VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Za l o že n í c e st o vn í ka n cel ář e n a N o vé m Zé la n d u Bakalářská práce
Autor: Lenka Perníková Vedoucí práce: RNDr. Stanislava Pachrová, Ph.D. Jihlava 2013
Copyright © 2012 Lenka Perníková
Abstrakt PERNÍKOVÁ Lenka: Zaloţení cestovní kanceláře na Novém Zélandu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. Stanislava Pachrová, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. Práce se zabývá problematikou zaloţení cestovní kanceláře v České republice a na Novém Zélandu. Je zpracováno vlastní dotazníkové šetření a výzkum trhu, na jejichţ výsledcích je vypracován projekt na zaloţení CK na Novém Zélandu.
Klíčová slova: Cestovní kancelář. Cestovní agentura. Zájezd. Zaloţení. Nový Zéland.
Abstract PERNÍKOVÁ Lenka: Establishing of a tour operator business in New Zealand. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Thesis supervisor RNDr. Stanislava Pachrová, Ph.D. Grade of qualification: bachelor. Jihlava 2013. This work is focused on establishment of a tour operator business in the Czech Republic and New Zealand. Own survey and market research are processed, and the project of establishing a tour operator business in New Zealand is processed, based on the gained results.
Key words: Travel agency. Tour operator. Package tour. Establishing. New Zealand.
Poděkování: Touto cestou bych chtěla poděkovat paní RNDr. Stanislavě Pachrové Ph.D za vedení této práce. Dále mé díky patří všem, kteří se podíleli na této práci, respondentům, kteří ochotně vyplnili dotazníky, rodině a přátelům za podporu. V neposlední řadě chci poděkovat nespočtu pracovníků organizací a institucí spjatých s cestovním ruchem na Novém Zélandu, kteří mi zodpovídali mé často velmi obsáhlé dotazy a pomohli mi pravdivě a přesně zmapovat situaci na Novém Zélandu.
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
Předmluva Na Novém Zélandu jsem strávila rok, během kterého jsem procestovala oba hlavní ostrovy a nakonec jsem se usadila na západním pobřeţí Severního ostrovu, v městečku New Plymouth, který se stal mým druhým domovem. Po roce jsem se vrátila do České republiky, abych pokračovala ve studiu na VŠPJ, Nový Zéland mi však velmi chyběl. Proto kdyţ jsem si volila v šestém semestru místo své semestrální praxe, Nový Zéland byl jasnou volbou. V té době jsem se také rozhodla, ţe má bakalářská práce se bude zabývat touto zemí. A tak jsem jiţ v průběhu své semestrální praxe začala připravovat materiál na tuto práci. Nový Zéland je nádhernou zemí, jeţ skýtá nepřeberné moţnosti. Navíc zde fungují jednoduchá pravidla a s trochou nadsázky lze říci, ţe většinu administrativních úkonů lze vyřídit krátkou návštěvou pošty. Z toho důvodu jsem začala přemýšlet nad myšlenkou zaloţení cestovní kanceláře v této zemi. Ačkoli studuji cestovní ruch a cestování je mou velikou vášní, zaloţit cestovní kancelář v České republice mne neláká. Jeví se mi totiţ, ţe celý proces je velmi náročný a podnikat zde v tomto oboru se mně osobně zdá dost riskantní. Naproti tomu po tom, co jsem poznala Nový Zéland, jsem začala uvaţovat, ţe provozování cestovní kanceláře v této zemi by mohlo být mnohem více atraktivní. Proto byla vypracována tato práce, která má objektivně zhodnotit, jak správná tato úvaha byla a přiblíţit, co by takový počin vlastně obnášel.
Obsah 1
Úvod a cíle ................................................................................................................ 9
2
Metodika ................................................................................................................. 11
3
Cestovní ruch .......................................................................................................... 12
4
3.1
Politika cestovního ruchu ................................................................................. 12
3.2
Vnější prostředí cestovního ruchu.................................................................... 13
3.2.1
Ekonomické prostředí ............................................................................... 13
3.2.2
Politické prostředí ..................................................................................... 13
3.2.3
Sociální prostředí ...................................................................................... 14
3.2.4
Technicko-technologické prostředí........................................................... 14
3.2.5
Ekologické prostředí ................................................................................. 14
Cestovní kancelář a cestovní agentura .................................................................... 16 4.1
Funkce CK a CA .............................................................................................. 16
4.2
Rozdíl v činnostech CK a CA .......................................................................... 16
4.3
Produkt CK a CA ............................................................................................. 17
4.4
Právní úprava činnosti CK a CA v České republice ........................................ 18
4.4.1
Proces zaloţení CK v České republice ..................................................... 19
4.4.2
Povinné pojištění záruky pro případ úpadku touroperátora ...................... 20
4.5
CK a CA na Novém Zélandu .......................................................................... 20
4.5.1
Cestovní agentura ..................................................................................... 21
4.5.2
Cestovní kancelář ..................................................................................... 21
4.5.3
Vztahy členských CK a CA vůči dodavatelům a zákazníkům dle TAANZ 21
4.5.4
Fond TAANZ ............................................................................................ 22
4.5.5
Zaloţení CK na Novém Zélandu .............................................................. 23
5
Srovnání podmínek pro zaloţení CK v České republice a na Novém Zélandu ...... 25
6
Výsledky dotazníkového šetření ............................................................................. 26
7
Analýza trhu ............................................................................................................ 33
7.1
8
9
Analýza vnějšího prostředí ............................................................................... 33
7.1.1
Konkurence ............................................................................................... 33
7.1.2
Ekonomika ................................................................................................ 36
7.1.3
Politika a legislativa .................................................................................. 37
7.1.4
Společnost a kultura .................................................................................. 38
7.1.5
Technologie............................................................................................... 39
7.2
Analýza potenciálního trhu .............................................................................. 39
7.3
Závěry analýz a diskuze ................................................................................... 41
Podnikatelský plán .................................................................................................. 42 8.1
Titulní strana .................................................................................................... 42
8.2
Shrnutí .............................................................................................................. 42
8.3
Personální zajištění podniku............................................................................. 43
8.4
Odůvodnění výběru cílového segmentu a navrhovaného produktu ................. 44
8.5
Poskytované sluţby .......................................................................................... 44
8.6
Marketingová strategie ..................................................................................... 46
8.7
Finanční plán .................................................................................................... 47
8.8
Shrnutí finančního plánu .................................................................................. 48
8.9
SWOT analýza podniku ................................................................................... 48
Závěr ....................................................................................................................... 50
Informační zdroje ............................................................................................................ 52 Seznam grafů................................................................................................................... 55 Seznam tabulek ............................................................................................................... 56 Seznam příloh ................................................................................................................. 56
1 Úvod a cíle Tato práce si klade dva cíle. Tím prvním je porovnat podmínky pro zaloţení cestovní kanceláře v České republice a na Novém Zélandu. Dalším, nejvýznamnějším cílem, je vypracování projektu na zaloţení cestovní kanceláře na Novém Zélandu, která se bude specializovat na Evropu jako cílovou destinaci. Práce se skládá ze dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část je zpracována tak, aby postupně popsala co je to vlastně cestovní ruch, jeho politiku, kterou je utvářen a jeho vnější prostředí. Tento systém je důleţité pochopit pro lepší orientaci v odlišných prostředích České republiky a Nového Zélandu a také proto, ţe se s těmito pojmy pracuje v praktické části. Dále se práce dostává k cestovním kancelářím a agenturám a popisuje rozdíly mezi nimi, jejich funkce a činnosti a jejich právní úpravu. Je popsán proces zaloţení cestovní kanceláře v České republice. Později se práce věnuje Novému Zélandu. Objasní, jaká je zdejší politika cestovního ruchu a představí organizaci, která v ní hraje významnou roli. Dále je popsán proces zaloţení cestovní kanceláře v této zemi. Praktická část začíná srovnáním podmínek zaloţení cestovní kanceláře v obou zemích. Dále uţ se plně věnuje projektu zaloţení cestovní kanceláře na Novém Zélandu. Před vypracováním samotného projektu je však nutné posoudit, zda je tento počin vůbec vhodný. To je provedeno pomocí několika analýz. Jsou uvedeny výsledky dotazníkové šetření. To se zaměřuje na hlubší poznání potenciálního trhu. Dále je provedena analýza vnějšího prostředí, hlavní konkurence a potenciálního trhu. Na základě zjištěných výsledků je vytvořen projekt na zaloţení cestovní kanceláře Kiwi Wander. Na konci práce jsou řazeny přílohy, kde je k nahlédnutí dotazník, jeţ byl pouţit k dotazníkovému šetření a tabulky s finančními propočty, konkrétně předpoklad počátečních nákladů spojených s rozjezdem firmy, odhadovaný prodej zájezdů v závislosti na sezónnosti, předpoklad finančních toků v prvním roce podnikání a předpokládaný výkaz zisků a ztrát rovněţ pro první rok podnikání.
9
Závěr celou práci shrnuje, hodnotí, zda bylo dosaţeno vytčených cílů a nabízí další variantu do budoucna.
10
2 Metodika Pro účely srovnání podmínek zaloţení cestovní kanceláře v obou zemích bude pouţita metoda sběru sekundárních dat a také budou pouţity vlastní poznatky autorky, kterých nabyla během svého pobytu na Novém Zélandu. Před vypracováním samotného projektu bude nutné provést některé analýzy, které pomohou zhodnotit, zda je vůbec vhodné v této zemi cestovní kancelář zakládat a pokud ano, co můţe tato cestovní kancelář novozélandskému trhu nabídnout. K analýze potenciálního prostředí bude pouţito sběru sekundárních dat a budou pouţity i poznatky autorky. Stejných prostředků bude vyuţito i pro analýzu potenciálního trhu, zejména ale bude vyuţito primárních dat, jeţ nasbírala autorka pomocí dotazníkového šetření. Dotazník je autorkou sestaven na základě literárních pramenů od autorů Brunt (1997) a Doswell (1997) za účelem hlubšího poznání trhu a jeho následné segmentaci. Výzkum probíhal od 2. října do 6. listopadu 2012 na území Nového Zélandu. Formou výzkumu bylo dotazování a dotazníky byly distribuovány v tištěné a online podobě. Online verze byla vytvořena pomocí internetového vyhledávače Google, konkrétně jeho aplikace Drive, kde byl dotazník po celou dobu výzkumu volně přístupný. Ţádost o vyplnění dotazníku byla s odkazem na stránky rozšířena pomocí sociální sítě Facebook. Pomocí tištěné formy dotazníku proběhlo dotazování dne 30. listopadu 2012 v prostorách mezinárodního letiště v Aucklandu, Nový Zéland. Dotázáno bylo celkem 63 respondentů, jeţ jsou občany Nového Zélandu, a otázky byly zaměřené na chování a preference v rámci cestování a základní demografické údaje respondentů. Na základě všech zjištění pak bude vypracován projekt CK. U podniku budou provedeny finanční analýzy, které mají za úkol zjistit počáteční náklady a ţivotaschopnost podniku.
11
3 Cestovní ruch Cestovní ruch zaujímá důleţitou pozici ve společenském a hospodářském světě. Jedná se o sloţitý systém, který je závislý na mnoha aspektech a lze jej pozorovat z mnoha různých rovin, proto není jednoduché formulovat jeho stručnou definici. Mnoho autorů se snaţilo přinést na tuto otázku jednoznačnou odpověď a to zejména ve dvacátém století, kdy jednotlivá tvrzení byla postupně překonávána novými, výstiţnějšími. Z toho důvodu se v roce 1991 ve městě Ottawa uskutečnila mezinárodní konference. Tato konference byla zorganizována Světovou organizací cestovního ruchu ( UNWTO – United Nations World Tourism Organisation), na které se účastníci shodli na tom, ţe cestovní ruch je „činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa leţícího mimo jeho běţné prostředí (místo bydliště), a to na dobu kratší neţ je stanovená, přičemţ hlavní účel cesty je jiný neţ výkon výdělečné činnosti v navštíveném místě“ (Hesková a kolektiv, 2006, s. 11). Cestovní ruch představuje největší pohyb lidí za rekreací, poznáním a naplňování mnohých dalších potřeb. Patří ke způsobu ţivota především obyvatel vyspělých zemí. Ve světovém měřítku je na třetím místě v řebříčku největších exportních odvětví (Hesková a kolektiv, 2006, s. 9). Trochu jinak pohlíţí na cestovní ruch Orieška (1992, s. 5), který jej vidí jako na nástroj k uspokojení potřeb rekreace, kultury a léčení. Lidé tedy nepociťují potřebu cestovního ruchu. Pociťují konkrétní potřeby, jako např. potřebu poznávání, kulturního vyţití nebo odpočinku, jeţ moţné uspokojit právě aktivní účastí na cestovním ruchu.
3.1 Politika cestovního ruchu Pod pojmem politika cestovního ruchu se rozumí záměrná tvorba a podpora cestovního ruchu, kterou vytváří nejrůznější společenství (Němčanský, 1999, s. 167). Tato společenství jsou tedy nositeli politiky cestovního ruchu. Ty lze rozdělit např. z územního hlediska takto: mezinárodní – výbory pro cestovní ruch, OECD, UNWTO, atd., národní – národní
centrály
cestovního
ruchu
a
ústředí
marketingové
komunikace, obchodní komory, atd., regionální a místní – komory, obce, sdruţení cestovního ruchu, 12
profesní – svaz hoteliérů, asociace cestovních kanceláří, atd. (Němčanský, 1999, s. 171).
3.2 Vnější prostředí cestovního ruchu Cestovní ruch je neustále ovlivňován svým okolím, coţ platí samozřejmě i naopak, kdy je okolí ovlivňováno cestovním ruchem. Toto vnější prostředí je moţné rozdělit do pěti sfér.
3.2.1 Ekonomické prostředí Ekonomické prostředí má na vývoj cestovního ruchu významný vliv. Největší váhu má ekonomický růst, nezaměstnanost, inflace, stabilita měny a úroková míra. Ekonomický růst se projevuje v růstu hrubého domácího produktu. Růst HDP ovlivňuje objem výdajů a investic na cestovní ruch. Dalším činitelem je nezaměstnanost, která zapříčiňuje pokles příjmů obyvatelstva a následný pokles jejich výdajů na méně zbytné potřeby, čímţ je i cestovní ruch. Inflace způsobuje pokles kupní síly a projevuje se růstem cen. Výše úrokové míry má vliv na objem investic. Stabilita měny ovlivňuje především zahraniční cestovní ruch, kdy devalvace měny zdraţuje cesty obyvatel do zahraničí a naopak pro cizince je pobyt v dané zemi levnější. (Hesková a kolektiv, 2006, s. 16–17). Některé země se zaměřují na příjezdový cestovní ruch z důvodu zlepšení platební bilance státu. Avšak není výhodné orientovat se pouze na příjezdový cestovní ruch jakoţto hlavní zdroj devizových příjmů (Němčanský, 1999, s. 34–35). Vliv cestovního ruchu na ekonomické prostředí se projevuje především na ekonomickém růstu, sníţení nezaměstnanosti, vyšších příjmech obyvatelstva, platební bilanci státu apod. (Hesková a kolektiv, 2006, s. 16–17).
3.2.2 Politické prostředí Nejvýznamnějším faktorem v rámci politického prostředí je mír. Pokud chybí mír a příznivé mezinárodní prostředí, chybí zároveň příznivé podmínky pro ţivot. Jsou porušovány vztahy mezi státy a upadá zájem o vše, co nesouvisí se zachováním ţivota (Němčanský, 1999, s. 34). Nemalý vliv má také státní zřízení státu, protoţe stát je jedním z nositelů politiky cestovního ruchu. To se odráţí ve vytváření státních orgánů cestovního ruchu, tvorbě právních norem, strategií a koncepcí pro rozvoj cestovního
13
ruchu. Důleţité je také odstraňování bariér, jakými mohou být vízová povinnost, zdlouhavé odbavování cestujících na hraničních přechodech, atd. Z opačného pohledu se cestovní ruch významně podílí na prohlubování spolupráce mezi jednotlivými státy (Hesková a kolektiv, 2006, s. 17–18).
3.2.3 Sociální prostředí Význam pro rozvoj cestovního ruchu má i sociální prostředí, které je určováno společenským zřízením. „To ovlivňuje např. rozdělování hrubého domácího produktu, pracovní a mimopracovní podmínky, dále i sociální politiku státu“ (Hesková a kolektiv, 2006, s. 18). Pro cestovní ruch je přínosná vyšší hustota obyvatelstva, vhodné věkové i rodinné sloţení obyvatelstva, dobrý zdravotní stav či kvalitní odborné profesní zajištění. To závisí především na úrovni školství a na odborné praxi (Němča nský, 1999, s. 36). Zpětná vazba se projevuje například takovou nabídkou cestovního ruchu, která je dostupná i sociálně slabším vrstvám, zdravotně hendikepovaným lidem, atd. (Hesková a kolektiv, 2006, s. 18).
3.2.4 Technicko-technologické prostředí Jedná se především o dopravní infrastrukturu a další technickou vybavenost umoţňující rozvoj cestovního ruchu. Zvláště významné jsou nové technologie, jeţ zjednodušují poskytování sluţeb v cestovním ruchu jako např. informační technologie umoţňující rezervaci sluţeb přes centrální systémy, atd. Z opačného pohledu má cestovní ruch vliv např. na rozvoj dopravních prostředků a infrastruktury (Hesková a kolektiv, 2006, s. 18–19).
3.2.5 Ekologické prostředí Cestovní ruch je závislý na atraktivním prostředí. Rozvíjí se tam, kde jsou vhodné přírodní a kulturně-historické zdroje. Ekonomický růst je však provázen zhoršováním ţivotního prostředí, proto panuje všeobecná snaha o jeho ochranu. Ochrana ţivotního prostředí z pohledu cestovního ruchu musí respektovat potřebu rovnováhy mezi blahobytem a volným časem z hlediska zatíţení země turisty a rozvojem zařízení cestovního ruchu (Hesková a kolektiv, 2006, s. 20). Podle Němčanského (1999, s. 35) je kvalita ţivotního prostředí nepřímo úměrná účasti na cestovním ruchu. Jako příklad
14
uvádí, ţe vysoká urbanizace vede velkou část městského obyvatelstva k účasti na krátkodobém i dlouhodobém cestovním ruchu. Průmyslový rozvoj nutí obyvatelstvo vyhledávat méně porušené přírodní prostředí. V domácím i zahraničním cestovním ruchu lidé cestují za přírodními krásami. Obyvatelé chladných regiónů vyhledávají teplé krajiny, obyvatelé vnitrozemských států preferují cesty k moři, obyvatelé krajin s nevýrazným reliéfem rádi cestují do horských oblastí. Vyuţití těchto poznatků by podle něj mělo být významným aspektem při vytváření politiky státu i cestovních kanceláří. Sníţení vlivu cestovního ruchu na ţivotní prostředí by přispěl přechod z masového cestovního ruchu na tzv. ekologický (Hesková a kolektiv, 2006, s. 20).
15
4 Cestovní kancelář a cestovní agentura V cestovním ruchu často vzniká potřeba zprostředkování poptávaných sluţeb. Jako hlavní zprostředkovatelské subjekty působí cestovní kanceláře (dále CK) a cestovní agentury (dále CA).
4.1 Funkce CK a CA Hlavní funkcí CK a CA je poskytování sluţeb v rámci cestovního ruchu. CK také plní zprostředkovatelskou funkci ve vztahu mezi zákazníkem a producenty dalších sluţeb spojených s cestováním mimo bydliště, ve volném čase, za účelem poznávání, zotavení, kulturního vyţití atd. V případě CK se nabízené sluţby navíc vzájemně doplňují a kombinují a vytvářejí tzv. balíček sluţeb, čímţ se naplňuje organizační funkce CK. Takto zprostředkované sluţby se stávají novým produktem CK a tím plní další, transformační funkci. Dále plní funkci překlenování prostoru a času, jeţ souvisí s časovou a prostorovou odlišností nabídky a poptávky. Potřeba vytváření efektivní nabídky plní funkci průzkumu společenské poptávky. Potřeba spojení s obchodními partnery plní kontaktní funkci. Dále plní funkci informační (především ve vztahu k odběratelům a dodavatelům sluţeb), kontrolní funkci (ve vztahu k dodavatelům sluţeb v rámci zkvalitňování sluţeb), realizační funkci, jeţ vyplývá ze samotné činnosti a funkci výchovnou, kdy CK realizují tematicky zaměřené balíky sluţeb (Orieška, 2010, s. 178–179).
4.2 Rozdíl v činnostech CK a CA Ve většině zemí se poskytovatelé sluţeb dělí na CK a CA. V České republice jsou jednotlivé subjekty podrobně definovány zákonem, v jiných zemích jejich vymezení nemusí být takto striktně definováno, nicméně lze konstatovat, ţe všeobecně můţe být rozdíl mezi těmito dvěma subjekty vysvětlen následovně: CK je podnik, který prodává balíčky sluţeb spojené s cestovním ruchem, včetně některých kombinací ubytování, dopravy, stravování a návštěv atrakcí. CA je podnik poskytující zprostředkování sluţeb cestovního ruchu pro zákazníky jménem jiných subjektů cestovního ruchu (Weaver, Lawton, 2010, s. 148). Takto jsou jednotlivé subjekty definovány ve světě, tyto definice jsou konkrétně převzaty z australské knihy. 16
CK jakoţto organizátoři uzavírají smlouvy s jednotlivými dodavateli, jejich sluţby dle potřeby kombinují a následně vstupují na trh se svými novými produkty, které jednak sami publikují a prodávají, jednak spolupracují se svými zprostředkovateli – prodejci (Orieška, 2010, s. 181). CA jakoţto zprostředkovatelé neboli prodejci tedy prodávají produkty organizátorů, obvykle se ale rovněţ specializují i na zprostředkování jiných sluţeb (např. doprava, ubytování apod.). Tento systém je zaloţený na komisním prodeji tzn., ţe náklady své činnosti kryjí z provize za zprostředkování sluţeb (Orieška, 2010, s. 181). To je tedy hlavním rozdílem mezi CK a CA z pohledu jejich činností. Kaţdá země má však jinou právní úpravu, na kterou se zaměří další kapitoly.
4.3 Produkt CK a CA Hlavím produktem CK a CA jsou sluţby. Mezi základní sluţby patří poskytování informací spojených s cestovním ruchem, coţ je většinou sluţba neplacená. Další sluţbou je zprostředkování sluţeb jiných dodavatelů cestovního ruchu (např. dopravy, ubytování, stravování, atd.). Asi nejvýznamnější sluţbou je různé kombinování a organizace jednotlivých sluţeb ve vlastní produkt, který je označován jako balíček sluţeb. Balíček sluţeb, pokud splňuje legislativní kritéria, bývá označován jako zájezd. Pokud balíček sluţeb splňuje legislativní kritéria zájezdu a zahrnuje ubytování na jednom místě, bývá označován jako pobyt (Orieška, 2010, s. 210). Protoţe pojem zájezd má v cestovním ruchu a především v právním systému dosti zásadní roli, je na místě tento pojem vymezit tak, jak je určen zákonem č. 159/1999 Sb. Zájezd (1) Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu vymezuje zájezd takto: Zájezd je kombinace nejméně dvou z následujících sluţeb, je- li prodávána nebo nabízena k prodeji za souhrnnou cenu a je- li sluţba poskytována po dobu delší neţ dvacet čtyři hodin nebo kdyţ zahrnuje ubytování přes noc. a) doprava, b) ubytování, 17
c) jiná sluţba cestovního ruchu, jeţ je doplňkem dopravy nebo ubytování a tvoří významnou část zájezdu nebo jejíţ cena tvoří alespoň 20 % souhrnné ceny zájezdu.
4.4 Právní úprava činnosti CK a CA v České republice Činnost CK a CA je v České republice upravena zákonem č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, ve znění pozdějších předpisů, a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o
ţivnostenském podnikání,
ve znění pozdějších
předpisů (1; 2; 3). Hlavním významem těchto zákonů je definovat rozdíl v činnostech CK a CA a jejich kompetence kolem prodeje zájezdů. Zatímco CK je oprávněna vytvořit a prodávat zájezd pod svým jménem, CA můţe prodej zájezdů pouze zprostředkovávat a to jménem příslušné CK, která musí mít pojištění v případě insolvence (platební neschopnost, pozn. autorky). Zákon č. 159/1999 Sb. praví, ţe „Provozovatel cestovní kanceláře (…) je podnikatel, který je na základě koncese oprávněn organizovat, nabízet a prodávat zájezdy“ (1). CK můţe rovněţ a) nabízet a prodávat jednotlivé sluţby cestovního ruchu, b) organizovat kombinace sluţeb a prodávat je jiným CK, c) zprostředkovávat prodej sluţeb pro jiné subjekty, d) zprostředkovávat prodej zájezdu pro jinou CK za podmínky, ţe je cestovní smlouva uzavřena jménem CK, pro kterou je zájezd zprostředkován, e) prodávat věci související s cestovním ruchem (1). O cestovní agentuře potom platí, ţe „Provozovatel cestovní agentury (…) je podnikatel, který je oprávněn na základě ohlášení volné ţivnosti provozovat činnost v rozsahu uvedeném v § 2 odst. 2 písm. a) aţ d)“ (1). CA nesmí zprostředkovávat prodej zájezdu pro jiné subjekty neţ je CK. CA můţe prodávat věci spojené s cestovním ruchem. Kromě povinností určených ţivnostenským zákonem je CA povinna označit provozovnu a propagační materiály slovy „cestovní agentura“ (1). 18
4.4.1 Proces založení CK v České republice Ţadatel o koncesi pro zaloţení CK by se měl ze všeho nejdříve důkladně obeznámit se zákony, jeţ se ţivnosti týkají (viz předchozí kapitola). Dále je ţivnostenským zákonem poţadováno, aby provozovatel CK splnil všeobecné podmínky pro podnikání a rovněţ zvláštní podmínky pro udělení koncese na provoz CK. Všeobecnými podmínkami provozování ţivnosti je plnoletost, bezúhonnost a způsobilost k právním úkonům (3). Zvláštními podmínkami jsou: (3) vysokoškolské vzdělání zaměřené na cestovní ruch, nebo nebo vyšší odborné vzdělání zaměřené na cestovní ruch, nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou zaměřené na cestovní ruch, nebo vysokoškolské vzdělání a jeden rok praxe v oboru, nebo vyšší odborné vzdělání a tři roky praxe v oboru, nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou a šest let praxe v oboru, nebo doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný akreditovaným zařízením a šest let praxe v oboru, nebo doklad o dílčí kvalifikaci pro provoz cestovní kanceláře podle zvláštního právního předpisu a dva roky praxe v oboru doklady podle § 7 odst. 5 písm. b), c), f), g), h) nebo i) ţivnostenského zákona. Pokud ţadatel věří, ţe splňuje všechny potřebné poţadavky, musí tuto skutečnost dokázat doloţením příslušných dokladů na ţivnostenském úřadu. Dále musí ţadatel předloţit: 1) originál smlouvy s pojišťovnou o pojištění záruky pro případ úpadku touroperátora v rozsahu stanoveném zákonem, 2) podnikatelský záměr, 3) prohlášení o předpokládaném datu zahájení činnosti, 4) čestné prohlášení, ţe v posledních pěti letech nebylo zrušeno ţivnostenské oprávnění k provozování cestovní kanceláře nebo cestovní agentury z důvodu porušení povinností uloţených zákonem nebo z důvodu jejího úpadku.
19
Předloţená ţádost je ţivnostenským úřadem posouzena, a pokud je v pořádku, je předána Ministerstvu pro místní rozvoj. To předloţené doklady posoudí, a jestliţe sezná, ţe je vše v pořádku, vydá kladné stanovisko, kterým je ţivnostenský úřad vázán. Poté je ţadateli udělena koncese (4).
4.4.2 Povinné pojištění záruky pro případ úpadku touroperátora Po mnohých případech zkrachovalých CK v minulosti jsou v současné době všechny CK povinny mít platné pojištění proti úpadku. Toto pojištění má chránit práva zákazníka CK, kterému při úpadku CK vzniká nárok na plnění v případech kdy: CK neposkytne zákazníkovi přepravu ze zahraničí, pokud je doprava součástí zájezdu, CK nevrátí zákazníkovi zálohu či plnou cenu v případě neuskutečnění zájezdu, CK nevrátí zákazníkovi rozdíl mezi zaplacenou cenou a skutečnou cenou neúplného zájezdu, pokud se zájezd uskutečnil jen z části (Kunešová, Farková, 2001, s. 38). Pojistná částka musí být minimálně 30 % ročních plánovaných trţeb z prodeje zájezdů. Částka, kterou se CK podílí na pojistné události je stanovena všeobecnými smluvními podmínkami, ale nesmí být menší neţ 2 % ročních plánovaných trţeb z prodeje zájezdů. Pokud nedojde k pojistné události, bude částka CK vrácena, samozřejmě bez pojistného, které je nevratné (1).
4.5 CK a CA na Novém Zélandu Zprostředkování sluţeb cestovního ruchu na Novém Zélandu se řídí odlišnými pravidly neţ v České republice. Není zde ţádná zvláštní regulace ze strany vlády. Místo toho zde působí nevládní organizace Travel Agent Association New Zealand (dále jen TAANZ), která si klade za cíl podporu kvality sluţeb a výkonu v cestovním ruchu. Přesto je moţné konstatovat, ţe rozdělení prodejních pravomocí se rozděluje podobně jako v České republice. Také na Novém Zélandu se rozlišuje mezi pojmy CK a CA. TAANZ vymezuje postavení těchto subjektů následovně.
20
4.5.1 Cestovní agentura (5) CA ve většině případů jedná jako zástupce dodavatele sluţeb. V tom případě nenese odpovědnost za jeho produkt. Je však povinna uvědomit zákazníka, ţe jedná pouze jako CA. Jednoduché prohlášení v tomto smyslu by mělo být vytištěno na kaţdém itineráři nebo jiném informačním dokumentu, kdyţ je provedena cestovní či ubytovací rezervace. Toto prohlášení by mělo obsahovat, ţe CA nenese za ţádných okolností odpovědnost, pokud dodavatel sluţby nesplní smluvní podmínky. Prohlášení by mělo být tučně a na viditelném místě. Nicméně CA musí poskytovat pravdivé rady a informace o sluţbách, které dodavatel nabízí. Pokud CA poskytne nepřesné či nepravdivé informace, můţe se zodpovídat přímo zákazníkovi.
4.5.2 Cestovní kancelář (5) Někteří členové TAANZ mají i jinou způsobilost neţ zprostředkování sluţeb. Pokud člen TAANZ sestavuje balíčky sluţeb a prodává je jako celky, tak ve většině případů jedná jako dodavatel a bude zodpovědný za svůj vlastní produkt. Pokud člen TAANZ působí jako dodavatel, bude za produkt zodpovědný, i kdyţ jsou jednotlivé komponenty produktu dodávány jinými dodavateli. Členové TAANZ, kteří působí jako CK mohou podniknout kroky k omezení jejich odpovědnosti za neplnění nebo prodlení ze strany subjektů, které jsou dodavateli komponentů balíčků pomocí vhodně formulovaných omezení ve smlouvě s jejich zákazníky.
4.5.3 Vztahy členských CK a CA vůči dodavatelům a zákazníkům dle TAANZ Zvykové právo (6) Od členů je očekáváno, ţe budou mít patřičnou kvalifikaci a zkušenost pro výkon práce a budou předvádět přiměřenou dovednost a péči při výkonu práce. Jakékoli selhání člena v souladu s těmito poţadavky můţe vést k podání ţaloby klientem na agenta na kompenzaci jeho ztráty. Pokud je člen poţádán o přípravu nějaké cesty či jiné sluţby jménem klienta k dosaţení určitého cíle, pak tím, ţe strany uzavřou dohodu, se člen stává odpovědným za to, ţe opatření, která udělá, budou dostatečná k dosaţení poţadovaného cíle. Člen je rovněţ povinen zajistit, aby sluţba, která je předmětem smlouvy, byla splněna v přiměřené 21
době nebo do stanovené lhůty a ţe klient nebude muset platit více, neţ je přiměřené nebo smlouvou určené. Etický kodex (6) Osoba působící v ţivnosti nesmí nijak oklamat zákazníka. Je třeba se vyjadřovat přesně jak ústní, tak psanou formou. Ke sporům nejčastěji dochází, pokud je dodaná kvalita sluţeb jiná, neţ měla být, pokud se náklady mohou změnit a zákazník o tom není informován nebo pokud není zákazník řádně obeznámen se všemi dodavateli sluţeb. Člen by měl věnovat zvláštní pozornost broţurám, jeţ jsou od jiných dodavatelů z důvodu, aby v budoucnu nemusel nést odpovědnost za případné chyby dodavatele. Vţdy je třeba jednat jen v roli prostředníka mezi klientem a dodavatelem a tuto skutečnost objasnit klientovi. Zákon na ochranu soukromí z roku 1993 (6) V souladu se zákonem má člen vůči svému klientovi povinnost chránit jeho soukromí. Člen získává od klienta jen nezbytné údaje, a to přímo a tak, aby si klient byl vědom, na co je detailů potřeba a tyto detaily vyuţít pouze k těmto účelům. Povinností člena je tyto údaje řádně zabezpečit a nevydat třetí straně. Povinnosti člena vůči dodavatelům služeb (6) Pokud člen zprostředkovává sluţby jiných dodavatelů, jeho hlavní funkcí je usnadnit dodavateli prodej. Práva, povinnosti a odpovědnost člena vůči dodavateli se vţdy řídí jejich smlouvou o obchodním zastoupení. Nejdůleţitější smlouvou je smlouva s aerolinkami, které jsou členy International Air Transport Association. Je jeho povinností být obeznámen s touto smlouvou i se všemi dalšími smlouvami, které jsou účinné s jinými dodavateli. Pokud člen mylně informuje klienta o skutečnostech týkajících se dodavatelů sluţeb, je povinen plnit jakékoli ztráty. Členův vztah k dodavateli sluţeb je zaloţen na důvěře, coţ znamená, ţe ve vztahu k němu musí agent jednat vţdy v dobré víře.
4.5.4 Fond TAANZ (7) Členství v organizaci TAANZ přináší CK a CA řadu výhod. Kromě toho, ţe organizace pomáhá zjednodušovat obchodní vztahy s partnery i zákazníky, pro které je členství jakousi známkou důvěryhodnosti podnikatele, TAANZ poskytuje svým členům a jejich 22
zákazníkům významnou ochranu. Organizace má systém několika fondů, do kter ých přispívají všichni členové v závislosti na velikosti jejich podniku a dalších kritériích. Tyto fondy jsou vyuţívány např. při selhání člena, nebo jiných dodavatelů, při finančním úpadku a podobných událostech, na které se nevztahuje cestovní pojištění. Organizace TAANZ usiluje o dosahování vysoké kvality poskytovaných sluţeb a významně dbá na ochranu spotřebitele, proto dojde- li k poškození klienta některým ze členů, TAANZ situaci vyhodnotí a případně odškodní klienta z prostředků fondu.
4.5.5 Založení CK na Novém Zélandu Provozování CK se řídí všeobecnými zákony o podnikání. V otázce tvoření politiky výjezdového cestovního ruchu je zde významným nositelem organizace TAANZ, je však potřeba mít na paměti, ţe členství v této organizaci je zcela dobrovolné. Tudíţ v souladu s legislativou země platí při zřizování ţivnosti vcelku jednoduchý postup. Proces zřizování živnosti (8) Prvním aspektem, který je třeba splnit je být oprávněn k práci na Novém Zélandu. Pokud je ţadatel rezidentem jiné země neţ je Nový Zéland nebo Aus trálie, je třeba, aby si zajistil pracovní víza (9). Dále je nutné se rozhodnout o formě podnikání. Moţné jsou tři formy: 1) Ţivnostník – má úplnou kontrolu nad svou firmou. Připadají mu veškeré zisky, stejně jako povinnosti a závazky. Tato forma vyţaduje minimum papírování, proto je nejjednodušší a velmi rozšířenou formou. 2) Partnerství – v partnerství sdílí několik osob jeden podnik, jeho zisky a ztráty. Tyto podniky jsou určovány dohodami o partnerství, které písemně určují rozdělení zisků a ztrát. 3) Společnost – je právnická osoba se souborem práv, jeţ jsou odlišné od práv akcionářů. Společnost je vlastníkem jmění, coţ znamená, ţe odpovědnost za dluhy je omezena na částku, která byla vloţena jako základní kapitál. Kaţdá společnost musí být registrována v národní databázi. Poté je třeba svůj podnik pojmenovat. Pokud ţadatel chce jméno své společnosti mít chráněné, je moţnost si jej nechat zaregistrovat.
23
Všechny formy podniku se musejí zaregistrovat na daňovém úřadu a poţádat o svůj IRD kód (Inland Revenue Department je místní formou daňového úřadu, pozn. autorky). Pokud je roční obrat více neţ $60 000 NZD, podnik se stává plátcem daně GST (Goods and Services Tax je zaloţená na podobném principu jako česká DPH, pozn. autorky). Podnik se musí zaregistrovat jako plátce daně jakmile dosáhne této sumy nebo očekává její dosaţení v příštích dvanácti měsících. Můţe se však zaregistrovat dobrovolně, i kdyţ má menší obrat. Výše GST v roce 2012 činí 15 %. Pokud podnik má nějaké zaměstnance, je potřeba se rovněţ na IRD úřadě zaregistrovat jako zaměstnavatel. Dalším subjektem, který můţe sehrát roli při zakládání podniku je místní rada. Ta schvaluje některé typy činností a rovněţ upravuje hygienické a bezpečnostní normy pro všechny podniky. Je tedy v zájmu kaţdého ţadatele tento úřad před zahájením činnosti rovněţ kontaktovat.
24
5 Srovnání podmínek pro založení CK v České republice a na Novém Zélandu Na první pohled je patrný hlavní rozdíl při zakládaní CK a tím je legislativní rámec. Zatímco v České republice se zákon podrobně věnuje nejmenším detailům podnikání v oblasti CK, dokonce definuje klíčové pojmy a nařizuje povinnost mít pojištění proti úpadku v minimální výši, na Novém Zélandu jsou zákony o mnoho liberálnější a stát nezasahuje do hospodářství více neţ je nezbytně nutné. Podnikatel, jenţ chce provozovat CK, by pravděpodobně ocenil zejména formální nenáročnost, která je pro Nový Zéland typická. To je dáno odlišnou historií obou zemí a jejich politickými reţimy, ale zejména nejspíše nízkou populací a odlišným ţivotním stylem na Novém Zélandu. Dalším rozdílem je finanční náročnost, kdy český podnikatel je velmi často odrazován vysokou částkou, jeţ je nutné investovat do pojištění proti úpadku. Je však ţádoucí, aby zákazníci CK byli nějakým způsobem chráněni nehledě na to, zda uzavírají cestovní smlouvu s českou či novozélandskou společností. Na Novém Zélandu lze tuto situaci řešit několika způsoby. Podnik si buď můţe sjednat libovolná pojištění, nebo pokud je členem v organizaci TAANZ, ta je připravena chránit zákazníky svých členů pomocí k tomu určených fondů. Zajímavým faktem je také skutečnost, ţe v České republice je podnikání v oblasti CK koncesovanou ţivností, naproti tomu na Novém Zélandu tato činnost nespadá do ţádné regulované kategorie a je v podstatě na samotném trhu, aby posoudil důvěryhodnost jednotlivých podnikatelských subjektů. Z pohledu podnikatele je jistě méně komplikované a časově i finančně méně náročné zaloţit CK na území Nového Zélandu. Z jiného úhlu pohledu by na obě země mohlo být pohlíţeno očima klienta, pro kterého je bezpečnější spíše český systém.
25
6 Výsledky dotazníkového šetření Tato kapitola seznámí s konkrétními otázkami a především výsledky dotazníku. Dotazování probíhalo v anglickém jazyce, ale zde bude uveden český překlad. Kompletní dotazník v původním znění je k nahlédnutí v Příloze 1. Souhrnná demografická charakteristika respondentů Na konci dotazníku byly poloţeny základní demografické otázky týkající se pohlaví a věku respondentů. Z pohledu pohlaví byli respondenti vcelku rovnoměrně zastoupeni v počtu 34 ţen a 26 muţů. Otázka o věku byla záměrně formulovaná ve věkových rozmezích, aby se lidem lépe odpovídalo. Nejvíce respondentů (38 %) bylo ve věku 26– 35 let. Lidé v této věkové kategorii mají většinou jiţ dokončené vzdělání a pracují na své kariéře. Mnozí jsou stále bezdětní, tudíţ by mohli disponovat poměrně slušnými finančními prostředky. Zároveň se jedná o lidi mladé, tedy energické, bez větších zdravotních potíţí a schopné adaptovat se nejrůznějším prostředím.
5%
40%
jednoznačně občas nikdy
55%
Graf 1: Zájem o cestování (zdroj: autorka)
Otázka č. 1: Chystáte se strávit své prázdniny cestováním? Tato otázka zkoumá všeobecné nadšení obyvatel Nového Zélandu pro cestování. Výsledky výzkumu (viz Graf 1) jednoznačně potvrzují tvrzení, ţe Novozélanďané jsou vášnivými cestovateli. Celých 95 % dotázaných uvedlo, ţe svou dovolenou by rádi strávili cestováním. Dalo by se říci, ţe mnoho mladých lidí cítí jakousi potřebu podívat 26
se za hranice země předtím, neţ se rozhodne definitivně se usadit a zaloţit rodinu. Toto samozřejmě není pravidlem, ale poznatky autorky jsou takové, ţe obyvatelé i v pozdějších letech rádi cestují a většinou se také rádi vracejí zpět do své rodné země. Za téměř dvouleté souţití s místními obyvateli se autorka setkávala doslova denně s lidmi, kteří procestovali Evropu a velmi často mezi nimi byli i tací, jeţ nejméně jednou navštívili i Českou republiku. Protoţe i ti, kteří odpověděli, ţe nikdy necestují, jsou v tomto výzkumu významní, v dalších otázkách budou označeni jako „necestují“.
Otázka č. 2: Jak nejraději plánujete svou dovolenou? Další klíčovou otázkou tohoto výzkumu je fakt, zda a jak velký je zájem o sluţby cestovních společností. S progresivní technologií vzrůstá i znalost, zdatnost a moţnosti lidí. V dnešní době je mnoho cestovatelů soběstačných a ke svým cestám nepotřebují asistenci cestovních společností. Toto je do budoucna velká hrozba pro CK a CA. Výsledky výzkumu ukazují (viz Graf 2), ţe pouze 32 % lidí preferuje spolupráci s cestovními společnostmi. V úvahu připadá skutečnost, ţe lidé pochopili tuto otázku v tom smyslu, zda si nechávají celou dovolenou zprostředkovat pomocí CK nebo CA a proto odpovídali v tak hojném počtu negativně. Nicméně plánování cest je poměrně dost náročné na čas a toho mají obecně lidé čím dál méně a je jen málo pravděpodobné, ţe by se tato skutečnost v dohledné době markantně změnila.
5%
32%
63%
sám/sama CA nebo CK necestují
Graf 2: Způsob organizace cest (zdroj: autorka)
27
Otázka č. 3: Cestujete raději … Pro tvorbu vhodného produktu je důleţitým parametrem kam chtějí klienti cestovat a doba, kterou jsou ochotni na dovolené strávit. Otázka také nepřímo zjišťuje, jak vhodná by byla pro potenciálního klienta Evropa jako cílová destinace. Zde odpovědělo 63 % (viz Graf 3), ţe preferují cesty do vzdálenějších destinací, např. na severní polokouli. Toto je velmi zajímavý aspekt, který není tak běţný. Důvodem je opět především značná odlehlost Nového Zélandu od okolních zemí. Novozélanďané samozřejmě necestují jedině do takto vzdálených destinací, nejčastější výjezdy mimo zemi bývají tradičně v rámci Pacifiku, ale takto „krátká“ cesta pro mnohé znamená, ţe neobjevují nic nového. To naznačuje, ţe Evropa by mohla být výbornou volbou pro uspokojení potřeb novozélandského cestovatele.
5% 32%
kratší vzdálenost (např. jiţní polokoule) delší vzdálenost (např. severní polokoule)
63%
necestují
Graf 3: Vzdálenost cest (zdroj: autorka)
Otázka č. 4: Jak dlouhou dobu byste nejraději strávili na Vaší dovolené? Pokud se podnik věnuje výjezdovému cestovnímu ruchu a snaţí se navrhnout vhodný produkt, je jistě nezbytné mít představu o tom, jak dlouho chtějí lidé na svých dovolených strávit. To platí obecně, ale pokud je navíc snaha zaměřit se na Evropu, délka pobytu bude hrát klíčovou úlohu. Letenky z Nového Zélandu do Evropy jsou velice nákladné a je logické, ţe pokud se lidé rozhodnout vynaloţit velké finanční prostředky na letenky, budou si danou destinaci chtít co nejvíce uţít. Skutečnost, ţe
28
37 % respondentů uvedlo (viz Graf 4), ţe chtějí na dovo lené strávit čtyři týdny a déle je
procentuální zastoupení
tedy příznivé zjištění.
37%
40% 35% 25%
30%
25%
25% 20% 15%
8%
10%
5%
5% 0% 1 týden
2 týdny
3 týdny čas
4 týdny a déle
necestují
Graf 4: Doba trvání dovolené (zdroj: autorka)
Otázka 5: Jaký typ destinace preferujete? Tato otázka se jiţ zaměřuje na to, co lidé od svých dovolených vlastně očekávají. Odpovědi (viz Graf 5) vcelku odpovídají tomu, co Novozélanďané ve své zemi nemají a co chtějí objevovat. Na Novém Zélandu je několik vysokohorských rezortů. Dobrodruţné atrakce jsou tam s trochou nadsázky na kaţdém kroku. Velký zájem o pláţové destinace můţe být poněkud zaráţející, jelikoţ se jedná se o ostrovní zemi, takţe o pláţe také není nouze. Ale zde je třeba podotknout, ţe tamní pláţe většinou nesplňují klasické klišé, jeţ si mnozí lidé představují jako perfektní pláţ, tzn. bílý písek, tyrkysové moře, azurová obloha, palmy a klidné, teplé moře. Na novozélandských pláţích je většinou černý písek (nebo kameny), počasí je velmi proměnlivé a často je dost větrno, moře je studené a příboj často velmi silný. Zřejmě z tohoto důvodu mají někteří respondenti touhu navštívit pláţové destinace. Nejvíce (56 %) respondentů však uvedlo kulturní destinace. Tento fakt je pochopitelný. Nový Zéland je velice mladou a nepříliš osídlenou zemí. Tato země nemá dlouhou historii, architektura je moderní a nepříliš působivá, a co se kultury týče, kro mě dvou největších měst Aucklandu a Wellingtonu jsou na Novém Zélandu spíše menší města, od čehoţ se také odvíjí kulturní rozmanitost.
29
56% Procentuální zastoupení
60%
50% 40%
30%
22% 14%
20% 3%
10%
5%
0% pláţová destinace
vysokohorská dobrodruţná destinace destinace
kulturní destinace
necestují
Destinace
Graf 5: Typ destinace (zdroj: autorka)
Otázka č. 6: Co Vás na cestách zajímá? Tato otázka zkoumá, co konkrétně lidi na jejich cestách zajímá. Je třeba poznamenat, ţe u této otázky bylo moţné vybrat libovolný počet odpovědí (nejméně jednu a maximálně devět). Výsledky výzkumu (viz Graf 6) proto nejsou uvedeny v relativních, nýbrţ v absolutních četnostech. Poslední moţnost „jiné“ byla vybrána čtyřmi respondenty. Jejich odpovědi zněly: historie, hudba, noční ţivot, ţivá hudba. Jedná se pouze o čtyři odpovědi, ale je třeba zváţit, jak odlišné by byly výsledky, kdyby moţnosti „hudba a noční ţivot“ a „historie“ byly ve výběru. Jed noznačně nejfrekventovanější odpovědí byla „místní kuchyně a kultura“. To potvrzuje jiţ zjištění z předešlé otázky, ţe Novozélanďané mají velký zájem o kulturu. Na druhém místě se umístil odpočinek, coţ je fakt, který by neměl být přehlíţen při plánování zájezdu. Je třeba vytvořit program pestrý, ale není dobré se snaţit za kaţdou cenu vzít klienta všude, nedbaje na jeho únavu a vyčerpání. Lidé rovněţ projevili zájem o přírodu, architekturu, umění, nakupování, atd. Tato otázka můţe slouţit jako velmi efektivní nástroj při vytváření programu CK.
30
Počet osob
49 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
27
33
30 24
23
18
14
4
3
Zájmy
Graf 6: Zájmy na cestách (zdroj: autorka)
Otázka č. 7: S kým nejraději cestujete? Tato otázka byla poloţena proto, ţe vztah, který spolu mají cestovatelé, určuje charakter celé dovolené. Např. pokud daná osoba cestuje sama, je ţádoucí, aby byla skupina tvořena podobně orientovanými jedinci, kteří by se mohli na cestách sblíţit. Pokud se jedná o rodinnou dovolenou, situace je naprosto odlišná. Rodina je celkem soběstačná skupina, která nepotřebuje přílišný kontakt s cizími lidmi. Zásadní roli zde hrají děti a jejich věk. Obecně lze však konstatovat, ţe rodina s malými dětmi ocení spíše pobytový zájezd v pohodovém a bezpečném prostředí. Pokud jsou děti starší, má rodina více moţností.
Pokud
dotyčná
osoba
cestuje
s kamarádem/kamarádkou
nebo
partnerem/partnerkou, je situace vcelku podobná, i kdyţ partneři mohou vyţadovat spíše intimnější prostředí a přátelé mohou být naopak více otevřeni poznání a dobrodruţství, ale to záleţí na kaţdém jednotlivém případu.
31
Procentuální zastoupení
50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%
46%
22%
19% 8%
kamarád/ka
partner/ka
5%
sám/sama
rodina
necestují
Společnost
Graf 7: Společnost při cestování (zdroj: autorka)
Otázka 8: Jaké je přibližné finanční rozmezí, které jste ochoten/ochotna utratit za dovolenou (za jednu osobu, celkově)? Strategicky zařazená na konci dotazníku je otázka týkající se financí. Obecně lidé neradi hovoří o penězích, ale pro tento výzkum má zjišťovaná skutečnost velkou váhu. Důleţitým aspektem je fakt, ţe suma je za jednu osobu a zahrnuje veškeré náklady na cestu. To je důleţité, protoţe řada společností uvádí ceny svých balíčků bez ceny za letenky. Výsledky výzkumu (viz. Graf 8) říkají, ţe většina lidí je ochotna za cestu utratit
Procentuální zastoupení
$3 000 NZD–$4 000 NZD (48 642–64 856 CZK) (13).
25% 20% 15% 10% 5% 0%
22%
25%
16% 11%
11%
2%
8%
5%
Suma v NZD
Graf 8: Náklady na dovolenou (zdroj: autorka)
32
7 Analýza trhu 7.1 Analýza vnějšího prostředí Analýza vnějšího prostředí bude provedena v rovinách pěti nekontrolovatelných faktorů vnějšího prostředí, jak je určil Němčanský (2001).
7.1.1 Konkurence Hierarchie CK a CA na Novém Zélandu je velmi specifická a politika cestovního ruchu je značně odlišná od té, co funguje v České republice. Valná většina trhu výjezdového cestovního ruchu je pokryta několika řetězci CA, jeţ mají své pobočky po celé zemi. Zejména v menších městech je koncentrace menších CK a CA značně nízká. V praxi to znamená, ţe tyto menší CK a CA se nacházejí především v Aucklandu a Wellingtonu, dvou největších městech Nového Zélandu. Nicméně i mezi těmito malými podniky je opravdu zlomek naprosto nezávislých. Asi čtyřicet malých a středních CA, které nepatří do některé ze sítí, jsou členy aliance CA The First Travel Group, která si klade za cíl podporovat nejlepší novozélandské CA (10). Co se týče CK, které se zabývají výjezdovým cestovním ruchem, tak těch je na trhu minimálně a nemají zde příliš velký význam. Většina výjezdového cestovního ruchu je zajišťována pomocí zmiňovaných řetězců, jeţ nabízejí produkty převáţně zahraničních partnerských CK. Tato kapitola uvede pět nejvýznamnějších CA na novozélandském trhu. House of Travel (11) House of Travel představuje obchodní značku sítě CA, která má pobočky po celé zemi. Výrazným rysem podniku je plánování pracovních pobytů a konferencí pro různě velké podniky. Dále disponují inteligentním rezervačním systémem letenek, který umoţňuje přístup do několika databází a moţnost vybrat si několik dopravců pro jednu cestu. Jejich webové stránky získaly několik ocenění. Zajímavostí je spolupráce s tamními hospici, které se snaţí podporovat.
33
Zaměření na Evropu Na webových stránkách nabízejí informace o některých evropských destinacích, různé slevy např. na dopravu, svatební cesty, letenky a okruţní plavby. Harvey Word Travel (12) Tato původem australská CA má v současnosti své kanceláře na území Austrálie, Nového Zélandu, Jiţní Afriky a Velké Británie. Úzce spolupracuje se společností Stella, jeţ působí jako
významný dodavatel cestovních sluţeb. Jejich strategií je
zprostředkovávání produktů za nejniţší ceny, které s dodavateli mají díky velkému objemu prodeje. Nabízejí prodej letenek, okruţních plaveb, autobusové dopravy, zájezdů, pronájmu aut, ubytování v hotelu a dalších produktů cestovního ruchu. Dále se také zabývají svatebními cestami. Většina kanceláří je vlastněna a řízena soukromými majiteli prostřednictvím franšízingu, coţ má zaručovat osobní zájem jejich manaţerů na poskytování kvalitních sluţeb a obchodním úspěchu. Zaměření na Evropu V souvislosti s Evropou společnost nabízí letenky, okruţní plavby, golfové, ubytovací a poznávací zájezdy. Pobytové zájezdy jsou obvykle pouze na tři noci, součástí je zpáteční letenka a ubytování se snídaní v luxusních hotelích a cena se pohybuje kolem $3 000 NZD–$4 000 NZD (48 642–64 856 CZK) (13). Poznávací zájezdy se pohybují kolem $1 800 NZD (29 185 CZK) za týdenní, a od $3 500 NZD (56 749 CZK) za čtrnáctidenní pobyty (13). Tyto ceny však zahrnují pouze dopravu na místě a ubytování, letenka není součástí ceny. United Travel (14) Tato společnost je nejstarší CA na Novém Zélandu s pobočkami po celé zemi. I United Travel je v obchodním partnerství s dodavatelskou Stellou. Dále spolupracují s oblíbeným věrnostním programem Fly Buys. Prodávají letenky, zájezdy, svatební cesty, ubytování, okruţní plavby, cestovní SIM karty, a jiné. Zaměření na Evropu Zprostředkovávají lety do Evropy, pronájem vozů, ubytování, okruţní plavby, poznávací zájezdy. Ceny zájezdů zahrnují dopravu v místě, vstupy, několik večeří,
34
ubytování v luxusních hotelích a další. Ceny však nezahrnují letenky do Evropy a pohybují se od $3 500 NZD (56 749CZK) za dvoutýdenní pobyt (13). Mondo travel (15) Jedná se o poměrně novou CA s osmi pobočkami na území Nového Zélandu. Jejich filozofií je plánování cest podle individuálních přání zákazníků. Jejich nabídka není v porovnání s předchozími konkurenty příliš široká. Nabízí několik zvýhodněných zájezdů, okruţní plavby a svatební cesty. Zaměření na Evropu Na evropském trhu zprostředkovávají malé mnoţství zájezdů a okruţních plaveb, výběr je však dost úzký. Flight centre (16) Australská CA s více neţ sto třiceti kancelářemi po celém Novém Zélandu. Slibují zkušený a důkladně proškolený personál na kaţdé prodejně. Jejich mottem je poskytování nejlepších cen letenek, ubytování, půjčoven vozů, cestovních pojištění, okruţních plaveb, autobusové a ţelezniční dopravy a zájezdů. Zaměření na Evropu Nabízejí letenky, ubytování a několik pobytových zájezdů. Ty jsou však pouze na dvě noci, zahrnují ubytování se snídaní v luxusních hotelích a zpáteční letenku a ceny se pohybují kolem $2 500 NZD (40 535 CZK) (13). Analýza hlavní konkurence Tato část se zaměří na společnost, jeţ by eventuálně představovala největší konkurenci pro CK se specializací na Evropu jako cílovou destinaci a chtěla by vstoupit na trh. Nejvýznamnější CK na trhu byly jiţ uvedeny výše. Je pravděpodobné, ţe největší hrozbu by představovala společnost Harvey World Travel. U podniku budou určeny jeho silné a slabé stránky. Stále se vychází z předpokladu, ţe analyzován je konkurent nové CK specializované na Evropu, která by se soustředila na cílový trh, je nţ byl jiţ částečně identifikován z výsledků dotazníku. Jde tedy o mladé zákazníky ve věku 26 –35 let, kteří chtějí na dovolené strávit několik týdnů a zároveň by rádi utratili pouze $3 000 NZD–$4 000 NZD (48 642–64 856 CZK) (13). Zajímají se zejména o místní kulturu a 35
kulinářství a přírodu. Bude tedy třeba se zaměřit na nabídku poznávacích evropských zájezdů, kterou disponuje analyzovaný podnik. Harvey World Travel – silné stránky stabilní mezinárodní společnost, silná pozice na novozélandském trhu, velké mnoţství obchodních partnerů, velký objem prodeje, zajišťující výhodné sazby, franšízing zajišťující osobní zájem franšízantů, v nabídce mají dva poznávací zájezdy společnosti Contiki, které jsou zaměřené na zákazníky ve věku 18–35 let, trvají zhruba tři týdny a jejich filozofií je sníţení nákladů díky levnému typu ubytování. Slabé stránky jejich nabídka je velice široká, nemají ţádné priority, na které by se specializovali, většina produktů je zaměřena na majetnou klientelu, jejich nabídka se výrazně neliší od ostatních společností na trhu, jedná se o CA, tudíţ podnik nevytváří vlastní balíčky sluţeb.
7.1.2 Ekonomika Nezaměstnanost k září tohoto roku vzrostla na 7,3 % (17). Nejvyšší podíl však zastávají hlavní menšiny, jimiţ jsou Maorové a Pacifické komunity, u kterých je často problém nedostatečné kvalifikace pro výkon mnoha pracovních pozic (18). Z výzkumu The New Zealand Tourism Research Institute pak vyplývá, ţe zaměstnavatelé postrádají dostatek kvalifikovaného personálu (19). To můţe být zapříčiněno jednak poměrně malou populací, ale také výrazným odlivem kvalifikované pracovní síly do zahraničí a to zejména do Austrálie, kam lidé ve velkém migrují za vyššími příjmy. Tato skutečnost ale na druhé straně znamená, ţe vzdělaní a kvalifikovaní lidé mají velkou šanci na profesní uplatnění. V posledních dvaceti letech se politika Nového Zélandu přetransformovala z agrární ekonomiky, jeţ byla značně závislá na britském koncesionářském přístupu k trhu, na více industrializované trţní hospodářství. Tento růst zvýšil reálné příjmy a země se stala 36
plnohodnotným konkurentem na světovém trhu. Od roku 1987 HDP roste v průměru o 0,55 %. Nejlepších výsledků bylo dosaţeno v roce 1999, kdy HDP činil 2,7 %, naopak nejniţších hodnot bylo dosaţeno v roce 1991 s –2,60 % (20). V současnosti si země udrţuje stabilní růst HDP. Průměr inflace od roku 1918 do roku 2012 činí 4,91 % (21). Rovněţ tlaky inflace jsou dlouhodobě pod kontrolou. Úroková míra je stanovena Centrální bankou na 2,5%, coţ je stejné, jako v minulém roce (22). Novozélandská měna se nazývá novozélandský dolar (NZD). Měna je volně směnitelná. V roce 1967 nahradil novozélandský dolar novozélandskou libru, přičemţ libra ztratila 90 % své kupní síly. Následující graf však znázorňuje, ţe v devadesátých letech se měna stabilizovala a svou stabilitu si drţí dodnes (23).
Graf 9: Kupní síla NZD v letech 1967–2006 (zdroj: Reserve bank of New Zealand)
7.1.3 Politika a legislativa Protoţe na Novém Zélandu nejsou ţádná zvláštní legislativní omezení v oblasti cestovního ruchu, podmínky podnikání v oblasti CK se řídí všeobecnými zákony o podnikatelské činnosti. Co se týká daňového zatíţení, průměr daňového zatíţení na Novém Zélandu je mezi nejniţšími ze zemí OECD. V roce 2005 se daně podílely na HDP 37,8 %, v České republice byla výše daní totoţná (24). Ochrana proti nekalé soutěţi je zajištěna pomocí zákona o poctivém obchodu z roku 1986, který má podporovat soutěţ a chránit zákazníka (25). 37
Politicko-právní prostředí na Novém Zélandu je velmi liberálním systémem, do kterého vláda příliš nezasahuje a naopak se jej snaţí podporovat. Nízké daňové zatíţení je rovněţ příznivým aspektem pro podnikání v zemi.
7.1.4 Společnost a kultura Nový Zéland je ostrovní země a skládá se ze dvou hlavních a řady malých okolních ostrovů. Hustota osídlení je poměrně nízká a počet obyvatel se pohybuje kolem 4 400 000 obyvatel (26). Převáţnou většinu obyvatel tvoří evropští přistěhovalci a významnou menšinou jsou Maorové. Izolace země společně s nízkou populací tvoří poměrně unikátní prostředí. Obecně platí, ţe místní obyvatelé a to především v mladém věku cítí silnou potřebu cestování a poznávání okolního Světa. Je to pochopitelné. Například pro průměrného Evropana není problém za poměrně krátkou cestu v rámci jednoho kontinentu poznat nespočet cizích kultur, přírodních prostředí, atd., ale vzdálenost Nového Zélandu od ostatních kontinentů společně s Tichým oceánem, jenţ jej obklopuje, činí tuto zemi velice izolovanou od okolního Světa. To dělá z Novozélanďanů velmi vášnivé cestovatele, coţ je skutečnost, která nahrává výjezdovému cestovnímu ruchu. Dalším aspektem, na který je třeba poukázat, je vzdělanost a odborná kvalifikace obyvatel. Podle průzkumu místní výzkumné instituce pro cestovní ruch (The New Zealand Tourism Research Institute) je situace taková, ţe znalosti cestujících se neustále zvyšují a je třeba, aby i znalosti cestovních agentů neustále rostla. Z pohledu potřeby kvalifikovaného
personálu
vyplývá,
ţe
cestovní společnosti neustále
hledají
kvalifikované pracovníky, ale dotázané spo lečnosti uvádějí, ţe přes 60 % ţadatelů nesplnilo poţadavky a to zejména díky nedostatečným schopnostem ţadatelů (vzdělání, kvalifikace, atd.).
Tyto společnosti se také shodují, ţe by bylo přínosné, kdyby se
zvedla úroveň vzdělanosti v oboru. Naprostý nedostatek kvalifikovaných pracovníků je prý potom na manaţerských pozicích (27). Obecně uznávaným stupněm vzdělaní v oboru je úroveň 3 a 4, coţ jsou certifikáty, které lze získat po absolvování nejméně tří měsíčního prezenčního studia. Pro srovnání s Českou republikou je bakalářský titul klasifikován jako úroveň 7 a doktorát je nevyšší úroveň 10 (28).
38
7.1.5 Technologie Technologie a informační technika diktuje tempo v dnešním světě. Pro cestovní ruch toto platí dvojnásob. Jen těţko si lze představit CK, která nepouţívá centralizovaných rezervačních systémů, internetu či telefonů. V současnosti je moderní technické vybavení samozřejmostí a na Novém Zélandu tomu není jinak. Moţnosti online rezervací však zároveň znamenají velkou hrozbu pro CK a CA. Lidé jsou stále více informovaní a mnozí upřednostňují zabezpečení svých cest vlastními prostředky. Nicméně řada lidí buďto internetovým sluţbám nedůvěřuje, nebo preferuje osobní kontakt. Svou roli můţou hrát i úspora času či nedobrá znalost v oblasti cestovního ruchu. To také potvrzuje fakt, ţe v roce 2008 byla na Novém Zélandu celková částka ze sluţeb prodaných CK a CA rovna $1 067 000 NZD, přičemţ celková suma, kterou turisté utratili za produkty cestovního ruchu, vyšplhala na $12 222 000 NZD. To znamená, ţe 8,7 % sluţeb cestovního ruchu bylo prodáno prostřednictvím CK a CA (29).
7.2 Analýza potenciálního trhu a) Kdo? Kdo tvoří cílový trh? Potenciální cílová skupina je tvořena lidmi ve věku 26–35 let. V rámci dotazníkového šetření byla tato skupina nejvíce zastoupena a navíc se jedná o skupinu, která chce cestovat a na trhu chybí silný konkurent, který by se na ni zaměřoval. Je tedy vhodné zaměřit se pouze na respondenty v této kategorii a prozkoumat detailně jejich odpovědi. Pomocí softwaru Excel bylo provedeno třídění dat. Tato kapitola se dále bude zabývat jen výsledky pro tuto konkrétní věkovou skupinu. b) Co? Jaké potřeby bychom chtěli us pokojit? Pro daný segment byly
nejčetnější tyto body v zájmu v tomto pořadí od
nejfrekventovanější: místní kuchyně a kultura, příroda, odpočinek, umění, architektura, nakupování, sport, móda, muzika a noční ţivot. Toto jsou tedy hlavní body zájmu, na které je potřeba se zaměřit při vytváření nabídky, tak vymohl být osloven preferovaný segment. c) Kde? Kde tito lidé žijí?
39
Většina novozélandské populace ţije ve městech. Dvěma největšími městy a zároveň hlavními obchodními centry jsou Auckland a Wellington. Tato dvě města jsou domovem pro téměř polovinu z celkové populace. d) Kam? Kam chtějí tito lidé cestovat? Respondenti z analyzované věkové skupiny uvedli v převáţné většině (71 %), ţe preferují cesty na delší vzdálenosti, např. na severní polokouli. e) Jak? Jak nakupují? Na tuto otázku můţe částečně odpovědět zjištění, ţe 71 % respondentů uvedlo jako způsob organizace vlastními prostředky, 29 % potom preferuje spolupráci s CK nebo CA. f) Kolik? Kolik zákazníků je možno zaujmout? Kolik peněz jsou ochotni utratit? Kolik času chtějí na dovolené strávit? Je nesporné, ţe trh na Novém Zélandu je velmi malý. Na druhou stranu je však frekvence cestování poměrně vysoká. Podle údajů statistického úřadu Nového Zélandu bylo v roce 2011 zaznamenáno 2 100 000 výjezdů rezidentů ze země (30). Tuto skutečnost lze srovnat s Českou republikou, kdy je moţno zjistit z dokumentů MMR, ţe v prvním čtvrtletí roku 2011 bylo dohromady zaznamenáno na 781 000 krátkých a dlouhých cest rezident ů České republiky do zahraničí (31). Pokud je tato suma orientačně přepočítána na rok, odhadovaný počet výjezdů Čechů by byl zhruba 3 124 000 za rok. Zde je třeba si uvědomit, ţe Nový Zéland má asi o 6 miliónů méně obyvatel. Co se týče nákladů, jeţ jsou respondenti ochotni utratit, ve zkoumané věkové kategorii odpovědělo 29 % dotázaných, ţe by utratili $3 000 NZD–$4 000 NZD (48 642–64 856 CZK), 16,5 % uvedlo $2 000 NZD–$3 000 NZD (32 428–48 642 CZK) a stejný počet $5 000 NZD–6 000 NZD (81 070–97 284 CZK). $7 000 NZD (113 498 CZK) a více by utratilo pouhých 8,5 % (13). Nejčastější odpovědí na otázku, jak dlouho chtějí na dovolené strávit, byla odpověď čtyři týdny a déle, odpovědělo tak 46 % respondentů z cílového segmentu.
40
7.3 Závěry analýz a diskuze Analýza konkurence přináší zjištění, ţe na trhu výjezdového cestovního ruchu Nového Zélandu má největší podíl několik velkých společností, které se dělí o většinu zákazníků. Tyto společnosti jsou si velice podobné a ţádná z nich nejeví přílišnou snahu se odlišit a přinést něco nového. Na trhu téměř chybí nabídka pro mladé zákazníky s menším rozpočtem. Společnosti nabízejí balíčky, které jsou sestavěny z často zbytečně drahých sluţeb. Výjimkou je pouze Harvey World Travel, jeţ nabízí alespoň dva produkty pro mladé lidi, kteří chtějí procestovat co nejvíce míst za co nejméně peněz. Další významnou skutečností je, ţe na trhu významně nefiguruje ţádná lokální CK. V tomto směru byla nalezena evidentní mezera na trhu. Z analýzy vnějšího prostředí a jejích nekontrolovatelných faktorů vyplývá, ţe ekonomika země je dlouhodobě v ekonomickém růstu, jedná se stabilní hospodářství, plně otevřené hospodářské soutěţi. Nedostatek kvalifikované síly přímo nahrává schopnému podnikateli, ale zároveň můţe být problémem v souvislosti s náborem vhodných zaměstnanců. Legislativa země je velmi liberální a podporuje volnost obchodu. Co se týče populace, ta není příliš četná, ale všeobecná obliba cestování tuto skutečnost do jisté míry kompenzuje. Ze získaných výsledků vyplývá, ţe je reálná moţnost vytvoření ţivotaschopné CK na území Nového Zélandu, která by se specializovala na Evropu jako cílovou destinaci. Analýza trhu poskytuje vcelku podrobný rozbor cílového segmentu a jeho potřeb. Je ţádoucí vytvořit produkt pro cestovatele ve věku 26–35 let, do vzdálených destinací. V otázce cenové politiky bude třeba najít kompromis mezi dlouho trvajícím zájezdem za nízkou cenu. Jak toho dosáhnout? Bude zvolena strategie výběru levného ubytování, oproti konkurenci, která většinou nabízí luxusní ubytování, coţ velmi výrazně navyšuje výslednou cenu. Skutečnost, ţe bude vyuţíváno levného, ale velmi důkladně vybraného ubytování pomůţe rovněţ zajistit oslovení poţadovaného segmentu, jelikoţ cena nebude tak nízká, aby oslovila masy náctiletých a zároveň se ubytování můţe zdát málo luxusní starším generacím. Program by měl být zaměřen zejména na kulturní destinace. Tato zjištění budou pouţita při tvorbě projektu CK a její nabídky.
41
8 Podnikatelský plán 8.1 Titulní strana Název společnosti: Kiwi Wander Sídlo: 22 Timandra street, 4310 New Plymouth, New Zealand Majitel: Lenka Perníková Forma podnikání: Ţivnost Kontakt:
Lenka Perníková 22 Timandra street, 4310 New Plymouth, New Zealand Telefon/fax
:
+64 1234 5678
E- mail:
[email protected]
Web:
www.kiwiwander.co.nz
Popis činnosti: Cestovní kancelář Kiwi Wander se zabývá tvorbou a následným prodejem zájezdů.
8.2 Shrnutí Předmětem tohoto podnikatelského plánu je projekt zaloţení nové CK s názvem Kiwi Wander, jeţ má být zaloţena na Novém Zélandu v souladu se zákony země. Majitelkou podniku bude Lenka Perníková. Zvolenou formou podnikání je ţivnost pro svou nenáročnost a minimální finanční zatíţení. Ţivnost bude spuštěna k 1. 1. 2013. Sídlem podniku bude alespoň pro začátek bydliště majitelky, jelikoţ veškerá nabídka a prodej bude probíhat na webových stránkách podniku, stejně jako komunikace se zákazníky. Ti budou moct navíc pouţít telefon, fax, e- mail a sociální síť Facebook, která bude rovněţ vyuţívána pro marketingové účely. Činnost CK bude spočívat zejména v tvorbě, organizaci, propagaci, prodeji a realizaci zájezdů. Zaměřena bude na cestovatele ve věku 26–35 let, kteří chtějí poznat co nejvíce, ale nedisponují tak velkými finančními prostředky. Proto byla zvolena strategie sniţovat výslednou cenu pomocí levného ubytování, zejména hostelů.
42
V začátku podnikání se bude CK soustřeďovat pouze na jeden typ zájezdu. Půjde o dvacetidenní poznávací zájezd po Evropě. Do začátku podnikání bude vloţen kapitál ve výši $15 500 NZD (251 317 CZK) (13), jenţ pochází z vlastních zdrojů majitelky.
8.3 Personální zajištění podniku Majitelkou a zároveň jedinou osobou pracující ve společnosti Kiwi Wander je Lenka Perníková. Osobní a profesní údaje: Věk: 24 let, Státní příslušnost: Česká republika, v současnosti pracovní vízum pro Nový Zéland platné do května 2014, v budoucnu snaha o získání občanství na Novém Zélandu, Vzdělání: v posledním semestru bakalářského studia na VŠPJ Jihlava, obor cestovní ruch, Jazyky: český, slovenský a anglický (plynně), německý, španělský a portugalský (středně pokročilá úroveň), Pracovní zkušenosti: práce
v pohostinství ve Velké Británii, Norsku,
Portugalsku a na Novém Zélandu, práce recepční v českokrumlovském hotelu Růţe*****, Zájmy: cestování, cizí jazyky, sport, hudba, Navštívené země: Slovensko, Německo, Rakousko, Turecko, Itálie, Francie, Španělsko, Portugalsko, Velká Británie, Holandsko, Dánsko, Norsko, Vietnam, Indonésie, Nový Zéland. Majitelka bude zabezpečovat vedení podniku, marketingovou komunikaci, uzavírání smluv s dodavateli a zákazníky a veškerou organizační činnost kolem tvorby zájezdů. Průvodci budou najímáni externě a bude kladen velký důraz na jejich výběr. Majitelka bude hledat evropské průvodce, kteří mají dobrou znalost navštěvovaných míst, stejně jako schopnost výborného jednání s lidmi. Bude preferováno, aby byli průvodci v podobném věku jako klienti a aby byli zajímavými osobnostmi, jeţ dokáţou os lovit různé typy lidí. 43
8.4 Odůvodnění výběru cílového segmentu a navrhovaného produktu Z analýz, které byly provedeny v předchozích kapitolách, jasně vyplývá, ţe Nový Zéland je velmi atraktivním prostředím pro zaloţení CK. Je zde ideální politické, ekonomické, sociální i technické prostředí. Navíc analýza konkurence ukazuje, ţe je zde mezera na trhu v tom smyslu, ţe zde není ţádná významnější CK, jeţ by nabízela levné a dlouho trvající zájezdy. Analýza trhu potom pomohla identifikovat cílový segment, který evidentně má zájem o takto orientované zájezdy. Evropa jako cílová destinace byla zvolena z toho důvodu, ţe je to kontinent velmi rozmanitý. Kaţdá země nabízí svá specifika a přitom vzdálenosti mezi jednotlivými body zájmu jsou relativně malé. Evropa nabízí vše, co novozélandský respondent uvedl, ţe ho zajímá. Výhodou také je původ majitelky, která pochází z České republiky a většinu míst z nabízeného zájezdu sama navštívila.
8.5 Poskytované služby CK se chce zaměřit na tvorbu vlastních balíčků. Zahajovací zájezd bude vypadat přibliţně následovně. Jednat se bude o zájezd do Evropy na dvacet dní. Začátek zájezdu bude v Londýně raději neţ přímo na Novém Zélandu proto, aby měli cestující větší flexibilitu před a po zájezdu. Doprava bude zajištěna pomocí autobusového dopravce, autobusem s kapacitou čtyřicet pět sedadel, sjednáni budou dva řidiči a jeden průvodce. Filozofií zájezdu je poznat co nejvíce z Evropy, ale ne za cenu nepohodlí a únavy cestujících. Program bude tvořen tak, aby měli klienti dostatek času poznat kaţdé místo a zároveň si mohli odpočinout po jednotlivých přejezdech, proto v kaţdém cílovém místě stráví zájezd dva dny. Kromě organizovaných prohlídek bude program proloţen i dalšími aktivitami, které by umoţnili klientům si odpočinout nebo proţít zajímavé momenty, např. návštěvy pivovarů a vinných sklípků s ochutnávkami, sjezd řeky na nafukovacích člunech, krátký kurz vaření zakončený společnou večeří, atd. Trasa záje zdu 1. aţ 2. den: Londýn, 3. aţ 4. den: Paříţ, 5. aţ 6. den: Amsterdam, 7. aţ 8. den: Praha, 9. aţ 10. den: Vídeň, 11. aţ 12. den: Mnichov, 13. aţ 14. den: Zurich, 16. aţ 17. den: Milano, 18. aţ 19. den: Marseille, 20. den: Barcelona. 44
Předběžná kalkulace zájezdu Protoţe společnost ještě neuzavřela ţádné smlouvy, bude provedena pouze př ibliţná kalkulace v odhadovaných sumách. I. Nepřímé náklady A. Náklady na dopravu celkem ujeté km, objíţďky a přístavné km, náhrada za čekání, dálniční poplatky, poplatky za parkování, náklady na řidiče (mzda, ubytování, stravné). B. Náklady na průvodce (mzda, ubytování, stravné). C. Kurzové riziko (klienti platí v NZD, náklady budou účtovány pravděpodobně v EUR) - 10 %. D. Riziko neobsazenosti - 20 %. Odhad nepřímých nákladů je $6 106 NZD (99 007 CZK) (13). II. Přímé náklady A. Ubytování, B. Vstupy a další náklady, jeţ závisí na individuálním vyuţívání sluţeb, C. Kurzové riziko - 10 %, Odhad přímých nákladů na jednotlivce je $925 NZD (15 000 CZK) (13). Odhad celkových nákladů na jednotlivce byl stanoven na $1 604 NZD (26 000 CZK) (13). Dále je třeba připočíst marţi (30 %). Cena s marží činí $2 085 NZD (33 800 CZK) (13). Cena zájezdu po připočtení daně (15 %) potom činí $2 398 NZD (38 870 CZK) (13).
45
8.6 Marketingová strategie Prodej a cíle V prvním roce CK plánuje uskutečnit deset vlastních zájezdů. V dalším roce by chtěla vstoupit na trh s dalšími dvěma zájezdy: Indie, ke kořenům jógy a Indonésie, surfové prázdniny. Prodej zájezdů by se měl ročně zvyšovat, do tří let by CK chtěla uskutečnit alespoň patnáct zájezdů ročně. Spolupráce Strategickým krokem bude členství v organizaci TAANZ. Č lenství v této organizaci má řadu výhod. Mezi ty nejvýznamnější patří skutečnost, ţe členství společnosti zaručuje důvěryhodnost a dobrou image pro veřejnost i potenciální partnery a dále fakt, ţe členství s sebou přináší jakousi záruku krytí selhání či úpadku, coţ především pro klienty znamená jistotu v neočekávaných situacích. Cenová politika Cenová politika je jednou ze stěţejních atributů strategie CK, jelikoţ právě nízké ceny jsou to, co CK odlišuje od konkurence. Je proto nesmírně důleţité, aby CK v tomto směru byla velmi důsledná a vţdy dbala na pečlivý výběr levného, ale solidního ubytování. To samozřejmě platí i pro ostatní dodavatele sluţeb. Webové stránky Webové stránky budou hlavním komunikačním nástrojem CK, proto na jejich kvalitu a funkčnost bude kladen velký důraz. Stránky musí být přehledné a poskytovat co nejvíce informací. Nejdůleţitější vlastností stránek však je jejich optimalizace, tak aby se stránky zobrazovali při vyhledávání v internetových vyhledávačích na předních pozicích mezi vyhledanými výsledky. O to se postará bratr majitelky, který se tvorbou webových stránek aktivně zabývá. Za tvorbu a údrţbu stránek a pokrytí k tomu vynaloţených nákladů mu bude ročně vyplácena odměna, za zaloţení 10 000 CZK ($617 NZD), v dalších letech 5 000 CZK ($308 NZD) (13). Sociální síť Dalším způsobem marketingové komunikace a oslovení zákazníka bude zaloţení profilu na sociální síti Facebook. Zde budou probíhat diskuze o budoucích i uskutečněných 46
zájezdech, kam budou moct přispívat klienti, kteří se jiţ nějakého zájezdu zúčastnili stejně jako zájemci, kteří si touto cestou budou mít moţnost vyslechnout zkušenosti ostatních cestovatelů. Profil bude v reţii samotné majitelky, která se bude pravidelně zúčastňovat diskuzí a také bude přidávat fotografie z uskutečněných zájezdů a podobně. Tato síť se stala fenoménem dnešní doby a lze jí bezplatně vyuţít jako velice efektivní komunikační nástroj. Protoţe lidé ve věku 26–35 let, na které se CK zaměřuje, se ve svém kaţdodenním ţivotě běţně potýká s internetem, bude marketingová komunikace na internetu efektivní cestou a společnost prozatím neuvaţuje o dalších moţnostech.
8.7 Finanční plán Protoţe se zatím jedná pouze o projekt CK, k dispozici nejsou ţádné výsledky hospodaření, jenţ by bylo moţné zhodnotit. Je však důleţité předem co nejpřesněji stanovit jak velké náklady bude nutné vynaloţit na rozjezd firmy a do začátku podnikání, kdy firma nebude ještě mít stabilní příjmy a bude si teprve budovat svou pozici na trhu. Proto v této kapitole bude proveden předpoklad počátečních nákladů spojených s rozjezdem firmy, odhadovaný prodej zájezdů v závislosti na sezónnosti, předpoklad finančních toků v prvním roce podnikání a předpokládaný výkaz zisků a ztrát rovněţ pro první rok podnikání. Všechny tabulky s výpočty jsou umístěny v Přílohách 2–5. Předpoklad počátečních nákladů Co se administrativních nákladů týče, IRD kód majitelka CK jiţ má několik let, ale i v případě, ţe by byla nucena si o kód zaţádat, tak tato sluţba je bezplatná. Registrace názvu firmy je dobrovolná, avšak do budoucna bude jistě rozumné, si název nechat registrovat a vyhnout se tak případným nepříjemnostem. Tato sluţba stojí $100 NZD (1 621 CZK) (32;13). Poplatek pro nové členy TAANZ činí $6 000 NZD (97 284 CZK) a roční poplatek je stanoven na $700 NZD (11 350 CZK) (33;13). V případě reţijních nákladů se bude jednat zejména o účty za mobilní telefon, pevnou linku a energii v prvním měsíci činnosti. Přehled počátečních nákladů je uveden v Příloze 2, Tabulka 1.
47
Odhadovaný prodej zájezdů Kalkulace vychází z pesimistického odhadu, ţe v prvním měsíci bude majitelka pouze uzavírat smlouvy a v druhém měsíci ještě nebude dostatečné povědomí veřejnosti o podniku. V dalších měsících se bude prodej zvyšovat v závislosti na sezónnosti, největší prodej je předpokládaný na měsíce srpen a září, kdy je na Novém Zélandu konec zimy a v Evropě naopak konec léta. Odhad je proveden v Příloze 3, Tabulka 2. Cash Flow Do počátečních nákladů byly zahrnuty veškeré poloţky z Tab. 1, jsou zde tedy započteny např. i roční náklady na marketingovou komunikaci, které budou vypláceny jednorázově. Cash Flow je vypočítáno v Příloze 4, Tabulka 3. Předpoklad výkazu zisků a ztrát pro první rok podnikání Z Tabulky 4 v Příloze 5 vyplývá, ţe podnik dosahuje kladného hospodářského výsledku jiţ v prvním roce hospodaření.
8.8 Shrnutí finančního plánu Je důleţité mít na paměti, ţe veškeré propočty byly provedeny na základě pouhých odhadů, avšak tyto odhady byly stanoveny po pečlivém průzkumu reálných cen tak, aby se co nejvíce shodovaly se skutečností. Přesto lze téměř jistotou říci, ţe při reálném podnikání by přibyly další náklady, které nelze předem předvídat. Nicméně výsledky provedených odhadů jsou velice pozitivní a to zejména díky značně nízkým počátečním nákladům. Pokud by majitelka měla např. hned ze začátku podnikání pronajímat a vybavit provozovnu, zaloţení by bylo značně nákladnější. Za těchto okolností je v moţnostech majitelky začít podnikat s vlastním kapitálem. Předpoklad finančních toků naznačuje, ţe ani v prvním roce, který bývá většinou nejnáročnější, by nemělo nastat výrazně kritické období a z výkazu zisků a ztrát dokonce vyplývá, ţe jiţ v prvním roce by mělo být dosaţeno kladného hospodářského výsledku.
8.9 SWOT analýza podniku Silné stránky chybí silný konkurent, který by se zaměřoval na určený cílový trh, výrazně niţší cena zájezdu neţ nabízí konkurence, 48
majitelka pochází z cílové destinace, nízké počáteční náklady, Slabé stránky majitelka nemá zkušenost s podnikáním, malá neznámá firma mezi velkými konkurenčními řetězci, nutnost vybudování zcela nových obchodních partnerů, Příležitosti rozšíření nabídky zájezdů, touha Novozélanďanů cestovat, všeobecně slušné finanční prostředky cílového trhu, atraktivita Evropy, Hrozby rostoucí trend organizování cestování vlastními prostředky, rostoucí konkurence, moţné komplikace s pracovním povolením majitelky.
49
9 Závěr Tato práce měla přiblíţit problematiku zaloţení CK na Novém Zélandu. V teoretické části došlo k důkladnému seznámení se s danou problematikou od nejširšího po nejuţší úhel pohledu. Byly zde vysvětleny základní principy a pojmy z dané problematiky. Byl popsán proces při zakládání podnikání v oblasti CK jak v České republice, tak na Novém Zélandu. Obě země byly z tohoto hlediska porovnány a výsledky byly vyhodnoceny v kapitole 5. Hlavním cílem práce bylo navrhnout projekt CK na Novém Zélandu. Vlastnímu projektu však předcházela řada analýz, které měly vyhodnotit, zda jsou podmínky v této zemi vůbec vhodné pro takový podnikatelský počin. Bylo prozkoumáno vnější prostředí a potenciální trh. Výsledky jednotlivých analýz byly podrobně rozebrány. Protoţe výsledky byly vesměs pozitivní, bylo vyhodnoceno, ţe je vhodné zaloţit CK na Novém Zélandu. V začátku podnikání, ať uţ v jakékoli oblasti, je vţdy vhodné sestavit podnikatelský plán. Tento plán nemá přesně danou strukturu a liší se případ od případu. V podnikatelském plánu této práce byl učen název podniku, forma podnikání, personální obsazení a další základní náleţitosti podniku. Rovněţ byla zvolena strategie podniku. Z analýz totiţ bylo zjištěno, ţe na trhu chybí silný konkurent, který by se zaměřoval na mladé lidi, kteří mají velkou touhu po cestování a objevování, ale nedisponují velkými finančními prostředky. Proto se tento konkrétní podnik zaměřuje právě na tento segment. Pro daný segment byl vytvořen vzorový zájezd po Evropě. Nezbytnou součástí podnikatelského plánu jsou finanční analýzy. Ty jsou zásadním ukazatelem, zda je projekt realizovatelný a ţivota schopný. Z dosaţených výsledků rovněţ vyplývá, ţe tento projekt je velmi atraktivní. Jedná se však o pouhé odhady a v podnikání existuje nespočet rizik, která mohou významně negativně ovlivnit podnikatelskou činnost. Lze konstatovat, ţe práce dosáhla všech vytčených cílů a vzhledem k příznivým výsledkům se jeví jako velmi atraktivní nápad této práce pouţít jako podkladu pro začátek podnikání v oblasti CK na Novém Zélandu. Další variantou, která stojí za uváţení, je moţnost přidruţit se jako agent k jiţ existující cestovní společnosti působící na novozélandském trhu. Tato moţnost je nejméně 50
nákladná a riziková. Společnosti jsou této spolupráci otevřené a autorka by mohla ve společnosti působit jako specialista na Evropu. Autorka by touto cestou mohla získat povědomí, jak cestovní ruch v dané zemi funguje v praxi a naváza t obchodní kontakty a poté otevřít podnik vlastní.
51
Informační zdroje Tištěná literatura BRUNT, Paul. Market Research in Travel and Tourism. Linacre House, Jordan Hill, Oxford OX2 8DP: Butterworth-Heinemann, 1997. ISBN 0-7506-3082-5. DOSWELL, Roger. Tourism: How effective management makes the difference. Linacre House, Jordan Hill, Oxford OX2 8DP: Butterworth-Heinemann, 1997. ISBN 0-7506-2272-5. HESKOVÁ, Marie. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. Praha: Fortuna, 2006, 223 s. ISBN 80-716-8948-3. KUNEŠOVÁ, Eva a Blanka FARKOVÁ. Technika zahraničních zájezdů. Praha: Idea servis, 2001, 107 s. ISBN 80-859-7033-3. NĚMČANSKÝ, Milan. Odvětví cestovního ruchu: vybrané kapitoly. Karviná: Slezská univerzita, 1999, 274 s. ISBN 80-724-8034-0. NĚMČANSKÝ, Milan. Analýza a kalkulace v cestovním ruchu. Karviná: Slezská univerzita, 2001, 306 s. ISBN 80-724-8094-4. ORIEŠKA, Ján. Technika služeb cestovního ruchu. 4. české, upravené vyd. Překlad Jiří Čech. Praha: Idea Servis, 1996, 135 s. ISBN 80-859-7011-2. ORIEŠKA, Ján. Služby v cestovním ruchu. Praha: Idea servis, 2010, 405 s. ISBN 978-808-5970685. WEAVER, David a Laura LAWTON. Tourism management. 4th ed. Milton, Qld: John Wiley, 2010. ISBN 04-708-2022-5.
Internetové zdroje 1
Česká republika. O některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu.
In: 159/1999 Sb. 1999. Dostupné z: http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=fdceff95-6b92-4539-974f-893e9760f65b 2
Česká republika. Občanský zákoník. In: Zákon č. 40/1964 Sb. 1964. Dostupné z:
http://www.zakonycr.cz/seznamy/040-1964-sb-obcansky-zakonik.html 3
Česká republika. Ţivnostenský zákon. In: Zákon č. 455/1991 Sb. 1991. Dostupné z:
http://www.zakonycr.cz/seznamy/455-1991-sb-zakon-o-zivnostenskem-podnikani(zivnostensky-zakon).html 4 Pokyny pro vznikající cestovní kanceláře. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [cit. 2012-11-07]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/Cestovniruch/Informace-pro-cestovni-kancelare-a-agentury/Pokyny-pro-vznikajici-cestovni-kancelare
52
5
The Legal Position of the TAANZ Member. TAANZ [online]. TAANZ, © 2010 [cit.
2012-11-09]. Dostupné z: http://www.taanz.org.nz/the-legal-position-of-the-taanz-member/ 6
Legal Responsibilities and Obligations to Customers and Suppliers. TAANZ [online].
TAANZ, © 2010 [cit. 2012-11-09]. Dostupné z: http://www.taanz.org.nz/legal-responsibilitiesand-obligations-to-customers-and-suppliers/ 7
TAANZ [online]. TAANZ, ©2010 [cit. 2012-11-19]. Dostupné z:
http://www.taanz.org.nz/ 8
Starting a business. Business. govt. nz [online]. Ministry of Business, Innovation and
Employment, 2012 [cit. 2012-11-19]. Dostupné z: http://www.business.govt.nz/starting-andstopping/entering-a-business/starting-a-business#registrations 9
Doing Business in New Zealand. Bell Gully [online]. Bell Gully, 2008 [cit. 2012-11-
19]. Dostupné z: http://www.bellgully.com/resources/pdfs/Doing_Business_in_New_Zealand_0308.pdf 10
About Us. First Travel Group [online]. First Travel Group, 2012 [cit. 2012-11-11].
Dostupné z: http://fin.first-travel-group.co.nz/about.aspx 11
House of Travel [online]. House of Travel, © 2004 - 2012 [cit. 2012-11-11]. Dostupné
z: http://www.houseoftravel.co.nz/home.htm 12
Harvey World [online]. Harvey World, © 2012 [cit. 2012-11-11]. Dostupné z:
http://www.harveyworld.co.nz/ 13
Kurzy devizového trhu. Česká národní banka 1993-2003 [online]. Praha: Česká národní
banka, 2003 [cit. 2012-11-20]. Dostupné z: www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/denni_kurz.jsp 14
United Travel [online]. United Travel, © 2012 [cit. 2012-11-11]. Dostupné z:
http://www.unitedtravel.co.nz/ 15
Mondo Travel [online]. Mondo Travel, © 2010 [cit. 2012-11-11]. Dostupné z:
http://www.mondotravel.co.nz/ 16
Flight Centre [online]. Flight Centre [cit. 2012-11-11]. Dostupné z:
http://www.flightcentre.co.nz/ 17
Household Labour Force Survey: September 2012 quarter – Media Release. Statistics
New Zealand [online]. Ashley-Jones, 2012 [cit. 2012-11-12]. Dostupné z:
53
http://www.stats.govt.nz/browse_for_stats/income-andwork/employment_and_unemployment/HouseholdLabourForceSurvey_MRSep12qtr.aspx 18
News. Radio NZ [online]. Radio New Zealand, © 2012 [cit. 2012-11-13]. Dostupné z:
http://www.radionz.co.nz/news/national/120386/'no-jobs'-for-young-pacific-people 19
Summary of Findings. New Zealand Tourism Research Institute [online]. New Zealand
Tourism Research Institute, 2009 [cit. 2012-11-13]. Dostupné z: http://www.nztri.org/sites/default/files/report_travel_summary.pdf 20
New Zealand GDP Growth Rate. Trading Economics [online]. Trading Economics,
©2012 [cit. 2012-11-27]. Dostupné z: http://www.tradingeconomics.com/new-zealand/gdpgrowth 21
New Zealand Inflation Rate. Trading Economics [online]. [cit. 2012-11-13]. Dostupné
z: http://www.tradingeconomics.com/new-zealand/inflation-cpi 22
New Zealand. Go currency [online]. Go currency [cit. 2012-11-14]. Dostupné z:
http://www.gocurrency.com/countries/new_zealand 23
Monetary policy and inflation. Reserve bank of New Zealand [online]. [cit. 2012-10-11].
Dostupné z: http://www.rbnz.govt.nz/challenge/resources/2970552.html 24
Taxes. Te Ara - the Encyclopedia of New Zealand [online]. Goldsmith, 2010 [cit. 2012-
11-17]. Dostupné z: http://www.teara.govt.nz/en/taxes/8/2 25
New Zealand. Fair Trading Act. In: 121. 1986. Dostupné z:
http://www.legislation.govt.nz/act/public/1986/0121/latest/DLM96439.html 26
Statistics New Zealand [online]. Statistics New Zealand [cit. 2012-11-18]. Dostupné z:
http://www.stats.govt.nz/ 27
Monetary policy and inflation. Reserve bank of New Zealand [online]. [cit. 2012-10-11].
Dostupné z: http://www.rbnz.govt.nz/challenge/resources/2970552.html 28
Qualifications and their levels. Careers NZ [online]. Careers NZ [cit. 2012-11-17].
Dostupné z: http://www2.careers.govt.nz/education-and-training/study-and-trainingoptions/what-qualifications-are-available/qualifications-and-their-levels/ 29
Tourism Satellite Account: 2012. Statistics New Zealand [online]. Statistics New
Zealand, 2012 [cit. 2012-11-18]. Dostupné z: http://www.stats.govt.nz/browse_for_stats/industry_sectors/Tourism/tourism-satellite-account2012.aspx
54
30
New Zealand in Profile: 2012. Statistics New Zealand [online]. [cit. 2012-11-18].
Dostupné z: http://www.stats.govt.nz/browse_for_stats/snapshots-of-nz/nz-in-profile2012/international-travel.aspx 31
Domácí a výjezdový cestovní ruch. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. [cit.
2012-11-18]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/Cestovni-ruch/Statistiky-Analyzy/Statistikycestovniho-ruchu-2011/Domaci-a-vyjezdovy-cestovni-ruch 32
Trade marks. Intellectual Property Office [online]. Ministry of Business, Innovation and
Employment, 2012 [cit. 2012-11-20]. Dostupné z: http://www.iponz.govt.nz/cms/trademarks/fees/fees 33
AANZ Membership Fees. TAANZ [online]. TAANZ, © 2010 [cit. 2012-11-21].
Dostupné z: http://www.taanz.org.nz/fees/
Zdroje grafů Graf 9 Monetary policy and inflation. Reserve bank of New Zealand [online]. [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: http://www.rbnz.govt.nz/challenge/resources/2970552.html
Ostatní grafy a tabulky jsou vlastní tvorbou autorky.
Seznam grafů Graf 1: Zájem o cestování Graf 2: Způsob organizace cest Graf 3: Vzdálenost cest Graf 4: Doba trvání dovolené Graf 5: Typ destinace Graf 6: Zájmy na cestách Graf 7: Společnost při cestování Graf 8: Náklady na dovolenou Graf 9: Kupní síla NZD v letech 1967–2006
55
Seznam tabulek Tab. 1: Předpoklad počátečních nákladů Tab. 2: Odhad prodeje zájezdů (v NZD) Tab. 3: Předpoklad Cash Flow (v NZD) Tab. 4: Předpokládaný výkaz zisků a ztrát
Seznam příloh Příloha 1: Dotazník Příloha 2: Předpoklad počátečních nákladů Příloha 3: Odhad prodeje zájezdů v prvním roce Příloha 4: Předpoklad finančních toků v prvním roce podnikání (Cash Flow) Příloha 5: Předpokládaný výkaz zisků a ztrát v prvním roce
56
Přílohy Příloha 1: Dotazník This survey is fully confidential and anonymous. It will help the author to write her final paper for her bachelor degree. The whole project is under professional supervision from the student’s professor. The author would highly appreciate your cooperation. Please tick one most suitable answer unless asked otherwise. Please be honest and truthful.
1. Will you intend to spend your future holidays travelling? a) Totally b) Sometimes c) Never (If answered “never”, this survey is no longer relevant to you. Thank you for your time.)
2. What type of travel holidays do you prefer? a) Self-arranged b) Arranged by Travel Company
3. Do you prefer travelling... a) Shorter distances (e.g. Southern Hemisphere) b) Longer distances (e.g. Northern Hemisphere)
4. What is the duration you generally wish to spend on overseas trips? a) One week b) Two weeks c) Three weeks d) Four weeks or longer e) I don’t intend to travel overseas
5. What type of travel destinations do you prefer? a) Beach destinations b) Mountain destinations
c) Adventure destinations d) Cultural travel destinations
6. What interests you when travelling? Tick all the appropriate answers. a) Architecture b) Art c) Fashion d) Shopping e) Cuisine and local culture f) Nature g) Sport h) Relax i) Other (please specify)
7. Who do you preferably travel with? a) Friend b) Partner c) Family d) On your own e) Other (please specify)
8. What is the approximate range of money you are willing to spend on your holiday (per person in total) a) Up to $1 000 NZD b) $1 000 NZD–$2 000 NZD c) $2 000 NZD–$3 000 NZD d) $3 000 NZD–$4 000 NZD e) $4 000 NZD–$5 000 NZD f) $5 000 NZD–$6 000 NZD g) $7 000 NZD and more
9. What is your sex? a) Male b) Female
10. What age range are you in? a) Up to 15 b) 16 – 25 c) 26 – 35 d) 36 – 45 e) 46 – 55 f) 56 – 65 g) 66 and more
Thank you very much for your time!
Příloha 2: Předpoklad počátečních nákladů Tab. 1: Předpoklad počátečních nákladů (zdroj: autorka) Položka
Odhad ceny (v NZD)
Administrativní náklady
100
Náklady na členství v TAANZ Webové stránky
6 700 617
Laptop s operačním systémem
1 500
Multifunkční tiskárna Kancelářské potřeby
100 50
Reţijní náklady
100
Celkem (v CZK)
9 167 (148 634) (13)
Příloha 3: Odhad prodeje zájezdů v prvním roce Tab. 2: Odhad prodeje zájezdů (v NZD) (zdroj: autorka) měsíc
prodané zájezdy
nepřímé náklady
přímé náklady
celkové náklady
cena s marţí
cena s daní
daň
I.
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
II.
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
III.
20.0
6106.0
18500.0
24606.0
31987.8
36786.0
4798.2
IV.
25.0
6106.0
23125.0
29231.0
38000.3
43700.3
5700.0
V.
30.0
6106.0
27750.0
33856.0
44012.8
50614.7
6601.9
VI.
35.0
6106.0
32375.0
38481.0
50025.3
57529.1
7503.8
VII.
35.0
6106.0
32375.0
38481.0
50025.3
57529.1
7503.8
VIII.
45.0
6106.0
41625.0
47731.0
62050.3
71357.8
9307.5
IX.
45.0
6106.0
41625.0
47731.0
62050.3
71357.8
9307.5
X.
40.0
6106.0
37000.0
43106.0
56037.8
64443.5
8405.7
XI.
35.0
6106.0
32375.0
38481.0
50025.3
57529.1
7503.8
XII.
30.0
6106.0
27750.0
33856.0
44012.8
50614.7
6601.9
celkem
340.0
61060.0
314500.0
375560.0
488228.0
561462.2
73234.2
Příloha 4: Předpoklad finančních toků v prvním roce podnikání (Cash Flow) Tab. 3: Předpoklad Cash Flow (v NZD) (zdroj: autorka) měsíc
I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
počáteční kapitál
15500.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
trţba ze zájezdů
0.0
0.0
36786.0
43700.3
50614.7
57529.1
57529.1
71357.8
71357.8
64443.5
57529.1
50614.7
celkem příjmy
15500.0
0.0
36786.0
43700.3
50614.7
57529.1
57529.1
71357.8
71357.8
64443.5
57529.1
50614.7
počáteční náklady
9167.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
náklady na zájezdy
0.0
0.0
24606.0
29231.0
33856.0
38481.0
38481.0
47731.0
47731.0
43106.0
38481.0
33856.0
daň z prodeje
0.0
0.0
4798.2
5700.0
6601.9
7503.8
7503.8
9307.5
9307.5
8405.7
7503.8
6601.9
energie
0.0
10.0
10.0
10.0
10.0
10.0
10.0
10.0
10.0
10.0
10.0
10.0
reţijní náklady
0.0
100.0
100.0
100.0
100.0
100.0
100.0
100.0
100.0
100.0
100.0
100.0
plat majitelky
2000.0
2000.0
2000.0
2000.0
2000.0
2000.0
2000.0
2000.0
2000.0
2000.0
2000.0
2000.0
výdaje celkem
11167.0
2110.0
31514.2
37041.0
42567.9
48094.8
48094.8
59148.5
59148.5
53621.7
48094.8
42567.9
tok hotovosti
4333.0
-2110.0
5271.8
6659.3
8046.8
9434.3
9434.3
12209.3
12209.3
10821.8
9434.3
8046.8
ku mulovaný tok
4333.0
2223.0
7494.8
14154.1
22200.9
31635.2
41069.5
53278.8
65488.1
76309.9
85744.2
93791.0
příliv hotovosti
odliv hotovosti
Příloha 5: Předpokládaný výkaz zisků a ztrát v prvním roce Tab. 4: Předpokládaný výkaz zisků a ztrát (zdroj: autorka)
Náklady
NZD
Administrativní náklady na zaloţení Členství v TAANZ Webové stránky
100
Laptop
1 500
Tiskárna Kancelářské potřeby
100 50
Reţijní náklady
1 200
Plat majitelky Energie
24 000 120
Náklady na zájezdy
375 560
Daň z prodeje zájezdů Náklady celkem
73 234,2 483 181,2
6 700 617
Výnosy Trţby ze zájezdů Výnosy celkem
561 146,2 561 146,2
Výsledek hospodaření (v CZK)
77 965 (1 264 125) (13)
