VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
Antikoncepce u žen po 40. roku věku
Bakalářská práce
Autor: Markéta Hosová Vedoucí práce: PhDr. Vlasta Dvořáková, PhD. Jihlava 2016
Abstrakt Bakalářská práce se zabývá v teoretické části charakteristikou žen po 40. roku věku především psychickými, somatickými a endokrinními změnami v organismu ženy. V další části je stručná historie antikoncepce a dále jsou popsány vybrané antikoncepční metody. V praktické části je prostřednictvím dotazníku zjišťováno jaké metody antikoncepce ženy po čtyřicátém roku věku užívají, jak jsou ženy informované o užívané metodě a zda jsou s ní spokojeny. Všechny odpovědi na dané otázky z dotazníku jsou zpracovány pro přehlednost v grafech.
Klíčová slova Antikoncepce, žena, věk, menopauza, hormony
Abstract The theoretical part of this bachelor thesis deals with the description of women over 40 years of age mainly psychological, somatic and endocrine changes in the woman's organism. In the next section is a brief history of contraception and describes selected methods of contraception. In the practical part it is examined through a questionnaire which methods of contraception are used by woman over forty years of age, how women are informed about the method used and whether they are satisfied with it. All the answers to the questions from the questionnaire are processed for clarity in the charts.
Key words Contraception, women, age, menopause, hormones
Poděkování Ráda bych poděkovala PhDr. Vlastě Dvořákové, PhD. za vedení mé bakalářské práce, cenné rady, věcné připomínky a vstřícnost při konzultacích. Mé poděkování patří též Bc. Ivaně Kabelkové za spolupráci při získávání údajů pro výzkumnou část práce.
Čestné prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.
V Jihlavě dne 22. dubna 2015
...................................................... Podpis
Obsah 1
2
Úvod .......................................................................................................................... 8 1.1
Cíle výzkumu ..................................................................................................... 9
1.2
Hypotézy ............................................................................................................ 9
Teoretická část ....................................................................................................... 10 2.1
Charakteristika ženy po 40. roku věku ............................................................. 10
2.1.1
Psychické změny....................................................................................... 10
2.1.2
Fyzické a funkční změny reprodukčního ústrojí ....................................... 11
2.2
Historie antikoncepce ....................................................................................... 12
2.2.1
Starověk .................................................................................................... 12
2.2.2
Středověk .................................................................................................. 12
2.2.3
Novověk .................................................................................................... 13
2.2.4
20. století ................................................................................................... 13
2.3
Antikoncepční metody ..................................................................................... 14
2.3.1
Metoda plodných a neplodných dnů ......................................................... 14
2.3.2
Metoda kontroly cervikálního hlenu ......................................................... 15
2.3.3
Metoda měření bazální teploty ................................................................. 15
2.3.4
Krystalizace slin ........................................................................................ 15
2.3.5
Přerušovaný pohlavní styk ........................................................................ 16
2.3.6
Mužský kondom ....................................................................................... 16
2.3.7
Ženský kondom......................................................................................... 17
2.3.8
Pesar .......................................................................................................... 17
2.3.9
Cervikální klobouček ................................................................................ 17
2.3.10
Antikoncepční houbička ........................................................................... 18
2.3.11
Mechanická nitroděložní antikoncepce .................................................... 18
2.3.12
Perorální antikoncepce .............................................................................. 18
2.3.13
Vaginální kroužek ..................................................................................... 20
2.3.14
Hormonální náplast ................................................................................... 20
2.3.15
Antikoncepční injekce .............................................................................. 20
2.3.16
Podkožní implantát ................................................................................... 21
2.3.17
Hormonální nitroděložní antikoncepce ..................................................... 21
2.3.18
Ženská sterilizace ...................................................................................... 22
3
4
Praktická část......................................................................................................... 23 3.1
Metodika výzkumu........................................................................................... 23
3.2
Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí ......................... 23
3.3
Průběh výzkumu............................................................................................... 23
3.4
Zpracování získaných dat ................................................................................. 23
3.5
Výsledky výzkumu........................................................................................... 24
3.6
Analýza hypotéz ............................................................................................... 38
3.7
Diskuze............................................................................................................. 41
3.8
Doporučení pro praxi ....................................................................................... 43
Závěr ....................................................................................................................... 44 Seznam použité literatury ............................................................................................ 46 Seznam grafů ............................................................................................................... 48 Seznam tabulek ........................................................................................................... 48 Seznam příloh.............................................................................................................. 49
1 Úvod „Dítě má právo narodit se jako chtěné, jehož příchod na svět rodiče plánují“ (Weiss, 2010, s. 276). V dnešním moderním světě je antikoncepce vnímána jako běžná záležitost v životě partnerů, především žen. Hlavním důvodem užívání antikoncepce je strach z nechtěného těhotenství. Antikoncepce se stala součástí plánovaného rodičovství, jelikož rodiče mají právo na to, aby zodpovědně určovaly počet svých dětí. Důvodem proč ženy po čtyřicítce užívají antikoncepci je, že by těhotenství v pozdějším věku mohlo být závažným sociálním a etickým problémem. Nejde však jen o prevenci těhotenství, ale především o využití příznivých vedlejších účinků některých metod (Čepický, 2011). Jelikož již dnes není téma antikoncepce tabu a ženy se dozvídají z různých zdrojů informace o metodách antikoncepce, které nejsou vždy pravdivé. Tak s tím souvisí i požadavek na nelékaře, hlavně porodní asistentky, aby měly povědomí a základní informace o různých metodách antikoncepce a mohly ženy pravdivě a kvalitně edukovat. Z tohoto důvodu jsem si vybrala takto zaměřené téma bakalářské práce, ráda se o této problematice dozvím nové informace, které uplatním v práci porodní asistentky. Tato práce je rozdělená na část teoretickou a praktickou. V teoretické části se věnuji třem hlavním kapitolám. V první kapitole se dozvíme něco o charakteristice žen po 40. roku věku, především co má vliv na psychiku ženy v menopauze a k jakým funkčním změnám reprodukčního ústrojí dochází. V další kapitole se věnuji stručné historii antikoncepce, jelikož je důležité mít základní přehled o vývoji antikoncepčních metod. Třetí kapitola patří vybraným metodám antikoncepce, ve kterých popisuji dané metody, také jejich výhody a nevýhody, kontraindikace a spolehlivost. V praktické části se věnuji vyhodnocení dotazníkového šetření, které bylo anonymní. Jednotlivé otázky z dotazníku jsou zpracovány pomocí grafů nebo tabulek s komentářem. V závěru práce se věnuji zpracování hypotéz, cílů výzkumu a diskuzi. 8
1.1 Cíle výzkumu 1. Zjistit jaké metody antikoncepce ženy po 40. roku věku užívají. 2. Zjistit míru informovanosti žen o užívané antikoncepci. 3. Zjistit míru komfortu žen s užívanou antikoncepcí.
1.2 Hypotézy 1. Domnívám se, že ženy se středoškolským vzdělám s maturitou a vyšším užívají více hormonální nitroděložní tělísko, než ženy s nižším vzděláním. 2. Domnívám se, že více jak 60 % žen užívá hormonální antikoncepci. 3. Domnívám se, že 80 % žen a více, uvede jimi užívanou antikoncepci jako spolehlivou. 4. Předpokládám, že při výběru antikoncepce převažuje přijatelná cena. 5.
Domnívám se, že 50 % žen a více zaplatí za antikoncepci nejméně měsíčně 200 Kč.
6. Předpokládám, že pro ženy, které čerpají informace o antikoncepci na internetu, jsou informace dostačující. 7. Předpokládám, že 60 % a více žen není informováno svým gynekologem před užitím vybrané antikoncepce o vedlejších účincích.
9
2 Teoretická část 2.1 Charakteristika ženy po 40. roku věku Kolem 40. roku věku dochází u žen k mnoha změnám, které se týkají nejen jejich fyzické ale i psychické stránky osobnosti. U žen v těchto letech, dochází k poklesu funkce vaječníků, s tím se pojí ustávání menstruačního cyklu a plodnosti ženy. Její tělo už není řízeno rytmickým střídáním hormonů, jak tomu bylo doposud (Eisleová, 1999).
2.1.1 Psychické změny U žen po čtyřicátém roku věku může docházet k mnoha psychickým změnám, jak k dobrým jako je například svoboda z toho, že nemusí užívat po menopauze žádnou antikoncepci a nejsou zatíženy každý měsíc menstruačním krvácením, tak může také docházet ke změnám, kterou jsou velice nepříjemné. Tyto špatné změny jsou často spojovány s klimakteriem, mohou mít například velký vliv na spánek ženy. Některé ženy v klimakteriu si stěžují na poruchy spánku, bezesné noci s návaly horka. Jsou u nich porušeny spánkové fáze, nemohou usnout nebo se budí v časných ranních hodinách a už neusnou. Je možné těmto ženám pomoci substitucí estrogenů, potíže s nočními návaly ustoupí a zlepší se kvalita spánku. Rozsáhlé studie potvrdily, že již po tříměsíční substituci estrogenů se nespavost zlepšila o 90 % nebo zcela zmizela (Eiseleová, 1999). U některých žen se také může objevit únava, nervozita a podrážděnost, bolesti hlavy, napětí v prsou, srdeční neklid (Vollmer, 1999). Na psychiku ženy má vliv i to, co se odehrává v jejím intimním životě. Některé ženy si stěžují na nedostatek libida a nedostatečnou sexuální reakci, což může být způsobeno psychickými a fyzickými faktory. Žena trpí především nedostatkem sebedůvěry z toho, že se změnila podoba jejího těla a pro muže už není dostatečně přitažlivá. Potíže může mít žena se vzrušením, jelikož se snižuje hladina estrogenu, který má vliv na poševní vlhkost, která napomáhá ženě, aby styk nebyl bolestivý (Phillips, 2005).
10
2.1.2 Fyzické a funkční změny reprodukčního ústrojí Fyzické změny na zevním genitálu ženy se projevují ve spojitosti s poklesem estrogenu. Oblast vulvy bledne, jelikož dochází k menšímu zásobení krví, labia se tenčí a jsou méně kryté. Hrma se zmenšuje a postupně se ztrácí pubické ochlupení. Klitoris se zmenšuje a jeho předkožka se zatahuje, což může způsobovat bolestivost při pohlavním styku, jelikož zůstává velká citlivá část odhalena (Phillips, 2005). Žena v klimakteriu přechází z reprodukční fáze do neprodukčního stavu, jelikož dochází k postupnému vyhasínání funkce ovarií. Mezi hlavní endokrinní změny patří snížení tvorby estrogenu a to až o 90 %. Pojem menopauza znamená poslední menstruace v životě ženy, po které následuje alespoň roční amenorea. Dříve nastává menopauza u kuřaček, vegetariánek a také u žen s nižší tělesnou hmotností a u žen s nepravidelným cyklem. Menopauza nastává asi 46.-55. rok ženy. Nedostatek estrogenů v těle ženy sebou nese většinou nepříjemné klimakterické obtíže, kterými mohou být například návaly horka, atrofie urogenitálního systému, ale také mohou krátkodobé změny manifestovat do mnohem závažnějších forem, které mohou způsobovat osteoporózu a kardiovaskulární onemocnění (Vlček, 2014; Slezáková 2011). Nedostatek estrogenů v ženském těle je možné nahradit substituční hormonální léčbou, která napomáhá od symptomů menopauzy, jako jsou návaly a pocení. Je mnoho možností, jak využít tuto léčbu. Nahrazení estrogenu je možné pomocí estrogenové terapie, která se podává v systémové nebo lokální formě. Systémová forma využívá podávání pilulek, kožních náplastí nebo gelů, které umožňují cirkulaci estrogenu v celém těle. Lokální forma spočívá ve využití krémů, kroužků, čípků a ty uvolňují malé množství estrogenu, tam kde je nejvíce potřebný. Desetileté sledování dánských žen se substituční léčbou potvrdilo, že léčba chrání ženy před kardiovaskulárním onemocněním, jako je ateroskleróza, infarkt myokardu a kolorektální karcinom. (Strunecká, 2013; Phillips, 2005).
11
2.2 Historie antikoncepce 2.2.1 Starověk Historie antikoncepce začínám tam, kde si lidé uvědomili spojitost mezi pohlavním stykem a těhotenstvím. Většina starověkých kultur se problematikou antikoncepce zabývala, ať už tomu bylo od užití primitivních technik až po vyspělejší a účinné. V Indii se snažili jako antikoncepční metodu používat zaříkávání, jinak tomu bylo v Egyptě, kde se provádělo vykuřování pochvy nebo se používaly k zabránění otěhotnění vaginální pesary z krokodýlího trusu nebo medu. Mezi více účinné metody, které jsou popsány již v Bibli, patřila přerušovaná soulož (Čepický, 2004). Ve starověké Číně mělo zajistit spolknutí 24 živých pulců, chycených v předjaří, ochranu před otěhotněním ženy po dobu pěti let (Barták, 2005). I kondom je jednou z nejstarších metod antikoncepce, již ve starém Egyptě se objevují na deskách zobrazeni muži s navlečeným plátěným obalem na penisu. Obaly byly jasně barevné, není jisté, zda nebyly používány jako módní doplněk, který měl zvýšit mužskou přitažlivost. Kolem roku 1350 před Kristem se možná používaly tyto návleky jako sexuální dráždidlo. V některých zdrojích se dočteme, že staří Arabové měli potíže na svých dlouhých cestách, kde panoval nedostatek vody s těhotnými samicemi velbloudů, které se stávaly na takových cestách velikou přítěží. Zkusili vkládat samicím do dělohy cizí tělesa, jako byly malé kamínky, které způsobily, že se velbloudi přestali rozmnožovat. Ve starém Řecku tuto metodu používal Hippokrates, který zaváděl ženám do dělohy předměty například ze slonoviny, platiny i diamantu. Poznatek, že těleso zavedené do dělohy způsobuje dočasnou neplodnost, upadl dlouho v zapomnění, až ve dvacátých letech dvacátého století o tom začal uvažovat německý gynekolog Ernst Gräfenberg, který byl považován za tvůrce nitroděložního tělíska, jak ho známe dnes (Uzel, 1999).
2.2.2 Středověk V době středověku nebyl velký posun ve vývoji antikoncepce v Evropě, jelikož se dbalo na sexuální čistotu. V té době měla velký vliv církev, která považovala pohlavní styk, který nevedl ke zplození dítěte jako nečistý a nepřípustný. Z této doby jsou však zmínky 12
o návleku na penis, který měl chránit před pohlavní nemocí – syfilis, která se v té době hojně objevila ve Francii. Zmínka je také o pásu cudnosti, který byl využíván, ale není zřejmé, zda byl určen prvotně jako antikoncepční metoda (Čepický, 2004).
2.2.3 Novověk Skutečný kondom se objevil roku 1564, kdy italský anatom Gabriel Fallopius přišel s nápadem navléknout na penis pouzdro z lněného plátna, které bylo napuštěné olejem s protiinfekčním roztokem. V 18. století byl textilní materiál vyměněn za zvířecí střeva. Jak šla doba, tak se kondom začal zdokonalovat a vyrábět z lepších materiálů. Jeho jedinečnost, že funguje jako antikoncepce a ochrana před pohlavně přenosnými chorobami, znali lidé už před mnoha sty lety (Uzel, 1999). Bariérová antikoncepce pro ženy dosáhla svého rozvoje během 19. století, za jejím rozvojem stála především kurtizána Lola Montes, která používala tzv. Venušiny zástěrky. Venušiny zástěrky byly speciální šátečky, které se pro ochranu vkládaly do pochvy před pohlavním stykem, považují se za předchůdce dnešních pesarů (Dvořáková, Keketiová 2012).
2.2.4 20. století Ve 20. století došlo k pokroku ve vývoji především gestagenní a kombinované hormonální antikoncepce a nitroděložních tělísek. Historie moderní antikoncepce začala kolem roku 1921, kdy si rakouský doktor Haberlandt povšimnul, že výtažky z vaječníků gravidních zvířat mohou být využity jako antikoncepce, jelikož blokují uvolnění folikulů z vaječníků. V dnešní době již víme, jak celý mechanismus funguje, že vaječníky obsahují hormony estrogen a progesteron, stejně jako novodobá antikoncepční pilulka. Americkému chemikovi Russelovi Markerovi se povedlo syntetizovat ženský hormon progesteron z mexické rostliny. Roku 1951 se z této mexické rostliny podařilo týmu vědců vytvořit norethisteron, progestin, který se dodnes hojně využívá v gynekologii. Roku 1960 Americký úřad pro léčiva schválil výrobu první antikoncepční tabletky Enavid-10 (Barták, 2006).
13
Intrauterinní antikoncepce zažila rozvoj na přelomu 50. a 60. let, jelikož se pokročilo ve vývoji umělých hmot, vzniklo mnoho typů tělísek. Tělíska od doby Gräfenbergerova objevu se využívala spíše v Japonsku a Izraeli. Na československý trh přišel roku 1967 první československý model tělíska pod názvem DANA (Dobrá A Neškodná Antikoncepce), jejím vynálezcem a průkopníkem byl doktor Šráček. Tělísko bylo vyrobeno z plastu, aby se dalo lépe detekovat v dutině děložní, byl do něj přidán rentgenbarit, pro lepší zobrazování při rentgenovém vyšetření (Čepický, 2004; Šráček, 1993).
2.3 Antikoncepční metody Antikoncepční metody jsou takové, které vedou k zabránění otěhotnění, aplikují se před nebo během pohlavního styku a jsou reverzibilní (Weiss, 2010). Spolehlivost antikoncepčních metod se uvádí pomocí Pearlova indexu (viz příloha č. 1). „Pearlův index je počet otěhotnění na 100 žen během jednoho roku pravidelného sexuálního života, které danou antikoncepční metodu používají jako jedinou“ (Roztočil, Bartoš, 2011, s. 106). Pearlův index rozlišujeme u běžné uživatelky a u ideální uživatelky, která metodu užívá bez chyb. Je nutno brát hodnoty přibližně, jelikož záleží i na stáří uživatelky, musíme brát ohled na to, že s přibývajícím věkem klesá přirozená plodnost ženy. Mezi metody nejvíce spolehlivé s Pearlovým indexem kolem 0,02-0,05 patří například ženská sterilizace, hormonální injekce a hormonální nitroděložní tělísko. Mezi metody s vysokým Pearlovým indexem 30-5, tudíž ty méně spolehlivé patří periodická abstinence, coitus interruptus, kondom, spermicidy a kojení (Roztočil, Bartoš, 2011).
2.3.1 Metoda plodných a neplodných dnů Žena si během několika měsíců zaznamenává menstruační cyklus do kalendáře, podle něj se vypočítá den ovulace. Ovulace většinou nastává 14 dní před prvním dnem následující menstruace, žena by měla však předpokládat, že je plodná v rozmezí dva dny před a dva dny po ovulaci (Evans, 1997).
14
2.3.2 Metoda kontroly cervikálního hlenu Hlenová metoda je jedna z přirozených metod antikoncepce. Spočívá v pozorování hlenu, který mění své vlastnosti jako je množství, tažnost a vzhled během celého cyklu (Slezáková, 2011). Podle charakteristiky hlenu se tato metoda rozděluje na fáze, které jsou celkem čtyři. První fáze se vyskytuje hned po menstruaci, produkce hlenu je minimální, proto je tato fáze nazývaná jako suché dny. Ve druhé fázi je hlen bělavé až nažloutlé barvy, zanechává v ženě lepkavý pocit, jelikož se nachází na zevních rodidlech. Ke třetí fázi dochází krátce před ovulací. V této fázi je hlen čirý a začíná vytvářet vlákna, je na zevních rodidlech, kde vyvolává pocit vlhkosti a kluznosti. V poslední fázi klesá produkce hlenu a je lepkavý, tato fáze je nazývána jako poovulační (Naše info, 2013).
2.3.3 Metoda měření bazální teploty Tato metoda využívá faktu, že v populačním období cyklu stoupá bazální teplota. Bazální teplotu si žena měří pomocí teploměru, je důležité, aby si teplotu měřila každý den ve stejnou hodinu, nejlépe ještě před tím, než ráno vstane z postele. Teplota se měří buď v pochvě, nebo v konečníku, po dobu pěti minut. Při hormonální změně nastává zvýšení teploty o 0,3 až 0,7 °C. U této metody se musí počítat s rušivými vlivy jako je infekce, krátký spánek, rozrušení, požití alkoholu předchozí večer, tyto faktory mohou bazální teplotu zvyšovat (Čepický, 2002; Marešová 2014).
2.3.4 Krystalizace slin Krystalizace slin patří mezi přirozené metody antikoncepce. Vychází z toho, že se vyhodnocují vzniklé obrazce po zaschnutí slin na sklíčku, pod lupou nebo mikroskopem. Zaschnuté sliny mění svoje obrazce v průběhu cyklu. V periovulačním období se objevují stromečkovité struktury, které připomínají kapradí. Tato metoda má vědecký podklad, ale účinnost této metody nebyla nikdy ověřená. Má na ni vliv mnoho faktorů, které mohou ovlivnit chemismus slin (Čepický, 2002).
15
2.3.5 Přerušovaný pohlavní styk Metoda také zvaná jako coitus interruptus. Je jedna z nejstarších metod vedoucí k zabránění otěhotnění, zmínka o ní je již v samotné Bibli. Přerušovaný pohlavní styk spočívá v tom, že muž před vyvrcholením a ejakulací svůj pohlavní úd vytáhne z ženské pochvy, tak tedy nedojde k vyloučení sperma do pochvy, ale mimo ni. Tato metoda má výhodu, že ji lze kdykoliv využít. Její velikou nevýhodou je však spolehlivost, tato metoda může selhat hned v několika případech. Například, když nedojde včas k přerušení pohlavního styku nebo u prodlužované soulože může dojít k vyloučení spermií i bez typické ejakulace. Riziko selhání této metody je možné, když je sperma vyloučeno blízko ženských genitálií a během dalších hrátek se může dostat až do pochvy. Také je možné selhání, jelikož při ejakulaci zůstane v močové trubici menší množství spermií, které se při opakované souloži mohou dostat do pochvy (Barták, 2006).
2.3.6
Mužský kondom
Mužský kondom patří do skupiny tzv. bariérové antikoncepce. Je to jedna z nejstarších metod, jak zabránit otěhotnění. První zmínky o kondomu sahají až do starého Egypta. Velký posun ve výrobě kondomů byl kolem roku 1939, kdy Charles Goodyear objevil vulkanizaci kaučuku. Prezervativy jak je známe dnes, se začaly vyrábět roku 1844. Když se v amerických novinách roku 1861 objevila první reklama na kondomy, jejich popularita se velice rychle zvýšila. Kondom je jakýsi obal na pohlavní úd muže vyrobený z jemného gumového materiálu. Na jednom konci má zesílenější okraj, kolem kterého je kvůli snadnější manipulaci zarolován, na vrcholku je rezervoár na vstříknuté sperma. Kondom se nasazuje na ztopořený pohlavní úd před zavedením do pochvy. Po ejakulaci by se měl kondom z penisu odstranit, protože při ochabnutí sklouzává a mohl by se obsah dostat do pochvy, což je nežádoucí. Hlavní výhodou kondomu jako bariérové antikoncepce je, že zaručuje nevyšší procento ochrany před pohlavně přenosnými chorobami. Další výhoda mužského kondomu je jeho poměrně nízká cena a hlavně snadná dostupnost (Barták, 2006).
16
2.3.7 Ženský kondom Ženský kondom, jinak také zvaný femidom patří mezi bariérové metody. Je to přiléhavý sáček z polyuteranu, který tedy mohou využívat i lidé s alergií na latex. Rozměry jsou 17 cm na délku a v průměru měří přibližně 7,5 cm. Na svých dvou koncích má flexibilní kroužek, na jednom konci je kroužek menší a uzavřený, tato část se zavádí hluboko do pochvy. Kroužek, který je větší a otevřený a zůstává mimo pochvu asi 2,5 cm. Femidom je na jedno použití. Mezi jeho výhody patří pevnost materiálu, je silnější než mužský latexový kondom, proto by nemělo dojít k nechtěnému protržení. Jeho nevýhodou může být složitější zavádění do pochvy a také jeho horší dostupnost a vyšší cena (Gebbie, 2009).
2.3.8 Pesar Pesar neboli diafragma patří mezi bariérové metody antikoncepce. Diafragma je kulatý gumový klobouček, který má ve svém lemu spirálu, díky které se snadno zavádí. První diafragma podobná té, co je dnes běžně k dostání byla propagována již v roce 1881 holandským lékařem Wilhelmem Mensigem. Diafragma se prodává v několika velikostech od 55 mm do 100 mm v průměru. Správnou velikost by měl určit gynekolog při vaginálním vyšetření, také by měl vysvětlit a ukázat ženě zavádění diafragmy, aby bylo prováděno správně a účinně. Pesar se zavádí nejlépe po vymočení, aby byl močový měchýř prázdný. Když je diafragma v pochvě správně zavedená, měla by překrývat děložní čípek a žena by ji neměla cítit. U špatně zavedené diafragmy by žena mohla pociťovat tlak, který může být způsobený i špatně vybranou velikostí. Výhodou diafragmy oproti kondomu je, že se smí zavádět několik hodin před pohlavním stykem. Aby byla metoda účinná, je nutné dbát na upozornění a diafragmu po pohlavním styku odstranit z pochvy až po šesti hodinách, také se doporučuje používat při zavádění i spermicidní přípravky. Po pohlavním styku se diafragma vyjme, umyje a zkontroluje, zda nemá nějaké trhlinky, je možné ji mnohonásobně použít, což je její veliká výhoda (Uzel, 1999).
2.3.9 Cervikální klobouček Cervikální klobouček je metoda antikoncepce, kterou využívají ženy. Klobouček se zavádí do pochvy na děložní hrdlo, tak aby zakryl zevní ústní cervikálního kanálu. 17
Nemá prokázané žádné vedlejší účinky. Pozor si musí dát žena na kontraindikace, jako jsou cervicitida, vaginální endometrióza, stav po konizaci a alergie na gumu. Před výběrem vhodné velikosti kloboučku by se žena měla poradit se svým gynekologem (Fait, 2008).
2.3.10 Antikoncepční houbička Houbička má oválný tvar, ze dvou stran je mírně prohloubená, některé jsou opatřeny tenkou šňůrkou, která slouží k lepšímu vyjmutí z pochvy. Tato metoda funguje na principu spermicidního účinku, který dokonale hubí spermie. Houbička se zavádí do pochvy před děložní čípek, může být zavedena až 24 hodin, po pohlavním styku musí být v pochvě zanechána ještě dalších šest hodin, aby byla metoda zcela účinná. Nevýhodou této metody je možnost způsobení vaginálního podráždění a suchosti (Uzel, 1999).
2.3.11 Mechanická nitroděložní antikoncepce Nitroděložní antikoncepce (IUD – intrauterine device) je metoda, při které se do dutiny děložní zavede nitroděložní tělísko. Tělísko je převážně tvořeno plastem a kolem plastu je omotaný kovový drátek nejčastěji měděný, stříbrný nebo zlatý. Tělísko funguje jako mechanická bariéra před proniknutím spermií do vejcovodů a také zabraňuje uhnízdění vajíčka v dutině děložní. Kovový drátek, který je součástí většiny tělísek, funguje na principu chemické bariéry. Většina moderních tělísek má tvar písmene T, jeho konec je opatřený vláknem, které při zavedeném tělísku vyčnívá z čípku děložního a slouží ke snadnějšímu vyjmutí z dělohy. Je prokázané, že IUD snižuje riziko vzniku karcinomu endometria. Výhodou mechanického tělíska je jeho cena, v průměru se zavádí na tři roky. Mechanické tělísko má i jisté nevýhody, mezi které patří riziko zesílení a prodloužení menstruačního krvácení. Kontraindikace této metody jsou vrozené vývojové vady dělohy, stavy po operacích čípku, chronické a recidivující infekce dělohy, velká myomatózní děloha (Roztočil, Bartoš, 2011).
2.3.12 Perorální antikoncepce Perorální antikoncepce patří mezi nejvíce užívané metody v dnešní době, je to metoda vysoce spolehlivá. První antikoncepční pilulka se objevila na trhu v roce 1960, její
18
spolehlivost již tehdy byla 98%, v té době nebyl lék, který by měl hned takovou účinnost. Vznik pilulky velice ovlivnil plánované rodičovství a také se podílel na poklesu počtu prováděných interrupcí (Uzel, 1999). Gestagenní perorální antikoncepce Tato metoda spočívá v kontinuálním dodávání gestagenu do ženského těla v podobě pilulek. Gestagen má vliv na cervikální hlen, který se stává vazkým a neprostupným nejen pro spermie, ale i pro bakterie. Další vliv gestagenu zajišťuje blokádu ovulace. Spolehlivost té to metody je vysoká Pearlův index je 0,2. Gestagenní perorální antikoncepce nemá téměř žádné absolutní kontraindikace, výjimkou je karcinom prsu, který je léčen nebo neuběhlo pět let od léčby. Tento druh antikoncepce může mít vliv na poruchu libida a lubrikace. Příznivé vedlejší účinky gestagenní antikoncepce jsou především úprava dysmenorey, premenstruačního syndromu a endometriózy. Na českém trhu je dostupná perorální gestagenní antikoncepce pod názvem Azalia® a Cerazette®, které jsou vhodné především pro kojící ženy (Weiss, 2010; Čepický, Líbalová 2005). Kombinovaná perorální antikoncepce Tento druh antikoncepce užívá nejvíce žen, spočívá v cyklickém užívání. Pilulky, které obsahují estrogen i progestin, se užívají nejčastěji 21-24 dní a pak následuje 4-7 dnů pauza. Během této pauzy je žena stále antikoncepčně chráněna akorát dochází k pseudomenstruačnímu krvácení. Více oblíbené je užívání pilulek v dlouhých cyklech například tři měsíce nebo až zcela v kontinuálním užívání. Mechanismus účinku spočívá v blokádě ovulace a ve změně cervikálního hlenu, jako je tomu u gestagenní antikoncepce. Perorální kombinovaná antikoncepce se dělí podle fázicity na monofázickou, bifázickou, trifázickou. Také se dělí podle dávky etinylestradiolu do skupin s vysokou dávkou, nízkou dávkou a velmi nízkou dávkou. Na českém trhu je dostupných mnoho druhů, je však důležité vybrat ženě tu, která ji bude nejvíce vyhovovat. Mezi vedlejší příznivé účinky se řadí snížení rizika karcinomu endometria a ovarií, je snížen výskyt pánevní zánětlivé nemoci. Kombinovaná hormonální antikoncepce se užívá jako léčba dysmenorey, polymenorey, funkčního krvácení, i u žen s perimenopauzou. Absolutními kontraindikacemi jsou: šestinedělí a kojení, kouření více než 15 cigaret denně u žen starších 35 let, hypertenze, migréna, hluboké žilní trombózy, Leidenská mutace (Roztočil, Bartoš 2011). 19
2.3.13 Vaginální kroužek Na českém trhu je dostupný vaginální kroužek NuvaRing®. NuvaRing® je flexibilní bezbarvý prstenec o zevním průměru 54 mm a tloušťce 4 mm. Vaginální kroužek si žena zavádí první až pátý den cyklu do horní třetiny pochvy na dobu tří týdnů, kolísání hormonálních hladin je během této doby minimální. Po třech týdnech žena kroužek vyjme a následuje týdenní pauza, během které dochází k menstruačnímu krvácení. Dojde-li k náhodnému vypuzení kroužku z pochvy a je vrácen zpět do tří hodin, není snížena jeho spolehlivost (Vlček, 2014).
2.3.14 Hormonální náplast Antikoncepční náplast je vhodnou metodou pro ženy, které mají potíž s tím, aby si pravidelně
každý
den
hlídaly
polykání
antikoncepčních
pilulek.
Jedná
se
o kombinovanou hormonální antikoncepci, která tedy obsahuje estrogen i progestin. Náplast si žena nalepí na vhodné místo, kterým je například horní část paže nebo záda. V balení na jeden měsíc jsou tři náplasti, které si žena lepí na stejné místo vždy každý týden ve stejný den. Náplasti tedy využívá po dobu tří týdnu. Čtvrtý týden náplast vynechá, dojde k poklesu hormonů a tím tedy k menstruačnímu krvácení, další měsíc žena proces opakuje. Výhodou této antikoncepční metody je především plynulá dodávka hormonů do organismu. Hormony nevstupují do organismu trávicím ústrojím a to je velice přínosné, jelikož nejsou metabolizovány v játrech. Výhodu náplastí je také to, že při souběžném užití antibiotik, nemusí mít žena obavy ze snížení účinku této metody. Mezi nevýhody patří viditelnost náplastí a ne každému to přijde vhodné a příjemné. Kolem náplasti je lepicí substance, na kterou se mohou přichytit chloupky z látky oděvu, což vypadá nevzhledně. Riziko selhání metody může nastat, je-li náplast odlepena, to ale záleží na správném umístění a také na odmaštění pokožky před tím, než je náplast na místo aplikována (Barták, 2006).
2.3.15 Antikoncepční injekce Antikoncepční injekce, zvaná také jako depotní injekce. Depo znamená „sklad“, je to tedy injekce, která je aplikovaná do svalové tkáně, ve které se vytvoří zásobárna s účinnou látkou. Účinnou látku obvykle tvoří směs mikrokrystalů, které se postupně ve svalové tkáni rozpouští a zajistí dostatečnou antikoncepční hladinu v organismu po 20
dobu minimálně tří měsíců. Hladina hormonů v organismu je stálá, což je výhodou, jelikož není ohrožena zapomenutím tablety nebo vstřebáváním ze zažívacího ústrojí. Injekce je aplikována každé tři měsíce, i když uživatelka překročí hranici tří měsíců, nic se neděje, jelikož dostatečná hladina hormonů vydrží v organismu ještě několik dalších týdnů. Nevýhodu této metody může být rozvrácení menstruačního cyklu. Některé ženy mají s touto metodou nepravidelný menstruační cyklus, část žen nemá menstruaci vůbec a malá část může opakovaně špinit (Barták, 2006).
2.3.16 Podkožní implantát Antikoncepční implantát má vzhled duté tyčinky o délce několika centimetrů a průměru přibližně 2 mm. Implantát je vyrobený z hmoty na bázi silikonu, která v sobě nese zásobu progestinu na několik let a postupně se uvolňuje, funguje na podobném principu jako antikoncepční injekce. Implantát se zavádí pod kůži v lokální anestezii nejčastěji do vnitřní strany paže, speciální jehlou. Na trhu je od roku 1991 podkožní implantát značky Norplant®, který tvoří šest tyčinek s obsahem levonorgestrelu, zavádí se na dobu pěti let. Také je na trhu implantát Implanon®, který tvoří pouze jedna tyčinka, která se zavádí na dobu tří let. K odstranění implantátu je potřeba lokální anestezie a řezu, který je dlouhý přibližně 5 mm. Nevýhodou této metody antikoncepce je vysoká cena, invazivní zavedení i vyjmutí (Barták, 2006).
2.3.17 Hormonální nitroděložní antikoncepce Hormonální nitroděložní tělísko má vzhled podobný tomu mechanickému, navíc obsahuje syntetický progestin levonorgestrel, který zajišťuje vazkost hlenu v děložním hrdle a tak zabraňuje prostupnosti spermií. Samotné tělísko působí také mechanicky, jako překážka pro uhnízdění vajíčka v dutině děložní. Zavedení tělíska se provádí v gynekologické ordinaci nejlépe do sedmi dnů od začátku menstruace. Zavádění není nijak bolestivé, spočívá ve vyměření hloubky zavedení ultrazvukem, poté se pomocí speciálního zavaděče tělísko zasune přes pochvu do dělohy a tam se ponechá, u správně zavedeného tělíska by mělo z děložního čípku vyčnívat vlákno, které slouží ke snadnějšímu vyjmutí z děložní dutiny. Na našem trhu je dostupných několik hormonálních tělísek. Tělísko pod názvem Mirena® se zavádí po dobu pěti let, výhodou je snížení nebo úplné vymizení menstruačního krvácení. Cena za tělísko a jeho zavedení se pohybuje v průměru kolem 6000 Kč. Na našem trhu je také dostupné tělísko 21
s názvem Jaydess®, které se zavádí na dobu tří let a může se zavést i ženě, která ještě nerodila, díky své menší velikosti. Cena Jaydess® se pohybuje i se zavedením v průměru kolem 4900 Kč. Výhodou hormonálních tělísek je jejich snadná dostupnost, přijatelná cena, také mají mnoho příznivých vedlejších účinků jako je hypomenorea až amenorea, snížení vývoje hyperplazie a karcinomu endometria (Roztočil, Bartoš 2011). Hormonální nitroděložní antikoncepce je prokazatelně nejvýhodnější metodou v poměru ceny, spolehlivosti a zdravotní bezpečnosti. Podle některých studií je tato metoda efektivní jako tubární sterilizace však s možností revezibilnosti (Fait, 2008).
2.3.18 Ženská sterilizace „Sterilizace je termín zahrnující metody, které znemožňují další otěhotnění bez použití metod asistované reprodukce nebo bez dalšího operačního zásahu na vnitřním genitálu“ (Weiss, 2010, s. 290). Ženská sterilizace je metoda nevratná, při které dochází během chirurgického zákroku k přerušení vejcovodů nebo k jejich úplnému odstranění. Operaci lze provést z laparoskopického i laparotomického přístupu. Provedení sterilizace nemá odlišná rizika od běžné operace. Tato metoda je vhodná pro stabilní partnerský pár, který dosáhl požadovaného počtu dětí. Provedení sterilizace je možné pouze na žádost nebo se souhlasem osoby, u které má být provedena. Je nutné řídit se zákonem, ve kterém jsou přímo uvedeny možné indikace ke sterilizaci. Na vše dohlíží sterilizační komise, která je určená ředitelem dané nemocnice. Spolehlivost ženské sterilizace je vysoká a to s Pearlovým indexem 0,02 (Weiss, 2010).
22
3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumu Kvantitativní výzkum byl proveden pomocí anonymního dotazníku, vlastní tvorby (viz příloha č. 2). Dotazník obsahuje 14 otázek, některé otázky jsou uzavřené, jiné polootevřené, aby žena mohla doplnit odpověď, kterou ve výběru nenašla. První dvě otázky jsou zaměřené na věk a vzdělání žen. Další dvě otázky jsou zaměřené na cíl, zjistit jaké metody antikoncepce dotazované ženy užívají. Další otázky se pak týkají míry spokojenosti a informovanosti žen o jimi užívaných metodách antikoncepce.
3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Výběr vzorku respondentů byl omezený věkovou hranicí, která nesměla být nižší než 40 let roku věku a odpovídat mohly pouze ženy. Část dotazníků byla rozdána ženám v gynekologické ordinaci a náhodným respondentkám. Také byly osloveny ženy pomocí dotazníku na internetovém portálu, odpovídat mohly tedy i ženy po celé České republice.
3.3 Průběh výzkumu Dotazníkový výzkum trval od listopadu 2015 do dubna 2016. Část dotazníků byla umístěna v gynekologické ordinaci MUDr. Šustera, který souhlasil se sběrem dat (viz příloha č. 3). Další část dotazníků byla rozdána náhodným respondentkám, které byly starší čtyřiceti let. Také bylo možné dotazník vyplnit pomocí internetového portálu. Tištěných dotazníků bylo rozdáno 100, s návratností 85 %. Prostřednictvím internetového portálu bylo získáno 25 dotazníků.
3.4 Zpracování získaných dat Data, která jsem získala v dotazníkovém šetření, jsou zpracovány pomocí počítačového programu Microsoft Excel 2007.
23
3.5 Výsledky výzkumu Otázka č. 1: Do jaké věkové kategorie patříte? 50%
46 %
45% relativní četnost [%]
40% 35%
32 %
30% 25%
20 %
20% 15% 10% 5%
2%
0% 40 - 45 let
46 - 50 let
51 -55 let
56 a více let
věkové kategorie
Graf 1 Věkové kategorie
V dotazníkovém šetření byly nejvíce zastoupené věkové kategorie v rozpětí 40-55 roku věku. Nejvíce respondentek bylo v první kategorii 40-45 let (46 respondentek), dále pak v kategorii 46-50 let v zastoupení 32 %. Kategorie 51-55 let byla zastoupená již méně a to celými 20 %. Žen ve věkové kategorii 56 a více let byla pouhá 2 %.
24
Otázka č. 2: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? 60% 52 % relativní četnost [%]
50% 40% 30% 18 %
20% 10%
18 % 8%
4%
0% Základní
Střední bez maturity
Střední s maturitou
Vyšší odborné
Vysokoškolské
nejvyšší dosažené vzdělání
Graf 2 Nejvyšší dosažené vzdělání
Na dotazník nejvíce odpovídaly ženy se středoškolským vzděláním s maturitou 52 % (52 respondentek).
Ženy vysokoškolsky vzdělané byly v zastoupení
18
%
(18 respondentek), stejně tak i ženy se středoškolským vzděláním bez maturity 18 % (18 respondentek). Nejméně byly zastoupeny ženy s vyšším odborným vzděláním 8 % (8 respondentek) a ženy se základním vzděláním 4 % (4 respondentky).
25
Otázka č. 3: Jaký druh antikoncepční metody užíváte? 45%
42 %
relativní četnost [%]
40% 35%
30 %
30% 25% 18 %
20% 15%
10 %
10% 5% 0% Hormonální
Nehormonální
Neužívám
Nevím
druhy antikoncepčních metod
Graf 3 Druhy užívaných antikoncepčních metod
Jak je patrné z grafu nejvíce žen a to 42 % (42 respondentek) odpovědělo, že užívají hormonální antikoncepci. Nehormonální antikoncepci užívá 30 % dotazovaných (30 respondentek). Poměrně velké množství žen 18 % (18 respondentek) odpovědělo, že neužívá žádnou antikoncepční metodu. Celých 10 % (10 respondentek) uvádí, že neví, jaký druh antikoncepční metody užívají.
26
relativní četnost [%]
Otázka č. 4: Jakou metodu antikoncepce užíváte? 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%
41 %
26 % 16 %
0%
3%
6%
4% 0%
0%
0%
0%
2%
2%
0%
metody antikoncepce
Graf 4 Metody užívané antikoncepce
Tento graf ukazuje, že 41 % žen (41 respondentek) užívá perorální antikoncepci. Druhá nejvíce zastoupená metoda je mužský kondom, který užívá 26 % žen (26 respondentek). Metodu hormonálního tělíska užívá 16 % žen (16 respondentek). Ostatní metody antikoncepce jsou již zastoupeny méně. Hormonální injekce užívá 6 % žen (6 respondentek), 4 % žen (4 respondentky) užívají nitroděložní tělísko bez hormonů, 3 % žen (3 respondentky) užívají hormonální náplast. Nejméně zastoupené metody jsou přerušovaný pohlavní styk 2 % (2 respondentky) a ženská sterilizace 2 % (2 respondentky).
27
Otázka č. 5: Jak dlouho tuto metodu antikoncepce užíváte? 33 %
35%
31 %
relativní četnost [%]
30% 25% 20% 14 %
15% 10%
9% 6%
7%
1-6 měsíců
7-12 měsíců 13-24 měsíců 25-32 měsíců 33-48 měsíců delší dobu
5% 0% doba užívání
Graf 5 Doba užívání metody antikoncepce
Zde máme přehled, jak dlouho dotazované ženy danou metodu antikoncepce užívají. Celých 33 % žen (33 respondentek) užívá danou antikoncepční metodu 33-48 měsíců. Druhá nejvíce zastoupená odpověď byla, že 31 % žen (31 respondentek) užívá antikoncepční metodu delší dobu, než bylo na výběr a to v průměru 18 let. Žen, které užívají antikoncepční metodu 13-24 měsíců bylo 14 % (14 respondentek), dále pak bylo 7 % žen (7 respondentek), které užívají metodu 25-32 měsíců. Žen, které užívají danou antikoncepční metodu rok a méně bylo dohromady 15 % (15 respondentek).
28
Otázka č. 6: Jste spokojená s Vámi užívanou antikoncepcí? 90% 80%
75 %
relativní četnost [%]
70% 60% 50% 40% 30%
22 %
20% 10%
1%
2%
Spíše ne
Ne
0% Ano
Spíše ano
Míra spokojenosti
Graf 6 Míra spokojenosti s užívanou antikoncepcí
Z grafu je patrné, že tři čtvrtiny dotazovaných (75 %) žen (75 respondentek) je spokojeno s užívanou antikoncepcí. Spíše spokojených je 22 % žen (22 respondentek). Spíše nespojeno je pouhé 1 % žen (1 respondentka). Nespokojené s užívanou antikoncepcí jsou 2 % žen (2 respondentky).
29
Otázka č. 7: Co Vám na Vámi zvolené antikoncepci vyhovuje? 38 %
40%
relativní četnost [%]
35% 30% 25%
23 %
21 % 18 %
20% 15% 10% 5%
0%
0% Přijatelná cena
Snadné užívání
Vysoká spolehlivost
Snadná dostupnost
Jiné
vyhovující faktory
Graf 7 Vyhovující faktory užívané antikoncepce
Dotazovaným ženám na jimi zvolené antikoncepci vyhovuje především vysoká spolehlivost 38 % žen (38 respondentek). Přijatelná cena zvolené antikoncepce je vyhovující pro 23 % žen (23 respodentek).
Dále pak ženám vyhovuje snadná
dostupnost 21 % žen (21 respondentek) a snadné užívání je vyhovující pro 18 % žen (18 respondentek).
30
Otázka č. 8: Co vám na Vámi zvolené antikoncepci nevyhovuje?
relativní četnost [%]
70%
63 %
60% 50% 40% 26 %
30% 20% 10%
6%
5%
0%
0%
0%
0%
0%
nevyhovující faktory
Graf 8 Nevyhovující faktory užívané antikoncepce
Z dotazovaných žen je 63 % (63 dotazovaných) spojeno s užívanou antikoncepcí, bez výhrad. Poměrně vysokému počtu žen 26 % (26 respondentek) nevyhovuje na zvolené antikoncepci, že neslouží jako ochrana proti pohlavně přenosným chorobám. Pro 6 % žen (6 respondentek) je nevyhovující vysoká cena antikoncepce a 5 % (5 respondentek) uvádí jako nevyhovující faktor vedlejší účinky.
31
Otázka č. 9: Přijde Vám Vámi užívaná metoda antikoncepce spolehlivá? 80%
76 %
relativní četnost [%]
70% 60% 50% 40% 30% 19 %
20% 10%
5% 0%
0% Ano
Spíše ano
Spíše ne
Ne
míra spolehlivosti
Graf 9 Míra spolehlivosti užívané antikoncepce
Velkému počtu žen 76 % (76 respondentek) přijde jimi užívaná antikoncepce spolehlivá. Nějaké pochybnosti má 19 % žen (19 respondentek), těm přijde metoda spíše spolehlivá a pro 5 % žen (5 respondentek) je metoda spíše nespolehlivá.
32
Otázka č. 10: Jaký faktor převažoval při výběru Vaší antikoncepce? 35%
31 %
relativní četnost [%]
30% 25%
24 % 18 %
20% 15%
12 %
10 % 10% 5% 5%
0% 0% Přijatelná cena
Snadné užívání
Vysoká Snadná Dobré spolehlivost dostupnost reference
Zdravotní indikace
Jiné
faktory
Graf 10 Faktory převažující u výběru užívané antikoncepce
Převažující faktor při výběru antikoncepce bylo pro 31 % žen (31 respondentek) snadné užívání. U 24 % žen (24 respondentek) převažovala přijatelná cena a u 18 % žen (18 respondentek) snadná dostupnost antikoncepce. Ze zdravotních indikací užívá danou metodu 12 % žen (12 respondentek). Kvůli vysoké spolehlivosti si danou metodu vybralo 10 % žen (respondentek). U 5 % žen (5 respondentek) byly dobré reference jako rozhodující faktor.
33
Otázka č. 11: Kolik průměrně zaplatíte za antikoncepci měsíčně? 45% 39 %
40% relativní četnost [%]
35% 30% 25%
20 %
19 %
20% 15%
11 %
10% 5%
7% 4%
0% 0 Kč
1-99 Kč
100-199 Kč
200-299 Kč 300 a více Kč
Mám zavedené tělísko (vypište cenu celkem)
cena [Kč]
Graf 11 Cena užívané antikoncepce za měsíc
Měsíčně za antikoncepci zaplatí 39 % žen (39 respondentek) v průměru 200-299 Kč. Z dotazovaných zaplatí průměrně 100-199 Kč 19 % žen (19 respondentek). Žen, které mají zavedené nitroděložní tělísko je 20 % (20 respondentek), ty zaplatí v průměru za tělísko i za jeho zavedení 1125 Kč za nehormonální a 5813 Kč za hormonální tělísko. Měsíčně zaplatí v průměru 300 a více Kč 11 % žen (11 respondentek). Kolem 1-99 Kč za měsíc zaplatí 7 % žen (7 respondentek). Žádné peníze neplatí 4 % žen (4 respondentky), jsou to ženy, které podstoupily sterilizaci nebo používají metodu coitus interruptus.
34
Otázka č. 12: Kde jste čerpala informace o antikoncepci? 57 %
60%
relativní četnost [%]
50% 40% 30%
26 %
20% 12 % 10%
4%
1%
0%
0% Na internetu
V knihách
V časopisech
U svého U kamarádky gynekologa
Jiné
Zdroje
Graf 12 Získání zdrojů o užívané antikoncepci
U svého gynekologa čerpala o antikoncepci většina žen 57 % (57 respondentek). Informace na internetu využilo 26 % žen (26 respondentek) a u své kamarádky 12 % žen (12 respondentek). V knihách a časopisech hledalo informace o antikoncepci pouhých 5 % dotazovaných (5 respondentek).
35
Otázka č. 13: Byly pro Vás získané informace dostačující? 100% 88 %
90% relativní četnost [%]
80% 70% 60% 50% 40% 30% 20%
9%
10%
2%
1%
Spíše ne
Ne
0% Ano
Spíše ano
míra dostatečnosti
Graf 13 Míra dostatečnosti získaných informací o antikoncepci
Pro 88 % žen (88 respondentek) byly získané informace o antikoncepci dostačující, pro 9 % (9 respondentek) byly spíše dostačující. Nespokojeno s dostačujícími informacemi, byla 3 % žen (3 respondentky), která uvedla, že byly informace spíše nedostačující nebo nedostačující.
36
Otázka č. 14: Byla jste poučena svým gynekologem před užitím vybrané metody antikoncepce o vedlejších účincích? 70%
relativní četnost [%]
60%
58 %
50% 40% 30%
23 %
20%
13 % 6%
10% 0% Ano
Spíše ano
Spíše ne
Ne
míra poučení
Graf 14 Míra poučení o vedlejších účincích užívané antikoncepce
Z grafu je patrné, že více jak polovina dotazovaných (58 %) žen (58 respondentek) byla poučena o vedlejších účincích jimi vybrané antikoncepční metody. Spíše poučeno bylo 13 % žen (13 respondentek). Jako spíše nepoučeno si přišlo 6 % žen (6 respondentek). Poměrně vysoké procento žen (23 %), (23 respondentek) nebylo poučeno svým gynekologem o vedlejších účincích před užitím vybrané metody antikoncepce.
37
3.6 Analýza hypotéz Hypotéza č. 1: Domnívám se, že ženy se středoškolským vzdělám s maturitou a vyšším užívají více hormonální nitroděložní tělísko, než ženy s nižším vzděláním. Tabulka 1 Četnost užití hormonálního nitroděložního tělíska Hormonální nitroděložní tělísko Nejvyšší dosažené vzdělání Relativní četnost Základní 0% Střední bez maturity 0% Střední s maturitou 9% Vyšší odborné 0% Vysokoškolské 7%
Z tabulky je patrné, že nejvíce hormonální nitroděložní antikoncepci užívají ženy se středním vzděláním s maturitou 9 % a ženy vysokoškolsky vzdělané 7 %. Dotazované ženy se středoškolským vzděláním bez maturity a ženy se základním vzděláním, tuto metodu neužívají. Hypotéza se potvrdila. Hypotéza č. 2: Domnívám se, že více jak 60 % žen užívá hormonální antikoncepci. Tabulka 2 Četnost užití hormonální antikoncepce Hormonální antikoncepce Perorální antikoncepce Hormonální náplast Injekce Hormonální nitroděložní tělísko
Relativní četnost 41 % 3% 6% 16 %
Vybrala jsem odpovědi, které se týkají hormonální antikoncepce. Hormonální metody antikoncepce užívá celkem 66 % dotazovaných žen. Hypotéza se potvrdila.
38
Hypotéza č. 3: Domnívám se, že 80 % žen a více, uvede jimi užívanou antikoncepci jako spolehlivou. Tabulka 3 Spolehlivost užívané antikoncepce Spolehlivost Ano Spíše ano
Relativní četnost 76 % 19 %
Svojí metodu antikoncepce uvedlo jako spolehlivou 95 % žen. Hypotéza se potvrdila. Hypotéza č. 4: Předpokládám, že při výběru antikoncepce převažuje přijatelná cena. Tabulka 4 Převažující faktor při výběru antikoncepce Převažující faktor Přijatelná cena Snadné užívání Vysoká spolehlivost Snadná dostupnost Dobré reference Zdravotní indikace Jiné
Relativní četnost 24 % 31 % 10 % 18 % 5% 12 % 0%
Z dotazovaných žen uvedlo 31 %, že u nich při výběru antikoncepce převažoval faktor snadné užívání. Hypotéza se nepotvrdila. Hypotéza č. 5: Domnívám se, že 50 % žen a více zaplatí za antikoncepci nejméně měsíčně 200 Kč. Tabulka 5 Průměrná cena za antikoncepci měsíčně Průměrná cena za antikoncepci měsíčně 0 Kč 1-99 Kč 100-199 Kč 200-299 Kč 300 a více Kč Mám zavedené tělísko (vypište cenu celkem)
Relativní četnost 4% 7% 19 % 39 % 11 % 20 %
Z dotazovaných žen uvedlo 20 %, že užívají nitroděložní tělísko, ženy za hormonální antikoncepční tělísko v přepočtu zaplatí měsíčně 100 Kč nebo 125 Kč podle jeho typu. Za nehormonální tělísko zaplatí v přepočtu za měsíc 28 Kč nebo 42 Kč opět podle typu.
39
Z toho tedy usuzuji, že nejméně 200 Kč za měsíc zaplatí za antikoncepci přesně polovina dozařovaných žen (50 %). Hypotéza se potvrdila. Hypotéza č. 6: Předpokládám, že pro ženy, které čerpají informace o antikoncepci na internetu, jsou informace dostačující. Tabulka 6 Dostatečnost informací Zdroj internet Dostatečnost informací Relativní četnost Ano 24 % Spíše ano 2% Spíše ne 0% Ne 0%
Informace z internetu čerpalo celkem 26 % žen a pro všechny byly tyto informace dostačující. Hypotéza se potvrdila. Hypotéza č. 7: Předpokládám, že 60 % a více žen není informováno svým gynekologem před užitím vybrané antikoncepce o vedlejších účincích. Tabulka 7 Poučení o vedlejších účincích Byla jste poučena? Relativní četnost Spíše ne 6% Ne 23 %
Z výsledků jsem zjistila, že 29 % žen nebylo poučeno svým gynekologem před užitím vybrané metody antikoncepce o vedlejších účincích. Hypotéza se nepotvrdila.
40
3.7 Diskuze Na začátku bakalářské práce jsem si určila 3 cíle, na které navazuje 7 hypotéz. Sběr dat probíhal od listopadu 2015 do dubna 2016. Výsledky výzkumu jsem zpracovala, během analýzy výsledků byly některé hypotézy potvrzené a některé vyvrácené. Bohužel nebylo možné výsledky výzkumu porovnat s jiným výzkumem, jelikož žádný nebyl relevantní. Hypotéza č. 1: Domnívám se, ženy se středoškolským vzdělám s maturitou a vyšším užívají více hormonální nitroděložní tělísko, než ženy s nižším vzděláním. K této hypotéze se pojily výzkumné otázky č. 2 a 4. Hormonální nitroděložní antikoncepci užívá 9 % dotazovaných žen, které mají středoškolské vzdělání s maturitou a 7 % žen s vysokoškolským vzděláním. Dotazované ženy s nižším vzděláním tuto metodu neužívají. Hypotéza se potvrdila. Hypotéza č. 2: Domnívám se, že více jak 60 % žen užívá hormonální antikoncepci. K této hypotéze se pojily výzkumné otázky č. 3 a 4. Otázka č. 3 – Jaký druh antikoncepční metody užíváte? Otázku jsem použila jako ověřovací, odpovědi se zde často lišily od odpovědí v otázce č. 4. Ženy často uváděly, že neužívají metodu antikoncepce žádnou a poté v další otázce uvedly, že užívají kondom nebo přerušovanou soulož. Z toho vyplívá, že mnoho žen nepovažuje kondom nebo přerušovanou soulož jako antikoncepční metodu. Vyhodnotila jsem odpovědi z otázky č. 4 a zjistila jsem, že ženy užívají častěji hormonální antikoncepci. Hormonální metody využívá 66 % dotazovaných žen. Hypotéza se potvrdila. Hypotéza č. 3: Domnívám se, že 80 % žen a více, uvede jimi užívanou antikoncepci jako spolehlivou. Na hypotézu se pojila výzkumná otázka č. 9. Velké většině žen (95 %) přijde jimi užívaná antikoncepce jako spolehlivá. Ženy, které odpověděly, že jim metoda antikoncepce přijde spíše nespolehlivá, většinou užívaly přerušovaný styk nebo kondom. Hypotéza se potvrdila. Hypotéza č. 4: Předpokládám, že při výběru antikoncepce převažuje přijatelná cena. K této hypotéze se pojila otázka č. 10. Dotazované ženy uvedly, že u jejich výběru antikoncepce převažuje snadné užívání (31 % respondentek), přijatelná cena (24 % respondentek), snadná dostupnost (18 %). Ženy, které uvedly, že u nich převažoval 41
faktor zdravotní indikace, nejčastěji užívají hormonální antikoncepci nebo hormonální nitroděložní tělísko. U výběru antikoncepce tedy, převažuje faktor snadné užívání. Hypotéza se nepotvrdila. Hypotéza č. 5: Domnívám se, že 50 % žen a více zaplatí za antikoncepci nejméně měsíčně 200 Kč. K této hypotéze se pojila výzkumná otázka č. 11 – Kolik zaplatíte za antikoncepci měsíčně? V dotazníku uvedla 4 % žen, že nezaplatí za antikoncepci žádné peníze, jsou to ženy, které mají provedenou sterilizaci nebo užívají metodu přerušované soulože. Ženy, které uvedly, že zaplatí měsíčně částku do 99 Kč, uvedly, že užívají kondom. Velká část dotazovaných žen (74 %), zaplatí za antikoncepci měsíčně částku 100-299 Kč. Některé ženy (11 %) zaplatí i částku nad 300 Kč měsíčně. Ženy, které mají zavedené hormonální nitroděložní tělísko, zaplatí částku 100 Kč nebo 125 Kč dle jeho typu. Ženy, které mají zavedené nitroděložní tělísko bez hormonu, zaplatí měsíčně 28 Kč nebo 42 Kč dle jeho typu. Minimální částku 200 Kč za měsíc zaplatí za antikoncepci 50 % dotazovaných žen. Hypotéza se potvrdila. Hypotéza č. 6: Předpokládám, že pro ženy, které čerpají informace o antikoncepci na internetu, jsou informace dostačující. K této hypotéze se pojily výzkumné otázky č. 12 a 13. Na internetu čerpalo informace 26 % dotazovaných žen. Informace získané prostřednictví internetu hodnotí ženy jako dostačující. Hypotéza se potvrdila. Hypotéza č. 7: Předpokládám, že 60 % a více žen není informováno svým gynekologem před užitím vybrané antikoncepce o vedlejších účincích. K této hypotéze se pojila otázka č. 14 – Byla jste poučena svým gynekologem před užitím vybrané metody antikoncepce o vedlejších účincích? Překvapilo mě, že 71 % dotazovaných žen, bylo informováno svým gynekologie o vedlejších účincích dané antikoncepční metody. Avšak 29 % žen uvedlo, že nebyly dostatečně informovány. Do této skupiny patřily především ženy, které využívají metody antikoncepce, pro které není nutný předpis lékaře (kondom, přerušovaná soulož). Hypotéza se nepotvrdila.
42
3.8 Doporučení pro praxi Tato bakalářská práce byla zaměřená na to, zjistit jaké metody antikoncepce ženy po 40. roku věku užívají. Zjistila jsem, že ženy často neví, jaký druh antikoncepce užívají, proto bych doporučila pro praxi větší informovanost žen o jimi užívané antikoncepci. Také je informovat například o vedlejších účincích a metodě užití. Celkově by se měla zvýšit edukace žen o antikoncepci, jelikož z dotazníkového šetření vyplívá, že metody jako je coitus interruptus a kondom nepovažují za druh antikoncepce. Edukace by měla probíhat hlavně v gynekologických ordinacích, ať už ze strany lékaře nebo porodní asistentky, jelikož je z dotazníkového šetření patrné, že právě tam se informuje většina dotazovaných žen.
43
4 Závěr Tématem bakalářské práce byla „Antikoncepce u žen po 40. roku věku“. Na začátku jsem si stanovila tři cíle, které jsem se snažila splnit. Psaní této práce rozšířilo moje vědomosti v oblasti historie antikoncepce i v přehledu antikoncepčních metod. Nově nabyté informace určitě uplatním při dalším studiu, soukromém životě i v praxi porodní asistentky. Cíl č. 1: Zjistit jaké metody antikoncepce ženy po 40. roku věku užívají. K tomuto cíli se vztahovaly otázky č. 1, 3, 4 z dotazníkového šetření a hypotézy č. 1, 2. Zajímalo mě, jaké metody ženy po 40. roku věku nejvíce užívají. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že více užívají hormonální antikoncepci než nehormonální. Nejvíce zastoupená metoda antikoncepce byla perorální antikoncepce, kondom a hormonální nitroděložní tělísko. Méně zastoupené byly metody nitroděložního tělíska bez hormonů, coitus interruptus a ženská sterilizace. Přirozené metody, kromě coitus interruptus neměly žádné zastoupení. Cíl se mi podařilo splnit. Cíl č. 2: Zjistit míru informovanosti žen o užívané antikoncepci. K tomuto cíli se vztahovaly otázky č. 12, 13 a 14 z dotazníku a určila jsem hypotézy č. 6, 7. U tohoto cíle mě zajímalo, jak jsou ženy informované o jimi užívané antikoncepci. Zjistila jsem, že nejvíce čerpají informace o antikoncepci u svého gynekologa a na internetu popřípadě u kamarádek, zdroje jako knihy a časopisy moc nevyužívají. Získané informace jsou pro ně dostačující. Zajímalo mě také, zda jsou poučeny svým gynekologem o vedlejších účincích před užitím dané metody antikoncepce. Více než 70 % žen je poučeno, přesto 1/5 žen zůstává nepoučena. Cíl se mi podařilo splnit.
44
Cíl č. 3: Zjistit míru komfortu žen s užívanou antikoncepcí. K tomuto cíli se vztahovaly otázky č. 5, 6, 7, 8, 9, 10 a 11 z dotazníkového šetřené a hypotézy č. 3, 4 a 5. Zjistila jsem, že 97 % dotazovaných žen je se svou antikoncepcí spokojeno. Nejvíce ženám vyhovuje na jimi zvolené antikoncepci vysoká spolehlivost a také přijatelná cena. Jako nevyhovující faktor ženy často označují, že antikoncepce neslouží jako ochrana proti pohlavně přenosným chorobám. Většina žen (95 %), uvádí jimi užívanou metodu antikoncepce jako spolehlivou. Při výběru antikoncepce převažují faktory jako je snadné užívání a přijatelná cena. Nejčastěji ženy zaplatí průměrně měsíčně za antikoncepci 200-299 Kč. Cíl se mi podařilo splnit.
45
Seznam použité literatury BARTÁK, Alexandr. Antikoncepce: druhy antikoncepce, hormony, když všechno selže. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1351-9. ČEPICKÝ, Pavel. Úvod do antikoncepce pro lékaře negynekology. Praha: Levret, 2002. ISBN 80-903-1830-4. ČEPICKÝ, P. Historie antikoncepce. Moderní babictví. Praha: Levret, 2004, 2004(3), 52-46. ISSN 1214-5572. ČEPICKÝ, Pavel. Antikoncepce po čtyřicítce. Moderní babictví. Praha: Levret, 2011, 2011(20), 45-49. ISSN 1214-5572. ČEPICKÝ, Pavel a Zuzana LÍBALOVÁ. Chyby v předpisu antikoncepce. Moderní gynekologie a porodnictví. Praha, 2005, 14(4), 547-556. ISSN 1211-1058. DVOŘÁKOVÁ, Vlasta a Jana KEKETIOVÁ. Antikoncepce a její historický vývoj. LOGOS POLYTECHNIKOS [online]. 2012, 3(1), 70-77 [cit. 2016-02-12]. ISSN 1804-3682. Dostupné z: http://www.vspj.cz/tvurci-cinnost-a-projekty/casopisyvspj/logos-polytechnikos EISELEOVÁ, Helga. Žena po 40. Čes. vyd. 1. Praha: Jan Vašut, 1999. ISBN 80-7236058-2. EVANS, Nancy. Těhotenství a porod od A do Z: přehledná encyklopedie : [přes 850 odpovědí na všechny otázky budoucích rodičů]. Praha: Pragma, 1997. ISBN 80-7205510-0. FAIT, Tomáš. Antikoncepce: průvodce ošetřujícího lékaře. Praha: Maxdorf, c2008. Jessenius. ISBN 978-80-7345-172-1. GEBBIE, Ailsa E a Katharine WHITE O’CONNELL. Fast Facts: Contraception. 3. Oxford: Health Press Limited, 2009. ISBN 978-1-905832-50-7.
46
MAREŠOVÁ, Pavlína. Moderní postupy v gynekologii a porodnictví. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2014. Edice postgraduální medicíny. ISBN 978-80-204-3153-0. NAŠE INFO. Billingsova (hlenová) metoda antikoncepce. 2013. [online]. [cit. 2016-0219]. Dostupné z: http://www.naseinfo.cz/clanky/zdravi-a-pece/sexuologieurologie/antikoncepce/prirozene-metody-antikoncepce/billingsova-hlenova-metodaantikoncepce
PHILLIPS, Robin N (ed.). Kniha knih o menopauze. 1. vyd. Praha: Fortuna Print, c2005. ISBN 80-732-1163-7.
ROZTOČIL, Aleš a Pavel BARTOŠ. Moderní gynekologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-2832-2. SLEZÁKOVÁ, Lenka. Ošetřovatelství v gynekologii a porodnictví. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-3373-9. STRUNECKÁ, Anna. Jak přežít dobu jedovou?. Blansko: ALMI, 2013. ISBN 978-8087494-07-3. ŠRÁČEK, J. 1993. Nitroděložní tělísko – IUD. In: Presl, J. (ed.): Kontracepce. Praha, Galén 1993. ISBN 80-85047-13-6, s. 85-100.
UZEL, Radim. Antikoncepční kuchařka aneb Cesty k sexuálnímu zdraví. Vyd. 1. Praha: Grada, 1999. Strom života. ISBN 80-716-9767-2. VLČEK, Jiří, Daniela FIALOVÁ a Magda VYTŘÍSALOVÁ. Klinická farmacie. 1. vyd. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-3169-8. VOLLMER, Helga. Hormony a co o nich musí vědět ženy. Praha: Pragma, 1999. ISBN 80-720-5680-8. WEISS, Petr. Sexuologie. Vyd. 1. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-2492-8.
47
Seznam grafů Graf 1 Věkové kategorie ................................................................................................. 24 Graf 2 Nejvyšší dosažené vzdělání ................................................................................. 25 Graf 3 Druhy užívaných antikoncepčních metod ........................................................... 26 Graf 4 Metody užívané antikoncepce ............................................................................. 27 Graf 5 Doba užívání metody antikoncepce..................................................................... 28 Graf 6 Míra spokojenosti s užívanou antikoncepcí ........................................................ 29 Graf 7 Vyhovující faktory užívané antikoncepce ........................................................... 30 Graf 8 Nevyhovující faktory užívané antikoncepce ....................................................... 31 Graf 9 Míra spolehlivosti užívané antikoncepce ............................................................ 32 Graf 10 Faktory převažující u výběru užívané antikoncepce ......................................... 33 Graf 11 Cena užívané antikoncepce za měsíc ................................................................ 34 Graf 12 Získání zdrojů o užívané antikoncepci .............................................................. 35 Graf 13 Míra dostatečnosti získaných informací o antikoncepci ................................... 36 Graf 14 Míra poučení o vedlejších účincích užívané antikoncepce ............................... 37
Seznam tabulek Tabulka 1 Četnost užití hormonálního nitroděložního tělíska ........................................ 38 Tabulka 2 Četnost užití hormonální antikoncepce ......................................................... 38 Tabulka 4 Spolehlivost užívané antikoncepce ................................................................ 39 Tabulka 4 Převažující faktor při výběru antikoncepce ................................................... 39 Tabulka 5 Průměrná cena za antikoncepci měsíčně ....................................................... 39 Tabulka 6 Dostatečnost informací .................................................................................. 40 Tabulka 7 Poučení o vedlejších účincích ........................................................................ 40
48
Seznam příloh Příloha č. 1 Tabulka Pearlův index jednotlivých antikoncepčních metod Příloha č. 2 Dotazník Příloha č. 3 Souhlas se sběrem dat
49
