VYSOKÉ U ENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ
HANA TRNKOVÁ
INFORMATIKA MODUL 6 TYPOGRAFIE A ZPRACOVÁNÍ TEXT NA PO ÍTA I
STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA
© Hana Trnková
Typografie a zpracování text na po íta i
OBSAH Vstupní informace k modulu............................................................................5 Cíle ...............................................................................................................5 Požadované znalosti .......................................................................................5 Doba pot ebná ke studiu .................................................................................5 Klí ová slova ..................................................................................................5 Typografie a zpracování text na po íta i......................................................7 1 Co je typografie a pro se s ní setkáváme ...................................................7 2 Písmo ...........................................................................................................7 2.1 Vývoj písma ....................................................................................7 2.2 Vlastnosti písma ..............................................................................8 2.3 Typy písma....................................................................................10 2.4 Klasifikace písem ..........................................................................10 3 Typografické míry a m ení písma............................................................11 3.1 Typografické m rné systémy ........................................................11 3.2 Stupe písma – kuželka.................................................................12 3.3 Relativní typografické míry ..........................................................12 3.4 Ší ka písmen..................................................................................12 4 Fonty..........................................................................................................13 4.1 Bitmapové fonty............................................................................13 4.2 Vektorové fonty ............................................................................13 4.3 Obrysové fonty..............................................................................13 5 Sazba..........................................................................................................14 5.1 Mezery mezi písmeny ...................................................................14 5.2 Mezery mezislovní ........................................................................14 5.3 Odstavec........................................................................................14 6 Pravidla sazby............................................................................................15 6.1 Psaní znamének.............................................................................15 6.2 Psaní ísel......................................................................................16 6.3 Zkratky ..........................................................................................16 6.4 P edložky ......................................................................................16 6.5 Odstavce........................................................................................17 6.6 Vyzna ování..................................................................................17 7 Formát tiskovin a úprava stránky ..............................................................17 8 P ehled ástí knihy ....................................................................................17 9 Programy pro psaní a zpracování textu na po íta i...................................18 9.1 Programové editory.......................................................................18 9.2 Textové editory .............................................................................18 9.3 Textové procesory.........................................................................18 9.4 DTP systémy .................................................................................18 10 P enositelnost dokument .......................................................................19 10.1 Kódování eštiny.........................................................................19
3
10.2 Problémy s fonty......................................................................... 19 10.3 P enositelnost mezi programy a verzemi ................................... 19 10.4 Formáty pro p enos dokument .................................................. 20 11 Tisk dokumentu ...................................................................................... 20 11.1 Jazyk popisu stránky................................................................... 20 12 Autotest ................................................................................................... 21 Záv r ................................................................................................................ 25 Shrnutí.......................................................................................................... 25 Studijní prameny.......................................................................................... 25 Doporu ená literatura ......................................................................... 25 Odkazy na studijní zdroje na Internetu............................................... 25 Seznam použité literatury ................................................................... 25 Klí ............................................................................................................ 25
Typografie a zpracování text na po íta i
Vstupní informace k modulu Cíle Tento studijní materiál seznamuje studenty se základními typografickými pravidly a možnostmi zpracování textu na po íta i. Tyto znalosti uplatní poslucha i p i nejen vypracovávání úkol do školy, ale i v soukromém život a v zam stnání.
Požadované znalosti K p e tení a porozum ní tomuto textu nejsou t eba žádné p edchozí znalosti. V n kterých ástech však budete lépe v d t, o em je e , pokud píšete v n jakém textovém procesoru.
Doba pot ebná ke studiu Text není na studium náro ný. K jeho p e tení a projití autotestu by m ly sta it ty i hodiny.
Klí ová slova Písmo, font, stupe písma, písmová osnova, patka, propor ní a nepropo ní písmo, použití mezer, sazba odstavce, pravidla sazby, úprava stránky, textové procesory a DTP systémy, jazyk popisu stránky, kódování eštiny.
5
Typografie a zpracování text na po íta i
Typografie a zpracování text na po íta i 1 Co je typografie a pro se s ní setkáváme Od vynálezu knihtisku se typografií rozumí nauka o tom, jak má tiskovina vypadat, aby byla dob e itelná, snadno se v ní orientovalo a aby p sobila esteticky. Typografie je také klasické um lecké emeslo, které se n kolik století vyvíjelo klidn a plynule, nebo technologie knihtisku se dlouho v zásad nem nila. V sou asné dob velké rozší ení po íta , vývoj jejich programového vybavení a možnost kvalitního tisku umož ují prakticky každému, aby se pustil do p ípravy tiskoviny. Je ada tiskovin, zejména drobn jších (pozvánky, oznámení, letáky), které si dnes p ipravujeme sami a ani nás nenapadne, že ješt docela nedávno jsme se museli obrátit na odborníky. Také rozsáhlejší dokumenty pro tisk p ipravujeme asto na po íta ích doma nebo v práci až do kone né podoby. Typografická pravidla sice nejsou dogma, ale m l by je znát každý, kdo se pouští do tvorby tiskovin, a zvlášt laici by se jich m li držet. Pozn.: typus (lat.) = znak, vzor; grafó (lat.) = píši
2 Písmo Základem každého dokumentu jsou písmena. Pokud nás zajímá jejich tvar a jiné vlastnosti, pak mluvíme ne o písmenech, ale o písmu.
2.1 Vývoj písma Tato kapitolka do typografie tak zcela nepat í, nebo se vlastn týká písma psaného, nikoli tisku. Jsou tu p ipomenuty zajímavé v ci, které známe v tšinou ze školy. Podle starých pov stí z Egypta a íny je písmo vynález boh . Historie však ukazuje, že vývoj písma šel ruku v ruce s vývojem civilizací a je d sledkem pot eby lov ka zaznamenávat události a myšlenky. Jak dokazují nejstarší fragmenty písemných památek, prvotní impuls ke vzniku písma byl velice praktický – nutnost zaznamenávat ú ty. Písma se vyvíjela (a zanikala) spolu s civilizacemi v r zných ástech sv ta a jak se ovliv ovala, je t žké sledovat. P edch dcem písma byly piktogramy – zjednodušené obrázky. Nebyly závislé na jazyce. Dnes se piktogramy používají pro orienta ní zna ení nap . na letištích, v nemocnicích ap. Z piktogram se vyvinuly ideogramy. Obrazový znak splynul se svým významem, spojováním znak byly vytvo eny znaky pro abstraktní pojmy a jména, bylo možno vyjád it myšlenku. Písa i a tená i museli ovládat stovky i tisíce znak . Rozhodujícím zvratem ve vývoji písma bylo, když znaky za aly zachycovat zvuky mluveného jazyka. Nejprve to byly jakési rébusy – obrázek zachycoval n co jiného, co se shodovalo zvukov . Pozd ji lidé zavedli znaky pro hlásky – fonogramy. To znamenalo obrovské zjednodušení v po tu znak . 7
Informatika
2.1.1 Nejstarší písma Klínové písmo vzniklo v oblasti Mezopotámie. Prošlo vývojem od piktogram , p es slovní písmo až ke slabikovému. Psalo se rydly do hlin ných desti ek. Písmo používaly r zné národy z oblasti Mezopotámie i okolí s velmi rozdílnými jazyky. Sm r psaní byl zleva doprava. Egyptské písmo prošlo podobným vývojem jako písmo klínové. Obrázkové písmo se používalo dlouho (na rozdíl od Mezopotámie) a bylo schopno vyjád it všechno. Byla to propracovaná soustava. Psalo se na papyrus nebo tesalo do kamene. Zjednodušením vzniklo písmo hieratické. Dalším vývojem vzniklo písmo démonické – hláskové písmo s 24–25 znaky (prameny se liší) pro souhlásky. Psalo se zprava doleva. ínské písmo se udrželo v podob slovního písma dodnes. Psalo se zprava doleva a shora dol . Japonci a Korejci ínské písmo p evzali a zjednodušili na slabikové. Existovala i další písma, nap . na Krét – z stalo nerozlušt no. Historie písma dnes používaného v Evrop za íná u Féni an (více než 3000 let p . n. l.). Fénická abeceda m la 22–24 jednoduchých geometrických znak pro souhlásky. Zda tato abeceda vznikla vývojem démonického písma egyptského nebo klínového, je otázkou. Protože Féni ané byli obchodníci a cestovali po St edomo í, jejich abecedu p ebíraly a p izp sobovaly si jiné národy (vliv na hebrejštinu, aramejštinu, arabštinu). ekové p idali do abecedy znaky pro samohlásky. M li 24 písmen. P ešli postupn k psaní zleva doprava. Používali d ev né desti ky s vrstvou erného vosku a kost né nebo kovové rydlo. Z eckého písma se vyvinula dnešní evropská písma – latinka, azbuka a dnešní ecké písmo. Velká písmena latinské abecedy dochovala sv j tvar z období íma, malá písmena pocházejí z doby Karla Velikého (800). Krom kapitálek se ve starém ím vyvíjela i kurzíva – písmo p izp sobené psaní rukou (šikmá osa, tendence ke spojování písmen). Zlom ve vývoji latinských písem nastal vynálezem knihtisku (1450). Používání diakritických znamének pro eskou abecedu zavedl Jan Hus. eská abeceda má 39 písmen (bez q, w, x). Pro zápis ísel se dnes v Evrop používá desítková soustava (pochází z Indie) a arabské íslice. Papír se v Evrop vyrábí od 13. století, p edtím se psalo na pergamen.
2.2 Vlastnosti písma 2.2.1 Soubor znak Autor písma musí navrhnout tvary všech znak pot ebných k písemnému projevu. R zné jazyky však mají r zné abecedy. Pokud písmo neobsahuje definici znak eské abecedy, nelze je použít pro eský text.
8
Typografie a zpracování text na po íta i
Soubor znak pot ebných k písemnému projevu: a b c ...
malá písmena – minusky (minuskule)
A B C ... velká písmena – verzálky (majuskule) 1 2 3...
alfanumerické znaky
íslice
ˇ´
diakritická znaménka – akcenty ( , ž, á, ... akcentované znaky)
.,?
interpunk ní znaménka
()[]
závorky
„“
uvozovky
–=
matematická znaménka
$&§
r zné další znaky
Poznámka. Existují verzálkové i minuskové íslice. Minuskové íslice ale nejsou vhodné pro b žný text a nejb žn jší po íta ová písma je nemají. 2.2.2 Písmová osnova Písmová osnova je soustava vodorovných p ímek, která ur uje výškové proporce písma. Oblá a špi atá písmena mírn p esahují dotažnice, aby p sobila opticky stejn velká. akcentová dotažnice horní dotažnice verzálková dotažnice st ední dotažnice základní dotažnice dolní dotažnice Základní dotažnice se také nazývá ú a í. Verzálková dotažnice a horní dotažnice u mnohých písem splývají. Také dotažnice akcent malých písmen asto splývá s horní dotažnicí. 2.2.3 Kresba písmového znaku
9
Informatika
2.3 Typy písma Podle kresby znaku rozlišujeme r zné typy písma. Každý typ písma má svoje jméno. D ležité znaky charakterizující typ písma:
A×A
•
zp sob zakon ení tahu (má / nemá patku)
•
má-li patku, její p echod na hlavní tah (oblý / ostrý p echod)
•
stínovaný / nestínovaný tah
•
je-li tah stínovaný, sm r stínování, kontrast mezi silným a slabým tahem
•
duktus – síla tah
•
proporce písma (výškové i ší kové)
A×
A×A A×
O×
× ×
ez písma je varianta písma, která se svou kresbou liší od základního písma, od kterého je odvozena a s nímž má spole nou písmovou osnovu (tj. výškové proporce) a základní kresebné znaky (nap . patky). Používá se k vyzna ení d ležitých ástí textu. Každé písmo nemusí mít ezy. Všechny ezy jednoho písma se nazývají rodina písma. N které rodiny mají mnoho ez , b žné jsou však ty i: základní (oby ejný – regular), kurzíva, tu né, tu ná kurzíva. Kapitálky jsou varianta písma, u které mají malá písmena tvar písmen velkých. Times New Roman: Times New Roman Times New Roman
Times New Roman TIMES NEW ROMAN
2.4 Klasifikace písem Existence velkého množství písem si vynutila pot ebu jejich rozt íd ní. Existuje n kolik klasifikací písem, které zohled ují r zné aspekty rozd lení. U nás užívaná klasifikace (dnes již nezávazná eskoslovenká norma) vychází z kresebných odlišností a bere v úvahu i chronologický vývoj. Patkové písmo se stínovanými tahy – Antikva Dynamická antikva má šikmé, nep íliš výrazné stínování a oblý p echod na patku. Síla hlavních a vedlejších tah se liší málo, písmena jsou r zn široká. Je to nejvhodn jší a nejpoužívan jší písmo pro hladkou knižní sazbu vypl ující celou stránku. Rozší ené typy tohoto písma jsou nap . Times New Roman, Garamont, Palatino.
Ukázka dynamické antikvy
P echodová antikva má tém svislé stínování, výrazný rozdíl v síle hlavních a vedlejších tah . Do této skupiny pat í písma Bookman.
Ukázka p echodové antikvy Statická antikva má svislou osu stínování, výrazný rozdíl v síle hlavních a vedlejších tah , patky asto bez náb hu, písmena stejn široká. P íkladem této skupiny písem je Bodoni.
10
Typografie a zpracování text na po íta i
Lineární patkové písmo – tzv. Egyptienka – je písmo s výraznými patkami. Tlouš ka hlavních a vedlejších tah je stejná nebo jen málo odlišná. Tahy jsou nestínované nebo jen velmi málo stínované. Je to písmo akciden ní, novinové a asopisecké, vhodné pro kratší texty. Lineární bezserifové písmo – tzv. Grotesk – je písmo bez patek s tahy stejn silnými nebo jen mírn diferencovanými. Je to písmo h e itelné v delším souvislém textu (díky absenci patek). Zato je dob e itelné v horších sv telných podmínkách (díky rovnom rné síle tah ). Užívá se pro nadpisy, orienta ní nápisy, na sklo, folie ap. Statické lineární bezserifové písmo má tahy mírn stínované se svislou osou stínování. Do této skupiny pat í známá a užívaná písma jako jsou: Helvetica, Univers, Arial.
Ukázka statického bezpatkového písma Geometricky konstruované lineární bezserifové písmo má nem nnou sílu tah a je konstruováno do ur itého tvaru. Pat í sem nap . písma Futura a AvantGarde. Dynamické lineární bezserifové písmo má mírn diferencované tahy a nestejné ší kové proporce. Lineární antikva je kategorie písem, které mísí znaky antikvy a grotesku. Písmo je bu stínované bez patek nebo má nediferencované i málo diferencované tahy a nevýrazné patky.
Další dv skupiny písem jsou písma psaná a zdobená. Tato písma mohou být velmi r zná a nelze je charakterizovat typickými znaky. Poslední kategorii tvo í písma lomená, která jsou charakterizovaná lomenými tahy. Nejznám jším reprezentantem této skupiny je švabach.
3 Typografické míry a m ení písma Pro vyjád ení velikosti písma nebo ádkového prokladu má typografie svoje zvláštní m rné jednotky.
3.1 Typografické m rné systémy Didot v systém se používal v klasické typografii v kontinentální Evrop . V dnešní po íta ové sazb se užívá anglo-americký systém.
11
Typografie a zpracování text na po íta i
Evropský typografický m rný systém (Didot v)
Anglo-americký typografický m rný systém
1 bod = 0,3759 mm
1 point = 0,3528 mm
12 bod = 1 cicero = 4,513 mm
12 point = 1 pica = 4,23 mm
2660 bod = 1 m
6 pica = 1 inch = 2,54 cm
3.2 Stupe písma – kuželka Stupe písma vyjad uje ur itým zp sobem velikost písma. Je to rozm r horní plochy na kovové lite e. Vlastní velikost písmen závisí na typu písma. R zná písma téhož stupn mohou mít r zné velikosti odpovídajících písmen. Courier New a Arial 16 pt: Používání stup
AABBCCDD
písma (velikost je dána v Didotových bodech)
6–7 slovníky, jízdní ády, telefonní seznamy, poznámky, vysv tlivky 8 noviny 9
asopisy
10 v tšina knih 11, 12 u ebnice, knihy v tšího formátu 14 d tské knihy V kovové sazb m ly jednotlivé stupn písma i svá jména, nap . 8 b petit, 10 b garamont, 12 b cicero Použitý stupe písma musí být v souladu s formátem knihy a s ší kou sazby.
3.3 Relativní typografické míry Relativní typografické míry jsou vztažené ke stupni písma. Je to jednotka em, v eštin také nazývaná tver ík, která je velikostí rovna stupni písma. Polovina tver íku se zna í en. V relativních jednotkách se vyjad ují zejména velikosti mezer a odstavcové zarážky.
3.4 Ší ka písmen Ší ka písmen se ur uje pomocí relativní míry. Nej ast ji používaný systém rozd lí tver ík na 18 jednotek. Ší ka kuželek jednotlivých písmen se pak vyjad uje v t chto jednotkách. Všechny íslice mají stejnou ší ku. Ší ky písmen se liší pro r zné typy písma. Typografická písma, která mají r zn široká písmena, se nazývají proporcionální. P evážná v tšina písem je proporcionálních. Písma, která mají všechna písmena stejn široká, se nazývají neproporcionální. Nejznám jší neproporcionální písmo je z ejm Courier.
12
Typografie a zpracování text na po íta i
4 Fonty Font je písmo uložené jako data v po íta i. Je to soubor obsahující p esný popis tvaru písmen ur itého typu písma. B žný uživatel se spokojí s fonty, které se instalují zárove s programovým vybavením. Náro n jší uživatel pracující v oblasti grafiky si m že fonty dokoupit. Ne všechny fonty obsahují v souboru znak eská písmena. Existují i zvláštní fonty, jejichž soubor znak je tvo en r znými zna kami, symboly a obrázky. Písmena jsou vlastn jakési obrázky, proto mohou být popsána a uložena dvojím zp sobem – rastrov nebo vektorov .
4.1 Bitmapové (rastrové) fonty Tvar písmene je ur en zobrazenými body v matici. Rastrový obrázek nelze zv tšovat ani zmenšovat, aniž by utrp la jeho kvalita. Proto je t eba mít datový tvar pro každou velikost i každý ez zvláš , což znamená nár st objemu dat a zárove omezení použití jen na popsané velikosti. Dokonce je t eba mít znaky zvláš popsané i pro r zná rozlišení výstupních za ízení, ímž se stávají tyto fonty hardwarov závislé. Dnes se tyto fonty používají jako systémové fonty pro obrazovku.
4.2 Vektorové fonty Vektorové fonty definují tvar písmen krátkými úse kami. Velikost písma lze snadno m nit. Byly vyvinuty p edevším pro perové plotry.
4.3 Obrysové fonty Tvar písmene je popsán matematickým popisem obrysových k ivek. Velikost písma t chto font lze bez problém m nit a lze s nimi provád t i jiné transformace (naklon ní, zúžení ap.). Pro zobrazení vektorových font na displejích a tiskárnách se provádí rastrování. Pro malé velikosti a menší rozlišitelnost za ízení mohou vzniknou zjevné deformace písma. Proto obsahují fonty tzv. hinting – pomocné údaje pro rastrování malých velikostí. Pro nejmenší velikosti v malém rozlišení je to p ímo bitmapový popis písma. Dalším údajem zahrnutým ve fontu je tabulka kerningových dvojic (viz 5.1). Nejrozší en jší jsou fonty TrueType a Postscript Type 1. Fonty TrueType jsou produktem firem Microsoft a Apple. Používají pro popis k ivek polynomy druhého stupn , tzv. B-Spliny. Jsou instalovány sou asn s opera ním systémem Windows. Fonty Postscript Type 1 od Adobe jsou založeny na polynomech t etího stupn (tzv. Bézierovy k ivky). Do Windows se instalují pomocí Adobe Type Manageru. Jsou považovány za kvalitn jší. Lépe se hodí pro použití v grafických editorech, nebo mají mén ídících bod , což usnad uje n které transformace. Firmy Adobe a Microsoft vyvinuly spole n nový typ font nazvaný OpenType. Fonty OpenType lze používat v opera ních systémech Windows i na po í-
13
Informatika
ta ích Macintosh. Díky kódování Unicode má každý font k dispozici velké množství znak , což umož uje širokou jazykovou podporu i rozší ené možnosti pro typografii (nap . r zné tvarové varianty znaku). Soubor m že obsahovat popis obrys technologií TrueType nebo Postskriptem, p ípadn obojí.
5 Sazba Sazba je úprava textu pro tisk. Má svá ustálená pravidla nap . o používání mezer nebo o vzhledu odstavce. Na pravidla sazby je t eba myslet p i tvorb tiskové p edlohy, stejn jako dbáme na pravopis p i vlastním psaní textu.
5.1 Mezery mezi písmeny Mezery mezi písmeny jsou dány ší kou znaku (kuželky). Po íta ová sazba je umož uje zmenšovat i zv tšovat. Zm n mezer mezi písmeny se íká prostrkávání. Zv tšování mezer mezi písmeny se n kdy užívá k zvýraz ování. U v tších písmen v nadpisech a titulcích (asi od 16 pt) je t eba p izp sobovat mezery konkrétním dvojicím písmen tak, aby mezery v celém slov p sobily na pohled rovnom rn . Tomuto vyrovnávání písma se íká cizím slovem kerning. AV MN
5.2 Mezery mezislovní Vhodná mezislovní mezera je 1/3 em. P i zarovnávání sazby vzhledem k ob ma kraj m dochází k úprav velikosti mezislovních mezer. Proto bývá stanovena základní mezera (1/4 em) a maximální mezera (1/2 em). Zvláštní význam má tzv. nezlomitelná mezera, kterou vkládáme na místo, kde nesmí dojít k zalomení ádku. V eštin je to p edevším mezi jednohláskové p edložky (v, k, s, z, o, u) a následující slovo a dále v p ípadech jako jsou nap . J.°A.°Komenský nebo 37°K . V posledním p íkladu jde o mezeru mezi íslem a ozna ením m ny i fyzikálních jednotek. Tato mezera by m la být nejen nezlomitelná, ale i pevná o velikosti 1/2 en. Pevná mezera je taková mezera, která má nem nnou velikost (není „pružná“). V tšinou jsou v programech pro práci textem k dispozici pevné mezery v r zných velikostech: tver íková, p l tver íková, tvrtinka (1/4 em), osminka (1/8 em), vlasová (1/12 em). Nabídka pevných a nezlomitelných mezer je v jednotlivých programech r zná. eská verze rozší eného textového editoru MS Word má funkci automatické zám ny mezery po p edložkách v, k, s a z za nezlomitelnou mezeru, která má nem nnou velikost a je ozna ována jako pevná mezera.
5.3 Odstavec Odstavec je základní významová a formátovací jednotka textu. Obvyklý zp sob rozlišení odstavc je použití odstavcové zarážky. Tato zarážka musí být v celém textu stejná. Vhodná velikost je 1–2 em. Pro úzký odstavec volíme menší zarážku, p i v tší ší ce odstavce dáme v tší zarážku. V ur itých typech text m že být zarážka nahrazena odrážkou, íslováním nebo iniciálou. Je možná také úprava, kdy první ádek je p edsazen p ed ostat14
Typografie a zpracování text na po íta i
ní. Klasická úprava je taková, že první odstavec za nadpisem nemá zarážku a následující odstavce ji mají. Pokud po sob jdoucí odstavce nemají odsazené první ádky, je t eba mezi nimi d lat mezery (proklad). Tato úprava je dnes také b žná a je použita v tomto textu. Poslední ádek odstavce se nazývá východový. Musí být delší než odstavcová zarážka a alespo o 1 em kratší než úplný ádek. ádkový proklad (mezera mezi ádky) se ur uje vzhledem ke stupni písma, typu písma a ší ce sazby. Ovliv uje tmavost / sv tlost stránky. Obvyklý proklad pro písmo 9–12 pt je 2 pt. V textových editorech se v tšinou ur uje ádkování, což je stupe písma plus proklad. Krytí prvního a posledního ádku v oboustranném tisku v pr hledu a u protilehlých stránek se nazývá stránkový rejst ík. ádkový rejst ík je krytí všech textových ádek (i ve sloupcích). Pro zarovnání textu vzhledem k okraj m jsou ty i možnosti: vlevo, do bloku (tj. k ob ma kraj m), vpravo, na st ed.
6 Pravidla sazby Následují základní pravidla, která by m l znát a mít na pam ti každý, kdo píše libovolný text na po íta i.
6.1 Psaní znamének . , ; :? ! …
-
– —
– „“
Interpunk ní znaménka se píší t sn za slovo (bez mezery). Za nimi se píše mezera. Tento znak, sestávající ze t í te ek, se nazývá výpustek a m l by se vkládat jako zvláštní znak, nikoli psát místo n j t i te ky. P ed n j píšeme pevnou mezeru. Pokud za ním kon í v ta, te ku už nepíšeme. Spojovník je jediná „poml ka“, kterou lze napsat p ímo jako znak z klávesnice. Užívá se pro d lení slov na konci ádku a pro spojování slov. Sází se bez mezer. P íklady: bude-li, má-li, Rimskij-Korsakov, Joliot-Curie, Frýdek-Místek, Rájec-Jest ebí, labsko-oderský, esko-anglický, Praha-východ, Brno-m sto, propan-butan, α-zá ení, Rh-faktor, spole ensko-politický, literárn -hudební, malí -lakýrník, kucha - íšník ap. Dojde-li k d lení na konci ádku, znaménko se na novém ádku opakuje. Poml ka jako odd lova v tných celk se sází s mezerami. M že se psát poml ka krátká (1/2 em) i dlouhá (em). V MS Wordu je dnes už zabudována automatická náhrada spojovníku napsaného s mezerami za krátkou poml ku. Poml ka ve významu až, od–do nebo verzus má délku 1/2 em a sází se bez mezer. Vyjde-li na konec ádku, nahrazuje se slovem. P íklady: 12–14, Sparta–Slavia. Uvozovky se píší t sn ke slovu bez mezer. P i psaní eského textu je t eba užívat eské uvozovky. Krom nejb žn jších dvojitých „“ 15
Informatika
lze psát i jednoduché ‚‘ a pravidla dovolují i »«. Rozhodn nesprávné je použití anglických uvozovek. ()[] Závorky se píší t sn ke slovu bez mezer, vn závorek je mezera. – = Matematická znaménka se píší s mezerami. Na konci ádku by nem lo být žádné znaménko víc jak t ikrát pod sebou.
6.2 Psaní ísel V b žném souvislém textu vypíšeme jednoduché íslo (jeden, dva, t i, deset, sto) slovy. V technickém textu používáme íslice. V ta by nem la za ínat íslicí. Používáme desetinnou árku, nikoli te ku. V delších íslech odd lujeme íslice vpravo i vlevo od desetinné te ky po trojicích mezerou (ned litelnou a pevnou), nap .: 12 465 nebo 0,265 23. Datum se správn píše s mezerami, nap .12. 5. 1978, nebo je to 12. ledna 1987 – slovní vyjád ení m síce nahradíme íslicí. Není správné v zápisu data zkracovat letopo et. Ozna ení m ny a fyzikálních jednotek se odd luje pevnou a nezlomitelnou mezerou. Nap . 20 m2, 50 km/h, 38 K . Stupn jako fyzikální jednotky se odd lují mezerou (12 °C); stupn jako oznaení úhlu nebo alkoholu se píší bez mezer (pivo 12°, úhel 45°). Znak % se odd lí mezerou, má-li význam podstatného jména. Píše se bez mezer, je-li ten jako p ídavné jméno. Nap .: Vyšlo to na 100 %. Tato š áva je 50%. Násobky se píší bez mezer. Nap .: 25krát, 50násobek, 16bitový. Sm rovací ísla se píší s mezerou po prvních t ech íslech (603 00). Telefonní ísla jsou dnes u nás devítimístná a je vhodné je d lit na trojice.
6.3 Zkratky Zkratky nahrazují asto se vyskytující slova nebo slovní spojení. V tšina zkratek má ustálený zp sob psaní: zkratky jednoho slova: obr., str., tab., kpt., p . zkratky z více slov: tzv., tzn., tj., atd., aj., mj. t. r., v. r., n. m., a. s., p . n. l. j. i . j., p. i . p. zkratky rámcové: fa (firma), fce (funkce), pí (paní) Závazné je psaní zkratek akademických titul . Iniciálové zkratky (USA, NATO) nemají te ky. Sloví ko viz není zkratka (je to rozkazovací zp sob od slovesa vid t), takže nesmí mít te ku.
6.4 P edložky Jednohláskové p edložky (v, s, z, k, o, u) nesmí být na konci ádku.
16
Typografie a zpracování text na po íta i
6.5 Odstavce První ádek odstavce nesmí z stat na p edchozí stránce. Takovému zapomenutému ádku íkají typografové vdova. Podobn poslední ádek odstavce se nesmí dostat osamocen na další stranu; takovému ute enému ádku se íká sirotek. Vhodná velikosti odstavcové zarážky a délka východového ádku byly uvedeny v ásti 5.3.
6.6 Vyzna ování Vyzna ování d ležitých slov v textu je nejlépe d lat jiným ezem téže rodiny (kurzíva, tu né, tu ná kurzíva). Podtrhávání není vhodné.
7 Formát tiskovin a úprava stránky První dojem, kterým na nás kniha zap sobí, je její p ebal a formát. Je t eba p ihlížet k estetickému dojmu, ale i k prakti nosti vzhledem k ú elu tiskoviny. Osv d ený harmonický pom r je pom r zlatého ezu: š : v = 1 : 1,618. Velmi podobný je jednoduchý pom r 2:3. Zajímavý je tverec. U malých rozm r p sobí zajímav 1:2 nebo 5:9. B žný uživatel po íta e používá standardizované formáty papíru, které mu software nabízí. P esný nákres rozvržení text a obrázk na stránce se nazývá zrcadlo. Základní rozvržení stránky udává sazební obrazec. Velikost plochy pro sazbu ur ujeme bu p ímo nebo zadáním velikosti okraj stránky. V horním okraji m že být záhlaví, v dolním pata. Okraj u h betu má být nejmenší, protože opticky se v otev ené knize okraje u h betu spojí. Nejv tší má být dolní okraj. íslování stránek bývá umíst no v záhlaví nebo v pat , p ípadn ve vn jším okraji. Pravá stránka má liché íslo, levá sudé. Pravá stránka je významn jší. Také plocha stránky nemá rovnom rn rozd lenou pozornost tená e. Pravá a horní ást stránky je významn jší. Optický st ed stránky leží výše než geometrický. Poznámka. Klasická konstrukce okraj stránky: (horní okraj je 1/9 výšky stránky).
8 P ehled ástí knihy Každá kniha obsahuje titulní stranu, v tšina knih má obsah. Záleží na charakteru a obsahu knihy, které ásti obsahuje. Rovn ž umíst ní v publikaci není u všech ástí závazné, nap . u odborné literatury je vhodné napsat obsah dop e-
17
Informatika
du, u sbírky povídek m že být vzadu. Obecn m že mít kniha tyto ásti: patitul (p edtitulní strana), titulní strana, vydavatelské záznamy, v nování, motto, obsah, p edmluva, úvod, seznam zkratek, vlastní text (sta ), seznam literatury, rejst ík, seznam vyobrazení a p ílohy. Nejvýznamn jší ásti i za átek vlastního textu musí být umíst n na pravé (liché) stránce.
9 Programy pro psaní a zpracování textu na po íta i 9.1 Programové editory Prvními nástroji pro po izování textu byly editory pro psaní program . Tyto editory vytvá ejí textové (také ASCII) soubory. Jsou sou ástí prost edí pro tvorbu a lad ní program v programovacích jazycích, zpravidla bývá n jaký editor dodáván s opera ním systémem (nap . Notepad – Poznámkový blok ve Windows). V programových editorech m žeme p esunovat i kopírovat ozna ené ásti textu a vyhledávat a nahrazovat textové et zce. Tyto dva d ležité nástroje najdeme ve všech programech pro psaní a úpravy text .
9.2 Textové editory Textové editory jsou ur eny pro psaní dokument , tj. textu len ného na odstavce. Je možno psát v r zných jazycích. Lze nastavit stránku, používat r zné typy písma, zarovnávat text vzhledem ke kraj m. každý editor má sv j formát ukládání.
9.3 Textové procesory Textové procesory se vyvinuly neustálým zdokonalováním textových editor . D raz se klade na snadné ovládání, aby se uživatelé nenechali odradit dlouhým u ením. Dnes mají textové procesory zna né možnosti formátování a jsou vybavovány i n kterými vlastnostmi DTP systém , jako nap . vkládání obrázk s r znými možnostmi jejich obtékání nebo sazba do sloupc . Psaní v eštin ( i jiných jazycích) je podpo eno možností zapnutí automatického d lení slov, kontrolou pravopisu podle slovníku (nekontroluje nap . shodu podm tu s p ísudkem), je možno vyhledat synonyma. Pro formátování textu jsou k dispozici styly, které si uživatel m že p izp sobit a nebo si nadefinuje styly vlastní. Pro dokumenty ur itého typu lze vytvo it šablonu, která krom nachystaných styl a nastavení stránky obsahuje texty i obrázky, které budou mít všechny dokumenty založené na této šablon stejné. D ležitou schopností textových procesor je tvorba rozmanitých tabulek. Pro delší dokumenty lze automaticky vygenerovat obsah a rejst ík. Dlouhý dokument m že být uložen ve více souborech. Pro využití v kancelá i m že být textový procesor vybaven možností hromadného tisku obálek nebo dopis r zným adresát m.
9.4 DTP systémy DTP (Desk Top Publishing) systémy jsou programy pro p ípravu publikací. Od za átku svého vývoje byly zam eny na po íta ovou sazbu. Umož ují montáž stránky z textu a obrázk . Mají velké možnosti formátování a úpravy stránky
18
Typografie a zpracování text na po íta i
(složité sloupcové sazby, neobdélníkové rámy). Jsou vybaveny mnoha filtry pro import grafických formát i formát r zných textových procesor . Mezi nejrozší en jší DTP systémy u nás pat í QuarkXPress, Adobe InDesign, Adobe PageMaker a CorelVENTURA. Tyto aplikace pracují zp sobem WYSIWYG – What You See Is What You Get. To znamená, že formátování vidíme pr b žn na obrazovce b hem práce. Na obrazovce vidíme dokument tak, jak se vytiskne. Reprezentantem program , které nejsou WYSIWYG je TeX. Práce s TeXem je tak trochu podobná programování. Ve zdrojovém textu TeXu je vlastní text prokládán p íkazy (textovými) pro formátování. Zdrojový text se p eloží a teprve pak je možné si prohlédnou zformátovaný dokument. Chceme-li text dále upravovat, musíme se vrátit k jeho zdrojové podob a pak znovu p eložit pro prohlédnutí. Program TeX nevyžaduje výkonný po íta a výsledná sazba je kvalitní. Program existuje pro Unix i Windows. Pro sazbu matematického textu nemáme k dispozici nic lepšího.
10 P enositelnost dokument Zdaleka ne vždy je dokument psán, upravován a tisknut na jednom po íta i. Soubory jsou p enášeny na po íta , u n hož je p ipojena tiskárna, jsou p edávány na disketách, posílány po sítích. P i p enosu dokumentu mohou nastat r zné potíže.
10.1 Kódování eštiny S p enositelností eských dokument mezi r znými systémy byl vždy problém. Existuje totiž n kolik r zných kódování eštiny. V opera ního systému MS DOS byly nejvíce používány kód Kamenických a PC Latin 2 (CP 852). Kód užívaný v Unixu je ozna ován ISO 8859-2 nebo také ISO Latin 2. V MS Windows se užívá CP 1250. V nov jších verzích Windows (Windows NT, 2000 a XP) je implementován dvoubajtový Unicode, který má dostatek místa pro znaky r zných národních abeced. Unicode je podporován i novou verzí Linuxu.
10.2 Problémy s fonty P eneseme-li dokument na jiný po íta , nemusejí na n m být k dispozici tytéž fonty, které jsme v dokumentu použili. Software je v tšinou schopen chyb jící fonty nahradit podobnými. N kdy si vyžádá náš souhlas, p i emž máme možnost náhradní font zvolit. Po zám n font však dojde velmi pravd podobn k zalamování ádk na jiných místech, ímž m že dojít k posunu odstavc i stránkování. Mnohé programy umož ují použité fonty uložit do souboru s dokumentem.
10.3 P enositelnost mezi programy a verzemi Textové procesory umí na ítat a ukládat i formáty n kterých jiných program . Pro DTP systémy je dobrá schopnost importu cizích formát samoz ejmostí. Pokud je však dokument složit formátovaný, obsahuje tabulky a vkládané 19
Informatika
objekty, nemusí import dopadnout dob e, i když jde o známý formát. Závisí také na verzích. Je-li systém, do kterého chceme importovat, dva roky starý, nebude znát nejnov jší verze jiných program . Pokud píšeme text v jiném editoru, než ve kterém bude provedena kone ná úprava, pak je lépe text neformátovat. Ned líme slova a nevkládáme obrázky ani jiné objekty. Pro p enositelnost mezi verzemi téhož programu platí obecná zásada, že vyšší verze na te nižší a naopak nikoli.
10.4 Formáty pro p enos dokument Neznáme-li programové vybavení cílového po íta e, je formátovaný dokument vlastn nep enositelný. Proto vyvinula firma Adobe Systems formát PDF (Portable Document Format). Tento formát je založen na jazyce PostScript, takže zobrazení i tisk dokumentu nejsou závislé na výstupním za ízení. Prohlížení a tisk (nikoli však editaci) dokument ve formátu PDF nám umožní program Adobe Acrobat Reader. Pro export a import formátovaných dokument mezi textovými procesory je ur en formát RTF (Ritch Text Format) od firmy Microsoft. Veškeré formátování je popsáno textov .
11 Tisk dokumentu Textové procesory berou p i formátování v úvahu nastavenou tiskárnu. Je proto vhodné mít p i záv re ném „dola ování“ úpravy textu nastavenou tiskárnu, na které se bude dokument tisknout. V opa ném p ípad se m že nap . stát, že nás nemile p ekvapí, že dva ádky, které jsme pracn dostali na poslední stránku, nám op t „utekly“ na další.
11.1 Jazyk popisu stránky U starších tiskáren p ipravoval grafický tisk po íta . Tiskárn odesílat už stránku v rastrové podob . Dnešní tiskárny jsou vybaveny procesorem, takže jsou schopny zpracovávat p íkazy ídící tisk (nap . nakreslení úse ky, psaní ur itým fontem). Soubor ídících p íkaz pro zobrazování dat tiskárnou se nazývá jazyk popisu stránky (Page Description Language). Dnešním standardním vybavením tiskáren je jazyk PCL. V poslední verzi zahrnuje i jazyk popisu grafických objekt HPGL/2. Je hardwarov závislý, nebo výstup je ur en pro konkrétní tiskárnu. Jazyk PostScript od firmy Adobe Systems má bohatou podporu vektorové grafiky. Popis tisku stránky je textový a zcela nezávislý na konkrétním výstupním za ízení. Aby tiskárna „rozum la“ PostScriptu, musí být vybavena jeho interpretem.
20
Typografie a zpracování text na po íta i
12 Autotest 1. Který zp sob zápisu v ty je správný? (a) 1 inch – anglo-americká m rná jednotka – je 2,54 cm. (b) 1 inch - anglo-americká m rná jednotka - je 2,54 cm. (c) 1 inch — anglo—americká m rná jednotka — je 2,54 cm. (d) 1 inch - anglo—americká m rná jednotka - je 2,54 cm. 2. V jakých jednotkách je vyjad ována mezislovní mezera? (a) v cm, (b) v pointech, (c) v Didotových typografických bodech, (d) v relativních jednotkách em. 3. Písmovou osnovou se rozumí (a) soustava p ímek ur ující výškové proporce písma, (b) soustava p ímek ur ující ádkování textu, (c) typografický termín pro návrh úpravy stránky, (d) tiska ský rám pro zakládání liter. 4. Stupe písma je (a) výška velkých písmen abecedy, (b) sm r sklonu hlavních tah písma, (c) kuželka – rozm r kovové litery, (d) vzdálenost mezi dolní a horní dotažnicí. 5. Chceme-li v textu vyzna it n která slova, je správné použít (a) podtržení, (b) odlišnou barvu, (c) v tší písmo, (d) jiný ez. 6. Kerning – vyrovnávání písma – je (a) úprava mezer mezi písmeny tak, aby vypadaly opticky stejn velké, (b) úprava sklonu písma, (c) úprava ádkování na stránce, (d) používání r zné výšky písma.
21
Informatika
7. DTP systém je (a) program pro vektorové kreslení, (b) program pro technické kreslení, (c) program pro snímání textu scannerem, (d) program pro po íta ovou sazbu. 8. Má-li textový procesor vlastnost WYSIWYG, znamená to, že (a) v n m mohu p ipravovat texty pro libovolné výstupní za ízení, (b) kone nou podobu dokumentu mohu vid t pouze speciálním prohlížecím programem,. (c) umí provád t formátování, (d) na obrazovce vidím dokument v té podob , v jaké bude vytišt n. 9. Které z následujících tvrzení NENÍ pravdivé? (a) True Type fonty jsou popsány matematickým popisem obrysových k ivek. (b) True Type fonty se snadno zv tšují a zmenšují. (c) True Type fonty jsou „zubaté“ p i velkém zv tšení. (d) True Type fonty jsou ur eny pro r zná výstupní za ízení. 10. Které z následujících tvrzení je pravdivé? (a) Nezlomitelná mezera slouží k odsazování prvního ádku odstavce. (b) Nezlomitelná mezera je mezera, kterou vkládáme mezi dv slova, mezi nimiž nesmí dojít k zalomení ádku. (c) Nezlomitelná mezera je totéž co tabelátor. (d) Nezlomitelnou mezeru vkládáme p ed nadpisy kapitol. 11. P i výšce písma 12 pt by m la být odstavcová zarážka v b žném textu (a) 12–24 pt, (b) 1,5 cm, (c) 36–52 pt, (d) 2–3 mm. 12. Jaké rozm ry má formát papíru A4? (a) 210x297 mm (b) 297x297 mm (c) 297x420 mm (d) 150x200 mm
22
Typografie a zpracování text na po íta i
13. Typografická m rná jednotka 1 em je rovna (a) 1 cm, (b) 10 pt, (c)
12 b pro dvanáctibodové písmo,
(d) výšce písmena malého m. 14. Odstavcová zarážka je (a) zákaz konce stránky uvnit odstavce, (b) znak, který vyzna uje za átek odstavce, (c) myšlená linka, které se dotýká pravý okraj odstavce, (d) odsazení prvního ádku odstavce. 15. Pokud je první ádek odstavce odsazený, potom se velikost tohoto odsazení nastavuje (a) podle typu písma, (b) podle stupn základního písma a délky ádku, (c) vždy na 5 úhoz , (d) v každém odstavci individuáln . 16. Optimální ádkování v souvislém textu knižním písmem má velikost (a) rovnu vzdálenosti horní a dolní dotažnice, (b) 120 % stupn písma, (c) jedna a p l, (d) vypo tenou tak, aby na stránce bylo vždy 30 ádk . 17. Kolik typografických chyb je v následující v t : Maminka se zeptala : “Kdy p ijdeš dom ?“ (a) 3 (b) 2 (c) 1 (d) 4 18. Který zápis v ty je typograficky správný? (a) St ízlíkem mezi sovami je 16,5 cm vysoký kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum). (b) St ízlíkem mezi sovami je 16.5cm vysoký kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum). (c) St ízlíkem mezi sovami je 16.5 cm vysoký kulíšek nejmenší ( Glaucidium passerinum ). (d) St ízlíkem mezi sovami je 16,5cm vysoký kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum.)
23
Informatika
19. Který zápis v ty je typograficky správný? (a) Sm rové otá ení trasy, viditelné p ed vrcholem výškového zaoblení, má být v rozmezí 2°–3° (viz obr. 3.12). (b) Sm rové otá ení trasy , viditelné p ed vrcholem výškového zaoblení , má být v rozmezí 2°–3° (viz obr. 3.12 ). (c) Sm rové otá ení trasy, viditelné p ed vrcholem výškového zaoblení, má být v rozmezí 2 ° – 3 ° (viz. obr. 3.12). (d) Sm rové otá ení trasy, viditelné p ed vrcholem výškového zaoblení, má být v rozmezí 2°–3° (viz. obr. 3.12). 20. Který zápis v ty je typograficky správný? (a) Jan Skácel (zem el 7. 11. 1989) by se 7. února 2002 dožil 80 let. (b) Jan Skácel (zem el 7.11.1989) by se 7.února 2002 dožil 80 let. (c) Jan Skácel ( zem el 7. 11. 1989 ) by se 7. února 2002 dožil 80let. (d) Jan Skácel (zem el 7.11. 1989) by se 7. února 2002 dožil 80let.
24
Typografie a zpracování text na po íta i
Záv r Shrnutí Z pro teného textu je t eba si zapamatovat zejména pravidla sazby (kap. 6.), která uplatníme p i psaní jakéhokoli textu. P ínosem by jist bylo, pokud by tento modul p isp l k tomu, aby student vnímal odlišnost písem a získal cit pro jejich použití i celkovou úpravu textu.
Studijní prameny Doporu ená literatura [1]
Ko i ka, P., Blažek, F. Praktická typografie. Computer Press, Brno 2000
Odkazy na studijní zdroje na Internetu [2]
http://www.typo.cz
[3]
http://www.grafika.cz/sazba
[4]
http://www.adobe.com/type
[5]
http://www.microsoft.com/typography
Seznam použité literatury [6]
Beran, Vl. Typografický manuál. MANUÁL, Náchod 1994
[7]
Ko i ka, P., Blažek, F. Praktická typografie. Computer Press, Brno 2000
[8]
Martínek, Zd. Po íta ová typografie srozumiteln s Wordem. KOPP, eské Bud jovice 1996
[9]
Slezák, M. a kol. Písmo ve výtvarné výchov . SPN, Praha 1985
[10]
Ptá ek, M. Sazba & typografie. PC World, 1–12/1994
[11]
Haná ek, P. a kol. Jak publikovat na po íta i. Science, Veletiny 1996
[12]
Blažej, B. Grafická úprava tiskovin. SPN, Praha 1990
[13]
Pop, P., Flégr, J., Pop, Vl. Sazba I. SNP, Praha 1984
[14]
Dan o, V. Kapesní pr vodce po íta ovou typografií. Agentura Via Vestra, nakladatelství Labyrint, Praha 1995
Klí 1a, 2d, 3a, 4c, 5d, 6a, 7d, 8d, 9c, 10b, 11a, 12a, 13c, 14d, 15b, 16b, 17a, 18a, 19a, 20a.
25
