VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
Vztah dětí staršího školního věku ke zdravé výživě a automatům na základní škole Bakalářská práce
Autor: Jana Štěrbová Vedoucí práce: PhDr. Lada Cetlová PhD. Jihlava 2011
Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, 586 01 Jihlava
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Autor práce: Studijní program: Obor: Název práce: Cíl práce:
Jana Štěrbová Ošetřovatelství Všeobecná sestra Vztah dětí staršího školního věku ke zdravé výživě a automatům na ZŠ Zjistit stravovací návyky dětí staršího školního věku v závislosti na geografické poloze (Vesnice X Město.) ZŠ-Pomocí cílených dotazníků zjistit –využití školního stravování, rychlého občerstvení, automatů. Vyhodnotit vliv reklamy na zdravou výživu-Vyhodnotit rozdíl stravovacích návyků podle pohlaví.
PhDr. Lada Cetlová, Ph.D. vedoucí bakalářské práce
PhDr. Lada Cetlová, Ph.D. vedoucí katedry Katedra zdravotnických studií
Anotace Bakalářská práce na téma Vztah dětí staršího školního věku ke zdravé výživě a automatům na základních školách se v teoretické části zabývá jednotlivým popisem živin, poruchami příjmu potravy, stravováním ve školních jídelnách, automaty na základních školách a výživovými doporučeními. V praktické části jsou do tabulek a grafů zaznamenány výsledky anonymních dotazníků o stravování dětí staršího školního věku. Klíčová slova: zdravá výživa, živiny, poruchy příjmu potravy
Annotation The theses Children’s attitude to health diet and automatic machines at grammar school deals with description of nutrition, eating disorders, diet in school canteen, automatic machines at grammar schools and with nutritional recommendations in theoretical part. In practical part are written down results of questionnaires about children’s diet in tables and graphs.
Key words: health diet, nutrition, eating disorders
Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí bakalářské práce PhDr. Ladě Cetlové PhD. Děkuji za cenné rady, odborné vedení a připomínky poskytnuté při zpracovávání bakalářské práce. Rovněž patří můj dík rodině za podporu při studiu a tvorbu potřebného zázemí.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 20. 5. 2011 ..................................................... Podpis
OBSAH 1 ÚVOD ...................................................................................................................6 Cíl práce ........................................................................................................................8 Pracovní hypotézy .........................................................................................................8 2 TEORETICKÁ ČÁST ...........................................................................................9 2.1 Ţiviny .............................................................................................................9 2.1.1 Tuky ........................................................................................................9 2.1.2 Sacharidy .................................................................................................9 2.1.3 Proteiny.................................................................................................. 10 2.1.4 Vláknina ................................................................................................ 12 2.1.5 Vitamíny a minerální látky ..................................................................... 13 2.1.6 Voda pitný reţim .................................................................................. 17 2.2 Poruchy výţivy ............................................................................................. 17 2.2.1 Obezita ................................................................................................... 18 2.2.2 Mentální anorexie .................................................................................. 20 2.2.3 Bulimie .................................................................................................. 21 2.3 Výţivová doporučení .................................................................................... 22 2.3.1 Potravinová pyramida ............................................................................ 23 2.3.2 Stravování ve školních jídelnách ............................................................ 23 2.3.3 Potravinové automaty na základních školách ..........................................24 2.3.4 Reklama ................................................................................................. 25 2.3.5 Fast food ................................................................................................ 25 3 PRAKTICKÁ ČÁST ........................................................................................... 27 3.1 Metodika výzkumné práce ............................................................................. 27 3.2 Charakteristika vzorku respondentů ............................................................... 27 3.3 Charakteristika výzkumného prostředí ........................................................... 27 3.4 Průběh a popis výzkumu ............................................................................... 28 3.5 Vlastní výsledky výzkumu ............................................................................ 29 4 DISKUZE............................................................................................................ 57 5 ZÁVĚR ............................................................................................................... 61 Seznam pouţité literatury ............................................................................................ 63 Příloha A ..................................................................................................................... 65
Seznam tabulek Tab.1: Rozdělení sacharidů (Frej, 2006, s. 17). ............................................................ 10 Tab. 2: Rozdělení proteinů (Montignac, 1999, s. 49).................................................... 11 Tab. 3: Zdroje vlákniny (Frej, 2006, s. 20). .................................................................. 12 Tab. 4: Vitamíny rozpustné v tucích (Mourek 2005, s. 81)...........................................13 Tab. 5: Vitamíny rozpustné ve vodě (Mourek 2005, s. 81). ..........................................14 Tab. 6: Metabolické riziko podle obvodu pasu (Svačina, 2008, s. 14). ......................... 19 Tab. 7: Zdravotní rizika podle kategorií BMI (Málková, 2005, s. 14)........................... 20 Tab. 8: Pohlaví ............................................................................................................ 29 Tab. 9: Věk ................................................................................................................. 30 Tab. 10: Pravidelná snídaně ........................................................................................ 31 Tab. 11: Připravují ti rodiče svačinu ............................................................................ 32 Tab. 12: Konzumace nápojů ........................................................................................ 33 Tab. 13: Mnoţství tekutin za den ................................................................................. 34 Tab. 14: Stravování ve školní jídelně ...........................................................................35 Tab. 15: Konzumace uzenin ........................................................................................ 36 Tab. 16: Konzumace mléčných výrobků ......................................................................37 Tab. 17: Konzumace ovoce a zeleniny ......................................................................... 38 Tab. 18: Vyuţití potravinových automatů .................................................................... 39 Tab. 19: Četnost nákupu mléčných výrobků ................................................................ 40 Tab. 20: Četnost nákupu nápojů z automatů................................................................. 41 Tab. 21: Návštěva Fast foodu ...................................................................................... 42 Tab. 22: Kouření ......................................................................................................... 43 Tab. 23: Nákupy sladkostí známé z reklam .................................................................. 44 Tab. 24: Trávení volného času ..................................................................................... 45 Tab. 25: Chlapci a dívky.............................................................................................. 46 Tab. 26: Četnost snídaní .............................................................................................. 47 Tab. 27: Pitný reţim ke svačině ................................................................................... 48 Tab. 28: Pitný reţim během dne .................................................................................. 49 Tab. 29: Školní stravování ........................................................................................... 50 Tab. 30: Uzeniny v jídelníčku ...................................................................................... 51 Tab. 31: Mléčné výrobky............................................................................................. 52 Tab. 32: Ovoce a zelenina ........................................................................................... 53 Tab. 33: Fast food ....................................................................................................... 54 Tab. 34: Sladkosti z reklam ......................................................................................... 55 Tab. 35: Volný čas ......................................................................................................56
Seznam grafů: Graf 1: Pohlaví ............................................................................................................ 29 Graf 2: Věk ................................................................................................................. 30 Graf 3: Pravidelná snídaně ........................................................................................... 31 Graf 4: Svačina od rodičů ............................................................................................ 32 Graf 5: Konzumace nápojů .......................................................................................... 33 Graf 6: Mnoţství tekutin za den ................................................................................... 34 Graf 7: Stravování ve školní jídelně ............................................................................. 35 Graf 8: Konzumace uzenin .......................................................................................... 36 Graf 9: Konzumace mléčných výrobků ........................................................................ 37 Graf 10: Konzumace ovoce a zeleniny ......................................................................... 38 Graf 11: Vyuţití potravinových automatů .................................................................... 39 Graf 12: Četnost nákupu mléčných výrobků ................................................................ 40 Graf 13: Četnost nákupu nápojů z automatů ................................................................ 41 Graf 14: Návštěva Fast foodu ...................................................................................... 42 Graf 15: Kouření ......................................................................................................... 43 Graf 16: Nákupy sladkostí známé z reklam ................................................................. 44 Graf 17: Trávení volného času ..................................................................................... 45 Graf 18: Chlapci a dívky ............................................................................................. 46 Graf 19: Četnost snídaní .............................................................................................. 47 Graf 20: Pitný reţim ke svačině ................................................................................... 48 Graf 21: Pitný reţim během dne .................................................................................. 49 Graf 22: Školní stravování ........................................................................................... 50 Graf 23: Uzeniny v jídelníčku...................................................................................... 51 Graf 24: Mléčné výrobky............................................................................................. 52 Graf 25: Ovoce a zelenina ........................................................................................... 53 Graf 26: Fast food ....................................................................................................... 54 Graf 27: Sladkosti z reklam ......................................................................................... 55 Graf 28: Volný čas ......................................................................................................56
1 ÚVOD Člověk je závislý na potravě. Jídlo doprovází člověka od narození aţ do posledních dnů ţivota. Působí na vývoj lidského těla. Dítě je závislé na tekuté stravě, mateřském mléce, dále jeho stravování přechází na polotuhou aţ tuhou stravu. Dochází postupně k rozlišování chutí, barev, vůní a konzistence přijatého jídla. Bakalářskou práci na téma ,,Vztah dětí staršího školního věku ke zdravé výţivě a automatům na základních školách“ jsem si vybrala, abych zjistila dnešní stravovací návyky u dětí a odhalila, jak se stravují děti tohoto věku ve svých domovech. Děti ve škole tráví převáţnou část dne. Ať uţ ve školních lavicích, počítačových učebnách, hřištích, druţinách či školních klubech, proto je velmi důleţité, aby jejich denní strava měla zastoupené všechny sloţky potravin. V době dospívání se potřeba energetického příjmu zvyšuje. Rozdíly jsou mezi chlapci a dívkami. U děvčat dochází ke krevním ztrátám, objevuje se menstruace. U chlapců se zvyšuje mnoţství svalové tkáně. V obou případech narůstá mnoţství červených krvinek. V dětském věku je důleţitý přísun ţeleza. Děti se stravují ve školních jídelnách, ale nejen tam. Navštěvují bufety, Fast Food, obchody s potravinami. Díky dnešní moderní době, kdy strava převaţuje fyzickou aktivitu, dochází k rozvoji civilizačních chorob uţ od raného dětství. Následkem je dětská obezita. Objevuje se čím dál častěji. Příčinou je nepravidelné stravování, s vynecháním snídaně. Omezený příjem jídla v průběhu dne je kompenzován vysokým příjmem stravy ve večerních hodinách. Strava je často posuzována podle senzorické hodnoty a ceny, proto často obsahuje více energie a méně pro ţivot důleţitých ţivin. Kalorická strava bývá totiţ levnější a mnohdy i chutnější neţ strava zdravá. Těmto špatným návykům by se mělo předcházet uţ ve školním věku. Děti si vytvářejí stravovací návyky, které si nesou s sebou aţ do dospělosti. Špatné stravování se můţe projevit různými chorobami, jako například vysoký krevní tlak, diabetes mellitus, cévní mozková příhoda, metabolické poruchy, nádorová onemocnění, obezita a s ní spojené přílišné zatěţování kloubů, kdy dochází k předčasnému degenerativnímu opotřebení chrupavek. Rodina má vytvořeny svoje zaběhlé stravovací návyky a ty se zafixují. Dítě si je nese aţ do dospělosti.
6
Mládeţ je v tomto směru ovlivňována ve velké míře reklamou. Dochází ke střetu mezi stravovacími návyky z domova a reklamovanou nabídkou jídel z Fast foodu. Potraviny na našem trhu obsahují také sloţky, které by se jídelníčku dnešních dětí měly vyhnout. Sycené nápoje s vysokým obsahem cukru, barviv. Mléčné výrobky, které nejsou tvořeny mléčnou bílkovinou, ale rostlinnými náhraţkami. Děti se v tomto věku nespokojí se stravou ve školních jídelnách, snaţí se zahnat ,,hlad“, ale spíše chuť nákupem pochutin v automatech, kantýnách či cukrárnách. Tento fakt je důvodem, proč jsem se rozhodla pomoci cílených dotazníků zjistit, jak se děti této věkové kategorie stravují. Cílem bakalářské práce je zjistit, jaké znalosti o zdravé výţivě mají děti staršího školního věku, tj. druhý stupeň základní školy. Zda se objevují rozdíly v názorech na stravování mezi chlapci a dívkami. Jestli geografická poloha, tj. vesnice Jimramov a město Jihlava, vykáţe rozdíly v názorech na správné stravování. Pomocí cílených dotazníků se chci dozvědět, dávají
li školáci přednost stravování ve školních jídelnách
či Fast foodu. Má - li na ně vliv reklama ve výběru stravy. Bakalářská práce se skládá ze dvou hlavních částí z níţ první je zaměřena na teoretickou část a druhou bude tvořit praktická část. V první kapitole teoretické části se zabývám jednotlivými sloţkami stravy - sacharidy, proteiny, lipidy, vlákninou, vitamíny, minerálními látkami a vodou v podobě pitného reţimu. Druhá kapitola je zaměřena na poruchy příjmu potravy, jako je obezita, mentální anorexie a bulimie. Třetí kapitolu jsem věnovala výţivovým doporučením a s tím souvisejícímu popisu potravinové pyramidy, školnímu stravování a vlivu reklamy na děti. Praktická část práce se zabývá výsledky, které byly vyhodnoceny z anonymních cílených dotazníků. Výsledky jednotlivých odpovědí jsem zaznamenala do tabulek a grafů.
7
Cíl práce Cíl 1 Zjistit stravovací návyky dětí staršího školního věku v závislosti na geografické poloze základní školy vesnice x město. Cíl 2 Pomocí cílených dotazníků zjistit–vyuţití školního stravování, rychlého občerstvení, automatů. Cíl 3 Vyhodnotit vliv reklamy na zdravou výţivu. Cíl 4 Vyhodnotit rozdíl stravovacích návyků podle pohlaví.
Pracovní hypotézy Hypotéza 1 Předpokládám, ţe většina respondentů ví, co je zdravá výţiva. Hypotéza 2 Očekávám, ţe více neţ polovina respondentů vyuţívá rychlé občerstvení a automaty na základních školách. Hypotéza 3 Domnívám se, ţe více neţ polovina dětí se stravuje ve školních jídelnách.
8
2 TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Ţiviny V této části se zaměřím na jednotlivé sloţky potravy, na vyváţený podíl jednotlivých ţivin, které jsou důleţité pro fungování našeho organismu. Dodávané ţiviny jsou nutné pro tvorbu a obnovu tkání celého organismu. Dodávají energii pro činnost orgánů. Jsou zdrojem tepla a regulují tělesnou teplotu. Přivádějí látky pro činnost orgánů a systémů. Mezi základní sloţky stravy patří cukry (sacharidy), bílkoviny (proteiny), tuky (lipidy), vláknina, vitamíny a voda. Tyto sloţky jsou nezbytnou a velmi důleţitou součástí stravy, proto by neměly v našem jídelníčku chybět. (Frej, 2006).
2.1.1 Tuky Tvoří nejbohatší zásobní formu energie pro organismus. Jsou estery vyšších karboxylových kyselin. Důleţitý je i cholesterol, který tvoří součást biologických membrán, coţ je stěna kaţdé buňky v těle. Je obsaţen v ţivočišných tkáních, v rostlinách se nenachází. (Grofová, 2007). Tuk tvoří ochranná pouzdra orgánů. Tuky rozdělujeme na nasycené a nenasycené. Dodávají
organismu
nepostradatelné
mastné
kyseliny,
které
jsou
důleţité
pro vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích, tj. vitamín A, D, E, K. Nenasycené mastné kyseliny, které jsou obsaţeny v rostlinných tucích, mají příznivý vliv na zdraví člověka. Tělo si je samo nedokáţe vyrobit, proto se musí dodávat v podobě margarínu, olivového oleje, a podobně. Na rozdíl od nasycených mastných kyselin, které působí většinou nepříznivě na lidský organismus, a to zvyšováním hladiny cholesterolu v krvi. Jsou obsaţeny v ţivočišných tucích, jako je máslo a sádlo. (Piťha et al., 2009).
2.1.2 Sacharidy Sacharidy, které tvoří důleţitou část denního příjmu, jsou zdrojem energie. Doporučený příjem je 50 60 % denně, není tedy moţné je z jídelníčku vyřadit. Jsou rychlý zdroj energie pro zajištění všech tělesných funkcí a nezbytné pro správné fungování mozku. V tenkém střevě se rozkládají na jednoduché a vstřebatelné cukry. V játrech se přeměňují na glukózu, coţ je okamţitý zdroj energie. Zásobní glukóza se nazývá 9
glykogen. Je-li potřeba energie, glykogen se mění v játrech a svalech na glukózu. Zbývající, přebytečná glukóza se mění a ukládá v podobě tuku. (Frej, 2006).
Tab.1: Rozdělení sacharidů (Frej, 2006, s. 17).
Glukóza hroznový cukr Jednoduché cukry
Monosacharidy Fruktóza ovocný cukr
Laktóza mléčný cukr Sacharóza řepný cukr Disacharidy Maltóza sladový cukr
Škrob a dextriny Glykogen - zásobní cukr Sloţené cukry
Polysacharidy
ve svalech Vláknina celulóza, hemicelulóza, pektiny
2.1.3 Proteiny Proteiny jsou neméně důleţitou sloţkou potravy, a to hlavně v dětském věku pro tvorbu svalové hmoty a růstu. Bílkoviny se neukládají, proto je důleţité je přijímat v potravě pravidelně. Jsou součástí stavby těla svalů, enzymů a hormonů. Bílkoviny jsou důleţité při budování tělesných buněk (krevních destiček), tvorbě hormonů a nervových
10
mediátorů, zdroj energie v okamţiku potřeby, při udrţování svalového systému, při budování ţlučových kyselin. (Montignac, 1999). Bílkoviny jsou rozděleny podle zastoupení jednotlivých esenciálních aminokyselin a jejich vzájemného poměru na plnohodnotné a neplnohodnotné. Plnohodnotná bílkovina obsahuje všechny esenciální aminokyseliny, navíc ve vhodném vzájemném poměru. Jako plnohodnotné můţeme označit všechny bílkoviny, jejichţ zdrojem jsou potraviny ţivočišného původu, tedy maso, mléko, mléčné výrobky a vejce. Zdrojem rostlinných bílkovin jsou zejména luštěniny, obiloviny, ořechy a brambory. Rostlinné bílkoviny neobsahují všechny esenciální aminokyseliny v potřebném mnoţství, proto je označujeme jako neplnohodnotné. (Svačina et al., 2008).
Tab. 2: Rozdělení proteinů (Montignac, 1999, s. 49).
Aminokyseliny, které si tělo umí samo
Aminokyseliny, které je moţné získat
vyrobit
pouze z potravy
Alfa alanin
Isoleucin
Arginin
Lucin
Kyselina aspartová
Lysin
Cystein
Methionin
Kyselina glutamová
Fenylalanin
Glycin
Threonin
Hystidin
Tryptofan
Leucin
Valin
Prolin Serin
11
2.1.4 Vláknina Je další, u mnoha lidí opomíjená součást výţivy. Vláknina je obsaţena v rostlinných sacharidech a patří mezi nestravitelnou součást stravy. Slouţí k předcházení zaţívacích problémů, zácpy, průjmu, ale také při redukci váhy, jelikoţ při jejím uţívání máme pocit sytosti. Vláknina zpomaluje vstřebávání cukrů a sniţuje u stravy glykemický index. Při jejím nedostatku dochází ke sníţení účinnosti zaţívacího traktu, to se můţe projevit různými onemocněními, jako je cukrovka, rakovina tlustého střeva, ţlučové kameny a zácpa. Má příznivý vliv na funkci zaţívacího traktu. Je povaţována za prevenci karcinomu tlustého střeva, kolorektálního karcinomu a hemeroidů. Je vstřebávána v tlustém střevě. Vlákninu známe ve dvou formách, rozpustnou a nerozpustnou. Rozpustná vláknina zvětšuje svůj objem v ţaludku, prodluţuje jeho vyprázdnění, a tím máme pocit nasycení. Je obsaţená v ovoci, zelenině a částečně v obilovinách. Nerozpustná vláknina urychluje průchod tráveniny zaţívacím traktem a je součástí především obilovin a zrn. (Vítek, 2008).
Tab. 3: Zdroje vlákniny (Frej, 2006, s. 20).
Nerozpustná vláknina
Rozpustná vláknina
celozrnné obilniny (pšenice, rýţe, neloupaná rýţe, otruby, cereálie)
citrusové plody
košťálová zelenina (brokolice, květák, kapusta)
ovesná kaše
Luštěniny
luštěniny
Jablka
jablka, hrušky, jahody
12
2.1.5 Vitamíny a minerální látky Zásoby vitamínů v organismu jsou příliš malé. Tělo si je samo nedokáţe vyrábět. Nutností je pravidelný přísun zvenčí. Vitamíny mají ochrannou funkci, chrání tělo před různými infekcemi. Při nedostatku vitamínů v těle se mluví o avitaminóze, při mírném nedostatku o hypovitaminóze. Vitamíny by se měly hlavně konzumovat v zimním a časně jarním období, kdy jsme více unaveni a častěji nás postihují nemoci. Vitamíny se dělí na dvě skupiny. Vitamíny rozpustné ve vodě a rozpustné v tucích. (Vitamíny, 2009). Vitamíny rozpustné v tucích: vitamín A, D, E, K Tab. 4: Vitamíny rozpustné v tucích (Mourek 2005, s. 81).
Vitamín
A (retinol)
D (cholekalciferol)
Zdroj
mrkev, vejce, mléko, rajčata
UV zářením v kůţi, játra, rybí tuk
Funkce
zrakový pigment, udrţování epitelu, antioxidant vstřebává Ca a P ze střeva, ukládání Ca do kostí a zubů
rostlinné oleje, E (tokoferol)
vejce, zelenina,
šeroslepost, suchá kůţe
křivice, měknutí kostí svalová dystrofie,
antioxidant
ořechy
K (fytochinon)
Nedostatek
sterilita, poruchy růstu
produkt bakterií
účastní se na tvorbě
střevní flory,
koagulačních
zelenina
faktorů
poruchy koagulace, krvácivost
13
Vitamíny rozpustné ve vodě: vitamín C, H, PP a vitamíny řady B Tab. 5: Vitamíny rozpustné ve vodě (Mourek 2005, s. 81).
Vitamín
Zdroj
Funkce
C (kys.
černý rybíz,
antioxidant, tvorba
askorbová)
citrusy, paprika
kolagenu
luštěniny,
kofaktor enzymů, regulace
droţdí
metabolismu sacharidů
játra, mléko,
kofaktor enzymů
ryby
dýchacího řetězce
B5 (kyselina
luštěniny,
součást koenzymu A,
průjmy, záněty
pantotenová)
ţloutek, droţdí
podporuje růst
sliznic kůţe,
koenzym v metabolismu
anémie, nervové
proteinů
poruchy, deprese
B1 (thiamin)
B2 (riboflavin)
mléko, vejce, B6 (pyridoxin)
obilné klíčky, maso
Nedostatek kurděje, sníţená imunita, sníţená odolnost kapilár neuritida, únava
záněty kůţe a sliznic
B12
játra, mléko,
koenzym syntézy
perniciózní anémie,
(kobalamin)
vejce
nukleových kyselin
nervové poruchy
Bc (kyselina
sýry, vnitřnosti,
vliv na tvorbu nukleových
listová)
vejce
kyselin
kvasnice,
má účinky na celý
vyráţky, vypadávání
vnitřnosti
metabolismus
vlasů
H (biotin)
kvasnice, játra, PP (niacin)
drůbeţ, burské oříšky,
poruchy krvetvorby
má vliv na trávení, nezbytný pro nervový
nechutenství,
systém, mírní projevy
nespavost
alergie
14
Minerální látky jsou pro organismus nepostradatelné. Významnou roli hrají pro růst a vývoj tkání, aktivují, regulují a kontrolují látkovou výměnu v těle a spoluúčastní se vedení nervových vzruchů. Při dodrţování výţivových doporučení nedochází k nedostatku minerálních látek ani vitamínů. Nejjednodušším způsobem je zvýšit příjem zeleniny, ovoce, konzumovat mléčné výrobky, celozrnné pečivo, luštěniny a ryby. (Piťha et al., 2009). Vápník důleţitý pro tvorbu a správnou funkci kostí a zubů, účastní se správných svalových a nervových funkcí, řídí srdeční rytmus. Zdroj vápníku mléčné výrobky, zelenina, oříšky. Hořčík reguluje srdeční rytmus, je nepostradatelný pro metabolismus enzymů a chrání nervy. Zdroj hořčíku listová zelenina, luštěniny, oříšky, ryby. Fosfor podílí se společně s vápníkem na stavbě kostí a zubů. Mimo jiné je také důleţitý pro správnou funkci mozku a nervů. Zdroj fosforu ryby, luštěniny, mléčné výrobky, vaječný ţloutek. (Piťha et al. 2009,) Sodík důleţitý pro přenos nervových vzruchů. Zdrojem sodíku je sůl. Draslík také jako sodík důleţitý pro přenos nervových impulzů, dále správnou činnost svalů. Zdroj draslíku ořechy, celozrnné obiloviny, brambory, luštěniny. Ţelezo má vliv na funkci a stavbu hemoglobinu. Při nedostatku ţeleza vzniká anémie. Zdroj ţeleza - vnitřnosti, maso, vaječný ţloutek, meruňka. Zinek podílí se na štěpení bílkovin a tvorbě inzulínu. Zdrojem zinku - cibule, ústřice, otruby, dýňová semínka. Selen společně s vitamínem E chrání naše tělo před odstraňováním volných radikálů. Je nezbytný pro tvorbu prostaglandinu, který ovlivňuje krevní tlak a brání kornatění tepen. Zdroj selenu kukuřice, cibule, plody moře, vejce, chřest.
15
Křemík důleţitý pro růst organismu, zpevňuje cévy a kosti, má vliv na tvorbu pojivové tkáně a chrupavek. Roli má pro krásnou pleť, netřepící se vlasy a nehty. Zdrojem křemíku jsou celozrnné obiloviny a jablečná vláknina. Chróm nutný pro metabolismus sacharidů a působení inzulínu, je důleţitý pro posílení obranyschopnosti organismu. Zdroj chrómu pivovarské kvasnice, ořechy, řeřicha, maso. Jód hlavní úlohou je tvorba hormonu štítné ţlázy, urychluje metabolismus ţivin, ovlivňuje mentální a pohlavní vývoj plodu. Zdroj jódu jodová sůl, třešně, višně, mořské řasy. (Piťha et al. 2009).
16
2.1.6 Voda pitný reţim Naše tělo je sloţené z vody. Bez vody není moţnéi ţít. Je obsaţena ve svalech, kde je tvoří 70 %, v krvi 82 %, kostech 25 %. Voda je všude, kam se podíváme, můţeme ji vidět v kapalné, plynné či pevné formě. Otázkou tedy je, kdo pitný reţim dodrţuje, kdo vypije za den více neţ litr tekutin, ovšem nealkoholických a pokud moţno neslazených. Takových lidí je opravdu málo. Deficit pitného reţimu je také příčinou mnoha onemocnění, které mohou způsobovat choroby, ať uţ se jedná o onemocnění ledvin, tvorbu močových kamenů či stáze moči, časté bolesti hlavy jsou problémem, který zatěţuje mnoho lidí. Voda je nezastupitelná sloţka naší stravy. Bez ní se přeţije jen pár dní, jak uvádí některé výzkumy. Je to látka, kterou musíme tělu dodávat, i kdyţ malé mnoţství si tělo dokáţe vytvářet. Voda má v těle řadu funkcí. Převádí ţiviny, odvádí odpadní látky. Pomáhá při termoregulaci. Má ochrannou funkci. Chrání klouby, páteř a míchu. V těhotenství obklopuje plod jako plodová voda. V dnešní době je velký výběr rozmanitých druhů tekutin, které nám nabízí trh. Ať uţ tekutiny na bázi ovoce či zeleniny, kde je nevýhodou většinou vysoké mnoţství jednoduchých cukrů a obsah přidaných látek pro zlepšení chuti, barvy a trvanlivosti. Slazené nápoje, minerální vody, kolové nápoje patří k oblíbeným tekutinám hlavně u dětí. Tekutiny jsou sice velmi chutné, ale ne zdravé. Obsahují velké mnoţství sacharidů, umělá sladidla, aroma, barviva či kofein. Mládeţí oblíbené energetické nápoje obsahují kofein, taurinu, L-carnitin. Většina těchto přidaných látek má nepříznivý vliv na zdraví.
Nápoje
vyráběné uţ mnoho let, káva a alkohol, nejsou součástí pitného reţimu a neměly by se do něho zařazovat. Měly by se konzumovat jen výjimečně v přiměřených dávkách. Pouţívají se hlavně kvůli povzbuzujícím účinkům na nervovou soustavu. Ideální tekutinou by měla být voda, čistá, neslazená, nesycená, bez obsahu přidaných látek. Ostatní výše popisované tekutiny by měly tvořit spíše doplněk pitného reţimu, do rozmezí 500 mg/l. (Matějová, Pokorná, 2010).
2.2 Poruchy výţivy Uţ od středověku jsou popisovány nejrůznější formy poruch příjmu potravy, jako je obezita, mentální anorexie, mentální bulimie. Onemocnění můţe začít nenápadně, běţně v průběhu dospívání, kdy je snaha přizpůsobit se vrstevníkům. Spouštěcími faktory 17
můţe být také psychická zátěţ v rodině nebo ve škole, traumatická situace nebo jednoduše kritika na vlastní vzhled jedince. (Papeţová, 2010).
2.2.1 Obezita Obezita je povaţována za třetí nejrozšířenější onemocnění ve vyspělých zemích. Má genetickou predispozici. Výskyt obezity v rodině ovlivňují stravovací návyky. Zvyklosti vaření, sladká a tučná jídla, přejídání jsou přenášeny z generace na generaci. V rodinách, kde je potrava prioritním zájmem pozornosti, se obezita snadno rozvíjí. U nejmladších dětí se při nadměrném příjmu cukrů zvětšuje počet tukových buněk, později pak jejich velikost. Obezita získaná v raném věku se tak později hůře ovlivňuje. Váha se zvyšuje, díky nerovnováze mezi přijímanou a vydávanou energií. Nevyuţitá energie se v těle ukládá ve formě tukových zásob v tukových buňkách. Pokud tato nerovnováha přetrvává delší dobu, člověk začne tloustnout. Nerovnováha v příjmu a výdeji energie můţe být způsobena některými z těchto faktorů: přejídáním, konzumováním přemíry tuků, nedostatkem pohybu – vše vţdy v kombinaci s určitým podílem genetických vloh. (Matoulek, 2009). Zastoupení tuků v těle by mělo být u ţen 30%, u muţů 20%. Obezita je jedna z nemocí, která sniţuje délku ţivota a vede k rozvoji civilizačních nemocí. K nim jsou řazeny hypertenze, diabetes mellitus, riziko onemocnění kardiovaskulárního systému a vzniku nádorů. Obezita má vliv i na psychiku dítěte, kterou posměchy ze stran spoluţáků mohou nabourat. (Svačina, 2008). Obezita a její dělení: Androidní, typ jablka, obezita muţského typu
hromadění tuku v oblasti hrudníku
a břicha. Gynoidní, typ hrušky, obezita ţenského typu
zmnoţení podkoţního tuku
v oblastech stehen a hýţdí. (Svačina, 2008). Jak zjistím, ţe jsem obézní? Nejjednodušším způsobem, jak zjistit, jestli jsem obézní, je stoupnout si na váhu. O podílu tuku v těle se dozvíme u lékaře pomocí různých technik, které jsou schopny změřit například tukové řasy pomocí kleští kaliper na více místech těla a ze zjištěných hodnot lze dále odvodit podíl tukové tkáně k celkové tělesné váze. Váţení pod vodou, kdy se zjistí přesná specifická váha těla za pomoci Archimedova zákona je další moţností. Vyšetřením pomocí počítačové tomografie, 18
ultrazvuku nebo donzimetrií má za cíl stanovení celkového tuku v těle. Jednoduchou klasifikací, která je dostupná pro všechny, je měření obvodu pasu. (Svačina, 2008). Tab. 6: Metabolické riziko podle obvodu pasu (Svačina, 2008, s. 14).
Obvod pasu
Zvýšené riziko
Vysoké riziko
Ţeny
větší neţ 80 cm
větší neţ 88cm
Muţi
větší neţ 94
větší neţ 102 cm
Zdravotní komplikace: nadváha a obezita zvyšují riziko vzniku řady onemocnění. Obezita rovněţ zvyšuje riziko úmrtnosti. Zdravotní rizika stoupají jiţ od hodnoty BMI 25. Morbidní (chorobná) obezita (BMI nad 40) je pak závaţným onemocněním a osoby s tímto stupněm nadváhy nepřeţívají většinou 60 let. (Sigmundová, 2009). Komplikace způsobené nadváhou jsou následující. Metabolické komplikace, kam se řadí diabetes mellitus 2. typu, poruchy metabolismu lipidů, hyperurikemii. Endokrinní poruchy projevující se u ţen androgenismem, u muţů s vysokou obezitou hypogonadismem a hypersekrece růstového hormonu. Kardiovaskulární komplikace z důsledku zmnoţení tukové tkáně, která ovlivňuje oběhový systém zvyšováním srdečního výdeje projevující se hypertenzí, ischemickou chorobou srdeční, arytmií, cévní mozkovou příhodou, varixy, tromboembolickou nemocí či náhlou smrtí. Respirační komplikace objevující se jako hypoventilace a restrikce, syndrom spánkové apnoe nebo bronchiální astma. Gastroindestinální a hepatobiliární komplikace: gastroezofageální reflux, hiátová hernie, cholelitiáza, pankreatitida nebo jaterní cirhóza. Gynekologické komplikace jsou popisovány poruchami menstruačního rytmu, komplikacemi v těhotenství či při porodu, poklesy dělohy, záněty rodidel. Onkologické komplikace se mohou objevit jako kolorektální karcinom, karcinom ţlučníku, ţlučových cest, pankreatu, jater co se týče gastrointestinálního traktu. U ţen se mohou objevovat karcinomy endometria, vaječníku nebo prsu. U muţů se objevují karcinomy prostaty. Koţní projevy, jako jsou ekzémy, mykózy, hypertrichóza, hirsutismus, celulitida a strie. Psychosociální komplikace kam řadíme společenské diskriminace, malé sebevědomí, deprese, úzkost. (Heiner, 2011).
19
Body Mass index, dále jen ( 1BMI), je nejznámější a nejběţněji pouţívaný index tělesné hmotnosti. Definoval ho v předminulém století A. Quetelet. BMI se vypočte tak, ţe se hmotnost vyjádřená v kilogramech dělí druhou mocninou výšky, která je vyjádřená v metrech.
Představuje orientační hodnocení tloušťky, zachycuje podíl tuku
a beztukové hmoty. Při stejném BMI mají větší podíl tuku ţeny neţ muţi a starší jedinci neţ mladší. (Málková, 2005). Tab. 7: Zdravotní rizika podle kategorií BMI (Málková, 2005, s. 14).
BMI
Kategorie dle WHO
Zdravotní rizika
18,5 - 24,9
normální rozmezí
Minimální
25,0 - 29,9
Nadváha
nízká aţ lehce zvýšená
30,0 - 34, 9
obezita I. stupně
Vysoká
35,0 -39,9
obezita II. stupně
Vysoká
40 a více
obezita III. stupně
velmi vysoká
2.2.2 Mentální anorexie Anorexie, nebo li ztráta chuti, je abnormální snaha zhubnout. Anorexie patří do skupiny jídelních, psychogenních poruch příjmu potravy. Jedná se o boj s chutí a hladem a nacházení potěšení ve schopnosti kontroly, ovládání se a zhubnutí. Mentální anorexie
bývá
pozorována
převáţně
u
dívek
a
chlapců
v době
puberty.
Je charakterizována omezováním příjmu stravy a úplným odmítáním jídla, neléčení této nemoci můţe přejít aţ ve smrt nebo v chronickou anorexii, při které nemocní jedí alespoň minimum potravy. (Leibold, 1995). Dívky bývají zpočátku bezproblémové, dobře prospívající ve škole. Počátek tedy rodiče mohou přehlédnout, ale mohou dceru i chválit, ţe má snahu stravovat se zdravě, je li 1
BMI= index tělesné hmotnosti z anglického ,,body mass index“ je číslo pouţívané jako měřítko obezity, umoţňující statistické porovnávání lidí s různou výškou. Index se spočítá vydělením hmotnosti daného člověka druhou mocninou jeho výšky.
20
silnější. Včasná diagnostika je důleţitá zvláště v dětském věku, protoţe zasahuje do procesu dospívání.
U dívek se objevuje absence tří po sobě následujících
menstruačního cyklů. Váhový úbytek je nejméně 15% pod předpokládanou hmotnost. Prognóza bývá neuspokojivá. (Kocourková et al., 1997).
2.2.3 Bulimie Bulimie je nemoc, známá a označována jako vlčí hlad. Při této nemoci dochází ke zvýšené konzumaci velkého mnoţství kalorických jídel, s následným úmyslně navozeným zvracením, jehoţ účelem je jídlo rychle odstranit a zabránit tak vzniku nadváhy. Často se rozvijí z jiných forem manické závislosti na jídle, která nebyla úplně vyléčená, například u mentálních anorektiků, rozhodli se znovu jíst, ale nejsou schopni normálního postoje k jídlu. U obézních lidí se také často objevuje z důvodu nesnesení nadváhy a pohledu na vlastní tělo. Bulimici dbají, aby si nikdo nevšiml jejich poruchy. Své odmítání tajně vyjadřují nadměrným příjmem potravy a vzápětí zvracením. Většina lidí trpících touto chorobou se snaţí s jídlem schovávat, aby je nikdo neviděl, působí na své okolí jako dobře přizpůsobilí lidé, u kterých je pouze nápadné, ţe chtějí jíst sami a ne spolu s ostatními. Onemocnění často vede k různým tělesným i psychickým poškozením. Stavy strachu, deprese, pocity viny, a to hlavně v případech, kdy je tato nemoc zřejmá pro ostatní. Bulimie ohroţuje zdraví postiţeného, dochází k podráţdění jícnu důsledkem častého zvracení, dále pak záněty sliznice dutiny ústní, poškození zubů, jejich skloviny. Nadměrným příjmem potravy dochází k rozšíření ţaludku a střeva také nefungují pravidelně. (Leibold, 1995). ,,Bulimie představuje nejrozšířenější formu chorobného manického vztahu k jídlu, trpí jí přibližně každá dvacátá žena ve věku mezi 15 - 55 lety“. (Leibold, 1995, s 32).
21
2.3 Výţivová doporučení Co se povaţuje za správnou výţivu? Takovou, která je dostatečně pestrá, obsahuje optimální poměr ţivin pro rostoucí organismus. Jídlo by mělo mít svou pravidelnost a čas konzumace. Nemělo by se jíst ve spěchu a chaosu, nýbrţ v klidu a pohodě. S věkem se hodnota stravy mění, i proto by měla být energetická hodnota dodrţována v kaţdém věku dle určitých norem. (Gregora, 2010). Pravidla zdravé výţivy (Frej, 2006). pestrá a vyváţená strava pravidelná strava oběd jako hlavní jídlo dne přiměřená konzumace bílkovin, sacharidů, tuků a vlákniny dostatek ovoce a zeleniny nízké mnoţství nasycených tuků, rafinovaného cukru a slazených nápojů potěšení z jídla, jíst v klidném a příjemném prostředí soustředit se na jídlo, pomalu ţvýkat čerstvé a teplé pokrmy nepřejídat se při jídle pít doušky teplé vody nebo slabého teplého čaje, pít nejpozději hodinu před jídlem a nejdříve hodinu po jídle
pití při jídle ředí trávicí enzymy
(Frej, 2006). 22
2.3.1 Potravinová pyramida Výţivová pyramida byla vytvořena počátkem 90. let a tím se stala ideálním průvodcem správného stravování. (Gregora, 2010). Potravinová pyramida je grafické znázornění vypracované odborníky k tomu, aby lidé byli schopni si představit, jak má vypadat jejich příjem potravin. Umoţňuje jíst pestře a převáţně potraviny, které zabezpečí potřebné ţiviny, vlákninu, vitamíny a minerály a navíc obsahují přiměřené mnoţství kalorií. Pyramida doporučuje, v jakém poměru a jak často by se měly jednotlivé potraviny konzumovat. Potraviny, zapsané ve výţivové pyramidě na nejspodnější základně by měly být preferovány. Základnu pyramidy tvoří zelenina a ovoce, ty by se ve zdravém jídelníčku měly objevovat nejčastěji. Zelenina a ovoce jsou převáţným zdrojem vlákniny, vitaminů a minerálních látek. Patří sem obiloviny, těstoviny a celozrnné pečivo, které zajišťují potřebný přísun energie. Druhé a třetí poschodí pyramidy tvoří mléko a mléčné výrobky, které jsou nepostradatelné pro vývoj dětského organismu. Objevují se zde i rostlinné oleje a tuky, obsahující esenciální mastné kyseliny, které podporují správný růst a proces zapamatování a na rozdíl od ţivočišných tuků mají kladný vliv na kardiovaskulární systém. Ve čtvrtém poschodí se setkáváme s masem a masnými výrobky. Maso by se mělo převáţně preferovat rybí, drůbeţí, králičí, červené druhy masa jsou umístěny výše. Maso v jídelníčku je hlavním zdrojem kvalitních bílkovin a důleţitých minerálních látek. Není dobré dětem maso nedávat vůbec, ale zaměřit se na jeho kvalitní výběr. Vrchol pyramidy patří potravinám, které by se na jídelníčku měly objevovat výjimečně. Řadíme sem ţivočišné tuky, rafinovaný cukr,nejrůznější sladké i slané pochutiny, například zákusky, zmrzlina, cukrová vata, slané chipsy a podobná jídla. Tyto spíše pochutiny mají vysokou energetickou hodnotu. (Výţiva dětí, 2011).
2.3.2 Stravování ve školních jídelnách Stravování dětí ovlivňuje především rodinné prostředí, ale stravování ve školních jídelnách by se nemělo opomínat. Uţ jen pro to, ţe děti tráví ve školách převáţnou část 23
dne a potřebují jak zdravou, tak vyváţenou stravu. Na základních školách je vyuţívána strava ve školních jídelnách asi ze 70
80%. Školní jídelny jsou povinny nabídnout
dětem jídlo, které bude nejen pestré, ale zároveň bude odpovídat všem zásadám správné výţivy. Je pro ně závazné plnit 2Spotřební koš podle věku stravovaných dětí. Spotřební koš je soustava deseti skupin základních potravin, jejichţ doporučená dávka ke spotřebě by měla pokrýt doporučenou dávku ţivin pro jednotlivá odebraná jídla a určenou skupinu strávníků. Spotřební koš obsahuje tyto potraviny: maso, ryby, mléko, mléčné výrobky, tuky volné, cukr volný, zelenina, ovoce, brambory a luštěniny. Ve školní jídelně je vedoucí, který zodpovídá za to, aby se jídlo vařilo ve správných dávkách a vţdy v něm byly zastoupeny všechny ţiviny ve správném poměru. Na jídelníčku by se měly objevovat ryby, luštěniny, zelenina a ovoce. Vedoucí školní jídelny zodpovídá za pestrý jídelníček a za kvalitu uvařené a vydané stravy. Dohledem nad dodrţováním hygienických poţadavků a zásad správné výrobní praxe se zabývají orgány hygienické sluţby, který provoz jídelen pravidelně navštěvují. (Strosserová, 2009).
2.3.3 Potravinové automaty na základních školách Automaty nápojové nebo potravinové jsou v českých školách rozšířeny v různých typech. Poskytovaný sortiment mnohdy v těchto automatech není vhodný, poněvadţ podporuje nákup zboţí, které není vhodné pro zdravý vývoj dětí a mládeţe. V automatech se vyskytuje především přemíra sladkých vysoce kalorických potravin. Automaty jsou jednou z moţností vedoucích k riziku obezity a poruch dalšího vývoje dětí a mládeţe. MF DNES zjišťovala, kde všude na školáky číhají automaty s nezdravou svačinou. Výsledek? Tyčinky či limonády jsou k dostání na chodbách tří českých škol z pěti. Další školy je nabízejí v bufetech. Přestoţe se automaty blýskají logy světových značek, ve vyspělých zemích je trend přesně opačný – školy se podobných lákadel zbavují. Ve svých dokumentech je k tomu vyzývá i Evropská komise, která dokonce plánuje školákům rozdávat o přestávkách zdarma ovoce. Do českých škol mezitím chodí nabídky na další automaty. Pokud si dítě zvykne, mohou zcela rozvrátit jeho ţivotosprávu. Lékaři varují hlavně před obezitou. Automaty na školních chodbách špatné návyky vehementně podporují. Kontrola rodičů v tomto případě selhává. 2
Spotřební koš soustava deseti skupin základních potravin, jejichţ denní doporučená dávka ke spotřebě b y měla pokrýt doporučenou dávku ţivin pro jednotlivá odebraná jídla a určenou skupinu strávníků.
24
Jsou to často právě oni, kdo si automat ve škole vynutí. Rodiče jihlavských školáků si takto vymohli prodej slazených nápojů. ,,Důvodem byl pitný režim dětí. Chtěli jsme zavést čaj, ale rodiče byli zásadně proti, říká ředitel Základní školy v Demlově ulici Zdeněk Pavlas“. Rodiče často tvrdí, ţe je pro ně těţké vymýšlet pět svačin do týdne. Dnes je na trhu tolik kníţek, kde jsou desítky druhů svačin, které mohou rodiče donekonečna obměňovat. O zdravé výţivě dětí je i spousta stránek na internetu. Kdo chce, informace si najde. (Suchomel, 2008).
2.3.4 Reklama Televize patří mezi důleţité nástroje, které působí na postoje a chování lidí. Utváří představy o normách společenského ţivota. Ovlivňuje postoje k jídlu, výběr potravin a jídel, povzbuzuje chuť na různé cukrovinky, zdravé i nevhodné, nebo zbytečné doplňky stravy. Reklamy jsou často záměrně cíleny na dětskou populaci. Hlavně proto, ţe děti jsou málo odolné vůči nabídkám, které jim televize přináší. Děti ještě nejsou schopny si utvářet vlastní názory a vytvořit si k nim normální vztah. Různé reklamy se tváří, jak jsou čokoládové tyčinky zdravé a je v nich denní porce mléka. To jsou nesmysly. Je tam v podstatě jenom tuk a sladká sloţka. My tomu říkáme prázdné kalorie. Zdravé čokoládové tyčinky? Je to nesmysl, jen reklama. Kdeţto reklama na chleba, z kterého si dítě vezme přece jenom nějaké vitaminy a ţiviny, nebo na kvalitní sýr, ve kterém jsou bílkoviny, pro dítě určitě není lukrativní. (Suchomel, 2008).
2.3.5 Fast food Rychlé občerstvení nemůţe být doporučeno z hlediska zdravé výţivy. Děti ho přesto upřednostňují, kdyţ dostanou chuť na něco k snědku. Hlavní důvod, kdy děti navštěvují Fast food, je absence výchovy rodičů, kteří nemívají na děti čas. Hektický ţivot, kdy rodiče dětem nepřipravují svačiny do školy, nahrazují je kapesným, za které si děti kupují ,,dobroty“ z Fast foodu. Reklamy a výhodné menu jsou velkým lákadlem. Rychlá občerstvení šetří čas oproti vynaloţenému úsilí na vaření jídla doma. Pro dnešní rychlý způsob ţivota je Fast food ideální řešení pro spoustu lidí. Vysoké mnoţství tuků a solí, které jídlo obsahuje, můţe mít velmi negativní dopad na zdraví. Přes veškeré diskuze, které se vedou o nevýhodách Fast foodu, tento průmysl prosperuje. Výhoda 25
rychlých občerstvení je v úspoře času. V dnešním hektickém ţivotním tempu, zvyšující se vzdáleností mezi místem bydliště a pracovištěm není rychlejšího způsobu, jak obstarat jídlo. Lidé se vracejí domů v pozdních hodinách unavení a hladoví, proto mnohdy vaření a příprava večeře je vyměněna za nákup ve Fast foodu. Nevýhodou je konzumace jídel, které vám časem mohou způsobit zdravotní problémy. Skutečností je, ţe proti domácímu jídlu strava rychlého občerstvení obsahuje větší mnoţství tuků, solí a kalorií. Pokud budeme vyuţívat Fast food nahodile, nedochází k ţádným stravovacím propadům. Při pravidelném stravování v těchto rychlých občerstveních se projeví určitá míra závislosti. Je to především návyk na pikantní jídla, která jsou hodně kořeněná a solená. U dětí můţe tento fakt vést ke špatným stravovacím návykům do budoucna.
26
3 PRAKTICKÁ ČÁST 3.1 Metodika výzkumné práce Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaká je znalost zdravé výţivy u dětí staršího školního věku. Zjistit stravovací návyky u této věkové skupiny. Zároveň jsem chtěla odhalit vztah těchto dětí respondentů k vyuţívání potravinových automatů. Ve výzkumné práci jsem zjišťovala, jaké stravovací návyky v závislosti na geografické poloze mají děti na vesnici a jaké ve městě. Zda vyuţívají školní stravování nebo rychlé občerstvení a automaty. Jaký má vliv reklama ve výběru potravin. Jaké jsou ve stravovacích návycích rozdíly u dívek a chlapců. Pouţila jsem anonymní cílené dotazníky. Rozdala jsem je na základních školách v Jimramově v kraji Vysočina a v Jihlavě, Na Plovárně. Cílovou skupinou byly ţáci ve věku 12 aţ 15 let. V kaţdé škole jsem rozdala k vyhodnocení 60 dotazníků. Celkový počet respondentů je tedy 120. Vzor dotazníků naleznete v příloze A.
3.2 Charakteristika vzorku respondentů Respondenti byli ţáci dvou škol, chlapci a děvčata ve věku od 12 do 15 roků. Celkem se testování zúčastnilo 120 respondentů, z vydaných 120 dotazníků. Počet dívek a chlapců byl nerovnoměrný.
3.3 Charakteristika výzkumného prostředí Výzkumné prostředí bylo tvořeno dvěma základními školami, které se nacházejí v různé geografickém prostředí. Základní škola Jimramov se nachází v malebném městysi Jimramov, který je rozprostřen podél řeky Svratky. Jeho geografická poloha je na konci kraje Vysočina a na začátku kraje Pardubického. Druhá vybraná základní škola se nachází v krajském městě Vysočiny v Jihlavě, Na Plovárně.
27
3.4 Průběh a popis výzkumu Výzkum probíhal na Základní škole v Jimramově dne 8.4. 2011. 60 dotazníků bylo rozdáno v průběhu tohoto dne, na počátku vyučovací hodiny. Respondenti byli seznámeni s metodou jak dotazníky vyplnit. V Základní škole v Jihlavě, Na Plovárně, byly anonymní dotazníky 10. 3. 2011 vyplněny před kursem první pomoci. Respondenti věděli, k jakému účelu bude výzkum slouţit.
28
3.5 Vlastní výsledky výzkumu
Tab. 8: Pohlaví
Odpovědi
Respondent město
%
Respondent vesnice
%
Dívka
36
60
17
28
Chlapec
24
40
43
72
Σ
60
100
60
100
Pohlaví 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
město vesnice
dívka
chlapec
Graf 1: Pohlaví
V tabulce 8 a grafu 1 je znázorněn počet respondentů. Počet dívek navštěvující základní školu ve městě 36 (60 %), na vesnici vesnice 17 (28 %). Počet chlapců navštěvující základní školu ve městě 24 (40 %), z vesnice 43(72 %).
29
Tab. 9: Věk
Respondent
Odpovědi
město
Respondent
%
vesnice
%
12
0
0
0
0
13
21
35
12
20
14
34
57
28
47
15 a více
5
8
20
33
Σ
60
100
60
100
Věk 40 35 30 25 20
město
15
vesnice
10
5 0 12
13
14
15 a více
Graf 2: Věk
Tabulka 9 a graf 2 znázorňují věk respondentů. Zde je znázorněna věková hranice testovaných respondentů. Pouze ve věkové hranici 12 let není ţádné zastoupení.
30
Tab. 10: Pravidelná snídaně
Odpovědi
Respondent
%
město
Respondent
%
vesnice
Ano, snídám
31
52
21
35
Ne, nesnídám
9
15
21
35
13
22
16
27
Jiné
7
12
2
3
Σ
60
100
100
100
Jím aţ svačinu ve škole
Pravidelná snídaně 35 30 25 20 15
město
10
vesnice
5 0 ano, snídám
ne, nesnídám
jím aţ svačinu ve škole
jiné
Graf 3: Pravidelná snídaně
V tabulce 10 a grafu 3 je znázorněna otázka č. 1 Snídáš pravidelně kaţdý den? Z výzkumu vyplývá, ţe respondentů z města snídá 31 (52 %), coţ je o poznání lepší neţ u dětí na vesnici, kde snídá 21 (35 %) respondentů. Zároveň i počet dětí, které nesnídají, je z města o 20% niţší neţ u dětí z vesnici. Z odpovědí v tabulce 10 vyplynulo, ţe počet dětí, které snídají, je v průměru 50%, coţ nemá dobrý vliv na ,,start“ do nového dne.
31
Tab. 11: Připravují ti rodiče svačinu
Respondent
Respondent
Odpovědi
město
%
vesnice
%
Ano
25
42
30
50
Ne
17
28
15
25
Občas
18
30
15
25
Σ
60
100
60
100
Připravují ti rodiče svačinu 35 30 25 20
město
15
vesnice
10 5 0 ano
ne
občas Graf 4: Svačina od rodičů
V tabulce 11 a grafu 4 je znázorněna otázka č. 2 Připravují ti rodiče svačinu? Z odpovědí dětí vyplynulo, ţe 30 (50 %) dětí z vesnice dostává svačiny a 25(42 %) dětí z města. Při tomto porovnání můţeme konstatovat, ţe v přípravách svačin mají rodiče výrazné rezervy.
32
Tab. 12: Konzumace nápojů
Odpovědi
Respondent město
Respondenti
%
%
vesnice
Čaj
20
33
14
24
Voda
7
12
2
3
Slazené vody
28
47
40
67
2
3
2
3
Nic
3
5
2
3
Σ
60
100
60
100
Coca cola, kofola
Konzumace nápojů 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
město vesnice
čaj
voda
slazená minerální voda
coca-cola, kofola
nic
Graf 5: Konzumace nápojů
V tabulce 12 a grafu 5 je znázorněna otázka č. 3 Jaké nápoje nosíš na svačinu? Odpovědi jsou rozděleny na dvě stránky. Pozitivní je, ţe 57 (95 %) dětí z města a 58 (97 %) dětí z vesnice nosí nápoje ke svačině, toto vysoké procento nám ukazuje, ţe pitný reţim děti dodrţují. Druhý, a méně příznivý, je fakt, ţe děti preferují slazené nápoje před neslazenými.
33
Tab. 13: Mnoţství tekutin za den
Odpovědi
Respondent město
%
Respondent vesnice
%
Půl litru
4
7
2
3
Litr
12
20
14
24
Litr a půl
24
40
35
58
Vice neţ 2 l
20
33
9
15
Σ
60
100
60
100
Mnoţství tekutin za den 40 35 30 25 20
město
15
vesnice
10 5
0 půl litru
litr
litr a půl
více neţ 2 l
Graf 6: Mnoţství tekutin za den
V tabulce 13 a grafu 6 je znázorněna otázka č. 5 Kolik tekutin za den vypiješ? Mnoţství tekutin, které jednotliví respondenti vypijí se jeví velice pozitivně. Na druhé straně je nutné konstatovat negativní skutečnost, kdy mládeţ preferuje slazené nápoje a tím navyšuje energetický příjem.
34
Tab. 14: Stravování ve školní jídelně
Respondent
Odpovědi
město
%
Respondent vesnice
%
Ano
54
90
42
77
Ne
6
10
18
23
Σ
60
100
60
100
Stravování ve školní jídelně 60 50 40 30
město
20
vesnice
10 0 ano
ne Graf 7: Stravování ve školní jídelně
V tabulce 14 a grafu 7 je znázorněna otázka č. 6 Stravuješ se ve školní jídelně? Z uvedených údajů vyplývá, ţe stravování dětí ve školních jídelnách je preferováno vysokým procentem, hlavně u dětí ve městě 54 (90 %), ale i na vesnici 42 (77 %). Rozdílné procento můţe být dáno pracovní dobou rodičů, vyuţíváním různých aktivit a tím pozdějším příchodem ze školy u městských dětí.
35
Tab. 15: Konzumace uzenin
Respondent
Respondent
Odpovědi
město
%
vesnice
%
Kaţdý den
21
35
19
32
3 x do týdne
32
53
41
68
Vůbec
7
12
0
0
Σ
60
100
60
100
Konzumace uzenin 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
město vesnice
kaţdý den
3 x do týdne
vůbec
Graf 8: Konzumace uzenin
V tabulce 15 a grafu 8 je znázorněna otázka č. 8 Jak často konzumuješ uzeniny? Konzumace uzenin je v uvedeném mnoţství respondentů poměrně vysoká. Tento fakt můţe
ovlivňovat
velká
nabídka
uzenářských
výrobků,
ale
i
nízká
cena
v supermarketech. Kladně můţeme hodnotit 7 (12 %) městských dětí, které uzeniny neuţívají.
36
Tab. 16: Konzumace mléčných výrobků
Odpovědi
Respondent město
Respondent
%
vesnice
%
Kaţdý den
34
57
36
60
3x do týdne
20
33
23
38
Vůbec
6
10
1
2
Σ
60
100
60
100
Konzumace mléčných výrobků 40
35 30 25
20
město
15
vesnice
10 5 0 kaţdý den
3x do týdne
vůbec
Graf 9: Konzumace mléčných výrobků
V tabulce 16 a grafu 9 je znázorněna otázka č. 9. Jak často konzumuješ mléčné výrobky? U konzumace mléčných výrobků mohu být spokojená s tím, ţe 54 (90 %) městských dětí, 59 (98 %) dětí z vesnice konzumuje mléčné výrobky více neţ 3x týdně. 6 (10 %) respondentů z města, kteří vůbec nekonzumují mléčné výrobky, není pozitivní.
37
Tab. 177: Konzumace ovoce a zeleniny
Odpovědi
Respondent město
%
Respondent vesnice
%
Kaţdý den
45
75
27
45
2-3x do týdne
10
17
27
45
10x do měsíce
3
5
5
8
Vůbec
2
3
1
2
Σ
60
100
60
100
Konzumace ovoce a zeleniny 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
město vesnice
kaţdý den
2-3 x do týdne 10 x do měsíce
vůbec
Graf 10: Konzumace ovoce a zeleniny
V tabulce 17 a grafu 10 je znázorněna otázka č. 10 Jak často konzumuješ ovoce a zeleninu? V tomto průzkumu se projevil velký rozdíl mezi hodnocenými kategoriemi. U městských dětí je o 30% vyšší konzumace zeleniny a ovoce neţ u dětí z vesnice. Tato skutečnost můţe být dána vyšší dostupností ovoce a zeleniny v nákupních střediscích z hlediska výběru a hlavně ceny.
38
Tab. 18: Vyuţití potravinových automatů
Odpovědi
Respondent město
%
Respondent vesnice
%
Denně
7
12
1
2
2-3x týdně
6
10
40
67
5x měsíčně
10
17
14
23
37
61
5
8
60
100
60
100
Jiné
Vyuţití potravinových automatů 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
město vesnice
denně
2-3x týdně
5x měsíšně
Graf 11: Vyuţití potravinových automatů
V tabulce 18 a grafu 11 je znázorněna otázka č. 11 Jak často si potraviny z automatů kupuješ? Rozdíl v nákupech potravin z automatů má u dětí z vesnice nejvyšší nárůst nad 40% 2-3 krát v týdnu.
39
Tab. 19: Četnost nákupu mléčných výrobků
Odpovědi
Respondent město
%
Respondent vesnice
%
Denně
0
0
0
0
2-3x týdně
12
20
15
25
5 do měsíce
26
43
22
37
Jiné
22
37
23
38
Σ
60
100
60
100
Četnost nákupu mléčných výrobků 30 25 20 15
město vesnice
10 5 0 denně
2-3x do týdne
5x do měsíce
jiné
Graf 12: Četnost nákupu mléčných výrobků
V tabulce 19 a grafu 12 je znázorněna otázka č. 13 Jak často si mléčné výrobky z automatů kupuješ? U mléčných výrobků mohu konstatovat, ţe nákup těchto produktů je poměrně na dobré úrovni, s odvoláním na týdenní konzumaci mléčných výrobků ve výši 108 (90 %). Děti mají mléčné výrobky v oblibě, tento fakt bývá podtrţen i atraktivitou obalů a vyhlašováním různých soutěţí jednotlivých distributorů tohoto sortimentu.
40
Tab. 20: Četnost nákupu nápojů z automatů
Odpovědi
Respondent město
%
Respondent vesnice
%
Denně
0
0
0
0
1-2x týdně
19
32
31
52
3-5x měsíčně
12
20
16
27
Jiné
29
48
13
21
Σ
60
100
60
100
Četnost nákupu nápojů z automatů 35 30 25 20
město
15
vesnice
10 5
0 denně
1-2x týdně
3-5x měsíčně
jiné
Graf 13: Četnost nákupu nápojů z automatů
V tabulce 20 a grafu 13 je znázorněna otázka č. 12. Jak často si nápoje z automatů kupuješ? Nákup z automatů potvrzuje velký přísun sladkých nápojů. Tato skutečnost není příznivá, jelikoţ přijaté tekutiny obsahují vysoké procento cukru, umělých sladidel a různých ochucovadel. Pokud by mnoţství tekutin bylo přijímáno v podobě neochucených nápojů a vody, mohla bych být nadmíru spokojená.
41
Tab. 21: Návštěva Fast foodu
Odpovědi
Respondent
%
město
Respondent vesnice
%
denně
0
0
0
0
1-2x týdně
4
7
0
0
3-5x měsíčně
20
38
12
18
jiné
29
55
55
82
Σ
53
100
67
100
Návštěva Fast foodu 60
50 40 30
chlapec
20
dívka
10 0 denně
1-2 x týdně
3- 5 x měsíčně
jiné
Graf 14: Návštěva Fast foodu
V tabulce 21 a grafu 14 je znázorněna otázka č. 14. Stravuješ se ve Fast foodu? Projevila se nízká četnost stravování ve Fast foodu. Respondenti v tomto věku preferují jiný typ stravování, coţ mohu pokládat za pozitivní.
42
Tab. 22: Kouření
Respondent
Odpovědi
město
%
Respondent Vesnice
%
Ano
9
15
7
12
Ne
51
85
53
88
Σ
60
100
60
100
Kouření 60 50 40 30
město
20
vesnice
10
0 ano
ne Graf 15: Kouření
V tabulce 22 a grafu 15 je znázorněna otázka č. 15 Kouříš? Z vykázaných údajů vyplývá, ţe 9 (15 %) dětí z města a 7 (12 %) dětí z vesnice kouří. Tento patogenní jev je u této věkové kategorie vysoký a dá se hodnotit u těchto respondentů velice negativně. Jedná se o věkovou skupinu dětí ve věku 12
15 let,
kde průměrný počet kuřáků je 8 z kaţdé testované skupiny.
43
Tab. 23: Nákupy sladkostí známé z reklam
Odpovědi
Respondent město
%
Respondent vesnice
%
Ano
38
63
37
62
Ne
22
37
23
38
Σ
60
100
60
100
Nákupy sladkostí známé z reklam 40 35 30
25 20
město
15
vesnice
10 5 0 ano
ne Graf 16: Nákupy sladkostí známé z reklam
V tabulce 23 a grafu 16 je znázorněna otázka č. 17 Kupuješ si sladkosti, které znáš z reklam? Z tohoto průzkumu je patrné, ţe na respondenty má vliv reklama, u obou cílových skupin se projevuje nad 75 (60 %) kladných odpovědí na tuto otázku. Sladkosti jsou prezentovány v líbivých obalech. Výrobci jsou pruţní a vyuţívají u dětí jejich neznalosti a chytlavosti pro nákup nabízených cukrovinek.
44
Tab. 24: Trávení volného času
Odpovědi
Respondent
Respondent
%
město
vesnice
%
Sportem
32
53
28
47
Doma
13
22
17
28
Obojí
15
25
15
25
Σ
60
100
60
100
Trávení volného času 35 30
25 20
město
15
vesnice
10 5 0 sport
doma (TV, PC)
obojí
Graf 17: Trávení volného času
V tabulce 24 a grafu 17 je znázorněna otázka č. 18. Jak trávíš svůj volný čas? Tabulka a graf prokazuje, ţe děti této věkové skupiny se zabývají sportem v rozmezí 28 (47 %) aţ 32 (53 %), coţ mohu povaţovat za nedostačující vzhledem k ¼ respondentů, kteří vyuţívají volný čas doma, tj. u počítačů a jiné výpočetní techniky. Je nebezpečné, ţe bude postupně docházet k nárůstu závislosti k tomuto způsobu vyuţití volného času v pozdějším věku, kdy nebude kontrola ze strany rodičů tak výrazná.
45
Tab. 25: Chlapci a dívky
Odpovědi
Respondenti
%
Dívka
53
44
Chlapec
67
56
Σ
120
100
Chlapci a dívky 80 70 60 50 40
chlapec
30
dívka
20 10 0 chlapec
dívka Graf 18: Chlapci a dívky
V tabulce 25 a grafu 17 je znázorněno pohlaví respondentů. V této tabulce a grafu je znázorněné rozdělení respondentů podle pohlaví. Chtěla jsem zjistit, zda jsou názory na stejnou problematiku odlišné u chlapců a děvčat.
46
Tab. 26: Četnost snídaní
Odpovědi
Dívky
%
chlapci
%
Ano, snídám
21
40
31
46
Ne, nesnídám
12
23
18
27
15
28
14
21
Jiné
5
9
4
6
Σ
53
100
67
100
Jím aţ svačinu ve škole
Četnost snídaní 35 30 25 20 15
chlapci
10
dívky
5 0
ano, snídám ne, nesnídám jím aţ svačinu ve škole
jiné
Graf 19: Četnost snídaní
V tabulce 26 a grafu 19 je znázorněna otázka č. 1. Snídáš pravidelně kaţdý den? Tabulka a graf ukazují, ţe snídaně nedosáhne ani u jedné z cílových skupin nad 50%, coţ u této věkové skupiny není dobrým ,,startem“ do nového dne.
47
Tab. 27: Pitný reţim ke svačině
Respondent
Odpovědi
dívky
Respondent %
% chlapci
Čaj
15
28
19
28
Voda
7
13
2
3
Slazené vody
27
51
41
61
Coca-cola apod.
1
2
3
5
Nic
3
6
2
3
Σ
53
100
67
100
Pitný reţim ke svačině 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 čaj
voda
slazené vody chlapci
coca-cola
nic
dívky
Graf 20: Pitný reţim ke svačině
V tabulce 27 a grafu 20 je znázorněna otázka č. 3 Jaké nápoje nosíš na svačinu? Zde odpovědi ukazují pozitivní postoj k pitnému reţimu u obou cílových skupin, negativně se však jeví skutečnost, ţe 43 (81 %) dívek a 63 (94 %) chlapců dává přednost slazeným minerálním vodám. 3 (6 %) dívky a 2 (3 %) chlapci nevyuţívají pitného reţimu v nejpotřebnější době, kdy je nejvyšší zátěţ na mozkovou činnost.
48
Tab. 28: Pitný reţim během dne
Odpovědi
Dívky
%
Chlapci
%
Půl litru
6
11
0
Litr
16
30
10
15
Litr a půl
23
44
36
54
Vice neţ 2 l
8
15
21
31
Σ
53
100
67
100
Pitný reţim během dne 40 35 30 25 20
chlapci
15
dívky
10 5
0 půl litru
litr
litr a půl
více neţ 2 l
Graf 21: Pitný reţim během dne
V tabulce 28 a grafu 21 je znázorněna otázka č. 5 Kolik tekutin za den vypiješ? Vyhodnocení této otázky mohu posoudit kladně. U chlapců je pitný reţim dodrţován lépe. Mnoţství přijatých tekutin je vyšší o 26 % v kategorii 1,5 l - více neţ 2 l. Dívky pitný reţim vyuţívají, ale v malém objemu, z coţ je patrné, ţe v kategorii 0,5 l - 1 l jsou o 26 % více zastoupeny neţ chlapci.
49
Tab. 29: Školní stravování
Odpovědi
Dívky
%
Chlapci
%
Ano
44
83
56
84
Ne
9
17
11
16
Σ
53
100%
67
100
Školní stravování 60 50 40 30
chlapci
20
dívky
10
0 ano
ne Graf 22: Školní stravování
V tabulce 29 a grafu 22 je znázorněna otázka č. 6 Stravuješ se ve školní jídelně? Z dané tabulky je patrné, ţe obě kategorie jak dívky, tak chlapci vyuţívají školní stravování. Počet chlapců je o 12 % vyšší neţ u dívek.
50
Tab. 30: Uzeniny v jídelníčku
Odpovědi
Dívky
%
chlapci
%
Kaţdý den
15
28
25
37
3x do týdne
31
59
45
63
Vůbec
7
13
0
0
Σ
53
100
67
100
Uzeniny v jídelníčku 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
chlapci dívky
kaţdý den
3x do týdne
vůbec
Graf 23: Uzeniny v jídelníčku
V tabulce 30 a grafu 23 je znázorněna otázka č. 8. Jak často konzumuješ uzeniny? V konzumaci uzenin jsou dívky zastoupeny v niţším procentu a 13 % nekonzumuje vůbec. U chlapců je konzumace uzenin značně vyšší. Z těchto čísel vyplývá, ţe konzumaci uzenin upřednostňují chlapci.
51
Tab. 31: Mléčné výrobky
Odpovědi
Dívky
%
Chlapci
%
Kaţdý den
32
60
38
57
3x do týdne
21
40
22
33
Vůbec
0
0
7
10
Σ
53
100
60
100
Mléčné výrobky 40
35 30 25 20
chlapci
15
dívky
10 5 0 kaţdý den
3x do týdne
vůbec
Graf 24: Mléčné výrobky
V tabulce 31 a grafu 24 je znázorněna otázka č. 9 Jak často konzumuješ mléčné výrobky? V konzumaci mléčných výrobků u dívek mohu konstatovat stoprocentní zastoupení během týdne. U 7 (10 %) chlapců jsou výrobky odmítány. V této věkové kategorii je toto procento vysoké.
52
Tab. 32: Ovoce a zelenina
Odpovědi
Dívky
%
Chlapci
%
Kaţdý den
35
66
37
55
2-3 x do týdne
14
26
23
34
10 x do měsíce
4
8
4
6
Vůbec
0
0
3
5
Σ
53
100
67
100
Ovoce a zelenina 40 35 30 25 20
chlapci
15
dívky
10
5 0 kaţdý den
2-3x do týdne
10x do měsíce
vůvec
Graf 25: Ovoce a zelenina
V tabulce 32 a grafu 25 je znázorněna otázka č. 10. Jak často konzumuješ ovoce a zeleninu? Z odpovědí vyplynulo, ţe dívky se o 11% podílejí na vyšší konzumaci ovoce a zeleniny neţ chlapcům.
53
Tab. 33: Fast food
Odpovědi
Dívky
%
Chlapci
%
Denně
0
0
0
0
1-2x týdně
1
2
3
4
3-5x měsíčně
18
34
14
21
Jiné
34
64
50
75
Σ
53
100
67
100
Fast food 60
50 40 30
chlapci
20
dívky
10 0 denně
1-2x týdně
3-5x měsíčně
jiné
Graf 26: Fast food
V tabulce 33 a grafu 26 je znázorněna otázka č. 14. Stravuješ se ve Fast Foodu? Z tabulky je patrné, ţe není preferováno stravování v tomto typu občerstvení. Velké procento 34 (64 %) dívek a 50 (75 %) chlapců odpovědělo na tuto otázku odpovědí jiné, a to je zdůvodněno odpověďmi jako je: vůbec se nestravuji, jednou za čas, dvakrát do roka nebo výlet se školou.
54
Tab. 34: Sladkosti z reklam
Odpovědi
Dívky
%
Chlapci
%
Ano
34
64
41
61
Ne
19
36
26
39
Σ
53
100
67
100
Sladkosti z reklam 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
chlapci dívky
ano
ne Graf 27: Sladkosti z reklam
V tabulce 34 a grafu 27 je znázorněna otázka č. 17 Kupuješ si sladkosti, které znáš z reklam? U obou cílových skupin je vidět vliv reklamy. Propagované zboţí z reklam je respondenty nakupováno v nadpoloviční většině.
55
Tab. 35: Volný čas
Odpovědi
Dívky
%
Chlapci
%
Sportem
23
43
37
55
Doma
18
34
12
18
Obojí
12
23
18
27
Σ
53
100
67
100
Volný čas 40
35 30 25 20
chlapci
15
dívky
10 5 0 sportem
doma
obojí Graf 28: Volný čas
V tabulce 35 a grafu 28 je znázorněna otázka č. 18. Jak trávíš svůj volný čas? V otázce, jak vyuţívají svůj volný čas, je podle průzkumu prokázáno, ţe sport preferují o 12 % více chlapci neţ dívky. Naopak o 16 % více dívek tráví svůj volný čas doma.
56
4 DISKUZE Cílem práce bylo zjistit, jaké mají respondenti ve věku 12 15let stravovací návyky, zda je lákají automaty nebo vyuţívají ke stravování školní jídelny. Vyhodnocené dotazníky byly podkladem pro potvrzení mých hypotéz. Hypotéza č 1, s názvem,,Předpokládám, ţe většina respondentů ví, co je zdravá výţiva“ byla podloţena těmito otázkami: č. 1 Snídáš pravidelně kaţdý den? č. 2 Připravují ti rodiče svačinu? č. 3 Jaké nápoje nosíš na svačinu? č. 5 Kolik tekutin za den vypiješ? č. 8 Jak často konzumuješ uzeniny? č. 9 Jak často konzumuješ mléčné výrobky? č. 10 Jak často konzumuješ ovoce a zeleninu? č. 15 Kouříš? č. 17 Kupuješ si sladkosti, které znáš z reklam? č. 18 Jak trávíš svůj volný čas? Hypotéza měla prokázat, zda respondenti vědí, co je zdravá výţiva. Tento výzkum tuto hypotézu prokázal a potvrdil. Většina respondentů zdravou stravu upřednostňuje. Ve vyhodnocování stravovacích návyků musím podotknout, ţe velké procento respondentů konzumuje uzeniny. Toto procento je u chlapců vyšší o 13 % oproti dívkám. 13 % dívek vůbec uzeniny nekonzumuje. Tento fakt je dán velkou nabídkou uzenářského sortimentu a jeho rychlou přípravou ke konzumaci, například chleba se salámem nebo ohřátý párek. Negativně v tomto výzkumu musím hodnotit pitný reţim respondentů. Není to z hlediska mnoţství vypité tekutiny, které se pohybuje přes 90 %, s tímto procentem jsem nadmíru spokojená. Negativně však hodnotím sloţení uţívaných tekutin, kdy obdobné procento tvoří slazené nápoje, především slazené minerální vody. Přesto by měly převaţovat tekutiny neslazené. Způsob, jakým by bylo 57
třeba zapojit neslazené tekutiny do pitného reţimu, vidím v mnoţství instalací automatů na vodu v základních školách a odbourání automatů na balené, slazené nápoje, zapojení školních jídelen, které by distribuovaly nápoje s niţším obsahem cukru s kombinací vyuţití cukralózy. Pro dobré nastartování organismu je důleţitý přísun energie v první polovině dne, hlavně v ranních hodinách. Výsledky, které byly zjištěny, jsou však alarmující. Děti odcházejí do škol bez snídaně. Velké procento dívek 21 % i chlapců 27 % vůbec nesnídá. Prvním jídlem je svačina, někdy i oběd. Tento energetický deficit můţe být dotován právě slazenými nápoji. Z toho vyplývá, ţe dítě dostane ,, energetickou bombu“ v podobě cukrů s projevujícím se deficitem bílkovin. K odstranění tohoto negativního jevu je třeba začít v rodině. A právě rodina by měla dítě naučit pravidelně snídat. Výzkum ukázal, ţe jen polovina rodičů připravuje dětem svačinu do školy. A to má další negativní dopad na aktivitu dítěte. Z těchto podkladů vyplývá, ţe někteří respondenti mají první jídlo aţ ve školní jídelně v době oběda. Myslím, ţe i tato skutečnost se podepisuje na zvyšování procent obézních dětí ve školním věku. Problém s obezitou se projevuje se sníţenou fyzickou aktivitou. Dotaz, který byl zaměřen na vyuţití volného času respondentů, je toho důkazem. Sportem tráví volný čas pouze 43 % dívek a 55 % chlapců. V porovnání dětí z města s 53 % a dětí z vesnice se 47 % je rozdíl 6 % nevýrazný. Celkové procento vyuţívání volného času aktivně je u těchto dětí nízké. Problém je třeba řešit. Prvním impulzem ke zlepšení je vliv rodiny. Zapojení dětí do sportovních oddílů, vyuţívání školních sportovních krouţků při školách, školních klubech a školních druţinách. Je předpoklad, ţe tato kategorie je pod dozorem rodičů a lze ji ovlivňovat. Pokud se nepodaří v tomto období nastartovat dobrý vztah ke sportu, můţe dojít k daleko vyššímu sníţení fyzických aktivit následně. Mohlo by se zdát, ţe kouření nemá se zdravou výţivou nic společného, ale opak je pravdou. Výzkum ukázal, ţe se v této věkové kategorii začínají objevovat patogenní jevy. Na otázku kouření kladně odpovědělo 12 15 % respondentů. V této věkové kategorii je toto procento hraniční. S kouřením se setkávají děti běţně. Rodiče by měli dětem vysvětlit, jaké jsou následky kouření a hlavně jim být sami příkladem. Dalším okruhem, který jsem vyhodnocovala, je konzumace mléčných výrobků. Výsledky mohu hodnotit kladně. Denní podíl se pohybuje v rozmezí 57 60 % u obou forem testování. Na tomto procentu se podílí zapojení škol do akce ,,školní mléko“. Ve školách je distribuováno toto dotované školní mléko a mléčné výrobky 58
v přijatelných cenách. Taktéţ zastoupení ovoce a zeleniny během týdne se projevilo u respondentů vysokým podílem. Tento podíl by mohl ještě vzrůst, pokud se podaří prosadit ovoce a zeleninu do škol i pro tuto věkovou hranici. Nyní je jen pro 1. 5. třídy. Jelikoţ jsem se zaměřila na zjištění správného způsobu stravování, mohu říci, ţe spotřeba mléčných výrobků, ovoce a zeleniny je poměrně vysoká. Tato skutečnost můţe být ovlivněna několika způsoby. Dobrým základem ke stravovacím návykům, vytvářeným v rodině. Vyuţíváním školního stravování ze školních jídelen, kde se začínají zapojovat do vaření i méně známých a netradičních potravin například, cizrna, kuskus a podobně. Zeleninu a ovoce v podobě zeleninových a ovocných salátů v této věkové kategorii preferují hlavně dívky. Hypotéza č 2, ,,Očekávám, ţe více neţ polovina respondentů vyuţívá rychlé občerstvení a automaty na základních školách,“ byla vyhodnocena z odpovědí na tyto otázky: č. 11 Jak často si potraviny z automatů kupuješ? č. 12 Jak často si nápoje z automatů kupuješ? č. 13 Jak často si mléčné výrobky z automatů kupuješ? č. 14. Stravuješ se ve Fast foodu? č. 17 Kupuješ si sladkosti, které znáš z reklam?. Cílem bylo zjistit, jak respondenti, v mém případě chlapci a dívky ve věku 12 15 let, vyuţívají rychlého občerstvení. Můj názor byl, ţe děti z města, kde je vyšší dostupnost Fast foodu, se budou podílet vyšším procentem na jejich návštěvě. Výsledky výzkumu však ukázaly, ţe jsem se mýlila. Respondenti před geografickým rozdělením na vesnici a školu ve městě neukázali průkazný procentuální rozdíl. Druhé porovnání na chlapce a dívky vyšlo s obdobným výsledkem. Ţádný z respondentů nenavštěvuje Fast food denně, četnost vyuţívání stravování v těchto občerstveních je 3 5 x v měsíci a pohybuje se kolem 34 % u dívek a 21 % u chlapců. Zde je patrné, ţe hypotéza č 2, kde jsem očekávala nadpoloviční návštěvnost rychlého občerstvení a vyuţívání automatů, se nepotvrdila. Děti v tomto věku dávají přednost jiné formě stravování. Musím však konstatovat, ţe na tuto věkovou skupinu působí vliv reklamy, který se projevil ve vysokém procentu, při nákupu sladkostí. (viz graf 16 a 27).
59
Hypotéza č 3, s názvem ,,Domnívám se, ţe více neţ polovina dětí se stravuje ve školních jídelnách,“ kdy podkladem pro vyhodnocení byla otázka č. 6 Stravuješ se ve školní jídelně? Výzkum mohu z hlediska správného stravování vyhodnotit kladně. U této věkové kategorie
je vysoký procentuální podíl respondentů, kteří se stravují ve školních
jídelnách. U chlapců 81 % u dívek 79 %. Dochází tak ke konzumaci teplého pokrmu včetně pitného reţimu a doplňků ovoce, zeleniny, mléčných výrobků, salátů a podobně. Hypotéza č 3, která měla prokázat, zda více neţ polovina dětí se stravuje ve školních jídelnách, se zde potvrdila. Procento bylo vyšší nad 20 % proti předpokladu. Pracovní hypotézy, které jsem si vytyčila v bakalářské práci, byly konfrontovány s odpověďmi respondentů. Předpoklad, ţe většina respondentů ví, co je zdravá výţiva, se mi potvrdila, ať se to týká konzumace mléčných výrobků, ovoce a zeleniny. Hypotéza o vyuţívání automatů na základních školách se nepotvrdila. Myslím, ţe tento fakt je dán správnou volbou rodičů, ti preferují školní stravování, které je v dnešní době finančně dostupné. Potraviny jsou kvalitní a strava rozmanitá. Tím byla také potvrzena třetí hypotéza, ta prokázala 80% vyuţití školního stravování u dívek a chlapců, z geografického hlediska vyuţívají školní stravování respondenti z města 90 % a na vesnici 77 %.
60
5 ZÁVĚR Bakalářská práce, která je zaměřená na vztah dětí staršího školního věku ke zdravé výţivě a automatům na základní škole, zahrnuje širokou škálu poznatků. Cílem práce bylo porovnat stravovací návyky v odlišných geografických polohách. Zjistit, jak tato cílová skupina vyuţívá školního stravování ve srovnání s rychlým občerstvením. Jaký má vliv reklama, jaké jsou rozdíly ve srovnání u chlapců a dívek. Z těchto cílů vycházejí i moje hypotézy, které jsem si určila. Cílený dotazník mi je pak pomohl potvrdit, ale i vyvrátit. Pro správné posouzení stravovacích návyků je potřebné znát i teorii. Teoretická část mé bakalářské práce je průřezem stravovacích pilířů pro fungování organismu. Základní sloţky stravy jsou představeny z hlediska důleţitosti a sloţení. Zdroje, kde tyto sloţky potravin mohu vyuţít, jsou pro správné stravování důleţité. Oddíl, který se zabývá problémy v příjmu potravy, popisuje příčiny, následky a zároveň obsahuje doporučení, jak těmto výţivovým rizikům předcházet. Výţivová doporučení a seznámení s potravinovou pyramidou nám ukazuje, co je pro náš organismus prospěšné. Zdravé stravování je vyuţíváno ve školních jídelnách. V dnešní době jsem nemohla opomenout zmínku o potravinových a nápojových automatech a jejich špatném vlivu na děti. Faktorem ovlivňujícím stravovací návyky je také reklama. Bývá cílená. Propagace sladkostí a šťavnatých Fast food specialit má do zdravého stravování daleko. Praktická část dává odpovědi na vytyčené pracovní hypotézy. Rozdělení respondentů bylo do dvou skupin. První byla tvořena podle geografické polohy vesnická škola v porovnání se školou městskou. Druhá skupina podle pohlaví chlapci, dívky. Dotazník, který respondenti vyplňovali, byl anonymní. Jeho obsah byl uspořádán tak, aby vystihl, jak se respondenti stravují, co preferují z hlediska výţivy, zda vyuţívají školní stravování a jak vyuţívají automaty instalované na základních školách. Vyhodnotila jsem dotazníky podle jednotlivých skupin, podle geografického prostředí a podle pohlaví. Výsledky byly následující. Oslovená věková skupina respondentů ve věku 12 aţ 15 let ví, co je zdravá výţiva. Automaty pouţívá pouze sporadicky. Stravování ve školních jídelnách vyuţívá nad 80% respondentů. Výsledky praktické části bakalářské práce ukázaly na pozitivní vztah respondentů ke zdravé výţivě. Projevily se i negativní jevy. Vysoká konzumace slazených nápojů a uzenin, pasivní vyuţívání volného času a projevy patogenních jevů, jako je kouření. 61
Cíle, které jsem si v bakalářské práci vytyčila, byly splněny. Zdravý způsob stravování je u těchto respondentů dobře nastartován. Chceme- li dosáhnout lepších výsledků v této oblasti a potlačit negativní jevy, musíme začít kaţdý z nás ve své rodině.
62
Seznam pouţité literatury FOŘT, Petr. Tak co mám jíst. Praha : Grada Publishing, 2007. 424 s. ISBN 978-80-2471459-2. FOŘT, Petr. Výživa pro dokonalou kondici a zdraví. Praha : Grada Publishing, 2005. 181 s. FREJ, David. Dietní sestra : diety ve zdraví a nemoci. Praha : TRITON, 2006. 309 s. ISBN 80-7254-537-X. GREGORA, Martin. Kuchařka pro rodiče malých dětí. Praha : Grada Publishing, 2010. 184 s. ISBN 978-80-247-3110-0. GROFOVÁ, Zuzana. Nutriční podpora. Praha : Grada Publishing, 2007. 248 s. ISBN 978-80-247-1868-2. GRYGÁRKOVÁ, Simona. Www.celostnimedicina.cz [online]. 2006 [cit. 2011-03-29]. Celostnimedicina. Dostupné z WWW:
. HAINER, Vojtěch, et al. Obezita. Praha : Galén, 1997. 434 s. ISBN 80-85824-67-1. KOCOURKOVÁ, Jana, et al. Mentální anorexie a mentální bulimie v dětství a dospívání. Praha : Galén, 1997. 156 s. ISBN 80-85824-51-5. KUNOVÁ, Václava. Zdravá výživa a hubnutí : v otázkách a odpovědích. Praha : Grada Publishing, 2005. 128 s. ISBN 80-247-1050-1. LEIBOLD, Gerhard. Mentální anorexie. Praha : Svoboda, 1995. 140 s. ISBN 80-2050499-0. MÁLKOVÁ, Iva. Hubneme s rozumem zdravě a natrvalo. Praha : Smart Press, 2005. 226 s. ISBN 80-239-4112-7. MONTIGNAC, Michel. Jezte & Hubněte pro dobrou kondici. London : Montignac Publishing, 1999. 216 s. ISBN 83-88173-66-9. MOUREK, Jindřich. Fyzioloogie. Praha : Grada Publishing, 2005. 204 s. ISBN 80-2471190-7. PAPEŢOVÁ, Hana. Spektrum poruch příjmu potravy. Praha : Grada Publishing, 2010. 414 s. ISBN 978-80-247-2425-6. PIŤHA, Jan. Zdravá výživa pro každý den. Praha : Grada Publishing, 2009. 144 s. ISBN 978-80-247-2488-1.
63
POKORNÁ, Jitka; MATĚJOVÁ, Halina. Pitný reţim. Výživa a potraviny : Zpravodaj pro
školní
stravování.
2010,
2,
s.
38-40.
Dostupný
také
z
WWW:
<www.spolvyziva.cz>. ISSN 1211-846X. SIGMUNDOVÁ, Alice . Www.zdn.cz [online]. 2009 [cit. 2011-03-29]. Sestra. Dostupné z WWW: . STROSSEROVÁ, Alena. Spotřební koš. Výživa a potraviny : Zpravodaj pro školní stravování. 2009, 2, s. 3-6. Dostupný také z WWW: <www.spolvyziva.cz>. ISSN 1211846X. SUCHOMEL, Petr. Děti tloustnou, školy jim stále nabízejí sladkosti a bagety. IDNES [online]. 2008, deník, [cit. 2011-04-11]. Dostupný z WWW: <www.idnes.cz>. SVAČINA, Štěpán ; BRETŠNAJDROVÁ , Alena. Jak na obezitu a její komplikace. Praha : Grada Publishing, 2008. 144 s. ISBN 978-80-247-2395-2. SVAČINA, Štěpán, et al. Klinická dietologie. Praha : Grada Publishing, 2008. 384 s. ISBN 978-80-247-2256-6. VÍTEK, Libor. Jak ovlivnit nadváhu a obezitu. Praha : Grada Publishing, 2008. 148 s. ISBN 978-80-247-2247-4. Www.vitaminy.cz [online]. 2009 [cit. 2011-05-23]. Vitaminy. Dostupné z WWW: . Www.vyzivadeti.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-11]. Výţiva dětí. Dostupné z WWW: .
64
Příloha A Příloha A: Dotazník Dobrý den, jmenuji se Jana Štěrbová, jsem studentka 3. ročníku Vysoké školy polytechnické Jihlava obor Všeobecná sestra Provádím dotazníkový výzkum ke své bakalářské práci na téma: Vztah dětí staršího školního věku ke zdravé výţivě a automatům na základní škole (ZŠ). Dotazník se skládá z 18. otázek. Zaškrtněte pouze 1 odpověď. Prosím, pročítejte dotazník pečlivě. Některé odpovědi obsahují odkazy na jiné otázky. Tento dotazník je anonymní!
65
Pohlaví
chlapec dívka
Kolik je ti let? 12
13
14
15
Kde se nachází tvoje škola? na vesnici
ve městě
1. Snídáš pravidelně kaţdý den? ano snídám
ne nesnídám
jím aţ svačinu ve škole
jiné ………………….
2. Připravují ti rodiče svačinu? ano
ne
občas
3. Jaké nápoje nosíš na svačinu? čaj
vodu
slazená minerální voda (Hanácká,Poděbradka,Mattoni..)
Coca-cola,Kofola,Fanta, ..
4. Můţeš pít nápoje při vyučování? ano
ne
podle vyučujícího
5. Kolik tekutin za den vypiješ? půl litru
litr
litr a půl
více neţ 2 l
nic
66
6. Stravuješ se ve školní jídelně? ano
ne
Pokud ano odpověz - Jíš k obědu polévku?
ano
ne
občas
7. Dosoluješ si připravené jídlo?
ano
ne
8. Jak často konzumuješ uzeniny (salám, párek, paštika,…)? kaţdý den
3x do týdne
vůbec
9. Jak často konzumuješ mléčné výrobky? kaţdý den
3x do týdne
vůbec
10. Jak často konzumuješ ovoce a zeleninu? kaţdý den
2-3 krát do týdne
10 krát do měsíce
vůbec
11. Máš ve škole automaty (s bagetami, oplatky)? ano
ne
Pokud ano, odpověz - jak často si potraviny z automatů kupuješ
denně
2-3 krát týdně
5 krát měsíčně
Jiné ………………
12. Máš ve škole automaty na nápoje? ano
ne
67
Pokud ano odpověz -
jak často si nápoje z automatů
kupuješ
denně
2-3 krát týdně
5 krát měsíčně
Jiné ………………
13. Máte ve škole automaty na mléko a mléčné výrobky? ano ne Pokud ano odpověz
-
jak často si mléčné výrobky
z automatů kupuješ? denně 2-3 krát týdně 5 krát měsíčně Jiné ……………… 14. Stravuješ se ve Fast foodu (KFC, MC – Donald)
denně
1-2 krát týdně
3-5 krát měsíčně
jiné….
15. Kouříš?
ano
ne
16. Kouří někdo z tvé rodiny doma?
ano
ne
17. Kupuješ si sladkosti, které znáš z reklam?
ano
ne
18. Jak trávíš svůj volný čas? sportem, nebo kamarády na hřišti
doma (TV, PC)
obojí
68
