VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Možnosti využívání dotačních titulů pro rozvoj obce s rozšířenou působností

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Finance a řízení

Možnosti využívání dotačních titulů pro rozvoj obce s rozšířenou působností Bakalářská práce

Autor: Marek Švec Vedoucí práce: Mgr. Alena Štěrbová Jihlava 2012

Anotace Cílem bakalářské práce, která má název „Možnosti využívání dotačních titulů pro rozvoj obce s rozšířenou působností“, je provést analýzu hospodaření obce s rozšířenou působností v uplynulých čtyřech letech. Analýza se bude týkat jednotlivých příjmů a výdajů obce. V analýze bude porovnání hospodaření obce v letech 2008-2011. Na tomto základě budou odhadnuty příjmy a výdaje v roce 2012. Na základě této analýzy příjmů a výdajů a odhadu vývoje rozpočtu bude navržený projektový záměr. Financování projektového záměru bude z dotačního titulu Evropské unie a z rozpočtu města. Bakalářská práce má dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části se definuje obec, její území, přenesená a samostatná působnost. Tato část popisuje i jednotlivé orgány obce a financování rozpočtu obce. Financování obce je popsáno podrobněji a popisuje konkrétní druhy příjmů a výdajů, a to proto, že praktická část se zabývá financováním konkrétní obce s rozšířenou působností. Speciální část je věnovaná i dotacím.

Klíčová slova Obec, samostatná působnost, přenesená působnost, schválený rozpočet, upravený rozpočet, skutečné příjmy, skutečné výdaje, daňové příjmy, nedaňové příjmy, kapitálové příjmy, přijaté dotace, kapitálové výdaje, běžné výdaje

Annotation The target of the thesis "Possibilities of Using Subsidies for the Development of a Municipality with Extended Authority/Scope" is to analyze the management of a municipality with extended scope/authority in the past four years. The analysis will cover particular incomes and expenditures of a municipality and compare municipality’s finance management in the years of 2008-2011. Based on the comparison, the estimated revenues and expenditures in 2012 will be estimated. The main purpose of this work is to propose a project which a municipality can invest in. Funding the project will be provided by the European Union and from the city budget. The thesis has two parts, theoretical and practical ones. The theoretical part defines the municipality, its territory and independent authority. This section also describes various municipal authorities and municipal budget financing. Financing of the village is described in

more detail including specific types of incomes and expenditures, because the practical part deals with financing a specific municipality with extended authority. A special section is also devoted to subsidies themselves.

Keywords Municipality, independent authority, delegated authority, approved budget, revised budget, actual income, actual expenditures, tax revenues, non-tax revenues, capital revenues, subsidies, capital, expenditures, common expenditures

Na tomto místě bych chtěl poděkovat vedoucí práce paní Mgr. Aleně Štěrbové, za odborné vedení, ochotu, toleranci a cenné připomínky ke zpracování této bakalářské práce. Také děkuji zaměstnancům Městského úřadu v Humpolci za poskytnuté informace a materiály. V neposlední řadě také děkuji své rodině, blízkým a přátelům za projevenou důvěru, toleranci a podporu při psaní bakalářské práce.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ............................................. Podpis

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 9 1

TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................... 11 1.1

1.1.1

Obec ................................................................................................................... 11

1.1.2

Území obce ......................................................................................................... 12

1.1.3

Samostatná působnost ........................................................................................ 12

1.1.4

Přenesená působnost obce .................................................................................. 13

1.1.5

Orgány obce ....................................................................................................... 14

1.2

Finance a rozpočet obce ............................................................................................ 18

1.2.1

Rozpočtový proces ............................................................................................. 20

1.2.2

Daňové příjmy obce ........................................................................................... 21

1.2.3

Nedaňové příjmy ................................................................................................ 22

1.2.4

Návratné zdroje .................................................................................................. 24

1.2.5

Výdaje obce ........................................................................................................ 25

1.3 2

Základní principy fungování obce a jejích orgánů .................................................... 11

Dotace ........................................................................................................................ 28

PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 32 2.1

Humpolec, obec s rozšířenou působností .................................................................. 32

2.2

Hospodaření města v roce 2008................................................................................. 35

2.2.1

Příjmy obce v roce 2008 ..................................................................................... 35

2.2.2

Výdaje obce v roce 2008 .................................................................................... 37

2.2.3

Financování v roce 2008 .................................................................................... 39

2.2.4

Zhodnocení příjmů a výdajů v roce 2008 ........................................................... 39

2.3


2.3.1


2.3.2


2.3.3


2.3.4


2.4


2.4.1


2.4.2


2.4.3


2.4.4


2.5

Hospodaření města v roce 2011................................................................................. 53 7

2.5.1


2.5.2


2.5.3


2.5.4


2.6

Porovnání hospodaření v letech 2008-2011 .............................................................. 59

2.6.1

Porovnání rozpočtů v letech 2008-2011 ............................................................. 59

2.6.2

Rozpočtování příjmů v letech 2008-2011 .......................................................... 60

2.6.3

Rozpočtování výdajů v letech 2008-2011 .......................................................... 61

2.6.4

Porovnání příjmů v letech 2008-2011 ................................................................ 62

2.6.5

Porovnání výdajů v letech 2008-2011 ................................................................ 63

2.7

Odhad vývoje rozpočtu města v letech 2012-2013 ................................................... 63

2.8

Rozvoj města ............................................................................................................. 65

2.8.1

Návrh projektu .................................................................................................... 65

2.8.2

Popis projektu ..................................................................................................... 66

2.8.3

Cílové skupiny.................................................................................................... 67

2.8.4

Financování projektu .......................................................................................... 67

Závěr a shrnutí ....................................................................................................................... 69 Seznam literatury ................................................................................................................... 72 Seznam internetových zdrojů ................................................................................................ 73 Seznam použitých obrázků .................................................................................................... 74 Seznam použitých tabulek ..................................................................................................... 75

8

Úvod Obec je základním územním samosprávným celkem. Tento celek je pod správou zastupitelstva města. Orgán zastupitelstva schvaluje příjmy a výdaje města a rozhoduje o obecním rozpočtu. Každá obec má svůj vlastní majetek, s kterým hospodaří. Čím lépe obecní úřad hospodaří se svým majetkem, tím obec dosahuje vyšších zisků a lepšího rozvoje. Jako člověk se zajímám o věci a události, které se kolem mě dějí, jako občan města se zajímám o věci, které se dějí v mém rodném městě. Při vybírání tématu mé bakalářské práce jsem měl tři hlediska. Věděl jsem, že chci psát o něčem, co mě bude bavit, co se bude týkat právě Humpolce a co bude aktuální. Myslím si, že se mi to výběrem mého tématu podařilo. Jako hlavní cíl mé bakalářské práce jsem si stanovil analyzovat hospodaření města Humpolec, na základě této analýzy odhadnout vývoj rozpočtu na rok 2012 a navrhnout investici, která by uspokojila potřeby občanů v oblasti trávení volného času. Tento projektový záměr má název Vybudování in-line stezky. Mojí prací bych chtěl zastupitelstvu města napomoci v jeho rozhodování, do čeho investovat ve prospěch zvýšení kvality života občanů města. Práci jsem rozdělil na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část práce je rozdělena do tří kapitol. V první kapitole se zabývám obcí, jako základním samosprávním uzemním celkem. Popisuji zde její území, působnost obce, která je rozdělena na samostatnou a přenesenou působnost a orgány obce. Mezi orgány obce patří starosta obce, místostarosta obce, zastupitelstvo obce, rada obce, komise obce, výbory obce a tajemník. V této části popisuji podrobně jejich funkce a činnosti. Jelikož se tato práce zabývá hospodařením obce, tak ve druhém úseku teoretické části popisuji rozpočet obce. Tato část se zabývá rozpočtováním obce a členěním příjmů a výdajů, také se zde popisuje rozpočtový proces obce. Protože navržený projekt by měl být financován z nějakého dotačního titulu, věnoval jsem poslední úsek teoretické části dotacím. Praktická část je rozdělena do devíti kapitol. V prvních dvou kapitolách popisuji Humpolec a uvádím informace, které souvisejí s tématem bakalářské práce. Uvedl jsem zde podrobný výpočet státního příspěvku pro obec Humpolec. Další kapitoly se zabývají rozborem hospodařením města v jednotlivých letech. Pro svůj projekt jsem zvolil rozmezí uplynulých čtyř let a to od roku 2008 do roku 2011. V jednotlivých kapitolách jsem se držel členění příjmů na daňové, nedaňové, kapitálové a přijaté dotace. Výdaje jsem rozdělil na běžné a kapitálové. Je zde popsáno i financování, které město musí provést, aby dorovnalo schodek rozpočtu nebo rozdělilo jeho přebytek. Na závěr mé práce jsem provedl porovnání těchto 9

analýz a určil jsem trend, kterým se příjmy a výdaje obce řídí, respektive, jak zastupitelstvo města s rozpočtem nakládá. Po tomto porovnání jsem odhadl, jak město bude hospodařit v následujícím roce. Navrhnul jsem pro rozvoj města projekt Vybudování in-line stezky, který je z velké části financován dotačním titulem, a také navrhuji zdroj finančních prostředků, který by město mohlo využít pro dofinancování projektu.

10

1 TEORETICKÁ ČÁST Teoretická část je rozdělena na tři části. První část se zabývá fungováním obce jako územní samosprávy, působností obce, územím obce a popisují se zde orgány obce. V dalším úseku teoretické části se píše o financování obce, příjmech a výdajích obce, o sestavování rozpočtu a v posledním úseku jsou popsány dotace, které může obec čerpat. Text teoretické části byl čerpán z knižních zdrojů: Příručka pro členy zastupitelstva obce po volbách v roce 2010 od Svazu obcí a měst České republiky, Financování měst, obcí a regionů od Romany Provazníkové, Obce a kraje podle reformy veřejné správy v roce 2001 od Zdeňka Koudelky, Veřejná správa a financování veřejného sektoru od Jitky Pekové, Jaroslava Pilného a Marka Jetmara, Politický systém České republiky od Karla Vodičky a Ladislava Cabady, Veřejná správa od Ing.Věry Nečadové, Zákon č.128/2000 Sb., Zákon č. 250/2000 Sb., Účetnictvím rozpočtová pravidla, rozpočtová skladba od nakladatelství Sagit. V praktické části jsem využíval interních dokumentů města Humpolec.

1.1 Základní principy fungování obce a jejích orgánů Nejdůležitějším zákonem, kterým se obce řídí, je Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích. Tento zákon byl od roku 2000 díky aktivitě Svazu měst a obcí České republiky několikrát novelizován. Největší úpravy a novelizace zákona proběhly v roce 2006. Tato novelizace znova zavedla městysy a změny ve způsobech odměňování, kontroly a dozoru nad obcemi. Pojem obec, může být i město, městys a statutární město. Každý druh obcí má svá specifika, která upravuje zákon o obcích v jednotlivých paragrafech. Hlavní město Praha se řídí vlastním zákonem, stejně jako kraje mají svou vlastní právní úpravu.

1.1.1 Obec Obec je definována jako základní článek územní samosprávy. Obec je veřejnoprávní územní korporace, to znamená, že jde o sdružení osob založené na členském principu a na základě zákona. Tomuto sdružení byla svěřena pravomoc plnit vymezené úkoly veřejné správy (tzv. byla přenesena působnost), jelikož chce stát zabezpečovat více druhů veřejných statků pro obyvatele. Díky této decentralizaci kompetencí a odpovědností má obec ve veřejné správě významné postavení. Každá obec má svůj vlastní majetek, vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost vyplývající z těchto vztahů.

11

1.1.2 Území obce Každá část území České republiky je součástí území některé obce, pokud nestanoví zákon jinak. Tuto výjimku tvoří vojenské újezdy, kde samospráva není. Každá další nová obec může vzniknout buď sloučením dvou obcí na základě vzájemné dohody zastupitelstev, nebo oddělením části obce. Obec oddělením může vzniknout jedině na základě místního referenda a nově vzniklá obec musí mít samostatné katastrální území, musí tvořit souvislý celek a mít nejméně 1000 obyvatel (stejné podmínky musí splňovat i obec po oddělení její části). Dohoda musí obsahovat například datum sloučení nebo připojení, výčet katastrálních území obce po sloučení nebo připojení, název nově vznikajících obcí, sídla orgánů obcí, výčet právních předpisů, výčet majetku, práv a závazků, právnických osob a organizačních složek, atd. Dohoda o sloučení obcí nemusí být potvrzena žádným státním orgánem. Sloučení nebo připojení smí být provedeno jen k počátku kalendářního roku. Každá obec se rozkládá na jednom nebo více katastrálních územích a podle těchto území se dělí na části. Každá obec v České republice je zařazena do správního obvodu okresu a do kraje, tedy do územního obvodu vyššího samosprávného celku. (Svaz měst a obcí České republiky, 2010)

1.1.3 Samostatná působnost Obec jako územní jednotka státu má zákonem dané právo na vlastní samosprávnou funkci. Jinak řečeno je to správa záležitostí obce a jejich členů, které ji stát neodebral. Do samostatné působnosti patří vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů v souladu s místními předpoklady a s místními návyky, především se jedná o uspokojování potřeb bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy, vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku. Právo vyhrazuje obci samostatně se rozhodovat v oblastech veřejné správy. Rozhodování obce provádí volenými orgány obce. Orgány obce rozhodují za občana ve prospěch občana, jelikož ho při svém rozhodování zastupují. Pojem volený orgán znamená, že občané obce ve volbách volí a určují, kdo je bude zastupovat v orgánech obce. Hlavním právem obce, vyplývajícím ze samostatné působnosti, je právo na vlastní majetek obce a hospodaření podle vlastního rozpočtu. Do samostatné působnosti spadají působnosti nesvěřené krajům a záležitosti, které jsou ve prospěch obce. V samostatné působnosti jedná obec svým vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Samostatnou působnost vykonávají především zastupitelstvo a rada, kterým při výkonu pomáhají jimi zřízené orgány - výbory zastupitelstva a komise rady. Zastupitelstvo se musí řídit platnými zákony a prováděcími vyhláškami ústředních orgánů 12

státní správy. Stát nemůže do samostatné působnosti obce zasahovat svými pokyny, ale pouze formou právního předpisu. Stát také neodpovídá za výkon samostatné působnosti obcí, ani neručí za jejich závazky a dluhy. Do samostatné působnosti patří hospodaření obce, program rozvoje obce, vymezení územního plánu obce, tvorba trvalých a dočasných peněžních fondů, vydávání obecně závazných vyhlášek, vyhlášení místního referenda, kdy občané s aktivním volebním právem rozhodují o věcech týkající se samostatné působnosti s výjimkou rozpočtu a místních poplatků, navrhovat změnu katastrálního území a hranic obce, ustanovení starosty, místostarosty, rady výborů zastupitelstva, komisí rady obce a stanovení odměn těmto členům zastupitelstva, zřizování obecní policie, ukládání pokut aj. Obec má svěřené pravomoci i podle zvláštních zákonů, kdy má právo spravovat a zřizovat předškolní zařízení, základní školy, základní umělecké školy a zařízení jim sloužící. Obec dále může zřizovat jednotky dobrovolných hasičů pro zabezpečení úkolů požární ochrany v obci. Podle zákona může obec také spravovat a vybírat místní poplatky.

1.1.4 Přenesená působnost obce Přenesená působnost je dekoncentrovaný výkon státní správy na obce. To znamená, že stát vykonává státní správu prostřednictvím obcí, kterým předal pravomoci k výkonu státní správy. Výkonné orgány obce spravují a vykonávají tyto záležitosti jménem státu a obec se musí řídit jeho vůlí. Přenesená působnost je důsledkem v České republice uplatňovaného principu smíšeného modelu veřejné správy, který má za cíl přiblížit státní správu občanům. Při výkonu přenesené působnosti je obec vázána zákonem, jinými právními předpisy, usnesením vlády a dále také směrnicemi ústředních správních orgánů, pokud to není nad rámec zákona. Obce dostávají příspěvek na přenesenou působnost formou roční dotace podle rozsahu vykonávané přenesené působnosti. Jelikož jde jen o příspěvek a ne o plnou úhradu, musí obec náklady, které nejsou pokryty příspěvkem, doplatit z vlastního rozpočtu. Stát kontroluje a ručí za kvalitu výkonu této působnosti. Obec tuto správu vykonává prostřednictvím obecního úřadu a zvláštních orgánů. Starosta může některou část přenesené působnosti svěřit k výkonu komisi rady, pokud jsou dodrženy zvláštní zákonné podmínky a je udělen výslovný souhlas státu. Při výkonu samostatné působnosti nerozhoduje velikost obce a všechny obce jsou si rovny. Zákon o obcích rozlišuje několik typů obcí z hlediska rozsahu výkonu svěřené státní správy. (Provazníková, 2009) 13

1.1.5 Orgány obce V České republice jsou orgány obce vymezeny v Zákoně č. 128/200 Sb., o obcích., skrze které obec jedná. Orgány obce jsou zastupitelstvo obce, rada obce, starosta obce a jeho zástupci, obecní (městský) úřad, výbory obce a komise obce. Zastupitelstvo obce Zastupitelstvo obce je kolektivní orgán volený v přímých, rovných a tajných volbách, který samostatně spravuje obec a má hlavní rozhodovací pravomoci v samostatné působnosti. Jako jediný z orgánů obce je ústavně zakotven. Zastupitelstvo obce rozhoduje o důležitých věcech, jako je územní plán obce, rozpočet obce anebo majetkoprávní úkony obce. Zastupitelstvo nerozhoduje o věcech, které spadají do rozhodovací pravomoci vyššího územního samosprávného celku, tedy kraje. Velikost, respektive počet členů zastupitelstva se liší podle počtu obyvatel a velikosti území obce. Zastupitelstvo může mít nejméně 5 a nejvíce 55 členů, přičemž počet členů musí být lichý kvůli hlasování. Starosta svolává a řídí zasedání zastupitelstva obce. Schůze jsou svolávány podle potřeby, nejméně však jedenkrát za čtvrt roku a jsou veřejná. Přítomní občané a veřejnost si mohou pořizovat ze zasedání zápisky nebo jinak zaznamenávat průběh jednání. Ze zasedání se pořizuje zápis, který je poté podepsán starostou nebo místostarostou a určeným ověřovatelem. Pro schválení usnesení je potřeba nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva. Členové zastupitelstva (zástupci politických stran v obci, případně nezávislí členové) jsou voleni v komunálních volbách na dobu čtyřletého volebního období, a proto má zastupitelstvo má přímou demokratickou legitimitu. Volby jsou na principu poměrného zastoupení. Zákon o obcích členy zastupitelstva dělí na tzv. uvolněné a neuvolněné, i když kompetence členů jsou stejné. Zastupitelstvo obce určí, kdo je uvolněným členem a kdo ne. Uvolněným členem zastupitelstva je ten, kdo je pro výkon této funkce dlouhodobě uvolněn ze svého pracovního poměru anebo nebyl před zvolením v pracovním poměru. Uvolněnému členovi musí obec vyplácet mzdu, zatímco neuvolněnému členovi odměna může být poskytnuta. Zastupitelstvo si jako pomocné orgány může zřídit výbory, avšak ze zákona musí zřídit finanční a kontrolní výbory. Rozhodování zastupitelstva se liší podle působnosti. V samostatné působnosti například rozhoduje a schvaluje program rozvoje, rozpočet obce a závěrečný účet obce, rozpočtová 14

opatření, výši odměn pro starostu a členy zastupitelstva, poskytování půjček, založení, zřízení čí zánik obchodních společností, u kterých bude obec zakladatelem nebo spoluzakladatelem a také vydává obecně závazné vyhlášky. V rámci přenesené působnosti schvaluje územně plánovací dokumentaci a vydává nařízení v obcích, kde není zřízena rada obce. (Koudelka, 2001) Rada obce Rada obce je výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti a za svou činnost odpovídá zastupitelstvu obce. V přenesené působnosti rada rozhoduje, jen pokud jí to svěří zákon. Radu obce tvoří starosta, místostarosta (místostarostové) a další zastupitelstvem zvolení členové. Počet členů rady je lichý a činí nejméně 5 a nejvýše 11 členů, přičemž počet členů nesmí být vyšší než jedna třetina členů zastupitelstva. V malých obcích, kde má zastupitelstvo méně jak 15 členů, se rada nevolí a tuto funkci zastupuje starosta. Stane-li se, že je starosta nebo místostarosta odvolán z funkce (popřípadě se ji vzdá), přestává být i členem rady obce. Rada obce se podle potřeby schází na tajné schůze a musí být přítomna nadpoloviční většina rady. K usnesení nebo rozhodnutí je potřeba nadpoloviční většina všech členů rady obce. Ze schůze je pořizován zápis, který je poté podepsán starostou a místostarostou nebo jiným členem rady. Tento zápis je poté uložen u obecního úřadu a je přístupný komukoliv. Rada obce plní úkoly, které ji zadalo zastupitelstvo na základě zákonného zmocnění. Mezi hlavní činnosti rady patří zabezpečovat hospodaření obce podle schváleného rozpočtu, provádět rozpočtová opatření, plnit úkoly vůči právnickým osobám a organizačním složkám založeným nebo zřízeným zastupitelstvem obce (výjimkou je obecní policie), vydávat nařízení obce, projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty, které jí zadalo zastupitelstvo nebo komise rady obce, stanovit rozdělení pravomocí v obecním úřadu, jmenovat a odvolávat vedoucí odborů obecního úřadu (to se děje na návrh tajemníka), kontrolovat plnění úkolů obecním úřadem v oblasti samostatné působnosti obce. Starosta obce a jeho zástupci Starosta reprezentuje a zastupuje obec navenek, je jejím představitelem. Tato funkce plní statutární orgán zaměstnavatele a má oprávnění řídit a kontrolovat zaměstnance obecního úřadu. Starosta je volen zastupitelstvem, a proto je také odpovědný zastupitelstvu (což znamená, že jestli ztratí důvěru zastupitelstva, může ho odvolat). Je volen z řad zastupitelstva

15

a musí být občanem České republiky. Jestliže obec nemá tajemníka, přebírá jeho činnost starosta. Funkce starosty trvá až do zvolení nového starosty. Náplň práce starosty spočívá například v přípravě, svolávání a řízení schůze zastupitelstva a rady obce. Dále je zodpovědný za objednání a provedení auditu hospodaření obce za minulý hospodářský rok. Se souhlasem přednosty okresního úřadu jmenuje, odvolává a odměňuje tajemníka obecního úřadu. Jestliže starosta jmenuje či odvolá tajemníka bez souhlasu přednosty, je toto jmenování nebo odvolání neplatné. Místostarosta zastupuje starostu a vykonává všechny úkoly, které by měl ze zákona dělat starosta po dobu, kdy nevykonává svou funkci (pracovní neschopnost, karanténa, těhotenství) anebo odmítl splnit úkol, který je v rozporu se zákonem či rozhodnutím zastupitelstva nebo rady. Tuto funkci obsazuje zastupitelstvo obce, které může zvolit i více místostarostů, přičemž každý může zabezpečovat jiné úkoly v samostatné působnosti. Zvolí-li zastupitelstvo více místostarostů, tak také rozhodne, v jakém pořadí zastupují starostu. Obecní (městský) úřad Je výkonným orgánem. Funkci obecního úřadu plní ve městech městský úřad, ve statutárních městech magistrát, úřady městských obvodů a městských částí. Čím je obec větší, tím je organizační struktura obecního úřadu, resp. městského úřadu, složitější a naopak. Zaměstnanci obecního úřadu jsou starosta, místostarostové, tajemník obecního úřadu (pokud je tato funkce zřízena) a zaměstnanci obecního úřadu. V čele obecního úřadu je starosta obce. Rada obce může vytvořit odbory a oddělení pro jednotlivé úseky činnosti obecního úřadu. Povinnosti obecního úřadu jsou také rozlišovány na oblasti samostatné a přenesené působnosti. Obecní úřad v rámci samostatné působnosti plní úkoly, které obdrží od zastupitelstva nebo rady obce, pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti, vede organizace, u kterých je obec zakladatel a které uspokojují veřejné statky. Obecní úřad se může dělit na odbory a oddělení, která zpravidla vykonávají přenesenou působnost. Tyto odbory zakládá rada obce, která jmenuje vedoucí odborů a zároveň jim určuje, jakou část přenesené působnosti bude. Obecní úřad v rámci přenesené působnosti vykonává státní správu jen do té míry, která je vymezena zákonem o obcích (nevykonává ale činnosti, které jsou v působnosti jiného orgánu obce). Může se stát, že obecní úřad nezřídí odbory, ale jen různá oddělení. Tato oddělení jsou pak rovnou podrobena starostovi. Jedním z důvodů nezavedení odborů je snížení výdajů pro mzdy zaměstnanců.

16

Pokud je v obci zřízena funkce tajemníka, pak obecní úřad řídí jmenovaný tajemník. Tajemník je zaměstnancem obecního úřadu. Zákon nařizuje zřídit funkci tajemníka v obcích s pověřeným obecním úřadem a v obcích s rozšířenou působností. Ostatní obce si tuto funkci mohou a nemusí založit. Pokud obec nemá zřízenou tuto funkci, zastává ji starosta. Tajemník je odpovědný za plnění úkolů obecního úřadu starostovi obce. Tajemník se zúčastňuje zasedání zastupitelstva a schůzí rady obce jako hlas poradní. Musí být politicky nezávislý a nesmí zastávat funkci v politických stranách. Tajemník vykonává přenesenou působnost, kromě věci svěřených radě obce nebo zvláštnímu orgánu obce, plní úkoly, které mu zadává zastupitelstvo, rada nebo starosta obce, stanovuje platy všem zaměstnancům obecního úřadu anebo sepisuje a vydává skartační plán, pracovní řád a jiné vnitřní směrnice obecního úřadu, pokud je nevydá sama rada obce. Výbory Výbory mohou být založeny zastupitelstvem obce jako jejich iniciativní a kontrolní orgán. Své návrhy výbor prezentuje a předkládá zastupitelstvu. Jejich počet je závislý na rozhodnutí zastupitelstva. Zákon jasně říká, že zastupitelstvo obce musí zřídit finanční a kontrolní výbor. Jestliže je v obci více jak 10% obyvatel jiné národnosti než české, musí zřídit také výbor pro národnostní menšiny. V čele výboru je předseda, který musí být zároveň člen zastupitelstva. Počet všech členů musí být lichý. Výbor plní úkoly, které mu svěří zastupitelstvo. Schůze výboru se svolává vždy podle potřeby a dělá se z ní zápis, který podepisuje předseda výboru. Pro platné a schválené usnesení výboru je potřeba nadpoloviční většiny hlasů všech členů výboru. I když návrh výbor odsouhlasí, zastupitelstvo nemá povinnost jej zařadit na pořad svého jednání (výbor je tedy něco jako „administrativní jednotka“ zastupitelstva). Finanční výbor má na starosti nejen kontrolu hospodaření s majetkem včetně finančních prostředků, ale zároveň musí plnit další úkoly, které mu zastupitelstvo zadá. Kontrolní výbor má na starosti kontrolu plnění usnesení zastupitelstva a rady obce a dodržování právních předpisů. Výbory musí mít více jak tři členy, přičemž členem nemůže být starosta, místostarosta, tajemník ani jiní členové zabývající se rozpočtovými a účetními pracemi na obecním úřadu. Pokud skutečnost poukazuje na neadekvátní zastoupení odlehlejších částí obce, může zastupitelstvo založit osadní (místní) výbory v těchto částech obce. Tyto výbory musí mít také více jak tři členy a přesný počet členů určí zastupitelstvo obce. Členem osadního výboru je 17

občan obce, který má trvalý pobyt v té části obce, pro kterou je osadní výbor založen. Předsedu osadního výboru určuje zastupitelstvo z členů výboru. Osadní výbor předkládá zastupitelstvu obce, radě obce a výborům své návrhy týkající se rozvoje a rozpočtu dané části obce, předkládá svá stanoviska k návrhům předkládaných zastupitelstvu obce a radě obce a vyjadřuje se k připomínkám a podnětům předkládaným občany obce žijících v dané části obce. Chce-li si vzít předseda osadního výboru na zasedání zastupitelstva slovo, musí mu být předáno. Komise Komise je poradní a iniciativní orgán rady obce. Komise tedy může být zřízena radou obce, není to však nutnost. Jestliže má komise nějaké stanovisko či námět, předkládá ho radě obce. Komise je výkonným orgánem, pokud jí byl starostou, po projednání s ředitelem krajského úřadu, svěřen výkon přenesené působnosti. Za tuto získanou přenesenou působnost odpovídá starostovi obce. Předsedou komise může být jen osoba, která prokázala zvláštní odbornou způsobilost v oblasti komisi svěřené přenesené působnosti. Rada obce stanovuje, kolik členů komise bude mít. Pro schválení stanoviska je potřeba nadpoloviční většiny hlasů všech členů komise. (Peková, Pilný, Jetmar, 2008)

1.2 Finance a rozpočet obce Hospodaření obcí s finančními prostředky upravuje zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Tento zákon konkrétně upravuje a stanovuje pravidla tvorby, postavení, obsahu a funkce rozpočtu územních samosprávných celků. Upravuje také zřizování nebo zakládání právnických osob územních samosprávných celků. Rozpočty obcí jsou označovány jako decentralizované peněžní fondy a patří mezi rozpočty územních samosprávných celků, které jsou součástí soustavy veřejných rozpočtů. Rozpočtové období v České republice je stejné jako kalendářní rok. Jsou i místa, kde je to jiné, například ve Velké Británii je fiskální rok od 1. dubna do 31. března. Rozpočet se skládá z příjmů, které obec získává z její vlastní činnosti nebo přerozdělením rozpočtů rozpočtové soustavy. Prostřednictvím veřejného a soukromého sektoru územní samosprávy se peníze z vlastní činnosti přerozdělují na financování veřejných a smíšených statků. Mezi nástroje finančního hospodaření územních samosprávných celků patří roční rozpočet obce a rozpočtový výhled.

18

Dlouhodobým úkolem těchto nástrojů je vybalancovat příjmy a výdaje obce, kdy se příjmy rovnají výdajům. Je však nutné říci, že k tomu nikdy nedojde. Vždy je rozdíl mezi příjmy a výdaji obce. V případě, že jsou příjmy vyšší jak výdaje, mluvíme o přebytkovém rozpočtu. V tomto případě jsou ze zbylých příjmů tvořeny rozpočtové rezervy, splácí se závazky z minulých let anebo jsou tvořeny peněžní fondy. Peněžní fondy obec může zřizovat buď pro konkrétní účel anebo bezúčelně. Naopak, přesahují-li výdaje získané příjmy, hovoříme o schodkovém rozpočtu. Trvá-li tento případ dlouhodobě, musí se schodek vyrovnat z rezerv vytvořených v minulých letech. Jestliže jsou rezervy vyčerpány, nezbývá obci nic jiného, než schodek financovat úvěrem. Toto je nejčastější případ, kdy se obce dostávají do vážného problému se splácením dluhů (včetně úroků v dalších letech) a zadlužují se. Obce mnoho příjmů z vyšších úrovní rozpočtů dostane na svůj účet začátkem následujícího rozpočtového období. To znamená, že jestliže obec nemá vybudovány dostatečné finanční rezervy, je nucena platit své potřeby například z překlenovacího úvěru. Rozpočet slouží jako finanční plán a při jeho zpracování se vychází z rozpočtového výhledu. Územní samospráva je v rámci hospodaření nesoběstačná, a proto musí dobře plánovat krátkodobé finanční příjmy, výdaje a peněžní toky. Na tomto základě obec zjistí, kolik finančních prostředků bude potřebovat za určité časové období (týden, měsíc) na uhrazení výdajů. Zjistí-li obec, že nebude mít dostatečné příjmy k uhrazení těchto výdajů, bude muset využít dodatečné finanční prostředky, jako jsou úvěry, finanční výpomoci z jiného rozpočtu rozpočtové soustavy. Jestliže nastane přebytek peněz, obec může zainvestovat například formou krátkodobého termínovaného vkladu. Obec musí zajistit potřebnou likviditu v každém okamžiku. Rozpočtový výhled je pomocným nástrojem obce sloužící pro střednědobé financování nákladných investic a finanční plánování rozvoje jeho hospodářství. Rozpočtový výhled je sestavován na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků na 2 až 5 let a obsahuje základní údaje o příjmech a výdajích (hlavně informace o dlouhodobých závazcích a pohledávkách, o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů). Dopady dlouhodobých závazků se uvedou v hospodaření územního samosprávného celku po celou dobu trvání závazků (například pokud má obec splácet poskytnutý úvěr například 20 let, splátky úvěru se musí objevit ve všech letech rozpočtového výhledu).

19

1.2.1 Rozpočtový proces Rozpočtový proces je soubor činností, nezbytné k řízení hospodaření obce v daném rozpočtovém období. Rozpočtový proces není zákonem do detailu upravován, a proto je v každé obci rozpočtový proces jiný. Shodné jsou jen některé zásady a fáze procesu. Rozpočtový proces trvá zpravidla 1,5 až 2 roky. Rozpočtový proces analyzuje minulost, sestavuje návrh rozpočtu, kontroluje plnění rozpočtu, podává přehled o skutečném plnění rozpočtu, kontroluje a aktualizuje program rozvoje a rozpočtového výhledu. Mezi nejsložitější fáze procesu patří sestavení návrhu rozpočtu. Za tento návrh zodpovídá příslušný finanční orgán, většinou se jedná o finanční odbor obce. Pro sestavení rozpočtu je potřeba podrobně sestavený rozpočtový výhled (minimálně podrobný jako rozpočet), informace z rozpisu platného státního rozpočtu nebo rozpočtového provizoria. Rozpočet také eviduje vztahy na jiné rozpočty. Konečný návrh musí mít udané konkrétní požadavky jednotlivých vedoucích odborů a zastupitelů, eventuelně organizací. Jak jsem již zmiňoval, rozpočtový proces by se měl odvíjet od analýz hospodaření za poslední uplynulé dva roky a jednotlivé odbory měly své návrhy rozpočtu rozčlenit na příjmy, běžné výdaje a kapitálové výdaje. Etapu projednávání rozpočtu se projednává výkonnými orgány, tedy finančním výborem a radou obce, podle místních podmínek. Projednaný rozpočet se předloží zastupitelstvu ke schválení, kde zastupitelstvo zkoumá a schvaluje závazné ukazatele, které se po schválení rozepisují podle detailně vypracované rozpočtové skladby. Rozpočet musí být reálný, pravdivý a úplný. Finanční odbor a rada sestavuje přehled o skutečném plnění a vypracování závěrečného účtu, schválení těchto dokumentů je v pravomoci volených orgánů. Zpráva o přezkoumání hospodaření obce je nutnou složkou závěrečného účtu. Obec si musí nechat od krajského úřadu (krajský úřad může tuto kompetenci svěřit auditorovi nebo auditorské společnosti) přezkoumat své hospodaření za uplynulý rok. Aby byl závěrečný účet přehledný, doporučuje se dělat ve formě tabulek a grafů. Závěrečný účet by měl obsahovat celkový pohled na hospodaření obce v minulém rozpočtovém období, vyhodnocení příjmové části rozpočtu, rozdělení daňových příjmů (sdílené daně, výlučně daně, místní poplatky a správní poplatky), a jiné.(Provazníková, 2009)

20

Obrázek 1: Fáze rozpočtového procesu (Zdroj: Provazníková, 2009, str. 72)

1.2.2 Daňové příjmy obce Daňové příjmy jsou nejvýznamnějším zdrojem financování veřejných statků obcí. Příjmy daňového charakteru jsou nenávratné zdroje a zastupitelstvo samo rozhoduje o výši a použití těchto finančních prostředků. Jelikož tyto příjmy mají zásadní vliv na samostatnost obce, je nepříznivé, že jejich velikost je jen 50% z celkových příjmů obcí. Daňové příjmy rozlišujeme na sdílené daně, jež obec získává na základě zákona o rozpočtovém určení daní (patří sem hlavně podíly na celostátně vybíraných daních) a ostatní daňové příjmy, které tvoří zejména výnosy z místních poplatků, správní poplatky a platby vztahující se k ochraně životního prostředí. Mezi daňové příjmy patří například daň z nemovitosti, místní poplatky, správní poplatky. Daň z nemovitosti představuje stoprocentní příjem rozpočtu obce. Obec zde může ovlivňovat částečně její výši. Daň z nemovitostí se platí ze staveb a pozemků. Vyměřuje se za zdaňovací období dopředu, a to vždy podle stavu k 1. lednu. Podle zákona zastupitelstva obcí můžou upravovat sazbu daně velikostním, vnitřním a místním koeficientem. U místních poplatků zastupitelstvo rozhoduje samo, zda tyto příjmy zavede a bude vybírat. Jestliže je bude vybírat, musí určit i výši poplatků. Místní poplatky jsou stanoveny závaznou vyhláškou obce. Mezi místní poplatky se například řadí poplatek ze psů, poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt, poplatek z ubytovací kapacity, poplatek za užívání veřejného 21

prostranství, poplatek ze vstupného, poplatek za provoz výherního hracího přístroje anebo poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Na každém poplatku musí být uveden poplatník, předmět, základ, maximální sazba, osvobození od placení, případné slevy, splatnost, sankce. Správní poplatky slouží ke krytí nákladů správních úkonů v rámci přenesené působnosti. Cílem správních poplatků je přispívání finanční částkou na činnost správních orgánů za úkon, který se ho bezprostředně týká a jejich existence má předejít zatěžování veřejné správy zbytečnými podáními. Výši a způsob výpočtu správních poplatků upravuje zákon o správních poplatcích. Vyměřování a výběr poplatků zajišťuje orgán státní správy, obce a kraje při výkonu přenesené působnosti, aj. Poplatky za úkony státní správy plynou do příslušného rozpočtu obce.

1.2.3 Nedaňové příjmy Nedaňové příjmy tvoří nezanedbatelnou část příjmů, byť jde víceméně o jednorázové příjmy, které neplynou z povinnosti uložené zákonem, ale z aktivity obce či jiných subjektů ve prospěch obce. Tyto příjmy mohou obce ovlivňovat. Daňovými příjmy rozumíme například výnosy z majetku, které obec vlastní (například nájmy), příjmy z dalšího vlastního hospodaření, příjmy z hospodaření subjektů, které obec založila či zřídila, výnosy z úroků, sankční platby, sdružené prostředky, aj. Jestliže obec vlastní dostatečné množství kvalitního obecního majetku, významně to posiluje ekonomickou i politickou nezávislost dané obce. Nejvíce významným majetkem bývá půda. Účelně a hospodárně využívat majetek obce je dáno zákonem. Při rozhodování o majetku obce je potřeba, aby si obec počínala uváženě, na základě ekonomické analýzy. V posledních letech se zvyšuje počet rozvojových projektů, které využívají obecní pozemek. Většinou to bývá tak, že obce poskytnou půdu a infrastrukturu, soukromý partner financuje náklady na výstavbu a správu. Obce poté dostávají příjmy v podobě nájmů, které činí významnou část jejich rozpočtu. Takovéto projekty se nazývají tzv. projekty na principu partnerství veřejného a soukromého projektu. Prodej obecního nemovitého majetku projednává a schvaluje zastupitelstvo obce. O prodeji movitého majetku rozhoduje rada, pokud si zastupitelstvo toto rozhodování nevyhradilo. Při rozhodnutí zda prodat či neprodat obecní majetek zastupitelé berou v potaz jednorázový příjem z prodeje a možnost trvalého příjmu z využívání obecního

22

majetku. Jestliže obec špatně prodá majetek, může to mít nežádoucí efekt, který omezuje rozhodovací pravomoc, například při ovlivňování vzhledu obce. Dalšími příjmy obce jsou příjmy z podnikání, respektive podíl na zisku podniků, u nichž má obec majetkový vklad. O peněžitých a nepeněžitých vkladech do podnikání jiných subjektů rozhoduje zastupitelstvo. Obec by neměla suplovat roli podnikatelů či dokonce jim konkurovat. Jestliže může mít určitou činnost na starost podnikatel, který je ochoten nést riziko neúspěchu a odvádět daně do veřejných rozpočtů, pak není důvod, aby se obec v takové činnosti angažovala. Tyto příjmy jsou závislé na počtu a velikosti těchto podniků a na konstrukci poplatků, které se účtují. K zakládání či spoluzakládání společností by měla obec přistoupit, pokud například vzniká společnost schopná zabezpečit určité veřejné služby. Obce mohou vkládat své prostředky do již existujících společností nebo společnosti samy zakládat. Podle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů mohou obce založit jen akciovou společnost a společnost s ručením omezeným. Jestliže obec schválí založení společnosti, tak zastupitelstvo schvaluje zakladatelskou listinu, zakladatelskou smlouvu, stanovy obchodních společností a dalších právnických osob. Obec se může účastnit jako společník také v jiných formách obchodních společností. Dalším a neposledním příjmem obcí může být sdružování finančních prostředků obcí. Tento způsob příjmů je v Evropě moderní a mnoho členských zemí tuto politiku podporuje. Financování veřejné služby touto metodou je obvyklé spíše u malých obcí, jelikož by samy neměly na investice dostatek finančních prostředků. Těmito sloučenými prostředky mohou být financovány nejen běžné výdaje (např. společná záchranná služba, hasičský záchranný sbor), ale i kapitálové výdaje, jako je výstavba in-line stezek, cyklostezek, infrastruktury. Tato metoda sdružených finančních prostředku využívá tzv. úspor z rozsahu. V neposlední řadě stojí i za zmínku i příjem z darů a výnosů ze sbírek. Tyto příjmy jsou většinou účelové a náhodné. (Provazníková, 2009)

23

Obrázek 2: Druhové rozdělení příjmů (Zdroj: Provazníková, 2009, str. 116)

1.2.4 Návratné zdroje Návratné zdroje jsou čerpány na určitou dobu a po skončení této doby je musí obec vrátit zpátky věřiteli. Tento typ příjmů je pro obec velice významný. Návratné zdroje se využívají k investování dlouhodobých investic. Mělo by zde platit pravidlo, že kapitálový rozvoj je financován z výpůjček nebo jinými kapitálovými zdroji a běžné výdaje jsou hrazeny z běžných příjmů. Nejlepším způsobem, jak financovat kapitálové výdaje, je vzít si půjčku, protože investice mohou vytvářet finanční zdroje z prodeje služeb, které stačí nejen k financování provozních nákladů, ale i k zaplacení splátek půjčky. Toto je důvodem ke zrychlení investic, jelikož obec 24

může přebytek z běžného rozpočtu použít na financování dluhové služby a nikoli k přímému financování kapitálových výdajů. Obvykle existují tři typy návratných příjmů: úvěry od komerčních bank, emise komunálních cenných papírů nebo návratné půjčky a finanční výpomoci od jiných subjektů. Jestliže se obec rozhodne vzít si půjčku nebo úvěr, měla by se rozhodovat podle důležitých podmínek, jako je doba splatnosti (zda se jedná o krátkodobý, střednědobý nebo dlouhodobý úvěr), podmínky splácení úvěru a postup stanovení úvěru. Při jednání s finančními institucemi má obec stejnou pozici jako standardní klient. Zvláštním typem dluhové služby je tzv. překlenovací úvěr. Tento úvěr obce mohou použít několikrát během rozpočtového období na zvládnutí časového nesouladu mezi skutečnými příjmy a potřebnými výdaji. Tímto úvěrem by se neměl (a v některých zemích ani nesmí) financovat schodek běžného rozpočtu. Investice a kapitálové výdaje jsou většinou financovány ze střednědobých a dlouhodobých úvěrů. Jestliže je dluhová služba využita na projekty, ze kterých bude mít obec příjmy, je nezbytné, aby tyto vypočítané výnosy byly reálné a v dostatečné výši na pokrytí provozních nákladů, splácení úroků a jistiny. Pokud realizujeme projekt, ze kterého nemá obec příjmy, bude nezbytné celý dluh financovat buď z běžného rozpočtu anebo se splatí úroky z běžného a jistina z kapitálového rozpočtu. Jestliže se rozhodne obec využít pro financování projektu některý z úvěrů nebo půjček, bude se muset něčím zaručit. Obec tak může ručit majetkem, budoucími rozpočtovými příjmy nebo třetí osobou. Ručení nemovitostí se využívá u investic generujících příjmy, jelikož tyto příjmy mohou věřitelům sloužit jako garance splacení úvěru. V posledních letech je celkový dluh všech obcí a měst v České republice 80 miliard Kč, přičemž asi polovina této částky připadá na čtyři největší města republiky.

1.2.5 Výdaje obce Mezi jedny z nejvyšších výdajů jsou výdaje na financování a zabezpečování veřejných statků pro občany. Jelikož stát není dostatečně blízko svým občanům, přenáší působnost na nižší jednotky územní samosprávy, čímž posiluje jejich roli a postavení. Výdaje obcí neustále rostou, jelikož se zvyšuje nejen autonomie a odpovědnost obcí za zabezpečení veřejného sektoru na území obce, ale roste i veřejný sektor jako takový. Velikost údajů je ovlivněna 25

rozpočtovým omezením ze strany příjmů a také rozsahem odpovědnosti i pravomocí obcí za zabezpečení řady veřejných statků a služeb. Výdaje se dělí podle ekonomického hlediska, rozpočtového hlediska, infrastruktury, funkcí veřejných financí a podle rozpočtového plánování. Podle ekonomického hlediska se výdaje dělí na běžné a kapitálové. Běžné výdaje jsou vynaloženy na provoz obecního (městského) úřadu, škol, údržbu silnic, náměstí a veřejného prostranství, provoz veřejného osvětlení, hřbitova, obecní policie, podporu místní kultury, sportu, atd. Čím více obec roste a rozvíjí se, tím jsou běžné výdaje vyšší, ale neznamená to, že stejně velké obce mají i stejně vysoké výdaje. Tyto výdaje se mohou lišit, pokud jedna z nich vykonává například činnost matričního nebo stavebního úřadu. Kapitálové výdaje jsou vynakládány na investiční výstavby, nákupy nemovitostí (stavby i pozemky), rekonstrukce budov a zařízení zvyšující hodnotu majetku, ale i nákup akcií, finanční vklady do obchodních společností a investiční dotace fyzickým a právnickým osobám, jedná se tedy o výdaje přesahující období jednoho rozpočtového roku. Při těchto výdajích je nutné počítat i se splácením půjček a úroků z půjček. Charakter infrastruktury dělí výdaje na ekonomickou infrastrukturu a na sociální infrastrukturu. Výdaje ekonomické infrastruktury zahrnují výdaje na výrobní účely, zejména pro regionální a obecní firmy poskytující služby. Do této klasifikace výdajů spadají také půjčky a dotace, které obec poskytuje soukromému sektoru na podporu podnikání v dané obci. Jestliže obec podporuje podnikání na svém území, je velká pravděpodobnost, že se zvýší i zaměstnanost v obci. Mimo jiné sem patří výdaje na údržbu a výstavbu veřejné komunikace a prostranství, parků, vodovodů, kanalizací, osvětlení, atd. Pro obec je velice příhodné, aby se na těchto investičních nákladech částečně spolupodíleli podnikatelské subjekty a majitelé pozemků, kteří budou mít z rozvoje infrastruktury užitek. Výdaje se člení podle funkcí veřejných financí. Mezi hlavní výdaje patří alokační výdaje, výdaje na financování čistých a smíšených veřejných statků, výdaje na poplatkové služby. Mezi alokační výdaje se zahrnují výdaje za služby a zboží, které obec pořídí od soukromých firem prostřednictvím veřejných zakázek. Je možné sem zařadit i výdaje, které jsou vynaloženy na pokrytí ztráty obecních podniků (tzn. obec je zakladatelem). Vedlejším efektem alokačních výdajů jsou stabilizační účinky. Znamená to, že zprostředkováním nákupu

26

statků a služeb obec ovlivňuje celkovou poptávku po zaměstnání a stabilizuje zaměstnanost na území obce. Mezi výdaje čistých veřejných statků se řadí zejména výdaje na udržení veřejného klidu a bezpečnosti, veřejné osvětlení, veřejné komunikace, výdaje na údržbu zeleně v obci, atd. Tyto výdaje jsou placeny z výnosů z daní (sdílených a svěřených) spolu s dotacemi v rámci soustavy veřejných rozpočtů. Většina výdajů na smíšené statky má fakultativní (nepovinný) charakter. Některé upřednostněné statky mají spotřebu obligatorní (povinnou). Mezi tyto výdaje se řadí výdaje na základní vzdělání, na financování výdajových programů a jiné. Úhradou uživatelských poplatků se občané obce podílejí na výdajích za poplatkové služby. Na těchto výdajích se občané podílejí buď zcela anebo z části. Při posuzování těchto výdajů musíme přihlížet i na příjmy, které snižují výší těchto výdajů. Z hlediska rozpočtového plánování se rozlišují plánované a neplánované výdaje. Výdaje podle působnosti obce jsou rozděleny na výdaje v rámci samostatné působnosti a přenesené působnosti. Mezi výdaje přenesené působnosti lze zahrnout výdaje na školství (provoz a údržbu budov mateřských a základních škol, částečná úhrada plateb zaměstnanců, která je sdílená s vládou; stát na kapitálové výdaje poskytuje dotace ze státního rozpočtu), na sociální péči (provoz kojeneckých ústavů, ústavů pro mládež, zařízení pro tělesně postižené, apod.), na zdravotnické služby, kulturu a rekreaci (muzea, divadla, knihovny), veřejnou bezpečnost (hasičské sbory), vodovody a kanalizace, místní komunikace, a jiné.

27

Obrázek 3: Druhové rozdělení výdajů (Zdroj: Provazníková, 2009, str. 117)

V oblasti přenesené působnosti vláda přenáší prostřednictvím zákonů různé činnosti do kompetence obcí, ale nadále o nich rozhoduje vláda. Na základě přenesené působnosti se vláda podílí i na úhradě nákladů s ní spojených. Při hodnocení výdajů obcí je těžké tyto dotace zaúčtovat do účetnictví obcí, respektive snížit výdaje o tyto poskytnuté dotace, jelikož nejsou evidovány podle účelu, nýbrž podle zdroje krytí a na základě analýzy výkazu hospodaření obce je nelze zařadit do oblastí, které pomáhají obci ve financování. (Peková, Pilný, Jetmar, 2008)

1.3 Dotace Jelikož je na obce přenesena působnost státu, je potřeba na tuto činnost sehnat pro obce finanční prostředky, dotace a transfery Tyto zdroje pro obce představují druhý nejvýznamnější zdroj financování a obce je čerpají v rámci soustavy veřejných rozpočtů. K financování přenesené působnosti se využívají hlavně dotace a správní poplatky, které obec vybírá za správní činnost. V rámci České republiky jsou obcím poskytnuty nejen běžné účelové dotace, které slouží k financování provozních potřeb, ale i kapitálové soužící k udržení určitého standardu poskytovaných veřejných statků. 28

Dále se dotace dělí na nárokové a nenárokové. Nárokové dotace jsou takové dotace, o které si obec nemusí opakovaně žádat, ale dostává je pravidelně a automaticky. Nastane-li druhý případ, kdy obec musí splňovat určitá kritéria, aby ji dotace byla vyplacena, jedná se o dotaci nenárokovou. Existuje několik typů dotací, které obec může čerpat. Například dotace, které definuje a schvaluje zákon o státním rozpočtu na daný rok. Jestliže nenastane rozpočtová změna státního rozpočtu, obce mohou tyto dotace čerpat, i kdyby v případě neplnění státního rozpočtu. Proto jsou tyto dotace součástí stabilního a předvídatelného příjmu obcí na daný rozpočtový rok. Ministerstvo financí spravuje kapitolu všeobecná pokladní práva státního rozpočtu a jejím prostřednictvím jsou rozpočtovány hlavně příjmy a výdaje, které nelze ekonomicky opodstatněně sledovat podle kapitolního členění. Obcím byly v roce 2007 a 2008 vyplaceny běžné dotace na výkon rozšířené působnosti. Tyto dotace byly určeny na oblast sociálně právní ochrany dětí, zvýšení dotací na výkon státní správy v oblasti sociálních služeb, kapitálové dotace na investice do reprodukce majetku obcí, atd. Od roku 2007 dochází k přesunu dotačních titulů, které byly z této kapitoly poskytovány obcím, do příslušných ministerstev podle odvětví (například dotace na prevenci kriminality je teď součástí kapitoly Ministerstvo vnitra. Ze státního rozpočtu obce čerpají i mimořádné dotace, které stát uvolňuje v průběhu roku a mají investiční i neinvestiční charakter. Znamenají využití rezerv státního rozpočtu podle toho, jak rozhodne vláda na základě zmocnění, prostřednictvím využívání finančních prostředků z kapitoly všeobecných pokladních správ nebo jsou vyvozeny z rozpočtových změn. Sestavení těchto dotací je pokaždé pro nový rok jiná. Z kapitoly všeobecných pokladních práv dále vyplývá, že obec může čerpat návratné finanční výpomoci například na vyřešení problematiky s nevyplácením mezd. Obce mohou čerpat i dotace bez nároku z rozpočtových kapitol ministerstev. Tyto dotace jsou jak běžné, tak i investiční, kterých bývá většina. Od roku 2007 se stala kapitola Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky jednou z nejdůležitějších kapitol státního rozpočtu. Z této kapitoly jsou financovány běžné dotace na dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky zdravotně postiženým atd. Jestliže je obec kontaktním místem pro výplatu státní sociální podpory, mají tyto dávky charakter mandatorních výdajů státního rozpočtu a stávají se položkou v rozpočtu obce. Další neinvestiční dotace jsou čerpány z kapitoly Ministerstva Životního prostředí a Ministerstva zemědělství. Jednotlivá ministerstva také vyplácí kapitálové dotace, které jsou vyhlašovány v rámci grantových programů. Mezi účelové a investiční dotace patří dotace ze státních mimorozpočtových fondů České republiky. Většina těchto dotací je čerpána ze Státního fondu 29

životního prostředí. Je zde podmínka, že obec musí spolufinancovat investici, která má ekologické pojetí. Pokud se jedná o dotace na bytové výstavby, je příspěvek čerpán ze Státního fondu rozvoje bydlení, příspěvek na údržbu a výstavbu komunikace se čerpá ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Další dotace, které obec může využít, jsou čerpány od krajů v rámci přenesené působnosti kraje. Mezi další významné dotace pro obce a stát jsou dotace z Evropské unie, které jsou čerpány ze strukturálních fondů a Kohezního fondu prostřednictvím Národního fondu. Oprávnění čerpat tyto dotace obce dostali se vstupem České republiky do Evropské unie, ale platí zde stejná podmínka, jako u dotací ze státních mimorozpočtových fondů, a to, že se obec musí podílet svoji spoluúčastí na financování. Ve většině případů jsou tyto dotace poskytnuty až po dokončení projektu. Tyto dotace jsou silně účelové a mohou se použít jak na investiční, tak i na běžné činnosti. Od roku 2006 jsou peněžní prostředky z fondů Evropské unie součástí rozpočtů jednotlivých kapitol Státního rozpočtu, tudíž se prostředky nečerpají z Národního fondu. Jsou čerpány například na podporu staveb, které mají problém s ekologií (např. čističky odpadních vod, kanalizace atd.), na výstavbu cyklostezek, na podporu turistického ruch, apod. Dotace čerpané ze státního rozpočtu jsou nejvýznamnější v rámci vztahu obec a státní rozpočet. Dotace jsou rozděleny na běžné (90%), která zohledňují lokální specifika během zajištění veřejně prospěšných služeb a statků na obecní úrovni. Zákon o státním rozpočtu České republiky popisuje přerozdělení a kritéria těchto dotací. Po roce 2006 se struktura souboru dotací značně měnila a ve stejném roce se provedly dvě metodické změny, které ovlivnily sestavení dotací. V první změně se bralo v potaz postavení hlavního města Prahy, jelikož Praha vykonává nejen státní správu (náležící obcím), ale i státní správu, kterou provádí kraje. V roce 2006 došlo k prvnímu založení samostatného finančního vztahu rozpočtu hlavního města Prahy k rozpočtu státu. Ve druhé etapě se změnil výpočet příspěvku na výkon státní správy. Od roku 2007 se zrušili dotace pro domovy důchodců, ústavy sociální péče a dotace na výkon zřizovatelských funkcí v sociální oblasti. Od tohoto roku jsou dotace vyhrazené na zabezpečení sociálních služeb. Tyto dotace jsou čerpány z nového dotačního titulu v rámci kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí. V roce 2009 se v rámci finančních vztahů státního rozpočtu k obecním rozpočtům a k rozpočtu hlavního města Prahy nic nezměnilo. Ze státního rozpočtu obce i nadále čerpají 30

příspěvky na školství, výkon státní správy a dotace pro daná zdravotnická zařízení a na výkon funkcí, které přešly z okresních úřadů na obce. Obce čerpají ze státního rozpočtu dotace na výkon přenesené působnosti, ze které částečně financují osobní a věcné výdaje spojené s výkonem státní správy. Od roku 2006 se používá nový způsob jejich výpočtu (je uvedena v zákoně o státním rozpočtu na rok 2009, příloha č. 8). Tento způsob spojuje kalkulaci příspěvku pro veškeré druhy působností obcí. Kvůli rušení okresních úřadů, vznikla finanční nevyváženost mezi dotacemi, poskytované různým typům obcí. Ze zkušeností vyplývá, že po přepočtu správních nákladů na počet obyvatel, mají malé obce vyšší náklady, a proto mají i vyšší finanční nároky na zajištění objemu svěřené působnosti. Menší obce, které neměly status obce s rozšířenou působností, byly podhodnoceny (průměrná úhrada činila 24% nákladů) a velké obce přehodnoceny (90%). Hlavní město Praha si může zažádat také o dotaci na výkon státní správy. Další dotace jsou účelového charakteru, například na výkon zřizovatelských funkcí převedených z okresních úřadů. Tato dotace má být použita na zaplacení provozních nákladů jen u organizací kultury. Tato dotace nespadá do finančního vypořádání. Dotace na školství částečně financuje provozní náklady základních, mateřských, speciálních škol a víceletých gymnázií na jednoho žáka. Tyto školy musí být zřízeny obcí. Pokud školu či školské zařízení zřizuje dobrovolný svazek obcí, může o tyto dotace také zažádat. Zřizovatelem zařízení musí být obec a nesmí být svými příjmy napojeny na systém zdravotních pojišťoven. Jestliže se dotace nevyužije celá, zbylá částka je vrácena do státního rozpočtu. Uvedené dotace jsou nárokové a obcím je přerozdělují kraje, kterým jsou dotace vypláceny.(Peková, Pilný, Jetmar, 2008)

31

2 PRAKTICKÁ ČÁST 2.1 Humpolec, obec s rozšířenou působností Podle zákona č. 128/2000 Sb. je město Humpolec základním územně samosprávným celkem s právní subjektivitou a vlastním obecním majetkem. Humpolec vede podvojné účetnictví v souladu s Opatřením Ministerstva financí ČR a je samostatnou účetní jednotkou. Podle platné rozpočtové skladby Humpolec sleduje odděleně své příjmy a výdaje. Město hospodaří s rozpočtovými prostředky města, které probíhá v rámci působení jednotlivých odborů Městského úřadu Humpolec (členění dle rozpočtových oddílů). Prostřednictvím 6 příspěvkových organizací město zajišťuje činnosti v oblasti školství, kultury a zdravotnictví. Jedná se o Základní školu Hálkova a Hradská, mateřská škola ve Smetanově ulici, ZUŠ Gustava Mahlera, Městské kulturní středisko Humpolec a léčebna nemocí TBC a respiračních nemocí. Město má také 100% podíl ve společnosti s ručením omezeným Technické služby města Humpolec, vlastní podíl ve společnosti SOMPO a sdružení PEVAK. Humpolec také vlastní akcie společnosti Úpravna vody Želivka a.s. a podílové listy Komerční banky a.s. Město dostává od státu příspěvek na výkon státní správy. Pro rok 2012 město dostane 13 766 200 Kč. Tento příspěvek je počítán ministerstvem vnitra České republiky a při výpočtu se zohledňuje rozsah přenesené působnosti k výkonu státní správy a velikost správního obvodu vyjádřené počtem obyvatel. Město Humpolec dostává základní příspěvek, příspěvek za matriční, stavební působnost, za působnost pověřeného obecního úřadu a působnost obce s rozšířenou působností. Tyto dílčí příspěvky se poté sečtou a zaokrouhlí na stovky nahoru. K 1. 1. 2011 má město Humpolec 11 104 obyvatel a ve správním obvodu Humpolce jako města s rozšířenou působností činí počet obyvatel 17 202. Výpočet příspěvku:

1) 2) 2)

[1]

[2]

A, B, C jsou koeficienty, které jsou dány rozsahem působnosti na výkonu státní správy a na součtu objemu finančních prostředků pro daný rozsah. Tyto koeficienty jsou dány 32

ministerstvem. SO je velikost správního obvodu a je vyjádřeno počtem obyvatel žijících ve správním obvodu. SC je velikost správního centra a je vyjádřen počtem obyvatel ve správním centru. Příspěvky se stanoví jako součet částek podle [1] a [2]. Tabulka 1: Koeficienty pro obce s rozšířenou působností (Zdroj: http://www.mvcr.cz/clanek/prispevek-na-vykon-statni-spravy-pro-rok-2012.aspx)

Rozsah působnosti Základní působnost Matriční působnost Působnost stavebního úřadu Působnost pověřeného obecního úřadu Působnost obce s rozšířenou působností

A

B

C

51,61623651 188,1550315 52,36425042

1 049 236,45 6 129 265,023 4 782 091,854

0 5 139,847748 9 503,536255

62,83943527

8 737 025,68

12 115,63996

3,256188813

3 857 031,565

29 827,05584

Příspěvek za základní působnost: Podle vzorce [1]:

Základní příspěvek za výkon státní správy činí 212 030 Kč. Příspěvek za matriční působnost: Podle vzorce [1]:

Podle vzorce [2]:

Po součtu výsledků podle [1] a [2] dostaneme příspěvek za matriční působnost, který činí 579 623 Kč.

33

Příspěvek za stavební působnost: Podle vzorce [1]:

Podle vzorce [2]:

Po součtu výsledků podle [1] a [2] dostaneme příspěvek na působnost stavebního úřadu, který činí 1 513 606 Kč. Příspěvek na působnost pověřeného obecního úřadu: Podle vzorce [1]:

Podle vzorce [2]:

Po součtu výsledků podle [1] a [2] dostaneme příspěvek na působnost pověřeného obecního úřadu, který činí 2 317 516 Kč. Příspěvek na působnost obce s rozšířenou působností: Podle vzorce [1]:

Podle vzorce [2]:

Po součtu výsledků podle vzorců [1] a [2] dostaneme příspěvek na působnost obce s rozšířenou působností, který činí 9 143 417 Kč.

34

Po sečtení všech těchto dílčích příspěvků, se výsledek zaokrouhlí na stovky nahoru. Tento konečný výsledek udává, že město Humpolce na rok 2012 dostane na výkon státní správy 13 766 200 Kč.

2.2 Hospodaření města v roce 2008 Na devátém zasedání zastupitelstva (dne 6. února 2008) města Humpolec byl schválen rozpočet na rok 2008. Byly schváleny zdroje ve výši 246 224,6 tis. Kč. Tyto zdroje se skládaly z příjmů ve výši 222 645 tis. Kč a financování ve výši 23 579,6 tis. Kč. Toto dofinancování v roce 2008 zahrnuje prodej podílových listů Komerční banky a.s., splátky jistiny hypotečního úvěru, splátky finanční návratné výpomoci přijaté na financování čistírny odpadních vod v roce 1997 anebo změnu stavu peněžních prostředků na bankovních účtech. Výdaje byly schváleny ve výši 246 224,6 tis. Kč. V průběhu roku zastupitelstvo projednávalo rozpočtová opatření. Tyto změny byly prováděny zejména v oblasti přijatých státních účelových dotací, zapojení fondů a v oblasti kapitálových příjmů. Změny v kapitálových příjmech byly zásadně ovlivněny tím, že se městu nepodařilo prodat některé bytové domy. Dalším důvodem rozpočtových změn bylo hlavně snížit částku ve výdajové části rozpočtu. Bližší informace ukazuje následující tabulka. Tabulka 2: Přehled rozpočtu města v roce 2008 v tis. Kč (Zdroj: Interní materiály města Humpolec)

Příjmy Výdaje Financování Saldo příjmů a výdajů

Schválený Upravený Skutečnost Plnění rozpočtu rozpočet rozpočet v% 222 645,0 241 269,6 240 732,7 99,8 246 224,6 278 652,0 266 481,8 95,6 23 579,6 37 382,4 25 749,1 -23 579,6

-37 382,4

-25 749,1

2.2.1 Příjmy obce v roce 2008 Skutečné příjmy obce v roce 2008 dosáhly 240 732,7 tis. Kč a to představuje plnění na 99,8% upraveného rozpočtu. Daňové příjmy Tyto příjmy jsou nejdůležitějším zdrojem příjmů obce. Jsou to příjmy z daní, kde hlavní část tvoří sdílené daně. Po schválení zastupitelstvem byly i s úpravami daňové příjmy ve výši 35

123 944,6 tis. Kč a jejich plnění se uskutečnilo na 98,4%, a to znamená, že skutečné příjmy byly ve výši 121 961,6 tis. Kč. V důsledku doléhající finanční krize obec měla nižší daňové příjmy. Obec s tímto nižším plněním oproti schválenému rozpočtu počítala, a proto tento stav neměl zásadní vliv na rozpočet města. Další položkou daňových příjmů jsou místní poplatky. Z těchto poplatků obec dostala do svého rozpočtu 6 637 tis. Kč. Tyto příjmy byly naplněny na 96,6%. Největším podílem těchto příjmů jsou poplatky za komunální odpad (4 472,2 tis. Kč), za provozování výherních hracích přístrojů (1 482,1 tis. Kč). Jestliže poplatník nezaplatí včas a ve správné výši poplatek, obec rozesílá výzvy k zaplacení v náhradní lhůtě. Zdali tohle nepomůže ke splacení poplatků, obec prostřednictvím ekonomického odboru zahajuje s dlužníky exekuční řízení. Mezi daňové příjmy patří také správní poplatky. Tyto poplatky jsou za úkony státní správy v přenesené působnosti. Za tyto poplatky od občanů a podnikatelských subjektů obec v roce 2008 vybrala 8 601 tis. Kč, což znamená plnění na 112,4%. Nedaňové příjmy V roce 2008 vlastní nedaňové příjmy činí 35 103 tis. Kč a to znamená plnění na 103,5%. Největší objem nedaňových příjmů představují příjmy z pronájmu městského majetku. Tyto příjmy byly ve výši 26 647.1 tis. Kč. Další nedaňové příjmy představují odvody příspěvkových organizací ve výši 2 608,2 tis. Kč. Relativně vyšší nedaňové příjmy tvoří také splátky půjček, které činí necelých 2 000 tis. Kč. Sankční platby, finanční dar od Technických služeb města Humpolec, platby od EKO-KOMU za třídění odpadů a další menší nedaňové příjmy jsou v částce 3 847,7 tis. Kč. Kapitálové příjmy Tyto příjmy obsahují příjmy z prodeje pozemků, nemovitostí a jejich částí a příjmy z prodeje dalšího dlouhodobého hmotného majetku. V roce 2008 tyto příjmy činí 7 123,5 tis. Kč (103,6%). Jednalo se o tyto kapitálové příjmy: tržby z prodeje pozemků pro bytovou výstavbu V Cípku (2 072 tis. Kč), pozemků pro firmu LIDL (2.062 tis. Kč), ostatních pozemků (523 tis. Kč) a tržby z prodeje bytových domů číslo popisné 958 a 484 za 2 466,5 tis. Kč. Přijaté dotace Z ostatních veřejných zdrojů (státní rozpočet, kraj a obec) přijala obec dotace ve výši 76 544,6 tis. Kč. Tyto dotace byly rozděleny účelově ve výdajové stránce rozpočtu. Většina těchto

36

dotací byla spotřebována. Nevyplaceny byly pouze dotace na výplatu sociálních dávek. Začátkem roku 2009 bylo do státního rozpočtu vráceno 639,9 tis. Kč. Pro lepší přehlednost výše a rozdělení příjmů nám poslouží následující graf.

Obrázek 4: Druhy a výše příjmů obce Humpolec v roce 2008 (v tis. Kč) (Zdroj: Interní materiál města Humpolec)

2.2.2 Výdaje obce v roce 2008 V roce 2008 skutečné výdaje obce činily 266 481,8 tis. Kč a to představovalo plnění na 95,6% z upraveného rozpočtu. Běžné výdaje Tyto výdaje jsou opakující se, město je musí platit pravidelně (tzv. mandatorní) a slouží na zajištění oblastí školství, kultury, sportu, životního prostředí, správy majetku atd. Mezi běžné výdaje dále patří výdaje, které mají charakter oprav, udržování, služeb, energií, nákupu materiálu, platů, příspěvků příspěvkovým organizacím apod. V roce 2008 tyto výdaje činily 193 917,2 tis. Kč a to znamenalo plnění na 94,9%. Kapitálové výdaje Investiční výdaje v tomto roce činily celkem 72 564,6 tis. Kč a byly čerpány na 97,8%. Hlavní část těchto výdajů představuje oblast bydlení a komunálních služeb. Celková výše těchto výdajů byla 36 790,5 tis. Kč. Tyto výdaje byly vynakládány na zateplení bytových domů, začal projekt, který měl zregenerovat sídliště Smetanova, byly vybudovány inženýrské sítě v lokalitách Cípek, Kasalova pila a Mírová. Další větší položka těchto výdajů tvořilo 37

vykoupení pozemků za 8,5 mil. Kč a další 2 mil. Kč byly investovány do oblasti územního plánování. Další oblast, kde byly investovány peněžní prostředky, je oblast školství a tělovýchovy. Zde se realizovaly projekty zateplení budov mateřských škol Na Rybníčku a v ulici Smetanova, rekonstrukce sportovní haly v Hradské ulici, byl vypracován projekt na krytý bazén, dále se dostavěla umělá tráva na fotbalovém hřišti a proběhla rekonstrukce hřiště v Družstevní ulici. Do těchto projektů byla investována celková částka 27 171,3 tis. Kč. Investice ve výši 1 196,1 tis. Kč byly vloženy do oblastí kultury, církví a sdělovacích prostředků. Tyto kapitálové výdaje byly poskytnuty na investice pro římskokatolickou církev, na vybudování bezbariérového vstupu do městské knihovny a jiné drobné investice. Následující oblast, kam zastupitelstvo obce schválilo vyšší kapitálové výdaje, je vodní hospodářství. Tyto výdaje byly ve výši 1 572,7 tis. Kč a byly investovány do vybudování vodních přípojek ve Světlici a v Plačkově. Další peněžní prostředky v této oblasti byly investovány do projektové dokumentace (úpravna vody Perlavka, vodovod v Hněvkovicích apod.) Oblast dopravy si vyžádala investice ve výši 3 200,1 tis. Kč. V tomto roce se vybudovala komunikace v Humpoleckém Dvoře, v ulici Zahradní byly postaveny nové chodníky a v Kletečné bylo investováno do nových autobusových čekáren. V oblasti životního prostředí se pokračovalo s výstavbou kompostárny organického odpadu a dokončily se cesty u rybníka Cihelny. Dalším projektem, do kterého byly investovány peníze, byl projekt pasport veřejné zeleně. Do těchto akcí bylo celkem investováno 1 646,2 tis. Kč. V oblasti civilní připravenosti na krizové stavy se rozšířil varovný systém obyvatelstva za 292,5 tis. Kč a byl pořízen kamerový systém na hradu Orlík za 57,7 tis. Kč. Pro oblastní charitu Havlíčkův Brod byla poskytnuta investice ve výši 90 tis. Kč na nákup automobilu. Dále bylo investováno do počítačové techniky a softwaru pro správu městského úřadu. Tahle investice byla v celkové hodnotě 547,5 tis. Kč.

38

Obrázek 5: Poměr běžných a kapitálových výdajů městského rozpočtu v roce 2008 (Zdroj: Interní materiál města Humpolec)

2.2.3 Financování v roce 2008 Po zjištění rozdílu příjmů a výdajů běžného roku, přijde na řadu financování. Jakmile se zjistí, že je rozpočet schodkový, může se rozpočet dofinancovat z úspor vzniklých v minulých letech anebo z některého fondu. Pokud by tohle obci nepomohlo, musela by si vzít půjčku, úvěr nebo návratnou finanční výpomoc. Pokud obec někomu poskytne půjčku, jde o výdaj, jestliže si obec půjčí finanční prostředky, jde o financování. Podobné je to také u příjmů obce. Pokud obci někdo splácí půjčku, jde o příjem, ale jakmile splácí obec své půjčky, jde o financování. V roce 2008 zahrnuje v rozpočtu města splátky jistiny hypotečního úvěru, kde poslední splátka ve výši 202 tis. Kč byla splacena v lednu 2008, splátky finanční návratné výpomoci přijaté na financování čistírny odpadních vod v roce 1997 (poslední splátka v hodnotě 1 mil Kč bude uhrazena v roce 2009), prodej podílových listů Komerční banky a.s., který v konečné fázi nebyl realizován, jelikož peněžní prostředky města byly dostačující. Poslední operace byly změny stavu finančních prostředků na bankovních účtech. Díky hospodaření obce se upravený deficit ve výši 37 382,4 tis. Kč podařilo snížit a čerpat toto záporné saldo ve výši 25 749,1 tis. Kč.

2.2.4 Zhodnocení příjmů a výdajů v roce 2008 Po porovnání příjmů obce ve schváleném rozpočtu, upraveném rozpočtu a skutečností jsme zjistili jen několik případů, kdy se příjmy výrazně liší. U běžných příjmů se jedná například o poplatek za komunální odpad (položka 1337), kde zastupitelstvo obce schválilo příjem ve výši 5 mil. Kč a ve skutečnosti byl tento příjem o 5,2% nižší, a to 4 742,2 tis. Kč. Na druhou stranu obec získala vyšší příjem za správní poplatky (položka 1361, o 19,1%), kde obec 39

počítala s příjmem 6 mil. Kč, ale skutečnost byla 7 144 tis. Kč. Co se týká nedaňových příjmů, narazili jsme na dva případy, které stojí za zmínku. První se týká přijatých sankčních plateb (položka 2210), kde původní schválený příjmem, který byl 590 tis. Kč, zastupitelstvo upravilo na 885,2 tis. Kč a skutečnost byla o 34,5% vyšší a činila 1 190,3 tis. Kč. Druhý případ se týká ostatních přijatých půjček (položka 2420), kde zastupitelstvo schválilo příjem ve výši 1 989 tis. Kč, během roku žádné úpravy nebyly a skutečnost byla ve výši 1 818,7 tis. Kč, což znamená o 8,6% nižší plnění. Na konci rozpočtového období nám vyšlo, že město hospodařilo se ztrátou (příjmy byly menší jak výdaje) 25 749,1 tis. Kč. Předpokládám, že tento deficit je důvodem finanční krize, která v roce 2008 postihla celou Evropu. Pro obec to nemělo výrazný dopad, jelikož s tím zastupitelstvo obce počítalo a upravovalo podle toho městský rozpočet. V následujících letech očekáváme postupné zlepšování finanční stránky a hospodaření města Humpolec.

Obrázek 6: Zhodnocení rozpočtu příjmů v roce 2008 (v tis. Kč) (Zdroj: Interní materiál města Humpolec)

40

Obrázek 7: Zhodnocení rozpočtu výdajů v roce 2008 (v tis. Kč) (Zdroj: Interní materiál města Humpolec)

2.3 Hospodaření města v roce 2009 Rozpočet obce na rok 2009 byl schválen 11. února 2009 na 16. zasedání zastupitelstva města. Rozpočet byl schválen schodkový, příjmy schváleného rozpočtu byly ve výši 222 187,5 tis. Kč a výdaje ve výši 238 359,0 tis. Kč. Zastupitelstvo schválilo rozpočet se záporným saldem ve výši 16 171,5 tis. Kč, které by bylo vyrovnáno úvěrem a prodejem podílových listů Komerční banky. Během roku zastupitelstvo osmkrát schvalovalo úpravu rozpočtu. Ve skutečnosti hospodaření obce skončilo ziskem 4 105,2 tis. Kč. Tento zisk byl zajištěn zejména tím, že se příjmy naplnily na 100% upraveného rozpočtu a jednotliví správci zodpovědně čerpali výdaje rozpočtu, které byly čerpány na 96,1%. Tabulka 3: Přehled rozpočtu města v roce 2009 v tis. Kč (Zdroj: Interní materiály města Humpolec)


Schválený Upravený Skutečnost Plnění rozpočtu rozpočet rozpočet v% 222 187,5 251 831,1 251 875,0 100 238 359,0 257 799,1 247 769,8 96,1 16 171,5 5 968,0 -4 105,2 -16 171,5

-5 968,0

4 105,2

41

2.3.1 Příjmy obce v roce 2009 Skutečné příjmy obce v roce 2009 dosáhly 251 875,0 tis. Kč a to představuje plnění na 100% upraveného rozpočtu. Daňové příjmy Tyto příjmy jsou základním zdrojem financování a na celkových příjmech se podílejí z 44%. V roce 2009 bylo jejich plnění na 98,9%, což představuje 109 293,7 tis. Kč. Jelikož od 1. ledna 2008 se změnilo určení podílu pro obce na celostátním výnosu daní, muselo město schválit rozpočtová opatření a snížit tyto příjmy o necelých 13 mil. Kč. Jedině u daně z nemovitosti je obec výlučným příjemcem daně. Nedaňové příjmy V roce 2009 byly skutečné nedaňové příjmy obce 37 290,03 tis. Kč. Zastupitelstvo po rozpočtových opatřeních během roku schválilo tyto příjmy ve výši 36.594,3 tis. Kč, to znamená, že byly plněny na 113,8%. Mezi nedaňové příjmy v tomto roce patřily příjmy z vlastní činnosti městského úřadu, z toho největší podíl měly příjmy související s bytovými jednotkami, které jsou majetkem města, ale jsou pod správou firmy SINPRO, příjmy z pronajímání nebytových prostor, pozemků a vodohospodářského zařízení. Dále do těchto příjmů spadají odvody odpisů příspěvkových organizací, příjmy z úroků a také jsou zde přijaty vybrané pokuty, sankční poplatky, splátky půjček apod. Oproti roku 2008 došlo k navýšení o 7%. Kapitálové příjmy Kapitálové příjmy v roce 2009 dosáhly výše 24 028,4 tis. Kč a dosáhly plnění na 102,6% upraveného rozpočtu. Tyto příjmy plynou do rozpočtu prodejem nemovitostí a pozemků. Nejvyšší podíl na kapitálových příjmech plyne z prodeje bytů. Město v roce 2009 prodalo byty za 19 546,0 tis. Kč, to je 101,4% upraveného rozpočtu, a pozemky za 4 482,04 tis. Kč, což znamená plnění na 108,3% upraveného rozpočtu. Proti roku 2008 došlo k navýšení kapitálových příjmů o 16 904,9 tis. Kč. Přijaté dotace Tyto druhé nejvyšší příjmy obce v roce 2009 byly 81 262,6 tis. Kč a byly čerpány na 100% plánovaného rozpočtu. V porovnání s rokem 2008 dostal Humpolec o 4 718,0 tis. Kč více dotací. Toto zvýšení je způsobeno především úspěšným vyřízením investičních dotací na 42

provedení regenerace sídliště Smetanova a výstavbu půdního prostoru ZUŠ. Další investice byly vynaloženy na intenzifikaci čističky odpadních vod a územní analytické podklady.


2.3.2 Výdaje obce v roce 2009 V roce 2009 skutečné výdaje obce činily 247 769,8 tis. Kč a to představovalo plnění na 96,1% z upraveného rozpočtu. Běžné výdaje Celková skutečná částka běžných výdajů v roce 2009 činila 188 725,4 tis. Kč a byla plněna na 95,5% upraveného rozpočtu. V rámci běžných výdajů byly financovány opravy, údržby, služby, energie apod. Nejvyšší částky běžných výdajů byly čerpány do oblastí dopravy, vzdělání, kultury, bydlení a rozvoje, ochrany životního prostředí, sociální oblasti a územní samosprávy. Město na opravy a údržbu komunikací, chodníků a parkovišť investovalo 16 839,5 tis. Kč. Jednalo se zejména o chodníky v ulicích Pražská, Na Kasárnách, Kamarytova a v přilehlé části Rozkoš. Do oblasti vzdělání město vydalo 16 356,1 tis. Kč, kde převážná část (16 215,4 tis. Kč) šla na provoz příspěvkových organizací v této oblasti. Do kultury město investovalo celkem 11 592,3 tis. Kč. Z této částky byl financován provoz Městského a kulturního střediska (7 675,0 tis. Kč), opravy a údržba kulturních památek apod. Třetí největší oblastí, co se týká výdajů, je oblast bydlení a rozvoje, kam bylo vyplaceno 29 346,1 tis. Kč. Z velké části těchto výdajů byly financovány náklady opravy, revize a údržby bytů, nebytového hospodářství a provoz veřejného osvětlení. Nejvíce peněz bylo 43

odčerpáno do oblasti dávek podpory sociálního zabezpečení, kam bylo investováno 39 425,3 tis. Kč a 80% této částky tvoří příspěvek na péči o osobu blízkou. Celkem 37 358,0 tis. Kč bylo čerpáno do územní samosprávy, kde převážná část výdajů financovala platy zaměstnanců městského úřadu a náklady spojené s chodem celého úřadu a výborů. Kapitálové výdaje Skutečná výše kapitálových výdajů v roce 2009 byla 59 044,4 tis. Kč a to znamenalo plnění na 98,1%. Do dopravy byly vyplaceny investice ve výši 759,1 tis. Kč. Z těchto kapitálových výdajů obec zaplatila projekty na nové silnice ve výši 654 tis. Kč a za částku 105,1 tis. Kč byly pořízeny nové autobusové čekárny. Ve vodním hospodářství se v roce 2009 investovalo ve výši 1 394,2 tis. Kč do vybudování nových vodovodů a přípojek a do výkupu retenční nádrže Hadina bylo investování 1,5 mil. Kč. Do školství obec investovala celkem 11 385,8 Kč a to na vybudování termostanice a odsávání jídelny mateřské školy, zateplení budovy základní školy Hálkova a výstavbu půdního prostoru v ZUŠ. Pro oblast kultury bylo investičních výdajů čerpáno 1 837,7 tis. Kč na zrealizování stavby bezbariérového vstupu do budovy č.p. 250 na Dolním náměstí a investiční příspěvky pro městské a kulturní informační středisko (zvukový panel do muzea, dotace na expozici loutek). Obec Humpolec v roce 2009 investovala 7 369,1 tis. Kč do tělovýchovy a zájmové činnosti. Z těchto výdajů se investoval projekt na krytý bazén, výstavba 1. etapy hřiště na Vilémově, vytápění fotbalových šaten, vybudování zábradlí na umělé trávě na fotbalovém hřišti a projekt na zateplení haly v ulici Hradská. V tomto roce se realizovala výstavba dětského dopravního hřiště ve výši 2 878,0 tis. Kč a město poskytlo investiční příspěvek 2,5 mil. Kč na vybudování lehkoatletického stadionu. Největší část investic byla vložena do oblasti bydlení a rozvoje (32 370,3 tis. Kč). V této oblasti byla provedena regenerace sídliště Smetanova za 10 583,4 tis. Kč, za částku 1 070,2 tis. Kč byl zateplen bytový dům č.p. 73 v ulici Masarykova. Dále se u nebytových objektů realizovaly stavební úpravy domu s pečovatelskou službou ve výši 1 411,0 tis. Kč. Největší investice ve výši 17 851,2 tis. Kč v této oblasti byla poskytnuta na infrastrukturu v lokalitě Mírová. Město zahájilo výstavbu kompostárny organického odpadu. První náklady do této investice byly ve výši 329,5 Kč. Dalším hodně sledovaným projektem v Humpolci byl projekt na výstavbu kašny na Dolním náměstí, který si vyžádal investice ve výši 797,3 tis. Kč. Pro vyšší bezpečnost obyvatel obec rozšířila lokalitu, kde bude nainstalován kamerový systém a to ve výši 17,8 tis. Kč. Nákup samostatně movitých věcí, počítačové techniky, softwaru 44

metropolitní sítě byly investice do územní správy. Tyto investice si vyžádaly celkem 1 158,4 tis. Kč.


2.3.3 Financování v roce 2009 Financováním obec vyrovnává rozpočet. Toto vyrovnání provádí vlastními prostředky, přijetím úvěru anebo prodejem finančního majetku. V roce 2009 se financování rozdělovalo na přijatý úvěr na vybudování infrastruktury. Splácení tohoto úvěru bude započato v roce 2010, kde roční splátka bude činit 2 004 tis. Kč a bude splácen až do roku 2019. Dalším typem financování v roce 2009 byl plánován prodej podílových listů Komerční banky a.s. Tento proces se nemusel uskutečňovat, jelikož obec měla dostatečné finanční prostředky. Mezi financování dále patřily změny stavu financí na běžných účtech obce a splátky půjčky, ze které Humpolec investoval čistírnu odpadních vod. Tato půjčka byla městu poskytnuta v roce 1997 a poslední splátka ve výši 1 mil. Kč bude v roce 2009.

2.3.4 Zhodnocení příjmů a výdajů v roce 2009 Obec v tomto roce měla skutečné příjmy ve výši 251 875 tis. Kč (100%plnění) a skutečné výdaje byly 247 769,8 tis. Kč (plnění na 96,1%). To znamená, že město hospodařilo (včetně financování) s přebytkem ve výši 4 105,2 tis. Kč. Tohoto kladného salda bylo dosaženo respektováním záměrů upraveného rozpočtu a zejména úsporami v oblasti rozpočtovaného objemu výdajů. Ve finančním vypořádání byla odvedena nevyčerpaná část příspěvku zejména v oblasti sociálních dávek a to ve výši 459,3 tis. Kč. Po přezkoumání a analýze hospodaření města Humpolec, upozorňujeme na pár činností, ve kterých město mělo výrazně jiné skutečné 45

plnění než v upraveném rozpočtu. Prvně bychom upozornili na výkyvy na straně příjmů, kde první výraznější rozdíl byl v položce daň z příjmů FO ze SVČ (č. 1112). V této položce obec dosáhla o 6,2% nižšího plnění, což znamenalo snížení příjmů o 260,7 tis. Kč. Naopak vyšší příjmy obec zaznamenala v položce ostatních poplatků (č. 1347), kde z plánovaných 1 000 tis. Kč získala obec ve skutečnosti 1 323,2 tis. Kč. Na dani z nemovitosti obec vybrala o 457 tis. Kč méně a to znamenalo plnění na 95,4% upravovaného rozpočtu. V hodnocení výdajů rozpočtu si obec vedla velmi dobře, jelikož ve většině případů měla obec nižší plnění oproti upravovanému rozpočtu. Nevyšší rozdíl jsem zjistil v položce vodního hospodářství, kde obec skutečně vynaložila o 308,7 tis. Kč méně, než naplánovala. Nejvyšší částky obec ušetřila na běžných výdajích v oblastech ochrany životního prostředí a územní samosprávy. U ochrany životního prostředí obec plnila výdaje na 91%, což znamenalo ušetření 1 608,7 tis. Kč a v oblasti územní samosprávy dokonce 3 790 tis. Kč (plnění na 90,7%). Lepší znázornění hospodaření města v roce 2009 nám ukazují následující grafy.


46


2.4 Hospodaření města v roce 2010 Zastupitelstvo schválilo rozpočet na rok 2010 na 22. zasedání dne 3. února 2010. Příjmy schváleného rozpočtu byly 200 680,8 tis. Kč a výdaje činily 209 929,8 tis. Kč. Schodek byl dofinancován přebytkem z minulých let, peněžními prostředky z fondů a prodejem podílových listů KB a.s. Během roku zastupitelstvo schvalovalo rozpočtová opatření, kde se jednalo především o změny v oblasti přijatých účelových dotací, zapojení fondů a kapitálových příjmů. Výsledkem těchto opatření byl na konci roku upravený rozpočet s upravenými příjmy 341 335,1 tis. Kč (čerpány na 101,9%) a výdaji 327 531,3 tis. Kč (čerpány na 94,1%). Tabulka 4: Přehled rozpočtu města v roce 2010 v tis. Kč (Zdroj: Interní materiály města Humpolec)


Schválený Upravený Skutečnost Plnění rozpočtu rozpočet rozpočet v% 200 680,8 341 335,1 347 858,6 101,9 209 929,8 327 531,3 308 303,5 94,1 - 9 249,0 - 13 803,3 - 39 555,1 9 249,0

13 803,3

39 555,1

47

2.4.1 Příjmy obce v roce 2010 Skutečné příjmy obce v roce 2010 dosáhly 347 858,6 tis. Kč a to představuje plnění na 101,9% upraveného rozpočtu. Daňové příjmy Tyto příjmy jsou jedním z nejdůležitějších zdrojů rozpočtu města a v roce 2010 byla jejich výše 116 798,7 tis. Kč, což znamená plnění na 106,2%. Zastupitelstvo obce počítalo na začátku roku s nižšími výnosy, vzhledem k hospodářské krizi, která byla v roce 2008. V konečné fázi se podařilo příjmy naplnit a dokonce převýšit skoro o 7 mil. Kč. Příjem z místních poplatků do rozpočtu města dosáhl částky 6 024,1 tis. Kč (plnění 95,7%). Největší část místních poplatků tvoří poplatky za komunální odpady a to ve výši 4 628,3 tis. Kč. Další velkou skupinou místních poplatků jsou poplatky za provozování výherních hracích přístrojů, tyto poplatky v roce 2010 činily 1 037,9 tis. Kč. Za výkon státní správy v přenesené působnosti město od občanů a podnikatelských subjektů vybralo 4 660,2 tis. Kč (plnění 100%). Nejvíce těchto poplatků vyinkasoval odbor dopravy a silničního hospodářství. Výše ostatních poplatků byla 1 112,6 tis. Kč a tato částka zahrnovala například poplatky za zkoušky odborné způsobilosti, poplatky za vypouštění škodlivých látek, odvody výtěžků z provozování loterií apod. Nedaňové příjmy Skutečné nedaňové příjmy dosáhly celkem 40 234,9 tis. Kč, což znamená plnění na 100,2%. Největší objem těchto příjmu zaznamenaly přijaté peněžní prostředky za pronájem městského majetku a za zálohy na služby v bytovém hospodářství. Druhým největší nedaňový příjem tvořily splátky půjček, které obec poskytovala (3 092 tis. Kč). Tyto příjmy byly ve výši 31 266 tis. Kč. Dalším výrazným nedaňovým příjmem do obecního rozpočtu byly odvody příspěvkových organizací, které činily 2 850,3 tis. Kč. Zbylé příjmy tvořily příjmy z úroků z bankovních účtů, příjmy z darů, svozu komunálního odpadu a další nahodilé příjmy. Tyto zbylé příjmy celkově představovaly 1 892,7 tis. Kč. Kapitálové příjmy Tento druh příjmů obsahuje příjmy z prodeje pozemků, nemovitostí a ostatního hmotného dlouhodobého majetku. V roce 2010 byly skutečné kapitálové příjmy 63 034,9 tis. Kč a jejich plnění dosáhlo 100%. Tyto příjmy se skládaly z příjmů za prodej pozemků (8 485,7 tis. Kč),

48

staveb (12,5 tis. Kč), bytových domů (54 487,8 tis. Kč) a přijaté dary na investice ve výši 48,9 tis. Kč. Přijaté transfery Obec z ostatních veřejných rozpočtů (stát, kraj a obec) v roce 2010 dostala příspěvky ve výši 127 790,1 tis. Kč. Z těchto příspěvků představovaly 56 142 tis. Kč kapitálové dotace a neinvestiční příspěvky 71 648,1 tis. Kč. Většina těchto dotací byla zcela využita. Jediné nevyužité dotace byly dotace na výplaty sociálních dávek, které podléhají zúčtování s rozpočtem státu. V rámci finančního vypořádání bylo v lednu 2011 vráceno do státního rozpočtu 671,6 tis. Kč.


2.4.2 Výdaje obce v roce 2010 V roce 2010 skutečné výdaje obce činily 308 303,5 tis. Kč a to představovalo plnění na 94,1% z upraveného rozpočtu. Běžné výdaje Tyto výdaje zahrnují běžné, opakující se výdaje, ze kterých město financuje oblast školství, kultury, sportu, životního prostředí apod. Tyto výdaje jdou na činnosti, které mají charakter oprav, udržování, služeb, platů, atd. Běžné výdaje v roce 2010 dosáhly celkem 204 482,2 tis. Kč a plnění 93,8%. 49

Kapitálové výdaje Kapitálové (investiční) výdaje byly v tomto roce ve výši 103 821,3 tis. Kč a čerpány byly na 94,8%. Největší výdaje byly v oblasti ochrany životního prostředí, kam město investovalo 59 602,8 tis. Kč. Tyto výdaje byly čerpány na výstavbu kompostárny organického odpadu, příspěvek na bezpečnostní kamery u zmíněné kompostárny a rozšíření parku u nemocnice. Do dopravy město investovalo 18 318,6 tis. Kč. Investice se týkala především vybudování komunikací a chodníků. V ulici Lnářská se realizovala rozsáhlá rekonstrukce za 12 040,4 tis. Kč a výstavba kruhového objezdu na Tyršově náměstí si vyžádala 4 454,1 tis. Kč. Další investice byly výstavba přechodu v ulici Okružní za 762,5 tis. Kč a pořízení parkovacího zálivu U Vinopalny za 793,7 tis. Kč. Investici celkem 267,9 tis. Kč si vyžádal projekt na rekonstrukci sídliště Stromovka a autobusová čekárna na Rozkoši. Bezbariérový vstup do ZŠ Hradská a půdní nástavba budovy ZUŠ si vyžádaly investice ve výši 12 427,7 tis. Kč. Projekt výstavby půdního prostoru se realizoval od května 2009 do konce října 2010. Investiční výdaje čerpané do tělovýchovy byly v celkové výši 3 515 tis. Kč a to na zateplení sportovní haly v Hradské ulici, výstavbu badmintonového hřiště, investice do fotbalového klubu a TJ Jiskra Humpolec. Další investice byla vybudování bezbariérového vstupu do muzea, pořízení elektricky vytápěných okapů na budově muzea, investiční příspěvek pro městské kulturní a informační středisko a další menší investice. Tyto výdaje celkem činily 887,5 tis. Kč. Do oblasti vodního hospodářství město investovalo celkem 1 898,2 tis. Kč. Značná část těchto peněz šla na financování monitorovacích vrtů u prameniště Perlavka a na pořízení majetkového podílu na retenční nádrži Hadina. Do správy obecního úřadu bylo investováno 1 743 tis. Kč. Z těchto peněžních prostředků bylo investováno do pořízení počítačové techniky a softwaru, sekčních vrat ke garážím a výstavby metropolitní sítě. Další drobné investice byly investovány do bezpečnosti a veřejného pořádku (rozšíření kamerového systému).

50


2.4.3 Financování v roce 2010 Financování je třetí okruh finančních operací a v roce 2010 obsahuje splátky jistiny úvěru, který byl městu poskytnut na financování infrastruktury v lokalitě Mírová a na vybudování chodníků v Zahradní ulici. Město splácí 2 004 tis. Kč ročně a tento úvěr bude splácen až do roku 2019 včetně. Další složkou financování je prodej podílových listů Komerční banky a.s. Tento prodej město nemuselo uskutečňovat, jelikož na konci roku mělo dostatečné finanční prostředky. Poslední část financování byly změny stavu finančních prostředků na bankovních účtech, které měly financovat schodek schváleného rozpočtu, který byl 9 249 tis. Kč. Vzhledem k tomu, že zastupitelstvo ke konci roku kladně naplnilo příjmovou základnu, nemuselo nejen čerpat finanční prostředky z minulých let, ale ani prodávat podílové listy KB a.s. Na konci roku 2010 město dosáhlo kladného salda ve výši 39 555,1 tis. Kč.

2.4.4 Zhodnocení příjmů a výdajů v roce 2010 Na konci roku 2010 vyšly skutečné příjmy ve výši 347 858,6 tis. Kč a výdaje ve výši 308 303,5 tis. Kč. Město tedy hospodařilo se ziskem 39 555 tis. Kč. Po prohlédnutí interních zdrojů města jsem zjistil, že tohoto kladného salda bylo dosaženo hlavně dodržením příjmové stránky města a dobrým hospodařením města na straně výdajů, kde naplnění byla většinou pod 100%. Na příjmové stránce největší (pro rozpočet) kladný rozdíl byl v položce daně z příjmů FO ze SVČ (číslo 1112), kde bylo plnění na 158,8%, což byly o 1 627,6 tis. Kč vyšší příjmy, než si zastupitelstvo města v tomto roce upravilo. Na výdajové stránce bych zmínil více výraznějších rozdílů, které výrazně ovlivnily rozpočet města. Začal bych oddílem 37, kde bylo plnění výdajů na 86,8% a město tím ušetřilo 2 245,4 tis. Kč. Další poznatek je, že v oddíle státní správy (č. 61) město snížilo své náklady o 524,1 tis. Kč a plnilo tyto výdaje na 51

85,6%. Co se týká kapitálových výdajů, tak město nejvíce peněz ušetřilo na tělovýchově a na oblasti bydlení a rozvoje. V první oblasti město snížilo výdaje o 1 431,7 tis. Kč (plnění 71,1%) a v oblasti bydlení o 610,8 tis. Kč, což znamenalo plnění na 86,6%. Pro lepší přehled o schválených, upravených a skutečných příjmech přikládám obrázky.



52

2.5 Hospodaření města v roce 2011 Zastupitelstvo schválilo rozpočet na rok 2011 se schodkem ve výši 2 315 tis. Kč. Celkové příjmy schváleného rozpočtu byly ve výši 211 499,0 tis. Kč a výdaje byly 220 603 tis. Kč. V průběhu roku bylo celkem provedeno 15 rozpočtových změn. Přestože byl rozpočet původně schodkový, zastupitelstvu se podařilo úpravami rozpočtu zvýšit příjmy na 244 126,4 tis. Kč, čím se zvedly i výdaje na 250 150,1 tis. Kč a celkový upravený výsledek hospodaření skončil schodkem 6 023,7 tis. Kč. Na konci roku bylo zjištěno, že příjmy byly ve skutečnosti naplněny na 98,9% upraveného rozpočtu a výdaje na 95,6% upraveného rozpočtu, což znamená, že konečný výsledek hospodaření skončil přebytkem ve výši 2 315 tis. Kč.

2.5.1 Příjmy obce v roce 2011 Skutečné příjmy obce v roce 2011 dosáhly 241 357,2 tis. Kč a to představuje plnění na 98,9% upraveného rozpočtu. Tabulka 5: Přehled rozpočtu města v roce 2011 v tis. Kč (Zdroj: Interní materiály města Humpolec)


Schválený rozpočet 211 499,00 220 603,00 9 104,00 -9 104,00

Upravený rozpočet 244 126,40 250 150,10 6 023,70 -6 023,70

Skutečnost

Plnění rozpočtu v% 241 357,20 98,9% 239 041,80 95,6% -2 315,40 2 315,40

Daňové příjmy Tyto příjmy jsou nejdůležitějšími zdroji města a jsou převáděny do rozpočtu finančním úřadem. V roce 2011 dosáhly tyto příjmy 120 083,4 tis. Kč a byly naplněny na 99,3%. V porovnání s rokem 2010 se tyto příjmy zvedly o 3 284,7 tis Kč. Největší daňový příjem byl příjem z daně z přidané hodnoty, která byla vybraná ve výši 41 654,2 tis. Kč (100% plnění) a činila tak 34,7% z celkových daňových příjmů. Druhá největší položka daňových příjmů je daň z příjmů FO ze závislé činnosti. Tento příjem dosáhl 20 465,6 tis. Kč s plněním na 98,9% upraveného rozpočtu. Dalším velice významným příjmem daňových příjmů je daň z příjmů PO. Tato daň naplnila rozpočet ve výši 18 028,7 tis. Kč (plnění na 100,2%). Jestliže nezahrneme daň z příjmů PO, kterou obec platí sama sobě (tato daň je závislá na hodnotě prodaného majetku), klesly oproti minulému roku tyto příjmy o 1 264,8 tis. Kč. 53

Součástí daňových příjmů jsou u správní poplatky, na kterých město vybralo 4 646,1 tis. Kč (92,9% UR) a místní poplatky, které byly 6 433 tis. Kč (95,9% UR). Nejvyšší část místních poplatků tvoří poplatek za komunální odpad, který činí 4 720,3 tis. Kč. V porovnání s rokem 2010 město dosáhlo o 408,9 tis. Kč vyšších příjmů a bylo to díky zavedení nového poplatku za výherní loterijní přístroje. Nedaňové příjmy Skutečné nedaňové příjmy v roce 2011 dosáhly jenom 39 437,2 tis. Kč (plnění na 98,9%), což je 16,3% z celkové částky skutečných příjmů. Největší objem těchto příjmů představuje příjem z pronájmu, který byl ve výši 23 468 tis. Kč a byl plněn na 100,8%. Mezi nedaňové příjmy spadají příjmy z poskytování výrobků a služeb (6 336,6 tis. Kč), ze splátek (1 064,3 tis. Kč), které byly půjčeny z fondů, příjmy z odvodu odpisů příspěvkových organizací ve výši 2 960,7 tis. Kč. Mezi další nedaňové příjmy ve výši 5 607,6 tis. Kč patřily sankční platby, úroky z bankovních účtů, příjmy z darů, z prodeje drobného hmotného majetku apod. Kapitálové příjmy Tyto příjmy představovaly pouhých 4,6% z celkových příjmů obce. Mezi tyto příjmy patřily prodeje pozemků a bytových domů na Rozkoši. Tržby z prodeje pozemků dosáhly 5 969,1 tis. Kč a tržby z prodeje bytových domů 5 214,2 tis. Kč. Jednalo se o bytové domy na Rozkoši č.p. 108 a 109. Kapitálové příjmy dosáhly 100% plnění upraveného rozpočtu a jejich hodnota byla 11 183,3 tis. Kč. Přijaté transfery Přijaté transfery jsou druhým nejdůležitějším zdrojem rozpočtu města, hned po daňových příjmech. V roce 2011 tyto dotace dělaly 70 653,3 tis. Kč, což znamená plnění na 97,9% upraveného rozpočtu. Většinový podíl tvořily neinvestiční transfery, jejich hodnota byla 67 913,4 tis. Kč. Nejvíce peněžních prostředků v rámci přijatých transferů obec dostala od státu. Z těchto státních dotací bylo na výplatu sociálních dávek určeno 40 755 tis. Kč. Další dotace byly určeny pro zajištění výkonu státní správy a školství, městu bylo poskytnuto 16 099,4 tis. Kč. Zbylé dotace ve výši 13 798,9 tis. Kč byly přijaty na dokončení půdní vestavby v ZUŠ Gustava Mahlera, sanaci bývalého areálu vojenských staveb, operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (LZZ) a další. Většina těchto dotací se úplně spotřebovala. Nevyužité zůstaly pouze dotace na výplatu sociálních dávek a dotace, které

54

obec získala na sčítání lidí, domů a bytů. V rámci finančního vypořádání Humpolec vrátil do státního rozpočtu 593 137 Kč. Projekt LZZ je realizován v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Tento projekt v Humpolci probíhá od 1. 10. 2010 do 20. 9. 2012 a cílem je navrhnout a ověřit komplexní systém řízení lidských zdrojů. Město na tento program v roce 2011 přijalo dotaci ve výši 2 328,5 tis. Kč.


2.5.2 Výdaje obce v roce 2011 V roce 2011 skutečné výdaje obce činily 239 041,8 tis. Kč a to představovalo plnění na 95,6% z upraveného rozpočtu. Běžné výdaje Pro rok 2011 byly běžné výdaje schváleny zastupitelstvem ve výši 197 063 tis. Kč a k 31. 12. byly navýšeny o 20 419,4 tis. Kč na 217 482,4 tis. Kč. Skutečné výdaje byly naplněny na 95,7% upraveného rozpočtu, což je 208 037,1 tis. Kč. Běžné výdaje představují 87% z celkových výdajů. Nejvyšší výdaje zaznamenaly oddíly dopravy, bydlení a komunální služby, dávky a podpory sociální péče a územní samosprávy.

55

Kapitálové výdaje Skutečné kapitálové výdaje v roce 2011 činily 31 004,7 tis. Kč a byly plněny na 94,9% upraveného rozpočtu. Tyto výdaje jsou nižší o 72 816,8 tis. Kč oproti roku 2010. Tento výrazný rozdíl je ovlivněn především velkými projekty, které byly v roce 2010 realizovány, jde o vybudování kompostárny organického odpadu a půdní nástavby budovy ZUŠ. Mezi větší projekty v roce 2011, které považuji za významnější, patří v oblasti dopravy rekonstrukce prostranství v ulici Školní a Žižkova za 8 209,3 tis. Kč. V oblasti vodního hospodářství se jednalo především o příspěvek Českému rybářskému svazu v hodnotě 1 000 tis. Kč na výstavbu vypouštěcího zařízení rybníka Cihelna. Ve školství bylo investováno především do nástavby budovy ZUŠ (2 037,9 tis. Kč). Z celkové částky 3 643,4 tis. Kč, která je určena pro církev a sdělovací prostředky, byla větší část příspěvku investována na digitalizaci kina (3 000 tis. Kč). V oblasti tělovýchovy se ve výši 1 473,5 tis. Kč zateplovala sportovní hala v Hradské ulici. Na zimním stadionu proběhlo zateplení sportovních kabin v hodnotě 1 325 tis. Kč. Co se týká životního prostředí, byl doinvestován projekt kompostárny v celkové výši 3 751 tis. Kč. Z této částky se hlavně pořídil kompostovací stroj ZAGO za 1 632 tis. Kč a dokončila se výstavba včetně skladu za 1 284,7 tis. Kč. Do správy městského úřadu, kde se pořídila nová počítačová technika, software, telefonní ústředna atd. a také byl pořízen traktor do místní části Kletečná, to vše za 2 970,5 tis. Kč.


2.5.3 Financování v roce 2011 Do financování jsou zapojeny úspory z minulých let, které je možné použít v roce 2011. Je zde rovněž zachyceno splácení úvěru, který obec přijala v roce 2009 na vybudování infrastruktury. Obec tento úvěr bude splácet deset let a to až do roku 2019. K 31. prosinci 56

2011 hospodaření města skončilo s přebytkem ve výši 2 315,4 tis. Kč a z tohoto důvodu nemusely být čerpány finanční prostředky, které obec měla schválené z vlastních zdrojů, ale mohla navýšit městské fondy, především fond bydlení a fond investic příspěvkových organizací.

2.5.4 Zhodnocení příjmů a výdajů v roce 2011 Zastupitelstvo schválilo rozpočet pro rok 2011 ve výši 220 603 tis. Kč. Během roku ale provedlo 15 rozpočtových opatření a výše rozpočtu se změnila na 250 150,1 tis. Kč. I když byl prvně schválený rozpočet schodkový, městu se povedlo hospodaření ukončit s přebytkem ve výši 2 315 376,15 Kč. Celkové příjmy byly naplněny na 98,9% upraveného rozpočtu, což představuje částku 241 357,2 tis. Kč. Výrazné rozdíly v plnění na straně příjmů jsem zaznamenal u správních poplatků, kde v upraveném rozpočtu zastupitelstvo počítalo s 5 000 tis. Kč, ale skutečné příjmy byly o 353,9 tis. Kč nižší, tzn. plnění na 92,9%. Pozitivní pro zastupitelstvo bylo, že dokázala nejobjemnější položku (daň z přidané hodnoty) daňových příjmů plnit na 100%, což znamenalo příjmy ve výši 41 654,2 tis. Kč. Na druhou stranu ale nenaplnila potenciál položky příjmů z poskytovaných služeb a výrobků, kde plnila o 9,3% méně než si zastupitelstvo během roku upravilo. Toto špatné plnění pro město znamenalo nižší příjmy o 653,4 tis. Kč. Dalším negativním dopadem bylo plnění položky ostatních neinvestičních přijatých transferů ze státního rozpočtu, kde město nedokázalo vyčerpat z upravovaných 48 724,1 tis. Kč příjmů 1 495 tis. Kč. Mnohem lépe si zastupitelstvo vedlo na stránce výdajů, kde převážná část výdajů byla nižších, než zastupitelstvo během roku upravilo. Největší finanční rozdíly u běžných výdajů byly v položkách bydlení a komunálních služeb, územní samosprávy a dopravy. V bydlení dělaly skutečné výdaje celkem 27 467,2 (plnění na 92,5%), čímž se výdaje rozpočtu snížily o 2 213,8 tis. Kč. V dopravě se výdaje snížily o 1 046,5 tis. Kč (plnění na 95,2%) a v oddílu územní samosprávy o 2 304,4 tis. Kč. U kapitálových výdajů bych zmínil položku dopravy, kde město plnilo rozpočet na 90,9% a ušetřilo tím 905,7 tis. Kč. Celkové skutečné příjmy obce byly 241 357,2 tis. Kč a skutečné výdaje byly ve výši 239 041,8 tis. Kč, to znamená, že na konci roku město hospodařilo s přebytkem 2 315 376,15 Kč.

57



58

2.6 Porovnání hospodaření v letech 2008-2011 V této části bakalářské práce se zaměřím na porovnávání celkových příjmů a výdajů rozpočtu v letech 2008-2011, porovnám objem daňových, nedaňových, kapitálových příjmů a přijatých dotací, běžných a kapitálových výdajů v daných letech a na základě těchto porovnání odhadnu příjmy a výdaje v letech 2012-2013. Díky těmto odhadům a konzultacím se zaměstnanci ekonomického odboru Městského úřadu v Humpolci se pokusím zjistit, jak vysoké by mohly být nemandatorní výdaje a zdali by mohly být využity na můj navrhovaný projekt. Zajištění financování tohoto projektového záměru bych navrhl nejen z rozpočtu města, ale také bych chtěl využít některý z vhodných dotačních programů. V grafech nejsou promítnuty výjimečné dotace, které byly městu poskytnuty v roce 2010, a to ve výši 55 002,9,1 tis. Kč na výstavbu kompostárny organického odpadu a na úpravy půdního prostotu ZUŠ, jelikož by tyto dotace ve srovnání rozpočtů vytvořily výjimečné rozdíly a graf by neměl vyhovující vypovídací funkci k tomu, aby bylo data možné porovnat. Z tohoto důvodu jsem odečetl výdaje i z těchto investic, abych vyrovnal vlivy na stranách příjmů a výdajů. Na straně výdajů jsem proto odečetl částku ve výši 54 177,6 tis. Kč, která se týkala výstavby kompostárny organického odpadu a úpravy půdního prostoru ZUŠ. Tato úprava se netýká obrázku č. 20: Příjmy, výdaje financování v letech 2008-2011 (v tis. Kč).

2.6.1 Porovnání rozpočtů v letech 2008-2011

Obrázek 20: Příjmy, výdaje financování v letech 2008-2011 (v tis. Kč) (Zdroj: vlastní zdroj)

59

Obrázek č. 20 ukazuje graf, který nám zobrazuje skutečnou výši příjmů, výdajů a financování. Tento graf je bez úprav, které jsou popsány v úvodu této kapitoly, jelikož porovnávám skutečné nakládání zastupitelstva obce s rozpočtem. Aby město udrželo v roce 2008 vyrovnaný rozpočet, použilo k dofinancování i vlastní prostředky ve výši 25 749,10 tis. Kč. Skutečnost, že hospodaření města by bylo schodkové bez využití dofinancování, přikládám finanční krizi, která v roce 2008 zasáhla značnou část Evropy, a došlo ke snížení předpokládaných příjmů obcí. V roce 2009 město Humpolec hospodařilo lépe, i vzhledem k odeznívání hospodářské krize, a skutečný stav hospodaření skončil s přebytkem 4 105,2 tis. Kč. V následujícím roce došlo ke zlepšení výsledku hospodaření, městu vznikl dokonce přebytek ve výši 39 555,1 tis. Kč. Tehdy ovšem byla obci poskytnuta výjimečná dotace, která zapříčinila vyšší hodnoty příjmů (zejména kapitálových, přijatých dotací) a tím i výdajů, které souvisely s dofinancováním dvou větších projektů, na které byly poskytnuty uvedené dotace. Dotované projekty se týkaly výstavby kompostárny organického odpadu a půdní vestavby Základní umělecké školy Gustava Mahlera v Humpolci. V posledním sledovaném roce 2011 město skončilo s kladným hospodářským výsledkem ve výši 2 315,4 tis. Kč. V tomto roce se město nemuselo podílet na spolufinancování předešlých projektů, které byly už realizovány. V následujících letech očekáváme

nepatrné zvýšení přebytků rozpočtů města, jelikož na

základě analýz, které jsem provedl, zastupitelstvo nakládá s majetkem města efektivně a hospodárně.

2.6.2 Rozpočtování příjmů v letech 2008-2011

Obrázek 21: Rozpočtování příjmů v letech 2008-2011 (v tis. Kč) (Zdroj: vlastní zdroj)

60

V tomto grafu jsem postupoval tak, jak jsem uvedl v úvodu kapitoly 2.6 (zkrácení příjmů a výdajů a přijatých dotací na vybudování kompostárny organického odpadu a výstavby půdního prostoru), jelikož by rok 2010 neměl správnou vypovídací hodnotu. Při porovnání schváleného, upravovaného a skutečného rozpočtu na straně příjmů je vidět, že zastupitelstvo na začátku roku schvaluje nižší předpokládané příjmy a až během roku schválený rozpočet pomocí rozpočtových opatření upravuje a postupně příjmy navyšuje. Myslím si, že je to dané opatrným postupem zastupitelstva při každoročním schvalování rozpočtu. Pouze v roce 2010 je možné zaznamenat výrazné zvýšení příjmů, které bylo zapříčiněno schválením výše uvedených projektů.

2.6.3 Rozpočtování výdajů v letech 2008-2011

Obrázek 22: Rozpočtování výdajů v letech 2008-2011 (v tis. Kč) (Zdroj: vlastní zdroj)

V tomto obrázku jsou také upravovány výdaje v roce 2010, ze stejného důvodu. Z obrázku č. 22 vyplývají podobné informace, jako z obrázku č. 21. Zastupitelstvo schvaluje vyšší výdaje než příjmy s tím, že bude muset využít vlastní peněžní prostředky k vyrovnání příjmů a výdajů. Toto financování nejčastěji zahrnuje přijaté úvěry, prodej podílových listů, změny stavu peněžních prostředků na bankovních účtech, splátky finanční návratné výpomoci. Na konci roku bývá skutečné plnění výdajů nižší než 100% a je to způsobené již zmíněným obezřelým schvalováním rozpočtu ze strany zastupitelstva města Humpolec.

61

2.6.4 Porovnání příjmů v letech 2008-2011

Obrázek 23: Porovnání příjmů v letech 2008-2011 (v tis. Kč) (Zdroj: vlastní zdroj)

Po úpravě roku 2010, kterou jsem uvedl na začátku kapitoly, graf vykazuje vyrovnané příjmy ve všech typech příjmů. V každém roce největší část příjmů tvoří daňové příjmy a druhé největší příjmy má město z přijatých dotací, které dosahují zhruba 60% výše daňových příjmů. Nejmenší příjmy má město z nedaňových příjmů a z příjmů kapitálových.

62

2.6.5 Porovnání výdajů v letech 2008-2011

Obrázek 24: Porovnání výdajů v letech 2008-2011 (v tis. Kč) (Zdroj: vlastní zdroj)

V tomto obrázku jsou také upravovány výdaje v roce 2010. Tyto úpravy jsou vysvětleny v úvodu této kapitoly. Po porovnání výdajů v letech 2008-2011 můžeme sledovat zvyšující se trend běžných výdajů a naopak kapitálové výdaje jsou rok od roku nižší. Město Humpolec mělo v roce 2010 ve skutečnosti o 54 177,6 tis. Kč vyšší kapitálové výdaje, ale díky výjimečné dotaci, která byla obci poskytnuta, jsem tyto výdaje o zmíněnou částku snížil a tím se zvýraznil výše zmíněný trend výdajů.

2.7 Odhad vývoje rozpočtu města v letech 2012-2013 Tento odhad rozpočtování provádím, abych zjistil přibližné příjmy a výdaje v roce 20122013. Rozpočet nedoznal v roce 2012 nějakých větších úprav a zastupitelstvo města schválilo příjmy rozpočtu ve výši 159 007 tis. Kč a výdaje ve výši 193 370 tis. Kč. Město bude muset dofinancovat rozdíl ve výši 34 363 tis. Kč. Financování zahrnuje splátku dlouhodobé půjčky a změnu stavu bankovních a finančních prostředků. Tato vysoká částka financování je způsobena zejména snížením příjmů. Skutečná výše příjmů na konci roku 2011 byla 241 357 tis. Kč a schválené příjmy na začátku roku 2012 byly o 82 350 tis. Kč nižší, to znamená výši 159 007 tis. Kč (tzn. pouhých 65 % skutečných příjmů roku 2011). Zatímco schválené výdaje na rok 2012 dělaly 80% skutečných výdajů roku 2011. Skutečné výdaje v roce 2011 činily 239 042 tis. Kč a schválené výdaje na rok 2012 byly 193 370 tis. Kč. 63

Vzhledem k vývojům rozpočtů v uplynulých čtyřech letech je předpokládáno, že rozpočet na konci roku 2012 skončí s přebytkem. Tento odhad je nutný, aby bylo zřejmé, z jakých zdrojů je možné financovat navržený projekt. S přihlédnutím k analýzám, které jsou provedené v této bakalářské práci, jsem určil trendy, jak se vyvíjejí příjmy a výdaje města Humpolec. Jak vyplývá z porovnání příjmů v letech 2008-2011, tak jediný rok, kdy byly skutečné příjmy nižší než skutečné výdaje a město muselo přikročit k dofinancování, byl rok 2008. V následujících letech 2009-2011 rozpočet města skončil s přebytkem. S přihlédnutím k hospodaření města v uplynulých třech letech a k dobré kontrole výdajů ze strany zastupitelstva města odhaduji, že v roce 2012 město udrží svůj trend a na konci roku stav hospodaření skončí s přebytkem. Projekt, který navrhuji městu k realizaci v roce 2013, bude dotovaný z 85% z vybraného operačního programu a zbylých 15% musí město uhradit z vlastních zdrojů. V následujícím grafu je ukázán stav peněžních prostředků na vybraném bankovním účtu města, ze kterého chci navrhnout investování. Jde o vkladový příjmový účet. V roce 2011 přibylo na tento účet 4 788 914,71 Kč, které město hodlá investovat do kapitálových výdajů. Je předpoklad, že tento účet bude i na konci roku 2012 vykazovat dostatečné příjmy, a proto ho bude možné použít pro financování navrhovaného projektu.

Obrázek 25: Porovnání finančních prostředků na vkladovém příjmovém účtu v letech 2008-2011 k 31. 12.(v Kč) (Zdroj: vlastní zdroj)

64

2.8 Rozvoj města Humpolec si nechal na základě informací, profilu a SWOT analýzy vytvořit určitou strategii města. V této strategii města je napsána i vize města, na kterou navazují strategické cíle. Tato strategie se člení na problémové okruhy a na základě těchto okruhů byly navrženy priority, opatření a rozvojové aktivity. Aktuální strategie města je napsána do roku 2013 a je úzce spjata s programovým obdobím Evropské unie. Strategie města je realizována prostřednictvím nejen konkrétních projektů města, ale spadají sem i projekty podnikatelských a neziskových organizací. Pro město a jeho rozvoj je velice důležité, aby se postupně vypracovaná strategie těchto projektů realizovala. Základním předpokladem naplňování rozvojových aktivit je najití vhodných finančních zdrojů. Město může tyto projekty financovat z grantových programů EU a ČR. Město přijalo tuto vizi:“ Město Humpolec chce být moderním dynamickým středoevropským městem s kvalitním a atraktivním prostředím pro život.“ (Strategický plán rozvoje města Humpolec, 2006, str. 4) Strategické cíle si město rozdělilo na pět okruhů. Do prvního okruhu spadá zvýšení bezpečnosti občanů, zvýšit kvalitu technické a dopravní infrastruktury a životního prostředí, poskytnout kvalitní vzdělání, sociální a zdravotní služby. V okruhu B najdeme strategické cíle pro zkvalitněním zázemí a podmínek pro plnohodnotné využití volného času v oblasti sportu a kultury. Do okruhu C patří cíle ohledně zkvalitňování prostředí pro podnikání ve městě a udržení zaměstnanosti obyvatel města. V okruhu D chce město rozvíjet cestovní ruch, služby. V posledním okruhu se snaží město posílit pozici jako přirozeného centra regionu. Této pozice se snaží dosáhnout posilováním regionálního významu města v oblasti školství, kulturních a sportovních aktivit, lokalizací služeb a administrativy. (Strategický plán rozvoje města Humpolec, 2006)

2.8.1 Návrh projektu Pro zkvalitnění podmínek pro plnohodnotné využívání volného času v oblasti sportu navrhuji pro rok 2013 vybudování in-line stezky. Tento projektový záměr spadá do problémového okruhu B, priorita B. 2, opatření B. 2.2: Rozvoj cykloturistiky a pěší turistiky strategického plánu města Humpolec.

65

2.8.2 Popis projektu Projekt in-line stezky je situován na severním okraji Humpolce, ve vzdálenosti cca 3 km od dálnice D1 (exit 90). Vybudování in-line stezky je lokalizováno do okolí nově vybudovaného rybníku Hadina a jezdeckého závodiště, kde se každoročně koná mezinárodní soutěž Zlatá podkova. Od 1. června každého roku mají návštěvníci možnost zpestřit si pobyt rybařením dravých ryb v rybníku Hadina. V oblasti je možné ubytování a jsou zde upravená přírodní parkoviště. Vystavěním in-line stezky by město rozšířilo uspokojování potřeb obyvatel ohledně využívání jejich volného času. Součástí projektového záměru je i vybudování dětského víceúčelového hřiště, což rozšiřuje využití projektu i pro rodiny s dětmi. Celková délka navrhované stezky, která vede podél potoka a pokračuje po hrázi rybníka, dosahuje 1,5 km. Projekt si vyžádá investici ve výši cca 8 mil. Kč. Možnosti ubytování a stravování jsou dostatečné a převážně se nachází v centru města Humpolec. Přístup ke stezce je zajištěn ze stávajících místních komunikací. Projektový záměr počítá s vybudováním stání pro kola a kočárky.

Obrázek 26: Ilustrační obrázek navrhované stezky (Zdroj: vlastní zdroj)

66

2.8.3 Cílové skupiny Dopad projektu je s přihlédnutím k soudobému trendu zdravotního životního stylu zaměřen na všechny věkové skupiny obyvatel. Projekt bude využíván zejména občany města Humpolec a přilehlého okolí. Pro realizaci tohoto projektu hovoří i skutečnost, že město má velice výhodnou polohu v rámci České republiky a leží v těsné blízkosti dálnice D1. Toto místo je nyní využíváno zejména Českým rybářským svazem, který zde pořádá turnaje v rybaření, a také je využíván členy Jezdeckého statku v Humpolci, který zde využívá zejména závodiště. Jelikož se tento projekt nachází na klidném okraji města, hodně lidí toto místo využívá k relaxaci. Mezi další pozitiva, která hovoří pro vybudování projektu, je počet mateřských, základních, středních a ostatních škol, které se nachází v okolních obcích. Více informací o struktuře obyvatel ve městě znázorňuje následující obrázek.

Obrázek 27: Struktura obyvatel ve městě (Zdroj: vlastní zdroj)

2.8.4 Financování projektu Při navrhování projektu jsem se soustředil na financování projektu. Pro zajištění financování in-line stezky navrhuji využít z větší části evropských strukturálních fondů a rozpočtu města. 67

Tento projekt je možné financovat z Regionálního operačního programu NUTS II Jihovýchod, a to v rámci prioritní osy 2. Rozvoj udržitelného cestovního ruchu, oblast 2.1 Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch. Konkrétně pro tuto oblast podpory je plánován sběr projektových záměrů do poloviny roku 2012, doložení další nezbytných podkladů do konce ledna 2013 a zahájení realizace schválených projektů je plánováno na rok 2013. Obec počítá s tím, že z tohoto projektu nebude generovat příjmy (například ze vstupného, ročního poplatku apod.), proto by se jednalo o projekt bez zakládání veřejné podpory. Jelikož odhadovaná cena realizace projektu je 8 mil. Kč, při využití dotace z Regionálního operačního projektu NUTS II Jihovýchod ve výši 85% ceny projektu, město musí uhradit pouze 15% ceny projektu z vlastního rozpočtu. Což znamená, že město může získat dotaci na realizaci projektu ve výši 6,8 mil. Kč a ze svého rozpočtu by uhradilo pouze částku 1,2 mil Kč. Navrhuji financovat tuto částku z vkladového příjmového účtu, jelikož výše peněžních prostředků na tomto účtu k 31. 12. 2011 činila 4 947 673,38 Kč (viz. Obrázek č. 25: Porovnání vkladového příjmového účtu k 31. 12.). Vzhledem k plánovanému vývoji rozpočtu města v průběhu 2012 je vysoký předpoklad, že tento vkladový příjmový účet zůstane minimálně ve stejné výši. Pokud by došlo k zapojení peněžních prostředků na vkladovém příjmovém účtu do hospodaření města již v roce 2012, bylo by možné ke spolufinancování navrhovaného projektu Vybudování in-line stezky využít nemandatorní výdaje rozpočtu města v roce 2013. K tomuto záměru by město mělo přihlížet při plánování a schvalování rozpočtu na rok 2013. V případě, že by regionální operační program neposkytl městu tuto dotaci, zastupitelstvo města by se muselo rozhodnout, zdali tento projekt uskutečnit. V případě, že by se rozhodlo samofinancovat veškeré náklady na tento projekt (bez využití dotací), muselo by využít cizích zdrojů, například úvěru z banky, anebo využít dalších nemandatorních výdajů v plánování rozpočtu na rok 2013.

68

Závěr a shrnutí Bakalářská práce se zabývá analýzou a porovnáním hospodaření obce s rozšířenou působností Humpolec v letech 2008 - 2011. Teoretická část bakalářské práce popisuje na základě pramenů z odborné literatury nejdůležitější pojmy, se kterými se setkáme u obce s rozšířenou působností. V teoretické části je dále vysvětleno financování obce a jsou zde podrobně popsány jednotlivé výdaje a příjmy obce. Příjmy jsem zde rozdělil na daňové, nedaňové, kapitálové a přijaté dotace. Výdaje jsem rozdělil na běžné a kapitálové. Daňové příjmy představují nejdůležitější zdroj příjmů pro obec a hlavní část těchto příjmů tvoří sdílené daně. Sdílené daně obec získává na základě přerozdělení celostátně vybíraných daní. Mezi daňové příjmy obce patří daň z nemovitosti, místní poplatky a správní poplatky. Daň z nemovitosti je stoprocentním příjmem obce. Mezi místní poplatky patří například poplatek ze psů, za lázeňský pobyt. Správní poplatky slouží ke krytí nákladů správních úkonů v rámci přenesené působnosti. Nedaňové příjmy jsou jednorázové příjmy a jsou to příjmy z nájmu, z vlastního hospodaření, z hospodaření subjektů, které obec založila, výnosy z úroků, sankční platby apod. Kapitálové příjmy jsou příjmy z prodeje pozemků a nemovitostí. Přijaté dotace jsou příjmy z ostatních veřejných rozpočtů (stát, kraj, obec). Běžné výdaje zahrnují běžné, opakující se výdaje, ze kterých město financuje oblast školství, kultury, sportu, životního prostředí apod. Mají charakter oprav, udržování, služeb, platů zaměstnancům atd. Kapitálové výdaje jsou vynakládány na investiční výstavby, nákupy nemovitostí, rekonstrukce budov, nákup akcií apod. V práci se používají tři druhy rozpočtů, jde o rozpočet schválený, upravený a skutečný. Schválený rozpočet zastupitelstvo města sestaví a schválí na začátku rozpočtovaného roku. Během roku schvaluje různá rozpočtová opatření a tím i sestavuje upravený rozpočet. K 31. prosinci se provede inventarizace a zjistí se skutečné příjmy, výdaje a vznikne skutečný rozpočet. Tyto teoretické poznatky bakalářská práce jsou pak použity v její praktické části. Praktická část této bakalářské práce byla rozdělena do devíti částí. V první části nazvané Humpolec, obec s rozšířenou působností jsou informace, týkající se nejen hospodaření, ale i informace, které mají souvislost s navrhovaným projektem. Je zde podrobně vypočítaný státní příspěvek na rok 2012, který je ovlivněn zejména rozsahem přenesené působnosti k výkonu státní správy a velikostí správního obvodu vyjádřené počtem obyvatel. Bakalářská práce pokračuje 69

analýzou hospodaření města v jednotlivých letech 2008-2011. Na začátku každé této kapitoly je uveden rychlý souhrn informací o příjmech, výdajích a financování města. Tyto položky jsou poté rozepsány podrobně a je zde hlavně uvedeno, kam město investovalo peněžní prostředky a jaké mělo příjmy. Hospodaření v letech 2009, 2011 mělo velice podobný průběh, kde nejvyšší podíl na příjmech měly daňové příjmy a druhou největší složku tvořily přijaté dotace. Výdaje byly tvořeny z větší části výdaji běžnými. V letech 2009 a 2011 skončilo hospodaření s přebytkem. Na konci roku 2008 byly skutečné výdaje vyšší než skutečné příjmy a skutečný rozpočet města byl schodkový. Schodek byl ve výši 25.749,1 tis. Kč, hlavním důvodem tohoto schodku byla probíhající celosvětová finanční krize. Podle očekávání v dalších letech hospodaření města skončilo s mírným přebytkem. Rok 2010 byl pro obec odlišný, jelikož město obdrželo výjimečné dotace ze strukturálních evropských fondů, čímž se staly přijaté dotace nejvyšší částí daňových příjmů. Souběžně s tím se zvedly i celkové výdaje města, jelikož se město musí na financování projektů, které jsou dotovány ze strukturálních evropských fondů, podílet. Z těchto dotací byla vybudovaná kompostárna organického odpadu a byl vystavěn půdní prostor Základní umělecké školy Gustava Mahlera v Humpolci. Cílem práce bylo provést analýzu hospodaření obce s rozšířenou působností v letech 20082011, porovnat tyto analýzy a na základě zjištěných trendů a oblastí, do kterých bylo investováno, navrhnout projektový záměr, do kterého by mohlo město investovat s využitím dotací z fondů Evropské unie. Jak můžeme z těchto analýz hospodaření vyčíst, tak město v letech 2008-2011 investovalo do životního prostředí, zkulturnění města, školství, kultury. Jestliže by město akceptovalo a realizovalo můj projektový záměr Vybudování in-line stezky, rozšířila by se možnost využití volného času nejen pro občany města, ale i pro široké okolí. Další cíle tohoto projektového záměru je zvýšení atraktivity města, pokračovat v rozvoji a uspokojování potřeb občanů a potencionálních odběratelů služeb města. Jsem přesvědčen, že cíle, které jsem si vytyčil, jsem splnil a podařilo se mi nejen popsat fungování obce, jejich orgánů a oblasti působnosti, ale také jasně popsat financování a hospodaření obcí s rozšířenou působností. Myslím si, že jsem poté tyto teoretické znalosti uplatnil v praktické části práce a zřetelně jsem poukázal na to, do jakých oblastí město Humpolec investovalo finanční prostředky, jaké oblasti rozvíjelo a odkud čerpalo finanční zdroje. Na tomto základě jsem navrhnul jasný projektový záměr, který může pomoci městu v jeho rozvoji a tím zvýšit prestižnost a atraktivnost města v rámci České republiky.

70

Věřím, že má bakalářská práce může být přínosem pro město Humpolec a jeho budoucí rozvoj. Také doufám, že zkušenosti a znalosti, které jsem získal při psaní této bakalářské práce, budu moci uplatnit v praxi, například při pracích na podobných projektech.

71

Seznam literatury VODIČKA, Karel a Ladislav CABADA. Politický systém České republiky. 1. vyd. Praha: Portál, s.r.o., 2003. 352 s. ISBN 80-7178-718-3. PEKOVÁ, Jitka, Jaroslav PILNÝ a Marek JETMAR. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3. vyd. Praha 3: ASPI, a.s., 2003. 712s. ISBN 978-80-7357-351-5. NEČADOVÁ, Věra. Veřejná správa. 1. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2003. 143 s. ISBN 978-80-87035-19-1. ZDENĚK, Koudelka. Obce a kraje: podle reformy veřejné správy v roce 2001. 2. vyd. Praha 1: LINDE PRAHA, a.s., 2003. 423 s. ISBN 80-7201-272-X. SVAZ MĚST A OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Příručka pro člena zastupitelstva obce po volbách 2010. 1. vyd. Praha: Artedit, s.r.o., 2003. 184 s. ISBN 978-80-254-8660-3. PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2. vyd. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2003. 304 s. ISBN 978-80-247-2789-9. BURDEK, Ladislav. Úplné znění: účetnictví, rozpočtová pravidla, rozpočtová skladba. 1. vyd. Ostrava: Jiří Motloch-Sagit, 2005. 432 s. ISBN 80-7208-468-2. Zákon č. 128/ 2000 Sb., o obcích Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Zákon č. 557/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě Interní materiály města Humpolec

72

Seznam internetových zdrojů NÁRODNÍ AKADEMIE REGIONÁLNÍHO MANAGEMENTU, o. s. Portál na podporu rozvoje obcí ČR [online]. 1. vyd. 2009 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.rozvojobci.cz/news/financovani-rozvoje-obce-souhrn/ MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. Příspěvek na výkon státní správy pro rok 2012 [online]. 2010 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/prispevek-navykon-statni-spravy-pro-rok-2012.aspx MĚSTO HUMPOLEC. Dotační tituly [online]. 2010 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.mesto-humpolec.cz/evropsky-socialni-fond-v-cr-vyzva-57/d-220405/p1=35199 MĚSTO HUMPOLEC. Humpolec [online]. 2010 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.mesto-humpolec.cz/index.asp SYNER VHS VYSOČINA. Kompostárna Humpolec [online]. 2012 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.vhsvysocina.cz/referencni-zakazky/id:16028/KompostarnaHumpolec EVROPSKÁ KOMISE. Mapa projektů: Regenerace veřejného prostranství sídliště Smetanova v Humpolci [online]. 2009 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.mapaprojektu.cz/srv/www/content/pub/cs/oprojektu.shtml?projectId=CZ.1.11/3.2.00/01.00305 EVROPSKÁ KOMISE. Mapa projektů: Investiční vestavba půdního prostoru ZUŠ G. Mahlera, Humpolec [online]. 2009 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.mapaprojektu.cz/srv/www/content/pub/cs/oprojektu.shtml?projectId=CZ.1.11/3.2.00/02.00629

73

Seznam použitých obrázků Obrázek 1: Fáze rozpočtového procesu.................................................................................... 21 Obrázek 2: Druhové rozdělení příjmů ...................................................................................... 24 Obrázek 3: Druhové rozdělení výdajů ..................................................................................... 28 Obrázek 4: Druhy a výše příjmů obce Humpolec v roce 2008 (v tis. Kč) ............................... 37 Obrázek 5: Poměr běžných a kapitálových výdajů městského rozpočtu v roce 2008 ............. 39 Obrázek 6: Zhodnocení rozpočtu příjmů v roce 2008 (v tis. Kč)............................................. 40 Obrázek 7: Zhodnocení rozpočtu výdajů v roce 2008 (v tis. Kč) ............................................ 41 Obrázek 8: Druhy a výše příjmů obce Humpolec v roce 2009 (v tis. Kč) ............................... 43 Obrázek 9: Poměr běžných a kapitálových výdajů městského rozpočtu v roce 2009 ............. 45 Obrázek 10: Zhodnocení rozpočtu příjmů v roce 2009 (v tis. Kč) .......................................... 46 Obrázek 11: Zhodnocení rozpočtu výdajů v roce 2009 (v tis. Kč) .......................................... 47 Obrázek 12: Druhy a výše příjmů obce Humpolec v roce 2010 (v tis. Kč) ............................. 49 Obrázek 13: Poměr běžných a kapitálových výdajů městského rozpočtu v roce 2010 ........... 51 Obrázek 14: Zhodnocení rozpočtu příjmů v roce 2010 (v tis. Kč) .......................................... 52 Obrázek 15: Zhodnocení rozpočtu výdajů v roce 2010 (v tis. Kč) .......................................... 52 Obrázek 16: Druhy a výše příjmů obce Humpolec v roce 2011 (v tis. Kč) ............................. 55 Obrázek 17: Poměr běžných a kapitálových výdajů městského rozpočtu v roce 2011 ........... 56 Obrázek 18: Zhodnocení rozpočtu příjmů v roce 2011 (v tis. Kč) .......................................... 58 Obrázek 19: Zhodnocení rozpočtu výdajů v roce 2011 (v tis. Kč) .......................................... 58 Obrázek 20: Příjmy, výdaje financování v letech 2008-2011 (v tis. Kč) ................................. 59 Obrázek 21: Rozpočtování příjmů v letech 2008-2011 (v tis. Kč) .......................................... 60 Obrázek 22: Rozpočtování výdajů v letech 2008-2011 (v tis. Kč) .......................................... 61 Obrázek 23: Porovnání příjmů v letech 2008-2011 (v tis. Kč) ................................................ 62 Obrázek 24: Porovnání výdajů v letech 2008-2011 (v tis. Kč) ................................................ 63 Obrázek 25: Porovnání finančních prostředků na vkladovém příjmovém účtu v letech 20082011 k 31. 12.(v Kč)................................................................................................................. 64 Obrázek 26: Ilustrační obrázek navrhované stezky .................................................................. 66 Obrázek 27: Struktura obyvatel ve městě ................................................................................ 67

74

Seznam použitých tabulek Tabulka 1: Koeficienty pro obce s rozšířenou působností ....................................................... 33 Tabulka 2: Přehled rozpočtu města v roce 2008 v tis. Kč ........................................................ 35 Tabulka 3: Přehled rozpočtu města v roce 2009 v tis. Kč ........................................................ 41 Tabulka 4: Přehled rozpočtu města v roce 2010 v tis. Kč ........................................................ 47 Tabulka 5: Přehled rozpočtu města v roce 2011 v tis. Kč ........................................................ 53

75

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Možnosti využívání dotačních titulů pro rozvoj obce s rozšířenou působností

Recommend Documents