VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra veřejné správy a regionálního rozvoje
Strategický plán rozvoje městyse Dolní Cerekev Bakalářská práce
Autor práce: Jiří Havelka Vedoucí práce: Ing. Věra Něčadová Jihlava 2011
Anotace Předmětem bakalářské práce je „Strategický plán rozvoje městyse Dolní Cerekev“. Bakalářská práce se skládá ze dvou částí. V první, teoretické části, jsou vysvětlovány základní pojmy, které budou uţívány následně v druhé, praktické části. Praktická část je profil městyse, SWOT analýza, vize a mise městyse. Dále je v praktické části výsledek dotazníkového šetření. Na konci je shrnutí celé práce, kde jsou uvedeny návrhy jednotlivých opatření.
Klíčová slova Kraj, okres, obec, město, městys, vojenský újezd, občan, orgány obce (zastupitelstvo obce, rada obce, starosta, …), strategické řízení, vize, poslání, cíle, mise, plánování, strategický plán rozvoje, strategie, řízení, SWOT analýza, příjmy obce, výdaje obce, dotace a rozpočet obce.
Annotation Thema der Bachelor-Arbeit ist „Strategisches Aufstiegsplan der kleinen Stadt Dolní Cerekev“. Die Bachelor-Arbeit besteht aus zwei Teilen. Im ersten, theoretischen Teil, werden die Grundbegriffe erklärt, die dann im zweiten, praktischen Teil, benutzt werden. Der praktische Teil ist das Profil der Stadt, SWOT-Analyse, Vision und Mission der Stadt. Im praktischen Teil ist weiter das Ergebnis der Umfrageuntersuchung. Zum Schluss befindet sich die Zusammenfassung der ganzen Arbeit, in der die Vorschläge der Einzelma3nahme genannt werden.
Schlüsselwörter Der Kreis, der Bezirk, die Gemeide, die Stadt, die kleine Stadt, der Militärsprengel, der Bürger, Institution der Gemeide (die Gemeidevertretung, der Gemeiderat,
der Bürgermeister, ...), die strategische Leitung, die Vision, die Ziele, die Mission, die Planung, der strategische Entwisklungsplan, die Strategie, die Leitung, die SWOTAnalyse, Einkünfte der Gemeide, Ausgaben der Gemeide, Dotation und Budget der Gemeide.
Tímto bych chtěl poděkovat Ing. Věře Nečadové, vedoucí práce za odborné rady, připomínky a projevenou trpělivost. Dále bych chtěl poděkovat vedení městyse Dolní Cerekve v zastoupení pana Zdeňka Jirsy a ostatním pracovníkům městyse za poskytnuté informace a materiály, týkající se bakalářské práce. Také bych rád poděkoval Českému statistickému úřadu v zastoupení paní Hanou Vencálkovou za poskytnutí statistických údajů.
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl jsem seznámen s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 7. prosince 2010 ................................................... Podpis
Obsah Obsah ............................................................................................................................7 1
Úvod ................................................................................................................... 10
2
Teoretická část ..................................................................................................... 12
2.1
Stručné představení České republiky ................................................................. 12
2.1.1
Kraj ............................................................................................................... 13
2.1.2
Okres ............................................................................................................ 14
2.1.3
Obec.............................................................................................................. 14
2.1.4
Město ............................................................................................................ 15
2.1.5
Statutární město............................................................................................. 15
2.1.6
Městys...........................................................................................................15
2.1.7
Vojenský újezd .............................................................................................. 16
2.2
Občan obce a jeho práva ................................................................................... 17
2.3
Orgány obce a legislativa .................................................................................. 18
2.3.1
Zastupitelstvo obce........................................................................................ 18
2.3.2
Rada obce ..................................................................................................... 19
2.3.3
Starosta ......................................................................................................... 19
2.3.4
Obecní úřad ................................................................................................... 20
2.3.5
Poradní a kontrolní orgány obce .................................................................... 20
2.4
Strategické řízení .............................................................................................. 21
2.4.1
Vize .............................................................................................................. 21
2.4.2
Poslání ..........................................................................................................22
2.4.3
Cíle ............................................................................................................... 23
2.4.4
Mise .............................................................................................................. 24
2.4.5
Plánování ......................................................................................................24
2.4.6
Strategický plán rozvoje ................................................................................ 27
2.4.7
Strategie ........................................................................................................ 27
2.4.8
Řízení............................................................................................................ 28
2.5
SWOT analýza ................................................................................................. 32
2.6
Příjmy a výdaje obce......................................................................................... 35
2.6.1
Příjmy obce ................................................................................................... 35
2.6.2
Výdaje obce .................................................................................................. 38
2.7
Dotace .............................................................................................................. 40
2.8
Rozpočet obce .................................................................................................. 42 7
3
Praktická část....................................................................................................... 43
3.1
Profil městyse ................................................................................................... 43
3.1.1
Charakteristika městyse ................................................................................. 43
3.1.2
Vedení městyse ............................................................................................. 44
3.1.3
Historie Dolní Cerekve .................................................................................. 46
3.1.4
Známí obyvatelé městyse .............................................................................. 46
3.1.5
Podnikání v městysi a nezaměstnanost .......................................................... 47
3.1.6
Sluţby pro občany ......................................................................................... 47
3.1.7
Volnočasové aktivity ..................................................................................... 48
3.1.8
Dopravní spojení ........................................................................................... 48
3.1.9
Spolky a sdruţení .......................................................................................... 49
3.1.10
Nakládání s odpady ....................................................................................... 49
3.1.11
Pamětihodnosti.............................................................................................. 49
3.2
SWOT analýza ................................................................................................. 49
3.2.1
Silné stránky ................................................................................................. 49
3.2.2
Slabé stránky ................................................................................................. 50
3.2.3
Příleţitosti ..................................................................................................... 51
3.2.4
Hrozby ..........................................................................................................51
3.3
Vize městyse .................................................................................................... 52
3.4
Cíle městyse ..................................................................................................... 52
3.4.1
Čistírna odpadních vod .................................................................................. 53
3.4.2
Systém oddílné kanalizace v městysi ............................................................. 54
3.4.3
Bytová výstavba ............................................................................................ 55
3.4.4
Hlubinné úloţiště radioaktivního odpadu ....................................................... 57
3.4.5
Podpora zaměstnanosti v městysi .................................................................. 60
3.4.6
Zachování dopravní obsluţnosti .................................................................... 60
3.4.7
Rekonstrukce základní a mateřské školy ........................................................ 62
3.4.8
Rekonstrukce úřadu městyse ......................................................................... 63
3.4.9
Bezbariérový přístup do zdravotního střediska .............................................. 64
3.4.10
Rekonstrukce mostu u nádraţí ....................................................................... 64
3.4.11
Oprava komunikací a chodníků ..................................................................... 65
3.4.12
Rozšíření sociálních sluţeb nejen pro seniory ................................................ 65
3.4.13
Rozšíření jiných neţ sportovních volnočasových aktivit ................................ 67
3.4.14
Sportovní hala ............................................................................................... 67
3.4.15
Zachování vzhledu a klidného charakteru městyse ......................................... 69
3.4.16
Vyváţené hospodaření městyse ..................................................................... 69
3.4.17
Rozšíření sociálních sluţeb pro občany a jejich dotace .................................. 72 8
3.4.18
Rozšíření nesportovních volnočasových aktivit pro mládeţ ........................... 73
3.4.19
Čeřínek ......................................................................................................... 73
3.4.20
Rekonstrukce náměstí.................................................................................... 74
3.4.21
Sběrný dvůr ................................................................................................... 75
3.4.22
Čerpání dotací ............................................................................................... 75 Dolní Cerekev – příklady příjmů, výdajů a dotací ............................................ 76
3.5 3.5.1
Příklady příjmů ............................................................................................. 76
3.5.2
Příklady výdajů ............................................................................................. 76
3.5.3
Dotace ...........................................................................................................77 Skutečné příjmy a výdaje k říjnu 2010 .............................................................. 78
3.6 3.6.1
Příjmy ...........................................................................................................78
3.6.2
Výdaje...........................................................................................................79 Vyhodnocení dotazníku městyse Dolní Cerekev .............................................. 80
3.7 3.7.1
Infrastruktura ................................................................................................ 81
3.7.2
Pracovní příleţitosti....................................................................................... 82
3.7.3
Sportovní vyţití ............................................................................................. 83
3.7.4
Hlubinné úloţiště radioaktivního odpadu ....................................................... 84
3.7.5
Nakládaní s odpady ....................................................................................... 84
3.7.6
Volnočasové aktivity ..................................................................................... 85
3.7.7
Instituce ........................................................................................................ 86
3.7.8
Vedení městyse ............................................................................................. 87
3.7.9
Dopravní spojení ........................................................................................... 88
3.7.10
Ţivotní prostření ............................................................................................ 89
3.7.11
Bydlení ......................................................................................................... 90
3.8
Vyhodnocení otázek pomocí aritmetického průměru ......................................... 90
3.9
Shrnutí bakalářské práce ................................................................................... 92
4
Závěr ................................................................................................................. 100
9
Úvod
1
Téma mé bakalářské práce jsem si vybral, protoţe mě zajímá problematika financování obce a moţnosti jejího rozvoje. Jedná se o městys Dolní Cerekev a to z toho důvodu, ţe k městysi mám blízký vztah a rád navštěvuji místní krajinu, která dává dostatečné příleţitosti na sporty a vycházky do místních lesů a blízkosti vrchu Čeřínek. Ve své bakalářské práci jsem se zabýval problematikou strategického rozvoje měst a obcí, zaměřenou na městys Dolní Cerekev. Dále jsem se soustředil na problematiku získávání dotací jak ze státního rozpočtu, tak z fondů Evropské unie. Problematika strategického plánování je velmi významná a je moţno uvést, ţe v posledních letech je na vedení městyse kladen zvýšený nárok na odbornost a kvalitní ekonomické rozhodování. V dřívějších dobách se v západních zemích pojmy, kterými jsou strategické plánování a řízení, uţívaly výhradně v soukromé sféře. Po roce 1989 se tyto metody začaly pouţívat také v ekonomické sféře i u vedení obcí. Hlavním cílem bakalářské práce je sestavení strategického plánu městyse Dolní Cerekev, kdyţ součástí bude i dotazníkové šetření, které se bude týkat kvality ţivota a rozvoje dané lokality. Jako další cíl své práce jsem si stanovil zhodnotit současný stav městyse včetně hospodaření Dolní Cerekve a následný strategický plán do budoucna. V souvislosti se strategickým plánem jsem se také soustředil na moţností financování jednotlivých akcí. Dalšími cíly bylo objasnit čtenáři statutární rozdělení České republiky a proces strategického plánování. Také jsem chtěl objasnit pojmy: příjmy, výdaje a dotace, které mají souvislost s obcemi. Dále jsem prováděl analýzu strategického plánu městyse Dolní Cerekev. Strategický plán jsem zaměřil na celkový rozvoj městyse a na financování jednotlivých cílů. 10
Bakalářskou práci jsem rozdělil na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsem se snaţil objasnit pojmy, které se týkají statutárního rozdělení České republiky. Jsou jimi například: kraj, obec, městys, město, orgány obce. Dále jsem popisoval pojmy, týkající se samotné problematiky strategického plánování. Jsou to zejména: vize, poslání, cíle, mise, strategický plán a strategické řízení. V poslední části jsem pak popisoval SWOT analýzu, příjmy a výdaje rozpočtu obce, dotace a samotný rozpočet obce. V praktické části jsem nejprve popsal profil městyse, kde jsem se soustředil na historický vývoj městyse, procesní model městyse, rozbor příjmů a výdajů městyse a další. V další části jsem vypracoval SWOT analýzu, soustředil jsem se na vize a cíle městyse. Dále jsem analyzoval příjmy a výdaje městyse. Konec praktické části jsem věnoval vyhodnocení mnou prováděného dotazníkového šetření. Během práce jsem pouţíval metod:
analýzu ekonomických hodnot
dotazníkové šetření
sběr dat
statistické metody
studium interních materiálů městyse
studium literatury Při vypracování bakalářské práce jsem pouţíval odbornou literaturu, kterou jsem
uvedl v příloze, kde zároveň uvádím další materiály, jako jsou: zákony, vyhlášky, nařízení a interní materiály městyse.
11
Teoretická část
2
Na úvod své teoretické části bakalářské práce bych chtěl čtenáři objasnit některé, podle mého názoru důleţité poznatky. Nejdříve bych stručně představil rozdělení České republiky. V další části následuje vysvětlení některých pojmů, jako jsou obec, starosta a další. A v poslední části bych se věnoval oblasti strategického řízení a plánování. Teoretickou část jsem se snaţil podchytit tak, aby byla srozumitelná pro širokou veřejnost.
2.1
Stručné představení České republiky
Česká republika je rozdělena na kraje, ty se dělí na okresy, které se dělí dále na obce. Zvláštní postavení má vojenský újezd, který patří vţdy k jednomu okresu (= i k jednomu kraji) Česká republika se skládá ze 14 krajů, 76 okresů a 6 249 obcí. Největší město je Praha, kde je počet obyvatel 1 249 026. Nejmenší město je Přebuz, které má 74 obyvatel. Druhé nejmenší město České Republiky je Loučná pod Klínovcem, kde ţije 90 obyvatel. Třetí nejmenší město je Boţí Dar se 188 obyvateli. V minulosti bylo dokonce v České republice nejmenší město Rabštejn nad Střelou, kde ţilo 25 obyvatel. Rabštejn se však sloučil s Manětínem. Rabštejn bylo i nejmenší město v Exropě. Podle dnešních pravidel by tato „malá“ města nemohla dosáhnout na statut města, ale mají tento titul jiţ od 13.tého století. Pro Českou republiku je typické rozvrstvení měst a obcí, zatímco pro „západní Evropu“ je typická centralizace obyvatelstva do větších měst. V České republice docházelo po roku 1990 k rozdělování obcí a měst na menší obce. V roce 1991 bylo v České republice jenom 4100 obcí, v roce 2009 jich bylo uţ 6249. Největší nárůst byl v roce 1992 o 1660 obcí, coţ v porovnání s rokem 1991 je o 40,68 % více neţ v minulém roce. Stát se snaţil rozdělování obcí zamezovat, ale jeho snahy byly marné. Obce se spíše dále rozdělovaly. V roce 2003 se sníţil počet obcí oproti roku 2002 o 5, coţ je v procentním vyjádření 8% oproti roku 2002. Další sníţení počtu proběhlo mezi rokem 2004 a 2005, kdy se sníţil počet o 1 obci, v procentním vyjádření jsou to 2 procenta. V jiném období spíše počet obcí rostl nebo stagnoval. Od roku 2008 máme 6249 obcí v České republice.
12
Důvody, které vedly obce k rozdělování: -
návrat ke starým hranicím obce (změny uskutečněné za komunistu tzv. střediskové obce)
-
ekonomické důvody (kdy měly obce dojem, ţe jsou omezovány ve svém rozvoji na úkor střediskové vesnice)
-
politické
-
psychologické
Kaţdá část území České republiky je součástí území některé obce (není-li zákonem stanoveno jinak). Obec má jedno nebo více katastrálních území. Dvě nebo více obcí, které spolu sousedí, se mohou na základě dohody sloučit. Území obce po sloučení tvoří území slučovaných obcí. Vznik nové obce je moţný také oddělením části obce nebo zrušením vojenského újezdu.
2.1.1
Kraj
Kraj je územním společenstvím občanů, které má právo na svoji vlastní samosprávu. Kraj je veřejnoprávní korporací, která má vlastní majetek a vlastní příjmy (příjmy jsou přesně stanoveny zákonem). Kraj hospodaří za podmínek stanovených zákonem podle vlastního rozpočtu. Kraj vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Je samostatně spravován vlastním zastupitelstvem. Dalšími orgány kraje jsou rada kraje, hejtman kraje a krajský úřad. (Orgánem kraje je téţ zvláštní orgán kraje zřízený podle zákona.) Kraj pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Spravuje své záleţitosti dle svého uváţení. Státní orgány mohou do samostatné působnosti zasahovat, jen kdyţ to vyţaduje ochrana zákona. Zásah státu je moţný jen způsobem, který stanoví zákon. Rozsah samostatné působnosti můţe být téţ omezen zákonem. Kraje byly v České republice jiţ od druhé poloviny 12. století a s různými obměnami a přestávkami fungují dodnes. Nyní je v České republice 14 krajů a jsou to: Hlavní město Praha, Středočeský kraj, Jihočeský kraj, Plzeňský kraj, Karlovarský kraj, Ústecký kraj, Liberecký kraj, Královéhradecký kraj, Pardubický kraj, Vysočina, Jihomoravský kraj, Olomoucký kraj, Moravskoslezský kraj a Zlínský kraj. 1
1
Tato kapitola vychází ze zákona číslo 129/2000 Sb., o krajích a dalších zdrojů uvedených v seznamu literatury
13
2.1.2
Okres
Okres je územně správní jednotka, které je rozlohou menší neţ kraj a větší neţ město či obec. Jednotlivé kraje mají několik okresů. Kaţdý okres má své okresní město, například okres Jihlava má jako okresní město Jihlavu.
2.1.3
Obec
Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů. Obec tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce. Je veřejnoprávní korporací, která má vlastní majetek. Vystupuje v právních vztazích pod svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů. Pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Při plnění úkolů chrání veřejný zájem svůj a obyvatelstva. Obec spravuje své záleţitosti samostatně zastupitelstvem obce. Státní orgány a orgány krajů mohou do samostatné působnosti zasahovat, jen vyţaduje-li to ochrana zákona, a způsobem, který zákon stanoví. Rozsah samostatné působnosti můţe být omezen jen zákonem. Dalšími orgány obce jsou rada obce, starosta, obecní úřad a zvláštní orgány obce. Jinak se této obcí říká obec I. typu. 2
2.1.3.1 Obec s pověřeným obecním úřadem vykonává více pravomocí, neţ obec bez rozšířené působnosti. Tyto pravomoci na obec převádí stát pomocí zákonů. Většinou bývají těmito obcemi města. Další pouţívaný název je obec II. typu. Jsou vymezeny vyhláškou 314/2002 Sb. Funkce, které obce provádí, jsou zejména: správa matričního a stavebního úřadu.
2.1.3.2 Obec s rozšířenou působností vykonává více pravomocí, neţ obec bez rozšířené působnosti. Tyto pravomoci na obec převádí stát pomocí zákonů. Obec s rozšířenou působností je město, ale ne kaţdé. Další pouţívaný název je obec III. typu. Takovouto obcí je i Jihlava. Jsou vymezeny vyhláškou 388/2002 Sb. Cílem těchto obcí je decentralizace státní správy a tím lepší dostupnost pro občana. Funkce, které obce provádí, jsou zejména: evidence obyvatel, evidence motorových vozidel, evidence ţivnostenských oprávnění a další. 2
Tato kapitola vychází ze zákona číslo 128/2000 Sb., o obcích a dalších zdrojů uvedených v seznamu literatury
14
2.1.4
Město
Obec, která má alespoň 3 000 obyvatel, je městem, pokud tak na návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády. Obec, která byla městem před dnem 17. května 1954, je městem, pokud o to poţádá předsedu Poslanecké sněmovny. Předseda Poslanecké sněmovny na ţádost obce stanoví den, kdy se obec stává městem. Vznik města je moţný i sloučením dvou a více obcí, kdy alespoň jedna z obcí je městem. Oddělí-li se část města a vzniknou dvě nebo více obcí, pak obec, které zůstane název dosavadního města nebo část jeho názvu, je i nadále městem. Město je samostatně spravováno zastupitelstvem města. Dalšími orgány města jsou rada města, starosta, městský úřad a zvláštní orgány města. 3
2.1.5
Statutární město
Statutární město je samostatně spravováno zastupitelstvem města. Orgány statutárního města jsou: rada města, primátor, magistrát a zvláštní orgány města. Městský obvod statutárního města je spravován zastupitelstvem městského obvodu. Dalšími orgány městského obvodu jsou rada městského obvodu, starosta, úřad městského obvodu a zvláštní orgány městského obvodu. Městská část územně členěného statutárního města je spravována zastupitelstvem městské části. Dalšími orgány městské části jsou rada městské části, starosta, úřad městské části a zvláštní orgány městské části. Území statutárních měst se můţe členit na městské obvody nebo městské části s vlastními orgány samosprávy. Statutárními městy jsou Kladno, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc, Přerov, Chomutov, Děčín, Frýdek-Místek, Ostrava, Opava, Havířov, Most, Teplice, Karviná a Mladá Boleslav. 4
2.1.6
Městys
Obec je městysem, pokud tak na návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády. Obec, která byla městysem před dnem 17. května 1954, je městysem, pokud o to poţádá předsedu Poslanecké sněmovny. Předseda Poslanecké
3
Tato kapitola vychází ze zákona číslo 128/2000 Sb., o obcích a dalších zdrojů uvedených v seznamu literatury 4 Tato kapitola vychází ze zákona číslo 128/2000 Sb., o obcích a dalších zdrojů uvedených v seznamu literatury
15
sněmovny na poţádání obce stanoví den, od kterého se obec stává městysem. Vznik městyse je moţný i sloučením dvou a více obcí, kdy alespoň jedna z obcí je městysem. Oddělí-li se část městyse a vzniknou dvě nebo více obcí, pak obec, které zůstane název městyse nebo část jeho názvu, je i nadále městysem. V dnešní době se titul městys neuděluje. Pro obec nemá titul ţádný ekonomický význam. Je to vyjádření historických kořenů obce. Městys je samostatně spravován zastupitelstvem městyse. Dalšími orgány městyse jsou rada městyse, starosta, úřad městyse a zvláštní orgány městyse.5
2.1.7
Vojenský újezd
Vojenský újezd je vymezená část území státu určená k zajišťování obrany státu a výcviku ozbrojených sil. Majetek na území újezdu (s výjimkou vneseného majetku) smí být jen ve vlastnictví státu. O provozování podnikatelské činnosti na území újezdů rozhodují ministerstva. Ve vojenském újezdu smí bydlet jenom lidé s povolením od újezdního úřadu. Pokud lidé bydleli na území újezdu dříve, neţ se jím stal, mají právo na náhradní byt a na náhradu stěhovacích nákladů. Kdyţ byl někdo vystěhován z vojenského újezdu nevlastní vinou, má právo na náhradu ušlé mzdy po dobu, dokud si nenajde nové zaměstnání, nebo nezačne znovu provozovat svoji podnikatelskou činnost. Tato náhrada je vyplácena maximálně 3 měsíce. Náhrada mzdy je dána zvláštním předpisem. Správu újezdu vykonává správní úřad, který se jmenuje územní úřad. V čele tohoto úřadu stojí předseda, který musí být vojákem z povolání. V České republice je v dnešní době 5 vojenských újezdů: Boletice, Brdy, Březina, Hradiště a Libavá 6
5
Tato kapitola vychází ze zákona číslo 128/2000 Sb., o obcích a dalších zdrojů uvedených v seznamu literatury 6 Tato kapitola vychází ze zákona číslo 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky a dalších zdrojů uvedených v seznamu literatury
16
Nový Svět Dolní Cerekev statutární město Jihlava okres Jihlava
Spělov ostatní obce
ostatní města okres Pelhřimov kraj Vysočina
okres Havlíčkův Brod
ostatní kraje
okres Žďár nad Sázavou
Česká republika
okres Třebíč
Obrázek 1:
2.2
Schéma rozdělení České Republiky
Občan obce a jeho práva
Občanem obce je fyzická osoba, která je státním občanem České republiky a zároveň má v obci hlášen trvalý pobyt. Práva občana obce staršího věku 18 let: -
volit a být volen do zastupitelstva obce
-
hlasovat v místním referendu
-
vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce svá stanoviska k projednávaným věcem
-
vyjadřovat se k návrhu rozpočtu obce a k závěrečnému účtu obce za uplynulý kalendářní rok
-
nahlíţet do rozpočtu obce a do závěrečného účtu obce za uplynulý kalendářní rok
-
poţadovat projednání určité záleţitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce
-
podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty7
7
Tato kapitola vychází ze zákona číslo 128/2000 Sb., o obcích a dalších zdrojů uvedených v seznamu literatury
17
2.3
Orgány obce a legislativa8
Řadí se sem zastupitelstvo obce, rada obce, starosta a další.
2.3.1
Zastupitelstvo obce
Zastupitelstvo obce je volený orgán obce. Počet členů v zastupitelstvu je závislý na počtu obyvatel a velikosti jejího územního obvodu. Zastupitelstvo rozhoduje o samosprávních záleţitostech obce mimo ty, které spadají do pravomoci zastupitelstva kraje. Kdyţ se v obci rozhoduje, volí nebo usnáší, musí souhlasit nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva. Jednání zastupitelstva obce jsou veřejná. Zastupitelstvo obce vede jednací řád.
Zastupitelstvo obce rozhoduje o: -
programu rozvoje územního obvodu obce
-
rozpočtu obce
-
rozpočtových opatřeních
-
výši osobních a věcných nákladů obecního úřadu
-
přijetí daru nebo půjčky, poskytnutí dotace, převzetí dluhu, přistoupení k dluhu, převzetí ručitelského závazku, přistoupení k závazku
-
poskytnutí půjčky
-
smlouvě o poskytnutí dotace
-
emisi komunálních obligací
-
vkladech obce do obchodních společností a nadací
-
nabytí a převodu nemovitostí v majetku obce
-
zastavení nemovitých věcí a zřízení věcného břemene
-
bezúplatné poskytnutí pohledávek
-
a další
8
Tato kapitola vychází z knihy: Hospodaření a finance územní samosprávy a dalších zdrojů uvedených v seznamu literatury
18
Počet členů zastupitelů obce je závislý na počtu obyvatel (jak bylo řečeno výše) -
do 500 obyvatel = 5 – 9 členů
-
501 – 3 000 obyvatel = 7 – 15 členů
-
3 001 – 10 000 obyvatel = 11 – 25
-
10 001 – 50 000 obyvatel = 15 – 35
-
50 001 – 150 000 obyvatel = 25 – 45
-
nad 150 000 obyvatel = 35 – 55 členů
(V městských částech statutárních měst s počtem obyvatel nad 30 000 je počet členů odlišný.) 9
2.3.2
Rada obce
Rada obce je výkonným orgánem obce. Je podřízena obecnímu zastupitelstvu (v přenesené působnosti rozhoduje na základě zákona). Jednání jsou neveřejná. Pro schválení usnesení rady obce musí být její nadpoloviční většina (ze všech členů). Počet členů rady je lichý (nesmí přesahovat jednu třetinu počtu členů zastupitelstva, ale musí být zároveň od 5 do 11 včetně). Rada obce se nevolí, má-li zastupitelstvo méně neţ 15 členů. V čele rady stojí starosta, jeho zástupci a další členové (můţe tam být i primátor, náměstci primátora a další) Pravomoci rady obce: -
připravuje materiály pro jednání zastupitelstva obce
-
zabezpečuje plnění usnesení zastupitelstva obce
-
zabezpečuje hospodaření obce, provádí rozpočtová opatření podle usnesení zastupitelstva obce
-
rozhoduje o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce
-
řídí organizační sloţky a další organizace, které obec zřídila pro zabezpečování veřejných statků
2.3.3
Starosta
Starosta je představitelem obce (zastupuje obec navenek). Není-li v obci funkce tajemníka, starosta řídí a kontroluje všechny pracovníky obecního úřadu a je odpovědný
9
Hospodaření a finance územní samosprávy
19
zastupitelstvu své obce. Zůstává ve své funkci do doby, neţ je nahrazen nově zvoleným starostou. Starosta má ze zákona 57 povinností. Některé povinnosti starosty obce: -
svolává zastupitelstvo obce
-
řídí (připravuje i svolává) schůze rady obce
-
odpovídá za provedení i objednání auditu hospodaření obce
-
jmenuje a odvolává tajemníka obecního úřadu (se souhlasem ředitele krajského úřadu)
2.3.4
Obecní úřad
Obecní úřad vykonává administrativně organizační činnosti související se samosprávní a přenesenou působností obce. Řídí jej starosta ve spolupráci se zástupci (místostarostové a tajemník). Obecní úřad mohou tvořit také zaměstnanci ve výkonných orgánech (odborech). Velikost odborů závisí na: velikosti obce, rozsahu samostatné působnosti a rozsahu přenesené působnosti. Odbory můţeme rozdělit do těchto kategorií: odbor rozpočtu, ekonomiky, rozvoje sluţeb, personální a další. Povinností obecního úřadu: -
plní úkoly zastupitelstva obce a rady obce
-
pomáhá výborům a komisím v oblasti samostatné působnosti
-
vykonává přenesenou působnost v mezích zákona o obcích
2.3.5
Poradní a kontrolní orgány obce
Mezi poradní a kontrolní orgány obce patří výbory a komise. Za další poradní orgány obce se dá povaţovat veřejná schůze občanů. Na schůzi by měli být občané seznamováni s činností, hospodařením a dalším směrem rozvoje obce. Tyto schůze slouţí také k zjištění názorů a preferencí občanů.
2.3.5.1
Výbory
Výbory jsou iniciativními a kontrolními orgány zastupitelstva obce. Počet výborů závisí na rozhodnutí zastupitelstva obce. Dají se rozdělit na: finanční, kontrolní osadní výbor a na výbor pro národnostní menšiny.
20
-
Finanční výbor – Finanční výbor kontroluje hospodaření s majetkem obce a také s finančními prostředky v rámci hospodaření obce. Výbor můţe plnit další úkoly z pověření zastupitelstva. Musí mít minimálně 3 členy, ale členem nesmí být starosta, místostarostové, tajemník, a členové, kteří se zabývají hospodařením obce. Finanční výbor je ze zákona povinný.
-
Kontrolní výbor – Kontrolní výbor kontroluje usnesení plnění zastupitelstva obce a rady obce. Také tento výbor kontroluje dodrţování právních předpisů. Výbor musí mít nejméně 3 členy. Členem nesmí být starosta, místostarostové, tajemník, a členové, kteří se zabývají hospodařením obce. Kontrolní výbor je ze zákona povinný.
-
Výbor pro národnostní menšiny – Tento výbor musí být zřízen tehdy, kdyţ se v posledním sčítání lidu přihlásí k jiné národnosti aspoň 10% občanů obce.
-
Osadní výbor – Osadní výbor je vhodný, kdyţ má obec více částí oddělených nezastavěným územím. (nachází se v částech obce. Musí mít alespoň 3 členy)
2.3.5.2
Komise
Komise jsou iniciativními a poradními orgány rady obce = mohou předkládat návrhy a náměty (jenom v rámci samostatného působnosti obce). Výkonné orgány komise v přenesené působnosti obce provádí své činnosti na svěřeném úseku činnosti. Jsou odpovědni starostovi. Pro platnost usnesení komise je nutná nadpoloviční většina všech členů.10
2.4
Strategické řízení
V této části bakalářské práce bych objasnil některé důleţité pojmy pro strategické řízení a plánování ve vedení obci. Zde bych se zaměřil hlavně na vize, poslání, mise a cíle. Dále pojmy z oblasti strategie, plánování a řízení. Ke konci této kapitoly bych se čtenáři snaţil objasnit SWOT analýzu.
2.4.1
Vize
Vize organizace je vyhlídkou do budoucnosti a musí vycházet z reálné situace a schopnosti organizace. Měla by být stručná a výstiţná, ale zároveň by měla být 10
Tato kapitola vychází z knihy: Hospodaření a finance územní samosprávy a dalších zdrojů uvedených v seznamu literatury
21
srozumitelná pro kaţdého. Vizi můţe mít i několik organizací společně (spokojený ţivot pro obyvatele obce). Vize se skládá z třech částí: vymezení obecného směru, motivace pracovníků k jejímu dosaţení a koordinace pracovníků. Vize by měla také stanovovat strategii jako například: cenovou, úvěrovou, inovační a další. Někteří autoři nazývají vizi „etickými hodnotami organizace“, protoţe společnost můţe usměrňovat obchodní aktivita organizace. Problémem u některých organizací je to, ţe nemají zvolenou misi nebo také to, ţe i kdyţ si misi zvolí, tak je pro organizaci špatná. Kdyţ má organizace správně zvolenou vizi, tak to pro ni přináší určité výhody: -
dobrá inspirace pro pracovníky organizace
-
vize podporuje myšlení v dlouhodobém časovém horizontu
-
vize přináší konkurenční výhodu organizaci
-
bezpečná budoucnost pro organizaci Existují bariéry, které zabraňují správnému rozvíjení vize. Tyto bariéry je třeba
definovat a snaţit se je eliminovat. Mezi bariéry vize patří: -
potřeba vedení organizace provádět změny za kaţdých okolností
-
zainteresovanost na interních procesech v organizaci (lepší je si najmout nezávislého odborníka – nezainteresovaného)
-
vedení neklade dostatečnou váhu zvolení si vize
-
nedostatečné znalosti potřeb organizace
-
malý důraz na provádění změn v organizaci
2.4.2
Poslání
Poslání je krátké a výstiţné prohlášení organizace o smyslu její existence, o tom, čeho se organizace snaţí dosáhnout a o smyslu existence organizace. Poslání je oproti vizi konkrétní a vyjadřuje, proč byla organizace zaloţena. Poslání je základním kamenem pro rozhodování o dlouhodobém cíli a o strategii organizace. Z poslání musí být jasné, jaká dotyčná organizace je. Poslání se snaţí zodpovídat na otázky: kdo jsou zákazníci organizace, jakou potřebu chce organizace uspokojit, kde organizace působí, jakou má firma filozofii a jaké jsou přednosti organizace před její konkurencí. 22
Poslání by v neziskové organizaci mělo mít tyto vlastnosti: -
vymezuje potřeby zákazníků
-
vymezuje skupiny zákazníků a trhů, na které se chce zaměřovat
-
určuje trhy, které chce osadit
-
organizace by měla uspokojovat potřeby obyvatel, které jsou nad rámec trţního sektoru
-
musí být srozumitelné jak pro zaměstnance organizace, tak pro její klienty
-
bere v potaz potřeby zajišťované organizací
-
je v dokumentech organizace
2.4.3
Cíle
Cíl charakterizuje stavy, kterých chce organizace dosáhnout pomocí svých aktivit v určitém časovém období a charakterizuje konkurenční pozici organizace na trhu se svými produkty. Cíle organizace jsou pro organizaci důleţité při stanovování strategie a jsou odvozeny od poslání organizace. Za správnou formulaci cíle zodpovídá vedení organizace. Cíle v neziskové organizaci jsou obsaţeny ve strategickém plánu a v koncepci rozvoje. Cíle mohou být členěny podle různých hledisek: -
podle funkce na primární a sekundární
-
podle času na krátkodobé (doba trvání do tří let), střednědobé (od 3 do 10 let) a dlouhodobé (10 a výše let)
-
na kvantitativní a kvalitativní
Cíle by měly být přesné, konkrétní, reálné a srozumitelné. Cíle jsou měřitelné v časových etapách. Pokud má organizace více cílů, měly by být sladěny a hierarchicky seskupeny. Cíle by měly být vymezeny tak, aby se řídily podle pravidla SMART. Pravidlo SAMRT je sloţenina pěti anglických slov: 1) Specific = specifický, měl by být všem v organizaci srozumitelný. Patří sem například: do kterého segmentu trhu chce organizace proniknout, jaké má organizace na trhu konkrétní plány. 2) Measurable = měřitelný. Organizace by si měla určit kvantifikované mnoţství, čeho chce v budoucnu dosáhnout. Toto určení je důleţité pro zpětnou kontrolu, zda se organizaci daří plnit své cíle. 23
3) Agreed = akceptovatelný. Zde se jedná o to, zda s cílem budou souhlasit ti pracovníci, kteří budou cíl realizovat. 4) Realistic = realistický. Stanovený cíl nemůţe být ani snadno dosaţitelný, ale také nesmí být nereálný. 5) Trackable = časově vymezený. Je důleţité určit přesný termín dokončení jednotlivých sekcí i celku. Kontroluje se časový harmonogram. Některé příklady chyb, které vznikají při stanovení cílů: chyby z neznalosti, omylu, nedostatku času a nedostatku informací odpovědných osob. Dále mohou chyby vyplývat z neschopnosti třídit a vyhodnocovat informace a z nevhodných analýz i špatného popisu situace.
2.4.4
Mise
Mise vyjadřuje definovaný směr, definuje stav, ve kterém se organizace právě nachází. Soustřeďuje se na hlavní aktivity organizace. Mise vyplývá z filozofie, etiky i kultury. Měla by obsahovat naše přednosti a plány, jak chce organizace dosáhnout strategických výhod nad ostatními. Správně formulovaná mise by měla zodpovídat na otázky: jaké má organizace zákazníky, jaký je hlavní obor organizace, jaké má organizace technologie, jak je firma stabilní a odolná vůči vnějším hrozbám, jaké jsou hodnoty a etické normy chování firmy, dlouhodobě uţívané hodnoty a další. Mise je stručné vyjádření toho, jak chce organizace dosáhnout své vize. Mise se zabývá stávajícími aktivitami organizace, ve kterých objasňuje, čím se organizace zabývá. Někdy také mise obsahuje kodex chování organizace, který vede k naplnění stanovené vize. (snaha poskytnout veřejnosti sluţby, které by nejlépe uspokojily jejich potřeby)
2.4.5
Plánování
Plánování je zaměřené do budoucnosti. Stanovuje postupy a pravidla, podle kterých se bude organizace řídit v dalším pokračování své činnosti (jaké zdroje bude uţívat, jakou pouţije taktiku vývoje a další).
2.4.5.1 Strategické plánování Strategické plánování je proces, při kterém vzniká představa o tom, jak by se chtěla organizace dále vyvíjet a organizovat. 24
Do strategického plánování se zahrnuje: strategické rozhodnutí, strategický záměr, strategická změna a strategie, která byla popsána výše.
Strategické rozhodnutí – Dopady strategického rozhodnutí jsou dlouhodobé a ovlivňují chod celé organizace.
Strategický záměr – Má také dlouhodobý charakter. Strategický záměr by měl navazovat na předem provedené strategické rozhodnutí.
Strategická změna – Je také dlouhodobějšího charakteru. Je to cesta, jak dosáhnout strategického záměru a strategického rozhodnutí. Strategická změna můţe, ale také nemusí nastat Ve strategickém plánování musí firma vyhodnotit: poslání, silné a slabé stránky,
hrozby a příleţitosti (bude podrobněji popsáno ve SWOT analýze)
Rozdělení strategického plánování: 1) Zpracování přehledu historie a současné situace organizace – v této fázi by si měla organizace ujasnit, kde se nachází a čeho v minulosti dosahovala. Důleţité také je, aby se organizace poučila ze svých nezdarů v minulosti, aby se jim v budoucnosti mohla vyvarovat. Organizace musí věnovat důraz na současné poslání cíle a strategie organizace, na plány organizace, na finanční situaci organizace, organizační strukturu a na strukturu klientů organizace. Organizace si ale musí také uvědomit, ţe to, co jí fungovalo a pomáhalo před několika lety, nemusí být vţdy dobré v současnosti a budoucnosti. Ekonomická a politická situace se neustále mění, myšlení a jednání lidí se také s postupem času vyvíjí. 2) Ověření platnosti současného poslání organizace – Zde nastává zamyšlení nad našim stávajícím postavením organizace. Jestliţe je postavení správné, ponecháváme jej, jestliţe je nevhodné, musíme jej nahradit novým (pokud moţno lepším) řešením. 3) Situační analýza (vnitřní a vnější prostředí organizace) – V této části je prováděna analýza silných a slabých stránek organizace a také příleţitosti a hrozby, takzvaná SWOT analýza. Z výsledků této analýzy vyplynou kritické body organizace, které značnou měrou ovlivňují další směřování a rozvoj organizace.
25
4) Zvolení dlouhodobých cílů – Tato fáze navazuje na SWOT analýzu a na zjištěné kritické body. Vedení organizace z ní musí vyvodit reálný plán cíle rozvoje organizace. Plánování se provádí na kratší dobu, v rozmezí tří aţ pěti let. 5) Volba strategie k dosaţení stanovených cílů – Vedení organizace vybírá strategii, která by byla nejlepší pro rozvoj organizace. Vychází přitom z informací dosaţených SWOT analýzou. 6) Zpracování plánu – Zde se uvádí výsledky zjištěného pozorování a navrţené změny do reálného působení v organizaci.
Přínosy strategického plánování 1. Lepší výkonnost 2. Lepší náhled do budoucnosti organizace 3. Řešení důleţitých organizačních problémů 4. Lepší zacházení s finančními prostředky 5. Změna přístupu vedení organizace 6. Rozvoj spolupráce uvnitř organizace 7. Lepší odezva na ty, kteří se zajímají o dění v organizaci
Omezení strategického plánování 1) Náklady mohou někdy přesáhnout skutečné zisky 2) Intuice je někdy upřednostňována před plánováním 3) Vţdy se neprosadí plán v organizaci
I kdyţ je strategické plánování přínosem pro organizace (někteří dokonce odhadují, ţe strategický plán ovlivňuje úspěch organizace aţ na 80 procent), existují i další důleţité faktory pro úspěch organizace. Mezi tyto faktory se řadí dostatečná (jak v rozsahu, tak časově) předpověď příleţitostí na trhu, správného uplatňování poznatků o vývoji organizace a další.
26
2.4.6
Strategický plán rozvoje
Strategický plán rozvoje obce vyjadřuje předpokládaný vývoj daného území v dlouhodobém časovém horizontu. Je vedený písemnou formou a je zpracováván z aktivního přístupu obecního úřadu. Strategický plán se postupem času mění, proto je třeba jej obnovovat. Strategický plán je dokument, který vychází ze současného stavu veřejných i soukromých aktivit, demografického, ekonomického, sociálního, kulturního a ekologického charakteru na území obce. Definuje dlouhodobé cíle, priority a postupy, jak dosáhnout zlepšení v sociálně ekonomické oblasti, zejména v oblasti bydlení, trhu práce, zaměstnanosti a další. Smyslem strategického plánu je prosperita obce jako celku a poskytování informací podnikatelským subjektům. Strategický rozvoj je dobrý v pomoci získávání finančních prostředků z fondů EU (v některých fondech EU je přímo v „hodnotících tabulkách“). Vedlejší činností strategického plánu je to, ţe vede k lepšímu hospodaření s finančními prostředky obce.
2.4.7
Strategie
V minulosti byla strategie pouţívána výhradně ve vojenských akcích a vojenských operacích. Strategie má svůj základ jiţ v starověkém Řecku. Základ slova je z řeckého slova strategos, coţ je v překladu generál + slovo agein, coţ znamená vést. Strategie jako věda uţívaná v nevojenské oblasti se začíná vyvíjet aţ od 60. let minulého století. Strategie je cestou, jak vytyčených cílů dosáhnout. Vyplývá ze strategického řízení (je výsledkem strategického řízení). Dobře zvolená strategie, která je zaměřena do vzdálenější budoucnosti, je pro organizaci konkurenční výhodou. Určuje základní strategie firmy, ve které se slučují aktivity a prostředí organizace. Ve strategii by mělo být také obsaţeno, jak organizace zajistí potřebné zdroje pro vlastní realizaci. Pojem strategie můţe mít různý význam v jednotlivých odvětvích. Strategie můţe být definována jako trajektorie nebo dráha směřující k předem stanoveným cílům, která je tvořena podnikatelskými, konkurenčními a funkcionálními oblastmi přístupu, jeţ se management snaţí uplatnit při vymezení pozice organizace a při řízení celkové skladby její činnosti. 11 Definic pro strategii je více, záleţí, jak je organizace zaměřena a také na posouzení autora dané publikace. 11
Základy strategického řízení a rozhodování
27
2.4.8
Řízení
Řízení organizace je sloţitý proces. Je úkolem manaţerů, kteří by se měli soustředit především na vzájemné sladění jednotlivých činnosti organizace tak, aby se dosáhlo v uspokojivé míře všech cílů organizace.12 Důleţité je efektivní řízení vstupů a výstupů Existují 3 druhy řízení a to řízení: strategické, taktické a operativní. Strategické řízení je v pomyslném ţebříčku na prvním místě, následuje řízení taktické a operativní. Rozdíly mezi jednotlivými druhy řízení jsou v kompetenci, v moţnosti samostatného rozhodování a v časovém rozsahu.
2.4.8.1 Strategické řízení Strategické řízení řeší základní problémy fungování organizace. Strategické řízení provádí top management nebo vlastníci organizace. Stanovuje cíle a úkoly, které jsou závazné pro taktické a operativní řízení. Provádí se na roky. Informace, potřebné k rozhodování jsou spíše všeobecné informace. Zdroj informací je z okolí organizace (externí). Strategické řízení je obtíţně strukturovatelné a záleţí často na intuici vedení organizace. Osobnosti, které provádějí strategické řízení, by měly mít široký rozhled = nemohou se orientovat jen na organizaci, ve které působí, ale měly by mít přehled i o jejich konkurentech. Snahou ve strategickém řízení je zrychlit jeho rozhodování.
2.4.8.2 Taktické řízení Je mezikrok mezi strategickým a operativním řízením.
2.4.8.3 Operativní řízení Provádí se na měsíce či dny. V tomto řízení jsou poţadovány podrobné informace. Zdroje informací jsou z prostředí organizace (interní). Operativní řízení se na rozdíl od strategického můţe lépe poučit z minulých chyb a úspěchů (dají se opakovat standardní postupy). Výsledek rozhodnutí je viditelný v blízkém časovém horizontu, na rozdíl od strategického rozhodování.
12
Základy podnikové ekonomiky
28
Historie strategického řízení Stručný pohled do historie strategického řízení:
šedesátá léta – V tomto období je klasická škola strategie zaloţena na rigidní hierarchii, v čele s armádním generálem, Principem je maximální návratnost investic. Změna začala v roce 1962, kdy byla spojena organizační forma a strategie plánování. Tento proces vedl k lepší konkurenční výkonnosti. Analýza externího okolí by také určila příleţitosti daného trhu, které můţe firma vyuţít. Badatelé této doby: Chandler, Andrews a Ansoff, umoţnili zavedení nových produktů, nabídku sluţeb, dostatek kompetencí při rozhodování nakoupit, prodat.
sedmdesátá léta - Tato doba je období globalizace, ve kterém společnosti distribuovaly zboţí a sluţby mezi národy, ale začaly v něm také vyrábět. V této době probíhala expanze strategických konzultačních forem, například BCG matice, které dokázaly vyuţít případové studie firem. Zdokonalovaly se také výzkumy, publikační činnost, studie. Procesní pohled na organizaci vyţaduje individuální přístup při poznávání problému. Strategie je tedy nepřetrţitý proces vyjednávání, protoţe racionální ekonom je fikcí. Strategie nejsou pouze plánované činnosti v určitém sledu, ale je to i cesta, jak uspořádat chaos ve světě.
osmdesátá léta - V tomto období se stupňují spory mezi ekonomy a manaţery. Manaţeři dělají chyby v tom, ţe většina z nich neví, co jsou křivky mezních příjmů a nákladů. Manaţeři vytýkají ekonomům, ţe trhy myslí za ně. Světovým modelem podnikání se staly japonské firmy, kde je menší management, intenzivní vyuţívání výrobních týmů a řízení kvality s nulovou zmetkovostí. Jejich zkušenostmi se řídily i jiné světové firmy, které zjistily, ţe s menším počtem lidí mohou dosáhnout stejné i vyšší úrovně výroby. Dochází ke zkvalitňování výpočetní techniky, vzniká čárový kód, který umoţnil řízení skladů, ale také sledování preferencí zákazníků a trendů na nesourodých trzích.
devadesátá léta - V tomto období bylo publikováno, ţe ekonomická aktivita musí být umístěna ve společenském prostředí. Ekonomické chování je součástí sítě sociálních vztahů, státu, rodiny, profese atd.
29
současnost - V posledním desetiletí minulého století jde o prominenci strategického řízení a strategie. Strategické řízení je pojmenováním akademického oboru studií, strategie je hlavním tématem studie. Cílem je zvýšit praktickou aplikaci teoretického konceptu. Toto pokračuje do dnes. Strategické řízení řeší problémy fungování organizace. Vedení organizace by se
mělo snaţit o co nejlepší chod organizace. Strategické řízení se opírá o dlouhodobé předpovědi vývoje organizace. Je důleţitým nástrojem pro řízení organizace, kdy zdůrazňuje organizaci její budoucí hrozby a příleţitosti. Pro motivování pracovníků v organizaci je lepší, kdyţ předem vědí, kam se bude jejich organizace ubírat a jakých cílů by chtěla dosáhnout. Strategické řízení je dynamický proces, který slučuje strategii, výkonnost a obchodní výsledky organizace. Řízení je neustále trvající proces, který se skládá z několika částí. Strategické řízení by mělo organizaci připravit na budoucí moţné problémy a s tím související změny.
Rozdělení strategického řízení: 1) Identifikace mise – zde by si měla organizace uvědomit, jaká má součastné mise a cíle, v jakém stavu se nachází její strategické řízení a v neposlední řadě také to, čeho chce firma v budoucnu dosáhnout. 2) Vize a poslání organizace – v této fázi se organizace snaţí vyhotovit analýzu vnějšího a vnitřního prostředí (EFE + IFE matici = SWOT analýza). V EFE matici by se organizace měla nejvíce zaměřit na potenciální konkurenty, stávající a potenciální zákazníky a další. V IFE matici by se organizace měla zaměřit na fungování a provázanost aktivit uvnitř organizace. V IFE matici by měla organizace také vyhodnotit svoji součastnou strategii a misi, zda jí vyhovuje, nebo zda by byla lepší změna. 3) Analýza okolí organizace – v této fázi organizace volí strategii, která hodnotí dosavadní mise a cíle organizace, součastně stanovuje nápravu, došlo-li k odchylce od původního očekávání. Vedení organizace by se mělo snaţit o formulaci vize tak, aby byla strategie úspěšnější neţ předchozí. Vedení organizace by nemělo zapomínat na udrţitelné konkurenční výhody, jelikoţ organizace je pod neustálým tlakem konkurence.
30
4) Formulování strategie – zde organizace slučuje strategii, která v sobě zahrnuje organizační strukturu, procesy, systém řízení a další. 5) Posouzení dané strategie – tato fáze kontroluje zvolenou strategii. Pokud se přijde na chybu, je třeba zorganizovat její včasnou nápravu.
Pro strategické řízení mluví: -
snadnější reakce na měnící se podmínky v okolí organizace
-
organizace se můţe aktivně podílet na vývoji své budoucnosti
-
snadnější odhad reálných cílů a činností organizace
-
zlepšení kontroly aktivit organizace
-
objektivní pohled na problémy související s vedením organizace
-
samostatné strategické řízení má pozitivní význam na znalosti manaţerů organizace
-
umoţňuje efektivnější alokaci času a zdrojů firmy
-
při pouţívání strategického řízení vyuţívají organizace efektivněji své zdroje
Proti strategickému řízení mluví: -
podmínky se v okolí organizace mohou měnit natolik rychle, ţe dlouhodobé plánování nemá význam (viz komunistická pětiletka)
-
strategické cíle musí být často velmi obecné
-
na správný vývoj a fungování firmy nemá vliv vţdy jen strategické plánování (někdy je pro úspěch organizace důleţitá náhoda, ale nedá se na ni stavět)
Problémem u strategického řízení je, ţe manaţeři organizace mohou špatně sestavit a formulovat cíle i kritéria rozhodování. Někdy můţe být správná formulace, ale jsou nesprávné cíle a postupy, jak těchto rozhodnutí dosáhnout.13
13
Tato kapitola vychází z knihy: Základy strategického řízení a rozhodování a dalších zdrojů uvedených v seznamu literatury
31
2.5
SWOT analýza
SWOT analýza je pohotový a univerzální nástroj pro hodnocení organizace. SWOT analýza slouţí pro získání aktuální představy o tom, kde se firma nachází. Do SWOT analýzy se měly zahrnovat pouze důleţité strategické informace. Tato analýza slouţí k identifikaci strategie a schopnosti vyrovnat se se změnami. Je to kombinace analýzy vnitřních a vnějších faktorů. SWOT analýza vychází z expertního hodnocení, dotazování a dílčích analýz. SWOT analýza je sloţenina ze slov: Strengs = vnitřní silné stránky, Weaknesses = vnitřní slabé stránky, Opportunities = příleţitosti vnějšího prostředí, Threats = hrozby vnějšího prostředí. Slovem vnitřní je myšleno to, co je organizace schopna ovlivnit, naopak slovem vnější je myšleno to, co firma schopna ovlivnit není. Příleţitosti a hrozby tvoří dohromady matici EFE = External Factor Evaluation Matrix. Silné a slabé stránky tvoří dohromady matici IFE = Internal Factor Evaluation Matrix
Tvorba matic EFE a IFE se dá rozdělit na 5 částí: 1. část – identifikace kritických faktorů úspěchu. Faktorů by mělo být mezi deseti aţ dvaceti. Faktory zahrnují příleţitosti a hrozby, které jsou obsaţeny v matici EFE, také silné a slabé stránky, které jsou obsaţeny v matici IFE. V úvahu bychom měli brát faktory, které mají schopnost ovlivňovat organizaci. 2. část – v této části jsou přiřazeny váhy kaţdému faktoru. Váhy jsou přiřazovány v intervalu od 0 do 1. Váha je vlastně určením relativní důleţitosti pro danou organizaci, kde 1 je největší důleţitost a 0 je nejmenší. Součet vah jednotlivých částí v matici však musí být roven 1. Váhy jsou určovány: porovnání s konkurencí, rozbor ve vlastní firmě (týmová diskuze), dotazníkové šetření. 3. část – v této části jsou přiřazeny k jednotlivým faktorům hodnotící známky – od 1 – 5. Kde 5 = velmi dobrá úroveň, 1 = špatná úroveň. (někteří autoři uvádějí hodnocení v rozmezí 1 – 4) 4. část – v této části jsou vynásobeny váhy faktorů s jejich známkami. 5. část – v této části je sečteno výsledné skóre a zjištění pozice dané organizace.
32
Výsledné skóre matice je nejvyšší moţný výsledek 4 a nejniţší moţný výsledek 1. Výsledek 4 znamená, ţe organizace výborně reaguje na příleţitosti a hrozby (výsledek vychází z matice EFE), zároveň má organizace velký vnitřní potenciál (výsledek vychází z matice IFE). Výsledek 1 znamená, ţe organizace neumí reagovat na hrozby a není schopná efektivně vyuţívat svých příleţitostí (matice EFE), zároveň má organizace malý potenciál. V tomto případě se dá říci, ţe firma bojuje o přeţití. Bez ohledu na počet kritických faktorů úspěchu zahrnutých v matici je nejvyšší moţné celkové váţené skóre 4,0 a nejniţší moţné 1,0. Celkové váţené skóre 4,0 znamená, ţe daná organizace vynikajícím způsobem reaguje na existující příleţitosti a hrozby ve svém odvětví (EFE), případně ţe má velkou vnitřní sílu (IFE). Celkové váţené skóre 1,0 naopak znamená, ţe strategie firmy nejsou zaměřeny na vyuţívání příleţitostí a předcházení hrozbám ve vnějším prostředí (EFE), případně na vyuţívání silných stránek a zdokonalování slabin.
Silné stránky
Slabé stránky
Příležitosti
Ofenzivní
Poloofenzivní
Hrozby
Defenzivní
Boj o přežití
Obrázek 2:
Schéma SWOT analýzy
Při vyhodnocování SWOT analýzy se do výše popsané matice zapíší hodnoty silných, slabých stránek a příleţitostí i hrozeb. Vybere se vţdy větší číslo ze silných a slabých stránek, stejně se postupuje i u příleţitostí a hrozeb. Kde se tato vybraná čísla spojí, tak na tomto místě se organizace nachází. Strategie vycházející ze SWOT analýzy jsou: SO strategie, WO strategie, ST strategie a WT strategie. Tyto strategie jsou jiţ obsáhlejší a k mému tématu se zcela nehodí. Proto je nebudu dále rozvíjet.
33
Příklad silných stránek obce - stabilní cenový vývoj - niţší míra nezaměstnanosti neţ v EU - zvyšování efektivity a produktivity práce - tradice průmyslové výroby
Příklad slabých stránek obce - růst veřejného druhu - strukturální nezaměstnanost - niţší produktivita práce oproti EU - rozdrobená sídelní struktura
Příklad příleţitostí pro obce - otevírání trhu práce v jednotlivých členských zemích EU - účast na společném trhu EU - dostatek lokalit pro rekreační účely a rozvoj cestovního ruchu - výhodná geografická poloha ČR
Příklad hrozby pro obec - vývoj veřejných financí a veřejného dluhu - rychlé posilování české měny - omezená mobilita pracovní síly - nepříznivá věková struktura obyvatel na venkově
34
Příjmy a výdaje obce
2.6 2.6.1
Příjmy obce Svěřené daně
Sdílené daně Daňové Místní poplatky
Správní poplatky
Kapitálové (z majetku)
Vlastní
Z podnikání Nedaňové Uživatelské poplatky
Nenávratné Ostatní
Z mimorozpočtových fondů Účelové
Příjmy rozpočtu obce
Dotace Neúčelové Úvěry a půjčky Návratné Emise komunálních obligací
Obrázek 3:
Příjmy obce
14
Daňové příjmy – většinou v rozpočtu obce tvoří velké procento. Dále se dělí na svěřené daně, sdílené daně, místní poplatky a správní poplatky. Nedaňové, kapitálové příjmy a dotace mohou obce ovlivnit samy. Z daňových příjmů mohou ovlivnit pouze daň z nemovitosti, která není většinou významným příjmem do rozpočtu obce. Svěřené a sdílené daně – obce mají nízkou daňovou pravomoc = nemohou ovlivňovat předmět daně, způsob výpočtu daně a sazby daně. Kde si obec můţe sama rozhodnout, je například daň z nemovitosti. Zde je ze zákona dána sazba, kterou můţe obec aţ zpětinásobit. Daně vybírá a spravuje ministerstvo financí prostřednictvím finančních úřadů, ten vybrané daně zasílá zpátky obcím. Přerozdělování 14
Veřejná správa a finance veřejného sektoru
35
daní je dáno ze zákona o rozpočtovém určení daní. Místní poplatky v ČR jsou upraveny zákonem o místních poplatcích. Obce si mohou poplatky samy upravovat, musí však respektovat zákon. Zde je většinou zadáno maximum konkrétního poplatku. Zastupitelstvo můţe rozhodnout o prominutí poplatku. Poplatky nejsou značným příjmem do rozpočtu obce, je to kolem 2 procent. Mezi nejznámější poplatky patří: poplatek za psy, poplatek za lázeňský pobyt, poplatek za povolení vjezdu motorových vozidel do vybraných prostor. Správní poplatky jsou upraveny zákonem o správních poplatcích, které vykonává obec s přenesenou působností. Lze je obtíţně vyjádřit (není totiţ jednoduché vykalkulovat náklady na vykonání správního úkonu). Příkladem poplatků je: prodlouţení lhůty pro podání daňového přiznání nebo prominutí příslušenství daně. Příjmy z majetku jsou příjmy z pronájmu a prodeje majetku, kde je pronájem z dlouhodobého hlediska výhodnější (je to pravidelný zdroj příjmů). U prodeje majetku je důleţitá úvaha nad potřebností majetku do budoucna. Příjmy z finančního majetku jsou příjmy z nákupu cenných papírů (akcií, obligací). Je zde důleţitý správný odhad do budoucna, obec tak můţe získat další prostředky do svého rozpočtu. Nejjistější investice do cenných papírů je zřejmě nákup státních dluhopisů. Samospráva obce však dle zákona nemůţe nakupovat státní dluhopisy (výjimku tvoří povodňové dluhopisy). Nízké, ale poměrně jisté je ukládání peněz na termínované vklady. Uţivatelské poplatky – o jejich výši rozhoduje zastupitelstvo obce. Uţivatelské pokuty – je to spíše doplnění příjmů, nelze zde mluvit o plánování. Můţe je vybírat obec s přenesenou působností, která má přestupkovou komisi. Ostatní příjmy jsou zejména výnosy ze sbírek a dary. Není to významný příjem do rozpočtu obce. Dotace jsou nedílnou součástí rozpočtu obce, protoţe v české republice není zajištěna finanční soběstačnost obcí. Dotace jsou zejména ze státního rozpočtu nebo z Evropské unie. Přerozdělování pomocí dotací probíhá na principu solidarity, kdy bohatší podporují chudší. Obce mohou také získat dotace ze státních fondů, kde je nejznámější Státní fond ţivotního prostředí. Tyto dotace jsou pouţity zejména při větších investičních akcích, kde je podmínka vloţení části peněz z rozpočtu obce. Jedná se o takzvanou podmíněnou dotaci. Návratné příjmy – někdy se můţe stát, ţe se obec dostane do platební neschopnosti. Tuto situaci můţe vyřešit pomocí úvěrů, jak krátkodobých tak 36
dlouhodobých, obligací a půjček. V tomto sektoru musí být obec velmi opatrná, protoţe musí vrátit celou částku navýšenou o úroky (případně dividendy). Do platební neschopnosti se můţe obec dostat také kvůli podmíněným dotacím, nebo kvůli zpoţdění platby (například i ze strany státu – vyplácení dotace). Někdy se vyţaduje ručení za půjčku. To je moţno provádět třemi způsoby. První způsob je ručení budoucím dílem, druhý způsob je ručení stávajícím majetkem obce a poslední způsob je cennými papíry, které vydal jiný ekonomický subjekt. Při ţádosti o půjčku musí obec brát v úvahu, ţe stát neručí za špatné hospodaření obce a ţe splácení úvěrů můţe obec poznamenat na delší časový úsek.15
15
Tato kapitola vychází z knihy: Veřejná správa a finance veřejného sektoru a dalších zdrojů uvedených v seznamu literatury
37
2.6.2
Výdaje obce
Vlastní výdaje obecního úřadu Dotace podnikatelských subjektů Neinvestiční nákupy
Dotace neziskových organizací
Neinvestiční transfery
Dotace a příspěvky OS, PO
Neinvestiční půjčky
Transfery obyvatelstvu
Ostatní
Transfery jiným rozpočtům
Běžné
Transfery vlastním fondům
Výdaje rozpočtu obce
Kapitálové
Obrázek 4:
Investiční výdaje
Podnikatelským subjektům
Nákup akcií a majetkových podílů
Neziskovým organizacím
Kapitálové transfery
Jiným rpzpočtům
Investiční půjčky
Právnickým osobám
Ostatní
Jiným fondům
Výdaje obce
16
Vysvětlivky ke schématu: OS = organizační sloţka, PO = příspěvková organizace Výdaje stejně jako příjmy lze rozdělit na plánované a neplánované. Plánované výdaje by měla obec správně odhadnout do budoucna a dělí se na běţné a kapitálové. Běţné a kapitálové výdaje jsou většinou nenávratnými výdaji, převyšují ale běţné výdaje. Nenávratné výdaje jsou kryty z daní, poplatků, z částí i dotacemi a slouţí na financování veřejných statků. Výše příjmů na návratné výdaje je tedy dána částkou, kterou obyvatelé poskytnou pomocí svých daní a poplatků. Návratné zdroje jsou takové, u kterých musí obec vrátit celou částku i s cenou za vypůjčení peněz. Obec zde musí být 16
Veřejná správa a finance veřejného sektoru
38
obezřetná při přijímání půjček (viz kapitola výše). Výdaje obce mohou být dobrým nástrojem pro sníţení nezaměstnanosti v obci (například kdyţ obec bude chtít stavět, najme si firmu z vlastního katastru). Výdaje obce jsou zejména: náklady na veřejné statky (na základní vzdělání), náklady na veřejný pořádek a bezpečnost (hasiči, policie), náklady na veřejné osvětlení, náklady na provoz obce (čistírna odpadních vod, kanalizace, odvoz komunálního odpadu), náklady na samosprávu obce, náklady spojené s občany (mateřská škola, zdravotní prevence) a další. Náklady můţe obec zcela dotovat nebo se na nich podílí s občanem. Existuje i varianta nákladů, na kterých se podílí obec se zákazníkem (občanem) a státem (krajské dotace). Tyto náklady se nazývají smíšené veřejné statky a jsou financovány z větší části z běţných výdajů, zbytek (pokud se vyskytne) je hrazen z kapitálových výdajů. Jako příklad by mohla slouţit autobusová doprava, kde občan zaplatí cenu jízdenky, kraj poskytne dotaci a obec (popřípadě více obcí) doplatí zbytek i s přiměřeným ziskem dopravci. Obec můţe nabýt majetek prostřednictvím vlastní investiční činnosti, od soukromého sektoru nebo prostřednictvím komunálního leasingu (je to forma půjčky, kdy obec dostane hmotný majetek do vlastního uţívání, za který platí nájemné po určitou dobu. Po skončení lhůty můţe majetek odkoupit (pokud to bylo ujednáno ve smlouvě). Podstatným kladem je rychlé nabytí věci). Na výdajích se můţe podílet i více obcí současně (takzvané sdruţování finančních prostředků). Jsou to takové výdaje, ze kterých má uţitek kaţdá z obcí a samostatně by nebyla schopna investici zabezpečit. Navzájem mají obce lepší vyjednávací schopnosti a lepší přístup k dotacím (například čistírna odpadních vod – viz praktická část) Mezi běţné výdaje spadají také redistribuční výdaje. Není to příliš objemná poloţka výdajů. Patří sem zejména dotace sociálně slabším občanům, sociální výpomoci občanům, dotace podnikatelům, dary občanům (při povodni, výročí a jiných příleţitostech), pokuty a vyměřené daně (Obec je poplatníkem za příspěvkové organizace, které na svém území zřídil. Obec většinou uplatňuje takzvaný omezený daňový reţim nebo jsou daně zcela prominuty, pokud zákon o dani nestanoví jinak). Mezi návratové výdaje patří zhodnocení volných finančních prostředků a bezúročná dočasná pomoc. Pokud má obec volné finanční prostředky a chce je investovat, můţe tak učinit prostřednictvím finančního investování. Kdy obec nakoupí cenné papíry a vyplácejí se jí dividendy. Zde je ovšem riziko špatného zhodnocení
39
situace. Další moţností je vyuţití termínovaného vkladu a další bankovní i nebankovní produkty.17
2.7
Dotace
Dotace jsou v České republice upraveny zákonem. Pří poskytování daní je důleţité zabezpečení principu zásluhovosti, solidarity, spravedlnosti a slušnosti. Dotace můţe být poskytnuta přímo obci nebo prostřednictvím fondů, které dotace rozdělují krajům a ty následně obcím. Rozdělování dotací se řídí podle souborů kritérií (pravidel), které schvaluje parlament České republiky, někdy i Evropská unie. Mezi kritéria patří zejména: počet obyvatel, počet obydlí, rozloha obce, průměrný příjem obyvatel (kvůli spolufinancování u dotací, kde je třeba) a další. Kritéria musí splňovat zásady: snadná zjistitelnost, objektivnost a další. Rovnocenné Podmíněné Účelové
Nerovnocenné
Kapitálové
Nepodmíněné Neúčelové
Dotace Účelové Běžné Neúčelové
Obrázek 5:
Dotace
Kapitálové dotace jsou určeny na financování konkrétní investice (stavba čistírny odpadních vod, výstavba školy …). Jsou to dotace, které se neopakují. Dělí se na účelové a neúčelové. Kapitálové účelové dotace – jsou nepravidelným příjmem obce. Jsou poskytovány na konkrétní investice, například na výstavbu školy, výstavby komunikací a další. Můţe být podmíněna vyuţitím vlastních zdrojů. (rovnocenný, nerovnocenný podíl).
17
Tato kapitola vychází z knihy: Veřejná správa a finance veřejného sektoru a dalších zdrojů uvedených v seznamu literatury
40
Běţné dotace se dělí na účelové a neúčelové, kde převaţují neúčelové dotace. Běţné účelové dotace – jsou poskytovány na potřeby obce, zejména k zabezpečení kvality veřejných sluţeb (školství, zdravotnictví). Tyto dotace slouţí k zajištění standardní kvality sluţeb. Podrobnější rozdělení kapitálových dotací: Dotace neúčelové – není zde nutné uvádět důvod pro čerpání = jsou nepodmíněné. Vedení obce o jejich účelu rozhoduje samostatně, coţ je jejich hlavní výhoda. Mezi nevýhody by se dalo zařadit moţné neodborné rozhodování, které způsobí neefektivní vyuţití dotace, coţ můţe vést ke zhoršení zabezpečování veřejných statků a sluţeb. Kdyţ obec dotace nevyčerpá, nevzniká povinnost navrácení dotace. Jsou více uţívány ve vyspělých zemích, protoţe podporují samostatné rozhodování vedení obce. Dotace účelové – musí zde být přesně uveden důvod čerpání dotace (školství, kanalizace a další) = jsou podmíněné. Hlavní výhoda spočívá v přesném vymezení cílu finančních prostředků a přesné moţnosti kontroly, jako nevýhoda by se dala označit administrativní náročnost, následná nutnost kontroly (formální náleţitosti, čerpání dotace) a omezování samostatného rozhodování vedení obce. Při nedodrţení účelu se musí dotace vracet. Stejně kdyţ obec dotaci v celé výši nevyuţije, přebytek vrací. Účelové dotace se dělí na podmíněné a nepodmíněné. Tento typ dotací je na ústupu, výjimku tvoří dotace z Evropské unie. Podmíněná dotace – podmínka spočívá v procentuální finanční spoluúčasti obce na předmětu dotace. Výhodou těchto dotací je motivace obce (obec lépe spravuje dotaci, kdyţ na ní má spoluúčast), nevýhoda je moţný problém při zajišťování finančních prostředků. Dají se dále rozdělit na rovnocenné a nerovnocenné. Rovnocenná dotace – vyţaduje poloviční krytí od obce a je poskytována státem. Nerovnocenná dotace – není zde vyţadováno poloviční krytí. Nepodmíněná dotace – můţe vést k nadměrným nárokům o dotační tituly. Mezi nepodmíněné dotace nepatří dotace z Evropské unie.
41
Ze statutárních fondů Evropské unie můţe obec také čerpat dotace, ty jsou ale vţdy podmíněné spolufinancováním obce. Tento typ dotací jsem podrobněji nerozepisoval, protoţe obec ţádá prostřednictvím dotačních titulů stát, který následně část dotace financuje z prostředků Evropské komise.18
2.8
Rozpočet obce
Rozpočet obce je sestavován na kalendářní rok a je základem pro dlouhodobé finanční plánování obce. Dělí se na běţný (jsou kaţdoročně opakovatelné, dělí se na daňové a nedaňové a jsou nejdůleţitějšími příjmy do rozpočtu obce) a kapitálový (jsou to nahodilé příjmy z prodeje dlouhodobého majetku = cenná papíry, budovy, pozemky). Rozpočet je vlastně souhrn běţných příjmů a výdajů, které se pravidelně v čase opakují. Rozpočet (běţný) musí být sestavován jako vyrovnaný, lepší je však přebytkový, není moţné sestavit rozpočet ztrátový. Z přebytkového rozpočtu je moţné vytváření rezervy, které se dají dále pouţít na krytí neočekávaných výdajů nebo na další rozvoj obce. Při sestavování rozpočtu mohou vznikat problémy při odhadu příjmů a výdajů, kde je problematičtější reálný odhad příjmů (vliv zaměstnanosti, ekonomické krize a další).
18
Tato kapitola vychází z knihy: Hospodaření a finance územní samosprávy a dalších zdrojů uvedených v seznamu literatury
42
3
Praktická část
3.1
Profil městyse
Obrázek 6:
3.1.1
Znak městyse
Charakteristika městyse
Dolní Cerekev se skládá ze tří částí:
- Dolní Cerekev - Nový Svět - Spělov.
Dolní Cerekev se sloučila se Spělovem a Novým Světem v dubnu 1980. Dolní Cerekev leţí podle historických map v Čechách, Nový Svět i Spělov leţí na Moravě. Výměra městyse je dohromady 554,979 ha. Dolní Cerekev má v dnešní době (k 14. říjnu 2010) 1284 obyvatel, z toho je 535 ekonomicky aktivních. 1 350 1 300 1 250 1 200 1 150 1 100 1 050 1 000
Obrázek 7:
Obyvatelé městyse v letech; zdroj ČSÚ
43
Průměrný věk obyvatel městyse je: 38,23 let, tento věk za posledních 6 let stoupl o 1,4 roku, jak je znázorněno v grafu. 38,5 38 37,5 37 36,5 36
Obrázek 8:
Průměrný věk v obci (v letech); zdroj ČSÚ
Městys spolupracuje s krajským městem Trenčínem na Slovensku. Městys se nachází v malebné části Českomoravské vysočiny. Z jedné strany ho obklopuje řeka Jihlava a z druhé strany se vztyčuje vrch Čeřínek (největší v této oblasti – je vysoký 761 m). Z Dolní Cerekve vede Naučná stezka Čeřínek dlouhá 7 km. Občanům městys poskytuje vodu kojenecké kvality, o jejíţ zdroj se svědomitě stará. Městys má protáhlý charakter, kde je patrná „kolonizační minulost“ a je soustředěn podél hlavní silnice, kde je ve středu kostel a náměstíčko s malým parkem. Městysem protéká řeka Jihlava, do které se zde vlévá Hutský potok. Zástavba je spíše okolo hlavních silnic, dále se zástavba rozrůstala do okolí. Existuje zde čtvrť nových rodinných domků „Škvárovna I.“, plánuje se i výstavba sídliště „Škvárovna II.“
3.1.2
Vedení městyse
Vedení městyse se snaţí o svědomité zacházení se svěřenými financemi. Vedení městyse se snaţí městys zbytečně nezadluţovat, nepouští se do hazardních projektů a zvaţuje přijetí úvěru. Starostou městyse je pan Zdeněk Jirsa. Městys má zřízen kontrolní výbor, kde jsou členové: Hana Kněţínková, Petr Klement a Alena Houčková. Ve finančním výboru jsou členové: Petra Lepešková, Karel Koníř a Vlasta Dvořáková. (informace jsou platné ke dni 3. října 2010). Oba výbory jsou zřízeny v souladu s platným zákonem o obcích.
44
3.1.2.1 Procesní model městyse Účetní
Matrikářka
Dolní Cerekev
Provozní technik
Provozní zaměstnanci
Lesní hospodář
Zaměstnanec v lesnictví
Starosta
Zastupitelstvo městyse
Kontrolní výbor Finanční výbor
Obrázek 9:
Procesní model městyse
3.1.2.2 Přehled hospodaření městyse za posledních 10 let:
Tabulka 1:
Rok
Rozpočet
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
11 168 000 11 875 700 12 975 700 19 212 600 19 145 500 16 964 300 15 790 900 46 670 300 25 165 000 22 957 000
Skutečné Příjmy 12 236 961 12 053 206 14 213 994 21 666 951 21 446 669 15 599 787 15 895 869 46 675 435 25 177 037 22 953 977
Výdaje 11 853 303 12 115 391 13 626 645 21 128 895 21 667 995 17 743 089 14 761 416 41 021 573 25 098 897 25 519 070
Přebytek/schodek -
-
-
383 658 62 184 587 349 538 056 221 326 2 143 302 1 134 453 5 653 863 78 140 2 565 093
Přehled hospodaření městyse za posledních 10 let; Zdroj – interní materiály městyse
V roce 2007 byla prováděna sanace skládky Nový Rychnov. Jak vyplývá z tabulky, městys se nedostává do výrazného zadluţení. Jestliţe k nějakému zadluţení dojde, je schopen jej pokrýt z přebytků z minulých let. Za období 10 let městys hospodařil s celkovým přebytkem 3 383 613,34 Kč
45
3.1.3 -
Historie Dolní Cerekve
1224 byla obec zaloţena, měla ale název Německá Cerekev (název obce podle původních obyvatel). V etapách vývoje měnila obec svůj název několikrát (Německá Cerekev, Cerekvice Menší, Neustift, Unter Cerekwe)
-
1384 postaven kostel Svaté Máří Magdaleny
-
1552 obec získala práva uţívat vlastního erbu
-
1825 postavena škola
-
1854 se stala Dolní Cerekev městysem
-
17. století postaveny dvě „Solné brány“. První brána byla zbořena v roce 1850. Druhá byla zbořena v roce 1961 pro narušení statiky po průjezdu tanku v roce 1960.
-
1691 právo svobodného obchodu se solí a vínem
-
1825 majestát na pořádání výročních trhů
-
10. října 2006 byl OBCI znovu udělen statut městyse
3.1.4
Známí obyvatelé městyse
Mezi známé rodáky patří: Karel Pádivý, Antonín Ptáček, František Prášil, Blahoslav Smišovský, Jaroslav Kadlec a RNDr. Ortwin Tauber. Karel Pádivý, Antonín Ptáček a František Prášil byli hudebními skladateli. Muzeum městyse je věnováno zdejším slavným rodákům. Jaroslav Kadlec byl katolický kněz a historik sepisující církevní dějiny. Blahoslav Smišovský je dosud ţijící hudební skladatel. RNDr. Ortwin Tauber je mimo jiné bývalý ředitel jihlavského muzea a učitel na ZŠ Dolní Cerekev. Je to člověke, který se zajímá o historii zdejšího kraje, ekologii a přírodní prostředí. V dnešní době pan RNDr. Tauber a vedení městyse plánují rozšíření Muzea Karla Pádivého v Dolní Cerekvi o: -
expozici geologického prostření a klimatu
-
zdejší faunu a floru
-
historii městečka Dolní Cerekev
-
dále se muzeum bude věnovat významným kulturním rodákům.
46
Podnikání v městysi a nezaměstnanost
3.1.5
Městys je zaměřen spíše na zemědělskou činnost. Bylo zde do roku 2009 samostatné zemědělské druţstvo, které nyní patří pod Zemědělské druţstvo vlastníků Batelov. Dále se v městysi nachází 3 prodejny potravin, soukromá pekárna, dva podniky na odchov kuřic, farma na chov norků, farma na odchov králíků, dvě střední truhlářské firmy, výroba plavek a autobazar. V městysi jsou tři hospody, kdy jedna je vyuţívána také na schůze zastupitelstva. V roce 2009 vzniklo další hostinské zařízení restauračního typu. Působí zde také drobní podnikatelé. Do budoucna je plánována výstavba firmy na výrobu psích pochutin, kde se počítá s patnácti nově vzniklými pracovními pozicemi (konec roku 2011). Plánovaná výstavba ČOV si také jistě vyţádá pracovní síly. Moţnost postavení hlubinného úloţiště radioaktivního odpadu v oblasti Rohozná také bude mít za následek poptávku po pracovní síle. Jak ČOV tak i HURO bude mít za následek i další potřebu pracovních sil, pokud budou realizovány. Nezaměstnanost v Dolní Cerekvi je k dnešnímu dní 8,97%. Vývoj nezaměstnanosti v čase ukazuje přiloţený graf. 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0%
Obrázek 10:
3.1.6
Nezaměstnanost v procentech; zdroj ČSU
Služby pro občany
Městys pro občany pokrývá poměrně slušný rozsah sluţeb. Jak jiţ bylo řečeno, je zde dobré mnoţství obchodů a restaurací na jeho velikost. Dále městys provozuje pro své občany základní a mateřskou školu. Také pokrytí lékařů je dobré. Městys má vlastní zdravotnické středisko, kde mají své ordinace praktický, dětský a zubní lékař. V městysi se dále nachází kostel, kulturní dům, kino, úřad městyse, knihovna a dva hřbitovy 47
(husitský a římsko katolický). Městys se snaţí o pravidelné informování občanů. K tomuto účelu pouţívá své oficiální stránky (www.dolnicerekev.cz), pravidelným měsíčním vydáváním letáku „Aktuálně z radnice“, nebo i klasickým rozhlasem.
3.1.7
Volnočasové aktivity
Mezi tyto aktivity patří jiţ zmíněná Naučná stezka Čeřínek. Mezi další volnočasové aktivity patří podporování sportů. Pro tuto činnost městys zrekonstruoval sportovní halu. Tato hala je vyuţívána jak na sportovní soutěţe v házené (lze zde provozovat tenis, odbíjenou, košíkovou, sálovou kopanou i volejbal). Hala je ovšem víceúčelová, mimo sportů zde také probíhá soustředění rodičů s dětmi, maţoretky, skupiny španělských tanců a další. Hala bude slouţit i jako tělocvična pro zdejší základní a mateřskou školu (polovina prosince). Čeká se na kolaudaci haly v tomto smyslu. Jako další sportovní místo je házenkářské hřiště. Toto hřiště čeká v současné době na svoji rekonstrukci, která se neprovádí z důvodu plánovaného vedení odvodu splaškových vod do plánované ČOV v Kostelci. Městys také zrekonstruoval koupaliště, kde byl velký zájem o tuto opravu. Tato akce se však nesetkala se zpětným ohlasem. Všechny organizované sportovní akce a vstupy na sportoviště (jak otevřené, tak i zavřené) jsou poskytovány pro občany zdarma). Pronájem haly pro organizované sportovní soutěţe mládeţe je také zdarma. Do budoucna se také počítá s výstavbou dětského hřiště. V současné době se zpracovává projekt k tomuto hřišti. Městys je mimo sportu zaměřen také na kulturní akce, kde se soustřeďuje na dechovku. V poslední době jsou zde i kulturní akce malých hudebních ţánrů (v kině nebo kulturním domě). Další kulturní akcí je promítání v kině, které je jedno z mála zachovalých v obcích této velikosti. Pro občany jsou také pořádány akce, jako jsou tradiční poutě, zábavy a také akce jako králičí hody (které se konají v říjnu), Posezení u kapličky ve Spělově apod.
3.1.8
Dopravní spojení
V městysi je k dispozici jak vlakové tak autobusové spojení. Vlakové spojení je na trati Jihlava – České Budějovice. Vlakové spojení je na dostatečné úrovni. Autobusové spojení je v dnešní době také na dostatečné úrovni. V této době (říjen 2010) ovšem hrozí sníţení autobusové dopravy o 20 %. Toto omezování v důsledku sniţování dotací z úrovně kraje s přenesením úhrady na obce naráţí na omezené finanční moţnosti
48
samospráv. Městys vyjednává s krajským městem Jihlava o zavedení MHD z Jihlavy. Linka by měla konečnou stanici ve Spělově.
Spolky a sdružení
3.1.9
V městysi existují spolky: TJ Sokol, Sbor dobrovolných hasičů, Myslivecké sdruţení, Klub seniorů, Český zahrádkářský svaz = ČZS, Český svaz chovatelů = ČSCH a Mateřské centrum. Tyto spolky jsou městysem podporovány buď formou finanční výpomoci, nebo poskytováním prostor na schůze a úhrady reţií spotřeb.
3.1.10
Nakládání s odpady
Městys se staví kladně i k nakládání s odpady. Jsou zde rozmístněny kontejnery na třídění odpadu. V městysi se nalézá 11 míst s kontejnery na sklo, papír a umělé hmoty. Dále se zde nachází 8 kontejnerů na biologicky rozloţitelný odpad. Městys se také stará o odvoz velkoobjemového a nebezpečného odpadu. Tento odvoz probíhá podle potřeby několikrát do roka. Sokol organizuje dvakrát do roka sběr a odvoz ţelezného šrotu. Na území úřadu městyse je moţnost odevzdání drobného elektronického zařízení (baterky, mobily a další).
3.1.11
Pamětihodnosti
Mezi historické zajímavosti městyse patří:
Kostel svaté Maří Magdalény
Sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého
Smírčí kámen
Fara a kaplanka
3 venkovská stavení s barokními štíty
3.2 3.2.1
SWOT analýza Silné stránky
a. Dobré ţivotní prostředí městyse a okolí b. Voda ve vodovodu městyse je kojenecké kvality 49
c. V městysi se nachází MŠ a ZŠ (1. a 2. stupeň) d. Dobrá technická vybavenost městyse (voda, elektřina, plyn, veřejné osvětlení, místní rozhlas) e. Úplná občanská vybavenost (sportovní hala, kino, knihovna, zdravotní středisko, MŠ, ZŠ, kulturní dům) f. Dobré spojení městyse (je zde vlaková i autobusová doprava) g. Dobré ekonomické vedení městyse (zbytečně městys nezadluţuje) h. Klidný charakter městyse i.
Dostupnost krajského města
j.
Přístupná zdravotní péče v potřebném rozsahu
k. Dobrá péče o seniory l.
Dostatečné mnoţství zájmových útvarů (TS Sokol, Sbor dobrovolných hasičů, Myslivecké sdruţení, klub seniorů, ČZS, ČSCH a mateřské centrum)
m. Městys se zajímá i o svoji historii (muzeum v rodném domě Karla Pádivého) n. Dobré vztahy s okolím městyse (s okolními obcemi a úřady) o. kladná spolupráce s Úřadem práce Jihlava (městys zaměstnává 2 pracovníky na veřejně-prospěšné práce)
3.2.2
Slabé stránky
a. Zatím chybí ČOV a související systém kanalizace b. Zrekonstruování vodovodních řádů (je plánovaná rekonstrukce uzávěrů) c. Nutná rekonstrukce vodovodu ve Spělově d. Omezené příleţitosti zaměstnání e. Malý počet dětí v ZŠ (V ZŠ je počet dětí 126. 153 je minimální limit ministerstva školství na plnohodnotné financování z ministerstva. ZŠ bude muset městys dotovat.) f. Nedostatečná velikost MŠ (V MŠ je počet dětí na maximu = 50 dětí.) g. Zatím nezkolaudovaná hala pro MŠ a ZŠ h. Chybí dětské hřiště nového stylu (stará jsou pouze u panelových domů) i.
Nízká kvalita víceúčelového hřiště (kvůli plánovanému vedení vod do ČOV)
j.
Sníţená kvalita chodníků (kvůli plánované opravě kanalizace a přípojek)
k. Nedostatečné řešení pohybu chodců (hlavně děti) – vodorovné dopravní značení na zúţených profilech komunikací 50
l.
Nedostatečné parkovací plochy u panelových domů
m. Stav zeleně uprostřed městyse v neutěšeném a nebezpečném stavu (vyhlášeno významným krajinným prvkem) n. Nízká úroveň jiných neţ sportovních volnočasových aktivit pro mládeţ o. Nevyhovující stav kulturního domu – nutná rekonstrukce
3.2.3
Příležitosti
a. Získávání dotací z EU b. Poskytovaní dotací od ČEZu c. HÚRO d. Přistěhování dalších obyvatel e. V městysi jsou plochy na moţnou výstavbu rodinných domů a podniků f. Zlepšení kvality sportovišť (dětské a fotbalové hřiště, venkovní hřiště pro malé sporty) g. Rozvoj drobného podnikání a řemeslné výroby h. Výstavba nových rodinných domků, případně bytovek i.
Lepší (cílená) propagace městyse
j.
Dostatek lokalit pro rekreační účely a rozvoj cestovního ruchu
k. Výhodná geografická poloha ČR l.
Více pracovníků z Úřadu práce Jihlava
3.2.4
Hrozby
a. Nezískání dotací na ČOV b. Sníţení dotací na autobusové spojení – omezení autobusových zdrojů o 20 % c. Změna daňové politiky státu (z důvodu šetření státního rozpočtu => sníţení rozpočtu) d. Omezení autobusové nebo vlakové dopravy e. Nepříznivá věková struktura obyvatel na venkově (průměrný věk = 38,23 let, za posledních 6 let stoupl o 1,4 roku) f. Bez rozvoje bytové výstavby a související sníţení populační křivky hrozí omezení provozu ZŠ na prvním stupni
51
3.3
Vize městyse
Zvýšení kvality ţivota v městysi, zlepšení ţivotních podmínek pro obyvatele městyse a zachování trvale udrţitelného rozvoje. Vedení chce nadále vytvářet dobré podmínky pro rozvoj městyse v oblasti bydlení, sluţeb a volnočasových aktivit. Z vize vyplývají níţe uvedené cíle, které jsou dlouhodobého i střednědobého charakteru a které jsou závislé na finančních moţnostech městyse a případných dotacích, ať z ČR, nebo z EU.
3.4
Cíle městyse
Strategické cíle jsou brány jako prioritní cíle, kterých chce městys dosáhnout ve spolupráci s ostatními obcemi a subjekty. Celkem jsem vyhodnotil 22 prioritních cílů. Cíle jsou: –
Čistírna odpadních vod
–
Systém oddílné kanalizace v městysi
–
Bytová výstavba
–
Hlubinné úloţiště radioaktivního odpadu
–
Podpora zaměstnanosti v městysi
–
Zachování dopravní obsluţnosti
–
Pokračování rekonstrukce mateřské a základní školy
–
Rekonstrukce úřadu městyse
–
Bezbariérový přístup do zdravotního střediska
–
Rekonstrukce mostu u nádraţí
–
Oprava komunikací a chodníků
–
Řešení sociálních sluţeb nejen pro seniory
–
Rozšíření jiných neţ sportovních volnočasových aktivit
–
Sportovní hala
–
Zachování vzhledu a klidného charakteru městyse
–
Vyváţené hospodaření městyse
–
Rozšíření sociálních sluţeb pro občany a jejich dotace
52
–
Rozšíření nesportovních volnočasových aktivit pro mládeţ
–
Čeřínek
–
Rekonstrukce náměstí
–
Sběrný dvůr
–
Čerpání dotací
3.4.1
Čistírna odpadních vod
Čistírna odpadních vod (dále jen ČOV) je pro rozvoj městyse klíčovým prvkem. Na ČOV se budou podílet Dolní Cerekev a Kostelec. Umístění samostatné stavby ČOV bude realizováno na katastrálním území Kostelce. Důvodem pro spojení Dolní Cerekve a Kostelce byla dotační politika státu, kdy není dotačně podporováno stavění ČOV v menších obcích (obec musí mít 2000 ekvivalentních obyvatee = obyvatelé, kteří jsou fyzicky přítomni v městysi. Započítávají se i ţáci MŠ a ZŠ, pracovníci, kteří dojíţdějí za prací). Tuto podmínku Kostelec a Dolní Cerekev v takto zvolené spolupráci splňují. Splaškové odpadní vody z Dolní Cerekve budou přečerpávány pomocí soustavy čtyř čerpadel do Kostelce. Jiné technické řešení se v dnešní době nenachází, protoţe hloubka kanalizačního řádu by musela být místy i osm metrů hluboká, nevýhodou je také velké mnoţství podchodů pod stávající kanalizací a drahou, kterou bude podcházet na dvou místech. Při realizaci ČOV se předpokládá zrušení vyváţecích jímek a biologických septiků. Městys má jiţ podanou ţádost o dotace z Operačního programu ţivotní prostředí, kde se počítá s celkovou cenou díla 186 608 471 Kč, z této částky je 127 611 035 Kč způsobilých výdajů a 58 997 436 Kč nezpůsobilých výdajů. Ze způsobilých výdajů při optimálních podmínkách bude dotace 90%, coţ je 114 849 931 Kč. Reálné moţnosti realizace ČOV jsou zatím 4: 1) Městys dostane dotace z Operačního programu ţivotní prostředí (dále jen OPŢP) – tato varianta by byla pro městys nejlepší a nejvýhodnější variantou. V dnešní době (k 22. listopadu 2010) má městys schválen projekt na ČOV, který je bez závad. Dolní Cerekev je v „zásobníku projektu OPŢP“ = jakmile by jiná obec nesplnila nějakou podmínku, dostává Dolní Cerekev dotace na realizaci ČOV. Předpokládaná výše dotací je maximálně 90 %. Zbytých 10 % by musel městys platit ze svého rozpočtu. 53
2) Městys nedostane dotace od OPŢP – pokud by nastala tato situace, bude muset poţádat o dotace v dotačním titulu Malá vodohospodářská díla v kompetenci Ministerstva zemědělství ČR. Tento dotační titul není pro městys tak výhodný, předpokládá se maximální výše 75 % dotace. Zbývající část by musel městys hradit z vlastního rozpočtu. 3) Dotace na výstavbu ČOV nebudou – Stavba se bude muset konat z provozních prostředků městyse. Postupovalo by se směrem takzvaných sekčních čistíren odpadních vod. Ve skutečnosti by čištění vod zajišťovalo více malých ČOV, které by se stavěly postupně. Celkové náklady na čištění vod by byly vyšší, neţ kdyby tuto sluţbu zajišťovala jedna čistírna. Tato varianta by znamenala omzený rozvoj městyse. 4) ČOV by se nestavěla – Kdyby se v ČOV nestavěla, pro nově stavěné budovy (jak soukromých osob, tak podnikatelů) by byla zavedena podmínka stavět samostatné vyváţecí jímky, které by byly povinni vlastníci nemovitostí vyváţet na vlastní náklady do ČOV (nejbliţší je v Batelově), coţ by znamenalo vysoké náklady na čištění odpadních vod. Tato varianta by vlastně znamenala rapidní pokles rozvoje městyse.
3.4.2
Systém oddílné kanalizace v městysi
V dnešní době je biologickými septiky předčištěná splašková voda odváděna z městyse systémem kanalizace a následných vyústění do vodotečí. Stávající kanalizace je určena pro splaškovou i dešťovou vodu. Ta při realizaci ČOV nebude dostačující a bude se muset vybudovat nový systém kanalizace. Stávající kanalizace bude slouţit pouze pro dešťovou vodu a zároveň bude nutné tento systém zrekonstruovat, místy i dostavět. Budoucí kanalizace bude vést vedle stávající, kde to bude zapotřebí, bude jej podcházet. Nová splašková kanalizace, stejně jako současná, bude také procházet pod místními komunikacemi a chodníky. Budoucí systém čerpadel je konstruován tak, aby vydrţel výpadek elektrického proudu po dobu 4 hodin. Podmínkou získání dotací na ČOV a kanalizačního systému je připojení všech nemovitostí na kanalizační řád městyse. Městys musí docílit zapojení všech nemovitostí. Pokud se některá nepřipojí, bude muset městys vracet poměrnou část z dotace a tu pak promítne do ceny vodného a stočného. Městys ovšem nepředpokládá, ţe na přípojky bude mít ve svém rozpočtu dostatek finančních prostředků (předpokládaná finanční zátěţ realizace ČOV a hlavních 54
řadů kanalizace by byla 25 – 40 mil. Kč, ale městys má roční rozpočet 23 mil. Kč.), proto si tyto přípojky budou muset financovat občané ve vlastní reţii. Po roce 2015 se předpokládá rapidní navýšení cen za vypouštění odpadních vod do povrchových. Kdyţ se občan nepřipojí ke kanalizačnímu řádu, bude městys povinen odvádět část dotace a platit vyměřené pokuty, které budou promítnuty do cen vodného a stočného. Městys má vyjednán s krajem Vysočina společný projekt na opravu komunikace II/639. Do komunikace bude na náklady městyse umístěno kanalizační potrubí a kraj bude provádět samotnou rekonstrukci tělesa komunikace a závěrných vrstev (asfaltový povrch). Ve smlouvě je také zakotven časový interval, po jehoţ dobu se nesmí uměle narušit asfaltový povrch komunikace.
Obrázek 11:
3.4.3
Moţný plán kanalizace; zdroj: interní materiály městyse, zdroj interní materiály městyse
Bytová výstavba
Městys Dolní Cerekev má za cíl také podporování bytové výstavby. Bytová výstavba je pro rozvoj městyse důleţitá jako zdroj nových obyvatel, zlepšování věkové struktury obyvatel a zvyšování významu sídla. Jako nejvhodnější variantu na výstavbu bytového domu městys nejspíše vyhodnotí spolupráci s developerskou firmou. Zbývající ekonomické souvislosti (následný odkup bytu) budou řešit samostatní zájemci s developerskou firmou, coţ odstraní navýšení byrokratické zátěţe na úřad městyse. Nákup pozemků na stavební parcely pro rodinné domy by probíhal za příznivých finančních podmínek, protoţe je v zájmu městyse rozvoj a naplnění občanské vybavenosti. Celkový postup je ovšem závislý na dotačních titulech ministerstva pro místní rozvoj. Městys se ve výstavbě bude angaţovat takto: 55
příprava stavebních parcel – zde bude městys obstarávat vybavení inţenýrských sítí (vodovod, kanalizace, elektřina a plyn, veřejné osvětelní, místní rozhlas). Zde bude provádět jak projekt těchto sítí, tak samotnou realizaci. Tyto náklady hradí městys ze svojí reţie, neboť dotační tituly ministerstva pro místní rozvoj nejsou pro samosprávu malých obcí vhodné. Pro městys je přijatelnější vědomé prodělávání na přípravě parcel s tím, ţe do budoucna se předpokládá několikanásobné zhodnocení investice z daňových příjmů trvale bydlících obyvatel.
společné bydlení – městys bude v budoucnu dále rozvíjet podle podpory státu výstavbu nájemních bytů. Jak za účelem navýšení kapacity pro ubytování středně příjmových skupin obyvatel, tak pro občany v nepříznivé ţivotní situaci (sociální byty). Pro sociální byty se ovšem vyskytuje problém dlouhodobého neplacení nájemného, coţ můţe menší sídlo dovést do finančních potíţí (finanční turbulence). V dnešní době krize není v zájmu městyse toto riziko podstupovat, i kdyţ tento přístup není příliš sociálně příznivý. V dnešní době není vhodný dotační titul ze strany Ministerstva pro místní rozvoj pro malá a střední sídla.
Obrázek 12:
Mapka moţné výstavby v městysi; zdroj interní materiály městyse
56
3.4.4
Hlubinné úložiště radioaktivního odpadu
Hlubinné úloţiště radioaktivního odpadu (dále jen HÚRO) – HÚRO je bezpečné, technicky realizovatelné a ekonomicky akceptovatelné řešení. Česká republika má za povinnost se postarat o vlastní vyprodukovaný jaderný odpad, který nesmí být obchodován (kdyby bylo vyhořelé palivo vyvezeno k dalšímu energetickému vyuţití, ČR by musela vzniklý odpad zneškodnit). HÚRO je také bezpečnější neţ mezisklady, neovlivňují ho vnější vlivy (vodní ţivly, povětrnostní podmínky a další) a je zde také menší riziko teroristického útoku. Mezisklady jaderného odpadu má ČR k dnešnímu dni tři, a jsou umístněny v Litoměřicích (Rychard), Jáchymově (Bratrství) a v Dukovanech. Lokalita Hrádek (dříve se nazývala lokalita Rohozná) je jedna ze šesti uvaţovaných, která se rozkládá na území obcí Rohozná, Dolní Cerekev, Cejle, Hojkov, Milíčov a Nový Rychnov. V Dolní Cerekvi by měla být umístěna nadzemní část úloţiště. Rozhodující pro stavbu není jenom vhodná poloha, ale také souhlas samosprávy městyse (referendum nemá zákonný dopad, ale městys by měl brát na zřetel myšlení obyvatel), na jejímţ katastru má být stavba umístěna (obec bude mít po schválení novely atomového zákona právo veta v rozhodování o stavbě). Dnes je vyhořelé jaderné palivo skladováno v meziskladech vyhořelého odpadu, kde se předpokládá do budoucna moţné znovu-vyuţití. V těchto meziskladech ovšem není vhodné skladování po delší dobu, proto je nutné vybudovat HÚRO. Samotná stavba by se měla skládat z podzemních úloţných prostor, přístupových šachet a nadzemních prostor. Úloţný prostor bude v hloubce převyšující 500 metrů a samotné palivo bude skladováno ve speciálních kontejnerech s ţivotností desítky aţ stovky tisíc let, kde bude zaručena dlouhodobá těsnost, odolnost vůči chemickému prostředí, odolnost vůči okolnímu tlaku. Do budoucího HÚRO by se neumisťoval jenom radioaktivní odpad, ale také odpady z medicíny a průmyslu. Jejichţ likvidace by byla jinak nerentabilní. Celkový odpad je označován jako vysokoaktivní odpad. Předpokládaná cena HÚRA je 47 mld. Kč (ceny jsou v cenách roku 1999). ČEZ má zvláštní účet, na který kaţdý rok přispívá 1,4 mld. Kč na stavbu HÚRO, na účtu je zhruba 13 mld. Kč. Systém hlubinných úloţišť je realizován například v USA, Kanadě, Japonsku, Německu, Finsku, Švédsku a další.
57
Klady pro městys
zvýšení zaměstnanosti (jak krátkodobé, tak dlouhodobé)
intenzivní vyuţívání místních firem
pravidelné finanční dotace na rozvoj městyse (musí se provést změna Atomového zákona)
podrobné zmapování katastru
zlepšení infrastruktury
daň z nemovitosti (příjem do rozpočtu městyse) – městys v dnešní době má podle zákona 362/2009 sb. moţnost zvolit pětinásobek ze základu daně z nemovitostí. Toto Dolní Cerekev z důvodu ekonomické recese a dopadů přímých na občany neuplatňuje. Sazby za daň jsou:
1,4 násobek na obytné domy
0,6 násobek na byty
1,0 na stavební pozemky
příjmy z ostatních daní (za předpokladu přistěhování nových obyvatel)
Zápory pro městys
větší rozměry stavby (zhruba 3 – 5 ha na povrchu je ale snaha o minimalizace stavby)
umístění stavby ve volné krajině
moţný odliv obyvatel městyse
nízká informovanost obyvatel (momentální stav – proto městys zatím neorganizuje referendum)
zhoršení turistického ruchu (naopak přibude „technická“ turistika)
vyšší lokální migrace obyvatel (vysoce kvalifikovaný personál)
Harmonogram HÚRO
2009 do současnosti – jednání s obcemi o souhlasu k průzkumu
2010 – průzkum ve vojenských újezdech Boletice a Hradiště; změna atomového zákona o moţnosti příspěvkům obcí z průzkumného území; poţadavek na ministerstvo ţivotního prostředí na průzkum ve vytipovaných lokalitách
2011 – 2012 – geochemický průzkum ve vybraných lokalitách
2012 – 2014 – vrtný průzkum ve vhodných lokalitách 58
2015 – vyhodnocení lokalit; návrh hlavní a záloţní lokality
2025 – podrobný výzkum lokality a potvrzení této lokality
2050 – 2065 samotná stavba HÚRO
Navrhované rozloţení katastru na HÚRO = zájmové území Katastrální území Cejle Dolní Cerekev Hojkov Milíčov Nový Rychnov Rohozná Celkem Tabulka 2:
Rozloha v km2 % rozložení 2 230,0 8,65% 1 930,0 7,49% 4 470,0 17,34% 4 570,0 17,73% 6 060,0 23,51% 6 520,0 25,29% 25 780,0 100,00%
Navrhované rozloţení katastru na HÚRO; zdroj ČSU
Batelov, Dolní Cerekev, Milíčov a Cejle podepsaly spolu se Správou úloţišť radioaktivního odpadu Memorandum o porozumění. V dnešní době od memoranda neodstoupila jen Dolní Cerekev. Odstoupení ostatních obcí nemá ţádný praktický význam, dá se chápat jako populistický krok k voličům. Tato listina nezavazuje výše zmíněné k výstavbě HÚRO, ale jedná se zde o lepší informovanost. Zde se stát mimo jiné zavazuje k odpovědnosti za bezpečné zneškodnění radioaktivního odpadu. Při moţném umístění bude úloţiště řešeno tak, aby maximálně respektovalo zájmy obcí. Stát bude průběţně informovat obyvatele obcí o postupu a moţnostech řešení. Stát se bude zúčastňovat zastupitelstva obce, bude-li o to poţádán. Výše zmíněné obce si uvědomují důleţitost konečného zneškodnění vysokoaktivního odpadu, jsou ochotny diskutovat a spolupracovat o moţnostech řešení úloţiště, ale zároveň si ponechávají právo odmítnout případnou realizaci stavby ve svém katastrálním území. Na závěr tohoto odstavce bych chtěl podotknout, ţe problematika týkající se HÚRO je velice obsáhlá, snaţil jsem se zde udělat opravdu stručný přehled, který odráţí můj názor na dotyčnou problematiku. Širší rozbor by nadměrně navyšoval rozsah bakalářské práce.
59
Podpora zaměstnanosti v městysi
3.4.5
Městys se snaţí o stálý pracovní rozvoj. Dobrou spolupráci má také s Úřadem práce v Jihlavě, kde vyuţívá moţnosti zaměstnat pracovníky s veřejno-prospěšnými pracemi. Pro obyvatele městyse se plánuje rozšíření maloprůmyslové zóny, která je v blízkosti silnice mezi Dolní Cerekví a Novým Světem. Rozloha zóny je 20 000 m2, z této plochy má městys ve vlastním vlastnictví 12,5 %, Stát (zastoupen Povodím Moravy a Pozemkovým fondem ČR) 22,5 % a soukromí vlastníci vlastní 65 %. Existují zde plány na výstavbu podniku na výrobu psích pochutin. Tato organizace by měla zaměstnávat kolem patnácti obyvatel. Městys se dále bude snaţit rozšiřovat v této lokalitě pracovní příleţitosti pro občany menšími podniky a ţivnostníky, aby byl zachován klidný a čistý ráz městyse a okolí. Neméně důleţitá pracovní příleţitost by se naskytla při moţné budoucí výstavbě HÚRO, které by zaměstnávalo jak svoji stavbou, tak i následným provozem. HÚRO by zaměstnávalo i kvalifikované pracovníky, coţ by mohlo pomoci i při rozvoji nedaleké VŠPJ a krajského města. 12%
10% 8% 6% 4% 2% 0%
Obrázek 13:
3.4.6
Nezaměstnanost v procentech; zdroj ČSÚ
Zachování dopravní obslužnosti
Kraj Vysočina se podílí na financování dopravní obsluţnosti (vlakového a autobusového spojení). Z důvodu ekonomické recese, která s sebou přinesla sníţení daňových příjmů, se rozhodl o sníţení financování dopravní obsluţnosti. Pro městys to má za důsledek sníţení spojů autobusové veřejné dopravy o 20 %. Samosprávy jednotlivých obcí se mohou rozhodnout o zachování autobusových spojů v případě úhrady ztrátovosti z vlastních provozních prostředků. Libovolné vstupování nových 60
dopravců není jednoduchým krokem, protoţe dopravce musí získat licenci od kraje. V kraji Vysočina má dominantní postavení ICOM transport, a. s., byl prvním, kdo zprivatizoval autobusovou dopravu. Kraj poskytuje licence jenom jednomu dopravci (z pravidla tomu největšímu). Ostatní dopravci nemají nárok na dotaci. Na financování zvolené dopravní společnosti se podílí kraj dotacemi, cestující cenou jízdenky a obce dofinancováním chybějícího. Dopravní společnost, která dostává dotace od kraje má právo na přiměřený zisk, který je stanoven na 10 % z celkového obratu. Na prokazatelné ztrátovosti se podílí obce, kterými autobus projíţdí, pokud se nedohodnou jinak (viz Kostelec). Kraj dotuje pouze spoje v rámci dopravy do zaměstnání, škol a za lékařem, ostatní spoje nepodporuje => víkendy a večerní spoje dotují obce v plném rozsahu. Městys se v minulosti pokoušel o optimalizaci souběhu ţelezniční a autobusové dopravy (aby nejezdily ve stejném čase vlak a autobus). Pan Jirsa, místní starosta, jednal s tehdejším ministrem dopravy panem Římanem, ovšem neúspěšně. Pro městys toto znamená, ţe dotuje autobusové spoje, které jezdí souběţně s vlakovými, i kdyţ je fakticky nepotřebuje. V souladu solidarity s okolními sídly se však podílí na spolufinancování i těchto spojů. Dotace, které městys ročně vynaloţí na autobusovou dopravu, jsou zhruba 200 000 Kč. Další z moţných variant je rozšíření dojezdu MHD z Jihlavy přes Kostelec u Jihlavy s konečnou stanicí ve Spělově. Linka by nezajíţděla do Batelova z důvodu nadměrné vzdálenosti, protoţe by byla příjezdová vzdálenost vyšší, neţ je přípustná. Vlaková doprava se v dnešní době nedoplácí. Tabulka občanů dojíţdějících za prací (není rozlišeno, jakým dopravním prostředkem) V roce 2001 v obci pracovalo: V roce 2001 za prací vyjíždělo: Procento z pracujících celkem Vyjíždějící denně za prací Procento z vyjíždějících celkem Krátká vzdálenost < 30 min Střední vzdálenost <31;60> Dlouhá vzdálenost >61 Tabulka 3:
507 356 70,22% 311 87,36% 173 123 15
Občané, dojíţdějící za prací; Informace ze SLDB 2001
61
3.4.7
Rekonstrukce základní a mateřské školy
Průběţná rekonstrukce objektů mateřské školy a základní školy uţ započala. V současné době má ZŠ a MŠ vyměněna okna. Byla provedena izolace půdních prostor nad nástavbami bytů na MŠ, ZŠ foukaným minerálním granulátem. Další opravy a moţné rozšíření závisí na finančních moţnostech městyse a získaných dotačních titulech.
Mateřská škola – V objektu se plánuje rekonstrukce sociálního zařízení a výdejen stravy. Tato zařízení nejsou v nevyhovujícím stavu, ale je zde moţnost vyuţití dotací z Fondu kraje Vysočiny. Samotný objekt školy je z roku 1978. Je tedy ve prospěch městyse této dotace vyuţít, aby škola měla co nejlepší hygienické podmínky. Městys má jiţ schválenou dotaci z Fondu Vysočiny, kde se počítá s celkovou cenou rekonstrukce 283 783 Kč, z této částky při optimálních podmínkách bude dotace 49,3 %, coţ je 140 000 Kč. Zbylých 50,7 %, coţ je 143 783 Kč bude hradit městys z vlastních prostředků. Jiţ minulosti byla prováděna výměna oken za pomoci dotace z Programu rozvoje venkova. Tato výměna znamenala úsporu energie na vytápění v průměru 25 % ročně. Celková cena rekonstrukce byla 592 826 Kč, kde způsobilé výdaje činily 498 173 Kč a nezpůsobilé výdaje činily 94 563 Kč. Dotace poskytnuté byly 448 355 Kč, kde 80 % bylo z prostředků EU (coţ bylo 358 684 Kč) a 20 % bylo z národních zdrojů (coţ bylo 89 671 Kč).
Základní škola – Městys v budoucnu plánuje úpravy ve třídách. Tyto úpravy se budou týkat výměny podlahové krytiny, výměny dveří, rekonstrukce osvětlení a modernizaci interiérového vybavení (lavice, ţidle a tabule s příslušenstvím). Při příznivé finanční situaci by mohl městys také rozšířit stávající prostory budovy o půdní vestavbu. Zde by byly umístěny učební prostory na výuku fyziky, chemie a výtvarné výchovy. Pro výtvarnou výchovu by byl zřízen ateliér, pro fyziku a chemii by byly speciální učebny. Veškeré přestavby a rekonstrukce by měly být financovány převáţně z prostředků Ministerstva školství mládeţe a tělovýchovy, z prostředků Státního zemědělského intervenčního fondu a z dotačních titulů kraje Vysočiny. Zbytek finančních prostředků by městys financoval ze svých provozních finančních prostředků. V roce 2009 62
byla prováděna výměna poloviny oken (první polovina byla realizována dříve na náklad městyse) za pomoci dotace z Programu rozvoje venkova prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu, kdy bylo docíleno úspory energie na vytápění a sníţení nákladů na opravy. Celková cena rekonstrukce byla 526 098 Kč, kde způsobilé výdaje činily 526 098 Kč a nezpůsobilé výdaje byly nulové. Dotace poskytnuté byly 473 488 Kč (= 90 % z celkové částky), kde 80 % bylo z prostředků EU (coţ bylo 378 790 Kč) a 20 % bylo z národních zdrojů (coţ bylo 94 698 Kč). Realizace závisí na trendu počtu ţáků a rozsahu školství v městysi.
3.4.8
Rekonstrukce úřadu městyse
Důvodem rekonstrukce budovy úřadu městyse je stáří objektu a jeho havarijní stav. V objektu se nachází pošta i místní knihovna, v minulosti zde byla škola. Provedenou rekonstrukcí se zkvalitní dosavadní sluţby pro občany. Budova má původní krov, který je vlivem dlouhodobého zatékání v havarijním stavu a je narušena jeho statika. Dalším důvodem k rekonstrukci je nedostatek prostor pro sluţby občanů. Tento nedostatek by měla vyřešit půdní vestavba, kde bude umístěna kancelář sekretariátu, kancelář starosty, zasedací místnost, archiv a sociální zařízení. Následnou akcí bude výměna oken v objektu, coţ zajistí menší náklady na provoz v budoucnu. Rozmezí sluţeb má rostoucí charakter z důvodu rozvoje sluţeb městyse, rostoucího počtu obyvatel a nárůstu administrativy. Výměna oken bude financována z Programu obnovy venkova od Státního zemědělského intervenčního fondu, snaha bude o dotace Fondu Vysočiny a dalších zdrojů. Co nepokryjí dotace, bude městys hradit ze svých provozních finančních prostředků. Městys má jiţ schválenou dotaci z Programu rozvoje venkova na výměnu oken, kde se počítá s celkovou cenou rekonstrukce 333 974 Kč, z této částky je 278 312 Kč způsobilých výdajů a 55 662 Kč nezpůsobilých výdajů. Ze způsobilých výdajů při optimálních podmínkách bude dotace 90 %, coţ je 250 480 Kč. Z 250 480 Kč bude hradit 80 % EU a 20 % národní zdroje.
63
3.4.9
Bezbariérový přístup do zdravotního
střediska Městys Dolní Cerekev má vypracován program: Generely bezbariérových tras. Tento dokument nechal udělat, aby zkvalitnil ţivot osobám s omezenou schopností pohybu a orientace. Zejména jde o zpřístupnění budov občanské vybavenosti (zdravotní středisko, mateřská škola, základní škola, úřad městyse, pošta a další budovy ve vlastnictví městyse), bytových domů ve vlastnictví městyse, zastávek autobusů a hřbitovů. V těchto prostorech bude řešeno: šikmé rampy pro vstup do budov (v plánu je šest), osobní výtah (v plánu jeden ve zdravotním středisku), úprava nástupiště autobusové dopravy (plánují se čtyři), vyhrazení stání pro tělesně postiţené (v plánu je šešt míst), bezbariérové WC, realizace zařízení na přepravu na schodech (schodolez). Tyto úpravy budou pro zhruba 400 místních obyvatel a 250 obyvatel dojíţdějících (zejména na zdravotní středisko). Generel bezbariérových tras je také dobrou pomůckou při ţádosti o dotace na toto zařízení. Moţná výše dotace na zpracování tohoto materiálu je minimálně 20 000 Kč a maximálně 150 000 Kč, kdy je podmínkou, ţe městys bude krýt ze svých provozních prostředků minimálně 40 % celkových nákladů. Celkové náklady na zpracování dokumentu byly 83 850 Kč, kde dotace z fondu Vysočiny pokrývaly 60 % (coţ bylo 50 250 Kč) a zbytek prostředků 40 % (coţ bylo 33 600 Kč) hradil městys z vlastních prostředků. Plánovaný výtah ve zdravotním středisku bude hydraulický, panoramatický (bude postavena šachta připojená k budově) se dvěma nástupišti. Předpokládaná cena s dopravou, montáţí a dodávkou bude přibliţně 1 200 000 Kč.
3.4.10
Rekonstrukce mostu u nádraží
Most je důleţitou spojnicí mezi zastavěným územím Dolní Cerekve a místní lokalitou Škvárovna I. v místní části Nový Svět. Most byl vybudován v 30. letech 20. století jako přístupová cesta k nádraţí, na které se nepočítalo s větším provozem a s výraznějším zatíţením. Most má nosnost 5 tun, coţ je nedostačující. V dnešní době je však silně vytíţen místními obyvateli sídliště Škvárovna I. Kdyţ se na mostě střetnou osobní automobil a chodec, můţe docházet kvůli šíři mostu ke zpomalení dopravy. Kamenný most vykazuje výrazné známky opotřebení, zábradlí bylo provizorně opraveno. Dochází k uvolňování kamenných překladů vyztuţenými traverzami. Bude se
64
provádět celková rekonstrukce tělesa mostu i jeho asfaltového povrchu. Z bezpečnostních důvodů bude provedena také rekonstrukce zábradlí. Městys by měl problém se získáváním dotací na rekonstrukci mostu, protoţe neexistuje vhodný dotační titul. Podmínkou dotace je, ţe by most musel být rozšířen v parametrech příslušných norem a také by na něm měl být zřízen chodník. Rozšíření mostu je však neopodstatněné kvůli navazující komunikaci a kříţení s drahou. Nákladní automobil na tuto komunikaci nemůţe zajet, jelikoţ je zde značné převýšení kvůli nájezdu na ţelezniční trať, kde by tyto automobily mohly mít přejezdové problémy. Ani navýšení komunikace a vyrovnání zatáček by situaci nevyřešilo. Další pokračování komunikace bez moţnosti odbočení vede úzkou zástavbou, kde by také tyto automobily měly další problémy. Výše zmíněné důvody by znamenaly nadměrnou potřebu finančních prostředků, coţ je ekonomicky nerentabilní. Z tohoto důvodu se městys rozhodl, ţe opravu mostu bude financovat sám. Předpokládaná hodnota rekonstrukce je zhruba 800 000 Kč. V souvislosti s rekonstrukcí bude zakázáno vyuţívání mostu nákladní dopravou.
3.4.11
Oprava komunikací a chodníků
Oprava chodníků a místních komunikací je úzce spojena s budoucí výstavbou ČOV, kdy by bylo ekonomicky velmi nevýhodně v dnešní době provádět rekonstrukci chodníků, jak by si přáli někteří obyvatelé městyse. V minulém roce probíhala rekonstrukce silnice II/639 procházející obcí ze směru Počátky do Kostelce. Městys se této rekonstrukce neúčastnil, protoţe pod komunikací bude v budoucnu poloţen systém kanalizace (viz výše). V samotné smlouvě o dílo rekonstrukce komunikace byla podmínka, ţe asfaltový povrch musí být po dobu pěti let stavebně neporušen. Výstavbu nových lávek přes řeku Jihlavu a Hutský potok pro chodce městys nezvaţuje z důvodu moţných rizik při povodních. Stávající lávky nejsou majetkem městyse, většinou patří povodí Moravy a soukromým vlastníkům.
3.4.12
Rozšíření sociálních služeb nejen pro seniory
V dnešní době má městys zpracovány podmínky poskytování dotací občanům Dolní Cerekve na sluţby pro seniory, osoby s tělesným postiţením, osoby s mentálním postiţením, osoby se smyslovým postiţením, osoby s kombinovaným postiţením, osoby s jiným zdravotním postiţením. Výše poskytované dotace je odstupňována podle 65
závaţnosti jeho nemohoucnosti. Osoby bez nároku na příspěvek o péči se budou na výkonu podílet 100 % z ceny sluţby, osoby s I. stupněm se budou podílet 75 %, osoby s II. stupněm se budou podílet 50 %, osoby s III. stupněm se budou podílet 25 % a osoby se IV. stupněm se nebudou podílet vůbec. Dotace se neposkytuje automaticky, ale musí si o ni občan zaţádat. Výše poskytovaných dotací je závislá na vyčleněných prostředcích z rozpočtu městyse. Tyto sluţby jsou poskytovány prostřednictvím Oblastní charity Jihlava a Charitní pečovatelskou sluţbou Kostelec u Jihlavy a jsou směřovány na pomoc občanům v nepříznivé ţivotní situaci a sociálně vyloučené, aby se mohli zapojit do běţného ţivota společnosti. Dotace se týká zejména: dohledu nad dospělou osobou; pomoci při přesunu na lůţko, či vozík; pomoci při úkonech osobní hygieny a další. Cena oběda je pro seniory a potřebné 70 Kč, kde 60 Kč je za samotný oběd a 10 Kč je reţie (městys zajišťuje rozvoz a donášku obědů na vlastní reţijní náklady). Městys v péči o seniory mimo výše napsané zajišťuje chod Klubu seniorů. Klub má 51 členů, má představenstvo a občanské sdruţení. Klub organizuje své zájezdy, turistiku, návštěvu divadel a taneční večery (kde sami hrají a zpívají). Městys pro potřeby klubu upravil klubovnu ve svých prostorech, která je vybavena sociálním příslušenstvím, interiérem a třemi počítači s moţností přístupu na internet. Veškeré reţijní náklady, jako: topení, voda, vytápění hradí městys. Členům klubu poskytuje městys slevu 50 % na návštěvu místního kina. Obecně se dá říci, ţe se městys o svoje občany stará na dostatečné úrovni, moţné další rozšíření sluţeb by bylo moţno realizovat v podobě besídek, posezení o svátcích (Vánoce, Velikonoce, Nový rok), nabídky programu místního kina, zajištění kvalitní literatury do místní knihovny. Dalšími sluţbami pro seniory by mohlo být zřízení domova pro seniory s pečovatelskou sluţbou (nejbliţší je v Jihlavě, Kostelci a Batelově), vedení zájmových krouţků, osvojováním si dovedností práce s PC, případně lehčích sportovních aktivit. Tyto moţnosti ovšem závisí na projevení zájmu ze strany spoluobčanů a na finančních moţnostech městyse.
66
3.4.13
Rozšíření jiných než sportovních
volnočasových aktivit V dnešní době pořádá městys pro své občany tyto nesportovní aktivity: aerobik; aktivity sboru dobrovolných hasičů; Geocaching; jazykové krouţky (angličtina, němčina, ruština, čeština) v rámci školní výuky; keramický krouţek; náboţenství, masopustní; maţoretky; moţnost internetu v prostorách městyse (škola, místní knihovna, místnost pro seniory); španělské tance; počítačový krouţek; příprava na přijímací zkoušky na SŠ (jazyky, matematika); roztleskávačky; rybářský krouţek; soutěţe dobrovolných hasičů; společenské tance; výtvarný krouţek a zábavy Do budoucna by se městys mohl dále soustředit na tyto nesportovní aktivity: autoškola pro děti (aby se děti správně pohybovaly po komunikacích); bojová umění (pro děti, mládeţ i dospělé); digitální fotografie; dům dětí a mládeţe; elektronika; filatelistka; filmový krouţek (zvukař, střihač); hra na flétnu (dobré pro správné dýchání); jezdectví na koni; jóga; karetní krouţek; klub historie; kulečník; kuţelky; kynologie; literární krouţek; modelářství; náboţenství; pečení; pěvecký krouţek; pletařský krouţek; práce se dřevem (ruční opracovávání); přírodovědecký krouţek; rádioamatéři; rétorika; ruční práce; ruční výroba; sebeobrana; skaut; soutěţe v pečení, vaření; sportovní střelba (kuš, luk); stolní hry (deskové hry); šachy; šerm; šipky; tábory pro děti; táboření; turistika po okolí (pěší + cyklo); tvorba www stránek; umělecké kovářství; vláčky (stavba dráhy + vybavení); vodácký oddíl Městys nemůţe pořádat všechny výše popsané dobrovolné činnosti, jelikoţ je sám spolufinancuje (některé i zcela dotuje), nemá dostatek personálu na vedení těchto činnosti a naplněnost by nebyla v poţadovaných mezích.
3.4.14
Sportovní hala
Městys v minulosti postavil sportovní halu, která však byla ve špatném i stavebně technickém stavu a prostorově nedostatečná. Byla nutná její rekonstrukce. Důvody pro rekonstrukci sportovní haly: Původní sportovní hala byla postavena v období let 1989 – 1997. Nadměrná časová délka výstavby byla dána tím, ţe ji musel městys (tehdy ještě obce) hradit z vlastního rozpočtu (státem přislíbené dotace se neuskutečnily). Celkové náklady na stavbu byly kolem 16 000 000 Kč. Z důvodu samofinancování byl městys nucen stavbu na pět let přerušit (bez zakonzervování)
67
a stavba tím chátrala. Do objektu zatékalo, byla porušena jeho izolace, volba střešní krytiny nebyla také zcela správná. Takto dokončená stavba měla také nadměrné energetické ztráty. Hala také neměla dostatečné prostory, kdy samotná sportovní plocha byla bez výběhových zón (zabraňují poranění hráčů) a nebyla zde moţnost diváckého zázemí. Vznikla nutnost rozšíření haly. Vzhledem k obtíţné moţnosti rekonstrukce byla stávající hala demontována a na jejím místě postavena hala nová. Nová stavba pojme na sportovní činnost 20 hráčů, na tělovýchovnou činnost (potřeby MŠ s ZŠ), 45 cvičenců (oproti 35 v minulosti) a 150 diváků. Dále se stavbou nové haly docílilo toho, ţe se zde mohou konat zápasy v házené odbíjené, košíkové, florbalu a tenisu. Ve staré hale byl moţný jenom trénink a hráči museli pořádat zápasy v pronajatých halách. Neméně podstatným přínosem byla energetická úspornost haly (nové technologie zateplení a vytápění). Hala je vyuţívána nejen místními obyvateli, ale i občany z okolí (například obce: Batelov, Rohozná, Cejle, Kostelec u Jihlavy, Třešť, Jihlava a další). Hala je k dispozici: ţákům z mateřské a základní školy, sboru dobrovolných hasičů, zdejší zájmové skupině matek s dětmi, sportovním oddílům (házená, sálová kopaná, odbíjená, hokejbal, tenis a další sálové sporty) a sportovní veřejnosti z městyse a okolí. Městys halu bezplatně poskytuje: ţákům z mateřské a základní školy, organizovanému sportu, poţárnímu cvičení, rodičům s dětmi, maţoretkám a tanečním skupinám z Dolní Cerekve. Nová sortovní hala slouţí pro potřeby sportovních a tělovýchovných organizací. Je zde také moţnost pořádání koncertů (musí být zabezpečena ochrana sportovního povrchu). Předpokládaná cena sportovní haly byla stanovena na 9 000 000 Kč, kde městys měl přislíbenu a následně dostal dotaci 4 750 000 Kč, zbytek doplatil z vlastního rozpočtu. Z dodatečných technických důvodů se ovšem cena rekonstrukce navýšila na 15 087 267 Kč, ale dotace zůstaly neměnné. Na realizaci haly si městys musel vzít překlenovací úvěr v hodnotě 1 500 000 Kč na půl roku. Průměrná cena provozu haly je ročně 530 000 Kč, tyto výdaje jsou hrazeny částečně z rozpočtu městyse a částečně z komerčního pronájmu. Dne 11. listopadu 2010 byla hala zkolaudována pro potřeby sportovní veřejnosti (můţou se zde jiţ konat i zápasy), kolaudace pro potřeby uţívání MŠ a ZŠ je plánována na zlom prosince 2010. Do budoucna by městys mohl intenzivněji vyuţívat halu ve večerních hodinách a nabízet ji za pronájem ostatním sportovním klubům. Hala je totiţ zařízena i na pobyt sportovců, obsahuje pokoje o celkové kapacitě 45 lůţek a sociální zázemí. Městys se 68
musí vyvarovat upřednostňování ekonomických cílů nad potřebami obyvatel městyse. Na sportovní halu navazuje budoucí výstavba areálu pěti venkovních sportovních hřišť (fotbalové hřiště, 2x tenisové hřiště, hřiště na házenou a hřiště na volejbal), které budou slouţit především pro potřeby místní MŠ, ZŠ a místních obyvatel. Tato realizace však bude aţ po výstavbě ČOV, neboť přes hřiště jsou plánovány trasy těles kanalizace.
3.4.15
Zachování vzhledu a klidného charakteru
městyse Základní myšlenkou vedení městyse je zvyšování ţivotní úrovně občanů a rozvoj městyse. Toto zvyšování by však mělo být v souladu se zachováním charakteru městyse, pro který je vyhledáván novými obyvateli. V zájmu občanů je rozvíjet podnikání, které neznečišťuje ţivotní prostředí a nevymyká se krajinnému rázu (vysoké stavby budov, velké komíny, hluk, zintenzivnění doprav, …). V tomto směru městys jiţ v minulosti realizoval výsadbu bariéry zeleně a stromů o celkové šířce 16 metrů, která zamezuje šířená zápachu ze zdejšího zemědělského areálu. V současné době je provoz tohoto areálu utlumen.
3.4.16
Vyvážené hospodaření městyse
Všechny výše zmiňované moţnosti je nutno uváţit a posupovat v zájmu rozvoje městyse. Není v moci zastupitelstva vyhovět všem poţadavkům občanů, ale vţdy se musí hledat rozumný kompromis. Mírné zadluţení je pro rozvoj městyse přínosem, avšak musí se postupovat velmi opatrně a předvídat do budoucna, aby se městys nedostal do dluhové spirály, ze které není snadné se dostat. Jako odstrašující případ by moha slouţit obec Prameny na Karlovarsku, kdy chtěl místní starosta Brenner po pádu minulého reţimu zrealizovat v obci stáčírnu minerálních vod. V okolí obce nechal udělat několik vrtů (jeden vrt stál téměř milion korun), odkoupil pozemek na stavbu stáčírny (stáčírna měla stát v chráněné krajinné oblasti). Obec dostala dotaci na stáčení minerální vody, ale ochránci přírody neudělili povolení na stavbu stáčírny. Tím byl plán starosty narušen a celá výstavba ukončena. Obec byla zadluţena 80-ti miliony Kč, tento dluh neustále narůstá o úroky, i kdyţ se jej snaţí sníţit prodáním vlastního majetku. V dnešní době je situace taková, ţe nikdo nechce kandidovat do zastupitelstva a v obci 69
vládne státem pověřená osoba. Tato osoba má menší pravomoc neţ starosta, nemůţe rozhodovat o finančních činnostech obce a dluhy v obci neustále narůstají. Další obcí s finančními problémy jsou Rokytnice nad Jizerou a Pohled na Havlíčkobrodsku. V obci Pohled se zastupitelstvo rozhodlo realizovat výstavbu základní školy. Tento plán neměl ovšem očekávaný průběh a obec se dostala do finančních problémů. Měla totiţ přislíbené dotace na stavbu školu v hodnotě 50 000 000 Kč. Část dotací přišla, škola se začala stavět, ale další dotace jiţ nedorazily. Z důvodu včasného nedostavění budovy musí obec vracet dotace jiţ vyplacené (zhruba 20 000 000 Kč), na splátky nemá dostatečné mnoţství financí a je nucena rozprodávat vlastní majetek. Opakem obcí s finančními problémy jsou obec prosperující. Nemůţeme ale obecně tvrdit, ţe obec, která má vysoký zisk na jednoho obyvatele je na tom výborně a naopak, ţe obec, která má největší dluh na obyvatele je na tom nejhůře. Při srovnávání obcí se také musí hledět na časové hledisko (jinou vypovídající hodnotu mají obce v jednom roce a v horizontu například pěti let, aby byly eliminovány výkyvy objemu příjmů. Například obec Rokytno (Pardubický kraj) měla v jednom roce příjem na obyvatele zhruba 111 500 Kč a v následujícím roce to bylo jen 18 200 Kč). Toto tvrzení se dá objasnit na příkladech obcí Slatina v Pardubickém kraji, Boţí Dar (Karlovarský kraj) v Krkonoších a Modrava (Plzeňský kraj). Obec Modrava má v současné době nejvyšší příjem na obyvatele. Je to zhruba 8 989 400 Kč. I ve srovnání s pěti následujícími roky byla na prvním místě. Za tak velkorysý příjem Obec vděčí tomu, ţe zde má trvalé bydliště podnikatel Zdeněk Bakala, který je mimo jiné majitelem vydavatelství Ekonomika. Celkový příjem do rozpočtu obce je 56 milionů korun, avšak příjem na rok 2011 se vzhledem k ekonomické recesi očekává niţší. Modrava má nejvyšší příjmy z daňových příjmů. Obec Slatina je obcí, která má zisk na jednoho obyvatele zhruba 167 800 Kč. Tato částka by pro kaţdého obyvatele znamenala, ţe by se teoreticky mohl vykoupit ze státního dluhu (který je zhruba 120 000 Kč). Ve srovnání s obdobím pěti let byla Slatina na čtvrtém místě, ale ve srovnání s rokem 2009 byla na osmém místě. Za tak velké mnoţství finančních prostředků vděčí obec skládce komunálního odpadu Březinka, které se nachází na jejím katastrálním území. Je sem sváţen komunální odpad ze Svitavska a Blanska. Jelikoţ by koncem roku 2010 mělo dojít k naplnění skládky a obec by přišla o svoje příjmy, tak vystavěla novou skládku Březinka 2. Velké mnoţství finančních prostředků je ovšem viditelné, je zde nová kanalizace, nová čistírna odpadních vod, zrekonstruované chodníky, elektrické kabely jsou vedeny pod povrchem 70
komunikací a další. Obec vybudovala rybník, zrekonstruovala a zateplila místní bytové domy a zalesňují část území. Politika obce je taková, ţe nepodporuje příliš velký nárůst obyvatel, aby zachovali klidný vzhled. (neprodává stavební parcely levně, nakupuje stavební a lesní pozemky). Vedení myslí na své občany i do budoucna, kdy plánuje zrealizovat výrobu agropalet pro zajištění dlouhodobé zaměstnanosti. Podobný zdroj příjmů má také obec Uhy ve Středočeském kraji. Slatina a Uhy mají největší podíl v nedaňových příjmech. Obec Boţí Dar je v porovnání s posledními pěti lety nejzadluţenější obcí v České republice., zároveň má také ve stejném období druhé největší příjmy na obyvatele. Obec má dluh 31 000 000 Kč. Není to ovšem známka špatného hospodaření obce, spíše naopak. Tato situace je zapříčiněna tím, ţe obec se snaţí co nejvíce investovat do infrastruktury a zároveň vyuţívat evropské dotace. Boţí Dar také vlastní na svém katastru 95 % pozemků, které dále vyuţívají pro podnikání (prodej, či pronájem). Velké dluhy jsou tedy kryty nemovitým majetkem, který by bylo v případě potřeby moţno zpeněţit. Další příklady obcí: Kryštofovy Hamry (Karlovarský Kraj) – výstavba 21 větrných elektráren Malé Březno (Ústecký kraj) – těţba hnědého uhlí Obecně se dá říci, ţe lepší hospodaření dosahují spíše menší obce neţ větší. Je to dáno odpovědným přístupem ke schvalování rozpočtu, průhledností vztahů v zastupitelstvech a skladbou potřebných nákladů na obyvatele. Výši nedaňových, kapitálových příjmů a dotací mohou obce ovlivnit samy. Z daňových příjmů mohou ovlivnit jenom daň z nemovitosti a poplatky. Toto však není většinou významným příjmem do rozpočtu. Na popsaných příkladech je zřetelné, ţe aby měla obec „nadprůměrný“ příjem do svého rozpočtu, musí k tomu vyuţít jiných prostředků, neţ z běţně nastavených ročních daňových příjmů Rozpočet obce se zněkolikanásobí oproti ostatním stejně rozlehlým obcím, pokud má obec na svém katastru nějakou významnou stavbu (skládka, elektrárna, úloţiště, radar) nebo významného podnikatele. Vyskytuje se zde otázka, zda nadměrný příjem je pro obec vţdy pozitivní (výstavba úloţiště – nelibost části občanů?).
71
Miliony Kč
50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 -
Příjmy Výdaje Rozpočet Dotace
Obrázek 14:
Hospodaření obce; zdroj interní materiály městyse
Pro výše zmíněné příklady je důleţité, aby zastupitelstvo v Dolní Cerekvi přistupovalo k investičním plánům obezřetně. I dobře myšlený plán se nemusí podařit zrealizovat a můţe to vést k zpomalení nebo dokonce zastavení ekonomického růstu obce.19
3.4.17
Rozšíření sociálních služeb pro občany a jejich
dotace Městys v dnešní době zajišťuje provoz: kontaktního centra; krizovou pomoc; sociálně aktivizační sluţby pro rodiny s dětmi; telefonickou krizovou intervenci Městys by se mohl v budoucnu soustředit na: azylové domy; centra denních sluţeb; domovy pro osoby se zdravotním postiţením; domovy pro seniory; chráněné bydlení; nízko-prahová denní centra; nízko-prahová zařízení pro děti a mládeţ; noclehárny; odlehčovací sluţby; podporované bydlení; průvodcovská, předčitatelská a tlumočnická sluţba; sluţby následné péče a doléčovací; sluţby rané péče; sociální poradenství; sociální rehabilitace; stacionáře denní a týdenní; terapeutické komunity Městys si v dnešní době nemůţe dovolit výstavbu sociálního nájemného bydlení, protoţe není tak ekonomicky silným subjektem, aby si mohl dovolit poskytnutí nájemního bytu s rizikem neplacení nájemného. Dolní Cerekev se snaţí občanům s finančními potíţemi chovat ohleduplně. Městys má ve vlastních nových nájemních bytech minimální nájemné, které je stanoveno vyhláškou ministerstva pro místní rozvoj. 19
informace byly čerpány z časopisu Ekonom, vydaného v říjnu 2010
72
Toto nájemné by se mělo odvíjet podle momentálního ekonomického stavu státu a občanů (solidární jednání). Niţší nájemné městys drţí i ve starších bytech v jeho vlastnictví a odráţí se to na velkém zájmu o nájemné bydlení v Dolní Cerekvi. Tuto kapitolu jsem více nerozváděl, protoţe v budoucnu o rozšíření městys neuvaţuje z důvodu nedostatku finančních prostředků na jejich plnění a také z důvodu nenaplnění těchto provozoven zájmem místních občanů. Dále jsem zde také nerozepisoval význam pojmů azylový dům a další z důvodu umělého navyšování stránek bakalářské práce.
3.4.18
Rozšíření nesportovních volnočasových aktivit
pro mládež Je problematické zajistit v prostorách pro mládeţ (v klubovnách) osoby zodpovědné pro dozor nad dorůstající mládeţí, protoţe hrozí riziko patologických jevů = zvýšené konzumace alkoholu, uţívání omamných látek, a tím pádem narůstající kriminality. Osoba na dozor musí být dle zákona starší 18-ti let. Jakmile se vyřeší otázky s vyhovujícím personálem, městys by mohl poskytnout prostory potřebné ke konání volnočasových aktivit. Do budoucna by se městys mohl soustředit na tyto aktivity: bojová umění; filmový krouţek (zvukař, střihař); internetová kavárna; jezdectví na koni; kosmetický krouţek; kulečník; kuţelky; kynologie; lyţování; plavání; práce se dřevem (ruční opracovávání); rádio-amatéři; sebeobrana; skaut; sportovní střelba (kuš, luk); stolní hry (deskové hry, karty); šipky; táboření; turistika; vláčky (stavba dráhy + vybavení); vodáctví. Mladí občané by se také mohli zapojit do kulturních činností v městysi (pořádání tanečních zábav) a také charitativní pomoc pro seniory.
3.4.19
Čeřínek
I kdyţ sportovní areál Čeřínek neleţí v katastrálním území městyse, je ale místem zimních sportů a relaxace. Tento areál je také moţným příjmem zdrojů do rozpočtu v oblasti cestovního ruchu (ubytovací a jiné sluţby). Do takovýchto sluţeb by městys investoval jen při sdruţené spolupráci s obcí Cejle nebo jednotlivými subjekty. Kdyby se podařila lepší informovanost občanů a lepší vybavení, vzrostl by v lokalitě turistický ruch. Dnes se stává, ţe níţe poloţený Šacberk u Jihlavy (613 metrů nad 73
mořem) má sníh na sjezdové dráze i v době, kdy Čeřínk, který leţí 761 metrů nad mořem, jiţ není v provozu. Toto by se dalo vyřešit spojením obcí se ţádostí o dotaci a nákup sněţných děl.
3.4.20
Rekonstrukce náměstí
Jako důvod pro rekonstrukci náměstí se dá označit rekonstrukce provedená v minulosti, kdy zde byly necitlivé zásahy do klidného charakteru centra městyse. Byla zde realizována prodejna v těsné blízkosti místního kostela (v dnešní době je prodejna v soukromém vlastnictví – trafika). Prodejnu vlastní z poloviny městys a z poloviny soukromý vlastník), jsou zde nedostatečně řešené autobusové zastávky (chybí místo pro odstavení autobusu a samotný vzhled zastávek je nevyhovující) a je zde zbytečně sloţité a nepřehledné umístění několika výjezdů v těsné blízkosti u hlavní komunikace (jsou zde tři výjezdy, které ještě zhoršují vzrostlé stromy bránící výhledu, samostatný výjezd okolo úřadu městyse a na horní části náměstí). Také zde nejsou vyznačena místa pro parkování osobních automobilů. Dopravní řešení u bývalé prodejny potravin (Jednota) není nejvhodnější. Není zde jednoznačně vymezen prostor pro nájezdovou plochu pro automobily zásobování, na kterou je zakázán vjezd, od místní komunikace. Městys by chtěl rekonstruovat náměstí následovně. Na spodní straně náměstí je plánováno parkoviště pro osobní automobily, v další části náměstí se podél hlavní silnice vybuduje dostatečné stání pro autobusy, na které bude navazovat nově postavená čekárna pro cestující. Kdyby to vlastnické vztahy dovolovaly, vykoupil by městys zbývající podíl zdejší trafiky, na jejímţ místě by mohla být umístěna klidová zóna s místem odpočinku a s lavičkami. Řešení výjezdu a nájezdu na náměstí by mohlo být řešeno třemi křiţovatkami s hlavní silnicí (místo stávajících pěti). Pro zlepšení dopravní přehlednosti by také prospěla prořezávka (případně vykácení s následným znovu nasazením) stromů sousedících s místní komunikací. Pro dopravní situace u místní prodejny potravin by bylo pro městys nejlepší přestavění nájezdové rampy z asfaltového povrchu na dláţděný. Tímto by se docílilo jednoznačného oddělení místní komunikace a nájezdové rampy. Přehlednost křiţovatky by se tím výrazně zlepšila. Městys se pokusí na realizaci získat dotace v rámci Programu obnovy venkova nebo dalších dotačních titulů.
74
3.4.21
Sběrný dvůr
Městys má kladný přístup k ekologickému nakládání s odpady. V dnešní době je zde zajištěn sběr tříděného odpadu (k dispozici je 11 kontejnerů), sběr biologicky rozloţitelného odpadu (k dispozici je 8 kontejnerů) a také je zajištěn sběr drobného elektrozařízení (baterky a malé spotřebiče, jako jsou kalkulačky, telefony a další). Do budoucna by se městys chtěl soustředit na výstavbu sběrného dvora. Stavbou se zlepší sluţby pro občana, zamezí se zakládání černých skládek v okolí a zvýší odpovědnost městyse za vlastní prostředí. Budoucí sběrný dvůr bude uzavřená plocha, skládající se z několika částí (garáţe, zastřešená plocha pro mechanizaci, garáţe, sklady, místa pro kontejnery pro nadměrný odpad). Je zde i prostorová rezerva pro případnou výstavbu nové poţární zbrojnice. Předpokládané umístění sběrného dvora bude u toku řeky Jihlavy na naváţce stavební suti a kamenů v prostoru maloprůmyslové zóny. V okolí sběrného dvora se také plánuje stání pro nákladní automobily podnikatelů městyse (snaha, aby automobily nestály v prostorách městyse). Realizace sběrného dvora bude financována z vlastních zdrojů městyse a s případným vyuţitím dotací ze zdrojů EU a národních finančních kapacit. Předpokládaná cena realizace je 5 000 000 Kč.
3.4.22
Čerpání dotací
Čerpání kapitálových dotací je pro obce značně výhodné. Některé dotace (podmíněné) si ovšem vyţadují finanční spoluúčast ze strany obce. Proto si vţdy musí promyslet, jestli tato spoluúčast nebude nad jejich finanční moţnosti. Bez čerpání dotací by se v Dolní Cerekvi nepodařilo zrealizovat (zcela, nebo se značným zpoţděním) například sportovní halu, rekonstrukci MŠ a ZŠ, rekonstrukci radnice a další. Na připsání dotace nebo na závazný příslib čeká městys ohledně stavby čistírny odpadních vod, rekonstrukce vodovodního a kanalizačního řádu, rekonstrukce místních komunikací a chodníků. Bez příslibu (připsání) těchto dotací by bylo nerozumné se do projektu pouštět. V případě, ţe by finanční prostředky nedorazily a realizace akce byla jiţ zahájena z vlastních prostředků, hrozilo by nedokončení díla. V souvislosti s případnou nutností dokončení akce výhradně z financí městyse vzniká nebezpečí jeho zadluţení, zpomalení (nebo úplné zastavení) ekonomického růstu, či rozprodávání vlastního majetku. Jedná se o realizace, které nemůţe městys zrealizovat z vlastních
75
finančních prostředků bez ohroţení finanční stability a provozních potřeb. Podrobnosti o vybraných dotačních titulech jsou popsány v předchozích kapitolách. Jako další cíle by mohla být realizace opravy hřbitovních zdí, revitalizace zeleně a chodníků na místních hřbitovech, oprava litinového kříţe Svaté Máří Magdaleny a další drobnější rekonstrukce. Toto jsem však jiţ do své bakalářské práce nezařazoval, neboť by tím byla neúměrně navýšena rozloha této kapitoly.
3.5
Dolní Cerekev – příklady příjmů, výdajů
a dotací 3.5.1
Příklady příjmů
-
svěřené daně = Dolní Cerekev vybírá daň z nemovitostí
-
sdílené daně = DPH do fyzických a právnických osob
-
místní poplatky = poplatky ze psů, poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj
-
správní poplatky = ověřování výpisu trestů z Czech Pointu
-
kapitálové (z majetku) = prodej pozemků
-
z podnikání = komerční provoz sportovní haly; moţný příklad: případné občerstvení v hale
-
uţivatelské poplatky = Dolní Cerekev nevybírá; moţný příklad: vybírání plateb za provozování televize v objektech ve vlastnictví městyse
-
z mimorozpočtových fondů = Dolní Cerekev nevybírá; příklad: ostatní příjmy od právnických a fyzických osob
3.5.2 -
Příklady výdajů
vlastní výdaje úřadu = běţné výdaje na provoz úřadu městyse (mzdy, spotřební materiál, energie a další)
-
dotace podnikatelských subjektů = Dolní Cerekev neposkytuje
-
dotace neziskovým organizacím = MAS Třešťsko (místní akciová společnost)
-
dotace a příspěvky = dotace na provoz MŠ a ZŠ
-
transfery obyvatelstvu = Dolní Cerekev neposkytuje
-
transfery sociálním fondům = příspěvek na sociální fond 76
-
podnikatelským subjektům = Dolní Cerekev neuděluje
-
neziskovým organizacím = Dolní Cerekev neposkytuje
-
jiným rozpočtům = SVAK (Svaz vodovodů a kanalizací) – na projekty ČOV
-
jiným fondům = Dolní Cerekev neposkytuje
3.5.3
Dotace
-
kapitálové účelové podmíněné nerovnocenné = sportovní hala
-
kapitálové účelové podmíněné rovnocenné = Dolní Cerekev nedostává
-
kapitálové účelové nepodmíněné = Dolní Cerekev nedostává
-
kapitálové neúčelové = Dolní Cerekev nedostává
-
běţné účelové = na provoz školy, od úřadu práce na pracovní místa, na volby do zastupitelstva
-
běţné neúčelové = příspěvek na hospodaření v lesích, které vlastní městys
77
Skutečné příjmy a výdaje k říjnu 2010
3.6 3.6.1
Příjmy
Příjmy celkem
Druh příjmu NEDAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM
Procentní podíl
5 795,7
27,14%
0,0
0,00%
1 800,0
8,43%
194,0
0,91%
1 621,0
7,59%
600,0
2,81%
3 966,0
18,57%
Správní poplatky
41,4
0,19%
Poplatek za likvidaci komunálního odpadu
660,0
3,09%
Poplatek ze psů
36,0
0,17%
Odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu
0,1
0,00%
Poplatek za uţívání veřejného prostranství
10,0
0,05%
Poplatek ze vstupného
0,0
0,00%
Poplatek z ubytovací kapacity
0,0
0,00%
Poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj
26,0
0,12%
Daň z nemovitostí
700,1
3,28%
0,0
0,00%
157,0
0,74%
0,0
0,00%
9 811,6
45,95%
0,0
0,00%
Neinv. přijaté dotace ze SR v rámci souhrnného dot. vztahu
621,8
2,91%
v tom: - na výkon státní správy
361,4
1,69%
260,4
1,22%
Neinvestiční dotace od krajů
125,0
0,59%
Převody z rozpočtových účtů
333,8
1,56%
ÚHR N PŘ ÍJM Ů
16 687,9
78,16%
Změna stavu krátk.prostř. na bank. účtech (pouţití přebytku)
4 835,3
22,65%
0,0
0,00%
-171,4
-0,80%
21 351,8
100,00%
DAŇOVÉ PŘÍJMY Daň z příjmů fyz. osob ze záv. činnosti a funk. poţitků Daň z příjmů fyz. osob ze samost. výděl. činnosti Daň z příjmů právnických osob Daň z příjmů právnických osob za obce Daň z přidané hodnoty
Výtěţek z provozování loterií Daň z příjmů fyz. osob z kapitálových výnosů Poplatky za znečišťování ovzduší DAŇOVÉ PŘÍJMY C E L K E M PŘIJATÉ DOTACE
- na školství
Dlouhodobé přijaté půjčené prostředky (+) Uhr. splátky dlouhodob. přijatých půjčených prostředků (-) Úrhn příjmů
Tabulka 4:
Příjmy městyse; zdroj interní dokumenty městyse
78
3.6.2
Výdaje Výdaje celkem
Druh výdajů
Procentví podíl
Podpora ostatních produkčních činností
420,1
1,97%
SKUPINA 1 C E L K E M
420,1
1,97%
0,0
0,00%
Silnice
341,9
1,60%
Provoz veřejné silniční dopravy
197,4
0,92%
0,0
0,00%
Pitná voda
1 133,7
5,31%
Odvádění a čištění odp. vod a nkládání s kaly
1 000,0
4,68%
SKUPINA 2 C E L K E M
2 673,0
12,52%
967,8
4,53%
1 105,8
5,18%
Muzeum
27,5
0,13%
Filmová tvorba, distr. kina a ….
350,7
1,64%
Činnosti knihovnické
20,3
0,10%
Ostatní záleţitosti kultury
128,1
0,60%
Rozhlas a televize (místní rozhlas)
20,0
0,09%
Ostat.záleţ.kultury,církví a sděl.prosř. (SPOZ)
31,3
0,15%
Sportovní zařízení
6 843,5
32,05%
Bytové hospodářství
1 495,5
7,00%
208,6
0,98%
6,8
0,03%
151,3
0,71%
0,0
0,00%
Komunální sluţby a územní rozvoj
190,7
0,89%
Sběr a svoz komunálních odpadů
886,4
4,15%
Péče o vzhled obcí a veřejnou zeleň
81,4
0,38%
12 515,7
58,62%
Poţární ochrana - dobrovolná část
93,6
0,44%
SKUPINA 5 C E L K E M
93,6
0,44%
Zastupitelstva obcí
717,0
3,36%
2 847,9
13,34%
převody mezi účty
333,8
1,56%
Pečovatelská sluţba
49,3
0,23%
Ostatní činnosti j. n.
138,7
0,65%
SKUPINA 6 C E L K E M
4 086,7
19,14%
Běţné a kapitálové výdaje
1 562,7
7,32%
Úhrn výdajů
21 351,8
100,00%
Vnitřní obchod, sluţby a cestovní ruch
Provoz veřejné ţelezniční dopravy
Předškolní zařízení Základní školy
Veřejné osvětlení Pohřebnictví zdravotní středisko Výst. a údrţba místních inţ. sítí
SKUPINA 3 C E L K E M
Činnost místní správy
Tabulka 5:
Výdaje městyse; zdroj interní dokumenty městyse
79
3.7
Vyhodnocení dotazníku městyse
Dolní Cerekev V období od září 2010 do poloviny listopadu 2010 jsem prováděl dotazníkové šetření v městysi Dolní Cerekev. Dotazníku se zúčastnilo 114 respondentů, kde bylo dosaţeno přesného polovičního zastoupení muţů a ţen. V koláčových grafech jsou uváděny přesné hodnoty, u sloupcových grafů jsou uváděny hodnoty v procentech. Ve věkové skupině spíše převaţovali lidé středního a staršího věku, kde byly skupiny zastoupeny takto: skupina méně neţ 18 let byla zastoupena jedním procentem, skupina od 18 do 30 let byla zastoupena 15 procenty, skupina od 31 do 50 let byla zastoupena 22 procenty, od 51 do 70 let byla zastoupena 45 procenty a skupina 71 a více let byla zastoupena 17 procenty. V oblasti nejvyššího dosaţeného vzdělání nebylo zastoupeno nedokončené základní vzdělání, dokončené základní vzdělání bylo zastoupeno 11 procenty, středoškolské vzdělání bez maturity (započítával jsem i s výučním listem) bylo zastoupeno 45 procenty, středoškolské s maturitou bylo zastoupeno 33 procenty, bakalářské a vyšší odborné bylo zastoupeno 3 procenty a magisterské a vyšší vzdělání bylo zastoupeno 8 procenty. (Podle údajů ţe sčítávání lidí z roku 2001 bylo vzdělání zastoupeno takto: nedokončené základní vzdělání= 1%, dokončené základní vzdělání= 23%, středoškolské vzdělání bez maturity (započítával jsem i s výučním listem)=47, středoškolské s maturitou= 22, bakalářské a vyšší odborné= 2% a magisterské a vyšší vzdělání= 5%.)
50%
50%
muž žena
Obrázek 15:
Pohlaví respondentů; zdroj: dotazníkové šetření
80
18%
15% 18 – 30 22%
31 – 50 51 –70
45%
71 a více
Obrázek 16:
Věková kategorie v letech; zdroj: dotazníkové šetření
nedokončené základní 3%
0% 10%
dokončené základní
9% středoškolské bez maturity (výuční list)
33%
45%
středoškolský s maturitou bakalářské a vyšší odborné magisterské a výše
Obrázek 17:
Nejvyšší dosaţené vzdělání; zdroj: dotazníkové šetření
Vybrané otázky z dotazníku 3.7.1
Infrastruktura
V oblasti infrastruktury na otázku: Jste spokojeni s infrastrukturou ve Vaší obci? Odpověděli respondenti takto: známku 1 zvolilo 25 procent, známku 2 zvolilo 25 procent, známku 3 zvolilo 32 procent, známku 4 zvolilo 17 procent a známku 5 zvolilo jedno procento. Tato škála odpovědí vypovídá o průměrné spokojenosti s infrastrukturou. Nedá se říci, ţe by byli respondenti nespokojeni. Průměrná spokojenost je zřejmě způsobena horším stavem místních komunikací a chodníků. Tyto komunikace se neopravují z důvodu moţné realizace ČOV. Necelé procento 81
respondentů by uvítala postavení obchvatu městyse, 3 procenta by ocenily zlepšení osvětlení komunikací a necelých 5 procent respondentů uvedlo, ţe by si přálo celkovou rekonstrukci vozovek.
40
37
35 30
28
28
25 19
20 15 10 5
2
0 1
Obrázek 18:
3.7.2
2
3
4
5
Jste spokojeni s infrastrukturou ve Vaší obci?; zdroj: dotazníkové šetření
Pracovní příležitosti
V oblasti pracovních příleţitostí na otázku: Dává Vám Vaše obec dostatečné pracovní příležitosti? Odpověděli respondenti takto: známku 1 zvolilo 8 procent, známku 2 zvolilo 9 procent, známku 3 zvolilo 35 procent, známku 4 zvolilo 22 procent a známku 5 zvolilo 26 procent. Tato škála odpovědí vypovídá spíše o nespokojenosti s pracovní příleţitostí v městysi. Z dotazníku také vyplývá, ţe téměř 88 procent je ochotno za prací dojíţdět. Ve srovnání se sčítáním lidí v roce 2001 to bylo 77 procent obyvatel městyse. Je zde tedy vidět určitý nárůst lidí, kteří vyjíţdí za prací, způsobený zejména průmyslovou zónou v Jihlavě, kde jsou výraznými pracovními příleţitostmi firmy BOSCH DIESEL, s.r.o., Automotive Lighting, s.r.o. a Kronospan Jihlava. Další pracovní příleţitost nabízí Kostelecké uzeniny, a. s. v nedalekém Kostelci. Nárůst můţe být také způsoben uzavřením místního závodu zemědělského druţstva a jeho následného přemístění do Batelova. Respondentům se zdá, ţe městys méně podporuje pracovní příleţitosti v městysi, takto odpověděla necelá 4 procenta. Další 2 procenta vidí lepší rozvoj městyse za pomoci maloprůmyslové zóny.
82
45
40
40 35
30
30
25
25 20 15 10
9
10
1
2
5 0
Obrázek 19:
3
4
5
Dává Vám Vaše obec dostatečné pracovní příleţitosti?; zdroj: dotazníkové šetření
Sportovní vyžití
3.7.3
V oblasti sportovního vyţití na otázku: Je ve Vaší obci dostatečné sportovní využití? Odpověděli respondenti takto: známku 1 zvolilo 24 procent, známku 2 zvolilo 24 procent, známku 3 zvolilo 32 procent, známku 4 zvolilo 13 procent a známku 5 zvolilo 7 procent. Tato škála odpovědí vypovídá o celkově průměrné spokojenosti obyvatel. Někteří z respondentů popisovali jako zápor nedostatek venkovních sportovních i dětských hřišť (s jejich výstavbou městys počítá do budoucna), těchto bylo 5 procent. Dalším vytýkaným nedostatkem bylo jednoznačné zaměření sportovních akcí, těchto bylo necelých 10 procent. Necelé procento respondentů by uvítalo rozšíření sluţeb pro občany na hřišti, jako je občerstvení. Jedno procento by si také přálo na hřišti dozor pro děti. 40
36
35
30
27
27
25 20
15
15
9
10 5 0 1
Obrázek 20:
2
3
4
5
Je ve Vaší obci dostatečné sportovní vyuţití?; zdroj: dotazníkové šetření
83
Hlubinné úložiště radioaktivního odpadu
3.7.4
V oblasti hlubinného úloţiště radioaktivního odpadu na otázku: Souhlasíte s uložením jaderného odpadu v lokalitě Rohozná? Odpověděli respondenti takto: známku 1 zvolilo 11 procent, známku 2 zvolilo 8 procent, známku 3 zvolilo 9 procent, známku 4 zvolila 4 procenta a známku 5 zvolilo 68 procent. Takto vyhodnocené odpovědi ukazují na celkový nesouhlas s uloţením HÚRO. Z dotazníku mi dále vyplynulo, ţe 48 procent si nemyslí, ţe moţné jaderné úloţiště nebude mít ţádný ekonomický přínos pro městys a 18 procent si není jisto. Toto ovšem není pravdou, jako příklad můţe slouţit obec Dukovany a další. Zároveň z dotazníku vyplynulo, ţe 51 procent respondentů by nesouhlasilo ani s provedením průzkumných vrtů za podmínky práva veta (zamítnutí) stavby radioaktivního úloţiště, 18 procent si není jisto. Dále také vyplývá, ţe i pes nesouhlas se stavbou HÚRA by se z městyse neodstěhovalo 76 % respondentů. Zde by městys měl do budoucna zlepšit informovanost obyvatel, aby se zamezilo mylným myšlenkám ohledně bezpečnosti při skladování radioaktivního odpadu. 90 77
80 70 60 50 40 30 20
13
10
9
10
2
3
5
0 1
Obrázek 21:
3.7.5
4
5
Souhlasíte s uloţením jaderného odpadu v lokalitě Rohozná?; zdroj: dotazníkové šetření
Nakládaní s odpady
V oblasti nakládání s odpady na otázku: Jste spokojeni s tříděním odpadu ve Vaší obci? Odpověděli respondenti takto: známku 1 zvolilo 33 procent, známku 2 zvolilo 32 procent, známku 3 zvolilo 27 procent, známku 4 zvolila 4 procenta a známku 5 zvolila 4 procenta. Tyto odpovědi ukazují, ţe většina obyvatel je spokojena s tříděním odpadu a také s odvozem komunálního odpadu. Dále z průzkumu plyne, ţe většina 84
respondentů třídí odpad, 6 procent odpad netřídí. Jedno procento respondentů si ztěţovalo na nedostatečné mnoţství nádob na komunální odpad. 40
38
36
35
31
30 25 20 15 10 5
4
5
4
5
0 1
Obrázek 22:
3.7.6
2
3
Jste spokojeni s tříděním odpadu ve Vaší obci?; zdroj: dotazníkové šetření
Volnočasové aktivity
V oblasti volnočasových aktivit na otázku: Je ve vaší obci dostatek volnočasových aktivit pro děti? Odpověděli respondenti takto: známku 1 zvolilo 10 procent, známku 2 zvolilo 18 procent, známku 3 zvolilo 36 procent, známku 4 zvolilo 21 procent a známku 5 zvolilo 15 procent. Z výzkumu dále vyplývá, ţe 84 procent respondentů je spokojeno s přínosem dobrovolných hasičů. Dvě procenta respondentů uvedla, ţe je zde nedostatečná podpora spolků pro mladou generaci. Jedno procento si myslí, ţe v městysi chybí ochotnické divadlo. Respondenti také poukazují na nutnou opravu kulturního domu (4 procenta) a na rozšíření akcí pro mladší generaci (5 procent). Někteří si myslí, ţe kultura v městysi je jednostranně zaměřena na dechovku (4 procenta). Dvě procenta respondentů si myslí, ţe chybí zájmové krouţky pro děti. Celková spokojenost s kulturou je na dostatečné úrovni.
85
45
41
40 35 30
24
25
20
20 15
18
11
10 5 0 1
Obrázek 23:
3.7.7
2
3
4
5
Je ve vaší obci dostatek volnočasových aktivit pro děti?; zdroj: dotazníkové šetření
Instituce
V oblasti institucí na otázku: Máte ve Vaší obci dostatečné kapacity v předškolním zařízení (mateřské škole)? Odpověděli respondenti takto: známku 1 zvolilo 35 procent, známku 2 zvolilo 26 procent, známku 3 zvolilo 22 procent, známku 4 zvolilo 10 procent a známku 5 zvolilo 7 procent. Dále z výzkumu plyne, ţe 54 procent je spokojeno se sluţbami v těchto zařízeních (34 procent si není jisto). 80 procent respondentů poznamenalo, ţe je v základní škole dostatečná kapacita. Respondenti dále poznamenali, ţe by si přáli výměnu vedení mateřské a základní školy (6 procent). Dále respondenti vypověděli, ţe by bylo lepší vést děti více ke sportu (necelé procento). Je vhodná lepší spolupráce mezi vedením školy a vedením městyse (také necelé procento). Respondenti podotkli, ţe by bylo vhodné zkvalitnění hřišť pro školu (je s nimi počítáno v plánovaném areálu hřišť u sportovní haly) a lepší tělocvičnu pro děti ze školy (také se počítá s vyuţitím sportovní haly), takto odpověděla necelé 2 procenta respondentů. Necelé procento také poznamenalo, ţe by bylo dobré zvýšit zájem o zdejší základní školu, trpí totiţ nedostatkem ţáků. Z průzkumu vychází celková spokojenost se zdejší základní a mateřskou školou. Městys by se měl soustředit na lepší komunikaci s vedením školy.
86
45 40
40
35
30
30
25
25
20 15
11
10
8
5 0 1
Obrázek 24:
2
3
4
5
Máte ve Vaší obci dostatečné kapacity v předškolním zařízení?; zdroj: dotazníkové šetření
3.7.8
Vedení městyse
V oblasti vedení městyse na otázku: Jste spokojeni s celkovým vedením městyse? Odpověděli respondenti takto: známku 1 zvolilo 46 procent, známku 2 zvolilo 22 procent, známku 3 zvolilo 13 procent, známku 4 zvolilo 7 procent a známku 5 zvolilo 12 procent. Respondenti vyjádřili svoji spokojenost s vedením městyse (68 procent), coţ se prokázalo i v komunálních volbách, kde bylo zvoleno vedení městyse jako před volbami (z 11 členů zastupitelstva obsadilo 9 míst). Z průzkumu vyplývá, ţe 66 procent je spokojeno s chodem městyse (19 procent je nerozhodných). 66 procent respondentů dále uvedlo, ţe jsou srozuměni s informacemi o záměrech městyse (18 procent je nerozhodných). Dále 68 procent uvedlo, ţe se osobně zajímají o dění v městysi (26 procent bylo nerozhodných). Je zde vidět, ţe obyvatelé městyse jsou spokojeni se současnou politikou vedení městyse, které se snaţí pracovat bez zbytečného zadluţování.
87
60
53
50 40 30
25
20
15
13 8
10 0 1
Obrázek 25:
3.7.9
2
3
4
5
Jste spokojeni s celkovým vedením obce?; zdroj: dotazníkové šetření
Dopravní spojení
Dopravní spojení jsem rozdělil na autobusové a vlakové. V oblasti autobusového dopravního spojení na otázku: Myslíte si, že má Vaše obec dostatečné autobusové spojení? Odpověděli respondenti takto: známku 1 zvolilo 33 procent, známku 2 zvolilo 34 procent, známku 3 zvolilo 18 procent, známku 4 zvolilo 9 procent a známku 5 zvolilo 6 procent. 63 procent respondentů je spokojeno se současnými časovými intervaly autobusových spojů (20 procent bylo nerozhodných). V oblasti vlakového dopravního spojení na otázku: Myslíte si, že má Vaše obec dostatečné vlakové spojení? Odpověděli respondenti takto: známku 1 zvolilo 25 procent, známku 2 zvolilo 39 procent, známku 3 zvolilo 24 procent, známku 4 zvolilo 11 procent a známku 5 zvolilo 1 procento. Z dotazníku dále vyplynulo, ţe 59 procent je spokojeno s časovým rozdělením spojů (23 procent bylo nerozhodnutých). Necelá 3 procenta respondentů uvedla, ţe jim nevyhovuje dopravní spojení o víkendech a o státních svátcích. Dá se tvrdit, ţe respondenti jsou se spojením spokojeni. V dnešní době ovšem Kraj Vysočina sníţil dotace na autobusovou dopravu, coţ má za následek sníţení autobusových spojů v městysi aţ o 20%. Vedení by se mělo snaţit o jednání s dopravci, aby se nepřekrývaly autobusové a vlakové spoje. Tím by se dala daná částka ušetřit, aniţ by došlo k výraznému zhoršení dopravní obsluţnosti. Takovéto jednání proběhlo jiţ v minulosti, ale nebylo úspěšné.
88
45
38
40
39
35 30 25
21
20 15
10
10
6
5 0 1
Obrázek 26:
2
3
4
5
Myslíte si, ţe má Vaše obec dostatečné autobusové spojení?; zdroj: dotazníkové šetření
50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
45
28
12 2 1
Obrázek 27:
27
2
3
4
5
Myslíte si, ţe má Vaše obec dostatečné vlakové spojení?; zdroj: dotazníkové šetření
Dále bych se zmínil o oblasti ţivotního prostředí a o oblasti bydlení, které jsem jako ostatní dával do otázek v dotazníku a také se k některým otázkám mohli respondenti vyjádřit.
3.7.10
Životní prostření
V této oblasti se 7 procent respondentů vyjádřilo negativně k úpravě místní zeleně a lesů ve vlastnictví městyse. Dále se jedno procento vyjádřilo ke špatnému úklidu listí na náměstí městyse. Také se jedno procento vyjádřilo k horší situaci ohledně chybějících laviček, pravidelného sečení trávy, čištění koupaliště a brzkého odklizení sněhu. Úsměvné bylo vyjádření jednoho respondenta ohledně oblasti ţivotního 89
prostředí: „zastřelit majitele čtyřkolek, co s nimi jezdí po polích, lesích …“. Tímto nechci bagatelizovat chování bezohledných řidičů jezdících mimo pozemní komunikace a rušících obyvatele i lesní zvěř. Vedení městyse by mělo nadále jednat s Krajem Vysočina a s ekologickými sdruţeními o prořezávce a obměně místí zeleně.
3.7.11
Bydlení
V bydlení jsem se zaměřil zejména na bydlení v prostorách majetku městyse. Dvě procenta respondentů by si přálo lepší údrţbu panelových domů. Jedno procento by chtělo zabránit přidělování bytů neplatičům. Stejné mnoţství respondentů by si přálo více společných prostor v panelových domech. Tři procenta respondentů by si přála větší mnoţství stavebních povolení. Stejné mnoţství by si přálo výstavbu domova pro seniory.
3.8 Vyhodnocení otázek pomocí aritmetického průměru K vyhodnocení dotazníku jsem si vybral i aritmetický průměr. Tento jsem zvolil vzhledem k jeho dobré vypovídací schopnosti v mnou získaných datech, které nevykazovaly výrazné výkyvy. V níţe uvedené tabulce je uveden přehled těchto průměrů. K vyhodnocení dotazníku jsem uţíval i aritmetických průměrů. Kde jsem zvolil stupnici hodnocení:
1 - 1,5 = úplná spokojenost
1,5 - 2,5 = mírná spokojenost
2,5 - 3,5 = střední spokojenost
3,5 - 4,5 = mírná nespokojenost
4,5 – 5 = úplná nespokojenost
90
Oblasti
Aritmetický průměr
Infrastruktura Jste spokojeni s infrastrukturou ve Vaší obci? Jste spokojeni se zimní údrţbou komunikací ve Vašem bydlišti? Jste spokojeni s kvalitou a mnoţstvím chodníků ve Vašem bydlišti? Je ve Vaší obci dostatečné mnoţství parkovacích míst? Pracovní příleţitost Dává Vám Vaše obec dostatečné pracovní příleţitosti? Jste ochoten za prací dojíţdět? Jak daleko jste ochoten dojíţdět za prací? Jste ochoten (ochotna) se v případě potřeby přestěhovat za prací do jiné obce? Sportovní vyţití Je ve Vaší obci dostatečné sportovní vyuţití? Jste spokojeni s výstavbou sportovní haly? Jak často navštěvujete sportovní halu? Myslíte si, ţe je sportovní hala pro obec přínosem? Je ve vaší obci dostatečné mnoţství míst pro sportovní vyţití? Hlubinné úloţiště radioaktivního odpadu (HÚRO) Souhlasíte s uloţením jaderného odpadu v lokalitě Rohozná? Myslíte si, ţe uloţení jaderného odpadu bude mít pro obci ekonomické přínosy? Odstěhoval-by jste se kvůli hlubinnému úloţišti radioaktivního odpadu Souhlasíte s provedením průzkumných vrtů při případném právu veta Nakládání s odpady Jste spokojeni s tříděním odpadu ve Vaší obci? Jsou kontejnery na tříděný odpad v dostatečné blízkosti od Vašeho bydliště? Jste spokojeni s vývozem komunálního odpadu? Máte dostatečné mnoţství nádob na komunální odpad (popelnice)? Třídíte odpad? Volnočasové aktivity Je ve vaší obci dostatek volnočasových aktivit pro děti? Vyuţíváte naučnou stezku Čeřínek? (nespadá do katastru obce)? Jste členem sboru dobrovolných hasičů? Myslíte si, ţe sbor dobrovolných hasičů je pro Vaši obci přínosem? Instituce Máte ve Vaší obci dostatečné kapacity v předškolním zařízení (mateřské školce)? Jste spokojeni se sluţbami v tomto zařízení? Jste spokojeni s rozsahem a kvalitou zdejší základní školy? Myslíte si, ţe je kapacita zdejší školy dostatečná? Vyuţívá (vyuţívala) vaše rodina sluţeb těchto institucí? Vedení obce Jste spokojeni s provozní dobou obecního úřadu? Jste spokojeni s celkovým vedením obce? Jste spokojeni s chodem obce? Máte dostatečné mnoţství informací o záměrech v Dolní Cerekvi? Zajímáte se osobně o dění v Dolní Cerekvi? Dopravní spojení Myslíte si, ţe má Vaše obec dostatečné autobusové spojení? Vyhovuje Vám časové rozloţení spojů? Myslíte si, ţe má Vaše obec dostatečné vlakové spojení? Vyhovuje Vám časové rozloţení spojů? Tabulka 6:
Vyhodnocení dotazníku
91
2,465 2,325 2,947 2,719 3,500 2,333 2,860 3,798 2,579 2,289 3,781 2,219 3,096 4,088 3,316 3,640 3,474 2,140 1,789 1,553 1,640 1,816 3,158 3,009 4,351 1,561 2,272 2,377 2,570 1,754 1,965 1,675 2,149 2,184 2,211 2,026 2,184 2,254 2,254 2,386
Na závěr bych chtěl podotknout, ţe v dotazníku se mi objevovaly i odpovědi mylné a kuriózní. Tyto otázky jsem z výzkumu předem vyloučil. Do podrobného vyhodnocování jsem zahrnul jen grafy na vybrané otázky. Zbývající grafy jsou zahrnuty v příloze. Do přílohy jsem také zahrnul dotazník v plném znění. Tímto bych chtěl také poděkovat respondentům za vyplnění dotazníku.
3.9
Shrnutí bakalářské práce
Při tvorbě bakalářské práce jsem se snaţil docílit co nejlepší vypovídací hodnoty, práci jsem formuloval tak, aby na sebe jednotlivé kapitoly co nejlépe navazovaly a měly logické pořadí. V praktické části jsem se nejprve zaměřil na podrobný profil městyse. Po profilu jsem se zaměřil na SWOT analýzu, která se jiţ vztahovala ke strategickému plánu. Dále jsem rozváděl vize, cíle, příjmy, výdeje a dotace, které plynou do městyse. Součástí praktické části je i mnou prováděné dotazníkové šetření. K šetření jsem pro názornost vyhotovoval grafy. Veškeré grafy jsou k dispozici v příloze. Jako samostatná příloha je také strategický plán, vzor dotazníku a SWOT analýza. Strategický plán rozvoje městyse Dolní Cerekve jsem se snaţil popsat co nejsvědomitěji a nejpodrobněji s přihlédnutím k účelu bakalářské práce. Ve strategickém plánu je návrh moţného rozvoje městyse. Rozvoj městyse je však úměrně závislý mimo jiné na finančních moţnostech městyse.
Stručné vyhodnocení výsledků bakalářské práce: Ve SWOT analýze je dobré zmínit zejména:
Silné stránky
Dobré ţivotní prostředí městyse a okolí
Voda ve vodovodu městyse je kojenecké kvality
V městysi se nachází MŠ a ZŠ (1. a 2. stupeň)
Dobrá technická vybavenost městyse (voda, elektřina, plyn, veřejné osvětlení, místní rozhlas)
92
Slabé stránky
Zatím chybí ČOV a související systém kanalizace
Omezené příleţitosti zaměstnání
Nedostatečná velikost MŠ (v MŠ je počet dětí na maximu = 50 dětí)
Sníţená kvalita chodníků (kvůli plánované opravě kanalizace a přípojek)
Příleţitosti
Získávání dotací z EU
Poskytovaní dotací od ČEZu
HÚRO
Hrozby
Nezískání dotací na ČOV
Sníţení dotací na autobusové spojení – omezení autobusových zdrojů o 20 %
Změna daňové politiky státu (z důvodu šetření státního rozpočtu => sníţení rozpočtu)
Cílem městyse se stalo zvýšení kvality ţivota v městysi, zlepšení ţivotních podmínek pro obyvatele městyse a vytváření podmínek pro stálý rozvoj městyse. Dále bych se chtěl věnovat vybraným cílům:
Čistírna odpadních vod Čistírna odpadních vod (dále jen ČOV) je pro rozvoj městyse klíčovým prvkem. Na ČOV se budou podílet Dolní Cerekev a Kostelec. Umístění samostatné stavby ČOV bude realizováno na katastrálním území Kostelce. Splaškové odpadní vody z Dolní Cerekve budou přečerpávány pomocí soustavy čtyř čerpadel do Kostelce. Jiné technické řešení je v dnešní době ekonomicky nevýhodné, protoţe hloubka kanalizačního řádu by musela být místy i osm metrů hluboká. Z výsledků dotazníkového šetření mi vycházelo, ţe jeden respondent by navrhoval takzvanou kořenovou čistírnu odpadních vod. Městys má podanou ţádost o dotace z
93
Operačního programu ţivotní prostředí, je ale zařazena do zásobníku schválených projektů.
Kanalizace v městysi V dnešní době je splašková voda odváděna z městyse systémem kanalizace a následných výustí do vodotečí. Stávající kanalizace je určena pro splaškovou i dešťovou vodu. Ta ovšem při realizaci ČOV nebude dostačující a bude se muset vybudovat nový systém kanalizace. Budoucí systém kanalizace bude vést vedle stávajícího. Nová splašková kanalizace, stejně jako současná, bude také procházet pod místními komunikacemi a chodníky. Podmínkou získání dotací na kanalizační systém je připojení všech nemovitostí na kanalizační řád městyse. Městys musí docílit zapojení všech nemovitostí.
Bytová výstavba Městys Dolní Cerekev má za cíl také podporování bytové výstavby. Bytová výstavba je pro rozvoj městyse důleţitá jako zdroj nových obyvatel, zlepšování věkové struktury obyvatel a zvyšování významu sídla. Jako nejvhodnější variantu na výstavbu bytového domu městys nejspíše vyhodnotí spolupráci s developerskou firmou. U bytové výstavby mi z dotazníkového šetření vycházelo, ţe by si respondenti přáli lepší údrţbu panelových domů (2 procenta) a větší mnoţství vydávání stavebního oprávnění (3 procenta)
Hlubinné úloţiště radioaktivního odpadu Lokalita Hrádek, která se rozkládá na území obcí Rohozná, Dolní Cerekev, Cejle, Hojkov, Milíčov a Nový Rychnov, je jedna ze šesti uvaţovaných. V Dolní Cerekvi by měla být umístěna nadzemní část úloţiště. Rozhodující pro stavbu není jenom vhodná poloha, ale také souhlas samosprávy městyse, na jejímţ katastru má být stavba umístěna (obec bude mít právo veta v rozhodování o stavbě). V této oblasti bych doporučil vedení městyse zabezpečit lepší informovanost občanů. Jelikoţ mi z dotazníkového šetření vyšlo, ţe 78 procent respondentů nechce na katastru městyse umístit HÚRO. Zároveň ale také vyšlo, ţe jenom 33 procent se domnívá, ţe případné umístění nebude mít ţádné ekonomické přínosy pro městys. Tímto jsem chtěl upozornit
94
na niţší stupeň informovanosti občanů v této věci. Nechtěl bych ale vnucovat čtenáři svůj názor k problematice umístění HURO.
Podpora zaměstnanosti v městysi Městys se snaţí o stálý pracovní rozvoj. Dobrou spolupráci má s Úřadem práce v Jihlavě, kde vyuţívá moţnosti zaměstnat pracovníky na veřejno-prospěšné práce. Pro obyvatele městyse se plánuje rozšíření maloprůmyslové zóny, která je v blízkosti silnice mezi Dolní Cerekví a Novým Světem. Moţná výstavba HÚRO by znamenala navýšení poptávky po pracovních místech. Z dotazníkového šetření mi vyplynulo, ţe zhruba 48 procent respondentů se nedomnívá, ţe by mu městys poskytoval dostatečné pracovní příleţitosti. 58 procent respondentů odpovědělo, ţe je za prací ochotno dojíţdět. Městys by se měl snaţit rozšiřovat pracovní příleţitosti pro občany při zachování klidného charakteru městyse
Zachování dopravní obsluţnosti Dolní Cerekvi hrozí sníţení spojů autobusové veřejné dopravy o 20 %. Samosprávy jednotlivých obcí se mohou rozhodnout o zachování autobusových spojů v případě úhrady ztrátovosti z vlastních provozních prostředků. Z dotazníkového šetření mi vyplynulo, ţe téměř 66 procent respondentů je spokojeno s dopravní obsluţností v městysi. Do budoucna by se měl městys dále pokoušet vyjednávat o změnách jízdních řádů, aby nedocházelo k příjezdům vlaků a autobusů ve stejných časových intervalech. Také by měl městys intenzivněji vyjednávat o získání finančních prostředků na spolufinancování autobusových spojů. Moţnou variantou je také spolupráce s Dopravním podnikem města Jihlavy a zavedení příměstské autobusové linky.
Rekonstrukce základní a mateřské školy Městys provádí postupnou rekonstrukci mateřské a základní školy. Některé dílčí rekonstrukce byly jiţ provedeny, například izolace půd a výměna oken. Dále bude městys provádět rekonstrukci výdejen stravy v mateřské škole a modernizaci vybavení tříd včetně podlahových krytin v základní škole. V dotazníkovém šetření mi 61 procent respondentů poznamenalo, ţe v mateřské škole je kapacita dostatečná. V dnešní době je kapacita naplněna na 100 procent, tedy všech 50 míst. 80 procent respondentů poznamenalo, ţe je v základní škole dostatečná kapacita. Zde je ţáků ovšem nedostatek. 95
Chybí zde 27 ţáků, aby bylo zajištěno plnohodnotné financování z ministerstva školství. Z dotazníku mi dále vyplynulo, ţe 6 procent respondentů si ţádá výměnu vedení mateřské a základní školy. Městys by zde měl zajistit dostatečné mnoţství ţáků pro základní školu a lépe komunikovat s vedením škol.
Sportovní hala Městys v minulosti postavil sportovní halu, která však byla ve špatném i stavebně technickém stavu a prostorově nedostatečná. Byla nutná její rekonstrukce. Postavením nové sportovní haly byla rozšířena její kapacita, jak sportovní, tak divácká. Je zde jiţ také moţnost pořádání zápasů v házené, odbíjené, košíkové, florbalu a tenisu. 61 procent respondentů mi v dotazníkovém šetření vypovědělo, ţe je spokojeno se sportovní halou. Zároveň mi 10 procent respondentů vypovědělo, ţe se městys jednoznačně zaměřuje na sportovní akce, zejména na házenou. Do budoucna by městys mohl intenzivněji vyuţívat halu ve večerních hodinách, kde by byl vyhrazen prostor pro místní obyvatele a také nabízena hala za pronájem ostatním sportovním klubům.
Oprava komunikací a chodníků Oprava chodníků a místních komunikací je úzce spojena s budoucí výstavbou ČOV. V dnešní době by bylo ekonomicky nevýhodné provádět rekonstrukci chodníků (jak by si přáli někteří obyvatelé městyse), kdyby se v blízké době jejich povrch narušoval z důvodu plánované rekonstrukce kanalizačního řádu. Kdyby městys provedl rekonstrukce, po narušení povrchu by hrozily sankce. Z průzkumu vyplynulo, ţe 49 procent respondentů je spokojeno s infrastrukturou v městysi. Jenom 38 procent respondentů vypovědělo, ţe je spokojeno s kvalitou zdejších chodníků. Městys by v této oblasti nejdříve zajistil výstavbu ČOV a následného kanalizačního řádu. Po této výstavbě by bylo vhodné provést renovace komunikací a chodníků.
Rekonstrukce mostu u nádraţí Most je důleţitou spojnicí mezi zastavěným územím Dolní Cerekve a místní lokalitou Škvárovna I a vykazuje výrazné známky opotřebení. Most je z důvodu rozšiřování městyse značně vytíţen. Je uţíván pro osobní dopravu i chodce. Kdyţ se na mostě střetnou osobní automobil a chodec, můţe docházet vzhledem k šíři mostu 96
ke zpomalení dopravy. Bude se provádět celková rekonstrukce tělesa mostu, asfaltového povrchu i zábradlí. Tato rekonstrukce nemusí být prováděna aţ po výstavbě ČOV, neboť zde nebudou vedeny kanalizační řády. Je proto vhodná, včasná oprava celého mostu.
Rozšíření nesportovních volnočasových aktivit Je problematické zajistit v prostorách pro mládeţ (v klubovnách) osoby zodpovědné pro dozor nad dorůstající mládeţí, protoţe hrozí riziko patologických jevů. Do budoucna a po vyřešení problémů s dozorem, by městys mohl navýšit nabídku zájmových krouţků, jak jsem popisoval v bakalářské práci. Mladí občané by se také mohli zapojit do kulturních činností v městysi a charitativní pomoci. V dotazníkovém šetření mi vyplynulo, ţe 37 procent respondentů si myslí, ţe městys nenabízí dostatečné mnoţství volnočasových aktivit pro děti. Zde má jiţ městys v plánu výstavbu sportovních hřišť. Do budoucna by také mohl městys rozšířit nabídku moderních a bezpečných dětských pískovišť pro nejmenší obyvatele městyse.
Rozšíření sociálních sluţeb nejen pro seniory Městys je solidární v péči o seniory a osoby se zdravotním postiţením. Poskytuje dotace občanům Dolní Cerekve na sluţby pro seniory, osoby s tělesným postiţením a další psychicky či fyzicky znevýhodněné osoby. Výše poskytované dotace je odstupňována podle závaţnosti jeho nemohoucnosti a není poskytována automaticky, ale na základě ţádosti. Výše dotací je závislá na stupni postiţení. Lze říci, ţe se městys o svoje občany stará na dostatečné úrovni. Další rozšíření sluţeb by bylo moţno realizovat v podobě besídek, posezení o svátcích a dalších programech popsaných v bakalářské práci. Z dotazníkového šetření mi vyplynulo, ţe tři procenta respondentů by uvítalo výstavu domova pro seniory. Zde je ale otázka, zda by městys našel pro domov pro seniory dostatečné mnoţství klientů a jakou formou by se klienti podíleli na financování provozu.
Financování cílů Městys na financování vytyčených cílů bude uţívat vlastní zdroje a za pomoci dotací. Finanční moţnosti městyse jsou značně omezené, proto si vţdy musí předem 97
promyslet ekonomické přínosy a moţná rizika kaţdé realizace. Čerpání kapitálových dotací je pro městys výhodné. Městys si musí uvědomit, ţe podmíněné dotace si vyţadují finanční spoluúčast a to někdy aţ 50% z celkové sumy. Převáţná část plánu jsou realizace, které městys nemůţe uskutečnit z vlastních finančních prostředků bez ohroţení finanční stability a provozních potřeb. V případě, ţe by finanční prostředky nedorazily a městys by jiţ investoval do projektu, mohlo by to mít za následek zadluţení, zpomalení ekonomického růstu, či rozprodávání vlastního majetku. Proto vedení městyse musí vyčkat na připsání dotace nebo na závazný příslib, neţ začne provádět samotnou realizaci.
Dotazník Dotazník jsem strukturoval na informace o respondentovi, testové otázky a otázky na samotné odpovědi. Do informací o respondentovi jsem zahrnul pohlaví, věk a dosaţené vzdělání. Testové otázky jsem rozdělil do devíti částí, které jsou:
Infrastruktura
Pracovní příleţitost
Sportovní vyţití
Hlubinné úloţiště radioaktivního odpadu (HÚRO)
Nakládání s odpady
Volnočasové aktivity
Instituce
Vedení městyse
Dopravní spojení
Dotazník mi vyhodnotilo 114 respondentů, kde bylo dosaţeno přesného polovičního zastoupení muţů a ţen. Jako zajímavé a očekávatelné odpovědi bych označil u otázek ohledně HÚRO, kde je známo mínění občanů. Souhlas či nesouhlas s úloţištěm je podobným, jako při výzkumu v roce 2007, kde informace pochází ze stránek www.lokalitarohozna.unas.cz. Chybně jsem zvolil dvě otázky, respektive nabídku jejich odpovědí. První nevhodně zvolená odpověď byla u otázky: Jak daleko jste ochoten dojíţdět za prací? Zde by se lépe hodila škála odpovědí v kilometrových intervalech. Ovšem na tuto chybu mě upozornil pouze jeden respondent. 98
Druhá nevhodně zvolená odpřeď byla u otázky: Jste členem sboru dobrovolných hasičů? Zde měly být odpovědi ano nebo ne. V této respondenti odpovídali v celém spektru moţností, tedy od 1 do 5. (známku 1 odpovědělo 9 procent, známku 2 odpovědělo 1 procento, známku 3 odpovědělo 13 procent, známku 4 odpovědělo 1 procento a známku 5 odpovědělo 76 procent).
99
Závěr
4
Práci jsem formuloval tak, aby jí porozuměl čtenář z řad veřejnosti, ale aby také mohla slouţit jako podklad pro rozvoj městyse nebo jiných obcí podobného charakteru. Jako hlavní cíl jsem si stanovil vypracovat Strategický plán rozvoje městyse Dolní Cerekev. Jelikoţ jsem chtěl zjistit také mínění občanů městyse, prováděl jsem dotazníkové šetření, kterého se mi zúčastnilo 114 respondentů. Strategický plán jsem vypracoval tak, aby na sebe jednotlivé části logicky navazovaly. Dalšími cíly bylo objasnit čtenáři statutární rozdělení České republiky a proces strategického plánování. Také jsem chtěl objasnit pojmy: příjmy, výdaje a dotace, které mají souvislost s obcemi Při zpracování bakalářské práce jsem se snaţil své teoretické poznatky převádět do praxe. Praktická část a následný strategický plán městyse jsem zaměřil zejména:
na zlepšení technické infrastruktury
na zlepšení sociální vybavenosti městyse
na zlepšení ţivotních podmínek obyvatel
na rozvoj podnikání v městysi
Městys Dolní Cerekev získal moţný výhled do budoucna a podrobné zmapování myšlení obyvatelstva. Pro financování jednotlivých cílů městys potřebuje značné finanční prostředky, které můţe, jako jiţ v minulosti, získávat ze svých provozních prostředků nebo dotací. Dotace, které převaţují, mohou být ze státního rozpočtu nebo z prostředků EU. Strategický plán rozvoje bude úřad městyse Dolní Cerekev vyuţívat k dalším jednáním a stane se pro něj přínosem. Mým přáním je, aby městys mnou vypracovaný strategický plán uţíval a byl mu přínosem. V bakalářské práci jsou obsaţena pravdivá data, se kterými městys pracuje nebo kterých v minulosti dosáhl. Myslím si, ţe cíle, kterými byly: zhodnocení součastného stavu městyse, určení vize a cílů i s jejich financováním, zpracování dotazníku, vyhotovení strategického plánu, jsem splnil.
100
Seznam použité literatury Litaratura BÁRTA, J.: Strategické plánování pro neziskové organizace: jak rozhodovat o budoucnosti vaší organizace. 1. vyd. Praha: Nadace rozvoje občanské společnosti, 1997. ISBN 80-902302-0-2. ČERNÝ, I.: Příručka pro člena zastupitelstva obce po volbách v roce 2006. 1. vyd. Praha: Tiskárna ministerstva vnitra, 2006. 142 s. ISBN: 80-978-80-239-8318-0. FRIČ, P. a kol.: Strategie rozvoje neziskového sektoru. Praha: Fórum dárců, 2000. 84 s. HAMERNÍKOVÁ, B., MAAYTOVA, A.: Veřejné finance. 3. vyd. Praha: ASPI, 2007. 364 s. ISBN 978-80-7357-301-0. JIRÁSEK, A. J.: Strategie: umění podnikatelských vítězství. 2. vyd. Praha: Professional publishing, 2003. 183 s. ISBN 80-86419-46-2. KEŘKOVSKÝ, M., VYKYPĚL, O.: Strategické řízení: teorie pro praxi. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2006. 126 s.ISBN 80-7179-453-8. MALLYA, T.: Základy strategického řízení a rozhodování. Praha: Grada Publishing, 2007. 246 s. ISBN 80-247-1911-5. NAHODIL, F. a kol.: Veřejné finance v České republice. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. 359 s. ISBN 978-80-7380-162-5. NEČADOVÁ, V.: Sociální politika. Jihlava: VŠPJ, 2007. 38 s. NEČADOVÁ, V.: Veřejná správa. 1. vyd. Jihlava: VŠPJ, 2009. 143 s. ISBN: 978-80-87035-19-1.
101
NEČADOVÁ, V.: Základy podnikové ekonomiky. 1. vyd. Jihlava: VŠPJ, 2008. 142 s. ISBN: 978-80-87035-16-0. PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M.: Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: ASPI, 2008. 712 s. ISBN 978-80-7357-351-5. PEKOVÁ, J.: Hospodaření a finance územní samosprávy. 1. vyd. Praha: Management Press, 2004. 375 s. ISBN 80-7261-086-4. POLIÁN, M.: Organizace a činnosti veřejné správy. 1. vyd. Praha: PROSPEKTUM, spol. s.r.o., 2001. 432 s. ISBN: 80-7175-098-0. REKTOŘÍK, J. a kol.: Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2007. 309 s. ISBN: 978-80-86929-29-3
ROSEN, H. S.: Public finance. Irwin: Homewood. 1992. ISBN 0-256-08376-2. WOKOUN, R. a kol.: Regionální rozvoj: (východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování). Praha: Linde. 2008. 475 s. ISBN 978-80-7201-699-0. WOKOUN, R.: Regionální rozvoj a jeho management v ČR. Praha: Oeconomica. 2008. 246 s. ISBN 978-80-245-1310-0. TICHÁ, I., HRON, J., DOHNAL, J. Strategické řízení. Praha: Credit, 2000. ISBN: 80-213-0625-4.
102
Zákony a vyhlášky
Zákon číslo 36/1960 Sb., o územním členění státu
Zákon číslo 128/2000 Sb., o obcích
Zákon číslo 129/2000 Sb., o krajích
Zákon číslo 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky
Zákon číslo 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje
Zákon číslo 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů
Zákon číslo 313/2002 Sb., o změně zákona o obcích
Vyhláška číslo 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů
Vyhláška číslo 323/2002 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů
Internetové zdroje
www.czso.cz – oficiální internetové stránky Českého statistického úřadu
www.dolnicerekev.cz – oficiální internetové stránky městyse Dolní Cerekv
www.ekolist.cz – stránky věnované ţivotnímu prostředí a ekologii
www.ekonom.ihned.cz – oficiální internetové stránky časopisu ekonom
www.jaderny-odpad.cz – stránky věnované problematice jaderného odpadu
www.kr-vysocina.cz - oficiální internetové stránky kraje Vysočina
www.rrav.cz – oficiální internetové stránky Regionální rozvojové agentury
www.surao.cz – oficiální internetové stránky Správy úloţišť radioaktivního odpadu
103
Ostatní zdroje
Broţury
Dukovany úloţiště radioaktivních odpadů, vydané Správou úloţiště radioaktivních odpadů
Hlubinné úloţiště, vydané Správou úloţiště radioaktivních odpadů
Zpráva o činnosti 2008, vydané Správou úloţiště radioaktivních odpadů
Interní literatura městyse
Bejvávalo aneb Dolní Cerekev v pověstech, příbězích a lidových slavnostech (broţura o historii Dolní Cerekve)
Memorandum o porozumění
Městečko plné muziky: hudební tradice v Dolní Cerekvi (broţura o historii Dolní Cerekve)
Návrh programu obnovy vesnice Dolní Cerekev - vypracovala Projektová kancelář Kubus, Ing. arch. Jiří Kubín
Obnova vesnice rozbor stávajícího stavu - vypracovala Projektová kancelář Kubus, Ing. arch. Jiří Kubín
Obnova vesnice: Příklady moţného zlepšení – vypracovala Projektová kancelář Kubus, Ing. arch. Jiří Kubín
Program generely bezbariérových tras
Srdcem promlouvají aneb příběhy zvonů v Dolní Cerekvi (broţura o historii Dolní Cerekve)
Technická zpráva o ČOV
Zásady na poskytování dotace profesionálních sociálních sluţeb poskytovaných občanům městyse Dolní Cerekev
104
Seznam použitých zkratek ČOV – čistírna odpadních vod ČR – Česká republika ČSÚ – Český statistický úřad EU – Evropská unie HÚRO – hlubinné úloţiště radioaktivního odpadu MŠ – mateřská škola SLDB – sčítání lidí, domů a bytů SVAK – Svaz vodovodů a kanalizací ZŠ – základní škola
105
Vysvětlivky
Kapitálové příjmy – Jsou to příjmy z prodeje dlouhodobého hmotného. i nehmotného majetku. Mezi tyto příjmy patří i příjmy z prodeje cenných papírů.
Návratný příjem – Jsou příjmy, u kterých vzniká obci povinnost je v budoucnu vrátit. Jsou navýšeny o úrok, který se stává budoucím výdajem. Základní členění: úvěr do peněţního ústavu (krátkodobý, střednědobý a dlouhodobý), cenné papíry (výnos z cenných papírů je sníţen o budoucí úrok a o náklady na emisi cenných papírů) a návratné půjčky a finanční výpomoci (půjčky z jiných rozpočtů, které nejsou zatíţeny úrokem)
Návratný výdaj – Jsou výdaje, u kterých se předpokládá jejích navrácení v budoucnu. Obec si za půjčení nárokuje úrok, který je pro ni budoucím příjmem, ale převaţují půjčky bezúročné (půjčky poskytnuté občanům obce, půjčky poskytnuté do jiných rozpočtů).
Nepříznivá životní situace – Je situace, ve které se osoba o sebe není schopna v plném rozsahu postarat, ať z důvodu věku, nemoci nebo zdravotního postiţení.
Nezpůsobilé výdaje, někdy se také nazývají neuznatelné náklady – Jsou takové, které nemohou být spolufinancovány ze strukturálních fondů. Nezpůsobilé výdaje nejsou uvedeny mezi způsobilými výdaji v prováděcím dokumentu operačního programu. Pokud neuznatelné výdaje existují, jsou vţdy hrazeny z vlastních zdrojů ţadatele.
Organizační složka – Je zřizována zastupitelstvem obce nebo kraje. Hospodaří jménem svého zřizovatele a nemá vlastní právní subjektivitu. Rozpočet organizační sloţky je součástí rozpočtu obce nebo kraje. Jsou podřízeny svému zřizovateli. Zabezpečuje čisté veřejné statky. Organizační sloţka je nezisková organizace.
Proces – Proces je postup, který vysvětluje vztah mezi nezávisle a závisle proměnnými. Nezávislou proměnnou jsou vstupy, závislou proměnnou jsou výstupy.
Přenesená působnost – Je okruh činností, který je vykonáván orgány obce, ale z rozhodnutí státu. Obec musí respektovat rozhodnutí státu. Přenesená působnost je výkon státní správy ve smíšeném modelu místní správy (tento modle vyuţívá
106
samostatnou a přenesenou působnost). Tuto funkci vykonávají výkonné orgány obcí. Výkonné orgány jsou kontrolovány státní správou a krajem.
Přijaté transfery – Jedná se o dotace, které plynou do rozpočtu obce.
Příspěvková organizace – Je zřizována zastupitelstvem obce nebo kraje. Zabezpečuje smíšené veřejné statky. Hospodaří se svým rozpočtem, ale většinou nejsou finančně soběstačné. Od zřizovatele dostávají příspěvky na pokrytí nákladů a můţe získávat finanční dary i od ostatních subjektů. Tato organizace má samostatnou právní subjektivitu. Příspěvková organizace je nezisková organizace.
Sdílené daně – Jsou daně, které jsou procentně rozdělovány do více rozpočtů. Nejznámější a nejdůleţitější jsou daně z příjmů fyzických a právnických osob.
Strategická analýza – Strategická analýza je rozborem podmínek a skutečností, které by mohly ovlivnit strategické řízení. Strategická analýza je obsaţena ve SWOT analýze
Svěřené daně – Jsou daně, které plynou výhradně do rozpočtu obce, ve které vznikly. Nejznámější příklady jsou: daň z nemovitostí a daň z příjmů právnických osob, které zaměstnává obec.
Tajemník – Je pracovník v zaměstnaneckém poměru
Vlastní samosprávní funkce = (samostatná působnost) – Je to okruh činností, která je vykonávána orgány obce z vlastního rozhodnutí obce. Samostatná působnost obce v záleţitostech, o kterých můţe samostatně rozhodovat (má určité státem upravené pravomoci). Obec rozhoduje zejména o veřejné správě (hlavně územní samospráva).
Způsobilé výdaje, někdy se také nazývají uznatelné náklady – Jsou takové, které jsou v souladu s evropskou a českou legislativou a s operačními programy (vč. navazujících dokumentů). Výdaje by měly být přiměřené, prokazatelné a musí být vynaloţeny hospodárně, účelně a efektivně. Výdaje musí být uhrazeny před proplacením z fondu EU. Aby byl výdaj způsobilý, musí vzniknout v období mezi 1. lednem 2007 aţ 31. prosincem 2015. Projekty nesmějí být dokončeny před počátečním dnem způsobilosti.
107
Seznam příloh
Příloha číslo 1- Grafy vycházející z dotazníkového šetření
Příloha číslo 2 - DOTAZNÍK „městys Dolní Cerekev“
Příloha číslo 3 - SWOT analýza
Příloha číslo 4 - Strategický plán městyse Dolní Cerekev
108
Příloha číslo 1
Grafy vycházející z dotazníkového šetření
1
50%
50%
muž žena
Obrázek 1:
18%
Pohlaví
15% 18 – 30 22%
31 – 50 51 –70
45%
71 a více
Obrázek 2:
Věková kategorie (v letech)
nedokončené základní 3%
0% 10% 9%
dokončené základní
33% 45%
středoškolské bez maturity (výuční list) středoškolský s maturitou bakalářské a vyšší odborné
Obrázek 3:
Nejvyšší dosaţené vzdělání
2
40
37
35 28
30
28
25 19
20 15 10 5
2
0 1
2
Obrázek 4:
40 35
3
4
5
Jste spokojeni s infrastrukturou ve Vaší obci?
35 32 29
30 25 20
14
15 10
4
5 0 1 Obrázek 5:
2
3
31
29
30
25
25
15
5
Jste spokojeni se zimní údrţbou komunikací ve Vašem bydlišti?
35
20
4
15
14
10 5 0 1 Obrázek 6:
2
3
4
5
Jste spokojeni s kvalitou a mnoţstvím chodníků ve Vašem bydlišti?
3
40 34
35
28
30 25
21 18
20
13
15 10 5 0 1 Obrázek 7:
2
3
4
5
Je ve Vaší obci dostatečné mnoţství parkovacích míst?
45
40
40 35
30
30
25
25 20 15 10
9
10
1
2
5 0
Obrázek 8:
40
3
4
5
Dává Vám Vaše obec dostatečné pracovní příleţitosti?
37 34
35 29
30 25 20
13
15 10 5
1
0 1 Obrázek 9:
2
3
4
Jste ochoten za prací dojíţdět?
4
5
70
60
60 50 40
30
22
20
12
10
10
10
4
5
0 1
2
Obrázek 10:
3
Jak daleko jste ochoten dojíţdět za prací?
60
52
50 40
30
30 20
14
10
9
9
1
2
0
Obrázek 11:
3
4
5
Byl-by jste ochoten se za prací přestěhovat do jiné obce?
40
36
35 30
27
27
25 20
15
15
9
10 5 0 1 Obrázek 12:
2
3
4
5
Je ve Vaší obci dostatečné sportovní vyuţití?
5
60
57
50 40 30 20
13
14
14
16
2
3
4
5
10 0 1 Obrázek 13:
Jste spokojeni s výstavbou sportovní haly?
60
51 50 40 26
30 20
18 12 7
10 0 1
2
Obrázek 14:
60
3
4
5
Jak často navštěvujete sportovní halu?
56
50 40 30 21 20
14
14 9
10 0 1 Obrázek 15:
2
3
4
5
Myslíte si, ţe je sportovní hala pro obec přínosem?
6
40
36
35
30
30 25 19
20
16 13
15 10 5 0 1 Obrázek 16:
2
3
4
5
Je ve vaší obci dostatečné mnoţství míst pro sportovní vyţití?
90 77
80 70 60 50 40 30 20
13
10
9
10
2
3
5
0 1 Obrázek 17:
4
5
Souhlasíte s uloţením jaderného odpadu v lokalitě Rohozná?
45
39
40
35 30 25 20
20
21
18
16
15 10 5 0 1 Obrázek 18:
2
3
4
5
Myslíte si, ţe uloţení jaderného odpadu bude mít pro obci ekonomické přínosy?
7
70 59
60 50 40
30
23
21
20 7
10
4
0 1 Obrázek 19:
2
3
4
5
Odstěhoval-by jste se kvůli Hlubinnému úloţišti radioaktivního odpadu
60
54
50
40 30
22
20
20 14
10
4
0 1 Obrázek 20:
2
3
4
5
Souhlasíte s provedením průzkumných vrtů, jestliţe je v současnosti navrţeno právo veta
40
38
36
35
31
30 25 20 15 10 5
4
5
4
5
0 1 Obrázek 21:
2
3
Jste spokojeni s tříděním odpadu ve Vaší obci?
8
70 60
59
50 40
32
30 20
14 6
10
3
0 1 Obrázek 22:
2
3
4
5
Jsou kontejnery na tříděný odpad v dostatečné blízkosti od Vašeho bydliště?
80 70
69
60 50 40
30
30 20
12
10
3
0 1 Obrázek 23:
80 70
2
3
4
0 5
Jste spokojeni s vývozem komunálního odpadu?
69
60 50 40 27
30 20
10
10
6
2
0 1 Obrázek 24:
2
3
4
5
Máte dostatečné mnoţství nádob na komunální odpad?
9
70 60
59
50 40 28
30
20
20 10
3
4
4
5
0 1
2
3
Obrázek 25:
45
Třídíte odpad?
41
40 35 30
24
25
20
20 15
18
11
10 5 0 1 Obrázek 26:
2
3
4
5
Je ve vaší obci dostatek volnočasových aktivit pro děti?
28
30
26
26
25 20
19 15
15 10 5 0 1
2 Obrázek 27:
3
4
Naučná stezka Čeřínek
10
5
100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
87
15
10 1 1
2
Obrázek 28:
80
1 3
4
5
Jste členem sboru dobrovolných hasičů?
74
70 60 50 40 30
22
20
14
10
2
2
4
5
0 1 Obrázek 29:
45 40
2
3
Myslíte si, ţe sbor dobrovolných hasičů je pro Vaši obci přínosem?
40
35
30
30
25
25 20 15
11
10
8
5 0 1 Obrázek 30:
2
3
4
5
Máte ve Vaší obci dostatečné kapacity v předškolním zařízení
11
45 40
36
39
35 30
26
25 20 15
9
10
4
5 0 1
2
Obrázek 31:
4
5
Jste spokojeni se sluţbami v tomto zařízení?
40
36
35
30
30 25
3
24 19
20
15 10
5
5 0 1 Obrázek 32:
60
2
3
4
5
Jste spokojeni s rozsahem a kvalitou zdejší základní školy?
56
50 40
35
30
20
20 10
1
2
4
5
0 1 Obrázek 33:
2
3
Myslíte si, ţe je kapacita zdejší školy dostatečná?
12
80
75
70 60 50 40 30
20
20 8
10
11 0
0 1 Obrázek 34:
2
3
4
5
Vyuţívá (vyuţívala) vaše rodina sluţeb těchto institucí?
80 70
68
60 50 40 28
30 20
9
10
5
4
4
5
0 1 Obrázek 35:
60
2
3
Jste spokojeni s provozní dobou obecního úřadu?
53
50 40 30
25
20
15
13 8
10 0 1 Obrázek 36:
2
3
4
5
Jste spokojeni s celkovým vedením obce?
13
50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
47
28 22 12 5
1
2
Obrázek 37:
45 40
3
4
5
Jste spokojeni s chodem obce?
40 35
35 30 25
20
20
13
15 10
6
5 0 1 Obrázek 38:
50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
2
3
4
5
Máte dostatečné mnoţství informací o záměrech v městys Dolní Cerekev?
44 33
1 Obrázek 39:
30
2
3
4
3
4
5
Zajímáte se osobně o dění v městys Dolní Cerekev?
14
45
39
38
40 35 30 25
21
20 15
10
10
6
5 0 1 Obrázek 40:
40
2
3
4
5
Myslíte si, ţe má Vaše obec dostatečné autobusové spojení?
37
35
35 30
23
25 20
14
15 10
5
5 0 1
2
Obrázek 41:
50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
4
5
Vyhovuje Vám časové rozloţení spojů?
45
28
27
12 2 1
Obrázek 42:
3
2
3
4
5
Myslíte si, ţe má Vaše obec dostatečné vlakové spojení?
15
42
45 40 35 30 25
26
25
20
20 15 10 5
1
0 1 Obrázek 43:
2
3
4
Vyhovuje Vám časové rozloţení spojů?
16
5
Příloha číslo 2
DOTAZNÍK „městys Dolní Cerekev“
1
DOTAZNÍK „městys Dolní Cerekev“ Dobrý den, prosím Vás o vyplnění dotazníku, který bude anonymní a bude slouţit pouze k vyhotovení mé bakalářské práce s názvem Strategický plán rozvoje městyse Dolní Cerekev. Hodnocení dotazníku provádějte jako známkování ve škole: 1 je nejlepší moţnost, 5 je nejhorší moţnost. Vámi zvolenou odpověď prosím zakrouţkujte. Pokud jste tento dotazník vyplňovali na obecním úřadě, nevyplňujte jej prosím znovu ve zdravotním středisku a naopak. Vyplněné dotazníky odevzdávejte na Obecním úřadě nebo sestře ve zdravotním středisku.
Děkuji za vyplnění
Havelka Jiří
2
DOTAZNÍK o městys Dolní Cerekev Informace o vyplňujícím: Pohlaví: o muţ o ţena
Věková kategorie (v letech): o méně neţ 18 o 18 – 30 o 31 – 50 o 51 –70 o 71 a více
Nejvyšší dosaţené vzdělání: o nedokončené základní o dokončené základní o středoškolské bez maturity (výuční list) o středoškolský s maturitou o bakalářské a vyšší odborné o magisterské a výše
3
1) Infrastruktura a. Jste spokojeni s infrastrukturou ve Vaší obci? 1
2
3
4
5
3
4
5
b. Jste spokojeni se zimní údrţbou komunikací ve Vašem bydlišti? 1
2
c. Jste spokojeni s kvalitou a mnoţstvím chodníků ve Vašem bydlišti? 1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
d. Je ve Vaší obci dostatečné mnoţství parkovacích míst?
2) Pracovní příleţitost a. Dává Vám městys dostatečné pracovní příleţitosti? b. Jste ochoten za prací dojíţdět? c. Jak daleko jste ochoten dojíţdět za prací? d. Jste ochoten (ochotna) se v případě potřeby přestěhovat za prací do jiné obce? 1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
3
4
5
3) Sportovní vyţití a. Je ve Vaší obci dostatečné sportovní vyuţití? b. Jste spokojeni s výstavbou sportovní haly? c. Jak často navštěvujete sportovní halu? d. Myslíte si, ţe je sportovní hala pro obec přínosem? e. Je ve vaší obci dostatečné mnoţství míst pro sportovní vyţití? 1
4
2
4) Hlubinné úloţiště radioaktivního odpadu (HÚRO) a. Souhlasíte s uloţením jaderného odpadu v lokalitě Rohozná? 1
2
3
4
5
b. Myslíte si, ţe uloţení jaderného odpadu bude mít pro obci ekonomické přínosy? 1
2
3
4
5
4
5
c. Odstěhoval-by jste se kvůli hlubinnému úloţišti radioaktivního odpadu 1
2
3
d. Souhlasíte s provedením průzkumných vrtů, jestliţe je v současnosti navrţeno právo veta obcí na realizaci hlubinného úloţiště v lokalitách? 1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
5) Nakládání s odpady a. Jste spokojeni s tříděním odpadu ve Vaší obci? b. Jsou kontejnery na tříděný odpad v dostatečné blízkosti od Vašeho bydliště? 1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
c. Jste spokojeni s vývozem komunálního odpadu? d. Máte dostatečné mnoţství nádob na komunální odpad (popelnice)? 1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
2
3
4
5
e. Třídíte odpad?
6) Volnočasové aktivity a. Je ve vaší obci dostatek volnočasových aktivit pro děti? 1
b. Vyuţíváte naučnou stezku Čeřínek? (nespadá do katastru obce)? 1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
4
5
c. Jste členem sboru dobrovolných hasičů? d. Myslíte si, ţe sbor dobrovolných hasičů je pro Vaši obci přínosem? 1
5
2
3
7) Instituce a. Máte ve Vaší obci dostatečné kapacity v předškolním zařízení (mateřské škole)? 1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
b. Jste spokojeni se sluţbami v tomto zařízení? c. Jste spokojeni s rozsahem a kvalitou zdejší základní školy? d. Myslíte si, ţe je kapacita zdejší školy dostatečná? e. Vyuţívá (vyuţívala) vaše rodina sluţeb těchto institucí?
8) Vedení obce a. Jste spokojeni s provozní dobou obecního úřadu? b. Jste spokojeni s celkovým vedením obce?
c. Jste spokojeni s chodem obce? d. Máte dostatečné mnoţství informací o záměrech v Dolní Cerekvi?
e.
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
Zajímáte se osobně o dění v Dolní Cerekvi?
9) Dopravní spojení a. Myslíte si, ţe má Vaše obec dostatečné autobusové spojení? 1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
b. Vyhovuje Vám časové rozloţení spojů? c. Myslíte si, ţe má Vaše obec dostatečné vlakové spojení? d. Vyhovuje Vám časové rozloţení spojů?
6
10) Co navrhujete na zlepšení chodu Vaší obce? (Jste-li spokojen, nevyplňujte) a. bydlení ……………………………………………………………………………………. b. infrastruktura ……………………………………………………………………………………. c. kultura ……………………………………………………………………………………. d. spolky ……………………………………………………………………………………. e. sport ……………………………………………………………………………………. f. školství ……………………………………………………………………………………. g. zájmová činnost ……………………………………………………………………………………. h. zaměstnanost ……………………………………………………………………………………. i.
zdravotnictví …………………………………………………………………………………….
j.
ţivotní prostředí ……………………………………………………………………………………. Děkuji za vyplnění dotazníku.
7
Příloha číslo 3
SWOT analýza
1
SWOT analýza Silné stránky
Dobré ţivotní prostředí Voda kojenecké kvality MŠ a ZŠ Dobrá technická vybavenost Úplná občanská vybavenost Dobré spojení městyse Dobré ekonomické vedení městyse Klidný charakter městyse Dostupnost krajského města Přístupná zdravotní péče Dobrá péče o seniory Dostatečné mnoţství zájmových útvarů Dobré vztahy s okolím městyse Kladná spolupráce s ÚP Jihlava
Získávání dotací z EU Poskytovaní dotací od ČEZu HÚRO Přistěhování dalších obyvatel Plochy na výstavbu rodinných domů Zlepšení kvality sportovišť Rozvoj drobného podnikání Výstavba nových rodinných domků Lepší propagace městyse Rozvoj cestovního ruchu Výhodná geografická poloha ČR Více pracovníků od ÚP Jihlava
Slabé stránky
Zatím chybí ČOV Zrekonstruování vodovodních řádů Nutná rekonstrukce vodovodu ve Spělově Omezené příleţitosti zaměstnání Malý počet dětí v ZŠ Nedostatečná velikost MŠ Zatím nezkolaudovaná hala pro MŠ a ZŠ Chybí dětské hřiště nového stylu Nízká kvalita víceúčelového hřiště Sníţená kvalita chodníků Nedostatečné řešení pohybu chodců Nedostatečné parkovací plochy u panelových domů Stav zeleně uprostřed městyse v neutěšeném stavu Nízká úroveň nesportovních volnočasových aktivit Nevyhovující stav kulturního domu
Nezískání dotací na ČOV Sníţení dotací na autobusové spojení Změna daňové politiky státu Omezení autobusové nebo vlakové dopravy Nepříznivá věková struktura obyvatel Omezení provozu ZŠ na prvním stupni
Příleţitosti
Hrozby
2
