systému Fair Trade pro malé producenty v dalších rozvojových zemích 2) současné a případné budoucí možnosti zapojení producentů do procesu vytváření a změn FT standardů 3) zjištění současných nákladů na pěstování kávy (aktuální minimum pro pokrytí základních potřeb) v jednotlivých částech světa a následná úprava minimální FT ceny
29
5 ZÁVĚR Pokud jste se na začátku podívali do dotazníku v příloze a pak přečetli tento text, není těžké odhalit jednu věc – to, že jsem například FT cenu kávy uváděla a priori ve výhodách systému Fair Trade a naopak třeba samozásobitelství v problémech, se ukázalo poněkud pomýleným. Jsem nesmírně vděčná za tuto zkušenost, která mě kromě nabytí spousty faktických znalostí přinutila hlavně přemýšlet o souvislostech a do hloubky si uvědomit, že neexistuje žádný „průměrný producent kávy z rozvojové země“. Že se i v rámci jediné země jedná o nesmírné množství lidí s různými problémy, zkušenostmi a životními podmínkami, které nejde shrnout a odbýt několika větami či zastrčit do dvouslovné škatulky. Mám-li nějak shrnout závěry tohoto výzkumu, pro mě osobně, přestože jsem byla nucena přehodnotit některá svá přesvědčení ohledně jednoznačnosti a spolehlivosti fungování systému Fair Trade, z něj vyplývá naděje. Přesvědčení, že Fair Trade není lehké řešení pro všechny, ale že přes své neduhy poskytuje pěstitelům v Kolumbii zázemí pro vlastní rozvoj a umožňuje jim dokázat, že jsou schopni se o sebe postarat. Ostatně – nejlépe bude nechat je mluvit samotné. V závěru každého rozhovoru jsme pokládali otázku: Jak byste několika větami vysvětlil/a, proč by si lidé v Evropě či USA měli kupovat vaši kávu? Tohle jsou tedy některé odpovědi. RIGOBERTO (ACOC): „Je to zdravá a kvalitní káva, která je pěstovaná s láskou.“ MARIA ALAJANDRA ORDÓŇEZ (ASPROSI): „Farmáři pracují tvrdě, v kávě je obsaženo jejich úsilí.“ SILVIO CAMAYO HOYOS (ASPROSI): „Produkce kávy v naší oblasti mění obraz Kolumbie v zahraničí. Znamená to, že jsme se dokázali zorganizovat a vyprodukovat něco kvalitního. Znamená to, že Kolumbie nejsou jen zbraně a násilí.“ LUIS IJAJI (ASPROVEGA): Vládneme zdrojům vody. Pramení tady řeky, většina vody pro okolní zemi nám prochází pod farmami. Hospodaříme organicky, naším úkolem je tu vodu chránit. EDINSOR A. PATIÑO (Nuevo Futuro): „Tuto kávu produkují hlavně malí producenti, kteří jsou na jejím odbytu závislí. Kolumbijská káva je nejlepší na světě, organická kolumbijská káva je vůbec to nejlepší. Nekontaminujeme okolní životní prostředí a zbytek světa chemikáliemi.“ SILVIO ERAZO (Nuevo Futuro): „V rámci družstva probíhá vzdělávání směřující k vyšší kvalitě produkce. Jednotlivci by tohoto zlepšení nebyli schopni dosáhnout, v rámci družstva je to ale možné.“ EIVAR MENESES (ASPROVEGA): „Jsme malí producenti - koupě naší kávy nám zabezpečí jistotu, stabilitu našich rodin. Budeme mít na jídlo a naše děti budou moct chodit do školy. Díky odbytu v Evropě nám plynou prostředky, které pak můžeme využít.“ LUPERCIUS ANGULO VELASCO (COSURCA): „Je to káva té nejlepší kvality a má obrovskou přidanou hodnotu díky organické produkci. Je to způsob produkce, který je spravedlivější – nechceme žádné dárky, produkujeme dobrou kvalitní kávu, která má tu cenu. Kávu produkují malé farmářské rodiny, které jsou díky tomu soběstačné. V neposlední řadě tak klesá produkce drog, hlavně koky.“
30
6 LITERATURA A INFORMAČNÍ ZDROJE ACCIÓN SOCIAL: Presidencial Program Against Illicit Crops – PCI. Project Portfolio. Bogotá D.C., Colombia ASOCIACE PRO FAIRTRADE: Fair Trade. Spravedlivý obchod v České republice. Praha, 2004 FAIRTRADE FOUNDATION: Hořký obchod s kávou. Zpráva britské Nadace Spravedlivého obchodu. 2002. Přeložila Společnost pro Fair Trade a rozvojové vzdělávání, dostupné elektronicky na www.faritade.cz HENDL, J.: Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Portál, Praha, 2005 MARTINEZ, M.E.: Poverty Alleviation Through Participation in Fair Trade Coffee Networks: The Case Study of the Tzotzilic Tzobolotic Coffee Coop Chiapaz, Mexico. Desarollo Alternativo A.C., 2002 MURRAY, D., RAYNOLDS, L. T. & TAYLOR, P.L.: One Cup at a Time: Poverty alleviation and Fair Trade Coffe in Latin America. MURRAY, D., RAYNOLDS, L. T. & TAYLOR, P.L.: The future od Fair Trade offee: dilemmas facing latin America´s small-scale producers. Development in Practice, Volume 16, Number 2, April 2006 OSTERHAUS, A.[ed.]: Business Unusual: Successes and Challenges of Fair Trade. Fair Trade Advocacy Office, Brusel, 2006 STIGLITZ, J. E., CHARLTON, A.: Fair Trade For All. How Trade can Promote Development. Oxford University Press, 2005 UNITED NATIONS, OFFICE ON DRUGS AND CRIME: Acciones por un País mejor. Bogotá, 2005 UNITED NATIONS, OFFICE ON DRUGS AND CRIME: Alternative Developent Products in Colombia. Bogotá, Colombia ZO ČSOP VERONICA: Nekup to! Environmentálně šetrné nakupování. Veronica, časopis pro ochranu přírody a krajiny, XX. ročník 2006, 18. zvláštní vydání. Brno, 2006 ELEKTRONICKÉ ZDROJE: www.accionsocial.gov.co - Acción Social, kolumbijská vládní agentura pro sociální aktivity a mezinárodní spolupráci www.cafecampesino.com - informace o FT producentech z družstva COSURCA www.colostate.edu/Depts/Sociology/FairTradeResearchGroup - Fair Trade Research Group při Colorado State University www.commercioalternativo.it - italská FT organizace Commercio Alternativo, která dováží do Evropy FT zboží z Kolumbie www.ekumakad.cz - Ekumenická akademie Praha, velkoobchodní dovozce FT kávy z Kolumbie do ČR www.el-puente.de - německá FT organizace El Puente, která dováží do Evropy FT zboží z Kolumbie www.fairtrade.cz - české stránky informující o Fair Trade, provozuje Společnost pro Fair Trade a rozvojové vzdělávání www.fairtrade.net - mezinárodní certifikační organizace FLO, která uděluje známku FAIRTRADE www.fairtrade.org.uk - Fairtrade Foundation www.globalexchange.com - kromě jiného text: Fair Trade Farmers in Colombia www.ico.org - ICO (International Coffee Organisation), tedy Mezinárodní organizace kávy www.minambiente.gov.co - oficiální stránky kolumbijské vlády zaměřené na životní prostředí www.unodc.org/colombia - Spojené národy, jejich aktivity v Kolumbii
31
7 PŘÍLOHY Příloha 1: Dotazník sloužící jako návod při rozhovorech v jednotlivých družstvech. Příloha 2: Mapa Kolumbie s vyznačenou polohou družstev, která jsme navštívili. Příloha 3: Měsíční a roční průměrné ceny kávy na světových burzách v letech 2004 – 2007.
32
PŘÍLOHA 1: Dotazník sloužící jako návod při rozhovorech v jednotlivých družstvech. ************************************************************************************************************************************************ I. dotazovaný 1. jméno družstva 2. jméno dotazovaného 3. funkce v rámci družstva 4. věk (odhad) 5. jak dlouho pracuje pro družstvo 6. jeho rodina – kolik, pracují taky pro družstvo? 7. kdy bylo založeno
datum: místo:
II. družstvo 8. kdy bylo certifikováno (BIO, FT) 9. velikost produkce 10. počet lidí/rodin zapojených do FT 11. počet najímaných pracovníků 12. technika pěstování a zpracování kávy III. historie participace v FT 13. jak se dostali k FT? 14. co bylo motivací přechodu na FT? 15. jak dlouho to trvalo od záměru k úspěšné certifikaci? 16. Jaké problémy museli překonat? 17. Podporoval je někdo? Kdo? Jak? IV. charakteristika FT sítě 18. Spolupráce s dalšími družstvy v okolí? 19. partnerské organizace na západě? 20. Partnerské organizace v Kolumbii, projekty? (vládní, nevládní, …) 21. pomáhali někomu dalšímu s přechodem na FT produkci? 22. chápou pěstitelé v družstvu FT systém? 23. ví, co se s jejich produkcí děje dál? 24. Mají přímý osobní kontakt s dalšími články FT řetězce? V. organizace družstva 25. Jaká je organizační struktura družstva? 26. Funguje dobře v praxi? 27. Schází se všichni členové družstva? Jak často? Všichni, nebo jen zástupci? 28. Jakým způsobem rozhodují? 29. Jaké mají fondy? Projekty? 30. Přijímají nové členy? 31. Má družstvo zaměstnance? Kdo zajišťuje administrativu? 32. Mají hl. sídlo, kancelář? VI. systém certifikace a kontroly kvality 33. Jak vnímají vztah s kontrolory FLO? 34. Kdo je kontroluje, jak často a jak? 35. Snaží se o ekologizaci produkce? Jakým způsobem? VII. výhody participace v FT 36. Které jsou podle nich hlavní výhody participace v systému FT? 37. V čem vidí hlavní rozdíl oproti konvenční produkci? 33
38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53.
Co se pro vás konkrétně účastí v systému FT změnilo? Jaký je rozdíl mezi výkupními cenami konvenční/BIO/FT kávy? Jaký má význam předfinancování? Mají ještě jiné zdroje? Mají lepší přístup k jiným zdrojům peněz, než měli předtím? Zlepšila se díky FT kvalita jejich produkce? Mají v rámci FT přístup k lepší technice a k odborným konzultacím? Co se děje se „social premium“? Co si díky FT mohli pořídit? Chodí jejich děti do školy? Vnímají to jako výhodu? Cítí díky organizaci FT družstva větší sounáležitost s ostatními členy družstva? Zlepšila se komunikace? Má FT význam pro oživení jejich tradic, pro zachování tradičních zvyků, způsobů pěstování, …? Vnímají pozitivní změny v okolním ŽP? Hájí družstvo jejich zájmy? je pro ně výhodné být jeho součástí? Znamená účast v FT větší ekonomickou a sociální stabilitu? Zvýšila se díky FT prestiž jejich družstva? (z pohledu zákazníků, vládních úřadů, …) Cítí díky FT větší hrdost na svou práci?
VIII. problémy spojené s participací v FT 54. Jaké problémy související s účastí v FT je trápí? 55. Podařilo se jim některé vyřešit? 56. Kdo jim s řešením pomohl? Jak? 57. Jak velké procento produkce prodají přes FT? 58. Pokud ne všechno, jak to řeší? (průměrují cenu?) 59. Má to vývoj – zvyšuje se objem prodaný přes FT? 60. Jsou pro to, aby se síť producentů rozšiřovala? Vnímají konkurenci mezi družstvy? 61. Je pro ně výhodné mít FLO certifikaci? 62. Je pro ně systém certifikace srozumitelný? 63. Mají problém s některými konkrétními pravidly certifikace? 64. Co říkají zákazu dětské práce? Mají možnost předat svým potomkům farmářské znalosti? 65. Podporuje FT samozásobitelství? 66. Podporuje FT diverzifikaci produkce? 67. Je FT produkce udržitelná – mají dostatek? IX. marketing 68. Specifika Kolumbie 69. Názor na FT cenu kávy? 70. Konkrétní náklady, výdaje? 71. Kam hlavně prodávají? (místní trhy, Evropa, USA?) XI. závěr 72. Jak by několika větami vysvětlil, proč by si lidé na západě měli kupovat jejich produkty? 73. další výroky, informace …
34
PŘÍLOHA 2: Mapa Kolumbie s vyznačenou polohou družstev, která jsme navštívili.
35
PŘÍLOHA 3: Měsíční a roční průměrné ceny kávy na světových burzách v letech 2004 – 2007. Zdroj: ICO (International Coffee Organisation), www.ico.org
Tabulka 2: Měsíční a roční průměrné ceny kávy na světových burzách v letech 2004 – 2007 v jednotkách [$/libru]. Do průměru tzv. Composite price jsou započítány i ceny kávy odrůdy Robusta, které v této tabulce nejsou uvedeny. Žlutě zvýrazněné jsou průměrné ceny a ceny kávy typu Colombian Mild v době našeho výzkumu, tedy říjen – listopad 2006. Colombian Mild Arabicas Composite price
New York
Weighted German average
2004 January February March April May June July August September October November December
62.15 58.69 59.87 60.80 58.80 59.91 64.28 58.46 56.98 61.47 61.10 67.74 77.72
84.15 76.61 79.34 80.12 77.08 80.61 85.62 78.27 78.85 85.71 85.52 95.63 106.48
79.49 71.89 74.59 76.53 73.97 75.02 80.28 74.70 73.01 78.12 81.35 90.10 104.36
81.44 73.76 76.53 77.97 75.22 77.17 82.51 76.13 75.35 81.02 83.02 92.83 105.75
2005 January February March April May June July August September October November December
89.36 79.35 89.40 101.44 98.20 99.78 96.29 88.48 85.31 78.79 82.55 85.93 86.85
117.02 110.03 124.34 137.10 129.93 128.36 122.47 112.48 111.21 101.31 108.77 111.66 106.54
114.67 107.09 119.55 134.49 129.24 129.21 120.51 109.72 107.43 100.76 104.59 107.18 106.28
2006 January February March April May June July August September October November December
95.75 101.20 97.39 92.76 94.20 90.00 86.04 88.57 95.78 95.98 95.53 103.48 108.01
118.36 129.64 123.17 117.00 119.87 113.03 106.84 109.45 116.22 112.26 113.73 126.23 132.85
2007 January
105.81
127.54
Other Mild Arabicas New York
Brazilian Natural Arabicas
Weighted German average
New York
Weighted German average
80.15 74.25 77.51 77.29 74.24 76.40 82.24 73.64 72.99 81.22 79.90 89.88 102.19
80.64 71.24 74.81 78.83 76.63 77.73 81.96 76.22 74.23 80.02 81.21 89.89 104.86
80.47 72.73 76.21 78.06 75.44 76.99 82.21 74.94 73.61 80.47 80.55 90.27 104.12
68.18 64.32 66.08 65.79 62.89 64.31 67.62 59.39 60.25 69.46 68.63 80.20 89.17
69.11 61.51 65.37 67.26 63.89 65.52 70.06 63.77 62.13 68.84 70.23 78.66 92.08
68.97 62.06 65.52 66.97 63.70 65.16 69.61 62.89 61.75 68.90 69.91 79.39 91.76
115.73 108.22 121.56 135.54 129.51 128.87 121.29 110.79 108.94 101.15 106.21 109.00 107.69
114.30 107.07 122.20 134.81 128.80 126.21 119.87 108.45 108.43 98.17 106.09 108.81 102.68
115.22 107.36 119.27 135.25 130.26 130.54 122.44 111.41 107.98 100.41 104.54 107.11 106.10
114.86 107.16 120.86 135.03 129.53 128.37 121.16 109.93 108.20 99.49 105.05 107.74 105.77
101.36 94.00 108.05 117.03 112.82 111.89 105.08 94.66 95.66 87.02 94.54 99.35 96.23
102.49 93.56 105.58 120.89 114.90 115.72 107.76 97.04 94.81 89.99 94.69 97.63 97.25
102.29 93.63 106.11 120.12 114.48 114.96 107.23 96.56 94.98 89.48 94.40 97.96 97.57
115.70 125.24 120.01 115.26 116.37 111.43 104.97 106.56 112.57 111.51 111.76 122.23 130.54
116.80 126.92 121.31 116.01 117.87 111.81 105.83 107.85 114.14 111.88 112.67 123.95 131.41
113.95 124.26 118.46 112.20 114.65 107.96 101.21 102.77 112.13 109.36 110.91 123.57 129.93
114.80 124.49 119.70 114.76 116.01 111.03 104.55 106.49 111.43 110.11 110.33 121.27 127.38
114.40 124.20 119.12 113.66 115.42 109.36 103.15 105.00 111.73 109.83 110.63 122.27 128.44
102.89 115.89 109.51 103.52 105.89 99.00 91.26 91.01 98.90 97.36 97.39 109.34 115.60
104.19 114.84 108.91 104.02 105.39 99.63 93.68 95.39 100.74 100.06 99.57 110.17 117.84
103.92 114.98 109.01 103.92 105.49 99.29 93.27 94.56 100.37 99.53 99.23 110.04 117.36
124.89
126.07
36 124.40
124.45
124.53
111.99
112.61
112.50
