VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra ekonomických studií. Analýza výše poplatků v souvislosti. s velikostí města

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Analýza výše poplatků v souvislosti s velikostí města

Bakalářská práce

Autor: Veronika Mašová Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Jihlava 2015

Anotace MAŠOVÁ Veronika: Analýza výše poplatků v souvislosti s velikostí města. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra ekonomických studií. Vedoucí práce Ing. Věra Nečadová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Bakalářská práce se zabývá rozborem hospodaření města Žďár nad Sázavou a města Jihlava a je zaměřena na analýzu místních poplatků. Teoretická část obsahuje pojmy týkající se obce, rozpočtu obce, rozpočtové skladby a místních poplatků. V praktické části je rozbor hospodaření měst v letech 2009-2013, analýza hospodaření měst, rozbor místních poplatků a komparace obou měst se zaměřením na místní poplatky.

Klíčová slova Obec, rozpočet obce, příjmy, výdaje, obecně závazná vyhláška, místní poplatky.

Annotation MAŠOVÁ Veronika: Economy Analysis of the Amout of Local Taxes Relating to Municipality Size. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Economic Studies. Thesis supervisor Ing. Věra Nečadová. Degree of professional qualification: bachelor. The bachelors thesis looks into the economy of the town of Žďár nad Sázavou and of the town of Jihlava and focuses on analysing local taxes. The theoretical part includes terms related to municipality, municipality budget, budget structure and local taxes. In the practical part there is the analysis of the economy of the cities from 2009 to 2013, economic analysis of the cities, analysis of local taxes and comparation both municipalities focused on local taxes.

Key words Municipality, municipality budget, revenues, expenditures, generally binding ordinance, local taxes.

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí této bakalářské práce paní Ing. Věře Nečadové, za odborné vedení, její ochotu a pomoc. Poděkování patří také Ekonomickému odboru Magistrátu města Jihlavy, zejména paní Miluši Šmardové a panu Mgr. Janu Jarošovi, za cenné zdroje a rady, které mi byly poskytnuty pro zpracování této bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat zaměstnancům Městského úřadu ve Žďáru nad Sázavou, kteří mi rovněž poskytovali cenné informace. V poslední řadě bych ráda poděkovala své rodině a všem, kteří mě v tomto období podporovali nejen ve studiu, ale i v životě.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ..........................................................

Podpis

Obsah Úvod ................................................................................................................................. 9 1

Teoretická část ................................................................................................... 11 1.1

Veřejná správa .............................................................................................. 11

1.2

Státní správa ................................................................................................. 11

1.3

Samospráva................................................................................................... 12

1.4

Obec .............................................................................................................. 13

1.4.1 1.5

Působnost obce ...................................................................................... 14

Orgány obce.................................................................................................. 16

1.5.1

Zastupitelstvo obce................................................................................ 16

1.5.2

Rada obce .............................................................................................. 17

1.5.3

Starosta a jeho zástupci – místostarostové ............................................ 18

1.5.4

Tajemník ............................................................................................... 18

1.5.5

Výbory................................................................................................... 19

1.5.6

Komise .................................................................................................. 20

1.6

Obecní úřad .................................................................................................. 21

1.6.1 1.7

Odbory a oddělení obecního úřadu ....................................................... 21

Rozpočtová soustava .................................................................................... 22

1.7.1

Veřejný rozpočet ................................................................................... 22

1.7.2

Soustava veřejných rozpočtů................................................................. 23

1.7.3

Vyrovnanost veřejných rozpočtů .......................................................... 24

1.7.4

Funkce rozpočtu .................................................................................... 25

1.8

Územní rozpočet ........................................................................................... 25

1.8.1

Struktura územních rozpočtů ................................................................ 26

1.9

Rozpočtové období ....................................................................................... 27

1.10

Rozpočtový výhled ....................................................................................... 27

1.11

Rozpočtové provizorium .............................................................................. 28

1.12

Rozpočtová skladba ...................................................................................... 28

1.13

Rozpočtový proces územně samosprávných celků ...................................... 30

1.14

Rozpočtové zásady ....................................................................................... 32

1.15

Místní poplatky............................................................................................. 33

1.15.1

Poplatek ze psů ...................................................................................... 34

1.15.2

Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt .......................................... 34

1.15.3

Poplatek za užívání veřejného prostranství ........................................... 34

1.15.4

Poplatek ze vstupného ........................................................................... 35

1.15.5

Poplatek z ubytovací kapacity ............................................................... 35

1.15.6 Poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst ................................................................................................... 36 1.15.7 Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů ................................................... 36 1.15.8 Poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace ....................................................................... 37 2

Praktická část ..................................................................................................... 38 2.1

Město Žďár nad Sázavou .............................................................................. 38

2.1.1

Historie .................................................................................................. 38

2.1.2

Současnost ............................................................................................. 38

2.2

Organizační struktura města Žďáru nad Sázavou ......................................... 39

2.3

Analýza hospodaření města Žďáru nad Sázavou v letech 2009-2013.......... 41

2.3.1

Hospodaření města roku 2009 ............................................................... 41

2.3.2

Hospodaření města roku 2010 ............................................................... 42

2.3.3

Hospodaření města roku 2011 ............................................................... 44

2.3.4

Hospodaření města roku 2012 ............................................................... 46

2.3.5

Hospodaření města roku 2013 ............................................................... 47

2.3.6

Vyhodnocení zkoumaného pětiletého období města Žďáru nad S. ...... 48

2.4

Město Jihlava ................................................................................................ 50

2.4.1

Historie .................................................................................................. 50

2.4.2

Současnost ............................................................................................. 51

2.4.3

Organizační struktura města Jihlavy ..................................................... 51

2.5

Analýza hospodaření města Jihlavy v letech 2009-2013 ............................. 53

2.5.1

Hospodaření roku 2009 ......................................................................... 53

2.5.2

Hospodaření roku 2010 ......................................................................... 55

2.5.3

Hospodaření roku 2011 ......................................................................... 56

2.5.4

Hospodaření roku 2012 ......................................................................... 58

2.5.5

Hospodaření roku 2013 ......................................................................... 59

2.5.6

Vyhodnocení zkoumaného pětiletého období města Jihlavy ................ 60

2.6

Místní poplatky města Žďáru nad Sázavou .................................................. 62

2.6.1

Místní poplatek ze psů .......................................................................... 63

2.6.2

Místní poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt ............................... 65

2.6.3

Místní poplatek za užívání veřejného prostranství................................ 66

2.6.4

Místní poplatek z ubytovací kapacity ................................................... 71

2.6.5 Místní poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace ................................................... 72 2.6.6 Místní poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj a jiné technické hrací zařízení povolené Ministerstvem financí podle jiného právního předpisu . 73 2.6.7 Místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů ...................................... 75 2.6.8 2.7

Celkový rozbor místních poplatků města Žďáru nad Sázavou ............. 79

Místní poplatky statutárního města Jihlavy .................................................. 80

2.7.1

Místní poplatek ze psů .......................................................................... 81

2.7.2

Místní poplatek z ubytovací kapacity ................................................... 84

2.7.3

Místní poplatek za užívání veřejného prostranství................................ 85

2.7.4

Místní poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj ........................ 89

2.7.5 Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů ................................................... 91 2.7.6 2.8

Celkový rozbor místních poplatků statutárního města Jihlavy ............. 95

Shrnutí .......................................................................................................... 97

Závěr ............................................................................................................................ 102 Seznam použité literatury .......................................................................................... 105 Seznam obrázků .......................................................................................................... 109 Seznam tabulek ........................................................................................................... 109

Úvod Obec je základní jednotkou a územně samosprávný celek základního stupně. V tomto smyslu je subjektem samosprávy, který do jisté míry vykonává státní správu, a to zejména v přenesené působnosti. Obec má právo se realizovat a rozhodovat o věcech jí se týkajících, avšak ne neomezeně. Jedním z práv obce je stanovení místního poplatku, který je však rámcově omezen zákonem o místních poplatcích. Tato bakalářská práce pojednává právě o místních poplatcích. Tématem bakalářské práce je analýza výše poplatků v souvislosti s velikostí města. Pro tuto bakalářkou práci jsem si zvolila město Žďár nad Sázavou a město Jihlavu. Město Žďár nad Sázavou jsem zvolila z důvodu, že jsem občanem města a přirozeně se zajímám o dění ve městě. Město Jihlava jsem zvolila proto, že jsem zde vykonávala na příslušném odboru odbornou semestrální praxi a s problematikou místních poplatků jsem se zde každodenně setkávala. Volba tohoto tématu je založena na skutečnosti, že místní poplatky se dotýkají všech občanů žijících na daném území. Cílem této bakalářské práce je provedení analýzy hospodaření města v souvislosti s místními poplatky a porovnání výše těchto místních poplatků v závislosti na velikosti města. Součástí bakalářské práce bude i navržení možnosti zefektivnění výběru místních poplatků. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. První část sestává z teoretické části. V této části definuji základní aspekty, na kterých je posléze postavena praktická část. První část v sobě obsahuje základní pojmy, jako je např. definice veřejné či státní správy, samosprávy, definici obce a její působnost, rozpočtou soustavu ČR, rozpočtový proces a skladbu a dále definici místních poplatků se jmenným výčtem jednotlivých druhů. Teoretická část je seřazena do jednotlivých kapitol a podkapitol. V druhé části bakalářské práce se věnuji praktické části, tedy konkrétní problematice. Na jejím počátku nejprve přestavuji jedno ze zvolených měst – město Žďár nad Sázavou – a přibližuji jeho historii i současnost. V následující části se věnuji rozboru hospodaření v letech 2009 - 2013. V této části se zaměřuji na jednotlivé roky a na hospodaření města, především na příjmy a výdaje, kde příčinu jejich výše se snažím zdůvodnit. V další části se věnuji té stejné problematice v případě města Jihlavy. I zde na počátku představuji 9

historii a současnost města a posléze se věnuji rozboru hospodaření v letech stanovených. Za oběma těmito kapitolami vždy provádím rozbor za celé zkoumané období. V posledních dvou částech se zabývám jednotlivými druhy místních poplatků, které si města stanovila a zobecňuji obecně závazné vyhlášky poplatků týkajících se. Zabývám se zejména ročními plněními z těchto poplatků a následně celkové roční příjmy z poplatků porovnávám mezi danými městy. Závěrem této praktické části shrnuji tuto celou část a navrhuji případná řešení. Pro zpracování této bakalářské práce jsem využívala odborné dostupné literatury, internetových stránek obou měst, závěrečných účtů a interních dokumentů, jež mi byly úřadem poskytnuty. V praktické části bylo využito metod dedukce, analýzy a popisu a pro zpřehlednění jsem využívala i grafického znázornění.

10

1

Teoretická část

1.1

Veřejná správa

Veřejná správa je základním pojmem správního práva. Řada právních předpisů se o ní zmiňuje, avšak pojem „veřejná správa“ nemá žádné legislativní ukotvení. Definic tohoto pojmu můžeme v odborné literatuře najít mnoho. Nejčastěji bývá chápána jako služba veřejnosti nebo správa věcí veřejných. Primárně úkolem veřejné správy je realizace politiky státu, jež je zakotvena v zákonech a jiných podzákonných předpisech, tj. obecně závazné vyhlášky obcí a krajů v samostatné působnosti. Jelikož činnosti ve veřejné správě zajišťuje řada institucí, je nezbytné těmto institucím vymezit jejich působnost a pravomoc. Každá instituce či orgán má vymezenou působnost, a to jak věcnou, jež je vymezena zákonem nebo jiným prováděcím předpisem a vztahuje se k předmětu činnosti orgánu, tak i územní, kde dochází k realizaci věcné působnosti instituce. Po svržení komunistického režimu v roce 1989 prošla veřejná správa velkými změnami. Bylo nezbytné vybudovat novou, moderní veřejnou správu založenou na principech demokracie. Snahou byl odklon od nefunkčního systému zahrnujícího vysokou míru centralizace, nedostatečné odbornosti pracovníků výkonných orgánů nebo vysoké převahy malých obcí. Tyto problémy se snažily postupně řešit jednotlivé etapy reformy veřejné správy. Výsledkem se stala ucelená fungující struktura státní správy a vytvoření dvoustupňové územní samosprávy.

1.2

Státní správa

Veřejnou správu členíme na státní správu a samosprávu. Státní správu vykonává stát a jemu podřízené správní úřady. Právním základem a postavení, které těmto úřadům náleží, je Ústava a zákon o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, tzv. kompetenční zákon. Jejich působnost rámcově definuje zákon č. 2/1969 Sb. Státní správa může být vykonávána buď přímo, tj. prostřednictvím orgánů moci výkonné, nebo nepřímo, tj. orgány územních samosprávných celků či jinými orgány, pokud na ně byla státem přenesena pravomoc a působnost v oblasti veřejné správy. Přímými orgány jsou 11

například ministerstva, veřejné sbory a jiné. Nepřímými jsou kupříkladu stanice měření emisí či stanice technické kontroly.

1.3

Samospráva

„Samospráva je právo uspořádat a řídit část veřejných záležitostí ve vlastním zájmu a ve vlastní odpovědnosti.“ (Honzirková, Novotný 2008, str. 13) Vztah mezi státní správou a samosprávou lze charakterizovat tím, že státní správa v zákonem stanovených případech a stanoveným způsobem drží dozor nad činností samosprávy. Naopak při výkonu samosprávy není její nositel podřízený státní správě, ale může být státní správou dozorován. Došlo-li by ke sporu o tom, zda nositel má být dozorován či nikoliv, v těchto případech rozhoduje o sporu Ústavní soud. Podle Hendrycha (cit. dílo) jde o "správu vykonávanou právnickými osobami veřejného práva vlastním jménem a na vlastní odpovědnost na základě a v rozsahu zákonného zmocnění a pod dozorem státu". V závislosti na obsahu výkonu činnosti, organizační struktuře a pozici neboli funkci subjektů rozeznáváme samosprávu územní a zájmovou. Územní samosprávou se rozumí, že občan má právo na spravování určitého územního celku, které je menší než stát a kde působnost je přesně vymezena Ústavou spolu v kontextu s jinými příslušnými zákony. V České republice plní územní samospráva obecně dvě funkce, tj. samosprávnou a přenesenou. Samosprávná, jindy také nazývaná samostatná působnost, má za úkol zabezpečit potřeby svých občanů v podobě lokálních nebo regionálních veřejných statků, z nichž mají občané užitek a jsou pro ně potřebné. Přenesená funkce neboli přenesená působnost má za úkol zabezpečovat i určité veřejné statky s povahou národních statků, z nichž plyne užitek globálně všem občanům daného státu. (Honzirková, Novotný 2008) Zájmová samospráva na rozdíl od územní samosprávy není definována zákonem č. 1/1993 Sb., přesto je o ní zmínka ve článku 20 Listiny základních práv a svobod. Má poměrně pestrou strukturu a je pojmem širším než se zdá být. Často se o zájmové samosprávě hovoří jako o profesní. Jsou zde ale odlišnosti. Pokud jde o profesní samosprávu, jde konkrétně o problematiku profesních komor s povinným členstvím, kde se sdružují osoby fyzické samostatně výdělečné v určitých povoláních, například Česká

12

advokátní komora, Česká lékařská komora a jiné. Do zájmové samosprávy patří, vedle profesních organizací, komor, svazů, podnikatelských asociací, živnostenských společenstev a grémií, ještě církve, vysoké školy, některé vědeckovýzkumné a kulturní instituce včetně některých různých sdružení (tělovýchovná, ekologické, kulturní, apod.).

1.4

Obec

Obec je základní článek územní samosprávy a je podložen zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích. Díky přechodu z centralizace na decentralizaci ve veřejné správě nabylo postavení (povaha) obce stále významnějšího statusu (charakteru). Právo obcí na místní samosprávu je zakotveno i v Evropské chartě místní samosprávy. Obec se vyznačuje územím, občany s trvalým pobytem žijící na území obce a samosprávou veřejných záležitostí na katastrálním území obce, tzn. působností. Klasifikace obcí: 

Obce, které nejsou městy;



Městys, tj. obec, která podala návrh a získala oprávnění používat tento název od předsedy Poslanecké sněmovny, mohou to být i sloučené obce;



Města, tj. obec, která má alespoň 3000 obyvatel a pokud tak stanoví předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a která byla městem při nabytí účinností zákona o obcích v roce 2001



Statutární města, jsou vyjmenována v paragrafu 4 zákona o obcích, je jich 32 a mají právo členit se na městské obvody nebo městské části. Velká většina z nich je současně i krajskými městy.



Hlavní město Praha, členěné na městské části.

V České republice je k 1. 1. 2013 evidováno na 6248 obcí. Občané mají možnost podílet se na řízení obce, a to buď přímo, nebo nepřímo. Řídit nepřímo mají možnost občané prostřednictvím volených zástupců v zastupitelstvu obce. Podílet se přímo na řízení obce má občan možnost prostřednictvím dobrovolných prací v komisích či účasti na veřejných zasedání zastupitelstva obce. Dále se pak občané mohou vyjadřovat prostřednictvím referenda, které vyhlašuje rada obce nebo každé 4 roky v komunálních volbách. Volič musí mít v místě konání voleb trvalý pobyt, jinak nemůže jít volit ani být občany zvolen. Členové zastupitelstva se scházejí zpravidla jednou do 13

měsíce, kde rozhodují o dění obce, například o prodeji majetku, předkládají návrh rozpočtu obce a jiné. Občan má možnost podílet se na zasedání zastupitelstva a svými názory ovlivnit hlasování. Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů, udává, jaké kategorie obcí podle přenesené působnosti rozeznáváme:     

Obce, Obce s matričním úřadem, Obce se stavebním úřadem, Obce s pověřeným obecním úřadem a Obce s rozšířenou působností, kde tyto obce ve svém správním obvodu zabezpečují výkon státní správy nad rámec přenesené působnosti náležející ostatním obcím.

1.4.1 Působnost obce Obce a kraje vykonávají veřejnou správu jak výkonem samostatné působnosti, tak i výkonem přenesené působnosti. Samostatná působnost „Do samostatné působnosti obce patří záležitosti, které jsou v zájmu obce a občanů obce, pokud nejsou zákonem svěřeny krajům nebo pokud nejde o přenesenou působnost, která je zvláštním zákonem svěřena správním úřadům jako výkon státní správy, a dále záležitosti, které do samostatné působnosti obce svěří zákon.“ (§35 zák. č. 128/2000, o obcích) Výkon veřejné správy je zajištěn prostřednictvím volených orgánů, tj. zastupitelstvem a radou obce, které svým rozhodnutím svěřují vlastní realizaci svým výkonným organům a které rozhodují ve prospěch občana a současně zastupují občana. Obec v samostatné působnosti dbá o vytváření příznivých podmínek pro rozvoj sociální péče a uspokojování potřeb občanů, zejména jde o potřeby ochrany zdraví, bydlení, výchovy a vzdělání, a jiné. Do kompetence obce spadá např.: 

zřízení obecní policie,

14



vydávání obecně závazných vyhlášek,



hospodaření s financemi a majetkem, jak movitým, tak i nemovitým,



udělování čestného občanství, ceny obce,



zajišťování veřejných statků,



spolupráce s obcemi.

Přenesená působnost Výkon státní správy lze svěřit orgánům samosprávy jen tehdy, stanoví-li to zákon (čl. 105 Ústavy České republiky). Paragraf 61 zákona o obcích přesně definuje přenesenou působnost. Při výkonu přenesené působnosti se orgány obce řídí při vydávání nařízení obce zákony a jinými právními předpisy, zejména pak směrnicemi ústředních správních úřadů, kterými jsou krajské úřady. Obce jsou těmto ústředním správním úřadům podřízeny a současně jsou jimi kontrolovány. Obec získává za plnění úkolů v přenesené působnosti od státu příspěvek. Příklady přenesené působnosti v kompetenci obce: 

vydávání občanských průkazů a cestovních dokladů,



vydávání řidičských průkazů,



Czech POINT,



vyhlášení stavební uzávěrky,



živnostenský úřad,



evidence obyvatel,



vydávání nařízení obce,



projednávání přestupků,



zabezpečení voleb a referenda,



místní poplatky,



a jiné.

(Provazníková, 2009) Přenesená působnost má vedle výše zmíněných další dvě formy: 

přenesenou působnost vykonávanou v rozsahu pověřeného obecního úřadu (obec II. stupně),

15



přenesenou působnost vykonávanou v rozsahu obecního úřadu s rozšířenou působností (obec III. stupně).

Obec s pověřeným obecním úřadem je menší než obec s rozšířenou působností. Stát na tyto obce přenáší část pravomocí. Příkladem kompetencí je např.: 

rozhodovat o poskytnutí půjčky nebo věcné dávky,



nakládat s vodami, jsou vodoprávním úřadem,



působit jako orgán ochrany přírody,



zabezpečit komunální volby a volby do Evropského parlamentu

Obec s rozšířenou působností je obec III. typu. Pravomoci těchto obcí mají větší rozsah než u obcí s pověřeným obecním úřadem. V rámci reformy veřejné správy vznikl tento typ obce 1. 1. 2003. Náleží jim právo na:

1.5



výplatu sociálních dávek,



vydávání průkazů (OP, ŘP, CP),



živnostenský úřad,



evidenci obyvatelstva,



a další.

Orgány obce

Prostřednictvím volených orgánů dochází k výkonu samostatné i přenesené působnosti obce. Zřízením těchto orgánů je zajištěn chod obce, její hospodaření a správa. Orgány obce rovněž definuje §67-110 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů.

1.5.1 Zastupitelstvo obce Zastupitelstvo obce je nejvyšším orgánem obce a především zodpovídá za dodržování plánu rozvoje obce a jeho hospodaření s majetkem obce. Členové zastupitelstva jsou voleni občany v období komunálních voleb a jejich funkční období je čtyřleté. Zákon o obcích říká, že členové zastupitelstva se schází minimálně čtyřikrát ročně, zpravidla tomu bývá alespoň jednou měsíčně. Jednání jsou veřejnosti přístupná a vždy se řídí schváleným jednacím řádem. Aby bylo zastupitelstvo usnášeníschopné, je nutné, aby se

16

zasedání zúčastnila alespoň nadpoloviční většina. Do kompetence zastupitelstva obce patří i volba starosty a místostarosty z řad svých členů. Počet zastupitelů je dán velikostí obce a jejího územního obvodu, a to: 

obce do 500 obyvatel: 5-9 členů,



obce od 501 do 3000 obyvatel: 7-15 členů,



obce od 3001 do 10 000 obyvatel: 11-25 členů,



obce od 10 001 do 50 000 obyvatel: 15-35 členů,



obce od 50 001 do 150 000 obyvatel: 25-45 členů,



obce nad 150 000 obyvatel: 35-55 členů.

Celkový počet členů zastupitelstev v obcích v ČR je okolo 62 tisíc. V rámci výkonu samostatné působnosti zastupitelstvo obce vykonává: 

program rozvoje územního obvodu obce, rozpočet obce a závěrečný účet za uplynulé rozpočtové období a současně schvaluje rozpočtový výhled,



rozpočtová opatření,



výši odměn starosty a členů zastupitelstva dle přílohy k zákonu o státním rozpočtu,



obecně závazné vyhlášky v rámci samostatné působnosti,



vstup nebo vystoupení obce ze svazku obcí včetně vkladů do těchto svazků,



emisi komunálních obligací,



poskytnutí půjčky,



převod bytů a nebytových prostor v majetku obce,



a další.

(Peková, Pilný, Jetmar, 2008 str. 126-127)

1.5.2 Rada obce Rada obce je výkonným orgánem, podléhá a zodpovídá se zastupitelstvu obce. Její zasedání jsou neveřejná a jejich počet lichý, v závislosti na počtu členů zastupitelstva tvoří pouze jednu třetinu. V obcích s menším počtem zastupitelů než 15 členů se rada obce nevolí. Radu obce tvoří starosta, místostarostové a další členové, ve statutárních městech pak primátor, náměstci primátora a ostatní členové. 17

Radě obce je podle §99 zákona o obcích vyhrazeno: 

zabezpečovat hospodaření obce podle schváleného rozpočtu, provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem obce,



rozhodovat ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti,



vydávat nařízení obce,



projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy zastupitelstva obce nebo komisemi rady obce,



stanovit rozdělení pravomocí v obecním úřadu, zřizovat a zrušovat odbory a oddělení obecního úřadu podle §109 odst. 2,



na návrh tajemníka obecního úřadu jmenovat a odvolávat vedoucí odborů obecního úřadu v souladu se zvláštním zákonem,



kontrolovat plnění úkolů obecním úřadem a komisemi v oblasti samostatné působnosti obce,



stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností,



a jiné. (§ 99 zák. č. 128/2000 Sb., o obcích)

1.5.3 Starosta a jeho zástupci – místostarostové Starosta reprezentuje obec navenek. Je podřízen zastupitelstvu obce, bez jejichž souhlasu nemůže provádět žádné úkony. Starosta je volen členy zastupitelstva, stejně jako jeho zástupci, tj. místostarostové. Má pravomoc řídit a kontrolovat všechny pracovníky obecního úřadu, v dobách nepřítomnosti ho zastupují místostarostové. Mezi jeho další činnosti patří svolávání a příprava schůzí zastupitelstva a je odpovědný za objednání a provedení auditu hospodaření obce.

1.5.4 Tajemník Funkce tajemníka se zřizuje v obcích s pověřeným obecním úřadem a u obcí s rozšířenou působností. Pokud funkce tajemníka není zřízena, veškerou činnost spojenou s touto funkcí vykonává starosta. Tajemník je zodpovědný starostovi za plnění úkolů v samostatné i přenesené působnosti, jemuž je podřízen. Do kompetencí tajemníka patří uzavírání a rozvázání pracovního poměru se zaměstnanci obecního úřadu, kontroluje a řídí organizační složky obce, vydává spisový, skartační a pracovní řád a jiné směrnice v rámci obecního úřadu a v neposlední řadě stanovuje platy všem svým zaměstnancům 18

podle mzdových předpisů v rozpočtové sféře. Funkce tajemníka je neslučitelná s funkcí v politických stranách a hnutích.

1.5.5 Výbory Výbory jsou orgánem zastupitelstva obce a jsou kontrolním orgánem. Tento orgán zřizuje zastupitelstvo obce a plní funkci především kontrolního orgánu, které je podřízeno zastupitelstvu. Předsedou výboru se stává jeden z členů zastupitelstva obce s výjimkou starosty a místostarosty, ostatní zastupitelé nemusejí být současně i členy výboru. Předsedou výboru se může stát i člen rady obce, jelikož to žádný právní předpis nezakazuje. Kolik výborů bude obec mít je na rozhodnutí zastupitelstva obce, vždy se povinně dle zákona zřizuje výbor finanční a kontrolní. Počet členů výboru musí být lichý a musí být nejméně tříčlenný. Finanční výbor Do hlavní kompetence finančního výboru spadá kontrola hospodaření obce. Kontroluje dodržování povinnosti hospodaření s majetkem obce dle § 38 zákona 128/2000 Sb., o obcích. Je tedy oprávněn kontrolovat, jestli je majetek obce využíván účelně a hospodárně, zda je dodržován rozpočet obce a zda obec dodržuje pravidla stanovená pro hospodaření v souladu se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Eventuálně může navrhovat vhodné čerpání finančních prostředků. Tento výbor je svou činností velmi důležitým orgánem zastupitelstva. Kontrolní výbor Kontrolní výbor plní úkoly, jimiž ho pověřilo zastupitelstvo obce. Zákon přesně stanovuje, u koho smí provádět výbor kontrolu. V rámci samostatné působnosti vykonává kontrolu nad ostatními výbory a obecním úřadem ve smyslu dodržování právních předpisů. O provedené kontrole musí výbor vždy pořídit zápis, jehož obsahem musí být, co bylo kontrolováno, jaké nedostatky byly zjištěny a návrh na odstranění těchto nedostatků. Musí být podepsán členem, který kontrolu prováděl, případně zapsat, kterých zaměstnanců se kontrola týkala. Na závěr je tento zápis předložen zastupitelstvu obce spolu s vyjádřením zúčastněných stran, tj. zaměstnanci, kteří podléhali kontrole a členové výboru, kteří kontrolu prováděli. Výbor pro národnostní menšiny 19

Zřizuje se, pakliže na území obce žije alespoň deset procent občanů, kteří se hlásí k jiné národnosti než české. Obce jsou ze zákona povinné tento výbor zřídit a alespoň z poloviny ho obsadit členy, kteří se k jiné národnosti hlásí. V případě, že by se nepodařilo výbor obsadit těmito členy, zákon nezakazuje, aby byli nahrazeni členy jinými. Pokud by nebylo možné z personálního hlediska obsadit tento výbor, neměla by tato skutečnost jít k tíži obce. Obec by pak měla učinit záznam, že provedla veškeré možné kroky pro zřízení tohoto výboru v rámci personálního hlediska ve snaze dostát zákonnému požadavku. Osadní výbor Osadní výbor, jindy také zvaný obecní nebo místní výbor. Smyslem tohoto výboru je snaha o zapojení občanů z odlehlých částí obce do municipálního samosprávného rozhodovacího procesu. Osadní výbor má právo předkládat zastupitelstvu a radě obce návrhy týkající se rozvoje části obce a rozpočtu obce. Členové tohoto výboru zastupující občany žijící v konkrétní části obce. Zastupitelstvo obce nemá povinnost tento výbor zřizovat a kdykoliv tento výbor může bezdůvodně zrušit.

1.5.6 Komise Stejně jako zastupitelstvo obce může i rada obce zřídit své orgány. Jedním z těchto orgánů jsou komise. Plní úlohu spíše poradního orgánu a jejich zřízení je nepovinné. Za svou činnost se zodpovídá radě obce a může být kdykoliv zrušena podle potřeb rady obce. Může však být zodpovědná i jinému orgánu než je rada obce, a to starostovi. Právě jemu se zodpovídá ve věcech výkonu přenesené působnosti na svěřeném úseku podle § 103 odstavce 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. V současné době se zřizují komise: 

školské,



investiční,



bytové,



životního prostředí,



podnikatelské,



majetkové.

20

Počet členů komise nemusí být lichý, o jejich počtu rozhoduje rada obce. V čele komise nemusí stát člen zastupitelstva, jako je tomu u výborů. V praxi získávají komise podklady k projednání prostřednictvím věcně příslušných odborů městských (obecních) úřadů.

Obecní úřad

1.6

Obecní úřad zabezpečuje výkon státní moci jak v samostatné působnosti, tak i přenesené působnosti. V čele úřadu stojí starosta, společně s místostarosty, tajemníkem, pokud je v obci funkce tajemníka zřízena, a se zaměstnanci úřadu tvoří výkonnou složku obecního úřadu. Úřad se člení na jednotlivá oddělení a odbory, o čemž rozhoduje rada obce a která současně tyto odbory zřizuje. Velikost těchto jednotek (oddělení a odborů) závisí na velikosti města. Obecní úřad má povinnost zřídit úřední desku v místě sídla úřadu, tato deska musí být viditelná a veřejnosti kdykoliv přístupná. Na úřední desce občan může nalézt záměry obce, například obecně závazné vyhlášky, prodej movitého i nemovitého majetku, oznámení o připravovaném zasedání zastupitelstva a další. Mimo jiné má povinnost na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu informací, zveřejňovat hospodaření obce a jiné. Obecní úřad plní úkoly, které mu nařídí zastupitelstvo obce nebo rada obce, napomáhá výborům a komisím v činnosti jim stanovené, v rámci samostatné působnosti. Dále v rámci přenesené působnosti vykonává správu v rozsahu vymezeném zákonem o obcích kromě té, která spadá do působnosti jiného orgánu obce.

1.6.1 Odbory a oddělení obecního úřadu „Funkci obecního úřadu plní ve městech městský úřad, ve statutárních městech magistrát, úřady městských obvodů a městských částí. Čím je obec větší, tím je organizační struktura obecního úřadu, resp. Městského úřadu, složitější a naopak.“ (Peková, Jetmar, Pilný, 2008, str. 130) Platí tedy, že menší město, méně odborů, větší město, více odborů. Odbory se pak člení na další oddělení a jejich činnost závisí na rozsahu samostatné i přenesené působnosti. Tyto odbory bývají podle Pekové nejčastěji zřizovány: 

odbor územního plánování a rozvoje,



odbor finanční neboli rozpočtu, 21



odbor organizace a řízení,



odbor místního podnikání,



odbor školství a vzdělání,



odbor kultury a sportu,



odbor péče o zdraví,



odbor sociální,



odbor majetkový a bytového hospodářství,



odbor životního prostředí,



odbor personální,



odbor vnitřních věcí včetně matriky



odbor kontrolní,



odbor dopravy,



odbor pro styk s veřejností apod.

Ve větších obcích (městech) s větším rozsahem přenesené působnosti pak dále stavební úřad, živnostenský úřad, matriční úřad a další.

1.7

Rozpočtová soustava

Ke správnému fungování státu je třeba finančních prostředků. Zajišťování takovýchto prostředků mají za úkol veřejné finance, přesněji rozpočtové soustavy. Nezbytným finančním nástrojem je proto veřejný rozpočet.

Rozpočtová soustava je tvořena

veřejnými rozpočty a mimorozpočtovými fondy (v ČR například státní fondy, zvláštní fondy nebo jiné rozpočty centrální úrovně). V závislosti na velikosti státu a územní samosprávy je rozpočtová soustava členitější.

1.7.1 Veřejný rozpočet Veřejný rozpočet lze chápat jako předpokládanou bilanci příjmů a výdajů na rozpočtové období. Sestavuje se zpravidla na období jednoho kalendářního roku. Veřejný rozpočet je složen ze státního rozpočtu, rozpočtů obcí a krajů a rozpočtu příspěvkových organizací. Na úrovni státní je tvořen finanční systém státu, na úrovni územní samosprávy poté finanční systém příslušného článku územní samosprávy, tedy obce a kraje.

22

Finanční prostředky do veřejného rozpočtu plynou ve formě důchodů ekonomických subjektů, tj. daní. Tento důchod je posléze přerozdělován a využíván na principu: 

Nenávratnosti – platbou daní a poplatků nikomu nevzniká nárok na vrácení konkrétním způsobem,



Neekvivalence – při odvodu není poplatníkovi předem známo jakým způsobem bude platba využita,



Nedobrovolnosti – žádný subjekt nechce platit daně a poplatky, ale je k tomu donucen.

1.7.2 Soustava veřejných rozpočtů „Pod pojmem rozpočtová soustava se rozumí soustava peněžních fondů (fondové pojetí), soustava rozpočtových vztahů uvnitř rozpočtové soustavy i mimo ni (vztahové pojetí), soustava orgánů a institucí, které se starají o tvorbu, rozdělování a užití veřejných rozpočtů a mimorozpočtových peněžních fondů (institucionální pojetí).“ (Peková, Pilný, Jetmar, 2012, str. 185) Soustava veřejných rozpočtů zahrnuje: 

„Nadnárodní rozpočet – v případě, je-li země zapojena do mezinárodní integrace (např. rozpočet Evropské unie);



Ústřední (státní) rozpočet – nejvyšší rozpočet v rámci země;



Rozpočty územní samosprávy – zahrnují rozpočty samosprávných orgánů v rámci státoprávního uspořádání (tj. v České republice krajů a obcí);



Rozpočty veřejných fondů – v některých případech jsou zakládány mimorozpočtové fondy, do nichž jsou vkládány výnosy z prodeje státního majetku a financovány specifické výdaje (např. dopravní infrastruktura, výdaje na kulturu, ochrana životního prostředí apod.);



Rozpočty veřejných podniků, neziskových organizací, zdravotních pojišťoven – jedná se o rozpočty organizací zřizovaných státem nebo samosprávnými orgány, v některých zemích do veřejných rozpočtů patří i rozpočty zdravotních pojišťoven, je-li systém zdravotního pojištění začleněn do státem garantovaného sociálního pojištění.“ (Černohorský, Teplý, 2011, str. 280)

V současnosti do rozpočtové soustavy České republiky patří podle Pekové (2008): 

Soustava veřejných rozpočtů 23



Státní rozpočet



Rozpočty měst a obcí jako základních územně samosprávných celků (v celkovém počtu 6250 obcí),



Rozpočty dobrovolných svazků obcí,



Rozpočty příspěvkových organizací – ty mohou být zřizovány státem (obcemi či kraji),



Rozpočty regionálních rad regionů soudržnosti – od 1. 7. 2006 je jich celkem 8.



Mimorozpočtové fondy – zpravidla účelové fondy 

Státní fondy – vždy zřizované zvláštním zákonem (kupříkladu Státní fond kultury, Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie, Státní fond dopravní infrastruktury a jiné),



Mimorozpočtové fondy základních územně samosprávných celků – měst a obcí,



Mimorozpočtové fondy vyšších územně samosprávných celků – tedy krajů.

Do rozpočtové soustavy v ČR ještě kromě výše zmíněných patří i rozpočty zdravotních pojišťoven. Jsou do této soustavy zahrnuty díky příjmům z povinného zdravotní pojištění, které vyplývá ze zákona a má stejně tak i daňový charakter. Rozpočty pojišťoven jsou dotovány státním rozpočtem za státní pojištěnce, tedy osoby nevýdělečné (děti, důchodci, studenti, ženy na mateřské dovolené a nezaměstnaní). Z rozpočtů pojišťoven je posléze hrazena zdravotní péče včetně léků.

1.7.3 Vyrovnanost veřejných rozpočtů Každý veřejný rozpočet, ať už jde o státní nebo územní rozpočet, je bilancí běžných a kapitálových příjmů a výdajů. Z dlouhodobého hlediska by měl být veřejný rozpočet vyrovnaný, vždy ale tomu tak být nemusí. Mohou nastat tři situace: 

Rozpočet je vyrovnaný, tedy platí, že příjmy se rovnají výdajům,



Rozpočet je přebytkový, tj. příjmy převyšují výdaje,



Rozpočet je schodkový neboli deficitní, výdaje převyšují příjmy.

24

Obrázek 1: Rozpočtová soustava ČR

(Zdroj: Peková, Pilný, Jetmar, 2005, str. 176) Státní fond pro zúrodnění půdy byl tzv. transformačním fondem, který spadal pod Pozemkový fond ČR a do roku 2005 nesl název Fond národního majetku ČR, který byl však 31. 12. 2005 zrušen.

1.7.4 Funkce rozpočtu Každý veřejný rozpočet by měl plnit podle Pekové (2008) tři nejzákladnější funkce, a to: 

Funkce alokační, která je zároveň nejstarší a jejím posláním je zabezpečovat veřejné statky pro občany,



Funkce redistribuční se pojí s nenávratným přerozdělováním části HDP skrze veřejné rozpočty s cílem zmírnit důchodové a sociální nerovnosti ve společnosti,



Funkce stabilizační zajišťuje aktivní zasahování státu do fungování hospodářského mechanismu prostřednictvím výdajů ze státního rozpočtu na vládní nákupy především od soukromého sektoru. Na úrovni územní samosprávy není tento zásah možný.

1.8

Územní rozpočet

25

Na stupni územních samosprávných celků jsou tvořeny územní rozpočty, tj. rozpočty obce či kraje, které se řídí zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Tyto územní rozpočty jsou decentralizovanými peněžními fondy, které obsahují jak příjmy, které obec či kraj získá ze státního rozpočtu, tak i příjmy, které jsou generovány jejich vlastní činností, například příjmy z místních poplatků, z prodeje movitých či nemovitých věcí, z pronájmu apod. (Provazníková, 2009, str. 57) Příjmy obcí a krajů jsou současně i rozpočtovým omezením, obec musí uvažovat o maximálních výdajích, které je zároveň možné předpokládat. Obce proto stanovují jakýsi roční finanční plán, kdy se snaží dát do souladu obě tyto složky, tedy jak příjmy, tak výdaje. Stanovení ročního finančního plánu leckdy nemusí stačit, proto je dobré, aby obec ve vlastním zájmu sestavovala také krátkodobý plán typu platebního kalendáře. (Peková, Pilný, Jetmar, 2012, str. 199) Územní rozpočet slouží obcím a krajům k prosazování cílů politiky, regionálních zájmů a preferencí obyvatelstva registrovaného na daném území.

1.8.1 Struktura územních rozpočtů Nejvýznamnějším přítokem do místních rozpočtů jsou daňové příjmy, mluvíme přesněji o sdílených a svěřených daních. Jsou to daně, které primárně tečou do státního rozpočtu, kde posléze dochází k přerozdělování těchto daní mezi různé úrovně veřejných rozpočtů. Druhým nejvýznamnějším přítokem jsou nedaňové příjmy, např. poplatky za služby, pronájem a jiné včetně dotací ze státního rozpočtu. Tyto dvě složky dohromady dávají běžné příjmy a pro úroveň místních rozpočtů se stávají rozhodující. Na opačné straně k běžným příjmům stojí zároveň běžné výdaje. Ty zahrnují výdaje na vzdělání, veřejný pořádek, komunální služby a další níže ilustrované obrázkem. Vedle běžných příjmů může obec získávat kapitálové příjmy, zahrnujících kupř. prodej majetku. Opět na druhé straně stojí i kapitálové výdaje spočívající ve výdajích na investice, krytí krátkodobého deficitu a další, které níže zmiňuje tabulka. Podrobnou strukturu běžných i kapitálových příjmů a výdajů ilustrují následující obrázky.

26

Obrázek 2: Schéma běžného územního rozpočtu (Zdroj: Provazníková, 2009, str. 67)

Obrázek 3: Schéma kapitálového územního rozpočtu (Zdroj: Provazníková, 2009, str. 68)

1.9

Rozpočtové období

Ve většině zemí se rozpočtovým obdobím označuje zpravidla jeden kalendářní rok, začínající vždy 1. lednem a je platný pro všechny veřejné rozpočty. V některých zemích může rozpočtové období začínat i jiným dnem mimo běžný kalendářní rok, důvodem mohou být tradiční svátky. (Peková, 2008, str. 107)

1.10 Rozpočtový výhled § 3 odst. 1 zákona č. 250/2002 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů, říká „rozpočtový výhled je pomocným nástrojem územního samosprávného 27

celku a svazku obcí sloužícím pro střednědobé finanční plánování rozvoje jeho hospodářství. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků zpravidla na 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet (§ 4).“ Sestavování rozpočtového výhledu nebylo do roku 2000 povinné. Povinnost přišla až s novelizací zákona o rozpočtových pravidlech. Krajské úřady mohou v rámci přenesené působnosti uvalit obcím pokutu až do výše 1 milionu korun za nedodržení povinností v rámci tohoto zákona. (Provazníková, 2009, str. 73) „Sestavování výhledu umožní obcím uvažovat o svých finančních zdrojích a potřebách v delším časovém horizontu, než jeden kalendářní rok, což je důležité zejména pro plánování investičních potřeb a analýzu možností využívání návratných finančních prostředků pro jejich financování.“ (Provazníková, 2009, str. 73)

1.11 Rozpočtové provizorium Jak již bylo výše zmíněno, návrh rozpočtu je sestavován jak na státní úrovni, tak na i menších územně samosprávných úrovních. Návrh státního rozpočtu je sestavován ministerstvem financí, avšak návrh rozpočtu obce sestaví příslušný výkonný orgán. V obou těchto případech může nastat situace, kdy se nepodaří schválit návrh rozpočtu pro příslušné kalendářní období (rok) do začátku nového rozpočtového období, tj. do 1. ledna. Jak stát, tak i obce hospodaří podle tzv. rozpočtového provizoria. Obce mohou v rozpočtovém provizoriu hospodařit buď podle plánovaného rozpočtu, nebo dle skutečnosti stejného období předchozího rozpočtového období. Způsob výběru druhu hospodaření v období rozpočtového provizoria je v pravomoci zastupitelstva obce, případně zastupitelstva kraje. (Provazníková, 2009, str. 73)

1.12 Rozpočtová skladba Rozpočtovou skladbu stanovuje ministerstvo financí vyhláškou č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů. S účinností od 1. ledna 2014 přišla v platnost její dvanáctá novelizace, a to vyhláška č. 464/2013 Sb. Zákon tímto stanoví povinnost státu, obcím i krajům jednotně třídit veškeré peněžní transakce veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů s výjimkou operací souvisejících s podnikatelskou činností provozovanou v rámci územní samosprávy a příspěvkových organizací.

28

Hamerníková (2007) upravuje třídění příjmů a výdajů dle hledisek: 

odpovědnostního,



druhového,



odvětvového,



konsolidačního,

Vyhláška ministerstva financí zmiňuje i tato hlediska: 

zdrojové,



doplňkové,



programové,



účelové,



strukturní,



transferové.

Odpovědnostní hledisko, dříve také kapitolní nebo organizační, se týká především státního rozpočtu, v územní samosprávě se s ním nesetkáme. V současné době existuje 40 kapitol státního rozpočtu, tyto kapitoly vyjadřují odpovědnost správců kapitol za hospodaření s peněžními prostředky státního rozpočtu. Druhové hledisko poskytuje možnost propojení s účetnictvím. Podle Pekové se člení do třech okruhů, a to příjmy, výdaje a financování, kdy každá z těchto tří složek obsahuje třídy (podskupiny): 





Příjmy: 

1. třída – daňové příjmy,



2. třída – nedaňové příjmy,



3. třída – kapitálové příjmy,



4. třída – přijaté dotace

Výdaje: 

5. třída – běžné výdaje,



6. třída – kapitálové výdaje,

Financování – náleží k 8. třídě, avšak má specifické postavení než ostatní třídy. Peková (2012) uvádí, že „jde o operace, které zabezpečují financování schodku

29

hospodaření nebo využití přebytku hospodaření a jeho zhodnocení v rámci finančního investování apod.“ Odvětvové hledisko se týká především výdajů, v případě příjmů sleduje jen vybrané příjmy územního rozpočtu, a to kapitálové a nedaňové. Toto hledisko zohledňuje účely použití prostředků z rozpočtu se záměrem zabezpečování potřeb. Zejména jde o následující skupiny: 

„1. Zemědělství a lesní hospodářství.



2. Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství.



3. Služby pro obyvatelstvo.



4. Sociální věci a politika zaměstnanosti.



5. Bezpečnost státu a právní ochrana.



6. Všeobecná veřejná správa a služby.“ (Peková, Pilný, Jetmar, 2012, str. 216)

Konsolidační hledisko třídí příjmy a výdaje do záznamových jednotek a brání duplicitě příjmů a výdajů uvnitř soustavy veřejných rozpočtů a jiných peněžních fondů, na které se vztahuje vyhláška. Je jedním z nejvýznamnějších hledisek. Zdrojové hledisko se skládá z podkladového, prostorového a nástrojového hlediska. Doplňkové hledisko sestává pouze z výdajů, a to ve vztahu ke sledovaným celkům. Programové hledisko souvisí s výdaji na pořízení nebo zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku vyjma drobného hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku. Účelové hledisko hovoří o přesouvání financí ze státního rozpočtu do jiných kapitol v závislosti na roce, pořadí geneze účelu a uskutečnění rozpočtového přesunu. Strukturní hledisko sestává z příjmů a výdajů do strukturovaných celků v kontextu věcné podstaty. Transferové hledisko zohledňuje výdaje čerpané ze státního rozpočtu a jiných státních fondů, které přerozdělují peněžní prostředky územním rozpočtům, kdy příjmy a výdaje územních rozpočtů jsou těmito transfery kryté.

1.13 Rozpočtový proces územně samosprávných celků 30

Vlastním rozpočtem rozumějme důležitý nástroj prosazování politiky samosprávných celků. Umožňuje do jisté míry vlastní řízení a rozhodování, a to díky tomu, že tyto celky mohou hospodařit odděleně od státního rozpočtu. Neznamená to však, že jsou absolutně nezávislé. Ať už státní nebo veřejný rozpočet na úrovni územně samosprávného celku je tvořen zpravidla na jeden kalendářní rok, avšak proces, který mu předchází, zpravidla trvá 1,5 až 2 roky. Za zmínku zde stojí, že dvě třetiny příjmů obcí a jedna třetina příjmu krajů pocházejí z vlastních zdrojů, kraje jsou tedy ze dvou třetin závislé na transferech ze státního rozpočtu, kdežto obce „pouze“ na jedné třetině. Rozpočtový proces je charakteristický těmito fázemi: 

„analýza minulosti a stanovení priorit pro rozpočtové období;



sestavení návrhu rozpočtu;



projednávání a schválení;



kontrola plnění rozpočtu;



přehled o skutečném plnění rozpočtu – závěrečný účet;



následná kontrola;



aktualizace programu rozvoje a rozpočtového výhledu.“ (Provazníková, 2009, str. 70)

Návrh sestavení rozpočtu včetně podkladů pro jeho tvorbu je v kompetenci finančního odboru, které je zřízeno výkonným orgánem obce, případně kraje. Základním prvkem je rozpočtový výhled, na jehož základě se vytváří rozpočet pro daný kalendářní rok. Po sestavení návrhu rozpočtu se výkonný orgán shromáždí a projednává tento návrh za účelem

jeho

schválení.

Schválit

rozpočet

může

výhradně

výkonný orgán,

tj. zastupitelstvo. Rozpočet v okamžiku schválení nemusí být vždy vyrovnaný. Mohou nastat situace, kdy je rozpočet schodkový nebo dokonce přebytkový. V případě schodkového rozpočtu je nutné, aby byl schodek pokryt finančními prostředky z minulých let nebo jinou návratnou finanční podporou. Posléze přichází fáze, které říkáme kontrola plnění rozpočtu. Výkonné orgány a rada obce se zavazují k sestavování závěrečného účtu, za který jsou plně odpovědni. Zákon ukládá povinnost podávat zprávu o přezkoumání hospodaření obce za předchozí rok. Ve skladbě závěrečného účtu by podle Provazníkové (2009) nemělo chybět:

31



sumarizace hospodaření uplynulého roku včetně upraveného a schváleného rozpočtu,



klasifikace příjmů rozpočtu, jeho členění na daňové, nedaňové a kapitálové příjmy včetně přijatých dotací,



členění veškerých daňových příjmů na daně sdílené, výlučné, správní a místní poplatky,



v dlouhodobém časovém horizontu sledovat plnění sdílených daní,



komparace běžných výdajů rozpočtové skladby z důvodu analýzy, který orgán pohltí největší množství provozních výdajů,



klasifikování celkových výdajů dle kapitolního hlediska,



rozklad příjmů a výdajů na jednotlivé měsíce,



klasifikace salda běžných příjmů a výdajů v jednotlivých měsících,



sledování finančních toků na účtech obce,



rozbor běžných i kapitálových výdajů v jednotlivých měsících za účelem zjištění čerpání prostředků.

Závěrečný účet musí být kompletní do 30. června kalendářního roku a musí být zveřejněn k vyjádření veřejnosti.

1.14 Rozpočtové zásady Existují různé požadavky na konstrukci státního rozpočtu, přičemž tyto zásady by měly být podle Hamerníkové (2007) na každé úrovni veřejných rozpočtů akceptovány a zohledňovány: 

zásada úplnosti – zahrnuje veškeré finanční operace vlády a centrálních institucí,



zásada jednotnosti – příjmy i výdaje jsou zachyceny účetně, v jednom dokumentu,



zásada reálnosti a pravdivosti – sestavení skutečného rozpočtu má předcházet úhradám potřeb, se kterými rozpočet nepočítá,



zásada každoročního sestavování a schvalování – pravidelné sestavování napomáhá ke zpřehlednění příjmů a výdajů, měl by být sestaven a schválen před začátkem rozpočtového roku,



zásada vyrovnanosti – výdaje státního rozpočtu jsou složeny tak, aby je disponibilní příjmy byly schopné pokrýt,

32



zásada publicity – návrh státního rozpočtu se uveřejňuje před schválením ve sbírce zákonů,



zásada přehlednosti – odkazuje na rozpočtovou skladbu a v ní řazené příjmy a výdaje,



zásada efektivnosti a hospodárnosti – usilovat o maximalizaci zisku a dbát na hospodárné vynakládání prostředků,



zásada přednosti výdajů před příjmy – výdaje by měly stimulovat ekonomiku k růstu, pro které je nutné zajistit patřičné finanční obnosy.

1.15 Místní poplatky Místní poplatky, jindy také zvané jako místní daně, mají charakter obecných daní. Zákon č. 565/2000 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, stanoví, které poplatky obec smí na základě tohoto zákona vybírat. Je však pouze na uvážení obce, jaký druh poplatku bude od občanů vybírat. Místní poplatky tvoří jen malý podíl na příjmové složce obce (zhruba 2-3 % příjmů), avšak je nutné podotknout, že tyto poplatky nejsou bezvýznamné a v zájmu čistého prostředí se obci někdy vyplatí uplatňovat přísnější politiku. Obce, které chtějí na základě zákona o místních poplatcích vybírat tyto místní daně, musí nejdříve formulovat obecně závaznou vyhlášku o místních poplatcích, kterou schválí zastupitelstvo a kterou obecní úřad vystaví na své úřední desce přístupné veřejnosti. Obec nemá neomezenou pravomoc, je silně ovlivněna zákonem. Zákon ukládá maximální možnou sazbu daného poplatku, kterou obec může na základě vydané vyhlášky vybírat. Ze zákona č. 565/2000 Sb., o místních poplatcích, je možné vybírat tyto druhy poplatků: 

poplatek ze psů,



poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt,



poplatek za užívání veřejného prostranství,



poplatek ze vstupného,



poplatek z ubytovací kapacity,



poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst,

33



poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů,



poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace.

1.15.1 Poplatek ze psů Poplatek ze psů je možné vybírat na základě § 2 zákona č. 565/2000 Sb., o místních poplatcích. Tento poplatek je povinna hradit fyzická i právnická osoba, která je držitelem psa, a která má současně trvalý pobyt nebo sídlo v ČR. V rámci nižších územně samosprávných celků jsou to osoby, které mají trvalý pobyt nebo sídlo ve správním obvodu obce. Tyto osoby jsou povinny uhradit poplatek v místě trvalého bydliště. Maximální možná suma, kterou obec může od občanů jakožto držitelů psa vybírat, činí 1 500 Kč za rok a jednoho psa. V případě, že držitel je vlastníkem více psů, obec může tato sazbu na dalšího psa až o 50 % zvýšit. Jestliže držitel psa pobírá vdovský, invalidní, sirotčí anebo starobní důchod, sazba poplatku ze psů činí nejvýše 200 Kč. Poplatek ze psů nehradí osoby, které jsou držiteli ZTP/P průkazu, osoba nevidová, bezmocná, osoba s těžkým zdravotním postižením či osoby provozující speciální výcvik psů k doprovodu těchto osob a dále osoby provozující útulek.

1.15.2 Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt Tomuto poplatku se věnuje § 3 zák. č. 565/2000 Sb., o místních poplatcích. Poplatníkem je fyzická osoba zdržující se přechodně v místě frekventovaného cestovního ruchu se záměrem rekreace či léčení. Plátcem poplatku je ubytovatel, který poplatníkovi umožnil pobyt. Povinností plátce poplatku je vést evidenci ubytovaných osob, jejich jména a příjmení včetně trvalého pobytu, čísla občanského průkazu, uvádět účel a dobu rekreace. Maximální možná výše poplatku činí 15 Kč/den. Obec může rozhodovat i o stanovení týdenní, měsíční nebo roční výše poplatku. Zákon opět osvobozuje od poplatku osoby nevidomé, bezmocné, držitele ZTP/P průkazu, osoby s těžkým zdravotním postižením a osoby mladší 18 let nebo starší 70 let, vojáci nebo osoby, kteří vykonávají civilní službu.

1.15.3 Poplatek za užívání veřejného prostranství

34

Poplatek je vybírán na základě § 4 zák. č. 565/2000 Sb., o místních poplatcích. Poplatníkem je jak fyzická, tak i právnická osoba, která užívá veřejné prostranství za tímto účelem: 

provedení výkopových prací, umístění dočasných staveb a jiných zařízení, které slouží pro poskytování prodeje a služeb, pro umístění reklamních nebo stavebních ploch,



zařízení cirkusů, lunaparků či jiných zábavních atrakcí a zařízení,



umístění skládek, vyhrazení trvalého parkovacího místa (poplatku nepodléhají osoby zdravotně postižené),



pro kulturní, sportovní, reklamní akce nebo pro tvorbu filmových a televizních her.

Poplatník, který organizuje charitativní akce nebo akce pro veřejně prospěšné účely, není povinen tento poplatek hradit. Sazba poplatku činí až 10 Kč /m2/den. Tato sazba může být v případě pronájmu zařízení cirkusů, lunaparků nebo reklamních a stavebních ploch až desetinásobně vyšší, rozhodnutí je však v kompetenci obce.

1.15.4 Poplatek ze vstupného Poplatek se vybírá dle § 5 zák. č. 565/2000 Sb., o místních poplatcích. Poplatníkem je fyzická nebo právnická osoba, která pořádá kulturní, sportovní nebo reklamní, případně prodejní akci. Pakliže pořádá akci za účelem charitativním nebo veřejně prospěšným, je od tohoto poplatku osvobozen. Poplatek může činit až 20 % z celkové částky vstupného snížené o DPH, pokud ve vstupném je DPH zahrnuto.

1.15.5 Poplatek z ubytovací kapacity Poplatek z ubytovací kapacity se vybírá u měst a obcí vybavené zařízením určená pro přechodné ubytování. Poplatek platí ubytovatel, který přechodné ubytování poskytl, je jím fyzická i právnická osoba. Stejně jako u lázeňského a rekreačního pobytu i zde musí ubytovatel vést evidenci osob, která má stejné nároky, nemusí však uvádět účel pobytu. Sazba může činit nejvýše 6 Kč/den/lůžko. Tento poplatek neplatí: 

ubytovací kapacita, která poskytuje ubytování studentům a žákům, 35



ubytovací kapacita, která neslouží jako hotelové zařízení, ale slouží ke zdravotnickým nebo lázeňským účelům,



ubytovací kapacita, která poskytuje zařízení za sociálním nebo charitativním účelem.

1.15.6 Poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst Platí jej fyzická nebo právnická osoba, která získala povolení k tomuto vjezdu. Od poplatku jsou osvobozeny ty osoby, které mají v dané oblasti trvalý pobyt nebo v tomto místě vlastní nemovitost (i v případě, že nemovitost používají pro hospodářské účely), dále jejich manželé a děti nebo osoby blízké. Nechybí ani osvobození pro držitele ZTP/P průkazu. Poplatek se platí v okamžiku vydání povolení k vjezdu do oblastí, které jsou jinak zakázány příslušnou dopravní značkou. Poplatek je stanoven částkou až 20 Kč/den, po dohodě s poplatníkem lze stanovit paušální částku.

1.15.7 Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Dle mého názor jeden z nejdůležitějších poplatků je právě poplatek za komunální odpad, rovněž tvoří největší finanční podíl z místních poplatků. Definuje ho § 10b zák. č. 565/2000 Sb., o místních poplatcích. Poplatek odvádí fyzické osoby, které: 

jsou v obci přihlášeny k trvalému pobytu,



jsou cizincem a na území ČR mají povolen trvalý nebo přechodný pobyt v délce alespoň 90 dní,



jsou cizincem a na území ČR pobývají přechodně nejméně 3 měsíce,



získaly mezinárodní ochranu podle zákona upravujícího azyl nebo získaly dočasnou ochranu podle zákona o ochraně cizinců,



jsou vlastníkem nemovitosti či stavby určené k individuální rekreaci, kde není hlášena žádná fyzická osoba, hradí poplatek výši odpovídající jedné osobě.

Zákon umožňuje poplatníkovi odvést poplatek za všechny osoby v domácnosti, avšak je nutné, aby nahlásil všechna jména žijících osob v domácnosti včetně data narození. Za 36

fyzické osoby žijící v bytových domech může poplatek odvést za tyto osoby vlastník nemovitosti nebo správce a opět musí nahlásit jména osob užívajících nemovitost a jejich data narození. Poplatek se platí v místě trvalého bydliště obci, případně u staveb určených k individuální rekreaci i v lokalitě místa stavby. Sazba poplatku se skládá z: 

částky až do výše 250 Kč za osobu a kalendářní rok,



částky kalkulované na základě skutečných nákladů obce z minulého roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu až do výše 750 Kč na osobu a kalendářní rok

Obec ve své obecně závazné vyhlášce určí rozúčtování za sběr a svoz netříděného komunálního odpadu na osobu. Pokud fyzická osoba změní trvalý pobyt nebo se uskuteční změny ve vlastnictví domu, bytu či stavby určené k rekreaci, uhradí poplatek poměrnou částí v závislosti k datu změny, tzn. počet kalendářních měsíců kdy trvalý pobyt nebo vlastnictví trvalo v dané lokalitě.

1.15.8 Poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace Poplatek hradí vlastník po nabytí účinnosti zákona o vodovodech a kanalizacích a odvádí ho obci, na jejímž území se nachází stavební pozemek. Sazba poplatku nesmí přesáhnout rozdíl ceny stavebního pozemku s možností připojení a bez možnosti tohoto připojení. Cena stavebního pozemku se určí na základě vyhlášky č. 279/1997 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů, v kalendářním roce, ve kterém nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí pro stavbu vodovodu nebo kanalizace obcí vybudované. Obec stanoví v obecně závazné vyhlášce sazbu na 1 m2 zhodnoceného stavebního pozemku. Tento poplatek definuje § 10c zák. č. 565/2000 Sb., o místních poplatcích.

37

2

Praktická část

2.1

Město Žďár nad Sázavou

2.1.1 Historie Osada Žďár vznikla díky založení cisterciáckého kláštera rukou Bočka z Obřan roku 1252. O osadě, jakožto městečku, se zmiňuje listina z roku 1293, o 14 let později městečko disponovalo 93 usedlostmi. V roce 1588 se cisterciácký klášter dostal pod křídla olomouckého biskupství, to však vedlo k dlouholetým sporům mezi biskupství a klášterem, které ukončil až kardinál František z Ditrichštejna a roku 1607 povýšil osadu na město a udělil mu nový znak. Tehdy se panství kláštera stalo majetkem kardinála. Po jeho smrti se opět stalo klášterní panství majetkem cisterciáků, avšak po zrušení kláštera císařem Josefem II. přešlo panství do správy Moravského náboženského fondu a postupně vystřídalo řadu majitelů. Dnešní podobě kláštera vděčíme opatu Václavu Vejmluvovi uskutečněné v polovině 18. století. Přestavbu tehdy navrhl Jan Blažej Santini Aichel a dodnes nese název poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře řazené do památek UNESCO. V roce 1951 osidlovalo město necelých 5000 obyvatel, o deset let později se počet obyvatel zdvojnásobil a po další desetiletí rychleji rostl. Důvodem byl růst obuvnického průmyslu, mimo jiné se budovala železniční trať, vznikly dva strojírenské závody Tokoz a Žďas, které dlouhodobě zaměstnávaly až polovinu obyvatel města včetně obyvatel okolních obcí a které zde působí dodnes. V roce 1928 navštívil město československý prezident T. G. Masaryk k výročí vzniku Československa. Tehdejší fotografický snímek z jeho návštěvy se stal velmi populárním a dostal se až na poštovní známky roku 1938. Město silně ovlivnila druhá světová válka, při které byla zničena řada domů, a bylo nutné přestavět celé historické jádro. Čtyři roky po ukončení války získalo město Žďár nový název – Žďár nad Sázavou. (Historie, © 2015)

2.1.2 Současnost Město se v druhém tisíciletí rozrostlo o novou průmyslovou zónu v ulici Jamská, kde sídlí velmi významné společnosti a zaměstnávají řadu obyvatel z města i okolí. Tyto firmy se specializují na výrobu oken a kování, tisk, výrobu zdravotnických pomůcek, strojírenské 38

závody na výrobu automobilových součástek, sídlí zde velká vodárenská společnost zaměřující se i na stavebnictví. Na žádost občanů bylo vybudováno nové obchodní centrum s mnoha obchody a supermarkety. Ze starého plaveckého bazénu bylo v letech 2011–2013 koncipováno moderní relaxační centrum s dětským koupalištěm. Od roku 2005 ve Žďáru a okolí působí známý sochař a malíř Michal Olšiak, který zde vytváří zejména v přírodě sochy s podobiznou zvířat. Jedna z velmi významných soch se nachází u Pilské nádrže, kam Olšiak vysochal lva a orlici spolu s hraničním kamenem. Toto místo symbolizuje pomezí Moravy a Čech, kdy socha orlice střeží Moravu a socha lva naopak Čechy. V tentýž areálu vznikl nově roku 2014 sportovní areál zaměřený na volnočasové aktivity spolu s amfiteátrem pro letní kino či divadlo a také stánek s rychlým občerstvením s cílem zlepšit turistiku města. S pomocí dotací zde vznikly i nové cyklotrasy. Ve městě a okolí je celkem 6 dálkově značených cyklotras a 21 ostatních značených cyklotras. Závěrem roku 2010 vznikla naučná stezka pod Zelenou horou a zámkem, která je vedena kolem rybníku až k loukám u Černého lesa, má dvě trasy – trasa A je dlouhá 2,1 km a trasa B 2,6 km. (Naučná stezka, © 2015) Tato naučná stezka vyšla město na 7,5 milionu korun. Z mého pohledu jako pohledu občana se mi jeví, že město má velkou snahu o budování kvalitního místa pro žití a snahu přiblížit lidem možnosti kulturního zázemí. Z pohledu územního se město Žďár nad Sázavou nachází na pomezí Čech a Moravy v oblasti Českomoravské vrchoviny uprostřed CHKO Žďárské vrchy. Celkově se město rozkládá na 3 706 ha a k 1.1.2015 ho osidluje 21 629 obyvatel. Žďár nad Sázavou má 11 městských částí: Žďár nad Sázavou 1 - 7, Mělkovice, Radonín, Stržanov a Veselíčko. (Základní informace, © 2015) Dále pak má město 47 obcí ve správním obvodu, jejichž seznam lze nalézt na webových stránkách města v sekci územního plánování. (Územní plány obcí, © 2015) Ve městě se nachází řada zajímavých památek, mezi ně patří Zámek Žďár, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, barokní most, kaple sv. Markéty a jiné. (Památky, © 2015)

2.2

Organizační struktura města Žďáru nad Sázavou

39

Město Žďár nad Sázavou působí jako obec s rozšířenou působností a vykonává jak samostatnou působnost, tak i přenesenou působnost pro obce ve správním obvodu. V rámci této působnosti zajišťuje občanům výdaje občanských i řidičských průkazů, cestovních dokladů, živnostenská oprávnění a poskytování služeb i v jiných oblastech. Město má svého starostu a jednoho místostarostu, kteří jsou součástí zastupitelstva města a kteří byli pro tuto funkci zastupitelstvem města vybráni. Zastupitelstvo města sestává z 27 členů, přičemž jeden z členů je předsedou kontrolního výboru, jeden z členů předsedou finančního výboru a sedm členů působí v radě města. Úřad má také svého tajemníka. Městský úřad Žďár nad Sázavou má v současné době 113 zaměstnanců. Úřad je členěn do těchto odborů a oddělení: 

odbor dopravy,



odbor finanční,



odbor komunálních služeb,



odbor majetkoprávní,



odbor obecní živnostenský úřad,



odbor rozvoje a územního plánování,



odbor sekretariát tajemníka a vnitřních věcí,



odbor sociální,



odbor stavební,



odbor školství, kultury a sportu,



odbor životního prostředí,



oddělení finanční kontroly a interního auditu,



oddělení informatiky,



krizové řízení,



oddělení projektů a komunikace,



organizační složka Technická správa budov. (Odbory a oddělení úřadu, © 2015)

Zastupitelstvo obce zřídilo taktéž obecní policii dohlížející na pořádek ve městě. Zřízeno bylo i pět komisí, a to bytová komise, komise pro mezinárodní a regionální spolupráci, komise pro sport a volný čas, komise rozvoje města a životního prostředí a kulturní komisi. 40

2.3

Analýza hospodaření města Žďáru nad Sázavou v letech 2009-

2013 Nyní představím analýzu hospodaření města Žďáru nad Sázavou v pětiletém horizontu od roku 2009 do roku 2013. V jednotlivých letech postupně uvádím, jaké mělo město náklady a výnosy, případně pokles nebo růst těchto položek včetně odůvodnění. Veškeré informace o hospodaření města čerpám ze závěrečného účtu zveřejněného na webových stránkách města nebo z jiných interních zdrojů poskytnutých úřadem města.

2.3.1 Hospodaření města roku 2009 Tabulka 1: Hospodaření města v r. 2009

Hospodaření roku 2009 Skutečné příjmy (v tis. Kč) 528 225 Skutečné výdaje (v tis. Kč) 587 147 (Zdroj: Závěrečný účet města, vlastní zpracování)

Rozpočet roku 2009 byl zastupitelstvem města ze dne 18. 12. 2008 nejprve schválen na 509 628 tis. Kč a po několika úpravách byl zvýšen na 640 978 tis. Kč. Změněn byl o deset rozpočtových opatření. Stav skutečných příjmů činil na konci roku 528 225 tis. Kč a převyšoval skutečné výdaje v částce 587 147tis. Kč. Saldo rozpočtu činilo výši 58 923 tis. Kč. Město přijalo jedno rozpočtové opatření č. 3/2009/ZM ze dne 11. 6. 2009, a to z důvodu nenaplněných předpokládaných daňových příjmů. Daňové výnosy tohoto roku nebyly naplněny o 17 %. Nejnižší výnosy plynuly z daně příjmů fyzických osob, které byly splněny pouze na 40 % oproti předpokladu, výnosy z daně z příjmů fyzických osob byly ještě o procento nižší v porovnání s daní z příjmů právnických osob. Naplněna byla pouze daň z nemovitosti a daň z přidané hodnoty, kde výnos byl vyšší o 7 % v porovnání s rokem 2008. Vzhledem k nízkým daňovým výnosům proto město přijalo rozpočtové opatření, které jsem již výše zmínila a kterým snížily celkové daňové příjmy o 5 340 tis. Kč. Dalšími významnými příjmy města lze označit prodej pozemků v oblasti na Klafaru, ze kterých plynul příjem 5 382 tis. Kč. V oblasti bytového hospodářství byly příjmy na úrovni bezmála 12 mil. Kč a pronájmy nebytových prostor v částce 14 230 tis. Kč. Společně s prodejem ostatních pozemků tvoří tyto příjmy až 90 % kapitálových příjmů města. 41

Dotace byly získány například na rozšíření kamerového systému městské policie, výstavbu výše zmíněného vícegeneračního parku na Farských humnech, rekonstrukci 4. ZŠ či na grantový program Bezpečnost ICT a archivaci dat, a další. Pokud mluvíme o celkových výdajích města, ty byly oproti roku 2008 vyšší o 5 %. Výdaje postupně rostly v oblastech školství, dopravy, obchodu a turismu, komunálních služeb a lesního hospodářství. Ve zbylých odvětvích byl zaznamenán spíše pokles. Nejvýznamnějšími výdaji shledávám výstavbu Klafaru II. části, stavbu cyklochodníků ve městě, výměnu oken u 4., 6., 12. mateřské školy včetně rekonstrukcí střešního pláště, přípravu obchvatu či výstavbu vícegeneračního parku na Farských humnech. 700 000 Kč 600 000 Kč 500 000 Kč 400 000 Kč Skutečné příjmy 300 000 Kč

Skutečné výdaje

200 000 Kč 100 000 Kč 0 Kč

2009

Obrázek 4: Skutečné příjmy a výdaje v roce 2009 (v tis. Kč) (Zdroj: Závěrečný účet města za rok 2009, vlastní zpracování)

2.3.2 Hospodaření města roku 2010 Tabulka 2: Hospodaření města v r. 2010

Hospodaření roku 2010 Skutečné příjmy (v tis. Kč) 556 824 Skutečné výdaje (v tis. Kč) 510 094 (Zdroj: Závěrečný účet města, vlastní zpracování)

Rozpočet roku 2010 byl zastupitelstvem města ze dne 17. 12. 2009 schválen ve výši 456 800 tis. Kč a posléze byl upraven na částku 577 024 tis. Kč. Tento rozpočet byl změněn o 12 rozpočtových opatření. Skutečné příjmy dosáhly výše 564 638 tis. Kč 42

a dosáhly tak svou částkou 98 % předpokládaného rozpočtu. Skutečné výdaje se vyšplhaly na částku 507 002 tis. Kč, je tedy zřejmé, že příjmy převyšovaly výdaje. Přebytek rozpočtu v roce 2010 činil 46 731 tis. Kč, tj. nejvíce za celé zkoumané pětileté období. Důsledkem nenaplnění předpokládaných daňových výnosů bylo i pro tento rok přijato rozpočtové opatření č. 5/2010/ZM ze dne 23. 9. 2010. Celkové daňové výnosy poklesly o 1 % oproti předpokládané výši, proto bylo přijato rozpočtové opatření. Největší podíl na daňových výnosech tvoří daň z přidané hodnoty, která se podílí na celkových výnosech ze 43 %. Nebyla naplněna daň z příjmu právnických osob o 12 % a daň z příjmu ze závislé činnosti o 3 %, avšak všechny ostatní daně svou výší překročily upravený rozpočet. Mezi významné příjmy hodnotím opět pronájem nebytových prostor a pozemků příspěvkovým organizacím (mezi něž patří Knihovna Matěje Josefa Sychry, ZŠ, MŠ, Sociální služby města, Poliklinika, a další), příjmy z prodeje majetku a pozemků včetně oblasti Klafaru II., kde tyto příjmy činily téměř 26 mil. Kč, stejně tak sem patří i bytová družstva. Dotace ve výši 3 982 tis. Kč byly poskytnuty na vícegenerační park Farská humna a v rámci operačního programu Zvýšení kvality řízení v úřadech územní veřejné správy. Výdaje byly tvořeny sumou 507 002 tis. Kč, kde běžné výdaje tvořily z celkové sumy výdajů 87 %. Největší výdaje plynuly například na zateplení budovy Tálského mlýna včetně výměny oken, poskytnutí příspěvku Českým drahám na rekonstrukci nádražní výpravní budovy, zateplení budov 6. a 12. MŠ, rekonstrukci veřejného osvětlení na ulici Novoměstská, rekonstrukci kanalizace na ulici Brněnská, výstavbu kruhové křižovatky na ulici Nádražní a jiné. Zvýšení nákladů v roce 2010 se dotklo odvětví dopravy (jen 4 %), odvětví kultury vzrostlo až o 85 % díky úvěrovým prostředkům použitým na nákup budovy Domu kultury. Nárůst výdajů se projevil ještě v odvětví zájmové a tělovýchovné činnosti, kde vznikla nová příspěvková organizace Aktive klub. Zbylá odvětví zaznamenala převážně pokles.

43

600 000 Kč 500 000 Kč 400 000 Kč

Skutečné příjmy Skutečné výdaje

300 000 Kč 200 000 Kč 100 000 Kč 0 Kč 2010

Obrázek 5: Skutečné příjmy a výdaje v roce 2010 (v tis. Kč) (Zdroj: Závěrečný účet města za rok 2010, vlastní zpracování)

2.3.3 Hospodaření města roku 2011 Tabulka 3: Hospodaření města roku 2011

Hospodaření roku 2011 Skutečné příjmy (v tis. Kč) 554 964 Skutečné výdaje (v tis. Kč) 624 959 (Zdroj: Závěrečný účet města roku 2011, vlastní zpracování)

Rozpočet roku 2011 byl zastupitelstvem města ze dne 15. 12. 2010 schválen ve výši 485 497 tis. Kč a posléze upraven na výši 775 588 tis. Kč. Rozpočet byl změněn o deset rozpočtových opatření. Příjmy se ve skutečnosti vyšplhaly na sumu 554 964 tis. Kč a naplnily tak předpoklad jen z 85 %. Skutečné výdaje se pohybovaly na částce 624 959 tis. Kč a od předpokladu se odchylovaly z 20 %. Saldo hospodaření města dosáhlo výše 69 995 tis. Kč. Přestože v tomto roce nebyly opět daňové výnosy naplněny o 9 %, žádné rozpočtové opatření nebylo přijato. Nebyly naplněny daně z příjmů právnických osob, fyzických osob ze samostatné činnosti a daň z nemovitosti. Stabilním inkasem podle hodnocení let 2010 až 2011 se stala daň z přidané hodnoty, daň z příjmu FO srážkou a daň ze závislé činnosti.

44

Stejně jako v letech předchozích plní rozpočet financemi stabilně pronájem nebytových prostor příspěvkovým organizacím (Poliklinika, Knihovna MJS, od loňska i Aktive klub), prodej pozemků v části Klafar II., prodej bytů na náměstí Republiky a v ulici Veselská. Dotace byly poskytnuty opět na širokou škálu oblastí. Zmíním zde největší dotace na revitalizaci Honzovských rybníků (11 194 tis. Kč), na zateplení 2. a 3. ZŠ (11 744 tis. Kč) nebo například na realizaci opatření z programu Zelená úsporám, která posloužila na úpravu svobodáren ve výši 3 970 tis. Kč. Z celkové sumy výdajů činily běžné výdaje 78 %. Za největší výdaje označuje město do oblastí sociálních věcí, všeobecné veřejné správy a služeb, vzdělávání a školské služby, dopravy a nyní také do komunálních služeb a územního rozvoje. Přesněji byly finance poskytnuty na digitalizaci kina, zateplení budov 2. a 3. ZŠ (náklady o polovinu vyšší než v roce 2010), rekonstrukci společensko relaxačního centra, rekonstrukci bytů na svobodárnách v rámci programu Zelná úsporám, výkupy pozemků, výstavbu kanalizace v místní části Stržanov (náklady trojnásobně vyšší než v loňském roce) či odbahnění Honzovských rybníků, na které byla rovněž poskytnuta dotace. Zbylá odvětví náklady shledala nižšími oproti roku předchozímu. V tomto vykazovaném roce byly celkové výdaje o 23 % vyšší.

700 000 Kč 600 000 Kč 500 000 Kč Skutečné příjmy

400 000 Kč

Skutečné výdaje 300 000 Kč 200 000 Kč 100 000 Kč 0 Kč 2011

Obrázek 6: Skutečné příjmy a výdaje v roce 2011 (v tis. Kč) (Zdroj: Závěrečný účet města za rok 2011, vlastní zpracování)

45

2.3.4 Hospodaření města roku 2012 Tabulka 4: Hospodaření města roku 2012

Hospodaření roku 2012 Skutečné příjmy (v tis. Kč) 457 496 Skutečné výdaje (v tis. Kč) 529 214 (Zdroj: Závěrečný účet města za rok 2012, vlastní zpracování)

Rozpočet roku 2012 byl zastupitelstvem města ze dne 15. 12. 2011 schválen ve výši 406 627 tis. Kč a po několika úpravách se ustálil na částce 554 608 tis. Kč. Rozpočet byl upraven o jedenáct rozpočtových opatření. Skutečné příjmy se od předpokladu odchýlily a jejich výše činila 457 496 tis. Kč. U skutečných výdajů byla odchylka o něco větší a jejich výše se vyšplhala na sumu 529 214 tis. Kč. Výsledkem obou čísel je znova záporný rozdíl ve výši 71 718 tis. Kč. Stejně tak jako v letech předchozích znova nebyly naplněny daňové výnosy s odchylkou 5 % od předpokladu, avšak ve srovnání s rokem 2011 tyto příjmy poklesly o procento. Za tento pokles mohou dvě změny v zákonech. Novelizace zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, změnila sníženou sazbu DPH z 10 % na 14 % a současně došlo ke snížení podílu 21,4 % z celostátního výnosu daně pro obce na 19,93 %, tzn., že obec získala menší podíl ze státního rozpočtu pro svou samosprávu. Daňové výnosy tato změna silně poškodila, byly druhé nejhorší ve městem sledovaném období. Tyto výnosy klesaly postupně od roku 2008. Zlom nastal v roce 2010, kdy se příjmy navýšily díky zvýšené sazbě dani z nemovitosti zákonnou úpravou. V případě výnosů tak jako každoročně největší výnosy plynou z bytového hospodářství, pronájmu pozemků a nebytových prostor, pronájmu nebytových prostor příspěvkovým organizacím (Poliklinika, Knihovna MJS, Aktive klub, a další). Dotace byly v tomto roce poskytnuty na historický Moučkův dům (8 957 tis. Kč), Knihovnu MJS (1 653 tis. Kč), na realizaci projektu Zvýšení efektivnosti ekonomických procesů a strategického řízení projektu rozpočtu městského úřadu a další. Výdaje byly na konci roku 2012 značně vyšší, zejména díky dokončení největších investičních akcí a smluvních zajištění, které dosáhly výše téměř 74 mil. Kč a které musely být do konce roku uhrazeny. Výdaje se projevily oblastech zejména na tělovýchovnou a zájmovou činnost, veřejnou správu, školství a dopravu. Financována byla rekonstrukce Moučkova domu, na kterou byla poskytnuta i dotace, zateplení 4. a 5. ZŠ, stavební úpravy 3. ZŠ, zastřešení vchodu MŠ Vysocká, nákup zařízení na úsporu

46

elektrické energie městskému úřadu, rekonstrukce autobusového nádraží a dále pak územní plány a jiné inženýrské činnosti. Celkové výdaje v porovnání s rokem předchozím poklesly o 18 %.

600 000 Kč 500 000 Kč 400 000 Kč Skutečné příjmy 300 000 Kč

Skutečné výdaje

200 000 Kč 100 000 Kč 0 Kč 2012

Obrázek 7: Skutečné příjmy a výdaje v roce 2012 (v tis. Kč) Zdroj: Závěrečný účet města za rok 2012, vlastní zpracování

2.3.5 Hospodaření města roku 2013 Tabulka 5: Hospodaření roku 2013

Hospodaření roku 2013 Skutečné příjmy (v tis. Kč) 565 845 Skutečné výdaje (v tis. Kč) 562 540 (Zdroj: Závěrečný účet města za rok 2013, vlastní zpracování)

Rozpočet roku 2013 byl zastupitelstvem města ze dne 13. 12. 2012 schválen ve výši 478 465 tis. Kč a prošel několika úpravami, kdy suma rozpočtu se změnila na výši 683 242 tis. Kč. Rozpočet byl upraven o deset rozpočtových opatření. Skutečné příjmy, kterých město dosáhlo, činily 565 845 tis. Kč. Finance ve formě výdajů sestávají z částky 562 540 tis. Kč. Rozdíl mezi příjmy a výdaji činil přebytek ve výši 3 305 tis. Kč. Co se týče daňových příjmů, ty vzrostly. Oproti roku 2011 tyto příjmy postupně rostou, jsou vyšší o 15 %. V tomto roce se podařilo i naplnit daňové výnosy, dokonce byly překročeny o 4 %. Jediná daň, která byla naplněna pouze ze 40 %, je daň z příjmu fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti. 47

Díky těmto příjmům byla dofinancována výstavba Relaxačního centra, most spojující Klafar s ulicí Dolní, zateplení Domu kultury, Knihovny Matěje Josefa Sychry a kina Vysočina. Mimo jiné došlo k rekonstrukci bufetu a výtahů v příspěvkové organizaci Poliklinika, v létě začala výstavba příměstské rekreační oblasti Pilská nádrž. Byl rozšířen majetek města, vykoupeny pozemky, pořízeny nové služební vozy pro členy zastupitelstva. Největší výdaje byly zaznamenány v dopravě (85 mil. Kč), kultuře (45 mil. Kč) a tělovýchovné a zájmové činnosti (34 mil. Kč). Vzhledem k povaze financovaných subjektů se celkové výdaje zvýšily o 15 % v porovnání s rokem 2012. Poprvé byly v tomto roce hrazeny i výdaje na krizové řízení.

600 000 Kč 500 000 Kč 400 000 Kč Skutečné příjmy 300 000 Kč

Skutečné výdaje

200 000 Kč 100 000 Kč 0 Kč 2013

Obrázek 8: Skutečné příjmy a výdaje v roce 2013 (v tis. Kč) (Zdroj: Závěrečný účet města za rok 2013, vlastní zpracování)

2.3.6 Vyhodnocení zkoumaného pětiletého období města Žďáru nad Sázavou Tabulka 6: Přehled hospodaření v celém sledovaném období (v tis. Kč)

Období 2009 2010 2011

Skutečné příjmy 528 225 556 824 554 964

Skutečné výdaje 587 147 510 094 624 959

Saldo/Přebytek -58 922 46 730 - 69 995 48

2012 2013

457 496 565 845

529 214 562 540

- 71 718 3 305

(Zdroj: Závěrečné účty města, vlastní zpracování)

Jak je z grafů patrné, ve třech letech střídavě vzniklo saldo v rozpočtu. Jestliže využijete rozklikávacího rozpočtu obce umístěných ve webovém odkazu na stránkách obce zjistíte, že v posledních dvou letech se daří obci lépe a pohybuje se v kladných číslech nežli dříve. V předchozích letech rozpočet každoročně balancoval a střídal stavy, kdy příjmy převyšovaly výdaje a naopak. Daňové výnosy podle informací města postupně rostou. Domnívám se, že v posledních letech se obec snaží zlepšovat podmínky pro život ve městě. Převážně buduje nové parky, cyklostezky, místní komunikace, snaží se zlepšovat školství. Pokles příjmů určitě ovlivňuje i klesající počet obyvatel. Stav počtu obyvatel se silně změnil v posledních pěti letech. Stav ilustruje následující obrázek. Tabulka 7: Vývoj počtu obyvatel v letech 2009-2013

Rok Počet obyvatel

2009 23717

2010 23259

2011 23038

2012 22068

2013 21845

(Zdroj: Český statistický úřad, vlastní zpracování)

POČET OBYVATEL 24000 23500 23000 22500 22000 21500 21000 20500 2009

2010

2011

2012

2013

Počet obyvatel

Obrázek 9: Vývoj počtu obyvatel ve sledovaném období (Zdroj: Český statistický úřad, vlastní zpracování)

Následující graf demonstruje vývoj příjmů a výdajů v daném období včetně salda či přebytku.

49

Vývoj hospodaření v letech 2009-2013 700 000 Kč 600 000 Kč 500 000 Kč 400 000 Kč 300 000 Kč 200 000 Kč 100 000 Kč 0 Kč -100 000 Kč

2009

2010

2011

2012

2013

-200 000 Kč Skutečné příjmy

Skutečné výdaje

Saldo/Přebytek

Obrázek 10: Vývoj hospodaření v letech 2009-2013 (Zdroj: Závěrečný účet města, vlastní zpracování)

2.4

Město Jihlava

2.4.1 Historie Vznik města Jihlavy se datuje do 12. století. Nad řekou Jihlavou zde leží malá vesnice s kostelem sv. Jana Křtitele. Později se, zhruba v půli 13. století, zde nalézá stříbrná ruda. Přicházejí do tohoto místa horníci, řemeslníci i obchodníci z celé Evropy. Malá vesnice nad řekou přestává stačit, a tak se na druhém břehu buduje nové město. Stříbrná ruda nemálo vynáší a město vzkvétá. Staví se současně tři církevní stavby – farní kostel svatého Jakuba a klášterní komplexy minoritů a dominikánů. Za vlády Přemysla Otakara II. získá město stavební řád a privilegia, která zaručují konjukturu města. S růstem moci města bylo zapotřebí postavit silné opevnění na ochranu před vnějšími hrozbami. Ve 14. století, kdy je stříbrno na vrcholu, přichází zemětřesení a záplavy. V této době už je vybudován stabilní obchod, po tři století se zde stává rozhodujícím řemeslo, hlavně to soukenické. Po této pohromě přichází další – velký požár, který zničí většinu domů, ale otevře dveře renesančnímu stylu. A pár let na to švédská okupace, která zničí vše, co bylo vybudováno. Ve městě zbyla pouhá osmina obyvatel a celý proces vzniká nanovo. Více než 100 trvá obnova města a dosažení nového hmotného a kulturního rozvoje. 50

Díky císařovně Marii Terezii se do tohoto města vrátily přední řemeslníci z Nizozemí a pokračovala zde výroba sukna, která přilákala zpět řemeslníky živící se soukenictvím. V 18. století se toto město stalo druhým největším producentem sukna v monarchii.

2.4.2 Současnost Město Jihlava se rozkládá na území 78,85 km2 v oblasti Českomoravské vrchoviny s 50 600 obyvateli. Je městem krajským a statutárním, městem s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Město má 18 katastrálních území, kde současně leží 16 místních částí - Antonínův Důl, Helenín, Henčov, Heroltice u Jihlavy, Horní Kosov, Hosov, Hruškové Dvory, Kosov u Jihlavy, Červený Kříž, Pávov, Pístov u Jihlavy, Popice u Jihlavy, Sasov, Staré Hory, Vysoká u Jihlavy a Zborná. Spádový obvod je tvořen 79 obcemi. Město Jihlava je městem průmyslovým, nachází se zde mnoho strojírenských velikánů. Za zmínku stojí firma Kronospan věnující se dřevařské výrobě, Automotive Lightning (světlomety do automobilů), Bosch Diesel a Motorpal (vstřikovací systémy), Tesla Jihlava (automobilové díly), Moravské kovárny (zápustkové výkovky) a Plastikov (plastová okna). Z odvětví zabývající se potravinářstvím jsou to společnosti Moravia Lacto , pivovar Ježek, Jihlavanka nebo pekárna Lapek. Logistiku díky dobré poloze města v blízkosti dálnice D1 zastávají společnosti ICOM transport, Jipocar, Toptrans nebo ČD Cargo. Co se týče úřadů, sídlí zde okresní státní zastupitelství, pobočka Krajského soudu v Brně, státní veterinární ústav Jihlava, Krajské ředitelství policie kraje Vysočina, Krajské vojenské velitelství, Energetický regulační úřad, Krajský úřad kraje Vysočina, Magistrát města Jihlavy a další.

2.4.3 Organizační struktura města Jihlavy Jak již bylo zmíněno, město Jihlava je městem krajským, obcí s rozšířenou působností a pověřených obecním úřadem. Žije zde 50 598 obyvatel, což je 51 % z celkového územního ORP a současně téměř 20 % celkové populace kraje Vysočina. Organizační struktura města je tvořena primátorem, náměstky primátora, radou města, zastupitelstvem města, výbory zastupitelstva města a komise rady města.

51

Ve vedení města od roku 2014 po dobu čtyřletého funkčního období působí primátor PaeDr. Ing. Rudolf Chloupek společně se svými náměstky primátora (celkem čtyři) Primátor je hlavou úřadu, je volen a odvoláván zastupitelstvem města a je zodpovědný za chod magistrátu. Je kompetentní k výkonu agendy výkonného auditu, působí navenek pro styk s veřejností a jeho záměrem je zlepšovat kvalitu řízení úřadu. Zastupitelstvo města je nejvyšším orgánem města, skládá se z 37 členů a je zodpovědné za rozpočet města, rozpočtová opatření a rozvoj města. Má právo vydávat obecně závazné vyhlášky v rámci samostatné působnosti. Členové zastupitelstva se scházejí zpravidla jednou za šest týdnů a projednávají věci v rámci jednacího řádu. Zastupitelstvo zřizuje mimo jiné i městskou policii v rámci bezpečnosti města a funkci tajemníka. Zastupitelstvo města zřizuje dva výbory, a to: 

Finanční výbor Zastupitelstva města Jihlavy dle usnesení č. 11/14-ZM (provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky města),



Kontrolní výbor Zastupitelstva města Jihlavy dle usnesení č. 12/14-ZM (dozoruje plnění usnesení zastupitelstva města a dodržování právních předpisů na všech úrovních úřadu). (Výbory zastupitelstva, © 2015)

Dalším orgánem je rada města. Rada města Jihlavy je výkonným orgánem a je podřízena zastupitelstvu města. Rada města má 11 členů, z nichž členem je primátor města se svými náměstky a ostatní členové zvoleni zastupitelstvem města. Jejich hlavním úkolem je kontrola hospodaření města, dále zřizují poradní orgány, jejichž činnost kontrolují. Mají právo na schvalování organizačního řádu úřadu a rozhodují o volbě vedoucích odborů. Zasedání rady města jsou neveřejná dle zákona o obcích a scházejí se alespoň jednou za dva týdny. Rada města dle usnesení č. 88/14-RM zřídila pro volební období 2014-2018 tyto komise: 

Majetková komise,



Komise pro kulturu,



Komise pro sport, tělovýchovu a volný čas,



Komise pro neziskovou a sociální oblast,



Komise pro občanské záležitosti,



Komise pro územní plánování, investice, strategický rozvoj a regeneraci MPR,



Komise pro dopravu, 52



Komise pro životní prostředí,



Komise pro výchovu a vzdělávání,



Komise Projektu Zdravé město a místní Agendy 21. (Komise Rady města Jihlavy, © 2015)

Magistrát města Jihlavy zaměstnává 335 osob dle informací hospodaření města z roku 2013. Úřad je členěn do 21 odborů – například odbor správní, ekonomický, dopravy, informatiky, sociálních věcí, správy realit, rozvoje města, obecní živnostenský úřad, kancelář tajemníka, stavební úřad a další.

2.5

Analýza hospodaření města Jihlavy v letech 2009-2013

Nyní se budu zabývat hospodařením města Jihlavy v pětiletém období. Představím jak příjmy, tak i výdaje spolu se zdůvodněním zvýšení či případného snížení složky. Veškeré údaje jsou čerpány ze závěrečného účtu města zveřejněném na internetových stránkách města, případně z interních informací poskytnutých Magistrátem města Jihlavy a státního monitoru obcí.

2.5.1 Hospodaření roku 2009 Tabulka 8: Hospodaření roku 2009

Hospodaření roku 2009 Skutečné příjmy (v tis. Kč) 1 298 928 Skutečné výdaje (v tis. Kč) 1 200 687 (Zdroj: Závěrečný účet města, vlastní zpracování)

Rozpočet na rok 2009 byl schválen Zastupitelstvem města Jihlavy dne 16. 12. 2008 na základě usnesení č. 530/08-ZM. Příjmy byly schváleny ve výši 1 218 577 tis. Kč a výdaje byly stanoveny na částku 1 462 450 tis. Kč. V průběhu roku bylo navrženo a schváleno 144 rozpočtových opatření, z nichž 54 schválila Rada města v souladu se stanovením rozsahu pro provádění rozpočtových opatření Radou města Jihlavy. K rozpočtovým opatřením s nejvyšším objemem peněžních prostředků patří sociální dávky ve výši 227 786 tis. Kč a dotace do evropských projektů ve výši více než 54 mil Kč. Příjmy v roce 2009 byly překročeny o 6 %, i přestože nastal propad příjmů daňových, kapitálových a samozřejmě i nedaňových. Nebyla splněna předpokládaná výše většiny 53

daní z příjmů. Z těchto daní byla splněna pouze daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, daň z příjmu fyzických osob z kapitálových výnosů a daň z nemovitosti. Vysoké příjmy ovšem plynuly v oblasti bytového hospodářství (více než 62 mil. Kč), sociálních dávek (necelých 228 mil. Kč) a komunálních služeb a územním rozvoji (necelých 15 mil. Kč). Když se podíváme na výdaje, je zde úspora čerpání běžných výdajů (30 mil. Kč) a kapitálových výdajů (255 mil. Kč). Finanční prostředky z hlediska výdajů plynuly do odvětví veřejné silniční dopravy (55 mil. Kč), základních škol (příspěvky ve výši necelých 55 mil. Kč), sociálních dávek (223 mil. Kč), bytového hospodářství (úprava bytů se sníženou kvalitou – 30,5 mil. Kč), na činnost místní veřejné správy (176 mil. Kč), na opravy dětských hřišť, úhradu dopravního pokrytí Dopravnímu podniku města Jihlavy a další. Město se v tomto roce zaměřovalo na výstavbu parku Gustava Mahlera (33,6 mil. Kč), amfiteátru pro park Malý Heulos (29 mil. Kč) a jeho revitalizaci v hodnotě necelých 29 mil. Kč, dostavbu ZŠ speciální a areálu pro sportovní a volnočasové aktivity u Hellerova rybníka. Město ve velké míře podporuje kulturní a sportovní dění. Podporuje nemálo sportovních týmů (FC Vysočina, HC Dukla Jihlava, DKO s.r.o., aj.). Podporuje například i Diecézní charitu Brno, Centrum pro zdravotně postižené kraje Vysočina, svazy důchodců. Následující obrázek ilustruje skutečnost hospodaření v tomto roce. 1 400 000 Kč 1 200 000 Kč 1 000 000 Kč 800 000 Kč Skutečné příjmy 600 000 Kč

Skutečné výdaje

400 000 Kč 200 000 Kč 0 Kč 2009

Obrázek 11: Skutečné příjmy a výdaje v roce 2009 (v tis. Kč) (Zdroj: Závěrečný účet statutárního města Jihlavy za rok 2009, vlastní zpracování) 54

2.5.2 Hospodaření roku 2010 Tabulka 9: Hospodaření roku 2010

Hospodaření roku 2010 Skutečné příjmy (v tis. Kč) 1 266 763 Skutečné výdaje (v tis. Kč) 1 197 365 (Zdroj: Závěrečný účet města, vlastní zpracování)

Rozpočet na rok 2010 byl schválen Zastupitelstvem města Jihlavy dne 16. 12. 2009 dle usnesení č. 685/09-ZM. Příjmy byly schváleny ve výši 1 229 664 tis. Kč a výdaje v částce 1 332 169 tis. Kč. V průběhu roku bylo navrženo a schváleno 166 rozpočtových opatření, z nichž 46 schválila Rada města v souladu se stanovením rozsahu pro provádění rozpočtových opatření Radou města Jihlavy. K rozpočtovým opatřením s nejvyšším finančním objemem byly zařazeny dotace na sociální dávky ze státního rozpočtu a ostatní dotace. Příjmy v tomto roce byly splněny na 102 %. Přesto se objem celkových příjmů oproti minulým rokům snížil. Příčinou je, že se město stalo plátcem DPH od 1. 4. 2009 a některé činnosti, které jsou pro město zdanitelnými plněními ze zákona o DPH, postupně přešly z hlavní činnosti do činnosti hospodářské. Opět nebyly splněny předpokládané daně z příjmu. Naopak překročeny byly kapitálové příjmy, kde se výrazně promítly prodeje volných bytů a privatizace. Stejně tak jako je tomu u příjmů se i zde výdajová složka snížila v porovnání s předchozími roky. Důvod je rovněž stejný – přechod z hlavní činnosti do hospodářské činnosti. Nejvíce finanční prostředky plynuly do výdajů na provoz veřejné silniční dopravy (55,77 mil. Kč), na opravu a udržování silnic (27 mil. Kč), příspěvky základním školám (49 mil. Kč), sociální dávky (231 mil. Kč), činnost místní veřejné správy (184 mil. Kč) a další. Konkrétně mohu jmenovat úpravy vodovodu v Kosově, rekonstrukci kostela Povýšení sv. Kříže, bezbariérové úpravy MHD zastávek a dopravní telematika, obnova a technické zhodnocení školních hřišť, výstavbu nové mateřské školy Demlova 34a či přístavbu ZŠ speciální. Stejně tak jako v předchozím roce lze jmenovat i výdaje na dopravní obslužnost ve výši 56 mil. Kč Dopravnímu podniku města Jihlavy.

55

Každoročně město podporuje kulturní a sportovní dění. Finančně podporuje DKO s.r.o., HC Dukla Jihlava, Dům dětí a mládeže, FC Vysočina, Diecézní charitu Brno, Středisko křesťanské pomoci – Naděje pro život Jihlava, a další. Následující obrázek ilustruje skutečnost hospodaření v tomto roce. 1 400 000 Kč 1 200 000 Kč 1 000 000 Kč 800 000 Kč 600 000 Kč

Skutečné příjmy Skutečné výdaje

400 000 Kč 200 000 Kč 0 Kč

Obrázek 12: Skutečné příjmy a výdaje v roce 2010 (v tis. Kč) (Zdroj: Závěrečný účet statutárního města Jihlavy za rok 2010, vlastní zpracování)

2.5.3 Hospodaření roku 2011 Tabulka 10: Hospodaření města roku 2011

Hospodaření roku 2011 Skutečné příjmy (v tis. Kč) 1 176 643 Skutečné výdaje (v tis. Kč) 1 108 605 (Zdroj: Závěrečný účet města, vlastní zpracování)

Rozpočet města roku 2011 byl schválen Zastupitelstvem města Jihlavy dne 15. 12. 2010 dle usnesení č. 47/10-ZM. Město předpokládalo příjmy ve výši 1 114 683 tis. Kč a výdaje v částce 1 176 677 tis. Kč. V průběhu roku bylo navrženo a schváleno 140 rozpočtových opatření, z nichž 59 schválila Rada města v souladu se stanovením rozsahu pro provádění rozpočtových opatření Radou města Jihlavy. K rozpočtovým opatřením s nejvyšším finančním objemem patří sociální dávky ze státního rozpočtu ve výši 231 mil. Kč a ostatní dotace (z regionálních rad, státního rozpočtu aj.) v částce 152 mil. Kč.

56

Celkový objem příjmů překročen o 5 %. Většina daňových příjmů byla splněna až na daň z příjmu právnických osob, daň z příjmu fyzických osob z kapitálových výnosů, daň z příjmu fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti a daň z nemovitosti. Kapitálové příjmy byly díky privatizaci a prodeji ostatních nemovitostí splněny na 281 %. Ze státního rozpočtu byly poskytnuty dotace na sociální dávky a dávky v hmotné nouzi, na opravu haly skladu posypového materiálu v Pístově či na projekt Centrum environmentální výchovy. Výdaje se nepodařilo plně vyčerpat. Stejně jako tomu bylo v roce minulém, plynuly výdaje na opravu a údržbu silnic (29 mil. Kč), na provoz veřejné silniční dopravy (dle smlouvy s DPMJ na dopravní obslužnost a rekonstrukci zastávek u Tesly – 59 mil. Kč), příspěvky základním školám a předškolním zařízením v částce více než 91 mil. Kč, sociální dávky (223,7 mil. Kč), na činnost místní veřejné správy (178 mil. Kč) a jiné. Dále z konkrétních výdajů lze jmenovat rozšíření kapacity MŠ Mozaika – zateplení budovy a výměny oken, výkupy pozemků Českých drah, opravu kanalizace a komunikace ulice Kollárova či snížení energetické náročnosti ZŠ Rošického. Město je štědrým podporovatele sportu, kultury, sociální oblasti i památek. Podporuje například Horácké divadlo, basketbalový a baseballový klub, Dům dětí a mládeže, TJ Sokol, mimo jiné podporuje i aktivity důchodců, postižených a diabetiků. V tomto roce uskutečnilo nákup vybavení pro nemocnici. Následující obrázek ilustruje skutečnost hospodaření v tomto roce. 1 400 000 Kč 1 200 000 Kč 1 000 000 Kč 800 000 Kč Skutečné příjmy 600 000 Kč

Skutečné výdaje

400 000 Kč 200 000 Kč 0 Kč

2011

Obrázek 13: Skutečné příjmy a výdaje v roce 2011 (v tis. Kč) 57

(Zdroj: Závěrečný účet statutárního města Jihlavy za rok 2011, vlastní zpracování)

2.5.4 Hospodaření roku 2012 Tabulka 11: Hospodaření města roku 2012

Hospodaření roku 2012 Skutečné příjmy (v tis. Kč) 1 055 969 Skutečné výdaje (v tis. Kč) 1 081 448 (Zdroj: Závěrečný účet města, vlastní zpracování)

Rozpočet roku 2012 byl schválen Zastupitelstvem města Jihlavy dne 14. 12. 2011 podle usnesení č. 590/11-ZM. Město předpokládalo příjmy ve výši 989 602 tis. Kč a výdaje v částce 1 111 646 tis. Kč. V průběhu roku bylo navrženo a schváleno 158 rozpočtových opatření, z nichž 67 schválila Rada města v souladu se stanovením rozsahu pro provádění rozpočtových opatření Radou města Jihlavy. Hospodaření v tomto roce skončilo schodkem. Celkové příjmy byly překročeny o 5 %. V tomto roce se poměrně dařilo daňovým příjmům. Většina těchto příjmu překonala předpoklad. U nedaňových příjmů jsem rovněž zaznamenala vzrůst, a do díky příjmům z úroků a dividendám Jihlavských kotelen. V případě kapitálových příjmů taktéž zaznamenán růst, především díky bytovému hospodářství – prodeji pozemků v oblasti Hruškových Dvorů. Výdaje v tomto roce poklesly o 4 % ve srovnání s předpokladem. Největší objem finančních prostředků vyžadovala doprava (105 mil. Kč), údržba silnic (32 mil. Kč), provoz veřejné silniční dopravy (60 mil. Kč – včetně dopravní obslužnosti zajišťované DPMJ), příspěvky základním školám a předškolním zařízením celkem 85,8 mil. Kč, tělovýchovná činnost (40 mil. Kč), činnost místní veřejné správy (172 mil. Kč) a další. Konkrétně prostředky plynuly na rozšíření kapacity MŠ Mozaika, rekonstrukci ZUŠ, opravu památek a digitalizaci kina Dukla. Dále město podporuje řadu kulturních i sportovních akcí. Z podporovaných organizací lze jmenovat DKO s.r.o., Centrum pro rodinu Vysočina o. s., TJ Sokol, FC Vysočina, Filharmonii Gustava Mahlera a další. Následující obrázek ilustruje skutečnost hospodaření v tomto roce.

58

1 200 000 Kč 1 000 000 Kč 800 000 Kč Skutečné příjmy

600 000 Kč

Skutečné výdaje 400 000 Kč 200 000 Kč 0 Kč 2012

Obrázek 14: Skutečné příjmy a výdaje v roce 2012 (v tis. Kč) (Zdroj: Závěrečný účet statutárního města Jihlavy za rok 2012, vlastní zpracování)

2.5.5 Hospodaření roku 2013 Tabulka 12: Hospodaření města roku 2013

Hospodaření roku 2013 Skutečné příjmy (v tis. Kč) 1 154 953 Skutečné výdaje (v tis. Kč) 1 084 846 (Zdroj: Závěrečný účet města, vlastní zpracování)

Rozpočet roku 2013 byl schválen Zastupitelstvem města Jihlavy dne 11. 12. 2012 dle usnesení č. 566/12-ZM. Město předpokládalo příjmy ve výši 1 069 650 tis. Kč a výdaje v částce 1 137 192 tis. Kč. V průběhu roku bylo navrženo a schváleno 152 rozpočtových opatření, z nichž 64 schválila Rada města v souladu se stanovením rozsahu pro provádění rozpočtových opatření Radou města Jihlavy. Celkový objem příjmů převyšoval o 5 % předpokládanou dosahovanou výši. V tomto roce se velice dařilo, neboť byly překročeny veškeré příjmy – kapitálové, daňové, nedaňové včetně přijatých transferů. Za poslední čtyři roky dosáhl objem sdílených daní nejvyšší možné hodnoty. Vysokých příjmů bylo dosaženo v oblasti bytového hospodářství (prodej parcel na Hruškových Dvorech průmyslovým organizacím, komunálních služeb a územního rozvoje. Výdaje v tomto roce byly čerpány na 94 %. Objemově největším výdajem se staly služby pro obyvatelstvo, kam řadíme ochranu životního prostředí, tělovýchovnou a zájmovou 59

činnost, bydlení, komunální služby a územní rozvoj, a jiné. Dalším velkým výdajem se stala všeobecná veřejná správa a služby. Z konkrétních výdajů lze jmenovat například výdaje na opravu sportovního zařízení bazénu Emila Rošického, opravu ozvučení, výměnu oken a opravu fasády, výdaje na dopravní obslužnost města a další. Město podporuje i řadu sportovních klubů, kulturních akcí. Podporuje například DKO s.r.o., TJ Sokol, Diecézní charitu Brno, Dukla Jihlava, FC Vysočina či Služby města Jihlavy. Následující obrázek ilustruje skutečnost hospodaření v tomto roce. 1 400 000 Kč 1 200 000 Kč 1 000 000 Kč 800 000 Kč Skutečné příjmy 600 000 Kč

Skutečné výdaje

400 000 Kč 200 000 Kč 0 Kč

2013

Obrázek 15: Skutečné příjmy a výdaje v roce 2013 (v tis. Kč) (Zdroj: Závěrečný účet statutárního města Jihlavy za rok 2013, vlastní zpracování)

2.5.6 Vyhodnocení zkoumaného pětiletého období statutárního města Jihlavy Tabulka 13: Vývoj hospodaření v letech 2009-2013

Období 2009 2010 2011 2012 2013

Skutečné příjmy 1 298 928 1 266 763 1 176 643 1 055 969 1 154 953

Skutečné výdaje 1 200 687 1 197 365 1 108 605 1 081 448 1 084 846

Saldo/Přebytek 98 241 69 398 68 038 -25 479 70 107

(Zdroj: Závěrečné účty města, vlastní zpracování)

60

V celém zkoumaném období se městu daří velice dobře. Většinou vždy převyšuje celkový objem příjmů oproti předpokladu. Saldo jsem zaznamenala pouze v roce 2012. Když se ale podíváme na vývoj hospodaření i deset let zpátky, je město téměř vždy v kladných číslech a hospodaří spíše s přebytkem v rozpočtu. Když se podívám na výdajovost, zdá se mi každý rok velmi podobná. Nejvíce výdajů plyne do služeb veřejnosti, péči o město a kulturu. Stejně jako ve Žďáře nad Sázavou se i zde projevil pokles počtu obyvatel v průběhu pěti let. Nebyl ovšem tak zásadní. Český statistický úřad ve svých datech uvádí, že se celkový počet obyvatel v kraji Vysočina snižuje. Domnívám se, že lidé odchází do větších měst za pracovními nabídkami, kterých v tomto kraji mnoho není. Následující graf popisuje vývoj poklesu obyvatelstva v Jihlavě. Tabulka 14: Vývoj počtu obyvatel ve sledovaném období

2009 51143

Rok Počet obyvatel

2010 51222

2011 50600

2012 50669

2013 50598

(Zdroj: Český statistický úřad, vlastní zpracování)

POČET OBYVATEL 51400 51200 51000 50800 50600 50400 50200 2009

2010

2011

2012

2013

Počet obyvatel

Obrázek 16: Vývoj počtu obyvatel v letech 2009-2013 (Zdroj: Český statistický úřad, vlastní zpracování)

Následující graf demonstruje vývoj příjmů a výdajů v daném období včetně salda či přebytku.

61

Vývoj hospodaření v letech 2009-2013 1 400 000 Kč 1 200 000 Kč 1 000 000 Kč 800 000 Kč 600 000 Kč 400 000 Kč 200 000 Kč 0 Kč -200 000 Kč

2009

2010

Skutečné příjmy

2011 Skutečné výdaje

2012

2013

Saldo/Přebytek

Obrázek 17: Vývoj hospodaření v letech 2009-2013 (Zdroj: Závěrečný účet statutárního města, vlastní zpracování)

Místní poplatky města Žďáru nad Sázavou

2.6

Místní poplatky smí město vybírat na základě zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích. Je pouze na rozhodnutí města, jaké poplatky bude chtít vybírat. Zákon předkládá devět druhů místních poplatků, které mohou obce vybírat a v jakém rozsahu. Město Žďár nad Sázavou vybírá celkem 6 místních poplatků (včetně zrušeného 7 poplatků):      

poplatek ze psů, poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt, poplatek za užívání veřejného prostranství, poplatek z ubytovací kapacity, poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace, poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu.

Dříve město vybíralo ještě tyto dva místní poplatky:  

poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj – vybíral se do 15. 7. 2010 a posléze se připojil k následujícímu poplatku, poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj nebo jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí podle jiného právního předpisu – vybírán od 16. 7. 2010 do 31. 12. 2011

62

Místní poplatky si obec stanoví ve své obecně závazné vyhlášce. Jak jsem již zmínila v teoretické části, místní poplatek má charakter daně a na příjmové složce obce tvoří jen malý podíl, většinou okolo 4 %. Není však nepodstatným poplatkem. Domnívám se, že v zájmu péče o město a udržení jakési občanské kázně je správné a na místě tyto poplatky vybírat.

2.6.1 Místní poplatek ze psů Je dán obecně závaznou vyhláškou města Žďáru nad Sázavou č. 5/2010, o místních poplatcích. Poplatníkem je fyzická i právnická osoba, která je držitelem psa a má trvalý pobyt na území nebo v místních částech Žďáru nad Sázavou. Tomuto poplatku podléhají psi starší třech měsíců. V případě, že držitel vlastní psa méně než jeden rok, vyměří se poplatek v závislosti na počtu započatých kalendářních měsíců. Poplatník je povinen nejpozději do 15 dnů od nabytí psa splnit ohlašovací povinnost a sdělit údaje rozhodné pro vyměření poplatku. Je nezbytné, aby správci poplatku ohlásil jméno a příjmení a sídlo, pokud osobou podnikající a také doručovací adresu. U právnické osoby je důležité uvést osoby, které jsou oprávněny v poplatkových záležitostech jednat. Pokud předmět poplatku souvisí s podnikáním, je nutné sdělit i bankovní účty v tuzemsku i zahraničí. Po splnění ohlašovací povinnosti vydá správce poplatku známku bez ohledu na to, zda je pes osvobozen či nikoliv. Ztrátu známky je poplatník povinen nahlásit do 15 dnů. Město uvádí tyto sazby poplatku ilustrované v tabulce. Tabulka 15: Výše poplatků ze psů ve městě Žďár nad Sázavou

Poplatek za psa činí ročně v domech s jedním až dvěma byty ve Žďáře n. S. v domech s více než dvěma byty ve Žďáře n. S. v domech s jedním až dvěma byty v místních částech v domech s více než dvěma byty v místních částech poživatel invalidního, starobního, vdovského, vdoveckého je-li jediným zdrojem příjmů; a sirotčího důchodu v sídle podnikání v nemovitostech označených evidenčním číslem

300 Kč 900 Kč 100 Kč 200 Kč

za druhého a každého dalšího drženého psa 900 Kč 2 000 Kč 300 Kč 500 Kč

200 Kč

300 Kč

900 Kč 100 Kč

2 000 Kč 300 Kč

za prvního drženého psa

(Zdroj: Vyhláška č. 5/2010, vlastní zpracování)

63

Od tohoto poplatku jsou plně osvobozeny osoby nevidomé, bezmocné, osoby zdravotně postižené, které jsou držiteli ZTP/P průkazu podle zvláštního právního předpisu a jejich průvodci, osoby provádějící speciální výcvik psů pro osoby s těmito zdravotními omezeními, osoby provozující útulek pro opuštěné psy nebo osoby chovající psa pro účely Policie ČR, osoba s povinností držení psa dle zákona o myslivosti a fyzické osoby, jež mají v sídle ohlašovny trvalé bydliště. Rok nemusí platit poplatek osoba, která se stala držitelem opuštěného psa z útulku. Členové kynologických klubů mají nárok na slevu ve výši 50 % ze sazby poplatku. Osoby, které jsou od poplatku osvobozeny, jsou povinny vždy do 15. února prokázat, že důvod osvobození od poplatku stále trvá. Pokud ho neprokážou, ztrácí nárok na osvobození od poplatku. Jestliže poplatník změní své trvalé bydliště nebo sídlo, vyměřovacím obdobím je kalendářní měsíc, po kterém změna nastala. Splatnost poplatku je vždy 31. března pokud poplatek nepřesahuje částku 500 Kč, pokud ano, je rozdělen do dvou splátek splatných vždy 31. března a 31. srpna. V případě, že nastane povinnost uhradit poplatek až po 31. březnu v průběhu kalendářního roku, je splatnost poplatku stanovena nejdéle do 15. dne prvního měsíce, za něž má být poplatek placen. Následující tabulka demonstruje vývoj ročních příjmů z poplatku za psi včetně možného nákladu. Je patrné, že tyto příjmy jsou v celém pětiletém téměř konstantní. Náklady u tohoto poplatku není možné přesně určit. Jedním z nákladů mohou být psí známky nebo sáčky na psí exkrementy, které jsou jen malým nákladem. V závěrečném účtu města je možné dohledat, že výdaj za psí známky činí pouze jeden tisíc korun v celém zkoumaném období. Dalším možným výdajem může být příspěvek na útulek pro opuštěné nebo ztracené psy. Zde město přispívá každý den 50 Kč na jeden krmný den a jednoho psa. V roce 2009 činil na jeden krmný den a jednoho psa příspěvek 40 Kč. Tento příspěvek města nezahrnuje mzdové ani žádné jiné náklady z důvodu, že útulek je přilehlý k místnímu hotelu, kde majitelka provozuje jak útulek, tak hotelovou činnost. Město proto nevynakládá žádné náklady na mzdu v rámci provozu útulku. Tabulka 16: Skutečné roční příjmy z poplatku ze psů a možný náklad

Rok Poplatek ze psů - příjem (v tis. Kč)

2009 2010 2011 2012 2013 578 547 560 542 535

Příspěvek na útulek - možný náklad (v tis. Kč)

167

229

270

193

150

(Zdroj: Závěrečný účet města, vlastní zpracování)

64

Může nastat situace, kdy poplatník neuhradí poplatek včas nebo vůbec. Správce poplatku, pokud má na dlužníka emailový či telefonní kontakt, nejprve dlužníka obeznámí o nedoplatku. V případě nulové zpětné vazby zasílá správce dlužníkovi vyrozumění o výši nedoplatku společně s upomínkou či složenkou. Dlužník je vždy správcem opakovaně upozorňován. Pokud se nestane, aby dlužník uhradil nedoplatek, správce vystaví platební výměr nebo hromadný předpisný seznam. Když ani v tomto případě se nepodaří úspěšně vymoci pohledávku, má správce právo v rámci součinnosti s bankami a zdravotními pojišťovnami zjišťovat, zda má dlužník bankovní účet nebo příjem, který lze postihnout daňovou exekucí. Zjistí-li správce, že dlužník má bankovní účet nebo příjem, vydá exekuční příkaz. S daňovou exekucí je spojen i exekuční náklad. Správce poplatku vyměří exekuční příkaz společně s tímto nákladem, který činí 2 % z vymáhaného nedoplatku, nejméně však 500 Kč a nejvýše 500 000 Kč. Pokud správce není schopen zjistit příjmy nebo je nedostatečný zůstatek na bankovním účtu, předává pohledávku soudnímu exekutorovi. U vymáhání místních poplatků se správce řídí zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád. Do roku 2010 se správce řídil zákonem č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.

2.6.2 Místní poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt Je také dán obecně závaznou vyhláškou města Žďáru nad Sázavou č. 5/2010. Poplatek musí hradit fyzická osoba, která se v územním obvodu města nebo v jeho místních částech přechodně zdržovala za účelem rekreace nebo léčení. Poplatek vybere a odvede fyzická nebo právnická osoba (ubytovatel), která poskytla pobyt. Správce poplatku ukládá povinnost ubytovateli, aby do 15 dnů nahlásil správci tuto provozovanou činnost ode dne nabytí právní moci k povolení činnosti. V ostatních případech je tomu od faktického zahájení činnosti. Ubytovatel pro svou činnost musí správci poplatku sdělit jméno a příjmení, případně sídlo nebo místo podnikání včetně doručovací adresy. U právnické osoby je nutné nahlásit osoby pověřené v těchto záležitostech jednat. Další povinností ubytovatele je nahlásit čísla tuzemských i zahraničních účtů, jestliže předmět poplatku souvisí s podnikatelskou činností. Nastane-li u ubytovatele jakákoliv změna, musí změnu nahlásit do 15 dnů správci. Sazbu poplatku stanovilo město na výši 10 Kč za osobu a den pobytu (i každý započatý, vyjma dne příchodu). Poplatník uhradí poplatek předem za celou předpokládanou dobu pobytu. Povinností ubytovatele je podat přiznání k poplatku čtvrtletně a odvést příjem 65

z poplatku nejpozději 15 dnů po skončení čtvrtletí. Poplatek neplatí osoby nevidomé, bezmocné, s těžkým zdravotním postižením, které jsou držitelem průkazu ZTP/P podle zvláštního předpisu a jejich průvodci, osoby mladší 18 let a starší 70 let včetně osob, kterým náleží přídavky na děti. U vymáhání poplatku v případě neúhrady se postupuje stejně jako v případě poplatku ze psů. Správce poplatku nejprve kontaktuje skrze email nebo telefon dlužníka a zašle vyrozumění o nedoplatku společně se složenkou. Pokud ani v tomto případě dlužník neuhradí řádně a včas, vyhotoví správce platební výměr nebo hromadný předpisný seznam. Znovu se opakuje situace, že pokud dlužník ani tak neuhradí nedoplatek, má správce právo v této věci provádět součinnost s bankami a zdravotními pojišťovnami a zjistit, zda má dlužník příjem nebo bankovní účet, který lze postihnout daňovou exekucí. Posléze vystaví exekuční návrh, kde uvede dlužnou částku spolu s 2 % penalizace z vymáhaného nedoplatku, nejméně 500 Kč a nejvýše 500 000 Kč. Není-li možné zjistit příjem nebo bankovní účet (i v případě, že na bankovním účtu je příliš nízký zůstatek), předá správce pohledávku k vymáhání soudnímu exekutorovi. U tohoto poplatku závisí na sezóně – je-li dobrá, je rekreantů více, ale v opačném případě je rekreantů méně. Tyto poplatky hradí penziony, ubytovny, hotely, ale i poskytovatelé ubytování v rodinných domech, bytech a chatách. Mezi navštěvovanější hotely a penziony patří – Hotel Grunt, Hotel Hajčman, Hotel U labutě, Penzion V Kapli, Penzion Santini, v okolí Žďáru například Penzion Na louce, Penzion U Hrocha, Penzion Polnička a další. Tyto penziony, hotely, ubytovny jsou plátci poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt. V následující tabulce uvádím roční příjmy z poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt. Město nevynakládá žádné náklady na tento poplatek. Tabulka 17: Roční příjmy z poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt

Rok Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt (v tis. Kč)

2009

2010

2011

2012

2013

132

113

105

111

98

(Zdroj: Závěrečný účet města, vlastní zpracování)

2.6.3 Místní poplatek za užívání veřejného prostranství

66

Je dán obecně závaznou vyhláškou města Žďáru nad Sázavou č. 5/2010 a předmětem poplatku je užívání veřejného prostranství za účelem provádění výkopových prací, umístění dočasných staveb a zařízení sloužících pro poskytování prodeje a služeb, pro umístění stavebních nebo reklamních zařízení, zařízení cirkusů, lunaparků a jiných obdobných atrakcí, umístění skládek, vyhrazení trvalého parkovacího místa, užívání veřejného prostranství pro účely kulturní, sportovní a reklamní akce nebo pro potřeby tvorby filmových a televizních děl. Město Žďár nad Sázavou rozděluje veřejné prostranství do třech skupin: I.

veškerá veřejná prostranství, které vyhrazuje vyznačené mapové území města a které je ohraničené dopravními komunikacemi, tj. silnicemi,

II.

ostatní veřejná prostranství v katastrálním území Zámek Žďár a katastrálním územím města Žďáru mimo místních částí Radonín a Mělkovice (vně ohraničeného mapového území),

III.

veřejná prostranství v místních částech města Žďáru nad Sázavou, tj. Stržanov, Radonín, Mělkovice a Veselíčko.

Poplatníkem je fyzická i právnická osoba, která veřejné prostranství využívá výše uvedeným způsobem. Jestliže užívá veřejné prostranství více společníků, jsou povinni uhradit poplatek společně a nerozdílně. Poplatník je povinen sdělit skutečnost užívání správci poplatku nejméně 30 dní před plánovaným užíváním veřejného prostranství. Pokud by poplatník chtěl užívat prostranství méně než 1 den, je nutné jej sdělit správci poplatku před vlastním započetím užívání veřejného prostranství, nejpozději však v den vzniku poplatkové povinnosti. Nejprve však musí splnit ohlašovací povinnost a nahlásit správci daně jméno a příjmení fyzické osoby, případně místo podnikání nebo sídlo a doručovací adresu. V případě právnické osoby nahlásit osoby, které jsou oprávněny v těchto záležitostech jednat. Musí rovněž nahlásit čísla tuzemských i zahraničních účtů, pokud předmět poplatku souvisí s podnikatelskou činností poplatníka. Sazba poplatku za účelem umístění dočasných staveb a zařízení sloužících pro poskytování obchodu a služeb se řídí tímto: Tabulka 18: Sazby poplatku za užívání veřejného prostranství

a) na městské tržnici

Sazba poplatku 67

Za každý i započatý den a každý i započatý m2 při prodeji potravinářského zboží, ovoce, zeleniny, květin a sazenic při prodeji textilu, domácích potřeb, elektroniky a ostatního zboží

20 Kč 30 Kč

Za každý i započatý měsíc stánek do 4 m2 při prodeji potravinářského zboží, ovoce, zeleniny, květin a sazenic při prodeji textilu, domácích potřeb, elektroniky a ostatního zboží

600 Kč 1 200 Kč

Za každý i započatý měsíc stánek do 8 m2 při prodeji potravinářského zboží, ovoce, zeleniny, květin a sazenic při prodeji textilu, domácích potřeb, elektroniky a ostatního zboží b) mimo městskou tržnici Za každý i započatý den a každý i započatý m2 při prodeji potravinářského zboží, ovoce, zeleniny, květin a sazenic při prodeji textilu, domácích potřeb, elektroniky a ostatního zboží

1 200 Kč 2 400 Kč Sazba poplatku I. II. III. Skupina skupina skupina 30 Kč

20 Kč

10 Kč

45 Kč

30 Kč

15 Kč

(Zdroj: Vyhláška č. 5/2010, vlastní zpracování)

Sazba poplatku za účelem vyhrazení trvalého parkovacího místa na veřejném prostranství stanovená roční paušální částkou se řídí tímto: Tabulka 19: Sazba poplatku za trvalé parkovací místo

Sazba poplatku I. skupina 3 000 Kč II. skupina 2 500 Kč III. skupina 2 000 Kč (Zdroj: Vyhláška č. 5/2010, vlastní zpracování)

Sazba poplatku za účelem trhů, poutí, provozu lunaparků, cirkusů a jiných zábavných atrakcí: Tabulka 20: Sazba poplatku za účelem trhů a poutí

Za každý i započatý den a každý i započatý m2 cirkus pouť, trhy, prodejní akce apod. – prodejní stánek za každý i započatý týden - jednotlivá zařízení, maringotka, traktor, osobní a nákl. automobil apod.

Sazba max. 2 Kč 100 Kč 1 000 Kč 68

- střelnice apod. - malé kolotoče, houpačky apod. - velké kolotoče apod. zařízení - autodromy, centrifuga apod. velká zařízení

1 000 Kč 3 000 Kč 8 000 Kč 15 000 Kč

(Zdroj: Vyhláška č. 5/2010, vlastní zpracování)

Sazba poplatku za účelem umístění reklamních zařízení: Tabulka 21: Sazba poplatku za účelem umístění reklamních ploch

a) přenosná reklamní zařízení všeho druhu (typu "A" apod.): Za každý i započatý den a každý i započatý m2 za každý i započatý měsíc

I. II. III. skupina skupina skupina 25 Kč 20 Kč 10 Kč 400 Kč 300 Kč 150 Kč 2 500 1 000 Kč 2 000 Kč Kč

za rok b) nepřenosná reklamní zařízení všeho druhu: za rok

I. II. III. skupina skupina skupina 5 000 Kč 4 000 Kč 3 000 Kč

(Zdroj: Vyhláška č. 5/2010, vlastní zpracování)

Sazba poplatku za účelem umístění stavebních zařízení, zařízení staveniště, lešení a skládky materiálu všeho druhu: Tabulka 22: Sazba poplatku za umístění stavebních zařízení a jiné

I. II. skupina skupina první měsíc za každý i započatý den a každý i započatý m2 druhý a další měsíce za každý i započatý den a každý i započatý m2

III. skupina

2 Kč

1,50 Kč

0,50 Kč

4 Kč

3 Kč

1 Kč

(Zdroj: Vyhláška č. 5/2010, vlastní zpracování)

Sazba poplatku za účelem zřízení restaurační zahrádky, kulturní, reklamní akce anebo pro potřeby filmových a televizních děl.: Tabulka 23: Sazba poplatku pro kulturní akce a jiné

za každý i započatý den a každý i započatý m

2

I. skupina II. skupina III. skupina 2 Kč 1,50 Kč 1 Kč

(Zdroj: Vyhláška č. 5/2010, vlastní zpracování)

Od poplatku za veřejné prostranství jsou osvobozeny akce, které jsou bez vstupného nebo akce, jejichž výtěžek jde na podporu charity a veřejně prospěšných účelů a pro vyhrazení trvalého parkovací místa osobám zdravotně postiženým. 69

Poplatek se hradí ode dne užívání veřejné prostranství do dne, kdy bylo prostranství uvedeno do původního stavu a hradí se nejpozději 15. dne ode dne doručení platebního výměru. Pokud bylo užívání kratší než jeden den, hradí se okamžitě započetím doby užívání. Vymáhání nedoplatku na poplatku se postupuje stejným způsobem jako u ostatních poplatků. Poplatník je opakovaně upozorněn na nedoplatek (včetně zaslání platebního výměru nebo hromadného předpisného seznamu), pakliže ani tak neuhradí, správce poplatku v rámci součinnosti s bankami a zdravotními pojišťovnami zjistí, zda má příjem či bankovní účet, který lze postihnout daňovou exekucí. V případě, že je nedostatečný objem finančních prostředků na bankovním účtu nebo není možné dohledat v rámci součinnosti příjem (účet), předává se pohledávka k vymáhání soudnímu exekutorovi. Následující tabulka ilustruje příjmy z poplatku za užívání veřejného prostranství v celém zkoumaném pětiletém období. V tabulce jsem zmínila i náklady, které město vynakládá v souvislosti s poplatkem. Patří mezi ně výdaje na dopravní značení, úklid v průběhu akce a po akci, pronájem mobilních WC, výdaje na spotřebu elektrické energie, obsluha rozvaděčů a vývoz odpadů. Z celkových příjmů za místní poplatky tvořil poplatek za užívání veřejného prostranství každoročně okolo 25 % příjmů, po zrušení poplatku za VHP a JTHZ tvoří okolo 50 % příjmů. Významnými akcemi, které se ve městě dějí a ze kterých má město vysoký příjem, je například druhá největší pouť konaná v půlce května po dobu jednoho víkendu. Akce se rozkládá na ploše od dopravního hřiště přes venkovní areál zimního stadionu až na kraj sídliště Libušín. Na této ploše je k vidění celkem 90 atrakcí a mnoho stánků. Ztrátovou shledávám provozovanou místní tržnici. Zde výnosy nepokrývají náklady s ní spojené dlouhodobě, naopak ještě snižují celkové příjmy. Saldo mezi příjmy a výdaji sice není natolik vysoké, přesto bych doporučila tržnici zrušit. Z tabulky je zřejmé, že příjmy z poplatku postupně klesají a město tento pokles nijak nezdůvodňuje. Náklady mají takřka stabilní průběh a jsou si vzájemně podobné. Město na tomto poplatku tudíž netratí. Tabulka 24: Příjem z poplatku za užívání veřejného prostranství a vynaložené náklady města

Rok

2009

2010

2011

2012

2013

70

Poplatek za užívání veřejného prostranství - příjmy (v tis. Kč) Náklady (v tis. Kč)

1454

1337

1250

1370

1096

554

535

523

487

508

(Zdroj: Závěrečný účet města, vlastní zpracování)

2.6.4 Místní poplatek z ubytovací kapacity Je dán obecně závaznou vyhláškou města Žďáru nad Sázavou č. 5/2010 a předmětem poplatku jsou využitá lůžka v zařízeních za účelem přechodného pobytu. Poplatníkem je právnická nebo fyzická osoba, která poskytla přechodné ubytování za úplatu. Podmínky oznamovací povinnosti jsou stejné jako u rekreačního poplatku. Ubytovatel má povinnost nahlásit činnost spočívající v poskytování přechodného ubytovány nejdéle do 15 dnů ode dne nabytí právní moci k provozování této činnosti. Poplatník je povinen nahlásit správci poplatku jméno a příjmení, sídlo nebo místo podnikání včetně doručovací adresy. U právnických osob je nezbytné uvést jména osob pověřených k jednání v poplatkových záležitostech. Souvisí-li předmět poplatku s podnikatelskou činností poplatníka, musí poplatník sdělit i tuzemské a zahraniční bankovní účty. Veškeré změny se nahlašují správci poplatku do 15 dnů ode dne jejího vzniku. Sazba stanovená městem činí 4 Kč za každé poskytnuté lůžko/den. Poplatek vybere od poplatníka ubytovatel, který čtvrtletně odvede veškeré vybrané poplatky z ubytovací kapacity a nejpozději 15 dnů po skončení čtvrtletí je odevzdá správci poplatku. Od poplatku jsou osvobozeni studenti a žáci ubytovaní na těchto kapacitách. Dále s nimi i lázeňská a zdravotnická zařízení, které nejsou hotelovými zařízeními a zařízení poskytnutá pro sociální nebo charitativní účely. Nezaplatí-li poplatník nebo nastane-li nedoplatek, správce poplatku nejprve kontaktuje dlužníka skrze email nebo telefon a upozorní ho na nedoplatek, případně zašle upomínku. Pokud poplatník nezaplatí ani po upomenutí, správce poplatku vyměří platební výměr nebo hromadný předpisný seznam. Není-li zaplaceno ani po těchto úkonech, správce poplatku v rámci součinnosti s bankami a zdravotními pojišťovnami zjistí, zda má dlužník příjem nebo účet postižitelný daňovou exekucí a podá návrh na exekuci. S exekucí jsou spojeny i náklady na vymáhání ve výši 2 % z vymáhaného nedoplatku, minimálně 500 Kč a maximálně 500 000 Kč. Pokud se stane, na bankovním účtu není dostatečný 71

zůstatek nebo je nedostatečná výše příjmu, předá správce pohledku k vymáhání soudnímu exekutorovi. Příjmy z poplatku jsou závislé na rekreantech a je zřejmé, že závisí i na sezóně. Pokud je sezóna dobrá, je rekreantů více, pokud ne, platí opak. Mezi navštěvovanější hotely a penziony patří – Hotel Grunt, Hotel Hajčman, Hotel U labutě, Penzion V Kapli, Penzion Santini, v okolí Žďáru například Penzion Na louce, Penzion U Hrocha, Penzion Polnička a další. Tyto penziony, hotely, ubytovny jsou plátci poplatku z ubytovací kapacity. Tento poplatek se netýká rodinných domů nebo chat. V následující tabulce uvádím příjmy z těchto poplatku za celé zkoumané období. V tomto případě město nevynakládá žádné náklady, stejně jako u poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt. Tabulka 25: Příjmy z ubytovacího poplatku

Rok Poplatek z ubyt. kapacity příjmy (v tis. Kč)

2009

2010

2011

2012

2013

165

217

350

271

208

(Zdroj: Závěrečný účet města, vlastní zpracování)

2.6.5 Místní poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace Je dán obecně závaznou vyhláškou města Žďáru nad Sázavou č. 1/2008. Podle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, se podle § 10 stejného zákona stává poplatníkem vlastník stavebního pozemku zhodnoceného možností připojení na městem Žďár nad Sázavou vybudovanou stavbu vodovodu nebo kanalizace po 1. lednu 2002. Je-li vlastníků více, jsou povinni platit poplatek společně a nerozdílně. Předmětem poplatku jsou stavební pozemky na území města Žďár nad Sázavou, tj. na katastrálním území Město-Žďár, Zámek-Žďár, Stržanov a Veselíčko u Žďáru n. S. Sazbu poplatku město stanovuje na částku 30 Kč na m2 a vyměřená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Město Žďár nad Sázavou osvobozuje od poplatku sebe samo a na žádost poplatníka z důvodu odstranění tvrdosti může správce poplatku poplatek nebo jeho příslušenství buď zcela, nebo částečně prominout. Splatnost poplatku je jednorázová a udává se do konce 72

roku, ve kterém poplatková povinnost vznikla. Při ohlašovací povinnosti správci poplatku je nutné, aby vlastník nahlásil jméno a příjmení včetně trvalého bydliště a data narození, u právnické osoby ohlásil místo, identifikační číslo a sídlo. Ohlašovací povinnost je nutné splnit do 30 dnů od jejího vzniku. Město má právo sankciovat poplatníka, pokud nesplní uvedené podmínky stanovené obecně závaznou vyhláškou. Správce poplatku může dlužníka pokutovat ve smyslu § 37 a 37a zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Nebudou-li zaplaceny poplatky v řádné výši a včas, bude dlužníkovi vystaven platební výměr. Město může doměřit nebo vyměřit dlužnou částku do tří let od konce roku, ve kterém poplatková povinnost nastala. Jestliže město vedlo kroky k úkonu vyměření nebo doměření poplatku, znovu běží poplatková povinnost tři roky od konce roku, ve kterém byl o těchto krocích dlužník písemně uvědomen. Až deset let může správce vyměřit nebo doměřit poplatek od doby, kdy původně vznikla poplatková povinnost. Příjmy z tohoto poplatku neudávám, neboť za celé srovnávané období byly nulové. V dané lokalitě, které se týká, se na technickou infrastrukturu nepřipojovali cizí majitelé, a proto není možné poplatek vyměřit a tím pádem ani nebyl vymáhán. Tato informace mi byla poskytnuta příslušným odborem, který poplatek vybírá.

2.6.6 Místní poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj a jiné technické hrací zařízení povolené Ministerstvem financí podle jiného právního předpisu Poplatek za VHP a JTHZ byl v průběhu zkoumaného období zrušen. Nejprve vyhláška obsahovala poplatek zaměřený jen na výherní hrací přístroje, později vyhlášku upravily ještě o jiné technické hrací zařízení. Poplatek zahrnovala obecně závazná vyhláška města Žďáru nad Sázavou č. 5/2010 a později byl tento poplatek zrušen vyhláškou města č. 2/2012. V témže roce mnoho měst přistoupilo ke stejné vyhlášce, tedy ke zrušení tohoto poplatku a plošného zákazu těchto her ve městech a okolí z důvodu neustálého rostoucího počtu hracích přístrojů. Jelikož se tento poplatek zkoumaného období týká, uvedu i přesto zde podmínky města, sazbu a ostatní informace.

73

Předmětem vyhlášky byl výherní hrací přístroj nebo jiné technické hrací zařízení povolené Ministerstvem financí. Poplatek hradil provozovatel VHP a JTHZ, prostředek uvedený do provozu musel být nejpozději do 15 dnů od zavedení do provozu nahlášen správci poplatku společně s doloženým protokolem ve smyslu ustanovení § 5 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 223/1993 Sb., o hracích přístrojích. Při ohlašování bylo nutné správci poplatku sdělit název právnické osoby, jejího místa a sídla podnikání, případně doručovací adresu a uvést osoby, které byly zmocněny v těchto záležitostech jednat. Navíc musely poplatníci ohlašovat název VHP a JTHZ povoleného Ministerstvem financí, výrobní číslo, jeho stálé umístění a uvést veškeré platební služby v tuzemsku i zahraničí, pokud předmět poplatku souvisel s předmětem podnikání poplatníka. Pokud nastala u poplatníka změna, bylo jeho povinností oznámit změnu do 15 dnů od jejího vzniku. A jestliže se provozovatel rozhodl k ukončení činnosti VHP nebo JTHZ, bylo nutné, aby skutečnost sdělil správci poplatku a spolu s ní doložil protokol ve smyslu ustanovení § 5 odst. 3 vyhlášky Ministerstva financí č. 223/1993 Sb., o hracích přístrojích. Vyhláška ukládala provozovateli VHP a JTHZ povinnost uhradit za každý hrací přístroj částku 5000 Kč za každé kvartální období. U VHP zanikala povinnost hradit poplatek v den ukončení provozu VHP. U JTHZ tomu bylo jinak. JTHZ bylo zpoplatněno za celé období kvůli platnosti rozhodnutí Ministerstva financí k provozování JTHZ, které se řídilo jiným právním předpisem. Splatnost poplatku se řídila počtem měsíců v provozu. Pokud byla doba provozování kratší jak 3 měsíce, poplatek se hradil v posledním dni prvního měsíce, po kterou byl provoz povolen. Byl-li provoz povolen na dobu 3, 6, 9 nebo 12 měsíců, splátka poplatku proběhla vícekrát, a to vždy poslední den druhého měsíce započatého čtvrtletního období ve výši, která odpovídala délce provozu v daných třech měsících. Ale jestliže byla doba provozu delší než 3 měsíce a současně kratší než 6, 9 nebo 12 měsíců, byl poplatek splatný vícekrát ve splátkách, které odpovídaly délce provozu v daných měsících a tyto splátky se hradily vždy poslední den druhého měsíce a poslední den prvního měsíce zbývajícího období. Mohla nastat situace, kdy splatnost poplatku připadla na prosinec, splatnost se proto uskutečnila do 15. prosince. V případě nezaplacení poplatku řádně a včas, byl správce poplatku oprávněn částku zvýšit až na její trojnásobek a dát k úhradě dlužníkovi. V rámci součinnosti s bankami a zdravotními pojišťovnami bylo možné ověřit, zda má dlužník příjem nebo bankovní 74

účet, který bylo možné postihnout daňovou exekucí. Bylo-li to možné, vydal správce poplatku exekuční návrh na bankovní účet nebo příjem. Avšak pokud nebylo možné zajistit pohledávku z důvodu nízkého zůstatku na účtu nebo nezjistitelného příjmu, správce postoupil pohledávku soudnímu exekutorovi. Do zrušení poplatku město na poplatku každoročně vybíralo velkou sumu peněz. Z celkových příjmů za místní poplatky tvořily poplatky za VHP a JTHZ až 60 % příjmů. Domnívám se, že město udělalo dobře, když tento poplatek zrušilo, neboť mým názorem je, že nezdravě podporovalo gamblerství a kriminalitu. Zde jmenuji hned několik firem, které VHP či JTHZ provozovaly – SYNOT Břeclav, Playmatic-plus, ALA game s.r.o., I. Partner CZ, OSMAN či Campanula-Alfa spol. s r.o. Přehled o příjmech uvádí následující tabulka. Přestože byl poplatek zaveden do 31. 12. 2011, příjmy z něj (v tabulce označené hvězdičkou) se uskutečnily i v roce 2012 a 2013, neboť byl vybrán až v tomto období z důvodu nejasného výkladu zákona. Výtěžky z tohoto poplatku putují na veřejně prospěšné účely. Město z nich realizovalo např. pobyty dětí, údržbu veřejné zeleně, přispělo na nákup zdravotnické techniky a další. S tímto poplatkem nemá město spojené žádné náklady, proto zde neuvádím. Tabulka 26: Příjmy z poplatku za VHP a JTHZ

Rok Poplatek za VHP nebo JTHZ (v tis. Kč) z toho VHP z toho JTHZ

2009 2 905 2 905

2010 2 987 2 314 673

2011 3 759 1 381 2 378

2012 141*

2013 2186*

141

2 186

(Zdroj: závěrečný účet města, vlastní zpracování)

2.6.7 Místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Je dán obecně závaznou vyhláškou města Žďáru nad Sázavou č. 5/2012. Poplatek odvádí fyzické osoby, které:   

jsou v obci přihlášeny k trvalému pobytu, jsou cizincem a na území ČR mají povolen trvalý nebo přechodný pobyt v délce alespoň 90 dní, jsou cizincem a na území ČR pobývají přechodně nejméně 3 měsíce,

75

 

získaly mezinárodní ochranu podle zákona upravujícího azyl nebo získaly dočasnou ochranu podle zákona o ochraně cizinců, jsou vlastníkem nemovitosti či stavby určené k individuální rekreaci, kde není hlášena žádná fyzická osoba, hradí poplatek výši odpovídající jedné osobě.

Zákon umožňuje poplatníkovi odvést poplatek za všechny osoby v domácnosti, avšak je nutné, aby nahlásil všechna jména žijících osob v domácnosti včetně data narození a doručovací adresy. Za fyzické osoby žijící v bytových domech může poplatek odvést za tyto osoby vlastník nemovitosti nebo správce a opět musí nahlásit jména osob užívajících nemovitost a jejich data narození. Poplatek se platí v místě trvalého bydliště obci, případně u staveb určených k individuální rekreaci i v lokalitě místa stavby. Skutečnost, že vznikla poplatková povinnost, musí nahlásit poplatník správci nejdéle do 15 dnů ode dne jejího vzniku nebo doložit podklady nutné pro osvobození od poplatku. Při ohlašovací povinnosti poplatník dbá na sdělení všech potřebných údajů správci. Do těchto údajů patří popisné nebo evidenční číslo stavby určené k individuální rekreaci nebo rodinného domu (není-li přiděleno, postačí číslo parcely, na které je stavba umístěna), v případě bytu číslo stavby orientační nebo popisné a číslo bytu (není-li číslo orientační nebo popisné k dispozici, uvést parcelní číslo pozemku, na kterém je stavba umístěna spolu s bytem). Takovým to způsobem jsou povinni poplatníci nahlásit i veškeré změny nebo zánik poplatkové povinnosti a do stejné lhůty (15 dnů). Poplatník, který nemá sídlo nebo bydliště na území členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu (viz. Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace), uvede adresu svého zmocněnce pro doručování. Sazba poplatku od roku 2013 dle vyhlášky č. 5/2012 činí 580 Kč a je tvořena částkou 130 Kč na kalendářní rok (částka promítá náklady na uložení směsných komunálních odpadů na skládku, na provoz nakládání s biologicky rozložitelným komunálním odpadem a na třídění využitelných složek komunálních odpadů) a částkou 450 Kč za osobu a kalendářní rok, která je vyčíslena skutečnými náklady přechozího roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu za poplatníka a kalendářní rok. V případě jakýchkoli změn ve vlastnictví stavby nebo pobytu fyzické osoby v průběhu kalendářního roku se poplatek hradí v poměrné výši, která odpovídá počtu kalendářních měsíců pobytu nebo vlastnictví v příslušném kalendářním roce. Pokud ke změně dojde v průběhu kalendářního měsíce, je pro stanovení počtu měsíců rozhodný stav k poslednímu dni v měsíci. 76

Fyzická osoba s trvalým pobytem v obci uhradí poplatek ve dvou stejných splátkách, a to vždy 30. 4. a 31.10. běžného roku. Pro všechny ostatní fyzické osoby výše zmíněné musí poplatek uhradit do 31.8. běžného roku v plné výši. Na nárok osvobození od poplatku mají fyzické osoby s trvalým pobytem ve městě Žďáru nad Sázavou, které jsou vlastníkem nemovitosti či stavby určené k individuální rekreaci, kde není hlášena žádná fyzická osoba; osoby po dobu výkonu trestu odnětí svobody nebo po dobu vazby; osoba dlouhodobě umístěná v sociálním nebo zdravotnickém zařízení, které je poskytována ústavní péče; osoba, která má současně i jiné občanství než jen české a prokazatelně se mimo Českou republiku zdržuje déle než 3 roky; osoba, která se prokazatelně zdržuje mimo Českou republiku v délce více než 6 měsíců nepřetržitě; osobě, jehož místo trvalého pobytu je svozové firmě nedostupné a osobě, která prokazatelně doloží, že se mimo území města zdržuje déle než 6 měsíců (např. duchovní). Úleva 50 % z celkové výše poplatku se poskytne osobě, která má trvalý pobyt v místních částech Stržanov, Mělkovice, Radonín a Veselíčko. Správce poplatku si vyhrazuje právo až na trojnásobné zvýšení poplatku, jestliže poplatník neuhradí poplatek ve správné výši a včas. V případě nedoplatku vyměří poplatek včetně sankce prostřednictvím platebního výměru nebo hromadného předpisného seznamu. Za poplatníka, který nedosáhl 18 let věku, je za úhradu poplatku zodpovědný zákonný zástupce a on sám. Nesplní-li poplatkovou povinnost zákonný zástupce, správce vyměří poplatek jednomu z nich. V následující tabulce uvádím skutečné příjmy, které město na poplatku vybralo. Skutečné náklady představují náklady na uložení směsného odpadu na skládku Ronov, náklady na likvidaci černých skládek, náklady na svoz komunálního odpadu a náklady na provádění jarních a podzimních úklidů. Skutečné výdaje jsem čerpala ze závěrečného účtu města, na který mě i pracovníci úřadu v této věci odkazují. Je zde vidět, že příjmy nedosahují takové výše, aby pokryly náklady za likvidaci odpadu. Řádek označený hvězdičkou představuje násobek roční sazby poplatku a počtu obyvatel. Tato čísla jsem pronásobila z důvodu, aby bylo patrné, že sazba poplatku je příliš nízká na to, aby pokryla náklady na likvidaci odpadu. Na druhé straně však stojí zákon o místních poplatcích, který až do roku 2012 povoloval výši komunálního poplatku maximálně do výše 500 Kč ročně obou složek, ze kterých se sazba skládá. Většina obcí měla stejný problém jako město Žďár nad Sázavou – nízké příjmy a vysoké náklady. Tento problém vyřešila 77

novelizace zákona, která povoluje zvýšit jednu složku až na 750 Kč (podle nákladů předcházejícího roku), ta druhá složka je obcí volitelná a zákon povoluje její výši do 250 Kč. Poplatek za komunální odpad se tím pádem může zvýšit až na výši 1 000 Kč. Abych byla přesná, jde o právní úpravu zákonem č. 174/2012 Sb., který mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích. Tabulka 27: Výše dosahovaných příjmů a nákladů od roku 2009 do 2013

2009 Komunální odpad Skutečné příjmy (v tis. Kč) 9 703 Skutečné náklady (v tis. Kč) 12 923 Roční sazba poplatku 440 Kč Předpokládané příjmy (v tis. Kč)* 10 435

2010 10 784 12 797 500 Kč 11 629

2011 10 628 12 780 500 Kč 11 519

2012 10 527 12 822 500 Kč 11 034

2013 12 126 13 466 580 Kč 12 670

(Zdroj: Závěrečný účet města, vlastní zpracování)

V odstavci nad tabulkou tučně vyznačuji, že výdaje pro tuto tabulku jsem čerpala ze závěrečného účtu města. Pakliže se ale podíváme na zrušené vyhlášky zveřejněné na stránkách města, jsou zde jisté nejasnosti. Především v odstavcích, kde město stanovuje sazbu poplatku a vyjadřuje skutečné náklady za předchozí rok. Ty jsou co do výše odlišné než v tabulce výše. Město by mělo každoročně pravidelně sestavovat novou obecně závaznou vyhlášku o likvidaci komunálního odpadu, kde budou transparentní náklady za svoz a likvidaci komunálního odpadu. Bohužel město pravidelně vyhlášku nesestavuje. Není vždy tedy možné zjistit skutečné náklady na likvidaci komunálního odpadu. Například vyhlášce o komunálním odpadu z roku 2009 předcházela vyhláška z roku 2002. Město neměnilo celých 7 let výši sazby poplatku. Ze zrušených vyhlášek jsem jen třikrát byla schopná zjistit výši skutečných nákladů, které město vynakládá v souvislosti s komunálním odpadem. Přestože v těchto vyhláškách byly vyčísleny náklady v intervalu od 10 do 11 mil. Kč, nic nemění na tom, že např. v roce 2009 byl záporný rozdíl mezi příjmy a výdaji, ač si město mohlo dovolit zvýšení poplatku až do výše 500 Kč. Podle skutečných nákladů uvedených ve vyhláškách týkající se roku 2010 a 2011 město jen tak tak vyrovnalo příjmy, tzn., že zde nebyl významný rozdíl a většinou se podařilo výší příjmů překonat výši nákladů. Z důvodu neaktualizované vyhlášky pro další roky není možné odhadnout, zda se opět pohybujeme ve ztrátě či nikoliv. Domnívám se, že město zanedbává tvorbu obecně závazné vyhlášky týkající se likvidace komunálního odpadu a nestanovuje ji pravidelně. Možná se ale jen snaží ušetřit výdaje občanů či navenek praktikuje líbivou politiku vzhledem k občanům. Bohužel v rámci hospodaření města neshledávám takový záměr jako pozitivní a určitě jej nedoporučuji. 78

2.6.8 Celkový rozbor místních poplatků města Žďáru nad Sázavou Tabulka 28: Skutečné a předpokládané příjmy z MP v letech 2009-2013

Místní poplatky (v tis. Kč) Skutečné příjmy Předpokládané příjmy

2009 5234 5110

2010 5201 5150

2011 6024 7160

2012 2435 2400

2013 4123 4094

(Zdroj: Závěrečný účet města, vlastní zpracování)

V tabulce můžeme vidět roční plnění místních poplatků. V 80 % případů překonaly skutečné příjmy předpokládanou výši a pouze v jednom roce nebyly naplněny. V roce 2011 došlo k legislativním změnám v poplatkové povinnosti u VHP a JTHZ, nebyly tyto příjmy naplněny právě kvůli nenaplnění poplatku z VHP a JTHZ. Rok 2012 přinesl další změny. Rozpočet příjmů z místních poplatků byl upraven z původně 6600 tis. Kč na 2400 tis. Kč. Důvodem byla novelizace zákona o loteriích č. 202/1990 Sb., která zrušovala místní poplatek z provozu VHP a JTHZ. Ráda bych se ještě vrátila k místnímu poplatku za likvidaci komunálního odpadu. O stránku výše jsem zmínila, že v celém zkoumaném pětiletém období nastává u tohoto poplatku saldo. Je nutné říci, že s tímto saldem nemusí souviset pouze výše roční sazby poplatku za komunál, ale i strmě klesající počet obyvatelstva ve městě. Tento problém se týká celého kraje Vysočina. Pravděpodobně lidé odcházejí za pracovními pozicemi, které v menších městech mnohdy nenajdou. A právě na to se město odvolává. Ve svých závěrečných účtech uvádí, že rozpočet příjmů nebyl naplněn z důvodu klesajícího počtu obyvatel, rostoucího počtu obyvatel registrovaných trvalým bydlištěm na Městském Úřadě a každoročně okolo 4 % dlužníků z celkového počtu ke konci kalendářního roku. Přesto, i když je to nepopulární možnost, bych městu navrhovala, aby poplatek za likvidaci komunálního odpadu ještě zvýšila. Jistě má město snahu neustále zlepšovat podmínky pro žití, nicméně podíl občanů odcházejících za prací tím nezlepší. Doporučuji proto vydat novou obecně závaznou vyhlášku, která promítne skutečné náklady a navýší tak novou roční sazbu za komunální odpad. V následující tabulce promítám jednotlivé druhy místních poplatků a roční plnění z nich. Rovněž jsem jej vyjádřila i graficky, pouze poplatek za zhodnocení pozemku na přípojku města jsem do grafu nevkládala kvůli jeho nulové hodnotě. Tabulka 29: Příjmy všech místních poplatků v letech 2009-2013

Poplatky (v tis. Kč)

2009

2010

2011

2012

2013 79

ze psů 578 za rekreační nebo lázeňský pobyt 132 z ubytovací kapacity 165 za zhodnocení pozemku na přípojku města 0 poplatek za VHP nebo JTHZ 2 905 za likvidaci komunálního odpadu 9 703 1 454 za užívání veřejného prostranství

547 560 542 535 113 105 111 98 217 350 271 208 0 0 0 0 2 987 3 759 141 2 186 10 784 10 628 10 527 12 126 1 337 1 250 1 370 1 096

(Zdroj: závěrečný účet města, vlastní zpracování)

10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 ze psů

za rekreační pobyt 2009

z ubytovací kapacity 2010

2011

poplatek za VHP za likvidaci nebo JTHZ komunálního odpadu 2012

za užívání veřejného prostranství

2013

Obrázek 18: Celkové roční příjmy z jednotlivých MP (v tis. Kč) (Zdroj: Závěrečný účet města, vlastní zpracování)

Místní poplatky statutárního města Jihlavy

2.7

Místní poplatky smí město vybírat na základě zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích. Záleží na rozhodnutí města, který místní poplatek bude chtít vybírat dle zákona o místních poplatcích. Zákon předkládá devět druhů místních poplatků, které mohou obce vybírat a v jakém rozsahu. Statutární město Jihlava vybírá v současné době celkem 5 místních poplatků:     

poplatek ze psů, poplatek z ubytovací kapacity, poplatek za výherní hrací přístroj – byl novelou zákona zrušen k 1. 1. 2012, poplatek za užívání veřejného prostranství, poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů.

80

Místní poplatky si obec stanoví ve své obecně závazné vyhlášce. Jak jsem již zmínila v teoretické části, místní poplatek má charakter daně a na příjmové složce obce tvoří jen malý podíl, většinou okolo 4 %. Není však nepodstatným poplatkem. Domnívám se, že v zájmu péče o město a udržení jakési občanské kázně je správné a na místě tyto poplatky vybírat. Následně představím druhy místních poplatků, jejich sazby a obecné podmínky.

2.7.1 Místní poplatek ze psů Je dána obecně závaznou vyhláškou statutárního města Jihlava č. 5/2010. Předmětem poplatku jsou psi starší 3 měsíců a poplatníkem je držitel psa, tj. fyzická nebo právnická osoba se sídlem nebo trvalým pobytem na území města. Povinnost uhradit poplatek nastává dnem, kdy pes dovrší 3 měsíců věku nebo kdy je pes ve vlastnictví držitele déle než 3 měsíce. Jakmile poplatník přestane být držitelem psa, zaniká poplatková povinnost. Do poplatkové povinnosti se zahrnuje i každý započatý měsíc, po který poplatník psa držel. Držitel je povinen nahlásit do 15 dnů od vzniku skutečnosti držení psa, že nastala poplatková povinnost a stejně je tomu i u jakýchkoli změn. Držitel k registraci u správce poplatku sdělí tyto náležitosti – jméno a příjmení, je-li osobou podnikající, nahlásí název nebo obchodní firmu, jiný obecný identifikátor podle § 127 odst. 1 daňového řádu je-li přidělen, místo pobytu nebo sídlo či místo podnikání, doručovací adresu, u právnické osoby nahlásit osoby povolané v poplatkových záležitostech jednat, čísla tuzemských i zahraničních bankovních poskytovatelů, pokud předmět poplatku souvisí s podnikatelskou činností a ostatní údaje nutné pro vyčíslení výše poplatku. Ohlašovací povinnost musí splnit i osoba od poplatku osvobozená a doložit příslušným dokladem osvobození. Pes bude označen psí známkou, která je nepřenosná a v případě ztráty je nutné jej nahlásit do 15 dnů správci poplatku. Tabulka 30: Sazba poplatku ze psů

Podmínky Sazba poplatku a) v bytových domech podle § 2 písm. a) odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb. za prvého psa 1 500 Kč za druhého a každého dalšího psa 2 000 Kč b) v rodinných domech podle § 2 písm. a) odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb. za prvého psa 500 Kč za druhého a každého dalšího psa 1 000 Kč c) v objektech pro rodinnou rekreaci podle § 2 písm. b) vyhlášky č. 501/2006 Sb. 81

za prvého psa 200 Kč za druhého a každého dalšího psa 500 Kč d) v objektech právnických osob za prvého psa 1 500 Kč za druhého a každého dalšího psa 2 000 Kč e) v jiném objektu tj. ve stavbě, která není bytovým nebo rodinným domem, má alespoň jedno nadzemní podlaží, má přiděleno popisné číslo a držitelem je osoba, která neprovozuje na území města Jihlavy podnikatelskou činnost za prvého psa 500 Kč za druhého a každého dalšího psa 1 000 Kč f) v rodinných i bytových domech na katastrálních územích města Jihlavy - Antonínův Důl, Červený Kříž, Henčov, Heroltice, Hosov, Hruškovy Dvory, Kosov, Pávov, Pístov, Popice, Sasov, Vysoká a Zborná za prvého psa 200 Kč za druhého a každého dalšího psa 500 Kč g) u držitele, který je poživatelem invalidního, starobního, vdovského nebo vdoveckého důchodu, který je jeho jediným zdrojem příjmů, anebo poživatel sirotčího důchodu za prvého psa 200 Kč za druhého a každého dalšího psa 300 Kč (Zdroj: obecně závazná vyhláška statutárního města Jihlavy č. 5/2010, vlastní zpracování)

Poplatek hradí držitel psa nejpozději do 31. března kalendářního roku, jestliže poplatek nepřesahuje částku 500 Kč. Jestliže ano, je splatný ve dvou stejných splátkách, a to vždy nejpozději 31. května a 31. října kalendářního roku, ve kterém vznikla poplatková povinnost. Poplatník může zaplatit poplatek i jednorázově, nejpozději však do 31. května příslušného roku. Pokud poplatníkovi vznikla poplatková povinnost až po datu splatnosti v běžném roce, je poplatek hrazen v poměrné výši splatný do jednoho měsíce po jejím vzniku. Je zde důležitý i den platby, ten je rozhodný v souvislosti se splatností. Označuje se jím den, kdy poplatek byl připsán na účet správce nebo den, kdy osoba výběrem pověřená platbu převzala. Od poplatku jsou osvobozeny osoby nevidomé, bezmocné, osoby s těžkým zdravotním postižením včetně ZTP/P průkazu, osoby provádějící výcvik psů určených k doprovodu těchto osob, osoby provozující útulek pro ztracené nebo opuštěné psy, osoby s povinným držením psa v souladu se zákonem o myslivosti, osoby se zvlášť těžkým postižením, kterým byly přiznány výhody II. stupně ve smyslu § 86 odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb. a na jeden rok jsou osvobozeny osoby, které psa převzaly z městského útulku v Jihlavě a doložily správci poplatku doklad o jeho odebrání.

82

Nárok na slevu 50 % ze sazby mají členové kynologického klubu pro absolvování výcviku psa nebo uznání chovnosti, kteří předloží doklad a dále tuto slevu mají i držitelé (nejméně však 200 Kč), kteří nechali svého psa poprvé čipovat a patřičně doloží tuto skutečnost. Správce poplatku může neuhrazený poplatek až trojnásobit. Vydá platební výměr nebo hromadný předpisný seznam, a pakliže ani v tomto případě dlužník nezaplatí, postupuje správce poplatku podle daňového řádu. V rámci součinnosti s bankami a zdravotními pojišťovnami zjistí, zda má dlužník účet nebo příjem postižitelný daňovou exekucí a pokud ano, vydá exekuční návrh a s ním spojené exekuční náklady ve výši 2 % z dlužné částky, minimálně 500 Kč a maximálně 500 000 Kč. Nemá-li dlužník příjem nebo dostatečný zůstatek na běžném účtu, postoupí pohledávku soudnímu exekutorovi. Místní poplatek ze psů je v Jihlavě zaveden od roku 1990, vybíral se i před tímto rokem, ale jinou formou. Příjmy i možné náklady demonstruji v tabulce níže. Příjmy se ve sledovaném období zdají být stabilní, pouze v posledním sledovaném roce zaznamenán mírný pokles. Jako náklad uvádím městský útulek v Jihlavě. Jedná se o běžné výdaje na provoz útulku pro opuštěná zvířata v Pístově jako je vyšetření a ošetření zvířat, krmivo pro zvířata, materiál na údržbu kotců, čistící a dezinfekční prostředky a drobné opravy zařízení. Pro srovnání uvádím především běžné výdaje, abych mohla navzájem porovnat města. Z tabulky je zřejmé, že pakliže proti příjmu z poplatku stojí pouze provozní výdaje, vidíme přebytek mezi příjmy a výdaji. Pokud ale přidáme k těmto nákladům i mzdové náklady (v útulku pracuje celkem 6 osob) či správu a údržbu objektu zajišťovanou odborem správy realit, rázem se dostáváme do záporných čísel. Vše demonstruje následující tabulka. Tabulka 31: Porovnání příjmů a výdajů bez ostatních nákladů

Rok MP ze psů - příjem (v tis. Kč) Provozní výdaje na útulek (v tis. Kč) Rozdíl P-V (v tis. Kč)

2009 1544 841 703

2010 1551 814 737

2011 1575 711 864

2012 1554 665 889

2013 1461 626 835

(Zdroj: Závěrečný účet města, vlastní zpracování) Tabulka 32: Porovnání příjmů a výdajů včetně všech nákladů na provoz útulku

Rok MP ze psů - příjem (v tis. Kč) Provozní výdaje na útulek (v tis. Kč)

2009 1544 841

2010 1551 814

2011 1575 711

2012 1554 665

2013 1461 626 83

Mzdové náklady (v tis. Kč) Správa a údržba objektu (v tis. Kč) Rozdíl P-V (v tis. Kč)

1868 288 -1453

1883 neudáno -1146

1905 140 -1181

1976 611 -1698

1950 583 -1698

(Zdroj: závěrečný účet města, vlastní zpracování)

2.7.2 Místní poplatek z ubytovací kapacity Je dán obecně závaznou vyhláškou statutárního města Jihlavy č. 2/2011. Předmětem poplatku jsou lůžka poskytovaná ubytovatelem k přechodnému pobytu. Plátcem poplatku je ubytovatel (fyzická nebo právnická osoba), který přechodné ubytování poskytl. Povinností ubytovatele je nahlásit správci poplatku zahájení této činnosti do 15 dnů od jejího vzniku, případně ukončení činnosti. Další povinností ubytovatele je sdělit správci poplatku údaje nezbytné pro stanovení výše poplatku, jméno a příjmení či název nebo obchodní firmu, sídlo nebo místo podnikání či jiný obecný identifikátor a doručovací adresu. U právnických osob je nezbytné nahlásit jména osob pověřených v těchto věcech jednat. Dalším nezbytným údajem jsou čísla tuzemských i zahraničních platebních služeb, a to v případě, že podnikatelská činnost souvisí s předmětem poplatku. U poplatníků, kteří zde nemají sídlo nebo bydliště spadající do území členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu dle Dohody o Evropském hospodářské prostoru nebo Švýcarské konfederace, uvede kromě výše zmíněného i svého zmocněnce v tuzemsku pro doručování písemností. Ubytovatel musí vést evidenční knihu ubytovaných osob, jejich jména a příjmení, číslo občanského průkazu nebo cestovního pasu a adresu trvalého pobytu. Tato kniha musí být vedena přehledně a dle časového hlediska. Město zvolilo sazbu 6 Kč za každé lůžko na osobu a den. Plátce převádí místní poplatek z ubytovací kapacity na účet správce poplatku nebo v hotovosti do 15. dne po skončení čtvrtletí, za které se poplatek platí. Jestliže ubytovatel ukončil činnost, je nutné, aby finančně dorovnal do 30 dnů od ukončení činnost správci daně tento místní poplatek. Od poplatku jsou osvobozeni studenti a žáci ubytovaní na těchto kapacitách. Dále s nimi i lázeňská a zdravotnická zařízení, které nejsou hotelovými zařízeními a zařízení poskytnutá pro sociální nebo charitativní účely. Nebude-li zaplacen poplatek včas a v řádné výši, bude mu správcem poplatku vyměřen platební výměr nebo hromadný předpisný seznam. Jestliže plátce nesplní ani v tomto

84

případě poplatkovou povinnost, bude správce poplatku postupovat dle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, a bude vymáháno prostřednictvím exekuce. Místní poplatek z ubytovací kapacity je ve statutárním městě Jihlavě zaveden až od roku 2012. Od tohoto roku má celkem silně rostoucí tendenci. Dva roky po jeho zavedení vzrostl oproti roku 2012 o 300 tis. Kč. Náklady ve smyslu poplatku z ubytovací kapacity nejsou žádné. Tento poplatek se týká především hotelů, penzionů a ubytoven. Za zmínku zde stojí Hotel Gustav Mahler, Hotel Milenium, Penzion Šacberk, Hotel Vivaldi, EA Business hotel Jihlava, Hotel Villa Eden, Hotel-restaurant Tři věžičky, Penzion Atrium, ubytovna ICOM, Rekreační chata Okrouhlík a další. Tabulka 33: Příjmy z místního poplatku z ubytovací kapacity

Rok Poplatek z ubyt. kapacity příjmy v tis. Kč

2009

2010

2011

2012

2013

0

0

0

534

782

(Zdroj: závěrečný účet města, vlastní zpracování)

2.7.3 Místní poplatek za užívání veřejného prostranství Je dán obecně závaznou vyhláškou statutárního města Jihlavy č. 1/2012, kdy předmětem poplatku je užívání veřejného prostranství za účelem provádění výkopových prací, umístění dočasných staveb a zařízení sloužících pro poskytování prodeje a služeb, pro umístění stavebních nebo reklamních zařízení, zařízení cirkusů, lunaparků a jiných obdobných atrakcí, umístění skládek, vyhrazení trvalého parkovacího místa, užívání veřejného prostranství pro účely kulturní, sportovní a reklamní akce nebo pro potřeby tvorby filmových a televizních děl. Platí jej fyzické a právnické osoby, které provozují výše uvedené. Poplatek podléhá veřejnému prostranství, které je přesně určeno v příloze této vyhlášky. Veřejné prostranství podléhající vyměření sazby poplatku se dělí do následujících čtyř pásem územního obvodu města: 1.

Pásmo I – Masarykovo náměstí

2.

Pásmo II – Městská památková rezervace (dle ministerstva kultury ČSR č.j. 7292/82-VI/1 o prohlášení historického jádra města Jihlavy za památkovou rezervaci) 85

3.

Pásmo III – ostatní území – střed

4.

Pásmo IV – ostatní území

Pro umístění cirkusů a lunaparků je možné využívat zejména Pásma III a IV. Pro umístění jejich reklamních ploch a zařízení lze využít prostranství v Pásmu I - podél průjezdné komunikace Masarykovým náměstím, v Pásmu II – ulici Znojemská, Křížová, Brněnská, Hradební, náměstí Svobody a ulici Dvořákovu ohraničující Městskou památkovou rezervaci, v Pásmu III – v ulici Znojemská k odbočce na Sasov, ulici Brtnická po Koželužský potok, ulici Brněnská od křižovatky s ulicí Znojemskou po křižovatku s ulicí Okružní, ulice Okružní, Havlíčkova, Pražská, ulice Romana Havelky po křížení se silnicí I/38, ulici Fritzovu, Jiráskovu, ulici Na Dolech od ulice Jiráskova po železniční přejezd a ulici Žižkova po křižovatku s Rantířovskou ulicí. Poplatková povinnost počítá dnem užívání veřejného prostranství a zaniká dnem, kdy toto užívání skončilo. Poplatník je povinen ohlásit užití prostranství nejpozději deset dní před započnutím, je-li užívání delší než dva dny. Jestliže je kratší než dva dny, je nutné ji ohlásit nejpozději v den započetí užívání. Pokud den užívání připadne na sobotu, neděli nebo státem uznaný svátek, je nutné splnit ohlašovací povinnost nejbližší následující pracovní den. V případě náhlého používání veřejného prostranství z důvodu havárie je důležité, aby poplatník splnil ohlašovací povinnost ihned nebo nejpozději následující pracovní den po dni, ve kterém bylo z uvedeného důvodu zahájeno užívání veřejného prostranství. Při ohlášení poplatník uvádí jméno a příjmení nebo název nebo obchodní firmu, místo pobytu nebo sídlo či místo podnikání, doručovací adresu, u právnických osob jména osob zmocněných v těchto záležitostech jednat. Dále pak čísla všech účtů vedených u bankovních poskytovatelů pakliže předmět poplatku souvisí s předmětem podnikání. Poslední důležitou věcí je sdělení všech náležitostí pro stanovení poplatkové výše, především předpokládanou dobu užívání prostranství, výměru a místo, včetně doložení případných úlev nebo osvobození. U poplatníků, kteří zde nemají sídlo nebo bydliště spadající do území členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu dle Dohody o Evropském hospodářské prostoru nebo Švýcarské konfederace, uvede kromě výše zmíněného i svého zmocněnce v tuzemsku pro doručování písemností. Ohlašovací povinnost plní i osoba osvobozená od tohoto poplatku včetně doložení důvodu osvobození. Dojde-li k jakýmkoli změnám, poplatník je povinen tyto nahlásit do 15 dnů ode dne vzniku.

86

Sazba poplatku se stanoví za každý i započatý m2 a stanoví se takto: Tabulka 34: Sazby místního poplatku za užívání veřejného prostranství

Sazba Pásmo I II III IV 1. provádění výkopových prací 2 Kč/m /den 4 Kč 3 Kč 2 Kč 1 Kč 2. umístění dočasných staveb a zařízení sloužících k poskytování prodeje a služeb (zahrnuje i místo potřebné pro skladování zboží a materiálu) 2.1 dočasné stavby sloužící k poskytování prodeje a služeb Kč/m2/den 10 Kč 8 Kč 5 Kč 3 Kč 2.2 zařízení sloužící k poskytování prodeje: a) stánky, samostatné prodejní pulty a vozidla nebo přívěsná vozidla Kč/m2/den 80 Kč 60 Kč 40 Kč 20 Kč 1 600 1 200 paušál Kč/m2/měsíc Kč Kč 800 Kč 400 Kč 16 000 12 000 8 000 4 000 paušál Kč/m2/rok Kč Kč Kč Kč b) předsunutá prodejní místa před vlastní provozovnou pro poskytování občerstvení Kč/m2/den 2 Kč 1 Kč 1 Kč 1 Kč 2.3 zařízení sloužící k poskytování služeb: a) stánky, pulty a vozidla nebo přívěsná vozidla apod. Kč/m2/den 10 Kč 10 Kč 8 Kč 5 Kč 2 paušál Kč/m /měsíc 200 Kč 200 Kč 160 Kč 100 Kč 2 000 2 000 1 600 1 000 2 paušál Kč/m /rok Kč Kč Kč Kč b) předsunutá zařízení před vlastní provozovnou pro poskytování bezplatných služeb Kč/m2/den 3 Kč 2 Kč 1 Kč 1 Kč 3. umístění stavebních zařízení - lešení, kontejnery, zábrany apod. Kč/m2/den 4 Kč 3 Kč 2 Kč 1 Kč 4. umístění reklamních zařízení a) stojany a pulty s vystaveným zbožím nebo vystavené zboží samotné před vlastní provozovnou Kč/m2/den 30 Kč 20 Kč 10 Kč 5 Kč 2 paušál Kč/m /měsíc 600 Kč 400 Kč 200 Kč 100 Kč b) reklamní zařízení přenosné typu „A“ a jiné přenosné reklamní zařízení upozorňující na místo podnikání nebo provozovnu podnikatele anebo na výstavní, kulturní, společenskou a sportovní akci Kč/m2/den 40 Kč 30 Kč 15 Kč 10 Kč 2 paušál Kč/m /měsíc 800 Kč 600 Kč 300 Kč 100 Kč 8 000 6 000 3 000 1 000 paušál Kč/m2/rok Kč Kč Kč Kč c) reklamní zařízení ostatní Kč/m2/den 100 Kč 50 Kč 20 Kč 10 Kč

87

2 000 1 000 Kč Kč 400 Kč 100 Kč 20 000 10 000 4 000 1 000 paušál Kč/m2/rok Kč Kč Kč Kč d) reklamní zařízení pro cirkusy, lunaparky a jiné obdobné atrakce Kč/m2/den 5 Kč 5 Kč 5 Kč 5 Kč 5. umístění zařízení cirkusů, lunaparků a jiných obdobných atrakcí a) zařízení cirkusů a lunaparků Kč/m2/den 5 Kč 5 Kč b) jiné obdobné atrakce Kč/m2/den 50 Kč 30 Kč 10 Kč 5 Kč 6. umístění skládek - stavební materiál, palivo apod., kromě skládek odpadů Kč/m2/den 4 Kč 3 Kč 2 Kč 1 Kč 7. užívání veřejného prostranství pro kulturní a sportovní akce Kč/m2/den 5 Kč 5 Kč 3 Kč 2 Kč 8. užívání veřejného prostranství pro reklamní akce Kč/m2/den 10 Kč 10 Kč 10 Kč 10 Kč 9. užívání veřejného prostranství pro potřeby tvorby filmových a televizních děl Kč/m2/den 10 Kč 10 Kč 10 Kč 10 Kč paušál Kč/m2/měsíc

(Zdroj: Vyhláška č. 1/2012, vlastní zpracování)

Využívá-li poplatník v jednom okamžiku a na jednom místě veřejné prostranství různými způsoby, zaplatí ze způsobů užívání tu nejvyšší sazbu. Poplatek je splatný nejpozději 15. den po skončení užívání a připadne-li doba užívání na sobotu, neděli nebo státem uznaný svátek, je nutné uhradit poplatek v nejbližší následující pracovní den. Od poplatku se osvobozuje: a. Město, b. Užívání veřejného prostranství při akcích, na které město získalo dotace, c. Akce pořádané na charitativní nebo veřejně prospěšné účely, d. Neziskové dobročinné akce pořádané za účelem osvěty, e. Umístění reklamních zařízení organizátorů a sponzorů dle bodu c), d) a j), f. užívání veřejného prostranství umístěním dočasných staveb a zařízení, které slouží pro poskytování prodeje a služeb a reklamních zařízení na pozemcích ve vlastnictví města za podmínky, že nájemce má s vlastníkem pozemku uzavřenou platnou nájemní smlouvu, g. užívání veřejného prostranství v rámci trhů řemesel, h. užívání veřejného prostranství vlastníkem nebo nájemcem pozemku, pokud vlastník nebo nájemce tohoto pozemku jej užívá pro vlastní potřebu, 88

i. provádění výkopových prací při odstraňování havárií podzemních vedení, j. pořádání sportovních a kulturních akcí, které jsou bez vstupného a provozování prodejní činnosti, k. užívání veřejného prostranství, jestliže celková vyměřená suma nepřesáhne 50 Kč. Úlevy se poskytují pořadatelům jihlavských jarmarků, kromě jihlavských prosincových jarmarků (ty mají úlevu 90 % ze sazby poplatku na základě platné uzavřené smlouvy s městem), na základě uzavřené platné smlouvy s městem ve výši 50 % ze sazby poplatku, a dále pak pořadatelům farmářských trhů nabízejících produkty zemědělské, chovatelské a potravinářské, ovšem původem domácí produkce, ve výši 50 % ze sazby poplatku. Nebude-li zaplacen poplatek včas a v řádné výši, bude mu správcem poplatku vyměřen platební výměr nebo hromadný předpisný seznam. Jestliže plátce nesplní ani v tomto případě poplatkovou povinnost, bude správce poplatku postupovat dle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, a bude vymáháno prostřednictvím exekuce. Tento poplatek je zaveden ve městě Jihlavě od roku 1990. Celoročně jsou v tomto městě pořádány trhy, například Aprílový, Májový, Prázdninový, Podzimní, trh řemesel. V dalších případech jsou to tržnice umístěné na náměstí od jara od dubna do začátku listopadu, které jsou zpoplatněny 200 Kč na den. Zájem trhovců se samozřejmě odvíjí od počasí. Prodejní místa jsou v podobě 14 kusů pultů. Dále je to například tradičně konaná pouť, Vysočina Fest, letní kino na náměstí, Jazzové koncerty a další. V tabulce níže můžeme sledovat vývoj místního poplatku za veřejné prostranství. Mezi roky 2012 až 2013 příjmy z poplatku prudce narůstají a s vysokými příjmy se počítá i v rozpočtu za rok 2014. Už v roce 2010 oproti plánovanému rozpočtu vzrostly na dvojnásobek. Náklady zde neuvádím, neboť je město v závěrečném účtu nezveřejňuje a není tak možné ho vyčíslit. Město tento náklad od ostatních nákladů zkrátka neseparuje. Tabulka 35: Příjmy z místního poplatku za užívání veřejného prostranství

Rok 2009 MP za zábor veřejného prostranství (v tis. Kč) 1467

2010 1554

2011 1460

2012 2941

2013 2815

(Zdroj: Závěrečný účet města, vlastní zpracování)

2.7.4 Místní poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj

89

Tento poplatek byl v průběhu zkoumaného období novelizací zákona zrušen. Jelikož se ale týkal místních poplatků, je nutné specifikovat náležitosti tohoto poplatku. Místní poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj byl dán obecně závaznou vyhláškou statutárního města Jihlavy č. 5/2011. Předmětem poplatku je každý povolený hrací přístroj definovaný § 2 písm. e) zák. č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, každý koncový interaktivní videoloterní terminál definovaný § 2 písm. l) téhož zákona a každé herní místo lokálního herního systému v § 2 písm. n) téhož zákona, které je v provozu. Poplatníkem se stává provozovatel, který dle předmětu poplatku označeného výše provozuje tyto přístroje. Jeho poplatková povinnost vzniká dnem uvedení do provozu a zaniká dnem, kdy provoz přístroje ukončil. Veškeré změny, vznik nebo zánik poplatkové povinnosti, musí provozovatel do 15 dnů ohlásit správci poplatku. Při ohlášení poplatník uvádí jméno a příjmení nebo název nebo obchodní firmu, místo pobytu nebo sídlo či místo podnikání, doručovací adresu, u právnických osob jména osob zmocněných v těchto záležitostech jednat. Dále pak čísla všech účtů vedených u bankovních poskytovatelů pakliže předmět poplatku souvisí s předmětem podnikání. Poslední důležitou věcí je sdělení všech náležitostí pro stanovení poplatkové výše. U poplatníků, kteří zde nemají sídlo nebo bydliště spadající do území členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu dle Dohody o Evropském hospodářské prostoru nebo Švýcarské konfederace, uvede kromě výše zmíněného i svého zmocněnce v tuzemsku pro doručování písemností. Dojde-li k jakýmkoli změnám, poplatník je povinen tyto nahlásit do 15 dnů ode dne vzniku. Sazba poplatků za každý provozovaný přístroj činí 5000 Kč na čtvrtletí. Jestliže byla doba užívání kratší než čtvrt roku, bude sazba poplatku vyměřena počtem dní v jednotlivých kalendářních čtvrtletích. Poplatek je splatný nejpozději pátého dne po skončení čtvrtletí. Nebude-li zaplacen poplatek včas a v řádné výši, bude mu správcem poplatku vyměřen platební výměr nebo hromadný předpisný seznam. Jestliže plátce nesplní ani v tomto případě poplatkovou povinnost, bude správce poplatku postupovat dle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, a bude vymáháno prostřednictvím exekuce. Místní poplatek za provozování výherního hracího přístroje byl v Jihlavě zaveden od roku 1998. Od roku 2010 jsou v rámci tohoto poplatku zpoplatněny přístroje povolované Ministerstvem financí, tzv. jiná technická herní zařízení. Poplatek byl novelou zákona zrušen od 1. 1. 2012. Místní poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj byl zrušen 90

a současně zakázán obecně závaznou vyhláškou statutárního města Jihlavy č. 4/2011, o zákazu provozování loterií a jiných podobných her, s účinností od 1. 1. 2012. Tabulka níže ukazuje roční příjmy z poplatku za VHP. Pokles příjmů v roce 2010 oproti roku 2009 může být dán regulací počtu povolených provozovaných přístrojů na území města. Příjem v roce 2011 je vyšší z důvodu, že tento příjem v sobě obsahuje jak příjem z provozování výherního hracího přístroje, tak i příjem z jiného provozovaného technického výherního zařízení. Příjmy v tabulce označené hvězdičkou znamenají, že i když byl poplatek na začátku roku 2012 zrušen, dobíhaly ještě platby za předchozí období. V příjmu z roku 2012 je rovněž zahrnut i provozovaný JTHZ. Ani tento poplatek v sobě nenese žádný náklad. Jestliže poplatník neuhradil výši poplatku do konce roku 2011, správce poplatku může vyměřit poplatek i zpětně, a proto může být tento příjem příjmem příštího období. Tabulka 36: Roční příjem z místního poplatku za provozovaný VHP

Rok 2009 MP za provozovaný VHP - příjmy (v tisk. Kč) 5442

2010 2011 2012 2013 2777 10483 3417* 40*

(Zdroj: Závěrečný účet města, vlastní zpracování)

2.7.5 Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů je dán obecně závaznou vyhláškou statutárního města Jihlavy č. 4/2014. Poplatek odvádí fyzické osoby, které: 

jsou v obci přihlášeny k trvalému pobytu,



jsou cizincem a na území ČR mají povolen trvalý nebo přechodný pobyt v délce alespoň 90 dní,



jsou cizincem a na území ČR pobývají přechodně nejméně 3 měsíce,



získaly mezinárodní ochranu podle zákona upravujícího azyl nebo získaly dočasnou ochranu podle zákona o ochraně cizinců,



jsou vlastníkem nemovitosti či stavby určené k individuální rekreaci, kde není hlášena žádná fyzická osoba, hradí poplatek výši odpovídající jedné osobě. 91

Zákon umožňuje poplatníkovi odvést poplatek za všechny osoby v domácnosti, avšak je nutné, aby nahlásil všechna jména žijících osob v domácnosti včetně data narození a doručovací adresy. Za fyzické osoby žijící v bytových domech může poplatek odvést za tyto osoby vlastník nemovitosti nebo správce a opět musí nahlásit jména osob užívajících nemovitost a jejich data narození. Poplatek se platí v místě trvalého bydliště obci, případně u staveb určených k individuální rekreaci i v lokalitě místa stavby. Skutečnost, že vznikla poplatková povinnost, musí nahlásit poplatník správci nejdéle do 15 dnů ode dne jejího vzniku nebo doložit podklady nutné pro osvobození od poplatku. Při ohlašovací povinnosti poplatník dbá na sdělení všech potřebných údajů správci. Do těchto údajů patří popisné nebo evidenční číslo stavby určené k individuální rekreaci nebo rodinného domu (není-li přiděleno, postačí číslo parcely, na které je stavba umístěna), v případě bytu číslo stavby orientační nebo popisné a číslo bytu (není-li číslo orientační nebo popisné k dispozici, uvést parcelní číslo pozemku, na kterém je stavba umístěna spolu s bytem). Takovým to způsobem jsou povinni poplatníci nahlásit i veškeré změny nebo zánik poplatkové povinnosti a do stejné lhůty (15 dnů). Poplatník, který nemá sídlo nebo bydliště na území členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu (viz. Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace), uvede adresu svého zmocněnce pro doručování. Sazba poplatku pro rok 2015 dosáhla výše 680 Kč na osobu a kalendářní rok. Tato suma je tvořena z částky 149 Kč za osobu a kalendářní rok a částky 531 Kč za osobu a kalendářní rok, která je vyjádřena podílem počtu občanů a skutečných nákladů předchozího roku za likvidaci komunálního odpadu. V případě jakýchkoli změn ve vlastnictví stavby nebo pobytu fyzické osoby v průběhu kalendářního roku se poplatek hradí v poměrné výši, která odpovídá počtu kalendářních měsíců pobytu nebo vlastnictví v příslušném kalendářním roce. Pokud ke změně dojde v průběhu kalendářního měsíce, je pro stanovení počtu měsíců rozhodný stav k poslednímu dni v měsíci. Fyzická osoba s trvalým pobytem v obci uhradí poplatek ve dvou stejných splátkách, a to vždy do 30. dubna a do 30. září běžného roku. Jednorázově lze poplatek uhradit do 30. dubna běžného roku. Za stavbu určenou k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům se poplatek hradí do 30. června běžného roku. Jestliže vznikne poplatková povinnost až po výše zmíněných datech, poplatek je splatný v poměrné výši do jednoho měsíce ode dne vzniku poplatkové povinnosti. 92

Od poplatku jsou osvobozeny osoby dlouhodobě umístěné v sociálním nebo zdravotnickém zařízení, kterým je poskytována ústavní péče a osoby, která se prokazatelně zdržují mimo Českou republiku v délce více než 6 měsíců nepřetržitě. Úlevy jsou poskytnuty poplatníkům za stavbu určenou k individuální rekreaci na území města (úleva 75 % ze sazby poplatku), dále pak na úlevu 50 % ze sazby poplatku má nárok třetí a každé další dítě ve věku do 26 let žijící ve společné domácnosti se třemi a více nezaopatřenými dětmi, osoby nevidomé, bezmocné, osoby s těžkým zdravotním postižením, které jsou držiteli průkazu ZTP/P a osoby starší 80 let věku od doby dovršení uvedeného věku. Poplatník může získat slevu 65 Kč ze sazby poplatku, jestliže se zapojí do „Programu zodpovědného nakládání s odpady“ a splní podmínky v něm stanovené včetně podmínek pro poskytnutí úlevy – netýká se poplatníků za stavbu určenou k individuální rekreaci. Správce poplatku si vyhrazuje právo až na trojnásobné zvýšení poplatku, jestliže poplatník neuhradí poplatek ve správné výši a včas. V případě nedoplatku vyměří poplatek včetně sankce prostřednictvím platebního výměru nebo hromadného předpisného seznamu. Za poplatníka, který nedosáhl 18 let věku, je za úhradu poplatku zodpovědný zákonný zástupce a on sám. Nesplní-li poplatkovou povinnost zákonný zástupce, správce vyměří poplatek jednomu z nich. Blíže k motivačnímu Programu zodpovědného nakládání s odpady Tento program byl v Jihlavě zaveden v roce 2014 a pro tento rok trvá od 1. července do 31. prosince tohoto roku. Důvodem je motivace občanů k zodpovědnějšímu třídění komunálního odpadu. Cílem je tedy podpořit správné nakládání s vysloužilým elektrozařízením, prevence vzniku černých skládek, podpořit třídění a znovu využívání dalších složek komunálních odpadů (plechovky, tenkostěnný hliník) a další. Program a veškeré podmínky pro zapojení lze nalézt na webových stránkách města, já zde jen zkráceně přiblížím podstatu programu. Do tohoto programu se mohou zapojit občané s trvalým pobytem v Jihlavě, také cizinci s trvalým pobytem a s dlouhodobým pobytem. Do Programu se lze zapojit několika způsoby, a to: -

Odevzdáním odpadu na sběrných dvorech v Jihlavě. Jedná se o odpad uvedený v Programu, ne však plasty, papír a sklo, na to jsou kontejnerová stání po celém městě. V Programu jsou napsaná přesná pravidla. 93

-

Snížení frekvence vývozu nádob (většinou se týká vývozu popelnic u rodinných domů).

-

Snížení objemu nádoby.

-

Zapojení do pilotního programu svozu biologického odpadu.

Pokud občan splní podmínky stanovené v Programu, tzn. počet návštěv na dvoře, délka zapojení se do Programu, délka trvalého pobytu v Jihlavě, podmínku, že není dlužníkem města, má nárok na poskytnutí úlevy ve výši 65 Kč ze sazby poplatku. Město od roku 2014 vydává i vyhlášku související s nakládáním komunálního odpadu ve smyslu stavebního odpadu, která je k nalezení na webových stránkách města. Poplatek za likvidaci komunálního odpadu je v Jihlavě zaveden od roku 2002. Před tímto rokem se městu neodvádělo. Za svoz a likvidaci odpadu byl do té doby zodpovědný pronajímatel např. bytového domu, který na základě smlouvy s nájemníkem zpoplatňoval v této smlouvě i svoz odpadu. Z tabulky níže je zřejmé, že až do roku 2012 příjmy z poplatku za likvidaci komunálního odpadu plně nepokrývaly náklady s ním spojené. Město po celé toto období mělo maximálně stanovenou roční sazbu (500 Kč zahrnující obě složky poplatku) za tento poplatek, kterou vzhledem k zákonu nebylo možné zvýšit. Do té doby nebylo poplatek kvůli omezení v zákonu možné zvýšit na pokrytí ztráty. Od roku 2013 díky novelizaci zákona o místních poplatcích právní úpravou zákonem č. 174/2012 Sb., povoloval upravený zákon výši komunálního poplatku maximálně do výše 1000 Kč ročně obou složek, ze kterých se sazba skládá. Zákon zde povolil zvýšit jednu složku až na 750 Kč (podle nákladů předcházejícího roku), ta druhá složka je obcí volitelná a zákon povoluje její výši do 250 Kč za osobu a kalendářní rok. Většině obcí se díky tomu podařilo přejít ze záporných čísel do kladných. Prudký nárůst příjmů v roce 2013 je dán právě možností zvýšení roční sazby poplatku. V nezmíněném roce 2014 je opět kladný rozdíl mezi příjmy a výdaji, a vzhledem k tomu byla sazba poplatku v roce 2015 ponížena o 20 Kč oproti roku předcházejícímu. Tabulka 37: Roční příjmy a náklady za komunální odpad

Komunální odpad Skutečné příjmy (v tis. Kč) Skutečné náklady (v tis. Kč)

2009 22420 28632

2010 22394 26435

2011 23347 28657

2012 23903 27874

2013 31900 28413 94

Roční sazba poplatku (v Kč) Rozdíl P-V (v tis. Kč)

500 -6212

500 -4041

500 -5310

500 -3971

700 3487

(Zdroj: Závěrečný účet města, vlastní zpracování)

2.7.6 Celkový rozbor místních poplatků statutárního města Jihlavy Tabulka 38: Skutečné a předpokládané celkové příjmy z MP

Místní poplatky (v tis. Kč) Skutečné příjmy Předpokládané příjmy

2009 30873 30620

2010 28276 25500

2011 36865 34550

2012 32349 34150

2013 36998 37300

(Zdroj: Závěrečný účet města, vlastní zpracování)

Ve většině případů překonávají skutečné příjmy ty předpokládané. Předpokládané příjmy se u poplatku z komunálního odpadu a ze psů v pětiletém období příliš neměnily. Komunální odpad a jeho předpokládaná výše se v posledním roce zvýšila především díky změně sazby poplatku, která narostla o 200 Kč. Co se týká poplatku za zábor veřejného prostranství, tam předpoklad celkem kolísá. V roce 2009 město předpokládalo příjem z něj 1700 tis. Kč, v roce 2010 a 2011 příjem 600 tis. Kč, v roce 2012 předpokládaný příjem zdvojnásobily a to samé platí v podstatě i pro rok 2013. Poplatek za provozovaný VHP, tedy jeho předpokládaný příjem, v celém období také silně kolísal od necelých 6 mil. Kč přes 1,9 mil. Kč až k téměř 11 mil. Kč. V posledním sledovaném roce nechybělo mnoho a předpokládané příjmy by se rovnaly těm skutečným. V tabulce níže lze sledovat vývoj jednotlivých místních poplatků. Stabilním příjmem, aniž by docházelo k silnějším výkyvům v příjmech, se stává poplatek ze psů. U poplatku za zábor veřejného prostranství jsou první tři roky příjmově velice podobné, ale od roku 2012 prudce narůstají. Bohužel město tento fakt ničím nezdůvodňuje ve svých závěrečných účtech. Poplatek za likvidaci komunálního odpadu pomalým tempem ve sledovaných letech postupně narůstá a prudce vzroste v posledním roce díky navýšení sazby poplatku. Nejvíce výkyvovým shledávám poplatek za VHP a JTHZ, který se ale na druhou významně podílel na celkových příjmech z místních poplatků. Celkové dosahované příjmy lze sledovat v tabulce nahoře. Tabulka 39: Celková výše jednotlivých místních poplatků v letech 2009-2013

Poplatky (v tis. Kč) ze psů z ubytovací kapacity poplatek za VHP nebo JTHZ

2009 1544 0 5442

2010 1551 0 2777

2011 1575 0 10483

2012 1554 534 3417

2013 1461 782 40 95

za likvidaci komunálního odpadu za užívání veřejného prostranství

22420 1467

22394 1554

23347 1460

23903 2941

31900 2815

(Zdroj: Závěrečný účet města, vlastní zpracování) 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 ze psů

z ubytovací kapacity 2009

poplatek za VHP nebo JTHZ 2010

2011

2012

za likvidaci komunálního odpadu

za užívání veřejného prostranství

2013

Obrázek 19: Vývoj ročních příjmů z jednotlivých druhů MP (v tis. Kč) (Zdroj: Závěrečný účet města, vlastní zpracování)

Kdybych se vrátila k nákladům, ráda bych zde zmínila následující. U místního poplatku ze psů jsou celkové náklady (nejen ty běžné provozní) téměř dvojnásobně vyšší oproti příjmům. To však je dáno i mzdovými náklady, které tuhle záležitost podstatně ovlivňují. Také moc nerozumím tomu, proč město již dříve než v roce 2012 nezavedlo poplatek z ubytovací kapacity. Jihlava je město historické s řadou památek, je tu nespočet hotelů, dějí se zde různé akce, proto bych očekávala, že vzhledem k turismu bude město vybírat i tento poplatek. V povinně zveřejňovaných informacích mi chybí deklarovaná výše nákladů za veřejné prostranství (údržbu a další), bylo by vhodné informaci uvádět. To poslední, co bych chtěla zmínit, jsou náklady za likvidaci komunálního odpadu. Město samozřejmě nemůže ovlivnit výši tohoto nákladu. Oceňuji však transparentnost vyjadřovaných nákladů, které nebylo složité dohledat.

96

2.8

Shrnutí

V první fázi své bakalářské práce se zabývám teorií, na jejímž základě je postavená i praktická část této práce. Definuje nespočet důležitých aspektů a především veřejnosprávní rozdělení na úrovních veřejné správy. V druhé fázi této práce na jejím počátku představuji rozbor výše příjmů a výdajů analyzovaných měst ve sledovaném období, zejména plnění rozpočtu a výsledku hospodaření obcí. V tomto případě se lépe daří městu Jihlavě, která po většinu období vykazuje spíše přebytek hospodaření. U města Žďáru nad Sázavou jsem zjistila opak. Třikrát město vykazovalo saldo v rozpočtu. Následně se zaměřuji na jednotlivé místní poplatky zavedené obecně závaznou vyhláškou obcí, které jsou pro tuto bakalářskou práci klíčové. U poplatku ze psů je v sazbě obou sledovaných měst znatelný rozdíl. Tento rozdíl činí 600 Kč u stejného typu objektu (kupř. bytová jednotka v panelovém domě). Město Jihlava ve své vyhlášce stanovila maximální možnou sazbu, kterou zákon povoluje. Příjmy z tohoto poplatku jsou ve městě Žďáru nad Sázavou trojnásobně nižší oproti příjmům ze stejného poplatku ve městě Jihlavě. V obou analyzovaných městech jsou tyto příjmy stejným způsobem konstantní a nevykazují výrazné výkyvy. Jsou stabilním příjmem pro obě města a domnívám se, že v zájmu regulování množství psů a čistoty ve městech jsou tyto výše poplatků zcela adekvátní. Abych mohla provést komparaci, musím stejnou vahou srovnávat pouze výdaje vynaložené na stejné účely, proto nejprve srovnávám příjmy z poplatku a provozní výdaje. V této úrovni jsou rozdíly mezi příjmy a výdaji v obou městech přebytkové. Jihlava však oproti Žďáru nad Sázavou vynakládá finanční prostředky ještě na správu a údržbu objektu a mzdové prostředky zaměstnancům útulku. Po zahrnutí všech těchto nákladů vznikají městu Jihlava dvojnásobně vyšší náklady v porovnání s příjmy. Po zrušení poplatku z provozovaných výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízeních nabývá tento poplatek většího významu a především i většího podílu na celkových příjmech za místní poplatky. Tento poplatek mimo jiné vybírá valná většina obcí, hovoří se až o 98 % obcí. U poplatku za užívání veřejného prostranství je zajímavé, že v prvních zhruba třech letech jsou si příjmy obou měst výší velmi blízké, což bych v případě většího města očekávala i větší výnos oproti menšímu městu. V posledních dvou letech u města Jihlavy je zaznamenán prudký nárůst příjmů, Žďáru nad Sázavou příjmy z tohoto poplatku spíše 97

klesají. Jistě se musí snižovat i čistý zisk vzhledem ke skutečnosti, že místní provozovaná tržnice je dlouhodobě ztrátovou, doporučila bych proto její zrušení, případně změnu sazby poplatku tak, aby alespoň trochu městu vynášela. Rozhodně ale rozumím i situaci, že město zřejmě nechce tržnici rušit kvůli občanům, kteří jsou na ni zvyklí a rádi na tomto místě nakupují. Výdaje nelze porovnávat, jelikož město Jihlava ve svých závěrečných účtech žádné takové neuvádí. Není tedy možné odhadovat čistý zisk z tohoto poplatku. Vrátím-li se k výdajům vynakládaným u poplatku za užívání veřejného prostranství u města Žďár nad Sázavou, ty v sobě zahrnují např. obsluhu rozvaděčů, poskytování mobilních WC, úklid v průběhu akcí a po akci samotné, a další. Z celkového příjmu místních poplatků dosahuje příjem za užívání veřejného prostranství až 50 %. Tento poplatek je rovněž jezdím z poplatků, které jsou nejčastěji vybírány, hovoří se až o 69 % obcí. Poplatek z ubytovací kapacity za celé sledované období vybírá město Žďár n. S., město Jihlava až od roku 2012. Největší vliv na výši příjmů mají sezónní výkyvy, především počasí. Poplatek se podílí svou výší ročního příjmu pouze 4 % z celkového příjmu z místních poplatků. Příjmy z tohoto poplatku u města Žďáru nad Sázavou mají od roku 2009 rostoucí charakter, po roce 2011 mají tendenci klesat. Kdežto v Jihlavě po zavedení poplatku v roce 2012 velice rychle rostou. Není mi znám důvod, proč v tomto městě nebyl zaveden vyhláškou již dříve, když město je památkovou rezervací, je zde spousta hotelů a koná se ve městě a jeho okolí i nespočet akcí. Město je poměrně dost turisticky navštěvované nejen v letních měsících, ale např. i během Mezinárodního festivalu dokumentárního filmu. Náklady s tímto poplatkem nemají města žádné. Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt je vybírán pouze městem Žďár nad Sázavou. Město Jihlava žádný takový poplatek zatím nezavedla, přestože mě opět napadají podobné otázky jako u poplatku z ubytovací kapacity. Podíl tohoto příjmu na celkových příjmech je zanedbatelný, tvoří pouze 2 %. I tento poplatek je závislý na sezónních výkyvech. Od roku 2009 po celé sledované období postupně klesá, je tedy zřejmé, že poklesla turistická návštěvnost. Zavedení tohoto druhu poplatku má spíše význam ve městech soustředěného cestovního ruchu, kde příjem z tohoto poplatku co do výše nabude svým významem. Místní poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace opět vybírá pouze město Žďár nad Sázavou. Od jeho 98

zavedení v roce 2008 z něj město nezískalo žádný příjem. Důvodem je skutečnost, že v lokalitě, na kterou se vyhláška vztahuje, se na technickou infrastrukturu doposud nepřipojovali žádní cizí majitelé. Tento poplatek vybírá jen velmi malé množství obcí Místní poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj a jiná technická herní zařízení povolená Ministerstvem financí vybírala ve sledovaném období obě města. U města Žďár nad Sázavou tento poplatek do jeho zákonného zrušení v roce 2012 vzrůstal, posléze klesal. Avšak doměření tohoto poplatku bylo možné i po jeho zrušení nebo v dalších letech ještě dobíhaly platby, proto v celém sledovaném období uvádím tyto příjmy. V případě města Jihlavy mají tyto příjmy tendenci vykazovat prudké výkyvy, kdy v roce 2009 začínají na částce více než 5 mil. Kč, poté v dalším roce klesnou na polovinu a v roce dalším se dokonce zčtyřnásobí. Poplatek za VHP a JTHZ se podílel svými příjmy většinou více než polovinou na celkových příjmech z místních poplatků. Po jeho zrušení v letech 2012 a 2013 se poté podílely maximálně 10 % na celkových příjmech. Zrušení tohoto poplatku vítám už jen z důvodu prevence kriminality, přesně řečeno bezpečnosti města. Místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů se řadí mezi finančně nejobjemnější místní poplatek. Tvoří až dvě třetiny celkových příjmů a hovoří se, že ho vybírá až 97 % obcí. Poplatek vyniká i svou administrativní náročností. V obou městech byl poplatek zaveden obecně závaznou vyhláškou od roku 2002. Před tímto rokem se městu neodváděl. Za svoz a likvidaci odpadu byl do té doby zodpovědný pronajímatel např. bytového domu, který na základě smlouvy s nájemníkem zpoplatňoval v této smlouvě i svoz odpadu. Jestliže se hlouběji ponoříme do problematiky tohoto místního poplatku, zjistíme, že každá obec přisuzuje tomuto poplatku jinou váhu a zaujímá i jiné postavení. Podívámli se na město Jihlavu, snaží se aktivně tuto vyhlášku pravidelně obnovovat a transparentně udávají skutečné náklady za svoz komunálního odpadu. Občané získávají v této věci přehled a s pomocí selského rozumu si jistě umí spočítat, zda město zvýšilo sazbu poplatku nepřiměřeně či naopak. U města Žďáru nad Sázavou jsem v této věci poměrně skeptická. Město neobnovuje pravidelně vyhlášku, občan tudíž nemůže mít přehled o tom, zda sazba poplatku je pro současný rok adekvátní. Nerozumím situaci, proč město Žďár nad Sázavou od zavedení poplatku v roce 2002 až po rok 2009 99

nevěnovalo pozornost této důležité vyhlášce a celých 7 let ponechalo sazbu na stejné výši, když se náklady za likvidaci odpadu každoročně mění. V dalších dvou letech se vyhláška stanovila opakovaně a poslední vydanou vyhláškou (platnou) je právě vyhláška z roku 2012. V již zrušených vyhláškách je pro mě velkým otazníkem i počet obyvatel, kterým se město snaží vyjádřit sazbu té části poplatku, jež promítá skutečné náklady za předchozí kalendářní rok. Počet obyvatel jsem sledovala na portálu Českého statistického úřadu a v těchto zmíněných vyhláškách je silnější rozdíl v počtu obyvatel, pomocí kterého se stanoví část sazby poplatku. Tato skutečnost ve mně jako občanovi tohoto města budí rozporuplné pocity. Shrnuto a podtrženo – díky závěrečnému účtu a v něm doložených nákladech na komunál je zřejmé, že rozdíl mezi příjmem a výdajem vykazuje záporný rozdíl, avšak najdu-li si v seznamu zrušených vyhlášek původní vyhlášky o komunálním odpadu, zjistím, že v nich vyjádřené náklady jsou nižší než ty určené v závěrečném účtu a vždy nepřevyšují příjmy z poplatku, tím pádem se navenek jeví jako rozdíl příjmů a výdajů přebytkově. Je určitě všem zřejmé, že město za výši nákladů spojených s komunálním odpadem nemůže. Není mi znám důvod, ale přesto se domnívám, že město Žďár nad Sázavou se možná snaží praktikovat líbivou politiku občanům. Ale v rámci hospodaření města neshledávám tento postup či záměr města správným a rozhodně jej nedoporučuji. Další věcí, kterou bych chtěla městu Žďár nad Sázavou vytknout, je sazba poplatku v roce 2009. Ta činila výši 440 Kč a náklady nepokryla. Město mělo, byť je to varianta pro občany nepříznivá, zvýšit sazbu na její maximální hranici a zmírnit tak schodek mezi příjmy a výdaji z tohoto poplatku. S problémem vysokých nákladů, které nepokryjí příjmy z tohoto poplatku, se potýkalo nespočet obcí a díky novelizaci zákona, kterým se měnil zákon o místních poplatcích právní úpravou zákonem č. 174/2012 Sb., mohla být sazba z tohoto poplatku navýšena, přesněji jedna složka poplatku, a to právě ta klíčová. Ta složka, která vyjadřovala a sumarizovala náklad za likvidaci komunálního odpadu za předchozí kalendářní rok, a která je nezbytná pro stanovení výše sazby poplatku v následujícím roce. Díky posunutí hranice výše sazby směrem nahoru téhle složky se řada obcí mohla přenést ze ztráty do buď vyrovnaného, nebo přebytkového rozdílu. Po tomto roce obce, které do té doby vykazovaly saldo, stanovily novou vyhlášku s novou sazbou poplatku, která promítala skutečné náklady za předchozí rok. Nepříznivou věcí v tomto kraji je migrace obyvatelstva. V kraji Vysočina není mnoho pracovních míst, lidé se potýkají s dlouhodobou nezaměstnaností a to má právě dopad na 100

pokles obyvatelstva v obou městech, zejména však ve městě Žďár nad Sázavou, kde byl pokles velmi rapidní a s tímto nečekaně silným poklesem nemohlo město určitě počítat při tvorbě rozpočtu. Lidé z kraje odchází do velkých měst za prací, jelikož ve velkých městech je přirozeně více pracovních míst. Další nepříznivou věcí je také růst cen služeb za svoz a likvidaci odpadu, město tuto záležitost v žádném případě také neovlivní. U města Jihlavy shledávám nápaditým motivační Program zodpovědné nakládání s odpady. Ten v obou směrech je prospěšný. Těmi směry míním skutečnost, že městu by se mohly snížit náklady na likvidaci komunálního odpadu, je tedy tento záměr ve prospěch města, ale také šanci nabídnout jisté zvýhodnění formou úlevy ze sazby poplatku osobám, které důsledně třídí odpad. Možná by nebylo od věci vyzkoušet tento systém i ve městě Žďár nad Sázavou. U každého místního poplatku jsem rovněž popsala způsob jeho vymáhání v případě nezaplacení. Obě dvě města, myšleno úřady, se situaci s nedoplatkem snaží řešit vždy vstřícně k dlužníkovi. Opakovaně mají zájem upozorňovat dlužníka na nedoplatek na místním poplatku a až poté vydávají exekuční návrh na mzdu nebo bankovní účet či postupují pohledávku soudnímu exekutorovi v případě nezjištění mzdy nebo obstaveného bankovního účtu. Poslední věcí, kterou bych ráda zmínila, je hospodaření s majetkem města a finančními prostředky. Za sledované období město Jihlava vykázala saldo pouze jednou, kdežto město Žďár nad Sázavou neuspokojivě hospodaří s těmito prostředky. Třikrát za sledované období vykazovala ztrátu, a jestliže se podíváme na rozklikávací rozpočet tohoto města a zobrazíme časovou osu, zjistíme, že město se se saldem hospodaření potýká dlouhodobě střídavě. Je pravda, že město se v posledních letech zaměřuje na rozvoj a zkvalitnění prostředí pro občany, přesto bych se zaměřila na výši celkových výdajů v porovnání s příjmy a přehodnotila hospodaření s majetkem města (i finančním). Po rozboru místních poplatků jsem došla k závěru, že celkové roční příjmy z místního poplatku jsou co do výše odlišné. Zjistila jsem, že i když je město Žďár nad Sázavou o polovinu menší město, nemá o polovinu menší příjmy z poplatku ve srovnání s městem Jihlava, nýbrž dokonce šestinové. V posledním sledovaném roce byly celkové roční příjmy z místního poplatku ve městě Žďár nad Sázavou oproti městu Jihlava dokonce devítinásobně menší. Z tohoto závěru vyplývá, že výše příjmů z místních poplatků souvisí i s velikostí města. 101

Závěr Cílem bakalářské práce bylo provedení analýzy hospodaření města v souvislosti s místními poplatky a porovnání výše těchto místních poplatků v závislosti na velikosti města. Jako rozhodné jsem si stanovila období od roku 2009 do roku 2013 a vybrala jsem si dvě města – město Jihlavu s počtem obyvatel okolo 50 000 a město Žďár nad Sázavou s počtem obyvatel pohybující se okolo 23 000. Tuto bakalářkou práci jsem zaměřila především na místní poplatky, které se týkají zejména občanů a které mají charakter daně. Všechny místní poplatky si obec v rámci své samostatné působnosti stanoví sama obecně závaznou vyhláškou, ale s ohledem na zákon o místních poplatcích, který obcím vymezuje hranice pro výběr těchto poplatků. Některé z těchto poplatků v sobě nesou i náklady (poplatek za komunální odpad, za zábor veřejného prostranství), jiné ne (poplatek z ubytovací kapacity nebo za lázeňský nebo rekreační pobyt). V první fázi této práce bylo nutné zmínit řadu důležitých pojmů, například vymezení veřejné správy a její organizaci, státní správě a samosprávě, působnosti obce, tzn., do jaké míry může obec sama rozhodovat a do jaké už ne, dále pak jsem popisovala obec a její orgány, které si zřizuje a jejich pravomoc včetně zodpovědnosti. Na konci této první fáze jsem se věnovala místním poplatkům, jelikož na této záležitosti se celá bakalářská práce zakládá. Zde jsem definovala maximální možné sazby, které město může stanovit, podmínky osvobození od poplatku či obecné podmínky výběru poplatku. Praktickou část jsem separovala do čtyř částí. První část se zabývá nejprve představením města Žďáru nad Sázavou, jeho historií a současností, a posléze celkovým hospodařením města společně s popisem příjmů a výdajů, tzn. definování největšího objemu jak příjmů, tak i výdajů. Druhá část se zabývá stejnou problematikou, ovšem v případě města Jihlavy. Opět přestavuje město a po sléze provádí analýzu hospodaření v celém stanoveném časovém horizontu. V obou těchto částech jsem graficky znázornila hospodaření měst a za těmito částmi jsem provedla rozbor tohoto celkového hospodaření společně s přehledem poklesu obyvatel, který jsem srovnala za celé pětileté období a který jsem pro lepší představu znázornila pomocí grafu. V posledních dvou částech jsem se následně zaměřila na jednotlivé místní poplatky, jejich úpravu v obecně závazných vyhláškách a zmínila jsem ty, které jednotlivá obec vybírá. Celkem kriticky jsem se dívala na poplatek za likvidaci komunálního odpadu u města Žďár nad Sázavou. Zmínila jsem, že čerpáme-li ze závěrečného účtu příjmy a náklady na 102

tento poplatek (likvidaci odpadu) zjistíme, že po celé zkoumané období vykazuje záporný rozdíl mezi příjmy a výdaji. Jestliže se ale podíváme do zrušených vyhlášek týkajících se tohoto poplatku, které nejsou pravidelně sestavovány a aktualizovány, udává zde město jiné náklady na likvidaci komunálního odpadu a také i jiný počet obyvatel. Výsledkem je poté to, že město možná naoko u tohoto poplatku vypadá, že správně vyvážilo příjmy a náklady na tento poplatek. Počet obyvatel jsem zjišťovala do této práce z internetových stránek Českého statistického úřadu. Bohužel zjištěný počet je odlišný od počtu, který ve zrušených vyhláškách město udává. Tyto zrušené vyhlášky jsou pouze tři, není tedy možné dohledat skutečné náklady na likvidaci komunálního odpadu s určitou roční pravidelností. Shledávám tuto skutečnost jako nesprávnou. Dále nerozumím situaci, proč město Žďár nad Sázavou od zavedení poplatku v roce 2002 až po rok 2009 nevěnovalo pozornost této důležité vyhlášce a celých 7 let ponechalo sazbu na stejné výši, když se náklady za likvidaci odpadu každoročně mění. V dalších dvou letech se vyhláška stanovila opakovaně a poslední vydanou vyhláškou (platnou) je právě vyhláška z roku 2012. Vytýkám i výši sazby poplatku v roce 2009, která nepokryla náklady s odpadem spojené. Město mělo stanovit sazbu na maximální možnou výši, aby zmírnila schodek mezi příjmy a náklady u tohoto poplatku. Není mi znám důvod, ale přesto se domnívám, že město Žďár nad Sázavou se možná snaží praktikovat líbivou politiku občanům. Nicméně v rámci hospodaření města neshledávám tento postup či záměr města správným a rozhodně jej nedoporučuji. V případě města Jihlavy shledávám výši sazeb poplatku za likvidaci komunálního odpadu adekvátní. Město po čtyři roky také vykazovalo převyšující náklady nad příjmy na likvidaci komunálního odpadu. S problémem vysokých nákladů, které nepokryjí příjmy z tohoto poplatku, se potýkalo nespočet obcí a díky novelizaci zákona, kterým se měnil zákon o místních poplatcích právní úpravou zákonem č. 174/2012 Sb., mohla být sazba z tohoto poplatku navýšena, přesněji jedna složka poplatku, a to právě ta klíčová. Ta složka, která vyjadřovala a sumarizovala náklad za likvidaci komunálního odpadu za předchozí kalendářní rok, a která je nezbytná pro stanovení výše sazby poplatku v následujícím roce. Díky posunutí hranice výše sazby směrem nahoru téhle složky se řada obcí mohla přenést ze ztráty do buď vyrovnaného, nebo přebytkového rozdílu. Po tomto roce obce, které do té doby vykazovaly saldo, stanovily novou vyhlášku s novou sazbou poplatku, která promítala skutečné náklady za předchozí rok.

103

Nepříznivá je i skutečnost, že v kraji Vysočina není příliš pracovních míst, lidé se potýkají s dlouhodobou nezaměstnaností a to má právě dopad na pokles obyvatelstva v obou městech, zejména však ve městě Žďár nad Sázavou. Další nepříznivou skutečností je také růst cen služeb za svoz a likvidaci odpadu, město tuto záležitost v žádném případě také neovlivní. Pozitivně u města Jihlavy shledávám nápaditým motivační Program zodpovědné nakládání s odpady. Ten v obou směrech je prospěšný. Těmi směry míním skutečnost, že městu by se mohly snížit náklady na likvidaci komunálního odpadu, je tedy tento záměr ve prospěch města, ale také šanci nabídnout jisté zvýhodnění formou úlevy ze sazby poplatku osobám, které důsledně třídí odpad. Navrhuji tedy vyzkoušet tento systém i ve městě Žďár nad Sázavou. Správné shledávám u města Jihlavy i každoroční úpravu obecně závazné vyhlášky ve smyslu komunálního odpadu a transparentnost vyjádřených nákladů. Došla jsem k závěru, že by bylo vhodné, aby se město Žďár nad Sázavou zaměřilo každoročně na aktualizování vyhlášky o likvidaci komunálního odpadu včetně sazby poplatku a ztransparentnila skutečné náklady s poplatkem související. Také bych navrhovala zrušení místní tržnice, která je dlouhodobě ztrátová. V případě města Jihlavy by bylo vhodné, aby ve svých závěrečných účtech města uvádělo i náklady spojené se záborem veřejného prostranství. V této bakalářské práci jsem zjistila, že existuje vztah mezi velkostí města a výší celkových ročních příjmů z místních poplatků a nemusí vždy platit, že dvojnásobně menší město bude mít určitě dvojnásobně menší příjmy z místních poplatků. Srovnáním města Žďáru nad Sázavou a města Jihlavy co do celkových příjmů z místních poplatků zjišťuji, že město Žďár nad Sázavou má oproti městu Jihlavě šestinásobně, mnohdy až devítinásobně nižší příjmy z místních poplatků, a to i přes to, že město Žďár nad Sázavou vybírá o dva místní poplatky více. Cíl této bakalářské práce byl splněn.

104

Seznam použité literatury 1.

BURTLESS, Gary T a Henry J AARON. Closing the deficit: how much can later retirement help?. Washington, D.C.: Brookings Institution Press, [2013], 1 online zdroj (153 pages). ISBN 978-0-8157-0442-3.

2.

ČERNOHORSKÝ, Jan a Petr TEPLÝ. Základy financí. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 304 s. ISBN 978-80-247-3669-3.

3.

Daňový řád 2013, daňové poradenství, finanční správa: redakční uzávěrka 1.1.2015. Ostrava: Sagit, 2015, 207 s. Úplné znění, 1057. ISBN 9788074880841.

4.

HAMERNÍKOVÁ, Bojka a Alena MAAYTOVÁ. Veřejné finance. Vyd. 3. Praha: ASPI, 2007, 364 s. ISBN 978-80-7357-301-0.

5.

HARVEY S. ROSEN, Harvey S.Ted Gayer. Public Finance. Tenth editon, global edition. New York: McGraw-Hill Education, 2013. ISBN 9780077154691.

6.

HORZINKOVÁ, Eva a Vladimír NOVOTNÝ. Základy organizace veřejné správy v ČR. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, 234 s. ISBN 978-80-7380-096-3.

7.

NEČADOVÁ, Věra. Veřejná správa. 1. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2009, 143 s. ISBN 978-80-87035-19-1.

8.

NEČADOVÁ, Věra. Veřejné finance: studijní opora. 1. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2012, 340 s. ISBN 978-80-87035-69-6.

9.

PEKOVÁ, Jitka, Jaroslav PILNÝ a Marek JETMAR. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: ASPI, 2008, 712 s. ISBN 978-80-7357-351-5.

10. PEKOVÁ, Jitka, Jaroslav PILNÝ a Marek JETMAR. Veřejný sektor - řízení a financování. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, 485 s. ISBN 978-80-7357-936-4. 11. POMAHAČ, Richard a Olga VIDLÁKOVÁ. Veřejná správa. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2002, xii, 278 s. Beckovy mezioborové učebnice. ISBN 80-7179748-0.

105

12. PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2009, 304 s. Finance (Grada Publishing). ISBN 9788024727899.

Legislativa 13. Vyhláška Ministerstva vnitra č. 323/2000 Sb., o rozpočtové skladbě 14. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích 15. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů 16. Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích 17. Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností

Internetové zdroje 18. Místní poplatky - možnosti a realita. JUDR. KADEČKA, Stanislav. Deník veřejné správy [online]. 2008 [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://denik.obce.cz/clanek.asp?id=6325369&ht=m%EDstn%ED+poplatky 19. Základní informace o Žďáru nad Sázavou. Město Žďár nad Sázavou [online]. 2015 [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://www.zdarns.cz/mestozdar/zakladni-informace 20. Z historie města. Město Žďár nad Sázavou [online]. 2015 [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://www.zdarns.cz/mesto-zdar/zakladni-informace 21. Zájmová samospráva. Janovec a Janovcová advokátní kancelář [online]. 2014 [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://www.akjanovec.cz/Poradna/Clanky/Zajmova-samosprava 22. Správní členění kraje. Regionální informační servis [online]. 2014 [cit. 201504-29]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/kraj-vysocina/verejnasprava/spravni-cleneni/ 23. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA OBECNÍHO ÚŘADU A FUNKCE TAJEMNÍKA. Epravo.cz [online]. 2002 [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/zakladni-charakteristika-obecniho-uradu-afunkce-tajemnika-18030.html 106

24. ORGÁNY ZASTUPITELSTVA OBCE A RADY OBCE. JUDR. KOLMAN, Petr. Epravo.cz [online]. 2010 [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/organy-zastupitelstva-obce-a-rady-obce63392.html 25. Obecní úřad z pohledu správního práva. JUDR. KOLMAN, Petr. Právní rádce [online]. 2010 [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/organy-zastupitelstva-obce-a-rady-obce63392.html 26. Vzniká naučná stezka u žďárských rybníků. Žďárský deník [online]. 2010 [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://zdarsky.denik.cz/zpravy_region/vznikanaucna-stezka-u-zdarskeho-konventu20100921.html 27. Historie města. Turistické informační centrum [online]. 2010 [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://tic.jihlava.cz/vismo/dokumenty2.asp?id=1001 28. Komise Rady města Jihlavy. Oficiální stránky města Jihlavy [online]. 2007 [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://www.jihlava.cz/komise-rady/os1130/p1=49315 29. Zastupitelstvo města Jihlavy. Oficiální stránky města Jihlavy [online]. 2014 [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://www.jihlava.cz/kontakty/os38434/p1=49310

Interní zdroje města Žďár nad Sázavou a města Jihlava 30. Obecně závazná vyhláška města Žďár nad Sázavou č. 5/2012, o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů 31. Obecně závazná vyhláška města Žďáru nad Sázavou č. 2/2012, kterou se mění a doplňuje obecně závazná vyhláška města Žďáru nad Sázavou č. 5/2010, o místních poplatcích 32. Obecně závazná vyhláška města Žďáru nad Sázavou č. 3/2011, kterou se mění obecně závazná vyhláška č. 5/2010, o místních poplatcích

107

33. Obecně závazná vyhláška města Žďáru nad Sázavou č. 1/2012, kterou se zrušuje obecně závazná vyhláška č. 3/2011, a kterou se mění obecně závazná vyhláška města Žďár nad Sázavou č. 5/2010, o místních poplatcích 34. Obecně závazná vyhláška města Žďáru nad Sázavou č. 2/2009, kterou se mění vyhláška č. 1/2002, o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů 35. Obecně závazná vyhláška statutárního města Jihlava č. 5/2010, o místním poplatku ze psů 36. Obecně závazná vyhláška statutárního města Jihlava č. 2/2011, o místním poplatku z ubytovací kapacity 37. Obecně závazná vyhláška statutárního města Jihlava č. 5/2011, o místním poplatku za provozovaný výherní hrací přístroj, koncový interaktivní videoloterní terminál a herní místo lokálního herního systému 38. Obecně závazná vyhláška statutárního města Jihlava č. 1/2012, o místním poplatku za užívání veřejného prostranství 39. Obecně závazná vyhláška statutárního města Jihlava č. 4/2011, o zákazu provozování loterií a jiných podobných her 40. Obecně závazná vyhláška statutárního města Jihlava č. 4/2014, o poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů 41. Obecně závazná vyhláška statutárního města Jihlava č. 6/2014, kterou se mění obecně závazná vyhláška č. 4/2014, o poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů

108

Seznam obrázků Obrázek 1: Rozpočtová soustava ČR .......................................................................................... 25 Obrázek 2: Schéma běžného územního rozpočtu ....................................................................... 27 Obrázek 3: Schéma kapitálového územního rozpočtu ................................................................ 27 Obrázek 4: Skutečné příjmy a výdaje v roce 2009 (v tis. Kč) .................................................... 42 Obrázek 5: Skutečné příjmy a výdaje v roce 2010 (v tis. Kč) .................................................... 44 Obrázek 6: Skutečné příjmy a výdaje v roce 2011 (v tis. Kč) .................................................... 45 Obrázek 7: Skutečné příjmy a výdaje v roce 2012 (v tis. Kč) .................................................... 47 Obrázek 8: Skutečné příjmy a výdaje v roce 2013 (v tis. Kč) .................................................... 48 Obrázek 9: Vývoj počtu obyvatel ve sledovaném období........................................................... 49 Obrázek 10: Vývoj hospodaření v letech 2009-2013 .................................................................. 50 Obrázek 11: Skutečné příjmy a výdaje v roce 2009 (v tis. Kč) .................................................. 54 Obrázek 12: Skutečné příjmy a výdaje v roce 2010 (v tis. Kč) .................................................. 56 Obrázek 13: Skutečné příjmy a výdaje v roce 2011 (v tis. Kč) .................................................. 57 Obrázek 14: Skutečné příjmy a výdaje v roce 2012 (v tis. Kč) .................................................. 59 Obrázek 15: Skutečné příjmy a výdaje v roce 2013 (v tis. Kč) .................................................. 60 Obrázek 16: Vývoj počtu obyvatel v letech 2009-2013 .............................................................. 61 Obrázek 17: Vývoj hospodaření v letech 2009-2013 .................................................................. 62 Obrázek 18: Celkové roční příjmy z jednotlivých MP (v tis. Kč) .............................................. 80 Obrázek 19: Vývoj ročních příjmů z jednotlivých druhů MP (v tis. Kč) .................................... 96

Seznam tabulek Tabulka 1: Hospodaření města v r. 2009 .................................................................................... 41 Tabulka 2: Hospodaření města v r. 2010 .................................................................................... 42 Tabulka 3: Hospodaření města roku 2011 .................................................................................. 44 Tabulka 4: Hospodaření města roku 2012 .................................................................................. 46 Tabulka 5: Hospodaření roku 2013 ............................................................................................. 47 Tabulka 6: Přehled hospodaření v celém sledovaném období (v tis. Kč) ................................... 48 Tabulka 7: Vývoj počtu obyvatel v letech 2009-2013 ................................................................ 49 Tabulka 8: Hospodaření roku 2009 ............................................................................................. 53 Tabulka 9: Hospodaření roku 2010 ............................................................................................. 55 Tabulka 10: Hospodaření města roku 2011 ................................................................................ 56 Tabulka 11: Hospodaření města roku 2012 ................................................................................ 58 Tabulka 12: Hospodaření města roku 2013 ................................................................................ 59 Tabulka 13: Vývoj hospodaření v letech 2009-2013 .................................................................. 60 Tabulka 14: Vývoj počtu obyvatel ve sledovaném období ......................................................... 61 Tabulka 15: Výše poplatků ze psů ve městě Žďár nad Sázavou ................................................. 63 Tabulka 16: Skutečné roční příjmy z poplatku ze psů a možný náklad ...................................... 64 Tabulka 17: Roční příjmy z poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt ................................... 66 Tabulka 18: Sazby poplatku za užívání veřejného prostranství .................................................. 67 Tabulka 19: Sazba poplatku za trvalé parkovací místo ............................................................... 68 Tabulka 20: Sazba poplatku za účelem trhů a poutí.................................................................... 68 Tabulka 21: Sazba poplatku za účelem umístění reklamních ploch ........................................... 69 Tabulka 22: Sazba poplatku za umístění stavebních zařízení a jiné ........................................... 69 109

Tabulka 23: Sazba poplatku pro kulturní akce a jiné .................................................................. 69 Tabulka 24: Příjem z poplatku za užívání veřejného prostranství a vynaložené náklady města. 70 Tabulka 25: Příjmy z ubytovacího poplatku ............................................................................... 72 Tabulka 26: Příjmy z poplatku za VHP a JTHZ ......................................................................... 75 Tabulka 27: Výše dosahovaných příjmů a nákladů od roku 2009 do 2013 ................................ 78 Tabulka 28: Skutečné a předpokládané příjmy z MP v letech 2009-2013 .................................. 79 Tabulka 29: Příjmy všech místních poplatků v letech 2009-2013 .............................................. 79 Tabulka 30: Sazba poplatku ze psů ............................................................................................. 81 Tabulka 31: Porovnání příjmů a výdajů bez ostatních nákladů .................................................. 83 Tabulka 32: Porovnání příjmů a výdajů včetně všech nákladů na provoz útulku ....................... 83 Tabulka 33: Příjmy z místního poplatku z ubytovací kapacity ................................................... 85 Tabulka 34: Sazby místního poplatku za užívání veřejného prostranství ................................... 87 Tabulka 35: Příjmy z místního poplatku za užívání veřejného prostranství ............................... 89 Tabulka 36: Roční příjem z místního poplatku za provozovaný VHP........................................ 91 Tabulka 37: Roční příjmy a náklady za komunální odpad.......................................................... 94 Tabulka 38: Skutečné a předpokládané celkové příjmy z MP .................................................... 95 Tabulka 39: Celková výše jednotlivých místních poplatků v letech 2009-2013 ........................ 95

110